94
Zdravotní nezávadnost (staveb) Prof. Ing. Richard Wasserbauer, DrSc. České vysoké učení technické, Fakulta stavební, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel. 224 354 332 e-mail: [email protected]
Zdravotní nezávadnost (staveb)
Prof. Ing. Richard Wasserbauer, DrSc.
České vysoké učení technické, Fakulta stavební,
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
tel. 224 354 332
e-mail: [email protected]
Zdravotní nezávadnost
Člověk, vodní pára, CO2, zápachy, metabolizmus, trávení, mikrobi
Stavební konstrukce, aerosoly, těkavé látky, těžké kovy, gama záření, mikrobi
Povrchové úpravy, nátěry, odéry, mikrobi
Podlahové krytiny, těkavé látky, změkčovadla, mikrobi
Domácí zvířata, aerosoly, roztoči, mikrobi, alergeny
P plísně
B bakterie
A řasy
L lišejníky
H dřevokazné houby
DH dřevokazný hmyz
1 vnější líc, fasáda
2 vnitřní omítky
3 střešní krytiny
4 krovy, okenní rámy
5 okenní skla
6 podlahoviny
7 dřevěné podlahy,
stropy
8 podzákladí
Mikroorganizmy
Mikrobi – bioaerosoly
(bakterie, plísně, viry,
jejich spóry 0,1 až
100µm)
V ovzduší (aeromikrobi)
vytváří mikrobiální,
bioaerosolové
mikroklima (technicky).
Jsou schopny replikace
a přenosu genetické
informace. Osidlují
veškeré prostory naší
planety (Ledovcové
jezero Vostok)
Součinitel hygroskopické rovnováhy
aw – součinitel
hygroskopické
rovnováhy, Tlak vodní
páry v hygroskop.
materiálu: tlak vodní
páry v čisté vodě
aw – RH/100 ale za
velmi dlouhou dobu,
vhodné pro stavební
materiály
(hydroizolace)
Přehled podmínek pro růst mikrobů
Voda
Zprostředkuje difúzi rozpuštěných látek přes cytoplazmatickou membránu
Mikrobi rostou při aw 0,60 – 0,95, Aspergillus glaucus při aw 0,60
Teplota
Psychrofily – 0 – 5, optimum 6 – 10, max. 25 0C
Mezofily min 5 – 10 optimum 26 – 40 0C, maximum 45 0C
Termofily – optimum 40 – 55 0C, Bacillus, Clostridium, Aktinomyces spp.
Přehled podmínek pro růst mikrobů
pH, rozmezí koncentrace H iontů
Bakterie pH 7 – 8 (12), min 4 – 5
Sirné bakterie (1) 3 – 5
Nitrifikační bakterie 6 – 10 (13) Nitrobacter
Plísně , kvasinky 4 – 6
Kyslík
Aerobi/anaerobi
Fakultativní aerobi/anaerobi
Mikrobiologie 21. století
Dříve - Stagnace lékařské mikrobiologie v posledních dvaceti letech 20. století
Infekční onemocnění relativně snadno léčitelná s použitím antibiotik a chemotherapeutik
Dnes - infekční onemocnění se znovu objevují
Mikrobiologie 21. století
Faktory výskytu:
Nadměrné a časté (nikoliv nezbytné) používání antibiotik,
Trvalá rezistence (půdní organizmy Ps. aeruginosa, G- organizmy, cytoplazmatická membrána složitá, G+ jednodušší).
Získaná rezistence. Změny v prostupnosti buňky pro antibiotika,
vypuzování antibiotika z buňky transportními systémy, barierovy efekt
modifikace zásahového místa (membrána, jádro, aj.)
Mikrobiologie 21. století
Vlivem globálního oteplování pozorujeme šíření nemocí jako jsou malarie, cholera, aj.
(Jsou patrny evoluční změny v organizmech
Rozšíření nemocí dopravou do nových geografických oblastí
Významné ekologické změny (katastrofy, války), se mohou vyskytovat nová, dosud neobvyklá infekční agens
Mikrobiologie 21. století
Zdravotní stav zvířat - výskyt Lymské
choroby může souviset se zvyšující se
koncentrací vysoké zvěře v některých
oblastech (obory).
Selhání zdravotního systému v nových
nástupnických státech po rozpadu soc.
soustavy.
(Vakcinace proti záškrtu v SSSR a j.)
Některé typické choroby
Acinetobacter baumanii,
smrtelné infekce
v nemocnicích.
Mycobacteium
tuberculosis, resistentní
kmeny proti všem
antibiotikům.
Escherichia coli O157- 117,
hemorrhagické průjmy.
Legionella pneumophylla,
legionářská nemoc.
Vibrio cholerae 385 000
případů cholery v Asii.
Některé typické choroby
Candida albicans,
problémová kvasinka,
invazivní kandidiosa.
Invazivní plicní
Aspergillosa, hlavně u
pacientů
s transplantovanou kostní
dření.
Plasmodium spp. Malarií je
ohroženo 40% světové
populace.
Virus Ebola,
hemorrhagická horečka.
Candida albicans
Některé typické choroby
„Nemoc šílených krav“
Člověkem indukovaný kanibalismus
Infekční agens PRION - je tělu vlastní bílkovina z membrán gangliových buněk v mozku (nervové uzliny).
Pathologický prion nebo také isoprion vzniklý mutací se hromadí v mozkové tkáni a podmiňuje funkční a morfologické poruchy.
Viroidy, kruhové jednořetězcové RNA., degenerativní změny, v mozku otvůrky, KURU, přenosná
Některé typické choroby
Ebola
Původce virus Ebola (řeka v Zaire) Poprve v roce 1976. Popsán i u opic importovaných do USA z Filipín v roce 1989 a 1996.
Haemorrhagická horečka (krvavé průjmy, srážení krve v žilách) 75% úmrtnost
Přenos krví nebo jinými tělními tekutinami a tkáněmi. Zdroj v přírodě neznám.
Některé typické choroby
AIDS (acquired immunodeficiency syndrome)
Virus HIV (human immunodeficiency virus) zabíjí T lymfocyty CD4 které jsou součástí obranného systému člověka (kostní dřeň a brzlík) a kolují celým tělem
HIV se šíří pohlavním stykem, kontaminovanými injekčními jehlami, či přenosem tělních tekutin z člověka na člověka.
V roce 1996 v USA diagnostikováno 500 000 pozitivních lidí, zemřelo 60%.
V USA nejběžnější příčina úmrtí ve věkové skupině 25 - 44 let.
Některé typické choroby
Masožravé bakterie IGAS
Invazivní streptokoky
skupiny A (Invasive group
A Streptococcus)
Produkují erythrogenní
toxiny působící šokový
syndrom
Frekvence výskytu se
zvyšuje v USA,
Skandinavii, Anglii.
Příčiny zvýšeného
výskytu nejsou
známé.
Některé typické choroby
Escherichia coli
Běžný obyvatel střevního
traktu obratlovců.
Produkuje vitamíny,
a degraduje některé
nestravitelné potraviny.
Zdrojem infekce je kmen
O157:H7 Infekce přes
nepasterizované nápoje,
nedostatečně zpracované
maso.
Působí krvavé průjmy,
V roce 1996 (Japonsko)
onemocnělo 9000 lidí,
zemřelo 7.
Některé typické choroby
Antrax
Původce Bacillus anthracis
V přírodě hlavně ovce, hovězí dobytek, méně koně, vepři, v půdě vydrží léta
Náleží mezi zástupce rodu Bacillus)
Na člověka přenosný inhalací infekčního prachu, či kožním kontaktem, Hemoragická nekrosa, nebo pneumonie. Septikémie, náhlá smrt, kardiopulmonární selhání účinkem toxinu
Některé typické choroby
Mor Původce Pasteurella pestis
Mohutná tyčinka, vytváří i řetízky, případně vlákna, často má pouzdro. Růstově nenáročná.
V prsti okolo nor infikovaných hlodavců vydrží léta,,
Produkuje tzv. „morový toxin“Šíří se pomocí nakažených zvířat. V lidské populaci se šíří kapénkovou infekcí.
Působí onemocnění lymfatického systému, zduření (morové bubony), vznik hemorrhagických nekros v celém těle,, 100% úmrtnost
Plísně –mikroskopické vláknité
houby (Mycota)
Rozkládají organické látky v půdě a ve vodě. Podílí se na koloběhu prvků v přírodě (některé rody fakultativní patogeny),
cca 300 000 rodů
Saprofyty – využívají mrtvé organické materiály
Parazity - rostou na živých organizmech
Symbionty – spolupodílí se na využití organických látek
Rostou při -5 až 50 0C, pH 4 až 8 (9)
Vlhkost v bytových objektech
Nejnižší hladina aw při které plísně klíčí:
Aspergillus glaucus 0,60 – 0,65
Aspergillus repens 0,71
Aspergillus versicolor 0,79 od 0,82 tvorba CO2
Ulocladium consortialle 0,89
Stachybotrys atra 0,93
Sistotrema brinkmanii 0,97
Nebyl nalezen žádný vztah mezi počtem zárodků v ovzduší a vlhkostí v bytech, na zdi ano.
Plísním postačuje obecně jen krátké období pro dosažení fruktifikace
Vývoj plísní
Záplavy
Záplavy
Karlův most, záplavy
Oligotrofi
mikroorganizmy, které rostou na velmi malém množství živin
Plísně vytváří jemné pavučinové hyfy,
bakterie filamenty
využívají otisky prstů, těkavé látky jiných mikrobů, cigaretový kouř, atmosférický kondenzát, prach na fasádě apod.
Oligotrofi
Kámen – stopy fotosyntetických organizmů (řasy), stopy po dešti, prach, osidlován především bakteriemi.
Sklo/fotografie – plísně .Na sklu se vytváří pitting, povlaky plísní.
Plasty, izolanty, tištěné spoje, silikony, nátěry - Cladosporium, Alternaria, spp. Na materiálech vodivé cesty, pitting, tvrdnutí, křehnutí nátěrů a izolantů.
Kopiotrofi
Mikroorganizmy, které
potřebují k životu
substráty bohaté na
uhlík a dusík.
Mezi kopiotrofy
řadíme dřevokazné
houby (dřevomorka,
trámovka, koniofora,
outkovka, pornatka) a
řadu patogenů.
Biologie bytových objektů
Technické příčiny výskytu plísní v budovách
mikromycety především v posledním a předposledním podlaží a u štítů panelových bytových objektů.
Rozsah napadení 2-7% z celkového počtu bytů. (50-90% všech bytů).
Potíže s plísněmi zaznamenány v Anglii, ve Švédsku, Finsku, Polsku aj.
Pro vznik plísní citlivější montované panelové domy opatřené sendvičovým železobetonovým pláštěm, než rodinné domky postavené v 30. letech našeho století. Zde dosluhují izolace proti zemní vlhkosti, plísně se objevují i u těchto objektů. Nové objekty.
Biologie bytových objektů
Zvýšený výskyt plísní u
novostaveb, stavební
práce a zahajování staveb
v zimě. Provlhání
obvodového pláště, časté i
zplesnivění krovu, atak
dřevokaznými houbami.
Spěch a snaha o co
nejrychlejší návratnost
vložených investic. Do
staveb montována velmi
dobře těsnící plastová
okna, bez větrání mohou
být pravou pohromou.
Základní poruchy
a) nedostatečný tepelný odpor obvodového pláště, kondenzace na vnitřním povrchu)
b) lokální poruchy panelů a jejich styků (snížený tepelný odpor, tepelné mosty, kondenzace na vnitřním povrchu)
c) nedostatečná regulace otopných soustav (nastavení a následné seřizování)
d) nízká teplota vnitřního vzduchu - kondenzace
e) nesprávné těsnění spár - kondenzace
Základní poruchy
f) nevhodně volený materiál, či povrchová úprava (neprodyšnost povrchu)
g) nedostatečná výměna vzduchu
h) zatékání deště porušenou střešní krytinou
i) porušená izolace proti zemní vlhkosti (neefektivní drenáž)
j) poruchy rozvodu vody (propustnost gulou v podlaze místnosti)
k) stavební vlhkost, mokré technologie (uvedení objektu do provozu bezprostředně po dokončení
Samoobsluha Folmava
Další časté důvody vzniku plísní:
probetonovaná místa v tepelné izolaci panelů
široká okrajová žebra panelů
absence tepelně izolační vrstvy
netmelené spáry (hnízda ptáků a myší)
nadměrná šířka spár
tepelné mosty pod prahem balkónových dveří
infiltrace vzduchu balkónovými dveřmi
intenzivně chlazené stěny lodžií
zatékání do oken, do nadpraží balkónových dveří
nedokonalé odvětrání střešního prostoru
Netmelené spáry (hnízda ptáků a
myší)
Další nejčastější vady, které vedou ke
vzniku plísní
Nadpraží a ostění oken kolem okenních rámů, nedostatečné dotěsnění obvodové spáry kolem rámů oken,
nedotažení tepelné izolace až k obvodové atice,
nedodržení její tloušťky,
vypuštění tepelné izolace na vnitřní stěně atikového panelu.
Napadení jednotlivých panelových
soustav
místa nejsilnějšího výskytu plísní
T03 – B3, štítové byty, u atiky, nad technickým podlažím, v rozích, kol spár, na ostěních
T06 – B1, v rozích nejvyššího a předposledního podlaží, styk štítové stěny a průčelí
Napadení jednotlivých panelových
soustav
G 57 štítové byty, u
atiky, kolem spár, kol
výplní otvorů, na
ostěních
OP 1:11, OP 1.137,
napadeny byty v
posledních podlažích
zejména byty u štítu
VVÚ – ETA v místech
kde chybí tepelná
izolace, kde se
vyskytují nižší teploty
při zvýšené RV
Konstrukční soustava B 70.
Nejčastější místa výskytu plísní.
Povrchová kondenzace v
důsledku tepelných mostů
styk 3 koutů u
stropu17,5%
u podlahy 5,5%
Kout svislý13,-
vodorovný 2,8%
okenní špaleta, rám
okna 12%
balkón1,9%
plocha panelů 3,7%
Větrání panelových domů:
Prostory přilehlé k bytovému jádru (kuchyně, koupelna, WC) napojeny na odsávací ventilátor s občasnou funkcí, což nepostačuje.
Změna vstupu (otevření okna, bytových dveří, domovních dveří má vliv na proudění vzduchu v bytě. Vzduch může zanášet zárodky plísní z infikovaného bytu do bytu druhého, případně do dalších, vyšších pater.
Nedostatky v mikrobním
mikroklimatu
Nemocnice St. Walburg (NSR). Z pokoje
nemocného neštovicemi se nákaza šířila
klimatizací do ostatních místností.
Onemocnělo 13 pacientů, 3 sestry, 4 osoby
zemřely. Viry pronikly i do vyšších podlaží
schodišťovou šachtou.
Klimatizovaný obchodní dům v USA, plísně
rozšířeny klimatizací, alergické příznaky 4
zaměstnanců, 4 týdenní hospitalizace
Nedostatky v mikrobním
mikroklimatu
Syndrom nemocných budov SBS
U nových budov s lehkým obvodovým pláštěm onemocnění chřipkou a nemocemi dýchacích cest až o 45% vyšší než u starých objektů. Dtto školy, úřady, nemocnice, vězení atd.
U nových budov nevhodné tepelně vlhkostní mikroklima. Horko v létě, průvan od velkých okenních ploch v zimě. Vysoká vlhkost, kondenzace vodní páry na tepelných mostech.
Dřevěnky, okna, zahradní dveře, RV nad 60%
Konstrukční soustava P. 1.11
Výskyt plísní (% bytů) podle podlaží
Zástavba NP 6 podlaží 8 podlaží
8 91
7 7
6 52 _
5 40 _
4 8 _
3 _ _
Ovzduší bytů
Za vlhký byt se považuje takový byt, kde vlivem
popsaných nedostatků je RV ovzduší po většinu
času nad 70% a vlhkost stěn (stěrek, omítek) na
cihelném zdivu přesahuje 6%.
Nejtěžší případy jsou poruchy hydroizolací
střešního pláště, zejména v napojení na atikové
panely a vady ve styku štítové stěny s průčelím.
Většinou se zde jedná o kombinaci styku stěny s
tepelným mostem.
Zdroje zárodků
Od jara do podzimu je
množství zárodků v
bytech menší než
množství spor
mikromycet v okolním
ovzduší.
V zimě je naopak
množství zárodků v
bytových objektech
větší.
Zdroje zárodků, kosmická infekce ?
Půdy z Marsu, jejich
podezřelá aktivita
Třetina Marsu byla pod
vodou, nyní velké ledovce
pod příkrovem hornin,
důkaz
Karbonáty, CaCO3, MgCO3,
Oblaka metanu na Marsu,
množství odpovídá metanu
nad ložisky uhlovodíků na
Zemi.
CH4 mikrooganismy
(Metanomonás sp) nebo
korozní procesy
Voda na Marsu
Voda na Marsu
Zdroje zárodků, kosmická infekce ?
Oceány volné vody pod
zmrzlou kůrou měsíců
Jupitera Europy a Ganymedu,
Atmosféricky příznivé
podmínky na Titanu, měsíci
Saturnu (Enceladus)
Asteroidy, jádra komet, cizí
planety, M 51
Projekt Phoenix Monitoring
pásma 1000 až 3000 MHz (léta
1995-2005)
Projekt Beta monitoring 240
mil. kanálů (1995 – 1999)
1420 MHz – Vln. délka 21 cm =
H2, zatím bezvýsledně
Mikrobiologická archeologie
Mikrobiologická archeologie
Mikrobiologická archeologie
Mikrobiologická archeologie
Mikrobiologická archeologie
Výsledky
Zdroje zárodků na Zemi
V létě venku fyloplánové a polní houby Cladosporium, Fusarium spp.
V Anglii počet spór Cladosporium sp. v červnu a červenci v rozmezí 12 až 100 tisíc zárodků v 1m3.
V zimě zástupci rodů Penicillium, Aspergillus, Mucor a některé psychrofilní fyloplánové houby v ovzduší bytů ve velkém množství.
Mikrokolonie plísní na vlhkém zdivu. Po vytemperování bytů zase mizí.
Zdroje zárodků
Vysávání koberců: je-li použit vysavač bez vodního filtru, byl nalezen 4 až 14 krát vyšší počet zárodků Aspergillus fumigatus.
Výrazně stoupají i počty spor mikromycet Alternaria, Cladosporium, Penicillium, Stachybotrys spp.
Také při zametání koberců a podlah počet zárodků v ovzduší 10x a teprve po 30ti minutách klesá na 50% maximální hodnoty.
Stavební aktivity
Bourání zdiva, opravy a přemisťování starého nábytku. Počet spór Penicillium sp. se pohybuje mezi 5 - 6 tisíci v 1 m3 ovzduší.
Prach na skříních a na podlahách (za nábytkem). Je směsí organického prachu, písku, exhalací, vlasů, úlomků nátěrů, mrtvého synantropního hmyzu, řas, pylu, exkrementů roztočů, spor hub, buněk bakterií a těkavých metabolitů mikrobů.
Stavební aktivity
Mechanické odstraňování plísní z plesnivých stavebních konstrukcí.
Byl pozorován 15 až 300 násobný vzestup počtu zárodků v ovzduší.
Nejvíce zárodků nalezeno do vzdálenosti 0,3 m od mechanicky narušeného povrchu zdiva.
Nejrychleji klesaly (sedaly) k podlahám velké spory mikromycet Ulocladium, Cladosporium, pomaleji spory plísní Aspergillus a Penicillium spp. Ty během 30ti minut klesly na 30 - 40% původního počtu.
Koncentrace mikromycet se v 1g prachu pohybuje v rozmezí 6.103 - 1.107, kvasinek 5.104 - 3.105, bakterií 1.104 - 1.107 .
Zdroje zárodků
Vzorky prachu odráží
dlouhodobý stav
objektu. Vzorky
prachu vizitka
domácností. Využití
pro identifikaci
zločinců?
obývací pokoj:300 až
40 000 CFU
ložnice 2300 až
450 000 CFU
Zdroje zárodků
Neexistuje žádná korelace mezi prachem na skříni a PN v ovzduší, ale
existuje přímá korelace mezi distribucí ergosterolu a CFU ve vzduchu.
Ergosterol: tachysterol –> prekaciferol –> ergosterol/nebo–li vitamin D2. Ergosterol obsahují houby a námel. Je hlavní součástí nezmýdelnitelného zbytku rostlin.
500 až 1000 CFU = 1,7 až 2 ppm ergosterolu v domácím prachu. Vysoká koncentrace těkavých složek, zdravotní problémy.
Člověk - zdroj kontaminace
Aerosolové částice přenášeny kůží (odloupávání povrchových vrstev) a v oděvu. Z něj se uvolňují v závislosti na druhu látky a intenzitě pohybu.
U syntetických materiálů při praní v nižších teplotách zůstává mnoho mikrobů v látce Kumulace mikrobů v atmosféře interiéru.
Člověk - zdroj kontaminace
U syntetických materiálů, které nelze prát při vyšších teplotách zůstává mnoho mikrobů i po praní. Akumulace mikrobů z oděvů uvnitř interiéru budovy. Nízkou teplotu při praní lze nahradit vyšší koncentrací detergentů.
Kapénková infekce při hovoru, kašli a kýchání. Záleží na velikosti kapének a vzdálenosti. Pro Streptoccus sp. kritická vzdálenost 2 až 3 m. Rovněž u podlahy je koncentrace mikrobů vyšší.
Streptococcus sp.
Člověk – zdroj kontaminace
Počty bakterií v ovzduší bytů udržuje konvekční proudění vzduchu, většinou rychlejší než sedání mikrobů.
Okolo teplých stěn existuje vzestupný proud vzduchu,
okolo studených stěn sestupný proud vzduchu.
Každé variantě odpovídá obráceně směřující proud vzduchu uprostřed místnosti, který je často natolik silný, že brání v sedání buňkám bakterií.
Náhlá kontaminace ovzduší v místnosti v jednom patře je zvláště u panelových objektů patrna nejen v celém patře ale i v horních poschodích.
Koncentrace spor v ovzduší bytů v závislosti na
velikosti plochy porostlé plísněmi
Plocha stěny (m2) CFU/m3 v ovzduší
0,1 - 0,5 970
0,6 - 2,- 1520
2,1 - 4,5 13230
Kategorie znečištění ovzduší(směsná
populace bakterií, podle EU)
Kategorie znečištění Domácnost
Velmi nízké <100
Středně nízké <500
Nízké <2 500
Vysoké <10 000
Velmi vysoké nad 10 000
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Při transportu
materiálu (plechovek
s barvou) ze sklepa,
na jehož stěnách byly
plísně, se počet
zárodků v hale, která
sousedila se sklepem
zvýšil o 50% původní
hodnoty. Převládalo
Penicillium sp. ze stěn
plesnivého sklepa.
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Uložení 6ti polen břízy do hořícího krbu mělo za následek až 100 násobné zvýšení zárodků plísní v přilehlém prostoru. Ještě po jedné hodině byl počet zárodků 30x vyšší než před uložením polen.
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Očištění a oloupání 4 až 8 kusů brambor bylo bez vážných následků pro koncentraci mikroflory v ovzduší.
Byl zaznamenán pouze slabý vzestup zárodků Cladosporium a Penicillium spp. Kontaminace ovzduší po 30 minutách zcela vymizela.
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Likvidace plesnivého
chleba, či otevření
sklenice s plesnivou
zavařeninou (odnesení a
uložení do kontejneru)
měla za následek až 500 ti
násobné zvýšení množství
zárodků v ovzduší.bytu. Po
30ti minutách počet spor
170x vyšší než byla
výchozí hodnota.
Převládalo Penicillium sp.
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Návrat psa (kočky) z
pravidelné procházky
znamenal až 10 ti násobný
vzestup zárodků.
Převládalo epifytní
Cladosporium sp. spory z
kožichu zvířat. Pokles na
30% maximální hodnoty
byl pozorován po 30ti
minutách od příchodu
zvířat.
Vstup jeho pána znamenal
pouze nepatrný vzestup
zárodků
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Výměna prostěradla v ložnici znamenala až trojnásobný vzestup zárodků (z 2 000 na 6 000), přičemž k poklesu do původní hladiny došlo po cca 60 minutách. Dominantní zástupci mikroflóry Penicillium sp.
Průzkum zdrojů zárodků v
bytových objektech
Vyjmutí podestýlky doma chovaného
křečka či králíka a nahrazení čerstvou
vzestup zárodků na 13 až 20 tisic (měřeno
2m od klece).
Takovéto počty odpovídají běžné úrovni
zárodků v ovzduší zemědělských stájových
objektů a jsou již zdravotně velmi
nepříznivé.
Počty zárodků v bytových objektech
Počty zárodků dřevokazných hub v bytových objektech velká neznámá
Plodnice dřevomorky v aktivním růstu zamoří 1m3 ovzduší až 60 až 80 000 basidiospor.
Odškrcováním konidií z celého těla dřevomorky vyprodukuje navíc 16 - 26 000 spor v 1m3 ovzduší.
Houba bílé hniloby (Sistotrema brinkmanní), se rozvíjí na vlhkých okenních rámech. Ve Skotsku byla nalezena v 56% bytových objektů
Další významné zdroje zárodků
Filtry klimatických zařízení. Nejsou-li pravidelně čištěny a vyměňovány nebo jsou-li vlhké, intenzivní rozvoj mikrobů, zárodky strhávány zpět do proudícího vzduchu.
Veletržní palác
Klimatizační systémy, častý zdroj velkého množství mikrobů.Chladný cirkulující vzduch, nebo teplovzdušné vytápění, bakterie roznášené klimatizací. Anginy, astma, rýma apod.
Další významné zdroje zárodků
Zvlhčovače (fontánky) na bázi vodní mlhy Není-li pravidelně vyměňována voda v zásobníku mohou rozstřikovat mlhu mikrobů do prostoru bytových objektů.
V teplé vodě zásobníků a následně ve vodním aerosolu byly nalezeny četné aktinomycety, mikromycety, prvoci, bakterie
Inhalace vodní mlhy může přinášet komplikace v saunách i Bacillus sp.,, Streptococcus aureus. Zvlhčovače dokonce rozprašovaly bakterielní endotoxin (0,1 - 0,4 μg.m-3).
Další významné zdroje zárodků
Odvhčovací zařízení ochlazování vzduchu pod rosný bod. Množí se především bakterie. Pro plísně je teplota vody příliš nízká.
Ve vzduchovodech a dvojitých stropech prach. může v určitých místech vznikat kondenzát ve kterém se mohou množit bakterie a plísně. (Staphylococcus sp).)
Zvlhčovače připevněné na vyhřívacích tělesech, zárodky termofilních aktinomycet do ovzduší.
Výskyt mikroba Legionella
pneumophila
První hlášený případ, hotel Bellevue-
Staford, Philadelphia USA, setkání veteránů
z Vietnamu. Zápal plic, onemocnělo 182 z
4500, zemřelo 29.
Legionella působí také Pontiackou
horečku, průběh podobný chřipce.
Nemocnice ve Staffordu (GB) onemocnělo
157 pacientů zemřelo 37.
Výskyt mikroba Legionella
pneumophila
Legionella byla nalezena ve vodách chladicích věží, ve vířivých koupelích, ve zvlhčovačích vzduchu v supermarketech i ve zvlhčovacích fontánkách v bytech a ve vodách chladicích systémů. Zejména se však vyskytovala v klimatizačních systémech hotelů a úřadů.
Legionella je běžně nacházena v přírodních vodách a byla ojediněle detekována i v ovzduší. Ve zcela čistých vodách pouze přežívá. Rozmnožuje se v asociaci se sinicemi, zelenými řasami a některými druhy bakterií.
Výskyt mikroba Legionella
pneumophyla
Optimální teplota vody pro růst Legionelly je 35-450C. Takovéto podmínky je možné snadno dosáhnout v zásobnících v soustavách teplé a studené užitkové vody (TUV) ale i u studené vody, která se při paralelním vedení s teplou vodou ohřívá až na 380C.
Pro přežití v aerosolu požaduje Legionella RV 65% a vyšší. Pomocí aerosolu se může rozšířit i do vzdálenosti 0,5 až 3 km od zdroje infekce.
Likvidace Legionelly
Ve vodě teplé 50 0C schopnost množení
klesá
Ve vodě teplé nad 60 0C bakterie mizí
Likvidace UV zářením 30 000 µWs/cm2
Chlorováním 2 mg/l volného chloru
Ionizací vody, antibiotika.
Ohroženi: kuřáci, starší lidé s chronickým
onemocněním, muži více než ženy
Těkavé látky produkované
mikromycetami
Mikrobní těkavé látky (MVOC) tvoří
alkoholy, ketony, aldehydy, aromatické látky
aminy, terpeny, chlorované uhlovodíky, sirné
sloučeniny i CO2.
Některé MVOC jsou dokonce typické pro
určité druhy mikrobů. Liší se ovšem podle
toho na jakém substrátu mikrob roste
(papír, textil, stavební hmoty)
Těkavé látky produkované
mikromycetami
Výborným mediem pro tvorbu těkavých látek mikrobního původu v bytech je domácí prach.
Obsahuje 18-80% organických látek, má příznivé pH, a poměr C/N v rozmezí 4:1 až 400:1.
Z domácího prachu vzniká působením mikrobů celá řada MVOC. Tvoří se například methylketony (beta oxidací mastných kyselin a monoglyceridů se 6 až 12 uhlíky),
Těkavé látky produkované
mikromycetami
Plísňová vůně (plísňový pach) může být i nebezpečná a delší pobyt v zamořené místnosti může mít zdravotní následky.
Zápach plísní může působit únavu, bolesti hlavy, očí, nosní dutiny a krku. Odér plísně Paecilomyces varioti má dokonce cytotoxické účinky.
Těkavé složky v atmosféře bytů
Plísňový zápach produkují: Penicillium, Aspergillus,
Trichoderma, Alternaria, Fusarium, Paecilomyces
V ovzduší: ze 44% 3-methyl-1-butanol
89% 2 hexanon
89% 2 heptanon
koncentrace látek v ovzduší plesnivých bytů je od
0,08 do 2 mikrogramů v 1m3. Průměrně 0,68
mikrogramů v m3.
koncentrace 2 mikrogramy v m3 působí vážné
zdravotní potíže. migrény hlavy a očí, únavové
syndromy.
Děkuji za pozornost
