Ekonomické a sociální dopady Obraného sektoru

8/3/2019 Ekonomick a sociln dopady Obranho sektoru

1/25

Nzev svazku:Obchodn cykly v mncm se svte

Datum publikovn: 1969

Nzev kapitoly:Ekonomick a sociln dopady Obranho sektoru

Autor kapitoly: Arthur F. Burns

Rozsah strnek kapitoly: (s.313- 336)

URL kapitoly: http://www.nber.org/chapters/c1186


2/25

str. 313

Kapitola tinct:Ekonomick a sociln dopady Obranho sektoru

Ve svm znmm projevu na rozlouenou prezident Eisenhower varoval nrod, aby bylostrait vi tomu co nazval "vojensko- prmyslov komplex". Toto varovn by si mlilid zapamatovat a myslc oban o nm pemlet. Vk atomovch zbran nenechv dnas k mobilizaci vojenskch a industrilnch sil nutnch k odraen agresora. Kdy ji jenrod napaden, me bt skuten znien v nkolika minutch. Z tohoto dvodu, stejn tak jako z dvodu neveselch vztah s komunistickm blokem,"normlnm stavem" se pro nsod roku 1950 stalo hroziv vojensk uspodn zmnn ve stav trval pipravenosti, na pokud to bude nezbytn nutn zahjen vlky. Ale"manelstv nesmrnho vojenskhouspodn a zbrojnho prmyslu" , jak pozoroval prezident Eisenhower, "je zcela nov v

americk zkuenosti. Absolutn v liv - ekonomick, politick dokonce duchovn - je pociovn v

kadm mst, v kad usedlosti, v kadm ad federln vldy." Dnes je mm clem zvits vmi nkter z cest, v kterch se vvoj masivnho a permanentnho obrannho sektoru jizmnil a pokrauje ve zmnch na ekonomiky a socilnho ivota.


3/25

I.

str. 314

Zaali bychom tm, e v na generaci obrann sektor revolun zmnil vldn financovn.Ve fisklnm roce 1948 byly nklady vldy 36 miliard dolar. Ve fisklnm roce 1964 jet ped tm, ne se Vietnam stal vznamnou finann zt, inily nklady na samotnou nrodnobranu 54 miliard dolar, co je dvakrt tolik ne rozpoet v roce 1948. V tomto fisklnmroce obrann rozpoet me doshnout a ve 80 miliard dolar, ale tato obrovsk sumastle neobsahuje pln finann nklady obrannch aktivit. Federln vlda oekv, e utratdalch 5 miliard dolar na mezinrodn programy a tak dalch 5,25 miliard dolar navesmrn vzkum a technologie. Samozejm, e tyto aktivity hlavn sleduj zjmy nanrodn bezpenosti. Navc nrodn rozpoet povoluje 10,5 miliard dolar v zjmu veejnhodluhu a vce ne 6,5 miliard dolar na vhody vetern, formln nhrady pevn plynouc jako ddictv pedchozch vlek. Takto obran-orientovan nklady pravdpodobn doshnouve ne 100 miliard dolar suma, kter reprezentuje nklad vy ne 500 dolar nakadho mue, enu a dt v na populaci.

Velk a stle stoupajc cena obranch aktivit vede k finannm problmm, i kdy seostatn nklady vldy nezvedaj. Ve skutenosti, jak vichni vme, rozsah vldnch aktivit se

velmi navil. Od konce druh svtov vlky museli Amerian oekvat, e vlda udrkondici ekonomiky, kter vede k pln zamstnanosti. Federln vlda byla tak podzvyujcm se tlakem zvyujcch se socilnch slueb- co musme ci je zlepit nrodnkolstv, pomhat podporovat university, zlepit nemocnice a lkask vybaven, vybavenvlastnk dom, redukovat mstsk slumy, navit bezpenj a rychlej leteckou dopravu,navit sociln bezpenost a relativn benefity blahobytu, trnovat lidskou slu pro poteby prmyslu, hledat cesty k redukci zneitn vody a vzduchu a pomhat se vypodat s

problmy dopravnch zcp a policejn ochrany.


4/25

str. 315

Zvyujc se nklady federln vldy jsou politickou odpovd na vzrstajc urbanizacimodernho ivota, nov pleitosti oteven pokrokem v technologich a vzrstajcnetrplivost po lepm ivot mnoha civilist, kte zstaly pozadu modernho pokroku.Takto ve fzi djin, kdy demografick, technologick a politick trendy, kter uvoluj velksly k zvednut nklad vldy, obrann sektor obdobn, se stvaj velkou zt sttn pokladny. Nevyhnutelnm nsledkem je irok nrst nrodnch nklad- z 36 miliard vefisklnm roce 1948 na 120 miliard v roce 1964 a pravdpodobn 175 miliard, pokud ne vcev tomto fisklnm roce.

Eskalace federlnch nklad na obranu a na civiln aktivity m pirozen za nsledek mnohem vy dan. Aby bylo jasno, v posledn dob jsme si zvykli na deficit, kdyekonomika roste stejn tak, jako kdy je ekonomika v padku. Role deficitu vldnch financ je vak bn zveliovna. Od poloviny roku 1946 do ledna roku 1967 kumulovan pjmyfederln vldy pokrvaj tm 2 procenta jejich nklad, take nrodn dan ve skutenostirostou jen tak rychle jako nklady. Nae ekonomika tak podstatn roste v tom sammobdob, ale ne na tolik, aby pedchzela danm oderpat zvyujc se st nrodnho pjmu.Ve fis klnm roce 1940 federln pjmy pily o 7 procent hrubho nrodnho zisku, v roce

1950 o 15,5 procent, v roce 1960 o 19 procent a v poslednm roce o 20 procent. Mezitm sesttn a lokln dan tak pohybuj smrem vzhru- samozejm stoupaly jet rychleji v prbhu poslednch deseti nebo dvaceti let, ne federln dan.


5/25

str. 316

V souladu s nrodnm dchodem, kombinovan pjem vech st inil v poslednmfisklnm roce kolem 29 procent hrubho domcho produktu a 32 procent istho domcho produktu a jet vy sla mohou popsat daov zaten, co dl nedostaten pspvek kapitlu pouitho v procesu produkovn zbo a slueb.

Tento rok s eskalujc vlkou ve Vietnamu a socilnmi nklady tak rostoucmi, deficitfederlnho rozpotu me dobe pevit 20 miliard, ledae by byly udlny kroky kezven dan a vdaje by byly dreny na uzd. Jeliko jsou redukce enormnho deficitu vnedohlednu, president Johnson navrhoval 10 procentn pirku na pchozch danch, alekongresu se doposud nepodailo tento nvrh pijmout. Nkte lenov kongresu ct, edaov zaten je ji tak dost velk, e by bylo moudej osekat vldn vdaje ne zvedatdan. Ostatn jsou ochotn akceptovat vy dan doprovzen stenmi redukcemi nklad provzenmi spolen. S vyruenmi finannmi obchody, a e rokov sazby v poslednchletechvstle rostou na abnormln vysokou rove, je dnes velk debata vedena v i mimovldn kruhy o vztahu vldnho rozpotu k ekonomickm aktivitm, rokovm sazbm ainflaci. Co je zsadn tma v tto debat nen to, zda vldnm vdajm me bt povolenorst, ale rove redukce- pokud bude njak- v projektovan i nklad na neobrann

programy. Nen podstatn jak bude toto tma vyeeno, celkov nklady budou stle rst a- pokud ns me historie vst- dan budou nsledovat, take my nyn elme perspektivvyho pjmu z dan a jet nad to vymi danmi na sociln bezpenost a rzn nrstysttnch a loklnch dan.

My tak elme vhledu na placen vce penz za jdlo, obleen, automobily a cokolivdalho co si budeme kupovat.


6/25

str. 317

Dvody inflace jsou komplexn, a nen nikdy striktnm pravidlem, e naven nkladutracench na obranu, na obchodn vybaven nebo na ostatn kategorie, je jedinou pinouinflace. V principu vlda me vdy pizpsobit svou fiskln a monetrn politiku panujcekonomick kondici, stejn jako me dret rove cen pomrn stabiln. Kdyby mohla vlda pedvdat jak rychle budou rst nklady Vietnamsk vlky a kdyby pohotov zavedlaomezujc opaten potebn k udren celkov poptvky po zbo a slubch a ped pipravittak nrodn produkn kapacity k novmu kolu inflace, kterou jsme pedpokldali od roku1964, tak mohlo bt zabrnno. Avak pokud obviujeme vldu z nedostatku prozravostinebo odvahy, v tomto ppad bychom mli mt na mysli, e teoretick idel cenov stability byl velmi zdka, pokud vbec nkdy, zce aproximovn v prbhu vlky.

Kdy poptvka tvrd tla na nrodn zdroje, jak to skuten dl v dobch vlky, stv sevelmi obtnm pizpsobovat poptvce dan, vry a vdajovou politiku na rovni potebnk tomu, aby zabrnila nrstu rovn cen. Zdvojnsoben vech cen mezi roky 1940 a 1950 bylo zcela zjevn propojeno s enormnm nrstem vojenskch vdaj v prbhu druhsvtov vlky. Od t doby trend rstu cen pokrauje vzhru mnohem pomalejm tempem, a pouze jeden z faktor neme stt npadn mimo piny inflace. Skuten, ceny stouply

mn v na zemi od roku 1950 ne v mnoha jinch zemch, navzdory naemu vjimenvelkmu vlenmu zaten. Je ale nicmn pravda, e velk st poslednho zven vobojm, velkoobchodu i zkaznickch cench, pilo ve tech proudech- mezi roky 1950 a1952 kdy zuila korejsk vlka, mezi roky 1955 a 1957 kdy se dost zrychlil nrst vlenchkontrakt na nov vyvinut zbraov systmy paraleln s vzkvtajcm trendem obchodnhoinvestovn do novch tovren a vybaven a od poloviny roku 1965, kdy se nae pozemn sly pesunuly do aktivn role ve Vietnamu.


7/25

str. 318

Zd se tak, e na nhl zsahy v obrannm sektoru m vliv inflan trend, kter stle vcenaruuje vechny spory nahromadn ve form bankovnch vklad, dchod, sporch vdluhopisech a ostatnch aktivech s fixnm pjmem, mimoto komplikuj ivot kadmu jeho psun penz kles nsledkem vzrstajcch ivotnch nklad.

Obran sektor se tak pidv k deficitu v naem vyrovnanm rozpotu. Od roku 1950 jsou pjmy z naeho prodeje zbo, slueb a cennch papr do zahraninch stt znan ni,ne stka, kterou musme platit zahraninm sttm. Jeden z dvod tohoto petrvvajchodeficitu jsou vysok vdaje, kter jsou poadovny, rok co rok, k udren vojensk sly vzahrani. Programy zahranin pomoci tak pidvaj k deficitu, i kdy cena jejich zahraninvmny je nyn mnohem ni. Protoe vnosy odvozen z naich zahraninch transakc jsounedostaten k pokryt poadovan platby, nae zsoby zlata se scvrkly z 24,5 miliardy dolarna zatku roku 1950 na piblin 13 miliard dolar v souasnosti. Mezitm dolarov zsoby,kter jsou zde vlastnny cizinci, tak vzrostly, take Spojen stty se samotn dostaly do pozice banke jeho krtko-termnov zvazky trvale rostou, zatmco jeho rezervy se sniuj.Aby zastavili sniovn na mezinrodn finann pozice, v posledn dob ministerstvoobrany preferuje tuzemsk dodavatele nad zahraninm, i kdy jsou rozdly v cench i 50

procent. Jet vce znepokojujc je fakt, e vld pilo nutn zavst omezen odlivu kapitlu- zasahovn do soukromho investovn to je v psnm protikladu na nrodn tradice.Tebae deficit ve vyvenosti plateb petrvv- minimln sten je to vsledek vlky veVietnamu - je letos vt ne byl v poslednm roce. Mezinrodn dvra v dolar, co je tak ohromn dleit pro americk politick veden, stejn tak jako pro na ekonomiku a tak prozbytek svta, je stle siln i kdy s nm ji nadle nememe potat tak, jak jsme mohli peddeseti i dvaceti lety.


8/25

II.

str. 319

Byl jsem znepokojen finannmi aspekty nrodn obrany- jeho dopad na vldn vdaje,dan, rove cen a platebn bilance. Finann transakce a systm cen, akoliv slou pouze jako mechanizmus na uveden nrodnch zdroj v innost a na distribuovn toho co jevyprodukovno mezi lidmi a jejich vldou. Zdroje, kter obtujeme na na nrodn obranunejsou dostupn na vytven zbo pro zkaznky nebo pidvn do zsob industrilnhovybaven nebo vstavbu mst. Vzhledem k tomu,e jsme pidlili nrodn obran- prci,materil a kapitl nememe uspokojit nae tuby po jinch vcech. Civiln zbo a sluby,kter jsou v souasn dob na tu nklad na nrodn obranu, co je souasn reln cenaobrannho sektoru.

Tyto nklady se staly opravdu velkmi, jak moje vyjden vldnch financ ji naznailo.Jejich velikost me bt pravdpodobn nejlpe pochopena posouzenm velikosti pracovnsly pilenn nrodn obran. Ve fisklnm roce 1965 ozbrojen sly taj skoro 2,75milin lid. Ti jsou navc podporovni vce ne 900 000 civilnmi pracovnky pipojenmi k ministerstvu obrany a dalch 2,1 milin civilist zamstnanch v soukromm prmyslu,kte pracovali, a ji pmo nebo nepmo z vojenskm zsob. Tedy celkov zamstnanost naobranu zbo a slueb in kolem 5,75 milin, nebo a 86 z kadch 1000 zamstnanch pracovnk v zemi. O dva roky pozdji- co je bhem fisklnho roku, kter konil ervnem1967 - bylo slo skoro 7,5 milin, nebo tak 103 zamstnanch pracovnk z 1000.


9/25

str. 320

Nklady na prci, kter jde v souasn dob pipsat nrodn obran jsou stle vy, dosel, kter jsem uvdl, krom toho, e nejsou zcela aktuln, nejsou zapotny aktivityKomunity pro atomovou energii, Nrodn ad pro letectv a kosmonautiku, a nebo dalzamen na obranu sil.

Zkusme spotat njak sla, krom toho, e neukazuj zcela adekvtn odliv obrannhosektoru z nrodn masy pracujcch. Mui rzn kvality, a my musme brt v potaz fakt, e tikte jsou zapojeni v obrannm prmyslu, jsou v prmru z ekonomickho pohledu nadazennad pracujcmi v civilnm sektoru. Vojensk technologie a operace se v dnench dnech stalyvelmi sofistikovanmi. Ozbrojen sly nyn maj velmi schopn jdro a jsou velmi selektivn v pijmn novch mu do sluby. Skuten, zastoupen stedokolsky vzdlanch osob vozbrojench silch je vt, ne ve vkov porovnatelnch skupinch v civilnm sektoru, azrove poet osob s vysokokolskm vzdlnm nen miteln ni. Trning a schopnostise potaj mnohem vce mezi civilisty zapojenmi v obrannch aktivitch. V poslednm roce profesionln pracovnci pedstavovali tm 16 procent a zkuen kancelt pracovncikolem 21 procent z civilist zamstnanch na obrann prci, oproti ok olo 13 procent nakadou z tchto skupin v cel pracujc populaci. Jeden z pti inenr v oboru elektiny a

mechaniky v civilnm zamstnn, dva z pti leteckch mechanik, dva z pti fyzik, ktenevyuuj, a ti z pti inenr vnujcch se letectv bylo v minulch letech zamstnno pracna obranm materilu. A i tyto sla podhodnocuj rove dovednost zamstnanc vobrannm sektoru, protoe znovu nezapotvaj vysoko technick aktivity organisovan podKomis pro atomovou energi a sprvu vesmru.


10/25

str. 321

Siln draz na dovednosti a"mozkovou slu" v obrannm zamstnvn samozejmreflektuje explozi vojenskch technologi, do kterch modern vda tolik pispv svounejlep energi. Ji od Korejsk vlky se dodavatel obrannch technologi vnuj nejenvrob extrmn komplexnch zbran, ale tak vyvjej zcela nov zbraov systmy, kter adoposud nikdo nevdl jak vytvet. Vtina rozpotu obrannho sektoru je protovynakldna na vzkumnou a vvojovou innost. Prezidentsk rozpoet pro tento fiskln rok kupkladu pidlil kolem 16 miliard dolar na vzkum a vvoj, z kterch je 9 miliard dolar pislbeno obrann a dalch 5 miliard dolar na vesmrn aktivity. Od roku 1960 obrann avesmrn programy trvale pedstavuj pes 80 procent rychle rostouc federln fondy uren pro vzkum a vvoj. A co je jet dleitj nrokuj si pes 54 procent ze vech nklad navzkum a vvoj vynakldanch celm nrodem- co je federln vlda, prmysl, vysokkoly a university, reern centra pidruen k universitm a neziskov instituce. V prbhuroku 1950 byl pomr celonrodnho sil vnovanho vzkumu a vvoji vi silvnovanho vzkumu a vvoji obrannch aktivit jen o nco ni.

Odklonem, tak velk lidsk sly speciln, vdecky a technicky vzdlan, smrem ke svmzjmm, nechvaj obrann instituce sv stopy jak na struktue, tak na fungovn na

ekonomiky. Dopady jsou vude kolem ns. Nkter obrann-orientovan prmysly,zejmna spolenosti vnujc se kosmickmu prostoru, elektronice a komunikaci, se stalyhlavnmi faktory ekonomiky, a jejich rozvoj pozitivn ovlivuje mnoho komunit- napkladLos Angeles, San Diego, Seattle, Baltimore. Nkter velk firmy zskaly fantasticktechnologick kvalifikace plynouc z jejich prce na obrannch a vesmrnch zakzkch atoto, spe ne okamit profit je bn ten hlavn dvod, pro se chtj podlet prioritn natchto zakzkch.


11/25

str.322

Nemlo vdc a inenr, kte zskali sv zkuenosti ve vce sofistikovanch podnicch a pesunuli se do tradinch aktivit, pinesou nco z ducha vzkumu a inovac s sebou. Mnoholid uvolnnch z ozbrojench sil, je schopnch efektivn pout sv dovednosti zskan bhem jejich vojensk sluby v jejich civilnch zamstnnch. Jin ne obrann aktivityspolen vyuvaj zvenho psunu inenr, vdc a technik, kter je stimulovnobrann zamenmi poadavky. A nemlo proces i produkt vynalezench pro vojenstvnalezlo sv pouit v civilnm ivot- kupkladu tryskov pohon, pokroil potaovtechnologie, radar, miniaturizovan soustky a atomov elektrrny.

Avak jak obrann sektor stimuluje ekonomick rozvoj v nkterch oblastech, zpomalujetm rst jinch. Mnoho civiln orientovanch laborato komernch firem zjistilo, e je pro nobtn konkurovat platovm podmnkm a vybaven, kter dotovan obrann firmy nabzejvdcm a inenrm. Vvoj a vzkum pracujc ve prospch novch produkt a proces podporujcch civiln ekonomiku, je tak hendikepovn. Mal firmy odvozuj malou st svchzisk z vojenskch nebo vesmrnch kontrakt. Nbor do vojenskch sil se projevil fluktuac pracovnch sil ve vech podnicch, malch i velkch. Nedostatek pleitost v obrannm prmyslu pro patn vzdlan a nevycvien dlnky nenapomh ernoskm venkovanm,

kte se stahovali do mst v poslednch letech ve snaze nalzt prci a lep ivot. Krom tohovznikla nov tda vkonnch obchodnk, sloen z lid jejich porozumn marketingu akontrole nklad je asto nedostaten, ale kte vd jak efektivn vyjednvat s vldnmizastupitely tak, aby vyeili vojensk i vdeck problmy. Zatmco znalost sprvnch lidnebo poet ptel na sprvnch mstech me nkdy pomoci zjmm vvoje lpe, ne bnobchodn znalosti, vkonnost nrodn ekonomiky pravdpodobn nesklz odpovdajcvhody.


12/25

str. 323

V kadm ppad hrub nrodn produkt je slep koncept, dokud nebereme ohled na to co je produkovno, stejn jako na nrst hodnoty toho co je produkovno. V prbhu desetiletod roku 1957 do roku 1966 n nrod utratil pesn 520 miliard dolar na obrann a vesmrn program. Tato suma je skoro dva a pl krt tak velk jako cel obnos utracen na zkladn astedn vzdln a to jak veejn tak soukrom. To je ti tvrtiny velikosti obnosu pouitho nastavbu novch ubytovacch kapacit v tomto roce. To pevyuje vce ne tyikrt nklady nanov tovrny a vybaven utracen celou obchodn komunitou- vrobnmi firmami, tebnmikoncerny, transportnmi spolenostmi, veejnmi podniky a vemi ostatnmi spolenostmi.Aby bylo jasno, miliarda dolar utracench extra na bomby a rakety nav souasnou produkci stejn tak, jako miliarda utracen na nov vybaven pro civiln poteby. Avak bomby a rakety nepidvaj nic do nrodn kapacity produkce, kde by nov vybaven v budoucnosti slouilo k naven produkce. Reln nklady na obrann sektor zahrnuj nejenciviln produkty a sluby, kter jsou v souasnosti pedem natovny, ony obsahuj takelement nrstu, kter bude moci bt archivovan skrze vt investice do lidskho neboobchodnho kapitlu. I kdy bychom pipustili, e konfliktn vliv obrannho sektoru na nrstekonomiky meme zruit, reln nklady jsou stle enormn.

Nanetst ijeme v nebezpench asech, kter inn vysok nklady na nrodn obranunevyhnuteln. Peci jen je zde zahranin a vojensk politika njak nastaven a tak musme bt ve stehu ped pleitostmi, od kterch se ns nae vojensk zzen sna odradit.Kupkladu, kdyby byly prostedky pidlen vojenskm a vesmrnm aktivitm v posledndekd vloeny msto toho do civilnho uvn,


13/25

str. 324

mohli bychom jist eliminovat mstsk chudinsk tvrti, mimoto pidat osvcen soukrommuinvestovn do novch tovren a vybaven, stejn tak spolen veejnmu a soukrommuinvestovn do lidskho kapitlu.

III.

Z naich analz vyplv, e vojensko- industriln komplex prezidenta Eisenhoweramluvcho tak pedvdav ve sv ei na rozlouenou, kde mluv o naven e vldnchoperac, m vzniknou komplikovan finann problmy. Zmnou tahu ekonomickaktivity a tm, e se ekonomika stane vce zvislou na vld, bude tak hluboce ovlivovatcharakter na spolenosti. Sociln efekty nebudou ani ohranien druhem zbo, ktervytvme. Nadje do budoucna, optimistick vra v spch naeho podnikn, netrplivost pi dokonovn ehokoliv zaatho- tyto psychologick vlastnosti jsou pesnoucharakteristikou Ameriky, a tak se mnohem vce potaj ne si vbec uvdomujeme vpodstatn ch spch naeho ekonomickho systmu a prosazen na demokratick politiky.Tyto kvality jsou hluboce zakoenny v Americk zkuenosti a pokrauj v naem

ovlivovn. Nicmn rozvoj a rozen termonuklernch zbran, frustrace ze studen vlky anyn brutln zpas ve Vietnamu ns zanechal, navzdory na obrovsk vojensk sle plnobav o na nrodn bezpenost a to o mnoho vce, ne kdy byli nai otcov i nai ddov.

Dospl jedinci, jejich zvyky byly formovny v pedchozch generacch, mohou vytlaitnebezpe plynouc z nuklernch zbran z hlavy tm, e se ztrat ve sv prci nebo tm, ehledaj tchu v nboenstv. Je to vak mnohem obtnj pro nae dti, kter ze stle vcediv tomu, jak svt nam piinnm vlastn zddili.


14/25

str. 325

Me zde bt mal pochybnost o tom, e il sout mezi nejvtmi silami sestrojenchnstroj teroru je jedna ze zsadnch pin nervozity na mldee.

Mimoto mlad lid ve vojenskm vku nesou nemrn velkou st obrannho zaten.Toto je nevyhnuteln v ase vlky, ale nae generace industrializovala povinnou vojenskouslubu i kdy je nrod ve stavu mru. Je nezpochybnitelnou pravdou, e mnoho mladchmu zsk hlubok zadostiuinn z toho, e pomhaj brnit svou vlast tm, e slou jakovojci, nmonci nebo letci. A nejen to, mnoho z nich nalezlo uitenou kariru v armdnchsilch, nebo zskaj vhody ve svch civilnch zamstnnch z dovednost a profes, kter senau v prbhu sv vojensk sluby, a nebo zskaj velk porozumn k ivotu z toho, e jsouasociovni s mui s iroce rznm zzemm a nebo z toho, e jsou po njak as umstni vzahrani. Ale akoliv tyto vhody si zaslou uznn, stejn tak si zaslou bt uznn fakt, e je dokzno, e odvody jsou velmi rozruujcm faktorem v ivot mladch lid. Tm, enevd kdy budou povolni do vojensk sluby nebo zda budou vbec pijati, mnoho z nichzjiuje, e pouze odpotv as. Ti, kte byli odvedeni mus velmi asto peruit studiumnebo kariru, mon i plny na manelstv a v kadm ppad se mus spokojit se znannim platem, n jak by z pravidla mohli zskat v civilnm zamstnn. Mimoto

administrace odvod v prbhu let, pesnji zvldnut studentskch odklad, vyvolv problematick morln otzky u mladch lid- a z tohoto dvodu, stejn tak v myslchstarch oban.

Vvoj na zem jako velk vojensk sly, kter m svtovou politickou zodpovdnost,ovlivuje tak n vzdlvac systm. Klade se vt draz na vdu, matematiku a modern

jazyky na stednch kolch a vysokch kolch, na univerzitch vznikaj nov katedry akoly se zamenm na mezinrodn vztahy, ale i pokroil kurzy esoterickch jazyk a zvyk

z oblasti blzkho vchodu a Afriky-


15/25

str. 326

tento vzdlvac rozvoj nejen e reflektoval roziujc se vdeck a geografick zjemmodernho prmyslu, ale tak odpovdal na akutn poadavky nrodn bezpenosti. Ale je to voblasti vzkumu spe ne vyuovn, kde byl dopad obrannho zazen skuten ctit.Fakulty, universi ty a vzkumn centra pipojen k universitm utratily celkem 460 milindolar na provoz vzkumu a rozvoje v roce 1953, se skoro polovinou tto stkyfinancovanou federln vldou. Posledn rok byla takto utracen suma est a pl krt vt ast financovan federln vldou stoupla na 70 procent tto stky. Po pravd eeno, hlavnfederln fondy jsou zodpovdn za mimodn nrst vzkumnch aktivit na universitch ahlavnm dvodem, akoliv v dnm ppad jedinm pro vldn zapojen do intenzivnhovzkumu, je hledn novch znalost pouitelnch pro obrann orientovanou agendu. V prbhu let 1963- 1966 ministerstvo obrany, Komise pro atomovou energii a sprvu vesmru poadovali dohromady pt osmin vech dolar z federlnch grant na vdu a vzkum poskytovanch institucm vysokho vzdlvn, a jejich pomr v okamit nsledujcchletech se pouze zvyoval.

Obrovsk pliv prostedk z vldnch vzkumnch fond slouil k obohacenintelektulnho ivota mnoha kateder a universit, speciln ve velkch institucch, kde byly

hlavn granty koncentrovny. Pednost tchto vzkumnch grant bylo, e profesoi bylilpe vybaveni na svou prci a mli vt technickou podporu, ne v dvj dob. Oni takastji cestovali a udrovali u kontakt se svmi protjky na jinch universitch a volnjise druili se zstupci vldy, prmyslu a s vdci pracujcmi v soukromm prmyslu. Zliv,kter dve oddloval university od


16/25

str. 327

velkch zjm komunity a nroda se tm vrazn odstrauje.Akoliv vldn vzkumn granty vytvoily problmy pro university stejn tak, jako

pleitosti uiten pro sluby. Nejvy zjem fakult na vvoj asto zapiuje ni zjemkol v uen. Nemal st asu vyhrazenho stranou na vzkum me bt ve skutenostikonzumovna cestovnm a konferencemi s pouze malm vznamem i dopadem. Nicmnvtme granty z vojenskch a kosmickch agentur, me se stt, e jejich koncentrace nafyziku a inenrskou vdu dl nronj zachovat rovnovhu univerzit mezi rznmi pobokami studia, kter jsou tak esenciln pro intelektuln a morln vylepen lidstva. Nkter vojensk kontrakty obsahuj utajen vzkum a utajen, kter je soust takovto prce, pivd ciz tny do instituc, kter udruj silnou hrdost na kompletn svobodnou aneomezovanou komunikaci mezi uenci. Nemn vn je rostouc tendence, kter seobjevuje mezi univerzitnmi uenci, kte opout vzkum, jen je pohnn pomocintelektuln zvdavosti, ve prospch vzkumu a projekt, kter jsou navreny nepirozentak, aby byly uiten poadavkm vldnch ednk i jinm lidem, kte maj na starostifinancovn tchto projekt. Vechny univerzity a mnoho naich vysokch kol se snavypodat s tmto i jinm problmem, kter pro n obrann sektor vytvoil nebo zdraznil.

Nebezpe snen nezvislosti se nevztahuje pouze na vzkumn aktivity. Prezidentivysokch kol a univerzit nadle nekomunikuj s okolm tak energicky o nrodnch otzkch, jak to inili v minul i pedminul generaci, jednm z hlavnch dvod je, e instituce jejichosud oni d se staly tce zvisl na federlnch kontraktech a dotacch. Dokonce i profesoi,kte t z federlnch vzkumnch grant nebo na konzultanch vztazch nebo kteoekvaj, e budou schopni z nich tit v budoucnosti, se nauili pleitostn hodnotstudijn rezervovanosti.


17/25

str. 328

A kdy je diskrtnost svdn, duch pmho tzn a kritiky na nach universitch siln, tak ale o to silnj je v obchodnm svt. Je tko v zjmu obchodnk kritizovat sv zkaznkyoteven a zdaleka nejvtm zkaznkem obchodnho svta je jednoznan sama federlnvlda. Nkter firmy prodvaj ve a mnoho firem prodv podnou st toho, co produkujfederln vld a je zde vdy mnoho tch, kte doufaj, e budou v tto pozici i podobnpozici i v budoucnosti.

Aby bylo jasn, velk vtina veden obchodnch firem i tch, kte d velk spolenosti, preferuj komern trhy nad vldnm obchodem, ale staly se dnes dosti senzitivn na regulansly vldy, kter zdkakdy artikuluj sv mylenky na nrodn tmata na veejnosti. fovodbor jsou typicky vce upmn a oteven k diskusi o vldnch otzkch, ne vedouckomernch firem, ale i oni se stali na rznch rovnch zvisl na dobr vli zstupc vldy atak asto povauj taktnost i rezervovanost za velmi moudr. A nejen to, ale nen nadlenejist pro vldu v sle, a ji je zena Demokraty nebo Republikny navrhovat, aby prominentn obchodnci, odbort vdci, advokti, novini nebo univerzitn profesoiveejn podporovali ten i jin nvrh sttn sprvy. A lid, kte jsou veejn znm vokamiku splnn poadavk bez ohledu na benefity, pravdpodobn proto, e jsou

polichoceni pozornost, kter je na n upena nebo protoe nejasn oekvaj njak vhody zsamotnho bhu vc nebo zkrtka proto, e ct, e se neodvauj nieho jinho. Tak obrovsk velikost do jak vlda vyrostla, pi em obrann sektor m velkou, ale ne jedinouzodpovdnost, inklinuje k citeln erozi, i kdy jet ne alarmujc, jako indikuje otevendiskuse o vlce ve Vietnamu, racionln duch a konstruktivn nesouhlas, bez kterhodemokracie neme vzkvtat.


18/25

str. 329

Obrovsk rozmry vojenskho rozpotu a nekompletn odhalen jejich managementu, kternese s sebou tak nebezpe politickho zneuvn. Od t doby co se penze utrc v zjmunrodn bezpenosti, pichz nutn ekonomick efekt, silov vlda me bt nkdy lkna k tomu, aby uvolovala domc problmy nastavenm e nebo smrovn prostedk navojenstv. Kupkladu suroviny mohou bt uskladovny nad minimlnmi vojenskmi clinebo cl samotn me bt revidovan vped s clem poskytnout njakou levudeprimovanmu prmyslu. Nebo v ase globln ekonomick stagnace, se me vlda zanatdvat na nklady na vojenstv jako by to byly civiln pracovn programy. Co je jet hor, pozornost politickch vhod me hrt roli v rozhodovn o tom, jak kontrakty budouumstny v jedn oblasti radji ne v jin, i touto firmou msto jin. Takovto praktiky matouvojensk dstojnky, vedou k pltvn a mohou dokonce zhorit mezinrodn vztahy. Pesto tonen v historii pln neznm jev, a to i v na historii. Natst celkov nai vldn pedstavitel nejsou pln ochotni podvdt v nem tak zsadnm pro n nrod jako jeobrann zazen a dokonce se ve velice mlo pleitostech odchl od svho cle, a to spnetenost vldn byrokracie v tom, nst dl jakkoliv pln a to udren zla na nzk rovni.Ale i kdy jsou politici vdy potaov efektivn, jak v nkter studie, meme mt v

budoucnu ni ochranu proti politickmu zneuvn v obrannm sektoru. Jakkoliv naven ekonomick sly vldy, a jsou pineny nklady na vojenstv

nebo jinmi pinami, mohou eventuln vystit v omezovn svobody. Akoliv vzhledem k pocitu urgentnosti v neklidnch dobch poadavky nrodn bezpenosti mohou vst pmji k omezen svobody.


19/25

str. 330

Nutn, akoliv to me bt formou nvrhu, jde o donucen jedince sttem. Nutnakoliv bezpenostn kontroly mus bt, jde o stle pokraujc invazi do soukrom. Je

nezbytn mt pasovou kontrolu, ale stle jde o omezen svobody k cestovn jedinc kam sivyberou. Natst vitalita na demokracie se zatm ukazuje dostaten k limitovanmome zenm svobody jako jsou tyto. A nejen to, toto nm umouje ukonit non mruMcCarthyismu, potlait zjmy CIA (stedn zpravodajsk sluby) na naich vysokchkolch a universitch a dokonce i bojovat ve vlce ve Vietnamu bez impozantn ceny akontroly mzdy. Nememe to brt za samozejmost, akoliv nae impozantn obrannzazen nepovede k vnjm nebezpem v budoucnosti ohroujcm nae svobody a

demokratick proces.

IV.

V prbhu djin, filosofov a nboent uitel nakali na hrzy vlky a hledali kl k mru. Jet jejich nejulechtilej mylenky byly frustrovny chodem lidskch udlost. Naezem byla astnj ne vtina jinch, ale utrpli jsme tak svj dl znien lidskch ivot a

majetku, to je univerzln platidlo vlky. Kad Amerian ve vku padest let nebo vymzail dv svtov vlky, Korejskou vlku a nyn men, ale stle velmi nkladov a vleklkonflikt ve Vietnamu. Kdy tato vlka skon, vojensk nklady se na chvli pravdpodobnsn, jak se se stalo pokad v historii. Nememe se podvat dopedu, akoliv k demobilizaci takov velikosti jako jsme zaseli po skonen prvn svtov nebo druh svtovvlky, kdy se vojensk nklady snily o skoro 90 procent ve tech letech.


20/25

str. 331

Dvod k rozdlu je samozejm takov, e studen vlka je stle s nmi, stejn jako byla

kdy Korejsk neptelsk akce skonily. Po zastaven tohoto konfliktu byl obrann rozpoetredukovn pouze o ptinu. Pokud cena Vietnamsk vlky zstane piblin na souasnrovni, je pochybn zda zastaven stelby bude nsledovno redukc stejnho rozsahu jako vKorei. Nvrat k obrannmu rozpotu z fisklnho roku 1964 nebo 1965 by ve skutenostiznamenal snen o 35 procent z kadoronch nklad, ale v ppad absence dramatickchzmn v mezinrodnch vztazch to je velmi nepravdpodobn. Na prvnm mst je, e v ptomnosti jsou ceny vy ne byly v roce 1964 nebo 1965 a ony budou pravdpodobn

vy stle i kdy vlka odezn. Na druhm mst mon bude nutn udrovat mnohem vce jedn otek ve Vietnamu po zastaven palby ne bylo nutno v Korejskm ppad a tak budememnohem vce zainteresovni do rekonstrukce. Na tetm mst, kdy ji byly zsoby vojenskvzbroje vyrobeny v prbhu Korejsk vlky, byly vn spotebovny Vietnamem- sten pro vyzbrojen Rezerv a Nrodn gardy. Bude poteba je pebudovat, kdy vojensk akce budou ukoneny a tato poptvka bude poslena odloenm zadvn veejnch zakzek nanov modely, kter nahrad vybaven nyn v inventi.

Pesto redukce velikosti vojenskch nklad bude na mst v roce i dvou po ukonen palby a my budeme mt pleitost koncentrovat vce naich prostedk na umn mru. Vminulosti americk ekonomie demonstrovala pozoruhodnou schopnost rychle se pizpsobitomezenm ve vojenskch nkladech a my si meme bt jisti, e toho bude schopn znovu.Po prvn svtov vlce byla konverze z vlky na mr provdna pouze mrnm a krtkmomezenm cel ekonomick aktivity. Podobn se stalo po druh svtov vlce navzdory faktu,e vce ne dv ptiny naich nrodnch zdroj je vnovno na vojensk vyuit na vrcholuvlky. Mezi roky 1945 a 1946 se nklady na vrobu vlenho materilu drasticky propadly amnostv mu v ozbrojench silch se snilo z 11,5 milinu na 3,5 milinu mu.


21/25

str. 332

Pesto rove nezamstnanosti zstala pod rovn 4 procenta. Ukonen Korejsk vlky

bylo nsledovno reces, ale nvrat mru nebyl jej jedinou pinou. V kadm ppadnejhor nezamstnanost byla mn vn v prbhu recese, kter pila, ne prv ped nebo prv po n. Se zkuenost, kterou nae zem zskala v pedchozch dvou dekdch pi eenhospodskch vkyv, s obojm, Exekutivou a Kongresem samozejm horlivm po ochran proti nezamstnanosti a s plny na vyeen problm, kter nsledovaly po Vietnamu, kter ji nabraj jasnch obrys, zde nebude velk problm v nastaven federlnch dan, nklad avrov politiky, stejn jako udrovat celkov penn poadavky na rovni potebn pro

zajitn rozumn pln zamstnanosti, kdy bude konflikt ukonen. Nkter znan pravy budou stle potebn udlat mnoha komunitami a prmysly, ale i tak se mohou ukzatzvldnuteln od omezen vojenskch nklad, radji se koncentruj na vt objekty produkovan obchodnmi firmami, kter jsou blzce orientovan na n diverzifikovan a prun civiln trh.

Vysoce specializovan leteck, elektronick a komunikan prmysl pravdpodobnneponese tce dopad post-Vietnamskch spor. Skuten jak se jednou kivka nklad na

zbrojen oto znovu vzhru, co se snadno me stt dva i ti roky po zastaven stelby, oni jsou prv ty prmysly u kterch je pravdpodobn, e budou tit z dynamiky modernchtechnologi. K udren dostaten strategick nadazenosti k odrazen jakhokoliv agresora,vnujeme obrovsk sumy na vzkum a rozvoj, jak jsem ji dve poznamenal. Fantasticknov zbran a zbraov systmy vymylen naimi vdci a inenry brzy nahradzastarvajc existujc vybaven, kter samo o sob bylo nov a revolun pouze po krtkoudobu.


22/25

str. 333

Ale do t doby ne budou nov zazen pipraven, ty kter byly teprve nedvno novnememe opustit a dokonce mus bt rozeny. Zatm se strategick koncepty mohou mnit

stejn jako se mnily v prbhu edestch let, ze spolehnut se na masivn nuklernzastraovn, na vyvinut schopnosti omezenho vlenho konfliktu a proti povstaleckoperace. Tak i onak proto maj nklady tendenci se vude kolem nsobit. Sovtsk svaz,samozejm nebude v klidu dokud se nae vojensk sla bude zvyovat. Na druhou stranu, onoto usiluje skrz pozoruhodn prbojn a tvr vojensko- prmyslov komplex samo o sob k nastaven vojenskch priorit, kdy to nebude zrovna svrchovanost. Kupkladu jsme senedvno dozvdli o rozmstn proti- balistickch raketovch systm kolem Moskvy a

Leningradu a o zcela nov lo-lo rusk raket vystelen ve Stedozemn oblasti a ozjevnm rozmstn orbitln bombardovac kapacity Sovtskm svazem. Komunistick natak rozvj, a to s rostouc rychlost vt, ne jsme pvodn pedpokldali, schopnost vyrbta dopravovat sofistikovan zbran. Zase nae vojensk zzen mimoto, e se energicky vyvjsamo o sob, pokrauje ve vypracovvn protiopaten proti vemu co Rusov a an majnebo mohou mt v rukou. Oboje jejich reakce a erstv vzvy od potencionlnch agresormohou bt oekvny a stanou se silnjmi po tom, co ji Vietnam nebude tou hlavnprioritou.

Jak se tak dvme za hranice ukonen konfliktu ve Vietnamu, potebujeme reorganizovatv nklad na obranu a to podstatnm sniovnm, kter se stane sebe posilujcm procesem.Jeho hybnost nepochz jen z energie vojenskch plnova, dodavatel, vdc a inenr.Do urit rovn je mu napomhno tak praktickmi zjmy a starostmi obyejnch oban.Jakkoliv oznmen, e zvltn obrann instalace budou ukoneny nebo, e konkrtnobrann kontrakt bude ukonen, pirozen za piiuje znepokojen mezi mui a enami kte,akoliv vtin z nich se vlka a jej trapy hnus, se stali zvisl svm ivobytm naaktivitch jejich pokraovn je ohroeno.


23/25

str. 334

Velk st na ekonomiky je zamen na obrann aktivity, vojensk prmyslov

komplex tak zskal volistvo vetn tovrnch dlnk, knch, sekretek a dokonce i prodava potravin a holi. Mstn politici a komunitn vdci mohou zjistit, e nen snadnhjit zven aktivit, kter neslou vojenskm elm. Mnoho z nich pesto zkus pekonattakov zbrany. Skuten, kandidti do Kongresu jsou znm tm, e prohlauj, e jsou jedinen kvalifikovan odvrtit vojensk omezovn nebo pinet nov zakzky do svchoblast a jejich vmluvnost nezstane bez odmny, kterou je jejich zvolen. Vloen zjem,kter poetn komunity zskaj z obrannch aktivit mohou proto pokraovat ve stupovn

cen a na vrchol ji tak zvenho rozpotu generovanho dynamikou konkurennchvojenskch technologi.

Pokud je tato analza vbec realistick, vojensko- prmyslov komplex zstane v pedpovditeln budoucnosti impozantnm faktorem v naem ekonomickm a socilnmivot. Bude to pokraovat ve velk zen, pravdpodobn dokonce rostouc st naichzdroj. Bude to pokraovat v zatovn federlnch financ. Bude to pokraovat v testovnenerginosti na ekonomiky a vitality naich demokratickch instituc. Bude to pokraovat v

maten porozumn tchto jev pro mnoh cizince, stejn jako obas pro nae obany, e naenrodn prosperita je zaloena na obrovskch vojenskch nkladech, i kdy bychom veskutenosti mohli prosperovat mnohem vce bez nich. Ze vech tchto dvod potebujemerozpoznat velk a estn nrodn zmr naeho vojensko- technologickho komplexu, takmusme zstat neustle ostrait v naich aktivitch a pokraovat v hledn cesty, jak samysebe ochrnit proti pravdpodobnmu zneuit, stejn jak jsme se kdysi dvno nauili chrnitveejn zjmy proti obchodnm monopolm a stejn tak, jak jsme se zaali chrnit proti pracovnmu monopolu.


24/25

Str. 335

V.

Vha a aktivity naeho obrannho sektoru se nyn staly subjektem, kter je vyhledvnouveejnou diskus. Dv hlavn koly politickho mylen se zaklesly v souboji o americk myslia due. Jedna kola odvozuje svou slu z revoluce vojenskch technologi, druh z revolucerostoucch oekvn. Jedna kola thne k tomu, povaovat komunismus za centrln zenoukonspiraci, kter ohrouje nae peit jako svobodnch lid. Druh kola v, e komunismusse rozdluje do nezvislch nrodnch hnut a vid hlavn hrozbu svobody instituc v padkunaich mst a nemocnosti na spolenosti. Jedna kola vid ohromujc vojenskou slu jakonstroj k odstraen erstvch komunistickch dobrodrustv a je ochotn riskovat vlku zaelem zabrnn geografickmu rozen komunismu. Druh kola hled ir socilnspravedlnost a le p ekonomickou kondici u ernoch a ostatnch, kte se pln neastn pokroku prosperity a maj nzor, e sla morlnho pkladu me pispt k nrodn bezpenosti vce ne dal bomby a rakety.

Ob koly zamuj svou pozornost na federln rozpoet a dn z nich se nespokoj s tm, jak zachzej s jejmi poadavky. Od roku 1955 do roku 1965 se federln nklady naneobrann aktivity zvyovaly rychleji ne na nklady obrann. Od t doby ly nklady naobranu nahoru rychleji i kdy ne mnohem rychleji. Pokud se podvme do budoucna, profesionln ekonomy nikdy neunav poukazovn na to, e nae vzrstajc ekonomikaumon mt vce msla a kdy to bude poteba tak vce zbran, i kdy by se nm to podailoudlat bhem vlky, kterou vedeme ve Vietnamu.


25/25

str.336

Nicmn jejich uklidnn neuspokoj ty, kte ct, e nae nrodn bezpenost poaduje ne

pouze vce zbran, ale dokonce mnohem vce zbran a tak, e se proto potebujeme vzdtnjakho naeho msla. Stejn nebudou uspokojeni ti, kte ct, e potebujeme ne vce msla,ale mnohem vce msla, a tak ns nae statistika hrubho nrodnho produktu klamn vede k naemu selhn, kter umouje zneitn naich vod, otrven naeho vzduchu, hluku nanaich ulicch, krys v naich slumech, povstnch v naich mstech a znien ivota na naichdlnicch. Debata v tomto smyslu doshla nejvyho bodu intenzity a tak hokosti, jak sevlka ve Vietnamu protahuje. Stalo se to rozvratnou silou a pineslo naim lidem trapy.

Jejich vliv na vyvjen se vlky je ni ne vliv na celkov smovn na zahranin avojensk politiky v budoucnu.

K debat je, prokazujc naim pemlivm obanm, e nae nrodn bezpenost zlenejen na skvl vojensk sle. Ona tak zvis na sle naeho ekonomickho systmu a vcelistvosti, tak na naem socilnm a politickm ivot a zejmna na tom, jak dobe budouvldn cle reprezentovat nrodn vli a zmry. Na co tato lekce poukazuje, e to budemechtt zkouet tvrdji ne jsme kdy zkoueli a to obojm, nam osobnm nasazenm a i skrz

na vldu, pivst zvody ve zbrojen pod jakousi dnou kontrolu. A jestlie se budou trhlinysvobody v komunistickm tyranskm systmu roziovat, jak se me lehce stt vnadchzejc dekd, meme potat s tm e se k naemu kolu pipoj i lid v Sovtskmsvazu a mon tak lid z pevninsk ny. Toto v kadm ppad je jedin reln zkladnnadje na zachrnn sebe sama a cel lidsk rodiny od katastrofy.

Date post:	06-Apr-2018
Category:	Documents
Upload:	jan-kolator
View:	218 times
Download:	0 times

Ekonomické a sociální dopady Obraného sektoru

Documents