Průmyslové regiony a zóny Autor: Ing.M.Richter,Ph.D.,EUR ING Definice pojmu „průmyslová zóna“ a jejich vývoj v ČR Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Provoz v těchto zónách je kompletně situován uvnitř objektů, jež jsou zpravidla bez oplocených dvorů, s možností volného pohybu návštěvníků. Průmyslová zóna je tedy uceleným komplexem průmyslu a služeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Takovýto komplex maximálně využívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a využívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má za úkol vést k dosažení lepších výsledků a právě v této oblasti bývá využívána téměř pravidelně. Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností a to nejen pro velká krajská města, ale i města s menším počtem obyvatel na území celé České republiky. Důkazem toho je tempo, jakým roste počet jednotlivých průmyslových areálů v republice. Tyto areály s sebou totiž přináší obrovský ekonomický přínos v podobě nově vytvořených pracovních míst a dalších možností odvíjejících se z výše investovaného kapitálu příchozích investorů. Nově vytvořená pracovní místa mají obrovský význam a to především v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice a nově vzniklá pracovní místa na sebe totiž vážou další synergické efekty, například v podobě nových pracovních příležitostí u subdodavatelů a navazujících služeb pro přicházející investory. Nikoho tedy nepřekvapí, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj většiny průmyslových zón má zpravidla místní správa, jejímž cílem je právě přilákání nových investorů, kteří následně vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města nebo nejbližšího okolí. V těchto zónách, jež vznikají na okrajích měst se zpravidla angažují místní malé firmy nebo menší zahraniční partneři. Druhou skupinu, jež nemá tak velký podíl na celkovém počtu průmyslových zón, o to více je však diskutována, tvoří velké zóny obsazované jedním strategickým investorem podporovaným vládou. Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů už bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali 1
Transcript
Průmyslové regiony a zóny
Autor: Ing.M.Richter,Ph.D.,EUR ING
Definice pojmu „průmyslová zóna“ a jejich vývoj v ČR
Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Provoz v těchto zónách je kompletně situován uvnitř objektů, jež jsou zpravidla bez oplocených dvorů, s možností volného pohybu návštěvníků. Průmyslová zóna je tedy uceleným komplexem průmyslu a služeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Takovýto komplex maximálně využívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a využívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má za úkol vést k dosažení lepších výsledků a právě v této oblasti bývá využívána téměř pravidelně.
Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností a to nejen pro velká krajská města, ale i města s menším počtem obyvatel na území celé České republiky. Důkazem toho je tempo, jakým roste počet jednotlivých průmyslových areálů v republice. Tyto areály s sebou totiž přináší obrovský ekonomický přínos v podobě nově vytvořených pracovních míst a dalších možností odvíjejících se z výše investovaného kapitálu příchozích investorů. Nově vytvořená pracovní místa mají obrovský význam a to především v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice a nově vzniklá pracovní místa na sebe totiž vážou další synergické efekty, například v podobě nových pracovních příležitostí u subdodavatelů a navazujících služeb pro přicházející investory. Nikoho tedy nepřekvapí, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj většiny průmyslových zón má zpravidla místní správa, jejímž cílem je právě přilákání nových investorů, kteří následně vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města nebo nejbližšího okolí. V těchto zónách, jež vznikají na okrajích měst se zpravidla angažují místní malé firmy nebo menší zahraniční partneři.
Druhou skupinu, jež nemá tak velký podíl na celkovém počtu průmyslových zón, o to více je však diskutována, tvoří velké zóny obsazované jedním strategickým investorem podporovaným vládou.
Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů už bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119 000 pracovních míst. Vyplývá to ze statistik agentury CZECHINVEST, která byla založena Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a od roku 1998 působí na trhu průmyslovýchnemovitostí s cílem podporovat podnikání a investice v České republice. Právě v roce 1998 začal CzechInvest realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón.
Státem podporované průmyslové zóny
Vývoj v letech 1998 - 2007Rok Průmyslové zóny Investoři
1998 2 0
1999 20 36
1
2000 46 67
2001 58 131
2002 71 166
2003 79 208
2004 89 284
2005 92 360
2006 102 398
2007 103 520
zdroj: CzechInvestV roce 2006 byl schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, jehož cílem je podpořit vznik a následný rozvoj podnikatelských nemovitostí, jakož i související infrastruktury. Toto přináší své ovoce v podobě vzniku fungujícího trhu s nemovitostmi a zároveň pozvolna vede ke zlepšení nejen investičního, ale i životního prostředí. Tento program je však zaměřen především na podporu rozvoje strategických průmyslových zón a dále pak na projekty výstavby nebo regenerace nemovitostí pro podnikání většinou již známých a prověřených investorů.
71. Paskov72. Český Těšín73. Karviná74. Ostrava (3)**75. Mošnov76. Hrádek nad Nisou77. Domažlice78. Český Krumlov79. Nošovice80. Pohořelice81. Velká Bystřice82. Holešov83. Jablůnkov84. Mladá Boleslav85. Nymburk86. Tábor87. Zlatníky88. Trutnov89. Velká Bíteš
** Číslo v závorce znamená počet průmyslových zón v dané lokalitě.zdroj: CzechInvest
4
Je však nutné podotknout, že určit přesný počet průmyslových zón v naší republice je velmi složité. Neexistuje totiž žádný limit určující vymezení průmyslové zóny. Je tedy téměř nemožné přesně určit, zda se v tom kterém případě jedná o průmyslovou zónu či ne. Seznam průmyslových zón v ČR, jenž je zveřejněn i na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj představuje 161 významných průmyslových zón. V žádném případě se však nejedná o maximální výčet celkového stavu v České republice, který je několikanásobně vyšší. V následující tabulce je naznačen přehled jednotlivých průmyslových zón v ČR rozdělený dle jednotlivých krajů. Jak již však bylo zmíněno, nejedná se o kompletní seznam průmyslových zón, ale pouze o přehled těch nejvýznamnějších a největších lokalit v ČR.
Kraj Počet průmyslových zón
Celková rozloha (ha) Největší průmyslová zóna
Praha 2 cca 130 ha VGP Park Horní Počernice (100 ha)
Středočeský 15 cca 1054 ha Kolín – Ovčáry (370 ha)
Jihočeský 19 cca 784 haTábor – Vožická (momentálně 45 ha, celkové rozvojové možnosti lokality až 157 ha)
Plzeňský 14 cca 1119 ha Plzeň – Líně (343 ha)
Karlovarský 7 cca 631 ha Cheb – Horní Dvory (300 ha)
Ústecký 13 cca 1260 ha Triangle (365 ha)
Liberecký 9 cca 467 ha Liberec – průmyslová zóna Jih - Doubí (125 ha)
Královéhradecký 16 cca 963 ha Dobřenice (230 ha)
Pardubický 9 cca 382 ha Pardubice Free zone – Staré Čivice (120 ha)
Vysočina 5 cca 186 ha Bystřice nad Pernštejnem (80 ha)
Jihomoravský 12 cca 1037 ha Brno – Tuřany – Chrlice (238 ha)
Olomoucký 12 cca 451 ha Přerov – jih a Terminál kombinované dopravy (110 ha)
Zlínský 16 cca 1163 ha Letiště Holešov (273,7 ha)
Moravskoslezský 11 cca 1265 ha Nošovice (276 ha)
zdroj: Centrum pro regionální rozvoj
Se vznikem průmyslových zón bývají velice často spojena tzv. Podnikatelská centra. Ta jsou zakládána především pro začínající podnikatele a menší podniky, které nejsou schopné samy si zajistit provoz investiční výstavbou. Kromě výhodných nájmů, které jsou často v prvních 2-3 letech začínajícím podnikům dotovány, poskytují především zkušenosti v oblasti marketingu, managementu nebo využívání informační databází. V neposlední řadě také pomáhají v otázce financování a to především informacemi a poradenstvím týkajícím se
5
získáním základního kapitálu, přičemž poskytují kontakty na banky. V souvislosti s tímto jsou schopna zajistit i základní administrativní služby. Tato centra jsou zakládána převážně neziskovými organizacemi náležícími místní správě a dotovanými z místních zdrojů nebo vládou v rámci rozvoje podnikatelských aktivit ve stagnujících oblastech.
1. Vybrané kapitoly z hospodářské geografie světa
1.1. Historické kořeny vzniku PZ - vazba na zdroje:- přírodních surovin (nerostných a rostlinných),- pracovních sil (vzdělanost - kvalifikace, praxe, tradice a zkušenost),- vody (podzemní, povrchové, minerální jako zdroje vody pitné a užitkové),- energie (dřevo, fosilní paliva, vodní energie aj.),- tradiční dopravní trasy (solná cesta, jantarová cesta, hedvábná cesta, splavné vodní toky, zátoky + ústí velkých řek - námořní přístavy ) ,- trh výrobků (hustota osídlení - spotř. předměty, koncentrace dalších výrob - výrobní prostředky).
1.2. Těžba nerostných surovin, zemědělská výroba a lesnictví - hlavní průmyslové zóny na jednotlivých kontinentech:
- Evropa (EU, střední Evropa, Ukrajina, Rusko)- Amerika (USA, Kanada, Brasilie, Argentina, Chile, Venezuela)- Asie (Blízký a Střední východ, Japonsko, J.Korea, Hongkong, Tchai-wan, Malajsie,
Indie, Čína), - Afrika (Maroko, Alžírsko, Egypt, Nigerie, JAR),
- Austrálie
Pod Českem leží pozoruhodné bohatství „kritických surovin“Nejen díky těžbě lithia se může stát Česko pro Evropu zajímavou zemí. Na seznamu takzvaných kritických surovin, které v září Evropská unie aktualizovala, se objevují i ty, které mají pod nohama Češi. Nedostatek některé z těchto surovin by znamenal pro evropský průmysl vážné problémy. Pokud by se ekonomicky vyplatila jejich těžba, pomohlo by Česko o něco snížit závislost kontinentu na dovozu.
Na českém území jsou například tři nadějná ložiska wolframu, jehož slitiny se využívají třeba v elektrotechnice a elektronice. Nacházejí se v okolí Cínovce na Teplicku, v revíru Krásno ve Slavkovském lese a také v Kašperských horách. Podle geologů se v těchto lokalitách nachází dohromady asi 130 tisíc tun tohoto kovu.
„V rudách na zmiňovaném Cínovci se vyskytují i další vzácné prvky, jako je niob, rubidium, cesium nebo tantal,“ upřesňuje Jaromír Starý z České geologické služby. Potenciálně nadějné by pak mohly být tuzemské zdroje kobaltu na Vysočině a jižní Moravě.
Právě niob, kobalt i tantal jsou rovněž na evropském seznamu kritických surovin. Velmi vzácný tantal je zajímavý zejména proto, že český průmysl zpracovává významnou část zásob tohoto kovu. V Lanškrouně se z něj vyrábí kondenzátory pro celý svět.
6
Ložiska potenciálních zdrojů kritických nerostných surovin EUZdroj: Česká geologická službaNově je na seznamu také vzácný kov hafnium s ložisky v okolí Ralska nebo minerál baryt, jehož zdroje leží zejména v Železných horách jižně od Pardubic. Ten se využívá třeba v papírenském, sklářském či gumárenském průmyslu. „Celkem máme kolem 1,2 milionu tun zásob barytu,“ říká geolog Starý.
Mimořádné zdroje zlata České podzemí pak nabízí ještě o jeden milion tun více zásob grafitu, který se dává nejen do tužek, ale využívá se třeba i v raketovém a zbrojním průmyslu. A stejné množství je fluoritu, jenž se zase masivně spotřebovává v chemickém průmyslu.
Vzácné nerostné suroviny na území Česka Wolfram
Přidává se do oceli využívané v těžkém strojírenství – hlavně ve zbrojním průmyslu. Jeho slitiny se využívají v elektronice a elektrotechnice.
GrafitDává se do tužek, ale využívá se i v elektrotechnice, elektrochemii, v chemickém, raketovém a zbrojním průmyslu, atomové energetice.
FluoritVyužívá se hlavně v chemickém průmyslu, ale také ve sklářském či keramickém.
7
LithiumPoužívá se pro výrobu lithiových baterií, ale i k výrobě lehkých slitin či vysoce mrazuvzdorných mazadel.
KobaltPoužívá se při výrobě žáruvzdorných a nástrojových ocelí. Kromě toho je využíván v chemickém, keramickém, elektrotechnickém, sklářském průmyslu a pro výrobu barev.
TantalHlavní použití nachází při výrobě elektronických součástek, hlavně tantalových kondenzátorů.
BarytVyužívá se v papírnickém a gumárenském průmyslu nebo ve sklářství a také v pyrotechnice.
HafniumPoužívá se například jako jeden z materiálů pro výrobu klasických žárovkových vláken.
NiobJe součástí ušlechtilé oceli a slitin mnoha neželezných kovů. Tyto slitiny jsou často používány při konstrukci potrubních systémů.
GermaniumPoužívá se k výrobě polovodičů. Důležité uplatnění má při výrobě světlovodné optiky.
Z pohledu Evropy pak mají Češi mimořádné zdroje zlata a uranu. Geologové odhadují, že podzemí skrývá asi 240 tun zlata a 135 tisíc tun uranu, což je půldruhého procenta světových zdrojů. Cenný žlutavý kov je v Jeseníkách a v pásu vedoucím od Prahy ke Klatovům s nejdůležitějším ložiskem v Kašperských Horách na Šumavě.
Radioaktivní kov se pak nachází na Vysočině a v severních Čechách. Nicméně v případě zlata není k těžbě politická vůle a v případě uranu se ekonomicky nevyplatí. Ostatně uranový důl Rožná u Žďáru nad Sázavou byl v r. 2017 uzavřen.
Česko prozatím uzavírá kapitolu dobývání uranu. Z Rožné vyjel poslední vozík s rudou Česko je však významné i v těžbě jiných nerostných surovin, které na evropském seznamu nejsou. Krom uhlí jde zejména o takzvané průmyslové horniny, které se využívají hlavně v keramickém a sklářském průmyslu.
„V případě kaolinu Česko pokrývá až pět procent světové těžby. V těžbě některých druhů jílu a bentonitu jsou to pak asi dvě procenta stejně jako u živce. A pak se u nás hodně těží například i sklářské písky, které pokryjí asi jedno procento světové těžby,“ vypočítává Starý.
Ještě podstatnější je pak dolování stavebních nerostů, zejména vápence jako klíčové komodity pro vápno nebo cement. Toho se v Česku vytěží asi 10 milionů tun ročně.
A pak je tu již zmíněné uhlí. Jak hnědé, tak černé. Ovšem jeho těžba poslední dekády strmě klesá s tím, jak klesá cena. Ještě v roce 1988 se vydolovalo 25 milionů tun černého uhlí, nyní je to kolem osmi milionů. Podobný trend je i u hnědého uhlí. Dnes se vydoluje něco přes 30
8
milionů tun, oproti téměř sto milionům tun před necelými 30 lety. Mimochodem z evropského seznamu kritických surovin koksovatelné uhlí letos vypadlo.
1.3 Dopravní politika EU
Hlavní dopravní spoje: - mezi kontinenty (námořní, letecká, železniční, potrubní), - na kontinentech ( silniční, železniční, letecká, říční, potrubní).
Doprava je jedním z klíčových odvětví, které v Evropě poskytuje zaměstnání více než 11 milionům lidí a významnou měrou přispívá k rozvoji ekonomiky (hrubá přidaná hodnota pro všech 28 zemí EU představuje 4,8 %, tj. 548 miliard eur).Cílem Evropské komise je vytvořit a podporovat takovou dopravní politiku, která je efektivní a zaměřuje se na bezpečnost a udržitelnost dopravy. Tak vzniknou vhodné podmínky pro konkurenceschopné odvětví vytvářející nová pracovní místa a prosperitu.
Hlavní výzvy, před nimiž evropské odvětví dopravy stojíS rostoucí mobilitou obyvatel se politika EU snaží řešit aktuální problémy spojené s dopravními systémy:
přetížení – týká se silniční i letecké dopravy a ročně stojí EU přibližně 1 % jejího HDP. Objem nákladní i osobní dopravy by se měl podle odhadů v budoucnu ještě zvýšit závislost na ropě – i přes zvyšování energetické účinnosti je doprava z 96 % stále závislá na ropě. Ropy bude v budoucnu čím dál větší nedostatek, protože se stále více zdrojů nachází v nestabilních zemích. Do roku 2050 by se cena ropy měla vyšplhat na více než dvojnásobek úrovně z roku 2005 emise skleníkových plynů – pokud chceme omezit globální oteplení na pouhé 2°C, musí EU do roku 2050 dosáhnout v dopravě 60% snížení emisí oproti hodnotám z roku 1990 rozvoj infrastruktury – není v EU rovnoměrný hospodářská soutěž – evropské odvětví dopravy čelí rostoucí konkurenci rychle se rozvíjejících trhů v jiných regionech světa.
Přehled statistických údajů o dopravě: Přehled – doprava Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• , Dopravní infografika Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• a Evropská doprava v číslech – statistická příručka Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• .
Dosavadní úspěchy EUZa posledních 20 let napomohla společná politika evropskému odvětví dopravy dosáhnout řady úspěchů:
zvýšení bezpečnosti v letecké, námořní i silniční dopravě zlepšení pracovní doby pro zaměstnance v odvětví dopravy více možností přepravy pro cestující i pro firmy méně znečištění
technologický pokrok směrem k dopravě šetrnější k životnímu prostředí.
Intenzivnější hospodářská soutěžSilniční doprava – Provozovatelé nákladní dopravy mohou nyní poskytovat služby i v jiných zemích, než ve které jsou zaregistrováni, takže se už nákladní auta nemusejí z mezinárodních cest vracet prázdná. To povzbuzuje hospodářskou soutěž, zvyšuje kvalitu jak nákladní tak osobní přepravy, sráží náklady a zvyšuje efektivitu plánování jízd, čímž se snižuje znečištění. Díky společným technickým normám se také zvýšila bezpečnost.Letecká doprava – Cestování letadlem je jednodušší a levnější, a to díky novým leteckým společnostem, většímu počtu leteckých tras a stovkám spojů mezi letišti v celé Evropě. Iniciativa nazvaná jednotné evropské nebe EN umožní v tomto trendu pokračovat. Dohody v rámci projektu Otevřené nebe Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• umožňují, aby kterákoli unijní letecká společnost provozovala lety z kteréhokoli letiště v EU do kteréhokoli města v jiných zemích. Tyto dohody byly rovněž podepsány s USA, Kanadou, Izraelem, se zeměmi na Balkáně, s Marokem, Jordánskem, Gruzií a Moldavskem. Dohody s dalšími zeměmi se připravují. Další informace o vztazích mezi zeměmi v této otázce najdete zde Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího
odkazu EN ••• .
Železniční doprava – Všechny licencované železniční společnosti mohou nyní své služby nabízet na území celé EU. V posledních letech se značně rozrostla vysokorychlostní železniční síť, což cestujícím šetří čas i peníze. Další modernizační opatření se připravují.Námořní doprava – Okolo 75 % obchodu EU s dalšími zeměmi a 40 % nákladní dopravy v Evropě probíhá po moři. Evropské vodní cesty využívá každoročně přibližně 400 milionů cestujících. Otevření trhu umožnilo rejdařským společnostem volně fungovat i v jiných zemích. V roce 2014 se Rada EU a Evropský parlament dohodly podpořit do roku 2025 rozvoj základní sítě čerpacích stanic se zkapalněným zemním plynem v hlavních námořních přístavech, které tvoří transevropskou dopravní síť Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• , a také zařízení pro dodávky elektřiny z pevninské sítě.
Práva cestujícíchZájmy cestujících jsou v EU chráněny celou řadou práv, která zahrnují všechny druhy dopravy: leteckou, železniční, lodní a autobusovou.Práva cestujících v EU jako aplikace pro smartphony
Bezpečnost dopravy V letech 1992 až 2010 se počet úmrtí na evropských silnicích snížil o polovinu (ze
70 000 na 31 000). V letech 2010 až 2013 tento počet klesl o dalších 17 %. To znamená, že EU je na dobré cestě ke splnění svého strategického cíle snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2020 o dalších 50 %.
Letečtí dopravci, kteří nezaručují dostatečnou bezpečnost , mají v Evropě zakázanou činnost.
Bezpečnost na mořích zvyšuje EU přísnými předpisy, které zahrnují důkladnější inspekce lodí, sankce za znečištění způsobené hrubou nedbalostí a rychlejší vyřazování tankerů s jednoduchým trupem z provozu.
Evropská unie stanovuje bezpečnostní normy a financuje pouze ty projekty infrastruktury, které tyto normy splňují.
Za účelem propagace bezpečnostních norem ve zbytku světa spolupracuje Unie například s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• a Mezinárodní námořní organizací (IMO) Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• .
Inteligentní a udržitelná dopravaEvropská unie podporuje v oblasti dopravy výzkum, inovace Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• a účinné zavádění nových ekologických technologií.Podle nových předpisů Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• musí země EU podporovat rozvoj čistých technologií (např. automobily, které jezdí na elektřinu či vodík, nebo nákladní auta a plavidla poháněná plynem) tak, že vybudují minimální počet alternativních čerpacích a dobíjecích stanic.
Financování dopravní infrastrukturyOd ledna 2014 má EU novou politiku pro oblast dopravní infrastruktury Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• , díky níž dojde k propojení celého kontinentu od východu na západ a od severu na jih. Cílem této politiky je odstranit rozdíly mezi vnitrostátními dopravními sítěmi, eliminovat překážky, které stále brání hladkému fungování jednotného trhu, a překonat technické překážky, jako např. neslučitelné normy pro železniční dopravu.K plnění těchto cílů se budou moci využívat prostředky nejen z nástroje pro propojení Evropy EN , který do roku 2020 disponuje rozpočtem ve výši 26 miliard eur, ale také z 3letého investičního plánu Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN ••• Komise, díky němuž by se do roku 2017 měly uvolnit veřejné i soukromé investice ve výši přibližně 315 miliard eur.
DopravaDoprava (1.05 MB)
Rukopis aktualizován v Listopad 2014Publikace je součástí edice Politiky Evropské unie
Viz také: Orgány a instituce EU
Evropský parlamento Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Rada Evropské unieo Doprava, telekomunikace a energetika Evropská komiseo Mobilita a doprava Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN •••
o Námořní záležitosti a rybolov Evropský hospodářský a sociální výboro Sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost Vyhledat dostupné
jazykové verze předchozího odkazu EN •••
Výbor regionůo Komise pro politiku územní soudržnosti (COTER) Evropská investiční bankao Transevropské sítě (TEN) EN
Agentury EUo Agentura Evropské unie pro železnice (ERA) EN
o Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) EN
o Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) EN
o Úřad pro dohled nad evropským GNSS (GSA) EN
o Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) EN
o Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) EN
Další subjektyo Společný podnik Clean Sky 2 EN
o Společný podnik SESAR EN
o Společný podnik Shift2Rail EN
Možnosti financování Granty Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN •••
Výzvy k podávání nabídek (veřejné zakázky) Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN •••
Publikace, zpravodaje a statistiky Publikace Statistiky Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN •••
Zpravodaje Vyhledat dostupné jazykové verze předchozího odkazu EN •••
1.4. Základní trendy prosazující se v současnosti - globalizace světové ekonomiky:- využívání lokalit s nejnižší cenou energie,- využívání lokalit s nejnižší cenou pracovní síly (mzda, bezpečnost a hygiena práce,
sociální zabezpečení pracovníka) a daňového zatížení podnikatelů,- využívání lokalit s nenáročnou ekologickou legislativou,
1.5. Trendy ve výrobních technologiích:- přednostní zpracování surovin u jejich zdrojů,- velkokapacitní výrobní jednotky - snižování investičních a výrobních nákladů cestou
plné automatizace a robotizace výrobních operací nebo celých výrobních postupů,- redukce počtu výrobců, specializace na vybrané komodity,- snižování měrných spotřeb surovin, pomocných látek a energií.
2.0. Hlavní průmyslové oblasti v ČR
2.1. Těžba tuhých paliv
2.1.1. Černé uhlí Těžba probíhá v jedné pánvi (cca 10 mil t/r) - Ostravsko-Karvinská pánev (OKD) –
jižní výběžek Slezské pánve z Polska sahající až po BeskydyMimo provoz jsou pánve:
Černé uhlí je do ČR také dováženo z Polska a Ukrajiny.
2.1.2. Hnědé uhlí Těžba probíhá ve dvou pánvích (cca 50 mil. t/r)
Severočeská hnědouhelná pánev v pásmu Chomutov – Most – Ústí n.L. Sokolovská pánev
Zcela mimo provoz jsou pánve: Hodonín-Ratíškovice-Dubňany a Mydlovary u Č.Budějovic - těžba ukončena.
2.2. RopaTěžba ve výši cca 200 tis. t/r. probíhá na jižní Moravě (jižně od Hodonína) a Kroměřížsku. V ČR je zpracováváno cca 7 mil. tun/rok. Do ČR je ropa dopravována ropovodem Družba z Ruska z dolního Povolží a západní Sibiře a ropovodem Terst - Ingoldstadt - Kralupy - Litvínov ropa těžená v zemích Stř. východu.
2.3. Zemní plynLožiska ropného ZP v jihomoravském kraji jsou téměř vytěžena, v některých lokalitách jsou využívána nebo je uvažováno o jejich využití jako podzemních zásobníků ZP pro krytí špičkových odběrů v zimních měsících.Veškeré potřeby ZP jsou kryty dodávkami z Ruska z ložisek na severozápadní Sibiři a z norského sektoru Severního moře.
2.4. Uranové rudy Těžba v Dolní Rožínce na Českomoravské vysočině byla ukončena v r, 20017. Těžba byla v 90. Letech ukončena v lokalitě Hamr na jezeře - Stráž pod Ralskem,
Do 80. let byla těžba ukončena v lokalitách:
13
Slavkovský les,Jáchymov (vytěžené ložisko)Okres Jindřichův Hradec,Příbramsko.
2.5. Rudy kovů (viz kap. 1.0)Ve všech těžebních lokalitách jsou důlní díla zakonzervována nebo zrušena, těžba byla
zastavena:2.5.1. Železné rudy
Měděnec, BrdyVeškerá potřeba železných rud je kryta dovozem z Ruska (Kursk, Magnitogorsk). Dovozy z Brazílie a Švédska (Kiruna) byly zastaveny.
2.5.2. Rudy barevných kovů – těžba ukončena v 90. letechCínovec - cíno-wolframové rudyJeseníky - polymetalické rudy mědi, cínu a zinkuPříbram - olověná ruda + Ag
Barevné kovy nebo výrobky z nich jsou do ČR dováženy, vlastní těžba a zpracování rud barevných kovů bylo ukončeno.
2.5.3. Rudy a ložiska drahých kovů Kutná Hora, Boží Dar, Příbram - Ag - ložiska vytěženaJílové u Prahy- ložisko dotěženo v 60. letech 20. století,Povodí Otavy - rýžování ve středověku,Kašperské hory, Rudná, Mokrsko - základní průzkum ložisek Au je ukončen, s těžbou
se nyní neuvažuje. Rizikem je u perspektivních nalezišť nízká kovnatost zlatonosných hornin a nutnost použití tzv. kyanidové metody loužení zlata. V povodí Otavy a Vltavy se jedná o technologii rizikovou.
2.6. Suroviny pro stavebnictví2.6.1. Vápence pro výrobu vápna jsou těženy:
- okres Beroun - Loděnice,- Hydčice u Sušice,- Vytošov u Zábřehu na Mor. aj.
2.6.2. Dolomity pro výrobu dolomitického vápna jsou těženy v lomech:- Černý důl - Kunčice n.L. v Podkrkonoší, - Chýnov v okrese Tábor.
2.6.3. Slínovce pro výrobu cementu jsou těženy a v místě zpracovávány:- Čížkovice u Lovosic,- Prachovice u Pardubic, - Radotín u Prahy, - Králův Dvůr u Berouna,- Mokrá u Brna, - Hranice na Moravě,
2.6.4. Kamenivo - těžen je převážně čedič v povrchových lomech např.:- České středohoří (Deblík a Trabice u Libochovan, Kubačka u Dobkoviček) - Dokská pahorkatina (Tlustec u Jablonného v Podještědí) , - Lužické hory, - Českomoravská vrchovina aj. lokality.
2.6.5. Štěrkopísky - těženy povrchově:
14
- Polabská nížina (od Pardubic po Litoměřice), - Třeboňsko, - Povodí Moravy - střední a jižní Morava
2.6.6. Žula - lomová těžba v okolí Liberce - vynikající kvalita (obklady, umělecké zpracování na pomníky aj.).
2.7.2. Kaolin - povrchová těžba s úpravnami:- Podbořany, - Plzeňsko - Horní Bříza.
Část upraveného kalolinu je vyvážena do zahraničí.2.7.3. Cihlářské jíly - povrchová těžba v hliništích:
- naleziště jsou prakticky ve všech krajích se zpracováním v místních cihelnách na sortiment cihlářských výrobků (cihly, střešní krytina, drenážní trubky). Kvalitní suroviny jsou v nadloží uhelných slojí v severních Čechách, ale nevyužívají se (*)!
2.7.4. Keramické jíly (lupky) - obdoba 2.7.3.(*).2.7.5. Bentonity - těženy v nadloží uhelných slojí na Mostecku.
2.8. Suroviny pro potravinářský průmysl
Vlastní zemědělská produkce v ČR je pod silným tlakem dovozu finančně dotovaných surovin, polotovarů a hotových výrobků hlavně ze zemí EU. 2.8.1. Olejniny - řepka olejka, slunečnice, mák, lněné semeno:
- Polabská nížina, - střední a jižní Morava
2.8.2. Cukrová řepa je pěstována v:- Polabská nížina, - střední a jižní Morava
2.8.3. Brambory a škrobárenství:- Českomoravská vrchovina (Havl. Brod), - podhorské oblasti ČR
2.8.4. Len: - Českomoravská vrchovina (Havl. Brod), - podhorské oblasti ČR
2.8.5. Obilniny a sladovnický ječmen:- Polabská nížina, - střední a jižní Morava
2.8.6. Chmel - je pěstován v okresech:- Louny, - Rakovník, - Litoměřice, - Prostějov
2.8.7. Ovocnářství a zelinářství - přednostně jsou vysázeny sady jabloní, hrušní, broskví, meruněk:
15
- Jižní svahy Českého středohoří, - Polabská nížina, - střední a jižní Morava
2.8.9. Chov hospodářského zvířectva je rozšířen po celém území ČR: - skot, vepři, ovce,- drůbež,
Stavy skotu poklesly proti roku 1990 na 10 %, stavy vepřů na 30 %. Je nedostatek chlévské mrvy pro udržení kvality orné půdy, klesá její sorpční kapacita a možnost zadržování dešťové vody.Tím že je pěstováno méně krmiv, byly uvolněny plochy pro průmyslové plodiny - olejniny, především řepku.
2.8.10. Rybářství je soustředěno hlavně v jižních Čechách: - Třeboňsko,- Blatensko,- Jindřichův Hradec
2.11. Hlavní průmyslové oblasti v ČR a odvětví v nich soustředěná:
2.11.1 Praha a střední Čechy - těžba černého uhlí - Kladensko (zastavena),- energetika - ČEZ - Elektrárna Mělník, Teplárna Malešice (propojení horkovodem pro
Prahu),- těžba vápenců a slínovců - výroba stavebních hmot - Radotín, Loděnice, Králův Dvůr,- strojírenství - Tatra Smíchov (Siemens - tramvaje, vozy pro metro, žel. vagony), Avie
Letňany, ČKD Praha, Motorlet-Walter Praha, Škoda M. Boleslav (VW Group),- elektrotechnika a elektronika - Tesla Holešovice a Strašnice,- potravinářství a tukový průmysl - PTZ Nelahozeves, Kosmos Čáslav, cukrovar Kostelec
n.L., pivovary Smíchov, Braník, Velké Popovice aj., masokombináty, drůbežářské závody, Orion Praha aj.
- chemický průmysl a petrochemie - Kaučuk Kralupy, Barvy a Laky Praha, Spolana Neratovice, Koramo Kolín, Draslovka Kolín.
- farmaceutický průmysl - Léčiva Praha, Léčiva Hořátev, VÚAB Roztoky u Prahy
2.9.2. Severní Čechy - těžba a úpravny hnědého uhlí, kaolinu, kameniva, štěrkopísku,- energetika - elektrárny a.s. ČEZ Ledvice, Tušimice, Počerady, Prunéřov, - teplárny Komořany, Ústí n.L.-Trmice, Děčín, Litoměřice aj.,- chemický průmysl - Chemopetrol Litvínov, Spolchemie Ústí n.L., Lovochemie Lovosice,- výroba celulózy a papíru - Frantschach Pulp and Paper Czech a.s. Štětí,- sklářský průmysl Teplice - Řetenice, Lesní brána, Železnobrodské sklo Ž.Brod, Sklárna Nový Bor, Lustry Kamenický Šenov, - keramický průmysl - Elektroporcelán Louny, porcelánky Dubí a Klášterec n.O.,- strojírenství - LIAZ Liberec, Ferox Děčín, Krušnohorské strojírny Komořany, - potravinářský průmysl - STZ Ústí n.L., Mrazírny Litoměřice, Mlékárna Bohušovice,
masokombináty Č.Lípa, Liberec, Roudnice, Drůbežářské závody Litoměřice aj.,- potravinářství a ovocnářství v okresech Č.Lípa, Litoměřice a Louny.
16
- textilní průmysl - Liberec, Tanvald, Semily, Křešice, Litvínov – silný útlum díky levným dovozům z jihovýchodní Asie.
2.9.3. Západní Čechy - těžba a úpravny hnědého uhlí (Sokolovská uhelná společnost a.s.) a kaolinu,- energetika - Tisová, Vřesová - palivový kombinát,- strojírenství - Škoda Plzeň - Energo - turbogenerátory, Dopr. Stroje - el. lokomotivy,
Škoda Ostrov n.Ohř. - trolejbusy.- výroba porcelánu a skla - Karlovy Vary, Loket aj.,- textilní průmysl - Nejdek- potravinářství a pivovarnictví - Prazdroj Plzeň, Zč. Mlékárny Klatovy aj.
2.9.4. Jižní Čechy - těžba a zpracování dřeva, výroba řeziva, dřevotřískových desek a nábytku - Černá
v Pošumaví, JITONA Soběslav, SOLO Sušice,- výroba celulózy a papíru ve Větřní n.Vlt. odsdtavena,- textilní průmysl - Jitex Písek, Fezko Strakonice,- strojírenství - Motor Č. Budějovice, ZVVZ Milevsko - vzduchotechnická zařízení,- chemický průmysl - Silon Planá n.L. (syntetická vlákna, netkané textilie - zpracování PET
závody Vodňany, masokombináty Planá n.L., Žirovnice, Studená aj.
2.9.5. Východní Čechy - těžba dřeva, výroba řeziva - Podkrkonoší, Orlické hory,- chemický průmysl - Syntézia Semtín, Paramo Pardubice,- energetika - Elektrárna Chvaletice, Teplárna Opatovice,- strojírenství - ZVÚ Hradec Králové, Mlýny Prokop Pardubice, TOS Holice, Stavostroj N.
Město n.Met., KAROSA Vysoké Mýto, ORLIČAN Choceň, Transporta Chrudim a Úpice,- textilní průmysl - Tiba Dvůr Králové, Juta Dvůr Králové, Hedva Č. Třebová,- elektronika - Tesla Lanškroun, Pardubice, Přelouč,- gumárenský průmysl - Rubena Náchod zrušena
2.9.6. Severní Morava - těžba a úprava černého uhlí, výroba koksu - Ostravsko-Karvínská pánev,- elektrárna Dětmarovice,- železárny a ocelárny - Ostrava-Vítkovice, Třinec, Bohumín,- chemický průmysl - MCHZ Ostrava, Precheza Přerov, DEZA Valašské Meziříčí,- strojírenství - VŽS Vítkovice, Tatra Kopřivnice, Vagónka Studénka, Uničovské strojírny
Uničov (rypadla), Sigma Hranice (čerpadla, ČOV), Siemens (MEZ) Mohelnice (elektromotory), Přerovské strojírny Přerov (stroje pro těžbu, cementářský a vápenický průmysl), Zbrojovka Vsetín (dopřádací stroje, tryskové stavy),
Brod (ruční palné zbraně), LET Kunovice, ZPS Zlín, ČKD Blansko (vodní turbíny),- gumárenství, výroba pneumatik - Continental-Barum Otrokovice (pneumatiky), Zubří,
17
- obuvnický průmysl - Zlín, Baťa,- nábytkářství - UP Rousínov, Bučovice, Bystřice p.H.,- vinařství - Brno, Mikulov, Hodonín, Znojmo a okolí,- textilní a oděvní průmysl - Kras Brno, OP Prostějov, Boskovice,- elektrotechnický průmysl - Kablo Velké Meziříčí.
3.0.Průmyslové zóny a jejich vazby na okolí
3.1. Zdroje pracovních sil a sociální zázemí
- věková struktura obyvatel,- kvalifikační struktura obyvatelstva a školství - učňovské a odborné školy, VŠ,- možnosti rekvalifikace a doškolování,- bydlení a služby,- kulturní a sportovní zařízení, další možnosti využití volného času (turistika, rekreace,
zájmové sporty aj.).
3.2. Infrastruktura průmyslově - sídelní oblasti
- vzdálenost a vazby na zdroje surovin a pomocných látek,- vazby na dopravní sítě: - silniční a dálniční,
- železniční, - vodní dopravy,
- letecké, - potrubní (ropa, zemní plyn aj.).
produktovody (motorpvá paliva) + sklady- zásobování energií: - elektřinou - připojení na vysokonapěťovou síť 35 kV, 110 kV aj.,
- zemním plynem nebo jiným topným plynem, - uhlím, - centralizované dodávky tepla.
4.2. Skladová hospodářství pro materiály: - tuhé (sypké nebo kusové suroviny, hutní materiál , náhradní díly, pomocné látky, chemikálie aj.)
- kapalné (inertní, kyseliny, hydroxidy, hořlaviny ) - technické plyny stlačené nebo zkapalněné.
4.3. Vykládací a nakládací zařízení + dopravní linky pro příslušné substráty a jejich napojení na: - skladová hospodářství,
- výrobny.
4.4. Informační sítě pro potřeby řízení a bilancování pohybu hmot a osob - dispečerský systém řízení s vazbou na:
- telefonní ústřednu a interní telefonní síť, internet, - radiokomunikace, - přenos dat uvnitř průmyslové zóny - počítačové sítě, - závodní rozhlas, - systém varování zaměstnanců a obyvatelstva v případě provozních nehod.
5.0. Provozní nehody
5.1. Provozní nehody: - únik škodlivin do půdy, povrchových nebo podzemních vod, - výron nebezpečných plynů,
- požár, - výbuch plynů nebo par.
5.2. Členění provozních nehod:
19
- závady (přímá škoda do 20.000,-Kč, bez pracovních úrazů), - poruchy (přímé škody do 100.000,-Kč, lehké pracovní úrazy),
- havárie (přímé škody nad 100.000,- Kč, těžké nebo smrtelné pracovní úrazy).5.3. Preventivní opatření v oblasti:
- projekce průmyslových zón: - situování vůči sídlům s ohledem ne převládající směr větru,- bezpečné vzdálenosti mezi objekty (min. 25m),- záchytné vany pod stáčecími místy a zásobníky kapalin,- kanalizační sítě s lapoly, jímkami a ČOV,
- ochranné valy proti šíření tlakové vlny při výbuchu u rizikových výrob,
- protipovodňové hráze,- protihlukové stěny nebo valy.
- konstrukce provozních souborů a objektů: - založení nad úrovní 100-letých vod,- nosné a výplňové zdivo - jeho požární odolnost - nosníky z železobetonu nebo oceli, opláštění s tepelnými isolacemi, - protipožární stěny,- požární hlásiče s ústřednami ve velínech,- stabilní požární zařízení, hydranty,- únikové východy a jejich označení, nouzové žebříky a schodiště, šířka chodeb a schodišť min 120 cm,
- školení pracovníků ze znalosti: - pracovních instrukcí a předpisů, - bezpečnostních předpisů, - požárních předpisů,
- předpisů pro práci v uzavřených nádobách a zařízeních,
- preventivní lékařské prohlídky, psycholog. testy,Důsledné vedení záznamů o provedených školeních a přezkoušení zaměstnanců s daty a podpisy, dodržování period - min. 1x za 1 - 3 roky dle pracovního zařazení.Jsou rozlišovány osoby: - poučené (jen uživatelé, nesmí opravovat zařízení a
nijak zasahovat do jeho konstrukce),- znalé (vzdělání a školení pro vybranou činnost, zajišťují proškolení podřízených), - znalé s vyšší kvalifikací pro samostatnou činnost (opravy zařízení) + přezkoušení, oznámení Inspektorátu bezpečnosti práce,- znalé pro samostatné projektování (absolvované vzdělání a praxe),- revizní technici - školeni Inspektoráty bezpečnosti práce
- péče o vyhrazená technická zařízení (VTZ) dle vyhlášek Českého úřadu bezpečnosti práce:
Vedení knih kontrol a revisí (pasporty) - vnější a vnitřní prohlídky, zkoušky armatura pojišťovacích ventilů, systémů měření a regulace, signalizace mezních stavů (teplot, tlaků, hladiny), kontroly spojů a svárů, síly stěn (rentgen), evidence poruch, oprav a výměn konstrukčních dílů, fondu pracovní doby zařízení.
Systémy řešení mezních situací
Integrovaný záchranný systém volně navazuje na dříve zavedený systém civilní obrany: - hasiči - záchranáři,- policie, - zdravotnictví a hygienická služba,- báňská záchranná služba,- armáda a její speciální jednotky ženijní, protichemické, požární.- orgány územní správy - obecní úřady a krajské úřady, ministerstva, vláda ČR - zajišťují varování a evakuaci obyvatelstva.
5.4. Odstraňování následků mimořádných situací - sanace poškozeného pracovního a životního prostředí:- zásahy na vodních tocích (norné stěny, odčerpávání plovoucích ropných látek),
- objektech a technologickém zařízení - neutralizace žíravin, odvětrání nebezpečných plynů a par, odstranění ropných látek oplachem nebo sorbenty,- sanace podzemních vod (mikrobiální čištění na místě - in situ, čerpání do ČOV - ex situ),- sanace kontaminované půdy (mikrobiální čištění na místě, odtěžení s termickou dekontaminací nebo uložení na řízené skládky nebezpečných odpadů).
6.0. Průmyslové zóny - jejich sanace a nové využití
6.1. Zánik průmyslových zón (hlavní důvody):- cykly vývoje ekonomiky, hospodářské a finanční krize,- energetická a surovinová krize v letech 1972/73,- centralizace výroby a kapitálu, fůze, globalizace ek.onomiky,
21
- privatizace ve stř. a východní Evropě, liberalizace cen (přechod na světové ceny),- zavedení přísné ekologické legislativy,- změna daňového zatížení podnikatelské sféry,- konkurence levných výrobců např. z Asie.
6.2. Možnosti financování sanace zanikajících průmyslových zón:- mezinárodní programy EU, - spolupráce mezi regiony,- vládní programy podpory průmyslu, regionů aj., - Státní fond životního prostředí,- Fond národního majetku,- Konsolidační banka,- Úvěry bank a jiné zdroje.
6.3. Metody sanace průmyslových zón dle dalšího využití:- pro průmyslovou výrobu - nejlevnější,- jinou zástavbu (sklady, supermarkety, sportovní
areály aj.) - cca 3x dražší, než průmyslové využití,- úplná revitalizace bez zástavby - navrácení území do
volné krajiny - vůbec nejdražší - řádově dražší, než je jiné průmyslové využití.
Doporučená literatura:
1. Učebnice hospodářské geografie2. Internetové zdroje – odkazy dle klíčových slov dané kapitoly nebo:
