Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Reg. č.: CZ.2.17/2.1.00/35203

Název prioritní osy: Podpora vstupu na trh práce Název projektu:

Baby Office - coworkingové centrum s miniškolkou na podporu slaďování rodinného a pracovního života Skupina aktivit: B. Podpora souladu pracovního a soukromého života

Metodika funkčnosti vzájemného propojení coworkingového centra s miniškolkou jako

nástroje na podporu slaďování rodinného a pracovního života.

Autor: Mgr. Kateřina Tomešová a kol.

2

Úvod K čemu má tato příručka sloužit. Co vše popisuje, jak ji lze využít.

Vítáme vás, vážení a milí čtenáři, u četby následujícího textu.

Rádi bychom vám prostřednictvím dále překládané příručky představili projekt, jehož hlavním zaměřením bylo pilotní testování inovativní formy nové společensky prospěšné služby na pod-poru slaďování rodinného a pracovního života se zkráceným názvem „Baby Office – coworkin-gové centrum s miniškolkou“ (dále jen Baby Office).

Předkládáme vám k náhledu text, metodiku, jejímž hlavním smyslem není ani tak zmapování teoretických rozsáhlých odborných informací a znalostí, ale zejména jako stručný, přehledný, uchopitelný popis praktického příkladu tvorby a aplikace nového konceptu na trhu prorodin-ných služeb. Metodika se zabývá zejména popisem jednotlivých oblastí zavedení, testování a vyhodnocení služeb sdílené kanceláře a miniškolky. Odkazuje na hlavní důležité momenty, prvky a oblasti, na které je dobré při vytváření obdobného typu služby pro klienty, tedy rodiče s malými dětmi, kteří se věnují podnikatelské činnosti naplno, částečně, případně kteří pracují a částečný úvazek při zaměstnání, pamatovat. Hlavním důvodem, který realizátora Hanu Krej-čí, přivedl na nápad vytvoření této služby, byla chybějící služba pro ni samotnou - zavedení služby pro rodiče, aktivní či budoucí podnikatelky, které řeší problém péče o malé děti a rozvoji podnikatelské činnosti současně. Podíváme se tedy společně na to, jaké jsou hlavní pilíře této služby, komu je určena, jaký způsobem ji lze využít a přenést do praxe či aplikovat právě u vás a v podmínkách vaší organizace.

3

Kapitola 1 O projektu 1.1 Jak to všechno začalo aneb kdo je Hana Krejčí

a prvotní myšlenka

„Projekt Baby Office vznikl z osobní potřeby, kdy jsem se snažila skloubit péči o miminko a své podnikání. Když se mi v roce 2009 narodila mladší dcera Anička, měla jsem svoji fungující firmu nabízející služby internetového marketingu, která se ale neobešla bez mé

přítomnosti. Brala jsem Aničku do kanceláře, ale chybělo mi tam zázemí pro dítě a Anička postrá-dala své vrstevníky. K tomu se přidala potřeba začít dělat něco užitečného, co bude dávat hlubší smysl. Začala jsem pracovat na realizaci této myšlenky, hledala partnery a další spolupracovníky. Pak jsem potkala Pavlínu, která dala celému projektu praktický rozměr – měla zkušenosti z mateř-ského centra a byla v roli začínající podnikatelky, pro které jsme celý projekt původně plánovali. Cílem Baby Office nejsou primárně děti, ale jejich rodiče. Věříme, že spokojené dítě je, když jsou spokojeni jeho rodiče.“ Říká Hana Krejčí – zakladatelka projektu.

V roce 2012 jsme s projektem zvítězili v pražském kole soutěže Rozjezdy roku 2012 od společnosti T-Mobile, kde se nás nápad coworkingového centra s miniškol-kou umístil na prvním místě mezi pražskými projekty, což nás motivovalo k jeho realizaci.

1.2 Pilotní testování – význam účel a smysl , postup práce, příprav – co, kdy jak proč, žádost o grant. Informace ke grantu a tomuto projektu.

Pokud se již začnete zaobírat myšlenkou na vytvoření nového typu služby nebo nového pro-duktu právě ve vaší lokalitě nebo pokud byste rádi vytvořili nový produkt nebo značku, která by dokonce měla mít větší než pouze regionální přesah, vždy je potřeba začít v malém. Prvním kro-kem před samotnou realizací je třeba dobře připravit strategický plán, jehož základní součástí by měla být tzv. pilotní (testovací) fáze. V podnikání s fyzickými produkty je vhodné nejprve poskyt-nout určité skupině potenciálních klientů vzorky zdarma. Následně zjišťujeme míru jejich spokoje-nosti s produktem, rozsah zájmu o další nákupy, potenciální rozsah využití, krátkodobý i dlouhodo-bý přínos produktu pro klienta. Sleduje se také forma propagace a vhodný způsob prezentace tak, aby výsledný „výrobek“ byl klientovi zpřístupněn co „nejsrozumitelněji“. U služeb je třeba

�

sledovat dlouhodobější trend, ale opět se odporučuje zrealizovat tzv. „zkouškové období“, kdy si klient může službu vyzkoušet zdarma.

V našem případě jsme se rozhodli využít příležitosti a podali žádost o pilotní testování této služby právě prostřednictvím evropských grantů v programu OPPA. Dvouletý projekt se stal pilotním tes-tovacím inkubátorem. Stanovili jsme si vzorek cílové skupiny rodičů, který by nám poskytl vypoví-dající hodnotu o nabídce a využitelnosti služeb, ve výši 200 žen. Do rozličných aktivit projektu jsme se poté rozhodli zapojit cca 250 žen. Cílem projektu, v jehož rámci vznikla i tato příručka, kterou držíte v ruce, bylo tedy zmapovat skutečnou reálnou potřebnost nového typu služby (zařízení) pro ženy na MD/RD či ženy s malými dětmi, které již podnikají, případně podnikání reálně a vážně zvažují.

Cílem realizátorů projektu bylo zjistit:

jaký reálný přínos a užitek přináší tato služba ženám,

jaké doplňkové aktivity je třeba k inovativnímu konceptu přidružit

zda bude na trhu podpůrných služeb pro danou cílovou skupinu za dva roky daný koncept tak etablovaný, aby mohl být do budoucna finančně samoudržitelný.

1.3 Cílová skupina, výběr partnerů - způsob propagace oslovení CS, orientace v tématu, zkušenosti realizátorůVýběr cílové skupiny pro tento typ činnosti nebyl náhodný. Jak už jsme zmínili v úvodu,

prvotní myšlenka a nápad vznikl přímo u Hany krejčí, která tento typ služby sama jako podnika-telka identifikovala, když byla doma se svojí malou dcerkou. Jako podnikatelka postrádala pro-středí, které by jí nabízelo možnost věnovat se i nadále podnikatelské činnosti a zároveň jí bylo poskytnuto zázemí pro péči o malé dítě další profesionální osobu v blízkosti místa, kde pracuje. Proto výběr cílové skupiny rodiče s dětmi do 3 let byl nasnadě. Zároveň nelze opomenout, že trendem období posledních 15 let je poskytování a rozvoj služeb péče a nabídky dalších aktivit pro podporu aktivního trávení období rodičovské dovolené také v dalších segmentech služeb – nejvýraznějším nositelem této myšlenky aktivního zapojování rodičů s dětmi do služeb veřejné podpory, místního komunitního života, jsou například mateřská centra, která poskytují primárně služby pro tuto cílovou skupinu. Z pohledu návratu na trhu práce je také tato cílová skupina žen ohroženou skupinou, proto je také mnoho evropských dotovaných projektů, které se zaměřují na podporu návratu žen do zaměstnání, zaměřeno právě na ně.

Jak jsme cílovou skupinu oslovili a vybírali? Jak již bylo zmíněno dříve, našimi hlavními mediál-ními a PR kanály byly zejména další subjekty, které již aktuálně nabízejí takovéto služby pro rodiče s malými dětmi, proto bylo logické využít jich jako hlavní mediální kanály pro šíření myšlenky o tom-to realizovaném projektu a nabídce jeho služeb. Zkušenosti realizátorů a organizací, které s touto cílovou skupinou pracují, jsou pak takové, že matky na MD/RD tráví část svého aktivního času péče o děti také sledováním nejrůznějších mediálních sdělení prostřednictvím internetu, faceboo-kových stránek, četbou časopisů o výchově, rodičovství a péči o dítě, pořadů v TV zaměřených

5

právě na jejich cílovou skupinu (např. pořad Sama doma) a rozhovory s dalšími ženami v aktuálně podobné či stejné sociální situace. V oblasti práce s cílovou skupinou tak H. Krejčí využila zkuše-ností partnera, Mateřského centra Kuřátko v Praze �, neziskové organizace, která se již více jak 10 let věnuje nabídce přípravy programů a realizace aktivit právě pro cílovou skupinu rodiče s dět-mi do 3, resp. � let. Tato forma partnerství se ukázala nejen v rámci projektu, ale také z pohledu udržitelnosti, jak budeme zmiňovat později v jedné z kapitol, jako velice přínosná a důležitá. Pro nastavování podmínek služeb coworkingu a zejména miniškolky v konkrétních lokalitách je totiž jedním ze základních důležitých kamenů a pilířů projeveného zájmu. Sociokulturní zázemí rodičů v určité lokalitě, způsoby jejich chování a jednání i rozsah služeb, jenž jsou rodiče zvyklí v určitém místě využívat a do kterých jsou připraveni investovat, je jedním z faktorů vedoucích k udržitelnosti konceptu, resp. jeho přidružení ke stávajícím službám organizace, která služby pro rodiče nabízí. Více se k profilu rodičů, kteří se do projektu zapojili, píšeme v kapitole č. 3.

V oblasti nastavování optimálních podmínek pro coworkingové služby jsme se spojili s part-nerem HUB Praha, který je v lokalitě Prahy a v rámci České republiky jedním z nejdůležitějších propagátorů, resp. má s tímto typem aktivity, způsobem práce a organizace aktivit v cowor-kingu nejdelší zkušenosti. Rozšiřování jejich služeb i mimo území Prahy (do pobočky v Brně) ved-lo realizátory projektu při jeho přípravě právě k výběru tohoto partnera, který působil zejmé-na ve funkci poradce. Pokud tedy i vy při přípravách vaši aktivit budete mít možnost spojit se s dalšími partnery, kteří by nabídkou svých aktivit pomáhali podpořit či správně nastavit pod-mínky vašich služeb nebo produktů, neváhejte je oslovit. Věřte, že za zeptání nic nedáte :-). Více informací týkajících za zajišťování prostor pro coworking, pořízení vybavení, spokojenost a požadavky klientů a následný reálný zájem i o budoucí provozování služeb naleznete dále v textu, v kapitole �.

�

Kapitola 2Kombinatorika tří služeb

Budeme velice rádi, pokud přečtením této kapitoly získáte jakýsi celkový rámec a obraz toho, jakým způsobem byl testovaný koncept „Baby Office – coworkingové centrum s miniškol-kou“ vytvořen, na jakých základních kamenech stojí a v čem tkví jeho inovativní přínos a nabíd-ka směrem k cílové skupině rodičů. Podrobněji poté budeme jednotlivé položky rozpracovávat dále v samostatných kapitolách, kde se budeme věnovat každé z jednotlivých složek. Pro rodiče s malými dětmi jsme připravili a nabídli kombinatoriku a propojení 3 základních služeb – coworkin-gu, miniškolky a vzdělávání.

2.1 Coworkingové centrum Základním smyslem, významem a posláním „centra“ je vytvoření zázemí sdíleného pracovní-

ho prostoru, ve kterém souběžně pracuje několik dospělých osob. Pro lepší pochopení je vhod-né si představit prostory a podmínky tzv. „open space“, které velmi často nacházíte ve velkých korporacích a firmách, jednotlivé pracovní stoly jsou odděleny chodbičkami, případně nízkými stěnami, přes které je při procházení okolo vidět na pracovníka. Pro typ práce v těchto prosto-rech jsou vhodné činnosti, které se realizují zejména prostřednictvím nebo za využití počítačů. Kromě základních pracovních podmínek, které tyto typy prostor poskytují, tedy vlastní pracovní plochu, /stůl, židli) a připojení na internet je třeba pamatovat také na relaxační a odpočinkovou zónu a zónu vyhrazenou pro telefonické rozhovory. Smyslem této služby bylo nabídnout ženám možnost zaměřit se na rozvoj své vlastní podnikatelské nebo naopak osobní činnosti a to mimo prostředí domova. Cílem bylo zejména vytvoření podmínek, ve kterých má žena možnost většího soustředění, dlouhodobější koncentrace a ponoření do tématu, kterým se zabývá. Jelikož služba coworkingu je v rámci tohoto konceptu velmi úzce propojena se službami miniškolky, ukázalo se, že jedním z důležitých bodů je velmi dobře nastavená forma evidence a registrace pro využívání konkrétní služby.

2.2 Miniškolka Druhou důležitou součástí služby, která byla rodičům s malými dětmi nabídnuta a která tvoří

také nedílnou součást celého konceptu, je zázemí pro péče o malé děti třetí osobu v profesi-onálním prostředí uzpůsobeném pro činnost a pobyt takto malých dětí. Služba miniškolky byla postavena na dlouhodobých zkušenostech a programech obdobného charakteru služeb, které jsou rodičům s dětmi nabízeny a které zároveň vychází vstříc potřebám dětí, kterým jsou primárně určeny. Cílem je nabídnout zázemí, smysluplný a kreativní prostor pro pobyt malých dětí v době,

7

kdy se rodič plně a soustředě věnuje práci v prostorech coworkingu. Rodič je „v blízkosti dítěte“, pečovatel tak má možnost s ním operativně v případě potřeby komunikovat, rodiči odpadá stres z toho, zda je o dítě „dobře“ postaráno. Jedním z kritérií, které určovalo rozsah nabídky, tak byla například i velikost skupiny a věk dětí, které byly do programu v konkrétních dnech přijaty. Podle věku dítěte také byl uzpůsoben způsob péče konkrétního dítěte, tedy individuální hlídání, případ-ně kolektivní skupinový program s pečovatelkou. Specifičnost a náročnost tohoto typu služby, který není v rámci konceptu Baby Office zaměřen na dlouhodobé opakované hlídání, ale je při-praven spíše na jednorázové občasné hlídání, rozebíráme dále v kapitole Miniškolka. Zde se čte-nář dozví více o tom, na jaké oblasti je třeba se při vytváření miniškolky propojené s coworkingem zaměřit, jak komunikovat s cílovou skupinou rodičů, jak uzpůsobit prostory, na co nezapomenout při zřízení služby přímé péče o dítě atp. Jednou z oblastí, které se budeme v samostatné kapitole blíže věnovat je také vytváření programu pro děti, které s rodiči coworking navštíví, a základní náplň práce učitelky a pracovnice miniškolky.

2.3 Vzdělávání Třetím důležitým pilířem a nedílnou součástí nabídky konceptu Baby Office, je nabídka vzdě-

lávání. Možná se divíte, proč právě vzdělávání, že nabídek v tomto oboru a rozsahu je na trhu dostatek a že každá z žen většinou již má nějaké povolání a často také zaměstnání, ze kterého na mateřskou odchází a do kterého se opět po čase navrací. Zkušenosti partnera s prací s touto cílovou skupinou ovšem hovoří o tom, že právě po návratu z mateřské mnoho žen mění práci, které se věnovaly doposud, případně mění minimálně její rozsah a výši úvazku. Žena na rodičov-ské tak mnohdy tráví aktivně svůj čas tím, že promýšlí a zvažuje mnohem zodpovědněji to, jakým způsobem bude jejich rodina fungovat, až dítě dosáhne 3 let věku a ona se bude navracet do zaměstnání. Koncept tohoto projektu byl velkým dílem zaměřen na ženy podnikatelky, které se této činnosti věnovaly již pře otěhotněním, zároveň ale testoval službu pro ženy, které si vlastní pod-nikatelkou činnost připravili a promysleli až v okamžiku, kdy zvažovali změnu zaměstnání případně kombinaci částečného pracovního úvazku s OSVČ. Pro tyto začínající podnikatelky, tedy ženy, které s OSVČ teprve začínají anebo které vlastní podnikání zvažují, byl v rámci projektu připraven soubor vzdělávacích seminářů a kurz Desatera, zaměřeného na témata z oblasti slaďování rodin-ného a pracovního života. Více se o této nabídce dočtete opět dále v samostatné kapitole.

�

Kapitola 3Cílová skupina

3.1 Cílová skupinaPři plánování jakékoliv služby nebo produktu podnikatelé vždy zvažují, pro jakou cílovou skupi-

nu bude produkt nebo služba určena. V našem případě byl a je hlavním klientem rodič s malým dítětem, který podniká, podnikatelskou činnost zvažuje, případně potřebuje využít služeb cowor-kingu jako zaměstnanec s malým dítětem v případě částečného nebo celého úvazku, kdy potře-bujete dokončit rozdělanou práci po odpoledních, a zároveň již zabezpečit péči o malé dítě. Propojení služby coworkingu s miniškolkou poté cílí mnohem intenzivněji na rodiče s dětmi na mateřské rodičovské s dětmi ve věku od 0 do 3, resp. � let. Zkrácená možnost čerpání mateřské dovolené v rozmezí 2-� let od porodu umožňuje ženám dřívější návrat do zaměstnání, zároveň na trhu není dostatečná nabídka zařízení, která splňují kritéria přijetí a péče o takto malé děti. Většina zaměstnavatelů stále nemá možnost nabídnout a vytvořit pro své zaměstnance firemní školku, což návrat žen do zaměstnání v dřívějším termínu stěžuje. V případě aktivních podnikate-lek potom delší rodičovská dovolená, při které by se ženy nevěnovaly své podnikatelské činnosti, znamenala například ztrátu klientely, ztrátu reputace a celkově tak možné zhoršení postavení ženy s dětmi na trhu práce.

Do projektu jsme zapojili celkem 2�9 osob, z toho 2�� žen a 3 muže. Rádi bychom v této sou-vislosti podotkli a omlouváme se tímto případně i mužům, kteří služeb našeho centra v projektu využívali, že s ohledem na tyto skutečnosti budeme dále v textu uvádět informace týkající se kli-entů často pouze slovem „ženy“.

9

Rádi bychom na úvod této kapitoly zmínily několik hlavních charakteristik o těchto ženách, zejména o jejich vzdělání a postavení na trhu práce. Nejprve uvádíme údaje týkající se oblasti vzdělání (v závorce uvádíme počet zapojených osob s tímto vzděláním):

základní (2)

středoškolské (��)

nástavbové studium (1�)

vysokoškolské (203)

Z výše uvedeného je zřejmé, že se o tématiku projektu, resp. nabídku pilotního testování daného koncep-tu, zajímaly nejvíce vysokoškolačky. Domníváme se, že pro ženy je právě dlouhodobé přemýšlení o svém dal-ším osobním a profesním růstu (včet-ně promýšlení dopadu změny pod-mínek na život rodiny) velmi důležité. Možnost svobodně a nezávisle pod-nikat, případně si podnikatelskou čin-ností a změněním rozsahu pracovního poměru mezi zaměstnáním a OSVČ přivydělat finanční zdroje, které chy-bí. Z osobních rozhovorů s některými z nich jsme zjistily, že mnohé vnímají období rodičovské jako možnost pra-covat na přípravné a testovací fázi, ve které dostávají prostor si vyzkoušet, jak dalece by jim tato nová pracov-ní role seděla a zda by v ní dokáza-li obstát, zkrátka zda a „na to vůbec mají“ a zda jsou vůbec schopné si nějaký podnikatelský záměr připravit, sestavit a dotáhnout až k realizaci. Ženy, které prošly vzděláváním v Baby Office, se často zabývaly také samy v sobě otáz-kou, co takové podnikání obnáší a má cenu se do toho vůbec pouštět? I po absolvování kurzu a dílčích seminářů zůstávaly mnohé ve stádiu „ Mám informace a budu zvažovat rozhodnutí, zda do podnikání vůbec půjdu“.

Do projektu se ovšem zapojilo také mnoho žen, které OSVČ či jiné podnikatelské aktivity buď již před mateřskou, nebo při ní zahájily. V rámci dotazníkového šetření jsme mapovali, kolik žen z pohledu postavení na trhu práce je zaměstnancem, OSVČ (podnikání), neaktivní osobou či osobou nezaměstnanou. Největší počet žen spadal do kategorie „neaktivní“, tj. 190 osob, které aktuálně jsou na MD/RD a víceméně aktivně žádnou pracovní činnost nevyvíjí a to už ať byly dří-ve zaměstnány anebo měly OSVČ, které mají v době pobytu na mateřské pozastavenou živnost. Ženy profilově mnohdy kombinovaly několik kategorií. Nejčastěji šlo o kombinaci „zaměstnání

10

-neaktivní“, tj. stav, kdy se žena na MD/RD, ale v zaměstnání aktivně nepracuje, zaměstnavatel jí ovšem stále drží pracovní místo (90osob). Další početnou kategorií byly ženy podnikající (cel-kem 73), z toho ženy kombinující zaměstnání a podnikání (22 osob) případně žen kombinujících položky neaktivní a OSVČ tj. nepodnikají při MD/RD (30 osob). Z výše uvedeného vyvozujeme, že ženy velmi často nevnímají svoji situace a postavení na trhu práce zcela jednoznačně. Mnohé z nich se snaží zkombinovat možnosti, které pracovní trh nabízí, zvýšit možnost přivýdělku zároveň s co nejmenší možnou mírou rizika. Nejvhodnější variantou z pohledu pracovního uplatnění tak pro ně zůstává zaměstnanecký poměr doplněný o vedlejší podnikatelskou činnost formou OSVČ. Více si k této otázce povíme v následující části.

3.2 Osobní a profesní profily klientek O tom, jaké ženy nám vstupují do projektu, jaká je jejich výchozí rodinné a pracovní postavení na trhu jsme zjišťovali prostřednictvím monitorovacích listů a také osobního profilového dotazníku, který jsme si pro potřebu evaluace vytvořili. Zajímali jsme se zejména o odpovědi na tyto otázky:

V době nástupu do projektu jste z pohledu pracovních aktivit na trhu rodičem (nepodnikající – podnikání jako vedlejší nebo hlavní činnost) nebo zaměstnanec s dítětem do 10 let věku (který má podnikání jako vedlejší nebo hlavní činnosti), zaměstnanec s dítětem do 15 let věku (nepodnikající, podnikání jako vedlejší nebo hlavní činnost)

Počet dětí v rodině (celkem)

Věk děti v době zapojení klienta do projektu

Rodinný stav (svobodná/-ý – vdaná/ženatý)

Z jakého zdroje se klient o projektu dozvěděl

Jakou formu podnikání provozuje nebo plánuje do budoucna založit (OSVČ, s.r.o., jinou (např. o.p.s., a.s. aj)

V jakých prostorech nejčastěji plánuje provozovat svoji podnikatelskou činnost (doma (ve vlastní kanceláři nebo jinde, mimo domov (pronájem kanceláře nebo kavárny, restaurace, dětské koutky, coworking)

Jak často plánujete zajišťovat péči o děti jinou osobou? (počet dní v týdnu)

jakým typem služby plánujete řešit péči o vaše malé děti (vlastní rodina, profesionální péče aj.)

Očekávání klientů a hodnoty, které dle nich projekt naplňuje.

Z odpovědí jsme si tak mohli sestavit základní profilový obrázek klientky, která služeb projektu využívala a která se tak stává potenciální a budoucí klientkou i služeb placených (plánovaných v rámci udržitelnosti). Jde o ženu, která má většinou 1-2 děti, z nichž pouze jedno je ve věku do 3 let, nejčastější věk dítěte je mezi 1 a 2 rokem. Žena je vdaná. Pokud již má nebo zvažuje podnikání, má zájem zejména o OSVČ, kterou by ráda provozovala jako vedlejší pracovní činnost. Z pohledu vyžívání služeb péče o dítě by se potom nejprve spoléhala na práci z domova, tj. nejprve by se snažila zajistit si péči a podmínky pro práci vždy v domácím prostředí ať už jí prostory bytu umožňují či neumožňují mít vlastní kancelář. Teprve v dalším sledu plánuje využít služeb péče v rámci vlastní rodiny a pokud to není možné, teprve tehdy přichází na řadu využívání běžně dostupných prostor

11

(kavárny, restaurace) či jiných alternativ. Profilová klientka nemá zájem pronájem vlastní kanceláře, služby na podporu podnikání, včetně např. coworkingu, by nejčastěji využívala vždy pouze nepravi-delně, nejčastěji v rozsahu max. 2-3 dny v týdnu. U většiny respondentek tak nedochází k preferenci jednoho typu nabízené služby péče o dítě, ale jak je uvedeno výše, snaží se zajistit si naplnění svých potřeb s co nejmenšími finančními náklady. Velký počet žen se řadil do kategorie „ rodič na MD/RD nepodnikající, případně rodič na MD/RD s podnikáním jako vedlejší činností.“ Analyzovali jsme hodnotová očekávání klientek a ty jsme sumarizovali do 3 základních oblastí, které ženy z pohledu přínosu služeb coworkingu a miniškolky pro jejich život považovaly za důležité:

1. Propojení služeb nabízí rodiči pocit bezpečí a uspokojuje jednu z jeho vnitřních potřeb zapojit dítě v určitém věku do kolektivu stejně starých vrstevníků a zároveň sám sebe připravit na návrat do zaměstnání,

2. časová úspora - pracovní prostředí a služby péče o dítě jsou v jednom místě, takže odpadá další přemisťování rodiče jinam „za prací“.

3. Možnost bezplatného testování (finanční úspora) – ženy byly rády, že si mohou nabízenou službu otestovat ZDARMA a zjistit, zda by pro ně byla vhodná, jak by ji mohly využít a jaké pro ně může mít přínosy. Žádná rizika, žádné poplatky a flexibilní možnost využití.

Z pohledu osobních profilů cílové sku-piny nejsem schopni v rámci této analýzy posoudit, nakolik by profil osobnosti klien-ta (co do vzdělání a pracovního postave-ní na trhu) byl obdobný v jiných regionech a lokalitách, kde by případný zájemci projevili chuť zřízení tohoto typu služby. Domníváme se, že region Prahy je v tom-to ohledu specifický a proto doporučuje-me každému, kdo by zvažoval realizaci této služby, aby si provedl reálný výzkum a zmapoval profil cílové skupiny také ve svém vlastním regionu a lokalitě. Z pohle-du dobré dopravní dostupnosti v Praze tak služby projektu jezdily testovat klientky z druhého konce města, pokud se o mož-nosti testování služeb projektu dozvěděly prostřednictvím kamarádky nebo webu. Velká vzdálenost na druhou stranu prá-vě tyto ženy nakonec odrazovala od roz-hodnutí dlouhodobějšího využívání služeb centra, protože nároky na časovou úspo-ru pro ně byly (jak uvádíme výše) jednou z důležitých motivací pro případné trvalé využívání služby.

12

3.3 Přínos a význam služeb (dotazníky, spokojenost se vzděláním – zpracování výstupů)

V předchozí části jsme uvedly některá data, která nám sloužila zejména k tomu, abychom byli schopni zhodnotit, nakolik projekt přilákal cílovou skupinu, pro kterou byl projekt určen, tj. zejména skupinu již podnikajících nebo začínajících podnikatelek a kolik z nich poté, co si službu vyzkoušelo, bylo připraveno ji aktivně využívat také po skončení pilotního testování, jaká je motivace zapoje-ných klientek v projektu a nakolik jsou reálné šance, že ženy po vyzkoušení služby budou tuto využí-vat i nadále. Zjištěná pozorování byla důležitá zejména ve vztahu k vyhodnocení procesu udržitel-nosti celého konceptu, který popisujeme více v rámci kapitoly �. Anatomie projektu – Udržitelnost.

Pro analýzu výstupů testovaných služeb jsme používali několik forem zpětné vazby:

Nejčastější formou byly přímé rozhovory samotných pracovníků projektu (projektové a provoz-ní manažerky, asistentky projektu, vedoucí miniškolky, lektorek hlídání a evaluátora projektu), jelikož tito byli s ženami v osobním a častém kontaktu – při jejich registraci, návštěvě seminářů, využívání služeb coworkingu nebo v rámci provozu miniškolky při odevzdávání a přebírání dítěte. Poznatky z rozhovorů s klientkami a způsoby řešení konkrétních problémů a situací jsme společně sdíleli v rámci každodenní práce nebo pracovních porad týmu. Výstupy z porad a společného sdílení vedly průběžně ke zlepšování služeb, lepšího plánování organizace pro-vozu nebo registrace klientů k využívání služeb centra Baby Office.

Osobní profil klienta jsme zmapovali pomocí vytvořeného vstupní dotazník o rodinné situace a pracovní pozici na trhu, který zahrnoval také očekávání rodičů od typu nabízené služby (blíže viz kapitola 3.2)

V oblasti vzdělávání realizátorům velmi pomáhaly osobní rozhovory nebo písemné zpětné vazby k aktuálně proběhlým aktivitám (dotazníky, volné psaní), k analýze služeb coworkingu poté elektronický formulář dotazníku.

Jak význam a přínos služeb centra vnímají klientky, bychom rádi doložily několika přímými postřehy ze zpětných vazeb a dotazníků, které se víceméně opakovaly právě v písemné, velmi často pak v ústní podobě. Napověděly nám mnoho o tom, jaké problémy ženy řeší, čím se zabý-vají, jaká je jejich motivace k zapojení do projektu a jak přemýšlí o řešení své pracovní a také osobní životní situace, tj. jak vnímají svůj návrat na pracovní trh a „jakými cestami se ubírají jejich myšlenky“ .

Rozjíždím podnikání, ale jsem s malým synem sama a rodina bydlí 150 km od Prahy. Tedy jakákoliv možnost, kdy je o dítě dobře postaráno, a já mohu v klidu pracovat, je pro mne více než vítána. Super je i možnost využití dotace. Přínos - očekávám, že si konečně dodělám podklady pro své webstránky, zatímco dítě bude mít plnohodnotný program i s ostatními dětmi.

Do budoucna možnost nevracet se do zaměstnání, mít více času na děti i po skončení RD. Samozřejmě také motivují peníze, osobní rozvoj mi určitě pomůže v rozjetí podnikání a tím k větším výdělkům.

Projekt mi nabízí posouzení svých možností v oblasti podnikání, případně na trhu práce, což je mož-né pouze, pokud je postaráno o mé malé dítě

13

Služeb projektu bych ráda využívala častěji, ale nemohu pro nemocnost dítěte.

Budu moci dopřát více klidu prarodičům, pokud budu moci využít služeb baby Office s hlídáním mladší dcery (1,5 roku). Budu moci pracovat alespoň v minimální míře udržovat své podnikání, pokud se zadaří i rozvíjet

Aktuálně pracuji na DPP cca 10 hod. týdně. Zvládnout práci, děti i domácnost není jednoduché. Proto jsem ráda, že mi přišla do cesty tato nabídka. Je to pro mě velká úleva!

Z pohledu přínosu a využití služeb jsme v projektu zaznamenaly dvě hlavní tendence. U žen, které již podnikaly před zahájením rodičovské anebo které podnikání rozjely právě s malým dítětem, bylo velmi důležité otestování služeb coworkingu, protože jim z pohledu jejich potřeb nabízel právě ono klidové zázemí a péči o dítě v blízkosti (více o způsobu práce a vyhodnocení služeb coworkingu píšeme v kapitole č. �) Pro ženy, které podnikání teprve zvažovaly, bylo čas-těji mnohem důležitější zapojit dítě do kolektivu a otesovat si, zda jsou samy schopny se od něj odpoutat a věnovat se jiné pracovní činnosti v okamžiku, kdy nebudou stále s dítětem. Tyto ženy se také spíše než o testování coworkingových služeb zapojovaly do vzdělávacích aktivit, které vnímaly jako prostor pro získání informací, které by jim pomohly v pochopení nebo zlepšení jejich životní situace, které jim poskytly podporu při rozhodováním, jakým způsobem a jak dále řešit svoji pracovní a osobní životní situaci po skončení rodičovské dovolené - zda a za jakých podmínek se případně vrátit do svých původních zaměstnán, jaké existují další alternativní možnost pracovního uplatnění (OSVČ), a co tato činnost obnáší a zahrnuje. Více o nabídce vzdělávacích a podpůr-ných aktivit, které jsme v projektu realizovali a které bylo ženám v rámci projektu poskytováno, píšeme v kapitole �. Vzdělávání.

1�

Kapitola �Coworking

V této kapitole bychom rádi popsali naše zkušenosti týkající se toho, jakým způsobem jsme nastavovali podmínky a vytvářeli zázemí pro fungování coworkingu a následné jeho propojová-ní se službami miniškolky. Zmíníme zde některé úspěchy nebo naopak potíže, se kterými jsme se v průběhu realizace setkaly, a které snad budou inspirací a poučením pro další zájemce, kteří zvažují otevřít a zahájit podobný typ služby v lokalitě kde působí. V rámci našeho pilotního tes-tování služeb projektu si službu coworkingu (sdílené kanceláře) s miniškolkou vyzkoušelo alespoň jednou z 2�9 osob zapojených do projektu celkem 170 žen. Další a podrobnější doporučení pro případné zájemce shrnujeme také v části Anatomie projektu (kapitola 7.)

4.1 Umístění aneb Jak najít vhodnou lokalitu Domnívali jsme se, že nalezení vhodného prostoru, ve kterém bychom mohli zároveň realizovat

několik typů nabízených služeb, nebude tak obtížné a že stačí mít opravdu napočítaný pouze počet místností, které bychom potřebovali. Při propojování služeb coworkingu s miniškolkou je ovšem třeba pamatovat na sladění potřeb obou „cílových skupin“, tj. jak dospělých žen, tak i vytvoření zázemí pro děti, které tyto ženy (klientky) doprovází. To, že se potřeby obou služeb velmi liší a že najít prostor, který splňuje všechny požadavky je obtížné, jsme si vyzkoušeli sami. Než jsme nalezli vhodný objekt, trvalo nám to bezmála � měsíce, práce na hledání vhodného objektu jsme tak raději zahájili s dostatečným předstihem ještě před samotným zahájením projektu.

Bylo zapotřebí, aby místo bylo snadno a velmi dobře dopravně dostupné. Reagovali jsme tak na prvotní zjištění, že časová blízkost a dostupnost jsou hlavními kritérii toho, zda se ženy do projektu alespoň v testovací fázi zapojí. V rámci Prahy tak byla logickým vyústěním pozice v blízkosti některé ze stanic metra. První prostory pro pilotní testování byly pronajaty v blízkosti metra Kačerov na Praze �. Dalším požadavkem na hledaný objekt byla potřeba dobré přístupnosti s kočárky. Požadav-

15

kem bylo také to, aby místo disponovalo zahradou či jinou alternativní možnos-tí venkovních prostor, kam by mohla docházet učitelka miniškolky s dětmi. Prostory měly mít více menších místností, aby mohlo dojít k vytvoření zázemí pro potřebný počet služeb a zároveň došlo k oddělení jednotlivých místností.

Celkově bylo potřeba do jednoho pronajatého prostoru vměstnat tyto služby – recepce centra (přijímací místo pro klienty včetně optimálního prostoru pro kočárky), miniškolka – místnost pro pobyt dětí „herna“, miniškolka – kuchyňka a zázemí pro péči o děti (přebalování, šatna, spací místnost), coworkingová sdílená kancelář – pracovní stoly, coworkingová místnost pro obchodní a networkingová setkání, zázemí pro klienty coworkingu (kuchyňka, jídelna) a samostatná míst-nost pro vzdělávací aktivity projektu (do které se vejde potřebný počet zájemců). V neposlední řadě také určitě nezapomenout na místnost pro realizační tým projektu a technické zázemí (úklid, archiv, sklad kancelářských potřeb atp.) Po určení všech těchto „technických parametrů byly dalšími „nehmotnými“ požadavky - dostatek prostoru, osvětlení, čistoty, a nehlučnost, tj. vzájem-né nerušení se klientů při využívání služeb coworkingu a miniškolky. Po prvním roce testování služ-by jsme zjistili, že prostory, které jsme pro projekt využívaly, opravdu nejsou zcela optimální a ide-ální a že mnoho z problémů, které jsou v rámci projektu řešeny, je zapříčiněno právě nevhodností a neoptimálním rozložením a velikostí místností těchto pronajatých prostor. Proto jsme v polovině roku 201� změnili prostory a s ohledem na zachování služeb a lokality pro klienty, které již centrum navštěvovali s, se odstěhovali „ o dvě autobusové zastávky dále“ od stanice metra Kačerov. Veš-keré parametry prostor a našich požadavků pro nabídku služeb jsme přitom zachovali.

Vnímáme tak jako velmi důležité, a rádi bychom na to v tomto místě upozornili, že potřeba dostatečně si zmapovat možnosti a potřebnost rozsahu služeb a využitelnost místností v místě, kde služby nabízíte, je v tomto případě důležitým prvkem celého projektu. A že najít poté objekt, který by splňoval náročnost vámi stanovených kritérií, také nemusí být vůbec lehké. Na tyto a další úskalí upozorňujeme více v kapitole 7 – Anatomie projektu.

1�

4.2 Kvalita zázemí aneb vybavenost prostor a připravenost personálu

Nyní bychom se rádi v rámci této kapitoly zaměřili pouze na jednu dílčí část a to zajištění a fungování coworkingového centra. Při vytvá-ření prostředí sdílených kanceláří jsme v rámci našeho pilotního testování byli omezeni nasta-veným rozsahem služeb, který jsme ovšem pro naše potřeby považovali za dostatečný. Jedna-lo se o vytvoření celkem � pracovních sdílených míst, tj. míst s pracovním stolem a samostatnou židlí, součástí coworkingu bylo také „doplňko-vé zázemí“ pro obchodní jednání klientů, vyři-zování pracovních schůzek, networkingových setkání, pracovních telefonických hovorů s kli-enty atp. Naším záměrem bylo, aby místnost nebyla „přeplněná“ a ženy měly dostatek prostoru na vlastní práci a zároveň se při práci nerušily. Bylo zapotřebí sehnat prostor, který by byl svým využitím a variabilitou přínosný, posky-toval zákoutí a další možná místa pro vyřizování telefonických služeb atp. Brzy se ukázalo v rám-ci zpětných vazeb, že telefonování žen v kan-celáři bylo jedním z rušivých vlivů, které přerušo-valy soustředění na práci. Testovaly jsme různé varianty umístění pořízených stolů v prostoru – jednak jako velký centrální sdílený stůl, kam by se v případě potřeby vešlo i � osob, dále jako rozdělené menší stolky v různých zákoutích, ve kterých by klientky mohly pracovat samy nebo ve dvojici. Ukázalo se, že tato varianta je ženám mnohem příjemnější, nemuseli se o prá-ci a pracovní prostor dělit s další ženou. Na dru-hou stranu při menším pobytu žen v coworkingu měli možnost využití pouze malé části pracov-ní plochy pro rozložení svých aktivit, což bylo při spojení všech stolů dohromady výhodou. Doporučujeme tedy i případným dalším zájem-cům při rozložení pracovních ploch pro klienty ve vymezeném prostoru testovat různé varian-ty rozmístění. Každému z klientů vyhovuje jiná

17

náročnost. Co se týče vybavení, nepotvrdilo se nám průzku-my, že by měly klientky zájem o samostatné uzamykatelné skříňky při pracovních stolek, volná pracovní plocha, připo-jení na wifi a možnost tisku č kopírování pro ně byla dosta-tečným pracovním komfortem, který jim pro tento typ práce vyhovoval. Pro klienty coworkingu byla sestavena pravidla chování a jednání při využívání služby, se kterými byly ženy seznámeny již při registraci do projektu. Jejich podobu a roz-sah jsme konzultovali s partnerem projektu, zástupci společ-nosti HUB Praha. Tato pravidla byla postupně doplňována o další body, zejména ty týkající se jídla a telefonování. Zjistili jsme totiž, že tím, že se liší podmínky našeho a coworkingo-vého centra v HUBU (co do velikosti, otevřenosti a hlučnos-ti), je zavedení informací o formách telefonování v prosto-rech Baby Office nutné pojmout detailněji, klientky na tuto skutečnost specificky upozornit a požádat je o vyřizování hovorů na místech k tomu určených. Nejčastěji tak klientky využily zázemí prostor pro vyřizování obchodních schůzek, vzájemných pracovních setkání mezi návštěvnicemi centra, kde si ženy sdělovaly své názory, podnikatelské plány a dis-kutovaly o tématech, která je zajímala nebo telefonovaly

1�

v hlavních chodbách centra či v prostorech recepce. Testovaly jsme také účelnost jednotlivých dekorací, které dle našeho názoru mohou zvýšit komfortní atmosféru při práci v coworkingu. Zjistili jsme tak například, že se na pracovní stoly nehodí jako dekorace drobné květiny, protože ubírají místo pro práci a klientkám spíše překážely. Neosvědčily se také dělící boxy mezi jednot-livými pracovními plochami (ač nízké nesplňovaly svůj účel a v malém prostory vytvářely atmo-sféru boxů spíše než otevřeného a skutečně “sdíleného“ prostoru. I bez pevných zábran na stole ohraničujících jednotlivé pracovní plochy „klientek“, byly ženy velmi přizpůsobivé a vzájemně si „nelezly“ do pracovních ploch jiné návštěvnice. Také více jak jeden menší obrázek (fotografie na zdi) působil rušivým dojmem. Více jak polovina žen naopak uvedla, že jim pro práci v centru chybí jako součást standartního vybavení pracovní plochy tiskárna a scanner, většině z nich ale v rámci testování postačovalo zajištění tisku prostřednictvím služeb recepce. Domníváme se však, že by do budoucna odlišení vybavenosti jednotlivých pracovních ploch mohlo lépe posloužit účelu konkrétních klientů navštěvujících coworking. Služby tisku nebo scanneru lze také řešit pomocí čipových nebo předplacených karet na velké centrální kopírce. Tato služba nebyla v rámci projektu hromadně zaváděna ani testována.

Při vybavování centra bylo pamatováno také na ergonomii pracovní plochy, dostatečné osvětlení, zázemí pro odložení věcí klientek (věšáky) a kuchyňské zázemí, ve kterém se návštěvni-ce mohly obsloužit čajem, kávou či sníst vlastní občerstvení.

Personální zajištění provozu coworkingového centra Důležitým prvkem celého konceptu služeb byl také přístup a odpovědnost za jednotlivé dílčí

kroky personálu projektu. Administrativně koordinační činnost byla rovnoměrně rozložena mezi několik pracovních pozic. Manažerka celého projektu měla na starost zejména péči o celkový chod a řízení aktivit projektu. Úzce spolupracovala s provozní manažerkou, tedy osobou, která měla provázanost služeb a práci s klienty na starost. Dohlížela na to, aby byly prostory v řádném provozu, nastavovala pravidla pobytu v coworkingu, nastavová-ní parametrů rezervačního systému pro pracovní místa v coworkingu a péči o děti v miniškolce, rezerva-ce využitelnost místnosti pro vzdě-lávání a kurzy), tvorbu pravidel a vybavování zázemí a společně s vedoucí miniškolky pro prostory péče o děti. Provozní manažer-ka, která je zodpovědná zejména na základní chod celého centra a služeb, také průběžně připravo-vala informační podklady pro kli-enty, v její náplni práce je také intenzivní spolupráce s asistentkou projektu Baby Office. Asistent-ka je tou osobou, která je nakonec z pohledu komunikace nejvíce v kontaktu s klienty centra – v pracovní pozici se kombinuje pozice „recepční“ a pomocné asistentky pro klientky coworkingu

19

(např. pro potřeby tisku atp.) Asistentka má vždy za úkol seznámit nově příchozí klienty s rozsahem služeb a nabídkou aktivit. Dle pravidel zápisu má na starost zpracování registrace a zápis klienta do systému, pokud projeví zájem. Dále je klientovi vytvořena uživatelská složka, a v elektronické anebo písemné podobě je následně evidováno, v jakém rozsahu čerpání klient služeb využívá. V rámci testovacího provozu jsme měli pevně nastavené parametry rozsahu na každé období 3 měsíců, v případě že zahájíte vlastní činnost, si můžete formu a způsob evidence docházky, před-placených bonusů a dalších aktivit nastavit dle svých vlastních potřeb. Uvádíme zde tyto důležité body zejména proto, aby případní zájemci o provozování této služby získali lepší představu o tom, proč a jak je třeba v prostorech coworkingu s miniškolkou zaměstnat konkrétní uvedený počet osob a jaké by měly byt jejich základní pracovní role.

4.3 Formy a způsoby práce v coworkingu V této části bychom rádi prezentovali naše postřehy zabývající se tím, jaké formy a způsoby

práce klienty v centru nejčastěji využívali. Každá klientka, která projevila o práci v coworkingu zájem, se musela předem objednat – písemně prostřednictvím e-mailu, formuláře nebo telefonic-ky. Každá klientka obdržela při registraci svůj „projektový kód“ (evidenční číslo), v jehož rámci byla v projektu vedena. Byla ji založena karta návštěvníka coworkingu a při každé návštěvě se rozhod-la, zda bude čerpat � nebo � hodinový pracovní blok. Každé čtvrtletí měla návštěvnice nárok na

čerpání celkem 10 těchto bloků. Cílem realizátorů bylo to, aby při relativně malém počtu coworkin-gových míst mělo co nejvíce žen možnost otesto-vat tento typ práce. Zároveň při registraci musela žena také uvést, zda a na jak dlouho si přeje umís-tit dítě do miniškolky. V rámci jednoho přihlášení klientky tak byly často vytvořeny dvě rezervace. Jeden do systému coworkingových sdílených míst, druhý do systému registrace miniškolky pro zajištění pečovatelek.

Jak jsme již uvedli dříve, nejčastější formou prá-ce v centru byla práce na počítači. Protože ne všechny ženy měly k dispozici notebook, měly v rámci projektu možnost si tento zdarma zapůj-čit pro svoji práci. Tuto skutečnost museli předem pouze nahlásit na recepci asistentce při rezervaci termínu.

Pokud bychom se měli nyní zaměřit na způsob a využití prostor z pohledu toho, jakým typem práce se klientky nejčastěji zabývaly, došli bychom k těmto zjištěným. Prostřednictvím elektronického dotazníku jsme návštěvnicím položili otázky týkající se jejich pobytu, spokojenosti s prostředím, s nabídkou služby, výstupy dotazníků). Nyní vám předkládáme výběr odpovědi u těch, které se týkají právě testování coworkingových služeb v centru Baby Office.

20

Při mé práci v coworkingu jsem se věnovala spíše:

a) Jen práci na notebooku-pracovní aktivity 28.4 %

b) jen práci na notebooku-soukromé aktivity 2.2 %

c) jen práci na notebooku - pracovní a soukromé aktivity 12.5 %

d) práci na notebooku + telefonování (pracovní aktivity) 23.9 %

e) Práci na notebooku + telefonování (pracovní a soukromé aktivity) 19.3 %

Ostatní 13.7 %

Co se týče práci v coworkingu, přibližně polovina žen si s sebou nosila studijní materiály a další práci, kterou si potřebovaly vyřešit nebo dopracovat. Do kategorie „potom spadly činnosti, kdy se ženy nevěnovaly práci na notebooku ale jiné činnosti – nejčastěji studium materiálů, návrhy vlast-ních produktů nebo tvorbě textů (bez notebooku), dále se spadaly také návštěvy, kdy si klientky domluvily obchodní schůzku nebo sdílely s dalšími kolegyněmi na networkingových setkáních své podnikatelské, pracovní nebo osobní aktivity. Ženy měly opět možnost zaškrtnout jak jednu z nabízených aktivit, tak doplnit své postřehy do položky „Ostatní“, případně vyplnit pouze tuto položku a v ní svůj komentář.

Co se týče tématu hlučnosti a možnosti soustředění na práci v prostorech centra, při čtyřech sdělených pracovních místech v coworkingu nikdy nebyl vytvářen takový hluk, aby ženy vyjádřily potřebu mít s sebou sluchátka pro klidnější práci. Míru vlastního soustředění vyjádřily ženy takto:

Máte pocit, že jste se zvládla po celou dobu, co jste byla v coworkingu, dobře soustředit na svoji pracovní činnost?

a) Ano 25.0 %

b) Spíše ano 31.8 %

c) Spíše ne 3.4 %

d) Ne 1.1 %

Ostatní 38.7 %

Jak je patrné z výše uvedeného přehledu, necelá polovina žen si při zpětném uvědomění toho, jaká byla míra jejich pracovního soustředění v coworkingu, nebyly schopno vybavit jednoznač-ný dojem. Některé také uváděly, že službu nevyužily dostatečně na to, aby byly schopny míru soustředěnosti posoudit. Dalším vysvětlení může být dle nás určitá nejednoznačnost v zadání, tj. mír rozdílného chápání slov „dobře soustředit“. Pozornost klientek mohla být jednak roztěkaná ale tak, že si tuto skutečnost neuvědomovali, pozornost kolísala v průběhu práce, proto ji nelze celkově zhodnotit jako dobrou, případně nevěnovali problematice vlastního soustředění vůbec pozornost a nejsou tedy nyní schopné dát relevantní odpověď. Tyto ženy nejčastěji uváděly jako důvod „neumím posoudit“. Do této položky mohly také klientky vkládat komentáře toho, jak velkou míru soustředění pociťovaly nebo co jim chybělo…

21

Zažívala jste v průběhu pobytu v coworkingu nějaké stresující faktory nebo situaci, které mohly ovlivnit právě výše uvedený celkový dojem?

a) Dlouho mi trvalo, než jsem se „opravdu ponořila“ do práce 13.6 %

b) Občas jsem pomyslela, kolik času ještě mohu v prostoru zůstat 46.6 %

c) Myslela jsem na to, jak se asi cítí mé dítě v sousední miniškolce 30.6 %

d) Pro svoji práci jsem potřebovala nějaké materiály, které jsem ovšem neměla s sebou 13.6 %

e) Plánovala jsem pouze práci na notebooku, ale musela jsem vyřizovat i telefony 15.9 %

f) Něco v prostoru coworkingu mne rušilo (prosím uveďte v „jiné“, co to bylo :-) 15.9 %

Ostatní 21.6 %

Při této otázce mohly návštěvnice uvést i více odpovědí, které ovlivnily jejich pobyt v cowor-kingu. Do položky „Ostatní“ potom byly zapisovány další informace, které souvisely s pobytem žen v coworkingu, např. doplňková odpověď k otázce f)„něco mne rušilo“, případně jiné, výše neuvedené (např. zima, rušilo mne telefonování dalších klientek, zvý-šení hluk dětí v miniškolce, nic mne nestresovalo, cítila jsem se pohodově, několikrát jsem musela odběhnout za synem do miniškolky apod.). Více jak 13% návštěvnic hodnotí jako relativně dlouho dobu, která jim utekla, než se byly schopny ponořit do práce a dostat se tak do stavu „flow“. V návaznosti na opačném pólu, tj. v rám-ci zabrání se do práce bezmála polovina respondentek pociťovala napětí z toho, jak dlouho ještě mohou zůstat v coworkingu, což jim následně způsobilo stres a vyšší míru nesoustředění z dokončování rozdělané práce, na které chtěly i nadále pracovat. To, že téma telefonová-ní a hovorů dalších přítomných klientek mělo rušivý vliv, který se častěji opakoval, popsala jedna z klientek takto: „Co mě rušilo? Hlasité telefonáty spolupracovnic, pří-padně pokud tam měl někdo debatní kroužek delší dobu než 15 min.“ Domnívali jsme se a doufaly, že dílčí problémy a momentální situace nemohou výrazným způsobem ovlivnit celkový dojem žen z nabízené služby coworkingu a tak jsme i celkový dojem testovali otázkou:

Celkově se cítím po návštěvách v coworkingu

a) Velmi spokojeně 56,8 %

b) Spokojeně 23,7 %

c) Spíše nespokojeně (důvody mé nespokojenosti uvádím dále v položce Jiné) 0 %

d) Nespokojeně a důvody mé nespokojenosti uvádím dále v položce „Jiné“ 0 %

Ostatní 19.5 %

22

Potěšilo nás, že se služby coworkingu v testovaném prostředí pilotního projektu líbily více jak �0 % uživatelek, které jej vyzkoušely. Do položky „Ostatní“ (která tvoří bezmála pětinu všech odpo-vědí) ženy nejčastěji uváděly jako doplňkové důvody to, že si nejsou vědomy, zda a jak službu využijí, případně zde popisovaly problémy, které nastaly v rezervacích, při pobytu atp. Přímou nespokojenost s nabízenými službami jsme ovšem nezaznamenali, jak dokládají výše uvedené hodnoty. Dalším důvodem byla například zvýšená péče o dítě nebo uváděná skutečnost, že ženy na základě tak krátkého pobytu nejsou ještě schopny službu objektivním způsobem ohod-notit. Objevily se tak zde i odpovědi „nevím“.

Celkovou míru spokojenosti jsme ženy nechali ohodnotit na hodnotové škále, kde 1 znamenala „zcela nespokojena“ a oproti tomu 10 zcela spokojena.

Spokojenost v kvalitou poskytovaných služeb - ZÁZEMÍ A VYBAVENÍ PRACOVNÍCH PROSTOR

zcela nespokojena: 1 0 %

2 0 %

3 0 %

4 2.4 %

5 2.4 %

6 7.3 %

7 9.8 %

8 23.2 %

9 22 %

velice spokojena: 10 32.9 %

Více jak 3/� žen, jak vyplývá z výše uvedených výsledků, bylo spokojeno se službami coworkingu na hodnotách �-10, což považujeme za velice uspokojivé.

Analýzu zájmu klientů cílové skupiny o využívání služeb coworkingu (včetně miniškolky) v případě placeného provozu

V rámci evaluačních dotazníků nás dále zajímalo, jak dalece by byly žen připraveny za tento typ služby platit v případě, že by byla zpoplatněna a zejména jak často by v takovém případě využívali služeb coworkingového centra s miniškolkou. Ceník, který jsme pro dané služby vytvořili, odpovídal průměrné, spíše nižší ceně aktuálních poplatků za tyto služby v rámci regionu Prahy a okolí, tedy 100 Kč/hod hlídání a péči o dítě a 50 Kč za coworkingové pracovní místo. Dostalo se nám takovéto odpovědi:

Jak často plánujete využívat sdílené místo v coworkingu či miniškolce v placeném režimu dle ceníku?

a) 4-5x týdně 3.4 %

b) 2-3x týdně 10.2 %

c) cca 1x týdně 31.8 %

d) nepravidelně - méně jak 1x týdně 38.7 %

e) službu neplánuji využívat vůbec 15.9 %

23

Z výše uvedených odpovědí na otázku, která je klíčová, zejména z pohledu udržitelnosti celé-ho konceptu vyplývá, že více jak polovina respondentek by službu využívala velice nepravidelně nebo vůbec. Oproti původnímu plánu klientek, který byl využívat služeb coworkingu min. 1 den v týdnu, nejčastěji pak 2-3 dny, se po otestování a zejména při zjištění, že by daná služba byla zpoplatněna, velice rapidně snížil reálný zájem cílové skupiny o tuto službu. V tomto ohledu počí-tejme také se skutečností, že i třetinový zájem ze skupiny osob, které uvedly cca 1x v týdnu by nejspíše spadl do kategorie příležitostných uživatelů služeb centra. Zajímali jsme se samozřejmě o důvody poklesu tohoto zájmu. Nejčastější argumenty, které klientky uváděly, byly právě důvody finanční. Pracovní (zaměstnanecká) a podnikatelská činnost, kterou by v prostorech Baby Office dělaly, by jim dle jejich názoru nepřinášela takové zisky, aby se jim vyplatilo do takovýchto prostor pravidelně docházet a daných služeb využívat dlouhodobě (pokud by si je měly hradit z vlastních zdrojů). Opět zde tedy převážila časová a finanční stránka věci. Citujme zde některé z vyjádře-ných názorů žen, které výše uvedené závěry dobře ilustrují:

„Momentálně mám podnikání jen jako vedlejší činnost, proto jsem při své situaci uvedla, že neplánuji využívat placené služby - nevyplatí se mi to. Pokud by se ale v budoucnu situace změnila, nápad coworkingu s miniškolkou se mi moc líbí a ráda takovou službu podpořím“

„Ráda jsem využívala vašich služeb a byla jsem spokojena, nicméně je to pro nás daleko (hodinu cesty s dcerou...) a je to náročné, takže se mi to pro ty dvě - tři hodiny práce nevyplatí (a delší hlídá-ní dcera zatím ještě nedá).“

Pokud by se jednalo o službu a prostory, které by byly poskytovány zdarma i nadále, velice rády by je využívaly častěji, i za cenu vyšší časové náročnosti s dojížděním a přemisťováním. Pokud se však jedná o službu placenou, budou stejně jako u služeb hlídání a péče o dítě raději i nadále využívat služeb, které jsou zdarma – nejčastěji prostředí domácnosti, tedy takové prostředí, které již bylo jako prioritní deklarováno v rámci vstupního dotazníku. Ženám se jeví jako nejvhodnější nabídka pro rozjezd a udržení vedlejší podnikatelské, částečné zaměstnanecké činnosti nebo hlavního podnikání při mateřské. Pokud ženy kroužkovaly využití prostor pronajaté kanceláře, většinou už takové někde disponovali, resp. jejich firmy. Potvrdilo se nám, že pokud by klientky pro-jevily zájem využít placených služeb, tak u většiny z nich pouze okrajově jako mimořádnou službu - příkladně na dojednání obchodní nebo pracovní schůzky s klientem, které nelze pokud máte s sebou dítě důstojným způsobem realizovat v prostředí restaurací a dětských koutků případně u sebe doma. Při sjednání schůzky v restauraci pak většinou finanční náklady vycházejí obdobně jako při pronajatí zasedací místnosti v coworkingu, kde by ovšem mají ženy na schůzku vhodné zázemí, více soukromí a zajištěnou péči o dítě profesionální službou.

2�

Kapitola 5Miniškolka:

Následující kapitola má za cíl čtenářům této příručky přiblížit význam, fungování a nastavení služeb miniškolky, která je propojena a svázána práce se službami coworkingu, o kterém jsme více hovořili v předcházející kapitole. Nejprve si připomeneme, v čem tkví inovace navrhovaného konceptu Baby Office a proč je třeba věnovat zvýšenou pozornost vyváženosti služeb a vzájem-ného organizačního propojení. V této kapitole se opět vrátíme k cílové skupině projektu, tedy ženám na rodičovské,

5.1 Význam miniškolky při propojení s coworkingem Inovace konceptu miniškolky v propojení s coworkingem je dána, jak jsme již zmiňovali, kombi-

nací dvou služeb, které se vzájemně doplňují. Služba nabízí pomoc a podporu zejména rodičům s malými dětmi do 3, resp. do � let. Velkou důležitost je při vytváření a rozložení služeb v pronaja-tých prostorech dát na to, aby se konkrétní služby, resp. klienti, kteří je navštěvují, vzájemně nerušili. Pečlivost je tedy třeba věnovat vzájemné izolovanosti prostor a koordinaci pohybu osob v těchto

25

prostorech v hlavních exponovaných časech. Jak jsme totiž zjistili z vlastní zkušenosti v rámci rea-lizace projektu, v okamžiku, kdy ženy ráno docházejí přibližně ve stejnou dobu se svými dětmi do Baby Office, mají s sebou kromě dětí a notebooků také objemné kočárky. Pohybují se na recepci, připravují se na práci v coworkingu a zároveň předávají dítě do miniškolky. Ranní zahájení provozu tak bývá dle obsazenosti prostor případně při realizaci vzdělávacích akcí (viz. samostatná kapi-tola �) opravdu hektickým obdobím a dobrá organizace práce zaměstnanců centra, včetně dokonalé znalosti prostředí, registračních procedur a přebírání dětí do miniškolky, je nutností.

Míru spokojenosti klientů cílové skupiny s oběma typy služeb a jejich vzájemným vyladěním jsme měřili formou dotazníků prostřednictvím škály, ve které 1 znamenala celkovou nespokojenost se službami a 10 naopak celkové spokojení s kvalitou služeb. Předkládáme vám k náhledu získané výsledky.

Ohodnoťte prosím na škále 1-10 kvalitu poskytovaných služeb - MINIŠKOLKA

zcela nespokojena s kvalitou: 1 0 %

2 0 %

3 2.4 %

4 0 %

5 2.4 %

6 4.9 %

7 2.4 %

8 18.3 %

9 20.7 %

zcela spokojena s kvalitou: 10 48.8 %

Obdobně jako u služeb coworkingu (míru spokojenosti klientek se službami si můžete prohléd-nout v kapitole číslo �) jsme zaznamenali vysokou míru spokojenosti žen se službami projektu a způ-sobem jejich realizace. U spíše negativních vyjádření byla nespokojenost dána například skuteč-

2�

ností, že dětská skupina byla pro ženu velmi hlučná, nebo žena projevila pocit z nedostatečného pochopení potřeb jejích a jejího dítěte ze strany pracovníků projektu. Jedním z počátečních důvo-dů nespokojenosti některých klientek bylo také to, že z důvodu velkého zájmu o testování služeb Baby Office ihnedl po zahájení, ale malou kapacitou rozsahu služeb coworkingu a miniškolky, nemohli být obratem v podzimním období roku 2013 uspokojovány potřeby všech registrovaných zájemkyň o coworking s miniškolkou, což se projevilo na zhoršené známce spokojenosti,neboť některé z klientek dostávaly rezervační termíny až 3 týdny po jejich projeveném zájmu. Po prvním půlroce se ovšem situace stabilizovala a služby a systém rezervací běžel již mnohem plynuleji.

V další části této kapitoly se nyní společně podíváme alespoň stručně na základní vývojové potřeby, které dítě ve věku 0-3 roky má a jakým způsobem byly tyto potřeby zohledněny při pří-pravě prostředí, při práci pečujících osob a při komunikaci s rodiči.

5.2 Vývojové potřeby dítěte: Při plánování a vybavování herní místnosti pro pobyt dětí a zázemí pro správnou a odpovídající

péči o děti jsme se snažili zejména zohlednit vývojové s psychologické potřeby dětí. V tomto ohle-du jsme se inspirovaly odbornou literaturou, osobními zkušenostmi realizátorů, rodičů. Základním konceptem, ze kterého jsme vytváření podmínek a zázemí vycházely, bal pravidla respektující komunikace a Montessori pedagogiky, která se velmi podrobně a citlivě zaměřuje na jednotlivé vývojové fáze dítěte, sleduje citlivě jeho emocionální a fyziologický rozvoj a těmto potřebám uzpůsobuje prostředí práci dospělé osoby, která o dítě pečuje. Prioritní pro zajištění péče o děti v Baby Office byla založena na těchto výchozích hlediscích:

pozorování a podpora pohybových schopností dítěte (rovnováha, pohyb prstů, lezení, úchop, běh),

péče o emočně podpůrnou, pomáhající vstřícnou a bezpečnou atmosféru, kterou musí pociťovat při příchodu do miniškolky jak dítě, tak také rodič, který dítě do péče dává.

Dalším důležitým faktorem je zajištění podněcujícího, vyzývajícího a motivující prostředí (bude podrobněji rozebráno v další kapitole), které vytváří vnější řád a pomáhá dítěti se v prostoru miniškolky a v péči s druhou osobu (tj. jinou než rodič) dobře zorientovat.

Vhodně vytvořené prostředí vede dítě přirozenou cestou k vytvoření vnitřního řádu, který si buduje prostřednictvím poznávání vzájemných vztahů s druhými lidmi a věcmi, které jej obklopují. V tomto věkovém období (tedy do 3 let věku) je také třeba pamatovat na rozvoj řečových doved-ností a vyjadřovacích schopností, čehož lze dosáhnout častým a zřetelným mluvením, popisová-ním dějů a zejména zpíváním, které je možno vhodně doplnit o pohybovou a rytmickou složku. Základní dovednosti, které dítě ve věku do 3 let rozvíjí, jsou zejména koordinace pohybu, orienta-ce a řeči. Dítě do 3 let se stává součástí herní skupiny. Dítě si většinou ještě „nehraje“ s ostatními děti ve smyslu „sdílené hry“, tak jak jej známe později z prostor mateřských školek. Dítě do 3 let se teprve učí fungovat a pracovat ve společnosti druhých dětí a dospělých. Stává se tedy součástí herní skupiny, v našem případě miniškolky, a učí se zapojovat do společných her prostřednictvím aktivit, které jsou řízené a organizované dospělými. Napodobuje svojí činností chování a jednání druhých. Pokud se dítě něčím zaujme, velice často se věnuje opakování určité činnost a požadu-

27

je určitou ritualizaci procesu a navazování určitých aktivit. Odtud pravidelná potřeba spánku, jídla, hry a odpočinku. Při nastavování pravidel chodu managementu dne jsme měli všechny tyto okolnosti na zřeteli a uzpůsobily jsme mu denní program. A celkově nastavení podmínek péče. Dítěti delší dobu trvá, dokud má prožitek z předváděné aktivity, o kterou se zrovna zajímá. Dítě v sobě mezi narozením a 3 rokem života rozvíjí zejména tyto dovednosti:

cit pro řád a pořádek

citlivost vnímání

cit pro řeč a jazyk

cit pro chůzi a její ovládnutí

cit pro malé drobné věci a jejich smyslové zkoumání

cit pro vlastní začlenění do společnosti

5.3 Připravenost prostředí: stimulace, heterogenita skupiny, (principy Montessori a jejich aplikace v programu BO)

Podmínky nastavení provozu a vybavení zázemí pro pobyt dětí do 3 let konzultovali s part-nerem projektu, zástupci MC Kuřátka, kteří mají prostory, ve kterých poskytují služby pro rodiče

s dětmi ve věku do 3, resp. � let. V rámci miniškolky byl velký důraz kladen na vytvoření bezpečného prostředí s pevným řádem, jasnými pravidly a vyba-vením, které podporuje zejména rozvoj senzomoto-rických dovedností dítěte a sebeobslužnosti. Nábytek a další doplňkové vybavení do miniškolky bylo poříze-no s ohledem na to, pro jakou věkovou skupinu bylo určeno – tedy nízké stolky a židle, s hladkými kulatý-mi okraji, stabilitou. Zázemí pro relaxaci a spánek dětí potom bylo sestaveno z matrací (uložených na zemi), s potahem, polštářkem a peřinkou. Pro každé dítě bylo také připraveno tzv. šatní zázemí, kam může rodič po příchodu dítěte do školy a jeho předání pečovatelce v miniškolce odložit věci dítěte do příslušného boxu, předat jídlo (stravování pro dítě) pečovatelce, pří-padně donesené náhradní oblečení a další hygie-nické potřeby, které byly pro péči o dítě nezbytností. Více o procesu přebírání a vyzvedávání dětí popisu-jeme dále.

Pro přípravu a ohřev jídla měly pečovatelky k dis-pozici „minikuchyňské zázemí v podobě mikrovlné trouby, ledničky a příslušného nádobí vhod-ného pro stravování malých dětí. Bylo vytvořeno zázemí pro hygienickou očistu dětí - koutek na přebalování a zásobník hygienických potřeb pro péči o děti.

2�

Připravený didaktický materiál má za cíl zejména podporu rozvoje kognitivních dovedností a fyziologického vývoje dítě (například v oblasti manipulace s předměty). Jelikož je každé dítě jedinečná osobnost, jeho schopnost, touha a připravenost na pobyt v cizím a neznámém pro-středí, kterým miniškolka bezesporu pro nově příchozí dítě je, významně rozhodují o tom, jak se bude dítě v připraveném prostředí cítit a co se zde naučí. Dítě od 1, 5 roku je pečovatelkami v miniškolce vedeno k částečné sebeobsluze - zapojuje se aktivně do procesů úklidu hraček, přípravy stravování (nošení plastových talířků, lžiček, kelímků atp.), oblékání (vydávání a ukládání oblečení, rovnání botiček atp, péči o prostředí – rovnání peřinky na postýlce atp. Do příslušné čin-nosti nejsou děti nuceny, většinou si je chtějí vyzkoušet z přirozeného zájmu. Pečovatelky počítají s tím, že v takovémto případě trvá doba na svačinku nebo odchod či příchod z procházky delší dobu. Jak jsme ovšem zmínili, rychlost zde není důležitá. Každý úkon, do kterého se dítě koncen-trovaně zapojí je důležitý pro jeho rozvoj a zároveň pro posílení pocitu, že se v prostoru cítí dobře a bezpečně. Také hračky a herní prvky byly realizátory projektu vybírány a používány s ohledem na bezpečnost a vhodnost pro věkovou skupinu 0 – 3 roky. Místnost miniškolky, kterou jsme v rámci projektu využívali, byla „co do funkčního zaměření“ rozdělena na několik oddělení (zón). Každá z nich měla za cíl sloužit jinému účelu. Tím s prostor stával pro děti přehlednější a bylo mnohem snažší v něm udržet potřebný řád, případně nabídnout dětem s rozdílnými zájmy potřebné připra-vené prostředí. V herním prostoru byla část se stoly a židlemi, která sloužila jednak pro stravování dětí a dále také pro výtvarné aktivity vyžadující pracovní plochu stolu. V druhé části herny (volná plocha s kobercem)poskytovala dětem prostor pro volnou hru s materiálem a hračkami, probíha-ly zde také společné pohybové aktivity - tanečky se zpíváním.

Umístění místnosti s miniškolkou v rámci prostor centra Baby Office je také důležité. Jedna z žen vyjádřila svoji obavu o vhodné prostředí při velmi těsném sousedství recepce a miniškolky takto:

„Je trochu škoda, že místnost miniškolky je hned vedle recepce, odkud může být slyšet větší ruch. V případě, ze si tam děti jenom hraji, tak to nevadí. V případě, že tam děti i spi po obědě, tak je to už horši. Zatím tuto zkušenost nemam. Jinak jsem spokojena. Děkuji“

29

Některé děti opakovaně projevovaly v době, kdy nebyly se svým biologickým rodičem, neklid a nervozitu. Jak se ukázalo, často se v takových případech jednalo o děti, které nebyly na pobyt v cizím prostředí a na péči jiné osoby než vlastního rodiče zvyklé. To omezovalo některé ženy v časném přístuptu k testování služby. Zároveň bylo skvělé pozorovat, jak k tématu řešení socializa-ce dítěte v prostředí Baby Office aktivně přistupují a mají o projekt zájem.

„Vzhledem k tomu, že dcera byla často nemocná a mezi tím prožívala extrémní stavy úzkosti v nepří-tomnosti matky, zatím jsem Vaše služby nemohla využít. Nicméně na zlepšení intenzivně pracujeme, plánuji využít coworking s miniškolkou od září 2014“

Dle věku dítěte a na základě domluvy s rodičem se nám ve většině případů vždy povedlo najít nějaké schůdné a vstřícné řešení, aby se ženy projevující zájem mohly do projektových aktivit zapojit. Právě skutečnost, že rodič je po celou dobu pobytu dítěte v miniškolce poblíž v cowor-kingu usnadňoval celý proces vzájemné komunikace a pomáhal mezi zaměstnanci projektu a klientkami( v coworkingu i miniškolce) navazovat tolik potřebnou důvěru, která je v případě nabídky tohoto typu služeb nezbytná. Při opakovaných pobytech daných dětí se v několika případech povedlo situaci zlepšit, pro dítě se například opakovaně objednávala stejná pečovatel-ka do doby, než si na provoz v Baby Office a pobyt bez maminky zvyklo.

5.4 Management dne Aby péče o děti v miniškolce probíhala co možná

nejefektivněji a plynule, je třeba hned od počátku nasta-vit vhodný systém rezervací, registrace a dohody s asis-tentkami hlídání. Počet dětí v miniškolce se může každým dnem lišit, důležité je poté stanovit maximální počet dětí ve skupině a počet dětí na individuální hlídání, které nemusí být v miniškolce a se kterými pečovatelky mohou pobývat v jiných prostorech či v exteriéru na procház-kách atp. Proto i počet přítomných pečovatelek se může den ode dne lišit v závislosti na tom, zda je aktuální skupina děti složena spíše ze starších dětí (1� měsíců + nebo zda je potřeba zajistit také tzv. individuální pečovatelky, tedy ženy, které mají na starosti hlídání dětí mladších 1,5 roku, u kterých je třeba zajištění individuální péče.

Coworkingové centrum s miniškolkou bylo pro klienty otevřeno každý den v době od �:30 do 1�:30 hodin a děti mohly být přijímány do služeb hlídání ve dvou čtyřhodinových intervalech (�:30 – 12:30 a 12:30 – 1�:30).Na stejnou dobu si tak klientky mohly rezervovat bloky v coworkin-gu. Ranní blok byl zahájením volným hraním, následovaly společné aktivity a v době 10 – 10:30 svačinka, poté úklid a pobyt venku případně další společný či individuální program (dle počasí a aktuální situace) v době 12: 00-12:30 probíhal oběd dětí a příprava na odchod. Ve stejné době byly do miniškolky přijímány děti na odpolední blok. Od 13 do 1�:30 hod. probíhala společná čet-ba a následovala příprava na odpočinek dětí. Dětem, které se probudily dříve nebo přišly vyspalé

30

na odpolední blok, se zapojily do aktivit volného hraní. V čase mezi 1�:30 – 15:30 následovala sva-činka a opět dle povětrnostních podmínek buď pobyt dětí venku, případně herní nebo kreativní program v miniškolce.

V případě, že bylo zapotřebí vyřešit nějaký problém spojených chodem miniškolky, kontakto-vali pracovníci miniškolky buď provozní manažerku celého centra, případně vedoucí miniškolky, pokud se záležitosti týkaly například služeb péče o dítě a potřebu úpravy zázemí, dovybavení nebo změn ve službách zajištění péče pro další nahlášené děti.

Zkušenosti také ukázaly, že pro práci v prostředí miniškolce a nastaveném režimu dne s ohledem na potřeby dětí není vhodné, aby do „pracovního bloku“ dopoledne či odpoledne přicházelo například v jiný čas další dítě. Rodiče tak byli obeznámeni se skutečností, že v případě, že si přejí dát dítě do miniškolky a zároveň pracovat v coworkingu, je třeba dítě předat do 9 hodin. Tím měli pečo-vatelky následně dostatečný prostor pro sladění kolektivu, tvorbu aktivit a navození pozitivní atmo-sféry. V počátcích, kdy rodiče docházeli a odevzdávali děti průběžně, se pečovatelky nemohly nikdy plně soustředit a začít samostatný program, neboť stále „integrovali nové děti mezi ty, které již přišly dříve. Zároveň bylo velmi obtížné zapojit nově příchozí děti např. do aktivity společné svačinky, která byla určitým důležitým orientačním mezníkem v řádu celého dopoledne. Děti, které přišly poz-ději buď již byly nasvačené, nebo byly naopak velmi živé a měly potřebu si v herně místo jídla hrát. Potřebu „hladu“ pocítily až později, kdy se již odcházelo na procházku nebo venkovní program. Takovéto nevyrovnané stavy přicházely zejména v případech, kdy byla naplněna celková kapa-cita školky nebo naopak když přišel neohlášený zájemce o hlídání, který si místo nerezervoval, ale péče o dítě mu byla nabídnuta, neboť v miniškolce bylo ještě volné místo.

5.5 Role a práce učitelky Postavení lektorek miniškolky a individuálních pečovatelek o děti do 1,5 roku je v případě miniš-kolky mnohem významnější a emočně i organizačně náročnější než v případě učitelek běžných školek či vzdělávacích zařízení s pravidelnou docházkou dětí. Výjimečnost a náročnost spočí-vá zejména v tom, že jsou do miniškolky přijímány děti průběžně, tj. nepravidelně dle aktuál-

ního zájmu rodičů, složení dětské skupiny je tak každým dnem jiné co do počtu přítomných dětí, věku dětí i jejich zkušeností s prostorem, ve kte-rém je služba miniškolky zajišťována. Každým dnem se v kolektivu může objevit dítě, které je v prostředí zce-la nové a je třeba jej tedy „seznámit s prostředím a nabídkou aktivit, zapo-jit jej do kolektivu a zajisti, aby se dítě v prostředí miniškolky cítilo co nejvíce v bezpečí a v klidu. I v případě, že je dítě v miniškolce již po několikáté, může narazit na jinou pečovatelku,

31

než s jakou se setkalo při předchozí návštěvě. Základním smyslem péče lektorky v miniškolce tak není vytvořit pozitivní vztah mezi dítětem a pečovatelkou samotnou, ale vytvořit pozitivní vztah zejména mezi dítětem a prostředím, ve kterém se dítě pohybuje a delší dobu pobývá bez rodi-če. Toho lze dosáhnout zejména častějším pobytem v prostředí, zpočátku je dokonce žádoucí, aby s dítětem v prostředí pobyla matka a pomohla dítěti tento vztah navázat. Rodiče většinou také velmi dobře ví, jaké jsou zájmy potomka, v jaké vývojové fázi se aktuálně nachází, které věci, předměty nebo činnosti jsou mu příjemné a se kterými se naopak nikdy nesetkal. Jak jsme již uvedli dříve, program dne nebo týdne se nemusí často měnit, jelikož v testovací a pilotní fázi docházely do miniškolky rodiče velmi nepravidelně, u dětí tedy zvyk pobývat v miniškolce bez přítomnosti rodiče vznikal postupně. Základem práce učitelky s dítětem tak spočívalo zejména v oblasti porozumění jeho aktuálním emočním a fyziologickým potřebám a naučit se na tyto potřeby reagovat s co největším klidem a respektujícím přístupem.

Tím, že v návaznosti na registraci služeb a možností jednotlivých lektorů střídali služby, bylo důležité, aby pečovatelé a pečovatelky byli vyladěni zejména ve vztahu k organizaci práce a vhodného způsobu péče o konkrétní děti. Pokud například některý z lektorů zjistil, jakou vhod-nou formou s některými dětmi pracovat a jaké činnosti jim nabízet, bylo vhodné tyto informace předat dále kolegům. Mnoho informací o programu a o tom, co se s dětmi dělalo, evidovali pečovatelé v knize, která tak poskytovala druhým pečovatelům informace o aktivitách a progra-mech, které byly realizovány. Dle rozsahu a počtu zaregistrovaných klientů, resp. dětí, byly kon-taktovány příslušné pečovatelky. Pro službu herní skupiny se střídali pravidelně lektoři miniškolky, přítomni v Baby Office byli pokaždé, když bylo registrováno alespoň jedno dítě.

Provozní správu miniškolky, nastavování provozně organizačních podmínek a práci v miniš-kolce měla na starosti tzv. vedoucí miniškolky, která nepravidelně do centra dojížděla. S lektory komunikovala jak při osobních setkáních, tak písemně formou e-mailu. Oporou byla pečovate-lům zejména v oblasti organizační a psychické podpory, kdy lektorkám miniškolky a asistentkám hlídání pomáhala s řešením konkrétních situací a problémů jak ve vztahu péče o dítě, tak ve vztahu ke komunikaci s rodiči (viz. další kapitola).

5.6 Připravenost rodiče na umístění dítěte v miniškolce (připravenost matky na odloučení, fáze testování krátkodobého pobytu aj.)

Dítě přijímá ve věku do 3 let velmi mnoho podmětů z okolí a to i z oblastí, o kterých si myslíme, že jim ještě nemůže rozumět. I bez porozumění dítě nasává celkovou atmosféru a je velmi vníma-vé k tomu, co se v jeho okolí odehrává. Napětí a nervozita rodiče při předávání dítěte do školky se tak může velmi intenzivně projevit na citovém nastavení dítěte. Jedním z úlohy pečovatelek v miniškolce tak bylo navázat pozitivní vztah s přicházející ženou, od které přebírala dítě do péče. Aby se žena cítila bezpečně, bylo a stále je důležité, aby měla možnost seznámit se s prostředím, ve kterém bude její dítě pobývat, hned z počátku, předtím než jej prvně předá do profesionální péče. Již při registraci žen do projektu proběhlo zároveň také vyplnění dotazníku, resp. jakési přihlášky dítěte do miniškolky. V něm rodič měl co nejvěrněji popsat důležité body a skutečnosti,

32

které mohou s péčí o dítě souviset a které by mohly pečovatelům napomoci v co nejlepší možné péči. Do miniškolky mohly být přijímány i děti s alergiemi, stravová-ní dětí si rodiče zajišťovali a přinášeli sami. Rodič při předávání dítěte dostal v prosto-ru šatny vyhrazené místo, kam odložit věci dítěte a lekotr opatřil toto místo visačkou, do které jméno dítěte napsal. K dispozici bylo také několik větších plastových boxí-ků, do kterých bylo možno uložit všech-ny potřebné věci pro dítě (např.hygie-na – plenky, vlhčené ubrousky, mastičky, náhradní oblečení atp.), zejména pokud se jednalo o individuální hlídání dítěte. Po absolvování dopoledního anebo odpoled-ní bloku péče s dítětem a pobytu rodiče v coworkingu nebo na vzdělávacím semi-náři si rodič dítě opět vyzvedl, při převzetí šatní box opět vyprázdnil. Lektorka miniš-kolky nebo individuální pečovatelka také rodiči vždy řekla stručnou informaci o tom, jak si dítě na programu vedlo, jak zvládalo emoční pocity, jak se zapojovalo do aktivit a čím se případně vůbec zabývalo.

Při popisu naší služby prezentujeme model, který se ukázal jako vhodný a osvědčený v lokalitě Prahy a pro cílovou skupinou, se kterou jsme pracovali. Nabízeli a upravovali jsme rozsah služeb a zázemí dle toho, jaké prvky se nám osvědčily a co jsme sami považovali za důležité měnit. Bere-me samozřejmě v patrnosti, že žádná z nabízených služeb a produktů, které jsou na trhu, nemůže vždy uspokojit 100% všech zájemců. Z tohoto pohledu jsme s výstupy testování a nastaveného formátu služeb spokojeni. Ženy, které chodily v dopoledním bloku oceňovaly to , že si přebírají děti, které prožily aktivní dopoledne, jsou naobědvané a „pěkně unavené“. Ženy, které naopak dávaly děti do odpoledního bloku, si chválily individuální přístup, který mohly pečovatelky dětem poskytnout, i skutečnost, že s dítětem mohly samy strávit ještě dostatek času po jeho vyzvednutí v miniškolce v 1�:30, kdy bylo dítě opět nasvačené a aktivní z odpoledního programu.

33

Kapitola �Vzdělávací činnost a podpora (začínajících) podnikatelekV této kapitole bychom se rádi zabývali tématem vzdělávání, které tvořilo i v rámci projektu důležitou součást realizace aktivit určených cílové skupině. Pro potřebu dalšího vzdělávání rodičů s malými dětmi do 3 let jsme sestavili jednak vzdělávací kurz Desatero k úspěchu a vedle toho nabídli sérii jednorázových vzdělávacích akcí a dalších podpůrných aktivit, které byly zaměřeny právě na rodiče stávající nebo začínající podnikatele.

3�

6.1 Nabídka kurzů a seminářů (výběr obsahu, výběr dodavatele, obsah, zájem a spokojenost)

Každý cyklus kurzu, který jsme nabídli celkem ve čtyřech po sobě jdoucích cyklech pro 12-1� uchazečů, obsahoval celkem 10 tematických přednášek vztahujících se k oblastem slaďování rodinného a pracovního života. Určen byl zejména nepodnikajícím nebo pouze krátkodobě pod-nikajícím ženám, které s podnikáním začínají anebo je teprve zvažují. Každé téma 3 hodinového semináře ženám zároveň dalo stručné vysvětlení toho, jakou oblast konkrétní seminář řeší:

1. (Osobní rozvoj) - (NA/RE) STARTUJTE SVOJE MYŠLENÍ a PRIORITY

2. (Firma a já – efektivní sebeprezentace) BUDETE SE UMĚT SPRÁVNĚ PRODAT

3. (Marketing a PR) ZVLÁDNETE EFEKTIVNÍ MARKETING A PR

4. (Komunikace) BUDETE SPRÁVNĚ A EFEKTIVNĚ KOMUNIKOVAT

5. (Timemanagement) POCHOPÍTE TIMEMANAGEMENT

6. (Stres a jak na něj) SE NEBUDETE STRESOVAT

7. (Managerské kompetence) BUDETE (SÁM SOBĚ) DOBRÝM ŠÉFEM

8. (Slaďování práce a rodiny) BUDETE V HARMONII S RODINOU I PRACOVNÍM ŽIVOTEM

9. (Zdravý životní styl a podnikání) BUDETE PODNIKAT ZDRAVĚ

10. (Podnikatelský plán) ZAČNETE S (osobním) BUSINESS plánem a vydáte se na svoji osobní cestu!

Témata jsme sestavili tak, aby pokryla všechny hlavní a důležité otázky, které současní rodiče s dětmi řeší a ve kterých si nejsou vždy jistí. Zároveň nejsou určeny primárně pro podnikatelky. Ženám, které se jej zúčastnily a zapojily se do aktivit projektu, měly dát prostor pro uvědomění si vlastních potřeb, hodnot a požadavků, které mají ženy na své stávající, resp. budoucí zaměstnání, tj. po návratu po mateřské. Jak jsme již zmínili v kapitole o cílové skupině, zejména ženy vysokoško-lačky, projevily zvýšený zájem o zmapování své současné situace. Ženy, se kterými jsme hovořily, měly jasno v tom, že rozhodnutí vrátit se nebo nevrátit do práce, případně kdy a za jakých pod-mínek, nemohou nechat na období posledního měsíce před 3 naroze-ninami jejich dítěte, ale že i oblast plánování rodičovské, kterou lze dle zákona čerpat v rozmezí 2-� let věku dítěte, staví rodiče před nutnost přemýšlet nad otázkou pracovního uplatnění a finančního zabezpečení po návratu na trh práce již v útlém věku dítěte. Do aktivity vzdělávací ho kurzu se nám zapojilo celkem 50 žen, celkem se do oblasti vzdělávání a návštěv jednorázových seminářů zapojilo 139 osob.

35

Hlavní vzdělávací aktivity jsme zaměřili na přípravu dílčích jednorázových seminářů zaměřených na témata, která vhodně doplňují nebo aktivizují ženy v přípravě nebo pokračování vlastní pod-nikatelské činnosti. Vzdělávání a vzájemná partnerská či podnikatelská setkání tvoří totiž nedílnou součást coworkingového a byznysového prostředí. Na základě zkušeností partnerů projektu HUB Praha (www. hubpraha.cz), Mateřského centra Kuřátko (www.kuratko.mistecko.cz) a zkušeností realizátora projektu, paní Hany Krejčí, byla vytvořena nabídka seminářů, o které cílová skupina podnikatelů nebo rodičů s malými dětmi projevuje dlouhodobě zájem a které účastníci vnímají jako přínos pro jejich osobní a pracovní život. Proto bylo i s ohledem na téma budoucí udržitelnost celého konceptu důležité otestovat podmínky vzájemného působení a provázanosti vzdělávání činnosti s testováním coworkingových služeb právě klienty naší cílové skupiny. Mnoho seminá-řů vzniklo tematicky na základě poptávky, která ze strany žen zapojených do projektu vznikla. Namátkou uveďme některé z nich: Restart kariéry, Dost dobří rodiče (slaďování rodinného a pra-covního života), Rétorika, Finanční gramotnost, Podnikání na mateřské - PR, marketing, Setkání s podnikáním , E-shop snadno, efektivně a rychle, Hledám své já, Jak rozvíjet svou kreativitu, finanční plán, obchodní plán, cenotvorba , Marketingová komunikace, Efektivní prodejní jedná-ní, Jak vybudovat úspěšný obchodní tým a mnohé další. Zapojené ženy také projevily celkovou většinovou spokojenost s nabídkou vzdělávacích akcí.

Spokojenost s kvalitou poskytovaných služeb - VZDĚLÁVACÍ AKCE

zcela nespokojena: 1 0 0 %

2 0 0 %

3 0 0 %

4 0 0 %

5 5 7.7 %

6 2 3.1 %

7 2 3.1 %

8 11 16.9 %

9 20 30.8 %

velice spokojena: 10 25 38.5 %

6.2 Rozšiřující nabídka vzdělávacích a dalších podpůrných aktivit Na podporu rozvoje podnikatelských aktivit

žen jsme výše uvedené vzdělávací semináře, popsané v přecházející části této kapitoly, dopl-nili ještě o sérii dalších podpůrných aktivit – tzv. podnikatelské jarmarky a službu marketingové podpory, která navazovala právě na podniká-ní a práci v coworkingu (viz.kapitola �).

Služba marketingové podpory nabízela mož-nost vytvoření podnikatelského profilu účastnic s cílem prezentovat jejich osobní profil a pra-

3�

covně podnikatelské aktivity. Profily jsou ke zhlédnutí na http://oppa.babyoffice.cz/category/pro-fily-ucastnic/. Cílem profilů bylo zejména prezentovat pracovně podnikatelské aktivity účastnic s cílem zvýšit povědomí o jejich cestě k podnikání a profesním zaměření. Již proces tvoření samot-ného rozhovoru velmi pomáhal účastnicím ujasnit si svůj směr - zda chtějí pokračovat ve vlastním podnikání nebo spíše věnovat profesnímu vzdělávání v zaměstnaneckém poměru. Prezentace formou příběhů jsou v současnosti také aktuální i pro využití v dalších médiích jako PR články či motivace pro další budoucí podnikatelky.

Podnikatelské Jarmarky, které se pořádaly 2x ročně, naopak poskytovaly podnikajícím ženám reálný prostor k prezentaci vlastních výrobků a služeb. Mnohé z podnikatelských záměrů, se kterými ženy přišly a kterými se zabý-valy, souvisejí s životem samotných žen (péče v oblasti zdravím kosmetiky, léčivých přípravků, tělesného pohybu, péčí o děti, nebo podpo-rou aktivního života rodin s dětmi.

37

Kapitola 7 Anatomie projektu - založeníV této kapitole bychom pro vás, čtenáře, rádi zmapovali ještě jednou základní body postupu založení a vzniku coworkingového centra s miniškolkou a upozornili vás na některé klíčové body, na které je třeba při zakládání a realizaci této služby pamatovat

1. Váš důvod PROČ

Než se nadchnete pro myšlenku spustit tuto službu ve vašem místě, městě, dobře si promyslete, proč by se právě u vás měla tato služba zřídit. Zamyslete se zejména nad tím, kdo budou vaši potenciální a budoucí klienti. Naším záměrem bylo otestovat službu pouze pro rodiče s malý-mi dětmi, ale pole působnosti pro budoucí a potenciální klientelu obou služeb je mnohem širší. Coworkingová pracovní místa mohou využívat například také studenti či zaměstnanci, kteří mají podnikání formou OSVČ jako vedlejší činnosti. Zmapování podmínek v lokalitě a ověření dosta-tečně velké cílové skupiny se zájmem o služby je velmi velmi důležité a potřebné! Nesnažte se tuto věc pouze „zkusit“, prostě ji musíte chtít dělat a případně se přizpůsobit změnám.

2. Výběr místa

To, že náročnost na prostředí spojujícího coworking s miniškolkou má mnoho parametrů, u kterých není vždy lehké vše splnit „na jednom místě a tzv. „ na první dobrou“, jsme více zmínili již dříve v kapitole 5. Doporučujeme, abyste si na výběr lokality a místa dali dostatek času a vybraný objekt navštívili případně i vícekrát. Jako jsme činili i my. V obou případech jsme přesto museli činit drobné lokální úpravy a domlouvat je s majitelem. Anii tak ovšem v obou případech nespl-ňovaly prostory veškeré naše nároky, které jsme si pro „ideální místo vyhovující tomuto typu služeb“ stanovili. Velkou důležitost hraje dopravní dostupnost pro klinety, která musí být co nejsnadnější. Nejlépe, aby kombinovala oba hlavní typy – osobní auta a MHD. Mnoho žen používalo při využí-vání služeb centra k dopravě osobní automobil. Dostatek parkovacích míst v lokalitě je tak jedním z důležitých kritérií, na které j třeba pamatovat.

3. Výběr personálu

Co se týče výběru personálu, z počátku určitě není nutné nabrat zeména pečovatelky a hlí-dačky na částečné pracovní úvazky. Nejvhodnější je zvolit formu DPP, kde jsou zaměstnanci placeni od hodiny. Zejména v prvních týdnech, resp. měsících, dokud se služba tzv. „neza-běhne“, bude menší návštěvnost a tudíž i velmi nepravidelná poptávka po těchto službách. Buďte vždy připravení na flexibilitu a operativnost. Velmi důležitý je výběr kvalitního provozního manažera, který povede za celé centrum zodpovědnost a bude koordinovat zejména systém rezervací a naplněnost služeb centra. Měl by mít zejména kladný vztah k takovýmto inovativ-

3�

ním projektům a podnikatelského ducha tedy zkoušet něco nového a umět uplatnit svůj talent při nabídce této služby a jejích výhod potenciálním zákazníkům.

4. Nastavení základního provozu aneb na co nezapomenout (management chodu centra)

Ještě před samotným otevřením a zahájením je třeba velmi pečlivě nastavit provozní parametry chodu centra v prostorech sdílené kanceláře a v miniškolce. Obě služby se svojí podstatou velmi liší, proto je důležité, aby bylo pamatováno na všechny okolnosti běžného chodu. Buďte připra-veni, že po zahájení provozu budete mnohé doplňovat a upravovat . Z pohledu ekonomického je pak třeba dobře nastavit v rámci byznys plánu ekonomickou rentabilitu celého projektu a jeho jednotlivých segmentů /viz. další doporučení na propojování aktivit. Můžete využít jak systému jednorázových plateb, tak systému vhodného předplatného za určitý rozsah čerpaných služeb. Jaké parametry a cenovou hladinu si nastavíte vzhledem k místním podmínkám lokality, ve které budete službu případně provozovat, je na vás.

5. Propojení podnikatelských aktivit s podnikatelskými aktivitami návštěvnic

Nabídku těchto základních služeb, tedy sdílených pracovních míst a miniškolky, je vždy dobré obohatit ještě dalšími doplňkovými službami, které by mohly být pro cílovou skupinu přínosem a které může čerpat „na jednom místě“. Například vzdělávací aktivity, wellness, kavárnu, dět-ský klub pro starší děti atp. Velmi výhodná se také jeví spolupráce s dalšími organizacemi a jed-notlivci, který v lokalitě působí, navštěvují případně vaše centrum a charakter jejich služeb ladí a odpovídá cílové skupině, se kterou pracujete také vy. Nebojte se v tomto ohledu být inovativní a přicházet s dalšími kreativními nápady.

39

Kapitola �Anatomie projektu - udržitelnost

7.1 Jak zahájit a jak (ne)skončit?

Výstupy pilotního testování projektu jasně prokázaly, že inovativní služba propojení coworkingu s miniškolkou není za předpokladu, že jedinou klientelou coworkingu a minikolky budou rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, udržitelný a finančně rentabilní. Ženy službu velice vítají a rády by jí využívaly i nadále – pokud by ovšem byla i nadále zdarma. Větší část klientek, jak ukazují-cí analýzy výstupního dotazníku (uváděno výše v kapitole � a 5) dosud není připravena za tyto služby platit a pokud si již musí vybrat, upřednostní úhradu za služby péče o dítě, tedy miniškolku, nikoliv práci v coworkingovém prostředí. Nejasná ekonomická budoucnost a často také dosud nevyhraněné názory ve vztahu k hodnotám osobním i životním, které ženy řeší a které často sou-visejí s jejich návratem na trh práce, je vedou k obezřetnosti, opatrnosti a spořivosti ve vztahu k rodinným i osobním výdajům.

Proto velice doporučujeme, aby se služby miniškolky a coworkingu stávaly spíše jedním z dal-ších parametrů, kapacit a služeb, které si organizace, které pracují s příslušnou cílovou skupinou, přidruží do svého produktového portfolia. V takovém případě propojení má inovativní koncept šanci na úspěch. Věříme také v to, že s dalším rozvojem a podporou částečných pracovních úvazků se mnohem více žen zapojí do samostatného podnikání, ve formě OSVČ a v té době také budou více využívat právě této nabídky doprovodných služeb na podporu jejich podnikání a zajištění péče o děti.

Službu je vhodné přidružit k centru služeb, které nabízí další portfolio aktivit pro rodinu. Období, kdy je rodič s dítětem doma a připravuje se na budoucí povolání je totiž velmi krátké a relativně delší dobu trvá, než si klient na docházení do centra s dítětem zvykne. Proto se domníváme, že je velice vhodné nabídnout coworkingové pracovní prostory pro rodiče příkladně u domů pro děti a mládež, při školách, při městských úřadech, v rámci neziskových organizací, které poskytují služby pro rodiny a zároveň v lokalitě suplují nabídku domu dětí a mládeže atp. Mnohdy rodiče jedou s dětmi na kroužky a hodinu se musí nějak „zabavit“, vyřizují tak nákupy a jiné okolnosti týka-jící se rodiny. V okamžiku, kdy by zde byl prostor také pro coworking, byla by možností pro mnoho rodičů odejít dříve z práce a věnovat se práci např. na přenosném PC v coworkingu mezitím, co bude pečováno o jeho dítě. Rozhodně je vždy dobré zahájit podnikání v této oblasti v malém rozsahu, s menším počtem míst v coworkingu a větší kapacitou míst v miniškolce. Chybějící počet jeslí v rámci české republiky totiž předpokládá, že službu miniškolky využijí například i rodiče, kteří se ve 2 letech dítěte vrací do svého předchozího řádného zaměstnání. Služby tedy nemusí být

�0

nabízeny primárně pouze podnikajícím osobám, i když tato skupina byla hlavní cílovou skupinou tohoto projektu.

7.2 Na co nezapomenout

Před zahájením a vytváření služby velmi doporučujeme podrobnou analýzu trhu a cílové skupi-ny v místě, kde přepdokládáte službu zrealizovat. Velmi důležité je zejména zmapovat si reálnou ekonomickou finanční hodnotu, tedy cenu, za kterou jsou klienti ochotni hradit služby,které jim nabízíte. Tento projekt testoval coworkingové centrum s miniškoolkou jako jeden celek, samozřej-mostí ale že, že obě služby mohou být využívány rozdílnými skupinami klientů a do coworkingu mohou v budoucnu docházet také studenti, zaměstnaní muži podnikatelé. Zkušenosti ukázaly, že i při propojení obou služeb je vždy dobré nabídnout také další služby navíc (zázemí kavárny, vzdělávací centrum, relax místnost). Vhodné je také navštívit místa, která se těmito typy služeb zabývají a poptat se na zkušenosti. Doufáme, že tato příručka se stala alespoň malým základem pro to, aby se i vám v budoucnu dařilo podobné služby zavádět a implementovat v lokalitách, ve kterých působíte.

�1

Závěr a poděkováníZávěrem bychom chtěli zejména poděkovat za podporu a příležitost otestovat inovativní kon-

cept spojení coworkingu s miniškolkou v dlouhodobém časovém horizontu a otestovat tak i reál-nou možnost udržitelnosti tohoto konceptu v dlouhodobém měřítku. Myslíme si, že potenciál toho-to typu služby zatím ještě není využit, navazuje na větší flexibilitu pracovních příležitostí pro rodiče na rodičovské, které se také teprve tvoří, a který se v posledním desetiletí zlepšuje vytvářením firemních školek, poskytováních zkrácených úvazků, rozvíjením firemním benefitů (např. příspěvku na péči o dítě v předškolních zařízeních). Děkujeme všem ženám a mužům, kteří se do našeho projektu zapojili a pomohli nám tak lépe pochopit potřeby rodičů a dětí v oblasti potřeb rodinné-ho a pracovního života.

�2

TIRÁŽNázev projektu:

Realizátor projektu: Hana Krejčí, Pod Harfou 5�, 190 00 Praha 9

Evropský sociální fond, Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnostiReg. č.: CZ.2.17/2.1.00/35203Název prioritní osy: Podpora vstupu na trh práceNázev projektu: Baby Office - coworkingové centrum s miniškolkou na podporu slaďování rodin-ného a pracovního životaSkupina aktivit: B. Podpora souladu pracovního a soukromého života

Název: Metodika funkčnosti vzájemného propojení coworkingového centra s miniškolkou jako nástroje na podporu slaďování rodinného a pracovního života.

Text: Kateřina Tomešová Web: www.oppa.babyoffice.cze-mail: oppa@babyoffice.cztel: +�20 �03 5�� 2�3