Kè 30,� 5781 LEDEN 2021 ROÈNÍK 83

TEVET�VAT

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

�panìlská synagoga, západní prùèelí. (K textu na stranách 14�15.)

Foto Ludmila Hájková, 2012.

RADA F�O V ÈR V øíjnu jsme referovali, �e záøijové zase-dání Rady F�O bylo v tomto volebnímobdobí ji� poslední. Opatøení, která vstou-pila v platnost v souvislosti s koronaviro-vou epidemií a nutnost projednat zejménapodobu a termín volby pøedsedy a prezi-dia F�O si v�ak vynutily je�tì jedno jed-nání rady. Probìhlo 25. listopadu on-lineprostøednictvím aplikace Zoom s následu-jícím programem: 1. kontrola zápisu, 2.plnìní rozpoètu F�O ve tøetím ètvrtletíroku 2020, 3. výklad statutu F�O, 4. vol-by, 5. rùzné. Jednání se úèastnilo 29 èlenùrady, zastoupeno bylo 9 obcí.1/ kontrola zápisu � ad volby EJC,pøedseda informoval, �e prezidentemEvropského �idovského kongresu bylopìt zvolen Mo�e Kantor. Do exekutivyEJC byl zvolen Petr Papou�ek.2/ plnìní rozpoètu F�O � rozpoèetF�O je plnìn podle plánu, pøedlo�enýdokument byl projednán prezidiem,rada vzala plnìní rozpoètu na vìdomí3/ výklad Statutu F�O � v souvislostis pøijetím nových èlenù v �O Ostravadiskutovalo prezidium výklad StatutuF�O, resp. Stanov �O. Formulovalodvì otázky, které postoupilo Radì F�O.K bodu byl rozeslán podrobný materiál.Diskuse byla rozdìlena do dvou èástí:

a) první èást se týkala výkladu Statu-tu, hlava II, èlánek 2, odst. 2:

Pøedstavenstvo �O uznává pøestupy(giury), vykonané Bejt dinem pøíslu�né-ho zamìøení, respektovaného F�O a za-kotveného v tomto Statutu (viz hlava II,èlánek 2, odst. 2).

Usnesení: Rada F�O vykládá statuthlava II, èlánek 2, odstavec 2 takto:pøedstavenstvo �O uznává pøestupy, vy-konané Bejt dinem respektovaným F�O(vypu�tìno �pøíslu�ného zamìøení�).Hlasování: 29 pøítomných, pro 27, proti2. Usnesení bylo schváleno.

Tajemník T. Kraus byl povìøen vypra-cováním materiálu, který na základnìpøijatého výkladu zajistí F�O a �idov-ským obcím vzájemnou souèinnost a in-formovanost v uznávání giurù. Budepøedlo�en prezidiu a radì k projednání.

Druhá èást projednávaného bodu sevìnovala otázce rovnì� formulovanéprezidiem F�O: Má se tzv. krnovskéskupinì dát výjimka s tím, �e pravidloschvalování giurù bude platit a� prodal�í pøípady?

Usnesení: Rada F�O jednorázovì ak-ceptuje rozhodnutí �O Ostrava o pøijetíèlenù na základì giurù u Bejt dinu Polski.

Hlasování: pøítomno 28, pro 17, zdr�el se5, proti 4. Usnesení bylo pøijato.4/ volby � vzhledem k souèasné situacia k tomu, �e ve Statutu F�O není zakot-ven jiný zpùsob provádìní voleb ne�prezenèní, navrhuje pøedseda F�O po-sunutí termínu na 5. ledna 2021. To jenejzaz�í termín, dokdy mohou podleStatutu volby probìhnout. Pokud budetrvat nouzový stav, bylo by mo�nouplatnit tzv. Lex covid, který termín po-sunuje a� o 3 mìsíce. Pokud by stáleplatil stupeò 3 nebo 4 PES, volební radaby probìhla pøi postupném vcházeníèlenù do volební místnosti. Pokud by pøitakové volbì kandidáti nedostali nadpo-lovièní poèet odevzdaných hlasù a ne-byl by naplnìn poèet volených pozic,muselo by dojít k opìtovné volbì. Po-kud bude platit stupeò 2 PES, probìhnerada prezenènì za dodr�ení v�ech hygi-enických podmínek.

Usnesení: Rada bere na vìdomí ter-mín 5. ledna a souhlasí s navr�eným po-stupem. jd

USTAVUJÍCÍ SCHÙZE REPREZENTACE �OPPøi plném respektování aktuálních ome-zení podle krizových opatøení se dne 17.prosince 2020 od 17.30 hod. v budovìradnice �OP v Maiselovì ulici 18 kona-lo jednání ustavující schùze reprezen-tace �idovské obce v Praze. Jednáníprobíhalo v celkem �esti samostatnýchmístnostech radnice �OP, které byly on-line vzájemnì audiovizuálnì propojeny.Na programu byla volba pøedsedy �OP,volba dvou místopøedsedù �OP a volbatøí zbývajících èlenù vedení �OP.

Pøedsedou �OP byl na základì návrhupøedsedkynì volební komise zvolen panFranti�ek Bányai, který z 25 odevzda-ných hlasù obdr�el 18, jeden èlen hlaso-val proti a �est èlenù se hlasování zdr�e-lo.

Následnì byla první místopøedsedky-ní �OP zvolena paní Eva Lorencová,která obdr�ela 23 hlasù z 25 odevzda-ných, jeden èlen se zdr�el hlasovánía jeden hlas byl neplatný. Druhým mí-stopøedsedou byl zvolen pan Tomá�Pasternak, který z 25 odevzdaných hla-sù obdr�el 21 hlasù, dva èlenové se zdr-�eli hlasování a dva hlasy byly neplatné.

Dále bylo pøikroèeno k volbì tøí èlenùvedení �OP. Zvoleni byli paní Ester Ka-rasová a pan Tomá� Taussig. Zbývajícíhoèlena vedení �OP se nepodaøilo zvolit,nebot��ádný z kandidátù neobdr�el ani pøiopakování volby potøebnou vìt�inu hlasùv�ech èlenù reprezentace �OP.

Po oznámení lednových termínù jed-nání reprezentace a vedení �OP bylojednání ukonèeno. blk

NA ZÁCHRANU PAMÁTEKNadaèní fond Zecher, zalo�ený Federací�O v ÈR vstupuje letos do tøetího desítile-tí své existence. Mezi památkové objekty,které byly jeho zásluhou zachránìny a re-konstruovány, patøí napøíklad synagogav Dolních Kounicích, synagoga v Ú�tìkunebo synagoga v Polné. S pøispìním fon-du byly rovnì� opraveny høbitovy v Bu-dyni nad Ohøí v Ú�tìku i jinde. V souèas-né dobì se pozornost NF Zecher obracík památkovì chránìné synagoze v Nevek-lovì, cenné budovì z roku 1658, která ji�desítky let èeká na záchranu.

Ka�dá podpora je vítána a zodpovìdnìa transparentnì pou�ita. Pokud èinnostfondu podpoøíte èástkou pøesahující 1000,-Kè, lze takový pøíspìvek odeèíst od zákla-du danì. Èíslo úètu NFZ je 3808822/0800.

NF Zecher dìkuje za Va�i pomoc.

2 VÌSTNÍK 1/2021

AKTUALITY

OBSAH

Komentáø k Tóøe na tento mìsíc 4�5Doplòujeme mozaikurozhovor s Janem Mlèochem 6�7, 16

Od synagogy po Netflixanketa o kulturních zá�itcích 8�9

Kafkova Praha aneb Záhada fotografiív knihovnì Harvardu 10�11, 13

Adolf Loos: 150 let 12�13, 17Nová expozice �idé v èeských zemíchve �panìlské synagoze 14�15

Nezapomínky � z knihy Karla Hví�ïalyVìta jako povolání 18�19

Nadace Educating for Impact 20, 23Izrael: Radìji neprorokovat 21 Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

VÌSTNÍK 1/2021 3

U� to vypadalo, �e se Jaroslav Kraus, kte-rému i ti mnohem mlad�í neøekli jinak ne�Jardo, do�ije sta let, ale Hospodin, na kte-rého Jarda trochu nevìøil, ov�em na �idov-ský zpùsob nevìøil, rozhodl jinak. A taknás 31. øíjna opustil v pouhých devadesátiosmi, øeklo by se pøedèasnì, ale pøitomzase mo�ná u� si odpoèinout potøebovalpo tom v�em, co mu �ivot uchystal a na-dìlil. O ètyøi dny pozdìji zemøela jehoman�elka Irena. V Pamìti národa, jednéz nejrozsáhlej�ích sbírekvzpomínek tìch, kdo za�ili navlastní kù�i druhou svìtovouválku, holokaust a komunis-mus, najdeme i jeho vzpo-mínky. Nìkolik ukázek z nichasi lépe ne� co jiného pøipo-mene toho �ivého a �ivotaschopného èlo-vìka tìm, kteøí ho znali, a pøedstaví hoostatním, kteøí se s ním minuli.

DOMA NA VINOHRADECHJaroslav Kraus se narodil 10. srpna 1922a vyrùstal v Praze na tehdej�ích Králov-ských Vinohradech. Válka ho zastihlana prahu dospìlosti, v roce 1939 mubylo sedmnáct let. Bìhem studia na re-álném gymnáziu �ádné problémy s �i-dovským pùvodem nemìl. Vzpomínal,�e kdy� se napøíklad slavily �idovskésvátky, uèitel ho posílal domù, pøesto�ev rodinì svátky nedodr�ovali: �Prvníhodinu tøídní pøi�el a øekl: �Kaufmann,Lederer, Kraus a Roubíèek vztyk, ta�kya domù, slavit svátky!�� Po roce 1935a norimberských zákonech se v�ak vìcizaèaly mìnit. Mo�nost emigrovat rodièeodmítli, nebot�vìøili, �e v Èeskosloven-sku se �jim pøece nic stát nemù�e�.

Naøízení nosit �lutou hvìzdu s nápi-sem �Jude� pøijal Jarda Kraus s nadhle-dem: �Kdy� mi maminka na�ila hvìzdu,tak jsem �el ven a potkal jsem tøeba zná-mého nebo spolu�áka a øíkám jim: �Hele,já jsem na tom líp ne� ty. Kdy� jde voj-sko nebo Hitlerjugend a nesou prapors hákovým køí�em, ty se musí� postavit,smeknout a prapor pozdravit. Já jako �idnesmím. Já si hezky dojdu do nejbli��íhodomu a poèkám, a� pøejdou. Se mnou ne-mohl nikdo poèítat, �e bych jim nìkdedìlal cirkus.�

TEREZÍN A OSVÌTIMNa podzim roku 1941 také odjely prvnítransporty do Terezína. Byli v nich Jaro-slavovi známí a ti propa�ovali ven do-pis, ve kterém ho upozoròovali, jak tov Terezínì chodí, na co se má pøipravit,

kam si za�ít peníze, kolik cigaret pøibalita tak podobnì. Kdy� pak sám pøijel v srp-nu 1942 � v den svých dvacátých naroze-nin � do Terezína, vidìl, �e v�echno jeje�tì hodnì jinak.

Po dvou letech, na podzim 1944, bylis bratrem Jindøichem deportováni doOsvìtimi. Z pekla tábora se dostali tak,�e se pøihlásili u civilních nìmeckýchin�enýrù, kteøí pøijeli hledat dìlníky dotovárny. Jaroslav i jeho bratr tvrdili, �e

jsou profesí soustru�ník a zámeèníkz Pragovky. Po èase je pøi nástupu vyvo-lali a v pìtistupu hnali jinam ne� ostatní.

Nákladním vlakem je pak vezli do Lip-ska. Jaroslav vidìl z okna rozbombardo-vané mìsto; vylo�ili je v Meuselwitzu,poboèném táboøe Buchenwaldu.

V té souvislosti Jaroslav Kraus vzpo-míná na setkání s civilními pracovníkyzbrojovky. �Byli tam staøí pánové, nì-meètí in�enýøi, které u� na frontu nevza-li. A jednou si nìkolik z nás zavolali doøeditelny a ptali se: �Vy jste pøijel z Aus-chwitzu, jak tam bylo?� Øíkal jsem si,kdy� jim nìco øeknu o plynových komo-rách, tak na mì zavolají gestapo a budepo mnì, proto�e to bylo v�echno tajné.No ale stejnì jsem jim to povìdìl, jaktam plynem zabíjejí �eny a dìti a vùbecv�echny... Ale oni tomu nechtìli vìøit.�

ÚTÌK Z TRANSPORTUBuchenwald osvobodili Amerièané 11.dubna 1945. Nacisté se v�ak sna�ili pøe-sunout vìznì do jiných koncentraèníchtáborù. Museli narychlo vyklidit vlakuhlí a v nìm je pak v�echny nacisté vez-li na jih. Kdy� se dostali do blízkosti pù-vodní èeskoslovenské hranice, u obce

Klingenthal zaútoèilo na jejich konvojamerické letectvo. Jaroslav vyu�il pøíle�i-tosti a spoleènì s bratrem a jedním kama-rádem utekli do lesa. �Mìli jsme strach,�e nás chytí a zastøelí. Za útìk byl trestsmrti.� V lese se ukrývali asi tøi dny. �Pakjsme tam v jednom domku dostali krajícchleba od jedné Nìmky. Mìla strach, pro-to�e jí pøi�ly do chalupy, kde �ila s dìtmi,tøi figury, hubené, v plá�tích a s holemi.Øíkali jsme, �e máme hlad. My jsme taky

mìli strach, �e nás udá, zved-ne telefon a ohlásí policii, �etam má tøi podivné vandráky.Tak�e ona mìla strach z nása my mìli strach z ní. Vzalijsme tøi krajíce a utekli.�

Nakonec je zajala nìmeckádomobrana a pøevezla je na èetnickou sta-nici. Místní èetník jim ale velmi pomohl.Po výslechu jim nabídl dvì mo�nosti. Buïje pøedá do Karlových Varù na gestapo,nebo na pracovní úøad do Sokolova. Vy-brali si druhou mo�nost. Èetník je pøevezla ohlásil, �e utíkají pøed bombardováníma chtìjí pracovat. �Pomohl nám, proto�echtìl, nebo proto, aby si udìlal alibi a abypo válce mohl øíct: Pomohl jsem tøem �i-dùm? Dodne�ka to nevím, u� jsem ses ním nikdy nesetkal.� Nicménì díky tomuse doèkali konce války. Bratr Jindøich alenakonec zemøel � v èervnu 1945 na tyfus.

MUSÍTE SE PTÁTI v letech komunismu mìl JaroslavKraus s oficiálním re�imem �patné vzta-hy: �Rozhodl jsem se, �e si budu dìlatvlastní svobodu, kam a� mi to komu-nisté dovolí.� A po listopadu 1989 na�elv archivech na sedm set stran dokumen-tù o svém sledování a dozvìdìl se, kolikkamarádù a známých o nìm muselo po-dávat zprávy.

Po pádu totality se léta úèastnil práceTerezínské iniciativy jako její místo-pøedseda a pro svá vnouèata (od svýchdvou dìtí mìl tøi a od nich pak pìt pra-vnouèat) napsal kní�ku Støepy vzpomí-nek, kterou v roce 1996 vydalo pra�ské�idovské muzeum. Je�tì loni v kvìtnudopsal knihu Pøíbìhy, které nemìly ni-kdy nastat, ji� mu vydal syn Richard.

Svùj �ivotní postoj formuloval násle-dovnì: �Nemusíte mít svaly, vy potøe-bujete mozek, ten je nejdùle�itìj�í. Mu-síte se celý �ivot ptát. A hlavnì se ptejtena to, proè!� Na vlastní pøání byl zpo-pelnìn bez pohøbu.

At� je jeho du�e pøivinuta do svazku�ivých. (jd)

JAROSLAV KRAUS10. 8. 1922 � 31. 10. 2020

Foto rodinný archiv.

SVOBODNÁ VÙLE (PAR�AT BO)Po krupobití, sedmé egyptské ránì, faraonvidìl, �e dé�t�, krupobití a hromy ustaly.Pøidal ke svému høíchu a zatvrdil své srd-ce, on i jeho slu�ebníci. A faraonovo srdcese zatvrdilo, a nepropustil syny Jisraele,jak prostøednictvím Mo�eho øekl Hospo-din (2M 9,34�35). Co se týèe faraonovasrdce, dostáváme celkem tøi informace.Nejdøíve, �e si je zatvrdil sám faraon, po-sléze, �e se zatvrdilo ono samo, a do tøeti-ce, �e to Bùh pøedem vìdìl. Následujícíver� také hned praví, �e øekl Mo�emu:Pøijï k faraonovi, zatvrdil jsem jeho srdcea srdce jeho slu�ebníkù (10,1).

�e se faraonovo srdce zatvrdilo, je ob-jektivní informace. Kdybychom se pohy-bovali na pùdì èistì fyziologické, dalo byse to prokázat mírou srdeèní zatvrzelosti.My se v�ak pohybujeme v oblasti, kdesrdce, o nìm� je øeè, oznaèuje faraonovumysl. Propustit, nebo nepropustit otrokydo pou�tì je proto pro faraona otázkouvpravdì hamletovskou. Chtìjí slou�it jiné-mu bohu ne� jemu. Propustit je znamenápøipustit eventualitu jiného poøádku, ne�je mu znám a v nìm� byl vzdìláván. Pøes-to�e síla, s ní� se dosud nikdo v Egyptìnesetkal, ho svádí slo�it zbranì, jako ga-rant øádu to pøipustit nemù�e. Logickytedy (z na�eho hlediska) pøidává ke svémupøedchozímu høíchu a své srdce zatvrzuje.Bùh v�ak tvrdí, �e nakonec zatvrdil farao-novo srdce on sám.

Rozbor textù o pùvodci zatvrzelosti fa-raonova srdce je základem v�eobecnì pøi-jatého závìru, �e Bùh zatvrzuje srdce�patného èlovìka, aby se pozdní kajícnos-tí nevyhnul zaslou�enému trestu. V po-dobném duchu, i kdy� se naopak jednáo zmìkèení srdce, vykládá ve svém ko-mentáøi k Tóøe neoèekávaný obrat Esávo-vých citù vùèi Jaakovovi rabi Mo�e benNachman (1M 32,8). Øíká, �e kdy� Esávvidìl, s jak velkou úctou ho Jaakov oèeká-vá a jak se pøed ním sám vrhl na kolenaa sedmkrát padl tváøí na zem, rozhoøel sejeho soucit a myslil si, �e tím Jaakov uzná-vá jeho prvorozenství a jeho vládu. Tím seutì�il, proto�e �srdce, ta jsou Hospodino-va, on je kloní ke v�emu, co chce�. Jinýmislovy kloní Bùh srdce nejen ke zlému jakov pøípadì faraona, ale i k dobrému jakou Esáva, kdy� toho je zapotøebí.

Srdce vstupuje do vyprávìní Tóry jakoentita v lidském nitru, ovládaná nìkým ji-ným. Byt�, a to je tøeba dodat, mù�e Bùhnechat na èlovìku, jak se v øadì situací za-chová, v�dycky si ponechává právo za-sáhnout. Z toho by mohlo plynout, �e Bùh

pøejímá v lidském srdci velení jen výji-meènì a obvykle do lidské volby nezasa-huje. Má-li v�ak rozhodující vládu nadlidským srdcem, a srdce, to je Hospodino-vo, nic na tom nemìní, �e èlovìku pone-chává mylnou pøedstavu o jeho svobodnévùli a volbì. Rabi Mo�e ben Majmun, bla-hé pamìti, to vtìlil do prvního èlánkuVyznání víry: Stvoøitel, jeho jméno buïpo�ehnáno, tvoøí a øídí v�echna stvoøení,a v�echny skutky byly, jsou a budou pouzejeho dílem. Na to pøi�el ji� v 1. knize TóryJosef, kdy� pochopil, �e v�echno jeho utr-pení a utrpení jeho otce pøivodil Bùh, abycelou rodinu zachránil pøed smrtí hladem.Prorok Jirmejahu (Megilat Ejcha 3,38)proto varovnì zdvihá prst: �Kdo si troufneøíci, �e se stane, co nepøikázal Pán?!�

Tak�e názor, �e srdce, ta jsou Hospodi-nova, on je kloní ke v�emu, co chce, odpo-vídá stoprocentnì �idovské vìrouce. Tímpodivnìj�í je, �e souèástí této vìrouky jevysoké hodnocení svobody. V�dyt�o ní semluví v souvislosti s exodem a svátek Pe-

sach je chápán jako svátek svobody! Ra-bínská tradice jde tak daleko, �e doporu-èuje èíst slova o Zákonì (2M 32,16), jen�je charut al haluchot (vyryt do desek),cherut al haluchot (svoboda na tìch des-kách). Desatero Bo�ích pøikázání je takvýrazem pojetí �idovské svobody.

Lidé pomìrnì snadno sná�ejí my�lenku,�e je jejich tìlo øízeno striktními povelyz mozku, proto�e mozek je koneckoncùcentrem jejich vìdomí. Descartovo Cogitoergo sum znamená, �e dokladem vlastníexistence je, �e myslím. Kde se v�ak vzaloono Já, které myslí, je pro vìdecky zalo�e-ného èlovìka otázka, na kterou nemá od-povìï. Toto Já stojí ale v èele Desatera:Já jsem Hospodin, jen� tì vyvedl z Egypta,z domova otrokù.

Dùvod, proè ten, jen� opakovanì od fa-raona po�adoval: �Propust�mùj lid, at�mislou�í!�, teï sám zatvrdil faraonovo srd-ce, aby lid nepropustil, musil být dán jisto-tou, �e by Izrael nakonec propustil. Kdojiný ne� Bùh mìl vìdìt, jakou mocí dispo-nuje lidským srdcem on a jakou faraon!Bùh to v�ak Mo�emu nevysvìtluje tím, �echce dohnat faraonùv høích ad absurdum,aby faraon neunikl spravedlivému trestu,ale �e by nemohl obtí�it faraonovo srdcev�emi znameními, je� má je�tì v zásobì.Jak je psáno, zatvrdil mu srdce, aby tatosvá znamení do jeho srdce vlo�il, nic víc,nic ménì.

Zatvrzelost faraonova srdce v�ak Bùhpotøebuje uchovat pøedev�ím pro Izrael.Abys mohl vyprávìt svému synovi a vnuku,øíká Bùh Mo�emu, jak jsem se v Micrajimpozvedl, a o znameních, která jsem na nichuèinil, a jak jste poznali, �e já jsem Hospo-din! Pokud jde o Izrael, spatøuje smysl za-tvrzení faraonova srdce ve vyprávìnío znameních pøi exodu, jak jste poznali, �eJá jsem Hospodin. Jak pochopili, �e Já, odnìho� se v�echno odvíjí, je Hospodina souèasnì i sebevìdomí èlovìka.

Jak to øekl král David svému synovi:A ty, �lomo, synu mùj, poznávej Hospodi-na, Boha svého otce, a slu� mu celým srd-cem a s du�í naklonìnou, ponìvad� Hospo-din naléhá na v�echna srdce a rozumísklonu v�ech my�lenek. Bude�-li ho poslou-chat, stane se ti skuteèný, ale opustí�-li ho,zavrhne tì navìky. V generacích Izraele sese lidské vìdomí posouvá z roviny pro�itkuudálostí do roviny poznání, �e Já = Hospo-din, a Bùh se díky tomu stává skuteèností.Proto klade �idovství dùraz na vzdìlání dìtía vyprávìní o východu z Egypta pøi pesa-chovém sederu, adresuje jim.

EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 1/2021

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Marc Chagall: Mo�e a Aharon pøed faraonem, 1966.

RODINA, VÍRA A SVOBODAVajechi (1M 47,28�50,26)Kdy� chcete pochopit, o èem nìjaká kni-ha je, podíváte se na konec. Kniha Bere-�it konèí tøemi významnými scénami:

V první �ehná Jaakov svým vnukùm,Efraimovi a Mena�emu. Je to po�ehnání,které �idov�tí rodièe proná�ejí v pátekveèer, kdy� �ehnají svým synùm. RabínJacobovits se ptá, proè právì tímto po�e-hnáním? Jeho odpovìï zní: V�echnaostatní po�ehnání dávají otcové synùm �a mezi otci a syny mù�e panovat napìtí.Jaakovovo po�ehnání Efraimovi a Mena-�emu je jediný pøípad v Tóøe, kdy dìd �e-hná vnukùm. A mezi prarodièi a vnukynebývá napìtí, jen ryzí láska.

Ve druhé �ehná Jaakov svým dvanáctisynùm, ale není to klidná scéna. Po�ehnáníurèené nejstar�ím tøem synùm, Reuvenovi,�imonovi a Levimu, zní spí�e jako kletba.Ale poprvé se stane, �e otec �ehná synùm,kteøí se v�ichni shromá�dili naráz v jednémístnosti. O tom, �e by Avraham �ehnal Ji�-maelovi nebo Jicchakovi, se Tóra nezmiòu-je; Jicchak �ehná Jaakovi a Esavovi oddìle-nì. Jaakov dokázal svolat v�echny syny, co�je dùle�ité. V dal�í kapitole, na poèátku kni-hy Bemidbar, jsou Izraelité poprvé zobraze-ni jako národ.

Ve tøetí scénì, která se odehrává po Jaa-kovovì smrti, �ádají bratøi Josefa o od-pu�tìní, co� se stane. U� to uèinil døív,ale bratøi ho zøejmì podezírali, �e s po-mstou jen vyèkává, a� zemøe otec. Josefbratry uklidòuje: �Vy jste mi sice zamý�-leli zpùsobit zlo, ale Bùh, aby zachovalpøi �ivotì poèetný lid, zamý�lel dobro!�

Tóra nám tu sdìluje nìco neèekaného:rodina stojí nad v�ím, nad zemí, náro-dem, politikou, hospodáøstvím, usilová-ním o moc èi shroma�ïováním bohat-ství. Z vnìj�ího pohledu se zdá, �e Josefskuteènì získal v Egyptì velkou moc a �esami Egypt�ané �eleli, kdy� Jaakov zemøel.Ale je to jen zdání: kdy� otoèíme list a za-èteme se do Bemidbar, zjistíme, �e �idébyli v Egyptì pouhými otroky a v�echnamoc, ji� Josef soustøedil do faraonovýchrukou, se nakonec obrátí proti nim.

První kniha Moj�í�ova tedy nenío moci. Ani o stvoøení svìta, které zabí-rá jen jednu kapitolu. Je o rodinách,o rodinných konfliktech a o tom, jak ses nimi vyrovnávat. Tóra neskrývá, �evztahy mezi pøíbuznými bývají nároènéa �e neexistuje záruka, �e se nakonecvydaøí. Ale musíme o to usilovat.

Z komentáøù rabína Jonathana Sacksevybrala a pøelo�ila Alice Marxová.

VÌSTNÍK 1/2021 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách leden 2021

tevet/�vat 5781Na bohoslu�by v synagogách je nutná registrace

nejpozdìji den pøedem do 12.00 hodin na e-mailu: rabinat@kehilaprag.cz.

Staronová synagoga1. 1. pátek zaèátek �abatu 15.52 hodin2. 1. sobota VAJECHI 1M 47,28�50,26 9.00 hodin

hf: 1Kr 2,1�2,12 konec �abatu 17.07 hodin8. 1. pátek zaèátek �abatu 16.00 hodin9. 1. sobota �EMOT 2M 1,1�6,1 9.00 hodin

hf: Iz 27,6�28,13; 29,22�23 konec �abatu 17.15 hodin14. 1. ètvrtek Ro� chode� �vat15. 1. pátek zaèátek �abatu 16.10 hodin16. 1. sobota Vajera 2M 6,2�9,35

hf: Ez 28,25�29,21 konec �abatu 17.24 hodin22. 1. pátek zaèátek �abatu 16.21 hodin23. 1. sobota BO 2M 10,1�13,16 9.00 hodin

hf: Jr 46,3�28 konec �abatu 17.34 hodin27. 1. støeda Den památky obìtí holocaustu

a pøedcházení zloèinùm proti lidskosti28. 1. ètvrtek Tubi�vat29. 1. pátek zaèátek �abatu 16.33 hodin30. 1. sobota �ABAT �IRA

BE�ALACH 2M 13,17�17,16 9.00 hodinhf: Sd 4,4�5,31 konec �abatu 17.44 hodin

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin, mincha ve 14.00 hodin.

V sobotu �achrit místo Jeruzalémské v 8.40 hodin.Mincha v sobotu ve 12.30 (pokud není stanoveno jinak).

1. 1. pátek mincha, maariv, kabalat �abat 15.52 hodin8. 1. pátek mincha, maariv, kabalat �abat 16.00 hodin

15. 1. pátek mincha, maariv, kabalat �abat 16.10 hodin22. 1. pátek mincha, maariv, kabalat �abat 16.21 hodin29. 1. pátek mincha, maariv, kabalat �abat 16.33 hodin

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se zde v souèasné dobì nekonají.

On-line modlitbaV�ední dny (nedìle � ètvrtek) � maariv, �almy v 19.00 hodin:

https://us02web.zoom.us//j/877891782?pwd=QlhOai8vbVBxVkZFRmJ3aThhbk8rQT09

havdala � 15 minut po skonèení �abatu:https://us02web.zoom.us/j/872694949

Pro zaslání hesla kontaktujte rabinát na e-mailu: rabinat@kehilaprag.cz.

Dvar tora rabiho Sidona k aktuální para�e na Zoomubude probíhat ka�dý ètvrtek od 19.30 hodin na tomto linku:

https://zoom.us/j/96819439453?pwd=bXoyS2htNFMrY2JFa216MWwxYkl5dz09heslo: 840430.

Pro aktuální informace o bohoslu�bách v synagogách a registraci úèastikontaktujte rabinát e-mailem na: rabinat@kehilaprag.cz.

JAN MLÈOCH (nar. 1953 v Praze) zaèalpo studiích na støední prùmyslové �kolepracovat v depozitáøi Národní galerie.Od roku 1974 se vìnoval konceptuální-mu umìní, v letech 1978�1989 pracovaljako archiváø v nakladatelství Odeon.Pak se stal správcem sbírky a následnìkurátorem sbírek fotografie Umìlecko-prùmyslového musea v Praze, zamìøilse pøedev�ím na dílo Franti�kaDrtikola a Josefa Sudka. Jespoluautorem publikace Èeskáfotografie 20. století, za uspo-øádání stejnojmenné výstavydostal v roce 2005 ocenìníOsobnost èeské fotografie.

V Galerii Josefa Sudkav hradèanském domì U Luny(Úvoz 24, Praha 1), v bývalémbytì Josefa Sudka, jej� roku1989 získalo do správy Umìlec-koprùmyslové museum, poøádáJan Mlèoch od roku 1995 výsta-vy. Systematicky jimi pøedstavu-je zapomenuté èi opomíjené fo-tografy, kteøí pracovali v èeských zemíchi zahranièí. O øadì z nich hovoøí v ná-sledujícím rozhovoru.

Pane Mlèochu, jak slo�itý proces jevracet do kulturních souvislostí �i-dovské fotografy?Nejprve bych rád zdùraznil, �e se nevì-nuji historii fotografie podle nìjakýchklíèù; v knize Èeská fotografie 20. sto-letí sledujeme s Vladimírem Birgusemfotografy, kteøí pùsobili v èeských ze-mích a mezi nimi byli samozøejmì takéfotografové, na jejich� osud a dílo mìlvliv �idovský pùvod. Válka jejich prácipøervala, o nìkterých ani nevíme, jaka kde zahynuli; ti, kteøí pøe�ili, èasto poválce emigrovali a stopy jejich díla sek nám vracejí a� po letech, nìkdy úpl-nou náhodou. Po lidech, kteøí museliodejít ze svých bytù jen s kuføíèkem dotransportu, se fotky nezachovaly, vyha-zovaly se. A i kdy� se nám nìco zacho-valo, nikdy nevíme, zda je to to nejdùle-�itìj�í, nejlep�í, co ten èlovìk udìlal.

Umìleckoprùmyslové museum spra-vuje nejvìt�í sbírku fotografií (asi 100 ti-síc pozitivù, 30 tisíc negativù), dal�í fon-dy má také Moravská galerie v Brnìa Muzeum umìní Olomouc. Ale v�echnytyto sbírky se orientují na výslednou vý-

tvarnou kvalitu. Pátrat po dal�ích foto-grafech �idovského pùvodu, o kterýchbude øeè, by znamenalo jít nejen do tìch-to sbírek, ale i do nejrùznìj�ích archivù:státního, oblastních a mìstských. Také dofondù Památníku národního písemnictví,pra�ského �idovského muzea, ale pátrati v matrikách, registrech �ivností i v za-hranièních fondech, proto�e nìkteøí foto-

grafové za monarchie køi�ovali Evropoua pøed válkou prchli do zahranièí. Tak�e,struènì øeèeno, je to hodnì slo�itý procesa zdaleka není u konce.

Mluvíme-li o �idovských fotografechv èeských zemích, od jakého jménabychom mìli zaèít?V �edesátých a� osmdesátých letech 19.století existovala v Praze firma MoritzeKlempfnera, o nìm� se v literatuøe pí�e,�e to byl jediný fotograf v �idovskémghettu. Ale pozdìji mìl ateliér na Vác-lavském námìstí, fotografoval takév èeských lázních. Byla to velice pro-sperující firma, která se zamìøovalahlavnì na portréty, které se obèas obje-vují. Jeho zákazníci pocházeli ze v�echvrstev èeské spoleènosti. Nikdo jeho od-kaz je�tì poøádnì nezpracoval. Fotogra-foval jak portréty, tak �ánrové scény.Ale nejzajímavìj�í je, �e jedna z nej-slavnìj�ích podobizen spisovatele JanaNerudy (který se neskrýval svým antise-mitismem a napsal pamflet Pro strach�idovský) pochází právì z Klempfnero-va ateliéru.

To je paradox� Èím to, �e na starýchateliérových fotografiích vypadajílidé vìt�inou pìknì a zajímavì?

Nechat se vyfotografovat v ateliéru, tobyl obøad a také to bylo dost drahé,v dne�ních cenách by to vy�lo na nìko-lik tisíc. Lidé se na to krásnì oblékli, ne-spìchali, pøed samotným fotografová-ním se je�tì upravili. Fotilo se na velkýformát deskovým fotoaparátem, velkápéèe byla vìnována i pozitivu a jeho re-prezentativní adjustaci. Ka�dý takovýportrét byl originální dílo.

Kdysi jsem pøipravil výstavu ateliéruSchlosser & Wenisch, pra�ské firmy, kte-rá vznikla nìkdy na pøelomu století a zá-

jmu odborníkù víceménì unika-la, pøipomínalo se jen párhezkých portrétù. Ve dvoudíl-ném obrazovém atlasu KlauseWagenbacha k Franzi Kafkovise nacházejí snímky autora sa-motného, jeho tøí sester a rodi-èù. Pocházejí z roku 1913,z ateliéru Schlosser & Wenisch,co� také Wagenbach jako jedinýuvedl. Vìdìl jsem, �e z tohotoateliéru existují i pozdìj�í sním-ky. Pátral jsem po nich a podaøi-lo se mi z nìkolika soukromýchzdrojù zapùjèit soubor asi tøicetivìcí, ze kterých jsem pøipravil

výstavu. Ukázalo se, �e to byl velice pro-gresivní ateliér, který sídlil v Praze na Pøí-kopech, støídala se tam velice pestrá spo-leènost: nejen místní lidé, pøièem�klíèová klientela byla nìmecky mluvící,ale také pøíchozí z ciziny. Èastými klientybyli hudebníci, umìlci, herci.

Otto Schlosser byl hudebnì nadaný,byl nìjak spøíznìný se Zemlinským, �é-fem pra�ského Nìmeckého divadla,a spoleènì v ateliéru koncertovali. Foto-grafovali se u nìj i Hugo Haas, Voskoveca Werich. Byl to ateliér tak významný, �ekonkuroval i ateliéru Franti�ka Drtikola.

Pøíbìh nemá �t�astný konec, v pùli tøicá-tých let Otto Schlosser ukonèil èinnost,ateliér pak pøevzal jiný fotograf. Rodinase za války dostala do transportu a s vý-jimkou nejstar�ího syna v�ichni zahynuli.Znám se se Schlosserovým vnukem, kte-rý emigroval po roce 1968 do Nizozem-ska a pøed lety se sem vrátil. Vzpomínal,jak ho tatínek nìkdy po válce odvedl donìkdej�ího ateliéru, ukazoval mu, kde dì-deèek pracoval, a jak jim tam pod noha-ma praskaly sklenìné desky�

K hodnì známým jménùm patøí Zik-mund Reach.To byl antikváø, který také fotografoval,ale jeho vlastních snímkù je pomìrnì

6 VÌSTNÍK 1/2021

DOPLÒUJEME MOZAIKURozhovor s historikem fotografie Janem Mlèochem

Jan Mlèoch uvádí jednu z výstav v Galerii Josefa Sudka v domì U Luny.

málo. Mìl krám ve Skoøepce. Jeho hlav-ním pøínosem bylo, �e sbíral staré negati-vy, zejména pragensie, a �e je dál ve for-mì pohlednic, jejich� poèet �el do tisícù,roz�iøoval. Zachránil tak obraz Prahy napøelomu 19. a 20. století. A vynikající je,�e v�echny obrázky na rubu popsal!

Spousta badatelù staré Prahy se opíráo Reachovy fotky, jeho pohlednice lidésbírají.

Mezi nimi jsou i snímky �idovskéhoMìsta pøed asanací.Jistì. Asanací jako takovou se zabývaltøeba Jindøich Eckert, který s IgnátemHerrmannem a Josefem Teigem vydalije�tì na pøelomu století knihu �idovskéghetto. Negativy má Muzeum hlavníhomìsta Prahy.

Jaká dal�í jména byste pøipomnìl?Ve dvacátých letech pøi�la doba ilustro-vaných èasopisù a doba, kdy se fotogra-fie zaèala uplatòovat i v politice, a tohlavnì v dobì svìtové hospodáøské kri-ze. Významné slovo v tom mìly levico-vé èasopisy a noviny. Èasopis Svìtozorvedl tehdy novináø a fotograf PavelAltschul, pracoval pro nìj Rudolf Kohn.

O nìm se traduje, �e jednu dobu bìhemkrize �il v jeskynním pøístøe�í a svou lei-kou, tehdy nejmodernìj�í fotografickoutechnikou, zachycoval dùsledky hospo-dáøské krize: bídu, nuzné bydlení, �ebrá-ky. Publikoval v levicových èasopisecha novinách. Zaèátkem tøicátých let se ko-naly dvì výstavy sociální fotografie, kterése zúèastnili i Jaromír Funke nebo JosefSudek. Kohn tam vystavoval svá alba.Altschula i Kohna zavra�dili v koncentrá-ku. Ale �idovských levicových novináøùa fotografù by se samozøejmì na�lo víc.

Nalezl by se také nìjaký èeský RomanVishniac, který se soustøedil na �idov-ské komunity na Podkarpatské Rusi?Nevím o nìm. Ale pøed dvìma lety jsemdìlal v galerii výstavu vìnovanou etnogra-fovi a fotografovi, který se zabýval lido-vou architekturou v Èechách, na Moravìa také na Podkarpatské Rusi. Jmenoval seBohumil Vavrou�ek. 99 procent jeho sním-kù tvoøí obrazy lidové architektury, koste-líkù, kaplièek, horalù, nejrùznìj�ích trhù.V�echny fotky na té výstavì pocházely zesouboru z Národopisného oddìlení Národ-ního muzea. Bylo to v roce století Èesko-slovenska, tak�e pøipomenutí právì Pod-karpatské Rusi bylo namístì. V tomhlesouboru byly jenom dvì fotky s �idovskou

tematikou. Mukaèevská synagoga a kame-ník u �idovského náhrobku. Ale je známo,�e Vavrou�ek jezdil do Halièe a Bukovinyu� od roku 1910, fotografoval tam a pod-statnou èást negativních materiálù ná-slednì prodal Národnímu muzeu. Nìkdetedy musí existovat velký fond negativùa v nich by bylo mo�né dohledávat haliè-ské obrazy, vèetnì �idovské komunity, co�by samozøejmì vzhledem k tomu, co setam pak událo a co v�echno bylo znièeno,bylo nesmírnì zajímavé.

Jaká je podle vás nejslavnìj�í èeskáfotografie s �idovskou tematikou?Jako zobrazení �idovského osudu mi pøipa-dá nejvýsti�nìj�í fotografie Jana Lukase. Jena ní dívka, která èeká na odchod do trans-portu, jmenuje se Pøed transportem, alehodnì lidí ji zná pod názvem Vendulka.Stalo se to díky novináøi Ondøeji Kundrovi,který se od Lukasovy dcery dozvìdìl, kdo

na snímku je, a paní Vendulku, rozenouVoglovou, vypátral. Rozjel se za ní do USAa pak o jejím osudu napsal knihu. Lukasnebyl �idovského pùvodu, mìl nìmecké�koly, proto�e jeho rodina byla èásteènì nì-mecká. S rodinou Voglových se za protek-torátu pøátelil a sna�il se jí pomáhat. Byl tonesmírnì slu�ný èlovìk a skvìlý fotograf.

Zachovaly se i jeho krásné snímkyz prostøedí pra�ské �idovské obce.S Janem Lukasem je spojená je�tì jednazajímavá osobnost. Kdy� poèátkem tøicá-tých let studoval ve Vídni, seznámil setam s fotografem z vídeòské �idovské ro-diny, Hansem Ernestem Oplatkou, a spøá-telili se. Jeho otec ale �il v Praze, postavilsi vilu poblí� Èapkù a �éfoval zastoupenítiskové agentury Reuters. Syna poslal doPaøí�e, aby se nauèil fotografovat a dìlatnoviny. Tam se Hans Oplatka, neboliHonza Oplatka, seznámil se zaèínajícím,ale u� dost slavným autorem � George-sem Simenonem. Absolvovali spolu cestupo øíèních kanálech a Oplatka Simenonanauèil fotografovat. Ve spisovatelovì po-zùstalosti se na�la spousta sociálníchsnímkù z celého svìta. Belgické kulturnícentrum roku 2003 pøi jeho stoletém vý-roèí uspoøádalo výstavu jeho fotografiía já jsem v tom stejném udìlal výstavuHanse Oplatky z fotografií, které nám vì-noval Oplatkùv synovec. Oplatka kon-centráku unikl: vèas ode�el pøes Franciido Anglie, vstoupil za zahranièního voj-ska, naèas se vrátil do Èech, ale pak zaseode�el a �il a spokojenì do�il v Anglii,v Liverpoolu. �ivil se mimo jiné tím, �eprovázel lidi po Indii. Celou tu dobu bylv kontaktu s pøítelem Lukasem.

Veronika Tuckerová se v èlánku o fo-tografiích Kafkovy Prahy ptá, zda bymohly existovat snímky míst spoje-ných se spisovatelem v letech krátcepo jeho smrti. Co myslíte?To by byla otázka spí� pro nedávno zesnu-lého Josefa Èermáka. Pokud by nìkdotakto fotografoval, byl by to èlovìk z lite-rárního svìta, nikoli profesionální foto-graf. Uvìdomme si, �e fotografové jsouvìt�inou �ivnostníci, kteøí pracují v atelié-rech nebo na zakázku. Pochybuji, �e bynìjaký fotograf byl tak jasnozøivý a u� v tédobì nafotil speciálnì téma Franze Kafky.Ale je mo�né, �e to udìlal nìkdo z jehopøátelského okruhu � ve dvacátých letechu� bylo úplnì bì�né, �e lidé fotili. A zno-vu: nìco takového by se nehledalo ve sbír-kách umìlecké fotografie, ale v literárnícharchivech, v pozùstalostech jeho pøátel.

Které dal�í fotografy vyhnali nacisté doexilu nebo se pøed perzekucí skrývali?Zajímavý pøíbìh je spojený s LotharemNeumannem. Pocházel z dobøe situova-né rodiny, u� pøed válkou mìl s bratremnìkde v Hostivaøi firmu na barvy.

(pokraèování na str. 16)

VÌSTNÍK 1/2021 7

�Jaký kulturní zá�itek s �idovskou temati-kou (kniha, divadlo, film, výstava, a tov jakémkoli provedení, v reálu èi na inter-netu) Vás v minulém roce nejvíce zaujalnebo � v pøípadì star�ího díla � jste sek nìmu znovu vraceli? (Na dobì vznikudíla nezále�í.)�

Tuto otázku jsme na závìr roku 2020polo�ili �ir�ímu okruhu na�ich autorùa spolupracovníkù z ÈR i zahranièí. Zareakce dìkujeme, mo�ná poslou�í i jakotipy pro na�e ètenáøe. Av�em pøejeme, abyleto�ní rok byl pro �ivot, i ten kulturní,mnohem pøíznivìj�í. redakce

! Vzhledem ke koronavirové pandemii byloloni kulturních pøíle�itostí ménì ne� jindy.Odpadla mi naplánovaná cestu do Izraelei dal�ích zemí, jejich� náv�tìva by pøinesla jis-tì silné zá�itky. Ale i tak jich bylo dost.

Musím rozhodnì zmínit film Cukráø iz-raelského re�iséra a scenáristy Ofira RaulaGraizera, který jsem u� vidìl podruhéa znova mì dojal svou lidskostí a hloub-kou. Potvrdil mi, �e lze natoèit vynikajícídíla bez drahé produkce, nejrùznìj�í efektùa podobnì, kdy� je dobrý scénáø a pøesvìd-èiví herci.

Z izraelských knih mì loni nejvíc zaujalyDopisy pøes zeï Josiho Kleina Haleviho,které podle mì výbornì vystihují proble-matiku izraelsko-palestinských vztahù.

Pøi toulkách paøí�skými galeriemi mìloni fascinovala síla obrazù Chaima Souti-na a v budovì Opéra Garnier záøivá freskaMarca Chagalla.

Petr Balajka, spisovatel a redaktor, Praha

! Francouzský muzikolog Henry-Louis deLa Grange byl zcela jednoznaènì nejvý-znamnìj�ím �ivoto-piscem hudebníhoskladatele a dirigentaGustava Mahlera,rodáka z vysoèinskéobce Kali�tì. Mahle-rovým dílem a �ivo-tem se zabýval sou-stavnì dlouhádesetiletí a jeho mahlerovský archiv v Paøí-�i je naprosto unikátním centrem. Tato jehopublikace Gustav Mahler (nakl. Argo, pøe-klad D. Navrátilová) je autorskou zhu�tì-nou verzí nìkolikadílné monografie. Ma-hlerùv portrét je naèrtnut neobyèejnì �ivì,

v hudebních, dobových i nábo�enskýchsouvislostech, s porozumìním ke skladate-lovu køehkému srdci, nervní, vá�nivé pova-ze a horeènaté pracovitosti.

Pozoruhodnáje izraelská bás-níøka IlanaShmueli (1924�2011), pocháze-jící z Bukoviny,z té prazvlá�tníkrajiny-líhnì za-jímavých autorù,�ivících v sobìodkaz �idov-sko-nìmecké

kulturní symbiózy onoho území. Po deseti-letích mlèení se Ilana Shmueli vrátila k psa-ní poezie, støídmé a opro�tìné, èerpajícíz moudrosti �idovského národa. Povedl seèeský výbor z její básnické tvorby Zvolilajsem si �ivot (pøeklad R. Malý, vydalo zlín-ské nakladatelství Ar-cha).

Z výstav mì zaujalaletní expozice známýchi ménì známých krajina portrétù malíøe GeorgaKarse, pocházejícíchz kralupského a velvar-ského archivu, a potì�ilazpráva o budování samo-statné Karsovy kralupskégalerie soukromým investorem.

Milo� Dole�al, spisovatel a básník, Vysoèina

! Film Vadima Perelmana Perské lekcev koprodukci Ruska, Nìmecka a Bìlorus-ka. Uveden 2020, 127 minut. Rok 1942,nacistický vyhlazovací tábor, �idovský

mladík Gilles se za-chraòuje pøed smrtípøedstíráním, �e není�id, ale Per�an: uèitpersky svého poten-ciálního vraha, veli-tele kuchynì, který sichce po válce otevøítrestauraci v Íránu,

kdy� persky neumím ani slovo � a ten vrahsi pamatuje, co jsem ho uèil, proto�e sehou�evnatì uèí, a já si to tedy musím pa-matovat také, na ostøí smrti si muset vy-mý�let systém neexistujícího jazyka a neu-dìlat v nìm chybu � to je pøíbìh filmu

o velikosti ducha za stra�livého osudu. Je-den z nejsilnìj�ích za poslední dobu. Podleskuteèného pøíbìhu.

Anna Kareninová,pøekladatelka, editorka, Praha

! Dokonèení obnovy barokní synagogyv Polici u Jemnice. Federace �O na tomtoprojektu pracovala s pøestávkami témìø 15let, ale teprve v momentu dokonèení jsmemohli ocenit výjimeènost této nevelké a ne-nápadné stavby, ji� nechal postavit roku1759 rychtáø zdej�í �idovské obce IzákLandesmann. Zvlá�tì potì�itelné pak byloslavnostní otevøení synagogy na poèátkuprázdnin (9. èervence), kdy se zde mimooficiálních hostù, památkáøù a restaurátorùze Slavonic se�la pøekvapivì skoro stovkalidí s dìtmi ze �ir�ího okolí, z nich� mnozísynagogu v mládí nav�tìvovali jako soko-lovnu a byli neménì pøekvapeni její pro-mìnou ve svatostánek.

Arno Paøík, historik umìní, Praha

! 1. Korespondence Hany Arendtovéa Gerharda Scholema z let 1938�1964 (Oi-

koymenh, 2020). Sbírkadopisù dává mo�nost státse pøímým svìdkem udá-lostí a také spoleèensko-politicko-filosofickýchdebat, které pohleduzvenèí èasto odolávají.Arendtová Scholemovi,který �il od roku 1923v Jeruzalémì, podávásvým vìcným stylem,

v nìm� lze emoce jen tu�it, zprávy o situaci�idù v okupované Evropì, o smrti Wal-tera Benjamina, s ním� se oba pøátelili,o emigraci v Americe. Fascinující jsouScholemovy popisy jeho cest poNìmecku v padesátých letech, kde evi-doval a zachraòoval �idovské fondy za-bavené nacisty, a také polemika o Eich-manovì procesu v Jeruzalémì, na jeho�interpretaci se staøí pøátelé a spolupra-covníci roze�li.

2. Dramatizace Otèená�kova románuRomeo, Julie a tma v pra�ském Divadlev Dlouhé. Re�ie Hana Bure�ová.

Magdaléna Platzová,spisovatelka, Lyon

! Èítam v�elièo. Vrátil som sa k JosephoviHellerovi. Z jeho Hlavy XXII aj po polsto-roèí spamäti citujem celé pasá�e (najmäskvelý dialóg Yossariana s man�elkou nad-poruèíka Scheisskopfa). Dnes ma fascinu-je, ako autor dokázal preniest��idovský hu-

8 VÌSTNÍK 1/2021

OD SYNAGOGY PO NETFLIXAnketa o kulturních zá�itcích s �idovskou tematikou

VÌSTNÍK 1/2021 9

mor do ne�idovského prostredia, no nielenvekom je mi bli��í Gold za v�echnypeníze�

Pracovne sa zaoberám druhou generáciou.Zaujala ma najmä emigrácia. Eva Schwe-bel ako 17roèná ostala vo Francúzsku, pre-to�e matka jej zakázala návrat domov.V knihe Nevrát�sa otvo-rene opisuje svoje �ivot-né problémy, dilemya radosti. Ve¾a zaujíma-vého ponúka �idovka odAndrey Coddington, Cí-lené (presnej�ie by mo�-no bolo �ílené) náhodyAlexandra Goldscheide-ra èi V jakém jazycesním? od Eleny Lappin.A nesmiem vynechat�Rozhovor s dejinami his-torika Ivana Kamenca.

Peter Salner, sociolog, Bratislava

! 1. R. Chajim z Volo�i-nu: Du�e �ivota: Dlouho jsem si vystaèil sezprávami z druhé ruky, od Immanuela Le-vinase a mého syna Eliá�e, a� pøedlonia mo�ná je�tì rok pøedtím jsem zaèal knihuèíst a vloni a èásteènì u� pøedloni jsme jiprobírali v Midra�e.

2. Arendtová � Scholem: Korespondence(Oikoymenh): Pøíklad dlouholetého pøátel-ství, jeho� dùvody èlovìku unikají jakodlouholetý omyl.

3. Shtisel a Fauda: Dva naprosto výji-meèné a s nièím jiným nesrovnatelné izra-elské TV seriály na Netflixu v koronaviro-vé izolaci. Oba a ka�dý zdánlivì z jinéstrany dokumentují, jak je mínìno talmud-ské: �Vy jste lidé!�

Karol Efraim Sidon,zemský rabín, Praha

! Uplynulý rok nám mnoho nových vìcívzal, dal nám v�ak mo�nost hloubìji pro-myslet ty staré. V polovinì prosince uply-nulo 250 let od narození Ludwiga van Be-ethovena. Poslouchal jsem opakovanìBeethovenùv písòový cyklus An die ferneGeliebte (Vzdálené milé, 1816) v jedineè-ném provedení Dietricha Fischer-Dies-kaua. Beethoven, jen� rozbil tolik kultur-ních a spoleèenských konvencí, tímtodílem nejen ustavil �ánr písòového cyklu,ale také uvedl � symptomaticky zcela bezpovyku � do �velké� západní hudební kul-tury �idovského autora. Text písní toti�stvoøil ve svých 21 letech Alois Isidor Jeit-teles (1794�1858), jen� pocházel z vý-

znamné �idovské rodiny, sídlící v Prazea pozdìji v Brnì. Beethoven se s Jeittele-sem znal osobnì a skuteènost, �e Jeittele-sùv ranì romantický text pøetvoøil do malé-ho veledíla, dosvìdèuje otevøenost autoraFidelia a Deváté symfonie, obsahující zhu-debnìní Schillerovy Ódy na radost.

Pavel Sládek, hebraista, Praha

! Mùj kulturní �ivot sev roce 2020 pøesunul doon-line svìta. Na strea-mingové platformì HBOjsem objevila nìkolik zají-mavých seriálù, zaujalomì zejména Spiknutí protiAmerice podle knihy Phi-lipa Rotha. V �esti epizo-dách se odehrává pøíbìh�idovské rodiny z NewJersey na pozadí dystopieamerické spoleènosti poté,co v prezidentských vol-bách v roce 1940 vyhraje

Charles A. Lindberg. V dobì zrovna probíha-jících amerických voleb pùsobil tento seriálvelmi aktuálnì. Dále pak minisérie Mrs.America, která popisuje osudy nìkolika hlav-ních pøedstavitelek amerického feministické-ho hnutí v sedmdesátých letech, �idovskýchaktivistek Betty Friedan, Belly Abzug a Glo-rie Steinem. Nìkolikrát jsem se vrátila k ta-neènímu filmu Outside, který vznikl v Izraelibìhem první vlny pande-mie na základì spoluprácechoreografky Inbal Pintoa spisovatele Etgara Kere-ta. Pavlína �ulcová,

fotografka, politolo�ka,Praha

! Vzhledem k tomu, �ecoby badatel vìzím po krkv 19. století, tak zmínímzapomenutého autora jmé-nem Leopold Weisel(1804�1873) a jeho esejeo èeských �idech, zvlá�t�èláneèek, jeho� nìmecký titul pøekládám jako�O �norerech neboli �idovských �ebrácích�(1844). Je to barvité povídání o tom, jak �nore-øi táhnou jako kobylky od obce k obci a pøi�i-vují se pøi �idovských svatbách a jiných osla-vách, kde se jim nikdo neodvá�í odepøítpohostinství. Pøitom si je�tì stì�ují na �patnoukuchyni, èím� dohánìjí hospodynì k slzám.Sami mezi sebou také poøádají svatby, pøi ni-ch� se opíjejí. Akdy� vy�ebrají nìjaké o�ace-ní, hned ho nìkde prodají. Nevím, co z toho

dnes vyplývá, ale jeden mùj pøítel øíkával:�Pøece nejsem nìjakej �norer.� Tak tomu teïsnad po èetbì Leopolda Weisela víc rozumím.

Jindøich Toman,filolog, Ann Arbor, Michigan

! Minulý rok jsme se díky internetu dosta-li ke spoustì bájeèných kulturních zá�itkù,napø. do nedostupného Dejvického divadla.Z vá�ných knih mì snad nejvíc zaujalo Za-pomenuté 20. století od Tonyho Judta. Ètusi tu knihu po kouscích � velice originální,nároèná sbírka pøíspìvkù pøedèasnì zemøe-lého historika a esejisty.

A z lehèí literatury Alfred Bodenheimer,nìkdej�í øeditel �na�í� heidelberské Vysoké�koly pro �idovská studia, který vedle svévìdecké práce na Univerzitì v Basileji pí�edetektivky. Jednu z nich, Mesiá� nepøijde(v �idovské roèence 5777 se z ní objevilúryvek), ètu nejménì jednou do roka bezohledu na to, �e vraha u� dávno znám. Mo-mentálnì tu knihu pøedèítám kamarádce,která je po oèní operaci, do telefonu.Ohromnì se obì bavíme.

Vìra Trnková,biochemièka, Heidelberg

! Leto�ní rok se díky Nobelovì cenì za li-teraturu dostala do �ir�ího povìdomí bás-níøka Louise Glücková (1943). Pocházíz newyorské �idovské rodiny s ruskýmia maïarskými koøeny, ale vìt�inu �ivotastrávila v Nové Anglii, s jejími� tradicemi

bývá spojována. Kriticiv souvislosti s její lyric-kou poezií citují EmilyDickinsonovou, RobertaFrosta èi Sylvii Platho-vou. Z jejího díla známzatím jen støípky, ale tì-�ím se, �e si pøeètu více,vèetnì sbírky The WildIris (èesky vy�lo jako Di-voký kosatec, Opus,2007), v ní� rozmlouvajíkvìtiny se zahradníkem.

Ráda se vracím k výsta-vì �ílený hedvábník

v UMPRUM (autorka Konstantina Hlaváè-ková) v roce 2019 o textilních návrháøích Zi-kovi a Lídì Ascherových, kteøí v roce 1939ode�li z Prahy do Londýna, kde vytvoøili svì-toznámou firmu vyrábìjící luxusní textilie.Výstava skvìle propojila historii (pra�sképøedváleèné období) s módou a umìním;vzory na �átky pro nì vytváøely takové osob-nosti jako H. Moore, H. Matisse aA. Derain.

Veronika Tuckerová, germanistka, bohemistka, Cambridge, Massachusetts

10 VÌSTNÍK 1/2021

S turismem devadesátých let minuléhostoletí se v Praze rozvinul i turistickýfenomén �Kafka�, omezený vesmìsna povrchní pøipomínky autorova �i-vota a suvenýrypro turisty. Bývalyov�em i doby, kdyza Kafkou do Pra-hy putovali zasvì-cení obdivovate-lé autorova díla.V polovinì pade-sátých let to bylkupøíkladu nìmec-ký badatel a po-zdìji nakladatelKlaus Wagenbach,na konci padesá-tých let francouz-ská spisovatelkaa pøekladatelkaKafkova díla Mar-the Robert. Na mís-tì jim v orientacipomáhali místnízasvìcení obdivovatelé Kafkova �ivotaa díla, mezi nimi spisovatel a zamìstna-nec tehdej�ího Státního �idovskéhomuzea Jiøí Weil, spisovatel a pøeklada-tel Emanuel Frynta, ale tøeba i autorkontroverzních Hovorù s Kafkou Gu-stav Janouch. Provázeli náv�tìvníkyke Kafkovým bydli�tím, k bývalémuobchodu jeho otce, k hrobu na Novém�idovském høbitovì. Ukazovali jimi památky pøipomínající dávno zanikléghetto. Spoleènì se zájmem o Kafku setak od ètyøicátých let utváøela i mapakafkovské Prahy.

KAFKOVO MÌSTOÚtlý sborník Franz Kafka a Praha z roku1947, do nìj� pøispìl germanista HugoSiebenschein, pøekladatel Edwin Muir,Kafkùv bývalý spolu�ák Emil Utitza germanista Peter Demetz, doprovázejífotografie a mapka s titulkem �Topogra-fie Kafkovy Prahy�. Kromì archivníchfotografií jsou tu oti�tìny i fotografie Pra-hy od Viléma Heckela a Josefa Zemana.Fotografie míst spojených s Kafkovým�ivotem poøídil Arno�t Arno�t.

U� døíve, ve tøicátých letech, seo Kafku zajímali surrealisté, ti ov�em

Kafkovy stopy v rodném mìstì nehle-dali. I pro pozdìj�í surrealisty, Mikulá-�e Medka a Zbyòka Sekala, byl Kafkaspí� básníkem surrealistických a exis-

tencialistickýchpro�itkù a vizí. In-spiraci ve velko-mìstì, jeho noèním�ivotì i periferiihledali básnícia malíøi Skupiny42 a autoøi se sku-pinou spøíznìní.Kafkovo dílo bylodùle�ité pro JiøíhoKoláøe i pro JanaHanèe, který Kaf-ku pozdìji pøeklá-dal, ale ani oni sepøíli� nezajímalio Kafkovy kon-krétní pra�ské reá-lie.

Právì Kafkovomìsto ale zaujalo

Pavla Eisnera a Emanuela Fryntu,a to jako místo vzniku i pøedobrazKafkova díla. Eisner se o Kafku za-sazoval od konce dvacátých let. Jehozájem se soustøedil spí�e na Prahu vefigurativním smyslu. Rozpracoval to-pos trojího ghetta,z nìj� podle nìjspisovatel i dílovze�li. Mìl na mys-li nepøirozenostsituace, v ní� seocitali �idov�tí nì-mecky pí�ící autoøive vìt�inovì èesképopulaci. Ghetto jezde my�leno obraz-nì: pra�ské ghettov Kafkovì dobì ji�dávno neexistova-lo. Eisner pøitomsituoval nìmeckypí�ící spisovateleprávì do pra�skéhoStarého Mìsta, kdeKafka skuteènì pro�il vìt�inu svého�ivota. Neplatí to o dal�ích autorechjeho generace: rodina Franze Werfelakupøíkladu �ila v oblasti takzvaného

Mìstského parku poblí� Wilsonova,nyní Hlavního nádra�í.

Ve stejné dobì, kdy se pøipravovalzmínìný sborník Franz Kafka a Pra-ha, psal Eisner svùj rozsáhlý esejo Kafkovi, který vy�el v Kritickémmìsíèníku v roce 1948, a o pár let po-zdìji v anglickém pøekladu v roce1950 v New Yorku, v útlé knize vy-dané Juliem Firtem a v grafické úpra-vì Ladislava Sutnara. Newyorské vy-dání Eisnerova textu doprovázejísnímky známých modernistickýchfotografù Karla Plicky, Josefa Sudkaa Jindøicha Marca. Nejde pøitomo fotografie poøízené k tématu, alespí� o ilustrativní doprovod.

Ve druhé polovinì ètyøicátých let za-èal Kafkovo mìsto objevovat EmanuelFrynta. Nikoli v rovinì metafory, alepøímo, fyzicky. Jeho zájem o KafkovuPrahu lze pova�ovat za prùkopnický.Díky nìmu vznikly rozsáhlý eseja fotografie Jana Lukase, který Fryn-tu doprovázel na prùzkumech StarýmMìstem. Ivan Vyskoèil v pøedmluvìk èeskému vydání Fryntovy a Luka-sovy knihy popisuje, jak Fryntùv textvznikal: �Zaèal komponovat pro vlast-ní potøebu knihu a objevovat tak témaFranz Kafka�Praha�já, popøípadì na-opak. (...) Byla to podivuhodná sklá-danka, kompozice z Kafkových textù,Fryntových komentáøù, dobových �án-rových fotografií a pohlednic, výstøi�-

kù z novin a èasopisù i Fryntových fo-tografií.� Tato Fryntova kolá� se,pokud vím, nedochovala, ale jeho textbyl posléze vydán v doprovodu Luka-

KAFKOVA PRAHAaneb Záhada fotografií v knihovnì Harvardovy univerzity

Ze souboru pøipsaného A. Zychovi: Týnská ulièka.

Pohled z Kafkova rodného domu na dne�ní námìstí Franze Kafky.

VÌSTNÍK 1/2021 11

sových fotografií jako výpravná knihav roce 1960 v Praze (ov�em pouze nì-mecky, anglicky a francouzsky). Vyda-la ji Artia, nakladatelství, které spadalodo kompetence ministerstva zahraniè-ního obchodu. Artia vydávala knihypro export v rùzných jazykových mu-tacích, v roce 1959 knihu nazvanouThe Prague Ghetto a v roce 1960 TheOld Prague Jewish Cemetery. Obìtyto publikace zahrno-valy Lukasovy foto-grafie a byl to podlecenné vzpomínky Iva-na Vyskoèila právìLukas, kdo v ArtiiFryntovu knihu prosa-dil. Kafka byl zaèát-kem �edesátých letdobrý �vývozní arti-kl�, do Prahy za nímzaèali jezdit turisté.Èesky vy�la Fryntovakniha poprvé a� v roce2000 pod názvemPraha � domovskémìsto Franze Kafky.

MÌSTO MINULOSTIObraz Kafkovy Pra-hy, který se vytvoøilkoncem ètyøicátýcha v prùbìhu padesá-tých let, zùstal prakticky nemìnný.Praha je v tomto pojetí mìsto staré,historické, nále�ící minulosti. Historikumìní Josef Kroutvor pou�il v souvis-losti s touto Prahou topos mrtvéhomìsta (tote Stadt). Obraz Prahy, kterýse v souvislosti s Kafkou etabloval, jeov�em sporný a jednostranný. Jistì,Kafka pro�il vìt�inu �ivota na StarémMìstì, ale to u� se za jeho �ivota pro-mìòovalo. Bývalé ghetto protínalamoderní velkomìstská Mikulá�ská uli-ce, a Kafkova rodina obývala modernípohodlné byty v luxusních mì�t�an-ských domech, které vyrostly na mís-tech �asanovaného� støedovìkéhomìsta. Václavské námìstí, kam Kafkadocházel do svého prvního zamìstná-ní, se promìòovalo v centrum moder-ního �ivota. Ve dvacátých letech podo-bu tohoto �irokého bulváru utváøelyi mnohé biografy. Podle historièkyInes Koeltzsch jich v Praze bylo v ob-dobí mezi dvìma válkami v pomìru

k populaci více ne� v tehdej�ích mo-derních velkomìstech jako Paøí� neboBerlín.

Proè umist�ovat Kafku pouze do sta-ré a zaniklé Prahy, kdy� jeho dílo pøi-nále�í k modernismu a Kafka sám �ilplnì svou pøítomností? Kafkùv �ivota dílo se podle Frynty vyjevovaly napozadí kulis, které zùstaly nemìnné:�Teprve ve ètyøicátých letech zmizel

z velikých dveøí v barokním portálunápis HEØMAN KAFKA s èeskou for-mou køestního jména zakladatele.�Autoøi jako Frynta mìli pøitom od onézaniklé �staré Prahy�, její� relikty vi-dìli kolem sebe, jen malý èasový od-stup. Na pozadí tìchto kulis ov�emv uplynulých desetiletích probìhly ra-dikální historické a politické zmìny,a Kafkova Praha se stala dávnou mi-nulostí.

SOUBOR FOTOGRAFIÍKa�dá nová informace, která by mohladoplnit na�e povìdomí o Kafkovì �i-votì a díle, je u tak probádaného auto-ra cenná. Pøed nìkolika lety pøibyl dosbírek Houghtonovy knihovny vzác-ných knih a rukopisù na Harvardovìuniverzitì soubor �esti fotografií,v katalogu uvedený jako fotografieKafkova domova a hrobu. V kataloguje datován rokem 1924 a autorství jepøipsáno Aloisi Zychovi. Akvizice

byla popsána jako �Vzácná série foto-grafií poøízená v roce Kafkovy smrti�.Doprovodný text dále naznaèuje, �e jemo�né, �e se �Kafka se Zychem znal�,a vyzdvihuje Kafkùv zájem o fotogra-fii. Pokud by byl soubor autentický,znamenalo by to, �e první fotografiekafkovských míst vznikly o dvacet letdøíve, ne� jak to vyplývalo z dosavad-ních prùzkumù, a to u� v roce Kafkovy

smrti, kdy autor je�tìnebyl dobøe znám.Znal se prvorepubli-kový státní úøedníkAlois Zych (1874�1943), amatérský fo-tograf proslulý pøede-v�ím svými akty, sku-teènì s Kafkouosobnì? V odborné li-teratuøe se o tom nepí-�e. Pokud èetl jehodílo, jak se s nímseznámil? Mo�né spo-jení mezi Kafkoua prùkopníkem foto-grafie a zakladatelemKlubu fotografù ama-térù na KrálovskýchVinohradech je zají-mavé i proto, �e Kafkasám se o fotografiia film skuteènì zají-mal. Brzy se ov�em

vynoøily otázky, které zpochybòují jakdataci fotografií, tak Zychovo autor-ství.

Snímky pøipsané Zychovi zachycujípohled z domu, kde se Kafka narodil, naprotìj�í domy dne�ního námìstí FranzeKafky, tøi zábìry Týnské ulièky, interiérStaronové synagogy a Kafkùv hrob. Jakuká�u pozdìji, právì snímek hrobu jasnìprotiøeèí dataci snímkù. Fotografie dané-ho souboru (at�u� je jejich autorem kdo-koli) nás tematicky zavádìjí k oblíbené-mu �ánru �staré Prahy�, jak se projevovalv malbì i ve fotografii konce 19. a poèát-ku 20. století, i v souvislosti s rychloumodernizací Prahy, novými územnímiplány mìstské radnice, je� byla v rukouÈechù, a ambiciózním plánem zbouratvelkou èást Starého Mìsta. Proti nìmuvystoupili mnozí spisovatelé, a i v reakcina plánovanou a zèásti provedenou �asa-naci� vznikl v roce 1900 Klub za starouPrahu.

(pokraèování na str. 17)

Náhrobek Franze Kafky na Novém �idovském høbitovì v Praze. V�echny fotografie k èlánku jsou z Houghton Library, Harvard University.

12 VÌSTNÍK 1/2021

U pøíle�itosti 150. výroèí narození archi-tekta Adolfa Loose (1870�1933) mohl(a snad je�tì bude moci) zájemce zhléd-nout nìkolik výstav: první pøipravilo vevýstavních prostorách na hradì �pilberkuMuzeum mìsta Brna pod názvem Evro-pan Adolf Loos. Nejen brnìnské stopy;druhou, s titulem Adolf Loos svìtoobèanNárodní technické muzeum v Praze vespolupráci Muzeem hl. m. Prahy. K ná-v�tìvì se samozøejmì nabízejí autentickádíla, je� jsou prùbì�nì pøístupná veøejnos-ti: vily a byty, které ar-chitekt navrhl v Prazea v Plzni. Winternitzovavila v pra�ských Ko�í-øích navíc náv�tìvníkùmpøipravila loosovský zá-�itek, kdy se jednak do-zvíte pøíslu�ná fakta,a jednak se mù�ete posa-dit do køesla, které Loospou�íval, èíst si neru�enìkní�ku jeho esejù, po-slouchat hudbu, která hoinspirovala.

Loosovské výstavy ja-ko v�echny expoziceuplynulého roku postihlaomezení vynucená pan-demickou situací, alesnad se divákù doèkalya je�tì doèkají. Bròané tu svou otevøeli ji�v èervnu a má (ov�em bohu�el s dlouhýmipauzami) pokraèovat do poloviny února;pra�ská v Národním technickém muzeubyla zahájena v den Loosových narozenin,10. prosince, potrvá a� do srpna 2021;u Winternitzù mù�ete �posedìt� do 7. dub-na. Dùkladnì pøipravená je výstava v mo-ravské metropoli, kde se Loos narodil a ponepøíjemných studijních peripetiích zde nanìmecké státní prùmyslovce odmaturoval.Výstava na �pilberku má mnohem vìt�ízábìr ne� ta v Národním technickém mu-zeu a zabývá se nejen stavbami, ale takéLoosem samotným a spoleèností kolemnìj. K výstavì byla vydána publikace Br-nìnské stopy Adolfa Loose, z ní� èerpáme.

ADOLF LOOS SENIORBudoucí architekt, který svým bojem�proti ornamentu� a moderním pojetímarchitektury provokoval mnohé souèasní-ky, se narodil v rodinì Adolfa a Franti�ky,

rozené Ullrichové. Jeho prvním svìtembyla dílna a dvùr jeho otce, kamenickéhomistra, kterého (na rozdíl od pøísné mat-ky) velice miloval. Místo hraèek se zaobí-ral kousky kamene, které se válely podvoøe rodinného domu v Kounicovì ulici.

Jihlavský rodák Adolf Loos star�í(1829�1879) absolvoval sochaøská studiana Akademii výtvarných umìní ve Vídnia stal se z nìj v�estranný a cenìný tvùrce,který navíc zakoupil vlastní mramorovýlom v Nedvìdici pod Pern�tejnem. V Brnì

získával oficiální zakázky, vytvoøil øadupomníkù, zabýval se sakrálními sochami,ale také výzdobou sálu v brnìnské Redutì.Roku 1863 vytvoøil ornamentální dekoracev maurském slohu �pro nový izraelitskýchrám v Jihlavì� (synagoga byla roku 1939vypálena nacisty). Loos st. je také autoremstovek náhrobkù (mj. brnìnského biskupaNöttiga), z nich zhruba ètyøiceti náhrobkùna brnìnském �idovském høbitovì v �ide-nicích (nejvýraznìj�í jsou náhrobky Sieg-frieda Pollaka a rodiny Morgensternovy).Zemøel náhle, ve vìku pouhých padesátilet, a na pohøeb mu pøi�la øada kolegù, sta-vitelù a také pøedstavitelù státní správy.Osobnosti Loose seniora vìnuje brnìnskávýstava celý sál a zdùrazòuje vliv, jaký mìlotec na syna, a to pøes odli�né spoleèensképodmínky i rozdílný styl tvorby: Architek-tovu lásku k vybraným a vzácným druhùmkamene pøipisují znalci právì jeho dìtské�kamenické� zku�enosti, stejnì jako to, �esvou práci nebral jako umìní, ale jako øe-

meslo. Tak jak to poznal u otce. A mo�ná,�e ho ovlivnilo i to, jak pøirozenì se otecpohyboval v pestré èesko-nìmecko-�idov-ské spoleènosti.

BRNÌNSKÉ STOPYJaké jsou tedy konkrétní brnìnské stopyAdolfa Loose? S kým tu spolupracoval, jakse zapojil se do místního spoleèenského �i-vota, koho ovlivnil? Na v�echny otázky vý-stava a publikace dùkladnì odpovídají.

Jeliko� animozita k matce s lety jen rostla,nevracel se Loos do rodného mìsta za ní, aleza prací, za pøáteli a kolegy. Nejvýznamnìj-�ím Loosovým brnìnským klientem byl ce-stovatel a nìmecký prùmyslník rytíø Viktorvon Bauer. Architekt pro nìj navrhl vilu

v Hru�ovanech (1914),brzy poté hlavní továrníbudovu jeho cukerní rafi-nerie a v letech 1924�1925 èásteènou pøestavbuklasicistního zámeèku,jen� se o nìkolik let po-zdìji ocitl (k rytíøovì neli-bosti) v areálu brnìnskéhovýstavi�tì.

V Brnì, stejnì jakov Praze, Loos coby èestnýèlen Klubu architektù pøed-ná�el o moderní architektu-øe a stal se � díky pozváníarchitekta a designéra JanaVaòka, architektù Ernsta(Arno�ta) Wiesnera a Ka-mila Lhoty a historikaumìní Bohumila Marka-

louse (známého té� pod autorským pseudo-nymem Jaromír John) � èlenem redakce èa-sopisu Bytová kultura, jen� propagovalmoderní architekturu a vybavení bytù jedno-duchým, ale úèelným nábytkem. Uveøejnilmj. reprodukci �idle nazvané Loos, její� mo-del lze na výstavì spatøit: byla urèena nejenk sezení, ale díky tvaru horního opìradlai k odkládání svr�kù. Právì Vanìk a Wiesnerse stali Loosovými hlavními kolegy. Loos pù-sobil nìjaký èas jako paøí�ský zastupitel Vaò-kovy firmy, Spojených závodù UP, a dle pre-zentované dokumentace se o odbyt jejíhoprogresivního nábytku staral svìdomitì.

V Paøí�i se pohyboval i v èeskosloven-ské spoleènosti. Zachovala se vzpomínkaspisovatele Johannese Urzidila na sváteè-ní chvíli, na Silvestr 1925 v paøí�skémateliéru Jana Zrzavého. �Kolem pùlnocise ozvalo zaklepání na dveøe a neve�el ni-kdo jiný ne� velký, starý, veleznámý a ve-lectìný Adolf Loos. Dr�el v náruèí celouvárku �ampaòského, které se pøi uvítání

ADOLF LOOS: 150 LETBrno a Praha pøipomínají �ivot a dílo slavného architekta

Pozvánka na pøedná�ku Klubu architektù v roce 1925.

VÌSTNÍK 1/2021 13

kutálelo po podlaze, na�tìstí v�ak se munic nestalo. Loos si Zrzavého velmi vá�il,co� opìtovnì potvrzuje pøesnost jehoumìleckého úsudku.� Ve francouzské me-tropoli s pomocí Arno�ta Wiesnera takéchystal projekt stavby domu básníka Tri-stana Tzary (jen� se uskuteènil) a plánovalobjekty pro královnu parfémù, HelenuRubinsteinovou (ty se nerealizovaly). Br-nìnská výstava zahrnuje originální Looso-vu kresbu sálu s hudebním koutem pro jejímansardový byt. Díky Loosovì kontaktuzískal Vanìk zakázku na èást vybaveníMüllerovy vily v pra�ských Støe�ovicích.

Expozice pøedstavuje øadu snímkù Loo-sových brnìnských realizací a také mode-ly staveb, i tìch, které se neuskuteènily.K nejzajímavìj�ím patøí místní penthouseneboli Jordanùv dùm. �idovský obchod-ník s likéry Jindøich (Heinrich) Jordanroku 1930 s Loosem komunikoval a archi-tekt pro jeho dùm vymyslel originálníkoncept tøípodla�ního bytu majitele na vr-cholu stavby, tedy �dùm na støe�e�. Jordanse Loosova návrhu nakonec vzdal: omlou-val se pøíli� vysokými náklady.

STUDENTI A NÁSLEDOVNÍCILoosùv vliv na významné moderní archi-tekty pùsobící v Brnì je zcela zásadnía kvùli válce, je� tyto èasto �idovské od-borníky vyhnala do exilu, se roz�íøil jakdo západní Evropy, tak do Palestiny. ErnstWiesner, tvùrce èi spolu-tvùrce øady významnýchstaveb v centru mìsta,ode�el vèas do Velké Bri-tánie, kde vyuèoval na�kole architektury a sta-vebnictví v Oxfordu.

Projektem Jordanovadomu se zabýval architektJehuda K. Unger, absol-vent nìmecké Vysoké�koly technické v Praze,poèátkem tøicátých letLoosùv asistent. Byl sio-nista a roku 1936 odjel doPalestiny. Usadil se v Hai-fì (na místní technickéuniverzitì posléze vyuèo-val) a spolupracoval s dal-�ím Loosovým �ákemz jeho vídeòské soukroméstavební �koly, Paulem Engelmannem.Spoleènì navrhli v Haifì �kolu a tr�i�tì.

Brnìnská výstava nás zavádí i k výstavbìve svahu Èerných Polí nad Lu�ánkami, k ro-dinnému domu Paula a Marietty Himmelre-ichových, navr�enému dal�ími Loosovými

�áky ze zmínìné �koly, Karlem Hofman-nem a Felixem Augenfeldem. Pùsobili takéve Vídni a je známo, �e F. Augenfeld navrhlmimo jiné �idli k psacímu stolu SigmundaFreuda a pro jeho dceru Annu zaøídil její ví-deòskou praxi. Obauprchli pøed nacisty:Augenfeld do USA,kde se prosadilv New Yorku, Hof-mann do Austrálie.

Právì následovní-kùm Adolfa Loosebyla v rámci výroèívìnována dal�í zají-mavá akce: výstava,ji� pøipravilo Meto-dické centrum mo-derní architekturyv Brnì. Kvùli covi-dovým opatøením tr-vala jen krátce, alelze ji nalézt na odka-zu www.vila-stiass-ni.cz/ cs/Nasledo-vnici-Adolfa-Loose.

V záhlaví naleznete jména jednotlivýcharchitektù, mezi nimi� jsou kromì zmínì-ných je�tì zejména olomoucký rodák Jac-ques Groag (pøed nacisty uprchl do Britá-nie) èi Pra�ák Rudolf Wels (zahynulv Osvìtimi). Kliknete-li na jednotlivájména, objeví se pøíslu�ný �panel�. V sou-

èasné dobì by u� mìla k tématu být k dis-pozici i publikace z produkce centra.

POMNÍKV závìru výstava zmiòuje u� spí�e smut-nou epizodu: pokus uspoøádat v prosinci

1970 v Brnì Dny Adolfa Loose. Plán vel-kolepé pøipomínky architektových stýchnarozenin, jich� se mìl zúèastnit i OskarKokoschka èi Loosova druhá man�elkaElsie Altmann-Loosová, zahrnoval i mezi-

národní konferencio ochranì památekmoderní architektu-ry, výstavu, veøejnýveèer s názvem Ev-ropan Adolf Loos èikoncert Státní filhar-monie z díla Arnol-da Schoenbergaa uvedení CenyAdolfa Loose naVysokém uèenítechnickém. Jubile-um nakonec � jed-nak kvùli normali-zaèním podmínkámi celkovým organi-zaèním problémùm� pøipomnìly jen tøikomornìj�í akce bez

zahranièních hostù.(Oè se v roce 1970 �postarali� komu-

nisté, zaøídila loni covidová pandemie: napodzim byla v Brnì plánovaná dvoudenníkonference za úèasti loosovských tuzem-ských i zahranièních badatelù: mìla pøipo-menout jeho dílo i èeské stopy Loosových�ákù a následovníkù a také pøíklady obno-

vy Loosových interiérùv Plzni a Praze za úèastitvùrcù. Ze známých dù-vodù byla zru�ena.)

Pøedstaven je i pøíbìhLoosova �utajeného� po-mníku. Tvoøí ho nìkolikkamenných blokù u vstu-pu do hotelu Continental,vybudovaného poèátkem�edesátých let na místìkamenické dílny AdolfaLoose star�ího. Blokybyly vytì�eny pøi hlou-bení základù vý�kovébudovy.

Na výstavì je k vidìníi souèasný návrh pomní-ku: tvoøí ho hladká beto-nová sochaøská formanáhrobku na architektùv

hrob na vídeòském Ústøedním høbitovì,jej� si Loos navrhl sám, a model náhrob-ku. Památník tak symbolicky propojujeBrno a Vídeò, sochaøství a architekturu.

(pokraèování na str. 17)

Loosova �idle-vì�ák na brnìnské výstavì.

Pohled na výstavu v sále Národního technického muzea v Praze. Foto na této stranì am.

14 VÌSTNÍK 1/2021

Po otevøení nového Informaèníhoa rezervaèního centra v Maiselovì uli-

ci (2014), modernizaci expozic v Mai-selovì synagoze (2015) a Pinkasovìsynagoze (2018) pøedstavuje 16. pro-since loòského roku zpøí-stupnìná expozice ve�panìlské synagoze ji�ètvrtou dokonèenou etapupostupné obmìny a mo-dernizace prezentace sbí-rek �idovského muzeav Praze.

JEDINEÈNÁJUDAIKACílem nové, modernì po-jaté expozice s názvem�idé v èeských zemíchv 19. a 20. století je pøiblí-�it v historii a kulturu �i-dovské komunity v tomtoobdobí, a to nejen co sePrahy týká. �Nová expozi-ce, která je koncipovánajako dlouhodobá, provedenáv�tìvníka dìjinami ne-smírných zvratù, kterýmièeská a moravská �idov-

ská komunita pro�la v uplynulýchdvou stoletích. Po zrovnoprávnìní,

které mìlo dát �idùm zapomenout nastaletí diskriminace, jim obèanskáemancipace nabídla plnoprávnou úèast

na �ivotì spoleènosti. Tento nadìjnýrozkvìt skonèil apokalypsou �oa, smr-tí dvou tøetin �idù �ijících v èeskýchzemích. Nadìji na nový zaèátek poskonèení války zmaøil antisemitskýkomunistický re�im. Toto v�e na zá-

kladì jedineèných judaika dal�ích trojrozmìrnýchexponátù, dokumentù, fil-mù a fotografií mù�e za-�ít náv�tìvník pøi pro-hlídce expozice, v ní�jsme s respektem k jedi-neènému prostoru syna-gogy vyu�ili i inovativníaudiovizuální a interak-tivní prvky,� charakteri-zoval novou expozici øe-ditel muzea Leo Pavlát.

Expozice obsahuje v sou-èasné podobì 58 odbornìzrestaurovaných umìlec-kých kovových prvkùa 13 typù truhláøskýchprvkù, instalaci 24 no-vých celosklenìných vit-rín a 26 audiovizuálníchprvkù. Pro imobilní ná-v�tìvníky byl úpravouvstupní haly v èásti scho-di�tì vytvoøen pomocí

výtahové plo�iny bezbariérový pøístupdo v�ech tøí úrovní objektu, ve kte-rých se výstavní prostory nacházejí.

NOVÁ EXPOZICE �idé v èeských zemích v 19. a 20. století ve �panìlské synagoze

Exponáty jsou rozmístìny v obou úrovních synagogy. Foto Jiøí Daníèek.

Vitríny ze skla a kovu jsou citlivì vlo�eny do historického interiéru. Foto �idovské muzeum/Dana Cabanová.

RESPEKT K PROSTORUHlavním materiálem, pou�itým pøitvorbì expozice, je sklo. Díky tomujsou ve�keré pøidané prvky transpa-rentní a slou�í jako takøka neviditelnénosièe informací. Vitríny jsou prù-hledné a plynotìsné. Opticky nezabí-rají mnoho prostoru, nabízejí prohlíd-ku pøedmìtù z více stran a ve svémcelku se podílejí na slavnostním vy-znìní prostoru. Dal�ím pou�itým ma-teriálem pro interiérové prvky je døe-vo. Døevìné lavice s audiovizuálnímiprvky navazují na restaurované histo-rické lavice, umístìné v pøízemí a nagalerii. Nákladná rekonstrukce za nì-kolik desítek milionù korun roz�íøilaexpozièní prostor na více ne� 600 m2

a kromì jiného umo�nila bezbariéro-vý pøístup do tøí pater synagogy.

Mimoøádný zá�itek pøiná�í náv�tìv-níkovi expozice i jako celek. V tlumenìosvìtleném prostoru synagogy, vyzdo-beném zlaceným a polychromovanýmdekorem inspirovaným orientálnímumìním, se témìø vzná�ejí sklenìnévitríny s vlastním osvìtlením. Pùsobízcela nehmotnì, i kdy� jsou ve sku-teènosti velké a rozmìrné a v rozleh-lém interiéru nevypadají ani v nej-men�ím nepatøiènì nebo cizorodì.

Naopak, dá se øíci,�e umocòují a pro-hlubují atmosférutohoto mimoøádné-ho místa, které jeprávem uvedeno naseznamu svìtovéhokulturního dìdictvíUNESCO.

Støíbrné synago-gální pøedmìty, opo-ny, knihy a obrazy vevitrínách doplòujea v mnoha detailechkomentuje audiovi-zuální èást expozice.K tomu aby ji ná-v�tìvník celou ales-poò zbì�nì pro�el,by bylo zapotøebíhodnì èasu. Je konci-povaná tak, jak to mábýt; pokud nìkdohledá k vystavenýmexponátùm nebo té-matùm dal�í infor-mace, najde je, v tex-

tové i obrazové podobì, právì tady.Graficky i u�ivatelsky jsou pou�itá au-diovizuální zaøízení na vysoké úrovni.

HISTORIE NOVÁ A NEJNOVÌJ�ÍSamostatnou souèástí (expoziènì, ni-koli tematicky) je instalace v bývalézimní modlitebnì v prvním patøe.Tady opou�tíme historické romantic-ko-orientální prostøedí z 19. stoletía vstupujeme do prostoru, který jesouèástí funkcionalistické pøístavbyz roku 1935. Nové a nejnovìj�í kapi-toly historie �idù v Èechách vèetnìpoúnorové totality, roku 1968, obdobínormalizace i let po roce 1989 zpro-støedkovává tato èást expozice skuteè-nì mimoøádným zpùsobem. Mno�stvíunikátních fotografií, filmových zábì-rù i dobových dokumentù dokládá,o jak podivné, slo�ité a do nedávnazámìrnì zkreslenì interpretované ob-dobí se tu jedná.

Zbývá si jen pøát, aby �panìlská sy-nagoga a její nová expozice (spolus celým �idovským muzeem) byla u�tento rok zase bez omezení pøístupnáa mohli se s ní seznámit ti, pro které jevytvoøena: domácí i zahranièní zájem-ci o pravdivé informace o historiii souèasnosti èeských �idù.

(jd), s pou�itím tiskové zprávy �MP

VÌSTNÍK 1/2021 15

Portrét vrchního rabína �lomo Jehudy Rappaporta od A. Machka (1840) Foto jd.

Vitrína s portrétem moravského zemského rabína Abrahama Placzka (1799�1884). Foto jd.

(dokonèení ze str. 7)Pøi�la válka, nestihli utéct. Lotharovi se da-øilo nìjakou dobu se skrývat, pak jeho ka-marád, Èech, nahlásil ztrátu dokladù a do-stal nové. Ty staré pou�il právì Neumann,tak�e dva lidi �ili se stejnou identitou.

Kdy� hrozilo prozrazení, odvezlo ho ges-tapo a jako by se po nìm slehla zem. Pakvy�lo najevo, �e ho odvezli jeho kamarádipøevleèení za gestapáky, kteøí ho ukryli nì-kde na vesnici, kde �il a� do konce války.

Jeho brácha, Honza, byl je�tì vìt�í do-brodruh. Odjel do Berlína, nechal si udìlatplastiku a fale�né papíry a pøe�il taky.V roce 1948 o v�echno pøi�li, emigrovalia nakonec se usadili ve Venezuele. Do de-seti let se z nich stali milionáøi: zalo�ili fir-my na barvy, na obalovou techniku, mìlipozemky. Vlastnili také velikou umìlec-kou sbírku, podporovali tøeba Toyen. Lot-har se pak vrátil do Evropy, �il ve �výcar-sku a vìnoval se barevné fotografii: poøídilsi obrovskou ma�inu, mìl svoji laboratoø.

A nesmíme samozøejmì zapomenout naJindøicha Heislera, básníka, surrealistu. Tense pøed transportem skrýval u malíøky Toyenv Krásovì ulici na �i�kovì. I v úkrytu pra-coval, vytváøel napøíklad z drobných pøed-mìtù výtvarné básnì. Jeho synovec JindøichToman vyprávìl, �e jeho maminka, Heisle-rova sestra, vzpomínala, jak u� z ukrývání�ílel. Bez ohledu na nebezpeèí chodil v nocipì�ky ze �i�kova k ní do Nuslí. Legendouu� je, jak si do nosu dával perko z budíku,aby nevypadal �idovsky, ale podle Tomanavypadal jako totální karikatura �ida. Po vál-ce ode�el s Toyen do Paøí�e, kde zemøel veli-ce mladý, nebylo mu ani ètyøicet.

Nemáte v zásobì také nìjakou �enu, fo-tografku?Právì jsem ji chtìl pøipomenout. Je to SonjaBullaty, z pra�ské �idovské rodiny. Pro�lakoncentrákem, kdy� se vrátila, tak ji obyva-telé jejího vlastního bytu ani nepustili pøes

práh. Ale ujal se jí JosefSudek, dìlala mu asi-stentku, dva roky s nímspolupracovala, vyuèi-la se na fotografku. Paksi vzala ItaloamerièanaAngela Lomea a odjelas ním do Ameriky. SeSudkem zùstala v kon-taktu a na poèátkusedmdesátých let pøi-pravila jeho vùbec prv-ní výstavu v Americe.Je to dáma, která by seopravdu mìla pøipomí-nat, proto�e se hodnìzaslou�ila o to, �e Su-dek vstoupil do svìto-

vého povìdomí. Sama také fotografovala �také �idovskou Prahu. Jinak dìlali s man�e-lem New York, krajiny, takové veliké obra-zové fotografie.

Kdo nám je�tì zbývá?Jako poslední nelzeopomenout pøíbìh bra-trù Karla a Jana Saud-kových. Já jsem rodákz pra�ského Podolía bratry Saudkovy pa-matuju, u� kdy� jsembyl dítì. Bydleli v pro-tìj�ím baráku. Pama-tuju jejich ráznoumaminku, drobného�idovského tatínka, je,jak se tam v d�ínech øí-tili na skútrech a myjako malí kluci v teplá-kách jsme na nì jen èu-mìli. Myslím, �e to jedal�í faseta �idovských osudù: váleèná zku-�enost v nich vybudila energii a brali pak �i-vot obìma rukama. Byla v nich opravdu �í-zeò po �ivotì a to se promítlo i do jejichprací. K �idovskému osudu se Jan vyjádøilnádherným portrétem otce z roku 1975.

Poøádáte v Galerii Josefa Sudka èi v do-movském Umìleckoprùmyslovém mu-

seu výstavy i pro komerèní fotogra-fy?Samozøejmì! Zabývám se Sudkem, Drti-kolem, tìmihle velikány, ale v èeských ze-mích bylo obrovské mno�ství �ivnosten-ských fotografù, kteøí dìlali svou prácivelice kultivovanì, jako zmínìný OttoSchlosser. Koneckoncù i podstatná èástodkazu Franti�ka Drtikola je �ivnostenskáfotografie. Tomu se døív nevìnovala tolikpozornost, to byla �chlebaøina�.

Tak�e urèitì pøipomínám Freda Kramera.Zaèátkem tøicátých let vystudoval grafickou�kolu, �ivil se reklamní fotkou, pro�el kon-centrákem. Po válce pùsobil v ateliéru v palá-ci Adria a stal se znìj velice �ádaný profesio-nál, který u nás zavádìl do fotografie barvu.A� do devadesátých let byl �pièkovým foto-grafem módy a také vyuèoval na FAMU.

Jeho konkurentem byl svým zpùsobemJindøich Brok (pùvodnì Brock). I on absol-voval grafickou �kolu, za války spolupraco-val s dokumentaèním oddìlením �idovské-ho muzea a pra�ské �idovské obce. Po válcese specializoval na fotografie skla. Velicedùle�itý je jeho soubor z Terezína. Nafotil hodeset, patnáct let po válce v bývalém ghettu:jsou to vìcné, chladné, ale o to emocionálnìsilnìj�í snímky. Vlastnì jsem je ale nikdy ne-vidìl vystavené ve vìt�ím souboru. Tìchjmen by mohlo být více. Vìt�inu výstavv Galerii Josefa Sudka dìlám proto, abych tyneznámé autory pøipomnìl a zaznamenal je-jich jméno. Ato jsem se nauèil od �idù.

Pøipomínání jmen?Ano. Ètení jmen pøi pamìtních pøíle�itos-tech, z potøeby je opakovat, aby nebyla za-pomenuta. Bavil jsem se o tom kdysi s Ka-rolem Sidonem. Jestli si dobøe vzpomínám,existuje �idovské úsloví, �e kdo zemøe, ze-møe. Ale ten, jeho� jméno bude zapomenu-to, zemøe definitivnì.

ALICE MARXOVÁ

16 VÌSTNÍK 1/2021

DOPLÒUJEME MOZAIKURozhovor s historikem fotografie Janem Mlèochem

Takhle vypadal Sudkùv byt na Úvoze po umìlcovì smrti� Foto MMP.

�a takhle vypadá �byt� v souèasné Galerii Josefa Sudka. Foto J. Daníèek.

(dokonèení ze str. 11)Dùle�itým pøíspìvkem k tématu zobrazo-vání �staré Prahy� byly i rané fotografieFranti�ka Drtikola a Augustina �kardy,kteøí v roce 1911 vydali v umìleckémdru�stvu Artìl fotografický soubor pade-sáti olejotiskù Z dvorù a dvoreèkù staréPrahy. Èást souborubyla pøedstavena navýstavì organizova-né Umìleckoprù-myslovým museemv Rudolfinu, zaháje-né v prosinci roku1914. Zych sice natéto výstavì zastou-pen nebyl, ale i onpatøil k druhé vlnì�fotografického se-cesního piktorialis-mu�, stejnì jako Dr-tikol, �karda aj. (Zaupozornìní na tentosoubor vdìèím JanuMlèochovi, který sejím zabývá v knizeArtìl. Umìní pro v�ední den, Praha2009.)

Zych tou dobou vystavoval své od-vá�né �enské akty, napøíklad na klubovévýstavì v Rudolfinu v roce 1911 (mode-lem mu byla man�elka Hedvika), ale fo-tografoval i krajinu a Prahu, a to pøede-v�ím pozdìji, ve tøicátých letech. Naspoleèné výstavì s Franti�kem Drtiko-lem v Olomouci v roce 1933 byly pøed-staveny i jeho krajiny. Ve tøicátých le-tech vznikala tzv. vlastivìdná fotografie,za její� vrchol je pova�ována i knihaPraha od Karla Plicky. I Zych fotogra-foval Prahu: mezi jeho snímky jsouHradèany, pra�ské støechy, Jelení uliè-ka. Proto jeho autorství fotografií kaf-kovských míst nepùsobí v první chvílizcela nemyslitelnì.

KDO JE AUTOREM?Skepticky se o autenticitì �esti fotogra-fií vyjádøil právì znalec Zychova dílaJan Mlèoch, který mj. uspoøádal v roce2012 výstavu Zychových fotografiív Galerii Josefa Sudka. Je nutno uvést,�e fotografie vidìl jen v digitální podo-bì, a jeho závìry jsou pouze �orientaè-ní�, nikoli definitivní. Písmo pod foto-grafiemi neodpovídá tomu, jaké známe

od Zycha, a datum lze èíst spí� jako rok1929 ne� 1924. Do oèí ale bije nìco ji-ného: na fotografii Kafkova hrobu jei jméno Kafkových rodièù, HermannaKafky, který zemøel v roce 1931, a JulieKafkové, která zemøela v roce 1934. Jetedy jasné, �e pøinejmen�ím tato fotogra-

fie musela vznik-nout po roce 1934.

I pokud by foto-grafie vznikly a� vetøicátých letech, bylaby to cenná kolekcedokumentující ranýzájem o Kafku. Je alepravdìpodobné, �evznikly a� pozdìji.Obsahují pramálo in-formací, které by po-mohly v dataci, alejak upozornil Jan Ml-èoch, jeden snímekzachycuje záøivkovéosvìtlení, které sev Praze instalovalo a�po druhé svìtové vál-

ce, zejména v padesátých letech. V té dobìbyl ji� Kafka mnohem lépe znám a do Prahyzaèínali jezdit kafkov�tí badatelé.

Kdo je tedy autorem snímkù, kdy vlast-nì vznikly a jakými cestami doputovaly doknihovny Harvardovy univerzity? Pátránípo pùvodu souboru vede k nejmenované-mu obchodníku v Londýnì, který jej kou-pil od jiného obchodníka, jen� soubor zís-kal od sbìratele v San Francisku. �e sinikdo nev�iml pøímého dùkazu o chybnédataci snímku Kafkova hrobu, je samo-zøejmì chyba. Kdo soubor vytvoøil a kdojej pøipsal Zychovi, a bylo to omylem, ane-bo s úmyslem tì�it z Kafkova vìhlasu?

At� u� je to jakkoli, soubor vyvolávái dal�í otázky: fotografoval nìkdo z Kafko-vých pøátel, rodiny èi známých místa spo-jená s Kafkou v letech krátce po jeho smr-ti, a je mo�né je�tì nìjaké autentickézáznamy nalézt? Jak by takové fotografievypadaly, jakou Prahu by zachycovaly?Byla by to nutnì �stará Praha�, která se po-sléze stala emblematickou pro zobrazová-ní Kafkova mìsta? Spí�e ne� raný zájemo Kafku dokumentuje fotografický souborpozdìj�í snahu �zasadit� slavného autorado obrazu staré Prahy, který se v souvislos-ti s jeho �ivotem a dílem vytvoøil.

VERONIKA TUCKEROVÁ

ADOLF LOOS: 150 LET(dokonèení ze str. 13)LOOS SVÌTOOBÈANPra�ská instalace v sále Národního tech-nického muzea je elegantní a støídmá, for-málnì se podobá Loosovým stavbám (na-vrhl ji ateliér M1 architekti, autorkougrafického øe�ení je fotografka a grafièkaMarkéta Othová). Na barevné podlaze(v odstínu pøipomínajícím vzácné døevoa souèasnì barevná linolea z loosovskýchinteriérù) se nachází èasová osa architek-tova �ivota a díla. V prostoru zaujme øadabílých modelù jeho staveb v Brnì, Praze,Plzni, pøibli�ují je i technicky mistrnébarevné fotografie interiérù a exteriérùna stìnách. Nejvýraznìj�ím pøedmìtemvýstavy je vysoký model budovy pøipo-mínající dórský sloup. Jedná se o Loosùvneuskuteènìný soutì�ní návrh z roku1922 na administrativní budovu The Chi-cago Tribune v Chicagu. K vidìní jsoui tøi �idle, které architekt navrhl.

Pojetí pra�ské výstavy je skuteènì mini-malistické, mo�ná a� pøíli�. �ádá si u� pou-èeného diváka, který se o téma zajímá nebonapøíklad zhlédl v Èeské televizi nový ra-kouský dokument Adolf Loos � vizionáøa provokatér, v nìm� je Loosova tvorbavèlenìna do souvislostí a je v nìm øeèi o Loosovì �svìtoobèanství�, tedy o tom,

jaký vliv na nìj a jeho práci mìly pobytyv Americe, Británii èi cesty po severnímafrickém pobøe�í. Pra�ská výstava svùjvlastní název pøíli� nevysvìtluje a nezmiòu-je ani Loosùv vliv na dal�í tvùrce. Je to �ko-da, ji� nenapravuje ani záhadnì pùsobícíanimovaný film, jen� má ilustrovat Looso-vu kritiku ornamentu, ale o práci samotnéhoarchitekta nic neøekne. ALICE MARXOVÁ

VÌSTNÍK 1/2021 17

KAFKOVA PRAHAaneb Záhada fotografií v knihovnì Harvardovy univerzity

Pohled do Týnské ulièky.

Dobøe utajený památník v Brnì. Foto archiv.

18 VÌSTNÍK 1/2021

NOVOROÈNÍ ZÁKON V CHELMU�Dnes v noci jsem ani na chvilku nespal,pøemý�lel jsem, proè je v létì horko. Na-konec jsem to vyøe�il,� øekl starosta Gro-nam. �A jak?� zeptali se radní.

�Proto�e se celou zimu topí v pecích,a to teplo u nás v Chelmu zùstává a v létìje pak horko.�

V�ichni radní pøikývli a jeden se ze-ptal: �A proè je potom od Nového rokuv�dycky tuhá zima?�

�To je pøece jasné, proè,� odpovìdìlstarosta. �V létì se v pecích netopí, taknezbude �ádné teplo na zimu.�

Radní byli Gronamovou moudrostí na-d�eni. Jeho �ena Genedel mu v�ak vyèí-tala, �e plácá hlouposti.

�Kdy� jse� tak chytrá, tak nìco vymys-li,� �adonil Gronam.

�Dobrá, mám to. Kdy� øekne� na zase-dání rady nìco hloupého, pøijdu a pøinesuti klíè od obecní kasy. Z toho hned vytu-�í�, co si myslím.� Gronamovi si na toplácli.

Za pár týdnù se se�la opìt rada, abyprojednala blí�ící se obecní slavnost:problém byl v tom, �e ku pøíle�itostioslav se peèou lívance, na které je zapo-tøebí velké mno�ství kyselé smetany. Bo-hu�el v zimì je o smetanu nouze. Krávymálo dojí. A starosta zase dostal nápad:�Vydejme zákon: vodì se bude øíkat ky-selá smetana a kyselé smetanì se bude øí-kat voda.� �To je ú�asný nápad,� vykøi-kovali radní a sepsali nový zákon. Pozasedání byli v�ichni radní zvyklí, �e sta-rostova �ena Genedel pøiná�í ostru�inovýèaj a makové koláèe, zaèali se po ní ohlí-�et. Genedel pøi�la, ale místo podnosunesla na tácku klíè. To starostu rozzlobi-lo, obrátil se na radní a pøiznal se ke kon-spirativní dohodì, kterou uzavøel s man-�elkou: �Øeknìte mi, jakou jsem dnesøekl pitomost, �e mi má �ena nese klíè?Copak jsem nemluvil nanejvý� moudøe?Copak jsem nevyøe�il problém obce?�Radní se na Genedel rozzlobili a jedenz nich pravil: �My jsme v Chelmu obecníradní a ve v�em se vyznáme. �ádná �en-ská ani nikdo z jiných vesnic nám nebu-de øíkat, co je moudré a co je hloupé.�Zasedli, projednali situaci, a proto�e seblí�il køest�anský Nový rok, vydali tzv.novoroèní zákon: poka�dé, kdy� si budeGenedel myslet, �e její mu� plácá ne-smysly, pøijde a dá klíè radním. Pokud jí

dají za pravdu, øeknou starostovi, abymluvil o nìèem jiném. Kdy� jí za pravdunedají, Genedel musí pøinést ka�démuradnímu dvojitou porci lipového èajea medový pamlsek.

Od toho dne mohl starosta Gronam øí-kat na schùzích, co chtìl, proto�e jeho�ena byla tuze lakomá a med by nikomunenabídla. Gronam se proslavil po celémsvìtì jako mudrc, který vydáním zákonadal chudièkému Chelmu v Halièi celouøeku a mnoho studní kyselé smetany.Hospodynì si ale stì�ovaly, �e je nouzeo vodu. Jejich hlas v jásotu radních nebylsly�et.

Kdy� za èas lidé v obci nemohli staro-stovy plky vystát, zaèali reptat. Nikdomu neøekl jinak ne� blbec Gronam. Rad-ní ale odpovídali: �Starostu jste si zvolilisami v pøímé volbì, má silný mandát.Nadávat mù�ete jen sami sobì.�

Nìkdy je lep�í tradovat ne� vymý�letnové, øíká se, proto tento pøíbìh posílámdál.

ÈESKÝ SPISOVATELA IZRAELSKÝ DIPLOMAT�Jednou jsem naslouchal dvìma star�ím�enám v èekárnì. Vyprávìly si o nemo-cech a v�elijakých trampotách, a� najed-nou sly�ím, jak jedna druhé øíká: ,Cobych vám povídala. Starý èlovìk se vù-bec nemìl narodit...� Kdykoli si na tovzpomenu, v�echno ve mnì je�tì vøe.Myslím, �e v�dycky stálo a bude stát zato �ít. Vychutnat si �ivot do dna. Do po-sledního dechu. Mìl jsem dost èasu si tovyzkou�et a nièím jiným si nejsem takjist.�

Na toto vyznání jsem si vzpomnìl, kdy�jsem èekal na bezmála osmdesátiletéhospisovatele Viktora Fischla, izraelskéhodiplomata Avigdora Dagana (jméno sipøelo�il do hebrej�tiny), na Pøíkopech,abych ho doprovodil pøi jeho první cestìdo Prahy po roce 1989 do tehdej�í budo-vy Mladé fronty v Panské ulici, kde kdysidìlal eléva v redakci Prager Tagblattu.Pøed válkou to byly velice respektovanénìmecké noviny, se kterými spolupraco-vali lidé jako Torberg, Brod, Polgar èiUrzidil a Kisch.

Kdy� jsem ho vedl pøes dvùr ke scho-di�ti, kde v mezipatøe byla je�tì na podla-ze mozaika s nápisem Prager Tagblatt,na chvíli se zastavil a oèima nápis pohla-

dil. V prvním patøe jsme ve�li do oktogo-nu, osmiúhelníkové haly, z ní� byl vchodk �éfùm novin a nìkterých rubrik, kterév tomto poschodí mìly zrovna redakci,a Fischl se usmál. Netroufl jsem si ho vy-ru�it ze snìní, ale podíval jsem se na nìjnejspí� dost tázavì, proto�e spustil sám:�Tady úøadovali vydavatel Rudolf Kellera �éfredaktor Sigmund Blau a pøed nímmìli v�ichni respekt. Kdy� si nìkoho za-volal, bylo jasné, �e má malér.� �A vás sinikdy nezavolal?� optal jsem se. �Kde-pak, mnì bylo dvacet, byl jsem studentíka psal jsem tehdy poezii. Chodil jsem jendo kulturní rubriky za Maxem Brodem.Ten mìl kanceláø o patro vý�. Tady, kdestojíme, byla agora: v�e dùle�ité se øe�ilov této hale. Rád jsem tu naslouchal,v�dycky jsem byl zvídavý.� Ale hádky,pokud k nim do�lo, byly starosvìtskyuctivé, co� zvlá�t�v nìmèinì pøipomínalo19. století, jako kdybyste dnes o nìkomøekli, �e je kormutlivý chabrus.

Chtìl jsem ho zavést do redakce Mla-dého svìta, kde byl tì�ký rozlehlý stùl,o kterém se tvrdilo, �e patøil Kischovi,ale bohu�el tam bylo zavøeno. �li jsmeproto na kávu na Pøíkopy. Aby øeè nestá-la, øekl jsem: �Tady bylo nìmecké korzo,co�?� �Kdepak,� opáèil, �tady bylo jennìmecko-�idovské korzo. Nìmecké kor-zo bylo na Malé Stranì. Tam �ili sudet�á-ci, a to byli vìt�inou antisemité. S tìmijsme se nebavili.�

Po pauze dodal: ��pacírování po korzumìlo rituály. Zpùsob pozdravu prozrazo-val vztahy mezi tìmi, co se tam potkáva-li. Nakolik hluboko zdravící smekl klo-bouk a v jaké vzdálenosti zapoèal, tosvìdèilo o jeho vztahu nejen mezi níma zdraveným, ale i o jeho spoleèenskémpostavení. S koncem tøicátých let tato po-�ehnaná instituce, na ní� se lidé �kádlili,kde se flirtovalo, uzavírala pøátelství, mi-lostné vztahy i obchody, bohu�el zanik-la.� Nicménì nikde prý korzu nepøipada-la funkce tak fundamentální jako v Praze.Kdy� se v nedìli ráno textilní továrníkRoubitschek vrátil z Ameriky a dozvìdìlse, �e se mezitím roz�íøila zpráva o jehosmrti, rozesmál se, a místo aby to vyvra-cel, objevil se na Pøíkopech. Hned prvníznámý, který �el proti nìmu, uleknutímstrnul a zíral na nìj s vyvalenýma oèima.�Aha,� prohodil Roubitschek. �Vy jstetaky nebyl na mým funuse.�

P. S. Kávu jsme si chtìli dát veFischlovì bývalé oblíbené kavárnì Con-tinental, ale nena�li jsme ji. Hledal ji na-proti dne�nímu Savarinu, který sídlí v pa-

NEZAPOMÍNKYZ knihy skoroosmdesátníka Karla Hví�ïaly Vìta jako povolání

VÌSTNÍK 1/2021 19

láci Sylva-Taroucca, kde � jak mi vyprá-vìl � existoval Spoleèenský klub, kamchodili Ferdinand Peroutka, Karel Polá-èek, Jiøí Voskovec, Jan Werich èi HugoHaas. Pøesnì si nepamatoval, kde byla.�To nevadí,� pravil, �stejnì to byla sno-bárna.� Pak se na mì podíval a dodal:�Víte, z èeho to slovo vzniklo?� Proto�ejsem zakroutil hlavou, pokraèoval: �Ze�moka, postavy z veselohry Gustava Fre-ytaga Novináøi.�

Já jsem znal ale jiný výklad. Slovosnob se zrodilo ze sine nobilitate, (tedybez vzne�eného pùvodu), a na anglickýchuniverzitách se zkracovalo na s.nob. Totooznaèení se pou�ívalo pro lidi, kteøí mìlipeníze a neumìli se chovat. To jsem alepanu Fischlovi neøekl, abych nepøeru�iljeho vyprávìní, z nìho� jsem si bohu�eludìlal jen málo poznámek.

ABY BYL DÌDEÈEK DOBØE MRTVÝVe snu jsem vidìl dìdeèka, který zemøelv pùli padesátých let, jak nade mnou létáve starém letadle a bedlivì pozoruje, codìlám. Nejspí� to byl Blériot XI, letadlo,které znám z technického muzea a je� mive snu pøipomínalo motýla s prùhledný-mi køídly, který sedí na kole. A dìdeèekvypadal jako in�enýr Jan Ka�par, kterýna nìm létal a jeho� fotografii jsem vidìlrovnì� v muzeu. Dìda byl obleèený stej-nì, jako kdy� øídil nákladní auto: na hla-vì mìl potøísnìnou ko�enou bekovku,montérky, co rovnì� volaly po èistírnì,a na oèích letecké brýle, tak�e mnì trvalochvíli, ne� jsem ho poznal. Dìdeèek zøej-mì vytu�il, �e jsem hned nevìdìl, o kohojde, a pøi dal�ím obletu mìl na sobì pa-rádní oblek s vestièkou, motýlka a bylbez brýlí. Vypadal pøesnì tak, jak homám uchovaného v pamìti. Zamával mikøídly i rukou a u� se nevrátil.

Ráno jsem si øíkal: Odkud pøi�el? Kdestartoval? Kdo jej vyslal? Co mi chtìl sdì-lit? Jeho výraz nebyl smutný ani veselý.Spí� trochu pøísný. Nìco mi chtìl evident-nì øíct, proto�e jeho rty se hýbaly. Nicjsem ale nesly�el. Mohu se jen domnívat,jestli �lo o výstrahu, nebo o poselství.Nebo o kontrolu: tøeba chtìl vìdìt, jestlijsem mu podobný, jako chce Ondøej vìdìt,jestli je mu podobný jeho syn. Potøebovalse pøesvìdèit, �e jsem ho nezradil, abymohl být dobøe mrtvý. Dìdeèka jsem ob-divoval, proto�e byl skoupý na slovoa proto�e byl hezký chlap: vzhledem pøi-pomínal Vittoria De Sicu, a navíc byl ne-smírnì zruèný. Rád jsem s ním za�el i za

jeho bratrem, který mu byl podobný a mìltovárnu na výtahy. Ve velké hale se stáletoèila u stropu høídel pohánìná strojem odfirmy Pujman. Tkané transmisní øemenyroztáèely pily, hoblíky, øezaèky a vrtaèky.Pøipadal jsem si tam jak v Jiøíkovì vidìní:v�echno kolem mì se toèilo, tanèilo, vonì-lo a zpívalo. Mé oèi nedokázaly továrníhalu opustit, i kdy� jsem �el za strýcema dìdou do prosklené kanceláøe. Nikdyjsem ale z továrny neode�el s prázdnou,poprvé mi tam vyøezali tramvaj a podruhéloutkové divadlo. Loutky jsem si doma vy-rábìl sám ze �puntù a �pejlí a oblékal je do�atù z novin. V mémdivadle nehráli jenlidé, ale i zvíøataa rostliny, a texty herjsem si vymý�lelsám. Mrzí mì, �edìda ode�el tak brzya �e jsem si s nímnemohl u� jako do-spìlý popovídat.I strýc ode�el brzy:po znárodnìní hovystìhovali nejenz bytu, ale i z Prahydo pohranièí, kdebrzy zemøel. Prýumrzl. Dodnes si pa-matuji pár vìt, kterési dìda se strýcem øí-kali: Sám mù�e� uøí-dit firmu, která mádo pìtadvaceti zamìstnancù. Nebo: Do-brých pracantù je málo, ty musí� udr�eti v krizi. Proto kdy� jdu domù, projdu díl-ny a se v�emi se rozlouèím. Kdy� jde� na-horu, chovej se k lidem pøívìtivì, proto�ea� jednou pùjde� dolù, bude� je v�echnypotøebovat. Ty vìty mi naskakovaly v hla-vì, kdy� jsem se vrátil z exilu a musel øíditredakci. A mo�ná to bylo to, co dìdu pro-budilo a pøinutilo ho, aby nastartoval leta-dlo a pøi�el se na mì podívat. Ve snu jemo�né v�echno, a co není mo�né, není lid-ské.

* * *

Ke svým osmdesátinám Karel Hví�ïala(* 1941 v Praze) sestavil a vydal knihu,která je ze tøí èástí shrnutím toho, co na-psal a publikoval v posledních letech(Osmý den týdnì / Fejetony 2015, Dobøemrtvý dìdeèek / Fejetony a eseje 2017,Exilový orloj / Nezapomínky 2019). Po-slední èást �váb nereptá / Pøicházení jeúplnì nová a s pøedcházejícími oddíly jiautor zahrnul pod spoleèného jmenovate-

le Vìta jako povolání. Z této knihy jsoupøeti�tìny tøi pøedcházející ukázky.

Novináøe, kterým Karel Hví�ïala pøe-dev�ím je, i kdy� napsal také øadu rozhla-sových her a kní�ky pro dìti, není nutnonìjak zvlá�t� pøedstavovat. Pøedev�ímknihy rozhovorù, jejich� poèet se blí�ítøiceti, mu zajistily poèetnou obec ètená-øù i pøední místo mezi èeskými �urnalis-ty, kteøí se tomuto �ánru vìnují. Patøí semzejména z nìmeckého exilu (kam Hví�-ïala ode�el v roce 1978) vedený rozhovors Václavem Havlem, vydaný kni�nì v Ko-línì nad Rýnem exilovým nakladatelstvím

Index v roce 1986pod názvem Dálko-vý výslech a vzápìtípøelo�ený do mnohajazykù nebo tøi kni-hy rozhovorù s Ka-rolem Sidonem(Kdy� umøít, takv Jeruzalémì, Mf1977, Èervená krá-va, Dokoøán 2002,a 7 slov, Dokoøán2004). Ale i mnohédal�í.

Kniha Vìta jakopovolání je na svùjzpùsob knihou bi-lanèní. Jednotlivétexty zkoumají,zva�ují a dotýkajíse nìkolika základ-

ních témat � dìtství, situace a místa novi-náøe ve svìtì, jeho� podobu se sna�í za-chytit, domova a exilu, pøátelství, odvahyi jejího nedostatku. Mù�eme ji èíst jakozdroj informací o mnoha dùle�itých a za-jímavých lidech, s nimi� se autor setkal,o událostech 20. století, kterých byl svìd-kem nebo se na nich svým zpùsobemi podílel. Nebo také jako skrytì osobnízprávu o tom, jak to èlovìk, který se sna-�í být slu�ný a nepøekroèit meze, které sistanoví, nemá vùbec lehké.

Prostøedky, kterými je to v�echno za-chyceno a vyjádøeno, jsou povýtce �ur-nalistické. To není my�leno jako výtka.Jaké jiné nástroje by mìl pou�ít bytostný�urnalista, kterým Karel Hví�ïala je, ne�právì tyto.

(jd)

Karel Hví�ïala: Vìta jako povolání. Ne-zapomínky. Vydalo nakladatelství Euro-media Group, a. s., ilustrace Jiøí Stach,584 stran, pevná vazba. Doporuèenácena 499 Kè.

20 VÌSTNÍK 1/2021

Zakladatelé a pracovníci dobroèinné na-dace Educating for Impact (doslovaVzdìlávání pro úèinek, EFI) pøi�li s jed-noduchou, ale (abychom pou�ili slovoz názvu nadace) úèinnou my�lenkou: za-myslí-li se èlovìk nad budoucností men-�ích �idovských obcí v Evropì, zjistí, �enejpestøej�ími a nej�ivìj�ími komunitamijsou v nich nikoli �idovské kehily samot-né, ale místní �idovské �koly. Tyto �kolyzalo�ily vìt�inou právì �idovské komu-nity, èasto s pomocí filantropù (pøede-v�ím Nadace Ronalda S. Laudera), kteøíse podílejí i na aktivitách EFI.

Proè EFI vznikla? �koly nav�tìvujívìt�inou jak dìti z tradièních �idov-ských rodin, tak potomci rodièù, kterýmzále�í na tom, aby jejich synové a dceryo �idovství nìco vìdìli a uvìdomovali

si jeho rozmanité stránky. Rodièe (�ijícíèasto ve smí�ených man�elstvích) saminejsou praktikující �idé, �idovství vní-mají spí�e jako kulturní zále�itost nebojako vyjádøení vztahu ke svým rodièùma prarodièùm (z nich� mnozí zahynuliza holokaustu). Dìní v místních �idov-ských obcích pravidelnì nesledují, a po-kud chodí do synagogy, tak jen vzácnì.

To byla první úvaha. Druhá na ni na-vazovala: �koly a �idovské obce by roz-hodnì nemìly tvoøit oddìlené (èi do-konce navzájem odcizené) svìty. I kdy��áci a studenti získávají urèitì kvalitní�idovské vzdìlání, jejich �idovství bypro nì nemìlo skonèit okam�ikem, kdyse za nimi naposledy zavøou �kolní dve-øe. Mìli by komunitu a synagogu brátjako souèást svých �ivotù. Kdy� se tonauèí, alespoò èást z nich duchovnía komunitní atmosféra zaujme, zaènouse o ni více zajímat a do dìní obce seaktivnìji zaèlení.

NADACEV rámci EFI, nezávislého dobroèinnéhosubjektu, spojilo sílya finanèní prostøedkysedm velkých zápa-doevropských, ame-rických nadací a ne-ziskovýchspoleèností: JewishDistribution Com-mittee, nadace Mata-nel, Rothschildovanadace, ORT, Nada-ce Ronalda S. Lau-dera, Filantropickánadace Maurice a Vi-vienne Wohlových,a to ve spoluprácis Ministerstvem pro vzdìlání a diasporu

Státu Izrael a Centrem provzdìlávací technologie.V EFI pracují lidé s odbor-ným vzdìláním (absolventi�idovských studií, rabín-ských semináøù, ale takéhistorici, psychologové a pe-dagogové), kteøí na základìzájmu navázali kontaktys dnes ji� více ne� dvaceti�idovskými �kolami, napøí-klad v Athénách, Berlínì,Budape�ti, Kodani, Düssel-dorfu, Helsinkách, Madridu,

Moskvì, Sofii, Praze, v Øímì a s nìkoli-ka �kolami ve VelkéBritánii.

Jednou z podmínekEFI je, �e místní ko-munita a �kola dajídohromady skupinureprezentující obeci �kolu (tzv. steeringcommittee). Skupinase úèastní programùEFI, schází se, podílíse na vzniku vize �ko-ly apod. Pra�ská fun-guje ve slo�ení LeoPavlát, Tomá� Paster-nak, Hanka Králová-Sternová, Dani Kolský, Gafna Váòováa Petr Karas.

V PRAXIDíky tomu spolupracují Lauderovy �kolyv Praze (L�) s odborníky z EFI ji� tøetím

rokem. S podporou nadace v nich vzniklaøada dobrovolnických programù:

Oblíbené a hojnì nav�tìvované bylopøed pandemickými restrikcemi spoleènévítání �abatu na pra�ské �idovské obci. Pobohoslu�bì ve Vysoké synagoze následo-

vala veèeøe a pak volná zábava. Pro dìti bylpøipraven program odpovídající jejich vìku(pro star�í soutì�e, pro mlad�í hry), rodièesi u�ívali �ábesové nálady. Kabalat �abatv prostøedí obce vnímali jako èas setkávání,mo�nost vidìt se s ostatními, popovídat si.

S �abatem je spjatý i program Havdala,dobrovolnickou skupinou sice peèlivì pøi-pravený, ale kvùli pandemii zru�ený. Mís-to nìj ale skupina nachystala chanukovoubojovku v ulicích Nového a Starého Mìs-ta. Chanukovými zastaveními nakonecpro�lo bìhem prvních tøí dní prosincovýchsvátkù asi 200 lidí, vìt�inou seskupenýchdo rodinných týmù.

Na podzim a v zimì roku 2019 se ve

�kole uskuteènily dva neformální veèe-ry pro rodièe a star�í studenty L�. Dopoøadu s názvem �ul a �naps pozvalidobrovolníci nìkolik zajímavých hostùz nejrùznìj�ích oborù.

(pokraèování na str. 23)

�KOLOU KE KOMUNITÌ (A NAOPAK)Nadace Educating for Impact vznikla pro �idovskou budoucnost

Rodièe a uèitelé pøi veèeru �ul a �naps. Foto na této stranì Peer Friedmann.

Pøípravy na �kolní �abaton v dobì covidu.

Beseda s Margaretou Køí�ovou, �ul a �naps.

Kdo hledá výhled do roku 2021, at�si nej-prve odpoví na jisté otázky. Jak dopadlyloòské výhledy pro rok 2020? Varoval nì-kdo 1. ledna pøed koronavirem, nato� pan-demií ochromující celou planetu? Po tétozku�enosti je u�iteèné si upravit optiku.Poèítat s tím, pøed èím se nyní varuje, alei s tím, pøed èím se nevaruje. Jen�e to sesnadno øekne, leè hùøe udìlá.

Kdo si v bøeznu 2020 myslel, �e v pro-sinci se budou u� jen hodnotit �kody (odzdravotních a� po ty na �kolní výuce),mýlil se. Vakcína, aè se o ní mluví stálekonkrétnìji, se je�tì plo�nì nepou�íváa tøetí vlna korony mo�ná èíhá za rohem.

Popravdì øeèeno ne�lopøedvídat ani to, jak sirùzné zemì s nákazouporadí. Za jarní vlny seukázalo, �e pøi hodnocenísrovnatelných územíz toho vy�la hùøe spí� tarozvinutìj�í � západníEvropa hùøe ne� východ-ní, západ Nìmecka hùøene� východ, Izrael hùøene� palestinská území.V podzimní vlnì jako byse pomìry vracely ke ste-reotypu, ale jen tro�ku.

Izrael byl sice prvnízemí na svìtì, je� pro-�la i druhou pøísnouuzávìrou, ale neznamená to, �e je za vo-dou. Neblahý posun zaznamenalo Pás-mo Gazy. Na jaøe vládla obava spoleènìsdílená v Jeruzalémì, Ramalláhu i Káhi-øe, �e pronikne-li korona do chaosemzmítané Gazy, bude to velký prù�vih.Pak tam pronikla a nestalo se skoro nic.Ale ve druhé vlnì, v øíjnu, èísla nákazyv Gaze vyskoèila stejnì pøíkøe jakov Èesku èi Izraeli. Podle èeho se to dalosnadno poznat? Podle vlny raketovéhoostøelování po del�í pauze klidu, jakpsal Elior Levy na webu Ynet.

Èísla v Gaze se nevymykala z izrael-ských nebo èeských: nárùst 1600 naka-�ených za víkend a podíl pozitivníchtestù okolo 30 procent. Leè v rámci tam-ního pnutí to staèilo k tomu, aby Hamáspotøeboval odvrátit pozornost jinam.A sáhl k ji� tradièním raketám Kásám.

CHTÌLI PODRAZIT BIDENA?Zásadnìj�í událost pøinesl 27. listopad.Kdy� jel íránský jaderný vìdec Mohsen

Fachrízádeh s ochrankou po silnici u Te-heránu, zabila ho samoèinná støelbaz prázdného zaparkovaného auta. Fach-rízádeh nebyl øadový výzkumník, alepøední èinitel jaderného programu, sekterým se pojí pøívlastek tì�ko nahradi-telný. Tak ho pro Times of Israel hodno-tí i bývalý �éf vojenské rozvìdky AmosJadlin (mimochodem, jeden z pilotù,kteøí v roce 1981 bombardovali iráckýjaderný reaktor Osirak).

Proto v Íránu následovala velmi silnárétorika obviòující �globální aroganci�(rozumìj USA) a �uzurpátorský sionis-tický re�im� (Izrael). Nicménì po sil-

ných slovech zatím nenásledovaly èiny(média varovala pøed útokem Íránu naHaifu). Podobnì jako po 3. lednu 2020,kdy Amerièané zabili velitele zvlá�tníchjednotek Kuds v rámci Íránských revo-luèních gard, generála Kásima Sulejmá-ního. Tehdy v�ak byl pùvodce atentátuznám a k èinu se sám hlásil. Teï se aninehlásí pùvodce, ani není znám pøesnýmotiv.

Tím pestøej�í jsou analýzy médií. Cose týèe pùvodce, psalo se o Izraeli, USAèi Saúdské Arábii s tím, �e pomyslnýprst míøí na rozvìdku Mosad. Jasnìj�í jeto s motivem. Seriózní komentátoøi(v tomto pøípadì Jacques Schuster v lis-tu Die Welt) se vyjadøují takto: �At�u�byl pùvodcem kdokoli, nemohl být taknaivní, aby si myslel, �e tím odvrátííránský re�im od jaderného programu.Ve skuteènosti chtìl zabránit obnovìvyjednávání o jaderné dohodì mezi na-stupujícím americkým prezidentem Bi-denem a Teheránem.�

Toto uva�ování má svou logiku. JoeBiden nastoupí 20. ledna do Bíléhodomu a chce obnovit (za lépe stanove-ných podmínek) jadernou dohodu s Írá-nem, z ní� prezident Trump Amerikupøed dvìma lety vyvázal. Tedy obnovitto, co nelibì nesly Izrael èi SaúdskáArábie. Tak�e: spáchá-li kdokoli atentátna �pièku íránského jaderného výzku-mu, Teherán se rozèílí a s Bidenem spí-�e vybìhne, ne� aby s ním vyjednával.

Izrael�tí autoøi (v tomto pøípadì HerbKeinon v The Jerusalem Post) s tím pole-mizují. Tuto my�lenkovou konstrukci po-va�ují za stereotyp �zatracených Izraelcùmajících prsty za v�ím�. Místo toho zdù-razòují tøicetiletou snahu Izraele zabránitÍránu ve vývoji jaderné bomby. Proè by

do toho míchal Bidena?Nicménì èlovìk si øí-

ká, �e ty dvì verze se na-vzájem nevyluèují. Kdy�Trump støídal Obamu,jeho pøedchùdce mu udì-lal naschvál, �e nechalprojít v Radì bezpeènostiOSN protiizraelskou re-zoluci. To USA neuèinilypo ètyøicet pøedchozíchlet. Tak proè hned vylu-èovat naschvály Trumpo-vy administrativy vùèinástupci Bidenovi? A iz-raelský podíl na nich?Kdo jen bokem sledoval,jak se premiér Netanjahu

k prezidentu Trumpovi lísal, nemohl by secítit pøekvapen.

CIA TO NEDOKÁ�EZ jiného úhlu to hodnotí Reuel Marc Ge-recht, bývalý dùstojník CIA, v èlánku proThe Wall Street Journal. Oceòuje izrael-skou schopnost zasahovat na území Íránu.Dokládá ji nynìj�ím zabitím jadernéhovìdce, èervnovými výbuchy v zaøízení naobohacování uranu v Natanzu a hlavnìakcí z ledna 2018, kdy Mosad dokázalv Teheránu získat a do Izraele dostat tunymateriálu z tamního jaderného archivu.

Gerecht pí�e, �e Fachrízádeha asi za-bili místní lidé najatí Izraelci (tøeba mo-tivovaní Kurdové). Proto si je�tì vícecení vloupaèky do jaderného archivu,kdy zøejmì pøímo v Teheránu veleli iz-rael�tí operativci. Pøiznává, �e CIAv akci na území Íránu nedokázala uspìtod zpackaného pokusu o záchranu ame-rických rukojmích, tedy u� ètyøicet let.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 1/2021 21

IZRAEL: Radìji neprorokovat

Íránský president Hasan Rúhání na inspekci v jaderné elektrárnì v Bú�ehru. Foto archiv.

Asi pùl druhého kilometru proti proudu Vel-ké Libavy stávala obec Krásná Lípa. Podruhé svìtové válce se odsunem Nìmcù vy-lidnìná vesnice stala souèástí vojenskéhoprostoru a poslou�ila jako terè cvièné dìlo-støelby. Za obìt� jí padly úplnì v�echnydomy vèetnì zámku z 18. století. Jedinouviditelnou nemovitou památku na KrásnouLípu najdeme vysoko ve stráni na pravémbøehu Velké Libavy,pøímo nad hrází vod-ní nádr�e Rovná, vekteré zmizela èást nì-kdej�í obce obývanápøevá�nì �idy i sesynagogou, která jimslou�ila. Vydáme-lise od hráze vy�lapa-nou pì�inou do sva-hu, octneme se po asidvou stech metrechna místì posledního odpoèinku krásnolip-ských �idù. Nekropole, zalo�ená tady prav-dìpodobnì pøed rokem 1680, se rozkládá naplo�e asi 800 m2 a je na ní evidováno 112náhrobkù s hebrejskými nebo nìmeckýminápisy. (5plus2, 4. 12.) !! K legendárnízpravodajské skupinì Franti�ka Moravce zaválky v Londýnì patøil i zálo�ní dùstojníkIng. Bedøich Wiesner. Pøes své váleèné zá-sluhy nebo mo�ná i díky nim zahynul na ná-sledky muèení pøíslu�níkù Státní bezpeè-nosti. Bedøich Wiesner se narodil 10. bøezna1893 v �idovské rodinì v polských Gilowi-cích v okrese Bìlsko. Vystudoval nìmeckéreálné gymnázium v Èeském Tì�ínì a vyso-kou technickou �kolu ve Vídni. Do bøezna1916 slou�il v rakousko-uherské armádì.V ruském zajetí se pøihlásil jako dobrovolníkk ès. legiím. Po válce se demobilizoval a pra-coval ve svém oboru. Z vlasti se mu podaøilouprchnout za dramatických okolností. Témìøcelou válku pak pùsobil u zpravodajského II.odboru exilového ministerstva národní obra-ny v Londýnì. Po válce ode�el do civilua pracoval jako øeditel nákupu u Ès. hutív Praze. Dne 16. listopadu 1949 ho zatklaStátní bezpeènost. Druhý den jej pøíslu�níciStB odvezli do konspiraèní chaty u Jílovi�-tì. Pøes noc jej vyslýchali a bestiálnì muèili.V ranních hodinách 18. listopadu 1949 Bed-øicha Wiesnera odvezli do vìznice v Praze-Ruzyni, kde bez lékaøské pomoci 19. listo-padu 1949 zemøel. Pitva ukázala jakopøíèinu úmrtí roztr�ení jater a zakrvácenídutiny bøi�ní. (LN 4. 12.) !!�Rozsáhlá sku-pina organizovala v osmdesátých letechkráde�e �idovských náhrobkù a obchodova-la s nimi: podle dobového policejního doku-

mentu byl jejím èlenem budoucí kmotr pod-svìtí Franti�ek Mrázek, pøedstavitelé komu-nistického re�imu i funkcionáøi tehdej�í �i-dovské obce. V pøípadu se objevují novéinformace, napøíklad o �enì, která na kráde-�e upozornila a kvùli ní� se o pøípadu ví.Dùle�itým impulzem pro pátrání se stal le-tos v kvìtnu nález dla�ebních kostek napra�ském Václavském námìstí � vyrobe-

ných právì z �idov-ských náhrobkù,� pí�ív úvodu èlánku Vy-kradaèi �idovskýchdu�í, který pøiná�íøadu nových zji�tìnív této smutné kauzenovináøi J. Kmentaa V. Capáková. (Re-portér, 7. 12.) !!Me-zi kon�ely ve StarémMìstì pra�ském bylo

16 øezníkù (jeden se jmenoval Hladomøe),v Novém mìstì 26 (mezi nimi byl Jan Vo-dièka, po kterém je pojmenována známápra�ská tøída) a na Malé Stranì 17. Ve spo-jené Praze od roku 1518 zasedali ètyøi øezníciv mìstské vládì. Tato èísla dokladují velkoumoc, kterou v tehdej�í dobì øezníci mìli. Vy-braný mistr mìl titul �Královský øezník�.Roku 1477 byl královským øezníkem jistýPavel, jeho� titul znìl: �Královský øezníka mì�t�an novomìstský�, po nìm se honosilstejným titulem Jan.Mezi pra�skými øez-níky byli i �idov�tímistøi, kteøí mìliv 15. století své krá-my vèetnì porá�ek(�lachtat). (Potravi-náøský zpravodaj, 8.12.) !! Zmapovatmísta, kde kdysi stálysynagogy, navrhnoutjejich novou mo�noupodobu a roz�íøit po-vìdomí o �idovskémsakrálním stavitelstvína území Èeské re-publiky. To jsou hlav-ní cíle specifickéhovýzkumu i zamìøení souboru diplomovýchprací pod vedením Juraje Dulenèína, vedou-cího Ústavu architektury FAST VUT. Porùzných mìstech se studenty vyhledávámísta, kde pùvodnì stály synagogy. �Vytvá-øíme modelovou situaci, v rámci ní� studen-ti navrhují novou synagogu jako typologic-ký druh. Architektonické studie novýchsynagog jsme vypracovali pro Jihlavu, Te-

plice, Olomouc, Ostravu, Brno, Opavua Trutnov. V pøí�tím roce plánujeme Frý-dek-Místek,� uvedl Juraj Dulenèín. (Udá-losti na VUT v Brnì, 15. 12.) !! �Jsemostatnì pøesvìdèen, �e morálka s umìním seopravdu nedr�í za ruku. Co� neznamená, �eèlovìk nemá být morální. Ale v umìní? Vychcete, aby vám zub vytrhl charakterní zu-baø? Není dùle�itìj�í, aby to hlavnì umìl?Vy si urèitì pamatujete na ten ,slavný� poøadpár let pøed rokem 1989, kde Milo� Kopec-ký odsuzoval zrádnou emigraci. Já jsemkrátce nato s ním nìco toèil. Procházelijsme se a povídali si a chudák Kopecký bylv té dobì z toho polo�ílený. Tak co si vyo tom myslíte? naléhal na mì. � Já si o tomnemyslím nic, pane Kopecký. � Ale myslíte,ka�dý si o tom nìco myslí. � Tak já vám to,pane Kopecký, øeknu asi takhle: Vy jsteudìlal komentáø k Heydrichovi a øekl jste,�e to byl dobrý pilot, slu�ný houslista, mìlrád svou �enu a dìti a v�dy mìl dokonalouuniformu. To je pøece v�echno pravda, tak�evy si vlastnì mù�ete øíct, �e jste nelhal. Tone�tìstí je, �e jste øekl jenom èást pravdy,a vy to víte. A on mi øekl: Pane Náro�ný,a vy se nìkdy bojíte? Øekl jsem, �e nìkdyano. A on øekl: A já mám je�tì navíc �idov-ský strach. Nevíte, co to je, ten je je�tì na-víc,� vyprávìl v rozhovoru pro TýdeníkEcho herec Petr Náro�ný. (17. 12.) !!�Bib-le jen málokdy popisuje vzhled nebo pova-hu svých postav. Charakterizuje je v�dyhlavnì jejich jednání a ètenáø má za úkol sije sám vybarvit. Nìkdy doslova. Evu si Ev-ropané obvykle pøedstavovali jako bìlo�ku,

staèí se podívat nakterýkoli starý obraza vlastnì je�tì dnesjakýkoli barevný èa-sopis nebo reklamu.Pokud ov�em Evuchápeme jako pøe-dobraz a pramatkuv�ech, nemìla by mít�ádnou rasu. Od sta-rovìku hrála Eva rolisvùdnice k høíchu,novodobá kultura ten-to motiv pøeznaèko-vala a více se soustøe-dila na její vykresleníjako �ivoèi�né sami-ce. Z pra�eny se stala

jakási nad�ena, v�dy mladá, uèesaná, �ádou-cí i �ádostivá. Ostatnì u� rabínská tradice do-spìla k závìru, �e byla nejkrásnìj�í �enou,jaká kdy �ila. Tì�ko soudit, co si o jejímvzhledu myslel Adam, �ádné srovnání ne-mìl,� pí�e Jan Fingerland ve svém rozsáh-lém pojednání Eva, pramáti nás v�ech. (Re-flex 17. 12.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 1/2021

Z PRA�ENY NAD�ENA ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumMARIE RÚT KØÍ�KOVÁ(15. 6. 1936 � 4. 12. 2020)Se jménem MARIE RÚT KØÍ�KOVÉ, je�zemøela poèátkem prosince, se lidempravdìpodobnì ihned vybaví jméno bás-níka Jiøího Ortena, ale také pojmy jakostateènost a odhodlání, duchovní sílaa noblesa.

�ivot se s ní od dìtství nemazlil, za�ilana vlastní kù�i útlak ze strany nacistù a ko-munistù, proti komunistické totalitì veøejnìvystupovala a bojovala ze v�ech sil.

Pocházela z rodiny �opejstalù ze støe-doèeského Milièína. Za války byla rodinanaèas rozbita: otec,�vec, byl potrestán zadiverzní èinnost, Ma-rie se sestrou bylyvzaty od matky na�pøevýchovu� k sedlá-kovi, jen� kolaborovals Nìmci, a malý bratrdo nìmecké rodiny.Po válce se v�ichnipøestìhovali do Rum-burka.

Je�tì jako gymna-zistka se Marie RútKøí�ková seznámilas básnìmi básníka Ji-øího Ortena, a toto se-tkání ji tak silnì za-sáhlo, �e v mnohémurèilo její dal�í �ivot.Systematicky se pakzabývala Ortenovým dílem, seznámila ses jeho rodinou, pozdìji zaèala dálkovì stu-dovat na Filosofické fakultì UniverzityKarlovy (obor èe�tina-pedagogika, specia-lizace literární historie, absolvovala roku1968). Prosadila vydávání Ortenovýchpróz v Severoèeském nakladatelství, po-zdìji usilovala o vydání jeho Spisù. Mezi-tím se vdala a s man�elem Josefem Køí�-kem mìla dvì dcery.

Roku 1963 se Køí�kovi rozvedli, Marie�ila sama s dcerami. Pùsobila jako uèitel-ka, vychovatelka, odborná pracovnicev Památníku Terezín a Støedoèeské galeriiv Praze. Okupaci Èeskoslovenska v srpnu1968 pro�ila v Liberci jako pedago�ka od-borného uèili�tì. Vidìla, jak sovìt�tí tan-kisté zastøelili jejího bývalého studenta.Napsala protestní prohlá�ení, které se pakèetlo v rozhlase. Veøejnì deklarovaný pro-tiokupaèní postoj, na nìm� i v dal�ích le-tech trvala, jí normalizaèní komunisté spo-èítali: nesmìla pracovat s dìtmi a mláde�í.Od roku 1970 se �ivila, jak se dalo, pomá-hali jí pøátelé i bývalý man�el, pracovala

manuálnì: jako sazeèka stromkù nebonoèní tøídièka po�ty.

Na pøelomu �edesátých a sedmdesátýchlet se Marie Køí�ková sblí�ila s bratrem Ji-øího Ortena Otou Ornestem. V roce 1971byla pøijata do pra�ské �idovské nábo�en-ské obce a zvolila si biblické jméno Rút.O rok pozdìji se jí ze vztahu s Otou narodi-la dcera Ester, vychovávala ji v�ak sama.Urèitý èas nalezla útoèi�tì v pra�ské obci,bydlela v malém bytì ve 3. patøe �idovskéradnice. Normalizaèní podmínky sná�elavelmi tì�ce. Její odpor se je�tì víc vyhrotil,kdy� se na ni zamìøili pøíslu�níci Státníbezpeènosti, kteøí chtìli, aby jako konfi-dentka doná�ela na èleny �idovské obce.

Odmítla to a v lednu 1977 se stala sig-natáøkou Charty 77.Po podpisu Charty 77a pøes výslechy a do-movní prohlídky po-máhala s distribucía ukrýváním opoziè-ních materiálù. StBkomplikovala �ivoti jejím dìtem, èelilarovnì� výhrù�kám, �ejí bude odebrána nej-mlad�í dcera Ester.Od února 1983 do led-na 1984 pùsobila M.R. Køí�ková jakomluvèí Charty 77.O svých zku�enostechnapsala knihu Svìdec-tví, které nemohlo býtvysloveno (2007).

Je�tì za normaliza-ce se vrátila ke køest�anské víøe, ale zùstalavìrna �idovským tématùm: po pádu ko-munismu se podílela na zalo�ení Spoleè-nosti køest�anù a �idù. Podílela se na pøí-pravì Spisù Jiøího Ortena a v rámcifestivalu Ortenova Kutná Hora a stejno-jmenné literární soutì�e pro mladé básní-ky zalo�ila a øídila edici První kní�ky.

Ediènì se podílela i na knize Je mojívlastí hradba ghett?, antologii básní, próza kreseb �idovských chlapcù internova-ných v ghettu Terezín a sdru�ených kolemèasopisu Vedem. Pøipravila ji spolu s Kur-tem Jiøím Kotouèem a Zdeòkem Orne-stem. Antologie vy�la poprvé roku 1978v samizdatu, po pádu re�imu oficiálnìa patøí k tomu nejlep�ímu, co lze na témanalézt. Roku 2015 jí Ústav pro studium to-talitních re�imù udìlil Cenu za svobodu,demokracii a lidská práva.

Byla pohøbena v rodném Milièínì, alezavzpomínat na ni mù�eme i u hrobu Jiøí-ho Ortena v urnovém háji na Novém �i-dovském høbitovì v Praze.

(am)

�KOLOU KE KOMUNITÌ (A NAOPAK)(dokonèení ze str. 20)Besedovali na téma svoboda, nadìje èi to-lerance. Úspìch sklidil hlavnì youtubera moderátor Kovy (Karel Kováø). Na tøetísetkání se zatím bohu�el jen èeká.

Koronavirová opatøení na�tìstí nemajívliv na dal�í, velmi populární programs názvem �abat v krabici. Po zaplacenísymbolického poplatku dostane zájemcev pátek odpoledne krabici s �abatovou na-dílkou, potøebnou pro pøivítání �abatu:svícemi, bochníky chaly, vínem a vinnýmmo�tem, navíc je�tì chumusem. Je v nítaké bro�urka s vysvìtlením podstaty svát-ku a pøíslu�nými po�ehnáními. Dìti berouzahájení �abatu jako pøekvapení a dobro-dru�ství, o která je hlavnì nyní nouze.Program se dále roz�iøuje, uskuteènily seu� také �krabicový� Pesach a Ro� ha-�ana,naposledy Chanuka v krabici. Od øíjna sena webových stránkách Lauderových �kolobjevují pravidelné komentáøe k týdenní-mu ètení z Tóry, Lauder daf.

POMOC PEDAGOGÙM�Cílem organizací, které se dohodly na pro-gramu EFI, bylo zajistit budoucnost a konti-nuitu men�ích �idovských obcí v Evropìskrze �idovské formální vzdìlávání. Tomu-to zámìru vìøím, vidím, jak konzultantskápomoc, sdílení zku�eností, nápady a financepomohly i �ivotu na�í komunity a �koly.Vedlej�ím efektem, kterého si osobnì cenímneménì, je v�ak propojování �kol a komunitnapøíè Evropou � sdílení úspìchù a mo�náje�tì více neúspìchù je podle mì nesmírnìobohacující pro v�echny zúèastnìné,� øíkáke spolupráci s EFI øeditel L� Petr Karas.

Nadace pomáhá moderními technologie-mi �obèerstvovat� kurikulum, hlavnì výukuhebrej�tiny a �idovských studií, tak, aby od-povídalo vìku a zájmùm studentù. Prùbì�ná�kolení pedagogù, kdy do Prahy jezdí od-borníci z nadace (nyní probíhají on-line), sezabývají metodikou výuky. Tøeba tím, jakuèit biblické pøíbìhy skrze hodnoty, je� bydìtem mìly být vlastní. Ale hlavnì: uèiteléz Lauderek mohou díky spolupráci s EFIsvé zku�enosti sdílet s kolegy z jiných �i-dovských �kol. �Na�e problémy jsou dostspecifické: kdy� mám problémy s výukouhebrej�tiny, nedoká�e mi poradit anglièti-náø, ale jen nìkdo, kdo uèí hebrej�tinu,� øíkáGafna Váòová, koordinátorka programù na-dace v L�. A dodává: �Vymìòujeme si zku-�enosti, uèíme se od sebe, mám se na kohoobrátit, a to je skvìlý pocit.� (Bli��í infor-mace o èinnosti nadace naleznete nawww.educatingforimpact.com, k L� nawww.lauder.cz.) (am)

VÌSTNÍK 1/2021 23

Marie Rút Køí�ková. Foto archiv.

David Jan NovotnýDALEKO OD ZAHRADY EDEN! V knize Daleko od zahrady Eden vycházíspisovatel, scenárista a dramaturg David JanNovotný z pøíbìhù obsa�ených v První kni-ze Moj�í�ovì, Genesis. Pøevyprávìní tìchtopøíbìhù nazývá �neomid-ra�em�, novým midra�em.Odkazuje tím k dùle�itésouèásti �idovské tradice,midra�ùm, výkladùm sta-rozákonních textù. Díkyhluboké znalosti �idovskéhistorie, tradice i hebrej�ti-ny doká�e Novotný biblic-ké pøíbìhy nejen novì vy-kládat a hledat jejichsmysl, ale nahlédnout i zanì, dovyprávìt je a jejichprostøednictvím úsmìvnouformou nahlí�et na svìtzcela souèasný. Kniha za-èíná doslova od Adama a provádí ètenáøeKainovým údìlem, nasvítí jinak pøíbìhypraotcù a kapitoly o Josefovi utká v cosi jakodrobnou novelu.

Vydalo nakladatelství Kalich v Praze roku2020. Ilustrace Kateøina Sidonová. 168stran, doporuèená cena 230 Kè.

Camille de ToledoAlexander PavlenkoHERZL. EVROPSKÝ PØÍBÌH! Komiksový román staví proti sobì dvìstránky �idovského �ivota: diasporu a ná-vrat do Svaté zemì. Skrze osudy IljiBrodského, který spolu s nespoètem dal-�ích musel po vlnì po-gromù emigrovat z car-ského Ruska, sledujemeosudy evropského �i-dovstva v prvních deká-dách 20. století. Iljovým�ivotem se vine jeho fas-cinace osobou a my�len-kami Theodora Herzla.

Vydalo nakl. Argov Praze roku 2020. Z fran-couz�tiny pøelo�il RichardPodaný. 352 stran, dopo-ruèená cena 498 Kè.

Richard WeinerPØETR�ENÁ NITA JINÉ RANÉ PRÓZY! V souboru Pøetr�ená nit ètenáø naleznerukopisné, porùznu ti�tìné a pohromadì do-sud v celku kni�nì nevydané rané prozaickétexty Richarda Weinera. Jedná se o jehotvorbu vzniklou do roku 1913, tedy do dobyautorova odchodu do Francie. Kniha zahrnu-je je�tì dvì neznámé pohádky z pozdìj�ídoby. V mnohém tyto texty ukazují Weinera

coby autora na rozhraní mnoha stylù, pøíbì-hù a vìkù � je pøedstaven èásteènì coby

symbolistický pozorova-tel, stejnì jako grandióznívypravìè pitvorných stavùspoleènosti, ve které zaèí-ná stále výraznìji probub-lávat Freudova psychoa-nalýza, groteskní �ílenstvív dobì tìsnì pøed prvnísvìtovou válkou i náznakydusného, tí�ivého preexi-stenciálního poznání mo-derní doby.

Vydalo nakladatelstvíDybbuk v Praze roku2020. 280 stran, doporuèe-ná cena 311 Kè.

Maurice SendakTony KushnerBRUNDIBÁR! Výjimeènou dìtskouoperu Hanse Krásy a Adol-fa Hoffmeistera asi nenítøeba pøedstavovat. Nyní jiv originálním zpracováníslavného dramatika Tony-ho Kushnera a MauriceSendaka, jednoho z nejvý-znamnìj�ích autorù dìtskéliteratury 20. století.

Operu Brundibár napsaliskladatelHansKrása a spisovatel AdolfHoffmeister v roce 1938.V polovinì roku 1941 pøed-stavení nacvièil RafaelSchächter � v Praze se pøed-stavení hrálo pouze dvakráta navíc tajnì, proto�e kul-turní èinnost byla u� v tédobì �idùm zakázaná.V srpnu 1942 Hans Krásaodjel s transportem doTerezína, mnozí jeho spolu-pracovníci a dìti-herci hobrzy následovali. Operu se

podaøilo nazkou�et v Magdeburských kasár-nách a od roku 1943 do podzimu 1944 se v Te-rezínì odehrálo asi 55 repríz.

Malíø, spisovatel a oceòovaný tvùrce knihpro dìti Maurice Sendak pocházel z rodinypolských �idù, kteøí se pøestìhovali doUSA; èe�tí ètenáøi asi znají jeho krásnouknihu Tam, kde �ijí divoèiny. Malíø vytvoøilk Brundibárovi, pro inscenaci na scénì chi-cagské opery, výpravu a kostýmy a také ilus-

trace k pøevyprávìní opery od dramatikaa nositele Pulitzerovy ceny Tonyho Kushnera.

Vydalo nakladatelství Albatros v Prazeroku 2020. Z angliètiny pøelo�ila Ivana Pe-cháèková. 56 stran, dop. cena 398 stran.

Ladislav GrosmanSPISY 1! Jako tøetí v poøadí (po Spisech 2 a 4) vycházíprvní díl spisù významného prozaika a scenáristypùvodem ze slovenského Humenného. Pøiná�ídvì slavné novely amálo známý román zobdobíSlovenského státu z mìsteèka pod Vihorlatem,v nìm� vedle sebe �ijí �idovská a køest�anská ko-munita v atmosféøe postupující fa�izace spoleè-nosti. V Obchodu na korze, jeho� zfilmování re-�iséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem byloocenìno americkým Oscarem, jde o drama pro-stého èlovìka uvízlého v ma�inerii nových po-øádkù. Podobnì je tomu v pøíbìhu stárnoucí dív-ky v novele Nevìsta, která se doèká svatby zavelmi nezvyklých podmínek. V románu Z pekla

�tìstí je dvanáctiletý chlapecpropa�ován do Maïarskak pøíbuzným v domnìní, �ebude ve vìt�ím bezpeèí,a tam, vyzbrojen pouze zna-lostí rodokapsù a èervenéknihovny, projde hrùzamiválky. Strhující román,v nìm� se mísí tragika, hu-mor i poezie, vznikl podleskuteèného pøíbìhu.

Vydalo nakladatelství Ak-ropolis v Praze roku 2020.352 stran, dop. cena 269 Kè.

Jan Erik VoldDENÍK

RUTH MAIEROVÉ! Ruth Maierová se narodila ve Vídniv roce 1920 do asimilované �idovské rodiny.Otec pocházel z moravských �aro�ic, kdeRuth a její sestra Judith trávily v rodinnémkruhu letní prázdniny. V pøedveèer svých 18.narozenin za�ila ve Vídni køi�t�álovou noca uprchla do Norska. V listopadu 1942 bylapøi masovém zatýkání �idù v Oslu zatèenaa poslána do Osvìtimi, kde zahynula.

Deník si zaèala psát jako dvanáctiletá �ko-laèka. Její dùvìrná pøítelkynì Gunvor Hof-mo zápisky schraòovala padesát let. Dopisy,které Ruth Maierová odeslala z Norska,uchovala její sestra Judith v Anglii. Na zá-kladì osmi se�itù deníku a padesátky dopisùvytvoøil Jan Erik Vold strhující �ivotní pøí-bìh, který je nejucelenìj�ím literárním doku-mentem, jaký v Norsku existuje o �idovskéosobì za druhé svìtové války.

Vydává nakladatelství Edika (souèást sku-piny Albatros Media) Praze v roce 2021.Z nor�tiny pøelo�ila Kateøina Kri�tùfková.420 stran, doporuèená cena 399 Kè.

24 VÌSTNÍK 1/2021

Z NOVÝCH

KNIH

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU�IDOVSKÉHO MUZEA V PRAZEMaiselova synagoga (Maiselova 10)! 21. ledna od 19.00: Motus Harmonicus/ Festa del Sabbato. Originální projektFesta del Sabbato pøedstaví významné du-chovní kompozice �idovských skladatelùze 17. a poèátku 18. století v podání soubo-ru Motus Harmonicus. Bìhem programuzazní mimo jiné synagogální skladby ital-ských skladatelù Salomona Rossiho, Be-nedetta Marcella nebo sefardské písnì Ab-rahama Cacerese. Vstupenky na koncert jemo�no zakoupit v pøedprodeji v Maiselovìsynagoze, v Informaèním centru muzea(Maiselova 15, P 1), v síti Ticket Art, Pra-gue Ticket Office a na webových strán-kách �MP.! 26. ledna od 18.00: Terezín�tí hrobaøi.Projekce stejnojmenného dokumentu ÈTpopisujícího dramatický pøíbìh tøiceti te-rezínských vìzòù, kteøí byli donuceni vy-kopat spoleèný hrob pro zavra�dìnému�e z Lidic. Po projekci bude následo-vat beseda za úèasti re�isérky Olgy Strus-kové, výtvarníka kreslených sekvencíPavla Koutského a Tomá�e Krause.! Poøady v Maiselovì synagoze seuskuteèní pouze v pøípadì mo�nostikonání kulturních akcí a otevøení mu-zea. Sledujte laskavì webové stránkymuzea, www.jewishmuseum.cz.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ! 13. ledna od 18.00, Vila Stiassni, Hroz-nová 14. Vernisá� výstavy Helgy Ho�ko-vé-Weissové �91�. Akademická malíøkaHelga Ho�ková-Weissová vytvoøila øadumalíøských a grafických souborù, kteréjsou vedle svých umìleckých kvalit svì-dectvím o historických událostech, jich�se stala nedobrovolným úèastníkem. Vý-stava se uskuteèní ve spolupráci s �OB.Vstup volný.

Nedìle 17. ledna od 10.30, Vila Stiass-ni, Hroznová 14: Nedìlní dílna pro rodièes dìtmi: Medvídek Dubi na náv�tìvìu Helgy. Únorová dílna bude netradiènìsituována pøímo do výstavy. Mladí malíøibudou mít pøíle�itost poznat �ivot a díloHelgy Ho�kové-Weissové. Poznávat sev�ak bude jak jinak ne� se �tìtcem a pale-tou v ruce. Vstupné 30 Kè.! 27. ledna od 17 hodin, Vila Löw Beer,Drobného 22: Vernisá� dvojvýstavy Pøet-nuté �ivoty a Archy rodiny Maierovy.Dvojvýstava o osudu �idovské dívkys moravskými koøeny a pøíbìhu její rodi-

ny prostøednictvím deníkù, které si vedlav letech 1933�1942. Èást pøibli�ující �i-votní pøíbìh Ruth Maierové a její deníko-vé záznamy bude uvedena pod názvemPøetnuté �ivoty. Èeský pøeklad Ruthti-ných deníkù s podtitulem �ivot by mohlbýt tak krásný vydá v lednu 2021 nakla-datelství Albatros Media. Výstavy budouspolu s èeským pøekladem deníkù prezen-továny na rùzných místech Èeské repub-liky. Vstup volný.! 28. ledna od 19.00, sál OVK, tø. Kpt. Ja-ro�e 3: Benefièní koncert pro záchranu sy-nagogy ve Velkém Meziøíèí. Soubor Ha-Chucpa zahraje jidi� a hebrejské písnì,a pøedev�ím klezmer. Rezervace míst nabrno@jewishmuseum.cz. Vstupné dobro-volné.! Poøady se uskuteèní pouze v pøípadìmo�nosti konání kulturních akcí. Sle-dujte laskavì webové stránky muzea,www.jewishmuseum.cz.

ON-LINE PROGRAMY! 7. ledna od 18.00: Vìèná síla pomáhat.Jak pro�ívali svoje tì�ké �ivotní chvíledva známí èe�tí rabíni Dr. Richard Federa Dr. Gustav Sicher? Oba poznamenanítraumatem holokaustu, osobními rodin-nými tragédiemi, tì�kými osudy souvìr-cù a k tomu je�tì nelehkou situací padesá-tých let? Nejen o tom bude hovoøitpsycholo�ka a spisovatelka Zuzana Pete-rová, autorka knih o tìchto rabínech.! 12. ledna od 18.00: Funkce rodokme-nù v knize Genesis a dal�ích biblickýchtextech. Pøedná�ka profesora MartinaPrudkého z Evangelické teologické fakul-ty Univerzity Karlovy je souèástí cyklu�idé a starovìký Pøední východ. ! 14. ledna od 18.00: Souèasný izraelskýfilm. V své pøedná�ce se filmová historiè-ka a novináøka Alice Aronová zamìøí na

vznik a vývoj filmového prùmyslu v Izra-eli, pøedstaví nejdùle�itìj�í tvùrce a pøelo-mové filmy, pouká�e na souèasná témataa trendy nynìj�í izraelské kinematografiea zmíní i její úspìchy na presti�ních filmo-vých festivalech. Po skonèení on-line pøed-ná�ky bude prostor na diskusi s diváky.! 19. ledna od 18.00: Ka�rut: co �idé jedía co by nemìli II. V lednové pøedná�ce sebude koordinátor ka�rutu Vrchního rabiná-tu �idovské obce v Praze Chaim Koèí vì-novat tématùm ko�er stravování a pravi-dlùm, která jsou s ním spojena.! 25. ledna od 18.00: Tematika �oa v polské,èeské a slovenské literatuøe. Pøedná�ka pøed-staví projekt a publikaci Handbook of Polish,Czech and Slovak Holocaust Fiction, kterávznikla ve spolupráci èeských, polských, nì-meckých a slovenských literárních vìdcùa její� vydání je plánováno na jaro 2021. Pub-likace zahrnující 115 dìl s tematikou �oa na-psaných polsky, èesky a slovensky v oblastiprózy, poezie i dramatu obsahuje rozsáhlýhistorický úvod, pøehledy dìl, jmenný a vìc-ný rejstøík. Publikaci a projekt pøedstavíprof. Jiøí Holý a Hana Nichtburgerová z Ústa-vu èeské literatury a komparatistiky FF UK.

Zájemce o on-line poøady prosíme:! Za�lete e-mail na adresu: lucie.krizova@je-wishmuseum.cz nebo barbora.dockalova@jewishmuseum.cz nejpozdìji do 12 hodinv den pøedná�ky; do pøedmìtu laskavì napi�-te PØENOS ON-LINE a datum poøadu.V den konání poøadu Vám bude zaslán od-kaz, pøes který se budete moci v reálném èasepøipojit k pøedná�ce. Vzhledem k epidemickésituaci a souvisejícím vládním opatøením sle-dujte laskavì aktuální informace na www.je-wishmuseum.cz.

WWW.TACHLES.TV! Od prosince funguje nový �idovskýkomunitní televizní projekt nazvanýTachles.tv. Jedná se o nezávislou �idov-skou internetovou televizní platformu.Vìnuje se pøevá�nì �idovským tématùm,která jsou pøehlednì uspoøádána v digitál-ní knihovnì, spoleènì s pravidelnými �i-vými programy zachycujícími aktivityobcí z Èeské republiky a Slovenska.

Souèasnì Tachles.tv pøedstaví témataz ka�dodenního �ivota rodin a èlenù �i-dovských komunit i speciální nabídky fil-mù, seriálù a dokumentù pøímo z lzraele,nábo�enská okénka, zprávy a novinky,rozhovory, prezentace, politická okénka,kurzy ko�er vaøení, �idovské e-vzdìlává-ní pro dìti a dospìlé. Více na odkazuwww.tachles.tv.

VÌSTNÍK 1/2021 25

KULTURNÍ POØADY

Synagoga ve Velkém Meziøíèí èeká na opravu.Foto archiv.

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Oslava Chanuky: �kolní oslava svátkuChanuka èásteènì probíhala on-line, ve�kole jsme pravidelnì zapalovali svíèky.Chanukový bazar se letos takté� konaljen �na síti� � prodávající své zbo�í nabí-zeli pøes e-shop. Za jeho zøízení a provozdìkujeme panu Pavlu Veselému. Polovi-nu výtì�ku z bazaru, tj. pøes 6000 korun,mladí prodávající darují Domovu sociál-ní péèe na Hagiboru. Díky �kolnímutýmu Havdala a podpoøe organizaceEducatig For Impact se k celé øadì rodindostala tzv. Chanuka v krabici, její� sou-èástí byly chanukové potøeby, jako jechanukija, svíèky, drejdl atp., ale takéspeciální chanukový kalendáø s návrhemmicvot a soubor osmi podcastù s chanu-kovými pøíbìhy. Nadace Matanel, kteráje jedním z pilíøù této organizace, spolus CER (Conference of European Rabbis)poslala �kole jako dar 400 chanukovýchsetù pro na�e �áky (a pedagogy).! V mateøské �kole probìhl chanukovýprogram na�ivo, dìti vyrábìly chanukijeze døeva, brousily a zatloukaly høebíky,zdobily drejdly, natáèely video � místochanukové besídky pro rodièe, peklykoblihy sufganijot a zúèastnily se progra-mu Vltava, který pro nì pøipravila Domi-nika Weiss Ho�ková.! Dobrovolnický tým Havdala uspoøádaldobrodru�nou �off-line� chanukovou bo-jovku ulicemi Starého a Nového Mìsta.Bojovky se zúèastnilo na 200 lidí rozdì-lených do rodinných nebo kamarádskýchtýmù. Hra mìla velký úspìch.! Preventivní program organizace Proxi-ma Sociale: V polovinì prosince se nìko-lik tøíd L� zúèastnilo besedy s organizacíProxima Sociale na téma posilovánívztahù v kolektivu. �áky èekaly ètyøi ho-diny zá�itkových aktivit prokládanýchvysvìtlováním tématu vztahù ve tøídì, �i-kany a øe�ení konfliktù. ! Sbírka (nejen) sexty na vzdìlávacíprojekt pro chudé dìti v Bangladé�i: stu-denti sexty vyzvali své spolu�áky a uèite-le k pomoci: �Nedávno jsme mìli pøíle�i-tost poslechnout si pøedná�ku absolventaLauderek Jakuba �aby o Bangladé�i, ne-ziskové organizaci ADRA a vzdìlávacímcentru Èalantika. ADRA pomáhá lidempostavit se na vlastní nohy. Proto vzdìlá-vá chudé dìti v Bangladé�i. ADRAs podporou èeských dárcù provozujevzdìlávací slumové centrum Èalantikav hlavním mìstì Dháce v Bangladé�i.Nav�tìvuje jej zhruba sto chudých dìtív rozmezí prvního a� pátého roèníku. Do

centra docházejí ka�dý v�ední den a uèíse matematiku, angliètinu, bengál�tinua obèanskou výchovu. Proto�e jsou dìtièasto podvy�ivené, v centru dostávajítaké vydatnou stravu a je jim poskytová-na zdravotní péèe. Rozhodli jsme se pøedzimními prázdninami vzdìlávací cent-rum Èalantika podpoøit sbírkou: pøidejtese k nám!� Viz následující odkaz: https:// www.darujme.cz/projekt/1203722.

PØEDPLATNÉ RO� CHODE� 2021 Vá�ené ètenáøky, milí ètenáøi,! Aè je nám to velice líto, vzhledem kestoupajícím výrobním nákladùm jsmenuceni zvý�it od ledna 2021 prodejnícenu èasopisu Ro� chode� na � snad stáleje�tì pøijatelných � 30 Kè.

Do pøedplatného se nová cena promít-ne jen mírnì. Dìkujeme za Vá� zájemo èasopis a doufáme, �e potrvá i v tomtoroce.

Èasopis si mù�ete pøedplatit v �klasic-ké� papírové podobì (èasopis zasílámev neprùhledných obálkách), nebo v po-dobì elektronické; bankovním pøevodemna ní�e uvedený úèet Federace �idov-ských obcí v ÈR nebo osobnì v �idovskéradnici. ! Roèní pøedplatné pro ÈR je od roku2021 480 Kè, elektronicky v PDF 300Kè. Èíslo úètu pro pøedplatné je 030031-1936511339/0800 u Èeské spoøitelny,a. s.; variabilní symbol: 122021; údaj pøí-kazce: jméno pøedplatitele.

Na území ÈR je té� mo�né pou�ítk platbì po�tovní poukázku typu C.! Roèní pøedplatné do Evropy se zvy-�uje na 800 Kè, elektronicky v PDF300 Kè. Pro úhradu ekvivalentu èástkyv eurech nebo v korunách je èíslo úètu:030031-1936511339/0800 (IBAN CZ140800 0300 3119 3651 1339; BICGIBACZPX) u Èeské spoøitelny, a. s.;variabilní symbol: 122021; údaj pøíkaz-ce: jméno pøedplatitele.! Roèní pøedplatné do zámoøí zùstává1000 Kè, elektronicky v PDF 300 Kè.Pro úhradu ekvivalentu èástky v dolarech

je èíslo úètu: 030031-1936511339/0800;IBAN CZ14 0800 0300 3119 3651 1339;BIC GIBACZPX) u Èeské spoøitelny,a. s.; variabilní symbol: 122021; údaj pøí-kazce: jméno pøedplatitele.! Prosíme, pokud provádíte platbu z ci-ziny, uhraïte bankovní poplatky (cca100 Kè), nejsou zahrnuty v cenì pøed-platného. Nepou�ívejte �eky, pokud ne-mù�ete pou�ít bankovní spojení, za�letelaskavì pøíslu�nou sumu v bankovkáchdoporuèeným dopisem.! Pokud budete platit osobnì na �idov-ské radnici (Maiselova 18, Praha 1), takv pokladnì Federace �idovských obcív ÈR u paní Slezákové nebo Kopecké. ! Pokud platíte pøevodem, za�lete námsouèasnì laskavì svou objednávku, a tona adresu redakce (Izraelská 1, Praha 3,130 00) nebo e-mailem na roschodes@sefer.cz. Do objednávky uveïte jméno,po�tovní adresu a u elektronického zasí-lání e-mail.! Jakékoli informace ohlednì pøedplat-ného Vám sdìlí redakce Rch na kontak-tech roschodes@sefer.cz èi telefonnímèísle 226 235 217 (mobil 605 319 468).Pøejeme v�em pevné zdraví. ! Dùle�ité upozornìní pro abonenty,kteøí mají pøedplatné u Postservisu:Vý�e uvedené úèty platí pouze pro ty,kdo mají pøedplacený èasopis v na�í re-dakci nebo u F�O. Prosíme, pokud serozhodnete pøedplatit si èasopis v roce2021 u nás, zkontrolujte si, zda nemátepøedchozí pøedplatné vedeno u spoleè-nosti Postservis, která má vlastní zpùso-by inkasa abonné a nezasílá èasopismimo ÈR ani v elektronické podobì.Cena pøedplatného v ÈR je v obou pøípa-dech stejná.

Redakce Rch

PRODEJ ÈASOPISU V DOBÌ NOUZOVÉHO STAVU! Dosud lze kupovat Ro� chode� na ob-vyklých místech (knihkupectví Acade-mia na Václavském námìstí, Kalichv Jungmannovì ulici, Oliva v Husovìulici, Primus ve Vìzeòské ulici a ve vrát-nici Nového �idovského høbitova). Po-kud se vládní opatøení zostøí, lze Ro�chode� stále kupovat ve vrátnici Nového�idovského høbitova v Praze (stanicemetra �elivského) èi ve výdejním okén-ku knihkupectví Academia na Václav-ském námìstí (kde ho lze objednat i pøese-shop, www.academia.cz). Nejjistìj�ícesta, jak èasopis získat, je ov�em pøespøedplatné, viz informace vý�e.

26 VÌSTNÍK 1/2021

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BANSKÁ BYSTRICASrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorýv mesiaci január slávi sviatok svojich na-rodenín: pán Július Koval, nar. 6.1. � 88rokov; pán Michal Oráè, nar. 8.1. � 72 ro-kov; pani Yveta Wilmannová, nar. 21.1. �58 rokov; pán Vojtech Grûn, nar. 20.1. �65 rokovm, a pán Jaromír Wolt, nar. 26.1.� 69 rokov. V�etkým úprimne prajemeve¾a zdravia, spokojnosti a pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�NO BRATISLAVAV mesiaci január oslávia narodeniny: pánRNDr. Franti�ek Alexander � 73 rokov; To-má� Ascher � 85 rokov; pani Ing. ZuzanaBartová � 87 rokov; pán Ing. Pavol Deutsch� 72 rokov; pán RNDr. ¼udovít Fischer �81 rokov; pani Eva Fundárková � 87 rokov;pani Marie Kannová � 100 rokov; pánPhDr. Tomá� Kraus � 75 rokov; pani De-nisa Nikodemová � 85 rokov; pán IvanNovák � 78 rokov; pán Ondrej Petö � 86rokov; pán Ing. Michal Petrá� � 73 rokov;pani Magda Stanèíková � 99 rokov, a paniEva Svarinská � 77 rokov. Prajeme imve¾a zdravia. Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV lednu oslaví narozeniny: pan Tomá�Balbinder, nar. 28.1. � 61 let; Hugo Bure�,nar. 28.1. � 9 let, paní Danu�ka Cupalová,nar. 19.1. � 89 let; paní Bedøi�ka Felixová,nar. 17.1. � 86 let; paní Klára Hájková,nar. 8.1. � 44 let; pan Matú� Horvatoviè,nar. 4.1. � 26 let; paní Vìra Maníková, nar.10.1. � 50 let; Aurélie Matysková, nar.30.1. � 5 let, Malkah Eva Matysková, nar.30.1. � 9 let; paní Lenka Neumanová, nar.7.1. � 40 let; pan Richard Salzman, nar.20.1. � 44 let; pan Petr Urban, nar. 6.1. �35 let; Petr Urban, nar. 4.1. � 8 let, a panJan Vlèek, nar. 11.1. � 44 let. V�em pøeje-me pevné zdraví. Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV lednu oslaví narozeniny: pan ViktorKlein, nar. 2.1. � 73 let. Pøejeme mu pevnézdraví a spokojenost do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíJe na�í smutnou povinností oznámit, �e dne8. listopadu 2020 zemøela ve vìku 99 letnejstar�í èlenka karlovarské �O paní DoraPe�ková a 9. prosince 2020 ve vìku 97 letzemøela paní doktorka Jarmila Weinberge-rová, dlouholetá èlenka karlovarské �O.

Zichronot livracha!

�O LIBERECV lednu oslaví narozeniny: paní Sára Èer-níková, nar. 13.12. � 29 let; pan Pavel

Avraham Vrátný, nar. 17.12. � 62 let, a panJan Hrdlièka, nar. 26.12. � 48 let. Pøejemejim pevné zdraví a spokojenost do dal�íchlet. Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV lednu oslaví jubileum tito na�i èlenové:pan Rudolf Buxbaum, nar. 24.1. � 64 let;paní Hana Cvrkálová, nar. 24.1. � 74 let;pan Jiøí Fi�er, nar. 7.1. � 85 let; paní JarmilaLátalová, nar. 19.1. � 77 let; pan JUDr. PetrRitter, nar. 20.1. � 71 let; pan Lazar Pincha-sov, nar. 22.1. � 70 let; sleèna Zuzana Hrb-ková, nar. 6.1. � 21 let, a sleèna DominikaSedláèková, nar. 3.1. � 26 let. Pøejeme jimhodnì zdraví a spokojenost do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV lednu oslaví jubileum na�i èlenové:paní Eva Rihová, nar. 4.1 � 44 let; paníMgr. Eva Skotnicová, PhD., nar. 19.1. �48 let; pan Rudolf Synek, nar. 28. 1. � 68let; paní Libu�e �igutová, nar. 25.1. � 83let; pan Petr Aron Tesaø, nar. 20.1. � 49 let,a pan Ladislav Tuma, nar. 1.1. � 73 let.Pøejeme jim pevné zdraví a spokojenostdo dal�ích let. Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV lednu oslaví narozeniny tito na�i èleno-vé: pan Michael Beck � 78 let; paní EdithKa�parová � 85 let; paní Veronika Skalic-ká � 85 let; pan MUDr. Ivo Sobìský � 93let; paní Marcela �imandlová � 79 let,a paní Eva �vecová � 83 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV lednu oslavují narozeniny: paní BelaBertová, nar. 29.1. � 75 let; paní Rù�enaBlechová, nar. 26.1. � 87 let; pan TomanBrod, nar. 18.1. � 92 let; pan Petr Budín-ský, nar. 7.1. � 80 let; pan Imrich Feller,nar. 15.1. � 93 let; pan Hanu� Gaertner,nar. 4.1. � 95 let; paní Vìra Kaucká, nar.11.1. � 87 let; paní Marie Renata Kolíno-vá, nar. 9.1. � 84 let; paní Viktorie Krupiè-

ková, nar. 10.1. � 94 let; paní Anna Kun-stová, nar. 21.1. � 91 let; pan Boris Lazar,nar. 29.1. � 75 let; pan Ivan Lefkovits, nar.21.1. � 84 let; paní Tamara Merunková,nar. 30.1. � 81 let; paní Lisa Miková, nar.31.1. � 99 let; paní Frideta Seidlová, nar.28.1. � 90 let; pan Alfred �evèík, nar.21.1. � 86 let; paní Inka Vostøezová, nar.4.1. � 91 let, a pan Karel Weiss nar. 10.1. �85 let. Jubilantùm pøejeme hodnì zdravía spokojenosti do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

Úmrtí:Je na�í smutnou povinností oznámit, �ekoncem loòského roku nás nav�dy opustili:

Dne 27. záøí zemøela paní Renata Zá-brodská ve vìku 87 let.

Dne 3. øíjna zemøela paní Maria Yavor-sky ve vìku 86 let.

Dne 31. øíjna zemøel pan Ing. JaroslavKraus ve vìku 98 let.

Dne 4. listopadu zemøela jeho man�el-ka, paní Irena Krausová, ve vìku 98 let.

Dne 7. listopadu zemøela paní SoòaStejskalová ve vìku 95 let.

Dne 8. listopadu zemøela paní Dora Pe�-ková ve vìku 99 let.

Dne 12. listopadu zemøela paní Eva Bi-elová ve vìku 100 let.

Dne 17. listopadu zemøel pan ZdenìkMakovec ve vìku 88 let.

Dne 20. listopadu zemøela paní EvaHrdlièková ve vìku 74 let.

Zichronam livracha!

�NO PRE�OVV mesiaci január sa �ivotného jubilea do-�ívajú na�i èlenovia: pani Ing. MargitaEckhausová � 63 rokov; pán Mgr. Tomá�Èentík � 34 rokov; pani Erika Zelmanovi-èová � 73 rokov, a pani Eva Petrová � 77rokov. Jubilantom prajeme z celého srdcav�etko najlep�ie, ve¾a zdravia a pohodyv kruhu najbli��ích.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV lednu oslaví své narozeniny: pan JanVáòa, nar. 14.1. � 45 let; paní Lucie Rol-ko-Nová, nar. 5.1. � 56 let; paní AnnaMertová, nar. 17.1 � 53 let, a pan Tomá��tìpnièka, nar. 30.1. � 67 let. Pøejeme jimpevné zdraví a spokojenost do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV lednu oslaví své narozeniny: paní Ing.Klára Pocedièová, Ph.D., paní StanislavaHellerová a paní MgA. Eva Matìjíèková.Jmenovaným pøejeme do dal�ích rokù hod-nì zdraví, spokojenosti a osobní pohody.

Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 1/2021 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

NOVÉ VZTAHY S IZRAELEM Pøes nedùstojnou vládu amerického pre-zidenta Trumpa uznávají i jeho kritici, �ese zaslou�il o to, �e v loòském roce navá-zalo nìkolik muslimských zemí diploma-tické vztahy se Státem Izrael. Po Egyptì(1979), Jordánsku (1994), Spojenýcharabských emirátech, Bahrajnu (záøí2020) a Súdánu (øíjen 2020) se v prosinci2020 stalo �estou muslimskou zemí, kteránormalizovala vztahy s Izraelem, severo-africké Maroko. Navázání diplomatic-kých vztahù s touto zemí pøedcházela je�-tì jiná, neménì dùle�itá dohoda: V rámcinových osnov zaøadilo tamní ministerstvo�kolství do kurikula základních �kol výu-ku �idovských dìjin a kultury. Tento krokmá dle slov øeditele akademických pro-gramù na ministerstvu �zdùraznit rùzno-rodou marockou identitu�.

PAMÁTNÍK �OA V RIUV brazilském Rio de Janeiru odhalili pa-mátník obìtem holokaustu. Nachází sev parku pojmenovaném po Jicchaku Ra-binovi a tvoøí jej 22 metrù vysoká vì�níbudova, která stojí nad zálivem Guanaba-ra a je z ní úchvatný výhled na moøea horu zvanou Cukrová homole. Vì� jerozdìlena do deseti èástí, pøedstavujícíchdeset pøikázání, ve velkém podzemnímprostoru jsou výstavní sály. Autorem ná-vrhu je ji� zesnulý Gérson Bergher, bra-zilský politik a aktivista, jen� o realizacipamátníku usiloval celých tøicet let.

EU PROTI RITUÁLNÍ PORÁ�CESoudní dvùr EU potvrdil zákaz rituálníporá�ky zvíøat bez omráèení, jen� ji� pla-tí ve vlámském a valonském regionuv Belgii a proti nìmu� protestovali místní�idé a muslimové. Rozhodnutí umo�òujezakázat tento typ porá�ky i dal�ím státùmEvropské unie. Soud prohlásil, �e je slo-�ité nalézt rovnováhu mezi nábo�enskousvobodou a právy zvíøat. Kritici verdiktuse shodují, �e se jedná o zásadní útok nazákladní �idovská a muslimská nábo�en-ská práva v Evropì.

HEREÈKA PROTI ZATÝKÁNÍZnámá americká hereèka s �idovskýmikoøeny Scarlett Johanssonová v prosinciveøejnì protestovala proti zatèení ètyøèlenù Egyptské iniciativy za lidská prá-va, kteøí �li do vìzení v rámci vlny uml-èování kritikù vlády prezidenta Sísího.Øada Egypt�anù za to Johanssonové po-dìkovala, jiní ji kritizovali jako ��idov-ku, která straní Izraeli�.

BNEJ MENA�E DO IZRAELEBìhem chanukových svátkù se do Izraelepøistìhovalo 250 �idù Bnej Mena�e. Takse nazývají potomci kmene Manases, jed-noho z deseti ztracených kmenù vyhna-ných pøed 2700 lety ze Zemì izraelskéAsyøany. Usadili se na severovýchodì In-die (v dne�ních svazových státech Maní-pur a Mizóram pøi hranici s Barmoua Bangladé�em), uchovali si �idovské zvy-ky, vèetnì ko�er stravy a dodr�ování �aba-tu. V osmdesátých letech minulého století jeobjevil rabín Elijahu Avichail a Bnej Mena-�e pøijali ortodoxní judaismus. Do Izraele sejich díky organizaci �avej Jisra�el dostalona ètyøi tisíce, dal�ích 6500 na aliju èeká.V Izraeli �ijí tito pøistìhovalci zejménav osadách na Západním bøehu.

FYZIK BENJAMIN ABELESVe vìku 95 let zemøel 14. prosince v brit-ském Leicesteru Benjamin (Bedøich)Abeles. Slavný fyzik, který pøed více ne�padesáti lety vyvinul zdroj energie prokosmické sondy, jen� se pou�ívá dodnes,byl jedním z dìtí, které z Prahy pøed na-cisty zachránil Nicholas Winton.

V Británii vstoupil do armády a poválce se vrátil domù; z jeho rodiny ni-kdo nepøe�il. Vystudoval fyziku a elekt-rotechniku, v roce 1949 se vystìhovaldo Izraele. Získal doktorát z fyziky, pra-coval v Negevské pou�ti jako meteoro-log, poté ve Weizmannovì institutu, kdeprovádìl seizmologická mìøení. V roce

1956 odjel do USA, kde proslul jako fy-zik objevem termoelektrického generáto-ru, schopného napájet vesmírné dru�ice.

�IDÉ V DUBAJI�idovská komunita Spojených arabskýchemirátù se probouzí k �ivotu. Pomìrnìmalou obec, zalo�enou v sedmdesátýchletech hnutím Chabad, nav�tìvují �idéz celého svìta, z Evropy, USA, Austrálieèi Nového Zélandu, kteøí pøijí�dìjí dozemì za prací, a novì také dr�itelé izrael-ských pasù. Zaèaly létat pravidelné linkymezi Dubají a Tel Avivem a zvy�uje sedovoz ko�er produktù. Vznikla �kola Tal-mud Tora, ji� nav�tìvuje asi ètyøicet dìtí,a o svátku stánkù postavili chasidé vedlevì�e Burd� Chalífa suku.

VÍDEÒ A ADOLF LOOS V rakouském hlavním mìstì probíhají tøivýstavy vìnované prùkopníkovi moderníarchitektury, brnìnskému rodákovi Adol-fu Loosovi, od jeho� narození uplynulov prosinci 150 let a k jeho� klientele patøi-la pestrá �idovská spoleènost (viz textv tomto èísle). Vìdecká knihovna Wien-bibliothek pøedstavuje Loosovy písem-nosti (texty nejen o architektuøe, ale takéo módním návrháøství, umìleckých øe-meslech, �ivotním stylu èi hudbì) a doku-menty; Umìleckoprùmyslové muzeum(MAK) prezentuje na sto plánù, fotografiía modelù jeho soukromých domù i jehovídeòské projekty sociálního bydlení. Mu-zeum nábytku (Hofmobiliendepot) vlastnínejvìt�í sbírku nábytku, jej� Loos navrhl,a sestavilo z nìj výstavu. (am)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te-lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes@sefer.cz. Redakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Da-níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To-má�ková. Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy senevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed-platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènostÈeská po�ta a. s. Objednávky na bezplatné infolinceÈeské po�ty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí-semnì na adrese: Èeská po�ta, s. p. oddìlení perio-dického tisku Ol�anská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail:postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro SlovenskoMAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: predplatne@press.sk.Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Ro�chode�. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslovychází 4. 1. 2020. Cena 30 Kè (1,20 �)

28 VÌSTNÍK 1/2021

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Vlajka kmene Mena�e.