Program

na podporu

počítačové

gramotnosti

Zdeněk

Toušek

2007

Obsah

Úvod 3

Cílová skupina 5

Vzdělávací cíle 5

Formy vzdělávání 7

Metody 7

Personální podmínky 7

Technické podmínky 8

Didaktické materiály 10

Struktura 10

Obsah kognitivních výukových jednotek 13

Výukové moduly 14

Doporučená literatura 27

© Zdeněk Toušek, 2007

© Dílny tvořivosti, 2007

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

3

Úvod

Jedním z fenoménů, které dnešní doba přináší, je všeobecná computerizace. Z výpočetních středisek,

průmyslových podniků a kanceláří pronikly počítače v podobě kompaktních a finančně dostupných PC

či notebooků již do 40 % všech českých domácností. Ale není to jen zmenšená velikost a snížení cena,

co za tímto masovým rozšířením stojí. Děrné štítky, pásky a příkazy psané běžnému člověku

nesrozumitelnými programovacími jazyky vystřídalo uživatelsky naprosto komfortní a intuitivní

ovládání s grafickým rozhraním. Počítač už také dávno neslouží jen k provádění sofistikovaných

matematických výpočtů, ale ze svých pozic vytlačil nebo vytlačuje psací stroj, kalkulačku, diář, různé

formy databanky, hudební přehrávače, televizi, běžné dopisy, telefon atd. Oblast výpočetní techniky

díky tomu přestala být doménou mladých počítačových nadšenců. Dnes nás proto již nemůže

překvapit, když prostřednictvím e-mailu, icq, Skype apod. spolu komunikují například babičky se

svými vnoučaty.

Potenciál, který nabízejí počítače svým uživatelům, nezůstal dlouho ležet ladem ani v případě osob

s postižením. Mezi první vlaštovky v této oblasti u nás můžeme zařadit pracovní využití počítačů

v některých výrobních družstvech invalidů, která byla zaměřena na programování. K individuálnímu

využití počítače jako kompenzační pomůcky, komunikačního prostředku nebo terapeutického

přístroje pak začalo docházet v širším měřítku během první poloviny 90. let. Vedle otevření hranic po

roce 1989 k tomu výrazně přispěl operační systém od firmy Microsoft pod známým obchodní

označením Windows – nejprve verze 3.1, a posléze 95 atd. Ten umožnil nejen výrazně jednodušší

spouštění programů, operace se soubory a vůbec ovládání jako takové, ale postupem času také čím

dál větší možnosti přizpůsobení individuálním požadavkům uživatele a usnadnění přístupu. Díky všem

těmto faktorům mohly začít počítače v polovině 90. let využívat také osoby se sníženými rozumovými

schopnostmi, a to ať již pro práci s různými specializovanými edukačními programy, nebo s běžným

softwarovým vybavením. Informační technologie si našly své místo v osnovách a později rámcových

vzdělávacích programech pro žáky s mentálním postižením. Ve vzdělávání dospělých osob

s mentálním postižením v oblasti informačních technologií patří k průkopníkům tzv. večerní školy

pořádané Sdružením pro pomoc mentálně postiženým. V posledních letech bylo podle dostupných

informací realizováno několik dílčích vzdělávacích projektů financovaných převážně z evropských

fondů. Bohužel jejich dopad významněji nepřekročil vymezenou cílovou skupinu a výstupy projektu

tak nemají prakticky žádný obecnější systémový či metodický přesah. Na druhou stranu zde však lze

vnímat tlak, který je i v této oblasti vyvíjen platnými zákonnými normami a mezinárodními závazky

České republiky. Tyto dokumenty se jednoznačně staví proti exkluzi jakýchkoli dílčích skupin ze

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

4

společnosti ve všech sférách života, tedy i v oblasti vzdělávání zahrnující pochopitelně i vzdělávání

v oblasti informačních technologií. Věnovat pozornost rozvoji kompetencí osob s mentálním

postižením v oblasti informačních technologií je tedy společenskou poptávkou. Bylo by však chybou,

aby taková snaha byla motivována jen tímto imperativem a stal se z ní tak pouze normativní apel na

dodržování lidských práv a rovných příležitostí. Naopak, je třeba vyzdvihnout a zdůraznit, že

vzdělávání v této oblasti není pouhým formálním naplněním litery zákona a dalších norem, ale je

jednoznačně faktorem, který s sebou může přinést rozvoj člověka ve všech jeho složkách a tím

pozitivně ovlivňovat jeho zdraví chápané jako bio-psycho-sociální jednotu, respektive tak zlepšovat

kvalitu života lidí se sníženými rozumovými schopnostmi.

V letech 2006-2007 realizovalo občanské sdružení Dílny tvořivosti ve spolupráci s Teologickou

fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Vyšší odbornou školou sociálně pedagogickou

a teologickou Jabok projekt nazvaný „Mám co nabídnout - individualizace a stabilizace poskytovaných

služeb v oblasti integrace a zaměstnanosti mladých lidí s postižením“. Projekt byl finančně podpořen

z prostředků Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha.

Hlavním cílem byla podpora aktivního zapojení mladých lidí - absolventů speciálních škol a osob po

poškození mozku do života společnosti s důrazem na podporu zaměstnanosti. Projekt se skládal

z řady dílčích aktivit zaměřených na přímou práci s klienty a na rozvoj kapacit organizace a kvality

poskytovaných služeb. Jednou z jeho součástí byl i Program na podporu počítačové gramotnosti,

který byl realizován v těsné spolupráci s Teologickou fakultou Jihočeské univerzity.

V rámci projektu „Mám co nabídnout“ bylo při vědomí možností, které počítač lidem s postižením

nabízí, zahrnuto vzdělávání s primárním cílem podpory rozvoje informační a počítačové gramotnosti,

sekundárně poté s pozitivními dopady v jiných oblastech. Tato dílčí projektová aktivita byla

realizována prostřednictvím intenzivního kurzu, který proběhl v lednu roku 2007, a následně formou

individuálních konzultací v průběhu dalšího poskytování služeb klientům. Text, který se vám nyní

dostává do rukou, je původním metodickým materiálem, na základě něhož byla vzdělávací aktivita

uskutečněna, doplněným o zkušenosti z realizace. Smyslem jeho publikování je umožnit dalším

poskytovatelům sociálních služeb, zájmovým sdružením či vzdělavatelům v oblasti informačních

technologií využít know how získané v průběhu realizace projektu „Mám co nabídnout“ při zvyšování

kvality služeb poskytovaných svým klientům. Materiál se také v ideálním případě může stát

předmětem odborné diskuse a výměny zkušeností s organizacemi, které podobné aktivity již také

uskutečnily. To by do budoucna umožnilo významný kvalitativní posun v celoživotním vzdělávání

osob se sníženými rozumovými schopnostmi v oblasti informačních technologií. Cílem tohoto

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

5

materiálu naopak není a nemůže být suplovat specializované učebnice pro výuku výpočetní techniky,

ani popisovat konkrétní individuální postupy při výuce jednotlivých účastníků pilotního kurzu.

Přenositelnost takových informací by byla velmi problematická a zavádějící s ohledem na variabilitu

všech faktorů, které mohou v případě dané cílové skupiny účastníků vzdělávací proces ovlivnit.

Cílová skupina

Tento program je zaměřen v souladu s vymezením projektu „Mám co nabídnout“ na skupinu osob,

které mají problémy s uplatněním na otevřeném trhu práce z důvodu těžšího zdravotního postižení.

V praxi se jedná zejména o klienty, které lze obecně rozdělit do dvou skupin. První jsou mladí lidé

s lehčími formami mentálního postižení, kteří absolvovali speciální školy, a druhou lidé po poškození

mozku, nejčastěji následkem úrazu. Charakteristickým rysem cílové skupiny je tak výrazná variabilita

narušení rozumových schopností. Významnou proměnnou jsou v tomto případě také znalosti

v oblasti výpočetní techniky. Tato různorodost profilů účastníků klade výrazné nároky na zpracování

metodiky, na druhou stranu však díky tomu dosahuje takové míry zobecnění, že umožňuje tento

materiál využít i v jiných obdobně zaměřených organizacích. Základními vstupními předpoklady

účastníků této vzdělávací aktivity je schopnost čtení s porozuměním a motivace k účasti ve

vzdělávacím programu, respektive k výuce na počítači.

Vzdělávací cíle

Zařazení programu na rozvoj počítačové gramotnosti do projektu zaměřeného na zlepšení možnosti

zaměstnanosti bylo motivováno jednak případným přímým využitím počítače nebo Internetu v rámci

budoucí pracovní náplně klientů, ale s ohledem na charakter a hloubku postižení většiny z nich

zejména nepřímým zvýšením šancí na pracovní uplatnění. V tomto směru jde především o čtyři

roviny. První z nich je získání nového informačního zdroje využitelného například při vyhledávání

pracovního místa, informací o dopravní dostupnosti pracoviště nebo bližších údajích o organizaci.

Druhým pozitivem je rozšíření možností komunikace. Použití tradičního e-mailu nebo chatu, ale

zejména internetové telefonie má pro klienty značný význam. Komunikace se zaměstnavatelem nebo

s agenturou práce, konzultace s pracovním asistentem, sdílení dojmů ze zaměstnání s rodiči nebo

přáteli... Při použití běžných telekomunikačních technologií a většinou podprůměrném platu

samostatně žijícího člověka se zdravotním postižením jsou náklady neúnosně vysoké a Internet je

v tomto případě vhodné řešení. Z psychického hlediska může mít schopnost ovládat počítač a

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

6

využívat Internet pro mladého člověka s těžkým postižením kladný vliv na sebedůvěru a

sebehodnocení a pocit sociálního začlenění mezi vrstevníky. Nová média jsou dnes do značné míry

fenoménem, a tak rozhovor o internetových stránkách, vzájemná výměna e-mailových adres nebo

ICQ čísel je zkrátka „in“. Velmi důležitý je i pocit samostatnosti, který pramení z možnosti aktivně

komunikovat a také vyhledat a uložit si důležité informace. A v neposlední řadě může být počítač pro

osoby s mentálním postižením nebo po poškození mozku vhodným terapeutickým prostředkem,

neboť přináší nové možnosti tréninku paměti a dalších pro život nezbytných mozkových funkcí, a to

jak v podobě speciálních didaktických her, tak prostřednictvím běžných funkcí i samotného výuky na

PC.

Primárním cílem tohoto vzdělávacího programu je podpora, respektive zvýšení počítačové

gramotnosti klientů. Konkrétními plánovanými výstupy jsou:

aktivní znalost základních pojmů v oblasti ICT,

základní uživatelská obsluha počítače,

ovládání počítače pomocí ovládacích prvků,

psaní a úprava textu v textovém editoru,

vytvoření grafického prvku,

získávání informací prostřednictvím sítě Internet,

elektronická komunikace,

obsluha základních periferií.

Uvedené kompetence jsou ideálním cílovým stavem. Neznamená to tedy, že jich každý klient musí

nezbytně nutně dosáhnout, zásadní je poskytnout mu takovou podporu, která zaručí co možná

největší rozvoj schopností směrem k uvedeným cílům.

Klienti v rámci programu také rozvíjejí své obecné klíčové kompetence v individuální návaznosti na

dosaženou úroveň. Jedná se zejména o:

kompetence k učení,

kompetence k řešení problémů,

kompetence komunikativní,

kompetence sociální a personální,

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

7

kompetence pracovní.

Mezi přidružené cíle lze začlenit rozvoj rozumových schopností, morálně volních vlastností a jemné

motoriky. Objektivní vyhodnocení plnění těchto cílů i cílů v oblasti klíčových kompetencí však není

s ohledem na dobu trvání programu možné. Důležité proto je zaměřit se na podporu motivace

účastníků k pokračování ve vzdělávání a v rozvoji kompetencí prostřednictvím praktického využití

získaných znalostí a dovedností.

Formy vzdělávání

Vzdělávání v rámci Programu na podporu počítačové gramotnosti je rozděleno do dvou částí, z nichž

první je realizována formou osmidenního intenzivního kurzu a druhá prostřednictvím návazné

individuální práce s klienty. Východiskem pro tuto koncepci je jednak samozřejmá snaha o

maximalizaci výsledného efektu vzdělávání, na druhou stranu jsou brány v potaz časové a jiné

možnosti účastníků zařazených do programu přípravy na zaměstnání. Počáteční intenzivní kurz by

proto měl zajistit významný posun v rozvoji kompetencí při práci na PC a tím motivovat k dalšímu

kontinuálnímu vzdělávání, a to ať již v rámci následných osobních konzultací, nebo v rámci jiného

vzdělávacího programu. Zároveň však svým rozsahem osmi dní nijak významně nenarušuje přípravu

klientů v dalších oblastech.

Metody

Při realizaci intenzivního kurzu na podporu počítačové gramotnosti je s ohledem na specifika cílové

skupiny maximálně využito názorných a individuálních vzdělávacích metod. Vzhledem k tomu, že se

jedná o kurz, který lze zařadit mezi zájmové neformální vzdělávání, je velký důraz kladen na

participaci klientů, která umožňuje jejich aktivní zapojení do tvorby vlastního vzdělávacího plánu a

zvyšuje tak jejich motivaci ke vzdělávání.

Personální podmínky

Kurz na podporu počítačové gramotnosti je realizován lektorem a variabilním počtem asistentů.

Jejich množství závisí zejména na počtu, schopnostech a zdravotním omezení účastníků, a není tedy

možné ho zobecnit. Asistenti by měli sami ovládat počítač na velmi dobré uživatelské úrovni a měli by

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

8

být předem proškoleni a seznámeni s obsahem tohoto metodického materiálu, aby dodržovali

standardní terminologii a postupy.

Technické podmínky

Cílem programu na podporu počítačové gramotnosti není vybavit absolventy univerzálními

schopnostmi a znalostmi ovládat jakýkoli osobní počítač. Tento přístup by nebyl adekvátní jak ve

vztahu k rozsahu kurzu a možnostem účastníků, tak k současným trendům v oblasti informačních

technologií. V dnešní době se sice v České republice využívá prakticky na všech běžných počítačích

operační systém Windows, ovšem v různých vývojových stupních a v různém osobním nastavení.

Podobná situace platí i v oblasti kancelářských programů. Příkladem těchto změn budiž například

nový operační systém Windows Vista a kompatibilní kancelářský balík Office 2007, které zavádějí

v mnoha ohledech zcela nový způsob ovládání bourající zažité postupy. Podle řady odborníků navíc

paradoxně vývoj grafické podoby uživatelského rozhraní zvyšuje nepřehlednost a složitost ovládání.

Programy jsou mnohdy přesyceny efekty a novými marginálními funkcemi, které využije pouze

nepatrná část uživatelů. Pro cílovou skupinu, na níž je tento program zaměřen, se proto až na výjimky

jeví jako výhodnější strategie maximálního usnadnění přístupu, kdy je v rámci běžného volitelného

nastavení programů ovládání zjednodušeno a zpřehledněno a účastníci se mohou soustředit na

funkci programu a nejsou rozptylováni formou a unavováni hledáním ovládacích prvků. Podobná

úprava je účastníkům doporučena i v případě, že vlastní svůj počítač. V zájmu zlepšení obsluhy PC

jsou možné i specifické úpravy uživatelského rozhraní, jako je např. zvýraznění nebo naopak překrytí

některých kláves či znaků, omezení funkčnosti pravého tlačítka myši apod. V případě, že účastník má

pohybové omezení v takové míře, že to negativně ovlivňuje jeho schopnost ovládat počítač, je

vhodné využít nabídky výrobců a dovozců speciálního hardwaru, zejména pak ovládacích prvků jako

jsou klávesnice, myši, joysticky, trackbally apod. Většinu z tohoto vybavení lze nejen zakoupit, ale

také zapůjčit, což dává účastníkům kurzu možnost vyzkoušet si různá provedení jednotlivých zařízení

a ve spolupráci s lektorem a asistenty zvolit optimální variantu, která jim umožní ovládat počítač

pokud možno s co nejmenšími technickými obtížemi. Pro zajištění dalšího kontinuálního rozvoje

počítačové gramotnosti je však v takovém případě třeba zaznamenat pro budoucí učitele, lektory,

asistenty apod., ale např. i pro rodinné příslušníky, s jakým softwarovým nastavením a hardwarovým

vybavením účastník pracoval. Každý následný nezainteresovaný přístup, byť v rámci dobře míněné

pomoci, podpory či výuky, může do nově vytvořené struktury znalostí a dovedností vnést v nejlepším

případě zmatek. To se musí nutně negativně projevit nejistotou při zvládání již dříve osvojených

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

9

činností, ztrátou sebedůvěry, poklesem motivace a zpomalením či zastavením dalšího výukového

procesu. K uchování takového souboru informací může posloužit např. tištěná příloha k certifikátu o

absolvování kurzu, nebo ještě lépe CD s výukovým softwarem a hodnocením, které účastníci obdrží

po skončení vzdělávacího programu.

Informace o některých organizacích nabízejících služby v oblasti zpřístupnění počítačů osobám se

zdravotním postižením.

Petit, o. s.

Rooseveletova 51 779 00 Olomouc

www.petit-os.cz e-mail: petit@petit-os.cz tel.: 585 223 716

Občanské sdružení Petit se zabývá vývojem, tvorbou speciálních výchovně vzdělávacích a

diagnostických počítačových programů, prodejem pomůcek pro snadnější ovládání počítače a pomocí

osobám se zdravotním postižením při získávání výpočetní techniky.

Svaz paraplegiků - Centrum Paraple

Ovčárská 471 108 00 Praha 8 - Malešice

www.paraple.cz e-mail: paraple@paraple.cz tel.:274 771 478, 274 777 973

Centrum Paraple nabízí speciální pomůcky pro ovládání počítačů a Programy, návod na nastavení

pomůcky systému Windows pro tělesně postižené, různé druhy speciálních klávesnic a speciálních

hardwarových ovladačů.

Speciálně pedagogické centrum pro děti a mládež s vadami řeči se zaměřením na augmentativní a alternativní komunikaci s.r.o

Tyršova 13 120 00 Praha 2

www.alternativnikomunikace.cz e-mail: caak@braillnet.cz tel.: 222 518 280 tel./fax: 222 519 926

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

10

Organizace nabízí k prodeji i k zapůjčení speciální zařízení usnadňující osobám se zdravotním

postižením přístup k počítači, výukový software dostupný, speciální software a pomůcky pro

alternativní komunikaci.

ITAAC - Mgr. Lucie Laudová

Kodaňská 28 101 00 Praha 10

www.itaac.com e-mail: itaac.com@seznam.cz tel.: 604 459 699, 272 731 083

V nabídce naleznete pomůcky určené lidem, kteří mají obtíže s přímým ovládáním počítače či dalších

pomůcek z důvodu omezené pohyblivosti ruky.

Didaktické materiály

Při výuce nejsou používány žádné standardní učebnice ani jiné výukové materiály. Každý účastník

však může obdržet CD, jehož obsahem jsou vedle souborů, které sám v průběhu kurzu vytvořil, také

didaktické programy, hry a volně šiřitelný software, který může účastník využít na svém domácím

počítači.

Struktura kurzu

Intenzivní kurz je rozdělen do tří základních fází:

vstupní,

edukační,

evaluační.

Vstupní fáze

Vstupní fáze je zařazena na úvod kurzu. Jejím cílem je především vzájemné seznámení účastníků

a lektorů, harmonizace očekávání, motivace klientů a definování individuálních cílů vzdělávání.

Tato fáze probíhá ve čtyřech na sebe navazujících krocích:

1. zjištění individuálních očekávání klienta,

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

11

2. testování znalostí a dovedností klienta v oblasti ICT,

3. diskuse klienta a lektora o cílech vzdělávání,

4. formulace konsensuálních bodů individuálního vzdělávacího plánu klienta.

Edukační fáze

Těžištěm edukační fáze je vlastní vzdělávání vedoucí primárně ke zvýšení počítačové gramotnosti.

Časový prostor věnovaný výuce je rozdělen na výukové jednotky. Jejich rozsah vychází z možností

a potřeb cílové skupiny a je buď společný, nebo individuální. S ohledem na specifičnost skupiny

jsou výukové jednotky členěny na:

kognitivní,

procvičovací,

opakovací,

relaxační.

Kognitivní výukové jednotky jsou zaměřeny na přijímání nových informací, pro klienty buď dosud

zcela neznámých nebo nedostatečně zpracovaných.

Tyto čerstvě nabyté vědomosti pak jsou potvrzeny v následující procvičovací jednotce, na jejímž

konci je zařazeno formativní hodnocení. Pokud bude úspěšné, může klient vstoupit do dalšího

modulu, a pokud ne, projde ještě nejméně jednou procvičovací jednotkou k danému modulu.

Cíl upevnit nabyté znalosti a dovednosti mají také opakovací jednotky. Ty jsou řazeny

v pravidelných intervalech a koncipovány průřezově napříč absolvovanými moduly, což má mimo

jiné také významný zpětnovazební efekt.

Poslední typ jednotky je relaxační. Tyto jednotky jsou včleňovány jak cyklicky, například ve formě

času na občerstvení, na oběd apod., ale také na základě individuálních či skupinových potřeb.

Jejich náplní jsou zejména relaxační aktivity spojené s počítačem, tedy zejména různé typy her,

ale zařazeny mohou být i techniky nebo činnosti kompenzující zatížení CNS či pohybového ústrojí

při výuce, tedy různé formy cvičení či relaxačních technik.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

12

Evaluační fáze

Na závěr kurzu je zařazena evaluační fáze, jejímž smyslem je:

najít silné a slabé stránky účastníka v oblasti ICT a tím jej pozitivně motivovat ke vzdělávání a

napomoci mu definovat jeho další vzdělávací cíle,

umožnit zpětnou vazbu klientovi a napomoci tak jeho dalšímu osobnostnímu rozvoji,

zjistit stav kompetencí jednotlivých klientů v oblasti počítačové gramotnosti v okamžiku

ukončení výuky a získat tak možnost vyhodnocení úspěšnosti kurzu.

Evaluace může být realizována formou:

praktického testu získaných kompetencí v oblasti ICT,

ústního skupinového hodnocení, na němž jsou přítomni účastníci, lektoři a zástupci

poskytovatele služeb,

ústního individuálního hodnotícího rozhovoru mezi účastníkem a lektorem,

závěrečnou písemnou individuální hodnotící zprávou obsahující i doporučení pro další

vzdělávání.

Ústní skupinové i individuální hodnocení, fakultativně doplněné o dotazník, zároveň také

umožňují evaluaci kurzu ze strany klientů, což je mimo jiné nezbytné pro zajištění deklarované

participace.

Na základě vykonaného praktického testu obdrží klient certifikát o absolutoriu kurzu, jehož

důležitost tkví jednak v tom, že díky své formě, díky hmatatelnému dokladu umožní klientům

zažít pocit úspěchu a smysluplnosti své činnosti, což mohou být do budoucna významné zdroje

motivace k dalšímu rozvoji. Zároveň s tím může v souvislosti s realizovanými změnami v systému

uznávání kvalifikací takovýto certifikát z neformálního vzdělávání nabýt na významu i oficiálně.

Jako velmi vhodné se jeví využití potenciálu CD disku se softwarem, který obdrží každý účastník

po absolutoriu. Na tento disk lze také uložit jak certifikát, tak i závěrečné hodnocení

v elektronické podobě.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

13

Obsah kognitivních výukových jednotek

Kognitivní výukové jednotky jsou pro klienty v rámci programu stěžejní z hlediska získávání nových

poznatků. S ohledem na specifickou cílovou skupinu je třeba, aby tyto jednotky byly relativně krátké,

intenzivní a zároveň jednoznačně ohraničené. To umožňuje nové informace bez problémů zpracovat

a upevnit v procvičovací fázi. Díky tomu lze předpokládat, že následné formativní hodnocení bude

účastníkům přinášet kladnou zpětnou vazbu, což se nepochybně promítne do motivace k dalšímu

vzdělávání, ale také pozitivně ovlivní sebevědomí a sebehodnocení.

Z uvedených tezí vyplývá, že cíle vzdělávání, které jsou pro tento program stanoveny, je třeba dále

členit na jednotlivé kroky. Zároveň je ale třeba, aby tyto kroky nebyly na sebe navzájem systematicky

vázány tak, jak je tomu běžné u standardních vzdělávacích ICT kurzů. Je totiž zřejmé, že v situaci, kdy

nejsou účastníci programu vybíráni na základě podobnosti rozsahu znalostí, ale podle jiných kritérií,

se budou jednotlivci ve zvládání výpočetní techniky značně lišit. Zároveň je třeba předpokládat, že

průřez znalostí bude nevyrovnaný i v případě každého jednoho účastníka. Přístup ke klientům tak

bude muset být ve všech směrech zcela individuální. Výuková témata jsou proto rozdělena na řadu

modulů, jejichž suma obsahů je rovna v úvodu vymezeným cílům programu. Výuka je koncipována

tak, že není třeba postupovat striktně podle řazení modulů v přehledu (viz níže), ale jsou

zohledňovány dílčí znalosti klientů a případné technické či další překážky, jejichž pravděpodobnost

výskytu je poměrně vysoká.

Jednotlivé výukové moduly jsou označeny písmeny a v celkovém rozsahu představují jakousi abecedu

uživatele počítače. Témata jednotlivých modulů jsou zvýrazněna tučným písmem. Normálním

písmem je uvedena struktura modulu, tedy to, co by měl být účastník v ideálním případě schopen

realizovat. Kurzívou jsou pak vřazeny metodické poznámky vycházející jak z teoretických poznatků,

tak ze zkušeností při realizaci kurzu.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

14

Výukové moduly

A: Základní terminologie.

Vysvětlení pojmů počítač, monitor, ovládací prvky (klávesnice, myš apod.), pevný disk,

paměťová média atd.

Pochopení základních termínů a jejich následné užívání jak účastníky, tak lektory, je základním

předpokladem pro vzájemné porozumění při výuce. Proto by jejich výuce a procvičování měla být

věnována pozornost v celém průběhu vzdělávacího programu, tedy i v rámci individuálních konzultací.

B: Zapnutí/vypnutí počítače.

Zapnutí počítače stiskem tlačítka umístěného na jednotce, případně stisk trojkombinace

Ctrl+Alt+Del.

Vypínání přes ikonu Start Vypnout počítač.

Zapnutí a vypnutí počítače jsou velmi důležité kroky, kterým by měly začínat a končit práci všichni

klienti, tedy i ti, kteří dosud samostatně počítač neobsluhovali nebo jejichž současný stupeň rozvoje

schopností neumožňuje počítač využívat bez asistence. V těchto případech nejsou zapnutí a vypnutí

počítače operacemi, bez nichž by nebylo možné na počítači pracovat, dokonce může být asistent

veden v dobré víře snahou nejprve účastníka motivovat možností vyzkoušet si některé atraktivní

funkce a až poté věnovat pozornost těmto technickým úkonům. Ve skutečnosti však tímto způsobem

může narůstat respekt účastníka k počítači, který lektor umocňuje svým exkluzívním přístupem.

Znalost zapnutí a vypnutí jakéhokoli zařízení dává každému člověku důležitý pocit ovládání přístroje,

který reaguje na jeho pokyny, čímž počáteční strach může částečně ustoupit.

C: Práce s myší (nebo jejím ekvivalentem).

Vysvětlení vztahu mezi pohybem myši a kurzorem na obrazovce.

Nácvik jednokliku, dvojkliku na levém i pravém tlačítku myši; nejprve velké ikony, poté malé,

pro zdokonalení koordinace pohybů využití počítačové hry.

Schopnost pohybovat kurzorem prostřednictvím myši či jejího ekvivalentu a používat tlačítka je

v současnosti pro ovládání běžného počítače naprosto nezbytné. Těmto úkonům je proto třeba

věnovat významnou pozornost. Pro jejich nácvik je možné s úspěchem využít vedle plochy operačního

systému a kancelářského softwaru speciálně vyvinutých didaktických programů, nebo také

jednoduchých počítačových her založených ovládání pohybem myši a zmáčknutí tlačítka (tlačítek).

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

15

Těchto her, zejména ve formátu Flash, je na Internetu volně dostupné nesmírné množství, a to jak ke

stažení pro hraní off line, tak ve verzích on line vyžadujících stálé připojení k síti. Pro nalezení her stačí

do internetového vyhledávače zadat slova „flash“ a „hry“.

Při počátečním nácviku ovládání myši je vhodné využívat pouze levého tlačítka myši, kterým se ovládá

drtivá většina funkcí. Nácvik práce s pravým tlačítkem, kolečkem či dalšími ovládacími prvky je možné

realizovat až ve chvíli, kdy bude jejich využití aktuální.

Pro některé klienty může být zpočátku problémem nechtěná aktivace pravého tlačítka myši místo

používanějšího levého nebo nejistota, které tlačítko zvolit. V případě, že je nácvik správného použití

myši v tomto směru neúspěšný, je možné deaktivovat pravé tlačítko, a to buď softwarově

prostřednictvím nastavení myši, nebo jednoduše mechanicky vložením drobného předmětu (sirka

apod.) pod tlačítko. V případě, že používání levého tlačítka je problematické z důvodu pohybového

postižení klienta a využití pravého tlačítka by bylo ergonomičtější, je možné prostřednictvím

softwarového nastavení myši funkci tlačítek invertovat.

D: Práce s klávesnicí.

Názorné vysvětlení funkcí systémových kláves (Caps Lock, Shift, Delete, Enter, Backspace

atd.).

Nácvik psaní jednoduchého textu.

Pro nácvik práce s klávesnicí platí analogicky totéž, co pro práci s myší. S úspěchem lze využít nejen

kancelářské programy, ale také různé didaktické či běžné hry. I pro základní práci s textovým

editorem, internetovým prohlížečem nebo e-mailovým rozhraním je nezbytná znalost funkce kláves,

jako je např. Enter či Delete.

Specifickým problémem při práci s klávesnicí se v počátečních fázích nácviku (případně i dále) může

stát zaměňování či nedostatečné pochopení funkce kláves Backspace a Delete a také numerické

klávesnice. V případě kláves určeným k odstraňování textu apod. je proto vhodné alespoň zpočátku

výhradně využívat klávesu Delete (důvod viz níže) a nepoužívat, případně tlačítkem Num Lock vyřadit

z provozu numerickou klávesnici. V případech, kdy dochází k dlouhodobému opakování těchto chyb, je

možné barevně (např. červeně) zvýraznit klávesu Delete či zakrýt numerickou klávesnici (tuhým

papírem apod.).

Pro některé klienty může být problémem záměna kláves Enter, Backspace, levé kurzorové klávesy,

případně klávesy 4 na numerické klávesnici. Všechny tyto klávesy jsou totiž mimo jiné označeny

symbolem šipky směřující vlevo. Tomuto problému je především vhodné předejít. Zpočátku je možné

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

16

využívat z těchto kláves pouze Enter. Kurzorové klávesy v této fázi není nutné používat a k mazání je

možné využít klávesu Delete.

V případě, že má klient soustavné potíže s orientací na klávesnici, je možné pro další práci využít

speciálních klávesnic obsahujících menší počet kláves s větší plochou a výraznými popisky.

E: Prostředí Windows.

Vysvětlení principu práce v prostředí operačního systému Windows a funkcí základních

komponent na ploše.

Pro samostatnou práci na počítači je třeba pochopit základní prvky uživatelského rozhraní operačního

systému, tedy pracovní plochu, okna programů, soubory, složky apod. Pochopení těchto pojmů a

jejich zvnitřnění vyžaduje poměrně významnou míru abstrakce, což může být pro účastníky

problematické. Proto je třeba věnovat výuce v tomto modulu dostatečnou pozornost a uvedenou

terminologii neustále používat a procvičovat i v jiných modulech. Jednotlivé pojmy je vhodné předvést

na konkrétním modelu, tedy např. plochy jako desky stolu, na níž jsou odkládány jednotlivé složky

s dokumenty. Po jejich otevření je plocha stolu zakrytá, není vidět, proto je potřeba složku zavřít nebo

odsunout stranou atd.

F: Druhy programů a jejich vyhledávání.

Představení základního dělení programů.

Vyhledávání programů na ploše, pomocí tlačítka Start Programy, případně s využitím

Průzkumníka.

Pro vyhledávání programů je alespoň zpočátku vhodné zvolit jeden z možných způsobů. Jako

nejjednodušší se pochopitelně jeví hledání programů na ploše na základě specifických ikon. Je proto

vhodné, aby tyto ikony byly na ploše umístěny v jiné části, než budou následně ukládány vytvoření

soubory.

G: Spuštění a vypnutí programu.

Spuštění programu dvojklikem levým tlačítkem myši na ikonu na ploše, kliknutím na tlačítko

na liště nebo pomocí tlačítka Start Programy.

Zavření programu.

I v tomto případě platí, že s ohledem na omezený čas pro výuku i s přihlédnutím k individuálním

schopnostem účastníků je u začátečníků vhodné preferovat jeden ze způsobů spouštění programů,

přičemž patrně nejefektivnějším se jeví spouštění prostřednictvím dvojkliku na ikonu programu na

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

17

ploše. U pokročilejších uživatelů, kteří již mají zkušenosti, je naopak vhodné znalosti prohloubit a

věnovat pozornost výhodám využití toho kterého způsobu ve specifických situacích.

Pro vypnutí programu je pro začátečníky vhodné preferovat využití křížku v pravém horním rohu okna.

U ostatních účastníků lze tento prostor zaměřit obdobně jako v předchozím případě.

H: Práce v jednoduchém textovém editoru.

Vyhledání a spuštění programu Poznámkový blok nebo WordPad.

Otevření existujícího dokumentu.

Vysvětlení funkce tlačítek na panelu nástrojů uzavření programu.

Jednoduché textové editory, které jsou integrální součástí operačního systému Windows, jsou velmi

vhodné jak pro začátečníky, tak v mnoha případech i pro zkušené uživatele. Jejich výhodou je snadná

obsluha, jedinečná přehlednost, minimální nároky na hardware a malá velikost výsledných souborů.

Program WordPad již poskytuje řadu základních funkcí, které pro nejběžnější využití plně postačují.

Jeho nespornou výhodou je také to, že jeho uživatelské rozhraní doznává historicky nepatrných změn,

a je tedy nenáročný na přizpůsobení uživatele. Pro danou cílovou skupinu je také výhodou, že

podobně jako v případě dalších programů je možné i u WordPadu pomocí nastavení v ovládacích

panelech operačního systému Windows zvětšit velikost systémového písma, a tak díky zvětšeným

příkazům v nabídce usnadnit práci uživatelům s problémy se zrakem či pohybovými potížemi.

I: Vytvoření textového dokumentu.

Spuštění textového editoru.

Napsání krátkého textu.

Formátování textu pomocí panelů nástrojů.

Praktické využití WordPadu je vhodné pro účastníky dokumentovat možností sepsání krátké zprávy

svým blízkým, přátelům nebo jiným účastníkům. Tato zpráva se může stát prvním záznamem v

„deníku“, který si účastníci mohou vést a na kterém lze demonstrovat celou řadu dílčích úkonů.

J: Uložení souboru.

Pojmenování a uložení souboru pomocí příkazu Soubor Uložit jako...

Objasnění smyslu průběžného ukládání.

Automatická výzva k uložení při zavírání programu.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

18

Důležitost správného osvojení tohoto úkonu je zřejmá, neboť je základem jakékoli koncepční práce na

počítači. Možná i to je důvod, proč je ukládání zároveň jednou z nejčastějších a „nejbolestivějších“

chyb, s níž se setkal snad každý uživatel počítače, a zároveň proč existuje tolik alternativních možností

pro ukládání. S ohledem na cílovou skupinu je však vhodné alespoň pro prvotní nácvik zvolit pouze

jeden způsob. Jako nejvhodnější se jednoznačně jeví ukládání pomocí funkce „Uložit jako...“ v nabídce

„Soubor“, která je implementována ve všech programech z rodiny Microsoftu. Důvodem této volby je

univerzálnost použití tohoto postupu. Může sloužit jak k průběžnému ukládání dat, tak k ukládání po

ukončení práce. Zároveň se právě tato nabídka zobrazí při snaze o zavření souboru bez předchozího

uložení. Ve všech těchto případech se uživateli zobrazí stejné dialogové okno, a pokud bude na tuto

variantu připraven, bude se možnost chyby minimalizovat.

Při výuce nebo na počítači, na němž uživatel dlouhodobě pracuje, je vhodné u jednotlivých programů

nastavit v možnostech preferované umístění souborů, tedy cílovou složku, která je při ukládání

souboru uživateli prioritně nabízena. Touto složkou by v ideálním případě měla být plocha, neboť

v tomto umístění jsou i chybně uložené soubory snadno dohledatelné a navíc je s nimi umožněna

snadná manipulace prostřednictvím myši.

K: Kreslení v jednoduchém grafickém programu.

Využití jednotlivých nástrojů v programu Malování.

Po spuštění programu pomocí dvojkliku na ikonu připravenou na ploše je vhodné seznámit účastníky

s uživatelským rozhraním. Jeho velkou výhodou je v případě programu Malování jednak standardizace

vlastní všem programům Microsoft, a jednak pojmová i grafická podobnost nástrojů a jejich

ovládacích prvků s reálními pomůckami pro výtvarnou činnost, jako jsou například tužka, štětec, sprej,

guma apod. Kreslení na počítači je činností uživatelsky velmi vděčnou a pro dosažení konkrétního

výstupu není třeba žádných specifických schopností. Po zvládnutí základních dovedností proto může

být práce s tímto programem v případě zájmu účastníků o tuto činnost řazena i jako součást

relaxačních výukových jednotek

L: Vytvoření složky na ploše.

Vysvětlení principu funkce složky, její vytvoření a pojmenování.

Přesunutí souboru do složky pomocí myši.

Uložení vytvořeného souboru do složky pomocí tlačítek Soubor Uložit jako Plocha

složka.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

19

Vytvoření složky nebo složek je významné zejména pro uživatele, kteří využívají počítač pravidelně,

respektive dlouhodobě a přitom vytvářejí vlastní soubory či pracují se soubory uloženými nebo

přijatými a potřebují ke své práci vytvořit vlastní systém ukládání dat. Oproti prostému ukládání

souborů přímo na plochu vyžaduje práce se složkami vyšší míru abstrakce, a proto může být pro

některé frekventanty problémem. Je proto vhodné pokusit se vysvětlit funkci a význam složky na

praktickém příkladu, vzhledem k podobnosti se standardní ikonou asi nejlépe na příkladu desek, tašky

či přihrádky v pořadači. Významnou roli pak pochopitelně hraje také pojmenování složky, které by

mělo být jednoduché, jednoznačné a zejména výrazně odlišné od ostatních složek a souborů. Vhodné

je také grafické odlišení názvu pomocí použití velkých písmen, případně i proložení. Pro zjednodušení

ukládání nových souborů do složky lze s úspěchem využít plochu, zvláště je-li nastavena jako primární

pro umístění souborů. Uživatel nejprve bez potíží provede první krok, kterým je známé uložení na

plochu, a poté soubor pomocí myši přesune do požadované složky.

M: Textový editor MS Word.

Názorné vysvětlení hlavních funkcí programu.

Formátování textu.

Vkládání obrázků.

Microsoft Word je v současnosti patrně nejpoužívanějším textovým editorem na světě, proto jej

pochopitelně nelze vynechat. S výše zmíněným programem WordPad má společnou řadu základních

funkcí, jako jsou např. formátování písma, odstavců, stránek apod. Oproti němu však disponuje celou

řadou dalších nástrojů, z nichž ovšem velkou část běžný uživatel nevyužívá nebo nezná. Při

standardním nastavení je okno programu zatíženo mnoha ikonami, které ztěžují orientaci a zejména

lidem s pohybovým postižením znepříjemňují ovládání. S uvedením nejnovější verze Word 2007 se

tato situace nezlepšila, ba v některých směrech je ještě složitější. Naštěstí panely nástrojů lze

v širokém rozsahu individuálně přizpůsobovat, čímž se dá ovládání zpřehlednit a nastavit na míru

konkrétnímu uživateli. Navíc lze vedle systémového písma (a tím i velikosti příkazů v nabídkách)

zvětšit i ikony, a významně tak usnadnit ovládání pro osoby s omezenou nebo zhoršenou hybností

horních končetin.

Při výuce začátečníků nebo mírně pokročilých je vhodné při stanovování cílů vycházet z aktuálních

individuálních potřeb uživatele, neboť tak je zajištěna dostatečná motivace pro dosažení pokroku. Ze

zkušeností vyplývá, že většina uživatelů v rámci dané cílové skupiny využívá nebo by chtěla využívat

počítač, potažmo textový editor pro psaní dopisů, vzkazů, případně poznámek či vlastních prozaických

textů. Tím je dáno i většinové zaměření výuky na formátování textu, případně základní formátování

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

20

odstavců či stránek. V panelech nástrojů tak mohou být zachovány, či případně také doplněny

potřebné ikony a ostatní lze odstranit. Tím se v kombinaci se zvětšením ikon významně zvýší

přehlednost a uživatelský komfort.

N: Připojení k síti Internet.

Připojení k síti.

Základní charakteristiky Internetu.

Současná doba je v oblasti českého Internet ve znamení nástupu vysokorychlostního připojení. Cílem

výuky však primárně není představení jednotlivých typů připojení a jejich charakteristik, ale schopnost

Internet převážně ve svém přirozeném prostředí používat. Je tedy zřejmé, že zásadní je reagovat na

momentální vybavenost klienta či domácnosti, ve které žije, a tomu individuálně výuku přizpůsobit.

Situace je o to jednodušší, že většinu dnešních připojení po prvotní instalaci již dále řídí příslušný

software samočinně s minimálními nebo dokonce nulovými nároky na obsluhu. Stejně tak účastníci,

kteří vlastním připojením k Internetu dosud nedisponují a budou s ním zatím pracovat na počítačích

ve veřejných prostorách, u známých apod., budou mít připojení již navázáno. Připojením

prostřednictvím speciálního hardwaru, softwaru, s využitím uživatelského jména a hesla apod. je tedy

třeba se zabývat pouze v případě, že takový postup musí uživatel používat na počítači, s nímž běžně

pracuje či bude pracovat.

Důležitým cílem tohoto modulu je, aby účastník alespoň rámcově pochopil, co to Internet je a zejména

v čem je jeho přínos, co může nabídnout. Vhodné je samozřejmě tuto motivaci podpořit praktickými

ukázkami, co lze prostřednictvím Internetu vyhledat, zjistit, stáhnout atd.

O: Práce s prohlížečem.

Vysvětlení funkce prohlížeče.

Ovládání prohlížeče pomocí myši.

Funkce tlačítek Zpět, Vpřed, Domů.

Zadání adresy webové stránky.

Podobně jako v případě jiných programů, je i při výběru prohlížeče pro výuku vhodné zapomenout na

některé ideové postoje a v zájmu účastníků preferovat zejména hledisko rozšířenosti, není-li to

v rozporu s nainstalovaným prohlížečem v počítači, na němž v domácím prostředí či jinde pracují

nejčastěji. Z tohoto hlediska je zřejmé, že výběr ve většině případů padne na další produkt firmy

Microsoft – Internet Explorer. Jeho základní výhodou pro účely výuky je vedle masivního rozšíření

opět, jako v několika předchozích případech, jeho podobnost s ostatními softwarovými produkty firmy

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

21

i vzájemná podobnost jednotlivých vývojových verzí. Tento argument mírně ztrácí na síle v souvislosti

s dosud poslední evolucí IE 7, která v kontextu se změnami ovládání v programech Windows a Office

narušuje dosavadní kontinuitu. Vzhledem k dosavadním dostupným beta verzím IE 8, která má

ovládání velmi podobné se svojí předchůdkyní, lze doporučit před zahájením výuky aktualizovat

prohlížeč minimálně na verzi IE 7 tak, aby účastníci měli možnost získat potřebné návyky na co

nejnovějším softwaru, čímž se snižuje riziko pozdějších problémů při změně designu či ovládání.

Podobně jako v případě jiných programů, je i v případě Exploreru možné zvolit nastavení větších ikon

a většího písma – systémového i v okně prohlížeče – a tím usnadnit ovládání.

P: Vyhledávání informací v síti Internet.

Vyhledávání informací pomocí internetových vyhledávačů.

Internet nabízí nezměrné množství informací pro každého, problémem může být, jak se k těm „svým“

informacím dostat. Podobnou míru pozornosti, jakou věnujeme výběru prohlížeče, je třeba věnovat

též výběru vyhledávače, případně portálu, z něhož se na Internet vydáváme (domovské stránky).

V případě dané cílové skupiny je pak v rámci výuky opět třeba brát v potaz její specifické potřeby. Jako

optimální varianta se proto jeví nejnavštěvovanější doména českého Internetu – Seznam.cz. Důvodů

hovořících pro jeho vhodnost je několik. Předně se jedná o fenomén, s nímž se prostřednictvím reklam

či běžných hovorů setkal i ten, kdo s počítačem nikdy nepřišel do styku. Dalším kladem je přehledný

střídmý design s minimálním množstvím reklamních bannerů a samostatně otevíraných reklamních

oken. V neposlední řadě je pak zdrojem kvalitních informací i sám Seznam.cz, tzn. že plní i roli portálu,

na rozdíl např. od čistého vyhledávače Google.

Q: Elektronická komunikace – e-mail.

Otevření e-mailového klienta / přihlášení do e-mailové schránky.

Čtení doručené pošty.

Práce se složkami, odstraňování e-mailů.

Odhlášení.

Používat samostatně e-mail jako formu komunikace prostřednictvím Internetu je a bude cílem a

motivací části účastníků vzdělávacích kurzů v oblasti ICT. E-mail je jedním z moderních a módních

prostředků k uspokojení potřeby komunikovat s okolím a navazovat sociální vztahy. Také proto by

mělo být cílem umožnit účastníkům zvládnout alespoň základní a nejnutnější kroky vedoucí

k samostatné komunikaci. To znamená, že není třeba účastníky učit zaregistrovat si vlastní e-

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

22

mailovou schránku, ale je lepší, na základě přání účastníka vytvořit účet, nemá-li ho dosud, a s ním

potom dále společně pracovat. Pro usnadnění lze i v tomto případě doporučit služby Seznam.cz.

Zásadní otázkou v oblasti e-mailové komunikace však je, zda je pro účastníky vhodnější používat e-

mailového klienta nebo on-line uživatelské rozhraní. Pro druhou variantu hovoří zejména relativně

snadný přístup k e-mailové schránce. Argumentem pro je také možnost připojit se k e-mailu

z jakéhokoli počítače připojeného k Internetu. Toto plus však nemá vzhledem k dané cílové skupině

(většinově) rozhodující význam. Nevýhodou pak je nutnost stálého připojení k Internetu pro práci

s poštou a také častější změny designu uživatelského rozhraní, což může uživatelům se sníženou

adaptabilitou způsobovat problémy. Naopak e-mailový klient umožňuje uživateli snadné přihlášení

bez nutnosti zadávat uživatelské jméno a heslo (fakultativně), přináší výhodu v off-line čtení mailů a

psaní odpovědí a např. v podobě Microsoftu Outlook Expresu (neboli Windows Mailu) tradiční design

bez zásadních změn ve způsobu ovládání. Nevýhodou (relativní) je vázanost e-mailové komunikace

najeden počítač (nebereme-li v potaz variantu kombinace obou možností) a také nutnost počátečního

jednorázového nastavení adresy, serverů atd. Po zvážení předložených pro a proti vychází lépe pro

zásadní část účastníků e-mailový klient.

R: Elektronická komunikace – vytvoření a odeslání e-mailu.

Vytvoření nového e-mailu.

Funkce příkazů Odpovědět a Předat dál.

Odeslání mailu.

Základní komunikace prostřednictvím e-mailových klientů patří z hlediska uživatele k jednodušším

operacím. Nebezpečí problémů proto lze hledat spíše ve špatném zadání adresy či záměně textových

polí při vyplňování. V rámci výuky je proto třeba se zaměřit zejména na tyto dovednosti.

Na individuálních zkušenostech, dovednostech, cílech a motivaci účastníků pak závisí, zda se věnovat i

dalším dimenzím e-mailové komunikace, zejména práci s přílohami. Obecně však lze konstatovat, že

to již přesahuje cíle tohoto výukového programu.

S: Elektronická komunikace – sms zprávy

Webové rozhraní mobilních operátorů a dalších poskytovatelů.

Programy pro odesílání sms zpráv.

Vytvoření seznamu telefonních čísel.

Psaní zpráv.

Odesílání zpráv.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

23

Odesílání sms zpráv prostřednictvím Internetu je službou, která má pro osoby se zdravotním

postižením zásadní význam – je to velmi rychlý, levný a spolehlivý způsob komunikace, který je oproti

psaní zpráv na mobilním telefonu významně snazší a pro osoby s omezenou nebo narušenou

hybností také přístupnější.

Významu, který komunikace prostřednictvím sms nabyla, odpovídá také množství možností, jak sms

zprávy prostřednictvím Internetu zasílat. Základem jsou webová rozhraní mobilních operátorů,

z nichž dva umožňují odesílání zpráv zdarma a třetí nabízí odesílání s určitými omezeními či za

úhradu. Tato forma odesílání zpráv je relativně snadná, vyžaduje však základní dovednosti při práci

s internetovým prohlížečem a může být o něco časově náročnější, než je tomu u webů jiných

poskytovatelů zaměřených primárně na služby související s odesláním sms zpráv, např. sms.cz,

smsbrana.net nebo gosms.cz.

Výrazně jinou dimenzi pro odesílání sms nabízí uživatelům speciální programy, např. DreamCom SE

nebo Kubik SMS, které jsou volně ke stažení na stránkách dreamcom.cz. Tyto programy jsou

v případě, že je dané telefonní číslo zaneseno v adresáři, ihned po spuštění připraveny k odeslání

zprávy. Ta se píše prostřednictvím jednoduchého textového editoru do rozměrného okna, takže je

bez problémů možná zpětná kontrola textu. Ovládání programu je velmi snadné a intuitivní. Délka

zprávy je prakticky neomezená a software si s jejím dělením pro odesílání poradí automaticky.

Stěžejní operací, která může činit účastníkům potíže, je vedle zaznamenání kontaktu do adresáře

správný opis autorizačního kódu. Nácviku těchto dovedností by proto měla být při výuce věnována

dostatečná pozornost. Program umožňuje i odesílání placených zpráv, to však již vyžaduje složitější

T: Elektronická komunikace – chat.

Specifika virtuální komunikace.

Vyhledání chatů na Internetu.

Přihlášení, vstup do místnosti, zapojení se do diskuze.

Z hlediska přístupnosti je chat velmi přívětivým komunikačním prostředkem nevyžadujícím velké

nároky na uživatelské dovednosti. Důkazem toho budiž jeho masová rozšířenost, kdy chatují na jedné

straně děti od útlého věku, a na straně druhé senioři s minimem zkušeností s ICT. Z technického

hlediska je tedy vhodný i pro cílovou skupinu tohoto programu, ideálně při propojení více služeb od

jednoho poskytovatele. Jako příklad uveďme jeden z nejnavštěvovanějších chatů u nás, chat.lide.cz

poskytovaný v rámci služeb firmy Seznam, kdy uživatelské jméno a heslo jsou společné jak pro e-mail,

tak pro chat a řadu dalších služeb. Zásadní otazník, který chat přináší, tak není v rovině technické.

Jako problematická se jeví hlavně povaha této komunikace. Lidem s jakýmkoli postižením umožňuje

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

24

na jedné straně kompenzaci deficitu v oblasti sociální komunikace, ovšem na druhé straně také může

vést k dalšímu prohloubení sociální izolace. Navíc se jedná o komunikaci neplnohodnotnou, která je

anonymní, a proto může svádět k úniku od vlastní reality postižení do paralelní identity, nebo se může

stát rizikovou ve smyslu psychických traumat či sociálně patologických jevů. Řada lidí může

anonymitu chatu využít k řešení svých psychických potíží, přičemž osoby s postižením se mohou stát

snadnými oběťmi. To samé platí i v případě vyzrazení důvěrných informací, kdy následně hrozí i riziko

trestné činnosti. Je proto třeba přinejmenším pečlivě zvažovat vhodnost tohoto komunikačního

prostředku a o případných rizicích účastníky informovat.

U: Elektronická komunikace – Skype.

Otevření programu, přihlášení.

Telefonování, ukončení hovoru.

Odhlášení, uložení profilu do seznamu kontaktů.

Chatování prostřednictvím Skype.

Skype je znám především jako program umožňující internetovou (video) telefonii, obsahující ale

zároveň také kvalitní rozhraní pro on-line chat. Ten nabízí oproti klasickému otevřenému chatu

provozovanému prostřednictvím řady poskytovatelů na webových stránkách i možnost komunikovat

pouze v rámci neveřejného chatu, tedy s lidmi, jejichž identita je ověřená. To je vedle velmi snadného

ovládání programu jedním ze zásadních argumentů pro jeho využití.

Dalším významným pro je možnost IP telefonie, tedy bezplatného telefonování s jinými uživateli

programu SKYPE prostřednictvím Internetu, a to včetně videotelefonie. Tento způsob komunikace je

výrazně plnohodnotnější, než je tomu u chatu. Nezanedbatelnou motivací pro jeho využití je nejen pro

osoby se zdravotním postižením výrazná úspora nákladů za telekomunikační služby.

V: Elektronická komunikace - blog

Založení blogu

Publikování.

Pravidla blogování.

Jednou z nových forem komunikace, kterou Internet nabízí, je tzv. blogování. Blog umožňuje velmi

snadné publikování na celosvětové síti bez znalostí programovacích jazyků, zároveň však

s významným omezením v možnosti ovlivnění designu prezentace apod. Mezi osobami se zdravotním

postižením je tento způsob komunikace velmi oblíbený, neboť umožňuje sdělení vlastních myšlenek,

postojů a prožitků takové skupině lidí, kterou by za jiných okolností nejspíš neměli možnost oslovit.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

25

Důležitá je také možnost získání zpětné vazby, kdy se pravidelní či náhodní čtenáři mohou zapojit do

diskuse k příspěvku. S trochou nadsázky lze říci, že se jedná o specifický terapeutický prostředek.

Výběr serveru, na němž bude blog umístěn, je významný vzhledem k cílové skupině, kterou chce

účastník oslovit. V případě nevyhraněnosti plánovaného blogu a snahy o co největší návštěvnost je

cesto publikování na největších serverech, např. sblog (Seznam.cz), blog na idnes.cz nebo blog na

aktualne.cz.

W: Tisk dokumentu.

Zapnutí tiskárny a její příprava k tisku.

Tisk otevřeného souboru pomocí tlačítka Tisk nebo volby Soubor -> Tisk.

Specifikace podmínek pro tisk.

Kontrola správnosti a ukončení tisku.

Při výuce začátečníků je vhodné zaměřit se jak na odeslání dokumentu k tisku, tak i na obsluhu

periferie, tedy zapnutí tiskárny, vložení papíru a vizuální kontrolu zapojení. Cílem by však neměl být

nácvik obsluhy konkrétní tiskárny, ale vpečetění si nutnosti kontroly zařízení před tiskem. Zadání

příkazu k tisku je uživatelsky nejjednodušší formou kliknutí na tlačítko Tisk. S pokročilými účastníky lze

využít některé volby v dialogovém Soubor -> Tisk.

X: Práce s externím paměťovým médiem – CD/DVD.

Vložení a spuštění CD/DVD.

Otevření souborů.

Postup při automatickém spuštění obsahu CD/DVD.

Vyjmutí média.

CD, resp. DVD je dnes patrně nejčastějším paměťovým médiem, s nímž se běžný uživatel setká. Tomu

odpovídá i připravenost nejnovějších verzí operačního systému Windows, které umožňují velmi

snadnou obsluhu při implicitním nastavení s dialogovým oknem Přehrát automaticky. Pozornost je

tedy třeba zaměřit hlavně na správný výběr příkazu v tomto okně a následnému otevření

nemediálního obsahu v Průzkumníku. S účastníky, kteří dosud nemají zkušenosti s ovládáním CD/DVD

počítačové mechaniky, ani s běžnými domácími CD/DVD přehrávači je třeba důkladně nacvičit vložení

CD/DVD disku do mechaniky a jeho vyjmutí.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

26

Y: Práce s externím paměťovým médiem – flashdisk.

Připojení média přes USB port.

Otevření souborů.

Odpojení média.

Pokročilí účastníci programu se ve své praxi mohou setkat i s moderními flashdisky. Vzhledem

k podobnému systému práce je vhodné postupovat v analogii s prací s CD/DVD.

Z: Multimediální přehrávače.

Spuštění multimediálních souborů v programu Windows Media Player.

Funkce ovládacích tlačítek.

V současné době existuje nepřeberné množství multimediálních přehrávačů, a to jak komerčních, tak

zejména ve formě freewaru. Z tohoto důvodu je vhodné při nácviku využívat přehrávač Windows

Media Player, který je příslušenstvím k operačnímu programu Windows a ve většině případů i

implicitně nastaven. Mezi jeho další výhody patří dlouhodobá relativní designová podobnost

vývojových verzí a ovládací prvky vybavené výraznými standardizovanými piktogramy užívanými i na

reálných CD přehrávačích apod. Díky tomu je nácvik usnadněn. Výuka by měla být zaměřena zejména

na nejčastější operace s médii, tedy přehrání hudby či jiného obsahu z vloženého CD/DVD, případně

z knihovny médií na pevném disku.

P R O G R A M N A P O D P O R U P O Č Í T A Č O V É G R A M O T N O S T I

27

Doporučená literatura

BITTO, O. – JANEČEK, V. 1001 tipů a triků pro Microsoft Windiws Vista. Praha: Computer Press, 2007.

ISBN 978-80-251-1724-8.

BROŽ, M. Microsoft Office Word 2003 - podrobná uživatelská příručka. Brno: Computer Press, 2004.

ISBN 80-251-0140-1.

CHALUPA, R. Fotografie, hudba a video ve Windows XP. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-722-

6931-3.

MAGERA, I. Microsoft Office Excel 2007. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1694-4.

ROUBAL, P. Windows XP. Podrobný průvodce začínajícího uživatele. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-

247-0256-8.

VOGLOVÁ, B. Office 2003 - tipy a triky pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-9037-8.

Program na podporu počítačové gramotnosti Realizováno v rámci projektu

Mám co nabídnout - individualizace a stabilizace poskytovaných služeb v oblasti integrace

a zaměstnanosti mladých lidí s postižením občanským sdružením Dílny tvořivosti

ve spolupráci s Teologickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

v roce 2007

vydalo Občanské sdružení Dílny tvořivosti

V Pevnosti 4, 128 41 Praha 2 tel.: 241 083 273, mobil: 608 246 112

email: dilny_tvorivosti@seznam.cz web: www.dilnytvorivosti.cz

Tato publikace je volně ke stažení na internetových stránkách

www.dilnytvorivosti.cz

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,

státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy