r o ã n í k 1 22 0 0 6

8

ââ aa ss oo pp ii ss ll ee ss nn íí kk ÛÛ aa pp fifi áá tt ee ll ll ee ss aa

Ekonomické v˘sledky roku 2005

Na trhu se dfievem hrát dÛstojnou rol i

Na náv‰tûvû u ST Brno

Diskuse nad stavy vysoké zvûfie

Nová oblast chovu tetfiívka vyhlá‰ena

www.lesycr.cz

Na Ohradû se bavili dospûlí i dûti

Ilustraãní foto na obálce: titulní strana – Ing. Jaroslav Karas, zadní strana – Ing. Miloslav Louda

Ve dnech 24. 6. a 25. 6. se uskuteãnily dnes jiÏ tradiãní Ohradské a národní myslivecké slavnosti. Této kaÏdoroãní pfiehlíd-ky tradic myslivosti, lesnictví a rybáfiství na zámeãku Ohrada u Hluboké nad Vltavou se zúãastnily také Lesy âeské repub-liky. Expozice LâR se jiÏ stává na tûchto slavnostech také tradicí, je oblíbená a kaÏdoroãnû hojnû nav‰tûvovaná. I letos seo její realizaci postarali zamûstnanci LS Hluboká nad Vltavou pod vedením jejího správce Jana Zasadila. Pochlubili jsme seopût v˘stavními trofejemi a v neposlední fiadû téÏ ocenûním, jeÏ získala Ponû‰ická obora (cena Edmonda Blanca).S úãastí na slavnostech byly spojeny i soutûÏe a program pro nejmen‰í náv‰tûvníky, o kter˘ se postarali zástupci poboã-ky ÚHÚL v âesk˘ch Budûjovicích. Vynikající zázemí s kulináfisk˘mi specialitami v krásném prostfiedí salónku na Ohradûvytvofiil stejnû jako v loÀském roce pan Eduard Lev˘. Cel˘ víkend pak probíhaly nejrÛznûj‰í ukázky a vystoupení, jejichÏspoleãn˘m jmenovatelem byly kultura, tradice, vzdûlávání, kulináfiství a zábava.

text a foto Jaroslav Karas

2006 ROK MOD¤ÍNU8 / 2006

44 Uãíme se Ïít v tûsné ko‰ili

55 Sponzoring vytváfií image kaÏdéfirmy

66 Ekonomické v˘sledky roku 2005

88 Rozhovor s RNDr. Vladimírem Vesel˘m

99 Na trhu se dfievem musíme hrátdÛstojnou roli

1100 Dal‰í les bude ponechán pfiirozenému v˘voji

1155 Na náv‰tûvû u ST Brno

1188 Diskuse nad stavy vysoké zvûfie

2200 Dal‰í tfii sokoli vypu‰tûni do volnépfiírody

2244 Vyhlá‰ena oblast chovu tetfiívka„Jizerská“

3300 Exkurze LS Jeseník v Rumunsku

3322 Mistrovství Evropy loveck˘ch trubaãÛ

3399 Fotofejeton z instalace sokolíklece

www.lesycr.cz

VVááÏÏeennéé kkoolleeggyynnûû,, vvááÏÏeenníí kkoolleeggoovvéé,, ZZ OOBBSSAAHHUUNastaly letní mûsíce a do-ba dovolen˘ch, ale Ïivotv Lesích âeské republikyani v tomto období nikte-rak neztrácí na intenzitû.Leto‰ní rok je velmi cha-rakteristick˘ dosavadnímprÛbûhem poãasí. Dlouhoua tuhou zimu témûfi bezjarního pfiechodu vystfiída-lo tropické léto, které, jakse zdá, potrvá dost dlouho. LesÛmani lidem nepfiiná‰ejí takové zvratypoãasí nic dobrého, doufejme, Ïetyto klimatické podmínky pfiestojí-me bez zásadních ‰kod. Z pohledupodniku proto apeluji na zv˘‰enouprotipoÏární kontrolu lesa a pfií-padnû pfiijetí takov˘ch opatfiení,která by moÏné ‰kody suchemnebo ohnûm mohla eliminovat.Rok 2006 ov‰em s sebou pfiiná‰ela pfiiná‰í také obchodní a pfie-dev‰ím právní rizika, zejménav oblasti pfiípravy a tvorby lesnickézakázky. Série pfiedbûÏn˘ch opat-fiení, která nám zakazují provádûtlesnické práce, jsou jen dÛsledkemsloÏitého právního uzlu, do které-ho se Lesy âeské republiky dostalyvinou kumulace fiady faktorÛ vyvo-lan˘ch v minulosti. Jeho rozvázánínení jednoduché a právní prostorvymezen˘ pravomocn˘m rozhod-nutím ÚOHS, zákonem o ochranûhospodáfiské soutûÏe, zákonemo vefiejn˘ch zakázkách a fiadoubûÏících i pfiipravovan˘ch soudníchsporÛ není pfiíli‰ ‰irok˘. Mûsícsrpen probûhne ve znamení inten-zivní pfiípravy zadávací dokumen-tace lesnické zakázky dle zákona137/2006 Sb., o vefiejn˘ch zakáz-kách, jejího projednání jak uvnitfispoleãnosti, tak pfiestaviteli podni-

katelské obce a její závû-reãné kompletace. V‰echnatato jednání ne-jsou jed-noduchá a urãitû se neo-bejdou bez negativníchreakcí. O situaci byla infor-mována dozorãí rada pod-niku, zakladatel i stále je‰tûúfiadující premiér. DÛ-leÏité je, Ïe pfiipravovanékroky mají jasn˘ cíl –

nastavení stejného rámce podmí-nek pro v‰echny smluvní partnerya jejich vysoutûÏení dle zákonao vefiejn˘ch zakázkách. Jsem velmi rád, Ïe v mûsíci ãer-venci se jiÏ rozbûhla pravidelnásetkání vedení podniku s fieditelikrajsk˘ch inspektorátÛ a lesníchzávodÛ na mûsíãní bázi, a také Ïese podafiilo „uvést do chodu“ jiÏnûkolikrát zmiÀované Zelenéschránky a Zelen˘ telefon. MámtotiÏ poslední dobou pocit, Ïev zápalu fie‰ení sloÏitého právníhoproblému lesnické zakázky jsmetak trochu opomnûli klást navnitropodnikovou komunikaci vût-‰í dÛraz. Proto vûfiím, Ïe v‰echnytyto nové komunikaãní nástrojepovedou k vût‰í informovanostia zároveÀ k vût‰ímu sdílenía vymûÀování informací.Dovolte mi, abych v‰em, kdo sechystají na dovolenou, popfiálpohodu pfii relaxaci a ãerpánínov˘ch sil. Tûm, kdo mají dovole-nou jiÏ za sebou, pfieji, aby jimzáÏitky z ní dlouho vydrÏely v Ïivépamûti, a v‰em dohromady pakpûkn˘ zbytek léta. ■

RNDr. Vladimír Vesel˘ ekonomick˘ fieditel LâR

LESU ZDARâasopis lesníkÛ a pfiátel lesa AAddrreessaa rreeddaakkccee:: LâR, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, tel.: + 420 495 860 265 (276), fax.: + 420 495 262 391, e-mail: jonas@lesycr.cz, karas@lesycr.cz, grepl@lesycr.cz

VVyyddáávváá:: Lesy âeské republiky, s. p., Pfiemyslova 1106, Hradec Králové 8, Iâ: 42196451, Evidenãní ãíslo Ministerstva kultury: 11416, ISSN 1214-4835

RReeddaakkããnníí rraaddaa:: Pfiedseda: Ing. Václav Lidick˘; âlenové: Ing. Vlastimil Hudeãek, Ing. Jaromír Latner, CSc., Ing. Pavel Star˘, RNDr. Jifií Stonawski, Ing. Lubomír ·álek; Odpovûdn˘ redaktor: Ing. Jaroslav Joná‰; Redakce: Petr Grepl; Sazba a litografie Typograf, s. r. o.

Podepsané ãlánky nemusí nutnû vyjadfiovat stanovisko vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo krácení pfiíspûvkÛ.

TTiisskknnee:: Tiskárna Nové Mûsto, s. r. o.; Pfietisk povolen pouze se souhlasem redakce. (Uzávûrka pfií‰tího ãísla 18. 8. 2006.)

Rg1-1994

AKTUÁLNùLE

SUZD

AR

8 / 20064

Uãíme se Ïít v ko‰ili,která nám je pfiíli‰ tûsnáVe stfiedu 19. ãervence odpoledne se v sále Silvia uskuteãnilo setkání managementu LesÛâeské republiky s fiediteli krajsk˘ch inspektorátÛ a lesních závodÛ. ·lo o první pracovnísetkání, která se nadále mají konat kaÏd˘ mûsíc.

Tentokrát se jednání toãilo ponejvíce kolem situaces vefiejn˘mi zakázkami. Generální fieditel Ing. Franti‰ekKoníãek informoval o tom, Ïe názory obou nejsilnûj‰íchpodnikatelsk˘ch sdruÏení, tedy âeské asociace podnikate-lÛ v lesním hospodáfiství (âAPLH) a SdruÏení podnikatelÛv lesním hospodáfiství (SPLH), na situaci kolem vefiejn˘chzakázek se rozcházejí, coÏ je z hlediska hledání v˘chodi-sek situace krajnû nev˘hodná. Proto jsou LâR nuceny hle-dat variantní fie‰ení. „Jsme nuceni najít krátkodobé fie‰enípro pfiechodné období roku 2007 a souãasnû dopracovatzadávací dokumentaci na období stfiednûdobé, které bybylo od 1. 1. 2008 dál,“ uvedl generální fieditel. „Schvál-nû nefiíkám, jestli to má b˘t na pût let nebo na deset nebona dobu platnosti LHP, protoÏe to závisí i na jednání sezakladateli, dozorãí radou a podnikatelskou sférou, kterána to má diametrálnû odli‰né názory.“Hotovo je uÏ první znûní zadávací dokumentace pro zjed-nodu‰ené v˘bûrové fiízení na v‰echny smluvní územní jed-notky pro rok 2007. Nejvût‰í váhu bude hrát nabídkovácena, pfiiãemÏ ov‰em v zadávacích podmínkách bude zabu-dován institut takzvané neúmûrné ceny. Pokud se totiÏnabídková cena v kterémkoliv cenovém parametru (sadebnímateriál, pûstební ãinnost, tûÏební ãinnost, cena za vytûÏe-né dfiíví, cena za zpûtnû vykupované sortimenty) odch˘lío více neÏ dvacet procent oproti prÛmûru v‰ech nabídek,bude muset uchazeã o zakázku vysvûtlit, proã tomu tak je.KdyÏ to vûrohodnû nevysvûtlí, bude z v˘bûrového fiízenívyfiazen. Tímto zpÛsobem hodlají LâR pfiedcházet dumpin-gov˘m nabídkám.Vedoucí právního odboru JUDr. Pavel Krpata hovofiilo právních aspektech vzniklé situace, které jsou nûkdy aÏkomické. MÛÏe se totiÏ napfiíklad stát, Ïe správní soudzru‰í rozhodnutí Úfiadu pro hospodáfiskou soutûÏ v dobû,kdy uÏ budou mít LâR nového smluvního partnera. V tomokamÏiku budou mít najednou smluvní vztahy dva.

Podobná situace vznikla i vydáním pfiedbûÏného opatfienío ukonãení smluvního vztahu soudy na severní Moravûa v severních âechách. LâR poru‰í zákon aÈ budou roz-hodnutí soudu akceptovat, nebo ne. „O situaci jseminformoval jak premiéra, tak ministra zemûdûlství,“ uvedlgenerální fieditel. „Chci, aby vláda rozhodla, co mámedûlat. ¤e‰ení této situace je nad rámec moÏností na‰ehopodniku.“ Problémy spojené s neoperativností zadávání vefiejn˘chzakázek se t˘kají snad v‰ech oblastí lesnick˘ch ãinností,odvoz dfieva nevyjímaje. Postavení LesÛ âeské republikysnad nejpfiesnûji vystihl ekonomick˘ fieditel RNDr. VladimírVesel˘, kdyÏ prohlásil: „Uãíme se Ïít v ko‰ili zadavatelevefiejn˘ch zakázek a zji‰Èujeme, Ïe nám je malá.“Z dal‰ích vystoupení zaujala informace v˘robnû technické-ho fieditele Ing. Vladimíra Krchova o zmûnû podnikovéstrategie na úrovni bytového hospodáfiství. LâR doplácí nabytové hospodáfiství roãnû 40 aÏ 50 milionÛ korun.„V dobû, kdy na území republiky existuje trh s byty, nemu-sí podnik byty drÏet, zamûstnanci se musí postarat o svébydlení sami,“ uvedl Ing. Krchov. Prakticky to znamená, Ïev‰echny byty s v˘jimkou tûch nejnutnûj‰ích, napfiíkladhájoven, pÛjdou do draÏby. Na druhou stranu hodlá pod-nik zamûstnancÛm usnadnit pofiízení bytu tím, Ïe jim budeposkytovat bezúroãnou pÛjãku do v˘‰e 600 tisíc korun. Nová kategorizace se ov‰em nebude t˘kat pouze bytÛ, alev‰ech staveb v majetku LâR vãetnû lesních cest, a taképozemkÛ, z nichÏ nûkteré mÛÏe podnik prodat tfieba jakostavební parcely pro v˘stavbu satelitních mûsteãek. Ing.Krchov informoval rovnûÏ o tom, Ïe se budou monitorovati dob˘vací prostory vût‰í neÏ pût hektarÛ. Také ony mohoupodniku vygenerovat slu‰n˘ zisk. ■

Ing. Jaroslav Jonቤeditelství LâR

Ilustraãní foto Ing. Jaroslav Karas

LESU

ZDAR

8 / 2006 5

AKTUÁLNù

Sponzoring je odrazem dobréhoimage kaÏdé firmySponzoring není vnímám pouze jako jeden z komunikaãních nástrojÛ s vefiejností, jehoÏvyuÏívá kaÏdá stabilní a prosperující firma. Je zároveÀ neodmyslitelnou souãástí kaÏdéfirmy, která povaÏuje za správné pomoci tam, kde sebemen‰í ãástka mÛÏe pfiispût napfiíkladk záchranû kulturní památky ãi ke zlep‰ení Ïivotních podmínek handicapovan˘ch obãanÛ.

Ani nበpodnik v tomto smûru nezÛstává pozadu. Dokon-ce si troufáme fiíci, Ïe sv˘mi sponzorsk˘mi aktivitami sefiadíme mezi v˘znamné donory v na‰í zemi. O správnostitohoto tvrzení se mÛÏete pfiesvûdãit sami z níÏe uvedené-ho grafu poskytnut˘ch finanãních prostfiedkÛ v prvnímpololetí tohoto roku.Ke konci kvûtna se poprvé se‰la grantová komise, která máza úkol doporuãovat ke schválení dozorãí radû LâR do‰léÏádosti o sponzorsk˘ dar. Komise se skládá ze sedmi ãlenÛ z nichÏ jsou ãtyfii zástupciLâR, a to ve sloÏení Ing. Ladislav PÛlpán, Ing. LadislavTomá‰ek, Ing. Robert Kvapil a Mgr. Renata Macková. Pát˘mãlenem komise je RNDr. Karel Friedl z odboru lesního hos-podáfiství ministerstva zemûdûlství. Mezi zb˘vající dva, ktefiínemají Ïádn˘ blízk˘ vztah k ãinnosti na‰eho podniku, alezato se fiadí v oblasti sponzorování mezi profesionály, patfiíPaedDr. Franti‰ek Zborník, fieditel pfiíspûvkové organizaceNárodní informaãní a poradenské centrum pro kulturua RNDr. Miroslav Kundrata, fieditel Nadace Partnerství.K sestavení grantové komise v tomto osazenstvu nás vedlpfiedev‰ím fakt, Ïe pfierozdûlování sponzorsk˘ch darÛ bymûlo b˘t u kaÏdé spoleãnosti transparentní. Dal‰ím nezane-dbateln˘m dÛvodem je to, Ïe pohled z druhé strany na na‰iãinnost je pro nás velice dÛleÏit˘ a pomáhá nám odstraÀo-vat slabá místa v této oblasti. Grantová komise je v na‰empodniku úplnou novinkou a jiÏ teì po prvním setkání víme,Ïe jmenování ãlenÛ komise generálním fieditelem Franti‰kemKoníãkem je velk˘m pfiínosem pro nበpodnik.

DÛkazem toho byla ãtyfihodinová diskuse v‰ech ãlenÛgrantové komise o stávajícím systému sponzorováníu LâR. V˘sledky diskuse byly opravdu zajímavé, leã pronበpodnik ne aÏ tak lichotivé. Nejvût‰í kritiku jsme sivyslouÏili tím, Ïe i pfies nezanedbatelné ãástky vûnovanéna‰ím podnikem do oblasti zdravotnictví, charity, ekolo-gie, vzdûlávání a kultury na rÛzné projekty, není tatoskuteãnost vefiejnosti dostateãnû známá. Pro kaÏdouspoleãnost je velice dÛleÏité, aby dárcovství bylo vyuÏi-telné v rámci PR strategie. Aby nedocházelo k „pouhé-mu“ pasivnímu pfierozdûlování finanãních prostfiedkÛ bezjakéhokoliv obohacení o dal‰í aktivity spojené s firemní-mi zájmy a cíli. Sami musíme pfiipustit, Ïe sponzorské dary by se mûlyposkytovat na základû vefiejného vyhlá‰ení s pfiedem sta-noven˘mi kritérii nejen pro uchazeãe o sponzorsk˘ dar, alei pro grantovou komisi. Stanovení tûchto kritérií má v˘ho-du v tom, Ïe zjednodu‰í práci grantové komise pfii posu-zování pfiínosu jednotliv˘ch projektÛ z hlediska obecnûprospû‰ného zájmu. A o tom, Ïe je na‰í povinností zvefiej-nit informace o poskytování sponzorsk˘ch darÛ a dát takmoÏnost v‰em zájemcÛm o grant, se snad ani nemusímerozepisovat. Z tohoto dÛvodu v souãasné dobû pracujemena modifikaci systému sponzorování u LâR, o které Vásbudeme v na‰em ãasopise prÛbûÏnû informovat. ■

Mgr. Renata Macková¤editelství LâR

V roce 2006 bylo přerozděleno 4 930 475 Kč do těchto oblastí

49%

17%

32%

1%

1%

LESU

ZDAR

8 / 20066

INFORMUJEME

LoÀsk˘ rok patfiil k nejúspû‰nûj‰ímEkonomické v˘sledky hospodafiení za rok 2005Úãetní závûrka k 31.12. 2005 byla ovûfiena auditorem, její v˘sledky projednala dozorãírada a doporuãila zakladateli její schválení a rozdûlení zisku. Kompletní úãetní závûrkabude souãástí V˘roãní zprávy za rok 2005, která je právû v tisku, pokusím se alespoÀ vestruãnosti okomentovat základní ekonomické v˘sledky hospodafiení za rok 2005. Z eko-nomického hlediska se jednalo o úspû‰n˘ rok a dosaÏené v˘sledky patfií k nejlep‰ímv historii LâR.

V˘sledek hospodafiení po zdanûní byl v roce 2005 niωío 52 mil. Kã neÏ v roce 2004 a je o 90 mil. Kã vy‰‰í neÏ jeprÛmûrná hodnota VH za období 1993–2004.V˘sledek hospodafiení je v kaÏdém roce v˘raznû ovlivÀovántvorbou a ãerpáním rezerv. V prÛbûhu let 1993 aÏ 2005

byly vytváfieny a ãerpány rezervy na pûstební ãinnost,rezervy na opravy a rezervy na povodÀové ‰kody. Jedná seo úãetní i daÀové operace, které LâR vytváfiejí finanãní

pol‰táfi pro pokrytí nákladÛ budoucích let. V˘sledek hos-podafiení s vylouãením rezerv pfied zdanûním dosáhl v roce2005 v˘‰e pfies 1 mld. Kã a byl druh˘ nejvy‰‰í za dobu exi-stence podniku. Na v˘sledek hospodafiení po zdanûní mûlo v roce 2005v˘znamn˘ vliv pfieklasifikování tvorby a pouÏití úãetnícha daÀov˘ch rezerv na pûstební ãinnost. Po dÛkladné anal˘zefinanãní situace podniku, s pfiihlédnutím k souãasné legislati-vû a po konzultaci s auditory bylo rozhodnuto, Ïe podniknadále nebude vytváfiet nové daÀové rezervy na pûstební ãin-nost a bude vyuÏívat stávající metodiku pro tvorbu a pouÏitírezervy na pûstební ãinnost pouze pro potfieby rezervy úãet-ní. Základním dopadem tohoto rozhodnutí je odvod danûz pfiíjmÛ za rok 2005, kter˘ dosáhl historicky nevy‰‰í hodno-ty 622 mil. Kã. Oproti tomu je podnik do budoucnosti lépezaji‰tûn z hlediska moÏn˘ch daÀov˘ch kontrol a získává pod-statnû lep‰í potenciál pro zhodnocení finanãních prostfiedkÛkryjících úãetní rezervy, protoÏe to prostfiedky nemusí b˘tdlouhodobû vázány na nízko úroãen˘ch vázan˘ch vkladech.

Rok 2005 byl z mnoha pohledÛ v˘jimeãn˘. V prÛbûhu rokuv˘znamn˘m zpÛsobem vzrostl objem aktivit spojen˘chs obchodováním dfiíví ve vlastní reÏii, coÏ se projevilo vev˘razném nárÛstu provozních nákladÛ i v˘nosÛ.

VV˘̆sslleeddkkyy hhoossppooddaafifieenníí ((ttiiss.. KKãã))

2000 2001 2002 2003 2004 2005

VH za úãetní období 603 747 594 527 281 599 149 884 469 447 417 626

VH po zdanûní bez rezerv 1 065 154 987 044 1 170 865 78 730 723 004 1 659 238

VH pfied zdanûním bez rezerv 818 391 739 813 911 555 43 081 685 524 1 036 878

Provozní VH bez rezerv 692 991 636 733 590 234 -91 944 408 628 720 033

Finanãní VH 112 544 99 808 316 105 132 246 275 019 316 845

Mimofiádn˘ VH 12 856 3 272 5 216 2 779 1 877 0

V˘sledek hospodafiení po zdanûní

V˘voj nákladÛ a v˘nosÛ provozní ãinnosti(bez rezerv)

VH pfied zdanûním s vylouãením rezerv

LESU

ZDAR

8 / 2006 7

INFORMUJEME

Rok 2005 byl rovnûÏ nadprÛmûrn˘ z hlediska „normálního“lesnického hospodafiení, protoÏe nebyl ve znamení likvidacez celkového hlediska v˘znamn˘ch Ïiveln˘ch ãi hmyzov˘chkalamit a podíl nahodil˘ch tûÏeb (27%) se pohyboval poddlouhodob˘m prÛmûrem. V roce 2005 se vytûÏilo celkem 7,74 mil m3 dfiíví, coÏ jedruhá nevy‰‰í hodnota za dobu existence podniku.Situace na trhu s dfiívím byla z pohledu prodeje pomûrnû

pfiíznivá, protoÏe poptávka po bûÏn˘ch sortimentech v˘-razn˘m zpÛsobem pfievy‰ovala nabídku, coÏ se projeviloi v trendu nárÛstu nákupních cen.

VVyybbrraannéé uukkaazzaatteellee Pfiidaná hodnota dosáhla v roce 2005 dosud nejvût‰í hod-noty ve v˘‰i 2,23 mld. Kã.

Míra pfiidané hodnoty, která vyjadfiuje pomûr pfiidané hod-noty vÛãi trÏbám v‰ak zaznamenala pokles o 3%.

TfiebaÏe prÛmûrn˘ pfiepoãten˘ stav pracovníkÛ v roce zÛstalna úrovni roku 2004, osobní náklady vzrostly témûfi o 11%.Zatímco rentabilita mezd (pomûr mezi v˘sledkem hospodafieníoãi‰tûn˘m o v‰echny v˘nosy a náklady souvisejícími s tvorboua pouÏití rezerv vãetnû a vynaloÏen˘mi mzdov˘mi náklady) jeoproti roku 2004 dvojnásobná a nejvy‰‰í za dobu existencepodniku, efektivita mezd (pomûr mezi oãi‰tûn˘mi v˘nosya vynaloÏen˘mi mzdov˘mi náklady) vzrostla „jen“ o 19% a jepod prÛmûrn˘mi hodnotami za období 1993 – 2004.

Vût‰ina ukazatelÛ finanãní anal˘zy dosahuje za rok velmi dobr˘chhodnot, v fiadû pfiípadÛ nejlep‰ích za dobu existence LâR. Dosa-hované hodnoty ve srovnání s bûÏn˘mi obchodními spoleãnost-mi jsou vysoce nadprÛmûrné. Nûkteré z nich v‰ak v sobû obsahu-jí urãitá rizika a v˘zvy pro dal‰í v˘voje. V˘znamná ãást z nich sou-visí zejména s oãekávan˘m nárÛstem osobních nákladÛ.

ZZáávvûûrrNa základû pozitivních v˘sledkÛ hospodafiení a ekonomickésituace byly podniku nezávislou ratingovou agenturou CRARating Agency, a. s., pfiidruÏen˘m ãlenem Moody’s InvestorsService, znovu pfiiznány nejvy‰‰í dosaÏitelné hodnoty krát-kodobého i dlouhodobého investiãního ratingu. Podnik je tedy z ryze ekonomického hlediska k 31. 12. 2005ve velmi dobré kondici. Na druhou stranu je nutné konsta-tovat, Ïe bûhem uplynulého období do‰lo k celé fiadû udá-lostí, které souãasné postavení LâR v˘znamnû poznamenalya minimálnû pro období následujících dvou let silnû pozna-menají. Mezi nû patfií zejména:• postup LâR pfii ukonãování star˘ch smluvních vztahÛ,• zpÛsob provedení nov˘ch v˘bûrov˘ch fiízení na dodavate-

le lesnick˘ch ãinností,• historicky ojedinûlé zpolitizování situace kolem LâR vãet-

nû kontroverzních rozhodnutí ÚOHS,• probíhající a potenciální budoucí právních spory, kter˘m

se podnik, bohuÏel, zfiejmû nebude moci vyhnout.DÛsledkem tûchto událostí je i ztráta ãásti faktick˘ch kom-petencí (nikoliv v‰ak odpovûdnosti) pfii fie‰ení postavení LâRve vztahu k zakladateli i politicko-lobbyistické sféfie.Na souãasnou situaci a moÏná rizika vãetnû finanãníchdopadÛ z nich vypl˘vajících je rovnûÏ poukazováno v Závû-reãné zprávû nezávislého auditora zakladateli a statutární-mu orgánu, pfiestoÏe samotn˘ v˘rok k ovûfiení úãetní závûr-ky k 31. 12. 2005 je bez v˘hrad.Buìme v‰ak optimisty. ZamûstnancÛm, ktefií se na dobr˘chv˘sledcích podniku za rok 2005 podíleli, dûkuji a do dal‰íhoobdobí v‰em pfieji pevné zdraví, dostatek trpûlivosti, lesnic-kého rozumu a mnoho dÛvodÛ k tomu, aby na svÛj podnikmohli b˘t hrdi. ■

RNDr. Vladimír Vesel˘ekonomick˘ fieditel LâR

TûÏba celkem

Osobní náklady

Pfiidaná hodnota

Efektivita mezd

Míra pfiidané hodnoty

LESU

ZDAR

8 / 20068

INFORMUJEME

S jak˘mi pocity jste se vracel na pozici, kterou jste opus-til v roce 2003?Se smí‰en˘mi. Nabídku jsem spolu s Ing. Kopicem dostal odsouãasného generálního fieditele a trochu mne pfiekvapila.Jsem si dobfie vûdom toho, Ïe návraty ztracen˘ch synÛ sevût‰inou nekonají a Ïe se nevstupuje do stejné fieky. Roz-hodnutí, zda nabídku pfiijmout, nebylo vÛbec jednoduché.Byl jsem si vûdom sloÏitosti situace, do které se LâR dosta-ly, i nejistoty zpolitizovaného prostfiedí kolem státních lesÛ.Na druhé stranû jsem v dobû, kdy jsem pÛsobil mimo LâR,získal nad situací urãit˘ nadhled a o procesech v LâR stáleledacos vím. Na pomysln˘ch miskách vah nakonec rozhodlynázory blízk˘ch lidí, které respektuji a váÏím si jich. Nepo-pírám, Ïe jsem pfii vstupu do známé budovy cítil urãitézadostiuãinûní, ale to trvalo asi jen první pÛlden.

Jaké zmûny v podniku vnímáte po svém nástupu oprotiuplynulému období?To, Ïe jsem nevstoupil do stejné fieky, jsem zjistil okamÏi-tû na recepci fieditelství. Podnik jsou pfiedev‰ím lidé. Je totrochu jin˘ podnik, neÏ jak jsem ho vnímal pfiedtím. Nafieditelství jsem neznal témûfi tfietinu lidí, fiadu nov˘ch tváfiíjsem zaznamenal i mezi lesními správci a krajsk˘mi fiedite-li. Zmûnili se ale i lidé, které jsem znal dfiíve. Znejistûli,stali se nedÛvûfiiv˘mi, stáhli se sami do sebe. Málokdo

poãítal s tím, Ïe se vrátí doba, kdy se bude muset veliceopatrnû rozm˘‰let, co pfied k˘m kdy a jak fiíci. Zmûna pod-nikové kultury bude bûhem na del‰í traÈ. Obraznû fieãenopo období budovatelského nad‰ení pfii vzniku podnikua období nejistoty a politicko-lobbyistick˘ch tancÛ musípfiijít období profesionalizace. Jsem pfiesvûdãen, Ïe LâRmají kvalitní zázemí v zamûstnancích, ktefií to jsou schop-ni zvládnout.

Jaká v˘chodiska vidíte z dne‰ní situace v oblasti smluv-ních vztahÛ?Bohumil Hrabal kdysi napsal, Ïe jsou skvrny, které nelzevyãistit bez poru‰ení podstaty látky. Mám obavu, Ïe situa-ce, do které se dostal podnik, nemá Ïádné fie‰ení, které byuspokojilo v‰echny. LâR jsou v pozici, kdy v dÛsledku pra-vomocného rozhodnutí orgánu dohledu nad hospodáfiskousoutûÏí na polovinû spravovaného území jsou lesnické ãin-nosti vykonávány na základû ze zákona neplatn˘ch smluv.Podnikatelská sféra se polarizovala do dvou základních sku-pin. Jedna fiíká: „Jak mÛÏete dopustit, Ïe se plní neplatnésmlouvy vze‰lé z neplatn˘ch v˘bûrov˘ch fiízení? Jak jemoÏné, Ïe v rámci tûchto neplatn˘ch smluvních vztahÛ pro-dáváte dfiíví smluvním partnerÛm za ceny, které nota benevÛbec nebyly soutûÏeny, a tolerujete, Ïe si nûkteré subjektytakto kompenzují své ztráty z nabídnut˘ch dumpingov˘chcen sluÏeb?“ A z druhé strany se oz˘vá: „V dobré vífie a zarovn˘ch podmínek jsme vysoutûÏili zakázku na pût, resp.osm let. Pokud by vás napadlo se pokou‰et toto obdobínûjak zkrátit, budeme poÏadovat finanãní od‰kodnûní!“A tfietí, men‰í skupina, kterou není tolik sly‰et, nûkolik tra-diãních smluvních partnerÛ, ktefií na základû de iure nezá-konného postupu pfii‰li o ve‰kerou zakázku, ve které víceneÏ deset let pracovali, ãeká, kdy a za jak˘ch podmínek sebude moci znovu o zakázku ucházet.LâR musí v první fiadû respektovat platn˘ právní stav. Bude-me se muset nauãit Ïít a korektnû fungovat v postavenívefiejného zadavatele. PfiizpÛsobíme definici lesnické zakáz-ky tak, aby nebyla v rozporu se zákonem a aby její plnûníbylo efektivní a vypí‰eme zadávací fiízení dle zákona137/2006 Sb., o vefiejn˘ch zakázkách. Rok 2007 budejak˘msi pfiechodn˘m obdobím, které bude pro dal‰í stfiednû-dob˘ horizont rozhodující. Není to snadn˘ úkol, ale upfiím-nû vûfiím, Ïe se s ním podnik vypofiádá.

Jak se vyvíjí hospodafiení podniku v leto‰ním roce?Zatím je‰tû nemáme k dispozici údaje za ãerven, ale poprvních pûti mûsících jsou v˘sledky pfiíznivé. Vût‰ina uka-zatelÛ je ve srovnání s loÀsk˘m rokem lep‰í, kromû finanã-ního v˘sledku hospodafiení poznamenaného negativnímv˘vojem na finanãních trzích. Podnik pracuje s rozpoãtempostaven˘m na v˘sledek hospodafiení pfied zdanûním vev˘‰i 900 mil. Kã a zatím poãítáme jak s vy‰‰ím podílemnahodil˘ch tûÏeb vlivem rozsáhlé Ïivelné kalamity, taks dal‰ím nárÛstem povodÀov˘ch ‰kod. S tradiãními pro-vozními vlivy na hospodafiení se podnik dokáÏe vypofiádat,hor‰í je to se zásahy „vy‰‰í moci“ typu pfiedbûÏn˘ch opat-fiení a právních sporÛ se smluvními partnery, jejichÏ dopa-dy není moÏné odhadnout. KaÏdopádnû se je snaÏímeminimalizovat. ■

red.

Teì musí pfiijít období profesionalizaceRozhovor s ekonomick˘m fieditelem RNDr. Vladimírem Vesel˘m o tom, co se za posled-ní tfii roky v podniku zmûnilo, i o stavu a problémech hospodafiení v leto‰ním roce.

LESU

ZDAR

8 / 2006 9

INFORMUJEME

Na trhu se dfievem musíme hrátdÛstojnou roliObchod se dfiívím je v rámci podnikání LâR, s.p., dÛleÏit˘m faktorem pfiispívajícímk stabilitû a ziskovosti podniku jako celku. Budu se snaÏit popsat obchodní toky dfiívíz pohledu na‰eho podniku a poté i z pohledu kontextu polohy námi spravovanéhoúzemí lesÛ v rámci Evropy.

Na celkovou zmûnu postavení podniku navazující na roz-hodnutí orgánÛ státní správy a na znûní nového zákonao vefiejn˘ch zakázkách ã.137/2006 Sb. navazuje i zmûnaformy obchodu se dfiívím, a to na nûkolika úrovních celéhoprocesu obchodu. Základní teze obchodu se dfiívím, tedy ÏeLâR budou obchodovat v˘znamn˘ objem vytûÏeného dfiíví veformû jednotliv˘ch sortimentÛ na spravovaném území,zÛstává nezmûnûna. Tím se zachovává moÏnost navázat naobchodní vztahy z pfiedchozího období a zároveÀ posilovatotevfiené obchodní v˘stupy ve formû burzy ãi aukcí v násle-dujících obdobích. Tyto otevfiené obchodní kanály zpfiístup-Àují dfiíví za trÏní ceny v‰em zpracovatelsk˘m subjektÛm.Nepoãítá se nadále jiÏ s nákupem dfiíví od jin˘ch vlastníkÛlesa nebo s pfiím˘m nákupem na trhu dfiíví.Podstatná zmûna spoãívá ve v˘robû obchodovan˘ch sorti-mentÛ, kdy se pfiedpokládá vstup sortimentÛ vyroben˘chsmluvními partnery do obchodního procesu LâR na základûparametrÛ obsaÏen˘ch ve smlouvách se smluvními partneryprovádûjícími práce na územních jednotkách. Vyrobené sor-timenty budou vstupovat do obchodu na odvozních místecha za trÏní ceny obvyklé v místû a ãase, vypl˘vající z uzavfie-n˘ch smluv se smluvními partnery. Hlavní obchodní komodity pro smluvní a otevfiené obchodnívztahy budou vláknina a pilafiská kulatina v obvykl˘ch stan-dardech, které jsou podmínkou zvlá‰tû pro burzovní a aukã-ní obchody. Nastavení obchodu je vyváÏeno tak, aby podnikbyl schopen ãásteãnû stabilizovat vstupy zpracovatelsk˘chodvûtví pfii dosahování maximálních trÏních cen, a zároveÀbyl dostateãnû otevfien˘ v‰em nov˘m úãastníkÛm na ãeskémtrhu se dfiívím. Burza a aukce jsou souãasnû i pohotovouzpûtnou cenovou vazbou. ZároveÀ vedení podniku pfiistou-pilo ke zmûnû doby platnosti uzavíran˘ch obchodních smluvsmûrem k roãním kontraktÛm, které umoÏÀují vût‰í pruÏnostvedení obchodní strategie v návaznosti na v˘voj obchodu sedfiívím v rámci Evropy. Tím se dostávám k druhému pohledu na obchod se dfiívím.LâR jako v˘znamn˘ obchodník musí sledovat a pfiedvídatobchodní trendy jednotliv˘ch komodit. Leto‰ní rok potvrzu-je absolutní pfievis poptávky po v‰ech sortimentech ve v‰echregionech. K tomuto stavu pfiispívají jak dlouhodobé, takpfiechodné obchodní faktory. K dlouhodobû pÛsobícím pod-mínkám nepochybnû patfií dokonãení nov˘ch investica dokonãení modernizací stávajících technologií v loÀskéma leto‰ním roce. Tím se v˘raznû zv˘‰ila kapacita zpracovatel-ského prÛmyslu pfiímo na území âR. Dále se prÛbûÏnû zvy-‰uje zpracovatelská kapacita v pfiíhraniãní, která zasahujesv˘mi optimálními logistick˘mi vzdálenostmi na území âR.Souãasnû zÛstala zachována stávající kapacita zpracovatelÛmimo v˘‰e uvedené pfiípady. SoubûÏnû se postupnû zvy‰ujepoptávka po fiezivu, OSB deskách, dfievotfiískov˘ch materiá-lech a stabilní zÛstává poptávka po papírensk˘ch komodi-tách, kde cykliãnost je nahrazena mírnou progresí. Tato v‰e-obecná poptávka zpÛsobuje postupn˘ rÛst cen v‰ech sorti-mentÛ dfiíví a je omezena jen mezními cenov˘mi hladinamina hlavních trzích v˘robkové vertikály a mezními hodnotamipfiijatelné efektivity a návratnosti investic zpracovatelÛ.

Krátkodob˘mi faktory jsou stavy na trzích pfiím˘ch geogra-fick˘ch partnerÛ v rámci Evropské unie. Ve zkratce trh Slo-venské republiky je doposud pod vlivem následkÛ obrovskékalamity ve Vysok˘ch Tatrách, kdy domácí zpracovatelé spo-tfiebují ve‰keré dnes schválené tûÏební limity. Polsk˘ trh jevych˘len˘ cílen˘mi hospodáfisk˘mi opatfieními na úrovnistátu a jeho cenová hladina ve spádov˘ch oblastech pfievy‰u-je trÏní cenu na na‰em relevantním trhu. Celková cenováhladina dfiíví ve „star˘ch ãlensk˘ch zemích EU“ je dlouhodo-bû nad prÛmûrem na‰eho trhu. To zpÛsobuje pfiesmûrovánílogistick˘ch kruÏnic hraniãních kapacit na na‰e území.V Bavorsku nabíhají nové investice do pilafisk˘ch provozÛ,které omezily historicky v˘znamné toky kulatin do Rakouska.K tomu pfiistoupila politika vlády Rakouska na podporuzelené energie, která v˘znamnû zv˘‰ila cenu pilin a hnûdé‰tûpky pouÏívané k v˘robû energií pfiím˘m spalováním. Tytopilafiské komodity jsou vyváÏeny a zpracovatelské kapacitypfiesunuly tento v˘padek do sortimentu vlákniny a zv˘‰ilynapûtí v tomto sortimentu.Tato struãná rekapitulace popisuje hlavní pfiíãiny pfievisupoptávky na trhu dfiíví. LâR na tuto situaci reagují zkracováním smluvních období,zpruÏnûním cenov˘ch a kapacitních ujednání ve smlouvácha posílením vefiejn˘ch obchodních cest ve formû komoditníburzy a pfiipravovan˘ch elektronick˘ch aukcí. Tato obchodnípolitika vede jednak k maximalizaci dosahovan˘ch cena zároveÀ k maximálnû rovnému pfiístupu zpracovatelÛk standardním sortimentÛm na základû cenov˘ch nabídek.

Prognóza do budoucna vychází z následujících pfiedpokladÛ: Nové zpracovatelské kapacity jsou vybudovány a budou sesnaÏit maximálnû vyuÏít sv˘ch moderních technologiív dlouhodobé perspektivû. LâR poãítají je‰tû s dal‰ím rozvo-jem zpracovatelsk˘ch kapacit v oblasti zpracování biomasy(ty doposud ve v˘znamnûj‰ích objemech v âR neexistují). Cose t˘ká zdrojÛ na stranû LâR, nelze beze zmûny zákonav˘raznû nav˘‰it mnoÏství tûÏeného dfiíví proti souãasnémustavu. Trhy sousedních nov˘ch ãlensk˘ch zemí EU se otevfiouzmûnou pfiístupu hospodáfiské politiky ve stfiednûdobémhorizontu. Pfiedpokládáme odbourávání trvalého pfievisu poptávky ces-tou postupného zvy‰ování cenové hladiny na trhu s dfiívím,která bude postupnû vyrovnávat cenovou hladinu v na‰emregionu EU a na stranû kapacit zpracovatelÛ povede k maxi-mální efektivnosti a v koneãném dÛsledku ke sníÏení kvan-titativních poÏadavkÛ jejich redukcí. LâR na základû v‰echtûchto pfiedpokladÛ budou mít v dlouhodobém horizontuzaruãen˘ dostateãn˘ pfiíjem z prodeje dfiíví, aby mohly plnitv‰echny zákonem stanovené povinnosti k lesu a zajistily takrovnûÏ naplnûní ve‰ker˘ch environmentálních a spoleãen-sk˘ch funkcí, které jsou od lesa oãekávány. UÏ jenom protomusí i do budoucna LâR hrát na trhu se dfievem dÛstojnouroli, roli odpovídající jejich postavení na trhu. ■

Ing. Václav Tfie‰tíkfieditel pro obchod a marketing LâR

8 / 200610

INFORMUJEME

Porosty, které budou na základû této dohody ponechánysamovolnému v˘voji, se nacházejí na zvlá‰tû chránûnémúzemí pfiírodní rezervace Kostelecké bory v chránûnékrajinné oblasti Kokofiínsko a jejich celková v˘mûra je51,24 ha. Pfiirozen˘ v˘voj v praxi znamená vylouãení ve‰-keré v˘chovné, obnovní a nahodilé tûÏby, stejnû jakovylouãení umûlé obnovy tûchto porostÛ a roz‰ifiování lesnídopravní sítû. Ve vymezené lokalitû v souãasné dobûnejsou umístûna a v budoucnosti ani nebudou zfiizovánakrmná zafiízení pro lesní zvûfi. Její lov v‰ak nebude nijakomezován. V pfiípadû v˘jimeãné situace, jakou mÛÏe b˘tnapfi. lesní poÏár, rozvrácení porostÛ abiotick˘mi nebobiotick˘mi ãiniteli bez zaji‰tûní následné obnovy nebo pfiiplo‰ném ohroÏení invazními druhy, se na dal‰ím postupua pfiípadném zásahu dohodnou obû strany po dÛkladnémposouzení vzniklé situace. Takto vymezená lokalita bude prÛbûÏnû monitorována.Cílené sledování je zaloÏeno na základním prÛzkumu, nakter˘ navazují cyklicky provádûná ‰etfiení, jeÏ jsou vztaÏe-na ke tfiem plo‰n˘m úrovním: celé území, vymezené jádro-vé území a inventarizaãní plochy. Dvû poslednû jmenova-

né jsou zaji‰Èovány AOPK âR. Poznatky, které zde budoudíky prÛbûÏnému monitoringu získány, budou vyuÏityzejména k rozvoji pfiírodû blízk˘ch forem lesního hospoda-fiení a stanovení managementu chránûn˘ch území. Rámcová „Dohoda o spolupráci pfii vymezování lesníchporostÛ ponechan˘ch samovolnému v˘voji a lesních poros-tÛ bez provádûní hospodáfisk˘ch zásahÛ ve zvlá‰È chránû-n˘ch územích a zaji‰tûní jejich monitoringu“ byla uzavfie-na v roce 2002 mezi s.p. Lesy âR a Správou chránûn˘chkrajinn˘ch oblastí âR (dnes Agentura ochrany pfiírodya krajiny âR). V letech 2002–2004 probíhala pfiedbûÏnáfiízení na pilotních územích, na základû kter˘ch bylosmluvnû potvrzeno vymezení zatím dvou lokalit. V reÏimusamovolného v˘voje tak v souãasné dobû fungují lokalityDoutnáã (CHKO âesk˘ Kras, 2004) a lokalita Tajga (CHKOSlavkovsk˘ les, 2005), pfiiãemÏ dal‰í dvû lokality – KleÈ(CHKO Blansk˘ les) a Javofiina (CHKO Bílé Karpaty) jsoupfiedmûtem pfiípravného fiízení. ■

Mgr. Alexandra KfiiÏková tisková mluvãí s.p. Lesy âR

Na Kokofiínsku bude dal‰í les ponechán pfiirozenému v˘vojiVytvofiit na vymezeném území základní pfiedpoklady pro uchování a obnovu pfiirozenûse vyvíjejících lesních ekosystémÛ a umoÏnit sledování jejich dal‰ího v˘voje pfii maxi-málním omezením lidsk˘ch vlivÛ - to je cílem dohody mezi s.p. Lesy âR (LâR) a Agen-turou ochrany pfiírody a krajiny âR (AOPK âR).

¤editel AOPK âR Franti‰ek Pelc a generální fieditel LâR Franti‰ek Koníãek pfii podpisu dohody

INFORMUJEME

LESU

ZDAR

118 / 2006

Pfies ve‰kerou snahu a zafiíkávání moderátora bûhem odpo-ledne nûkolikrát sprchlo, ale na prÛbûh akce to nemûloÏádn˘ vliv. A tak se za zamraãeného poãasí sportovního klánízúãastnilo nûkolik desítek dûtí, které si vyzkou‰ely mimo jinélukostfielbu, bocciu, vrh koulí, ale také napfiíklad slaÀováníz hradeb a horolezeckou stûnu. Pro ty nejvíce handicapova-né bylo slaÀování s invalidním vozíkem urãitû neopakovatel-n˘m záÏitkem. Pro nejmen‰í pfiíchozí tu byl navíc pfiipravenskákací hrad a pro v‰echny obãerstvení. Na závûr odpolednese uskuteãnil VIP trojboj, kdy se proti sobû postavily tfiíãlen-né t˘my z fiad partnerÛ akce, a také t˘m Jedliãkova ústavu.V soutûÏi, ve které závodníci museli zdolat slalomovou traÈna speciálním kole, poté na invalidním vozíku projet vytyãe-nou traÈ a na závûr vstfielit z vozíku míãek do florbalovébranky, zvítûzil dle oãekávání t˘m Jedliãkova ústavu. Ná‰t˘m LesÛ âR ve sloÏení Martin S˘kora, Pavlína Kotíkováa Mirek Bafiinka skonãil na tfietím místû. Celé odpoledne pakvyvrcholilo podveãerním minikoncertem, na kterém vystou-pili mimo jiné i dûti z Jedliãkova ústavu. Není vÛbec dÛleÏité, kdo dnes ve sportovních kláních zvítû-zil, ale to, Ïe si dûti uÏily tuto „rozluãku“ pfied prázdninamia Ïe si kaÏdé z nich odneslo domÛ kromû záÏitkÛ i nûjak˘dárek. ■

Mgr. Martin S˘kora¤editelství LâR

KuÏelky

Veslovací trenaÏér

Boccia SlaÀovací vozík

Prázdniny naneãisto 2006Ve stfiedu 28. 6. se v areálu a okolí Jedliãkova ústavu jiÏ po‰esté uskuteãnila akces názvem Prázdniny naneãisto. Tato kulturnû sportovní akce, do které se jako partnerzafiadily i Lesy âeské republiky, s. p., má za cíl setkání handicapovan˘ch dûtí, jejich rodi-ãÛ a pfiátel tûsnû pfied zaãátkem prázdnin.

Hlavním cílem ãinnosti na‰í obecnû prospû‰né spoleã-nosti (OPS) je realizace zásad tzv. Sevillské strategiebudování celosvûtové sítû biosférick˘ch rezervací (BR)a jejich správy. V praxi to znamená, Ïe se vûnujemevytváfiení vhodn˘ch podmínek pro udrÏiteln˘ hospodáfi-sk˘ rozvoj a územní management BR Dolní Moravas ohledem na pfiírodní podmínky jejího území a její zona-ci. Podporujeme ochranu pfiírody a krajiny, vûdeck˘v˘zkum, monitoring, v˘chovu a vzdûlávání, mezinárodníspolupráci a snaÏíme se motivovat orgány ochrany pfiíro-dy a krajiny, instituce péãe o památky, vlastníky, územnísamosprávy a v‰echny ostatní zájmové skupiny a resortyk partnerskému pfiístupu pfii rozhodování o záleÏitostecht˘kajících se území BR. Vytváfiíme právní a organizaãnízákladnu k zapojení a úãasti územních samospráv, orgá-nÛ státní správy, nevládních organizací, obãansk˘chsdruÏení a nositelÛ soukrom˘ch zájmÛ, pfii naplÀovánífunkcí BR Dolní Morava. K tomuto úãelu poskytujemeobecnû prospû‰né sluÏby za stejn˘ch podmínek v‰emsubjektÛm a ãinnostem, jejichÏ cílem je rozvoj území BRv souladu s podmínkami a pravidly Programu UNESCOâlovûk a biosféra (Program MAB). Komunikujeme sev‰emi krajinn˘mi profesemi, aÈ uÏ jsou to lesníci, zemû-dûlci, rybníkáfii, krajináfii, vodohospodáfii, ãi myslivci.Také díky nim se území BR Dolní Morava spolu s Led-nicko – valtick˘m areálem stalo souãástí svûtové sítû kul-turního a pfiírodního dûdictví.

PPrroojjeekkttyy rrookkuu 22000055V roce 2005 jsme úspû‰nû dokonãili první projekty a dal‰írozpracovali. Nejv˘znamnûj‰ím projektem, kter˘ jsmezahájili v roce 2005, je Likvidace ekologick˘ch zátûÏí potûÏbû ropy a zemního plynu v Biosférické rezervaciDolní Morava. Cílem projektu je zlikvidovat 15 star˘chsond a reliktÛ v oblasti T˘nce, Kostic a LanÏhota, vãetnûsanace a rekultivace dotãen˘ch pozemkÛ. O finanãnípodporu tohoto projektu jsme poÏádali Státní fondÏivotního prostfiedí âeské republiky, prostfiednictvím kte-rého lze také ãerpat dotace ze Strukturálních fondÛ EU,v tomto pfiípadû z Operaãního programu Infrastruktura.Îádost byla kladnû vyfiízena a v závûru roku 2005 odstra-nil dodavatel prací, spoleãnost MND Servisní, první zátû-Ïe z okolí T˘nce. Ukonãení celého projektu se pfiedpo-kládá v polovinû roku 2007.Dal‰ím z projektÛ bylo Vyznaãení hranic BR DolníMorava a doplnûní informaãních tabulí v obcích. Pane-ly se základními informacemi o BR Dolní Morava byly poprojednání se starosty umístûny na vefiejn˘ch místechv obcích, které sv˘m katastrem zasahují na její území.V˘znamnou aktivitou je i Projekt vzorového polyfunkã-ního objektu Allahovy rybníky. Allahy je souhrnn˘název pro soustavu b˘val˘ch lichten‰tejnsk˘ch rybníãkÛna Valticku, na kter˘ch provedl LZ Îidlochovice v roce2000 revitalizaci. Cílem projektu je provést komplexníterénní prÛzkum a vyhodnotit vliv revitalizace na popu-lace rostlin a ÏivoãichÛ. Tento projekt je financovánGrantovou sluÏbou LesÛ âeské republiky. Cílem projektuInformaãní mapa Biosférické rezervace Dolní Moravazase bylo vydat informaãní materiál, kter˘ poskytne jed-noduch˘ pfiehled a základní informaci o chránûn˘cha jin˘ch dÛleÏit˘ch územích regionálního, národníhoa mezinárodního v˘znamu v oblasti BR Dolní Morava(napfi. Natura 2000, zvlá‰tû chránûná území, Lednicko-valtick˘ areál aj.). Dal‰ím zahájen˘m projektem je Rozvoj‰etrné turistiky v oblasti Soutoku – facilitovan˘ pro-ces pfiípravy strategie. Jeho hlavním cílem je pfiedejítznehodnocení v˘znaãné lesnické, myslivecké a pfiírodnílokality na soutoku fiek Moravy, Dyje a Kyjovky Ïivelnouturistikou. Projekt, kter˘ je spolufinancován EU, rovnûÏpodporují Lesy âeské republiky formou finanãního pfiís-pûvku a formou pÛjãky.

MMeezziinnáárrooddnníí ssppoolluupprráácceeNa‰e ãinnost se neomezila jen na âeskou republiku.V fiíjnu loÀského roku se uskuteãnila mezinárodní kon-ference EUROMAB AUSTRIA 2005 v rakouském Hernste-inu, které se zúãastnili zástupci UNESCO a biosférick˘chrezervací z více neÏ tfiiceti zemí celé Evropy, USA a Kana-dy. BR Dolní Morava jsme prezentovali dvûma pfiedná‰-kami, které vzbudily u posluchaãÛ pozornost. Z reakcí

LESU

ZDAR

8/ 200612

INFORMUJEME

Biosférická rezervace Dolní Moravamá za sebou úspû‰n˘ rokBiosférická rezervace Dolní Morava, obecnû prospû‰ná spoleãnost,má za sebou první cel˘ kalendáfiní rok své ãinnosti. K tomu, Ïebyl úspû‰n˘ a v nûkter˘ch aspektech dokonce zásadní pro dal‰írozvoj spoleãnosti, v˘raznû pfiispûly také Lesy âeské republiky jako jeden ze zakladatelÛ.

diskutujících bylo vidût, Ïe i v celoevropském kontextu jepojetí a fungování BR Dolní Morava chápáno jakomoderní a vhodné pro kulturní krajinu s mnoha zájmo-v˘mi skupinami. Pfied mezinárodním fórem jsme prezentovali rovnûÏv˘sledky revitalizaãního programu LZ Îidlochovicez období 1994–2003 vãetnû filmu ÎízeÀ lesa, kter˘ vzni-kl s pfiispûním LesÛ âeské republiky.

ZZáávvûûrrNa‰e aktivity a celkov˘ projev jsou postupnû oceÀoványv âeské republice i v zahraniãí. Je stále více hlasÛ, kterédoporuãují tento model aplikovat i pro ostatní biosféric-ké rezervace a existuje jiÏ návrh na doplnûní institutu BRdo legislativy âR. Za to, Ïe rok 2005 byl pro nás úspû‰n˘,patfií podûkování v‰em tûm, kdo nás finanãnû nebo jinakpodpofiili, vãetnû LesÛ âeské republiky. Ty jsou pro násnejen jedním ze zakladatelÛ, ale i v˘znamn˘m partnerem,se kter˘m pfiipravujeme dÛleÏité krajinné projekty (Pozn.red.: V roce 2006 LâR ãástkou 750 tisíc korun podporujíprojekty „Mikulovsko a rakouské pfiíhraniãí – hledání spo-leãn˘ch historick˘ch kofienÛ“ a „Rozvoj ‰etrné turistikyv oblasti Soutoku – facilitovan˘ proces pfiípravy strate-gie“). Vûfiíme, Ïe my‰lenky biosférick˘ch rezervací se pro-sadí natrvalo v na‰í zemi a Ïe lesníci budou tou profesí,která je dokáÏe nejen pfiijmout, ale i vyuÏít. ■

Jan Vybíral, fieditel BR Dolní Morava, o.p.s.Petr âupa, zástupce fieditele BR Dolní Morava, o.p.s.

www.dolnimorava.org Kanál na Herdy

LESU

ZDAR

8 / 2006 13

INFORMUJEME

âtvrt˘ dozorov˘ audit âeského systému certifikace lesÛVe dnech 28.–30. 6. 2006 se uskuteãnil jiÏ ãtvrt˘ dozorov˘ audit âeského systému certi-fikace lesÛ (CFCS), kter˘ je národní variantou mezinárodního certifikaãního systému PEFC(Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), v souãasné dobû nej-roz‰ífienûj‰ího certifikaãního systému nejen v âeské republice, ale i v Evropû a ve svûtû.

Pfiedmûtem kaÏdoroãního auditu certifikaãního orgánu(BVQI Czech Republic s.r.o.) jsou namátkovû vybranízástupci v‰ech vlastnick˘ch kategorií (lesÛ soukrom˘ch,obecních i státních), z toho vÏdy i jedna organizaãní jed-notka LesÛ âeské republiky. V rámci LâR si certifikaãníorgán pro leto‰ní rok vybral Lesní správu Kácov.

Stejnû jako v pfiedchozích letech audit sestával z kance-láfiského posouzení souladu dokumentace CFCS (zejmé-na CFCS 1002 : 2001 – Kritéria a ukazatele trvale udrÏi-telného hospodafiení v lesích –TUH) s existujícími pod-klady a doklady potfiebn˘mi pro fiádné lesní hospodafiení(lesní hospodáfisk˘ plán, lesní hospodáfiská evidence, evi-dence ‰kodliv˘ch ãinitelÛ atd.) a z venkovního ‰etfienív namátkovû vybran˘ch lesních porostech. V rámci audi-tu byly rovnûÏ poÏadovány informace o proveden˘chkontrolách âIÎP a orgánÛ vefiejné správy.

Pro Lesní správu Kácov vyznûl leto‰ní dozorov˘ auditvelmi pfiíznivû. BVQI ve své zprávû konstatovalo, Ïenebyla zji‰tûna Ïádná poru‰ení kritérií TUH ani nedostat-ky, které by vyÏadovaly pfiijetí bezprostfiedních opatfieník nápravû. Nûkteré nadstandardnû provádûné ãinnostibyly naopak ze strany BVQI vyzdviÏeny. Závûrem bylakonstatována vysoká kvalita lesních porostÛ zaruãujícíoptimální plnûní v‰ech funkcí lesa. Za velmi dobrou pre-zentaci LâR pfii tomto auditu se slu‰í personálu LS podû-kovat. Na vysoké úrovni byly nejen auditem posuzovanéskuteãnosti a hospodafiení v jednotliv˘ch lesních poros-tech, ale i organizace tohoto ãasovû a obsahovû nároã-ného auditu. ■

Ing. TomበDohnansk˘¤editelství LâR

LESU

ZDAR

8 / 200614

KRÁTCE

O pohár fieditele KI ·umperk

Dne 24. kvûtna 2006 uspofiádala lesní správa Louãná nadDesnou jiÏ tradiãní fotbalov˘ a tenisov˘ turnaj o pohár fiedi-tele KI ·umperk Ing. Vlastimila ·tefla. Akce probûhla v are-álu SK Rapotín za úãasti cca 100 lidí ze v‰ech sedmi lesníchspráv krajského inspektorátu LâR ·umperk, a také druÏstvaPivovaru Holba, a.s. Sportovní a spoleãenské setkání pfiipodobn˘ch akcích je nejen pfiíjemn˘m zpestfiením nároã-n˘ch kaÏdodenních pracovních povinností, ale i moÏnostípro v˘mûnu zku‰eností pracovníkÛ jednotliv˘ch lesníchspráv, ke kterému nedochází v prÛbûhu roku tak ãasto.

Zdárn˘ prÛbûh turnaje zajistili v‰ichni zamûstnanci na‰ílesní správy, kter˘m bych rád i touto cestou dodateãnûpodûkoval. V neposlední fiadû je mou povinností podûkovati na‰im sponzorÛm, a to zejména Pivovaru Holba a Pekafi-ství u radnice Ivo Horãiãka. Doufám také, Ïe se celá akcesetká se stejnû kladn˘m ohlasem i v pfií‰tím roce, ve kterémsi ji pod svÛj patronát vzala Lesní správa ·ternberk.

V˘sledky fotbalového turnaje:1. Pivovar HOLBA2. LS Prostûjov3. LS Ruda na Moravû4. LS Javorník5. LS Jeseník6. LS Hanu‰ovice7. LS Louãná nad Desnou

V˘sledky tenisového turnaje:1. Martin Novák, LS ·ternberk2. Ing. Ján Dvofiák, LS Louãná nad Denou3. Ing. Vítûzslav Pánek, LS Jeseník3. Miloslav Reichl, LS Ruda nad Moravou ■

Ing. TomበPospí‰illesní správa Louãná nad Desnou

Kaple Mitrovsk˘ch

Kapliãky, kfiíÏe a boÏí muka patfií k ãeské krajinû po dlouhástaletí. Stavûly se na místech historicky, geograficky ãi jinakv˘znamn˘ch nebo jako pfiipomínka osudu rodÛ ãi jednot-livcÛ. Krajinu tyto malé stavby zv˘razÀovaly, zdobily, slou-Ïily v‰ak i jako místo k odpoãinku, modlitbû, zamy‰lení.I proto lidé o tyto prostory peãovali a váÏili si jich.

Kapliãka na obrázku stávala poblíÏ horákovské myslivnya nechal ji postavit majitel panství hrabû Hubert Mitrovsk˘.PÛvodní kaple se ov‰em v prÛbûhu ãasu rozpadla. Majitelemparcely, kde kapliãka stávala, jsou dnes Lesy âeské republiky,Lesní správa Buãovice, které projevily zájem o projekt obnovykapliãky. Proto ve spolupráci Obecního úfiadu Mokrá – Horá-kov a LesÛ âR, LS Buãovice, které zajistily stavební povolenía poskytly materiál, byla kapliãka obnovena. Aãkoliv je pfieddokonãením, tak jiÏ dnes vzbuzuje obrovsk˘ zájem ‰irokévefiejnosti. Proto LesÛm âR a zejména LS Buãovice patfií srdeã-n˘ dík za vzornou spolupráci pfii vytvofiení tohoto díla. ■

Hubert Tomá‰ek

Pfiedná‰ka o kvalitû sadby

Pfiedná‰kou „Kvalita sadebního materiálu“, uskuteãnûnou15. ãervna 2006 na Rejvízu, navázala Lesní správa Jeseníkspolu s Jesenickou lesnickou spoleãností na cyklus pfiedná‰ekpracovníkÛ VÚLHM Jílovi‰tû-Strnady v roce 2005 a 2004.

Ing. Antonín Jurásek, CSc. s Ing. Jarmilou Nárovcovou z VÚLHM,V˘zkumné stanice Opoãno seznámili úãastníky s tématy: kva-lita sadebního materiálu a nová legislativa, hodnocení kvalitysadebního materiálu ve svûtle poÏadavkÛ EU, moÏností zvy‰o-vání podílu vysazovan˘ch listnat˘ch dfievin. Upozornili nasluÏby VÚLHM pro vlastníky lesa na úseku kvality sadebníhomateriálu, na podmínky efektivního pouÏití plastov˘ch chráni-ãÛ, na katalogy obalÛ sadebního materiálu a moÏnosti vyuÏi-tí v˘pûstkÛ z intenzivních ‰kolkafisk˘ch technologií zejména vevazbû k 8. lvs. Pfiedná‰ky se zúãastnilo 27 posluchaãÛ z fiadpracovníkÛ LesÛ âeské republiky, KI ·umperk, LS Jeseník a LSLouãná, státní správy KÚ a MÚ a podnikatelské sféry. ■

Ing. Jaromír Latner, CSc.lesní správce

Pfiedávání cen

LESU

ZDAR

8 / 2006 15

NA NÁV·TùVù

>>

Pfii na‰em rozhovoru nás hned v úvodu seznámil s obvodempÛsobnosti správy. Jeho základem je povodí Dyje, celkovû v‰akzasahuje na území ‰esti krajÛ. Centrem jsou kraje Jihomorav-sk˘ a Vysoãina. Sv˘mi ãástmi v‰ak správa zasahuje i do krajejihoãeského, pardubického, olomouckého a zlínského. Pfiedrokem 2004 byla brnûnská správa druhá nejvût‰í ze v‰echsedmi správ tokÛ v rámci LesÛ âeské republiky. Po organizaã-ních zmûnách se její území upravilo a ponûkud zmen‰ilo. âástz nûho pfie‰la do pÛsobnosti správy vsetínské. Brnûnská správanaopak pfievzala men‰í ãásti území správy hradecké a bene‰ov-ské. Dnes má správa na starosti zhruba 550 drobn˘ch vodníchtokÛ, vãetnû jejich pfiítokÛ. Jejich celková délka je 2965 km.

Potom se rozhovor stoãil k povodním. JiÏ od roku 1992 bylysprávou zabezpeãovány preventivní protipovodÀové úpravyna vytypovan˘ch tocích, a to souãasnû s bûÏnou údrÏbouvodních dûl a s v˘sadbou, v˘chovou a tûÏbou bfiehov˘chporostÛ. Povodnû z roku 1997 v˘raznû ovlivnily ãinnost sprá-vy, neboÈ zasáhly témûfi dvû tfietiny spravovan˘ch tokÛ,zejména v okresech Blansko, KromûfiíÏ, Zlín a Uherské Hra-di‰tû. Proto byla neprodlenû zprÛtoãnûna koryta tokÛ zane-sen˘ch splaveninami. Souãasnû byly sanovány bfiehové nátr-Ïe a opraveny nejkritiãtûj‰í profily, zejména v obcích. Dálebyly zadány a následnû realizoványprojekty na úpravu povodní po‰koze-n˘ch vodních dûl a tokÛ. PovodÀové‰kody z roku 1997 byly v následují-cích pûti letech odstranûny. Z nejv˘-znamnûj‰ích akcí jmenujme alespoÀodstranûní ‰kod na potocích Lutonin-ka ve Vizovicích, KameÀák ve Vlãko-vé, Kopná v Podkopné Lhotû, V‰eminka ve V‰eminû a Balá‰v Malenovicích. V roce 2002 zasáhly povodnû oblast správyopût, zejména na tocích v okresech Îìár nad Sázavou, Blan-sko a Znojmo. Také tyto ‰kody jsou jiÏ odstranûny. Z v˘znam-n˘ch akcí mÛÏeme jmenovat potok Hodonínka ve ·tûpánovûnad Svratkou a Junáck˘ potok ve Vranovû nad Dyjí.

„Leto‰ní povodnû, které pfii‰ly na pfielomu bfiezna a dubna,zasáhly zejména Jihomoravsk˘ kraj“, pfiibliÏuje ing. Reitoralsituaci roku 2006. „Jejich následky se projevily pfiedev‰ím na

Znojemsku a Tfiebíãsku. Na Zno-jemsku zpÛsobily povodnû nejvût-‰í ‰kody na Kfieslickém potoce a nafiíãce Nedveka. Na Tfiebíãsku naLe‰tinském potoce u âíchova a naVápenickém potoce. ·kody zdedosahují zhruba 2 miliony korun.“Brnûnská správa tokÛ zaznamena-

la celkem 25 vût‰ích ‰kod. Nûkteré dal‰í ‰kody se v‰akmohou projevit teprve pfii sníÏeném stavu vody. PfiíãinoupovodÀov˘ch ‰kod bylo velmi rychlé naplnûní koryt vodníchtokÛ, vysoká rychlost toku vody a následné vylití z bfiehÛ.Docházelo k rozru‰ování staveb, zdí, k vymílání dna, pode-mílání bfiehÛ a zaná‰ení koryt tokÛ.

HB Hodonínka pfied úpravou HB Hodonínka po úpravû

Vedoucí brnûnké správy tokÛ Ing. Ale‰ Reitoral

Správa tokÛBrno

Správa tokÛ Brno– oblast povodí DyjeSpráva vodních tokÛ sídlí v centru Brna v budovû krajského inspektorátu. Má 12 zamûst-nancÛ, z toho 8 správcÛ tokÛ. Vedoucím brnûnské správy je ing. Ale‰ Reitoral (40let),absolvent stavební fakulty v Brnû oboru vodní hospodáfiství. Ve funkci vedoucího sprá-vy je jeden rok. Pfiedtím pÛsobil ve stavebním provozu.

LESU

ZDAR

8 / 200616

NA NÁV·TùVù

Rakoveck˘ potok

HB Besének

Ing. Reitoral ocenil rychlé zásahy správy ve v‰ech postiÏe-n˘ch místech: „Na‰ím prvním úkolem bylo zabezpeãenírychlého vyãi‰tûní koryt a jejich opûtovného zprÛtoãnûní.Firmy, se kter˘mi spolupracujeme, se úkolu zhostily pfiíklad-nû. Zanesená koryta byla rychle zprÛtoãnûna a zadrÏenávoda pak rychle klesala. Mohu uvést konkrétní pfiíkladz obce Sloup, kde se celá akce zvládla od veãerního ohlá‰e-ní do dopoledne následujícího dne. Za necel˘ch dvanácthodin zaãala voda klesat a povodeÀ byla zaÏehnána. Podob-n˘ch zásahÛ je v‰ak víc. PovaÏuji je za skuteãnû úspû‰né.V minul˘ch letech jsme se pouãili a dnes jiÏ povodnû orga-nizaãnû dobfie zvládáme. Na‰í snahou je rychlá úãast pfiipovodních a zaji‰tûní rychlé pomoci zprÛtoãnûním koryt.·kody se tím podstatnû sniÏují.“ Vedoucí správy je‰tû dodal,Ïe správa pÛsobí jako inÏen˘rská organizace. Firmy, kteréakce provádûjí, si správa najímá. ¤adu firem jiÏ pracovnícisprávy znají, v˘bûr se v‰ak na nû neomezuje. Pfii v˘bûrov˘chfiízeních se plnû respektují podnikové interní pokyny, kteréurãují postup v˘bûru. Na otázku, jaké jsou s firmami zku‰e-nosti, ing. Reitoral odpovûdûl: „Zku‰enosti máme pfieváÏnûdobré, a to i s firmami, které jsme dosud nepoznali. ¤adafirem se na vodohospodáfiské stavby zamûfiuje, mají tedyzku‰enosti a odvádûjí kvalitní práci. ProtoÏe je jich dost,máme moÏnost si vybrat. Naopak firmy mají zájem b˘tvybrány a nepokazit si dobré jméno.“Vedoucí správy se poté rozhovofiil o nejvût‰í akci, kterouspráva v nedávném období realizovala: „Nejvût‰ím spravo-van˘m tokem je potok Hodonínka, levostrann˘ pfiítok Svrat-ky. PovodeÀ v roce 2002 zcela zniãila jeho upravenou ãástv obci ·tûpánov nad Svratkou. Nejnutnûj‰í povodÀové ‰kodybyly urychlenû odstranûny. RovnûÏ byla zpracována projek-tová dokumentace na opravu toku v obci a nad obcí. Nákla-dy dosáhly zhruba 2 miliony korun. Následnû byla v roce2003 provedena oprava koryta toku v obci nákladem 2,8milionu korun a v roce 2004 aÏ 2005 následovala je‰tûinvestiãní úprava v délce 1 km nad obcí. Ta byla provedenanákladem 8,7 milionu korun. V souãasné dobû se zpracová-vá projektová dokumentace na odstranûní zb˘vajících

Retenãní nádrÏ Valdíkov

>>

LESU

ZDAR

8 / 2006 17

NA NÁV·TùVù

povodÀov˘ch ‰kod na toku Hodonínky aÏ k hranicím Jiho-moravského kraje.“Na základû získan˘ch zku‰eností z tûchto povodní, prohlí-dek vodních tokÛ, pfiipomínek obcí a obãanÛ byly v rámciprogramu prevence pfied povodnûmi zpracovány investiãnízámûry a projekty úprav drobn˘ch vodních tokÛ. Technick˘-mi i biologick˘mi opatfieními se snaÏí minimalizovat dopadpfiípadn˘ch povodÀov˘ch ‰kod. Program dotovan˘ MZe âRbyl rozdûlen na nûkolik etap. V I. etapû v letech 2003 – 2006provedla brnûnská správa 14 stavebních úprav tokÛ a pro II.etapu v letech 2007 – 2010 bylo zpracováno dal‰ích 14 pro-jektÛ. V ‰esti pfiípadech bude fie‰ením vybudování such˘chpoldrÛ. V souãasné dobû se zpracovává dal‰í etapa v˘hleduochrany pfied povodnûmi, a to pro léta 2011 – 2021.„Na leto‰ní rok plánujeme 11 stavebních akcí,“ doplnil ing.Reitoral v˘ãet zámûrÛ a akcí. „Investice by mûly dosáhnoutcelkem 17 milionÛ korun a neinvestice dal‰ích 13 milionÛ.Neinvestiãních stavebních akcí plánujeme celkem devût. Nabfiehové porosty plánujeme vydat 3 miliony korun, celkov˘poãet akcí je zde 27.“Pfii dotazu na problémy, se kter˘mi se správa pot˘ká, zmí-nil ing. Reitoral potíÏe s nûkter˘mi podnikateli, ktefií své-volnû kácí ãásti bfiehov˘ch porostÛ. „Také chatafii nûkdyzlobí,“, doplnil. „Staví naãerno a naãerno realizují i nepo-volené odbûry vody.“ Skuteãnû závaÏné problémy v‰akspráva registruje pfii nûkter˘ch jednáních s ochranáfii.„Jejich pohledy jsou ãasto velmi úzce zamûfiené a nezo-hledÀují potfieby dal‰ích úãastníkÛ jednání,“ fiíká vedoucísprávy. „âasto se jedná o ryby a neodÛvodnûné poÏadavkyna prÛchodnost tokÛ. PotíÏe to pÛsobí pfiedev‰ím pfii pfií-pravû staveb. Jednání se protahují a realizace staveb zdrÏu-je. Nûkteré okresy jsou tímto pfiístupem ochranáfiÛ známé.Zásadní problém vidíme v tom, Ïe chybí závazná pravidlapro tato jednání. Neexistuje jednotná metodika, a tak sesetkáváme s diametrálnû odli‰n˘mi pfiístupy pfii obdobn˘chjednáních v rÛzn˘ch místech. Zku‰enosti máme rÛzné,ãasto velmi nepfiíjemné. Je to pro nás problém, kter˘ nûkdefie‰íme jen s obtíÏemi.“Potom si vedoucí správy postûÏoval na nekompetentnostpracovníkÛ nûkter˘ch vodoprávních úfiadÛ: „Nekompetent-nost vede k vyÏadování nadbyteãn˘ch stanovisek. Nûkdyjsou tak do jednání neodÛvodnûnû vtahovány dal‰í subjek-ty, ãasto právû ochranáfii. Pfiedejít by se tomu dalo konzul-továním projektÛ jiÏ ve fázi jejich pfiípravy.“ Na závûr zmíniling. Reitoral stavby studánek a zfiizování odpoãívek v rámciProgramu 2000. „Tyto stavby jsou na‰í pozvánkou provefiejnost,“ dodal vedoucí brnûnské správy tokÛ. „V rámciprogramu 2000 také likvidujeme invazní rostliny, pfiedev‰ímbol‰evník, kfiídlatky a net˘kavky.“ ■

Jan Brandejs¤editelství LâR

HB Vápenka

Technika

Sídlo, adresa, kontaktní údaje:

Lesy âeské republiky, s.p.ST Brno

Jezuitská 13602 00 Brnoe-mail: oi16@lesycr.cztel: 542 513 200fax: 542 513 214

SSpprráávvaa ttookkÛÛ,, oobbllaasstt ppoovvooddíí DDyyjjee–– hhiissttoorriicckk˘̆ eexxkkuurrssSluÏby lesotechnick˘ch meliorací s hrazením bystfiin(LTM – HB) jsou v˘znamn˘m ãinitelem, ovlivÀujícímmíru a rozsah protierozní a protipovodÀové odolnostia ochrany území. Lesy âeské republiky vykonávají tutoãinnost prostfiednictvím správ tokÛ na drobn˘ch vod-ních tocích v celkové délce cca 19 500 km v rámci celérepubliky. Pro ãeské zemû byla SluÏba LTM – HB zfií-zena v Praze v roce 1890 a v Brnû 1909, svoji ãinnostprovádûla pod zemsk˘m úfiadem aÏ do roku 1948, kdybyla zaãlenûna do krajského uspofiádání.

V roce 1975 byly LTM – HB slouãeny pod stavebnízávod JmSL, a to aÏ do roku 1992, kdy vzniklaOblastní správa tokÛ Brno LâR, s.p., se sídlem v Brnûna Mírové ulici. V roce 1994 byla správa tokÛ pfiemís-tûna do brnûnsk˘ch Husovic, kde sídlila aÏ do roku2003 i s Oblastním inspektorátem LâR, s.p. V srpnu2003 znovu zmûnila svoje sídlo. Nyní sídlí v budovûb˘valého podnikového fieditelství JmSL v Brnû, v cent-ru mûsta.

Oblastní správa tokÛ vãetnû deta‰ovaného pracovi‰tûv Bojkovicích pÛsobila v rámci pÛvodního Jihomorav-ského kraje a mûla ve správû 4912 km vodních tokÛ.Po vzniku nové oblastní správy tokÛ ve Vsetínû v roce2002 zaniklo deta‰ované pracovi‰tû a správû tokÛv Brnû zÛstalo v péãi 3362 km tokÛ. Dne 1. ledna2005 pak byla v rámci LâR zfiízena Správa tokÛ –oblast povodí Dyje pÛsobící ve stejném území jakoPovodí Dyje. K dne‰nímu dni spravuje pfies 2900 kmvodních tokÛ.

LESU

ZDAR

8 / 200618

POLEMIKA

Slova, slova, slova. Jak dlouho je‰tû?Aã jsem si po tristních zku‰enostech z devadesát˘ch a druhé poloviny osmdesát˘ch letzapovûdûl jakékoli publikování sv˘ch názorÛ na soudobé ãeské lesnictví, nemohu neko-mentovat rozhovor v 6. ãísle s fieditelem KI Teplice o tom, jak „musíme sníÏit stavy zvûfiev lesích.“

Mé staré oãi toho jiÏ dost vidûly, musel jsem také ledacos,byÈ s odporem, vyd˘chat. Pfiesto s úÏasem zírám na údajeo zazvûfiení LS Klá‰terec. Shodou okolností jsem nedávnosly‰el podobné informace z Dûãínska. Napoãítat na nûko-lika desítkách hektarÛ nevaln˘ch pastvin mezi okrajemlesa a intravilánem obce 150 ks jelení zvûfie jsem v‰akpokládal za nemístnû pfiehnanou latinu. Zfiejmû se budumuset kolegÛm omluvit. Pfiipadá mi nicménû neskuteãnéaÏ absurdní b˘t donucen taková zji‰tûní povaÏovat zarelevantní.

Îe kru‰nohor‰tí jeleni by museli mít paroÏí z ryzího zlata,aby aspoÀ ãásteãnû byly kompenzovány jimi napáchané‰kody, to se fiíkalo jiÏ pfied padesáti lety, jsem pamûtník.Existuje bohatá fotodokumentace právû z Kru‰n˘ch horo tom, jak vypadaly ne stovky, n˘brÏ tisíce hektarÛ mlad˘cha stfiednûvûk˘ch smrkov˘ch porostÛ v severních âechách,totálnû zdevastovan˘ch ohryzem a loupáním kÛry jelenízvûfií. Normálnû myslící ãlovûk asi tûÏko pochopí, Ïe státnípokladna ‰tûdfie sponzoruje zábavu nepatrné hrstky (2 – 3promile populace) obãanÛ, pfiisvojiv‰ích si v˘sadu – aÈ uÏ tobyli za minulého reÏimu „zaslouÏilí“ soudruzi, za toho sou-ãasného ti „úspû‰ní“, ktefií mají peníze, moc a styky – lovittrofeje pro vlastní potû‰ení a uspokojení, ne ov‰em navlastní náklady. S myslivostí, jako takovou, to nemá nicspoleãného.

ZáleÏitost je o to nepochopitelnûj‰í, Ïe fie‰ení je velmi pro-sté a není tfieba nic vym˘‰let. Zákon o lesích souãasn˘,

stejnû jako ten pfiedchozí, zcela jasnû fiíká, Ïe lesní poros-ty nesmí b˘t nepfiimûfienû po‰kozovány zvûfií. Bdít nad tímukládá pfiímo jako povinnost vlastníkÛm lesÛ, uÏivatelÛmhoniteb a orgánÛm státní správy lesÛ. Vlastníkem jev daném pfiípadû stát zastupovan˘ konkrétním odborn˘mãi v˘konn˘m hospodáfiem, uÏivatel honitby je také kon-krétní osoba, stejnû jako pfiíslu‰n˘ úfiedník okresu, kraje,ministerstva. V‰ichni nepochybnû umûjí ãíst a ovládajízákladní poãetní úkony. To, Ïe údaje statistického v˘kazuMysl 1-01 (jmenuje-li se tak dosud) jsou odvozeny meto-dou cucaného palce, musí vûdût kaÏd˘, kdo s tím má co doãinûní. Nelze je prostû brát váÏnû. S trochou aritmetiky jev‰ak moÏné vyhodnocením fiady 5–10 roãníkÛ tohotov˘kazu zpûtnû odvodit skuteãn˘ stav, tj. poãet zvûfiev dané honitbû nepomûrnû vûrohodnûj‰í, neÏ je ten tzv.nasãítan˘. V pfiípadû LS Klá‰terec – plánovan˘ odstfiel 1500ks a pfiedtím dosaÏen˘ 1240 ks (pfii normovaném stavu176 ks!) – by jen poãet laní vycházel v fiádu tisícÛ, pokudtedy tamní lanû nekladou paterãata. Je to vÛbec je‰tû rea-lita? Jsme lesníci nebo trpní úãastníci velkochovu spárka-té zvûfie? Napadá mû pfiitom, zda by si nûco podobnéhomohli dovolit vlastníci vût‰ích lesních majetkÛ (Schwarzen-bergové, Kin‰tí, Kolowratové atd.) nebo obce (Písek, Hra-dec Králové, Brno atd.). Asi sotva, nemají totiÏ za seboumiliony daÀov˘ch poplatníkÛ, ktefií by to zatáhli. To jen zestátního krev neteãe. A tak bych se na místû státníhozástupce dotázal v‰ech v˘‰e jmenovan˘ch odpovûdn˘chvãetnû jejich pfiedchÛdcÛ, jaké dÛvody je vedly k tomu, Ïedlouhodobû flagrantnû poru‰ovali § 32, odst. 4 zákona289/95 Sb. ·kody, na nichÏ spoleãnou rukou nesou vinu,jdou do miliard.

Je víc neÏ dostateãnû ovûfieno a tedy notoricky známo, Ïebez zásadní redukce spárkaté zvûfie (zvlá‰tû jelení) je jak˘-koliv pokus o pfiemûnu stávajících stejnorod˘ch stejnovû-k˘ch plantáÏí prakticky beznadûjn˘. Z tohoto hlediska onydruhovû, vûkovû, prostorovû strukturované „lesy pro 3. tisí-ciletí“ (podnikov˘ slogan), kvalitní a stabilní, jejichÏ obhos-podafiování je zaloÏeno na maximálním vyuÏívání tvofiiv˘chsil pfiírody atd. atd. jsou sice kvûtnatá, leã naprosto neseri-ózní mystifikace. Kdyby totiÏ byla opravdová snaha uvéstvûci na pravou míru, bylo na to ãasu dost a dost. Na‰e ver-bální lesnictví se bohuÏel od toho skuteãného diametrálnûli‰í. Ke ‰kodû lesa, ke ‰kodû spoleãnosti. S „národnímbohatstvím, tvofiícím nenahraditelnou loÏku Ïivotního pro-stfiedí…“ (citováno z preambule posledního lesního zákona)se zachází jako s dûravou onucí.

Nakonec je‰tû poznámku k „Náv‰tûvû KI Teplice“: známdost slu‰nû pomûry dûãínské LS. Zajímalo by mû, kdo a jakvykouzlil zv˘‰ení roãního etátu tûÏby na 4,12 plm/ha. Nab˘valém LHC SnûÏník byl jiÏ v osmdesát˘ch letech registro-ván pokles prÛmûrné hektarové zásoby na cca 50 % celo-státního prÛmûru. Zfiejmû nikoho nezajímá v˘voj zásoba z toho odvozené tûÏební moÏnosti v pfií‰tích padesátiletech. Carpe diem a po nás potopa. ■

Zdenûk ¤ehákKamenice

Ilustraãní foto Ing. Jaroslav Karas

LESU

ZDAR

8 / 2006 19

DOKUMENT

Dokument je souhrnem na jedné stranû konkrétních odbor-n˘ch skuteãností, na druhé ale i nepodloÏen˘ch neodborn˘chnázorÛ a omylÛ. Je nevyváÏen˘ v˘znamovou hierarchií argu-mentÛ i dramatizací v˘voje lesa. Stanovisko vytváfií dojem, Ïena rozdíl od „osvícen˘ch vûdcÛ a odborn˘ch pracovníkÛ“ jsoulesníci technokraté, ktefií nemají biologické vzdûlání a vûdûnerozumí. Lesnictví jako samostatné odvûtví a v jeho rámcii technické, ekonomické a biologické vûdní discipliny se alevyvíjejí v lesnicky vyspûl˘ch zemích, zejména ve stfiední Evro-pû déle neÏ 150 let. Vzájemná provázanost tûchto jednotli-v˘ch souãástí tvofií ucelen˘ fungující celek, kter˘ je nutnoposuzovat komplexnû. „Stanovisko“ postrádá nejen tutokomplexnost pohledu, ale i anal˘zu pfiíãin souãasného stavuãesk˘ch lesÛ, vãetnû vazby na historii jejich obhospodafiovánív Evropû i v âesku.Souãasn˘ stav na‰ich lesÛ není optimální. Jeho hodnocení ve„Stanovisku“ má reáln˘ základ a uvádí fiadu nepochybn˘chskuteãností. Jako hlavní pfiíãina ‰patného stavu lesa jsou aleuvedeny zpÛsoby hospodafiení. Pfiitom zde není ani zmínkao tom, Ïe lesní hospodáfiství je více neÏ 100 let ovlivÀovánocivilizaãním procesem a antropogenními vlivy pÛsobícími v‰e-obecnû a zcela nezávisle na lesnících, takÏe napfi. souãasnédepozice síry a dal‰ích polutantÛ více neÏ dvojnásobnû pfie-vy‰ují limity pfiijatelné pro lesní pÛdy. Za nejproblematiãtûj‰í ãást dokumentu lze povaÏovat „Návrhopatfiení“, a to z odborn˘ch i spoleãensk˘ch aspektÛ. Zcelazavádûjící je tvrzení, Ïe „ãeské lesnictví konzervativnû trvá nahospodáfiském modelu stejnovûkého lesa a paseky“. Obnovnídoba 20 aÏ 40 let prakticky u v‰ech hospodáfisk˘ch souborÛi legislativou zaji‰tûn˘ minimální podíl melioraãních a zpev-Àujících dfievin (cca 20 aÏ 30 %) jsou naopak zárukou budou-cích vûkovû diferencovan˘ch smí‰en˘ch porostÛ. Vedle prvkÛholoseãného charakteru se souãasné porosty v závislosti nastanovi‰tních podmínkách a konkrétním stavu porostÛ obno-vují i okrajov˘mi, skupinov˘mi a clonn˘mi seãemi. Velká ãást signatáfiÛ „Stanoviska“ pravdûpodobnû není dosta-teãnû seznámena s na‰í lesnickou legislativou. Neví tedy, Ïevelikost hol˘ch seãí je omezena pouze na 1 ha (ve zcela spe-cifick˘ch podmínkách 2 ha) a limitována je i jejich ‰ífika (maxi-málnû jedno, resp. dvojnásobek v˘‰ky m˘cen˘ch porostÛ)právû proto, aby nové pokolení lesa odrÛstalo pod ochranouobnovovan˘ch porostÛ. Vylouãení takto limitovan˘ch holoseãíje v souãasné dobû opatfiení nesystémové, pokud budou exi-stovat nepÛvodní alochtonní porosty s dominantním zastou-pením smrku, resp. neproduktivní, zdravotnû nevyhovujícíporosty. S holoseãn˘mi prvky (s pfiirozenou obnovou) pracujei „pfiírodû blízké“ pûstování lesÛ, napfi. v borov˘ch porostechna pfiirozen˘ch borov˘ch stanovi‰tích. RovnûÏ zjednodu‰ené konstatování o degradaãním úãinkusmrkov˘ch monokultur bylo dlouho diskutováno a v souãas-né dobû lze tento problém shrnout v celé komplexnosti. Sou-hrnn˘ názor na otázku transformace smrkov˘ch monokulturna lesy blízké pfiírodû byl publikován v kniÏní publikaci (Spi-ecker, H. et al.: „Norway spruce conversion – options andconsequences“ vydaná Evropsk˘m lesnick˘m ústavem Joen-

suu v roce 2004), na které se v˘znamnû podíleli i ãe‰tí lesniã-tí vûdeãtí pracovníci.Podobn˘ch nesystémov˘ch v˘povûdí obsahuje „Stanovisko“celou fiadu (obnova pfiirozené druhové skladby lesÛ; kultiva-ce pfiípravn˘ch a pion˘rsk˘ch dfievin; ponechání mrtvéhodfieva v lese atd.). Pouze okrajovû je zde zmínûno dfievopro-dukãní poslání na‰ich lesÛ, i kdyÏ dfievo je jedním z málatrvale obnoviteln˘ch zdrojÛ surovin, které má a mÛÏe míti v budoucnu na‰e zemû k dispozici. „Stanovisko“ je restrik-tivní k vlastníkÛm a správcÛm lesÛ, ponûvadÏ ani náznakemnefie‰í systém náhrad a kompenzací za poskytování celospo-leãensk˘ch funkcí lesÛ na úkor jejich dfievní produkce. Naprosto nepfiijatelné je konstatování, podle nûhoÏ by se mûlãesk˘ lesnick˘ v˘zkum a ãeské ‰kolství dostat zpût na evropskouúroveÀ. Na‰e úroveÀ je v této oblasti nejménû tak vyspûlá jakove v‰ech lesnicky v˘znamn˘ch zemích (Nûmecko, Rakousko,·v˘carsko), které pro‰ly etapou obhospodafiování stejnorod˘cha stejnovûk˘ch porostÛ a hospodáfisk˘m systémem paseãnéholesa, a které hledají v˘chodiska stejnû jako my. âeská republikamá rozpracovanou fiadu lesnick˘ch projektÛ v cizích zemícha vyváÏí lesnické know-how do celého svûta.Signatáfii „Stanoviska“ mají jistû právo na vyjádfiení vlastníhonázoru k problematice ãesk˘ch lesÛ. Chceme vûfiit, Ïe bylivedeni upfiímnou snahou upozornit na to, Ïe na‰e lesy jsounárodním bohatstvím, které zaslouÏí v zájmu pfií‰tích genera-cí moderní, setrval˘ zpÛsob obhospodafiování. Formu podáníi zpÛsob prezentace „Stanoviska vûdcÛ a odborn˘ch pracov-níkÛ k ochranû ãesk˘ch lesÛ“ lze ale povaÏovat spí‰e za poli-tick˘ emotivní dokument, neÏ za seriózní anal˘zu stavua návrh jeho nápravy. Tento pohled nûkter˘ch biologÛk ochranû ãesk˘ch lesÛ je natolik jednostrann˘ a nevyváÏen˘,Ïe Vûdecká rada Lesnické a dfievafiské fakulty MZLU v Brnûnaprostou vût‰inou hlasÛ „Stanovisko“ odmítá. ■

Pozn. red.: Text byl nepatrnû redakãnû zkrácen. StanoviskovûdcÛ a odborn˘ch pracovníkÛ k ochranû ãesk˘ch lesÛ lzenalézt na internetové adrese http: //lesy.drosera.cz/.

Vyjádfiení Vûdecké rady LDF MZLUv Brnû ke „Stanovisku vûdcÛ...“Vûdecká rada Lesnické a dfievafiské fakulty MZLU v Brnû se seznámila se „StanoviskemvûdcÛ a odborn˘ch pracovníkÛ k ochranû ãesk˘ch lesÛ“ a na svém jednání dne 21. 6. 2006k nûmu pfiijala naprostou vût‰inou hlasÛ následující stanovisko:

Ilustraãní foto Ing. Jaroslav Karas

LESU

ZDAR

8 / 200620

O P¤ÍRODù

Cesta vzhÛru Petr Zvolánek pfii kontrole klece

Sokolí samiãka na vrcholu vûÏe

Dal‰í tfii sokoli stûhovavívypu‰tûni do volné pfiírodyPracovníci LesÛ âeské republiky ve spolupráci s âMMJ, Policií âR a Mûstsk˘mi lesy HKvypustili do volné pfiírody dal‰í tfii sokoly stûhovavé, zatím poslední ze zhruba tfií desí-tek tûchto dravcÛ, které takzvanû reintrodukovali. Ptáci byli vypu‰tûni metodou volné-ho letu z vypou‰tûcí klece, tentokrát pfiímo v areálu ¤editelství LâR v Hradci Králové.

Celá akce zaãala v pondûlí 26. ãervna umístûním zamfiíÏova-né hnízdní klece na telekomunikaãní stoÏár u parkovi‰tû zahlavní budovou. Tohoto úkolu se ujali Ing. Petr Zvoláneka Mgr. Martin S˘kora z odboru marketingu a PR. Nejprvepoopravili jiÏ ponûkud opotfiebovanou klec a potom ji nalanech vytáhli do zhruba pûtadvacetimetrové v˘‰e na plo‰i-nu vytvofienou v konstrukci stoÏáru ze tfií trámkÛ. ProtoÏeklec váÏí kolem pÛl metráku, ‰lo o docela slu‰n˘ fyzick˘v˘kon. Navíc o v˘kon artistick˘, protoÏe pohybovat ses takovou zátûÏí v konstrukci stoÏáru, to si nijak nezadás vystoupením provazochodce. „Nejhor‰í byl poslední metr,“vzpomíná Martin S˘kora. „Museli jsme klec uchopit dorukou a shora ji poloÏit na trámky. Byli jsme ale oba uÏ takunaveni, Ïe nám to trvalo snad ãtvrt hodiny. Je‰tû ke v‰emujsme právû v tûchhle kritick˘ch okamÏicích propadli takové-mu tomu smíchu z vysílení, kdy se ãlovûk smûje, a vÛbecneví ãemu.“

Asi po tfiech, ãtyfiech hodinách od poãátku akce byla klecnainstalována a fiádnû zaji‰tûna proti vûtru. Petr Zvolánekdo ní umístil tfii sokolí mláìata asi sedm t˘dnÛ stará, dvûsamice a jednoho samce. „Teì je tady necháme asi desetdnÛ a budeme je krmit, aby si zvykla a zapamatovala siblízké okolí,“ pfiiblíÏil dal‰í postup reintrodukce. A aby bylamláìata pûknû na oãích, tak umístil do v˘fiezu ve stûnûklece videokameru, která vysílala obraz do televizoru v halefieditelství. Sokolíci se tak recepãním, zamûstnancÛm pod-

niku i jeho náv‰tûvníkÛm stali vdûãn˘m objektem pozo-rování.

Vykuchaní holubi, které Petr Zvolánek v pravideln˘ch inter-valech mlad˘m dravcÛm servíroval, jim ‰li natolik k duhu, Ïepo deseti dnech byli sokoli pfiipraveni k vypu‰tûní. V pátek7. ãervence se za úãasti novináfiÛ a televizních ‰tábÛ ode-hrálo „slavnostní“ otevfiení klecové mfiíÏe a mladí sokoli,odchovanci Klubu sokolníkÛ âeskomoravské myslivecké jed-noty, jehoÏ je Petr Zvolánek pfiedsedou, poprvé zakrouÏilinad hradeck˘mi lesy. Sameãkovi se v‰ak pfies víkend králo-véhradecké teritorium omrzelo, v pondûlí vystoupal do v˘‰kya vydal se na v˘chod. Díky pouÏití telemetrického zafiízenímohl Petr Zvolánek jeho let sledovat: „Nejdfiív jsem si mys-lel, Ïe se vydal jen na krat‰í prÛzkumn˘ let, ale záhy bylozfiejmé, Ïe se uÏ nevrátí. Vytrvale letûl smûrem k Vamberkua pak kolem Letohradu a Moravské Tfiebové aÏ na kopce nadMohelnicí. Tam, necel˘ch sto metrÛ od rotujících vrtulí dvouvûtrn˘ch elektráren, v korunû smrku spokojenû pfienocoval.I druh˘ den pokraãoval v letu na v˘chod. Naposledy jsem hozamûfioval od Prostûjova a to mohl b˘t pfiibliÏnû nad Zlí-nem. Pak se mi ztratil z dosahu a myslím, Ïe je‰tû ten denpfieletûl Javorníky a zmizel na Slovensku.“ Narozdíl od

LESU

ZDAR

8 / 2006 21

O P¤ÍRODù

A je to!

Sestavování klece

SSookkooll ssttûûhhoovvaavv˘̆• kriticky ohroÏen˘ druh, jehoÏ populace se momen-

tálnû v âR se pohybuje asi jen kolem 25 párÛ• v Evropû a v Severní Americe byl po 2. svûtové válce

silnû zdecimován ãi místnû vyhuben kvÛli pouÏívá-ní pesticidÛ (DDT)

• od poloviny 90. let je v âR na vzestupu díky pfiís-n˘m ochrann˘m opatfiením (ochrana biotopÛa reintrodukce)

• Ïiví se témûfi v˘hradnû pernatou kofiistí (zpûvníptáci – drozdovití, krkavcovití apod., ze savcÛ ãas-tûji jen netop˘fii)

• pfii stfiemhlavém útoku dosahuje neuvûfiitelné rych-losti letu – nejvy‰‰í skuteãnû namûfiená - 465 km/h,pfii vodorovném letu je jeho rychlost niωí (kolem100 km/h),

• u mlad˘ch sokolÛ je pomûrnû vysoká pfiirozenáúmrtnost, nejkritiãtûj‰ím obdobím je první rok Ïivo-ta – zahyne aÏ 80%

• pfiirození nepfiátelé – kuna, li‰ka, krkavec, v˘r a jinípernatí dravci, nejrÛznûj‰í nemoci a vnitfiní parazité

• dal‰í nebezpeãí pfiedstavují pro dravce nástrahyz prostfiedí lidsk˘ch obydlí jako napfi. dráty elektric-kého vedení, prosklené plochy apod.

• pfii dobré péãi (v zajetí) se mÛÏe doÏít aÏ 25 letvûku, v pfiírodû se tato hranice pohybuje kolem10 let

sameãka zÛstaly sokolí samice místu svého vypu‰tûní zatímvûrné a i po t˘dnu se do otevfiené klece, ve které vÏdyckynajdou nûco k snûdku, ochotnû vracejí.

K záchrannému programu pro sokola stûhovavého a rarohavelkého v âR se Lesy âeské republiky, s.p., spontánnû pfii-hlásily v roce 1995 a jiÏ od roku 1996 prostfiednictvím reint-rodukcí, tedy vypou‰tûním v zajetí odchovan˘ch sokolíchmláìat do pfiírody, pfiímo pfiispívají k obnovû populacetohoto kriticky ohroÏeného druhu. Mimo reintrodukcí soko-lÛ se na spravovaném majetku LâR podílí na praktickéochranû biotopÛ vãetnû hnízdi‰È v‰ech chránûn˘ch Ïivoãi-chÛ, tedy i pfiirozenû hnízdících sokolÛ, rarohÛ, orlÛ a fiadydal‰ích druhÛ ptákÛ, napfiíklad tetfievÛ ãi tetfiívkÛ. ■

Jaroslav Jonቤeditelství LâR

Foto: Jaroslav Joná‰, Jifií Stonawski

LESU

ZDAR

8 / 200622

O P¤ÍRODù

K prvnímu vysazení kozy bezoárové do obory Pálava do‰lo v r.1953. Stalo se tak z podnûtu vysoko‰kolského pedagoga Doc.Karla Kostronû z tehdej‰í Vysoké ‰koly zemûdûlské, fakultylesnické v Brnû, kter˘ byl inspirován pokusy s aklimatizacíkozoroÏcÛ na Javorinû v Belansk˘chTatrách. Ty v‰ak po ‰edesáti letechskonãily neúspû‰nû. Doc. KostroÀ pfii-‰el s my‰lenkou vysadit kozu bezoáro-vou do tepl˘ch pomûrÛ Pavlovsk˘chvrchÛ na jiÏní Moravû, a to zvûfií získa-nou ze zoologick˘ch zahrad, tedy jiÏãásteãnû domestifikovanou. Nespornû ho k tomu zámûruvedla i skuteãnost, Ïe poãet koz bezoárov˘ch v Evropû, vãet-nû Kréty, se sníÏil na minimum. Byl tedy veden u‰lechtilousnahou záchrany populace tohoto druhu. S jeho návrhem souhlasily i tehdej‰í Jihomoravské státní lesya potaÏmo i lesní závod Bfieclav, kter˘ byl pozdûji slouãens lesním závodem Îidlochovice. Tehdej‰í fieditel LZ BfieclavGottwald zorganizoval v roce 1953 nákup koz bezoárov˘chz praÏské zoologické zahrady a vysadil je mezi zvûfi danãí,mufloní a srnãí, která v té dobû byla jiÏ v obofie Pálava cho-vána. O rok pozdûji, tedy v roce 1954, byl dovezen dal‰íkozel, kozy a kÛzle. Tato zvûfi tvofiila základní stádo zaãínají-

cího chovu. K posílení tohoto chovu a osvûÏení krve do‰lov letech 1966 aÏ 1977. Tentokráte se jednalo o kozy bezo-árové z brnûnské zoologické zahrady. Nejprve byl dovezenjeden kozel a pozdûji dal‰í kozel se ãtyfimi kozami. K nim pak

byl dokoupen je‰tû dal‰í kozel. Tatozvûfi z brnûnské zoologické zahradybyla pfied vypu‰tûním do pálavskéobory aklimatizována v obÛrcev obofie Bulhary, kde pro‰la veterinár-ní kontrolou a dozorem. Ukázalo se,Ïe zoologická zahrada dodala zvûfi

znaãnû promofienou parazity a jedna koza i pfies ve‰kerou péãiuhynula. Navíc zvûfi trpûla pfierÛstáním spárkÛ. První z tûchtokozlÛ vypu‰tûn˘ch na Pálavû se zabil a druh˘ byl ulovenzahraniãním lovcem. Toulce jeho trofeje byly 92 cm dlouhé.AÏ do roku 1976 byly kozy bezoárové zahrnovány odbornoupéãí a obdivem laické vefiejnosti. Od tohoto roku v‰ak zaãína-jí tlaky a pfiipomínky ke kozám na Pálavû, které vyvrcholilypfiijetím zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny.Celá obora byla zafiazena do 1. zóny NPR Dûvín a následnûbylo rozhodnuto o vymístûní kozy bezoárové z Pálavy. K fak-tickému ukonãení tfiiaãtyfiicetileté historie pfiítomnosti kozbezoárov˘ch na Pálavû do‰lo 18. 1. 1996 odchycením a pfie-místûním posledních kusÛ.DÛvodem likvidace kozy bezoárové na Pálavû byla její nepÛ-vodnost a údajná ‰kodlivost na kvûtenû. Chránûná krajinnáoblast Pálava byla v roce 1988 prohlá‰ena biosférickou rezer-vací UNESCO a koza bezoárová byla prohlá‰ena za niãitele jejívzácné a pfiekrásné vegetace. Tato botanická perla jiÏní Mora-vy si jistû právem zasluhuje velkou ochranu, aby její hodnotybyly zachovány i pfií‰tím generacím. Je ale tûÏce pochopitelné,jak se aÏ do této doby mohlo na Pálavû zachovat a udrÏet tolikdruhÛ vzácn˘ch rostlin, kdyÏ tam obora stála jiÏ pfied rokem1885 (pfiesné zaloÏení obory není známo). Na plo‰e 299 ha setam historicky vyskytovalo 400 kusové stádo daÀãí zvûfie,témûfi 140 kusové stádo zvûfie mufloní a je‰tû pfied 30 lety setam stfiílelo aÏ 150 zajícÛ roãnû. K tomu tam Ïilo cca 30 kuso-vé stádo koz bezoárov˘ch. Jak je moÏné, Ïe tolik zvûfie napomûrnû malé plo‰e „vypáslo“ Pálavu aÏ do takového stavu,kter˘ svou mimofiádnou kvalitou umoÏnil vyhlá‰ení biosféric-ké rezervace UNESCO? V souãasné dobû agresivní travinyi dfieviny sniÏují v˘mûru stepní a lesostepní ãásti Pálavy, a takse v nejnovûj‰ím plánu péãe pro Národní pfiírodní rezervaciDûvín, tedy pro lokalitu b˘valé obory Pálava, objevila pasáÏ:„Je tfieba pro plochu 45 ha b˘val˘ch pastvin na vhodn˘ch plo-chách po vyfiezání náletov˘ch dfievin, zavést pastvu omezené-ho poãtu hospodáfisk˘ch zvífiat“. Koza bezoárová to asi neu-mûla a proto musela b˘t z Pálavy vyho‰tûna. Co k tomu dáledodat? Pfiednû, Ïe to, co dûlala koza bezoárová zadarmo, dûla-jí dnes lidé a domácí kozy za peníze. A také to, Ïe existujízákony dobré, ale i nedokonalé a ‰patné, coÏ dokladují jejichneustálé zmûny a doplÀky. Do které kategorie lze zafiaditzákon ã.114/1992 Sb. o ochranû pfiírody, to nám nepfiíslu‰íhodnotit. Nebo Ïe by ano? ■

Ing. Jifií Mlãou‰ek, b˘val˘ pracovník KI Fr˘dek Místek

Koza bezoárová (Capra aegagrus) dûlala zadarmo to, co se dnes dûlá za penízeKoza bezoárová pochází ze Stfiední a Malé Asie. Domovem byla i na Krétû. Byla vysaze-na na nûkter˘ch ostrovech ve Stfiedozemním mofii, a také v âeské republice – v obofiePálava.

LâR pomáhajíohroÏen˘m druhÛm

LESU

ZDAR

8 / 2006 23

O P¤ÍRODù

V roce 1994 bylo na Pálavû odchyceno prvních pût kusÛ ve slo-Ïení dva kozlové, jedna koza a dvû kÛzlata. Vzápûtí po vypu‰-tûní do obory Vfiísek jeden z kozlÛ pfiekonal kamennou obornízeì a utekl do volné pfiírody. V dal‰ím roce byly do obory pfie-vezeny tfii kozy a v roce 1996 tfii kozlové a tfii kozy. I v tomtopfiípadû jeden z kozlÛ utekl. Základem chovu kozy bezoárovév obofie Vfiísek se tak stalo celkem dvanáct kusÛ pfievezen˘chz Pálavy. Velice rychle si kozy oblíbily skalnatou ãást oborykolem b˘valého loveckého zámeãku, kde je i jeskynû, kteroukozy v dobû nepfiíznivého poãasí vyuÏívají jako úkrytu. Zajíma-vostí je, Ïe se kozy zdrÏují pomûrnû na malé plo‰e. Obora máv˘mûru 230 ha a kozy se pohybují pouze na její ãtvrtinû. S populací mufloní zvûfie, která je hlavní zvûfií obory, se veli-ce dobfie sná‰í. Dá se fiíci, Ïe si vzájemnû vÛbec nepfiekáÏejí. Je pochopitelné, Ïe i u nás se na‰lo nûkolik odpÛrcÛ chovu kozybezoárové v obofie Vfiísek. SvÛj odpor zdÛvodÀovali negativnímvlivem populace této zvûfie na bylinné patro v oblasti jejichv˘skytu. Z tohoto dÛvodu byly oploceny dvû kontrolní plochykaÏdoroãnû vyhodnocované v˘zkumn˘m ústavem. V˘sledky

vyhodnocování kontrolních ploch jednoznaãnû potvrzují vût‰ípestrost bylinného patra mimo tyto oplocené plochy. Znovu sepotvrdilo, Ïe odpÛrci chovu této zvûfie pouÏívají neovûfienéargumenty a jsou v opozici jen proto, Ïe je módní bojovat protiv‰emu, co není ve stfiední Evropû pÛvodní.Normovan˘ stav kozy bezoárové v obofie je 40 ks a k dne‰-nímu dni je stav populace celkem 32 kusÛ. NárÛst poãetníchstavÛ zvûfie je pomalej‰í, neÏ se pÛvodnû pfiedpokládalo.Hlavním limitujícím faktorem je doba kladení mláìat, kteréspadá do období od konce ledna do bfiezna. Vlhké chladné

poãasí v den kladení mláìat dokáÏe podstatn˘m zpÛsobemzredukovat pfiírÛst. Pokud je ov‰em v den kladení su‰‰í poãa-sí a kÛzle rychle oschne, pak bez vût‰í újmy pfieÏívá i mírnûj-‰í mráz. Porovnáme-li klimatické podmínky Pálavy a oboryVfiísek, je jejich nov˘ domov trochu chladnûj‰í. Celkovû lzehodnotit chov kozy bezoárové na âeskolipsku jako pomûrnûúspû‰n˘ s dostateãnou perspektivou k tomu, aby v budouc-nu byl i ãásteãnû v˘nosov˘. Ze strany myslivecké vefiejnosti jevelk˘ zájem o poplatkov˘ lov, kter˘ zatím byl zrealizovánpouze ve tfiech pfiípadech. VÏdy se jednalo o pfiedem povole-n˘ mimofiádn˘ odlov pfiestárl˘ch kusÛ nevhodn˘ch pro dal‰íchov. V budoucnu po dosaÏení normovan˘ch stavÛ poãítámepfiedev‰ím s prodejem Ïivé zvûfie, pfiípadn˘ poplatkov˘ odlovby mûl b˘t pouze okrajovou záleÏitostí. Populace kozy bezoárové na âeskolipsku je nejsevernûj‰í chovtéto zvûfie v Evropû a v celém regionu se tû‰í pomûrnû znaã-nému zájmu. Po pfiedchozí domluvû na lesní správû je zájem-cÛm umoÏnûna procházka oborou s moÏností prohlídky tétozvûfie a náv‰tûva Máchovy vyhlídky. Vzhledem k tomu, Ïekozy nejsou loveny, jsou znaãnû dÛvûfiivé a dají se snadnonafotit nebo nafilmovat. Chov kozy bezoárové v obofie Vfiísekbyl jiÏ nûkolikrát prezentován na programech ãeské televizea kameramani si chování kozy pfii natáãení velice pochvalova-li. Závûrem bych si dovolil oslovit v‰echny kolegy, ktefií zvolíâeskolipsko pro svoji dovolenou, aby jeden z v˘letÛ po okolíspojili i s náv‰tûvou obory Vfiísek. ■

Ing. Jaroslav Juneklesní správce LS âeská Lípa

Koza bezoárová na âeskolipskuPo rozporuplném rozhodnutí ochrany pfiírody o zru‰ení chovu kozy bezoárové na Pála-vû rozhodlo vedení podniku Lesy âeské republiky, s.p., Ïe populace této zvûfie v âR budezachována. Jako nová lokalita pro její chov byla vybrána obora Vfiísek na âeskolipsku.

LESU

ZDAR

8 / 200624

MYSLIVOST

Proã chránit tetfiívka právû v Jizersk˘ch horách? Na základûzji‰Èování poãetnosti jeho populace âeskou spoleãnostíornitologickou zde bylo v roce 2000 evidováno 77 kohoutÛa 29 slepic, v následujícím roce 93 kohoutÛ a 34 slepic.Roku 2005 SCHKO JH uvádí celkem 96 kusÛ. UÏivateléhoniteb k 31.3. 2006 vykazují poãetní stav 118 kusÛ. S pfii-hlédnutím k údajÛm o poãetnosti tetfiívka obecného v celéâeské republice lze vyvodit, Ïe v souãasné dobû Jizerskéhory disponují cca 8-12 % populace tetfiívka v rámci âeskérepubliky a patfií tedy k celostátnû v˘znamn˘m lokalitámtohoto ptaãího druhu. Za kritick˘ poãetní stav je zde pfiitompovaÏován stav tetfiívãí zvûfie ve v˘‰i 100 kusÛ.

Podíváme-li se do nedávné historie, po dvoulet˘ch pfiípra-vách byl v roce 2003 na LS Jablonec n/N schválen nov˘hospodáfisk˘ plán. V rámci kategorizace lesÛ zde byla vetfiech lesních oddûleních vyli‰ena subkategorie 32 h. Jdeo lesy zvlá‰tního urãení, v nichÏ jin˘ dÛleÏit˘ vefiejn˘ zájemvyÏaduje odli‰n˘ zpÛsob hospodafiení. Konkrétnû se jedná

o plochy pro pfiímou podporu zvy‰ování poãetnosti tetfiívka.Pro nás lesníky je jistû potû‰itelné, Ïe se tyto lokality v roce2004 staly jádrem vyhlá‰ené Ptaãí oblasti Jizerské hory dleNATURY 2000 (celkem 11 674 ha). Cílem oblasti chovu tetfiívka „Jizerská“ je celoroãní aktivníochrana a podpora v˘skytu silnû ohroÏeného ptaãího druhu.Zásady chovatelsk˘ch opatfiení se orientují na aktivní ochra-nu, a to pfiedev‰ím v roãních obdobích, která jsou limitují-cí pro jeho populaãní dynamiku (tok, hnízdûní, v˘chovakufiat, zimní období). Celoroãní aktivní ochrana a podporadruhu spoãívá ve vyuÏití v‰ech zákonn˘ch ustanovení lovu,zejména § 2, odst. 2 vyhlá‰ky 245/2002 Sb. Konkrétnû sejedná o celoroãní odlov prasete divokého bez omezení vûkua pohlaví, dále kuny lesní, kuny skalní, jezevce lesníhoa samozfiejmû také li‰ky obecné. V‰echny uvedené druhyjsou potenciálními predátory na zemi hnízdícího a zpravidlai nocujícího tetfiívka. Dále je nutné pfiizpÛsobit a usmûrnitv‰echny spoleãenské (turistika, sportovní akce aj.), ale i mys-livecké a lesnické aktivity v tûsném okolí tokani‰È v období

V Jizersk˘ch horách byla vyhlá‰enaoblast chovu tetfiívka obecného „Jizerská“ Dne 13. 6. 2006 nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úfiadu Libereckého krajeo vymezení oblasti chovu tetfiívka obecného „Jizerská“! Oblast zahrnuje celkem 22 115 hanáhorní plo‰iny Jizersk˘ch hor v 16 honitbách, jejichÏ drÏitelem je státní podnik Lesyâeské republiky. Aktem jejího vyhlá‰ení se zavr‰uje pûtiletá snaha ornitologÛ, lesníkÛi ochráncÛ pfiírody o podporu jizerskohorského „ãerného rytífie“.

Svahy Jizersk˘ch hor

LESU

ZDAR

8 / 2006 25

MYSLIVOST

Vyhlá‰ení oblasti chovu tetfiívka nemÛÏe b˘t jen dobr˘mdÛvodem k roz‰ífiení „loveck˘ch moÏností“ ve smyslu záko-na. Je to pfiedev‰ím dal‰í závazek vÛãi silnû ohroÏenémuptaãímu druhu, kter˘ je skuteãnou perlou a ozdobouv posledních letech tolik zkou‰ené jizerskohorské pfiírody. ■

(Pozn. red.: ZájemcÛm o podobnosti projektu autor poskyt-ne vzorovou dokumentaci)

Text a foto: Ing. Libor Dostál KI Liberec

od 1. dubna do 15. kvûtna bûÏného roku, aby byl zaji‰tûnmaximální klid v dobû tetfiívãího toku. Vzhledem k nadmofi-sk˘m v˘‰kám i ãasovému rozpûtí nejsou tím v˘znamnû ome-zeny jarní pûstební práce ani odlov srncÛ nájemci honiteb.

I kdyÏ oblast chovu tetfiívka „Jizerská“ byla vymezena nazákladû spoleãného návrhu drÏitelÛ honiteb, konkrétnû fiedi-tele KI Liberec a lesních správcÛ LS Jablonec n/N a LS Fr˘d-lant, lesníci si dobfie uvûdomují, Ïe má-li dojít k naplnûní cílÛoblasti, musí b˘t její mysliveck˘ rámec roz‰ífien také o hle-disko politické, ochranáfiské i ornitologické. Proto je dnes jiÏschválen˘ návrh statutu oblasti spoleãn˘m dílem pracovníkÛKrajského úfiadu Libereckého kraje, Správy CHKO Jizerskéhory, âeské spoleãnosti ornitologické i zástupcÛ LâR.

„„TTeettfifiíívveekk jjee ppttáákk ppeessttfifieejj‰‰íí aa hheezzããíí nneeÏÏ ppáávv!!““

IIbbrraahhíímm IIbbnn JJaakkúúbbÏÏiiddoovvsskk˘̆ oobbcchhooddnnííkk,, 1100.. ssttoolleettíí

V letu

Z Jizersk˘ch hor

âern˘ rytífi

Z Jizersk˘ch hor

Díl dvanáct˘: StromyFotografovat stromy není obtíÏné. UÏ z toho dÛvodu, Ïe nám pfiíroda nabízí celou ‰kálumoÏností. Jen vÏdy záleÏí na fantazii fotografa. Strom je vÏdy dílo pfiírody, nádhern˘skvost, kter˘ zvûãÀujeme. Neplatí zde Ïádné pravidlo, jako je tomu napfi. u architektu-ry, kdy musíme dodrÏovat urãité zásady, aby se nám nekácely svislé linie a fotografo-vaná budova pak na snímku nepadala.

Obr. ã. 2

Obr. ã. 1

Obr. ã. 3

LESU

ZDAR

8 / 200626

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

U fotografování stromÛ si mÛÏeme dovolit cokoli. MoÏnáprávû nahnutí stromu mÛÏe naopak pÛsobit esteticky, neÏkdyÏ strom fotografujeme v jeho normální poloze. Fotogra-fování stromÛ se stalo i urãitou módní záleÏitostí v oborufotrografie. Nejen u nás, ale i v zahraniãí se vydavatelékalendáfiÛ zab˘vají otázkou stromÛ. Proto mÛÏeme spatfiittituly nástûnn˘ch kalendáfiÛ „Stromy“ nebo prostû jen„Strom“, kde se potom autofii snaÏí ztvárnit strom v kaÏdémroãním období.Fotografování stromÛ v jarním období nám mÛÏe pfiírodanapomoci i v tom smûru, Ïe se mÛÏeme zamûfiit na ra‰ícílisty nebo kvûty. VÏdyÈ i kvetoucí javor nebo první listy bukunabízejí nepfieberné mnoÏství fotografické tvorby. V létûnám pomÛÏe zase olistûn˘ strom a moÏná i letní oblohas nádhern˘mi mraky, coÏ je kulisa, která nemÛÏe mít chybu.Podzim je dílo samo. Hlavnû velká ‰kála barev a listí násnemÛÏe nechat klidn˘mi, a tak v tomto období se tvofií nej-více. A jsou to nejen fotografové, ale i malífii, ktefií se nechá-vají inspirovat podzimní pfiírodou. K tomu je‰tû mÛÏemezachytit mlhu, která nám napomÛÏe k nádhern˘m obrazÛm.Zima rovnûÏ nahrává v‰em fotografÛm, aÈ jiÏ se jednáo zasnûÏené stromy ((oobbrr.. 11)) nebo jen omrzlé, kdy jinovatkaobalí vûtve, kde potom mÛÏeme ãasto vyuÏívat i detaily.Fotografovat stromy mÛÏeme proto v kaÏdém roãním obdo-bí, a to z rÛzn˘ch vzdáleností. Nûkdy fotografujeme celéstromy, které mohou b˘t umístûny na horizontu ãi v poros-tu nebo stojící samostatnû. Nemusíme se bát ani detailÛ, kdyoblíben˘m motivem je kÛra stromu, která nûkdy tvofií zají-mavé obrazce. I bliωí pohled na kofieny pÛsobí velmi foto-genicky. Zajímavé snímky mÛÏeme udûlat i tím zpÛsobem, Ïefotografujeme stojící kmen stromu tak, Ïe u paty stromu pfii-tiskneme fotoaparát tûsnû ke kmenu a fotografujeme pohledvzhÛru. Tyto snímky pÛsobí velmi zajímavû. MÛÏe se jednato ‰tíhl˘ kmen borovice nebo naopak pokroucen˘ kmen sta-rého dubu. VÏdy budou snímky pÛsobit zajímavû.V pfiípadû nedostatku svûtla musíme pouÏít stativ a v nûkte-r˘ pfiípadech i blesk, abychom prosvítili tmavou ãást objek-tu ((oobbrr.. 22)). Velmi dobfie se ztvárÀují i detaily such˘ch nebopadl˘ch stromÛ, které leÏí na zemi. Zde se vyplatí pouÏíti ‰irokoúhlé objektivy. Na druhé stranû mÛÏeme pfii fotogra-fování vyuÏít i teleobjektiv 200 mm ((oobbrr.. 33)). Nejen, Ïe námpfiiblíÏí objekt, ale i oddûlí pozadí. Fotografujeme-li stromna horizontu, nesmíme zapomínat na mraky. Na ((oobbrr.. 44)) jeukázka, kdy nám vhodné mraky dokreslí dominantu stromÛ,které trãí k obloze.Vhodné osvûtlení a pfiedev‰ím slunce je nedílnou souãástínûkter˘ch snímkÛ. Na ((oobbrr.. 55)) vidíme, jak mÛÏe sluncepomoci zábûru. Jedná se o buk, kter˘ má na podzim barev-né listí a stojí uprostfied smrkového porostu. Ov‰m jen rannípaprsek slunce, kter˘ proniká do porostu, staãí k tomu, abyna chvíli ozáfiil ãást barevného listí. Takové unikátní snímkyse mohou získat náhodnû, nebo naopak na nû ãekáme fiaduhodin, jako tomu bylo v tomto pfiípadû, kdy jsem u Kvildyna ·umavû objevil tento strom.

Jaromír Zumr st.

Obr. ã. 4

Obr. ã. 5

LESU

ZDAR

8 / 2006 27

·KOLA PRAKTICKÉ FOTOGRAFIE

LESU

ZDAR

8 / 200628

DùTI A MLÁDEÎ

Po pfiíchodu do cíle ãekalo na unavené soutûÏící obãerstve-ní v podobû porce peãeného masa a nutn˘ch tekutin, kteréúãastníci dostali také na startu. Po krátkém odpoãinku paknásledoval odpolední program, kter˘ moderátor rádia Faktorzakonãil losováním tomboly, jemuÏ asistovali pan Petr Vok,poslední roÏmbersk˘ vladafi, a jeho choÈ paní Katefiinaz Ludanic. Témûfi 40 dûtí si odneslo hodnotné ceny od LâR,s.p., jiÏ pfii pfiíchodu v‰ak kaÏd˘ úãastník obdrÏel na památ-ku puzzle a dfievûn˘ medailon.

V prÛbûhu odpoledne mûly dûti moÏnost vyzkou‰et své umûnív jízdû na koni, stfielbû na laserové stfielnici, soubor renesanã-ních tancÛ Fioretto z âeského Krumlova pfiedvedl a také uãildûti tance z doby gotické a renesanãní. Dûti mûly moÏnostsledovat práci mistra sochafie Petra Fridricha – FÍDI z Pohád-kového domu v â. Krumlovû, stejnû jako si zahrát divadlos dfievûn˘mi loutkami, které pro nû z tohoto domu pfiivezl Ing. Vondrou‰. JiÏ tradiãní a velmi oblíbenou atrakcí byl jakovÏdy mistr Jura Magic – Balloon Twisting (Jifií Janovsk˘)z Hluboké nad Vltavou, kter˘ sv˘mi zvífiátky, kvûtinami a dal-‰ími krásn˘mi vûcmi z balonkÛ nestíhal uspokojit zájem dûtí.

Vzhledem k sluneãnému poãasí bylo vítan˘m zpestfiením(kterému neodolali ani nûktefií dospûlí) sprchování vodnímdûlem, jehoÏ se ochotnû ujali hluboãtí hasiãi v ãele s velite-lem sboru panem Karvánkem – shodou okolností ‰kolníkemZ·. Z ohlasÛ, které jsme bûhem dne i pozdûji zaznamenali,je zfiejmé, Ïe se tato akce vydafiila a lze jen podûkovatzamûstnancÛm LS Hluboká nad Vltavou za pfiípravu a prácibûhem akce. K úspûchu pfiispûlo také pûkné poãasí, kterémujsme sice neporuãili, ale i pfiesto bylo na na‰í stranû. ■

Ing. Jan Zasadillesní správce LS Hluboká nad Vltavou

Mléã nebo klen? Na koníãka si vyskoãím

Îáci bûhem pfiibliÏnû 6 km procházky, která z vût‰í ãástivede Starou oborou, vÏdy absolvují rÛzné znalostní (pozná-vání dfievin, kvûteny, ptákÛ, stop zvûfie, trofejí atd.) a spor-tovní disciplíny (chÛze po lanû, pytliáda). Dûti byly zamûst-nanci LS zkou‰eny vût‰inou po skupinkách, znalosti bylypodle vûku rÛzné a je moÏno fiíci, Ïe kaÏd˘ si odnesl kouseknového poznání. Je potû‰itelné, kdyÏ se v závûru dozvíte, ÏespoluÏáci pfiekazili malému bojovníkovi niãení hojnû kve-toucích náprstníkÛ velkokvût˘ch, které v jeho oãích pfiedsta-vovaly nepfiátele hodné setnutí hlavy. Vztah k pfiírodû sedostal do sporu moÏná s poãítaãovou hrou, kde jsou bitvyna Ïivot a na smrt zcela bûÏné.

Den s LâRna LS Hluboká nad Vltavou Dny s LâR pofiádané LS Hluboká na Vltavou jsou specifické tím, Ïe programu, kter˘ pra-covníci LS pfiipraví, se neúãastní rodiny s dûtmi, ale Ïáci základní ‰koly pod vedenímtfiídních uãitelÛ. Leto‰ního jiÏ ãtvrtého roãníku se dne 21. ãervna zúãastnili Ïáci1.–7. tfiídy Z· Hluboká nad Vltavou a 1. a 4. tfiídy Církevní Z· z â. Budûjovic v celko-vém poãtu „pouze“ 330 dûtí oproti oãekávan˘m 400.

Na lanové lávce

Celá akce byla zahájena u b˘valé hájenky Záti‰í ukázkounorování li‰ek v umûlé nofie. V˘konem obou jezevãíkÛ bylydûti nad‰eny. Poté vyrazily jednotlivé skupiny pod vedenímmístních lesníkÛ na prohlídku jednotliv˘ch stanovi‰È. Ces-tou si kaÏd˘ mohl zkusit zmûfiit tlou‰Èku a v˘‰ku stromu(pozornost upoutal zejména pfiírÛstov˘ nebozez), zasaditstromek nebo u krmelce pfii povídání o myslivosti potûÏkatjelení ãi daÀãí paroÏí… Asi nejvût‰í zájem vzbudil probírko-v˘ harvestor Timberjack. Do jeho kabiny se chtûli podívatúplnû v‰ichni. A ti nejodváÏnûj‰í si pod vedením operátoramohli zkusit skácet a zpracovat strom. Pro zpestfiení bylajedna zastávka vûnována pohraniãnímu opevnûní z pfiedvá-leãn˘ch let.Závûreãné opékání bufitÛ se stalo symbolickou teãkou zapfiíjemnû proÏit˘m dnem, kter˘ bude dûtem pfiipomínati mal˘ dárek od lesní správy. V‰ichni zúãastnûní pracovníciodvedli velik˘ kus práce a v praxi si ovûfiili, Ïe dokáÏí pfii-pravit pro ‰kolní dûti zajímav˘ program, kter˘ zároveÀ pozi-tivnû formuje pohled tûch nejmen‰ích na na‰e lesní hospo-dáfiství. ■

Ing. Otto KuãeraLesní správa Fr˘dlant

Den v lese na LS Fr˘dlantV úter˘ 13.ãervna tohoto roku uspofiádali pracovníci lesní správy Fr˘dlant ve spoluprá-ci s âeskou lesnickou spoleãností akci pojmenovanou Den v lese pro více neÏ 70 dûtíz prvního stupnû základní ‰koly v Raspenavû. Jejím hlavním cílem bylo ukázat ‰kolákÛm,co v lese dûláme, proã to dûláme a jak to dûláme. ZároveÀ jsme zji‰Èovali zájem ostat-ních ‰kol na Fr˘dlantsku o podobnou exkursi do lesnického provozu.

LESU

ZDAR

8 / 2006 29

DùTI A MLÁDEÎ

Ukázka norování na umûlé nofie

Závûreãné opékání bufitÛSeznámení se s harvestorem Timberjack

Zastávka u ãs. pohraniãního opevnûní z let 1935-38

LESU

ZDAR

8 / 200630

Odborná exkurze v RumunskuVe dnech 7. aÏ 13. ãervna 2006 Lesní správa Jeseník ve spolupráci s Jesenickou lesnickouspoleãností zorganizovala odbornou exkurzi u státních lesÛ v Rumunsku – pohofií Mara-mure‰. Vzhledem k nutnosti pfiekonání vût‰ích vzdálenosti na silnicích hor‰í kvality bylyvyuÏity noãní pfiesuny. Odjezd byl 7. 6. v 18 hod. a pfiíjezd zpût 13. 6. v 5 hodin ráno.

První odbornou ukázkou byla lesní úzkokolejná Ïelezniãkaúdolím fieky Wasser. Byla postavena v letech 1933 aÏ 1938investorem z Maìarska. Po celou dobu byla vyuÏívánaa provozována nûmeckou komunitou osídlencÛ v tétooblasti. V˘chozí stanice ve Viseul de Sus se nachází v 300 mn. m., koneãná stanice leÏí 1200 metrÛ nad mofiem. V sou-ãasnosti je Ïeleznice provozována jak pro odvoz dfiíví, taki turisticky, a hlavnû je dopravním prostfiedkem a jedin˘mzpÛsobem zpfiístupnûní zapadl˘ch vesnic. Roãnû se jí svezecca 120 tis. m3 dlouhého i krátkého dfiíví. Délka je 42 km,mimo to má nûkolik krat‰ích vûtví do vedlej‰ích údolí. TûÏa-fii tûÏí dfiíví pfieváÏnû MP Husquarna 365, pfiibliÏovánok Ïeleznici je po krátk˘ch, novû budovan˘ch sváÏnicích,SLKT TAF 657.

Dal‰í ukázkou byla rezervace, z na‰eho pohledu spí‰e genovázákladna, pro dub zimní „Rezervace de Seminte nr. 15“. Les-níci nám vysvûtlili zpÛsob hospodafiení, vãetnû ochrany stáva-jícího porostu proti po‰kozování pfiibliÏováním z jin˘ch loka-lit. V lesní ‰kolce byli úãastníci seznámeni s organizací ‰koleku lesního závodu, kde hlavní pûstovanou dfievinou je dub

Pohofií Maramure‰ se nachází v severním Rumunsku a jesouãásti karpatského pohofií. Rozkládá se pfii hranici s Ukra-jinou, velkou ãást hranice tvofií fieka Tisa. Hlavním mûstemoblasti je Baia Mare. Pohofií je porostlé hust˘mi lesy, mezidubov˘mi a bukov˘mi porosty a loukami se pasou stádaovcí, skotu a koní. Zapadlé vesnice jsou velmi tûÏce dostup-né po hrbolat˘ch, neudrÏovan˘ch silniãkách. Krajské fieditel-ství státních lesÛ se nachází v Baia Mare, lesní závod sídlív Sighetu. A právû pracovníky tohoto závodu byl pro exkur-zi pfiipraven program.

Lesní závod Sighetu se rozkládá zhruba na v˘mûfie 10 700 hastátních lesních pozemkÛ a 3600 ha pozemkÛ soukrom˘ch.Ve státních lesích se tûÏí roãnû 21 tis. m3, v soukrom˘chcca 8 tis. m3. Organizaãnû je závod rozdûlen na 4 polesí, tatopolesí mají zhruba 5 revírÛ. Dfievinná skladba lesních poros-tÛ je tvofiena ze 70 % bukem, z 15 % dubem a z 15 % smr-kem. TûÏební ãinnost je na 50 % zadávána firmám po pro-veden˘ch draÏbách a prodej dfiíví je realizován u „P“. Celkem50 % objemu je obchodováno státními lesy. Pûstební ãin-nost je ze 100 % zaji‰Èována v reÏii závodu.

PANORAMA

Expediãní sklad

LESU

ZDAR

8 / 2006 31

a ménû modfiín. V roce 2006 bylo vyzvednuto 80 tis. ks dubÛpro vlastní potfiebu a 40 tis. ks pro prodej. Práce se provádûjípfieváÏnû ruãnû – i zde je nedostatek vhodn˘ch pracovníkÛ.

V Sepence byli ãlenové exkurze podrobnû seznámeni s hos-podafiením na pstruÏí farmû s produkci 20 t trÏní ryby zarok. Mateãné ryby pro chov zde získali jednak z místníchfiíãek, a také dovozem z Dánska. Vodu potrubím odvádûjíz fieky do nádrÏí, kde se ãistí. Je to nutné, protoÏe ãástoblasti nad touto lokalitou je v soukromém vlastnictví a pfiitûÏbû a pfiibliÏování dochází nepfiedvídatelnû k zakalenívody. Odchov ryby provádûjí komplexnû ve v‰ech v˘vojov˘chstádiích. V noãních hodinách je cel˘ areál hlídán psy, proto-Ïe zde ‰kodí hlavnû vydra, ãáp ãern˘. Zatoulal se sem i med-vûd a byl odstfielen. Ekonomicky, pfii cenû krmiva 1 EUR/1 kg a cenû prodan˘ch ryb 5 EUR/1 kg není provoz ziskov˘.

Mimo v˘‰e popsan˘ch odborn˘ch ukázek zhlédli úãastníciexkurze v Sapantû „Vesel˘ hfibitov“ (Cheerfull Cemetery, Cimi-tirul Vesel), novû zbudovan˘ celodfievûn˘ kostel (ManastireaSapanta Peri), novû vybudovan˘ klá‰ter pravoslavné církvea mnoho pro tuto oblast typick˘ch vrat, která jsou zdobenakomplikovan˘mi fiezbáfisk˘mi prácemi a lze je hodnotit jakoumûlecká díla. Pfii spoleãenském veãeru s rumunsk˘mi lesníkybyla ochutnána specialita „jehnû na roÏni“, a také místnípálenka. K úspûchu pomohl rovnûÏ sponzorsk˘ dar PivovaruHolba z Hanu‰ovic a v˘robky Selské pekárny z Jeseníku.

Exkurze se zúãastnilo celkem 39 pracovníkÛ z fiad LesÛ âR(LS Jeseník, Rychnov n.K., Ruda n.M., Hanu‰ovice, ·ternberka LZ Kladská), MÎP âR, CE WOOD, a.s., All Wood, a.s., MÚa jin˘ch soukrom˘ch firem. ■

Ing. Jaromír Latner,CSc.lesní správce

PANORAMA

Vesel˘ hfibitov Horní sklad, v pozadí celnice

Cesta do hor

Îelezniãní depo

Expediãní sklad

Mistrovství Evropy loveck˘chtrubaãÛ v DánskuVe dnech 8. a 9. ãervence 2006 se spojen˘ soubor loveck˘ch trubaãÛ LâR, LS Javorníka LS Jeseník, ve sloÏení J. V˘mola, R. Jefiábková, J. Ha‰ka, P. Ha‰ka, R. Procházkaa L. Kohoutek, zúãastnil Mistrovství Evropy loveck˘ch trubaãÛ.

LESU

ZDAR

8 / 200632

Mistrovství se konalo v Dánsku v mûsteãku Horsens, kdevlastní vystoupení probíhala v reprezentaãním areáluForum Horsens. Zastoupeny byly státy – SRN, Dánsko,Rakousko, ·védsko, Holandsko a âesko. SoutûÏilo se vedvou skupinách, a to s nástroji v ladûní „B“ a v ladûní „ES“.V prvé skupinû bylo pfiihlá‰eno 19 souborÛ, ve druhé pak11 souborÛ. Velikost souborÛ se pohybovala v rozmezí od4 do 29 ãlenÛ. Dirigent byl dle propozic z vystupovánívylouãen. Z ãesk˘ch souborÛ soutûÏili v prvé skupinû „Tru-baãi VLS âR“, „Trubaãi LDF Brno – Dan“ a „Trubaãi LDFBrno – San“. Ve druhé skupinû pak „Soubor trubaãÛ LâR“,a „Trubaãi OMS Pfierov“.Jednotlivá vystoupení sestávala u prvé skupiny souborÛ ze tfiískladeb povinn˘ch, u druhé skupiny jen ze dvou. U obou sku-pin byla je‰tû skladba volná. Porota hodnotila dodrÏení noto-vé pfiedlohy a hudebnost vystoupení, zvuk a intonaci,sloÏitostvoln˘ch skladeb a celkov˘ dojem z vystoupení. Buì pûtu prvé, nebo tfii rozhodãí u druhé skupiny mûli k hodnocení0-13 bodÛ pfiepoãítávan˘ch koeficienty stanoven˘mi pro jed-notlivá kritéria. Jaké byly v˘sledky ãesk˘ch souborÛ? Ve sku-pinû s „B“ ladûn˘mi nástroji obsadil soubor „Trubaãi LDFBrno-Dan“ 8. místo, „Trubaãi LDF Brno-San“ 9. místo a „Tru-baãi VLS âR“ 11. místo. Ve skupinû s „ES“ ladûn˘mi nástrojiobsadil soubor „Trubaãi OMS Pfierov âR“ 2. místo a soubor„Trubaãi LâR âR“ 7. místo.

Pofiadatelé vûnovali celému prÛbûhu mistrovství velkoupozornost a publicitu, o ãemÏ svûdãí i zahajovací projevJeho královské V˘sosti prince manÏela, primátora mûstaHorsens a mnoha jin˘ch hostÛ. Slavnostní ukonãení s vyhlá-‰ením vítûzÛ a pfiedáváním cen se uskuteãnilo v centrumûsta v blízkosti radnice. Za úspû‰né vystoupení a tími reprezentaci nejen LesÛ âR, ale i âeské republiky patfiípodûkování celému na‰emu souboru, zejména pak R. Jefiáb-kové za odborné vedení, J. V˘molovi za organizaãní zaji‰tû-ní a J. Ha‰kovi a L. Kohoutkovi za bezpeãnou pfiepravu.Podûkování úãastníkÛ za to, Ïe mohli na mistrovství vystou-pit, pak patfií státnímu podniku Lesy âR.A je‰tû nûkolik informací navíc. Soubor byl ubytován v GudenaCampingu u fiíãky Gudena v rekreaãní chatce. K dispozici zde bylbazén, spoleãné sociální zafiízení a spoleãenská místnost s tele-vizí, kde bylo moÏno sledovat závûr mistrovství svûta v kopané.Ve stejném místû byli ubytování i soutûÏící z LDF Brno a OMSPfierov. Voln˘ ãas trubaãi vyuÏili k debatám o problémechv „Klubu trubaãÛ âR“, k rozcviãování, a také k fotbalovémuzápasu. To v‰e ve velmi pfiátelské atmosféfie. Lze si jen pfiát, abymoÏností k podobn˘m vystoupením a tím i k reprezentaci LâR,âR a místních regionÛ bylo i v budoucnu víc. ■

Ing. Jaromír Latner, CSc.lesní správce

Spoleãné foto

PANORAMA

Îalmanova cesta na Pozofiicku„Zrodilo se pfiíli‰ mnoho lovcÛ tûÏících z myslivosti jako z nevyãerpatelné studnice osob-ní zábavy, ale profiídly fiady myslivcÛ ‰kolen˘ch a ukáznûn˘ch. Jest nutno míti na pamû-ti, Ïe zvûfi jest jmûním národním, z nûhoÏ lze tûÏiti pouze v˘nos, ale bez dotãení pod-staty statkové. UvaÏme, Ïe zanikl˘ Ïivoãich musí b˘ti ze seznamu tvorÛ vymazán navûky. Proto jest nutno se zvûfií hospodafiiti opatrnû a svûfiovati ji péãi osob charakter-ních a myslivecky ‰kolen˘ch.“ (J. Îalman, Základy myslivosti)

Tabule Vildenberk

O. Novobilsk˘ pfii stfielbû na loveckém kole

LESU

ZDAR

8 / 2006 33

PANORAMA

PfiestoÏe pÛvodem nepochází z lesnického rodu, jeho láskak pfiírodû jiÏ od dûtství urãovala jeho Ïivotní a profesní dráhu.Stal se lesníkem. Pfie‰el v praxi u státních lesÛ mnoha funk-cemi, vÏdy v‰ak zÛstal vûrn˘ Jesenicku. Do starobního dÛcho-du odcházel z funkce revírníka revíru „Klín“ na Lesní správûJeseník. Ve svém profesním Ïivotû dokázal moudfie skloubitãinnost lesníka s ãinností myslivce. V obou byl vynikajícímodborníkem s praktick˘mi zku‰enostmi. Vynikl rovnûÏ v dis-ciplínû vábení jelenÛ, ãímÏ se dostal do ‰irokého povûdomímyslivecké a lesnické vefiejnosti. Stál u zrodu tûchto soutûÏí,dosáhl mnoha úspûchÛ nejen u nás ale i v zahraniãí, podílelse a je‰tû se podílí na v˘chovû nov˘ch trubaãÛ. Za ve‰kerou práci pro lesní hospodáfiství a myslivost mupatfií podûkování. Za jeho osobní pfiístup, jehoÏ si v‰ichnispolupracovníci velmi váÏí, mu rovnûÏ dûkují a pfiejí mu dodal‰ích let je‰tû mnoho elánu a krásn˘ch záÏitkÛ.

Ing. Jaromír Latner, CSc.lesní správce

Nejenom moudr˘m myslivcem, ale i v˘born˘m lesníkema ãlovûkem byl pan Josef Îalman. Dlouhá léta pÛsobil jakosprávce lichten‰tejnsk˘ch lesÛ na Pozofiicku. K uctûní jehoosoby vznikla i rÛzná místní pojmenování : Îalmanova stu-dánka, chata Îalmanka, ÎalmanÛv kámen, Îalmanovy doug-lasky. V roce 2004 byla zfiízena nová turistická znaãkaz Pozofiic do údolí Hostûnického potoka k lovecké chatûJelenici. Lesní ãást této turistické trasy vede právû kolem„Îalmanov˘ch pomníãkÛ“ a obecní zastupitelstvo Pozofiicproto pfiijalo oficiální název trasy – Îalmanova cesta. Pûknáa nenároãná vycházka vás zavede také na místo, kde stávalhrad Vildenberk. O jeho historii se dozvíte z novû umístûnéinformaãní tabule. Po cestû je nûkolik lesních studáneka dojdete-li aÏ k chatû Jelenici, mÛÏete obdivovat kouzelnéokolí, o které se starají ãlenové âeského svazu ochráncÛpfiírody z Pozofiic. Je zde mokfiadní louka, tÛÀ pro obojÏi-velníky, alej, ale také pûkné posezení s ohni‰tûm pfiímou chaty. Chatu máme pronajatou od LesÛ âR a je vyuÏívá-na jiÏ ‰estnáct rokÛ jako ekocentrum, zároveÀ slouÏí ãtvr-t˘m rokem jako terénní v˘ukové pracovi‰tû SEV Vûtfiák (stfie-disko ekologické v˘chovy).Mnohé dal‰í zajímavosti si mÛÏete pfieãíst na stránkáchhttp://vetrak.pozorice.cz, kde najdete i kontakty, pokudbyste k nám chtûli zavítat. ■

Mgr. Ale‰ Tinka

Sedmdesátiny Oldfiicha Novobilského Dne 21. srpna 2006 se doÏívá 70 let lesník, myslivec, kynolog, vãelafi a hlavnû ãest-n˘ a poctiv˘ ãlovûk, pan Oldfiich Novobilsk˘.

LESU

ZDAR

8 / 200634

Za v‰etko ìakujemVበãasopis LESU ZDAR mi zasielate pravidelne od roku1994. Pracoval som vo vy‰‰ích funkciach riadenia pod-niku Lesy BeÀu‰, ‰.p., neskôr ako riaditeº Od‰tepnéhozávodu BeÀu‰. UdrÏiaval som priame kontakty s pracov-níkmi Vá‰ho podniku. Pfii náv‰teve Slovenska v oblastiNízkych Tatier a Slovenského Rudohoria som ich nie razaj sprevádzal. Stretnutia boli zaujímave i pouãne pre obestrany. Rovnako so záujmom som ãítal Vበãasopis, ktor˘mi bol ãasto uÏitoãn˘.

Odi‰iel som v‰ak na starobn˘ dôchodok… a preto midovoºte, sa Vám srdeãne poìakovaÈ za doruãovanieãasopisu, za priateºstvo a dobré vzÈahy s Va‰ími zamest-nancami, za moÏnosÈ náv‰tevy niektor˘ch z Va‰ich pra-covísk osobne i nepriamo prostredníctvom ãasopisuLESU ZDAR.

E‰te raz Vám za v‰etko srdeãne ìakujem a prajemveºa úspechov pfii plnení nároãn˘ch úloh.

Ing. Rudolf GalgonBeÀu‰

Slovenská republika

VáÏen˘ pane generální fiediteli!

Úvodem Vás srdeãnû zdravím a dûkuji za Vበãas, kter˘budete vûnovat ãtení tohoto dopisu. V na‰í obci Pofiíãíu Litomy‰le byly v roce 2005 provedeny protipovodÀo-vé úpravy na místním potoce Desinka, jejichÏ investo-rem byl státní podnik Lesy âeské republiky, Hradec Krá-lové. Úpravy se t˘kaly lokalit, kde v minul˘ch letechdocházelo takfika kaÏd˘ rok k vylití potoka z korytaa následnû k zaplavení okolních objektÛ, ãímÏ docháze-lo ke ‰kodám na majetku. Chtûl bych Vám proto toutocestou podûkovat za uvolnûní prostfiedkÛ na tuto akci,protoÏe právû díky tûmto úpravám jsme mohli v na‰íobci po dlouh˘ch letech proÏít relativnû klidné jarní tánía nezaznamenali jsme Ïádné vût‰í ‰kody na majetkuna‰ich obãanÛ. Pevnû doufám, Ïe tomu tak budei v letech následujících.

JelikoÏ jsem se zúãastÀoval v‰ech jednání, kterápfiedcházela vlastní stavbû, vãetnû pfiípravy projektovédokumentace, jsem si vûdom, Ïe stávající profil korytaje schopen pojmout tzv. dvacetiletou vodu. Jakékolivdal‰í zkapacitnûní prÛtoku by uÏ znamenalo zásah dosoukrom˘ch nemovitostí a v nûkter˘ch pfiípadech i jejichdemolici.

Chtûl bych také vyzvednout dobrou spolupráci s fir-mou provádûjící stavbu, POPR Hradec Králové,a s dozorem stavby od hradecké správy tokÛ panemLiborem Hromádkou, správcem tokÛ. Myslím si, Ïev‰echny problémy byly fie‰eny operativnû ke spokoje-nosti v‰ech tfií zúãastnûn˘ch stran. Je‰tû jednou srdeã-nû dûkuji a doufám, Ïe se nám v letech nadcházejícíchpovede za Va‰í podpory dofie‰it i zb˘vající úseky tokuDesinka v zastavûné ãásti obce, které vyÏadují opravu.

S pozdravem

Barto‰ Franti‰ekstarosta obce Pofiíãí u Litomy‰le

LISTÁRNA

Ilustraãní foto Ing. Jaroslav Karas

Ilustraãní foto Ing. Jaroslav Karas

LESU

ZDAR

8 / 2006 35

PANORAMA

Zelené schránky jsou od 10. července umístěny na každém krajském inspektorátua na Ředitelství LČR.Dotazy, názory i připomínkymohou zaměstnanci LČR vznášet zcela anonymně.

8 / 200636

PANORAMA

Nové odborné publikace a knihyz oboru lesnictví a pfiíbuzn˘ch oborÛBuilding Capacity in Sharing Forest and MarketInformationRasËirenie vozmo÷nostej po obmenu informaciej o lesaxirynkax/Budování kapacit pro sdílení informací v lesním hospodáfiství/Sborník v angliãtinû a v ru‰tinû z mezinárodního workshopu(Praha a Kfitiny, 24. - 28. 10. 2005), kter˘ pofiádaly FAO, LâRa MZe âR pro lesníky z kavkazsk˘ch republik a zemí stfiední Asiea kter˘ pfiivítal v˘znamné experty pro otázky marketingu lesníchzdrojÛ, ktefií pomáhali úãastníkÛm z cílov˘ch zemí lépe se ori-entovat v tématice a formulovat závûry. Cílem bylo seznámit ses aktuálními problémy lesnictví v dan˘ch zemích a pomocis budováním struktur pro fiízení lesního hospodáfiství zejménaz pohledu zaji‰tûní informaãní základny.Vyd. Lesy âeské republiky, s.p., Hradec Králové, 2006/pfiidûleno technické knihovnû LâR HK/

Implementation of Natura 2000 by State Forestry Organizations within the EU/Implementace soustavy Natura 2000 u státních lesnick˘chorganizací v rámci Evropské unie/Sborník v angliãtinû s prezentacemi pfiíspûvkÛ zúãastnûn˘chzemí na mezinárodním workshopu, Îidlochovice, 3. – 5. 4.2006. Cílem workshopu bylo zmapovat situaci soustavy Natura2000 u organizací státních lesÛ v Evropû a umoÏnit vzájemnouv˘mûnu informací mezi zúãastnûn˘mi zástupci státních lesÛ.Zájem o tuto aktivitu LesÛ âeské republiky, s.p., je patrn˘ zespektra zúãastnûn˘ch zemí: zástupcÛ z Rakouska, Bavorska,Francie, Polska, Irska, Finska, Loty‰ska, Litvy, Estonska a âeskérepubliky. Pozvání LesÛ âeské republiky, s.p., pfiijal Dr. LadislavMiko, fieditel generálního fieditelství ochrany pfiírodních zdrojÛEvropské komise. Sborník obsahuje i v˘stup na CD nosiãi.Vyd. Lesy âeské republiky, s.p., Hradec Králové, 2006/pfiidûleno technické knihovnû LâR HK/

Skeptick˘ ekolog. Jak˘ je skuteãn˘ stav svûta?/z anglického vydání “The Skeptical Envirnonmentalist“ z roku2001, které je upraven˘m a doplnûn˘m pfiekladem dánskéhooriginálu “Verdens Sande Tilstand“ z roku 1998/Bjo/rn LomborgSvût na tom není zdaleka tak ‰patnû, jak v médiích bez ustání sly-‰íme, jeho stav se nezhor‰uje, ale naopak v zásadû zlep‰uje. Tako-vá je základní my‰lenka knihy Skeptick˘ ekolog, s níÏ dánsk˘ sta-tistik vyvolal na poãátku tisíciletí velké pozdviÏení v environmen-tálních kruzích. Kniha vze‰la ze snahy provûfiit a pokud moÏnovyvrátit ekologicky optimistická tvrzení, která znûla tehdej‰ímuãlenu Greenpeace zcela nereálnû. Brzy v‰ak ke svému pfiekvapenído‰el k závûru, Ïe optimismus je vskutku namístû a Ïe proroctvízkázy se opírají o nepfiesné, z kontextu vytrÏené a nûkdy dokon-ce zcela vymy‰lené údaje. Lomborg ve ãtenáfisky pfiístupnémv˘kladu probírá v‰echny nejv˘znamnûj‰í problémy stavu svûta –od velikosti populace, v˘Ïivy a prosperity pfies problémy pfiírod-ních zdrojÛ a zneãi‰tûní aÏ po biodiverzitu a globální oteplování.Jeho argumenty podpírá velk˘ poãet pfiíkladÛ a údajÛ ze v‰eobec-nû uznávan˘ch zdrojÛ, které si mÛÏe kaÏd˘ ovûfiit. Druhou hlavnímy‰lenkou knihy je ekonomick˘ aspekt, environmentalisty ãastopomíjen˘. Autor se vÏdy ptá, co nûjaké opatfiení stojí a zda by seza tyto peníze nedalo pofiídit nûco, co bude mít pro kvalitu Ïivo-ta na Zemi vût‰í pfiínos. Kniha Skeptick˘ ekolog se stala globálnímstatistick˘m bestsellerem, pfieloÏen˘m do desítky svûtov˘ch jazy-kÛ. Kniha je nepostradatelná pro v‰echny, kdo chtûjí mít kritick˘pfiehled o ekologick˘ch diskusích posledních desetiletí.Vyd. nakladatelství Dokofián a Liberální institut, Praha, 2006/zakoupeno u vydavatele pro technickou knihovnu LâR HK/

Zvífiata a rostliny lesa/z nûmeckého originálu “Tiere und Pflanzen des Waldes“ z roku2005/Frank a Katrin HeckeroviKniha obsahuje 140 nejpoãetnûj‰ích a nejznámûj‰ích druhÛ zví-fiat, rostlin a hub – jejich typické poznávací znaky patrné naprvní pohled a pfiesné urãení prostfiednictvím více neÏ 200barevn˘ch fotografií. V knize nechybûjí zajímavosti jako „ãaro-dûjné kruhy hub“, hálky na listech nebo nejãastûj‰í stopy zvífiat.Vyd. Vydavatelství Víkend, s.r.o., Praha, 2006/zakoupeno v Knihkupectví Myslivost, Praha, pro technickouknihovnu LâR HK/

Atlas hmyzuVladimír Pokorn˘ a Franti‰ek ·ifnerAtlas hmyzu pfiiná‰í provedením dosud nepfiekonané barevnétabule rÛzn˘ch fiádÛ hmyzu z publikací, které byly vydáványv období od kolem roku 1800 do roku 1926 a které jsou dnespro bûÏného ãtenáfie nedostupné. Zaãínající entomolog ãi sbû-ratel hmyzu, neÏ pfiistoupí k pouÏívání moderních klíãÛ, potfie-buje barevná vyobrazení hlavních druhÛ hmyzu. Tento úãel bymûl plnit vydan˘ Atlas hmyzu, kter˘ zahrnuje ukázky barevn˘chvyobrazení z tûchto fiádÛ hmyzu: ‰upinu‰ky, jepice, váÏky, po‰-vatky, snovatky, cvrãkovci, ‰kvofii, kudlanky, ‰vábi, v‰ekazi,drobnûlky, stra‰ilky, kobylky, saranãata, pisivky, v‰enky, v‰i,tfiásnokfiídlí, kfiísi, stejnokfiídlí, plo‰tice, stfiechatky, dlouho‰íjky,síÈokfiídlí, brouci, fiásnokfiídlí, blanokfiídlí, chrostíci, mot˘li, srpi-ce, dvoukfiídlí, blechy. V textu jsou uvedeny i nûkteré klíãek urãování rÛzn˘ch skupin ãlenovcÛ a fiádÛ hmyzu. Uvedenéklíãe jsou ov‰em zjednodu‰eny a upraveny tak, aby se oriento-val i úpln˘ zaãáteãník.Vyd. nakladatelství Ladislav Horáãek - Paseka, Praha - Litomy‰l,2004/zakoupeno v síti knihkupcÛ pro technickou knihovnu LâR HK/

VãelafistvíVladimír Vesel˘ a kolektivEncyklopedicky pojatá publikace se zab˘vá v‰emi dÛleÏit˘miteoretick˘mi i praktick˘mi otázkami chovu vãel, to je napfi. ana-tomií vãely, jednotliv˘mi ãinnostmi vãelstva, plemenáfiskouprací, podrobn˘mi popisy o‰etfiování vãel v prÛbûhu celého rokui zafiízení potfiebn˘ch k chovu vãel, opylovací ãinností vãel,nemocemi vãel a jejich pfiedcházení, získáváním vãelích produk-tÛ - medu, vosku a jin˘ch. Tradiãní postupy vãelafiení jsou dopl-nûny i o nové metody, mezi které napfi. patfií nástavkové vãela-fiení.Vyd. ve spolupráci s âesk˘m svazem vãelafiÛ NakladatelstvíBrázda, s.r.o., Praha, 2003 (2. upravené a doplnûné vydání)/zakoupeno v síti knihkupcÛ pro technickou knihovnu LâR HK/

Následujících ‰est publikací bylo zakoupeno u distributoraMyris Trade v Praze pro technickou knihovnu LâR HK/:Atlas roz‰ífiení savcÛ v âeské republice - PfiedbûÏná verze.IV. Hlodavci (Rodentia) - ãást 1.: Kfieãkovití (Cricetidae),hrabo‰ovití (Arvicolidae), plchovití (Gliridae)Milo‰ Andûra, Bohuslav Bene‰Vyd. Národní muzeum, Praha, 2001Atlas roz‰ífiení savcÛ v âeské republice – PfiedbûÏná verze.IV. Hlodavci (Rodentia) – ãást 2.: My‰ovití (Muridae), my‰iv-kovití /Zapodidae)Milo‰ Andûra, Bohuslav Bene‰Vyd. Národní muzeum, Praha, 2002Atlas roz‰ífiení savcÛ v âeské republice - PfiedbûÏná verze.IV. Hlodavci (Rodentia) - ãást 3.: Veverkovití (Sciuridae),

LESU

ZDAR

8 / 2006 37

Genetické zdroje rostlin a ÏivoãichÛMilena Roudná a kolektivPublikace podává struãnou informaci o stavu genetick˘ch zdro-jÛ a jejich ochranû ve svûtû a pfiedev‰ím pak pfiíklady opatfienív âeské republice, která v posledních letech pfiispívá prostfied-nictvím sv˘ch expertÛ k fie‰ení situace i mimo oblast svéhoúzemí formou zahraniãní rozvojové pomoci.Vyd Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, Praha, 2004/darováno technické knihovnû LâR HK/

Geneticky modifikované organismy – souãasnosta perspektivyEditor: Jan Ká‰První pfiíspûvek v publikaci informuje o cestû ke genetickymodifikovan˘m organismÛm, poté následuje ãlánek vûnovan˘biologické bezpeãnosti v mezinárodním kontextu. Dal‰í tfii pfiís-pûvky se zab˘vají geneticky modifikovan˘mi Ïivoãichy, rostlina-mi a mikroorganismy. Dále následuje kapitola o detekci a sta-novení geneticky modifikovan˘ch organismÛ, aby byla ãtená-fiÛm pfiiblíÏena sloÏitost a ekonomická nároãnost takov˘chtoanal˘z. Publikaci uzavírá v˘bûr webov˘ch stránek a dal‰íchdostupn˘ch publikací z dané oblasti, Vyd. Vysoká ‰kola chemicko-technologická ve spoluprácis Ministerstvem Ïivotního prostfiedí, Praha, 2004/darováno technické knihovnû LâR HK/

Zaniklá sláva savcÛOldfiich Fejfar, Pavel MajorNa základû nev‰edních a zajímav˘ch nálezÛ z v˘znamn˘ch svû-tov˘ch lokalit se autofii pokusili o rekonstrukce unikátníchvyhynul˘ch savcÛ z období tfietihor. SnaÏí se hledat ‰ir‰í souvis-losti a v‰ímat si i v˘voje, pÛvodu ãi spletit˘ch migrací tûchtozvífiat. Rekonstrukce jsou ztvárnûny na barevn˘ch dvoustranáchdoprovázen˘ch informaãním textem. Dal‰í texty pak vysvûtlujívznik rekonstrukcí a jsou doplnûny pfiípravn˘mi skicami i sním-ky v˘znamn˘ch nálezÛ. Kniha se nepokou‰í ve svém rozsahuzobrazit v‰echny fosilní typy savcÛ, ale vybírá mozaiku druhÛ,které Ïily v rÛzn˘ch dobách na rÛzn˘ch místech této planetya pro které jsou k dispozici spolehlivé a kvalitní fosilní podkla-dy. Zvefiejnûné ilustrace jsou naprosto pÛvodní, nevycházejí zestar‰ích rekonstrukcí a jsou v˘sledkem sedmi let spolupráceobou autorÛ. Díky tomu nedochází k vr‰ení star˘ch omylÛ, alevznikají obrazy zcela nové, odpovídající souãasn˘m poznatkÛmpaleontologÛ.Vyd. Academia, Praha, 2005/zakoupeno u vydavatele pro technickou knihovnu LâR HK/

Kam ve mûstech - kraj Jihoãesk˘, Královéhradeck˘,Pardubick˘ a VysoãinaKam ve mûstech – kraj Karlovarsk˘, Libereck˘, PlzeÀsk˘, Praha,Stfiedoãesk˘ a Ústeck˘Obû publikace obsahují plány 41 mûst a 61 mûst s rejstfiíky ulic,mapu krajÛ s rejstfiíkem sídel a praktické informace.Vydal P. F. art, s.r.o., kartografické nakladatelství, Brno, 2004/darováno technické knihovnû LâR HK/

Dále bylo technické knihovnû darováno následující CD:

Uãebnice vodárenstvíCD obsahuje digitální formu pfiíruãky vodárenství, kterou autorsk˘t˘m zpracoval v letech 2002 a 2003 a aktualizoval v roce 2004(doc. ing. Jaroslav Hlaváã, CSc. a kolektiv, Brno, 2005, 2. vydání).Tato forma Uãebnice vodárenství umoÏÀuje stálou aktualizaci dlev˘voje v tomto dynamickém oboru. CD je‰tû obsahuje bonus „ÚVMosti‰tû: Stfiedoevropská premiéra flotace ve vodárenství“ a ãaso-pis Vodní hospodáfiství: rejstfiík ãlánkÛ z let 1951–2005.Vyd. Vodárenská akciová spoleãnost, a.s., a Vodní hospodáfiství,2006

Jifií Uhlífi¤editelství LâR

bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae)Milo‰ Andûra, Jaroslav âerven˘Vyd. Národní muzeum, Praha, 2004Atlas roz‰ífiení savcÛ v âeské republice - PfiedbûÏná verze. V.Letouni (Chiroptera) - ãást 1.: Vrápencovití (Rhinolophidae),netop˘rovití (Vespertilionidae - Barbastella barbastellus,Plecotus auritus, Plecotus austriacus)Vladimír Hanák, Milo‰ AndûraVyd. Národní muzeum, Praha, 2005âeské názvy ÏivoãichÛ V.: Ryby a rybovití obratlovci (Pisces)3. – paprskoploutví (Actinopterygii) /kostnatí (Neopterygii):trnobfii‰í (Characiformes) - nahohfibetí (Gymnotiformes)/Lubomír Hanel, Jindfiich NovákVyd. Národní muzeum, Praha, 2004âeské názvy ÏivoãichÛ VI.: Pavoukovci (Arachnida) II. – roz-toãi (Acari)Antonín KÛrkaVyd. Národní muzeum, Praha, 2005

Dûjiny firmy Sellier & BellotJindfiich H˘kel a Vladimír Karlick˘Továren, které od svého zaloÏení vyrábûjí novû vyvinut˘,pÛvodní technick˘ v˘robek, tento v˘robek konstrukãnû a tech-nologicky soustavnû zdokonalují a modernizují po dobu 180let, jistû není na svûtû mnoho. V pfiípadû perkusní zápalkya z její konstrukce vzniklého jednotného náboje do ruãníchpaln˘ch zbraní je firma Sellier & Bellot, a.s., sv˘m stoosmde-sát˘m v˘roãím nejstar‰í továrnou na svûtû vyrábûjící nepfietr-Ïitû od roku 1825 bez ohledu na vlastníky továrny a názevpodniku své v˘robky – zápalky a náboje - pod stejnou znaã-kou Sellier & Bellot, pfiípadnû SB. Dne‰ní továrna Sellier &Bellot, a.s., ve Vla‰imi je pfiím˘m pokraãovatelem podniku,zaloÏeného dvûma Francouzi – pány Sellierem a Bellotem –v roce 1825 u Prahy. V˘roãí firmy je pfiehlídkou práce ‰estigenerací fiídících pracovníkÛ, konstruktérÛ, chemikÛ, techno-logÛ a dûlníkÛ usilujících o to, aby zákazníci získali objedna-né v˘robky v nejmodernûj‰ím provedení, vyrobené nejracionál-nûj‰í technologií a v poÏadované kvalitû a termínu. Pfii zpra-cování knihy se autofii snaÏili pfiiblíÏit co nejvûrnûj‰í obrazo tom, jak firma pracovala za mûnících se podmínek vlastnic-k˘ch, státoprávních a politick˘ch. Za uplynul˘ch 180 let pro-‰la Evropa v˘znamn˘mi zmûnami. A ty se nemohly nepromít-nout do chodu podniku nacházejícího se uprostfied kontinen-tu. Toto pÛsobení bylo v˘znamnû znásobeno mocensk˘mizájmy o hlavní v˘robek firmy – o náboje pro pûchotní zbranû.V jednotliv˘ch ãástech knihy autofii vysvûtlují, jak na podnikpÛsobily vnûj‰í vztahy – jaké zmûny vyvolávaly uvnitfi podni-ku, ve v˘robcích a jejich uvádûní na vnitfiní i zahraniãní trh.Pfii znaãné v˘robkové paletû (komerãní a vojenské iniciátorya stfielivo, stroje muniãní, obrábûcí, tváfiecí, balící a koneãnûloÏiska) se autofii s ohledem na rozsah knihy nemohli vûnovattechnick˘m podrobnostem v˘robkÛ – pro kaÏdé období uvádíjen základní charakteristiky.Vyd. Na‰e vojsko, Praha, 2006/zakoupeno v síti knihkupcÛ pro technickou knihovnu LâR HK/

Zoologické zahrady âeské republiky a jejich pfiínosk ochranû biologické rozmanitostiVladislav T. Jirou‰ek a kolektivPublikace obsahuje struãnou- historii zoologick˘ch zahrad naúzemí âR, seznam ãesk˘ch zoologick˘ch zahrad, informaceo rozvoji ãesk˘ch zoologick˘ch zahrad po roce 1989, úlozemoderních zoologick˘ch zahrad v novém tisíciletí, Unii ãesk˘cha slovensk˘ch zoologick˘ch zahrad, zapojení do mezinárodníchorganizací, komisí a pracovních skupin, mezinárodních ochra-náfisk˘ch kampaních, reintrodukãních a v˘zkumn˘ch progra-mech, spolupráci zoologick˘ch zahrad a státní ochrany pfiírody,pfiekáÏkách v mezinárodní spolpráci a pfiehled platn˘ch právníchpfiedpisÛ t˘kajících se chovu ÏivoãichÛ v zoologick˘ch zahra-dách a záchrann˘ch centrech (stav v roce 2005).Vyd. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, Praha, 2005/darováno technické knihovnû LâR HK/

PANORAMA

LESU

ZDAR

8 / 200638

PPrreezzeennttaaccee mmyysslliivvoossttiipprroo ddûûttii aa mmllááddeeÏÏ

nnaa ZZ··

V loÀském roce byla navázána spolupráce mezi âesko-moravskou mysliveckou jednotou a LâR, s.p., na pfiípra-vû prezentací, které mají za cíl pfiiblíÏit dûtem základních‰kol zvûfi, myslivost a péãi o krajinu z pohledu myslivos-ti. Realizace projektu byla rozdûlena do nûkolika dílãíchetap. V první etapû byly vytvofieny popisy nejãastûji sevyskytujících druhÛ zvûfie. V nich je struãnû popsánajejich biologie, zvlá‰tnosti jejich chování, jejich v˘skyta místa, kde se s nimi v pfiírodû mÛÏeme setkat. Ke kaÏ-dému druhu zvûfie byl uveden i pouÏívan˘ latinsk˘, ang-lick˘ a nûmeck˘ název a dále správná ãeská terminologiepro samce, samici a mládû daného druhu.

V druhé etapû byly vytvofieny poãítaãové prezentace,které mají za cíl pfiiblíÏit ãinnost ãlovûka v pfiírodû, pfii-blíÏit co a kde mÛÏeme v na‰í pfiírodû potkat a jak mÛÏe-me zvûfii pomáhat. Prezentace je koncipována jako inter-aktivní, tedy nutí posluchaãe aktivnû spolupracovat –odpovídat na dotazy, urãovat druh zvûfie podle hlasu ãipodle obrázku. V prezentacích jsou pfiedstaveny vybranízástupci na‰í zvûfie.

Ve tfietí etapû byla vûnovaná pozornost i ponûkudodbornûj‰ím prezentacím, obecnû popisujícím souãas-nou myslivost, zmûny ve zpÛsobu hospodafiení v krajinûa návod na sestavení jednotliv˘ch typÛ ptaãích budek.Prezentace budou doplnûny o sekvence fotek, kterézachycují nejzajímavûj‰í dûje v pfiírodû ve spojitosti sezvûfií. Souãástí je i upozornûní na v˘tvarnou soutûÏ (Métoulky za zvûfií) a fotografickou soutûÏ (Kouzlení s foto-aparátem), které âMMJ a LâR pro mládeÏ pfiipravuje.Svou tvorbu mohou dûti vystavit i na internetu s vyuÏi-tím ‰ablony dynamick˘ch webov˘ch stránek, kdy velmijednoduch˘m zpÛsobem mohou získat profesionálníprezentaci sv˘ch dûl (obrázkÛ, fotek, popisu pozorovánízvûfie) na internetovém portálu AGRIS – www.agris.cz.

Cel˘ projekt v˘raznû podpofiil podnik Lesy âeské repub-liky, s.p., jehoÏ podpora byla pouÏita na zakoupení foto-dokumentace do prezentací.

V mûsíci srpnu oslaví v˘znamnáÏivotní jubilea tito pracovníci LâRpadesátinyZárubová Dana LS JavorníkKfiíÏek Vladimír LS DvÛr Králové·álek Lubomír Ing. ¤editelství LâRPaul Josef Ing. LS JeseníkKoneãná Hana LZ ÎidlochoviceFlorián Milan LZ ÎidlochoviceSasínková AneÏka LZ ÎidlochoviceCigánek Jifií Ing. LZ BoubínVrÀáková Lenka LZ Konopi‰tû

‰edesátinyLisník Jifií Ing. LS JeseníkSkala Vladimír LS Îelezná RudaSkuhrovec Petr Ing. LS Fr˘dlantKeller Bohumír Ing. ST OP MoravyFiala Petr LS Hanu‰oviceMlãou‰ek Jifií Ing. KI Fr˘dek-MístekKáãerek Miroslav LS StráÏnice Do‰káfi Zdenûk Ing. LS TáborNûmec Eduard Ing. LZ Konopi‰tûCh˘lová Marie LZ Dobfií‰Pavlicová Marie LZ Dobfií‰Foukner Miroslav LZ Dobfií‰Hájek Josef LZ Dobfií‰Kukal Otokar LZ Dobfií‰

V·EM JUBILANTÒM BLAHOP¤EJEMEA P¤EJEME JIM HODNù ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI

PANORAMA

FFOOTTOOSSOOUUTTùùÎÎ PPOOHHLLEEDDYY DDOO PP¤¤ÍÍRROODDYY

SdruÏení Mlad˘ch ochráncÛ pfiírody a Lesy âR, s.p., zapodpory Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovyvyhla‰ují jiÏ

1111.. rrooããnnííkk ffoottooggrraaffiicckkéé ssoouuttûûÏÏee PPoohhlleeddyy ddoo ppfifiíírrooddyy..

Je urãena zejména mlad˘m obdivovatelÛm pfiírody, alei v‰em ostatním, ktefií se dovedou dívat.

Témata: 11.. MMÛÛjj oobbllííbbeenn˘̆ ssttrroomm22.. PPrroommûûnnaa33.. ZZaaoossttfifieennoo ddoo mmeecchhuu,, ppaafifieezzuu aa vvûûttvvoovvíí 44.. VV ppfifiíírrooddûû pprroo ppfifiíírroodduu

Úãastnit se mÛÏe kaÏd˘ v nûkteré vûkové kategorii –do 12 let (fotky od 9x13 cm), 13 aÏ 18 let a nad18 let (u tûchto kategorií snímky alespoÀ 13x18 cm).

Uzávûrka soutûÏe je 15. fiíjna 2006 a spolu se snímkyje nutno poslat i vstupní formuláfi, kter˘ lze (spolus propozicemi) buì stáhnout ze stránek pofiadatele ãisi je od nûj vyÏádat.

Ukázky dfiíve ocenûn˘ch snímkÛ jsou zvefiejnûny nainternetu (http://www.smop.cz/fotos) a vybrané práceputují kaÏd˘ rok na v˘stavách po celé republice(seznam termínÛ a míst v˘stav je opût na stránkáchSdruÏení MOP).

Kontakt: MMiicchhaall KKuullííkkSdruÏení MOPPo‰tovní pfiihrádka 447111 21 Praha 1www.smop.cz, CDM@smop.cz

Ve dnech24. – 29. srpna 2006

na VýstavištiČeské Budějovice

se koná již 33. ročník výstavy

ZEMù ÎIVITELKA

Se svou expozicí se výstavy zúčastnítaké státní podnik

Lesy České republiky.

V pondûlí 26. ãervna byla na telekomunikaãní stoÏár za ¤editelstvím LâR v Hradci Králové instalována hnízdní klec setfiemi sokoly, ktefií z ní byli po deseti dnech vypu‰tûni do volné pfiírody. Bliωí informace v rubrice O pfiírodû na str. 20.

Foto: Jaroslav Joná‰, Martin S˘kora, Jifií Stonawski

Instalace hnízdní klece pro sokoly

2006 RARITNÍ TROFEJE LLeessyy kk uuÏÏíívváánníí,, lleessyy kk uuÏÏiittkkuu

08-21-01-/0001

Zapomenut˘ shoz