- 1 -

DDUUBBEENN 22001166

aaddrreessaa:: 775555 0011 VVsseettíínn,, HHoorrnníí MMěěssttoo 113344 tteell..:: 557711 441111 669922 ee--mmaaiill:: ffaavvsseettiinn@@aaddoo..cczz wweebb:: wwwwww..ffaarrnnoossttvvsseettiinn..cczz;; ffaarrnnoosstt..vvaallaasssskkaappoollaannkkaa..cczz

RRAADDOOSSTT LLÁÁSSKKYY

Milí přátelé, zdravím vás z Říma! 19. března letošního roku papež František podepsal – a o několik dní později (8.4.) byl zveřejněn – dokument nazvaný Amoris laetitia. Tento dokument byl v průběhu několika málo dní různými komentátory «překřtěn» na jakýsi «základní zákon o rodině», jelikož jde o spis zabývající se podrobně tématy spojenými se životem rodiny v naší době. Pokud se zajímáte o zprávy z církevního dění, možná jste zaznamenali nebo i četli úryvky z tohoto dokumentu (dostupný prostřednictvím www.radiovaticana.cz). Rád bych k tomuto dokumentu přidal pár poznámek, neboť víc se do krátkého článku nevejde: 1) Amoris laetitia znamená Radost lásky. Divné jméno pro «církevní dokument»? Ani ne, jestliže uvážíme, že tento spis je jakýmsi pokračováním předchozího dokumentu papeže Františka, pojmenovaného Radost evangelia. Radost – láska – evangelium jsou ve «slovníku» papeže Františka nutně propojené nádoby, které se vzájemně doplňují, osvěžují a ověřují v našem životě. Tato synonyma na sebe vzájemně odkazují, aby vytvořily trojúhelník, skrze nějž Bůh «vyměřuje» prostor našeho života: prostor, který je (vezmeme-li v úvahu dosah těchto tří pojmů) prostorem ne vymezování se vůči druhým («těm venku» mimo nás…, problémovým, nedokonalým, nezralým…), ale je nutně prostorem «inkluzivním», přijímajícím a chápavým. A proto bych vás všechny rád vyzval: čtěte tento dokument! Sami, v manželském páru, v rodinách, ve společenstvích: čtěte a mluvte s druhými o tom, co vás při četbě napadá! 2) Rozsáhlosti textu tohoto dokumentu jako by napovídala rozsáhlost a rozmanitost otázek a problémů, týkajících se lidského života v rodinném prostředí – tj. prostředí, které se týká téměř všech: ať jsme z něj vzešli, žijeme

- 2 -

v něm teď nebo se na založení rodinného společenství připravujeme. Je jasné, že jiné problémy řeší rodiny v prostředí slumu v Africe a jiné problémy lidé střední/vyšší třídy pocházející z evropské společnosti. Tento dokument – zdá se – je prvním dokumentem, který konkrétně, do konkrétních pastoračních důsledků přijímá následující fakt: všichni jsme lidé, milované dcery a synové Boha, ale každý z nás vyrůstá, žije a pohybuje se v jiném prostředí, s jinými možnosti, s jinými aktuálními těžkostmi, které je nutno řešit. 3) Často se stává, že se v církevních dokumentech a v různých projevech omezíme na konstatování ideálu: uvědomuji si, jak často my kněží, ale i jiní lidé, mluví o tom, jak «by mělo být» - a přitom život plyne jinou cestou. Pozor! To neznamená, že nemáme tíhnout, směřovat, k ideálu: ale jím je Kristus, osoba, nejen nějaká abstraktní myšlenka, dogma, ideologický systém; dříve než my sami se vydáváme

za Kristem, vězme, že on sám se daroval: stal se člověkem, vydal se za nás. Stavět stále ideál nad realitu je nejen neúčinné, ale hlavně i nebezpečné, kontra-produktivní, jelikož nevnímáme znamení času, proměny člověka, rozvoj nových možností a poznatků o sobě, o světě. A proto se například tento dokument snaží nespokojit s «pár

věčnými pravdami», ale obrací náš pohled a pročišťuje náš průzor a vhled na realitu: vždyť život koho z nás je ideální, dokonalý? Amoris laetitia se snaží o tuto proměnu: svět není černo-bílý, v životě nejde o binární systém složený z hodnot 1 nebo 0. Realita skrývá nespočet odchylek, nevyjasněných otázek, přechodného stavu, dobu zrání, dospívání ve vztahu (partnerském, manželském či jakémkoliv jiném) – a toto «přechodné období» má svoji důležitost, svoji důstojnost. 4) Další důležitá proměna, kterou vykonává Amoris laetitia je jakýsi myšlenkový rámec, do nějž zasazuje otázku svátostí a zejména společenství na přijímání Krista v eucharistii. Porovnáme-li náš způsob uvažování s Ježíšovým «Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky» (Mt 9,13), zjistíme, že často vnímáme účast na společenství s Kristem prostřednictvím svátostí spíš jako «odměnu» než jako «lék». Staletí církve navršily jisté nezdravé lidové zvyklosti, tradice, domněnky, až (vrcholíce tento proces v 18.-19. století) se lidé vzdálili od častého přijímání eucharistie, vnímajíce Krista v této způsobě jako odměnu pro bezchybné lidi a jako zvláštní «obchodní artikl» pro vyvolené. A nyní Amoris laetitia se snaží rozhýbat opačný proces: Není-li Kristus ve svátostech jen odměnou, stává se společenství s ním na prvním místě «ozdravným pobytem» pro naše životy, zhmotněním Boží milosrdné náruče – z níž není možné paušálně, obecně, vymezovat, oddělovat,

- 3 -

vylučovat – a tím trestat lidi, žijící v tzv. «iregulárních» svazcích například poté co uzavřeli druhé manželství. Proto se jednou z jasných výstupních linií tohoto dokumentu stává nabádání směřované kněžím a biskupům, tj. těm, kteří vstupují do konkrétního lidského kontaktu s lidmi, jistým způsobem vymezovanými z církevního společenství, aby jim pomohli rozlišit míru osobního zavinění, aby chápali a pomáhali rozlišovat touhu po Kristu a společenství s ním skrze svátosti pro lidi kteří uzavřeli nové manželství poté, co jejich předchozí bylo ukončeno. To, k čemu Amoris laetitia vybízí, je proměnit svůj pohled na Boha sdíleného církví a v církvi: je-li církev tajemným Kristovým tělem (a ne jen jednou z lidských organizací), stává se naprosto zásadní otázkou otázka našich vnitřních vztahů – integrování druhých a porozumění jejich situaci, nestavět obraz «exkluzivity» která vylučuje «nehodné», nedokonalé. Naše vlastní vztahy ve společenství církve musí být ovlivněny, proměněny a neseny tím, jaký vztah máme k Bohu přítomnému mezi námi: církev není shromážděním individualistů, ale formou, podobou, dosvědčující náš vztah a naše přesvědčení o Bohu: «Oblečte se v člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus.» (Kol 3,11)

P. Josef Mikulášek, Řím

POZVÁNKY NA DUBEN – KVĚTEN 2016

VSETÍN – v neděli 1. května 2016 zveme na 11. POUŤ RODIN DĚKANÁTU na Svatý Hostýn, na programu: pěší pouť (2:00 odchod od kostela Vsetín, SO 23:30 POLANKA), na kole nebo autobusem (7:30 od kostela - cena 170 Kč, děti zdarma) 9:15 Májová pobožnost, zdobení májky - P. Šolc SJ, procesí od Vodní kaple, 10:15 mše svatá za rodiny a bohoslovce - P. Antonín Štefek, rektor AKS, 13:30 beseda s P. RNDr. Jiřím Kučerou - téma: Srovnání katolické výchovy dětí v rodinách - ČR&USA, program pro děti, prohlídka věže, svátostné požehnání. Odjezd v 15:00. Velmi vhodné pro děti prvokomunikanty a jejich rodiče. Ve čtvrtek 4. května 2016 - Slavnost Nanebevstoupení Páně, zasvěcený svátek

VSETÍN POLANKA POZDĚCHOV 7:00, 10:00 sv. Růžena a 18:00 18:30 17:00

VSETÍN - Koncert Konvalinky pro maminky 8. květen 2016 - letošní slavnostní koncert Konvalinky pro maminky v 16:00 v kostele Dolního sboru ČCE. Program připravily pěvecké sbory Masarykova gymnázia Vsetín - Gaudeamus, Song a Hekal, pod vedením sbormistryně Mgr. Heleny Kaločové, výtěžek na konto ZDENIČKA. MILÉ MAMINKY i my se připojujeme k přání Vašich nejbližších o Dnu maminek

13. května 2016 zahájíme Jubilejní rok FATIMY - sejde se společenství Fatimského apoštolátu na PC již 16:00. Předání informací Fatimského apoštolátu, přesun

- 4 -

do kostela, růženec, 17:30 Májová pobožnost, mše svatá v 18:00, zasvěcení Panně Marii a fatimská hymna. OLOMOUC 14. května 2016 ministrantský den v AKS, odjezd 6:52 z ČD. VSETÍN - 15. květen 2016 Slavnost Seslání Ducha Svatého obnovíme závazky vyplývající ze svátosti biřmování, začneme v sobotu mší svatou z vigilie ve 20:00. Mezinárodní den rodiny - nahlaste se

prosím manželé jubilanti v sakristii nebo na faře (50 a více, 30, 25, 20, 10, 5, a 1rok spolu), v 8:30 Vaše jubileum oslavíme spolu s přípitkem pro všechny v 9:30 před kostelem v 10:00 pak zveme manžele jubilanty na společný oběd. VSETÍN – 16. květen 2016 po májové v 18:00 se pomodlíme u sochy sv. Jana. VSETÍN – 22. květen 2016 Slavnost Nejsvětější Trojice - 1. svaté přijímání, 13 dětí VSETÍN – POLANKA 26. květen 2016 Slavnost Těla a Krve Kristovy. Po mši svaté, která bude mimořádně už v 17:00, bude následovat průvod Božího Těla ke čtyřem oltářům: 1 - na místě Kříže před kostelem (PRF + ERF), 2 - u Kříže na starém hřbitově(CPRSPOLU), 3 - před sochou Imaculatty(FAAP), 4 - před sochou sv. Jana Nepomuckého (OTCOVÉ A MATKY). Na slavnost zveme zejména děti, které letos přistoupily k 1. svatému přijímání, mládež, schóly, hasiče, členy různých organizací a spolků. Přijďte ustrojeni svátečně, děvčata jako družičky, nebo kdo můžete v kroji a hlavně si přineste květy, které budeme Pánu Ježíši sypat na cestu. Plnomocné odpustky získá také ten, kdo se zbožně účastní eucharistického průvodu o slavnosti Těla a Krve Páně.

VSETÍN POLANKA POZDĚCHOV 7:00, 10:00 sv. Růžena a 17:00 18:00 Neděle 10:00

Úklid Mariánského náměstí a míst, kde budou oltáře ve středu dopoledne, příprava na jednotlivé oltáře ve středu odpoledne, dozdobení oltářů ve čtvrtek od 14:00. Prosíme ochotné o dovoz břízek - info pan Firich. Přibližně v 19:00, po skončení slavnosti, zveme na posezení u grilu na farské zahradě. Náboženství ve všech třídách, BROUČCI a SVĚTLUŠKY nebudou. KRAKOV 2016 – v sobotu 28. května 2016 POLANKA - 29. květen 2016 - 1. svaté přijímání, 11 dětí MÁJOVÉ - Nejkrásnější měsíc v roce - květen je zasvěcen Panně Marii, každý den jsou májové, začátek v 17:30 18:00 POLANKA), čteme příběhy ze života Dominika Savia. Zveme zvláště děti, mládež a hlavně ty, kteří půjdou 22. (29.) května 2016 k 1. svatému přijímání. VELEHRAD 2016 4. června 2016 MODLITBY ZA POVOLÁNÍ A OBNOVU RODIN - ve 12:00 odjezd od kostela se zastávkou v Rokytnici, PROGRAM: 14:30 přednáška prof. Ambroze SJ, 15:00 SV. RŮŽENEC – KORUNKA (Zděchov), 16:00 ADORACE NSO (Valašské Klobouky), 17:00 MŠE SVATÁ (Luhačovice).

- 5 -

KVĚTNOVÝ MÁJ PATŘÍ PANNĚ MARII, ALE PROČ? Zvyk dedikování měsíce května naší Bohorodičce byl hlavně popularizován “Růžencovými Encyklikami“ Lva XIII. Mezi roky 1883 a 1889 tento papež napsal dvanáct encyklik a pět apoštolských listů o růženci. Ale Katolická Encyklopedie připouští rannější původ “Mariánského Měsíce“, poukazujíc na to, že mariánská devoce v nynější formě začala v Římě, kde P. Latomia z římské jezuitské koleje udělal duchovní slib na konci osmnáctého století, že zasvětí celý měsíc květen blahoslavené Panně Marii, za účelem preventivní ochrany studenstva před nevírou a nemravným životem. Z Říma se tato praktika rozšířila na jiné jezuitské koleje a posléze do všech katolických kostelů. Nicméně, i když katolíci vědí, že květen je zasvěcen Panně Marii, přesná odpověď na otázku, proč zrovna měsíc květen patří rodičce našeho Boha, zůstává oříškem. Proč se zrovna máj nejlépe hodí k blahoslavené P. Marii? Někteří poukázali na fakt, že v klasické západní kultuře byl měsíc květen identifikován jako období začátku nového života. V Řeckém světě patřil květen bohyni Artemis, která měla na starost plodnost a římská kultura spojila máj s Florou, bohyní květeny. To vedlo ke zvyku ludi florales – květinových her, které začínaly koncem dubna jako příprava na měsíc květin. Zdá se tudíž, že to antické spojování května s počátkem života a plodností vyústilo do víry, že měsíc květeny a rozkvétání – květen, je měsícem mateřství. To je také důvod, že Den matek je celebrován během tohoto měsíce jak v Evropě, tak ve Spojených Státech, a v jiných částech světa. Navíc, v květnu je zimní období definitivně ukončeno a jarní počasí začne převládat. V římském kalendáři květen úředně reprezentoval začátek jara. Nový začátek, či nové narození, je svědectví o mateřství “matičky země“.

Když se řekne "květen", hned nás napadne Máchův "lásky čas"! Není divu, vždyť v přírodě všechno kvete a teplé večery přímo vybízejí k zamilovaným procházkám! Považovat květen za měsíc zamilovaných je však také poměrně nová tradice. Její kořeny můžeme hledat v devatenáctém století, v období romantismu. Umělci byli tehdy fascinováni a inspirováni krásou přírody, ale také tajemnem a romantikou dávných věků. Jako “měsíc lásky“, se květen úzce vztahuje - v čistě spirituální interpretaci - k panenské Marii, která z lásky a pokory přijala láskyplný úkol mateřství a Božího rodičovství. Jen opravdová láska mohla dát život Lásce.

Vzájemné propojení mezi mateřstvím a květnem vedlo křesťanský svět k adopci měsíce května jako měsíce Marie Panny. Květen je měsícem naší Paní přesně pro její požehnané mateřství. Pro dar nové naděje ve věčný život. Nové zrození v duchovním smyslu přichází skrze křest svatý, který by nebyl možný bez zrození Ježíše Krista.

Kristus znamená nový začátek, novou smlouvu, a nové zrození k nekonečnému jaru, kdy zima hříchu byla pokořena a definitivně ukončena.

P. Jiří Kučera

- 6 -

PASTÝŘSKÝ LIST VELIKONOCE 2016

Drazí bratři a sestry, upřímně se radujte, protože Kristus vstal! Opravdu vstal a ukázal se jako vítěz nejen nad hříchem a smrtí. On přinesl řešení i bezvýchodné situace. Lidstvo, které zhřešilo, nedovedlo svou vinu napravit. On se nad námi smiloval. Aby nás ušetřil a zachoval spravedlnost, vzal naše hříchy na sebe a přinesl za nás smírnou oběť. Plni úžasu slavíme dnes velké vítězství Božího milosrdenství. I nám, kteří se k němu hlásíme, ukazuje, že odpuštění, smíření a milosrdenství i v bezvýchodné situaci nabízí východisko a novou budoucnost, protože způsobuje něco

samo o sobě nemožného, když promíjí, co je z hlediska spravedlnosti neprominutelné. Odpuštění dává možnost odblokovat a uzdravit i naše vztahy k Bohu a k bližním. Dává možnost, ale na nás záleží, jestli ji opravdu využijeme. Odpuštěním je zrušena příčina blokace, ale k uzdravení vztahu je třeba odpuštění skutečně přijmout, uvěřit mu a začít komunikovat, začít vytvářet vztah lásky, která se o druhého zajímá, naslouchá mu, chce jeho dobro a je ochotná se pro druhého angažovat. Kristus svou obětí na Kalvárii spustil uzdravující lavinu milosrdenství. Odpustil mně a teď čeká, že tento dar předám dál, že odpovím odpuštěním všem, kteří se nějak provinili proti mně. Vůbec nemusím hledat důvody pro odpuštění. Skutečnost, že Bůh odpustil mně, je naprosto dostatečným důvodem k tomu, abych já odpustil všem a měl podíl na uzdravující lavině odpuštění. Zmrtvýchvstalý Kristus se zjevoval učedníkům v různých situacích, aby jim dal zakusit, že je s nimi. Kéž by vstoupil i do naší společnosti! Co pro to můžeme dělat? Žít s Bohem! Naše prostředí nebude bez Boha, když aspoň já budu vnímavý na jeho přítomnost, když s ním budu v běžném životě počítat, když se ho budu ptát na jeho přání a budu se snažit líbit se mu, dělat mu radost. Všichni můžeme vnášet Boha do světa a pomáhat k jeho vítězství. V naší zemi chodí v neděli do kostela skoro půl miliónu lidí. Skoro polovina z nás jde ke svatému přijímání. Po mši jdeme do světa a neseme v sobě Krista. Kdybychom ho neskrývali, ale vyzařovali, nemohl by náš svět být bez Boha. Věříme, že Bůh je láska. Kdykoliv milujeme, miluje a působí v nás Bůh. Chcete někomu umožnit setkání s Bohem? Udělejte pro něho dobrý skutek z lásky. Nemějte strach ze skutků tělesného i duchovního milosrdenství. Jsou to nástroje evangelizace a zbožšťování prostředí. Je-li ten skutek opravdu z lásky, pak je z Boha. V dobrém skutku se lidé mohou setkat s Bohem. Stejně tak jednejte, když máte pocit, že vás Bůh opustil, že je daleko. Děláte-li skutky lásky, on sám ve vás působí, tak nemůže být daleko. Je ve vás. Říkáte si snad: jaká škoda, že jsem nebyl mezi učedníky, kterým se Zmrtvýchvstalý zjevil? Pozor, on nám poradil, jak

- 7 -

se můžeme setkávat s Ním, Zmrtvýchvstalým. On slíbil, že tam, kde jsou v jeho jménu shromážděni dva nebo tři, tam je on sám uprostřed nich. Dává nám možnost vytvořit prostor, kde dochází k setkání s Bohem, který se zjevuje, dává příležitost zažít Ježíšovu přítomnost, setkat se s ním, nechat se jím oslovit. Být v Ježíšově jménu ovšem předpokládá, že člověk není ve jménu svém, že zapře sám sebe, vyjde ze sebe, nesleduje svoje zájmy, ale hledá postoj lásky, která je začátkem cesty k hlubšímu poznání Krista a sjednocení se s ním. Cesta ke sjednocení se v Ježíšově jménu je společnou cestou. Moje láska druhému naslouchá, dívá se jeho očima, umírá sobě, aby v sobě udělala místo pro druhého, kterého přijímá takového, jaký je. Sebe umenšuje, aby druhý rostl. Snad proto posílal Pán své učedníky hlásat evangelium Božího království po dvou. Sám byl mezi nimi, a proto mohli konat veliké skutky. Zmrtvýchvstalý se ukázal i dvěma učedníkům na cestě do Emauz. Chcete někoho přivést k Bohu? Dopřejte mu setkání s Kristem v našem společenství, aby ho mohl oslovit Ježíš sám. To je úkol církve, být tajemným Kristovým tělem, v němž se lidé mohou setkat s živým Kristem. Pokud toto církev neplní, nemůžeme se divit, že někteří říkají Kristus ano, ale církev ne. Ke splnění tohoto poslání stačí jen dva nebo tři Ježíšovi učedníci, kteří jsou sjednoceni v jeho jménu. I ta nejmenší buňka církve, každá rodina může být zářivým znamením Ježíšovy přítomnosti, která probouzí zájem, přitahuje a zapaluje ohněm Ducha. Budou-li lidé Kristem uprostřed nás osloveni a uchváceni, poběží za ním. Poznají-li štěstí Kristovy přítomnosti, budou sami přicházet a ptát se na jednotlivé kroky, jimiž se dá dojít k proměně obyčejné rodiny ve svaté společenství církve v malém. Když se podaří vytvořit společenství s Ježíšem uprostřed, poroste touha být s Ježíšem, poroste i láska k církvi, která se zakouší jako místo důvěrného života s Bohem. Je to úkol náročný, ale nejde o nějaký přídavek či další úkol ke všem stávajícím, jde o naši proměnu, která umožní uzdravení našich farností. Jde o absolutní přednost Krista přede mnou samým. Jde sice o zapření sebe, ale zároveň o nejlepší seberealizaci a sebezdokonalení až ke svatosti, která není výsledkem osobních snah, ale je darem Krista, který vyzařuje z nás i z našich společenství. Pak můžeme být svědky zázraků a oživení církve, které bude dílem zmrtvýchvstalého Krista. Děkuji všem, kteří se takto zapojí do oslavy Kristova vítězství, přeji velikonoční radost ze setkávání se Zmrtvýchvstalým i ve všedních dnech a všem ze srdce žehnám.

VELIKONOČNÍ DĚTSKÉ OKÉNKO - ALELUJA Otázky k době velikonoční: 1. kolik dnů má doba velikonoční? 2. Jakou událost si o Velikonocích připomínáme? 3. Jaká pobožnost se modlí v této době? Odpovědi pošlete E - mailem do 6. května 2016. pf

- 8 -

MEZINÁRODNÍ DEN RODINY

Tisíce rodin na celém světě si každoročně připomínají patnáctý květen jako Mezinárodní den rodiny. Také v ČR probíhá řada akcí, které oslavují nejbanálnější lidskou zkušenost, že v rodině je místo pro každého, že rodina je místem bezpečí a zázemí, místem naplněných vztahů, bezpečným prostorem pro růst a zrání. V řadě míst budou probíhat akce přístupné nejširší veřejnosti. K myšlence vyzdvihnout datum 15. květen jako Mezinárodní den rodiny a prožít týden oslav se každoročně zapojují nejrůznější subjekty - rodinnými a mateřskými centry počínaje. Do kalendáře akcí, které v rámci Týdne pro rodinu proběhnou, je možné přihlásit jakoukoliv událost, která bude probíhat a která je určena rodinám nebo se problematiky rodiny dotýká. Smyslem Týdne pro rodinu je ocenit všechno dobré, co v rodinách nacházíme: místo důstojného růstu i stárnutí, nekonečnou trpělivost při výchově, obětavost i velkorysost, úsilí investované do budování kvalitních vztahů, solidaritu, úctu a věrnost.

„Chvíle pro přípitek“ Ke slavnostním příležitostem neodmyslitelně patří přípitek. Také Týden pro rodinu na mnoha místech nabídne společný přípitek, k němuž se budou moci přítomní připojit. Myšlenkou společného přípitku bude „Rodina jako místo odpuštění“. Stejně jako ve všech mezilidských vztazích i mezi členy rodiny dochází k mnoha drobným konfliktům, nedorozuměním nebo vítězícím zájmům jednoho na úkor druhého. V rodině se ale člověk od počátku učí odpouštět, nelpět na svých vítězstvích, ale povýšit vzájemné porozumění a ohleduplnost na princip soužití. Proto bude přípitek Týdne pro rodinu věnován právě odpuštění. Proto k němu lze pozvat kohokoliv, s kým bychom si chtěli připít, abychom tak dali najevo svoji omluvu, touhu po smíření, nebo naopak výraz uznání a úcty, kterou k němu chováme. Přípitky se budou odehrávat během jednotlivých akcí, konaných v rámci Týdne pro rodinu. A kdyby vám to nevyšlo, nevadí. Pozvěte lidi, na kterých vám záleží, ke svému domácímu stolu. Dát najevo svůj zájem lze mnoha způsoby. Přejeme vám radostný a naplněný Týden pro rodinu 2016. Srdečně zveme jubilanty a ostatní na přípitek!!!

- 9 -

SVĚCENÍ P. ING. PETRA CHOVANCE V sobotu 4. července 1992 přijal v brněnském kostele sv. Jakuba (protože v katedrále probíhal archeologický průzkum) z rukou brněnského biskupa, sufragána - Mons. Vojtěcha Cikrleho spolu s dalšími 3 jáhny posvěcení ke kněžské službě náš farník pan ing. Petr Chovanec. Pochází z hluboce věřící katolické rodiny, otec původně zemědělský inženýr, nyní důchodce, maminka, magistra farmacie.

Slavnosti svěcení se zúčastnilo asi 50 - 60 farníků (1 autobus). Cesta novokněze ke dni svěcení nebyla snadná a přímá. Po absolvování střední zemědělské školy a maturitě v roce 1979 vystudoval vysokou školu zemědělskou, kde promoval v roce 1984. Již v té době byl členem salesiánské řeholní rodiny a tajně studoval teologii pod vedením Dr. Zvěřiny. Pak absolvoval 1 rok vojny a 5 let praxe ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubkách.

Po roce 1989 studoval 2 roky na UP v Olomouci, aby získal titul magistra teologie a letos složil státní závěrečnou zkoušku na teologické fakultě.

Hned 2. den, v neděli 5. července, se konala primiční slavnost, kdy odpoledne v 15:30 hodin sloužil na prostranství před kostelem P. Petr Chovanec svou první mši svatou. Slavnosti bylo přítomno mnoho kněží, bohoslovců, ministrantů a božího lidu. Primiční kázání pronesl salesián ThDr. Fr. Kunetka, proděkan teologické fakulty UP o povolání, které Bůh svěřil člověku. Za krásný a důstojný průběh slavnosti patří veliký dík p. Václavu Chvatíkovi ze Vsetína, který vedl skupinu obětavých farníků, kteří několik dnů před tím stavěli podium, oltář a spolu se ženami, členy scholy a ministranty připravovali vše tak, aby nebylo problémů.

Zápis z farní kroniky z roku 1992

Velký dík patří mamince Marii Chovancové, za dar života a víry, rodině Doležalové, Salesiánům a všem farníkům, kteří se přišli rozloučit 1. dubna 2016 s Petrem Chovancem SDB. Také dík za dary na „ADOPCI NA BLÍZKO“.

- 10 -

- 11 -

SETKÁNÍ S DUCHOVNÍMI KŘESŤANSKÝCH CÍRKVÍ

Dne 14. dubna 2016 proběhlo setkání ředitelky Charity Vsetín Věry Dulavové a vedoucích pracovníků jednotlivých služeb s kněžími katolických farností a duchovními jiných křesťan- ských církví, působících na území Vsetína a v okolních obcích. Paní ředitelka přivítala všechny přítomné a slova se ujal i pan děkan František Král.

Při společné snídani každá vedoucí pracovnice představila svou službu: s jakými uživateli pracují, jaká je jejich pracovní činnost a specifika. Součástí představení byla i prezentace v PowerPointu, doplněná fotografiemi. Setkání probíhalo v příjemné přátelské atmosféře, duchovní měli spoustu dotazů a byli nadšeni spektrem poskytovaných služeb. Závěrečné požehnání udělil všem přítomným P. Josef Červenka.

Všem duchovním děkujeme za účast, spolupráci a duchovní podporu v naší práci. Zároveň je našim přáním, aby tato setkání probíhala i v budoucnu.

NÁRODNÍ POUŤ V ROCE MILOSRDENSTVÍ

DO KRAKOVA v sobotu 28. května ve 4:00 Pořadatel: Rádio Proglas. Program od 9:00 - 16:00. (9:00 zpěvy, úvahy, texty, 10:30 mše svatá, pak pauza na oběd z vlastních zásob, 13:30 a) koncert mládeže, b) přednáška, c) adorace se zpěvy, 15:00 Korunka k Božímu milosrdenství a pouť do nového chrámu sv. Jana Pavla II., kde se končí požehnáním.) www.pout2016.proglas.cz. Zvláště zveme rodiče, kteří mohou svou poutí připravit pouť mládeže.

PODĚKOVÁNÍ

Milí otcové, děkuji za včerejší setkání, za pozvání a informace z pobytu v cizině. Uvědomila jsem si, že psychiatr a nyní řeckokatol. kněz Max Kašparů se vyjádřil, že začíná panovat totalita lidských práv. Myslím, že je dobré být celý život žákem. Když mi bylo 60 let, jako nejstarší a už důchodkyně, jsem končila dvouletý kurs etické výchovy v Brně, který mne velmi obohatil a pomohl. Moje maminka byla

- 12 -

ve svých 88 letech po operaci krčku a já jsem péči o maminku 1 x za měsíc po zkušenostech získaných v kurzu, nechala po instrukcích, v péči 67letého manžela. Přineslo to nečekané plody pro celou rodinu. Moje závěrečná práce je průměrná, byla jsem jediná středoškolačka, neměla jsem počítač, moc jsem se nemohla radit s lektorkou, je tam dost chyb, práce krátká, ale napsala jsem poctivě, co se mi podařilo s malými dětmi a bylo to funkční. Vím, že máte málo času, ale pokud by Vám to vyšlo, bylo by mi ctí, kdybyste si práci přečetli. Pár známým, kteří chtěli, jsem dala práci k dispozici. S láskou a v úctě Vaše Vášová Věra

SETKÁNÍ PEDAGOGŮ NA FAŘE U příležitosti výročí narození Jana Amose Komenského se ve středu 30. 3. 2016 po večerní mši svaté uskutečnilo na faře setkání věřících učitelů naší farnosti. Co do počtu zúčastněných to bylo setkání malé, zato velmi milé. Sešli se zde učitelé různého věku i aprobací, od těch nejmladších – v podstatě začínajících, až po učitele, kteří jsou již na zaslouženém odpočinku. Nechyběla zde ani paní katechetka a náš nový pan kaplan - otec Jiří, který je také mj. pedagogem.

Přítomné učitele přivítal pan děkan. Každý pak stručně představil a charakterizoval svou konkrétní učitelskou profesi a školu, na které působí či působil. Poté se rozproudila debata, ve které každý sdílel zkušenosti a poznatky ze své učitelské praxe. Paní katechetka poutavým způsobem přiblížila všem problematiku výuky

náboženství na vesnických základních školách a v Pastoračním centru ve Vsetíně, kam dochází vsetínští žáci. Rovněž pan kaplan, otec Jiří zaujal přítomné zajímavými postřehy ze své bohaté pedagogické činnosti v USA. Ostatní tak měli možnost srovnání a širšího pohledu na výuku, vzdělávání a výchovu. Do svých domovů se pak všichni rozcházeli osvěženi ze vzájemného setkání a sdílení a povzbuzeni do své další učitelské práce. Dá-li Pán Bůh, sejdou se učitelé i v příštím roce. Bylo by jistě dobré, kdyby se jich sešlo více. Monika Ludvová

PRÁZDNINOVÁ POUŤ DO RAKOUSKA

Zveme na pouť po klášterech Jižní Moravy a Dolního Rakouska s farností Vsetín a Hovězí. Termín: 18. - 20. srpna 2016 (čtvrtek - sobota). Ubytování a polopenze - ekoagrostatek Sokolí hnízdo Hnanice u Znojma 2x nocleh, 2x polopenze - snídaně, večeře - bufet. Přihlášky v sákristii. 571 411 692

- 13 -

XXXI. SDM KRAKOV 2016 „66 OTÁZEKDOKRAKOVA“ Už za 170 dní.

58. Kde se konalo XXVIII SDM? 59. Jaké bylo motto? 60. Z jakého důvodu se nezúčastnil Benedikt 16? 61. Která to byla zahraniční cesta pp Francisca. 62. Které město hostilo mládež z ČR? 63. Čím je známo Rio de Janeiro? 64. Kde se setkal ppF s mladými a co zaznělo při příjezdu v sobotu večer....(nápověda - hudba) 65. Jaká jsou motta SDM XIX – XXXI?

66. Těšíš se do Krakova, a kolikáté je to Tvoje SDM a se kterými papeži? Odpovědi bude třeba zasílat na favsetin@ado.cz do 27. DUBNA!!!!!! – VYHODNOCENÍ. Odměna - KRAKOV 2016. Díky, těm, kdo se zapojili. Těším se do Krakova16 a TY? pf

PODĚKOVÁNÍ ZA VAŠI ŠTĚDROST V BŘEZNU

ÚČEL SBÍRKY VSETÍN POLANKA POZDĚCHOV Postní almužna 20.071,- 6.510,- 1.508,- Krakov 2016 20.886,- 11.629,- 2.341,- Na opravy 29.008,- 23.756,- 2.457,- Svatý hrob 4.771,- 8.345,- 1.647,- AK Seminář 33.204,- 13.903,- 2.504,-

Díky za Vaše široké srdce a otevřenou štědrou dlaň. I řekněme k „cizím“. Bůh to vidí, miluje štědrého dárce, a odměňuje. Nikdy jsem neprosil ty, kteří jsou v nějaké finanční tísni, či mají více dětí. Veliké díky Vám všem!!!! pf

PODĚKOVÁNÍ MALOMOCNÝCH

Vážený pane faráři, milí bratři a sestry v Kristu, velmi Vám děkuji za dar 14.771,- (Vsetín), 634,- (Pozděchov) a 4.200,- (Valašská Polanka), kterým podporujete dílo Likvidace lepry. Konkrétně to znamená zachraňovat životy lidí zcela odkázaných na pomoc druhých. To není fráze, ale můj zážitek, který mám stále před očima po svém návratu z Libérie. Bylo to sice v polovině února, ale setkat se s malomocným patří mezi okamžiky, na které

se nezapomíná. Nechci drásat Vaše nervy, přesto mi dovolte, abych se s Vámi podělil: Libérie je země v Západní Africe – nedávno postižená epidemií viru

- 14 -

Ebola, který způsobil, že se lidé začali bát všech nemocných. Tento strach je cítit na každém kroku – a není se čemu divit: v každém městě, v každé farnosti zemřely desítky lidí. Při našem field trip výjezdu jsme v jedné vesnici objevili tři nemocné leprou (malomocenstvím) a jednoho mladíka, který měl na noze otevřený vřed buruli asi 20 cm velký (buruli = nemoc příbuzná lepře). Nejdříve doufal, že se to zahojí „samo“, ale pak se raději začal schovávat, aby ho ostatní nevyhnali z vesnice – to trvalo celý rok. Když jel s námi autem do nemocnice v Gante, v jeho očích byl strach a bolest, ale současně i radost, že se mu konečně dostane pomoci. A tu skutečně dostane – i díky Vám! Jménem všech nemocných žijících ve strachu Vám děkuji za Vaši podporu, kterou dáváte naději. S pozdravem a požehnáním

P. Vojtěch Eliáš, Praha LL

AD. POHRANIČÍ

Milý otče Františku, drazí vsetínští, polanští a pozděchovští farníci, s velkou radostí jsem před několika týdny obdržel na účet naší farnosti Váš velký dar 21.631Kč, Pozděchov 1.996Kč, na dokončení rekonstrukce kostela sv. Martina v Markvarticích. Velmi si vážím vaší dobroty a štědrosti a také vaší ochoty, otče děkane Františku, zveřejnit moji prosbu a uskutečnit sbírku pro severočeské misie. Pro mnohé z Vás je kraj severních Čech neznámý a přece bych Vás rád srdečně pozval na slavnostní posvěcení kostela, které se uskuteční v září 2017. Je to v pořadí již čtrnáctý kostel, který se nám s Boží pomocí podařilo zrekonstruovat. A právě tento kostel sv. Martina byl naprostou ruinou určenou k zániku. V současné době je v markvartickém kostele nově položená nová dlažba, dokončila se hudební kruchta, osazují se nové venkovní a vnitřní dveře a se zedníky - dobrovolníky - jsme loni nově postavili 40 m ohradní zdi, která byla celá staticky narušená. Místní obyvatelé a farníci se také zapojují do pomocných prací a těší se, až bude v kostele sloužena první mše svatá - opět po padesáti letech. Rád bych se vám také trochu pochválil. Mezi mé velké radosti v poslední době patří výsledek tříkrálové sbírky v našich 14 farnostech, kam patří také Markvartice, a které mají dohromady 6000 obyvatel. Celkem jsme na dobročinné účely posbírali 140.000 Kč a byli jsme celkově pátí v diecézi a předběhli celkovou sumou také některá okresní města. Již vícekrát jsem si vyzkoušel Boží dobrotu, že když obětujeme my dar pro potřebné, vrátí se nám od jiných dobrodinců na účel, na který právě nejvíce potřebujeme. A těmi dobrodinci jste v tuto chvíli vy, drazí přátelé. Oprava markvartického kostela

- 15 -

je nyní prioritou mezi všemi dalšími obnovami, které probíhají současně. V letošním roce bych rád dokončil opravu barokních lavic, které jsme získali z jiného nepoužívaného kostela, dále postavil během socialistické éry zbouranou

předsíň k hlavnímu vstupu, dokončil opravu interiéru věže, provedl kamenické práce (sokl kostela, portály, schodiště) a vystavěl první část výklenkových kaplí křížové cesty, které byly součástí ohradní zdi a dnes mají již vybudovány základy. Do slavnostního dne v září 2017, jak je vidět, zbývá ještě mnoho práce, které jsou závislé také na zdroji financí, které získám. Nezbývá mně ale nic jiného, než zůstat optimistou.

Děkuji Vám také za duchovní podporu tohoto velkého díla a těším se, že Vás budu moct také osobně pozvat do naší diecéze při návštěvě vsetínské farnosti letos v listopadu. Mši svatou za vás, dobrodince, rád odslouží náš P. František Segeťa v neděli 1. května v 9.30 v kostele sv. Václava v Srbské Kamenici. Srdečně Vás zdraví vděčný

Marcel Hrubý, administrátor farnosti V Srbské Kamenici, dne 21. 04. 2016

V příloze foto interiéru kostela před opravou (2003) a dnes (2016).

SETKÁNÍ S PASTORAČNÍMI PRACOVNÍKY DĚKANÁTU

Na přání otce arcibiskupa se uskutečnila v únoru a březnu ve všech farnostech děkanátu setkání s pastoračními spolupracovníky děkana. Snaha rozvíjet pastoraci potřebným způsobem i přes nedostatek kněží, kteří musejí spravovat více farností, vedla v posledních letech k většímu zapojení laických pracovníků a to ne cestou klerikalizace laiků, kteří by přebírali liturgické funkce, ale osvobozením kněží od prací jiných profesí, které se dříve ovšem od kněží očekávaly. Základní jednotkou spolupráce je děkanát pod vedením děkana

a místoděkana. V každém děkanátě pracuje jeden katecheta - Mgr. Jana Srbová z Valašské Polanky, pastorační asistent pro Charitu - Bc. Marta Koňaříková z Hovězí a Marie Fedorová z Nového Hrozenkova. Tam, kde je nemocnice, nemocniční kaplan - Mgr. Jan Mokrý z Huslenek a Bc. Marta Koňaříková. Laický pracovník rodinné

pastorace – Mgr. Marta Řeháková z Lidečka a Jana Kunderová v Lužné. Pak je to technický administrátor - Ing. Anna Šimčíková a děkanátní účetní - Mgr. Jiří Firich ze Vsetína. Jeden z kněží je jmenován kaplanem pro mládež - P. Mgr. Karel

- 16 -

Hořák z Hošťálkové. V dalších číslech by se jednotliví pastorační pracovníci děkanátu představili.

VZPOMÍNKA NA P. ING. JOSEFA BATTU

V listopadu 1993 začal ve Vsetíně působit 76letý kaplan P. Ing. Josef Batta, již důchodce, aby pomohl kněžím zvládat náročné úkoly pastorace v děkanátu. Narodil se v r. 1917 v Doloplazích u Olomouce. V r. 1947 promoval na VUT v Brně, do r. 1952 působil jako asistent na technice, pak zaměstnán v Praze. Dva roky studoval teologii dálkově, v r. 1971 v 54 letech přijat do Semináře. Vysvěcen v r. 1974. Působil nejprve jako dómský kaplan v Litoměřicích, pak Jablonné v Podještědí, rok v Úštěku a pak 16 let až od příchodu na Vsetín v Třebenicích, kde spravoval pět farností. Ve čtvrtek 14. března 1996 zemřel ve věku 79 let na Vsetínské faře. Pohřeb se konal v úterý 20. března

v 10 hodin, mši svatou celebroval na Vsetíně Mons. Erich Pepřík, generální vikář. Po smutečních obřadech byl podle svého přání převezen do svého rodiště v obci Doloplazy u Tršic. Tam po mši svaté, kterou sloužil olomoucký světící biskup Mons. Josef Hrdlička byl uložen do tamního kněžského hrobu.

Zápis z farní kroniky z roku 1993 a 1996

FARNÍ KRONIKY 2016

Do našich farních společenství jsme přijali: Jakub Jan Vajďák, *31. 01. 2016(Vsetín)

Jakub Šturala, *20. 02. 2016(Vsetín) Aneta Fojtů, *29. 08. 2015(Vsetín)

Tomáš Petr Kořének, *05. 02. 2016(Vsetín) V našich farních společenstvích jsme se rozloučili:

Ludmila Šubková, roz. Dorčáková, 67 let, † 13. 03. 2016 (Vsetín) Anna Růžičková, roz. Křížová, 83 let, † 19. 03. 2016 (Vsetín)

Jiří Jungwirth, 74 let, † 22. 03. 2016 (Vsetín) Jarmila Koutná, roz. Kovářová, 94 let, † 24. 03. 2016 (Vsetín)

P. Ing. Petr Chovanec SDB, 56 let, † 26. 03. 2016 (Vsetín) Mário Zemánek, 40 let, † 28. 03. 2016 (Valašská Polanka)

František Zicha, 74 let, † 28. 03. 2016 (Pozděchov)

Farní listy vydávají pro svoji vlastní potřebu Římskokatolické farnosti Vsetín, Valašská Polanka a Pozděchov. Výtisk neprošel jazykovou korekturou. Příspěvky do květnových FALI posílejte do 15. května 2016 na adresu

favsetin@ado.cz Výtisk je neprodejný, náklady činí asi 5,- Kč. www.farnostvsetin.cz; farnost.valasskapolanka.cz