Rozváděče nn 2013 - Profiklub Elektrotechniků | Profi ... · od 1 ledna 2000 všechny normy...

© 2013 Eaton Corporation. All rights reserved.

PREZENTACE EATON

Rozváděče nn 2013

2 2 © 2013 Eaton Corporation. All rights reserved.

• Rozváděče nízkého napětí

podle požadavků nového

souboru norem

• ČSN EN 61439.

• Pro Eaton Elektortechnika vypracoval Josef Honzík


Úvod

• Na začátku bych rád krátce připomenul problematiku

závaznosti či nezávaznosti norem hlavně

s přihlédnutím k rozváděčům a rozvodnicím a

odpovědnosti výrobce rozváděčů.

•

• Závaznost norem

• Podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění jsou

od 1 ledna 2000 všechny normy nezávazné. Tentýž

předpis zrušil oborové normy.


Zákon 22/97 Sb.

• o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění

některých zákonů (ve znění pozdějších předpisů.)

• ES Prohlášení o shodě.

• Poznámka JH: Platné znění Zákona 22 ze dne 24.1.1997 je znění obsahující i zákony:

71/2000 Sb.; 102/2001 Sb.; 205/2002 Sb.; 226/2003 Sb.; 227/2003 Sb.; 186/2006 Sb.;

186/2006 Sb. a 229/2006 Sb.; 481/2008 Sb.; 490/2009 Sb.; 281/2009 Sb.; 155/2010 Sb.;

34/2011 Sb.

• Tento zákon nahradil v roce 1997 zákon č. 30/1968

Sb. o státním zkušebnictvím. Oba zákony sledují

jediný cíl – aby na trhu byly jen bezpečné výrobky.

Výrobky, které by nikoho neohrožovaly a nebyly

zdrojem nebezpečí.


Zákon 22/97 Sb. pokračování

• Dříve přebíral zodpovědnost za dodržování

tohoto požadavku (tj. za zajištění bezpečnosti

výrobku) pomocí zákona č. 30/68 Sb. stát. To

znamená, že i náklady nesl stát.

• Nyní je zodpovědnost zákonem 22/97 Sb.

v plné míře přenesena na výrobce (u dovozu

ze států EU) nebo dovozce (u dovozu ze

států mimo EU). Náklady dnes hradí dovozce

nebo výrobce.


Kdo je to výrobce?

• Podle § 2 odstavec d) zákona 22/97 Sb. je

výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen

navrhla výrobek. Za výrobce se také může

považovat i osoba, která upraví výrobek již

uvedený na trh takovým způsobem, který

může ovlivnit jeho soulad s příslušnými

technickými požadavky.

• (JH kráceno, zjednodušeno).


Podmínky pro uvádění výrobků na trh

• Zákon 22 v §12 specifikuje podmínky pro

uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu.

Tyto podmínky zahrnují i postupy a úkony,

které musí být splněny při posuzování shody,

dále jen „postupy posuzování shody“.

• Jednotlivými postupy posuzování shody jsou

zejména:


Postupy posuzování shody

a) posouzení shody za stanovených podmínek

výrobcem nebo dovozcem

b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobku

autorizovanou osobou,

c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší

specifické vlastnosti výrobků a namátkově kontroluje

dodržení stanovených požadavků u výrobků,

d) posouzení systému jakosti výroby v podniku

autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho

řádným fungováním,


Postupy posuzování shody pokračování

e) posouzení systému jakosti výrobků v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním,

f) ověřování shody výrobků s certifikovaným typem výrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobce, dovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobku nebo statisticky vybraném vzorku,

g) ověření shody každého výrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou,

h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobku,

i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,

j) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.


Stanovené výrobky

• Poznámka JH- všimněte si, že požadavky jsou řazeny vzestupně – čím vyšší písmeno, tím vyšší náročnost při posuzování shody. Čím bude výrobek nebezpečnější, složitější nebo důležitější, tím náročnější bude postup při posuzování shody.

• Vláda vládními nařízeními stanoví výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení. U těchto výrobků musí výrobce nebo dovozce vydat prohlášení o shodě jejich vlastností s požadavky na bezpečnost výrobků stanovenými zákonem (22/97 Sb.) a technickými předpisy. Tyto výrobky se pak nazývají stanovenými výrobky.

• Podle NV č. 17 z 9.13.2002, stanovující technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, které nabylo účinnosti dnem přistoupením ČR k EU, se za elektrické zařízení považuje jakékoliv zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50V do 1000V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75V do 1500V pro stejnosměrný proud.

• JH: tj. za výrobky používající napětí vyšší než bezpečné!


ES Prohlášení o shodě

• Výrobce nebo dovozce stanovených výrobků

je tedy povinen před uvedením výrobku na trh

vydat písemné prohlášení o shodě výrobku

s technickými předpisy a o dodržení

stanoveného postupu posouzení shody.

Náležitosti prohlášení o shodě stanoví vláda

nařízením. V našem případě to je nařízení

vlády č. 17.


NV č. 17/2003 Sb.- elektrická zařízení nn

• Podle NV č. 17 §3 (Postup posuzování shody) platí pro elektrické zařízení posuzování postupem vnitřní kontroly výroby podle jeho přílohy 3. Potom je výrobce, nebo jeho zplnomocněný zástupce opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. Pro elektrické zařízení je tedy stanoveno nejjednodušší ověření podle bodu a) výše uvedeného seznamu ze zákona 22/97 Sb. Ovšem POZOR – neplatí to pro zařízení uvedené v příloze 1 NV č. 17! Neplatí například pro el. zařízení určená pro použití v prostorách s nebezpečím výbuchu, ve zdravotnictví, ve výtazích, v letadlech apod. Pro tato elektrická zařízení platí jiná NV a hlavně jiné, značně přísnější postupy pro stanovení shody.Nicméně zde se budeme dále zabývat jen výrobky tj. v našem případě rozváděči, na něž se nařízení vlády č. 17 vztahuje.

•

• Protože splnění požadavků NV 17 je pro správné pochopení problematiky výroby rozváděčů stěžejní, uvedu dále část přílohy 3 tohoto nařízení vlády:


• NV č. 17:2003 Sb. příloha 3


Technické předpisy

• V §19, 19a a 19b zákona je stanovena pokuta za neoprávněné či za klamavé užití české značky shody, za uvedení stanoveného výrobku na trh bez vydání prohlášení o shodě ve výši do 20 milionů Kč pro fyzickou osobu, až do 50 milionů Kč pro podnikající fyzickou osobu nebo

právnickou osobu.

• Zbývá ještě říci, co se rozumí pod pojmem technické předpisy, se kterými musí být výrobky ve shodě. Podle §2h zákona 22 to jsou (JH:kráceno)

• technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo v technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku;

• jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, například podmínky používání, recyklace apod.


Harmonizované a určené normy

• Nejčastěji to jsou v našem případě české technické normy. Úřad

pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále

je Úřad) oznamuje ve svém Věstníku harmonizované a určené

normy. Současně uvede technický předpis, k němuž se tyto

normy vztahují (nejčastěji příslušné nařízení vlády).

• (Norma se podle §4a zákona stává harmonizovanou normou,

přejímá-li plně požadavky stanovené harmonizovanou evropskou

normou - dále jen harmonizované normy. Jestliže je to nezbytné

pro splnění technických požadavků na výrobky, vyplývajících

z nařízení vlády vydaného podle tohoto zákona, může Úřad určit

pro posuzování shody další normy nebo technické dokumenty

mezinárodních organizací, obsahující technické požadavky,

jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu – dále jen

určené normy.


Zahraniční technické normy, pokuty

• Splnění harmonizované nebo určené normy a

v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též

splnění zahraniční technické normy přejímající

harmonizovanou evropskou normu se v rozsahu jejího

obsahu považuje za splnění požadavků stanovených

nařízením vlády, k němuž se tyto normy vztahují a tím

i splnění požadavku zákona 22/97 Sb. v platném

znění.

• Za neoprávněné rozmnožení nebo rozšíření české technické normy,

nebo její část může orgán dozoru udělit pokutu podle §19 a §19a zákona

22/97 Sb. až do výše 1 milionu korun.


Rozváděče nízkého napětí – stanovené výrobky nebo volně sestavitelné stavebnice ?

• Nikoho dnes napadne nakoupit si komponenty automobilu,

automobil z nich sám někde na dvorku sestavit a používat ho

v běžném provozu. Každý totiž ví, že by takový automobil, byť

sestavený z originálních dílů, je bez potřebných znalostí,

zkušeností, technického zázemí a zkoušek nebezpečný nejenom

svému tvůrci a uživateli, ale i svému okolí. Nikdo dnes

nepovažuje automobil za volně sestavitelnou stavebnici, ale za

výrobek podléhající určitým zákonitostem, které mají zajistit, že

automobil bude bezpečný.

• Rozváděče jsou však stále částí odborné veřejnosti chápány

spíše jako volně sestavitelné stavebnice než jako výrobky

podléhající podobným zákonitostem. Přitom i rozváděč

neodborně sestavený z originálních dílů může být nebezpečný

jak z hlediska úrazu elektrickým proudem, tak z hlediska požáru.


Rozváděč je výrobek

• Rozváděč nebo rozvodnice je výrobkem v plném

slova smyslu - například podle nejnovější ČSN EN

61439-1 ed.2 z 10/2011 je to:

• Kombinace jednoho, nebo více spínacích přístrojů

nn spolu s přidruženými řídícími, měřícími,

signalizačními, ochrannými, regulačními

zařízeními, se všemi elektrickými a mechanickými

propojeními a konstrukčními částmi. • (Podle dříve platné ČSN EN 60439-1 z 11/96 byla definice trochu jiná. Rozvaděč

byl podle ní: kombinace jednoho, nebo více spínacích přístrojů nn spolu

s přidruženým řídícím, měřícím, signalizačním, ochranným, regulačním zařízením

atd., za jejíž úplné sestavení je odpovědný výrobce, včetně všech vnitřních

elektrických spojů, mechanických vazeb a konstrukčních částí.)


Rozváděč je tedy stanovený výrobek

• Na každý rozvaděč je tedy nutno vydat ES-Prohlášení

o shodě, kterým výrobce přebírá plnou zodpovědnost

za bezpečnost svého výrobku. Bezpečnost zaručí

nejlépe tak, že bude dodržovat hlavně normy. Normy

jsou sice nezávazné, ale - opakuji a znovu

připomínám - splněním jejich požadavků se splní

požadavky závazných právních dokumentů vyšší

právní síly. Hlavně již zmíněného zákona 22/97 Sb. a

souvisejícího nařízení vlády č. 17, ale i například

Vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce č.

48/1982 Sb., základní požadavky k zajištění

bezpečnosti práce a technických zařízení.


Vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb.,

• Tato vyhláška mluví o elektrickém zařízení

v podstatě jen v jedenácté části. Hovoří

všeobecně o zajištění bezpečnosti a tím se

vztahuje i na rozvodná zařízení a rozvaděče.

Někdy je při posuzování kvality rozvaděče a

jeho provedení nebo umístění nutno použít

těchto článků, protože se jedná o předpis

vyšší právní síly.


§ 194 Společná ustanovení (vyhláška 48/82 Sb.) pokračování

• Elektrická zařízení musí být před uvedením do provozu odborně prověřena a vyzkoušena. (JH-sem je možno zařadit nutnost provádění revizí a příslušných zkoušek rozvaděčů).

• Elektrická zařízení se smějí používat (provozovat) jen za provozních a pracovních podmínek, pro které byla konstruována a vyrobena.

• (JH- například rozvaděče konstruované a vyrobené podle ČSN EN 60439-1, respektive podle 61439-1 které nemusí být typově zkoušené, nemohou být používány v prostředích určených pro laickou obsluhu podle ČSN 61439-3, na staveništích podle ČSN 60 439-4 apod.)

• Všechny části elektrického zařízení musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nesmějí ovlivňovat nepříznivě jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení.

• (JH – to lze u rozvaděčů zajistit pouze splněním požadavků na všechny předepsané zkoušky – typové i kusové, respektive ověřením návrhu a kusovým ověřením podle nového souboru ČSN EN 61439),

• Části elektrických zařízení musí být provedeny tak, aby na místech jimiž protéká elektrický proud, nemohlo za obvyklých podmínek dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů (JH-Oteplení rozvaděče – buď zkouškou výpočet podle IEC 890. Výpočet je ale daleko přísnější než zkouška - rozvaděče vycházejí větší),


§ 194 Společná ustanovení – pokračování (vyhláška 48/82 Sb.) pokračování

• Elektrická zařízení musí být upravená tak, aby je bylo možno podle potřeby vypnout.

• JH: zde bych chtěl připomenout normu ČSN 33 2130 ed.2, která hovoří o tom, že bytové rozvodnice a rozvodnice do 25A nemusí mít hlavní vypínač. Cituji čl. 7.6.15: „Deskové rozvodnice mají být z izolantu a skříňové rozvodnice buď z izolantu nebo z ocelového plechu. Na rozvodnicích se musí zřetelně označit jednotlivé obvody – pro co slouží. Každý rozváděč (rozvodnice) se musí dát samostatně vypnout (například spínačem umístěným přímo v tom zařízení nebo v téže místnosti). Tato podmínka neplatí pro bytové rozvodnice a rozvodnice do 25A s výjimkou těch případů, kde je vypínání nutné z bezpečnostních nebo z provozních důvodů.“ Její vypnutí se pak musí provést na předřazeném stupni – v případě bytového rozváděče je to jistič před elektroměrem. Jinak se u rozváděčů instalují hlavní vypínače nebo hlavní jističe – hlavně pozor u rozváděčů napájených z několika směrů nebo redundantně napájených!

• Elektrická zařízení uváděná do provozu po částech musí mít nehotové části zařízení spolehlivě odpojeny a zabezpečeny, aby ve stavu pod napětím nedošlo k ohrožení osob.

• Elektrická zařízení, u kterých se zjistí, že ohrožují život nebo zdraví osob, musí být ihned odpojena a zajištěna.


§199 Ochranná opatření (vyhláška 48/82 Sb.) pokračování

• Elektrická zařízení musí být ve všech svých částech konstruována, vyrobena, montována a provozována s přihlédnutím k provoznímu napětí tak, aby nebyla při obvyklém používání zdrojem úrazu, požáru nebo výbuchu.

• Zejména se musí učinit opatření

• proti dotyku nebo přiblížení k částem s nebezpečným napětím (živým částem),

• proti nebezpečnému dotykovému napětí na přístupných vodivých částech (například obalech, pouzdrech, krytech a konstrukcích),

• proti škodlivým účinkům atmosférických výbojů,

• proti nebezpečí vyplývajícímu z nábojů statické elektřiny,

• proti nebezpečnému účinku elektrického oblouku,

• proti škodlivému působení prostředí na bezpečnost elektrického zařízení.

• JH- jak jinak zajistit tyto požadavky než tím, že se elektrické zařízení – v našem případě rozvaděče vyzkouší podle platných- byť (jakoby) nezávazných harmonizovaných nebo určených norem?


§199 Ochranná opatření (vyhláška 48/82 Sb.) dokončení

• Elektrická zařízení musí být ve všech svých částech konstruována, vyrobena, montována a provozována s přihlédnutím k provoznímu napětí tak, aby nebyla při obvyklém používání zdrojem úrazu, požáru nebo výbuchu.

• Zejména se musí učinit opatření

• proti dotyku nebo přiblížení k částem s nebezpečným napětím (živým částem),

• proti nebezpečnému dotykovému napětí na přístupných vodivých částech (například obalech, pouzdrech, krytech a konstrukcích),

• proti škodlivým účinkům atmosférických výbojů,

• proti nebezpečí vyplývajícímu z nábojů statické elektřiny,

• proti nebezpečnému účinku elektrického oblouku,

• proti škodlivému působení prostředí na bezpečnost elektrického zařízení.

• JH- jak jinak zajistit tyto požadavky než tím, že se elektrické zařízení – v našem případě rozvaděče vyzkouší podle platných- byť (jakoby) nezávazných harmonizovaných nebo určených norem?


Normy, které se přímo vztahují k rozvaděčům a rozvodnicím:

Číslo normy Třídící znak Název normy Platnost Poznámka

ČSN 33 2130

ed. 2

z 9/2009

33 2130 Elektrické instalace nízkého

napětí – Vnitřní elektrické

rozvody

PLATÍ Určená norma.

Hlavně umístění

rozvodnic a jejich

vybavení viz výše.

ČSN 33 3210

z 7/87 +Z1 z

2002

33 3210 Rozvodná zařízení. Společná

ustanovení

PLATÍ Určená norma pro

NV163/2002 Sb.

ČSN 33 3220

z 7/87 +Z1 z

2002

33 3220 Společná ustanovení pro

elektrické stanice

PLATÍ Určená norma pro

NV163/2002 Sb.

ČSN 35 7030

4/1972

35 7030 Rozvodnice a elektrorozvodná

jádra

ZRUŠENA Nahrazena normou

ČSN EN 61439-3

z října 2012

ČSN EN 50298

12/1999

35 7040 Prázdné skříně pro rozváděče

nn. Všeobecné požadavky

ZRUŠENA Nahrazena normou

ČSN EN 50208

z prosince 2004


Normy, které se přímo vztahují k rozvaděčům a rozvodnicím - pokračování

ČSN EN 62208

z 10/2004

35 7040 Prázdné skříně pro rozváděče nn –

Všeobecné požadavky

PLATÍ souběžně.

Nahrazena normou ČSN

EN 50298 ed.2 z května

2012

ČSN EN 62208

ed. 2 z 5/2012 35 7040

Prázdné skříně pro rozváděče nn –

Obecné požadavky PLATÍ

Do 23.9.2014 platí

souběžně s ČSN EN

62208 z 10/2004

ČSN EN 50300

3/2005 2005

35 7042 Rozváděče nn. Všeobecné požadavky na

rozváděče pro distribuční transformovny ZRUŠENA


EN 60439-5 z května

2007

ČSN EN 60439-1

z 11/1996

35 7107 Rozvaděče nn – Část 1: Typově zkoušené

a částečně typově zkoušené rozvaděče

ZRUŠENA


EN 60439-1 z listopadu

2000

ČSN EN 60439-1

ed. 2 z 11/2000



ZRUŠENA Nahrazena normou ČSN

EN 61439-1 z října 2010

ČSN EN 61439-1

z 9/2010



PLATÍ

souběžně


EN 61439-1ed. 2 z května

2012



ČSN EN 62208

ed. 2 z 5/2012 35 7040

Prázdné skříně pro rozváděče nn

– Obecné požadavky PLATÍ

Do 23.9.2014 platí


62208 z 10/2004

ČSN EN 50300

3/2005 2005

35 7042 Rozváděče nn. Všeobecné požadavky

na rozváděče pro distribuční

transformovny ZRUŠENA


EN 60439-5 z května

2007

ČSN EN 60439-1

z 11/1996

35 7107 Rozvaděče nn – Část 1: Typově

zkoušené a částečně typově zkoušené

rozvaděče

ZRUŠENA


EN 60439-1 z listopadu

2000

ČSN EN 60439-1

ed. 2 z 11/2000



rozvaděče

ZRUŠENA Nahrazena normou ČSN

EN 61439-1 z října 2010

ČSN EN 61439-1

z 9/2010



rozvaděče

PLATÍ

souběžně


EN 61439-1ed. 2

z května 2012



ČSN EN 61439-1

ed. 2 z 10/2011 35 7107

Rozvaděče nízkého napětí – Část

1: Všeobecná ustanovení PLATÍ

Od 23.9.2014 nahrazuje

ČSN EN 61439-1

z 9/2010, která do té

doby platí souběžně

s touto normou.

ČSN EN 60439-2

z 3/1996

35 7107 Rozvaděče nn – Část 2:Zvláštní

požadavky na přípojnicový rozvod ZRUŠENA

ČSN EN 60439-2

z 2/2001

35 7107 Rozvaděče nn – Část 2:Zvláštní

požadavky na přípojnicové

rozvody

PLATÍ

souběžně

Od 27.6.2015 bude

nahrazena ČSN EN

61439-6. Do té doby

platí s ní souběžně.

ČSN EN 61439-2

z 10/2010

35 7107 Rozvaděče nízkého napětí – Část

2: Výkonové rozváděče PLATÍ

souběžně

Od 23.9.2014 bude

nahrazena ed.2 této

normy z 5/2012

ČSN EN 61439-2

ed. 2 z 5/2012 35 7107

Rozvaděče nízkého napětí –

Část 2: Výkonové rozváděče PLATÍ

Od 23.9.2014 nahradí

verzi z října 2010. Do té

doby platí souběžně.



ČSN EN 60439-3

z 02/95 A1 05/97

A2 01/02

35 7107 Rozvaděče nn – Část 3: Zvláštní

požadavky pro rozvaděče nn určené pro

instalaci do míst přístupné laické

obsluze. Rozvodnice

PLATÍ

souběžně

Harmonizovaná pro

NV168 a určená pro

NV163/2002Sb.

ČSN EN 61439-3

z října 2012 35 7107

Rozváděče nízkého napětí. Část 3:

Rozvodnice určené k provozování

laiky (DBO)

PLATÍ Od 22.3.2015 nahradí

verzi z 02/95. Do té doby

platí souběžně.

ČSN EN 60439-4

z února 1995

A1 09/98 ;A2 11/00


požadavky pro staveništní rozvaděče ZRUŠENA

Do 1.9.2007 platila

souběžně s novější verzí

z 5/2005

ČSN EN 60439-4

ed. 2 z května 2005 35 7107

Rozvaděče nn – Část 4: Zvláštní

požadavky pro staveništní

rozvaděče (ACS)

PLATÍ

ČSN 33 2000-7-

704 ed. 2 ze srpna

2007

33 2000 Elektrická zařízení na staveništích

a demolicích PLATÍ

Není určená ani

harmonizovaná


Normy, které se přímo vztahují k rozvaděčům a rozvodnicím - dokončení

ČSN EN 60439-

5 ze září 1997


požadavky na rozvaděče určené pro

venkovní instalaci na veřejných

místech – Kabelové rozvodné skříně

(CDC) pro rozvod energie v sítích

ZRUŠENA

ČSN EN 60439-

5 ed.2 z května

2007

35 7107

Rozváděče nn – Část 5: Zvláštní

požadavky na rozváděče distribuční

soustavy.

PLATÍ

souběžně

Do 3.1.2016 platí


61439-5 z 9/2011

ČSN EN

61439-5

ze září 2011

35 7107

Rozváděče nn – Část 5:

Rozváděče pro veřejné

distribuční sítě.

PLATÍ

Do 3.1.2016 platí


60439-5 ed.2 května

2007

ČSN EN

61439-6

Z února 2013

35 7107 Rozváděče nn - Část 6:

Přípojnicové rozvody PLATÍ

Do 27.6.2015 platí


60439-2 z 1/2001


• JH - Než se začneme podrobněji zabývat normami

souboru 60439 a 61439, je nutno se nejprve zmínit o

důležité a myslím dosud přehlížené normě na prázdné

skříně pro rozváděče nn. Mnoho „výrobců“ si totiž

zakoupením prázdné skříně a jejím vybavením

zakoupenými jističi, spínači, pojistkami apod. podle

svého uvážení a znalostí myslí, že splnili požadavky

řady 60439 nebo 61439 a mohou vydat prohlášení o

shodě a protokol o kusové zkoušce. Jak uvidíme dále

není to pravda!.


ČSN EN 62208 ed.2 z května 2012. Třídící znak 34 7040

• Prázdné skříně pro rozváděče nízkého napětí –

Obecné požadavky.

• Tato norma je českou verzí evropské normy EN 62208:2011.

Má stejný status jako oficiální verze.

• S účinností od 23.9.2014 nahrazuje ČSN EN 62208 (35 7040)

z prosince 2004, která do uvedeného data platí souběžně s touto

normou.

• Rozsah platnosti.

• Tato norma je určena pro prázdné skříně před smontováním

součástí rozvaděčů uživatelem. Jsou určeny pro rozváděče do

1000V AC nebo 1500 DC, které jsou vhodné pro všeobecné

použití pro vnitřní i venkovní aplikace.


ČSN EN 62208 ed.2 z května 2012. Třídící znak 34 7040 pokračování

• Termíny a definice.

• V normě je uvedeno 8 definic, jako například:

• Prázdná skříň – skříň, určená pro podepření a instalaci elektrického zařízení, jejíž vnitřní prostor poskytuje vhodnou ochranu před vnějšími vlivy a specifikovaný stupeň ochrany přístupem k živým částem nebo kontaktem s nimi a před kontaktem s pohyblivými částmi;

• Poznámka 1: V této normě je slovo skříň používáno pro prázdnou skříň.

• Poznámka 2: Alternativní termíny pro skříně jsou krabice, pole, pulty nebo kryty.

• Třídění.

• Skříně jsou tříděny dle:

• typu materiálu – izolační, kovové a kombinace izolační/kovové;

• způsobu upevnění – stojící na podlaze, namontované na stěně, zapuštěné, namontované na stožáru;

• místa použití – venkovní, vnitřní;

• stupně ochrany – IP kód dle normy ČSN EN 60529 (33 0330) Stupně ochrany krytem (krytí-IP kód), I

• K kód dle normy ČSN EN 62262 (33 0335) Stupně ochrany poskytované kryty elektrických zařízení proti vnějším mechanickým nárazům (IK kód).



• Informace týkající se skříně, které je třeba uvést.

• Značení

• Skříň musí být možno identifikovat a umožnit tak výrobci rozváděče, aby získal od výrobce skříně příslušné informace. Tato identifikace musí obsahovat:

• jméno/obchodní značku nebo identifikační výrobce skříní;

• typové onačení nebo identifikační číslo skříně,

• Toto označení musí být trvanlivé a snadno čitelné a může být uvnitř skříně.

• Dokumentace

• V dokumentaci od výrobce skříně musí být uvedeny příslušné konstrukční a mechanické charakteristiky, stupeň ochrany, jmenovité izolační napětí, třídění skříně a veškeré pokyny, které jsou nutné pro správnou manipulaci, montáž, montážní a provozní podmínky skříně a odkaz na tuto normu.



• 9. Typové zkoušky

• Zkoušené skříně se musí namontovat a nainstalovat tak, jako

pro obvyklé používání podle pokynů výrobce skříní. Zkoušky se

provádění na těchto vzorcích:

• Vzorek 1: statické zatížení, zvedání, axiální zatížení kovových

vložek, stupeň ochrany před vnějšími mechanickými nárazy (IK

kód), stupeň ochrany před přístupem k nebezpečným částem a

vniknutím pevných předmětů nebo vody (IP kód), dielektrická

pevnost, kontrola ochranného obvodu, značení;

• Vzorek 2: tepelná stabilita, odolnost proti teplu, odolnost proti

nadměrnému teplu, vzplanutí a šíření plamene;

• Vzorek 3: schopnost rozptylu tepla, odolnost proti korozi,

kontinuita ochranného obvodu.


ČSN EN 62208 ed.2 z května 2012. Třídící znak 34 7040 dokončení

• JH – Jak vidíme je prázdná skříň označena logem výrobce, typovým označením nebo jiným identifikačním číslem nebo označením. To však neznamená, že toto označení nahrazuje výrobní štítek rozváděče ve smyslu souboru norem 60439 nebo 61439! Výrobce prázdné skříně přece není výrobcem rozváděče jako takového! Můžeme však využít typově zkoušené prázdné skříně k legálnímu zkoušení celého rozváděče. Protože typové zkoušky prázdné skříně jsou velmi náročné, v normální firmě byť s vlastní legální výrobnou rozváděčů, vlastně nerealizovatelné. Proto je vhodné tyto zkoušky u prázdných skříní využít a vlastními silami udělat ostatní zkoušky, které jsou podle souboru norem 61439 pro zkoušení (nyní ověření) rozváděčů nutné. Problém je například ověření zkratové odolnosti. U rozvaděčů instalovaných v místě se zkratovým proudem Icw nebo Icc do 10 kA není nutno zkratovou odolnost zkoušet nebo ověřovat. V ostatních případech je možno místo zkoušky použít k ověření srovnání s referenčním návrhem buď pomocí seznamu nebo výpočtu. Většinu ostatních zkoušek, nebo chcete-li ověření návrhu je možno provést i u středního nebo i malého, normálně vybaveného výrobce rozváděčů.

• I když tedy využijeme možnosti využít typovou zkoušku u prázdně skříně pro náš rozváděč, není možno se spolehnout jenom na údaje z katalogu výrobce. Je nutno se s výrobcem spojit a vyžádat si od něj výsledky typové zkoušky (ověření návrhu) a tím zjistit, na co se zkouška vlastně vztahuje a jaké byly výsledky, popřípadě zkušební protokoly ve smyslu NV č. 17, příloha 3, bod 3a) až f).

• To ale předbíhám. Vraťme se k souboru norem 61439….


Hlavní rozdíly mezi souborem norem 60439 a 61439:

• Všechny důležité požadavky, které je možno považovat za všeobecné jsou shromážděny v části 1 souboru 61439 (ČSN EN 61439-1 z října 2011).

• Pro každý typ rozváděče je uváděna specifická norma (norma výrobku) pro konkrétní typ rozváděče. Část 2 je určena pro Výkonové rozváděče, část 3 pro Rozvaděče pro laickou obsluhu, část 4 pro Staveništní rozváděče, část 5 pro Distribuční rozváděče a část 6 pro Přípojnicové rozvody.

• ČSN EN 61439-2 je novou normu výrobku, která nahradila druhou část původní normy ČSN 60439-1.

• Pro každý typ rozváděče nn jsou nyní nutné použít pouze dvě hlavní normy pro stanovení všech požadavků a příslušných metod ověřování:

• Základní normu ČSN EN 61439-1, uváděnou ve specifických normách jako část 1

• Specifickou normu pro rozváděč uváděnou v části 2 až 6. Viz zde bod 2.

• Specifická norma pro rozváděče nemusí obsahovat všeobecná ustanovení. Ta jsou v části 1. Může všeobecné požadavky doplnit, ale nemůže se od nich odchylovat, pokud není ve specifické normě na rozváděče uvedeno podrobně uvedeno náležité technické opodstatnění.

• Soubor 61439 již nepoužívá pojmy TTA (typově zkoušený rozváděč) a PTTA (částečně typově zkoušený rozváděč). (Mimo normu ČSN EN 60439-4).


Hlavní rozdíly mezi souborem norem 60439 a 61439 pokračování:

• Hlavní změnou je zavedení pojmu OVĚŘENÍ NÁVRHU ROZVÁDĚČE. Ověřování návrhu je určeno k ověření, zda návrh rozváděče odpovídá požadavkům tohoto souboru norem.

• Pojem Typová zkouška, je v novém souboru norem nahrazen výrazem Ověřování návrhu.

• Rozlišení mezi TTA a PTTA je zrušeno.

• Jsou zavedeny tři odlišné, avšak ekvivalentní způsoby ověřování:

• ověřování zkoušením ;

• ověřování srovnáním (porovnáním) se zkoušeným referenčním návrhem;

• vyhodnocením ověřování, tj. potvrzení správné aplikace výpočtů a konstrukčních pravidel, včetně použití příslušné míry bezpečnosti.

• Je zavedena možnost do ověření návrhu zanést i požadavek uživatele rozváděče a to tehdy, kdy uživatel požaduje, aby v náročných aplikacích byly specifikovány přísnější požadavky než jsou uvedeny v normě.

• Pokud se na ověřeném rozváděči provedou změny, musí být použita kapitola 10 ČSN EN 61439-1 pro kontrolu, zda tyto změny ovlivňují funkční charakteristiky rozváděče. Je-li pravděpodobný nepříznivý vliv, musí se provést nové ověření.


Hlavní rozdíly mezi souborem norem 60439 a 61439 dokončení:

• Jak je zvýrazněno ve výše uvedeném

přehledu, hlavní změnou je zavedení ověření

návrhu rozváděče. Vedle obvyklého ověření

zkoušením je v řadě případů možné provést

ověření výpočtem nebo porovnáním. Při

porovnání se vychází z již odzkoušených typů

a získané výsledky je tedy možné použít i pro

typy obdobné konstrukce.


ČSN EN 61439-1 z října 2011.

Rozváděče nízkého napětí – Část 1: Všeobecná ustanovení.

• Tato norma je českou verzí evropské normy EN

61439:2011. Má stejný status jako oficiální verze.

• S účinností od 23.9.2014 nahrazuje ČSN EN 61439-1

z října 2010 (35 7107), která do uvedeného data platí

souběžně s touto normou.

• V této normě jsou stanoveny definice a provozní

podmínky, konstrukční požadavky, technické

charakteristiky a požadavky na ověřování pro

rozváděče nn. Tato norma platí pro rozváděče nn

pouze tehdy, vyžaduje-li to příslušná norma specifická

pro rozváděče.


ČSN EN 61439-1 z října 2011.

Rozváděče nízkého napětí – Část 1:

Všeobecná ustanovení. Pokračování

• Vztahuje se na:

• rozváděče, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje 1 000 V u střídavého proudu, nebo 1 500 V u stejnosměrného proudu;

• stabilní nebo mobilní rozváděče kryté nebo nekryté;

• rozváděče určené pro používání v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie, a pro řízení elektrických spotřebičů;

• rozváděče navržené pro používání ve zvláštních provozních podmínkách, například na lodích, v kolejových vozidlech, pro zařízení ve výbušných prostředích, a pro použití v domácnosti (s nekvalifikovanou obsluhou), pokud jsou splněny příslušné specifické požadavky;

• Doplňující požadavky pro rozváděče na lodích jsou v IEC 60092:-302 a pro rozváděče tvořící součást stroje v souboru norem IEC 60204 Elektrická zařízení strojů.

• Tato norma platí pro všechny rozváděče, ať jsou navrženy, vyrobeny a ověřeny jednorázově, nebo jsou plně normalizovány a vyráběny ve velkém množství.


ČSN EN 61439-1 z října 2011.

Rozváděče nízkého napětí – Část 1:

Všeobecná ustanovení. Pokračování

• Výrobu a/nebo montáž mohou být prováděny jinak než původním výrobcem. (viz 3.10.1)

• JH: Připomínám co je podle čl. 3.10.1 Původní výrobce: „organizace, která provedla původní návrh a přidružené ověřování rozváděče v souladu a příslušnou normou pro rozváděče“ a co je podle čl. 3.10.2 Výrobce:

• organizace přebírající odpovědnost za hotový rozváděč. • Poznámka normy:Výrobce rozváděče může být jiná organizace než původní výrobce.

• JH: Cílem tohoto příspěvku není podrobný popis konstrukčních ani technických požadavků. Na to by byl tento příspěvek příliš krátký (Norma ČSN EN 61439-1 má sama 130 stran!). Proto se soustředím nejvíce na rozsah potřebných zkoušek, které je nutno udělat, aby bylo možno vydat ES prohlášení o shodě. Nejlépe pro tento účel myslím poslouží tabulka na straně 85 normy v příloze D (informativní) D.1 – Seznam ověřování návrhu, která mají být provedena, na které si můžeme ukázat, které zkoušky musíme provést, které můžeme převzít, nebo které můžeme vyhodnotit podle konstrukčních pravidel.


Seznam ověřování návrhu, která mají být podle ČSN EN 61439-1 provedena

Číslo

JH Charakteristika, která má

být ověřena

Kapitoly

nebo

články

normy

Možnosti

ověřování, které

jsou k dispozici

Poznámka

JH

Zkouš

ení

Srovnání

m s

referenčn

ím

návrhem

Hodn

ocení

1. Pevnost materiálů a částí 10.2

1.1 Odolnost proti korozi 10.2.2 ANO NE NE Zkouška

náročnosti A

nebo B

1.2 Vlastnosti izolačních

materiálů:

10.2.3

1.2.1 Tepelná stabilita 10.2.3.1 ANO NE NE Suché teplo

70°C


Seznam ověřování návrhu, která mají být podle ČSN EN 61439-1 provedena - pokračování

1.2.2 Odolnost proti nadměrnému teplu,

vzplanutí a šíření plamene

v důsledku vnitřních elektrických

jevů

10.2.3.2 ANO NE ANO Zkouška

žhavou

smyčkou

650°C, 850°C

nebo 960°C

1.3 Odolnost proti ultrafialovému (UV)

záření

10.2.4 ANO NE ANO Provádí se

pouze u

rozváděčů pro

venkovní

použití

1.4 Zvedání 10.2.5 ANO NE NE Provádí se

pouze u

rozvaděčů

opatřených

zvedacími

prostředky

1.5 Mechanický náraz 10.2.6 ANO NE NE

zkouška hodnocení srovnání



1.6 Značení 10.2.7

6.1, 6.2,

6.3

ANO NE NE Trvanlivost se

ověřuje

otíráním

Čl. 6.1 Výrobce musí opatřit každý rozváděč jedním nebo více štítky tak, aby byly viditelné při normálním

provozu. Musí zde být uvedeno:

a) Označení nebo ochranná známka výrobce;

b) Typové označení nebo identifikační číslo umožňující obdržet další informace od výrobce

rozváděče;

c) Datum výroby;

d) IEC 61439-X (specifická část „X“ musí být uvedena.

Čl. 6.2.2 Výrobce musí v dokumentaci nebo v katalozích uvést podmínky pro manipulaci, instalaci, provoz

a údržbu rozváděče a zařízení v něm uvedená (JH kráceno).

Čl. 6.3. Uvnitř rozváděče musí být možno identifikovat jednotlivé obvody a jejich ochranná zařízení.

Značení musí být identické s označením použitým ve schématech.

Poznámka JH: Zde zdůrazňuji ČSN EN 61439-1:2011 čl. 2.1 “ Pokud je použita prázdná skříň odpovídající

IEC 62208 a nebyla upravena tak, aby se zhoršily její funkční charakteristiky, není třeba opakovat zkoušení

skříně podle 10.2“. JH: Trošku problém je kdo zjistí, že se zhoršily nebo nezhoršily funkční charakteristiky. Zde

je nutno vždy spolupracovat s výrobcem skříně, mít od něj k dispozici jeho dokumentaci a výsledky všech

zkoušek podle 10.2, protože jinak to nezjistíme. V krajním případě je nutno ve spolupráci s výrobcem skříně po

provedených úpravách provést nové ověření skříně.





2. Stupeň ochrany skříní 10.3 ANO NE ANO Zkoušky IP

Poznámka JH: Pokud je použita prázdná skříň odpovídající IEC 62208 musí být provedeno vyhodnocení

ověřování aby se zajistilo, že žádná vnější úprava, která byla provedena, nemá za následek zhoršení stupně

ochrany. To, že nedošlo ke zhoršení je možno posoudit na základě porovnání se zkušebními protokoly a ostatními

podklady, které jsme získali od výrobce prázdné skříně. V případě, že bylo porušeno například krytí, je nutno

ověření návrhu v tomto bodě opakovat. POZOR, v případě krytí IP se jedná vlastně o ochranu před dotykem na

živé části (ochrana při provozu) a jeho nedodržení může mít vážné následky. Viz čl. 8.2.2 ČSN EN 61439-1:2011.

3. Vzdušné vzdálenosti 10.4 ANO NE NE Viz čl. 8.3. Musí

vydržet impulzní

výdržné napětí

(Uimp). Měří se

podle přílohy F.

4. Povrchové cesty 10.4 ANO NE NE Viz čl. 8.3. Musí

odpovídat stupni

znečištění




5. Ochrana před úrazem elektrickým

proudem a integrita ochranných

obvodů

10.5

5.1 Účinná spojitost mezi neživými

částmi rozváděče a ochranným

obvodem.

10.5.2 ANO NE NE Měřící proud

minimálně 10A

AC nebo DC.

Odpor < 10mA

5.2 Zkratová odolnost ochranného

obvodu

10.5.3 ANO ANO NE

Zkratová odolnost ochranného obvodu se nemusí zkoušet, je-li k dispozici samostatný

ochranný vodič PE a jmenovitý krátkodobý výdržný proud Icw, nebo jmenovitý podmíněný

zkratový proud Icc nepřesahuje 10 kA. Viz čl. 10.11.2 ČSN EN 61439-1:2011. Pro vodič

PEN jsou doplňující požadavky ve čl. 8.4.3.2.3. Jinak je nutno provést ověření srovnáním

s referenčním návrhem- použití seznamu viz čl. 10.5.3.3, nebo výpočtem viz čl. 10.5.3.4 a

nebo ověření provést zkouškou podle 10.5.3.5 a 10.11.5.6.




6. Vestavění spínacích

přístrojů a součástí

10.6 NE NE ANO Splnění

konstrukčních

požadavků

uvedených v čl.

8.5 musí

potvrzeno

prohlídkou

původního

výrobce

U rozváděčů stojících na podlaze platí například podle čl. 8.5.5:

-že svorky (mimo svorek pro ochranné vodiče) musí být umístěny nejméně 0,2 m nad zemí;

- ukazovací přístroje pro odečet obsluhou musí být umístěny 0,2 do 2,2 m nad základem rozváděče;

- ovládací zařízení jako jsou rukojeti a tlačítka, musí být snadno ovladatelná a umístěná v oblasti od 0,2m

do 2 m nad základem rozváděče. Málo používaná zařízení mohou být ve výšce do 2,2m.

- Ovládače pro nouzové spínání musí být přístupné v oblasti mezi 0,8 m a 1,6 m nad

základem rozváděče.

Technické podmínky na EMC podle J.9.4 musí být potvrzeny prohlídkou (původního výrobce) nebo, kde je

to nutné, zkouškou podle J.10.12.

JH – Problematika EMC viz dále v této tabulce.




7. Vnitřní elektrické obvody

a spoje

10.6 NE NE ANO Splnění konstrukčních

požadavků uvedených

v čl. 8.5 musí

potvrzeno prohlídkou

původního výrobce

-Hlavní obvody (čl. 8.6.1): Přípojnice (holé nebo izolované) musí být uspořádány tak, aby vnitřní zkrat nebyl pravděpodobný.

Musí být a navrženy tak, aby vydržely přinejmenším zkratová namáhání omezená ochranným zařízením na straně napájení

přípojnic. (JH: Kráceno a zjednodušeno). V rámci jednoho pole mohou být vodiče (včetně distribučních přípojnic) mezi hlavními

přípojnicemi a stranou napájení funkčních jednotek dimenzovány na základě snížených zkratových namáhání vyskytujících se

na straně zátěže příslušného zařízení jistícího před zkratem v rámci každé jednotky za předpokladu, že tyto vodiče jsou

uspořádány tak, že v normálním provozu není pravděpodobný vnitřní zkrat a nejsou delší než 3 metry mezi hlavní přípojnicí a

každým příslušným SCPD (SCPD=jištění před zkratem). (viz 8.6.4). JH: Příklady typů vodičům a požadavky na instalaci těchto

vodičů, které vlastně nejsou chráněny před zkratem, jsou uvedeny v tabulce č.4. Například jsou-li použity holé nebo jednožilové

vodiče je nutno vzájemnému dotyku vodivých částí zabránit použitím rozpěrek a pod. Pro průřez nulového vodiče N ve

trojfázovém obvodu s nulovým vodičem je normálně uvažováno s tím, že proudy nulovým vodičem nepřesáhnou 50% fázových

proudů. U některých aplikací kde se sčítají vyšší harmonické, je nutná dohoda mezi výrobcem a uživatelem. JH: je to například u

přívodů do některých větších UPS, kde je nutno uvažovat u velkých průřezů s průřezem nulového vodiče stejným jako u

fázového vodiče, u některých typů UPS i větším.

-Pomocné obvody (čl. 8.6.2): Obecně musí být pomocné obvody chráněny před účinky zkratů, zařízení jistící před zkratem

však nesmí být použito, pokud by jeho činnost mohla způsobit nebezpečí. V takovém případě musí být vodiče pomocných

obvodů uspořádány tak, aby zkrat nebyl pravděpodobný (Viz 8.6.4 a tabulka 4).Holé a izolované vodiče (8.6.3):Pro izolované

plné nebo ohebné vodiče zde platí:Musí být izolované na jmenovité izolační napětí; Vodiče spojující dvě připojovací místa nesmí

mít žádný mezilehlý spoj, například splétaný nebo svařovaný;Pájené spoje jsou dovoleny pouze v případech, kdy jsou přístroje

na tento způsob připojení přizpůsobeny;Obvykle má být připojen ke svorce pouze jeden vodič. Připojení dvou nebo více vodičů

k jedné svorce je přípustné pouze v tom případě, kdy jsou svorky pro tento účel navrženy. (JH: kráceno, zjednodušeno).


Tabulka 4 ČSN 61439-1 ed. 2:2012




8. Svorky pro vnější vodiče 10.8 NE NE ANO Splnění

konstrukčních

požadavků

uvedených v čl.

8.5 a 8.8 musí

potvrzeno

prohlídkou

původního

výrobce

Článek 8.8

-Výrobce musí uvést zda jsou svorky vhodné pro připojení měděných

nebo hliníkových vodičů, nebo obou druhů vodičů.

- Vodiče nesmí být vystaveny namáhání, která by pravděpodobně

snížila jejich obvyklou střední dobu užitečného života.

-Svorky pro přívodní a výstupní nulové, ochranné a PEN vodiče musí

být umístěny v blízkosti svorek pro fázové vodiče. (JH kráceno)




9. Dielektrické vlastnosti 10.9

Pro tuto zkoušku musí být všechna elektrická zařízení zapojena s výjimkou těch přístrojů, které

jsou na nižší zkušební napětí, zařízení odebírající proud (např. vinutí měřících přístrojů, svodiče

přepětí), v nichž by přiložení zkušebního napětí způsobilo protékání proudu, musí být

odpojeno.Každý obvod rozváděče musí vydržet:

Dočasná přepětí. Ověřuje se výdržným napětím průmyslového kmitočtu.

Přechodná přepětí. Ověřuje se impulzním výdržným napětím.

9.1. Výdržné napětí průmyslového

kmitočtu

10.9.2 ANO NE NE

Hlavní, pomocné a řídící obvody připojená k hlavnímu obvodu, musí být podrobeny zkušebnímu napětí podle

tabulky 8. V okamžiku přiložení zkušebního napětí nesmí jeho velikost překročit 50% plné zkušební hodnoty.

Potom se musí postupně zvyšovat na plnou hodnotu a udržovat po dobu 5s.Pomocné a řídící obvody nepřipojené

k hlavnímu obvodu, musí být podrobeny zkušebnímu napětí podle tabulky 9.

JH: podle tabulky 8 je to pro jmenovité izolační napětí Ui 300<Ui≤690 V (tj. pro normální síť 3x230/400V) 1890V

AC, pro řídící napětí do 60V je to 500V AC.Zkušební napětí AC musí mít sinusový tvar a kmitočet v rozmezí od 45 Hz

do 65 Hz. Vysokonapěťový transformátor použitý pro zkoušku musí mít výstupní proud minimálně 200 mA, když jsou

výstupní svorky spojeny nakrátko poté, co bylo výstupní napětí nastaveno na příslušné zkušební napětí. Přesný

popis postupu zkoušky je ve čl. 10.9.3.3.Nadproudové relé nesmí zapůsobit a během zkoušek nesmí dojít k žádnému

průraznému výboji.




9.2 Impulzní výdržné napětí 10.9.3 ANO NE ANO

JH: Impulzní výdržné napětí z generátoru napěťových rázů 1,2/50µs je podle tabulky G1 pro naší soustavu

230/400V:

6 kV na začátku instalace(domovní přípojka);

4 kV na úrovni distribučního obvodu;

1,5 kV na úrovni zátěže;

0,8 kV u speciálně chráněné úrovně

Těmto napětím musí odolat vzdušné vzdálenost mezi živými a neživými částmi a mezi živými částmi

s různým potenciálem.

Místo zkoušky impulzním výdržným napětím může původní výrobce provést podle svého uvážení

alternativní zkoušku napětím průmyslového kmitočtu nebo alternativní zkoušku stejnosměrným napětím.

Pro alternativní zkoušku stejnosměrným napětím musí být použit vysokonapěťový zdroj s výstupním

proudem 200 mA. Jinak jsou kritéria i vyhodnocení zkoušky stejné jako u zkoušky napětím průmyslového

kmitočtu.

Zkouška skříní vyrobených z izolačního materiálu. Zde musí být provedena doplňující dielektrická zkouška

přiložením střídavého zkušebního napětí mezi kovovou fólií položeno na vnější straně skříně přes otvory a

spoje, a propojené živé a neživé část umístěné vedle otvorů a spojů. Zkušební napětí je 1,5 násobek

hodnot podle tabulky 8 to je 1890*1,5=2835V.

Vzdušné vzdálenosti musí být ověřeny měřením, nebo ověřením měření na konstrukčních výkresech

s použitím dalších metod uvedených v příloze F.




10. Meze oteplení 10.10 ANO ANO ANO Norma zde rozlišuje

rozváděče do 630A a do

1600A

JH. Musí být ověřeno, že nebudou překročeny meze oteplení pro různé části rozváděče. Jak je vidět v řádku 10 je možno ověření provést

všemi třemi způsoby:

Ověřovací zkouškou

Ověření srovnáním s referenčním návrhem

Vyhodnocení ověřování, tj. potvrzení správné aplikace výpočtů a konstrukčních pravidel včetně příslušné míry bezpečnosti.

Vhodnou metodu musí zvolit původní výrobce.

U rozváděče, který je ověřen podle této norem původním výrobcem a vyroben nebo smontován jiným výrobcem, není třeba opakovat

ověřování původního návrhu, pokud jsou všechny požadavky a pokyny specifikované a poskytnuté původním výrobcem splněny v plném

rozsahu. V případě, že výrobce začlení vlastní úpravy, které nebyly zahrnuty do ověřování původního výrobce, je výrobce rozváděče

považován ve vztahu k těmto změnám za původního výrobce.

Meze oteplení podle tabulky 6 a čl. 9.2.

Tyto meze oteplení platí pro střední teplotu okolního vzduchu do 35 °C.

Vestavěné součásti - podle výrobce vestavěné součásti (jsou to spínací a říddící přístroje, elektronické podsestavy, regulátory apod.);

Svorky pro vnější izolované vodiče - 70°K (35+70=105°C)

Přípojnice a vodiče - Teplota je omezena mechanickou odolností vodivého materiálu, možným působením na sousední zařízení, dovolenou

teplotou izolačního materiálu, působením teploty vodiče na přístroje k nim připojené;

Ruční ovládací prostředky – z kovu 50°C, jsou-li pod krytem je to 60°C; z izolantu 60°C

Přístupné vnější skříně a kryty – kovové povrchy 65°C; izolační povrchy 75°C.

JH: V praxi to pro malého nebo středního výrobce rozváděčů znamená, že je v jeho silách provést kontrolu oteplení vlastně jen Odvozením

jmenovitých hodnot pro podobné varianty (10.10.3) a Vyhodnocením ověřování výpočtem podle 10.10.4 způsobem zjištění oteplení uvnitř

rozváděče z celkových výkonových ztrát metodou uvedenou v IEC 60890:1987 „Metoda stanovení oteplení extrapolací pro PTTA.“ Ve

článku 10.10.4.2 jsou stanoveny podmínky pro výpočet oteplení rozváděčů se jmenovitým proudem do 630A a ve článku 10.10.4.3 pro

rozváděče do 1600A.

Vypočítaná teplota vzduchu v montážní výšce kteréhokoliv přístroje nesmí překročit přípustnou pracovní teplotu okolního vzduchu

uvedenou výrobcem přístroje.Pro spínací přístroje nebo elektrické součásti v hlavních obvodech to znamená, že trvalé zatížení nepřesahuje

jeho dovolené zatížení při vypočítané místní teplotě vzduchu a ne více než 80% jeho jmenovitého proudu (viz čl. 10.10.4.2.1c).




11. Zkratová odolnost 10.11 ANO ANO NE

Rozváděče musí být schopné vydržet tepelné a dynamické namáhání způsobená zkratovými proudy nepřesahující jmenovité hodnoty.

Poznámka normy č. 1: Zkratová namáhání mohou být snížena použitím zařízení omezující proud, příklad indukční cívkou, pojistkou omezující proud nebo

jinými přístroji omezující proud.

Poznámka normy č. 3: Není-li stanoveno jinak v pokynech výrobce rozváděče pro provoz a údržbu, rozváděče, které byly vystaveny zkratu, nemusí být

schopné dalšího provozu bez prohlídky nebo údržby (JH: já bych spíše řekl bez důkladné opravy) provedené osobami znalými.

Musí být ověřeny jmenovité hodnoty zkratového proudu (JH:Francouzské znění uvedené v národní poznámce na straně 66 pod čarou je myslím výstižnější:

„Musí být ověřena zkratová odolnost“. Kupodivu norma zde uvádí oficiální znění „ jmenovitá hodnota zkratového proudu“, ale v dalším textu používá znění

francouzské) s výjimkou těch obvodů, které jsou z této povinnosti vyjmuty (10.11.2). Ověřování může být provedeno srovnáním s referenčním návrhem

(10.11.3 a 10.11.4), nebo zkouškou (10.11.5).

Pro ověřování rozváděče majícího více variant, musí být zvolena ta nejnepříznivější.

10.11.2 – Obvody rozváděčů, které jsou vyjmuty z ověřování zkratové odolnosti (JH:Vidíte? Francouzské znění).:

a) Rozváděče, které mají jmenovitý krátkodobý výdržný proud Icw(viz 5.3.4) nebo jmenovitý podmíněný zkratový proud Icc (viz 5.3.5) nepřesahující 10 kA;

b) Rozváděče, nebo obvody rozváděčů, chráněné zařízeními omezující proud, jejichž omezený proud nepřesahuje 17 kA;

c) Pomocné obvody rozváděčů napájených z transformátorů, jejichž jmenovitý výkon nepřesahuje 10 kVA pro jmenovité sekundární napětí minimálně 110V,

nebo 1,6 kA pro jmenovité sekundární napětí menší než 110V, a jejichž impedance nakrátko není menší než 4%.

Všechny ostatní obvody musí být ověřeny.

JH. Ověření zkouškou je vlastně možné jenom ve velkých zkušebnách. Pro malého a středního výrobce jsou v podstatě dostupné jenom zbývající dvě

metody:

10.11.3 Ověření srovnáním s referenčním návrhem – Použití seznamu a

10.11.4 Ověření srovnáním s referenčním návrhem – Použití výpočtu.

Ověřování použitím seznamu se provádí srovnáním rozváděče, který má být ověřován, s již zkoušeným návrhem za pomoci seznamu uvedeného

v tabulce 13.

Pokud by jakékoliv prvky určené v seznamu neodpovídaly požadavkům v seznamu a byly označeny „NE“, musí být použito ověření použitím výpočtu

(10.11.4) nebo zkouškou (10.11.5).

Ověřování použitím výpočtu musí být provedeno srovnáním rozváděče, který má být hodnocen, s rozváděčem, který byl již ověřen zkouškou. Hodnocení pro

ověření hlavních obvodů rozváděče musí být v souladu s přílohou P. Kromě toho každý z obvodů rozváděče, který má být hodnocen, musí splňovat

požadavky uvedené v položkách 6, 8, 9 a 10 tabulky 13.

Pokud hodnocení podle přílohy P neprojde nebo kterákoliv z položek tabulky 13 uvedených výše, není splněna, musí být použito ověření zkouškou

(10.11.5).


Tabulka 13-Ověření zkratové odolnosti srovnáním s referenčním návrhem: seznam (10.5.3.3, 10.11.3, 10.11.4)




12. Elektromagnetická

kompatibilita (EMC)

10.6.2,

19.6.12 a

příloha J

ANO NE ANO Kompatibilita

=slučitelnost

10.6.2 Technické požadavky na EMC podle J.9.4 musí být potvrzeny prohlídkou, nebo kde je to

nutné, zkouškou podle J.10.12.

JH:Rozváděče jsou posuzovány podle dvou hlavních kritérií. Zda a jak jsou odolné proti vnějšímu

rušení a zda a jaké emise do okolního prostoru samy vyzařují. Čili, zda na své okolí působí jako

zdroj rušení.

Pro většinu rozváděčů v rozsahu platnosti této normy se uvažují dvě kategorie podmínek

okolního prostředí a jsou označovány jako

prostředí A; prostředí B.

Prostředí A: síť je napájena z vn transformátoru pro průmyslový závod nebo lokalitu. Průmyslová

prostředí mohou být jak vnitřní, tak venkovní. Průmyslové lokality jsou charakterizovány jednou

nebo několika z následujících příkladů:

průmyslové, vědecké a lékařské přístroje;

velké induktivní nebo kapacitní zátěže jsou často spínány;

proudy a přidružená magnetická pole jsou vysoké.

Prostředí B: týká se hlavně veřejných sítí nn.

Příslušná prostředí jsou lokality v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu, jak

vnitřní tak venkovní. (JH kráceno).





kompatibilita (EMC)

pokračování

10.6.2,

19.6.12 a

příloha J

Výrobce musí stanovit pro které prostředí (A nebo B) je vyrobený rozváděč vhodný.

J.9.4.2 Požadavky na zkoušení.

U hotových rozváděčů se nevyžadují žádné zkoušky odolnosti nebo emisí pokud jsou splněny tyto

požadavky:

- vestavěné přístroje a součásti odpovídají požadavkům na EMC pro stanovené prostředí;

- vnitřní instalace a zapojení se provádějí podle pokynů výrobců přístrojů a součástí (uspořádání se

zřetelem na vzájemné vlivy, kabely, stínění, uzemnění atd.).

Ve všech ostatních případech mají být požadavky na EMC ověřeny zkouškami , jak je uvedeno

v J.10.12.

J.9.4.3 Odolnost

J.9.4.3.1 Rozváděče nezahrnující elektronické obvody.

Za normálních provozních podmínek nejsou citlivé na EMC rušení a proto nejsou požadované žádné

zkoušky.

J.9.4.3.2 Rozváděče zahrnující elektronické obvody.

Zkoušení zařízení využívající obvody, v nichž jsou všechny součásti pasivní (například diody, rezistory,

variátory, kondenzátory, svodiče přepětí,tlumivky), se nepožaduje.

Ve všech ostatních případech musí být požadavky na EMC ověřeny zkouškami, jak je uvedeno v J.10.12.

(JH: kráceno a zjednodušeno)





kompatibilita (EMC)

pokračování

10.6.2,

19.6.12 a

příloha J

J.9.4.4 Emise

J.9.4.4.1 Rozváděče nezahrnující elektronické obvody.

Zde může být záření vytvářeno pouze během občasného spínání. Doba trvání

rušení je řádově v milisekundách. Četnost, úroveň a důsledky těchto emisí jsou

považovány za součást normálního elektromagnetického prostředí instalací nízkého

napětí a není nutné žádné ověřování.

J.9.4.4.2 Rozváděče zahrnující elektronické obvody.

Elektronická zařízení vestavěná do rozváděče musí splňovat požadavky na emise

uvedené v příslušné normě výrobku nebo kmenové normě EMC a musí být vhodná

pro specifické prostředí stanovené výrobcem rozváděče.

Rozváděče zahrnující elektronické obvody (například spínané zdroje napájení,

mikroprocesory s vysokofrekvenčními hodinami, JH s frekvenčními měniči) mohou

vytvářet trvalé elektromagnetické prostředí.

Takové emise nesmí překročit meze stanovené v příslušné normě výrobku, nebo

musí platit požadavky uvedené v IEC 61000-6-4 pro prostředí A nebo v IEC 61000-6-3

pro prostředí B. Zkoušky se mají provádět tak, jak je podrobně popsáno v příslušné

normě výrobku, pokud je k dispozici, jinak podle J.10.12.





kompatibilita (EMC)

dokončení

10.6.2,

19.6.12 a

příloha J

JH: Pro malého a středního výrobce, a možná ani pro velkého s normálním

vybavením není myslitelné zkoušky na EMC vůbec provádět. Například jednu

z mnoha zkoušek, zkoušku odolnosti proti elektrostatickým výbojům podle IEC

61000-4-2 (±8kV/výboj ve vzduchu nebo ±4kV/kontaktní výboj) kdy může dojít

podle kritéria B v tabulce J.3 k přechodné degradaci nebo ztrátě výkonnosti,

která je samočinně obnovitelná) si neumím v normálních výrobních podmínkách

vůbec představit. A to mluvím možná o nejjednodušší zkoušce….

Při ověřování rozváděčů tedy musíme hlavně posoudit požadavky daného

prostředí, možný druh emisí, používat správné součásti a způsob zapojení

podle požadavků výrobců součástí a přístrojů a zkouškám se tak pokud možno

vyhnout.

V případech, kdy je zkouška na EMC nevyhnutelná, se obrátit například na

Elektrotechnický zkušební ústav v Praze a zkoušku si nechat udělat.


Seznam ověřování návrhu, která mají být podle ČSN EN 61439-1 provedena - dokončení


13. Mechanická funkce 10.13 ANO NE NE

Tato zkouška se n e s m í provádět na typově zkoušených

výrobcích uvnitř rozváděče, pokud jejich funkce není narušena

jejich namontováním.

Musí být zkontrolována funkce blokovacích zařízení. U částí,

které potřeují ověřování zkouškou, musí být uspokojivá

mechanická funkce ověřována po instalování do rozváděče.

(JH kráceno)


Rekapitulace ověřování návrhu

Č. JH Charakteristika, která má

být ověřena

Kapitoly

nebo články

normy

JH: Kdo je podle mého názoru schopen ověření

provést.

1. Pevnost materiálů a částí 10.2

1.1 Odolnost proti korozi 10.2.2

Sami, s využitím a spoluprací s výrobcem

skříně podle IEC 62208.

1.2 Vlastnosti izolačních

materiálů:

10.2.3

1.2.1 Tepelná stabilita 10.2.3.1

1.2.2 Odolnost proti nadměrnému

teplu, vzplanutí a šíření

plamene v důsledku vnitřních

elektrických jevů

10.2.3.2

1.3 Odolnost proti ultrafialovému

(UV) záření

10.2.4

1.4 Zvedání 10.2.5

1.5 Mechanický náraz 10.2.6

1.6 Značení. 10.2.7


Rekapitulace ověřování návrhu pokračování

2. Stupeň ochrany skříní 10.3 Zkušebna nebo sami porovnáním ve spolupráci s výrobcem

skříně IEC 62208

3. Vzdušné vzdálenosti 10.4 Sami zkouškou

4. Povrchové cesty 10.4 Sami zkouškou

5. Ochrana před úrazem

elektrickým proudem a

integrita ochranných

obvodů

10.5

5.1 Účinná spojitost mezi

neživými částmi

rozváděče a ochranným

obvodem

10.5.2 Sami zkouškou

5.2 Zkratová odolnost ochranného

obvodu

10.5.3 Sami porovnáním s referenčním návrhem nebo

zkušebna

6 Vestavění spínacích přístrojů

a součástí

10.6 Sami + původní výrobce

7 Vnitřní elektrické obvody a

spoje

10.6 Sami + původní výrobce


Rekapitulace ověřování návrhu pokračování

8 Svorky pro vnější vodiče 10.8 Sami + původní výrobce

9 Dielektrické vlastnosti 10.9

9.1 Výdržné napětí průmyslového

kmitočtu

10.9.2 Sami zkouškou

9.2 Impulzní výdržné napětí 10.9.3 Sami zkouškou

10 Meze oteplení 10.10 Sami výpočtem, jinak zkušebna

11 Zkratová odolnost 10.11 Ve většině malých DBO sami - není nutno nic

zkoušet, protože jsou připojeny na síť se zkratovým

proudem do 10 kA.

U větších, hlavně u PSC sami použitím seznamu

(referenční seznam musí být ze zkušebního

protokolu), nebo zkušebna. Použití výpočtu je pro

většinu malých a středních výrobců vlastně také

nepoužitelné.

12 Elektromagnetická

kompatibilita (EMC)

10.6.2,

10.12 a

příloha J

V případě, že není nutno ověřovat (hlavně u malých

DBO) posoudíme sami, v ostatních případech

zkušebna

13 Mechanická funkce 10.13 Sami


Kusové ověřování musí zahrnovat tyto kategorie pokračování:

Charakteristika, která má

být ověřena

Kapitoly nebo

články

normy

Poznámka nebo stručný popis

a) Konstrukce 11.2-11.8

1) Stupeň ochrany skříní 11.2 Vizuální prohlídka pro potvrzení, že jsou zachována předepsaná

opatření. (Například, zda není namontováním ovladačů do dveří

skříně narušeno její krytí apod.)

2) Vzdušné vzdálenosti a

povrchové cesty

11.3, 8.3.3,

tabulka 1,

tabulka 2

Vizuální prohlídka. Není-li vizuální prohlídka dostačující, musí být

provedeno měření nebo zkouška impulzním výdržným napětím

podle 10.9.3.

3) Ochrana před úrazem el.

proudem a integrita

ochranných obvodů.

11.4 Vizuální prohlídka pro kontrolu dodržení 8.4.2 a 8.4.3. U šroubových

spojů musí být kontrolována namátkově správná pevnost.

4) Vestavění vestavených

součástí

11.5 Instalace a identifikace musí odpovídat pokynům pro výrobu

rozváděče. (JH zde je myšlena hlavně projektová dokumentace

pro výrobu rozváděče, návody výrobců přístrojů a součástek

apod.)

5) Vnitřní elektrické obvody

a spoje

11.6 U spojů, zejména šroubových spojů, musí být kontrolována

namátkově správná pevnost. Vodiče musí být kontrolovány

podle pokynů pro výrobu rozváděče.


Kusové ověřování musí zahrnovat tyto kategorie pokračování :

6) Svorky pro vnější vodiče 11.7 Počet, typ a identifikace svorek musí být kontrolována podle pokynů

pro výrobu rozváděče

7) Mechanická funkce 11.8 Musí být kontrolována účinnost mechanických ovládacích prvků,

blokovacích zařízení a zámků, včetně těch, které jsou spojeny

s odnímatelnými částmi.

b) Technické parametry 11.9 a 11.10

1) Dielektrické vlastnosti 11.9 Zkouška odolnosti při průmyslovém kmitočtu musí být prováděna na

všech obvodech podle 10.9.1 a 10.9.2 avšak po dobu pouze 1 s. (JH: při

ověřování návrhu je to 5 s) Tato zkouška se nemusí provádět na

pomocných obvodech, které jsou chráněny zařízením jistícím před

zkratem se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16A, nebo pokud

zkouška funkce byla předtím provedena při jmenovitém pracovním

napětím, pro něž jsou pomocné obvody navrženy.

Jako alternativu pro rozváděče s ochranou přívodu dimenzovanou do

250A může být ověřování izolačního odporu prováděno měřením za

použití přístroje pro měření izolace při napětí nejméně 500V DC.

V tomto případě je zkouška úspěšná, pokud je izolační odpor mezi

obvody a neživými částmi nejméně 1000 Ω/V na obvod vzhledem

k napájecímu napětí proti zemi u těchto obvodů. JH: to znamená,, že u

obvodů s fázovým napětím 230V stačí hodnota 230x1000=230 000 Ω, tj. 0,23

MΩ pro každý obvod.


Kusové ověřování musí zahrnovat tyto kategorie dokončení :

2) Zapojení,

pracovní

charakteristiky a

funkce.

11.10 V závislosti na složitosti rozváděče může být

nutné zkontrolovat zapojení a provést zkoušku

funkce. Postup a počet zkoušek závisí na tom, zda

rozváděč obsahuje komplikovaná blokovací

zařízení pro sekvenční řízení a pod. V některých

případech může být nutné provést nebo opakovat

tuto zkoušku na místě montáže před uvedením

zařízení do provozu.


Rekapitulace kusového ověřování:

Charakteristika, která

má být ověřena

Kapitoly nebo

články normy JH: Kdo je podle mého názoru schopen kusové

ověření provést.

a) Konstrukce 11.2-11.8

1) Stupeň ochrany skříní 11.2 Sami prohlídkou

2) Vzdušné vzdálenosti a

povrchové cesty

11.3, 8.3.3,

tabulka 1,

tabulka 2

Sami prohlídkou

3) Ochrana před úrazem

el. proudem a integrita

ochranných obvodů.

11.4 Sami prohlídka

4) Vestavění vestavených

součástí

11.5 Sami prohlídkou


Rekapitulace kusového ověřování pokračování:

5) Vnitřní elektrické

obvody a spoje


6) Svorky pro vnější

vodiče


7) Mechanická funkce 11.8 Sami prohlídkou

b) Technické

parametry

11.9 a 11.10

1) Dielektrické

vlastnosti

11.9 Sami měřením

2) Zapojení, pracovní

charakteristiky a

funkce.

11.10 Sami prohlídkou nebo zkouškou


ČSN EN 61439-2 z května 2012. Rozváděče nízkého napětí –

Část 2: Výkonové rozváděče (PSC) (Power Switchgear and Controlgear assembly)

• Tato norma je českou verzí evropské normy EN 61439-3:2012. Má

stejný status jako oficiální verze.

• S účinností od 23.9.2014 nahrazuje ČSN EN 61439-2 (35 7107)z října

2010, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

• Tato norma se má používat společně s EN 61439-1. Ustanovení

všeobecných pravidel, o nichž pojednává EN 61439-1 (dále jen část 1),

platí pro tuto normu, kde je to výslovně uvedeno. Kde je v této normě

uvedeno „doplněk“, „modifikace“ nebo „nahrazení“, má být příslušný text

části 1 upraven.

• Články , jejichž onačení je ukončeno 101 (102, 103 atd.), doplňují tentýž

článek v části 1.

• Tabulky a obrázky v této části 2, které jsou nové jsou číslovány od 101.

• Nové přílohy v této části 2 jsou označeny AA, BB, atd.


ČSN EN 61439-2 (PSC) 1. Rozsah platnosti

• PSC (Power Switchgear and controlgear assembly) mají tato

kritéria:

• Rozváděč PSC je rozváděč nn používaný pro rozvod a regulaci

energie pro všechny typy zátěží, určený pro průmyslové,

komerční a podobné aplikace.kde se nepředpokládá ovládání

laiky;

• Poznámka normy: Nevylučuje se však umístění rozváděče PSC na místě

přístupném laikům.

• Jmenovité napětí nepřesahuje 1000 V AC nebo 1500 V DC;

• Mohou být stabilní nebo mobilní, kryté nebo nekryté;

• Jsou určené pro používání s výrobou, přenosem, rozvodem a

přeměnou elektrické energie, a pro řízení elektrických

spotřebičů;


ČSN EN 61439-2 (PSC) 1. Rozsah platnosti Pokračování

• rozváděče navržené pro používání ve zvláštních provozních

podmínkách, například na lodích, v kolejových vozidlech, pro zařízení ve

výbušných prostředích, a pro použití v domácnosti (s nekvalifikovanou

obsluhou), pokud jsou splněny příslušné specifické požadavky;

• Doplňující požadavky pro rozváděče na lodích jsou v IEC 60092:-302 a

pro rozváděče tvořící součást stroje v souboru norem IEC 60204

Elektrická zařízení strojů.

• Tato norma platí pro všechny rozváděče, ať jsou navrženy,

vyrobeny a ověřeny jednorázově, nebo jsou plně normalizovány a

vyráběny ve velkém množství.

• Výrobu a/nebo montáž mohou být prováděny jinak než

původním výrobcem. (viz 3.10.1)


ČSN EN 61439-2 Pokračování Tabulka AA1 - Položky podléhající dohodě mezi výrobcem rozváděče a uživatelem.

Charakteristiky Referenční

kapitola

nebo článek

Standardní

uspořádání

Alternativy v

normě

Požadav

ek

uživatel

e

Elektrická soustava

Uzemňovací soustava 5.6, 8.4.3.1,

8.4.3.2.3, 8.6.2, 10.5,

11.4

Norma výrobce

zvolená tak, aby odpovídala

místním

požadavkům

TT/TN-C/

TN-C-S/ IT, TN-S

Jmenovité napájení (V) 3.8.9.1, 5.2.1, 8.5.3

Podle místních podmínek

instalace

Max. 1000V AC nebo

1500 V DC

Přechodná přepětí 5.2.4, 8.5.3,

9.1 Příloha G

Určené

elektrickou soustavou

Kategorie

přepětí I/II/III/IV

Jmenovitý kmitočet fn (Hz) 3.8.11, 5.4,

8.5.3,

10.10.2.3,

10.11.5.4


instalace

50 Hz/60 Hz

Doplňující požadavky na zkoušení na

místě instalace: zapojení pracovní

charakteristiky a funkce.

11.10 Norma výrobce,

podle aplikace

Žádné



Zkratová odolnost

Předpokládaný zkratový proud na

přívodních svorkách Icp (kA)

3.8.7

Určené

elektrickou

soustavou

Žádné

Předpokládaný zkratový proud v nulovém

vodiči

10.11, 5.3.5 Min. 60%

hodnot pro fáze

Žádné

Předpokládaný zkratový proud

v ochranném obvodu

10.11.5.6 Min. 60%

hodnot pro fáze

Žádné

Okolní prostředí instalace

Ochrana před dotykem živých částí,

vniknutím pevných cizích těles a vody

8.2.2, 8.2.3 Vnitřní

(zavřené) IP

2X, Venkovní (min.) IP23

IP 00, 2X, 3X,

4X, 5X, 6X

Stupeň znečištění (okolního prostředí

instalace)

7.1.3 Průmyslový: 3

JH: Podle čl. 7.1.3 stupeň znečištění podle stupně3 znamená: Vyskytuje se vodivé znečištění nebo suché, které se může stát vodivým vlivem kondenzace.

(Nejhorší je znečištění stupeň 4)

Prostředí EMC (A nebo B) 9.4, 10.12,

Příloha J

A/B A/B



Zvláštní provozní podmínky (např. vibrace,

mimořádná kondenzace, silné znečištění, korozivní

prostředí, silné elektrické nebo magnetické pole,

plísně, malí živočichové, nebezpečí výbuchu, silné

vibrace a rázy, zemětřesení.

7.2, 8.5.4, 9.3.3,

Tabulka 7

Žádné zvláštní

provozní podmínky

Žádné

JH: Podle 7.2 musí uživatel informovat výrobce rozváděče o existenci výjimečných provozních podmínkách.

Metoda instalace

Materiál vnějších vodičů 8.8 Měď Měď/Hliník

Provozní opatření

Přístup k ručně ovládaným zařízením 8.4 Oprávněné

osoby/Laici

Umístění ručně ovládaných zařízení 8.5.5 Snadno přístupné Žádné

Možnosti údržby a modernizace

Způsob připojení funkčních jednotek. Poznámka Toto

se vztahuje k možnosti vyjmutí a opětovného zasunutí

funkčních jednotek

8.5.101 F pevné spoje

D odpojitelné spoje

W výsuvné spoje

Způsob oddělení 8.101

tabulka 104

příloha AA

Způsob 1, 2, 3, 4

JH: 8.101 Typická uspořádání vnitřního oddělení přepážkami nebo mezistěnami jsou popsána v tabulce 104 a jsou klasifikována

jako způsoby 1, 2a, 2b, 3a, 3b, 4a, 4b.

Vnitřní oddělení není určeno k tomu, aby zaručilo integritu rozváděče v případě obloukového zkratu.

Například způsob oddělení 1 nemá žádné vnitřní dělení, způsob 2a nemá svorky oddělené od přípojnic atd.



Proudová zatížitelnost

Jmenovitý proud rozváděče InA (A) 3.8.9.1, 5.3,

8.4.3.2.3,

8.5.3, 8.8, 10.10.2,

10.10.3,

10.11.5,

příloha E

Norma výrobce

podle aplikace

Žádné

Jmenovitý proud obvodů Inc (A) 5.3.2 Norma výrobce

podle aplikace

Žádné

Součinitel soudobosti RDF 5.4, 10.10.2.3,

Příloha E

Jak je stanoveno v

normě

RDF pro

skupiny

obvodů/RDF

pro celý rozváděč

JH: čl. 5.4 Doplněk: Neexistuje-li dohoda mezi výrobcem rozváděče a uživatelem týkající se

skutečných zátěžových proudů, může být předpokládané zatěžování výstupních obvodů rozváděče nebo

skupiny výstupních obvodů může být založeno na hodnotách uvedených v tabulce 101. Viz níže.

Poměr průřezu nulového vodiče k fázovým vodičům: fázové vodiče do 16

mm2 včetně

8.6.1 100% Žádné

Poměr průřezu nulového vodiče

k fázovým vodičům: fázové vodiče nad 16 mm

2

8.6.1 50%

(minimálně 16 mm

2)

Žádné


ČSN EN 61439-2 Dokončení Tabulka 101 –Hodnoty předpokládaného zatížení RDF (rather diversity factor)

Druh zatížení Činitel předpokládaného

zatížení

Rozvod - 2 a 3 obvody 0,9

Rozvod 4 a 5 obvodů 0,8

Rozvod 6 až 9 obvodů 0,7

Rozvod 10 nebo více

obvodů

0,6

Elektrický ovládač 0,2

Motory ≤ 100 kW 0,8

Motory ≥ 100 kW 1


ČSN EN 61439-3 z října 2012. Rozváděče nízkého napětí – Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO) (Distribution Board intended to be operated by Ordinary persons)



• S účinností od 22.2.2014 nahrazuje ČSN EN 60439-3 (35 7107)z února





uvedeno „doplněk“, „modifikace“ nebo „nahrazení“, má být příslušný text

části 1 upraven.

• Na straně 3 normy je v odstavci „Vysvětlivky k textu převzaté normy“

napsáno, že:

• Tato norma se musí používat společně s ČSN EN 61439-1 ed.2:2012 JH: ani zde má být 2011 říjen

•


ČSN EN 61439-3 (DBO) pokračování

1. Rozsah platnosti

• DBO mají tato kritéria:

• Mají být provozovány laiky (například spínání, výměna pojistkových tavných

vložek), například při používání v domácnosti;

• Jmenovité napětí proti zemi není větší než 300 V AC;

• Jmenovitý proud Inc výstupních obvodů není větší než 125 A

a jmenovitý proud InA DBO není větší než 250A;

• Jsou určené pro rozvod a měření elektrické energie (přímé i nepřímé);

• Jsou kryté, stabilní;

• Jsou určené pro vnitřní venkovní použití.

• Mohou zahrnovat řídící i signální zařízení.

• Neplatí pro specifické typy rozváděčů, na něž se vztahují jiné části IEC 61439.

• DBO typu A – DBO navržené pro jednopólová zařízení

• DBO typu B – DBO navržené pro vícepólová nebo jednopólová zařízení


ČSN EN 61439-3 (DBO) pokračování

1. Rozsah platnosti

• DBO mohou být smontovány mimo závod původního výrobce.

• JH: U rozváděče, který je ověřen podle této normy původním výrobcem a vyroben

nebo smontován jiným výrobcem, není třeba opakovat ověřování původního

návrhu (typovou zkoušku), pokud jsou všechny požadavky a pokyny

specifikované a poskytnuté původním výrobcem splněny v plném rozsahu.

• V praxi to znamená, že konečný výrobce koupí prázdnou skříň rozváděče a

umístí do ní součásti podle specifikace původního výrobce, se kterým se dohodl a

který mu je poskytnul. Údaje uvedené v katalozích jsou nedostatečné. (Viz

požadavky přílohy 3 NV č. 17!) Když pokyny dodrží, nemusí opakovat ověření

návrhu (typovou zkoušku).

• Kusovou zkoušku (Kusové ověření) však dělat musí!

• Připomínám znovu, co je podle čl. 3.10.1 Původní výrobce: „organizace, která provedla

původní návrh a přidružené ověřování rozváděče v souladu a příslušnou normou pro

rozváděče“ a co je podle čl. 3.10.2 Výrobce:“ organizace přebírající odpovědnost za hotový

rozváděč.“

• Poznámka normy: Výrobce rozváděče může být jiná organizace než původní výrobce.


ČSN EN 61439-3 (DBO) Tabulka AA1-Položky, které jsou předmětem dohody mezi výrobcem rozváděče a uživatelem.

Charakteristiky Referenční

kapitola

nebo článek

Standardní

uspořádání

Alternativy v

normě

Požadav

ek

uživatel

e

Elektrická soustava

Uzemňovací soustava 5.6, 8.4.3.1,

8.4.3.2.3, 8.6.2, 10.5,

11.4

Norma výrobce

zvolená tak, aby odpovídala

místním

požadavkům

TT/TN-C/

TN-C-S/ IT, TN-S

Jmenovité napájení (V) 3.8.9.1, 5.2.1, 8.5.3


instalace

Jmenovité napětí proti

zemi ≤300V

AC

JH:Porovnáte-li tuto tabulku s tabulkou v Části 1 tak zjistíte, že ve sloupci „Alternativy uvedené v normě“ je v Části 1 uveden celý rozsah nízkého napětí tj. Max1000V AC nebo 1500V DC, kdežto zde – u rozváděčů pro

laickou obsluhu je napětí napájení omezeno na napětí 300V proti zemi – nesmí být větší!

Přechodná přepětí 5.2.4, 8.5.3,

9.1 Příloha

G

Určené

elektrickou

soustavou

Kategorie

přepětí III

JH: Porovnáme-li tentýž sloupec jako výše, zjistíme, že v Části 1 jsou na tomtomístě uvedeny všechny kategorie přepětí I/II/III/IV protože Část 1 platí pro všechny rozváděč, kdežto zde v Části 3 je to pouze

kategorie přepětí III což jsou podle tabulky G.1 pro 300V proti zemi 4kV.

Jmenovitý kmitočet fn (Hz) 3.8.11, 5.4, 8.5.3,

10.10.2.3,

10.11.5.4


instalace

50 Hz/60 Hz

Doplňující požadavky na zkoušení na místě instalace: zapojení pracovní

charakteristiky a funkce.

11.10 Norma výrobce, podle aplikace

Žádné

Zkratová odolnost

Předpokládaný zkratový proud na přívodních svorkách Icp (kA)

3.8.6 (JH: 3.8.7)

Určené elektrickou

soustavou

Žádné

Předpokládaný zkratový proud v nulovém

vodiči

10.11, 5.3.5 Min. 60%

hodnot pro fáze

Žádné

Předpokládaný zkratový proud

v ochranném obvodu

10.11.5.6 Min. 60%

hodnot pro fáze

Žádné


ČSN EN 61439-3 (DBO) Tabulka AA1-Položky, které jsou předmětem dohody mezi výrobcem rozváděče a uživatelem. pokračování tabulky AA1

Okolní prostředí instalace

Ochrana před dotykem živých částí,

vniknutím pevných cizích těles a vody

8.2.2, 8.2.3 Vnitřní

(zavřené) IP

2XC, Venkovní (min.) IP23

2XC, 3X, 4X,

5X, 6X

Po odstranění

odnímatelných

částí: Jako pro

pracovní

polohu/Snížená

ochrana podle

normy

výrobce.

JH: Proti tabulce v Části 1 je zde zpřísněný požadavek pro krytí. V Části 1 je zde požadováno IP 2X,

kdežto zde IP 2XC. (Dříve bylo minimální krytí pro laiky IP 2XB)

Stupeň znečištění (okolního prostředí

instalace)

7.1.3 Minimálně 2

JH: Podle čl. 7.1.3 stupeň znečištění podle stupně 2 znamená: Vyskytuje se pouze nevodivé znečištění,

příležitostně je však třeba počítat s dočasnou vodivostí způsobenou kondenzací.

V této tabulce v Části 1 je uvažováno se znečištěním podle stupně 3 (čili horší znečištění, nejhorší je

stupeň 4)

Prostředí EMC (A nebo B) 9.4, 10.12,

Příloha J

A/B A/B

Zvláštní provozní podmínky (např.

vibrace, mimořádná kondenzace, silné znečištění, korozivní prostředí, silné

elektrické nebo magnetické pole, plísně,

malí živočichové, nebezpečí výbuchu, silné vibrace a rázy, zemětřesení.

7.2, 8.5.4,

9.3.3, Tabulka 7

Žádné zvláštní

provozní podmínky

Žádné

JH: Podle 7.2 musí uživatel informovat výrobce rozváděče o existenci výjimečných provozních

podmínkách.

Metoda instalace

Materiál vnějších vodičů 8.8 Měď Měď/Hliník

Provozní opatření

Přístup k ručně ovládaným zařízením 8.4, 8.5.3 Laici

Umístění ručně ovládaných zařízení 8.5.5 Snadno

přístupné


ČSN EN 61439-3 (DBO) Tabulka AA1-Položky, které jsou předmětem dohody mezi výrobcem rozváděče a uživatelem. dokončení tabulky AA1

Proudová zatížitelnost

Jmenovitý proud rozváděče InA (A) 3.8.9.1, 5.3,

8.4.3.2.3,

8.5.3, 8.8, 10.10.2,

10.11.5,

příloha E

≤ 250A

Jmenovitý proud obvodů Inc (A) 5.3.2 ≤ 125A

Součinitel soudobosti RDF 5.4,

10.10.2.3,

Příloha E

Jak je

stanoveno v

normě

RDF pro

skupiny

obvodů/RDF

pro celý

rozváděč

JH: čl. 5.4 Doplněk: Neexistuje-li dohoda mezi výrobcem DBO a uživatelem týkající se skutečných

zátěžových proudů, předpokládané zatěžování výstupních obvodů DBO nebo skupiny výstupních obvodů může být založeno na hodnotách uvedených v tabulce 101. Viz níže.


k fázovým vodičům: fázové vodiče do 16

mm2 včetně

8.6.1 100% Žádné


k fázovým vodičům: fázové vodiče nad

16 mm2

8.6.1 50%

(minimálně

16 mm2)

Žádné


ČSN EN 61439-3 (DBO) dokončení

Tabulka 101 Hodnoty předpokládaného zatížení RDF (rather diversity factor)

Počet výstupních obvodů Předpokládaný činitel zatížení

2 a 3 0,8

4 a 5 0,7

6 až 9 včetně 0,6

10 a více 0,5


ČSN EN 61439- 4 ed.2 z května 2005. Rozváděče nízkého napětí – Část 4:

Zvláštní požadavky na staveništní rozváděče (ACS) (Low-voltage switchgear and controlgear Assembly for Construction Sites

• Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60439-4:2004. Má stejný status

jako oficiální verze.

• S účinností od 1.9.2007 nahrazuje ČSN EN 60439-4 (35 7107) z února 1995,

která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.

• Staveništní rozváděče (ACS) musí splňovat všechny požadavky EN 60439-

1:1999, pokud dále není uvedeno jinak, a musí rovněž splňovat zvláštní

požadavky uvedené v této publikaci.

• Kapitoly a články této normy doplňují, modifikují, nebo nahrazují příslušné

kapitoly a články uvedené v EN 60439:1999.

• Vzhledem k tomu, že se má tato publikace používat společně s EN

60439:1999, odpovídá číslování kapitol a článků této normě.

• Není-li v této normě uvedena žádná odpovídající kapitola nebo článek, platí

kapitola nebo článek hlavního dokumentu bez modifikace.

• Články a obrázky, které jsou přidané k článkům a obrázkům v části 1, jsou

číslovány od 101.


ČSN EN 61439- 4 ed.2 1. Rozsah platnosti a předmět normy dokončení

• 1. Rozsah platnosti a předmět normy.

• ACS:

• Tato norma platí pro typově zkoušené rozváděče (TTA) určené pro používání na staveništích, tj. dočasných pracovištích, na které

veřejnost nemá většinou přístup.

• Neplatí pro rozváděče v administrativních střediscích stavenišť (kanceláře, šatny, montážní místnosti, kantýny, restaurace,

toalety atd.).

• Požadavky na elektrickou ochranu musí odpovídat požadavkům uvedeným v IEC 60364-7-704.

• (JH u nás platí ČSN 33 2000-7-704)

• Článek 5.1 Štítky:

• Každý ACS musí být opatřen jedním nebo více štítky s trvanlivým označením, umístěnými tak, aby byly viditelné a čitelné po

instalování rozváděče. Na štítku musí být uvedeno:

a) Jméno nebo obchodní značka výrobce ACS Poznámka normy: Za výrobce je považována organizace odpovědná za zkompletovaný

rozváděč;

b) Typové označení nebo identifikační číslo, nebo jiné prostředky umožňující získat od výrobce příslušné informace;

c) IEC 60439-4;

d) Druh proudu (a kmitočet v případě AC proudu);

e) Jmenovitá pracovní napětí (viz 4.1.1);

f) Jmenovitý proud ACS (viz 4.101;

g) Stupeň ochrany krytem (viz. 7.2.1).

• Ostatní informace v bodech h) až s) (JH zde neuváděno) mohou být uvedeny například v katalogu nebo v jiné dokumentaci. Je-li

však hmotnost jednotky větší než 30 kg (bod o), musí být na štítku uvedena

• Článek 7.1.1: ACS musí být typově zkoušené rozváděče (TTA)

•


ČSN EN 61439- 5 ze září 2011. Rozváděče nízkého napětí – Část 5:

Rozváděče pro veřejné sítě (PENDA) (Public Electricity network distribution assembly)



• S účinností od 3.1.2016 nahrazuje ČSN EN 60439-5 ed.2 (35 7107)

z května 2007, která do uvedeného data platí souběžně s touto normou.




uvedeno „doplněk“, „modifikace“ nebo „nahrazení“, je třeba příslušný text

v Části 1 podle toho upravit.

• Články, které jsou číslovány 101 (102, 103 atd.), doplňují tentýž článek

v části 1.




ČSN EN 61439-5 (PENDA) pokračování

Rozsah platnosti

• Tato norma uvádí specifické požadavky na distribuční rozváděče pro

veřejné distribuční sítě (PENDA), což jsou stabilní rozváděče ověřované

ověřovacími zkouškami definovanými v této normě. Na nekryté

rozváděče se tato norma nevztahuje.

• PENDA je instalován, provozován a udržován výhradně osobami

znalými.

• PENDA-I vnitřní distribuční rozváděč (Indoor – PENDA);

• PENDA-O vnitřní distribuční rozváděč (Outdoor – PENDA);

•

• Poznámka normy: Kde to dovolují místní předpisy a zvyklosti, je možno

použít PENDA podle této normy v jiných než veřejných sítích.


ČSN EN 61439-5 (PENDA) dokončení

Článek 5.3.3 Součinitel soudobosti (RDF)

Doplněk: Neexistuje-li dohoda mezi výrobcem DBO a uživatelem týkající se skutečných zátěžových

proudů, předpokládané zatěžování výstupních obvodů DBO nebo skupiny výstupních obvodů může

být založeno na hodnotách uvedených v tabulce 101.

Tabulka 101 – Hodnoty předpokládaného zatížení

Čl. 8.2.2 Má-li být PENDA instalován na místech veřejně přístupných , jeho kryt musí

zajišťovat stupeň ochrany krytem nejméně IP34D (JH zkráceno).

Počet výstupních obvodů Předpokládaný činitel zatížení

2 a 3 0,9

4 a 5 0,8

6 až 9 včetně 0,7

10 (a víc) 0,6


ČSN EN 61439- 6 z února 2013. Rozváděče nízkého napětí – Část 6:

Přípojnicové rozvody (BTS) (Busbar Trunking Systém)

• Tato norma je českou verzí evropské normy EN 61439-5:2011. Má stejný status

jako oficiální verze.

• S účinností od 27.6.2015 nahrazuje ČSN EN 60439-2 ed.2 (35 7107) z února


• Tato norma se má používat společně s druhým vydáním IEC 61439-1.

Ustanovení všeobecných pravidel, o nichž pojednává EN 61439-1 (dále jen část

1), platí pro tuto normu, kde je to výslovně uvedeno. Kde je v této normě

uvedeno „doplněk“, „modifikace“ nebo „nahrazení“, je třeba příslušný text

v Části 1 podle toho upravit.

• Články, které jsou číslovány 101 (102, 103 atd.), doplňují tentýž článek v části

1.



•


ČSN EN 61439-6 (BTS) dokončení

Rozsah platnosti a předmět normy

• Podle článku 3.101 je BTS krytý rozváděč používaný pro rozvod a

regulaci elektrické energie pro všechny typy zátěží, určený pro použití

v průmyslu, obchodních prostorách a pro podobná využití, ve formě

soustavy vodičů zahrnující přípojnice, které jsou odděleny a podepřeny

izolačním materiálem v elektroinstalačním kanálu, žlabu nebo

v podobném krytu.

• BTS může sestávat z úplné řady mechanických a elektrických

součástí, jako jsou:

přípojnicové jednotky s odbočnými prostředky nebo bez nich;

jednotky s transpozicí fázových vodičů,jednotky s dilatací, ohebné,

napájecí a přizpůsobovací jednotky;

odbočné jednotky;

přídavné vodiče pro komunikaci a/nebo řízení.

•


TTA - PTTA

Protože ještě více než rok budou platit souběžně

s novými i staré normy bude nutno se krátce zmínit i o

„starém“ postupu při vydávání prohlášení o shodě

• U rozvaděče typově zkoušeného (TTA) musí existovat protokol o

typové zkoušce, který provede autorizovaná osoba (například

autorizovaná osoba č. 201- EZU v Praze Tróji) a protokol o kusové

zkoušce.

• U rozvaděče částečně typově zkoušeného (PTTA) je nutno se

odvolat na typově zkoušenou část a provést rozšířenou kusovou

zkoušku podle požadavku norem řady ČSN EN 60439-1 až 5.


Tabulka 7 ČSN 60439-1

Seznam ověření a zkoušek, které musí být provedeny na TTA a PTTA

Čísl

o

Ověřované

charakteristiky Články TTA PTTA

1 Mezní

hodnoty

oteplení

8.2.1 Ověření mezních hodnot oteplení

zkouškou (typová zkouška)

Ověření mezních hodnot

oteplení zkouškou nebo odvozením

Ověření mezních hodnot oteplení pro PTTA musí být provedeno buď:

- zkouškou podle 8.2.1, nebo

- odvozením, např. v souladu s IEC 60890. 2 Dielektrické

vlastnosti

8.2.2 Ověření dielektrických vlastností zkouškou

(typová zkouška)

Ověření dielektrických vlastností

zkouškou podle 8.2.2 nebo 8.3.2, nebo

ověření izolačního odporu podle 8.3.4

(viz č. 9 a 11)

3 Zkratová

odolnost

8.2.3 Ověření zkratové odolnosti zkouškou

(typová zkouška)

Ověření zkratové odolnosti zkouškou

nebo odvozením z podobných typově zkoušených uspořádání


Tabulka 7 ČSN 60439-1 pokračování

4 Účinnost

ochranného

obvodu

Účinné

spojení

mezi

neživými

částmi

rozvaděče a

ochranným

obvodem

Zkratová

odolnost

ochranného

obvodu

8.2.4

8.2.4.1

8.2.4.2

Ověření účinného spojení mezi neživými

částmi rozvaděče a ochranným obvodem

(typová zkouška)

Ověření zkratové odolnosti ochranného

obvodu zkouškou (typová zkouška)

Ověření účinného spojení mezi

neživými částmi rozvaděče a

ochranným obvodem

Ověření zkratové odolnosti ochranného

obvodu zkouškou nebo příslušným

navržením a uspořádáním ochranného

vodiče (viz 7.4.3.1.1,poslední odstavec)

5 Vzdušné

vzdálenosti

a povrchové

cesty

8.2.5 Ověření vzdušných vzdáleností a

povrchových cest (typová zkouška)

Ověření vzdušných vzdáleností a

povrchových cest

6 Mechanická

činnost

8.2.6 Ověření mechanické činnosti (typová

zkouška)

Ověření mechanické činnosti


Tabulka 7 ČSN 60439-1 dokončení

7 Stupeň

ochrany

krytem

8.2.7 Ověření stupně ochrany krytem (typová

zkouška)

Ověření stupně ochrany krytem

8 Zapojení,

elektrická

funkce

8.3.1 Kontrola rozvaděče včetně kontroly

zapojení a je-li to nutné, zkouška elektrické

funkce (kusová zkouška)

Kontrola rozvaděče včetně kontroly

zapojení a je-li to nutné, zkouška

elektrické funkce

9 Izolace 8.3.2 Dielektrická zkouška (kusová zkouška) Dielektrická zkouška nebo ověření

izolačního odporu podle 8.3.4 (viz č.2 a

11)

10 Ochranná

opatření

8.3.3 Kontrola ochranných opatření a elektrické

celistvosti ochranných obvodů (kusová

zkouška)

Kontrola ochranných opatření

11 Izolační

odpor

8.3.4 Ověření izolačního odporu, pokud

nebyla provedena zkouška podle 8.2.2

nebo 8.3.2 (viz č.2 a 9)


Závěr

• Cílem tohoto příspěvku nebylo přirozeně

opsat celý soubor norem, ale pouze zdůraznit

jejich důležitá kritéria a parametry a umožnit

tak základní orientaci v této problematice.

• Děkuji vám za pozornost • • J. Honzík

• INSTALACE PRAHA s.r.o. Praha 10

• Praha 9.9. 2013

•

•


Date post:	20-Nov-2018
Category:	Documents
Upload:	vokien
View:	214 times
Download:	0 times

Rozváděče nn 2013 - Profiklub Elektrotechniků | Profi ... · od 1 ledna 2000 všechny normy...

Documents