21. část Rok 1984 V roce 1984 byla vypsána III. celostátní soutěž kronikářů, do které se přihlásil i ždírecký kronikář Josef Bílek, a to prací na téma Vzrůst a výstavba obce umožněny a založeny na vzájemné spolupráci všech občanů – na brigádách. Pojal toto svoje dílo velkoryse jako stručné dějiny Ždírce až do roku 1984, se zdůrazňováním brigádnické činnosti občanů jako převážně a často jediné možnosti dalšího rozvoje obce. Jeho re- trospektivní sepsání je kaligrafickým rukopisem zaznamenáno na osmadvaceti stra- nách III. dílu Kroniky.obce Ždírce nad Doubravou. Můžeme říci, že pan Josef Bílek tím korunoval svoji dlouholetou kronikářskou činnost. Ze spisu vyjímám: Do našeho slovníku zapsáno bylo zlatým písmem nové slovo „brigáda“ dosud používané jen ve smyslu vojenském. Brigády ukázaly se v mnoha přípa- dech jediným východiskem z nouze, ukázaly se nadále téměř nepostradatelnými. Brigádou byla posekána louka osiřelá po odešlých sousedech, brigádami zace- lily se ošklivé krátery po bombách, překážející provozu, brigádami zakopávali se zdechlí koně na polích a lukách, brigádou byla opravena škola pro svobodné děti republiky. Radost všech lidí nad tím, že válka skončila, že jsme ji přečkali, že jsme opět svobodni, držela nás všechny i v práci, v práci tvořivé, užitečné jak postiženým a potřebným jednotlivcům, tak prospívající všem. Bez brigád byla by naše obec nerostla, nespravily by se bolesti z války. Ohlédneme-li se dnes po obci, vidíme výsledky tvořivé práce občanů, kteří z velké části nejsou již dnes ani mezi námi. Promítneme-li si, co by zbylo z naší obce, kdybychom odmyslili vše, co bylo zvelebeno a pořízeno brigádami – dobrovolnou prací všech občanů, musí- me nezakrytě doznati, že by toho mnoho nebylo. Ochabuje-li některý rok brigádnická činnost a plnění plánovaných úkolů vázne, je na vedoucích činitelích MNV, Národní fronty a KSČ, aby našli cestu k povzbuzení iniciativy občanů a dodali jim nové chuti k práci, k naplnění úko- lu, který sám volá, ať je to již třetí pavilon školy, kulturní dům a další, které v příštích dnech vyvstanou a nedají se stranou odsunouti. Škoda by bylo usnouti na půli cesty, porušiti nastoupený kurs a složit ruce v klín. Na tom, co kronikář Josef Bílek v tehdejší dobové situaci v dobré vůli napsal, je hodně pravdy. Při listování kronikami nezbývá než obdivovat množství práce, kterou občané vykonali ve svém volném čase, i množství organizátorské a přesvědčovací prá- ce lidí ve vedoucích funkcích. Brigádnická práce nebyla ale dobrovolná. V tehdejší do- bě to byla nutnost. Kdyby lidé nešli na brigádu, nic by neměli. Neměli by vodovod, neměli by kanalizaci, tělocvičnu, školu, chodník ve své ulici. Nebylo zbytí. Později museli jít hlavně proto, aby neupadli v nemilost u vládnoucí moci. Když jsme však u toho „kdyby“, musíme se také zamyslet nad tím, co by z naší obce bylo, kdybychom po druhé světové válce zůstali svobodnou součástí kulturního západního světa. Člověka potom napadá, zda to všechno bylo vybudo- váno proto, že jsme byli součástí východního bloku, nebo přesto, že jsme byli pod ku-
Transcript
21. část
Rok 1984 V roce 1984 byla vypsána III. celostátní soutěž kronikářů, do které se přihlásil i ždírecký kronikář Josef Bílek, a to prací na téma Vzrůst a výstavba obce umožněny a založeny na vzájemné spolupráci všech občanů – na brigádách. Pojal toto svoje dílo velkoryse jako stručné dějiny Ždírce až do roku 1984, se zdůrazňováním brigádnické činnosti občanů jako převážně a často jediné možnosti dalšího rozvoje obce. Jeho re-trospektivní sepsání je kaligrafickým rukopisem zaznamenáno na osmadvaceti stra-nách III. dílu Kroniky.obce Ždírce nad Doubravou. Můžeme říci, že pan Josef Bílek tím korunoval svoji dlouholetou kronikářskou činnost. Ze spisu vyjímám:
Do našeho slovníku zapsáno bylo zlatým písmem nové slovo „brigáda“ dosud používané jen ve smyslu vojenském. Brigády ukázaly se v mnoha přípa-dech jediným východiskem z nouze, ukázaly se nadále téměř nepostradatelnými. Brigádou byla posekána louka osiřelá po odešlých sousedech, brigádami zace-lily se ošklivé krátery po bombách, překážející provozu, brigádami zakopávali se zdechlí koně na polích a lukách, brigádou byla opravena škola pro svobodné děti republiky. Radost všech lidí nad tím, že válka skončila, že jsme ji přečkali, že jsme opět svobodni, držela nás všechny i v práci, v práci tvořivé, užitečné jak postiženým a potřebným jednotlivcům, tak prospívající všem. Bez brigád byla by naše obec nerostla, nespravily by se bolesti z války. Ohlédneme-li se dnes po obci, vidíme výsledky tvořivé práce občanů, kteří z velké části nejsou již dnes ani mezi námi. Promítneme-li si, co by zbylo z naší obce, kdybychom odmyslili vše, co bylo zvelebeno a pořízeno brigádami – dobrovolnou prací všech občanů, musí-me nezakrytě doznati, že by toho mnoho nebylo. Ochabuje-li některý rok brigádnická činnost a plnění plánovaných úkolů vázne, je na vedoucích činitelích MNV, Národní fronty a KSČ, aby našli cestu k povzbuzení iniciativy občanů a dodali jim nové chuti k práci, k naplnění úko-lu, který sám volá, ať je to již třetí pavilon školy, kulturní dům a další, které v příštích dnech vyvstanou a nedají se stranou odsunouti. Škoda by bylo usnouti na půli cesty, porušiti nastoupený kurs a složit ruce v klín.
Na tom, co kronikář Josef Bílek v tehdejší dobové situaci v dobré vůli napsal, je
hodně pravdy. Při listování kronikami nezbývá než obdivovat množství práce, kterou občané vykonali ve svém volném čase, i množství organizátorské a přesvědčovací prá-ce lidí ve vedoucích funkcích. Brigádnická práce nebyla ale dobrovolná. V tehdejší do-bě to byla nutnost. Kdyby lidé nešli na brigádu, nic by neměli. Neměli by vodovod, neměli by kanalizaci, tělocvičnu, školu, chodník ve své ulici. Nebylo zbytí. Později museli jít hlavně proto, aby neupadli v nemilost u vládnoucí moci. Když jsme však u toho „kdyby“, musíme se také zamyslet nad tím, co by z naší obce bylo, kdybychom po druhé světové válce zůstali svobodnou součástí kulturního západního světa. Člověka potom napadá, zda to všechno bylo vybudo-váno proto, že jsme byli součástí východního bloku, nebo přesto, že jsme byli pod ku-
ratelou a v otroctví bolševických asiatů a jejich domácích pohůnků. Jestliže tedy – jak píše pan Josef Bílek v úvodu – do našeho slovníku zapsáno bylo zlatým písmem nové slovo brigáda, pak musíme také konstatovat, že toto slovo často nad námi viselo jako Damoklův meč až do listopadu ´89. Proč teď naše obec – město – nebývale vzkvétá, a přitom se z amplionů místního rozhlasu nemusí každou sobotu ozývat: „lopaty a krum-páče s sebou“? Proč to jde dneska bez brigád? /1 Vraťme se ale k běžným kronikářským záznamům.
Pojmenování ulic. Obec se rozrůstala a orientace podle popisných čísel začína-la být nepřehledná. Proto představitelé obce rozhodli o pojmenování ulic, z nichž mno-hé nesly už svoje tradiční jméno vzniklé dříve spontánně. K tomu, aby bylo pojmeno-vání pokud možno výstižné a hlavně trvalé a nepodléhalo například různým politic-kým změnám, byla ustavena komise pro přípravu nových názvů. Ždírecký zpravodaj říjen 1984:
Zářijové plenární zasedání MNV se kromě jiného zabývalo schválením názvu ulic ... Někteří poslanci i přítomní občané vznesli několik připomínek, které byly začle-něny do současného znění ... Bylo rozhodnuto znovu upravený návrh vyvěsit a umožnit občanům i prostřednictvím ŽZ znovu se s návrhem seznámit a do konce října uplatnit ještě připomínky a náměty.
Hlavní ulice Brodská: silnice od Lázničkových k Pikulce Žďárská: silnice od Novotných a Bencových k Pikulce Chrudimská: silnice od „kanálu“ k železničnímu přejezdu za Lázničkovými Ulice ve středu obce mezi hlavními ulicemi Náměstí 9. května: náměstí 5. května: z náměstí kolem Brokešových až po výjezd na Brodskou Družstevní: z náměstí od samoobsluhy mezi bytovkami až po výjezd na Brod-
skou proti družstvu VZOR Spojovací: od Chrudimské u zdravotního střediska s křižováním Družstevní a
ulice 5. května až po výjezd na Žďárskou u Černých Pionýrů: z náměstí u Mikuleckých dále Slepá: z náměstí od průmyslové prodejny kolem Cardových dále Školní: ze Slepé kolem staré školy po výjezd na Chrudimskou Ulice na sever od Brodské Zahradní: od Brodské mezi mateřskou školou a lesoparkem dále zahrádkář-
skou kolonií Nádražní: od Brodské u družstva VZOR k nádraží Pilská: od Brodské u sběrny surovin přes železniční přejezd k pile U kina: od Brodské u Kolářových k železniční trati
1 - Brigády byly po druhé světové válce nezbytnou nutností, aby se zacelily válečné rány. Později ale tuto dobro-
volnou činnost zpotvořili komunisti v nutnost zacelovat rány způsobované jejich tureckým hospodaře-ním. Na myšlenku zapřáhnout lidi do práce i o sobotách a nedělích údajně přišel soudruh Lenin, když prý šel příkladem o „subbótniku“ při úklidu kremelského nádvoří. A myšlenku dobrovolně-nucené prá-ce použili naši komunisti při organizování tzv. akce „Z“ (mělo to znamenat „zvelebení“, ale lidé tomu říkali akce „zadarmo“). Chceš mít školu? Dáme ti peníze na materiál a nezbytné odborné práce, ale všechno ostatní musíš odřít sám ve svém volném čase. Zkrátka: Se Sovětským svazem – ruce až na zem!
Ulice na jih od Žďárské Liběcká: od „Balkánu“ jde souběžně se Žďárskou směrem k Pikulce a křižuje
ulice Ke stadionu, Mírovou a Příčnou Mírová: od Žďárské mezi prodejnou textilu a pomníkem směrem ke Kopanině Hamerská: od Mírové u Klepetkových přes náměstíčko k Janáčkovým a dále
k Pikulce Příčná: od Žďárské u Štěrbových s křižováním Liběcké, Hamerské a Luční dá-
le do luk Na výsluní: pokračování Luční za Příčnou ulicí Krátká: od Hamerské mezi Jandovými a lesáckým dvojdomkem ke Kopanině Lipová: od Mírové u staré školy k ulici Ke stadionu Květinová: od Lipové u Nepovímových k Liběcké Stará: od Lipové u Mísařových k Liběcké Na kopaninách: od křižovatky Lipové a Staré ke Kopanině včetně náměstíčka Ke stadionu: od Žďárské u Jiráskových dále ke Kopanině až k Doubravce K lávce, U hřiště, U potoka, Konečná: uličky vycházející z ulice Ke stadionu
postupně od Lukášových ke Kopanině Na Balkáně: komplex uliček od ulice Ke stadionu ke ždíreckému potoku včet-
ně prostoru garáží U pošty: komplex uliček na jih od Žďárské od „kanálu“ ke Křížové /2 K návrhu pojmenování ždíreckých ulic nutno objektivně podotknout, že to byla
jedna z chvályhodných iniciativ tehdejšího komunistického vedení obce. Prozřetelnosti autorů návrhu vděčíme za to, že jsme po Listopadu ´89 nemuseli přejmenovávat napří-klad Leninovu, Gottwaldovu, popřípadě Revoluční ulici, jako tomu bylo v jiných mís-tech.
Služby a obchod. Místní služebna veřejné bezpečnosti byla ve Ždírci zrušena a
převedena do Chotěboře. Od 15. října byly zvýšeny ceny piva a nealkoholických nápo-jů. Například u piva desítky z 1,70 na 2,50 Kčs, Prazdroj Plzeň na 6,- Kčs. Milovníci piva do poslední chvíle věřili, že ke zdražení nedojde, protože prý vláda, která zdraží pivo, padne. Čekali však marně. Pivo novou cenu podrželo a vláda zůstala. [Vláda ovšem přesto dlouho nevydržela, její čas se krátil, i když jsme to zatím netušili. Zbý-valo jí pouhých pět let!] Hospody byly ve Ždírci dříve čtyři, nyní dvě, na Benátkách dříve tři, nyní jedna, na Kohoutově dříve dvě, nyní žádná, ve Stružinci a v Údavech po jedné, nyní žádná. [Kromě hospod byly dříve ve Ždírci, podle zápisu z Rady obecního zastupitelstva 14.3.1937, ještě další čtyři výčepy lihovin.]
Počasí. 12. července vichřice s lijákem a kroupami, což způsobilo zatopení sklepů a vývraty v lesích. Počasí trpělo častými výkyvy, léto bylo chladné a deštivé. Výstavba. Domek čp. 5 po zemřelém Pravoslavu Pelikánovi byl vykoupen a ur-čen k demolici. Byl zbourán domek po autodopravci Eduardu Pátkovi u Žďárské silni-ce a na jeho místě vznikne novostavba Mísařových a Gabrielových. Bylo postaveno sedm rodinných domků. V areálu JZD provedena rekonstrukce kravína, aby bylo mož-no při obsluze dojnic využít mechanizace a byla odstraněna namáhavá ruční práce
2 - Pojmenování ulic psáno podle situace v roce 1984 a podle tehdy platného pravopisu.
obsluhujících žen. Po pětileté práci byla dokončena oprava nádražní budovy ČSD. Na náměstí byla zřízena galerie nejlepších pracovníků.
Pelikánovo čp. 5 před demolicí
Eduard Pátek čp. 146 (1982) Stavba Gabrielových čp. 146 (1986) Společenský život. Nastalo období poklesu určitých částí společenského života.
Za posledních pětadvacet let například nebylo ve Ždírci sehráno ani jedno divadelní představení, zatímco dříve se jich tu hrálo deset i více každým rokem. Přednášková činnost poklesla tak, že každý spolek či organizátor přednášky se musí obávat, aby na ni přišlo aspoň 10-20 lidí. Násilím se v tomto směru nic nepořídí. [!] Ždírecký zpravo-daj vyšel letos pouze třikrát, i tady se projevil pokles aktivity. Zahrádkáři otevřeli 14. října novou moštárnu v domku po Sotonových. O její zřízení se zasloužil zvláště pan Jiří Kasal. Podle článku ve Ždíreckém zpravodaji z února 1985 bylo na zřízení moštár-ny v letech 1984-1985 odpracováno celkem 1 393 brigádnických hodin a v prvním roce provozu se vymoštovalo 14 308 litrů, což představuje zužitkování téměř 30 tun méněhodnotného ovoce.
Zábavy taneční. Nedostatek místností a zvláště jich malý prostor, který brzdil rentabilitu těchto zábav, nedovolil vybočiti ze skrovných mezí. Míti starosti s uspořá-dáním a nadto nésti značné riziko prodělku nechtělo se funkcionářům žádného spolku či organizace. Hudba se těžko sháněla a byla drahá, a tak se v tomto směru raději pří-liš nepodnikalo. Přestalo se pořádati kácení máje, které bývalo dříve i na malých ves-
nicích, nepořádá se maškarní ples, pouťové a posvícenské zábavy, v létě dožínky, a jen ojediněle byla zábava silvestrovská s vhodným programem. Napomáhaly tomu i pro-gramy televizní pořádané při všech těchto příležitostech.
Škola. Byla zavedena povinná desetiletá školní docházka. Poslední dva roky školní výuky platí pro řemeslnou výuku, z jejíž učební doby se dva roky stávají základ-ní školní výukou a jeden rok praktickou výukou v oboru. [Kronika neuvádí zahájení stavby druhého školního pavilonu – viz foto.]
Zahájení stavby druhého školního pavilonu Příprava na spartakiádu 1985 se provádí nacvičováním pěti skladeb. Ve škole
se nacvičují dvě skladby. Na sportovišti se připravuje plocha nového treningového hřiště.
Obyvatelstvo. Narodilo se celkem 31 dětí, zemřelo 23 občanů. 31. března ze-mřel ve věku 83 let bývalý ždírecký autodopravce Eduard Pátek, který byl po zrušení živnosti zaměstnán jako řidič u místních podniků. 21. dubna zemřela Oldřiška Křesťa-nová z finského domku u hřiště, 50 let, 9. května Marie Němcová z domku u hřiště čp. 152, 84 let, 15. července Anna Mikulecká, vdova po klempířovi, 74 let. 24. září zemřel ve věku 81 let Jaromír Kopp, který pracoval na dráze a mezi válkami byl podvakrát za prací v Americe, a 8. října Jan Martinec, vedoucí dopravy ve slévárně Nové Ransko.
Události ve světě. 9. února zemřel další tajemník ÚV KSSS Jurij Andropov. Místo něj nastoupil K. U. Černěnko. V létě se vrátila část internovaných z Angoly. Je-den zajatý Čech tam na útrapy zahynul. V Indii byla zavražděna ministerská předsed-kyně Indíra Gándhíová. Po ní nastoupil její syn Radžív Gándhí.
Rok 1985
Místní národní výbor. Od 1. července byla ke Ždírci připojena obec Horní Stu-
denec včetně jím spravovaných osad Dolní a Nový Studenec, Podmoklany, Odraneč, Hudeč, Branišov a Sychrov s celkem 625 obyvateli. Současní pracovníci MNV: před-seda Ladislav Pospíšil, tajemník Pavel Mühlfait (nastoupil od 1. července namísto Jo-
sefa Břízy, který byl povolán na OV KSČ, účetní Miluše Mühlfaitová, matrikářka Mi-roslava Chybová, místo stavebního technika po odchodu Františka Kazíka zatím ne-obsazeno, Boh. Černá vedoucí provozoven místního hospodářství, administrativní pra-covnice Zdeňka Piklová a Helena Malá z Horního Studence. Zahradník František Černý, vedoucí okrskové knihovny Iva Sklenářová (namísto M. Vosecké). Ždírecký zpravodaj přestal vycházet pro problémy s tiskárnou a papírem. Poslední číslo vyšlo v září 1985. Funkci předsedy komise pro ochranu veřejného pořádku a správní komise složil Bedřich Marek a místo něj byl jmenován Antonín Pátek [úderník a vášnivý mili-cionář]. Ždírec opět obsadil 1. místo v socialistické soutěži obcí okresu.
Oslavy 40. výročí osvobození. Uspořádáno druhé setkání ždíreckých rodáků [první bylo v roce 1975], s exkurzemi do Bytexu, na pilu a do nové školy. Ze Ždíreckého zpravodaje v únoru 1985:
Z programu setkání: 9. května kulturní program a beseda v sále kina, večer průvod k pomníku a má-
jová veselice. 10. května den otevřených dveří v Bytexu, VČDZ a ve škole, výstavka z budová-
ní obce v jídelně školy a účast na Okresní mírové slavnosti v Leškovicích. 11. května tělovýchovné odpoledne s ukázkami spartakiádních skladeb. Výstavba. Zkolaudováno devět rodinných domků. [Čp. 99 Jan Rychlý, čp. 124
Zdeněk Lédl, čp. 429 Josef Culek, čp. 447 Bohumil Petruželka, čp. 449 Pavel Pilař, čp. 450 Vlastimil Vašíček, čp. 451 Miroslav Kolouch, čp. 460 Zdeněk Jakeš a čp. 465 Mi-roslav Švanda. Kromě těchto novostaveb bylo přistavěno podkroví u Fialových čp. 12 a přistavěno patro u Černých v čp. 167.] Položen asfaltový koberec na cestu do Staré-ho Ranska společným nákladem obce a JZD. V akci „Z“ dokončena stavba druhého školního pavilonu a zahájena generální oprava Chrudimské ulice.
Před stavbou dalšího pavilonu školy (1985)
Doslovné výpisy záznamů ze školní kroniky (záznamy v jednotlivých letech, pokud jde o nejrůznější oslavy a výročí, jsou prakticky totožné. Bylo by možno psát je doslo-va přes kopírák):
O zimních prázdninách (od 22.12.84 do 3.1.1985) byl zajištěn provoz ŠD i ŠJ. Učitelé se během prázdnin připravovali na nové pojetí [?], účastnili se akcí OPS, psali komplexní hodnocení, prováděli inventarizaci školy a CO, urovnávali kabinety, připravovali a zajišťovali hry, soutěže, závody a další akce pro naše žáky. [Smysluplné využití učitelských prázdnin po-dle „nového pojetí“.]
10.1. byla přednesena relace ve školním rozhlase k 72. narozeninám 1. tajemní-ka ÚV KSČ a prezidenta republiky s. G. Husáka.
25.2. u příležitosti oslav 37. výročí Února byla ve školním rozhlase přednesena relace. Potom následovala beseda s příslušníky LM ze Starého Ranska, kteří jim ukázali i zbraně, kterých používají. Odpoledne branná hra ... Naši pionýři nacvičili kulturní program, který přednesli na slavnostní schůzi v obci, na společném zasedání LM na Novém Ransku a závodech.
2.3. bylo ve školním rozhlase vzpomenuto prvního letu člověka do vesmíru – česk. občan – Remek.
8.3. byla ve školním rozhlase přednesena relace u příležitosti MDŽ. Žáci přáli s. učitelkám.
10.3. se v obci k MDŽ uskutečnilo slavnostní odpoledne, pro které naši žáci společně s MZŠ [?] připravili dvouhodinový program. Všem přítomným ženám se líbil.
28.3. přišli žáci popřát učitelům k jejich svátku ... 5.4. byla ve školním rozhlase přednesena relace k vyhlášení Košického vládního
programu. 11.4. se uskutečnila beseda s příslušníkem SPB s. Mísařem v rámci týdne soli-
darity s politickými vězni [se všemi ve světě, kromě těch v Českosloven-sku a v celém táboře míru a socialismu].
12.4. vzpomenuto prvního letu do vesmíru ve školním rozhlase – Gagarin. 17.4. u příležitosti svátku SNB se uskutečnila beseda s příslušníkem VB s. Po-
spíšilem o dopravní kázni a dodržování pravidel. 19.4. se uskutečnil slavnostní večer u příležitosti 115. výročí narození V. I. Le-
nina. Škola zajistila výzdobu, kulturní program. S. Mísař přednesl slav-nostní referát ...
29.4. se uskutečnila beseda s požárníky, kteří potom předvedli požární techniku a různé druhy hašení ohňů a hořících materiálů.
K 1.5., 5.5., 9.5. se uskutečnily ve školním rozhlase relace /1. máj, Květnové po-vstání českého lidu, osvobození ČSR Sovětským svazem/. Během těchto dnů naši pionýři položili kytice k památníkům padlých ve Ždírci n.D., Křížové, Sobíňově, Slavětíně a Rudě. Relace se uskutečnily i k 6.5. /smlouva o přátelství/ a k 16.5. /založení KSČ/.
Škola a PO SSM se velkou měrou podílely při zajišťování májo-vých oslav, které se konaly i letos v naší obci. K 1.5. jsme zajišťovali vý-zdobu, organizaci průvodu a jeho čelo. I když nebylo pěkné počasí, účast byla veliká.
Ve dnech 8., 9., 10. a 11.5. se v naší obci konalo „setkání rodáků“ po 40 létech, na kterém se podílely všechny složky a organizace v obci.
Školní děti – čelo prvomájového průvodu 8.5. škola připravila pro rodáky dvouhodinový program /všeobecný program/. 9.5. výstavka prací žáků i dospělých a den otevřených dveří. 10.5. se učitelé a žáci společně s rodáky zúčastnili „Okresní mírové manifesta-
ce“ v Leškovicích. Ve večerních hodinách pak občanům a rodákům předvedli akademii pod názvem „40 let žijeme v míru“. Velice se svým ideovým obsahem všem líbila. Za podíl který škola a PO vykonaly při májových oslavách obdržela škola čestné uznání rady MNV.
21.5. se uskutečnila přednáška a beseda nejprve s dívkami a potom s chlapci o vztazích mezi dospívajícími mladými lidmi s lékařkou s. Silvestrovou ...
V tomto školním roce po předcházejících přípravách se započalo s nácvikem spartakiády ... celkem se v obci nacvičovalo 7 skladeb.
11.5. se uskutečnila první spartakiáda v okrese v naší obci ...
Spartakiádní tribuna s tajemníkem OV KSČ s. Josefem Břízou a ředitelem školy s. Bohumilem Mísařem
2.6. naši cvičenci cvičili na okrskové spartakiádě v Chotěboři 16.6. pak se konala spartakiáda okresní a to v Havlíčkově Brodě. Někteří žáci a
žákyně /vybraní/ cvičili na spartakiádě v Praze ... Ve školním roce škola a PO obsadila mnoho soutěží a to v nejrůznějších oblas-
tech. Bylo dbáno na masovost, ale zároveň ve školních kolech bylo dbáno na náročnost při výběru pro dobrou reprezentaci. Obsadili jsme soutěže v dějepise, fyzice, matematice, chemii, českém jazyce, ruském jazyce, ZUČ [?] i v mnoha soutěžích sportovních. Dobře byly zajištěny i soutěže branné a zdravotnické. Výsledky ve sportovních soutěžích byly jako v mi-nulých letech /jednotlivci i družstva/ velmi dobré. K dalšímu zlepšování dochází i v ostatních oblastech, umístění jsou stále lepší ...
Pracovní výchova byla doplňována brigádnickou činností v obci /1486 hod./, v JZD /3062 hod./, v lese /1412 hod./. Naši žáci sebrali 68 197 kg odpa-dových surovin, za 6 139,20 Kčs léčivých rostlin, vyrobili 36 budek pro ptactvo ...
Školní rok 1985-1986 byl slavnostně zahájen 2. září v tělocvičně za přítomnosti
zástupců VO KSČ, MNV, VO NF, organizací NF, místních závodů a JZD. Po slavnostním uvítání přítomných s. ředitelem přednesla slavnostní pro-jev okresní školní inspektorka s. Marešová ...
K počátku školního roku dochází k přeorganizaci obvodu a do 5. tříd přicházejí již žáci z Horního Studence a Sobíňova ...
7.9. zajistili členové našeho recitačního kroužku kulturní program ke Dni hor-níků v Hluboké a zároveň přednesli zdravici ...
3.10. proběhla beseda s příslušníky ČSLA. 4.10. žáci 6. a 7. tříd navštívili posádku ČSLA v Havlíčkově Brodě ... 28.10. bylo ve školním rozhlase vzpomenuto významných událostí z roku 1918
/Vyhlášení samostatnosti/ 1945 /Den znárodnění/ a 1968 /Zákon o fede-raci/.
7.11. bylo na škole slavnostní shromáždění k VŘSR. Po kulturním programu, projevu s. Mísaře byl promítnut film. Ve večerních hodinách byl k tomuto výročí uspořádán v obci slavnostní večer, na který škola připravila kul-turní program a s. ředitel přednesl slavnostní projev.
8.11. vzpomenuto Mezinárodního dne mládeže, 15.11. vzpomenuto Mezinárodního dne studentstva, 22.11. vzpomenuto narozenin K. Gottwalda, 25.11. vzpomenuto narozenin L. Svobody ... Během měsíců září, říjen a listopad se naši pionýři zúčastňovali brigád v JZD
/brambory a len/, v obci při přípravě školní zahrady a úklidových pra-cech v lese ...
19.12. bylo vzpomenuto ve škol. rozhlase narozenin A. Zápotockého ... Během celého podzimu vedení školy organizovalo brigády na dostavbě 2. pavi-
lonu ze strany rodičů a zaměstnanců. Účast a aktivita byla velmi dobrá, proto více jak s půlročním předstihem mohla být 27.12. provedena jeho kolaudace a proběhla velmi dobře.
Dále opět obecní kronika: JZD. Průměrný výnos obilovin 4,67 t/ha. Dojivost 3 788 litrů na jednu dojnici.
Na teletníku rekordní denní přírůstek 0,701 kg při úhynu pouhých pěti kusů (0,26 %). V Křížové byla dokončena velkokapacitní silážní jáma o obsahu 2 000 m3, na teletníku dokončen seník a mostní váha 40 t. Průměrná mzda 2 637,- Kčs.
Obyvatelstvo. Celkový počet obyvatel Ždírce s osadami včetně Studence: 3 053. Narodilo se 34 dětí, zemřelo 29 občanů. 1. února zemřel dobrovolně Luděk Štický, stu-dent medicíny, 25 let! Téhož 1. února zemřel u syna v Ústí n. L. Jaroslav Černý, bývalý ždírecký poštovní úředník. 30. března zemřela Anna Josková, 73 let, 25. května Květo-slava Mísařová, 69 let, 26. května Alžběta Janáčková, 87 let. 9. června zemřel Jan Horníček, 61 let [za komunistů odsouzen za úlet z Chocně k trestu smrti, pak na 25 roků odnětí svobody, ve vězení strávil 13 let]. 18. června zemřely Julie Piklová, 86 let a Jaroslava Homolková, 75 let. 19. července zemřel František Poula, 84 let. 16. srpna zemřela Marie Charvátová, 82 let. Dne 27. srpna zemřel při autonehodě Libor Sedlák, 29 let. 24. prosince zemřela Emilie Uchytilová, švadlena, 75 let. V Křížové se dožili sta let v lednu Jan Zvolánek, legionář a dlouhodobý obecní policajt, a v prosinci paní Mašková, rozená Janáčková v bývalém lihovaru, poslední z tohoto Janáčkova rodu. [Bývala tajemnicí prezidenta Dr. Edvarda Beneše a na po-čátku druhé světové války ukrývala v lihovaru československé archivní materiály, kte-ré se nesměly dostat do rukou Němcům. To ovšem kronikář nemohl do zápisu uvést.]
Sto let slévárny v Novém Ransku. V roce 1885 Jan Pujman st. začal v čp. 81 provozovat živnost strojnickou. V r. 1906 měl již strojírnu a slévárnu. Závod rostl, vy-ráběly se zde žentourové mlátičky, řezačky slámy, později čistící mlátičky a benzinové motory. V období 1. světové války ve strojírně pracovalo již 60 dělníků. Mlátičky se dále zdokonalovaly, vyráběly se i traktory PLUTO a travní sekačky. Ke konci 2. světo-vé války zde již pracovalo 200-300 lidí na válečné výrobě. Po skončení války byla stro-jírna znárodněna a několikrát se měnila firma i sortiment. Později byla dislokována slévárna šedé litiny pro Chotěbořské kovodělné závody, k nimž byl tento podnik při-členěn. Nyní se zde vyrábějí hliníkové a bronzové odlitky, je zde i velká modelárna.
Události. Po úmrtí prvního tajemníka ÚV KSSS K. U. Černěnka dne 10. března 1985 nastoupil místo něj Michail Gorbačov, 54 roků, který ještě v tomto roce provedl řadu změn ve vedení státu. V listopadu se sešel s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. [Nástup tzv. „perestrojky“ – přestavby, začátek konce studené války, pan-ství komunismu i konce samotného SSSR.] V květnu byl opět zvolen československým prezidentem Gustáv Husák.
