projekt

OZVĚNY HOLOCAUSTU

Exkurze do Věličky, Krakova, Osvětimi a Březinky

22. – 23.6. 2009

Tadeáš Viktorin, Tomáš Falt, Roman Čeloud - 3.B

1. den: Vělička – solné doly• Důl je 327 m hluboký. Celková délka chodeb dosahuje 300 km, přičemž veřejnosti je

zpřístupněno přibližně 2 % z celkové délky chodeb. Všechny chodby se rozprostírají celkem na devíti úrovních, které jsou propojeny buď velkými komorami, speciálními tunely, či šachtami a výtahy.

• Turisté si zde mohou prohlédnout 3,5 km dlouhou trasu, která zahrnuje prohlídku soch historických i mytických postav, vytvořených z kamenné soli. Kromě skutečného a vědeckého vysvětlení vzniku rozsáhlých solných ložisek je také návštěvníkům přiblížena i pověst o vzniku dolu, spojená se středověkými panovníky polskými a uherskými.

• Za pozornost stojí také klenuté síně, kaple, podzemní jezero a výstava, přibližující historii těžby soli. Důl tak bývá nazýván také „polskou solnou katedrálou“.

• Během 2. světové války byl důl využíván německými okupanty pro válečnou výrobu. Pracovní sílu tvořili vězni z nedalekého pracovního tábora v Osvětimi.

• V roce 1978 byl solný důl Wieliczka zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako jedna z vůbec prvních památek v zemi. Dnes je významnou turistickou atrakcí; navštěvují jej výpravy z mnoha zemí.

Hlavní budova

Schodiště do doluPřevýšení mezi prvním patrem a povrchem je 53 metrů.

Schodiště má úctyhodných 320 schodů

Vstupní místnost

Vyobrazení legendárního založení dolu.

Polská solná katedrála

Dřevěná konstrukce podpírající strop

1. den: Kaziměř – židovská čtvrť v Krakově

• Kaziměř je místem, kde se prolínají židovské a křesťanské tradice. Někdejší Kaziměř se dělil na část křesťanskou a židovskou.

• Na ulici Szeroka se nachází pět synagog. Nejstarší z nich - Stará synagoga, byla během války zničena, později obnovena a dnes jsou v ní umístěny sbírky Historického muzea města Krakova. Jediná dnes činná synagoga je synagoga Remuh.

2. den: Osvětim• Za druhé světové války bylo město přičleněno k Německé říši a byl zde postaven

nejprve koncentrační tábor Auschwitz I v areálu bývalých kasáren. Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II - Birkenau (Březinka).

• Původní koncentrační tábor Osvětim (Osvětim I.) byl založen roku 1940 v nehostinném bažinatém místě nedaleko historického města Osvětim. Základem se pro něj stala polská jezdecká kasárna. Kapacita tohoto tábora byla asi 15-20 tisíc vězňů.

• Tábor byl založen na základě rozkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940 v bývalých kasárnách rakouské a později polské armády. O dva dny později byl post velitele svěřen Rudolfu Hössovi.

• Roku 1941 začal být realizován plán tzv. "konečného řešení židovské otázky", tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové. Za tímto účelem byl u 3km vzdálené vsi Březinka vybudován tábor Březinka. Jeho kapacita v roce 1944 dosáhla 90 tisíc vězňů. Stavět jej byli nuceni pomáhat sovětští váleční zajatci.

• Roku 1942 bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory s krematorii. Denně bylo možné zavraždit a spálit až 10 000 lidí.

• V táboře našlo smrt přes 1,1 miliónu lidí, nejvíce, asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 19 000 Romů a mnoho dalších.

2. den: Březinka• Vchod do tábora je tvořen vstupní branou, kterou byly do tábora v květnu 1944 přivedeny

koleje, po kterých do tábora přijížděly transporty s lidmi. Nad vstupní branou byla vystavěna věž, ze které byl rozhled na celý areál tábora a na rampu, kde probíhala selekce vězňů na schopné a neschopné práce.

• První stavby, které na území tábora vyrostly, byly cihlové domy. S následujícími transporty se ale tábor rychle rozrůstal a vyvstala potřeba rychle stavět další a další „ubytovací“ kapacity, což vedlo nejprve k využití koňských stájí a poté k výstavbě dalších dřevěných staveb. Dřevěné baráky byly extrémně nevhodné pro život, mezerami mezi prkny v zimě prostupoval chlad a v létě se stávaly výhní. Tábor se dělil na několik menších částí - mužský, ženský, terezínský rodinný, maďarský židovský a cikánský tábor.

• Krematorium II a III mělo převlékárny a komory umístěné pod zemí. Po schodech sestupovaly oběti do převlékárny, kde odložily oblečení a nahé pak vstupovaly do plynové komory. Jednalo se o betonovou kobku, která byla propojena větracími komíny s povrchem, kam vhazovali vojáci SS vraždící plyn - cyklon B. Další místnosti se pak zaměřovaly na zužitkovávání mrtvých (odebírání zlatých zubů, vlasů atd.) a jejich likvidaci ve spalovacích pecích tzv. krematoriích. Během času se pro uklidnění vězňů přidaly ke vchodu nápisy uvádějící, že se jedná o sprchy, v komoře byly atrapy sprch a vězňům bylo vojáky SS dokonce rozdáváno mýdlo před vstupem do komory.

Vstupní budova

Strážní věž

Vyhlazovací tábor Březinka

Na těchto postelích se mělo vyspat i 10 lidí.

Touto branou přijížděly vlaky s vězni, poté následovala selekce

Trosky krematoria

Památník obětem

Báseň neznámého autora

Exkurze proběhla díky značnému příspěvku Nadace ČEZ