Průvodce studiem VSP v kombinované formě...3 Úvod Průvodce studiem oboru veřejná a sociální...

1

Univerzita Karlova v Praze

Fakulta sociálních věd

Institut sociologických studií

Katedra veřejné a sociální politiky

Věra Tomandlová

Průvodce studiem VSP v kombinované formě

Praha, verze 2017

2

Obsah:

Úvod ............................................................................................................................................ 3

1 Přijímací řízení ......................................................................................................................... 3

2 Studijní oddělení ..................................................................................................................... 3

3 Zápis do 1. ročníku studia ....................................................................................................... 3

4 Imatrikulace ............................................................................................................................. 4

5 Výuka ....................................................................................................................................... 5

6 Karolínka, Studijní plán, SIS (informační systém) ................................................................. 6

6.1 Studijní informační systém (SIS) ....................................................................................... 8

6.2 Uznávání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu .................................................. 10

6.3 Volitelné předměty studované souběžně v daném akademickém roce na jiné fakultě ... 10

7 Kredity a kreditní systém ...................................................................................................... 11

8 Zápis do dalšího ročníku a kontrola studijních povinností ................................................... 11

9 Druhý rok studia .................................................................................................................... 12

10 Diplomová práce .................................................................................................................. 12

10.1 Téma diplomové práce ................................................................................................. 12

10.2 Teze diplomové práce ................................................................................................... 12

10.3 Externí konzultant ........................................................................................................ 13

10.4 Odevzdání tezí x Seminář k diplomové práci I. a II. ..................................................... 13

11 Státní závěrečné zkoušky .................................................................................................... 14

11.1 Diplomová práce .......................................................................................................... 14

11.2 Státní zkouška .............................................................................................................. 14

11.3 Komise .......................................................................................................................... 15

12 Promoce ............................................................................................................................... 15

Příloha 1 Ukázka přijímacího testu .......................................................................................... 15

Příloha 2 Doporučená literatura k přijímacím zkouškám magisterského cyklu veřejná a

sociální politika (denní i kombinovaná forma studia) .............................................................. 17

Příloha 3 Okruhy otázek k přijímacímu řízení .......................................................................... 18

Příloha 4 Pravidla pro organizaci studia ................................................................................. 19

Příloha 5 Protokol o uznání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu (dle čl. 6, odst. 19 SZŘ

UK FSV a čl. 10a POS FSV UK) .............................................................................................. 31

Příloha 6 Žádost o uznání volitelných předmětů absolvovaných na jiné fakultě UK v daném

akademickém roce/ nad rámec předmětů volitelných v daném akademickém roce .................. 33

Příloha 7 Státní závěrečná zkouška .......................................................................................... 35

3

Úvod

Průvodce studiem oboru veřejná a sociální politika v kombinované formě je určen jak

studentům oboru, tak zájemcům o studium. Provede vás od prvních kroků na naší fakultě až po

závěrečné zkoušky. Měl by vyčerpávajícím způsobem pokrýt všechna úskalí studia, proto bych

byla ráda, kdybyste náměty na doplnění, připomínky k obsahu, eventuálně zjištěné

nesrovnalosti adresovali na email: [email protected].

1 Přijímací řízení

Přijímací řízení probíhá na základě přihlášky podané ve stanovaném termínu (31.3.2018).

Přijímací řízení je dvoukolové – písemná část: test z obecných znalostí veřejné a sociální

politiky a test z angličtiny, který připravuje katedra jazykové přípravy; a ústní část. K ústní části

postupují jen někteří uchazeči podle počtu bodů, získaných v první části přijímacího řízení. Při

ústní části se komise uchazečů ptá na motivaci ke studiu, pak následuje diskuse nad seznamem

přečtené literatury k oboru a nakonec student zodpoví jednu otázku z Okruhu otázek k

přijímacímu řízení. Ukázky vzorových testů a doporučené literatury najdete na webu ISS

(http://studujnaiss.fsv.cuni.cz/domu/verejna-a-socialni-politika-kombi).

2 Studijní oddělení

Studijní oddělení vede agendu spojenou s průběhem studia: od zápisů do ročníků až po

organizaci promocí. Na studijní referentku paní Ing. Janu Hákovou směřujte dotazy týkající se

imatrikulací, žádostí o přerušení studia, o dodatečné zapsání /vyškrtnutí předmětů, případné

poplatky za překročení standardní doby studia, dotazy o maximální délce studia a pod. Kontakt:

tel. 222112239, email: [email protected].

Na dotazy spojené s vlastním studiem, resp. s výukou v jednotlivých semestrech, vám budu

pomáhat já (tel. 251080455, email: [email protected].

3 Zápis do 1. ročníku studia

Zápis do 1. ročníku se koná v září a studenti jsou vyzváni dopisem z děkanátu fakulty. Jedná

se o administrativní evidenci nových studentů, rozdání známek na průkaz studentů, vydává se

potvrzení o studiu. K zápisu se dostaví vždy přinejmenším jeden zástupce vyučujících katedry

http://iss.fsv.cuni.cz/ISS-33-version1-Otazkynovejsi.doc



http://studujnaiss.fsv.cuni.cz/domu/verejna-a-socialni-politika-kombi

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]

4

s podrobnějšími informace o organizaci studia v příslušném akademickém roce (např. termíny

výuky, rozvrh na zimní semestr a informace o jednotlivých předmětech).

První krok, který musí student neprodleně po zápisu udělat, je zařídit si průkaz studenta.

Bez tohoto průkazu se nemůžete přihlašovat do studijního informačního systému (SIS), získat

heslo do počítačové učebny, ani navštěvovat knihovny v rámci UK.

Obr. 1 Průkaz studenta UK

Obr. 2 Průkaz studenta UK s licencí ISIC

4 Imatrikulace

Složení akademického slibu – imatrikulace – je povinné pro všechny studenty. Imatrikulace

se koná v aule Karolína a probíhá bez přítomnosti veřejnosti. V letošním roce se imatrikulace

konají 26. října 2017. Pokud by někomu termín nevyhovoval, je třeba se písemně omluvit na

studijním oddělení, ale počítejte s tím, že imatrikulaci v dalším roce už neujdete, protože bez

složení akademického slibu vám nemůže být nakonec vydán diplom.

http://www.cuni.cz/UK-1444.html

http://www.cuni.cz/UK-1444.html

5

5 Výuka

Průběh výuky je vymezen Harmonogramem akademického roku (začátek a konec semestrů,

zápisy do předmětů, zkouškové období, děkanská volna, termíny státních zkoušek, termíny

odevzdávání tezí diplomové práce, přihlášek ke státním zkouškám, atd.) a řídí se Pravidly pro

organizaci studia (viz též Příl. 3).

Akademický rok je rozdělen do dvou semestrů: zimní a letní semestr, po skončení výuky v

jednotlivých semestrech následuje zkouškové období. Kontrola splněných studijních povinností

se provádí 1x ročně, a to před zápisem do dalšího ročníku za uplynulý akademický rok, a

naposledy za celé studium před státními zkouškami. Kontrolu před stáními zkouškami provádí

dr. Tomandlová na základě vámi zaslaného výpisu/přehledu ze SISu a garant oboru stvrzuje

svým podpisem.

Formálně je výuka rozdělena do dvou částí: a)

kontaktní výuka a

b) samostudium.

a) Kontaktní výuka je soustředěna do dvoudenních bloků 3x za semestr (pátek +

sobota).

b) Samostudium je zajištěno powerpointovými prezentacemi a studijními

materiály, které jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách jednotlivých

vyučujících. Tyto informace najdete v sylabu jednotlivých předmětů nebo je vyučující sdělí

ve výuce.

Studentům je rovněž přístupná knihovna přímo v areálu Jinonic:

Běžná otevírací doba: Knihovna i studovna: Po - Pá 8:30 - 19:00 pozor

každý 1. pátek v měsíci zavřeno (mimo zkouškové období) Během zkouškového období:

Knihovna: Po - Pá 8:30 - 19:00 Studovna:

Po - Pá 8:30 - 20:30

Kromě klasických informačních zdrojů v knihovně jsou studentům přístupné elektronické

databáze, a to jednak z počítačů přímo v knihovně, dále z počítačů v počítačových učebnách,

ale je také možné zřídit si vzdálený přístup z domova – viz web knihovny nebo na hlavní

https://www.fsv.cuni.cz/studium/prava-povinnosti-studenta/harmonogram-akademickeho-roku

http://intranet.fsv.cuni.cz/FSVINT-2560.html

https://www.fsv.cuni.cz/studium/prava-a-povinnosti-studenta/studijni-predpisy-opatreni-dekana





http://knihovna.jinonice.cuni.cz/


http://knihovna.jinonice.cuni.cz/KSV-52.html



6

webové stránce ISS http://iss.fsv.cuni.cz/, dole v černém řádku je odkaz na knihovnu Jinonice.

Pozor! Odkaz na knihovnu na hlavní webové stránce FSV se týká knihovny sídlící v Hollaru a

sloužící žurnalistům.

Dále jsou studentům k dispozici počítačové učebny v Jinonicích v budově A, ve druhém

patře. Přístup do počítačů zajišťují pracovníci-zaměstnanci rektorátu, kteří po předložení

průkazu studenta vygenerují přístupové heslo pro práci v počítačových učebnách. Zkoušky z

některých předmětů se píší v počítačové učebně, proto je dobré si v průběhu semestru zajistit

přístupové heslo.

V areálu Jinonic je možné používat vlastní notebooky a připojit se na internet i

prostřednictvím wi-fi (informace o postupu jsou vyvěšeny na nástěnce u počítačových učeben).

6 Karolínka, Studijní plán, SIS (informační systém)

Karolínka je seznam přednášek realizovaných v příslušném akademickém roce na FSV.

Přednášky, resp. předměty u jednotlivých oborů jsou seskupeny do studijních plánů.

Studijní plán = průvodce studiem. Vymezuje předmětovou strukturu studia. Stanoví

minimální počet kreditů, které musí student splnit před podáním přihlášky ke státní závěrečné

zkoušce (120 kreditů). Studijní plán obsahuje:

a) povinné předměty – musí být absolvovány nebo uznány z předchozího studia (70

kreditů) – viz též Uznávání předmětů

b) povinně volitelné předměty – je stanoven minimální počet kreditů (38 kreditů).

Nabídka předmětů je větší než je požadované minimu, aby si každý student mohl

vybrat podle svých zájmů a potřeb.

c) volitelné předměty – je stanoven maximální počet 12 kreditů. Předměty nejsou

jmenovitě vypsány, studenti si mohou vybírat z nabídky jak FSV, tak celé

Univerzity Karlovy. Ale jde o kurzy většinou vypsané pro denní studium,

přednášené v jiném režimu než u kombinované formy studia. Je třeba se domluvit s

vyučujícím vybraného kurzu na způsobu absolvování jeho předmětu.

Také je možné splnit požadavek 12 kreditů z volitelných předmětů vyšším počtem předmětů

z nabídky povinně volitelných předmětů (50 kreditů).

http://iss.fsv.cuni.cz/

http://karolinka.fsv.cuni.cz/KFSV-947.html


https://is.cuni.cz/studium/index.php





7

V každém semestru jsou vypsány povinné předměty určené pro daný ročník a nabídka

povinně volitelných předmětů. V rozvrhu se mohou překrývat povinně volitelné předměty, ale

povinné nikoliv.

Povinné a povinně volitelné předměty musí být vypsány minimálně 1x za 2 roky, aby si

studenti mohli splnit studijní povinnosti.

Ve studijním plánu je u každého kurzu uvede kód (např. JSM521), název kurzu (např.

Veřejná politika), jméno vyučujícího (např. Potůček), semestr výuky (letní – LS; zimní – ZS),

počet hodin výuky (např. 9/3 = přednáška/seminář), způsob zakončení předmětu (Z – zápočet,

Zk – zkouška, KZ – klasifikovaný zápočet) a počet kreditů.

V níže uvedeném studijním plánu je přidán sloupec se semestrem, ve kterém se doporučuje

kurz absolvovat:

Obr. 3 Studijní plán

Celkové studijní povinnosti 120 kreditů

Povinné předměty 70 kreditů (7 Zk/KZ, 2Z) Povinně volitelné předměty minimálně 38 kreditů

Volitelné předměty 12 kreditů

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: 1. obhajoba diplomové práce 2. ústní zkouška z tematických okruhů: veřejná a sociální politika, veřejná ekonomika a veřejná

správa. K této části zkoušky student zpracovává písemnou přípravu ve formě eseje na téma

veřejné politiky.

Povinné předměty:

Kód Název předmětu Vyučující Semestr Rozsah Ukončení Kredity Ročník

JSM521 Základy veřejné politiky Potůček ZS 10/2 Zk 9 1. ZS

JSM522 Základy veřejné ekonomiky

Kotherová ZS 10/0 Zk 9 1. ZS

JSM523 Sociální politika Angelovská ZS 9/3 Zk 9 1. ZS

JSM524 Správní věda Ochrana LS 10/0 Zk 6 1. LS

JSM525 Evropská sociální politika Angelovská LS 10/2 Zk 9 1. LS

JSM526 Metody analýzy a tvorby politik I.

Veselý LS 4/8 KZ 8 1.LS

JSM527 Metody analýzy a tvorby politik II.

Veselý, Hejzlarová

ZS 4/8 KZ 8 2.ZS

JSM528 Seminář k diplomové práci I.

Háva, Mašková

ZS 0/16 Z 6 2.ZS

JSM529 Seminář k diplomové práci II.

Háva, Mašková

LS 0/16 Z 6 2.LS

Celkový počet kreditů: 70

8

Povinně volitelné předměty: Kód Název předmětu Vyučující Semestr Rozsah Ukončení Kredity Ročník

JSM640 Základy sociologie Paulíček ZS 9/0 Zk 7 1.ZS

JSM641 Sociální problémy Frič ZS 10/0 KZ 6 1.ZS

JSM642 Metody práce s informacemi Tomandlová ZS/LS 2/2 Z 5 1.ZS+LS

JSM643 Úvod do statistiky Soukup LS 5/5 KZ 6 1.LS

JSM644 Základy politologie Kotlas ZS 8/0 Zk 7 2.ZS

JSM645 Úvod do metod výzkumu Knobloch LS 8/0 Zk 6 2.LS

JSM646 Veřejná správa Ochrana ZS 10/0 Zk 6 2.ZS

JSM647 Manažerské metody ve veřejné a sociální politice

Ochrana ZS 12/0 Zk 9 2.ZS

JSM654 Evaluace veřejných politik a programů*

Nekola ZS 1/1 Zk 5 1.+2.ZS

JSM662 Ageing an Pensions Hedbávný LS 6/0 Z 3 2.LS

JSM682 Analýza dopadů vládních regulací

Vítek LS 12/0 Zk 5 2.LS

JSM705 Řízení kvality a performance management ve veřejné správě

Plaček ZS 12/0 Zk 5 2.ZS

Minimální počet kreditů: 38

* Kurz JSM654 je vyučován v režimu pro prezenční studium, 1x za 14 dní a je rovněž přístupný pro studenty kombi

Podle studijních plánů si studenti zapisují předměty ve Studijním informačním systému –

SIS. Při zápisu je třeba kontrolovat kód i název předmětu se svým studijním plánem. Existují

totiž kurzy se stejným nebo podobným názvem, ale jiným kódem, které jsou pro různé formy a

stupně studia (bakalářské, magisterské, kombinované). Pokud není v SIS definována

zaměnitelnost kurzů, mohli byste mít problém při kontrole studijních povinností. Předmět s

jiným kódem by byl uznán jen jako povinně volitelný, nikoliv jako povinný. Do předmětu se

studenti zapisují i v případě, že žádají o uznání příslušného předmětu absolvovaného v

dřívějším studiu (blíže viz Uznávání předmětů).

Je uplatňována zásada, že studijní plán, se kterým začínáte studium, platí i na konci vašeho

studia. To znamená, že případné změny v předmětové struktuře (povinné předměty, požadavky

na státní zkoušky apod.) se vás netýkají.

6.1 Studijní informační systém (SIS)

Studijní informační systém je přístupný webu FSV (vpravo nahoře) a umožňuje přístup do

několika modulů:



9

- rozvrh

- zapisování do předmětů na počátku semestru

- přihlašování na vypsané termíny zkoušek ve zkouškovém období

- umožňuje kontrolu zapsaných předmětů

- umožňuje kontrolu absolvovaných předmětů

- vyhledávání studentů a vyučujících a jejich emailových adres

- informace o předmětech (kdy je kurz přednášen, kde – propojení na rozvrh,

jméno vyučujícího, počet kreditů, počet hodin výuky, sylaby)

- vypisování témat prací

- přihlašování k státní závěrečné zkoušce

- vkládání definitivní verze diplomové práce před obhajobou.

Pro většinu vstupů do jednotlivých modulů je nutné se přihlásit. Průvodce pro první

přihlášení je na: https://www.fsv.cuni.cz/studium/formulare-a-navody/navody-pro-sis-uk. Tam

také zjistíte, že bez prvního kroku – zařízení si průkazu studenta - (viz výše) se nemůžete

pokoušet přihlásit.

Pro zápis do předmětů je vždy vymezen časový limit minimálně prvních dvou týdnů na

začátku každého semestru (pro akademický rok 2017/2018 je to od 13.9.2017 od 10,00 hod. do

6.10.2017 do 14,00 hod.). Pak je systém uzavřen až do začátku zkouškového období.

Studentovi, který není zapsaný v elektronickém systému, nemůže být zapsána známka či

zápočet. V takovém případě je třeba podat písemnou žádost na studijní oddělení o dodatečné

zapsání do konkrétního předmětu. Žádost se podává prostřednictvím dr. Tomandlové nejpozději

do poloviny semestru.

Povinný a povinně volitelný předmět si student může zapsat celkem 2x, ale podruhé ho musí

mít ukončený předepsaným způsobem (zkouška, zápočet). Pokud povinný předmět nesložíte

ani na druhý pokus, nemáte splněnou studijní povinnost, tudíž končíte studium. S povinně

volitelnými předměty je to jednodušší, tam si jen vyberete jiný předmět. Volitelné předměty

můžete mít zapsané jen jednou.

Každý vyučující je povinen do sedmi dnů po složení zkoušky zapsat výsledky zkoušek a

zápočtů. SIS je vyučujícím zpřístupněn pro zapisování klasifikace jen pro příslušný semestr a

https://www.fsv.cuni.cz/studium/formulare-a-navody/navody-pro-sis-uk

10

nelze výsledky zapisovat zpětně, proto doporučuji kontrolovat si, že vám vyučující zapsali

známky do SIS.

Rozvrh – přístup do rozvrhu je přes SIS a pro kombinované studium je také zpřístupněn na:

http://iss.fsv.cuni.cz/.

6.2 Uznávání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu

Předměty uznává garant oboru – prof. PhDr. M. Potůček, CSc., MSc., souhlas však nejdříve

musí vyslovit na písemnou žádost vyučující příslušného předmětu. Žádosti se odevzdávají

PhDr. V. Tomandlové na začátku semestru.

Předměty absolvované v dřívějším studiu se uznávají na základě žádosti předložené

garantovi oboru. K žádosti se přikládá kopie indexu, výpis ze SISu nebo kopie dodatku k

diplomu se zapsanou klasifikací (známka nesmí být horší než 2 - velmi dobře a absolvování

předmětu nesmí být starší 4 let), sylabus předmětu a pro kontrolu je třeba předložit i originál

indexu nebo dodatku k diplomu. Jen u předmětů absolvovaných na našem institutu není třeba

předkládat sylabus.

Obsahově totožný kurz absolvovaný na jiné fakultě má většinou jiný název; do žádosti se

uvádí název původního kurzu, ale náš kód. Garant oboru zapíše do žádosti Uznáno/Schvaluji,

do SISu zanese U (jako uznáno) studijní referentka. Uznávají se jen naše povinné předměty.

Pokud jste měli na předchozí škole klasifikaci A, B, C, D, apod., musíte doložit potvrzením z

bývalého studijního oddělení, že klasifikace C není 3 (dobře), ale 2 (velmi dobře).

Kredity i klasifikace u uznaných předmětů se vám objeví v SISu: kredity se započítávají do

splněných studijních povinností za ročník i do celkového počtu za celé studium, uznané

předměty ale nemají vliv na výpočet prospěchového stipendia a neprojeví se ani ve studijním

průměru studenta (platí od března 2016).

6.3 Volitelné předměty studované souběžně v daném akademickém roce na jiné fakultě

Volitelné předměty si studenti mohou vybírat z nabídky kurzů všech fakult UK. Studijní

plán však omezuje počet kreditů, které je možné získat absolvováním předmětů na jiné fakultě:

při více než 9 kreditech z volitelných předmětů v rámci příslušného akademického roku je třeba

podat písemnou žádost.



http://iss.fsv.cuni.cz/

http://samba.fsv.cuni.cz/~tomandlo


https://www.fsv.cuni.cz/studium/formulare-a-navody/formulare-bc-mgr


11

• žádost musí podepsat garant, bez toho nebudou kredity za tyto předměty započteny do

celkových povinností splněných během studia

• předmět si musí student zapsat přes SIS UK (případně požádat o jeho registraci na

studijním oddělení, pokud zápis není povolen)

• pokud splnění předmětu není zapsáno v SIS UK, dokládá student tuto

skutečnost podpisem od vyučujícího na formuláři.

Žádost se odevzdává začátkem semestru u dr. Tomandlové.

7 Kredity a kreditní systém

Výše kreditů vyjadřuje náročnost kurzu kladenou na studenta (počet hodin výuky, práce v

seminářích, průběžná příprava, literatura).

Získání kreditů nezávisí na klasifikaci u zkoušky, tzn., že úspěšné absolvování kurzu

klasifikace 1, 2 nebo 3 u zkoušky a zapsaný zápočet = počet kreditů, uvedený v Karolínce.

8 Zápis do dalšího ročníku a kontrola studijních povinností

Podle Opatření děkana č. 23/2015 ze 4. 9. 2015 mohou studenti v kombinované formě studia

požádat o elektronickou kontrolu studia, pokud mají splněno 60 kreditů za každý rok studia.

Jestliže nesplníte požadovaných 60 kreditů za rok, musíte se ke kontrole studijních

povinností dostavit osobně na studijní oddělení v termínech, vypsaných v Harmonogramu

akademického, a přinést s sebou vlastnoručně podepsaný výpis splněných studijních povinností,

dokladující počet kreditů získaných v předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u

jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný zápočet, zkouška).

Ve zmíněném Opatření děkana není žádná informace o žádosti o zápis s nižším počtem

kreditů (než je 60 kreditů za rok), jak tomu bylo doposud, tak snad s nějakým řešením naše

studijní oddělení počítá.

Standardní doba studia je – podle § 46, odst. (2) Zákona č. 111/1998 Sb., O vysokých

školách - u magisterského navazujícího studia minimálně 1 rok, nejvýše 2 roky. Až do loňského

roku bylo toto na UK vykládáno tak, že až do výše 3 let je magisterské studium bezplatné, a

teprve od 4. ročníku hrozí poplatky za překročení standardní doby studia. Bohužel, Ústavní

soud rozhodl, že tento výklad zákona je chybný a že má být zpoplatněno studium už od 3.

12

ročníku. Upozorňuji, že poplatky spojené se studiem se vyhlašují každý rok nově a spíše se

zvyšují. V letošním roce je stanoven poplatek za semestr na 22 000,- Kč.

9 Druhý rok studia

Ve druhém roce studia je výuka zaměřena především na psaní závěrečné diplomové práce.

Proto najdete ve Studijním plánu ve 3. semestru 2 povinné předměty a výběr ze 3 povinně

volitelných předmětů a ve 4. semestru už je jen jeden povinný předmět – Seminář k diplomové

práci II. a nabídku min. 2 povinně volitelných předmětů. Avšak do Semináře k diplomové práci

I. se mohou zapsat jen ti studenti, kteří v předepsaném termínu (dle Harmonogramu

akademického roku) odevzdali na sekretariátě katedry podepsané teze diplomové práce

(podrobně viz podkapitolu 10.2). Do předmětu Metody analýzy a tvorby politik II. zcela logicky

mohou jen ti studenti, kteří úspěšně absolvovali MATP I.

Pokud se někomu nepodařilo z různých důvodů absolvovat povinné event. povinně volitelné

předměty předepsané pro 1. ročník, musí si předměty v dalším akademickém roce znovu zapsat

do SIS, a to v semestru, ve kterém budou přednášeny. Znamená to ale, že bude muset absolvovat

víc výukových bloků, protože výuka pro jednotlivé ročníky je v jiných termínech.

10 Diplomová práce

10.1 Téma diplomové práce

Téma diplomové práci si studenti většinou volí podle svého profesního zájmu. Inspiraci

nacházejí v tematických okruzích vypisovaných jednotlivými vyučujícími na webu ISS (najdete

v položce: Odborné zájmy) a v již obhájených diplomových pracích, které jsou uložené v

knihovně. Obor veřejná politika má velmi široký záběr témat, ale naše katedra není tak veliká,

aby její členové obsáhli všechny problémy, takže příliš úzce zaměřená témata závěrečných prací

mohou být zamítnuta.

Poprvé se formulace tématu diplomové práce objeví v tezích diplomové práce.

10.2 Teze diplomové práce

Teze diplomové práce se odevzdávají v termínech stanovených v harmonogramu



http://iss.fsv.cuni.cz/ISS-232.html

http://iss.fsv.cuni.cz/ISS-71.html





13

akademického roku (2x do roka), a to vždy 1 rok před předpokládaným koncem studia.

S určitým časovým předstihem jsou studenti vyzváni, aby nahlásili předpokládaná témata

závěrečných prací, katedra je buď schválí, nebo doporučí změnu tématu, a přidělí konzultanta,

který pomáhá s konečnou verzí tezí a svým podpisem se zavazuje k vedení práce.

Teze diplomové práce musí obsahovat:

- Jméno diplomanta

- Jméno konzultanta

- Předpokládaný název práce v češtině a angličtině

- Stručná charakteristika práce (vymezení výzkumného problému, cíl práce a

použité metody, event. předpokládaný obsah práce)

- Výchozí literatura

- Podpis diplomanta a podpis konzultanta.

Teze se odevzdávají na sekretariátě katedry VSP. Vedoucí práce pak v SISu přiřadí téma

závěrečné práce ke konkrétnímu studentovi, který si už sám doplňuje další potřebné údaje.

10.3 Externí konzultant

Diplomovou práci může eventuálně vést vysokoškolsky vzdělaný konzultant (minimálně s

titulem Mgr.), který není zaměstnancem FSV. Diplomant však musí spolu s tezemi práce

odevzdat písemný souhlas externího konzultanta (na vyžádání u dr. Tomandlové).

Externí konzultant za vedení práce nedostává honorář.

Pokud není externista absolventem oboru VSP, doporučuje se diplomantovi, aby práci v

časovém předstihu před odevzdáním konzultoval s některým vyučujícím naší katedry. Může se

tak zabránit rozdílným názorům na obsahové zaměření práce a na formální úpravu.

10.4 Odevzdání tezí x Seminář k diplomové práci I. a II.

Odevzdání tezí je podmínkou pro zápis do předmětu Seminář k diplomové práci I.

Zkušenosti nám ukázaly, že ačkoliv je možné skládat závěrečné zkoušky ve dvou termínech

(únor + červen) a podle předpisů se mají teze odevzdávat rok před předpokládaným koncem

studia, není možné zahajovat Seminář k diplomové práci I. v zimním i letním semestru. Proto

ti z vás, kteří budou chtít končit studium až v zimním termínu (např. únor 2020), musí teze

https://is.cuni.cz/studium/dipl_uc/index.php?id=c6f22818512e9ce264df22ef664ac46f&tid=&KEY=2327166918z1



14

diplomové práce odevzdat v červnu 2018, v zimním semestru 2018 pak absolvovat Seminář k

DP I., v letním semestru 2019 Seminář k DP II. a v lednu 2020 se přihlásí ke státní zkoušce a

obhajobě DP.

11 Státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečné zkoušky (SZK) se konají podle harmonogramu akademického roku 3x do

roka (únor + červen + září). Studenti se musí v předepsaném termínu přihlásit k jednotlivým

částem státní zkoušky v SIS a odevzdat diplomovou práci a výpis ze SIS ke kontrole studijních

povinností – vše na sekretariátu katedry. Podle odevzdaných přihlášek je pak vypracován

harmonogram obhajob a státních zkoušek – viz níže.

11.1 Diplomová práce

Diplomová se odevzdává 1x knihařsky svázaná, 1x v kroužkové vazbě a elektronicky do

SISu.

Bližší informace naleznete na: https://www.fsv.cuni.cz/studium/prava-a-

povinnosti-studenta/studijni-predpisy-opatreni-dekana, nebo v kurzu Metody práce

s informacemi dr. Tomandlové.

Pro psaní práce je třeba použít šablonu na psaní závěrečných prací, ke které je přístup v

Opatření děkana č. 29/2010 nebo na webových stránkách Jinonické knihovny

(http://knihovna.jinonice.cuni.cz/pomucky/jak-na-kvalifikacni-prace).

11.2 Státní zkouška

SZK se skládá ze 3 částí:

a) Obhajoba diplomové práce

b) Písemná zkouška: řešení zadané úlohy (60 minut)

c) Ústní zkouška: odpověď k zadanému tematickému okruhu (15 minut).

Úlohy i tematické okruhy jsou předem známy.

Státní zkoušky se obvykle (podle počtu uchazečů) konají ve dvou termínech: 1. obhajoba

diplomové práce + písemná část a 2. ústní část státní zkoušky.



http://fsv.cuni.cz/FSVINT-1118.html,


https://www.fsv.cuni.cz/pro-zamestnance/vnitrni-predpisy-dokumenty/opatreni-dekana



http://iss.fsv.cuni.cz/ISS-47-version1-szzk_2015.pdf

15

a) Obhajoba diplomové práce je nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky. Nelze podat

přihlášku k SZK bez odevzdání diplomové práce.

Na diplomovou práci jsou zpracovány dva posudky – vedoucího práce a oponenta.

Oponenta práce vybírá katedra, nikoli student.

Posudky musí diplomant obdržet 5 pracovních dní před obhajobou, aby se mohl

zodpovědně připravit.

Obhajobu si student připravuje ve formě powerpointové prezentace v rozsahu 10 minut,

kde představí svou práci (cíl práce, použité metody, problémy, závěry). Pak reaguje na

oba posudky a na další dotazy členů komise.

b) Písemná část + ústní část

Od akademického roku 2015/2016 platí pro nastupující studenty nové otázky a okruhy.

Na písemnou i ústní část si losujete vždy 1 okruh. Na ústní část máte čas na přípravu po

dobu, kdy odpovídá student před vámi, minimálně 15 minut.

Průběh SZK je zaznamenán do protokolů v SIS, které slouží jako podklad pro vyhotovení

diplomu.

11.3 Komise

Zkušební komise při SZK je většinou tříčlenná: předseda komise a 2 členové komise.

Studenty do komisí přiřazuje tajemnice katedry a SIS rozesílá pozvánky s termíny a časy

konání jednotlivých částí státní zkoušky.

12 Promoce

Promoce v aule Karolína se konají 2x do roka, obvykle v březnu a září, v návaznosti na

složené státní závěrečné zkoušky. Pozvánky rozesílá studijní oddělení.

Příloha 1 Ukázka přijímacího testu

A) OTÁZKY

16

Odpovězte na uvedené otázky. V případě uzavřených otázek zakroužkujte správnou odpověď nebo odpovědi.

V případě otevřených otázek formulujte odpověď stručně/heslovitě. Maximální dosažitelný počet bodů je 50 (pro

maximální počet bodů za jednotlivé otázky viz následující tabulku).

Počet bodů Otázka č.

3 body 6, 8, 10

5 bodů 2, 3, 4, 5

7 bodů 1, 7, 9

1. Definujte pojem externalita ve veřejné politice (uveďte její druhy a konkrétní příklady).

2. Vyjmenujte alespoň tři (konkrétní) druhy činností, které spadají do samostatné působnosti krajů v České

republice.

3. Uveďte, které dokumenty vymezují lidská práva (za každou úroveň uveďte alespoň jeden dokument) na:

a) celosvětové úrovni

b) evropské úrovni

c) národní úrovni

4. Vypište aktéry, kteří mohou podle Ústavy ČR podávat Poslanecké sněmovně návrh zákona:

5. Vysvětlete významový rozdíl mezi anglickými termíny „politics“ a „policy“.

6. Role Evropské unie v oblasti sociální politiky se postupně vyvíjela. Ve které oblasti sociálního zabezpečení

se vliv EU na sociální systémy členských zemí projevuje nejdéle? (Označte správnou odpověď.)

a) v oblasti sociálního zabezpečení osob v důchodovém věku,

b) v oblasti sociálního zabezpečení migrujících pracovníků,

c) v oblasti sociálního zabezpečení osob s nedostatečným příjmem.

7. Slaďování neboli harmonizace pracovních a rodinných povinností se stalo v poslední době důležitým tématem

sociální (rodinné) politiky v národních státech i na úrovni Evropské unie. Uveďte alespoň 5 opatření, jimiž lze

dosáhnout větší harmonizace pracovních a rodinných rolí.

8. Jak byste vysvětlili tvrzení „mezi mírou porodnosti a mírou zaměstnanosti žen existuje negativní korelace“?

9. Jednou z hlavních příčin sociálního vyloučení příslušníků romské menšiny je jejich nezaměstnanost.

Navrhněte a popište alespoň čtyři opatření zaměřená na řešení problémů souvisejících s vysokou

nezaměstnaností Romů.

10. Přenos části výkonu veřejné správy ze státu na jiné právní subjekty, a to včetně pravomoci a odpovědnosti, je

projevem (označte správnou odpověď):

a) centralizace,

b) decentralizace,

c) koncentrace,

d) dekoncentrace.

17

B) Esej:

Vyberte si jedno z následujících témat a vyjádřete se k němu formou eseje. (U hodnocení eseje se přihlíží k těmto

kritériím: přesvědčivost a jasnost argumentace, konzistence argumentů; originalita, vlastní názor, invence; věcná

a obsahová správnost uvedených tvrzení; formulace a stylistika. Maximální počet bodů je 20.)

1. Jaké vývojové trendy naší společnosti považujete za pozitivní a které za ohrožující? Svůj názor podložte

odbornou argumentací.

2. Jakou roli hrají odborníci v současné veřejné a sociální politice ČR?

3. Afirmativní akce se ve veřejné (sociální) politice využívá např. pro zvýhodnění cílové skupiny, která je

považovaná za diskriminovanou (ženy, příslušníci národnostních menšin) nebo pro zajištění rovnosti

příležitostí. Zamyslete se nad tímto opatřením, diskutujte jeho výhody a nevýhody.

Příloha 2 Doporučená literatura k přijímacím zkouškám magisterského cyklu veřejná a sociální politika

(denní i kombinovaná forma studia)

Poznámka: Níže uvedený seznam zdaleka není vyčerpávající a obsahuje pouze česky psané práce. Záměrně jsou

uvedeny též práce primárně z jiných příbuzných oborů (např. sociologie, politologie, právo atd.), ovšem s výrazným

přesahem do veřejné politiky. Aktuální práce, které se bezprostředně týkají veřejné a/nebo sociální politiky jako

vědní disciplíny jsou označeny tučně. Uchazečům se doporučuje, aby prostudovali i další odborné práce dle svého

zaměření a zájmu (např. specificky zaměřené na zdravotní politiku, sociální politiku, vzdělávací politiku atd.) BAILEY, S. J. Veřejný sektor. Teorie, politika a praxe. Praha : Eurolex Bohemia, 2004. BECK, U. Moc a protiváha moci. Praha : Slon, 2005. COLEBATCH, H. K. Úvod do policy. Brno : Barrister & Principal, 2005. DAHL, R. A. Demokracie a její kritici. Praha : Victoria Publishing, 1995. DVOŘÁKOVÁ, V. – KUNC, J. (eds.) Demokracie a ústavnost. Praha : Karolinum. 1999. FIALA,

P. - SCHUBERT, K. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno

: Barrister & Principál, 2000. HAMERNÍKOVÁ, B. - MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. HAYEK, F. A. Osudná domýšlivost. Praha : Slon, 1995. HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. JANDA, K. - BERRY, J. M. - GIOLDMAN, J. - HUFF, E. Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha : Slon,

1998. KELLER, J. Soumrak sociálního státu. Praha : Slon, 2006. KELLER, J. Nedomyšlená společnost. Brno : Doplněk, 1992. KIS, J. Současná politická filosofie. Praha : Oikoymenh, 1997. KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha : ASPI, 2005. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. Praha : Grada Publishing, 1999. MERTON, R. K. M. Studie ze sociologické teorie. Praha : Slon, 2007. MILL, J. S. Úvahy o vládě ústavní. Praha : Svoboda, 1992. MORAWSKI, W. Ekonomická sociologie. Problémy, teorie, empirie. Praha : Slon, 2005. MUNKOVÁ,

G. a kol. Sociální politika v evropských zemích. Praha : Karolinum, 2005. MUSIL, L. (ed.) Vývoj sociálního státu v Evropě. Čítanka z historie moderní evropské sociální politiky. Brno : Doplněk, 1996. OCHRANA, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha : Management Press, 2001. OCHRANA, F. Metodologie vědy - úvod do problému. Praha : Karolinum, 2009. PEHE,

J. Vytunelovaná demokracie. Praha : Academia, 2002. PEKOVÁ, J. Veřejné finance. Úvod do problematiky. 4. aktualizované vyd. Praha : ASPI, 2008.

POMAHAČ, R. - VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. Praha : Beck, 2002. Kapitola čtvrtá, pátá.

POPPER, R. K. Bída historicismu. Praha : Oikoymenh, 1994. POPPER, R. K. Otevřená společnost a její nepřátelé. Díl I., II. Praha : Oikoymenh, 1994. POTŮČEK, M. – MAŠKOVÁ, M. a kol. Česká republika – trendy, ohrožení, příležitosti. Praha : Karolinum,

2009.

18

POTŮČEK, M. – MUSIL, J. – MAŠKOVÁ, M. (eds.) Strategické volby pro českou společnost. Teoretická

východiska. Praha, Sociologické nakladatelství, 2008. POTŮČEK, M. a kol. Veřejná politika. Praha : Slon, 2005. POTŮČEK, M. a kol. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha : Grada, 2007. POTŮČEK,

M. Křižovatky české sociální reformy. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. POTŮČEK,

M. Nejen trh. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. POTŮČEK, M. a kol. Jak jsme na tom. A co dál? Strategický audit České republiky. Praha : Sociologické

nakladatelství, 2005. POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. RYS, V. Česká

sociální reforma. Praha : Karolinum, 2003. ŘÍCHOVÁ, B. Úvod do současné politologie. Srovnávací analýza politických systémů. Praha : Portál, 2002.

ŘÍCHOVÁ, B. Přehled moderních politologických teorií. Praha : Portál, 2000. SHAPIRO, I. Morální

základy politiky. Praha : Karolinum, 2003. SOJKA, M. - KONEČNÝ, B. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha : Libri, -vyšlo opakovaně),

TOMEŠ, I. a kol. Sociální správa. Úvod do teorie a praxe. Praha : Portál, 2009. TOMEŠ, I. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 2001. VEČEŘA, M. Sociální stát. Východiska a přístupy. Praha, Slon, 1993. VESELÝ, A. - NEKOLA, M. (eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Principy, metody a praxe. Praha :

Slon, 2007. WILSON, J. Q. Jak se vládne v USA. Praha : Victoria Publishing, 1992. WINCH, P. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004.

ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.

Příloha 3 Okruhy otázek k přijímacímu řízení

A. Co přivedlo uchazeče(čku) k zájmu o obor Veřejná a sociální politika.

Uchazeč(ka) před začátkem této části zkoušky předloží seznam jí(m) prostudované literatury.

B. Diskuse o vybraném problému veřejné a sociální politiky:

1. Ústavněprávní a politický systém země 2. Veřejná politika jako vědní disciplína a společenská praxe 3. Sociální problémy, způsoby jejich identifikace a řešení 4. Složky a funkce veřejné správy 5. Sociální stát, jeho prvky a nástroje 6. Vymezení, složky a funkce veřejného sektoru 7. Vymezení, struktura a funkce občanského sektoru 8. Hodnotová ukotvení veřejných a sociálních politik 9. Aktéři a instituce ve veřejné politice 10. Vztah hospodářské a sociální politiky 11. Regulační působení trhu, státu a občanského sektoru ve vzájemných vztazích 12. Veřejné rozpočty jako nástroje veřejné politiky 13. Povaha, příčiny a důsledky korupce 14. Procesy evropské integrace 15. Metody analýzy a tvorby veřejných a sociálních politik 16. Sociální politika v České republice 17. Zdravotní politika v České republice

19

18. Vzdělávací politika v České republice 19. Rodinná politika v České republice 20. Občanský sektor v České republice

1

Příloha 4 Pravidla pro organizaci studia

PRAVIDLA PRO ORGANIZACI STUDIA

NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Akademický senát Fakulty sociálních věd

se podle § 27 odst. 1 písm. b) a § 33 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých

školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění,

a podle čl.15 a 19 Statutu Fakulty sociálních věd

usnesl na těchto Pravidlech pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd

jako jejím vnitřním předpisu:

Čl. 1

Úvodní ustanovení

1. Tato Pravidla pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (dále jen

„Pravidla“) stanoví podle čl. 19 odst. 1 a 2 a souvisejících ustanovení Studijního a zkušebního řádu

Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“) požadavky studijních programů, resp. studijních oborů

uskutečňovaných na Fakultě sociálních věd (dále jen „fakulta“) a upravují podrobnosti o organizaci

studia na fakultě.

Část I.

Požadavky bakalářských a magisterských studijních programů podle

Studijního a zkušebního řádu univerzity

Čl. 2

Úseky studijních programů

(K čl. 4 odst. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Úseky studia všech studijních oborů realizovaných na fakultě v rámci studijních programů jsou ročníky.

Čl. 2a

Specializace v rámci studijních programů a oborů

(k čl. 4 odst. 7 studijního a zkušebního řádu univerzity)

Specializace uskutečňované v rámci rámci studijních programů a oborů jsou uvedeny v Příloze č. 1 tohoto

předpisu.

Čl. 3

Podíl kreditů za volitelné předměty pro průběžnou kontrolu studia

(K čl. 4 odst. 7 a 10 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Pro účely aktuální průběžné kontroly se vždy započítávají všechny kredity získané absolvováním předmětů

v daném úseku studia, u volitelných předmětů se jejich výše řídí čl. 4 odst. 10 Studijního a zkušebního

řádu univerzity.

20

Čl. 4

Minimální počty kreditů


1. Minimální počty kreditů nutné pro zápis do dalšího úseku prezenční formy studia studijních programů jsou:

1 Barevně jsem vyznačila důležité body

a. v bakalářských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):

▪ 30 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

▪ 60 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

▪ 90 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia ▪ 150

kreditů pro zápis do pátého úseku studia

▪ 180 kreditů pro zápis do šestého úseku studia v bakalářských

studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později):

• 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

• 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

• 135 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

• 180 kreditů pro zápis do pátého úseku studia 180 kreditů pro

zápis do šestého úseku studia

b. v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2014 a dříve):

▪ 20 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

▪ 40 kreditů pro zápis do třetího úseku studia ▪ 80 kreditů pro zápis do čtvrtého

úseku studia

▪ 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.

v magisterských studijních programech (pro studenty zapsané v r. 2015 a později)

iv. 45 kreditů pro zápis do druhého úseku studia

v. 90 kreditů pro zápis do třetího úseku studia

vi. 120 kreditů pro zápis do čtvrtého úseku studia

vii. 120 kreditů pro zápis do pátého úseku studia.

2. V případě přerušení na semestr se snižuje povinnost minimálního počtu kreditů stanovená pro zápis do

příslušného úseku studia o jednu polovinu rozdílu minimálního počtu kreditů nutných pro zápis do

předchozího a příslušného úseku studia.

3. V kombinované formě studia se minimální počet kreditů nestanoví. S tím, že Student kombinované formy studia se může do dalšího úseku studia (ročníku) podle čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK zapsat:

a. pokud získá normální počet kreditů (čl. 4 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu UK), nebo

b. pokud neabsolvuje zapsaný povinný nebo povinně volitelný předmět a získá normální počet

kreditů snížený o počet kreditů z předmětů, v nichž za výše uvedených podmínek neuspěl.

4. Opakovaný zápis do dalšího úseku studia na základě získání pouze minimálního počtu kreditů studia není

v prezenční formě studia nijak omezen.

Čl. 5

Individuální studijní plán


21

Podrobnosti o individuálním studijním plánu se nestanoví. Individuální studijní plán dle čl. 4 odst. 12 Studijního a

zkušebního řádu univerzity může děkan povolit jen ve zcela výjimečných zdůvodněných případech. Individuální

studijní plán může děkan studentu v kombinované formě studia povolit též v situaci, kdy student nezíská při

nadcházející průběžné kontrole studia počet kreditů předepsaný studijním plánem, jde-li o důvodný případ; tento

postup lze během studia uplatnit nejvýše dvakrát.

Čl. 6

Formy studia, přestupy


1. Studenti v kombinované formě studia v studijních programech uskutečňovaných na fakultě studují podle

studijního plánu složeného z povinných, případně povinně volitelných předmětů.

2. Přestup mezi prezenční a kombinovanou formou studia téhož studijního programu je možný na základě

odůvodněné žádosti. Při rozhodování o žádosti se berou v úvahu nejen uvedené důvody, ale i studijní

výsledky žadatele. Přestup je možný vždy jen po úspěšném absolvování průběžné kontroly studia (viz čl. 14).

Čl. 7

Přerušení studia a změna studijního plánu během přerušení studia

(K čl. 5 Studijního a zkušebního řádu univerzity)

1. Podat žádost o přerušení studia z jiných důvodů než těch, které nesouvisí s dosavadním plněním

studijních povinností, je možné vždy jen ve třech týdnech před zahájením výuky v příslušném semestru,

tímto se upřesňuje ustanovení čl. 5 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě žádosti o

přerušení studia před počátkem výuky v zimním semestru je nutné nejdříve absolvovat kontrolu

studijních povinností za uplynulý úsek studia (viz Čl. 14 odst. 2 a 3 a čl. 4)

2. Podrobnosti o postupu po přerušení studia, během něhož došlo ke změně studijního plánu, podle kterého

student studoval, stanoví garant příslušného studijního programu na základě žádosti studenta.

Čl. 8

Právo na zápis předmětu


1. Právo zapsat si předmět vyučovaný na fakultě je dotčeno

a. studijním plánem studijního programu uskutečňovaného na fakultě, pokud tento u daného

předmětu zápis předmětu podmiňuje nebo vylučuje podle čl. 6 odst. 5 písm. a), c) anebo e)

Studijního a zkušebního řádu univerzity, jde-li o předmět zařazený jako povinný nebo povinně

volitelný v daném studijním programu,

b. kapacitními důvody podle čl. 6 odst. 6 Studijního a zkušebního řádu univerzity; v takovém

případě vždy mají přednost při zápisu daného předmětu studenti, kteří si ho zapisují v souladu s

doporučeným studijním plánem; seznam předmětů s uvedením konkrétních kapacitních

omezení je dán opatřením děkana,

c. nepředložením lékařského potvrzení o způsobilosti účastnit se výuky daného předmětu ve lhůtě

stanovené děkanem; seznam předmětů, jejichž zápis je vázán na předložení takového

potvrzení, je dán opatřením děkana.

Čl. 9

Opakovaný zápis předmětu


22

1. Opakování zápisu předmětu, který je studijním plánem daného studijního programu stanoven jako

povinný nebo povinně volitelný, je možné pouze jedenkrát. Rozdělení předmětů na povinné, povinně

volitelné a volitelné stanoví příslušný studijní plán studijního programu, tento plán se zveřejňuje každý

rok na internetových stránkách fakulty (Karolinka FSV UK).

2. Opakování zápisu předmětu vyučovaného na fakultě, který je pro daný studijní program předmětem

volitelným, je vyloučeno.

Čl. 10

Kolokvium, zápočet a klauzurní práce


1. U předmětů vyučovaných na fakultě je kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce vždy samostatnou

kontrolou studia předmětu.

2. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost

(termín).

3. Zkouškové termíny podle článku 16 odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta

na zkoušku z daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst.

17 Studijního a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 2) jsou

termíny pouze pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

4. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je přihlášen, bez řádné omluvy,

není klasifikován; ustanovení této věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu (viz čl. 7 odst. 9

studijního a zkušebního řádu univerzity). O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní

zkoušku.

Čl. 10a

Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu

Lhůta pro možnost uznání kontroly studia předmětu podle čl. 6 odst. 19 studijního a zkušebního řádu univerzity

se stanoví na čtyři roky.

Čl. 11

Skládání částí státních závěrečných (rigorózních) zkoušek


1. Počet kreditů a absolvování vybraných předmětů pro konání jiné než poslední části státní zkoušky stanoví

následující odstavce tohoto článku. Pokud není dále stanoveno jinak, je student bakalářského studijního

programu povinen před konáním státní zkoušky získat 180 kreditů a student navazujícího magisterského

programu získat 120 kreditů. Státní závěrečná zkouška je složena ze dvou nebo více částí; jednou částí

je obhajoba bakalářské nebo diplomové práce, další částí (dalšími částmi) zkouška z diplomního oboru

(zkoušky z diplomních oborů).

2. Počet kreditů pro konání první části Státní zkoušky z analýzy dat v bakalářském studijním programu

Sociologie, ve studijních oborech Sociologie a sociální politika a Sociologie a sociální antropologie je 60.

Čl. 12

Celkový počet kreditů za povinné a povinně volitelné předměty


Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní zkoušky ve

studijních programech uskutečňovaných na fakultě spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných

předmětů se odlišně oproti počtu stanovenému v čl. 7 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu univerzity nestanoví.

Čl. 13

Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním


23

1. Další podmínkou pro absolvování s vyznamenáním v bakalářském studijním programu je řádné ukončení

studia v době nepřesahující standardní dobu studia o více než jeden rok.

2. Další podmínky pro absolvování s vyznamenáním v magisterském studijním programu se nestanoví.

Část II

Podrobnosti o organizaci studia v bakalářských a magisterských studijních programech

Čl. 14

Zápis ke studiu, zápis do dalšího úseku studia, odevzdávání přehledu splněných povinností a registrace předmětů

1. Termín zápisu uchazečů o studium přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem akademického roku,

který stanoví svým opatřením děkan v souladu s čl. 3 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu univerzity

(dále jen „harmonogram“). Uchazeči, kteří obdrželi kladné rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve

stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí

tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu uchazečů o studium písemně studijnímu oddělení a

požádají o stanovení náhradního termínu zápisu.

2. Termín zápisu do dalšího úseku studia je stanoven harmonogramem. Zápisu do dalšího úseku studia

předchází kontrola studijních povinností, která probíhá zpravidla v týdnu před zahájením výuky v zimním

semestru, přesný termín stanoví harmonogram.

3. Při kontrole studijních povinností musí student předložit vlastnoručně podepsaný výpis splněných

studijních povinností z předchozího úseku studia (viz čl. 2) dokladující počet kreditů získaných v

předchozím úseku studia a výsledek kontroly studia u jednotlivých předmětů (zápočet, klasifikovaný

zápočet a zkouška). Předložení výpisu z předchozí věty je součástí kontroly studia ve smyslu čl. 4 odst. 9

Studijního a zkušebního řádu univerzity. Předložení výpisu dle první věty tohoto odstavce může být

nahrazeno elektronickou kontrolou studijních povinností ve Studijním informačním systému univerzity

(dále jen „SIS UK“).

4. Student, který byl zapsán do dalšího úseku studia, má právo registrovat se do jednotlivých předmětů

vypsaných v rozvrhu na jednotlivé semestry daného akademického roku, “Registrací do předmětu” se

rozumí potvrzená registrace do příslušného předmětu pomocí SIS UK. Student se může do předmětu

zapsat, pokud je zapsán do daného úseku studia a splnil podmínky nutné k zapsání do příslušného

předmětu. Registrace do jednotlivých předmětů se po uplynutí doby vyhrazené k registraci do předmětů

ukládá do databáze fakultního počítačového systému a slouží jako doklad o tom, že se student skutečně

do předmětu registroval.

5. Registrace do předmětů pro jednotlivé semestry daného úseku studia probíhá zpravidla prvních deset

pracovních dnů příslušného semestru.

6. Bližší podrobnosti týkající se způsobu a časového průběhu zápisu (do studia a jednotlivých úseků) a

registrace do předmětů jsou stanoveny harmonogramem.

7. V případě, že student neprovede registraci do předmětů z omluvitelných důvodů (zejm. zdravotních)

může podat žádost děkanovi o úřední registraci předmětů. Tuto žádost je možné podat nejpozději do

konce šestého týdne výuky příslušného semestru.

8. Obdobně je možné žádat ze závažných důvodů (zejm. zdravotních) děkana o výmaz registrace

předmětů. Tuto žádost může podat student nejpozději do třetího týdne zkouškového období příslušného

semestru. Podmínkou pro schválení žádosti o výmaz předmětu je souhlas garanta studijního oboru a dále

skutečnost, že student se ani jednou nepokusil splnit zápočet nebo zkoušku z příslušného předmětu.

Zdravotní důvody je nutno doložit potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény

nebo lékařskou zprávou vystavenými ošetřujícím lékařem případně nemocnicí.

Čl. 15

Průběh studia

1. Studijní plány jsou na každý semestr upřesněny rozvrhem. Rozvrh musí být připraven nejpozději dvacet

pracovních dní před zahájením výuky v příslušném semestru a deset pracovních dní před zahájením

výuky v semestru zveřejněn v SIS UK.

24

2. Všechny předměty na fakultě jsou jednosemestrální a jsou uzavřeny kontrolou studia předmětu (viz též

čl. 10). Pro každý předmět vypsaný v daném semestru vyhotovuje příslušný vyučující sylabus. Sylabus

musí obsahovat kód předmětu, název předmětu (v českém i anglickém jazyce), stručnou charakteristiku

předmětu, kreditní ohodnocení, jméno, příp. jména vyučujících, rozsah a formu výuky, podmínky pro

zapsání předmětu, stručný program po týdnech, formu kontroly studia a seznam povinné, resp.

doporučené literatury k předmětu. Garanti studijních programů odpovídají za to, že sylaby všech

předmětů vypisovaných v rámci studijního oboru v daném semestru jsou nejpozději první den výuky k

dispozici studentům v SIS UK.

3. Děkan může v souladu s čl. 6 odst. 19 Studijního a zkušebního řádu univerzity a na základě písemné

žádosti a na doporučení garanta studentu uznat studijní povinnost splněnou v minulosti na fakultě nebo

na jiné fakultě univerzity anebo jiné vysoké škole. Takto uznaná splněná studijní povinnost se započítává

do celkových studijních povinností i do povinností vymezených v čl. 4 pro zápis do dalšího úseku studia

(tj. přidělují se kredity).

4. Volitelný předmět musí mít student registrován v SIS UK v příslušném semestru, aby mohl být

automaticky započten do splněných studijních povinností. V případě volitelných předmětů absolvovaných

v minulosti, které si student neregistroval v SIS UK, je možné tyto předměty uznat jen na základě

žádosti. K žádosti dle předchozí věty je nutné stanovisko garanta příslušného studijního programu.

Čl. 16

Zkouškové termíny, zapisování výsledků zápočtů a zkoušek

(K čl. 6 odst. 13, 16 a 17 a k čl. 7 odst. 9 Studijního a zkušebního řádu univerzity

1. Termíny (datum, čas a kapacitu) v minimálním počtu dle odst. 2 pro ukončení předmětů v příslušném

semestru zveřejní zkoušející v SIS UK nejméně jeden týden před ukončením výuky (dle aktuálního

harmonogramu).

2. Počet vypsaných termínů dle odstavce 1 nesmí být menší než tři (čl. 6 odst. 17 Studijního a zkušebního

řádu UK), počet termínů pro ukončení předmětu musí odpovídat typu kontroly studia, formě prověřování

znalostí a dovedností a počtu zapsaných studentů.

3. Řádné termíny pro ukončení předmětů jsou zařazovány do zkouškového období, případně i do posledních

dvou týdnů výuky. Student není povinen využít zkouškové termíny vypsané v posledních dvou týdnech

výuky a musí mít umožněn ve zkouškovém období dostatečný počet termínů ve smyslu odstavce 2.

Opravné termíny jsou zařazovány do zkouškového období a prodlouženého zkouškového období.

Podrobnosti upravuje harmonogram akademického roku.

4. Zkoušející zodpovídá za to, aby výsledek ukončení předmětu (zápočet, klasifikovaný zápočet či zkouška)

byl zaznamenán do SIS UK nejpozději do sedmi pracovních dnů po termínu konání zápočtu nebo

zkoušky. V případě, že není tato povinnost splněna, může se student obrátit na vedoucího příslušné

katedry, který neprodleně zajistí nápravu. V případě prodlení má student možnost obrátit se na děkana a

ten zajistí nápravu

5. Po marném uplynutí zkouškového období (včetně prodlouženého zkouškového období) bude studentovi

předmět, u kterého neabsolvoval předepsané ukončení (zápočet, klasifikovaný zápočet nebo zkoušku),

označen administrativně jako nesplněný. Tuto skutečnost zaznamená automaticky SIS UK.

6. Student, vyučující nebo garant příslušného studijního programu mají právo požádat děkana fakulty, aby

se druhá opravná zkouška konala před komisí. Složení minimálně tříčlenné komise stanoví děkan po

dohodě s příslušným garantem.

7. Je-li součástí zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu test, má student právo na jednu opravnou možnost

(termín).

8. Termíny podle odstavce 2 jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na zkoušku z

daného zapsaného předmětu, nejde-li o postup po řádné omluvě podle věty třetí čl. 6 odst. 17 studijního

a zkušebního řádu univerzity. V případě zápočtů a klasifikovaných zápočtů (odst. 7) jsou termíny pouze

pro dvojí přihlášení. O řádnosti omluvy rozhoduje vyučující předmětu.

9. Termíny podle předchozí věty jsou určeny pro nejvýše tři přihlášení se daného studenta na státní

zkoušku resp. její část. Nedostaví-li se student k termínu státní zkoušky nebo její části, na který je

přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován (viz čl. 7 odst. 9 studijního a zkušebního řádu univerzity).

O řádnosti omluvy rozhoduje předseda komise pro státní zkoušku.

25

Čl. 17

Povinnosti studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia studující v zahraničí v rámci programu Erasmus, mezifakultních a meziuniverzitních dohod a CEEPUS

1. Studenti, kteří jsou vysláni ke studiu do zahraničí v rámci programů Erasmus, mezifakultních a

meziuniverzitních dohod a CEEPUS, mají tyto další povinnosti:

a. před odjezdem na pobyt nahlásit svůj odjezd na studijní oddělení a na oddělení zahraničních

styků,

b. při příjezdu z pobytu nahlásit svůj příjezd na oddělení zahraničních styků a dále předat k

archivaci kopii protokolu o předmětech absolvovaných během studia v zahraničí (tzv.

transkript),

c. s garantem vyplnit formulář Protokol o splnění studijních povinností v zahraničí a nechat jej

potvrdit proděkanem pro studijní záležitosti. Na základě potvrzeného protokolu dle předchozí

věty provede studijní oddělení po předložení protokolu úřední zápis absolvování předmětů do

systému SIS UK.

2. Studenti, kteří odjíždějí na pobyt, na který nejsou vysláni fakultou, musí plnit všechny povinnosti uložené

Pravidly, nebo přerušit studium.

3. Pro uznání předmětů u studentů, kteří odjeli na pobyt, na který nebyli fakultou vysláni, je nutno do 1

měsíce po příjezdu si nechat uznat předměty dle postupu v odstavci 1 písmeno c) tohoto článku.

4. Kredity přiznané v zahraničí dle odstavců 1 a 4 se započítávají do minimálních studijních povinností (čl.

4) a známky, které garant na základě výsledků v zahraničí stanoví, platí pro výpočet prospěchového

stipendia za daný úsek studia.

Čl. 18

Bakalářské, magisterské závěrečné práce

1. Bakalářská, resp. magisterská závěrečná práce (dále jen „práce“), se zadává a předkládá v termínech

stanovených v harmonogramu

2. Téma si student zadává formou žádosti vedoucímu katedry, resp. pracovníkovi pověřenému správou

prací. Žádost musí mít charakter tezí, tj. musí obsahovat (a) předpokládaný název práce, (b) stručnou

charakteristiku tématu a stávající literatury k ní, (c) metody práce, (d) předpokládanou strukturu a (e)

základní literaturu, musí být (e) podepsána navrhovaným vedoucím práce. Žádost musí být podána vždy

nejméně jeden rok před předpokládaným termínem konání státních zkoušek. O přijetí tezí (včetně

případných změn, navržení konzultanta apod.) rozhoduje stanoveným způsobem ředitel institutu, resp.

vedoucí katedry.

3. Práci je třeba předložit ve dvou tištěných kopiích v pevné vazbě v termínu stanoveném katedrou, jež

zajišťuje realizaci příslušného studijního oboru. Práce musí vyhovovat kritériím stanoveným fakultou,

splňovat náležitosti odborného textu a mít příslušný rozsah (rozsah se počítá v normostranách, jež jsou

definovány počtem 1800 znaků s mezerami na stranu). Práce musí obsahovat schválené teze a

cizojazyčný abstrakt. Bakalářské práce musí mít rozsah nejméně 30 normostran (54 tisíc znaků s

mezerami) bez abstraktu a příloh, magisterské práce nejméně 60 normostran (108 tisíc znaků s

mezerami) bez abstraktu a příloh. V případě, že je magisterská práce napsaná v anglickém jazyce, je

minimální rozsah 50 normostran (90 000 znaků s mezerami) bez abstraktu a příloh. Práce musí mít

úpravu titulní strany předepsanou fakultou a obsahovat podepsané prohlášení autora potvrzující

původnost textu, jeho rozsah a úplnost uvedených pramenů a literatury. Detaily stanoví opatření děkana.

4. Zveřejňování prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé instituty, resp.

katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

5. Každou předloženou práci musí písemně posoudit její vedoucí a jeden oponent. Oponenta práce určuje

garant příslušného studijního programu po odevzdání práce. Posudky vedoucího práce a oponenta musí

být autorovi práce k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem státní zkoušky. Detaily

stanoví opatření děkana. Posudky musí obsahovat výslovné doporučení/nedoporučení práce k obhajobě

a také návrh klasifikace práce. V případě, že jsou oba posudky nedoporučující, student má možnost

přihlášku ke státní zkoušce stáhnout.

Část III

26

Podrobnosti o organizaci studia v doktorských studijních programech

Čl. 19

Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2014 a dříve)

1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi kladné

rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze

závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně

studijnímu oddělení.

2. Nejpozději dva měsíce po zápisu předloží student předsedovi oborové rady sestavený individuální studijní

plán schválený školitelem, který musí být v souladu s rámcovým studijním plánem daného doktorského

studijního programu. Individuální studijní plán obsahuje:

a. studijní povinnosti studenta doktorského studijního programu včetně časového rozpisu jejich

plnění,

b. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

c. harmonogram vypracování disertační práce,

d. v případě prezenčního studia podíl studenta doktorského studijního programu na výuce např.

ve formě výpomoci při kontrolách výuky, spoluúčasti na výuce,

e. stanovení rámcového plánu publikační činnosti.

3. Případné změny v předloženém individuálním studijním plánu lze provést na počátku každého

akademického roku vždy pouze se souhlasem školitele a předsedy oborové rady do 30 dnů od zahájení

akademického roku.

Čl. 19 Zápis do studia, individuální studijní plán

(studenti zapsaní v r. 2015 a později)

1. Termín zápisu uchazečů přijatých ke studiu je stanoven harmonogramem. Uchazeči, kteří obdrželi

rozhodnutí o přijetí ke studiu, se dostaví ve stanovených termínech k zápisu do studia; nemohou-li se ze

závažných důvodů zápisu zúčastnit, sdělí tuto skutečnost nejpozději do posledního dne zápisu písemně

studijnímu oddělení.

2. Nejpozději dva měsíce po zápisu do studia předloží student oborové radě sestavený individuální studijní

plán schválený školitelem, který musí být v souladu s akreditací daného doktorského studijního

programu. Individuální studijní plán vždy obsahuje:

a. plán postupu v přípravě disertační práce včetně časového harmonogramu jejich plnění,

b. podmínky umožňující konání státní doktorské zkoušky,

c. studijní povinnosti včetně časového harmonogramu jejich plnění,

d. publikační aktivity včetně časového harmonogramu jejich plnění,

e. účast na konferencích včetně časového harmonogramu jejich plnění,

f. stáže včetně časového harmonogramu jejich plnění,

g. v případě prezenčního studia případné pedagogické aktivity.

3. Individuální studijní plán se sestavuje tak, aby předpokládal, že student absolvuje státní doktorskou

zkoušku nejpozději do konce čtvrtého roku studia (tedy nejpozději v den 1461 svého studia).

4. V souladu s termínem stanoveným oborovou radou, nejpozději však před začátkem každého

akademického roku, předloží student po schválení školitelem oborové radě upřesněné studijní aktivity

pro nadcházející akademický rok, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu.

5. Individuální studijní plán, každoroční upřesnění individuálního studijního plánu a změny v individuálním

studijním plánu musí být schváleny školitelem a oborovou radou příslušného oboru.

Čl. 20

27

Průběh studia


1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem a časovým

rozpisem plnění povinností, který je jeho součástí.

2. Student doktorského studijního programu v prezenční formě se zpravidla od třetího semestru svého

studia podílí na výuce formou, kterou stanoví ředitel institutu resp. vedoucí katedry, a to zpravidla na

bakalářském stupni. Student doktorského studijního programu může vést semináře a výjimečně také

přednášky, a to pouze se souhlasem příslušného garanta bakalářského, eventuálně magisterského

programu.

3. Student doktorského studijního programu se podílí na publikační činnosti institutu resp. fakulty, a to v

souladu s oborovými zvyklostmi a akreditací příslušného doktorského studijního programu.

4. Přestup z jedné formy studia téhož studijního programu do druhé je ve výjimečných případech možný na

základě zdůvodněné žádosti. Povolení přestupu je podmíněno doporučením oborové rady příslušného

studijního programu. Další způsoby přestupu mezi jednotlivými formami studia téhož studijního

programu upravuje Studijní a zkušební řád univerzity.

Čl. 20

Průběh, přerušení a kontrola studia


1. Student plní studijní povinnosti v souladu se schváleným individuálním studijním plánem.

2. V termínech stanovených oborovou radou student předloží oborové radě přehled plnění povinností

stanovených individuálním studijním plánem za období specifikované oborovou radou.

3. V případě hodnocení podle čl. 8 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity oborová rada

stanoví, jakým způsobem student nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se

považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá hodnocení podle čl. 8 odst. 4

Studijního a zkušebního řádu univerzity.

4. Po ukončení přerušení studia má student povinnost se ke studiu znovu zapsat a předložit oborové radě

přehled plnění povinností za období od minulého hodnocení oborovou radou do okamžiku opětovného

zápisu do studia. Zároveň student se souhlasem školitele předloží oborové radě upřesněné studijní

aktivity pro nadcházející období, případně navrhne změny v individuálním studijním plánu. Tyto úkony je

třeba učinit do jednoho měsíce od opětovného zápisu do studia.

Čl. 21

Hodnocení průběhu studia


1. Oborová rada dále v případě hodnocení podle čl. 8 odst. 3 písm. b) Studijního a zkušebního řádu univerzity

stanoví, jakým způsobem se nedostatky napraví a stanoví k této nápravě termín; tyto náležitosti se

považují za součást individuálního studijního plánu, která podléhá samostatnému hodnocení podle čl. 8

odst. 3 Studijní a zkušební řád univerzity.

Čl. 21

Státní doktorská zkouška


1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným

individuálním studijním plánem dle čl. 19 odst. 2 písm. b).

2. Ke státní doktorské zkoušce se student přihlašuje nejpozději jeden měsíc před začátkem období

určeného pro konání státních doktorských zkoušek dle harmonogramu akademického roku.

28

Čl. 22

Státní zkouška a obhajoba disertační práce


1. Státní doktorskou zkoušku je možné konat až po splnění podmínek stanovených schváleným

individuálním studijním plánem. Individuální studijní plán je vždy koncipován tak, že se student hlásí ke

státní doktorské zkoušce nejpozději do konce třetího roku studia a absolvuje státní doktorskou zkoušku

nejpozději do konce čtvrtého ročníku studia.

2. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

3. Disertační práce musí být odevzdávána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v

jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat české a anglické

shrnutí (summary). Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a

elektronické teze na CD či obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze

musí obsahovat anglické shrnutí (summary).

4. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo

samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či

empirické poznatky nebo originální metodologické postupy. Disertační práce splňuje veškeré metodické a

metodologické nároky kladené na vědecké texty. Její rozsah je minimálně 100 normostran bez abstraktu

a příloh. Disertační práce je tematicky a metodologicky uceleným textem.

5. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou

být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých

časopisech.

6. Zveřejňování disertačních prací dle čl. 18a Studijního a zkušebního řádu univerzity zajišťují jednotlivé

instituty, resp. katedry podle opatření děkana o zveřejňování prací v SIS UK.

7. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací, a to

nejméně šest měsíců před uplynutím maximální doby studia a nejpozději 60 dní před vypsaným

termínem pro obhajoby.

8. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.

Čl. 22

Obhajoba disertační práce


1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je úspěšné složení státní doktorské zkoušky.

2. Podmínkou pro konání obhajoby disertační práce je splnění všech ostatních povinností vyplývajících z

individuálního studijního plánu.

3. Obhajobě disertační práce předchází malá obhajoba. Z malé obhajoby je pořizován zápis s uvedením

doporučení k obhajobě disertační práce nebo k přepracování disertační práce. Zápis předává předseda

oborové rady bezodkladně studijnímu oddělení.

4. Student doktorského studijního programu podává přihlášku k obhajobě současně s disertační prací a

všemi předepsanými formuláři nejpozději 60 dní před plánovaným termínem obhajoby. Aby bylo možné

konat případný opravný termín, je třeba podat přihlášku k obhajobě nejméně osm měsíců před

uplynutím maximální doby studia.

5. Disertační práce musí být odevzdána k obhajobě ve třech vázaných exemplářích a v digitální verzi v

jediném elektronickém dokumentu na CD či obdobném nosiči dat a musí obsahovat český a anglický

abstrakt.

6. Student odevzdává s disertační prací rovněž 5 vytištěných exemplářů tezí a digitální verzi teze na CD či

obdobném nosiči dat. Teze mají rozsah mezi 15 až 20 normostranami. Teze musí obsahovat český a

anglický abstrakt.

7. Elektronickou verzi práce (totožnou s verzí tištěnou) a teze vkládá student prostřednictvím webového

rozhraní do Studijního informačního systému.

8. Termín pro odevzdání práce v tištěné i elektronické podobě je shodný, práce je považována za

odevzdanou, pokud student v termínu odevzdal obě podoby práce.

29

9. Disertační práce prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo k

samostatné teoretické činnosti. Disertační práce je původní studií, která přináší nové teoretické či

empirické poznatky nebo originální metodologické postupy.

10. Disertační práce musí splňovat veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty.

Doporučený rozsah práce je mezi 100 a 250 normostranami bez abstraktu a příloh. Disertační práce

může být buď tematicky a metodologicky uceleným textem, nebo souborem statí s integračním úvodním

a závěrečným textem.

11. Výsledky disertační práce musí být publikovány či přijaty k publikování. Výsledky disertační práce mohou

být publikovány jako knižní monografie nebo v podobě dílčích studií v recenzovaných vědeckých

časopisech.

12. Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program nebo v jazyce anglickém. Disertační práci je možné psát v jiném jazyce, pokud k tomu dá souhlas oborová rada příslušného oboru.

13. Komise pro obhajobu disertační práce zpravidla ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek

předložené disertační práce. V případě, že oponentské posudky jsou výrazně rozdílné, stanoví komise pro

obahjobu třetího oponenta pro vypracování dalšího posudku disertační práce. Posudky musí být

studentovi k dispozici nejpozději pět pracovních dnů před termínem obhajoby.

14. V případě, že je některý z posudků nedoporučující, student má možnost přihlášku k obhajobě stáhnout.

Tuto možnost má student pouze jednou a za podmínky, že předsedovi oborové rady oznámí stažení

přihlášky k obhajobě nejméně 4 pracovní dny před termínem obhajoby.

15. Další podrobnosti studia v doktorských studijních programech stanoví opatření děkana.

Část IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Čl. 23

Přechodná ustanovení

1. Na průběh a kontrolu studia v akademickém roce 2010/2011 se vztahují dosavadní Pravidla.

2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle části III. těchto Pravidel se použije pro studenty

zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu, včetně studentů zapsaných ke studiu prvního

ročníku začínajícího akademickým rokem 2011/2012. Pro ostatní studenty doktorských studijních

programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.

Přechodná ustanovení

1. Na průběh a kontrolu studia dle Čl. 4 u studentů zapsaných do studia v akademickém roce 2014/2015 a

dříve se do konce jejich studia vztahují dosavadní Pravidla. U studentů nově zapsaných ke studiu v

akademickém roce 2015/2016 se již od kontroly studijních poivnností po prvním ročníku použije

novelizovaného znění Čl. 4.

2. Úprava studia v doktorských studijních programech dle článku 19, 20, 21 a 22 těchto pravidel se použije

pro studenty zapsané ke studiu po nabytí účinnosti tohoto předpisu. Pro ostatní studenty doktorských

studijních programů zapsaných ke studiu před účinností tohoto předpisu se použijí dosavadní Pravidla.

3. Podmínka počtu kreditů pro konání státní zkoušky (čl. 11 odst. 1) se pro studenty zapsané do studia v

akademickém roce 2014/2015 a dříve uplatní poprvé až v akademickém roce 2016/2017.

4. Stanovení specializací dle přílohy č. 1 u studijních oborů se uplatňuje počínaje prvním dnem

akademického roku 2015/2016. Specializace zmíněné v předchozí větě byly schváleny Vědeckou radou

fakulty na zasedáních ve dnech 8. 10. 2014, 10. 12. 2014 a 11. 3. 2015.

Čl. 24

Závěrečná ustanovení

1. Tento předpis byl schválen akademickým senátem fakulty dne 8. 2. 2011.

30

2. Tento předpis nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity 1).

3. Tento předpis nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2011/2012 s výjimkou čl. 17, který

nabývá účinnosti prvním dnem akademického roku 2012/2013.

Toto úplné aktuální znění Pravidel pro organizaci studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze

odpovídá jeho původnímu znění ze dne 8. února 2011 a jeho změnám ze dne 24. 5. 2013. Originály těchto

předpisů jsou k nahlédnutí na sekretariátu děkana fakulty a jejich obsah je rozhodující v případě pochybnosti. Mgr. Tomáš WeissM.A. , Ph.D. předseda Akademického senátu UK FSV

Ing. Petr Soukup proděkan pro studijní záležitosti UK FSV

Příloha 5 Protokol o uznání předmětů absolvovaných v dřívějším studiu (dle čl. 6, odst. 19 SZŘ UK FSV a čl. 10a POS FSV UK)

Jméno a příjmení: Studijní obor: Ročník:

Email, mobil: Druh studia:* bakalářské – navazující magisterské prezenční - kombinované

Protokol je určen pro uznání jednoho předmětu. Žádám o uznání předmětu:

VŠ a fakulta, na které byl

předmět absolvován Druh studia* Název předmětu + kód předmětu

Počet

kreditů

Typ

examinace* Klasifikace

Datum

získání

Bc NMgr Mgr Z KZ ZK

K žádosti přikládám povinné přílohy: sylabus splněného předmětu a doklad o absolvování

předmětu.

Prohlašuji, že nemám neúspěšný pokus při plnění tohoto předmětu. Datum a podpis studenta:

Kód předmětu na FSV Název předmětu (celý název dle SIS) Počet

kreditů

Typ

examinace* Klasifikace Typ předmětu dle

studijního plánu:*

Z KZ ZK P PV V

Vyučující předmětu:** doporučuji / nedoporučuji* datum: podpis:

Vyjádření:

Garant/ka oboru:** souhlasím / nesouhlasím* datum: podpis:

Vyjádření:

Záznam studijního oddělení: datum: podpis:

Upozornění! Nedílnou součástí protokolu je sylabus splněného předmětu a originál dokladu včetně razítka, na jehož základě jsou předměty uznávány.(např.

potvrzený výpis známek studijním oddělením včetně razítka) Student si nejprve zajistí podpis vyučujícího na začátku výuky v daném semestru, poté jde za

garantem svého oboru. Datum uznání je datum podpisu garanta oboru. Všechny dokumenty se poté předají na studijní oddělení ke zpracování.

Příloha 6 Žádost o uznání volitelných předmětů absolvovaných na jiné fakultě UK v daném akademickém roce/ nad rámec předmětů volitelných v daném akademickém

roce

UK FSV Volitelné předměty zapsané na jiné fakultě UK nebo na jiné vysoké škole v daném akademickém roce UPOZORNĚNÍ:

Každý zapsaný předmět musí mít i anglický název!

VŠ/fakulta, na

které byl předmět

absolvován

Název předmětu TZ* / datum

získání

Hodnocení

(UK FSV) Kredity (UK

FSV) Schvaluji/neschvaluji Podpis garanta stud. programu

Jméno, příjmení Studijní

obor Ročník

Podpis studenta: E-mail

Datum

Záznam studijního oddělení

* TZ = typ zkoušky (vyplňte takto: Zk – zkouška; KZ – klasifikovaný zápočet; Z – zápočet)

A) Slouží k možnosti studia předmětů zapsaných na jiných fakultách UK v příslušném semestru nad rámec počtu kreditů u volitelných předmětů (tj. při více než 9 kreditech z volitelných předmětů v rámci příslušného akademického roku)

• žádost musí podepsat garant, bez toho nebudou kredity za tyto předměty započteny do celkových povinností splněných během studia

• předmět si musí student zapsat přes SIS UK (případně požádat o jeho registraci na studijním oddělení, pokud zápis není povolen)

• pokud splnění předmětu není zapsáno v SIS UK, dokládá student tuto skutečnost podpisem od vyučujícího na formuláři

• žádost student odnese na studijní oddělení

B) Tento formulář lze užít i pro případ, kdy si student zapisuje volitelný předmět mimo FSV UK v rámci povoleného limitu (tj. do 9 kreditů ročně) a příslušná fakulta UK

nezapisuje výsledky zkoušek do SIS. Do archu si nechá vyučujícím potvrdit v kolonce podpis garanta splnění předmětu a přinese jej na studijní oddělení.

32



35

Příloha 7 Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba diplomové práce 2. Písemná zkouška: řešení zadané úlohy (60 minut) 3. Ústní zkouška: odpověď k zadanému tematickému okruhu

Uvozující charakteristika státní závěrečné zkoušky: Následující témata a tematické okruhy vyjadřují problematiku oboru veřejné a sociální politiky na úrovni

magisterského programu. V průběhu zkoušky je ověřována úroveň zvládnutí této problematiky jak podle

jednotlivých témat a okruhů, tak v širším teoretickém a aplikačním kontextu oboru jako takového.

A. Písemná zkouška - řešení úlohy na zadané téma

Obecná charakteristika:

Student prokáže v písemné odpovědi na zadané téma schopnost - propojit všechny v průběhu studia oboru získané teoretické i metodologické poznatky a dovednosti v

širším kontextu vědy i praxe; - kriticky myslet; - podložit svůj názor odbornými argumenty; - případně dokumentovat to, že na jeden problém existuje více možných pohledů, přístupů. Zkouška trvá

60 minut.

Témata:

1. Uveďte a vysvětlete příklady změn v hodnotovém ukotvení veřejných/sociálních politik po velkých

historických traumatech (války, revoluce)! 2. Ilustrujte na příkladu/dech rozdíl mezi preventivní a reaktivní veřejnou/sociální politikou a zvláštnosti

jejich implementace a hodnocení. 3. Čím se liší postavení národních států dnes ve srovnání s jejich situací na začátku druhé poloviny

minulého století a proč? Uveďte na příkladu/dech. 4. Neodmyslitelnou součástí veřejné/sociální politiky se stala média. Proč a v jakých rolích? 5. Objasněte příklad dvou, případně i více současně realizovaných veřejných/sociálních politik, které si

navzájem protiřečí! 6. Jakými prostředky čelí národní státy, nadnárodní organizace a další aktéři výzvám globalizace? 7. Dokumentujte, s jakými obtížemi se setkávala Vámi vybraná veřejná/sociální politika v procesu

implementace, vysvětlete, proč tomu tak bylo, a navrhněte alternativní postup. 8. Charakterizujte podobu regulačního působení trhu, státu, občanského sektoru a médií v konkrétním

veřejně politickém procesu. 9. Objasněte roli aktérů a institucí v konkrétním veřejně politickém procesu. 10. Vymezování a uznávání problému ve veřejné/sociální politice. Dokumentujte na příkladu. 11. Jaké jsou typické formy demokratického zprostředkování zájmů? Dokumentujte na příkladech. 12. Proč a jak vzniká implementační nedostatečnost a jak jí čelit? Ilustrujte na příkladu. 13. Jaké jsou příčiny výskytu nechtěných důsledků politik v průběhu jejich realizace? Dokumentujte na

příkladu. 14. Jak při řešení určitého poznávacího problému ve veřejné/sociální politice dospíváme k výběru té či oné

teorie (nebo jejich kombinace)? Dokumentujte na příkladu. 15. Ukažte, jak se uplatnění vybraného teoretického přístupu či přístupů může odrazit v praktické podobě

návrhu a/nebo implementace konkrétní veřejné/sociální politiky.

36

16. Na konkrétním příkladu analýzy veřejné/sociální politiky ilustrujte uplatnění konceptuálního

rámce/rámců. 17. Na příkladu přípravy a implementace konkrétní veřejné/sociální politiky charakterizujte různé typy

veřejně politických dokumentů. 18. Informace je moc. Vysvětlete na příkladu, kdo a jak s informacemi pracuje v koncipování a realizaci

veřejných/sociálních politik. 19. Na jaké komplikace a bariéry narazí analytik politik při jejich hodnocení - a jak se je snaží překonat? 20. Jaké místo zaujímá v procesu tvorby a realizace veřejné a sociální politiky rozpočtování? Dokumentujte

na příkladu. 21. Jaké místo zaujímají v procesu tvorby a realizace veřejné a sociální politiky koncepce a programy?

Dokumentujte na příkladu. 22. Na Vámi zvoleném příkladu ukažte, jak budete postupovat při vypracování dokumentu návrhu zákona

(právního předpisu).

B. Ústní zkouška - odpověď k zadanému tematickému okruhu

1. Veřejné zájmy a veřejná politika

- Konflikty veřejných a soukromých zájmů - Znaky veřejných zájmů - Veřejná politika jako vědní disciplína a jako sociální praxe - Polity, policy, politics

- Klíčové koncepty veřejné politiky a jejich představitelé 2. Hodnoty ve veřejné politice

- Hodnotové ukotvení veřejných politik - Funkce politických ideologií - Kritéria a indikátory ve veřejné politice - Hodnotové konflikty nositelů veřejných politik

3. Vládnutí

- Víceúrovňové vládnutí - Stát, trh, občanský sektor a média jako regulátory - Sítě aktérů - Sociálně patologické formy regulace - Kapacity vládnutí v globalizujícím se světě

4. Aktéři a instituce

- Aktéři jako jednotlivci i kolektivní subjekty - Instituce jako implicitní a explicitní regulátory - Přehled formalizovaných a neformalizovaných aktérů a institucí - Stát jako instituce a aktér - Arény a agendy

5. Veřejně politický proces

- Vývoj veřejných politik ve vzájemných interakcích a v širším společenském kontextu - Přednosti a slabiny fázových modelů veřejně politického procesu - Kritický přehled teorií procesu analýzy a tvorby veřejné politiky - Specifika a možnosti uplatnění teorií procesu analýzy a tvorby veřejné politiky

6. Formulace veřejných politik, rozhodování

- Možnosti změn veřejných politik - Racionální a inkrementální pojetí rozhodování - Aktéři a struktura rozhodování - Rozhodování v subsystémech veřejných politik - Strategické rozhodování

37

7. Implementace veřejných politik

- Teorie implementace - Kritické faktory a problémy implementace - Proces implementace - Pojetí mechanismu v sociálních vědách a veřejné politice - Vztah politiků a úředníků v implementaci politik

8. Teorie ve veřejné politice

- Kořeny studia veřejných politik - Multiparadigmatičnost sociálních věd - Přínosy sociologie, politologie, ekonomie a veřejné správy - Inspirace dalších oborů

- Výběr teorií v poznávání veřejné politiky a jejich plauzibilita - Zdroje poznávání ve veřejné politice

9. Sociální politika

- Sociální politika jako praktická disciplína - Cíle a funkce sociální politiky - Instituce a nástroje sociální politiky - Sociální politika jako věda; perspektiva životního cyklu ve zkoumání sociální politiky

10. Geneze sociální politiky

- Kořeny sociální politiky a (stručný) historický vývoj, - Bismarck, Beveridge, příp. další osobnosti a jejich vliv na sociální politiku - Evropská Unie a její vliv na sociální politiku

11. Sociální stát

- Sociální stát jako předmět teoretického zkoumání sociální politiky - Typologie sociálního státu (původní i novější) - Vývoj a etapizace sociálního státu - Sociální stát v zemích střední a východní Evropy

12. Chudoba a sociální vyloučení

- Vymezení a měření chudoby - Vymezení sociálního vyloučení - Systémy sociální pomoci a sociálních služeb

13. Nezaměstnanost a politika zaměstnanosti

- Proměny na trhu práce a jejich dopady na společnost a jednotlivce; chronická, opakovaná a dlouhodobá

nezaměstnanost, flexibilizace a prekarizace - Politika zaměstnanosti (v českém i evropském kontextu) - Institucionální řešení životních situací souvisejících s přechody ze vzdělávacího systému na trh práce a z

ekonomické aktivity do neaktivity - Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, politika zaměstnanosti určená pro osoby se

zdravotním postižením 14. Rodina a rodinná politika

- Proměny rodinného a demografického chování a jejich dopady na společnost a jednotlivce - Rodinná politika (v českém i evropském kontextu)

- Institucionální řešení životních situací souvisejících s dětstvím a rodičovstvím a přechodem z dětství do

dospělosti 15. Stáří, stárnutí v moderních společnostech a důchodová politika

- Demografické stárnutí a jeho dopady na společnost i jednotlivce, ageismus - Důchodové systémy a jejich reformy - Přechod do důchodu a perspektiva aktivního stáří a stárnutí

16. Stáří, stárnutí a politika dlouhodobé péče

- Dlouhodobá péče jako reakce na proměny společnosti a demografické stárnutí - Systém dlouhodobé péče (v českém i evropském kontextu)

38

- Formální a neformální péče, jejich vzájemný vztah a hlavní problémy ve vztahu k systému dlouhodobé

péče 17. Výzkum veřejných politik (policy research)

- Vědění a veřejná politika - Specifika veřejně politického výzkumu - Aplikovaný výzkum veřejných politik a akademický výzkum - Ontologie a epistemologie ve společenských vědách a výzkumu veřejných politik - Metodologie společenských věd a její využití při výzkumu veřejné politiky - Kvantitativní, kvalitativní a smíšený přístup k výzkumu veřejné politiky

18. Hodnocení veřejných politik

- Obecný rámec hodnocení - Kotvy hodnocení: kritéria, indikátory - Co hodnotíme - Metody hodnocení a jejich výběr - Problémy hodnocení veřejných politik

19. Strukturace veřejně politických problémů s formulací cílů

- Důležitost vymezení problému v policy analysis; - Pojem „problém“ obecně a v různých vědních disciplínách; - Základní komponenty problému a veřejně-politického problému - Hodnoty, cíle a kritéria - Hierarchie cílů (obecné cíle, konkrétní cíle, podcíle – goals, aims, objectives) - Substantivní cíle (rovnost, efektivnost, spravedlnost, svoboda volby) a instrumentální cíle (politická

průchodnosti, technická proveditelnost) - Tvorba cílů a kritérií

20. Policy analysis - Vymezení policy analysis - Základní kroky v analýze a tvorbě politiky - Policy analysis versus policy work - Znaky dobré policy analysis - Etické problémy policy analysis - Pozitivistická versus interpretativní policy analysis - Policy analysis v České republice

21. Nástroje veřejné politiky

- Klasifikace nástrojů veřejné politiky dle různých autorů - Cíle versus nástroje veřejné politiky - Přednosti a omezení jednotlivých typů nástrojů veřejné politiky - Možnosti identifikace variant řešení (dosavadní zkušenosti, řešení problému v minulosti; poznatky z

teorie veřejné politiky - nástroje veřejné politiky; řešení podobných problémů v zahraničí; tvořivost a

vlastní invence) - Klíčové principy dobré praxe

22. Typy veřejněpolitických dokumentů a základy argumentace v policy analysis

- Typy veřejněpolitických dokumentů - Policy brief a další prakticky orientované výstupy - Argumenty a argumentace ve veřejné politice - „Argumentační síla“ různých zdrojů dat

23. Veřejná moc, veřejná správa a organizace veřejné správy

- Veřejná moc a veřejná správa - Státní správa a samospráva - Organizace veřejné správy v ČR - Vykonavatelé veřejné správy

24. Řízení veřejné správy a reforma veřejné správy

- Základní teoretické koncepty a přístupy k řízení veřejné správy

39

- „Dobré vládnutí“, „dobrá“ veřejná správa - Efektivní a účinná veřejná správa - Reforma veřejné správy v ČR

25. Zaměstnanci veřejné správy, etika zaměstnance veřejné správy

- Veřejná a státní služba - Státní zaměstnanci. Zákon o státní službě - Etika ve veřejné správě. Etický kodex pracovníka veřejné správy - Korupce ve veřejné správě

26. Kontrola ve veřejné správě a správní dozor

- Role kontroly ve veřejné správě - Vnější kontrola veřejné správy - Vnitřní kontrola veřejné správy

- Správní dozor 27. Vývoj teorií a metodických přístupů veřejné ekonomie v kontextu ekonomie hlavního proudu a

sociálního vývoje v průběhu 19. a 20. století

• Přehled vývoje hlavních teoretických východisek veřejné ekonomie • Selhání trhu (informační asymetrie, externality, veřejné statky, veřejná kontrola a vlastnictví, růst

příjmových a majetkových nerovností), hospodářská krize ve 30 letech a finanční krize 2008-2010 • Vývoj metod v ekonomii a jejich vliv na vývoj veřejné ekonomie, vztah ekonomie a etiky, filosofie

ekonomie (kauzalita), rozdíly ve vymezení předmětu ekonomie ve vztahu k sociální odpovědnosti • Kritická reflexe transformačních procesů ve státech střední a východní Evropy po roce 1990, vlivy

neoliberalismu na institucionální vývoj (Washingtonský konsensus 1989 a jeho aktuální přehodnocující

diskurz) 28. Institucionální ekonomie, ekonomická sociologie a ekonomie chování

• Význam institucionální ekonomie pro současnou společnost a pro veřejnou ekonomiku (interpretace

transformačních procesů a jejich aktuálních důsledků) • Historický vývoj a perspektivy využití IE a NIE v 21. století v kontextu celkového vývoje

institucionální teorie • Příklady využití institucionální analýzy ve veřejné politice • Přínosy ekonomické sociologie a ekonomie chování pro veřejnou ekonomii a veřejnou politiku

29. Efektivita a ekvita ve veřejném sektoru

• Pojem efektivita (typy), účinnost, účelnost, CEA, CBA, CUA, CM • Alokační efektivita, produkční efektivita, institucionální vymezení veřejných výdajových programů,

jejich evaluačních a kontrolní metod, příklady ČR/EU, příčiny selhání • Politická/sociální efektivita veřejného sektoru v kontextu platných dokumentů lidských práv

(Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv) • Role neziskového sektoru a občanské společnosti v demokratickém systému, význam sociálního

podnikání při řešení aktuálních sociálních problémů (příklady oblastí bezdomovectví, nezaměstnanosti) 30. Veřejné finance (příjmy a výdaje) v kontextu hospodářské politiky

• Funkce veřejných financí ve smíšené ekonomice, ekonomika sociálního státu v kontextu ekonomické

globalizace (trendy vývoje v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálního zabezpečení) • Cíle, funkce a nástroje hospodářské politiky, vývoj v ČR a EU, koordinace hospodářských politik v EU

(nástroje, metody) • Současný diskurz daňové politiky (OECD, EU, harmonizace, aktuální problémy v ČR) • Veřejný sektor v makroekonomickém kontextu, alternativní ukazatele pro hodnocení ekonomického a

sociálního vývoje (systém národních účtů, satelitní účty pro oblast zdraví, sociálního zabezpečení,

ukazatele Eurostatu pro hodnocení vývoje v oblasti sociálního státu, Human Developmen Index, Social

development, Freedom of development, Indicators of sustainable development; výzkumy OECD v

oblasti well-being, happiness)

40

Základní literatura:

Castles, F.G., S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson. 2010. The Oxford Handbook of the Welfare State.

Oxford: Oxford University Press, part II, VII, VIII.

Dohnalová, M. a kol. 2012. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. Praha: Wolters

Kluwer.

Grix, J. 2002. Introducing Students to the Generic terminology of Social Research. Politics 22 (3), 175-186.

Hamerníková, B., Maytová, A. a kol. 2010. Veřejné finance. Praha: Volters Kluwer.

Kliková, Ch., Kotlán, I. a kol. 2006 (třetí vydání, 2012). Hospodářská politika: teorie a praxe. Ostrava: Sokrates.

Kotous, J., Munková, G., Štefko, M. 2013. Obecné otázky sociální politiky. Praha: Ústav státu a práva AV

ČR. http://www.ilaw.cas.cz/get.php?file=data/files/epub/Obecne%20otazky%20socialni%20politiky.pdf

Krebs, V. a kol. 2010. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer. Kapitoly 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16.

Liška, V., Sluková, K., Volejníková, J. 2011. Institucionální ekonomie. Praha: Professional Publishing.

Ochrana, F., Půček, M. 2011. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě. Praha: Wolters Kluwer.

Peková, J. a kol. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: ASPI, Wolters Kluwer.

Kapitola 1.

Pomahač, R. a kol. 2013. Veřejná správa. Praha: C. H. Beck.

Potůček, M.: Sociální politika. 1995. Praha: Sociologické nakladatetví.

Potůček, M. a kol. 2005 (dotisk 2010). Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství.

Potůček, M. 2015. Veřejná politika. Praha: C. H. Beck.

Sabatier, P. A., Weible, Ch. (eds.) 2014. Theories of the Policy Process. 3rd Edition. Boulder, Col.: Westview

Press.

Sokol. J. 2014. Etika, život, instituce. Pokus o praktickou filosofii. Praha: Vyšehrad.

Stiglitz, J. E. 2000. Economics of the Public Sector. New York: W. W. Bortin. Chapter 1. The public sector in a

mixed economy.

Tomeš, I. 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál. Kapitoly 16, 17, 18, 19.

Veselý, A. 2009. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. Část I.

Veselý, A., Nekola, M. (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha:

Sociologické nakladatelství.

Date post:	04-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	9 times
Download:	0 times

Průvodce studiem VSP v kombinované formě...3 Úvod Průvodce studiem oboru veřejná a sociální...

Documents