Ropa v Ropa je dnes prakticky jedinou nerostnou surovinou, která je schopna ekonomickou bilanci l ých ze mí podstatnou státy, které mají své zásoby ropy, mají obvykle aktiv ní bilanci obchodu, zatímco státy, které ji musí dovážet, se o aktivní bi- lanci musí snaž it. tak se ropy projev uj e v HDP podle v ze- mích, kde se dobývá ropa, má na HDP podí l. to platí o státech; i v Po lsku, proslave- ném dobýváním uhlí a více než 3% HDP, za tímco v " ropném" Norsku l O%.) Podíváme-li se na následu jící tabulky, mí: 1 že me si hned významných Tabulka l - ropy - nám ukazuje, že s produkcí ropy a její nejsou totožní. Ze zemí skupiny G8 Kanada, Ve lk á Británie a Rusko j sou schopné pokrýt svo u vlastní ostatní musí draho- ce nnou surovinu dovážet. To j e dí:1vod závislosti ze jména Spojených a Japonska na ropných pr oducentech z Perského Tabu lka I - ropy na Stát ropy (tisíce ropy (podíl (tisíce na v procentech) USA 2 847 000 7 172 250 39,69 Japonsko 6 325 1 930 850 0,33 r-:--:- Cr na 1 238 080 1 808 940 68, 44 1- 27 046 1 055 215 2,56 Rusko 3 073 300 1- 843150 364,50 Kanada 1 135 150 803 000 141 ,36 Brazflie 652 620 802 635 81,31 Indie 284 700 777 450 36,62 1-- Korejská republika o 755 550 0,00 Francie 12 746 739 490 1,72 Itálie 29 003 681 090 4,26 Mexiko I 1 262 900 639 480 197,49 Velká Británie 714 305 617 580 11 5,66 - - Saúdská Arábie 3 292 665 565 750 582,00 2 591 546 405 0,47 frán 1 446 130 511 000 283,00 Indonésie 354 415 431 795 82,08 Taiwan 182 360 620 0,05 - Nizozemsko 16 863 32 6784 5, 16 -- Austrálie 196 187 290 722 67,48 Podíly na ropy podle 10 % Cl východ • Evropa Rus ka ) O Latin s ká Amerika O Ostatní • Sever ní Amerika Cl Mrika Geografické rozhledy 1/05- 06 zá li vu, a i americké angažovanosti na Blíz- kém Druhá tabulka je z hlediska Je samo- že mají chudé státy, s mizivou vlast- ní za to doslova "ležící na Zce la pak státy s malým obyvatel, jako je Rovníková Guinea, Ga- bon a Katar. Rovníková Gu in ea láme v posledních letech rekor- dy v HDP ; ty dosahuj í až hodnoty 76% za rok 1 997. N a rop u ta m padá nej 60% 1-1 D P. tabul ka je evropským Náš kontinent co do k hrá- a le co do produkce je na to m Pokud jde o ro- pu, pouze evropské státy - Norsko, Rusko, Vel ká Británie a možná Dánsko - jsou schopné poktýt své Ruska získávají všechny tyto státy ropu z šel fu Sevemího jsou schopny poktýt své kdysi "ropné" Rumunsko z poloviny, státy Panon- ské nížiny ze jisté rezervy má i Ukraj in a. Bohaté západoevropské státy ovšem ropu dovážejí. Tabu lka 2 - Nejvice st át-y Podíly na zemní ho ply nu podle 40 % 27 % D E vropa Rus ka ) • Seve rní Am erika D Osta tní O výd10d • Latin s ká Am e rik a O Mrika
Transcript
Ropa v číslech Ropa je dnes prakticky jedinou nerostnou surovinou, která je
schopna ovlivňovat ekonomickou bilanci hospodářsky vyspělých zemí podstatnou měrou. Zjednodušeně řečeno: státy, které mají své zásoby ropy, mají obvykle aktivní bilanci zahraničního obchodu, zatímco státy, které ji musí dovážet, se o aktivní bilanci musí významně snažit. Stejně tak se těžba ropy poměrně výrazně projevuje v rozdělení HDP podle odvětví - jedinč v zemích, kde se dobývá ropa, má těžba na HDP významněj ší podí l. (Samozřejmě to platí o vyspělých státech; i v Polsku, proslaveném dobýváním uhlí a mědi, těžba nevytváří více než 3% HDP, zatímco v " ropném" Norsku přesahuj e l O %.)
Podíváme-li se na následující tabulky, mí:1žeme si uvědomit hned několik významných skutečností. Tabulka č. l - největší spotřebitelé ropy - nám ukazuje, že země s největší produkcí ropy a její největší odběratelé vůbec nejsou totožní. Ze zemí skupiny G8 jedině Kanada, Velká Británie a Rusko jsou schopné pokrýt svou spotřebu vlastní těžbou, ostatní země musí drahocennou surovinu dovážet. To j e ostatně dí:1vod závislosti zejména Spoj ených států a Japonska na ropných producentech z Perského
Tabulka č. I - Ncjvětší spotřebitelé ropy na světč
Stát Těžba ropy Spotřeba Soběstačnost (tisíce ropy (podíl spotřeby barelů/rok) (tisíce na těžbe
Cl Střední východ • Evropa (včetně Ruska) O Latins ká Amerika O Ostatní • Severní Amerika Cl Mrika
Geografické rozhledy 1/05- 06
zálivu, a koneckonců i důvod americké angažovanosti na Blízkém východě.
Druhá tabulka je seřazena z hlediska soběstačnosti . Je samozřejmé, že největší "přebytky" mají chudé státy, s mizivou vlastní spotřebou, zato doslova " ležící na ropě". Zcela pak vyčnívají státy s malým počtem obyvatel, jako je Rovníková Guinea, Gabon a Katar. Rovn íková Gu inea láme v posledních letech rekordy v růstu HDP; ty dosahuj í až neuvěři te lné hodnoty 76% za rok 1997. N a ropu tam při padá nej ménč 60% 1-1 D P. Konečně třetí tabulka je věnována evropským státům. Náš
kontinent patří, co do spotřeby, k nejdůležitějším světovým hráčům - ale co do produkce je na tom značně špatně. Pokud jde o ropu, pouze čtyři evropské státy - Norsko, Rusko, Velká Británie a možná překvapivě Dánsko - jsou schopné poktýt své potřeby. Kromě Ruska získávají všechny tyto státy ropu těžbou z šelfu Sevemího moře. Některé země jsou schopny poktýt své potřeby aspoň částečně: kdysi " ropné" Rumunsko z poloviny, státy Panonské nížiny přibližně ze čtvrtiny, jisté rezervy má i Ukraj ina. Bohaté západoevropské státy ovšem ropu téměř kompletně dovážejí.
Tabulka č. 2 - Nejvice soběstačné stát-y
Podíly na těžbě zemního plynu podle makroregionů
40 %
27 %
D Evropa (včetně Ruska ) • Severní Am erika D Ostatní O Střední výd10d • Latins ká Am erika O Mrika
I J
I~
I I
I I I
ČÍSLA HOVOŘÍ
Zásoby ropy - státy Středního východu (podíly v%) - 2003
2%
13%
D Saúdská Arábi e
D Ir ák
• Spoj ené ar absk é emi ráty
• o mán
· ~pt
D Bahraj n
18 %
• Írán O Kuvajt
O Katar
O J emen
• Sýr ie
Těžba ropy - státy Blízkého východu (podíly v%) - 2003
17 %
D Saúdská Arábie • Írán
O Spojené arabské cnůráty O Kuvajt
• Irák
• Katar
• Sýrie
O Bahrajn
O Omán
D Fgypt
• Jemen
Grafy ukazují těžbu a zásoby ropy a zemního plynu podle regionů, deta i lněj i je zpracována oblast Blízkého východu.
Podíl regionů na světových zásobách ropy a zemního plynu najdete na mapě č. 2 na straně 17 v rubrice Na pomoc škole.
