Rataj - Akvaristika Zacina u Rostlin

8/18/2019 Rataj - Akvaristika Zacina u Rostlin

1/189

- 1 -


2/189

- 2 -

Akvaristika

za!íná u rostlin

KAREL RATAJ

zdigitalizoval AdoB alias Drda 04/2003

SVÉPOMOC 1983


3/189

- 3 -

ÚVOD

!lov"k a p# íroda - vztah $lov"ka k p# írod" je stále se opakujícím mo-

tivem celé # ady filozofických úvah. Je jasné, že $lov"k se stále více a víceodpoutává od p# írody a že je k ni p# esto stále a stále p# itahován. Moderní,exponovaný a pln" (n"kdy i více než pln") vytížený $lov"k touží po tom, abysi zachoval p# írodu, a to nejen pro zdravý vzduch a zdraví svého t"la, aletaké pro osv"žení a zdraví své duše. Proto vznikají zákony na ochranu p# í-rody a rezervace. A proto tolik lidi si volí svého »koní$ka« z nejr %zn" jšíchp# írodních obor %. P"stujeme psy a ko$ky, jedovaté hady, ješt"rky, tropicképtactvo, kaktusy, orchideje. Nejrozší# en" jší »hobby« založené na touze povlastním kousku p# írody je akvaristika. Pro$ zrovna akvaristika? Vidím t# i

hlavní d%vody:1. První d%vod souvisí s p# esunem $lov"ka do velkých, moderních

sídliš&, ve kterých se nap# . pes a ko$ka stávají více v"zni než p# áteli svéhopána. Moderní byty neposkytují vhodné prostory pro chov exotických zví# atnebo pták% nebo pro mnohdy obtížné p# ezimování nap# . kaktus% a orchidejí.

2. Chov zví# at a p"stování pokojových rostlin je velmi náro$ný na$as. Zví# ata vyžadují každodenní pé$i, $išt"ní a krmení, rostliny pravidelnouzálivku. A co o dovolené? Naproti tomu dob# e založené a racionáln" upra-vené akvárium je velmi nenáro$né na $as. Sta$í, když je jednou za m"síc

vy$istíme a doplníme odpa# enou vodu. A rybám celkem nevadí, když nedo-stanou denn" svou dávku krmiva. Bez potíží snášejí i 2—4 týdenní p%st vdob" dovolených. Mnoho ryb jsou $áste$n" vegetariáni a vždy si v akváriunajdou n" jakou potravu.

3. T# etí a snad nejvážn" jší d%vod tak silného rozvoje akvaristiky vposledních letech spo$ívá v tom, že akvaristika je nejen »hobby«, ale takésou$ást bytové architektury. Dob# e ve st"nách nebo v nábytku zabudovanéakvárium vytvá# í živý, p# ekrásný obraz. Vzniká tak nejen exoticky estetickáhodnota, ale sou$asn" hodnota zlepšující atmosféru v byt". Zlepšuje se

p# íliš suchý vzduch moderními zp%soby vytáp"ných byt%. Akvárium v byt" jevelmi $asto základní podmínkou, která v%bec umož'uje p"stování náro$n" j-ších, suchozemských pokojových kv"tin.

A tak konstatujeme, že z celkového po$tu akvarist% jen malé procen-to reprezentují »koní$ká# i«, ostatní mají akvárium p# edevším jako sou$ástbytové dekorace. A p# edevším té druhé skupin" je ur $ena tato knížka, vekteré se chci vyhnout p# íliš »velké v"d"«.

A na konec úvodní kapitolky je t# eba vzít v úvahu, že voda je živelp%sobící na $lov"ka z# eteln" uklid'ujícím zp%sobem. Uklid'uje nejen zur $e-

ní pot%$ku nebo šum"ní dešt", uklid'uje i pohled na tiché, dob# e osv"tlenéakvárium a na ryby, které se zdánliv" bez nejmenší námahy pohybují po


4/189

- 4 -

zp%sobu kosmonaut% ve stavu beztíže.Publikace je doprovázena zna$ným po$tem barevných fotografií

rostlin Rudolfa Zukala a n"kterými snímky z autorovy cesty do povodí Ama-zonky a Ria Negra. Výb"r snímk% byl veden snahou ukázat nejatraktivn" jšírostliny, p# edevším však rostliny nové a mén" známé. !tená# e jist" pot"šíp# ekrásné a mnohdy velmi vzácné kv"ty kryptokoryn a jiných druh% akvarij-

ních rostlin.

AUTOR


5/189

- 5 -

VŠEOBECNÁ ! ÁST


6/189

- 6 -

AKVARISTIKA ZA"ÍNÁ U ROSTLIN

Základem dobrých vztah% mezi jednotlivými živými organismy v p# í-rod" je biologická rovnováha. V akvaristice se jedná o vztahy mezi rostlinamia živo$ichy (rybami).

Jaké jsou nejzákladn" jší rozdíly mezi rostlinami a živo$ichy?

1. Rostliny jsou producenti, živo!ichové jsou konzumenti

Rostliny jsou proto základem života nejen v akváriu, ale na Zemi v%-bec. Rostliny mají schopnost p# ijímat živiny ve form" minerálních prvk%, a tonejen z p%dy, ale také ze vzduchu. Za sou$innosti sv"tla probíhá složitoucestou proces, který nazýváme asimilací. P# i tomto procesu vzniká z neú-strojných (anorganických) látek ústrojná (organická) hmota. Nesmíme seproto divit, když z 1 kg p%dy nám vyroste 10 kg t"žká rostlina.

Živo$ichové nedovedou zpracovávat neústrojnou hmotu. Základnísložkou potravy živo$ich% jsou ústrojná rostlinná krmiva (býložravci). Masobýložravc% pak je potravou šelem nebo dravc%. Rostliny tedy mohou trvale

žít bez živo$ich% - živo$ichové však nejsou schopni života bez rostlin. Rost-liny jsou krom" uvedených údaj% navíc zdrojem kyslíku na Zemi, který jenaprosto nezbytný pro veškerý život vyšších organism%. To platí i pro životpod vodou, tj. v akváriu.

2. Rostliny se aktivn# nepohybují z místa na místoŽivo$ichové jsou pohybliví. Podle pot# eby si proto mohou vyhledat

podmínky, které jim lépe vyhovují. P# izp%sobují tedy místo svého pobytusvým momentálním pot# ebám. Je-li jim horko, vyhledávají stín, putují do míst

s dostatkem potravy. Vyhledávají se navzájem. Živo$ichové jsou proto mén" p# izp%sobiví vn" jším podmínkám. Savce z tropického lesa bychom mohlit"žko chovat nap# . v podmínkách suché stepi nebo poušt" a naopak. Rostli-ny nemohou volit místo svého stanovišt". Musí se proto p# izp%sobit podmín-kám nebo zahynout. Velmi $asto jsou proto rostliny schopny r %st v podmín-kách naprosto odlišných od t"ch, ve kterých je nacházíme v p# írod". N"kterévodní nebo bažinné rostliny m%žeme p"stovat na nejsušších místech za-hradních skalek (nap# . Samolus valerandii ), p# esto tam kvetou a tvo# í b"žn" semena. Naopak, n"které rostliny savan, zvyklé na dlouhé období sucha,

m%

žeme s úsp"chem p

"stovat pod vodou. Takovým p

# íkladem je nap

# .známá Sanseviera.


7/189

- 7 -

Zví# ata pot# ebují velmi mnoho energie na udržení stálé t"lesné tep-loty, na nep# etržitou $innost srdce a jiných orgán% a na pohyb z místa namísto. Pot# ebují proto pravidelný p# ísun potravy a nemohou p# íliš dlouhohladov"t. Období naprostého nedostatku potravy (zima v mírném pásmu,období sucha v tropech) n"které druhy proto p# espávají. Rostliny, které ne-mají tak velkou spot# ebu energie, dokáži hladov"t velmi dlouho. Mají-li ne-

dostatek živin, nebo zabrání-li jim nep# íznivé podmínky živiny p# ijímat (su-cho, chladno apod.), prost" zastaví do$asn" sv% j r %st a $ekají na obnovenívhodných podmínek.

Z t"chto hlavních zásad m%žeme p# i sou$asném stavu v"d"ní vy-cházet po obecných metodikách p"stování akvarijních rostlin.

VÝŽIVA AKVARIJNÍCH ROSTLIN

Tato kapitola by se také mohla jmenovat »zakládání akvária« nebo»složení dna pokojové nádrže«. Je to jeden z nejdiskutovan" jších problém% a dovolím si p# esto prohlásit, že to není žádná v"da. V"du z tohoto problé-mu ud"lala # ada autor %, kte# í za každou cenu cht"li kopírovat p# írodu, tj.podmínky, ve kterých akvarijní rostliny nacházíme v p# írod". Pokojové akvá-rium není a ani nem%že být kopií p# írody. V um"lých podmínkách našich

byt% p"stujeme vodní rostliny ve zcela odlišném prost# edí, a p# esto poskytu- jeme rostlinám mnohem vhodn" jší r %stové možnosti, než jaké m"ly na p# iro-zených lokalitách. Kde jsou p# í$iny protich%dných informací?

P# edevším v mylných p# edstavách o úrodnosti tropické p%dy. Ne-proniknutelné džungle, hustá vegetace a nesmírn" rychlý r %st tropickýchprales% svádí mnoho autor % k chybné dedukci, že p%da tropických prales% jevelmi úrodná. Pravý opak je pravdou. Tropická p%da je nesmírn" chudá,chudší než nejmén" úrodné horské oblasti p%d mírného pásma. Mikroorga-nismy v p%d" mají tak p# íznivé vývojové podmínky (vysokou teplotu a vlh-

kost), že organická hmota je jimi skoro bezprost# edn" spot# ebována, takžetyto tropické p%dy neobsahují skoro žádný humus. A pravé obsah humusu je jedním ze základních m"# ítek úrodnosti p%dy. Obrovská bujnost tropickévegetace není tedy zp%sobena úrodností p%dy, ale nesmírn" velkou, doslo-va drav$í schopností ko# en% vysát z p%dy i t"žko dostupné živiny. K tomupochopiteln" p# istupuje a napomáhá vysoká vlhkost p%dy i vzduchu a p# ízni-vá teplota. Je tedy t# eba vzít na v"domí, že tropické rostliny (a tedy i p# eváž-ná v"tšina akvarijních) jsou zvyklé na chudé, lépe # e$eno velmi chudé p%dys nepatrným obsahem humusu i minerálních látek.

Dalším zdrojem omyl% je p# ece'ování konkrétních údaj% získanýchp# ímo na p# irozených lokalitách. Nesmíme zapomínat, že výpravy do džunglí


8/189

- 8 -

a tropických prales% jsou po# ádány vždy jen v ur $itých, obvykle po$asímvymezených ro$ních obdobích, zpravidla po období deš&% na po$átku obdo-bí sucha. V té dob" bývá dno # ek a potok% krátkodobé zásobeno ur $itoudávkou humusu, který je nanesen vodními p# ívaly z horských poloh. Ve vy-sokých polohách trop% jsou nižší teploty, proto je tam nižší mikrobiální $in-nost v p%d" a m%že se vytvo# it humus. Údaje o vlastnostech p%dy i vody

m"# ené v p# írod" pocházejí proto obvykle jen z velmi krátkých $asovýchúsek% a neodpovídají celoro$ním podmínkám, ve kterých rostliny žijí.Kone$n" další chybou je p# ejímání zahradnických zkušeností z p"s-

tování suchozemských rostlin. Do p%dy pro p"stování pokojových kv"tin sevždy p# idává rašelina. Nikoli jako zdroj výživy, ale p# edevším jako látka,schopná zadržet dostatek vody. Rašelina neobsahuje skoro žádné živiny a ztohoto hlediska je naprosto nevýznamná. U rostlin p"stovaných pod vodou

je použití rašeliny naprosto neú$elné a ve v"tšin" p# ípad% dokonce velmiškodlivé. Stejn" škodlivé je p# idávat do písku na dno akvária zahradnickou

p%du nebo humus, p# ípadn" jíl.Vodní rostliny nejsou závislé jen na výživ" p# ijímané ko# eny, jakop# evážná $ást rostlin suchozemských. P# ijímají živiny celým povrchem t"la,p# edevším listy. Spokojí se proto $ist" vypraným, k# emi$itým pískem. N"kte-ré typické submersní rostliny ko# eny bu( v%bec nevytvá# ejí (Ceratophyllum,Utricularia), nebo jen velmi krátké a nev"tvené (Elodea, Najas). Takové ko-# eny slouží spíše jen k zachycení rostliny na dn". Jejich podíl na p# ijímáníživin je nepatrný. V akvaristické literatu# e jsme sv"dky ostrých spor % v tomsm"ru, zda zako# en"né pono# ené rostliny (nap# . Cryptocoryne, Echinodorus)

p# ijímají v

"tší

$ást živin svými ko

# eny nebo povrchem list

%. Takové spory jsou neužite$né. Ob" strany mají obvykle pravdu, protože stejná rostlina

m%že v ur $itém období p# ijímat živiny p# evážn" ko# eny, jindy p# evážn" povr-chem list%. Závisí to na tom, co je snazší a odkud má rostlina živiny p # ístup-n" jší. Platí zde zásada, že rozpušt"né živiny jsou tím p# ístupn" jší, $ím je

jejich roztok # idší. Je-li v p%d" nadbytek živin, jsou dostupn" jší minerálnílátky z vody, a proto rostlina dá p# ednost p# íjmu živin povrchem list% - a nao-pak. Pokud hnojíme, je lépe hnojit mén" a $ast" ji než více a v delších $aso-vých intervalech.

V rozporu s t"mito uvedenými skute$nostmi z%stává faktem, žeakvaristé mohou mít do$asný úsp"ch s materiálem, skládajícím se ze sm"sinejr %zn" jších materiál% (písek, rašelina, p%da, um"lá hnojiva, jíl). Takovétometody jsou však vhodné jen ve speciálních p# ípadech a nelze je zevšeo-bec'ovat. )ekneme-li rašelina, zahradnická p%da, jíl, ne# íkáme nic. Musímetotiž dodat celou # adu bližších údaj%, jako je pH, obsah alespo' 4 hlavníchživin (dusík, draslík, kyselina fosfore$ná, vápno) a n"kterých mikroprvk%,obsah humusu a další a další. A který akvarista m%že zjiš&ovat všechny po-t# ebné údaje, které nelze získat bez dob# e vybavené laborato# e? Jedinásprávná metoda, kterou lze všeobecn" doporu$it, je tato:

Na dno akvária použijeme výhradn" $ist" vypraný, k# emi$itý písek


9/189

- 9 -

zbavený ne$istot a jemných $ástic. Pr %m"rná velikost zrn by m"la být od 2do 6 mm. Takovýto materiál neobsahuje v%bec žádné živiny a jediným zdro-

jem výživy je nepatrné množství minerálií obsažených v použité vod".V prvním roce po založení akvária použijeme jen v"tší rostliny, které majíuložen dostatek rezervních látek, tj. rostliny s náležit" vytvo# eným, mohut-ným oddenkem, hlízami nebo ko# eny. Jsou to nap# . v"tší druhy rodu Echin-

odorus, Cryptocoryne, Lagenandra, Aponogeton, Crinum a # ada dalších. V$erstv" založené nádrži nem%žeme p"stovat rostliny bez rezervních orgán%, jako je nap# . Myriophyllum, Ludwigia, Cabomba a jiné. B"hem prvního rokuse v nádrži vytvo# í dostatek detritu. Jsou to zbytky potravy, exkrementy ryb aodum# elé listy rostlin. Tento detrit se dostává $áste$n" do hrubozrnnéhopísku. Tam se $inností všudyp# ítomných mikrob% rozkládá na minerální lát-ky, což je ideální výživa pro rostliny. Tak se v akváriu pomalu za$ne vytvá# ettak žádoucí biologická rovnováha. Ryby vytvá# ejí detrit, ten je mineralizována slouží k výživ" rostlin. V prvním roce je tedy dno chudé, s postupující do-

bou je na živiny bohatší a bohatší. Pochopiteln" je to odvislé od druh% apo$tu p"stovaných ryb. Pro rostliny nejkvalitn" jší detrit poskytují živorodky.V normálním akváriu je detritu obvykle p# ebytek. Ob$as jej proto b"žnýmimetodami odstra'ujeme. K výživ" rostlin úpln" posta$í ta $ást detritu, kteráse dostane hloub" ji pod povrch pís$itého dna. Asi 2—3 roky staré akváriums takto založeným dnem je ideálním prost# edím pro r %st a vývoj všech druh% rostlin.

Je d%ležité, aby detrit byl v písku rozkládán za p# ístupu kyslíku. Ta-kovému rozkladu # íkáme aerobiosa. Proto jsou p# ím"si rašeliny, jílu nebo

p%dy tak nebezpe

$né. Takové dno není provzdušn

"no, nemá do n

" j p

# ístupkyslík a rozklad organické hmoty (detritu) probíhá za tzv. anaerobiosy (bez

p# ístupu kyslíku). Doprovodným jevem každé anaerobiosy je tvo# ení jedova-tých plyn%. Ze dna se uvol'ují bubliny, nápadné zvlášt" p# i vytržení n"kte-rých rostlin. Tyto jedovaté plyny (nej$ast" ji sirovodík) mohou zahubit ryby irostliny. Um"lá hnojiva proto v akvaristice skoro v%bec nepoužíváme, proto-že ryby zásadn" jsou schopny poskytnout rostlinám dostate$ný zdroj výživy.Snad jen v prvním roce p# i zakládání nádrže m%žeme použít nepatrnémnožství um"lých hnojiv, dodávaných odbornými firmami. Tato hnojiva dá-váme p# ímo na dno nádrže, tedy úpln" pod vrstvu písku. Snažíme se takzabránit jejich rozpušt"ní ve vodním sloupci. To se ovšem poda# í jen z# ídkaa každý nadbytek živin ve vod" má za následek p# ílišné rozmnožení # as apozd" ji prvok%. D%sledkem jsou r %zné zákaly vody, které následují velmi$asto po použití um"lých hnojiv.

Hovo# íme-li v této knize v následných kapitolách o chudém nebobohatém dn", máme na mysli zásadn" dno složené z $istého, k# emi$itéhopísku. Za chudé považujeme dno v prvních dvou letech po založení akvária,všeobecn" pak dno v nádržích s malým po$tem ryb. Dno v nádržích starších2—3 roky s malým až st# edn" velkým po$tem ryb (asi 1 ryba na 5 litr %) po-važujeme za st# edn" bohaté, v nádržích asi s 3—5 rybami na 5 litr % vody za


10/189

- 10 -

velmi bohaté.Doporu$uji $tená# i, aby se nedal mýlit nejr %zn" jšími publikovanými

zkušenostmi, ani obrázky, kde jsou nakreslené malé rostliny p"stované v$istém písku a vedle nich ob# i p"stovaní v písku s úrodnou zemí nebo um"-lými živinami. Jde o to, jak by takové obrázky (kdyby byly pravdivé), vypada-ly za další 1, 2 nebo 3 roky, až se projeví vliv anaerobního rozkladu a jedo-

vatých plyn%. A kdo nev"# í, a& se jde podívat k profesionál%m, kde se akli-matizují $erstvé importy akvarijních rostlin. Skoro vždy najde jen $ist" vypra-ný písek.

TROPICKÉ DNY A NOCI

Máme založené akvárium, máme v n"m vodu a rostliny. K otázkámvody se ješt" pochopiteln" vrátíme. Te( se budeme v"novat tomu, co jebezpodmíne$n" nutné hned p# i založení akvária - osv"tlení. Moderní $lov"kžije v byt" p# edevším ve$er. Má-li pokojová nádrž plnit svou estetickou funk-ci, musí být dob# e a efektn" osv"tlená. Um"lé sv"tlo je však i bezpodmíne$-nou nutností s ohledem na vývoj rostlin. Je mnohem d%ležit" jší, než jakostvody, a proto jej # adíme hned za kapitolu o zakládání dna nádrže.

Nap# ed n"kolik všeobecných informací. Jak jist" všichni víme, m"ní

se v mírném pásmu délka dne. Na ja# e, 21. b# ezna, je den stejn" dlouhý jako noc. Pak se dny prodlužují, nejdelší jsou v prvním letním dnu a nejkratšív prvním zimním dnu, takže 21. prosince trvá noc 16 a den jen 8 hodin. Vletním období je den podstatn" delší než noc. Naproti tomu v tropech sedélka dne a noci prakticky nem"ní, den stejn" jako noc trvá p# ibližn" 12hodin. V mírném pásmu mají tedy rostliny mnohem více sv"tla než v tro-pech. Proto se u rostlin mírného pásma jedná o vegetaci dlouhého dne,zatímco v tropech mluvíme o rostlinách krátkého dne. V období jarní a pod-zimní rovnodennosti mají tedy naše akvária tzv. tropický den. Proto v t"chto

dnech rostliny nej$ast" ji kvetou, nebo zakládají kv"tní pupeny a kvetou p# ipomalém vývoji o 1 —3 m"síce pozd" ji. Proto nám kamélie kvetou o váno-cích podobn" jako tzv. váno$ní kaktus. Jsou-li tropické rostliny osv"tlenydéle než jsou zvyklé, nevadí jim to. Podporuje to rychlost jejich r %stu, tedyp# edevším rozvoj ko# en% a list% (tzv. vegetativní rozvoj). Dlouhý letní denmírného pásma však mnohým tropickým rostlinám nedovoluje vykvést (brž-d"ní generativního rozvoje). Na druhé stran" velmi krátký zimní (8—10 ho-dinový) den nem%že tropickým rostlinám sta$it. Opadávají jim listy, n"kterécitliv" jší rostliny hynou. Aby bylo akvárium po celý rok stejn" krásné, musí-

me je v zim" dosv"tlovat, tj. poskytnout rostlinám den o minimální délce 12hodin.


11/189

- 11 -

Hlavní a nejd%ležit" jší zásadou je, že doba osv"tlení v hodinách jemnohem d%ležit" jší, než intenzita sv"telného zdroje. Není proto d%ležité,zda nádrž osv"tlujeme žárovkou o p# íkonu 40 nebo 100 W, ale podstatné je,

jak dlouho a kdy svítíme. Pot# ebná doba osv"tlení (12 hodin) se nedá na-hradit intenzivn" jším zdrojem sv"tla, který je v $innosti po kratší dobu. Jak sipozd" ji vysv"tlíme, je m"# ení sv"tla v luxech zbyte$né, protože rostliny si

snadno zvyknou na slabší nebo siln" jší osv"tlení, nezvyknou si však nap# íliš krátký den.Dosv"tlováním tedy rozumíme prodlužování délky dne v zim", nikoli

zvyšování celkové mohutnosti osv"tlení b"hem p# irozeného dne. Praktickyto znamená, že v zim" je nutné prodloužit rostlinám den asi o 4 hodiny a jelhostejné, zda um"lé osv"tlení p# idáme ráno p# ed úsvitem nebo ve$er posoumraku, p# ípadn" zda rozd"líme dosv"tlování na ranní a ve$erní $ást.Um"lé osv"tlení musí navazovat na délku p# irozeného dne. Necháme-lirostliny »usnout« a pak jim po 2—3 hodinách rozsvítíme, narušujeme jejich

p# irozený rytmus. Proto bývá nutné dosv"tlování # ídit b"žnými automaty,které zajistí zapnutí a vypnutí elektrického sv"tla. Nejlepší je, když sv"tlarozsvítíme denn" kolem 15,30—16 hodiny. Svítíme minimáln" do 20 hodin(tak zajistíme délku tropického dne). Svítíme-li déle (do 22 hodin denn"), jeto ideální, protože pak mají rostliny po celý rok prakticky stejné vývojovépodmínky a vyvíjejí se stejn" dob# e v lét" jako v zim".

!ím svítit ? Rostliny vidí sv"tlo jinak než lidé. Nejlépe reagují na in-fra$ervené sv"tlo, které je lidskému oku neviditelné - na druhé stran" rostliny»nevidí« nap# . modrou složku sv"tla. Proto je vhodný sv"telný zdroj, kde

p# evládá žlutá a

$ervená složka zá

# ení. Dnes se vyráb

" jí speciální zá

# ivkovétrubice vhodné k osv"tlení rostlin, takže tato otázka p# estává být problémem.

Význam délky dne není u akvarist% docen"n. Jsem p# esv"d$en, ženeúsp"chy s n"kterými citliv" jšími rostlinami jsou zp%sobeny p# edevšímkrátkým zimním dnem mírného pásma a nesprávným osv"tlením nádrže.

EXISTUJÍ STÍNOMILNÉ ROSTLINY?

V"tšina odborník% se dnes kloní k názoru že nikoli. Z akvarijníchrostlin jsou za stínomilné považovány p# edevším kryptokoryny. Je pravdou,že rostou (ne všechny) v p# írod" p# edevším na místech tak zastín"ných, žese tam obvykle už nevyskytuje žádná jiná nízká (p# ízemní) vegetace. Alemusíme si položit otázku pro$ ? Rostou v nejhlubším šeru proto, že se jim tolíbí, nebo z donucení ? Dnes nepochybujeme o tom, že z donucení. V kapi-

tole o výživ" jsme si # ekli, že p%da trop% je velmi neúrodná, že rychlý r %st jezp%soben nesmírn" mohutnými ko# eny rostlin. A práv" kryptokoryny mají


12/189

- 12 -

pom"rn" slabý ko# enový systém a jejich schopnost »vydolovat« z p%dy po-t# ebnou dávku živin je pom"rn" malá. V p# irozené tropické rostlinné spole$-nosti nejsou kryptokoryny schopny konkurovat ostatním, agresivn" jším dru-h%m, které je p# erostou a zadusí. Proto se uchylují do nejstinn" jších míst,kde není konkurence. Mají prost" v"tší schopnost p# izp%sobit se nedostatkusv"tla. Teprve v um"lých kulturách jsme se p# esv"d$ili o tom, jak kryptoko-

ryny milují slunce a jak se jim da# í pod jeho p# ímými paprsky. Šero nemilují,ale je pro n" východiskem z nouze. Platí to p# edevším o jejich emersníchkulturách. V pono# ené form" to platí také, ale jen tehdy, dokážeme-li zaru$itnáležité vlastnosti vody. A tím jsme u ko# ene v"ci. Pro$ zkušení akvaristénedoporu$ují oslun"ní nádrže, pro$ doporu$ují stín nebo polostín ? Dnes užvíme zcela bezpe$n", že se nejedná o stínomilnost rostlin, ale o stínomilnostvody. V trvalém polostínu nebo p# i trvale um"lém osv"tlení si voda pone-chává své dobré vlastnosti. Je-li voda st# ídavé oslun"na a zastín"na, do-chází v ní k náhlým zm"nám. M"ní se po$et a druhové zastoupení prvok%,

baktérii a # as a tím se m"ní i chemické a fyzikální vlastnosti - a m"ni$i sevlastnosti vody mají negativní dopad na r %st a vývoj rostlin.I když je toto vysv"tlení nepochybn" blíže pravd" než p# edchozí ná-

zory, nic to nem"ní na skute$nosti, že stále je vhodn" jší umístit pokojovénádrže dále od okna, na místa, kde jen ráno nebo ve$er dopadají slune$nípaprsky. Rad" ji si vypom%žeme um"lým sv"tlem. Zásadou je, p# ipravit rost-linám celoro$n" co nejmén" prom"nlivé podmínky vývoje. Ubráníme se tímp# ed $astými extrémními výkyvy po$así. Nebojme se proto dostatku sv"tla iu tzv. stínomilných rostlin, ale chra'me akvárium p# ed samovolným kolísá-

ním intenzity osv"

tlení. Je bezpe$n" prokázáno, že tzv. stínomilné rostlinyse snadno p# izp%sobí mnohem v"tší sv"telné intenzit" a naopak, že rostliny

vyskytující se v p# írod" na trvale oslun"ných místech se v akváriu snadnop# izp%sobí trvalému polostínu. Pokud jsou zde výjimky, budou zd%razn"nyp# i popisech jednotlivých druh% rostlin.

TAKÉ ROSTLINY MAJÍ SVÉ SEXUÁLNÍ PROBLÉMY

Kv"ty vodních rostlin jsou pýchou každého akvaristy. V"tšina akva-rijních rostlin kvete velmi nesnadno a množí se vegetativn" vytvá# ením no-vých rostlin na odnožích. N"které druhy p# esto m%žeme rozmnožit jen zesemen (nap# . aponogetony). Krom" toho jsou kv"ty n"kterých vodních druh% tak atraktivní, že se svou krásou vyrovnají orchidejím.

Sexuální problémy rostlin jsou velmi složité. Seznámíme se s hlav-

ními terminy, s kterými se setkáme ve speciální $ásti této knihy.Rostliny obojaké mají v každém kv"tu jak sam$í, tak sami$í orgány.


13/189

- 13 -

Zpravidla jsou uprost# ed kv"tu umíst"ny semeníky, kolem nich v jednomnebo ve více kruzích jsou umíst"ny ty$inky. Obojaké rostliny p# evládají, je

jich co do po$tu nejvíce.Rostliny jednodomé mají zvláš& kv"ty sam$í (nesoucí jenom ty$inky)

a zvláš& kv"ty sami$í, nesoucí jen semeníky. Oba druhy kv"t% jsou však nastejné rostlin". Typickou jednodomou rostlinou jsou nap# íklad n"které druhy

rodu Sagittaria. Na obr. 65 je sam$í, na obr. 66 sami$í kv"t.Rostliny dvoudomé mají na jedné rostlin" jen kv"ty sam$í, na jinýchrostlinách jsou jen kv"ty sami$í. Tedy celá rostlina je bu( sam$ího nebosami$ího pohlaví. Jsou to nap# . rody Vallisneria, Elodea, Lagarosiphon adalší.

Mezi jmenovanými t# emi typy rostlin je pochopiteln" # ada kombinacía p# echodných forem. Rostliny obojaké a jednodomé mohou být bu( ci-zosprašné nebo samosprašné. Rostliny samosprašné se opylují vlastnímpylem a oplod'ují se obvykle velmi snadno. U cizosprášení jde o oplodn"ní

blizny jedné rostliny pylem druhé rostliny. Mnoho akvarijních rostlin je samo-sprašných a získání semen zde není problémem. Pat# í sem nap# . rody Apo-nogeton, Ottelia, Sagittaria, n"které echinodory, Nuphar , Barclaya a další.

Pochopiteln" tyto samosprašné druhy mohou být oplodn"ny také py-lem jiné rostliny téhož druhu. Samosprašnost tedy není výlu$nou vlastností,ale všechny samosprašné rostliny jsou sou$asn" cizosprašné. Výjimky tvo# ítakové druhy, u kterých dochází k oplodn"ní ješt" p# ed otev# ením kv"tunebo druhy kvetoucí pod vodou. V takových p# ípadech se kv"ty v%bec neo-tevírají, p# esto se tvo# í semena. P# íkladem je nap# . Barclaya longifolia a

tomuto jevu# íkáme kleistogamie.O cizosprášení m%žeme hovo# it jen tehdy, použijeme-li pyl jedné

rostliny na blizny druhé rostliny. U typicky cizosprašných druh% je samosprá-šení skoro nemožné. Zde je nutno p# ipomenout, že máme-li k dispozici dv" rostliny, které vznikly vegetativn" z mate$ného jedince, nejde o cizospráše-ní. Ob" rostliny jsou totiž ve všech vlastnostech geneticky naprosto stejné.Ve skute$nosti se nejedná o dva samostatné jedince, ale o tutéž rostlinurozd"lenou na dv" $ásti, schopné samostatného života. P"stujeme-li všaktakto vzniklé rostliny ve velmi odlišných podmínkách, nad" je na oplodn"níse pon"kud zvýší.


14/189

- 14 -

ROZMNOŽOVÁNÍ AKVARIJNÍCH ROSTLIN

Vodní rostliny lze množit v podstat" dv"ma zp%soby - vegetativn" (nepohlavn") a generativn" (pohlavn"), tedy semeny nebo plody.

Vegetativní, nepohlavní zp%sob rozmnožování je v praxi mezi akva-risty nejvíce rozší# en pro svou jednoduchost. Rostliny získané vegetativnímrozmnožováním jsou pom"rné vysp"lé a rychle se vyvíjejí. Ze semen (gene-rativn") proto akvaristé rozmnožují obvykle jen ty druhy, které se jinak mno-žit nedají. P# esto je tento zp%sob d%ležitý p# edevším tam, kde pot# ebujemezískat velké množství potomstva, tj. p# edevším v p"stírnách.

Z hlediska kvality je množení rostlin ze semen lepší. Množíme-li n"-který druh pouze vegetativn", množíme vlastn" soustavné jedno rostlinnét"lo, takže rostlina b"hem n"kolika pokolení nutn" degeneruje; tato degene-

race se projevuje sníženou odolností k vn" jším nep# íznivým podmínkám,zakrslým r %stem, pop# ípad" tím, že rostlina soustavné nevytvá# í kv"tní or-gány. Všechny kladné vlastnosti rostlin lze trvale udržet jen generativn", tj.získáním semen a jejich výsevem.

ROZMNOŽOVÁNÍ VODNÍCH ROSTLIN ZE SEMEN

Pro získání semen a semená$k% platí pro vodní rostliny p# ibližn" stejné zásady jako u všech ostatních rostlin. P# edevším p# ipravíme rostlinámvhodné podmínky ke kvetení, zajistíme zdárný pr %b"h kvetení a opylení,semena musíme nechat # ádn" vyzrát a po kratším nebo delším období kliduve vlhku nebo v suchu je vyséváme. Vysetá semena vyžadují k tomu, abyvyklí$ila, speciální ošet# ení; zvlášt" semená$ky jsou velmi choulostivé navn" jší podmínky. Ze semen se množí hlavn" tyto vodní rostliny:

a) Druhy, které se nemnoží vegetativn" ( Aponogeton), a jednoletérostliny, jež na podzim nebo již v lét" po odkvetení hynou (nap# . Ottelia). U

t"chto rostlin je generativní rozmnožování bu( podmínkou udržení druhu vnašich nádržích (u jednoletých), nebo podmínkou jejich dalšího množení.

b) Druhy, které se množí vegetativn" p# íliš pomalu a které snadnonebo alespo' ob$as kvetou i v pokojových nádržích. Je to nap# . šípatkovecsrdcolistý (Echinodorus cordifolius).

c) Druhy, které se v akváriu prakticky nemnoží, nebo u nichž je ve-getativní množení pod vodou velmi vzácné. Tyto druhy rozmnožíme jen tak,že je vysazujeme do paludárií jako emersní formy. Tam pak snadno kvetoua vytvá# ejí semena, která vyséváme op"t do m"lké vody nebo jen do stále

vlhké p%dy; nové rostliny vsazujeme op"t pod vodu až v dob", kdy náležit" zesílily. P# íkladem je Samolus valerandii .


15/189

- 15 -

d) Tam, kde pot# ebujeme získat velké množství potomstva (v p"stír-nách). Vegetativní cestou získáme za rok u v"tšiny druh% z mate$ní rostliny

jen 1 — 30 nových jedinc%, kdežto jedna kvetoucí rostlina m%že dát ro$n" n"kolik tisíc klí$ivých semen. K vegetativnímu množení nap# íklad šípatkovc% (Echinodorus), je t# eba velkého množství mate$ních rostlin, které zaujímajívelkou plochu. P# i množení ze semen posta$í 2—3 mate$ní rostliny k pro-

dukci n"kolika tisíc potomstev, p# i$emž prodejné rostliny lze získat jen asi za2krát delší dobu než p# i vegetativním množení.V akváriích je ovšem velké množství druh% nebo rod% akvarijních

rostlin, které bud v%bec nekvetou (Hygrophila polysperma, Najas, Lagarosi- phon), nebo kvetou jen velmi vzácn" (Elodea, Anubias). N"které druhy kve-tou za ur $itých podmínek pod vodou i v emersní kultu# e celkem snadno, alezatím v um"lých podmínkách nikdy nevytvo# ily semena (Vallisneria). Proto

jsme dosud výhradn" odkázáni na jejich vegetativní rozmnožování, což sem%že projevit b"hem generací tím, že rostliny kvetou stále vzácn" ji, nebo že

sice vytvá# ejí kv"tní stonky, ale místo kv"t% se na nich vytvá# ejí ko# enujícípupenové rostliny. P# íkladem m%že být známý šípatkovec $ervenolistý(Echinodorus osiris), na jehož kv"tním stonku se bud tvo# í jen ko# enujícímladé rostliny, nebo poupata, která se neotevírají ani tehdy, vyvedeme-listonek nad hladinu vody. K vykvetení vyžaduje tento druh mnoho speciálnípé$e.

UM$LÉ OPYLOVÁNÍ

U druh%, kde p# evládá cizosprašnost, je bezpodmíne$n" nutné um"-lé opylování. V podstat" to znamená, že pyl z jednoho kv"tu p# enášíme nabliznu druhého kv"tu. Aby šlo o opravdové cizosprášení, musí oba kv"tyvyr %stat na dvou r %zných rostlinách vzniklých ze semen.

Kvete-li nám jediná rostlina, z které pot# ebujeme nutn" získat seme-na, snažíme se ji opylit n"kolika zp%soby. Jednak opylujeme r %zné kv"tynavzájem, p# i$emž p# enášíme pyl z kv"t%, které jsou na kv"tenství co nejdá-

le od oplod'ovaného kv"tu, jednak, pokud je to možné, opylujeme mezisebou kv"ty vytvo# ené na odlišných stoncích (nap# . u kalatek, šípatkovc% ašípatek je b"žné, že jedna rostlina vytvo# í sou$asn" 2—3 kv"tní stonky).

Dále se osv"d$ilo opylit kv"t sm"sí pylu vlastního a pylu zcela cizí-ho, tj. smíchat pyl kvetoucí rostliny s pylem rostliny jiného druhu, ale téhožrodu, Kvete-li nám nap# íklad sou$asn" cizosprašný Echinodorus paniculatus a samosprašný Echinodorus cordifolius, opylujeme Echinodorus paniculatus sm"sí pylu obou druh%.

Tento zp%sob se velmi osv"d$il v jiných oborech zahradnictví a má-

me pokusn"

zjišt"no, že takto spolehliv

" získáváme semena u cizospraš-ných druh% šípatkovc%; cizí pyl umožní oplodn"ní kv"t% vlastním pylem, aniž


16/189

- 16 -

vzniknou k# íženci.Vlastní technika opylování je jist" každému akvaristovi známa. Pyl z

jednoho kv"tu na druhý p# enášíme jemným št"te$kem. U druh%, které tvo# ívelké množství kv"t%, opylujeme p# ímo odtrženým kv"tem tak, že prašníkyse zralým pylem otíráme o blizny druhých kv"t%, nebo z nich set# ásámežlutavé oblá$ky pylu do kv"t%, které chceme oplodnit. Opylujeme dopoledne

kolem 10. — 11. hodiny. Brzy ráno není pyl zralý a neuvol'uje se z prašník%. Aponogetony jsou samosprašné i cizosprašné. Tvorbu semen zdeovliv'ují p# edevším vn" jší podmínky. Protože akvaristé p"stují tyto rostlinynej$ast" ji ze semen, jsou pom"rn" složité podmínky úsp"chu popsány vúvodní kapitole $eled" Aponogetonaceae.

MEZIDRUHOVÉ K%ÍŽENÍ (HYBRIDIZACE)

N"které druhy rostlin se navzájem velmi t"žko k# íží a možnost vzni-ku nových forem tzv. hybridizací je tam nepatrná. Naopak jiné rostliny sek# íží velmi snadno, takže u nich známe velké množství k# íženc% (hybrid%).

Nové formy živo$ich% i rostlin m%žeme získat v rámci jediného druhutím, že vybíráme vhodné jedince a jejich potomstvo udržujeme dalším výb"-rem. Tak se nap# íklad šlechtí v"tšina akvarijních ryb (platy, me$ouni, gupky)i rostlin, nap# íklad zákrutichy a zahradní formy okrasných šípatek. Dále jemožné vzájemn" k# ížit jednotlivé formy, mén" $asto druhy mezi sebou.

U mála druh% akvarijních rostlin byla zjišt"na schopnost mezidruho-vého k# ížení. Z p# írody známe k# ížence n"kterých šípatkovc%, které ozna$u- jeme nap# íklad jako Echinodorus cordifolius x E. berteroi . P# esto není jisté,zda jde o skute$né k# ížence a nikoli o formy n"kterého z uvedených druh%,protože um"lí k# íženci mezi ob"ma druhy nebyli zatím cílev"domou šlechti-telskou prací získáni.

Mezidruhové k# ížení je nejb"žn" jší u aponogeton%. Je prokázáno,že asijské druhy Aponogeton crispus, A. echinatus a A. natans se snadnok# íží; existuje n"kolik p# echodných forem, o nichž je podrobn" ji pojednáno

ve zvláštní kapitole.

KLÍ"ENÍ SEMEN VODNÍCH ROSTLINA P%EDP$STOVÁNÍ SEMENÁ"K&

Semena n"kterých vodních rostlin snadno p# ijímají vodu a rychlebobtnají, protože nemají mimo# ádn" pevné osemení. Klí$í proto velmi snad-

no a rychle (nap# . šípatkovci, šípatky). U jiných druh% jsou semena pevná,tvrdá a klí$í až po delším p%sobení vody a mikrob%, kte# í svou $inností naru-


17/189

- 17 -

ší jejich obal. Tak nap# íklad semena rdest% vyžadují delší dobu anaerobnífermentace v bahn". V um"lých podmínkách jich ponecháváme velké množ-ství v malých nádobách, kde se jejich povrch anaerobn" rozkládá, p# i$emžse vytvá# ejí páchnoucí plyny. V t"chto podmínkách pak hromadn" klí$í.

Semena n"kterých vodních rostlin klí$í hned po uzrání, nap# . Ponte-deriaceae (Eichhornia, Heteranthera). U jiných druh% vyžadují semena kratší

nebo delší období klidu (1—6 m"síc%) mezi uzráním a vyklí$ením. Sem ná-leží v"tšina vodních rostlin. Ve stadiu klidu p# etrvávají semena období suchanebo chladna.

Pln" vyzrálá semena sklízíme z mate$ních rostlin obvykle v pozdnímlét" a na podzim, vyséváme je zjara v únoru až v b# eznu. Tém"# všechnydruhy semen vodních rostlin snášejí dob# e vyschnutí, dokonce i ta semena,která zrají pod vodou, jako nap# . u druh% Ottelia, Barclaya a pod.

Pokud p# ezimujeme suchá semena, musíme je po sklizni nechat# ádn" vyschnout; teprve potom je sá$kujeme a ukládáme v suché, v"trané

místnosti. Skladování ve sklenících s vysokou vlhkostí vzduchu velmi rychlesnižuje jejich klí$ivost. Platí zde tedy zásada, že zimují-li semena v pr %m"r-ných pokojových teplotách (nad 15 °C), vyžadují velmi suché prost# edí.

Zimují-li semena vlhká, musí se skladovat v nízkých teplotách, kterébrání vyklí$ení. I p# echodné zvýšení teploty $asto již nad 8 °C m%že zp%sobitvelké ztráty klí$ivosti, zvlášt" u našich rostlin, nap# íklad stulík%, jejichž se-mena p# ezimujeme ve vlhku a chladnu, zabalená do mechu nebo zasypanápískem. P# i p# ezimování na sucho zabra'ujeme klí$ení nedostatkem vláhy,p# i zimování vlhkých semen nedostatkem teploty.

Zjara vyséváme semena vodních rostlin p# i teplotách 15 až 20 °C (urostlin mírného až subtropického pásma) a p# i teplotách 25—28 °C (u rostlin

z trop%).Do hlubší vody (kolem 10 cm) vyséváme jen semena typicky sub-

mersních druh% (Ottelia, Barclaya, Nuphar ). Obojživelné druhy vyséváme napovrch vlhkého písku, a teprve když semena vyklí$í a p# ichytí se podkladu,zaléváme je asi 1 —2 cm vrstvou vody. Je to vhodné nap# íklad u druh% Ba-copa, Limnophila, Myriophyllum, Sagittaria, u n"kterých druh% rodu Echino-dorus apod.

Mnoho vodních rostlin p# edp"stováváme jen emersn", tj. i po vyklí-$ení ponecháváme v nádobách jen vlhký písek, který zaplavujeme n"kolika-centimetrovou vrstvou vody až v dob", kdy semená$ky dosáhnou výškykolem 5—8 cm. Tento postup je nejvhodn" jší pro v"tšinu šípatkovc%, nap# í-klad Echinodorus cordifolius, E. paniculatus, E. tenellus a další. U n"kolikadruh% je to jediný vhodný zp%sob rychlého vyp"stování vzrostlých jedinc%,nap! . u Samolus valerandii, Ammania, Ludwigia, Hygrophila atd.

Aponogetony jsou jediné rostliny, které p# edkli$ujeme. Jejich seme-na ponecháme po uzráni v m"kké, nejlépe deš&ové vod" p# i teplotách kolem12—15 °C na dobu asi 1 až 2 m"síc%. Pak jim zvýšíme teplotu asi na 25 °Ca necháme je p# edklí$it. Semená$ky se stonkem dlouhým 2—2,5 cm, s listy


18/189

- 18 -

a s dob# e vytvo# enými ko# eny pak vysazujeme na dno m"lké, sv"tlé nádržedo písku a postupné jim zvyšujeme hladinu. Semena p%vodních, nek# íže-ných druh% aponogeton% ponecháváme v chladné vod" obvykle celou zimu,tj. od sklizn" plné dozrálých semen až do jara, které ve sklenících p"stírenza$íná v únoru.

VEGETATIVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ VODNÍCH ROSTLIN

Tento zp%sob je akvarist%m nejlépe známý a používá se jak v byto-vých nádržích, tak i v p"stírnách, kde je ovšem mén" efektivní než genera-tivní množení ze semen.

N"které druhy vodních rostlin se b"žn" množí oddenkovými výb"žky(kryptokoryny) nebo ko# enovými výb"žky (šípatky). U šípatkovc% je tento

zp%sob pom"rn" vzácný a vyskytuje se jen u nejmenších druh% (Echinodo-rus quadricostatus, E. tenellus). Nejb"žn" jší vegetativní zp%sob množeníšípatkovc% je tvorba nových (pupenových) rostlin na kv"tních stoncích, kdevznikají ko# enující rostlinky v paždí stopek kv"t%, $asto místo nich.

Mnoho druh% vodních rostlin se množí tak, že menší nebo v"tší $ástirostlinného t"la mohou zako# enit a pokra$ovat v r %stu. Je to b"žné nap# íkladu rostlin z rod% Ludwigia, Elodea, Ammania, Alternanthera a mnoha dalších,které z každého odd"leného $lánku lodyhy vyhán" jí z úžlabních pupen% nové v"tve. Tato schopnost je u n"kterých rostlin vyvinuta tak siln", že zako-

# e'ují i odtržené listy nebo jejich úlomky, nap# . u druh% Hygrophila po-lysperma a Bacopa amplexicaulis.Dalším zdrojem vegetativního rozmnožování jsou oddenky $etných

druh%. Oddélíme-li je od mate$ní rostliny, vytvá# ejí se na nich ze spícícho$ek nové ko# enující rostliny, které se $asem odd"lí. Je to výhodné zvlášt" urostlin s dlouhým, plazivým nebo válcovitým oddenkem, jako mají rody Anu-bias, Lagenandra, Acorus a n"kte# í šípatkovci, nap# . Echinodorus osiris.

U vytrvalých rostlin bez typického válcovitého oddenku se nové rost-liny vytvá# ejí po obvodu kulovitého zd# evnat"lého oddenku, který jsme vytrhli

ze dna a ponechali na sv"tle pod vodou (nap

# íklad Echinodorus berteroi ).Oddenky n"kterých vytrvalých rostlin m%žeme též d"lit tak, že je roz-

# ízneme na 2—6 $ástí, z nichž každá má schopnost dále samostatn" r %st.Je to možné u v"tšiny rostlin z $eled" Araceae, dále u aponogeton% a uvšech v"tších druh% šípatkovc% atd. U n"kterých vytrvalých vodních rostlinnelze oddenek d"lit; d"lením oddenku bud rostlinu zcela zni$íme, nebo po-roste jen jediná $ást rozd"leného oddenku, na které z%stal vegeta$ní vrchol(stulíky, lekníny atd).

Protože vegetativní množení nevyžaduje, až na malé výjimky,

zvláštní odborné znalosti a probíhá obvykle samovolné, bez zásah%

akvaris-ty nebo p"stitele, nevyžaduje tato problematika podrobný popis. N"které


19/189

- 19 -

výjimky jsou uvedeny ve speciální $ásti p# ímo u druh%, na které se vztahují.


20/189

- 20 -

ÚPRAVA POKOJOVÝCH AKVÁRIÍ

Akvárium v byt" m

%že mít r

%zné ú

$ely, ale vždy má p

%sobit p

"knýmdojmem. Proto uspo# ádání dna a zp%sob osázení rostlinami nejen musí vy-

hovovat z hlediska životních nárok% rostlin i ryb, ale má být co nejdokonalej-ší i po stránce estetické.

V kapitole o výživ" podrobn" popisujeme materiál vhodný k založenídna. Op"t zd%raz'ujeme, že nejvhodn" jší je $istý, praný, hrubozrnný písek.Dno akvária nemá být rovné, ale má dop# edu terasovit" klesat a tvo# it ne-pravidelné hlubší nebo m"l$í prostory. Terén akvarijního dna zpev'ujeme azdobíme menšími a v"tšími kameny. Nejvhodn" jší jsou tvrdé, nerozpustné

materiály, které nevylu$ují do vody látky snižující její kvalitu. Zcela nevhodné jsou vápence a pískovce. Obvykle používáme k# emen, žulu, tvrdé b# idlice a

jiné nerozpadavé materiály. Použitý materiál má být jednotný, aby p%sobilp# irozeným dojmem. Je-li každý kámen jiné barvy, je akvárium nep# irozené.

Krom" kamen% se v akváriu mohou uplatnit staré v"tve, $ásti kmen% a pa# ez%. Pokud používáme jakékoli d# evo, nesmí být $erstvé ani ztrouchni-v"lé. Opat# ujeme si staré $ásti strom%, které již desítky let ležely v rybnícícha jejichž d# evo je prostoupeno minerálními látkami z vody, je tmavé a tvrdé.Nejvhodn" jší jsou k# ivé, zdrsn"lé ko# eny, které je možné získat z hlubšíchvrstev rašeliniš&.

Pokojové akvárium není kopií p# írody. Rostliny do n"ho nevybírámepodle zem"pisného p%vodu, ale snažíme se vytvo# it jeho vegetaci podlepodmínek, které chceme rostlinám poskytnout (teplo, sv"tlo, prostor), nebokteré jsme jim schopni vytvo# it (složení vody, hodnoty pH apod.).

Je samoz# ejmé, že hustotu a druh porostu volíme podle toho, zdanádrž bude nebo nebude obydlena rybami, podle po$tu a druhu chovanýchryb a podle toho, zda chováme hlavn" rostliny nebo ryby. Podle toho si roz-d"líme zp%soby osázení nádrže do n"kolika skupin:

1. A k v á r i u m j a k o b y t o v á d e k o r a c e b e z r y b .Tyto nádrže jsou vkusným bytovým dopl'kem, které ve spojení s vhodn" volenou kv"tinovou výzdobou vytvo# í v byt" p# íjemnou atmosféru. Tentodruh nádrží, vyžadující mén" pé$e než b"žné pokojové kv"tiny, by m"l býtsou$ástí bytové architektury každého bytu s úst# edním topením, protoževyrovnává velký nedostatek t"chto byt%, tj. p# íliš suchý vzduch a mnohdyv%bec umož'uje p"stovat ty druhy pokojových rostlin, které nesnášejí suchývzduch a kterým se p# i úst# edním topení neda# í.

Tento typ nádrží obvykle osazujeme nejmén" náro$nými rostlinami,

které se množí vegetativn"; $asto používáme jen jediný druh. Doporu$ujemep# edevším zákrutichy se spirálovit" sto$enými listy (Vallisneria americana, V.


21/189

- 21 -

portugalensis). Tato rostlina hust" zaroste celý prostor nádrže; velmi efektn" p%sobí sv"tlo umíst"né pod vodou v takto hust" zarostlém akváriu.

Dále je možné osadit dno nízkými rostlinami, které hust" zarostoucelou plochu nádrže a vytvo# í spodní patro vegetace. K tomu se hodí nap# í-klad Sagittaria subulata var. subulata, Marsilea brownii, Echinodorus quadri-costatus nebo E. tenellus. Zelený koberec na dn" se pak doplní rostlinami s

dlouhými, ve vod" se voln" vznášejícími a hust" olist"nými lodyhami, jako jsou nap# . stolístky (Myriophyllum), doušky (Elodea, Egeria, Lagarosiphon),nebo 2—3 trsy velkolistých rostlin s listy sahajícími až k hladin", které senerozr %stají oddenkovými nebo ko# enovými výb"žky ( Aponogeton, Echino-dorus).

Takto osazené nádrže nevyžadují tém"# žádnou pé$i. Aby nezar %s-taly # asami, nasadíme do nich n"který druh plž%; pak sta$í jednou za 2—4týdny nahradit odpa# enou vodu. Tyto dekora$ní nádrže umís&ujeme v byt" bu( samostatn", nebo jako sou$ást kv"tinového koutu, protože pokojové

kv"tiny v blízkosti akvárií mimo# ádn" dob# e rostou.

2. A k v á r i u m s r y b a m i a r o s t l i n a m i, sloužícív ý h r a d n " k d e k o r a c i b y t u. Platí o n"m p# ibližn" totéž, jako vp# edchozí stati. Musí spl'ovat základní podmínky, tj. musí p%sobit dekora-tivn", zvyšovat vlhkost v byt" a jeho údržba nesmí být p# íliš pracná.

Aby vynikly nejen rostliny, ale také ryby, nesmí se akvárium osazo-vat jediným druhem, který se siln" rozr %stá; to by vyžadovalo $ast" jší zása-hy spojené s protrháváním vegetace. Z druh%, které se vegetativn" rychle

množí, použijeme jen nízké rostliny, které tvo# í koberec p

# i dn

" (viz bod 1). Zv"tších druh% volíme jen ty, jež se vegetativn" nemnoží, takže nádrž z%stá-

vá stále v takovém stavu, jak jsme si ji upravili podle vlastního vkusu.P# edevším zde využijeme všechna efektní seskupení, která p# ispíva-

jí k celkovému vzhledu. Terén dna upravíme velmi nepravideln" a do nádržeumístíme velký kámen nebo ko# en, který vytvo# í základní vnit# ní architekturunádrže. Kameny necháme por %st vodními mechy, na ko# enech umístímedekorativní vodní kapradiny. Z v"tších rostlin použijeme p# edevším apono-getony, šípatkovce, pop# ípad" velké druhy áronovitých ( Anubias, Lagenand-ra), dopln"né nejmenšími kryptokorynami (C. nevillii ), které mohou nahraditšípatky nebo marsilky.

V akváriu vytvo# íme tmavý, husté zarostlý kout z b"žných druh% akvarijních rostlin, jako jsou Hygrophila nebo Bacopa. Chceme-li vyplnitzelení i $ást prostoru pod hladinou, vsadíme trs vodního moru (Elodea),stolístku (Myriophyllum) nebo heterantery.

Do takových nádrží umís&ujeme jen n"kolik ryb jednoho nebo n"ko-lika málo druh%, nap# . skaláry a neónky, hejno dánií, pop# ípad" 3—5 pár % barevných živorodek, hlavn" $ervených forem.

3. A k v á r i u m p " s t i t e l e r y b. V tomto akváriu jsou rostli-


22/189

- 22 -

ny druho# adé, mají splnit pouze dekora$ní a biologický ú$el, který se od nicho$ekává, a samy mají akvaristu $asov" co nejmén" zam"stnat. Z druh%,které se rychle vegetativn" množí, uplatní se p# edevším malé rostliny tvo# ícízelený koberec u dna, z velkých rostlin pak druhy, které se vegetativn" ne-množí (nebo jen pomalu), takže nezar %stají nádrž a není nutno je protrhávat.Zde volí akvarista druhy podle požadavk% ryb. V"nuje-li se chovu tetrovitých,

dá p# ednost rostlinám, které milují a spoluvytvá# ejí kyselé prost# edí (krypto-koryny), chová-li p# edevším živorodky, použije rad" ji žabníkovité (šípatko-vec, šípatka) a vo(ankovité rostliny (zákrutichy, doušky). Do nádrží s halan-$íkovitými rybami se hodí p# edevším mechy, u p"stitele cichlid najdemep# edevším mohutné širokolisté rostliny s pevnými listy (šípatkovci, obrovitézákrutichy), jejichž ko# eny se obloží kameny, aby je ryby nevytrhaly.

Sortiment rostlin nebývá velký; obvykle se omezuje na 5 až 8 druh%.Zde se nejlépe uplatní biotopní složení vegetace (viz bod 5).

4. A k v á r i u m m i l o v n í k a v o d n í c h r o s t l i n. O tomtodruhu nádrží se dá nejmén" # íci. Záliby jsou zde obvykle specializovány naur $ité rostlinné $eled" (nej$ast" ji aponogetony, šípatkovce, kryptokoryny) aakvarista sám má zpravidla dosti velké znalosti, takže podle sm"ru své záli-by upravuje nádrž tak, aby vyhovovala p"stovaným rostlinám. Tato akváriabývají osázena nejv"tším množstvím druh%. Jsou-li p# edm"tem zájmu druhy

jedné $eled", musíme je dopl'ovat jinými rostlinami lišícími se utvá# enímvn" jších orgán%; jinak je taková nádrž sice cennou, ale zevn" málo dekora-tivní sbírkou.

5. B i o t o p n í a k v á r i a. Jsou to nádrže, které mají nejv"rn" jip# edstavovat výsek vodního života ur $itých oblastí. Spole$enství rostlin ne-volíme podle toho, jak se jednotlivé druhy navzájem dekora$n" dopl'ují, aleosazujeme nádrž výhradn" vegetací nap# íklad jihoasijské tropické džungle,afrického jezera nebo laguny z po# í$í Amazonky na okrajích brazilskéhopralesa atd., i když zárove' p# ihlížíme k estetickému vzhledu akvária. Jepochopitelné, že tomu musí odpovídat i p"stované druhy ryb. Uvádíme p# í-klady biotop% hlavních zem"pisných oblastí:

Jižní Amerika: šípatkovci (Echinodorus), s výjimkou E. cordifolius aE. berteroi , Heteranthera, Myriophyllum aquaticum, Alternanthera, Hydroc-leis, Cabomba, Ludwigia atd. (viz speciální $ást).

Afrika: zde je nejmenší výb"r rostlin. Pat# í sem Anubias, Lagarosi- phon, Baldellia, Ranalisma, Ammania.

Tropická Asie v$etn" Indonésie: kryptokoryny, Aponogeton natans, A. echinatus, A. crispus, A. undulatus, Barclaya, Blyxa, Hygrophila, Lage-nandra, Limnophila, Najas indica, Vallisneria gigantea.

Tropická Austrálie: Aponogeton elongatus, Marsilea brownii .St# ední Amerika: Bacopa amplexicaulis, Cabomba, Elodea, Ludwi-

gia, Echinodorus cordifolius, E. berteroi, E. tenellus, Myriophyllum hippuroi-


23/189

- 23 -

des, M. pinnatum, Sagittaria graminea.

VODNÍ A OBOJŽIVELNÉ ROSTLINY V P%ÍROD$

A V AKVÁRIU

Vodní a obojživelné rostliny žijí v p# írod" v r %zných stojatých a te-koucích vodách. Jsou to b# ehy, # eky, potoky, rybníky, jezera, mrtvá ramena,mo$ály a bažiny, pop# ípad" zavod'ovací nebo dopravní kanály a periodickévody. V n"kterých oblastech sv"ta lze tyto rostliny najít na obhospoda# ova-ných pozemcích, kde se p"stují bažinné kulturní plodiny, p# edevším rýže, a

kde se r %zné druhy vodních a bahenních rostlin vyskytují jako plevele.Každý typ p# irozených vod se vyzna$uje ur $itými zvláštnostmi, které

mají menší nebo v"tší vliv na složení (seskupení) rostlinných druh%. Vlast-nosti p# irozených vod a podmínky, které poskytují vodním rostlinám, jsou

jednak stálé, jednak prom"nlivé. Ke stálým vlastnostem pat# í p# edevšímsložení podkladu (zeminy dna) a vlastnosti vody, tj. obsah živin, reakce pH(kyselost nebo zásaditost) apod. Ostatní vlastnosti prost# edí se obvykle m"-ní, a to p# edevším výška vodního sloupce (hloubka vody), její teplota a pr %-hlednost ($istota vody), v tekoucích vodách pak rychlost proudu.

Podle toho, v jakém hloubkovém pásmu vody rostliny rostou, roze-znáváme rostliny pono# ené (ko# enují ve dn" a rostou submersn"), rostlinyvzplývavé (rovn"ž ko# enují ve dn", ale dosahují svými jemnými lodyhamihladiny), dále rostliny plovoucí (žijí v povrchové vrstv" vody, obvykle plavouna hladin") a kone$n" rostliny obojživelné, p# izp%sobené k životu ve vod",nad ní i k r %stu na suchu).

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH TROPICKÝCHOBLASTÍ

V jednotlivých tropických oblastech se p# irozené podmínky r %stuvodních rostlin velmi liší, a proto považujeme za nutné vysv"tlit hlavní zása-dy ekologie vodní a bahenní vegetace v nejzajímav" jších sv"tových oblas-tech, tj. v Jižní Americe a v tropech Asie. Z Afriky a z Austrálie pochází jen

nepatrné množství druh% akvarijních rostlin.


24/189

- 24 -

TROPY JIŽNÍ AMERIKY

Jde v podstat" o dv" odlišné biogeografické oblasti. Prvním z nich jepovodí Amazonky a dolních tok% hlavních p# ítok%, druhým biotopem jsou

hornatá pásma severní a západní $ásti Jižní Ameriky a jih Brazílie v$etn" Paraguaye, Uruguaye a Argentiny.

Povodí Amazonky m"# í p# es 6000 km2 a p# edstavuje ve st# edním adolním toku p# evážn" rozsáhlou rovinu. Soutok dvou nejv"tších # ek tétooblasti (Amazonka a Rio Negro) leží asi 1500 km od ústí do mo# e, ale jen asi50 m nad hladinou mo# e. Tok obou # ek je proto i v dob" nejvyššího stavuvody velmi pomalý. Vzhledem k velkému kolísání hloubky vody (o 6—15 m)však v korytech t"chto velkých # ek roste jen nepatrné množství rostlin. P# e-vládají jednoleté druhy, které se množí semeny nebo výtrusy, nap# . Victoria

regia, Pistia, Azolla, nebo které p# e$kávají období nízkého stavu vody v živo-# ících pozemních formách (Eichornia crassipes a jiné druhy, n"které druhy zrodu Ludwigia). Velké ostrovy vodní vegetace jsou obvykle tvo# eny obojži-velnými druhy z $eled" šáchorovitých, které jsou pro akvaristiku nepoužitel-né.

Teplota v této oblasti je skoro stálá (32 —35 °C) a nem"ní se b"hemdne a noci, ani b"hem ro$ních období. Doba deš&% je zde prakticky jen jednaa za$íná v prosinci a trvá až do $ervna, kdy je hladina vody nejvyšší. Obdobírelativního sucha ve zbývajících m"sících je opravdu jen relativní a projevuje

se tím, že neprší. Vláhy je však stále nadbytek a vlhkost vzduchu dosahuje90—98 %, takže v n"kterých dnech p# i teplot" 35 °C leží rosný bod jen na33 °C. P%da má skoro nulový obsah humusu a zem"d"lství zde proto prak-ticky neexistuje.

V dob" nízkého stavu vody je to ráj akvarijních ryb. Na ploše 20 m 2 v p# íhodném míst" se dá do sítí ulovit 500 až 1000 ryb, mezi nimi desítkyobrovitých diskus% n"kolika druh%, nes$etné druhy sume$k%, lorikárií, skalára jiných cichlid. Akvaristy bude zajímat, že všechny tyto druhy (zvlášt" dis-kusy) žijí ve stejném po$tu v Rio Negru s $ernou vodou a pH 4,5 stejn" jako

v Amazonce se žlutou vodou a s pH 7. Úchvatný je pohled na soutok obouveletok%, na setkání $erné a žluté vody. Vzhledem k pomalému toku # ek sevody mísí jen pomalu a tak ješt" 10—15 km je v oblasti Solimoes p%l Ama-zonky žluté a p%l $erné.

Po stránce výskytu vodních rostlin jsou zajímav" jší výše položenéoblasti Jižní Ameriky na horních tocích velkých # ek a v soustavách drobn" j-ších p# ítok%. V t"chto oblastech jsou dv" období deš&% (b# ezen až duben alistopad až prosinec), mezi nimiž je nevýrazné období sucha. V dob" deš&% se vodní toky rozvodní a zaplaví okolí. Po opadnutí vody vznikne soustava

mrtvých ramen a t%ní, které se postupn

" v dob

" sucha m

"ní v mo

$ály nebozcela vysychají.


25/189

- 25 -

Rostlinná spole$enstva pak vznikají podle zvln"ní okolního terénu.Nejzajímav" jší jsou p# ímo koryta potok% a menších # ek, dále pak plochyležící 6—10 m nad hladinou # eky, které jsou zatáp"ny jen p# i velkých povod-ních v dob" deš&%. Po opadnutí vody zde vznikají rozsáhlé laguny a mo$ály,které postupn" vysychají; rostou zde p# edevším obojživelné druhy šípatkov-c%. V lagunách, kde voda z%stává po celý rok, se vyskytují jak obojživelné

druhy, tak i rostliny typicky submersní, jako nap# íklad Echinodorus amazoni-cus, Cabomba, Heteranthera, Myriophyllum apod.Ro$ní pr %m"r teplot vzduchu v t"chto oblastech $iní 25 až 26 °C a

b"hem roku mohou teploty kolísat od 14 do 40 °C; tepelné výkyvy jsou tedyzna$n" velké. Proto jihoamerické druhy vodních rostlin jsou velmi odolné av"tšinu z nich m%žeme se zdarem p"stovat i v nevytáp"ných pokojovýchnádržích. Teplota vody v # ekách kolísá od 18 do 30 °C, ve stojatých vodáchmrtvých ramen a lagun dosahuje b"hem vegetace (v období sucha) pr %m"r-ných hodnot 28—30 °C, za mimo# ádných podmínek v m"lkých lagunách až

40 °C. V horských oblastech severn" a jižn" od amazonské nížiny se tedysetkáváme s prom"nlivými podmínkami prost# edí, což má za následek tzv.cykli$nost vývoje rostlin. V dob" deš&% je období nevýrazného vegeta$níhoklidu. Je vyvolané mechanicky stoupající vodou a pohybem zeminy, kterouunášejí povodn". Spolup%sobí nižší teplota a nedostatek sv"tla, protožekalná voda propouští málo slune$ních paprsk%. Po p# echodu záplav za$ínajíkvést submersní rostliny, které sou$asn" s vývojem list% vyhán" jí nad hladi-nu stonky s kv"ty (Echinodorus) nebo tvo# í plovoucí listy a kv"ty (Cabomba).

Obojživelné rostliny v té dob"

vytvá# ejí listy, ale ješt

" nekvetou.Pozd" ji klesne hladina vody na 20—40 cm. V této dob" submersní

rostliny již v"tšinou odkvetly, kv"tní stonky n"kterých druh% po$ínají pouzrání semen zako# e'ovat a nastává u nich období vegetativního rozmno-žování. Obojživelné druhy naopak teprve vyhán" jí kv"tonosné stonky. Toznamená, že na stejném stanovišti kvetou v etapách za sebou r %zné druhyrostlin. Tento jev ozna$ujeme jako cykli$nost vývoje podle výšky vodníhosloupce.

Jiné zm"ny ve složení vegetace je možno pozorovat p# i okrajích la-gun a mrtvých # í$ních ramen, kde formace tzv. savan p# echázejí v bažiny,které dále p# echázejí v m"lké vody (litorály). Zde je vývoj rostlinstva mimo-# ádn" pestrý; druhové složení porost% se stále st# ídá, jedny druhy p# ibývají,

jiné do$asn" nebo trvale mizí. Rostliny zde rovn"ž velmi $asto m"ní tvar avelikost list% (tzv. listová mnohotvárnost). Na okrajích vod, na b# ezích i vm"lké vod" zde roste nap# íklad Echinodorus quadricostatus, E. tenellus ar %zné druhy bahni$ek (Eleocharis). Sm"rem k pásmu savan se vyskytujír %zné bahenní árónovité rostliny nesnášející trvalé zaplavení, sm"rem klagunám, již v m"lké vod" rostou stolístky a heterantery a všude na hladin" m"lkých i hlubších stojatých vod plovoucí rostliny.

Vodní a bahenní rostliny amazonské oblasti se tedy vyzna$ují po-


26/189

- 26 -

m"rn" velkou p# izp%sobivostí ke kolísání teploty. Snášejí b"žné pokojovéprost# edí a nepoškozuje je ani pokles teplot na 12—15 °C. P# evážná v"tšinadruh% je obojživelných, a proto se dají p"stovat jak v paludáriích, tak i vakváriích. Výrazn" submersní rostliny jsou velmi vzácné a i ty mohou pokratší dobu vegetovat emersn" (heterantery, kabomby). Jihoamerické sto-lístky (Myriophyllum) jsou ve srovnání s druhy ostatních kontinent%, krom"

Austrálie, nejlépe p# izp%sobeny emersnímu životu.Vodní a bahenní rostliny tropické jižní Ameriky v"tšinou nemají vý-razné období klidu a nerostou jen za povodní, které zni$í jejich vegeta$níorgány. Proto v bytech dob# e vegetují po celý rok a spokojí se s teplotamikolem 20 °C. Vyhovuje jim celoro$ní osv"tlení po dobu asi 12 hodin denn".Z podmínek vn" jšího prost# edí má vliv na jejich vývoj hlavn" výška vodníhosloupce. Jihoamerické rostliny jsou tedy pro akvária nejvhodn" jší; vyzna$ujíse vysokou odolností proti vn" jším podmínkám. V domácích nádržích jimm%žeme p# ipravit podmínky mnohem lepší, než mají ve své domovin".

Nesmíme zapomenout, že velké množství velmi dekorativních akva-rijních rostlin pocházejících z Jižní Ameriky neroste v typicky tropické oblasti.Jsou dováženy ze subtropického a mírného pásma jižní Brazílie, Paraquaye,Uruquaye a Argentiny. Náleží sem mnoho mimo# ádn" krásných novinek jakonap# . Echinodorus osiris, E. horemannii, E. opacus, E. longiscapus a další.Tyto druhy rostou trvale pod vodou a vyskytují se v relativn" chladných to-cích s teplotou 14—19 °C. Neznamená to ovšem, že bychom tyto rostlinynemohli p"stovat v normálních pokojových nádržích s teplotou kolem 22 °C.

TROPY INDOMALAJSKÉ OBLASTI

Tropy indomalajské oblasti p# edstavují vedle jihoamerických trop% hlavní zdroj akvarijních ryb a rostlin. Je to p# edevším Malajský poloostrov aIndonésie, hlavn" její nejv"tší ostrovy, tj. Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes aNová Guinea. Velký po$et druh% pochází ze Srí Lanky (Cejlonu).

Nejvýzna$n" jším rysem této oblasti je nep# ítomnost veletok%. V mís-

tech, kde nebyla d%kladným odvodn"ním bažin vybudována rýžová pole, jecelá krajina porostlá neproniknutelnou džunglí s $etnými jezírky, # í$kami amo$ály. Pevnina porostlá hustou vegetací a blízkost mo# e mají vliv na tém"# stálou celoro$ní teplotu, která kolísá jen nepatrn", od 25 do 27 °C. B"hemro$ních období i b"hem dne teplota kolísá tak nepatrn", že m%žeme hovo# ito celoro$ní stálé teplot", která dosahuje podstatn" vyšších hodnot, než jsouteploty tropických nádrží v našich bytech.

P# evážná $ást popisované oblasti je velmi deštivá (2500 až 4500mm ro$n"). A$koli dešt" jsou rozd"leny na dv" období, neexistuje zde vý-

razné období sucha (krom"

východní$ásti Indonésie). Vody proto nemajíperiodický charakter a v džungli je velké množství v"tších nebo menších


27/189

- 27 -

stálých vodních nádrží. Pouze ve velmi m"lkých t%ních a v bahenních for-macích kolísá vodní sloupec dostate$n" výrazn", aby mohl ovlivnit složenítypicky vodní a obojživelné vegetace.

Stoupání vody v této tropické oblasti nezp%sobují rozvodn"né # eky,nýbrž voda zde v dob" deš&% obvykle stejnom"rné p# ibývá a pak zase výškavodní hladiny klesá. Vodní vegetaci proto nepoškozuje dravý proud a cykli$-

nost jejího vývoje je výrazná p# edevším u obojživelných druh%. A$koli z indomalajské oblasti pochází velké množství druh% vodníchrostlin, nejtypi$t" jší z nich jsou árónovité, p# edevším kryptokoryny. Typickysubmersní druhy (Cryptocoryne affinis, C. siamensis, C. cordata atd.) rostouv trvalých, $asto dosti hlubokých vodách a mohou kvést po celý rok. Ve vod" hlubší než 30—40 cm nekvetou a množí se jen vegetativn". Cykli$nost vývo-

je není pro n" typická.Obojživelné druhy (Cryptocoryne becketii, C. walkeri, C. nevilli, C.

lucens) jsou v dob" deš&% pono# ené a prod"lávají období vegetativního roz-

množování z oddenkových výb"žk%. Poklesne-li hladina vody, p# echázejí doemersního zp%sobu života, kvetou a tvo# í semena. Kryptokoryny jsou typickérostliny p%vodních džunglovitých formací. Rostou v polostínu, pod bujným,n"kolikaposchodovým pralesem, $asto ve vod", jejíž hladina je zcela zarost-lá vzplývavými rostlinami.

V um"lých i p# irozených kanálech, které spojují jednotlivé laguny a jezírka, pak nacházíme ostatní druhy indomalajských vodních rostlin, nap# í-klad Limnophila, Ceratopteris, Bacopa apod.

Indomalajské druhy rostlin jsou tedy charakterizovány prost# edím,

které jim poskytuje nekolísavou, stejnom"

rnou a pom"

rn" vysokou teplotuvody i vzduchu kolem 26 °C. Vodní vegetace této oblasti se skládá z druh%

obojživelných (lagenandry, n"které kryptokoryny, ambulie) i z druh% typickysubmersních (n"které kryptokoryny, stolístky).

Indomalajské rostliny nemají období vegeta$ního klidu, ale n"kteréobojživelné druhy jsou typické st# ídáním období vegetativního r %stu (a vege-tativního rozmnožování) a období kvetení a tvo# ení semen.

Rostliny této oblasti jsou proto náro$n" jší; jsou citlivé na kolísáníteploty, zvlášt" na hlubší poklesy teplot, které mohou být u mimo# ádn" chou-lostivých druh% nebezpe$né již p# i 18 °C, u jiných až kolem 15 °C. Teplotykolem 25—27 °C jim celoro$n" m%žeme jen velmi t"žko poskytnout. N"kterékryptokoryny velmi nesnadno kvetou. I v um"lých kulturách je ke kvetenít# eba dodržet cyklický vývoj, tj. st# ídání emersního a submersního r %stu(pravidelné kolísání hloubky vody).

Podle poznámek na herbárních položkách ve sv"tových muzeích apodle pozorování profesora Schulzeho rostou vodní rostliny (zvlášt" krypto-koryny) ve t# ech hlavních biotopech.

1. B# ehy v"tších # ek ve vzdálenosti 10 — 100 km od ústí do mo# e.Kryptokoryny tam rostou na dob# e osv"tlených nebo slab" zastín"ných mís-tech v nadmo# ské výšce 0—50 m. Jedná se p# edevším o druhy, které dávají


28/189

- 28 -

p# ednost pozemním životním formám. Jen z# ídka bývají m"lce zaplaveny,takže listy a kv"tenství jsou vždy nad vodou. Tak roste nap# . C. ciliata. Tentodruh $asto proniká podél v"tších # ek hloub" ji do lesních oblastí, ale široká# í$ní koryta umož'ují vždy dobré osv"tlení b# eh%. C. ciliata nesestupujep# ímo do koryta # ek a roste ve spole$nosti s rodem Lagenandra a Hygrophi-la. Na t"chto biotopech se v korytech # ek nevyskytují jiné druhy rodu Crypto-

coryne, ale vodní vegetaci tvo# í nap# . Aponogeton rigidifolius, Hydrilla verti-cillata, Myriophyllum spp., Blyxa a Potamogeton. To se týká nap# . Malajské-ho poloostrova. V Thajsku k t"mto druh%m p# istupuje submersní Crinumthaianum. V Sarawaku se C. ciliata vyskytuje Spolu s C. lingua a C. ponte-deriifolia var. sarawacensis, ale tyto druhy $asto sestupují do koryta # eky adoprovází je Barclaya mottleyi . S ohledem na blízkost mo# e se jmenovanédruhy vyskytují p# evážn" ve sladké vod" a jen z# ídka je m%žeme nalézt po-blíže ústí v brakické vod".

2. Menší vodní toky široké 2—10 m, za normálních podmínek velmi

m"lké (10—30 cm), ve kterých po vodních p# ívalech m%že stoupnout hladinavody na 1—2m. Jedná se o potoky v hust" zarostlých a zastín"ných oblas-tech v nadmo# ské výšce 50—100 m, na Srí Lance (Cejlonu) výjime$n" až500 m, zatímco v horách severovýchodní Indie nacházíme zajímavé vodnírostliny až do výšky 1200 m/n. m. Tyto biotopy jsou typické k# iš&álov" $istouvodou s pH 6—6,5. Jedná se o deš&ovou, velmi m"kkou vodu, koryto # ek jekamenité až skalnaté, pokryté pískem s malým obsahem humusu splavené-ho z vyšších horských poloh. Kryptokoryny se zde vyskytují v hustých $is-tých porostech, por %stají b# ehy a jsou vystaveny podmínkám obojživelného

života. Podle velikosti srážek kolísá hladina vody$asto b

"hem n

"kolika dn

% od n"kolika centimetr % až po 1 nebo 2 m. Za takových podmínek roste nap# .

C. balansae v Thajsku, C. wendtii a C. axelrodii na Cejlon", C. bullosa vSarawaku. Jsou to v"tšinou nížinné druhy nadmo# ské výšky od 25 do 100m; pouze C. nevillii a C. becketii vystupuje na Cejlon" až do výšky 500 m aC. crispatula až do výšky 1500 m.

3. Džungle a bažiny deštných prales%, zaplavená mangrovová úze-mí a odvod'ovací kanály kau$ukovníkových plantáží, p# ípadn" stojaté vodys bahnitým dnem. Na v"tšin" t"chto lokalit je dno hlinitopís$ité, pomalu sepohybující voda je k# iš&álov" $istá, neutrální nebo slab" kyselá. Pouze vobdobí deš&% jsou tyto oblasti zaplavovány vyšší vrstvou bahna a hn"douvodou s p# echodn" nižšími hodnotami pH. Na podobných místech rostenap# . Cryptocoryne cordata, C. Iingua, C. gracilis a další.

Jak vidíme, jsou rostliny v p# írod" vystaveny n"kterým vliv%m pro-st# edí, které se v akváriích dají jen velmi t"žko napodobit. Akvárium je jennepatrným výsekem vodní nádrže, do kterého umís&ujeme nepatrné množ-ství druh% rostlin. Tyto druhy pocházejí v"tšinou z r %zných oblastí sv"ta a

jsou si zcela cizí.Rovn"ž pestrost životních forem rostlin na p# irozených stanovištích

se v nádrži stírá tím, že zde máme celý rok stejnou výšku vody, obvykle i


29/189

- 29 -

stejnou teplotu a fyzikální a chemické vlastnosti vody. Kolísá obvykle jendélka a intenzita osv"tlení.

P# i p"stování v akváriu se naopak objevují jiné m"nící se podmínky,které z p# írody neznáme. Tak nap# íklad nejmén" prom"nlivou složkou vn" j-šího prost# edí v p# írod" je podklad (složení dna), kdežto v akváriu je tatosložka velmi m"nlivá. Obohatíme-li dno organickými látkami (rašelinou,

listovkou apod.), ovliv'ují tyto látky složení vody a samy podléhají anaerob-nímu rozkladu, tj. hnijí za nep# ístupu vzduchu. Vznikají tím jedovaté plyny,které ovlivní prost# edí rostlin obvykle negativn". Založíme-li dno z $istého,vypraného písku, obsahuje zpo$átku velmi málo živin. Písek se však po-stupn" obohacuje organickými zbytky rostlinného i živo$išného p%vodu avznikají v n"m rozkladné procesy (viz v kapitole o výživ"). Tím se m"ní slo-žení dna, které pronikav" ovliv'uje vývoj rostlin.

V p# irozených rostlinných spole$enstvech je obvykle p# irozená bio-logická rovnováha. Podle hloubky vody, teploty, osv"tlení atd. se v ur $itých

ro$ních obdobích vyvíjejí n"které druhy, které pak ustupují a d"lají místo jiným. Jednotlivé druhy se tedy st# ídají s obdobím vegetativního r %stu a ob-dobím kvetení. V akváriu tomu tak není již proto, že nádrž obvykle osazuje-me nesourodými rostlinami z r %zných oblastí sv"ta.

Hlavní p# í$inou narušení biologické rovnováhy (pom"rného po$tu jedinc% r %zných druh% navzájem) je to, že se podmínky v akváriu m"ní b"-hem roku jen málo. Rostliny tedy nepodléhají cyklickému vývoji, ale tendruh, kterému podmínky ur $ité nádrže nejlépe vyhovují, se rozr %stá na úkordruh% ostatních. Druhy množící se vegetativn" potla$ují rostliny, které se

množí jen semeny. V tmavších nádržích p# evládnou kryptokoryny a zne-možní r %st šípatkovc% a zákrutich, ve sv"tlých nádržích je tomu naopak.

Vzájemné p%sobení jednotlivých druh% rostlin je proto v akváriíchmnohem pronikav" jší než v p# írod". Po ur $ité dob" je obvykle t# eba provéstv nádrži ur $ité zm"ny, a to protrhat siln" vyvinuté druhy, odstranit stínícírostliny, upravit stav plovoucí vegetace apod.

Vzhledem k tomu, že obsah vody v akváriích je pom"rn" malý a že její vým"na je jen velmi pomalá, ovliv'ují se r %zné druhy navzájem i chemic-ky tím, že p%sobí na vlastnosti vody, která se nap# íklad vlivem kryptokorynokyseluje, kdežto nap# . vlivem valisnerií se mírn" alkalizuje. To zp%sobujenesnášenlivost n"kterých druh% akvarijních rostlin navzájem, která se vakváriích projevuje n"kdy mnohem siln" ji než v p# írod".

Tato nesnášenlivost samoz# ejm" nevzniká tam, kde je nádrž osaze-na v"tším po$tem rostlinných druh%. M%že se však objevit v t"ch akváriích,kde kryptokoryny a zákrutichy nebo kryptokoryny a šípatky tvo# í spole$n" podstatnou $ást vegetace. V tmavších nádržích p# evládne r %st kryptokoryn,které ovlivní reakci vody sm"rem dol% (okyselí vodou), a tím ješt" více ome-zí rozvoj šípatek nebo zákrutich, které se pak nevyvíjejí. Ve sv"tlejších nádr-žích jsou lepší po$áte$ní vývojové podmínky pro zákrutichy nebo šípatky,které si upraví reakci vody sm"rem k neutrálnímu bodu nebo. ji mírn" zalka-


30/189

- 30 -

lizují, a tím velmi omezí další vývoj kryptokoryn.Shrneme-li údaje této kapitoly, zjistíme, že akvárium tak, jak je do-

sud známe, je v podstat" výsek m"lkých až st# edn" hlubokých pob# ežníchvod a nem%že nám poskytnout pestrost st# ídání vegetace tak, jako v r %znýchhloubkách a na okrajích b# eh% v p# írod". Je proto ideální dopl'ovat akváriumv byt" r %zn" velkými m"lkými mísami (paludárium), ve kterých mohou být

m"lká jezírka porostlá plovoucí vegetací a kde m%žeme p"stovat mnohobahenních a obojživelných kvetoucích i nekvetoucích rostlin.

TEPLOTA A VYH%ÍVÁNÍ AKVÁRIA

Vytáp"ní nádrží je všeobecn" zavedeno již s ohledem na ryby. Tro-pické rostliny pot# ebují teploty od 19 do 25 °C, což je v souladu s požadavkytropických ryb. Naše rostliny mírného pásma vesm"s snášejí teploty kolem20 °C, krom" vodních rostlin ze studených, pramenitých vod, které v tétopublikaci pro akvária nedoporu$ujeme.

Pro normální chovatelské nádrže s teplotou 20—25 °C není tedyt# eba p# íliš hovo# it o teplot" vody s ohledem na rostliny. Máme-li nádrž srybami mírného pásma, kterou v zim" nevytápíme a v níž teploty klesají na10—15 °C, pak musíme pochopiteln" použít domácí rostliny, pop# ípad"

zástupce severoamerické nebo sibi# ské vegetace. Druhým extrémem jsouvytírací nádrže, kde zvyšujeme teplotu $asto na 28—30 °C. Zde m%žemepoužít jen ryze tropické druhy, protože rostliny z mírného pásma a z okrajo-vých oblastí subtropického pásma se v t"chto teplotách rozrušují.

O speciálních požadavcích na teplotu, o snižování teploty u druh% p# ezimujících ve stadiu klidu atd. je pojednáno u p# íslušných $eledí rostlin.

Pokud vyh# íváme nádrže oh# ívacími t"lesy, klademe je již p# i zaklá-dání akvária tak, aby jejich spodní $ást (základ) ležela p# ímo na dn" nádržea byla tedy zasypána pískem, který tvo# í dno. Dosáhneme tím nejen

dokonalého proh# átí celého vodního sloupce, ale i dna akvária, takže rostlinymají listy i ko# eny ve stejnom"rné teplot". P# íliš krátká topná t"lesa vyh# ejí jen vodní sloupec nad úrovní jejich základny, kdežto u dna z%stane vodastudená. Zavedením cirkulace vody (filtrem nebo vzduchováním)dosáhneme sice stejnom"rného proh# átí veškeré vody, nikoli však dna,takže listy rostlin jsou sice v teplém prost# edí, avšak ko# eny rostou vchladném písku. Ve studeném prost# edí ko# eny snižují $innost a p# ijímajímén" živin, než pot# ebují listy, které v teplé vod" bohat" asimilují. Na tytotepelné rozdíly jsou velmi citlivé kryptokoryny a jsme p# esv"d$eni, že to bývá

velmi $asto p# í$inou tzv. kryptokorynové choroby.Ideální je oh# ívání nádrže odspoda tepelným zdrojem umíst"ným


31/189

- 31 -

pod dnem akvária.

JMÉNA ROSTLIN

Názvosloví rostlin je pevn" stanoveno mezinárodní dohodou botani-k% celého sv"ta (Codex of botanical nomenclature). V následující speciální$ásti (podobn" jako v každé botanice) jsou rostliny rozd"leny do dvou vel-kých skupin. Jsou to nekvetoucí rostliny nazývané Cryptogamae. Pat# í semrostliny, které nemají kv"ty a rozmnožují se nikoli semeny, ale tzv. sporami.Nejznám" jší z nich jsou mechy a kapradiny. Kvetoucí rostliny (Spermatophy-ta) vytvá# ejí pravé kv"ty a semena. Rozd"lujeme je na velké množství $ele-

dí. A nyní k vlastním názv%m jednotlivých rostlin. Latinské názvy rostlin

se skládají vždy nejmén" ze t# í slov. První jméno je jméno rodu. Píšeme jevždy s velkým po$áte$ním písmenem (nap# . Echinodorus, Cryptocoryne,Hygrophila atd.). Druhé jméno znamená druh ( nap# . affinis, lanceolatus,grisebachii atd.). Píšeme je s malým po$áte$ním písmenem. T# etí $ást jmé-na je p# íjmení autora, který rostlinu pojmenoval. P# íkladem je nap# . Echino-dorus cordifolius Linné (zde Echinodorus je rod, cordifolius je druh a Linné jeautor jména). P# íjmení autor % se obvykle zkracuje (nap# . místo Linné se píše

jen L., místo DeCandolle jen DC. apod.). Jednotlivé druhy mohou mít pod-druhy nebo variety. Varieta je d"di$ná odchylka od p%vodního druhu (rozdílve tvaru nebo barv"), poddruh je podobná odchylka, ale p# edpokládá se, žemá samostatný geografický areál výskytu.

Velmi $asto se stává, že tatáž rostlina je popsána více autory podr %znými jmény. Pak platí to jméno, které je prokazateln" nejstarší. Mladší

jména vztahující se na stejný druh jsou pak považována za tzv. synonyma.Synonyma si nesmíme plést s nesprávn" použitými názvy. Vezm"me si zap# íklad Echinodorus berteroi (Spreng.) Fassett . Tato rostlina byla dlouho

známa pod jménem Echinodorus rostratus. V obchodech však byla nabíze-na $asto pod jménem Echinodorus nymphaeifolius. E. rostratus byl popsánr. 1837, E. berteroi r. 1825. Musí tedy platit toto: E. berteroi je platné jméno,E. rostratus je pouze synonymum, protože je mladší. Naproti tomu E. nym-

phaeifolius je úplné jiná rostlina a jméno bylo v našem p# ípad" použito omy-lem. Nelze je proto považovat za synonymum, ale za nesprávný název. Vdalších kapitolách, v kterých se budeme držet v"decky platných jmen rostlin,budou proto (kde je to t# eba), uvedena jednak nejznám" jší synonyma, jed-nak nesprávné názvy, pod kterými bývají akvarijní rostliny n"kdy prodávány.

Zvláštní kapitolou jsou tzv. obchodní názvy. Jsou to jména fantastic-ká (nap# . Cryptocoryne somphongsii, Echinodorus rangeri ), která nemají


32/189

- 32 -

žádnou v"deckou platnost. Pak jsou to smyšlená jména podle geografickéhop%vodu, nap# . Echinodorus leopoldina (podle Leopoldina Valley v Brazílii),Echinodorus peruensis atd. Tyto obchodní názvy všeobecné nemají odbor-nou platnost.

Následující odborné kapitoly $erpají z nejnov" jších prací sv"tovýchautor %, jako je Cook, Fassett, de Wit, van Bruggen, Philcox, Heine, Bogin,

Björkqvist, John, Raven a další.

%ASY A SINICE V AKVÁRIU

)asy jsou nedílnou, obvykle však nevítanou sou$ástí vegetace kaž-

dého akvária. V"tšina z nich rostlinám škodí tím, že se usazuje na jejichlistech a tím snižuje jejich asimila$ní $innost. N"které druhy por %stají sklo,snižují tím jeho pr %hlednost a zasti'ují tak vnit# ní prostor; zárove' brání vpozorováni života v nádrži.

Ani neškodné vláknité zelené # asy, které v menším množství zvyšujíp# irozený vzhled interiéru nádrže, nejsou akvaristy vítány. Jejich r %st je ne-regulovatelný, brzy pokrývají celé dno a jsou nebezpe$né menším rybám,zvlášt" pot"ru, který ve spleti vláken $asto uvízne a hyne.

Obecn" se dá # íci, že # asy jsou v nádržích plevelem, který se do vo-

dy dostává pravideln" s potravou, vodovodní i povrchovou vodou, s rostli-nami apod. Každý druh # as má vyhran"né nároky na vlastnosti prost# edí avyvíjí se jen za ur $itých podmínek. Nejd%ležit" jšími podmínkami jsou teplota,délka a intenzita osv"tlení, obsah minerálních a organických látek ve vod" ave dn", druh a po$et ryb, kterými je nádrž obydlena, a druh i po$et aparatur,

jimiž filtrujeme, vzduchujeme nebo vyvoláváme jiným zp%sobem pohyb vo-dy.

Proti # asám bojujeme odstan"ním p# í$in, které umož'ují rozvoj dálepopsaných druhových skupin. Obecn" platí zásada, že se jakýkoli druh # as

dá zni$it nebo potla$it zm"nou podmínek, tj. zvýšením nebo snížením inten-zity osv"tlení, zavedením filtrování nebo vzduchování a nejradikáln" ji tím, žecelou nádrž p# emístíme na jiné místo v byt". Speciální zp%soby boje proti

jednotlivým skupinám # as uvádíme v další stati.


33/189

- 33 -

SINICE (CYANOPHYTA)

Tato skupina je mezi akvaristy známa pod názvem modrá # asa. Si-nice tvo# í na celém povrchu dna a na listech rostlin slizovité kolonie zeleno-modré barvy zapáchající po bahn". Povlaky nejsou p# ichyceny k podkladu a

dají se velmi snadno odd"lit od písku i od povrchu listové plochy zamo# e-ných rostlin.

Tzv. modré # asy jsou velmi nebezpe$né, a nebojujeme-li proti nim,zahubí veškerou vegetaci, pop# ípad" i ryby. Vyvíjejí se hlavn" v $erstvévodovodní vod", zvlášt" obsahuje-li v"tší množství vápenatých solí. Sinicese objevují $asto v nov" z# ízených nádržích a tam, kde $ast" ji vym"'ujemev"tší množství akvarijní vody a nahrazujeme ji p# íliš tvrdou vodovodní vo-dou. Ke svému r %stu vyžadují dostatek sv"tla a klid.

Rozr %stání sinic nejspolehliv" ji zabráníme pohybem vody. Neobje-

vují se ani v nádržích obydlených v"tším množstvím $ilých druh% ryb. Výskyttzv. modré # asy potla$ují rovn"ž ryby rejdící trvale p# i dn". Nejspolehliv" jší jevšak trvalá cirkulace vody nebo vydatné vzduchování.

Objeví-li se již modrá # asa, musíme ji p# edevším odstranit z nádrže,a to rozrušením jejího povlaku p# i dn" i na listech rostlin. Pak necháme potr-hané zbytky sinic usadit a kal stáhneme odkalova$em. Omezíme-li se napodobný zásah, objeví se škodlivá # asa za n"kolik dní op"t, protože nádrž jep# epln"na úlomky # as, které se vznášejí ve vod".

Musíme proto vodu, která odtekla p# i odkalování, nahradit m"kkou

povrchovou nebo deš&ovou vodou a v nádrži zm"nit alespo' na 7—10 dnísv"telné pom"ry. Akvárium bu( zastíníme, a to na 2—3 dny úpln" nepr %-hledným papírem a pak na 5—7 dní pr %svitným papírem, nebo je naopakp# esv"tlíme silnými žárovkami. Výborné jsou infražárovky, které velmi inten-zívn" potla$ují vývoj modré # asy.

V nádržích náchylných k výskytu modrých # as p"stujeme živo$ichy,kte# í je ni$í. Jsou to plži a býložravé ryby (hlavn" molinesie). Dále se osv"d-$ují pancé# oví sume$ci, kte# í nenechávají povrch dna v klidu, a tím bránísinicím v tvorb" kolonií.

Modrá # asa se objevuje nej$ast" ji zjara. V jarních m"sících ji zcelaspolehliv" zni$íme b"hem 2—3 dní nasazením pulc% skokan% nebo ropuch;nejsou-li jinak živeni, velmi brzy spasou povlaky # asy a soustavným ví# enímvody nedovolí zbytk%m šinic, aby tvo# ily nové škodlivé povlaky.

ZELENÉ %ASY (CHLOROPHYTA)

Zelené # asy jsou druhov" velmi bohaté a jsou rozší# eny na celémsv"t", p# evážn" ve sladkých vodách. V akváriu i v p# írod" se rozmnožují


34/189

- 34 -

p# edevším vegetativn", ale tvo# í také drobnohledné rozmnožovací orgány(spory) neviditelné pouhým okem, které se dostávají do nádrží vodovodnívodou a jinými zp%soby.

Jsou vzhledov" velmi r %zné; známe jednak jednobun"$né zelené# asy, které se voln" vznášejí ve vod" a zp%sobují její zelený zákal, jednakvláknité, mnohobun"$né zelené # asy p# ir %stající ke kamen%m, ke sklu nebo

tvo# ící husté shluky mezi rostlinami. N"které drobné zelené # asy p# ir %stají nalisty vyšších rostlin, na sklo nádrží a na povrch zeminy na dn".Zelené # asy se svými nároky a zp%sobem života nejvíce p# ibližují

vyšším rostlinám. Objevují se proto v nádržích nej$ast" ji, a pokud se p# ílišnep# emnoží a nesnižují dekora$ní ú$inek nádrží, jsou neškodné a produkujíkyslík stejn" jako ostatní vegetace.

Nep# íjemné jsou p# edevším drobné druhy zelených # as, které rostoup# isedle na listech rostlin a snižují jejich asimilaci. Jsou velmi odolné, p# ir %s-tají pevn" k pletivu list% a nedají se z n"ho odstranit. Napadají hlavn" starší

listy a lodyhy, kdežto na nejmladších listech vodních rostlin se nevyskytují.Siln" napadené listy musíme z nádrže odstra'ovat. Pokud se p# isedlé # asyobjevují na skle jako drsný zelený povlak, odstra'ujeme je žiletkovou škrab-kou nebo je stíráme neklíženým papírem. Vhodné jsou jakékoli druhy hed-vábného papíru, novinový papír nebo buni$itá vata.

Chomá$e vláknitých # as nep# irostlých k

Date post:	07-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	siskinx
View:	238 times
Download:	2 times

Rataj - Akvaristika Zacina u Rostlin

Documents