SANACE A REKONSTRUKCE – panelová sídlištěkající odbornou úroveň (na obr. 1 jsou titulní...

3/2017

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E

– p a n e l o v á s í d l i š t ě

C O N A J D E T E V T O M T O Č Í S L ES P O L E Č N O S T I A S V A Z Y

P O D P O R U J Í C Í Č A S O P I S

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR

K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

www.svcement.cz

SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel.: 246 030 153


www.svb.cz

SDRUŽENÍ PRO SANACE

BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Veveří 331/95, 602 00 Brno

tel.: 773 190 932


www.ssbk.eu

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ

SPOLEČNOST ČSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1

tel.: 775 124 100

tel.: 605 325 366


www.cbsbeton.eu

/32PANELOVÉ KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY

– CESTA K HROMADNĚ STAVĚNÉMU

TYPU A VÝČET ZÁKLADNÍCH SOUSTAV

NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

/30PANELÁCI

/64PANELOVÝ MOTEL ONE,

MANCHESTER

/40PANELÁK: OBJEKT ESTETICKÝCH

KONTROVERZÍ A TAKZVANÝCH

HUMANIZAČNÍCH SNAH

69/ MŮJ DŮM, MŮJ BETON

– ČÁST 6

45/ SIRIUS BUILDING V SYDNEY

20/ ZVĚTŠENÍ HLOUBKY LODŽIÍ

NA PANELOVÝCH DOMECH

V HRADCI KRÁLOVÉ

13 / 2 0 1 7 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N

O B S A H ❚ C O N T E N T

ROČNÍK: sedmnáctýČÍSLO: 3/2017 (vyšlo dne 15. 6. 2017)VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ

VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců betonu ČR Českou betonářskou společnost ČSSISdružení pro sanace betonových konstrukcí

VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ: Ing. Michal Števula, Ph.D.ŠÉFREDAKTORKA: Ing. Lucie ŠimečkováREDAKTORKA: Mgr. Barbora Sedlářová

REDAKČNÍ RADA:prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., Ing. Václav Brož, CSc., doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před seda), prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., FEng., doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Milada Mazurová, doc. Ing. Martin Moravčík, PhD., Ing. Stanislava Rollová, Kryštof Rössler, Ing. arch. Jiří Šrámek, prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.

GRAFICKÝ NÁVRH A SAZBA: Ing. Jiří Šilar

ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: Mgr. A. Marcel Turic

TISK: Libertas, a. s.Drtinova 10, 150 00 Praha 5

VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE:Beton TKS, s. r. o.Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4www.betontks.czRedakce a inzerce: 602 839 429e-mail: [email protected]ředplatné (i starší výtisky): 737 258 403e-mail: [email protected]

Časopis je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice schválený Radou pro výzkum a vývoj.

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ:základní: 720 Kč bez DPH, 792 Kč s DPHsnížené – pro studenty, stavební inženýry do 30 let a seniory nad 70 let: 270 Kč bez DPH, 297 Kč s DPHpro slovenské předplatitele: 28 eur bez DPH, 30,80 eur s DPH(všechny ceny jsou včetně balného a distribuce)

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157ISSN 1213-3116Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Autoři odpovídají za původnost příspěvků a jsou povinni respektovat autorská práva třetích stran. Označené příspěvky byly lektorovány.

FOTOGRAFIE NA TITULNÍ STRANĚ:Interiér nově zrekonstruovaného bytu na sídlišti v pražské Krči. Foto: Traga

ÚVODNÍKAleš Jakubík / 3

TÉMA

ÚPRAVY V BYTECH V PANELOVÝCH DOMECH POHLEDEM STATIKA

Hana Gattermayerová / 3

KE STAVU, PORUCHÁM, REKONSTRUKCÍM A ÚPRAVÁM PANELOVÝCH OBJEKTŮ

Zdeněk Bažant, Jiří Strnad, Miloš Zich / 8

UPLATNĚNÍ UHLÍKOVÝCH KOMPONENTŮ PŘI DODATEČNÉM ZŘIZOVÁNÍ OTVORŮ V NOSNÝCH STĚNÁCH PANELOVÝCH DOMŮ

Radek Zigler, Jiří Witzany / 13

PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE PORUCH PŘEDSAZENÝCH LODŽIÍ ZPŮSOBENÝCH ÚČINKY TEPLOTY

Jiří Witzany, Radek Zigler, Tomáš Čejka, Jiří Brožovský / 16

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE

ZVĚTŠENÍ HLOUBKY LODŽIÍ NA PANELOVÝCH DOMECH V HRADCI KRÁLOVÉ

Bohumil Rusek / 20

SANACE PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ POMOCÍ DODATEČNĚ VKLÁDANÉ HELIKÁLNÍ VÝZTUŽE – VÝVOJ, ALTERNATIVY, ZKOUŠENÍ

Ondřej Karel, Jiří Kubanek, Pavel Schmid, Iva Rozsypalová / 24

BEDNĚNÍ A DETAILY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ – ČÁST 9

Petr Finkous / 46

JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM

TÉMA 3 – DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA TYPOVÝ BETON

Vladimír Veselý / 28

SPEKTRUM

PANELÁCI

Lucie Skřivánková (Zadražilová) / 30

PANELOVÉ KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY – CESTA K HROMADNĚ STAVĚNÉMU TYPU A VÝČET ZÁKLADNÍCH SOUSTAV NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Michaela Janečková / 32

MÁME CHRÁNIT PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ?

Matyáš Kracík / 38

PANELÁK: OBJEKT ESTETICKÝCH KONTROVERZÍ A TAKZVANÝCH HUMANIZAČNÍCH SNAH

Martin Veselý / 40

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE

NOVÉ TRENDY PŘI NAVRHOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ VE VZTAHU K PŘIPRAVOVANÝM ZMĚNÁM V EN 206 A fib MODEL CODE

Břetislav Teplý, Michal Števula, Pavla Rovnaníková / 49

VĚDA A VÝZKUM

NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH PRVKŮ VYZTUŽENÝCH KOMPOZITNÍ VÝZTUŽÍ – NÁVRH NA OHYB

František Girgle, Ondřej Januš, Anna Matušíková, Petr Štěpánek / 54

VYUŽITÍ DYNAMICKÝCH NEDESTRUKTIVNÍCH METOD PRO ODHAD POŠKOZENÍ TEPELNĚ NAMÁHANÝCH SPRÁVKOVÝCH HMOT URČENÝCH K OPRAVĚ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Jiří Brožovský / 60

AKTUALITY

CERTIFIKOVANÉ METODIKY A KATALOG NEJČASTĚJŠÍCH A CHARAKTERISTICKÝCH VAD A PORUCH PANELOVÝCH DOMŮ / 7

MIES VAN DER ROHE AWARD 2017 / 12

PANELÁCI 1 (info o knize) / 31

FINSKÁ BETONOVÁ KONSTRUKCE ROKU 2016 / 44

SIRIUS BUILDING V SYDNEY / 44

GRAFICKÝ BETON NA FASÁDĚ PANELOVÉHO DOMU / 45

PANELOVÉ DOMY PRO DOSTUPNÉ BYDLENÍ V INDII / 45

PANELOVÝ MOTEL ONE, MANCHESTER / 64

27. MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM SANACE 2017 A 3. ROČNÍK KONFERENCE POPÍLKY VE STAVEBNICTVÍ / 67

NOVÝ ARCHIV BETON TKS JE KOMPLETNÍ! / 68

MŮJ DŮM, MŮJ BETON – ČÁST 6 / 69

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 72

FIREMNÍ PREZENTACEBESTInfra / 23

Nekap / 27

Fibre Concrete 2017 / 28

Redrock / 37

Dlubal Software / 47

Weber Saint-Gobain / 53

BASF / 3. strana obálky

ČBS ČSSI / 4. strana obálky

E N T

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 7

právě jste otevřeli třetí číslo

časopisu Beton TKS, které je již

tradičně věnované oblasti sanací

betonových konstrukcí.

Sdružení pro sanace betono-

vých konstrukcí (SSBK) již před

čtvrtstoletím založily právnické

osoby s cílem vytvořit a chránit

společné zájmy v oblasti sanací

betonových a železobetonových

konstrukcí. Byli jsme v té době

doslova hnáni potřebou vtisk-

nout našemu oboru jasný rámec

a profesní čistotu. Vybudovat organizaci, která bude zastupo-

vat ty, kteří berou svojí profesi vážně a přistupují odpovědně

k problematice sanací betonových konstrukcí.

Soustředili jsme se na formulování správných postupů a uvá-

dění nových technologií do oboru. Tato činnost vyústila ve vy-

dávání technických podmínek pro sanace betonových kon-

strukcí, které jsou v současnosti distribuovány již ve své třetí

generaci a tvoří základní odborný materiál pro všechny inves-

tory, projekční, inženýrské i dodavatelské firmy, které se obo-

rem zabývají. Snažíme se být aktivní v oblastech standardiza-

ce, normalizace a technicko-ekonomických informací. V této

oblasti jsme například spolupracovali s Ústavem pro racionali-

zaci ve stavebnictví na formulaci směrných cen pro náš obor.

Že se potkáváme právě na stránkách časopisu Beton TKS,

také není náhoda. Stáli jsme, společně s našimi kolegy ze

Svazu výrobců cementu, Svazu výrobců betonu a České be-

tonářské společnosti, u jeho založení a jsme hrdí na jeho vyni-

kající odbornou úroveň (na obr. 1 jsou titulní strany výtisků vě-

novaných sanacím a rekonstrukcím – pozn. red.).

Prostřednictvím svých členů anebo jako garant pořádáme

odborná školení a semináře pro všechny, kteří to se sanace-

mi betonových konstrukcí myslí vážně a kteří se tomuto obo-

ru chtějí věnovat.

Společně s WTA CZ jsme připravili program autorizace pro-

fesionálů, kteří před zkušební komisí obhájí své znalosti a mo-

hou tak na trhu nabídnout svou vysokou odbornost. Do dneš-

ního dne složilo tyto zkoušky více než padesát kolegů, skuteč-

ných odborníků na sanace. Nabízíme možnost ověřit si kon-

krétní technologii anebo službu a získat tak pro ní garanci na-

šeho profesního sdružení.

Každoročním vyvrcholením naší činnosti je pak mezinárodní

odborné sympozium Sanace. Je to jen pár dnů, kdy byl v Brně

slavnostně ukončen již 27. ročník, jehož tématem byly Sana-

ce a rekonstrukce objektů v kontextu památkové ochrany. Na

této tradiční a otevřené platformě měl každý možnost setkat

se jak s našimi členy, tak se zástupci potencionálních inves-

torů, výrobců mate riálů, dodavatelských a inženýrských firem,

se zástupci významných škol, studenty i širší odbornou veřej-

ností. V letošním roce byl program navíc rozšířen o nová téma-

ta propojením s mezinárodní konferencí Popílky ve stavebnic-

tví pořádané Asociací pro využití energetických produktů. Mě-

li jsme radost, že v současné době informačních technologií,

nových médií a vyspělých možností komunikace lidé stále na-

cházejí potřebu hovořit spolu osobně. Diskutovali jsme o jed-

notlivých příspěvcích, ptali jsme se a odpovídali si na otázky.

Nechyběla vysoká odborná úroveň, slušnost, úcta i emoce.

Svět kolem nás se neustále rychle vyvíjí, je proto třeba stá-

le rychleji reagovat na nové impulsy. Naše sdružení tak sto-

jí před dalším procesem transformace. V následujícím obdo-

bí bychom se chtěli ještě více otevřít dalším zájemcům o náš

obor, nabídnout jim zajímavé podmínky a posílit význam sdru-

žení. Budeme intenzivně pracovat na prohlubování spoluprá-

ce s ostatními profesními asociacemi. A naším cílem stále zů-

stává upevňování profesní příslušnosti, vysoké odborné úrov-

ně a z toho plynoucí hrdost na profesionálně odvedenou práci.

V neposlední řadě se chceme zaměřit na prosazování vyža-

dování odborné způsobilosti při zadávání a provádění jednotli-

vých zakázek jak soukromými, tak i veřejnými investory.

Žijeme v prostředí prudkého rozvoje digitalizace, s ní souvi-

sející automatizace výroby a změn na trhu práce. I díky tomu

máme dnes k dispozici špičkové technologie, o kterých se na-

šim předkům ani nesnilo, umíme řadu věcí namodelovat ve vir-

tuálním prostředí, technické vybavení nám umožňuje pracovat

s velmi vysokou přesností a možnosti výměny informací jsou

téměř neomezené. Vše se snažíme optimalizovat, zpřesňovat

a zrychlovat, abychom dosáhli co možná nejvyšší efektivity.

Přesto někde v hloubi sebe sama víme, že to nestačí. Každá

věc i každá činnost potřebuje svůj čas a energii, kterou jí vě-

nujeme. Ať se jedná o investiční záměr, architektonický návrh,

projekční práce, statické modely, přípravu stavby, vlastní reali-

zaci, provozování stavby, nebo její opravu a sanaci

Stavebnictví a s ním i obor sanací ale nevytváří virtuální svět,

je skutečné a hmatatelné. Stále nám nabízí ten skvělý pocit, že

když se ohlédneme, je za námi něco vidět. Rád používám my-

šlenku, která říká: „Dělejme vše tak, jak v danou chvíli nejlépe

dovedeme, příště to budeme umět určitě o trochu lépe a ne-

budeme se bát ohlédnout“.

Přeji Vám hodně úspěchů a radosti při realizaci vašich pro-

jektů.

Ing. Aleš Jakubík, prezident SSBK

Ú V O D N Í K ❚ E D I T O R I A L


3 / 2 0 0 5

3 / 2 0 0 9

S A N A C E

3/2013

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E– pane lová s íd l iš tě

3/2010


3/2014

S A N A C E , R E K O N S T R U K C E A D I A G N O S T I K A

3 / 2 0 0 7

S A N A C E

3/2011


3/2015

S A N A C E , R E K O N S T R U K C E A D I A G N O S T I K A

S A N A C E

3 / 2 0 0 4

3 / 2 0 0 8

S A N A C E

3/2012


3/2016

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E– mosty

1

ÚPRAVY V BYTECH V PANELOVÝCH DOMECH POHLEDEM

STATIKA ❚ CORRECTIONS IN FLATS IN PANEL HOUSES FROM

THE POINT OF VIEW OF THE STATIC ENGINEER


Hana Gattermayerová

Osobní vlastnictví bytových jednotek po privatizaci panelových domů

přináší zcela nové problémy při stavebních úpravách v bytech. Neznalost

vlastníků bytových jednotek z právního i stavebně odborného hledis-

ka může způsobit závažná a nevratná poškození nosných konstrukcí.

Nereálné požadavky vlastníků jsou bohužel umocňovány i neznalostí

projektantů a realizačních firem. V příspěvku jsou rozebrány nejčastější

statická opomenutí, s kterými se v praxi v posledních letech setkáváme.

❚ Personal ownership of residential units after privatisation of the panel

houses brings up brand new problems by the reconstruction of flats. As

the owners of the units do not possess the necessary both legal and

engineering regulations, it may result in serious and irreversible damage

of the load bearing structure. Unrealistic requirements of the owners are

unfortunately enhanced by ignorance of designers and the providing

companies. This article shows the most common static mistakes we

have encountered in the recent years.

SPOLEČNÉ V LASTNICTVÍ PODLE NOVÉHO

OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Bytové spoluvlastnictví je podle nového občanského záko-

níku (NOZ 89/2012 Sb.) spoluvlastnictví nemovité věci zalo-

žené vlastnictvím jednotek. Několik dále citovaných paragra-

fů má velký význam i pro bytové jednotky v panelových do-

mech.

V § 1160 jsou definovány společné části nemovitosti, které

podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně:

„Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen,

nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít

na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování

domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu,

jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zaříze-

ní sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu“.

Ze spoluvlastnictví vyplývají jak práva, tak i povinnosti:

§ 1175: „Vlastník jednotky má právo svobodně spravo-

vat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt ja-

kož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastní-

ku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo po-

škodit společné části“.

§ 1182: „Upravuje-li vlastník jednotky stavebně svůj byt,

umožní do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy ne-

ohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, pokud

byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za sprá-

vu domu“.

Za stavební část podstatnou pro zachování domu včet-

ně jeho hlavních konstrukcí je nutné považovat kromě kon-

strukcí samotných i prostory, které tyto konstrukce vyme-

zují, jako jsou např. sklepy a garáže, resp. garážová stání,

lodžie, balkony a terasy. Stavební části pro zachování tva-

ru a vzhledu nemovitosti nemusí být p ouze nosné části sta-

veb, ale jsou to i prvky, které opticky dům tvoří: fasády, zá-

bradlí u teras, pergoly, střešní terasy apod.

Laicky právně řečeno, vlastník bytové jednotky vlastní

„vzduch“ ohraničený společnými výše uvedenými konstruk-

cemi domu, nikoliv však konstrukce samotné.

Společné svislé nosné konstrukce mohou ohraničovat ob-

rys bytové jednotky – např. nosné stěny s modulovou vzdá-

leností 6 m u středněrozponových stavebních soustav T08B

nebo VVÚ ETA. U většiny ostatních, tzv. malorozponových

stavebních soustav, se však svislé nosné konstrukce nachá-

zejí i v rámci bytové jednotky a jsou tedy společným vlast-

nictvím.

Stropní nosné konstrukce jsou vždy součástí společného

vlastnictví, zrovna tak i výše jmenované vnější obalové kon-

strukce.

Jaký dopad mají paragrafy nového občanského zákoníku

na stavební úpravy v bytech?

T É M A ❚ T O P I C

Obr. 1 Typová sekce s vyznačením nosných stěn a jednotlivých bytů:

a) stavební soustava VVÚ ETA, b) stavební soustava P1.11 ❚

Fig. 1 Section type showing the load bearing walls and the individual

flats: a) the structure system VVÚ ETA, b) the structure system P1.11

1a 1b


NEBEZPEČNÉ STAVEBNÍ ÚPRAVY

BEZ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

Vyzdívání bytových jader

Častým požadavkem při modernizaci bytu je přestavba byto-

vého jádra. Stavební úřady nevyžadují stavební povolení, ač-

koliv ve smyslu stavebního zákona se mnohdy jedná o změnu

zatížení stávající konstrukce. Vžila se praxe, že pokud je jádro

vyzděno z lehkých zdicích materiálů (pórobetonové tvárnice)

nebo je vytvořeno montovanou konstrukcí ze sádrokartonu,

nejedná se o zásah, který by vyžadoval statické posouzení.

Jak bylo prověřeno v rámci studie [1], za určitých předpokla-

dů je stropní konstrukce složená z jednotlivých panelů schop-

ná přenést i zvýšené zatížení, pokud je zvolen výstižnější vý-

početní model. Stropní konstrukce tak může vyhovět do ur-

čité míry bez nebezpečí (a bez statického posouzení), pokud

jsou respektovány tyto zásady:

• původní statické schéma každého ze stropních panelů by-

lo uvažováno jako deska prostě uložená. V rámci studie by-

lo potvrzeno, že lze využít spolupůsobení stropních panelů

po zmonolitnění stropní konstrukce v podélném styku pa-

nelů, kde se vytvořil přímkový kloub. Spolupůsobení strop-

ních dílců při přenášení zvýšených zatížení vyvolaných změ-

nou původního bytového jádra za vyzdívané se příznivě pro-

jeví na celkové redukci ohybových momentů Mx v porovná-

ní s hodnotami momentů Mx při zanedbání spolupůsobení,

• účinnost spolupůsobení stropních dílců výrazně narůstá při

podepření některého stropního dílce v rámci vyšetřovaného

pole v podélném směru,

• základním předpokladem pro využití příčného roznášení za-

tížení jsou účinné a neporušené styky stropních dílců. V pří-

padě vizuálně pozorovatelného porušení podélných styků,

provázeného rozdílným průhybem sousedních stropních

dílců z hlediska přenášení smykových sil, nelze využít příz-

nivé důsledky spolupůsobení stropních dílců při přenášení

účinků svislého zatížení. Také u nejstarších stavebních sou-

stav (G 40, G 57), kde nebyla podélná profilace stropních pa-

nelů pomocí hmoždinek, není využití spolupůsobení pane-

lů možné,

• vedle posouzení únosnosti stropních dílců z hlediska hod-

not extrémních ohybových momentů Mx je nutné při posou-

zení prefabrikované stropní desky sledovat i kritérium únos-

nosti stropních dílců z hlediska extrémních momentů My.

Jestliže vypočtené hodnoty ohybových momentů My přesa-

hují únosnost stropních dílců (mezní hodnoty My stanovené

s uvážením rozdělovací výztuže), není spolupůsobení reálné,

• u dutinových stropních panelů s předpjatou výztuží nelze

příčné roznášení uvažovat. Tuhost desky je v každém smě-

ru rozdílná a neplatí předpoklad izotropního chování. V těch-

to případech panely neobsahují běžnou rozdělovací výztuž.

Pokud jsou využity výše zmiňované předpoklady spolupů-

sobení stropních panelů, nové bytové jádro bude vyzděno ve

stejném půdorysném rozsahu a zatížení od vyzdívky nepře-

kročí cca 1,5 kN/m, lze konstatovat, že stropní konstrukce vy-

hoví a není nutné ji staticky posuzovat. Tato informace by mě-

la být známa osobě odpovědné za správu domu ve smyslu

§ 1182 NOZ a měla by jí být kontrolována.

Rekonstrukce elektroinstalace a bytových

rozvodů

Zdánlivě banální estetické vylepšení původních rozvodů vnitřní

bytové elektroinstalace může mít fatální následky jak pro svis-

lou, tak i pro vodorovnou nosnou konstrukci panelového do-

mu. O tyto úpravy vlastníci bytových jednotek zpravidla vů-

bec nežádají ostatní spoluvlastníky, ačkoliv při provádění za-

sahují do společných nosných konstrukcí. O zásahu do nos-

né konstrukce se začnou zajímat ostatní vlastníci pouze tehdy,

kdy stavba nadměrným hlukem vyprovokuje některého z aktiv-

nějších členů společenství, který událost oznámí správci domu

(obr. 2). Ten má po předchozí výzvě oprávnění vstoupit do bytu

a provést kontrolu. Než se kontrola uskuteční, stavebník však

často práce dokončí, takže kontrola nezjistí žádné pochybení.

Provádění drážek do stěn

Původní elektroinstalace byla vedena buď po povrchu stěno-

vých panelů v lištách (starší typy stavebních soustav) anebo

byla zabudovaná přímo v panelech v chráničkách. Tyto roz-

vody buď již nevyhovují současným bezpečnostním předpi-


2 3a

Obr. 2 Oznámení nepovolených úprav v sousedním bytě

❚ Fig. 2 Notice on unpermitted changes in the neighbour flat

Obr. 3a,b,c Vodorovné drážky v nosných stěnách, přerušení výztuže

❚ Fig. 3a,b,c Horizontal grooves in the load bearing walls, break in

the reinforcement

Obr. 4 Nepovolené provádění drážek pro vedení elektroinstalace

v nulové podlaze stavební soustavy P1.11 v místě uložení stropních

panelů – před zásahem statika ❚ Fig. 4 Unpermitted drilling of

grooves for wiring directly into the concrete panel of the P1.11 structure

near to the support – before the intervention of the static engineer


sům anebo pouze nevyhovují svým funkčním uspořádáním

z hlediska nových požadavků na umístění zásuvek a vypí-

načů.

Stalo se bohužel běžnou praxí, že vlastník bytu si pozve

„odbornou“ elektrikářskou firmu, která na jeho žádost za-

seká elektrické kabely do stěn. V lepším případě elektri-

kář provede drážku rozbrusem, v horším případě sbíjecím

kladivem. Drážka je vedena zpravidla vodorovně nad pod-

lahou a potom se stáčí svisle stěnou ke krabici s vypína-

čem. Požadavky na kabelová vedení bývají větší než pouze

na jeden silový kabel, po bytě se rozvádějí i počítačové sí-

tě a další svazky kabelů pro náročnější elektrovybavení do-

mácnosti. Provedení takové vodorovné drážky v běžném

cihelném zdivu opatřeném klasickou omítkou neznamená

prakticky žádné nebezpečí. V nosné panelové stěně tloušť-

ky 140 mm (stavební soustava T06B) však znamená vodo-

rovná drážka hloubky 40 mm oslabení stěny cca o 1/3 prů-

řezové plochy. Pokud dojde i k porušení výztuže a stěna se

nachází ve spodním podlaží např. u 12podlažního domu,

jedná se o vážné ohrožení statické bezpečnosti nosné kon-

strukce. (obr. 3a,b,c)

Kromě statického problému vytvoření takové drážky a za-

sekání krabice v mezibytové stěně znamená i vytvoření

akustického mostu a zhoršení již tak nevyhovující vzducho-

vé neprůzvučnosti mezibytových stěn.

Provádění drážek do podlah

Obdobné nebezpečí skýtá i zcela běžné přeložení vodorov-

ných rozvodů v podlahách. Jedná se nejen o elektrorozvody,

ale i o vodorovné rozvody vody, příp. kanalizace, při dispo-

zičních změnách v bytech – přestavba bytového jádra, pře-

stavby kuchyní. Původní dispoziční řešení těchto prostor se

mění a s tím vznikají nároky na skrytí požadovaných rozvodů

do podlah. Zde se opět naráží na neznalost „odborných“ fi-

rem, ale bohužel i projektantů, kteří nemají s panelovými do-

my žádné zkušenosti.

V konstrukčních soustavách panelových domů se setká-

váme s různými tloušťkami podlahového souvrství nad nos-

ným stropním panelem. Z přehledu v tab. 1 vyplývá, že u ně-

kterých typů panelových domů bylo přímo na stropní panel

položeno PVC, čili žádná „podlaha“ pro vedení instalací ne-

ní k dispozici. Dodatečné drážky v podlaze se tedy vytvá-

řejí přímo ve stropním panelu. Panely byly armovány pouze

při spodním povrchu. Argumenty stavebníka, že nepřerušil

výztuž, jsou sice správné, protože žádná výztuž u horního

povrchu stropního panelu není, pokud ale provede dráž-

ku u podpory, výrazně sníží únosnost stropního panelu ve

smyku – např. u tloušťky stropního panelu 120 mm (T06B)

se může jednat o fatální oslabení (obr. 4). Ztráta únosnosti

ve smyku je nebezpečná tím, že se neprojevuje primárními

projevy, jako jsou např. nadměrné průhyby nebo tahové trh-

liny, a ke kolapsu může dojít okamžitě.

Bourání „příček“

Častým požadavkem – hlavně u malorozponových staveb-

ních soustav – je propojení kuchyně a přilehlého pokoje no-

vým otvorem v nosné vnitrobytové stěně. S neznalostí vlast-

níka, ale bohužel často i projektanta, kteří považují nosnou

stěnu za nenosnou příčku (vždyť má tloušťku jen 140 nebo

150 mm !!!), se jako statik setkávám poměrně často. Naštěs-

tí většina SVJ vyžaduje již i k bourání „příček“ statické posou-

zení. Je tedy v silách statika, pokud je znalý nosných prin-

cipů panelových soustav, zabránit neodbornému zásahu do

nosného systému.

Jako příklad je zde uveden extrémní požadavek na od-

stranění celé nosné stěny při uvažované koupi bytu za-

hraničním zájemcem o byt a projekt včetně zařízení inte-

riéru vypracovaný autorizovaným architektem. Teprve na

žádost SVJ byl přizván k posouzení dokumentace statik.

Jak budoucí vlastník, tak architekt žili v domnění, že nos-

ný je přeci obvodový plášť a „příčka“ nosná není. Proto-

že budoucí vlastník trval na architektem navrženém řeše-

ní bez jakékoliv viditelné zajišťující konstrukce, od koupě by-

tu nakonec upustil a odcestoval s pocitem, že byl oklamán

(obr. 5a,b).

Tyto extrémní případy požadovaných úprav jsou snad za-

tím přece jen projekčně podchyceny.


43b 3c

Tab. 1 Podlahové souvrství nad nosným panelem

❚ Tab. 1 Floor composition above the load-bearing panel

Konstrukční soustava Souvrství

VVÚ ETA cementový potěr 55 mm + PVC

T08B betonová mazanina 52 mm + PVC

B70 Sč mazanina 45 mm + PVC

B70/R pískocementový potěr 30 mm + PVC

PS69 cementový potěr 25 mm + PVC

Larsen Nielsen cementový potěr 25 mm + PVC

BA NKS nulové + PVC

T06B-KV nulové + PVC

HKS nulové + PVC

P1.11 nulové + PVC



STAVEBNÍ ÚPRAVY V NOSNÝCH KONSTRUKCÍCH

OMEZUJÍCÍ OSTATNÍ VLASTNÍKY

Co si vlastníci jednotek a zřejmě ani projektanti dodateč-

ných zásahů do nosných konstrukcí neuvědomují, je povin-

nost vlastníka dle § 1175 NOZ, že: „nesmí ztížit jinému vlast-

níku jednotky výkon stejných práv“. I když je vytvoření otvo-

ru v nosné stěně řešeno statikem a je správně doložen pro-

jekt ke stavebnímu povolení včetně statického výpočtu, příp.

statického zajištění, může nastat situace, kdy je tímto zása-

hem porušen výše zmiňovaný paragraf.

Modelovým případem je právě vytvoření dveřního otvo-

ru, propojujícího dvě sousední místnosti. Dejme tomu, že

jako první s požadavkem přijde vlastník bytu v posledním,

12. podlaží. Při dodatečném vytváření otvorů je vždy nutné

sledovat tahová a smyková napětí v nadpraží otvoru – pro

jejich zachycení existuje několik technických řešení, která

nejsou předmětem tohoto článku. Další parametr, který roz-

hoduje o reálnosti takového záměru, je únosnost paty pilí-

ře v tlaku a únosnost vodorovného styku stěna-strop-stěna

pod patou tohoto pilíře. Zde již může nastat omezení práv

dalších vlastníků bytů v nižších podlažích. Pokud by pozdě-

ji požadovali stejný otvor a ve stejné vzdálenosti od fasády

vlastníci jednotek ve všech nižších podlažích, únosnost pilí-

ře by od určité výšky podlaží byla nedostatečná a otvor v té-

to pozici by nebylo možno provést. Pokud by takovou pozi-

ci otvoru zvolil jako první pouze vlastník jednotky v 1. nad-

zemním podlaží a ve všech podlaží nad ním by stěna byla

plná bez otvoru a ostatní vlastníci by se zavázali, že nebu-

dou ani v budoucnosti obdobnou úpravu požadovat, redis-

tribucí zatížení by tento krajní pilíř vyhověl. Bylo by sice nut-

né aktivním způsobem přenést zatížení přes nadpraží, ale je

to technicky reálné. V tomto případě by však podmínka by-

la pro ostatní daleko více omezující, protože by byli již pře-

dem vyloučeni z možnosti provést stejný otvor a ve stejné

vzdálenosti od fasády. Z tohoto důvodu by měl vlastník ne-

bo jím pověřený správce nejen archivovat všechny doda-

tečné zásahy do nosných konstrukcí a předávat je jako ce-

lek projektantovi ke komplexnímu posouzení, ale při po-

volování takových zásahů by měli být ostatní vlastníci se-

známeni s riziky a s případnými omezeními svých práv.

(obr. 6a,b a 7)

Záleží ovšem i na erudici projektanta, zda je schopen tako-

vého komplexního řešení, které vyžaduje poměrně rozsáh-

lé znalosti panelových soustav a dostatek podkladů k po-

souzení.

Může být dostatečně odborné vyjádření statika k prove-

dení otvoru do nosné stěny s postupem zajištění nadpra-

ží na obr. 8?

ZÁVĚR

Panelové budovy jsou tu s námi již přes 60 let. Po počá-

tečních nedostatcích při navrhování nosné konstrukce by-

Obr. 6 Příklad geometrie dvou

stěn při dodatečném vytvoření

otvoru: a) pouze v prvním podlaží

u fasády, b) ve všech podlažích

nad sebou ❚ Fig. 6 Example of

geometry of two walls when additional

opening was created: a) on the first

floor only, b) on all floors one above

the other

Obr. 7 Srovnání velikosti

normálového napětí v patě stěn

ve dvou modelových případech

❚ Fig. 7 Comparison of normal

stress in the footing of the walls

in two model cases

Obr. 5 a) Požadavek na odstranění nosné stěny, b) výkres skladby

dotčeného podlaží ❚ Fig. 5 a) Requirement for removing the load

bearing wall, b) original drawing of the load bearings panels composition

5a 5b

6a 6b 7



la koncem 80. let 20. století odborná úroveň projektantů a

statiků, kteří se specializovali na panelové budovy, poměrně

vysoká. Nosné konstrukce typových řešení byly optimalizo-

vány s ohledem na nejvyšší stupeň statické efektivnosti. Ta

vyplývá z vlastností konstrukčního systému: kontinuita kon-

strukce, typizace řešení sekcí, druhovost prefabrikátů. V do-

bě navrhování panelových konstrukcí nebylo uvažováno se

současným způsobem vlastnictví bytů, byty byly z dnešní-

ho pohledu nájemní, příp. družstevní. S dodatečnými zásahy

do nosných konstrukcí při návrhu nebylo uvažováno. Právě

proto mohly být panelové domy ekonomicky vysoce efektiv-

ní, dovedeno až k v současnosti nepředstavitelnému řešení

např. „nulových“ podlah.

Komplikované nynější vlastnické vztahy k společnému ne-

movitému majetku a požadavky vlastníků bytů v panelových

domech na modernizaci těchto bytů jsou mnohdy nereál-

né. Přitom v současných novostavbách v developerských

bytových domech málokterého vlastníka napadne poža-

dovat obdobné úpravy, s jakými se setkáváme u panelo-

vých domů.

Správci panelových domů by měli dokázat vlastníky od-

borně poučit o možnostech, které mají při požadovaných

úpravách. Z pohledu statika se ale setkáváme s naprostou

neinformovaností jak vedení SVJ, tak správních firem, co je

a co není možné v panelových domech provádět.

Doufejme tedy, že nebudeme v budoucnosti svědky ha-

várie, která bude v panelovém domě způsobená nezna-

lostí projektantů, správců a neinformovaností vlastníků

bytů.

Článek byl vypracován v rámci specifického výzkumu na katedře

Konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze.

doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc.

Atelier P.H.A., spol. s r. o.


CERTIF IKOVANÉ METODIKY A KATALOG

NEJČASTĚJŠÍCH A CHARAKTERISTICKÝCH VAD

A PORUCH PANELOVÝCH DOMŮ

Stáří panelových domů se v závislosti na roku výstavby pohybu-

je od 25 do 60 let, tzn. že v řadě případů dosahují panelové do-

my téměř 70 až 75 % předpokládané fyzické životnosti, tj. do-

sahují cca 25 až 70 % předpokládané účetní životnosti (75 až

80 let). Do roku 2025 dosáhne 50 až 60% životnosti více než

polovina těchto objektů, které budou vyžadovat v závislosti na

svém stáří, kvalitě, rozsahu a výskytu vad a poruch provedení

oprav, sanace a regenerace, umožňující vedle plné životnosti ta-

ké snížení energetické náročnosti.

Provedení oprav, sanace a regenerace panelových domů

umožní dosáhnout v současnosti požadované kvality bydle-

ní, snížení energetické náročnosti, zlepšení architektonického

vzhledu a především zajistí předpoklady pro dosažení plné ži-

votnosti panelových objektů.

Na vypracování certifikovaných metodik Metodické a tech-

nické pokyny pro posuzování stavebních úprav a zásahů

do nosné konstrukce panelových domů, Metodické a tech-

nické pokyny pro rekonstrukce, opravy, popř. výměnu a do-

datečné zřizování lodžií a balkonů a Katalogu nejčastějších

a charakteristických vad a poruch panelových domů se po-

díleli pracovníci stavebních fakult ČVUT, VUT a VŠB-TU a vý-

znamní odborníci z praxe.

Hlavním řešitelem projektu byl prof. Ing. Jiří Witzany, Dr.Sc.:

„Jsme toho názoru, že provedení kvalitních oprav, sanace a re-

generace panelových domů v závislosti na jejich stáří, rozsahu

a výskytu vad a poruch umožňuje dosáhnout v současnosti po-

žadované kvality bydlení, snížení energetické náročnosti, zlepše-

ní architektonického výrazu a zejména předpokladů pro dosaže-

ní plné životnosti panelových objektů (tj. min. 75 až 85 let). Lze

oprávněně předpokládat, že náklady na uvedenou sanaci a re-

generaci v závislosti na jejich rozsahu, přepočtené na jednu by-

tovou jednotku, se budou převážně pohybovat pod 30 % sou-

časné pořizovací ceny bytu odpovídající velikosti.

Účelem uvedených materiálů zpracovaných z iniciativy MMR

a SFRB je poskytnout odborné veřejnosti, pracovníkům státní

správy, správcům, projektantům a statikům potřebné informace

pro návrh rekonstrukcí, dostavbu, rozsáhlejší opravy, popřípadě

pro dílčí zásahy do panelových budov tak, aby nedocházelo

k ohrožení statické bezpečnosti těchto objektů. V neposlední

řadě je pozornost věnována jak sanacím nosné konstrukce, tak

i konstrukcím tzv. předsazeným, jako jsou lodžie, balkony apod.

Na řadě panelových objektů bylo, popřípadě je prováděno za-

teplení obvodového pláště. V Metodice upozorňujeme na zá-

važnou potřebu ověřit před prováděním zateplení stav kotvení

obvodových dílců k vnitřní nosné konstrukci, zejména případný

rozsah narušení kotevních a spojovacích ocelových prvků koro-

zí především v místech, kde docházelo v důsledku nefunkčních

spár k zatékání srážkové vody do styku, popřípadě v místech,

kde docházelo ke kondenzaci. V případě tzv. sendvičových ob-

vodových plášťů je podle našeho názoru také nutné ověřit stav

spojovací výztuže vnější moniérky a vnitřní nosné části sendvi-

čového dílce. V Metodice je pozornost věnována také karbona-

taci betonu, která má zásadní význam pro ochranu výztuže dílců

před korozí“ (z rozhovoru pro www.portalobydleni.cz).

Obě Metodiky a Katalog nejčastějších a charakteristic-

kých vad a poruch panelových domů jsou dostupné na

www.sfrb.cz/kalkulacky-a-uzitecne-nastroje/metodika-cvut/

(zdroj: www.sfrb.cz)

Obr. 8 Návrh zajištění nadpraží bouraného otvoru v panelové stěně

projektantem neznalým panelových budov dle popisu v technické

zprávě ❚ Fig. 8 Proposal on securing the lintel of the created

opening in the panel wall by a designer, who does not possess the

knowledge on panel houses acc. the description in his technical report

Literatura:

[1] WITZANY, J. Zajištění statické bezpečnosti a užitných vlastností

panelových budov – II. etapa; zpráva pro MPO ČR 1997,

spoluřešitelé H. Gattermayerová, J. Karas.

9

KE STAVU, PORUCHÁM, REKONSTRUKCÍM A ÚPRAVÁM

PANELOVÝCH OBJEKTŮ ❚ THE STATE, FAILURES,

RECONSTRUCTIONS AND MODIFICATIONS OF PANEL OBJECTS



Zdeněk Bažant, Jiří Strnad, Miloš Zich

V článku jsou shrnuta základní pravidla pro úspěšnou rekonstrukci pane-

lových objektů: na co je třeba se zaměřit při statickém průzkumu, jehož

úkolem je zejména nezbytné srovnání získané dokumentace se skuteč-

ností, hlavní zásady při zvětšování otvorů a provádění otvorů nových

a základní statická doporučení pro architektonicko-dispoziční návrh

nadstaveb. ❚ The article summarizes the basic rules for a successful

reconstruction of prefab objects: what should be the main concern during

static survey where the main task is comparison of the documentation

obtained with the reality, main principles when widening the openings

and creating new openings and the basic static recommendation for an

architectural and dispositional project.

Požadavky na změny v panelových stavbách bývají velmi

časté. Jedná se obvykle o úpravy dispozice jednotlivých by-

tů, o náhrady příček bytového jádra, které nebývaly vyrobeny

z dostatečně kvalitních materiálů, o zvětšení otvorů, o pro-

vedení dalších otvorů v nosných stěnách či o nástavby a jiné

stavební zásahy, viz např. [1], [2], [4], [5], [6], [9] a [16].

Je ovšem zvláštní, jak málo zodpovědně se čas od ča-

su přistupuje k těmto rekonstrukcím. Základním statickým

předpokladem dobře provedené úpravy je totiž vždy kvalitní

a rozumný staticko-architektonický dispoziční návrh. Velice

často dochází k podcenění těchto zásad. Někdy se tak dě-

je z neznalosti dané problematiky, často se tak stává i z dů-

vodu ušetření nákladů.

Šetřit se nemá ani na rozsahu průzkumových prací před

rekonstrukcí. Tím se ovšem nenabádá k plýtvání finanční-

mi prostředky. Včasný a podrobný průzkum je však nejlepší

ochranou investora a projektanta před pozdějšími požadav-

ky na změny a na zvyšování nákladů.

Vzhledem k tomu, že životnost panelových domů se pro-

kázala – i přes řadu pochybností a možných výjimek – jako

dostatečná, lze provádění podobných úprav v budoucnosti

nadále očekávat, [10] a obr. 1a,b.

STÁVAJÍCÍ DOKUMENTACE PANELOVÝCH DOMŮ

Statický průzkum začíná studiem stávající dokumentace. Pa-

nelové domy lze obvykle zařadit do některé ze známých ty-

pových soustav (G40, G57, T06B, B70 atd.), kterých bylo

dle literatury v ČR vytvořeno asi 14. Pokud neexistuje do-

kumentace přímo rekonstruovaného domu, lze se tak ales-

poň opřít o katalogové projekty, které lze nalézt v archivech.

Podaří-li se najít dokumentaci rekonstruovaného domu,

jsou to většinou pouze výkresy stavební, často jen výkresy

rozvodů médií, které jsou ze statického hlediska méně zá-

važné. Najdou-li se (pro statika nejdůležitější) výkresy sklad-

by stropních a stěnových panelů s řádným popisem všech

prvků, lze hovořit o velkém štěstí.

Dá-li se daný dům zařadit do známé typové soustavy, je

možné následně v typových katalozích najít únosnost jed-

notlivých panelů. Bohužel od jednotlivých typových soustav

existuje řada místních (tvarových, materiálových apod.) va-

riant, jejichž dokumentaci (a zejména únosnosti stěnových

a stropních panelů) je často problematické získat.

Vlivem rozpadu kdysi centrálních podniků výrobců prefab-

rikátů na samostatné menší firmy došlo k likvidaci jejich ar-

chivů; získat tak např. výkresy výztuže jednotlivých panelů

je problematické.

Příkladem je nedávno staticky řešená nadstavba panelo-

vého domu, [1] a obr. 2a až d. Ačkoliv dle dostupné a neú-

plné výkresové dokumentace měl jeho nosný systém zna-

ky typu T06B, označení panelů v existujících výkresech to-

mu neodpovídalo, bylo jiné než u běžné varianty T06B, pou-

žívané koncem 70. let v okolí Brna. Dům byl navíc postaven

o dvě podlaží nižší než běžná varianta T06B (4 + 1 podlaží),

takže důležité bylo i ověření únosnosti základů a podzákladí.

STATICKÝ PRŮZKUM

Nejsou-li výkresy komplexní, je nutné provádět stavební prů-

zkum in-situ, [3], [12] a [15]. Při průzkumu je zejména nezbyt-

né zabývat se srovnáním získané dokumentace se skuteč-

ností v objektu, tedy kontrolovat:

• kvalitu betonu panelů – vlivem hromadné prefabrikované

výroby jednotlivých soustav pevnosti betonu obvykle od-

povídaly projektovaným třídám betonu – většinou posta-

čuje pouhé ověření nedestruktivními zkouškami. Pro rozši-

řování původních otvorů a provádění otvorů nových je ne-

zbytné se zaměřit především na kvalitu betonu stěnových

panelů v rekonstrukcí ovlivněných podlažích,

• tloušťku panelů – vlivem úspor docházelo u některých

1a 1b


soustav v 70. letech minulého století k zmenšení tlouštěk

panelů. Protože od projektu k realizaci uplynulo často ně-

kolik let, mohla být tloušťka panelů proti dokumentaci

změněna,

• velikost stálého zatížení – především se musí ověřit

hmotnosti podlah a střešního pláště,

• původní lehká jádra (např. umakartová) – zjistit, byla-li re-

konstruována a nahrazena jádry novými (např. zděnými),

a stanovit tak možné zvýšení přitížení nosných prvků. Exis-

tují domy, kde uživatelé/majitelé nemají dostatečný přehled

o prováděných rekonstrukcích uvnitř jednotlivých bytových

jednotek (bytová jádra, otvory v nosných stěnách apod.),

což může provádění rekonstrukce ztížit nebo znemožnit,

• kvalitu a množství betonářské výztuže – je důležité ově-

řit množství výztuže zejména u stěn v nejnižším podlaží

a stropu v nejvyšším podlaží. To lze provést např. pomo-

cí profometrů, georadarů apod. I tak je ale, zejména v mís-

tech shluků výztuže (otvory pro instalace), nutné výztuž od-

halit odsekáním vrstev betonu, [3],

• styky panelů – je vhodné je dostatečně zdokumentovat

a nalézt jejich případné vady. To je asi nejsložitější a finanč-

ně nejnáročnější úkol. Styky jsou povětšině těžko přístupné

a ověřování se neobejde bez zásahu (bourání) v bytových

prostorách stávajících uživatelů/majitelů. Tato skutečnost

může výrazně zkomplikovat svolení s rekonstrukcí. Únos-

nost styků je však pro rozhodnutí o přestavbě určující,

• polohy otvorů pro instalace – vlivem technologické ne-

kázně mohl být např. zaměněn „levý“ panel za „pravý“

a naopak, viz např. v [1]. To sice pro vedení původních in-

stalací nevadilo, nicméně pro vedení nově upravovaných

instalací jde o komplikované rozšíření stávajících otvorů.

I zde platí výše uvedený problém zásahu do obývaných

prostorů.

Statický průzkum je tedy mimořádně komplikován uživa-

teli/majiteli stávajících bytů. Je pochopitelné, že jakýkoliv

zásah do obývaného domu vyvolává celou řadu omezení

a nepříjemností jeho obyvatelům. Je ovšem třeba pozname-

nat, že jejich přirozený odpor vede často k omezování prů-

zkumu stavby, a tedy i k latentnímu nebezpečí možné poru-

chy v důsledku nezjištění vad upravované konstrukce. Ob-

vykle se nelze, a je to pochopitelné, domluvit s nájemníky

na odhalení výztuže v panelech, na provrtání panelů, na od-

běr vzorků betonu apod. Často nejsou přístupné ani všech-

ny byty.

INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÝ PRŮZKUM

Pro dispoziční úpravy v panelovém domě není nezbytné pro-

vádět inženýrsko-geologický průzkum, [7] a [8]. Ten se zajiš-

ťuje jen v případech nadstaveb panelových domů. Pokud se

nalezne původní průzkum, je možné jej pouze odborně re-

ambulovat.

U staveb o stáří 5 až 10 roků a více je obvykle možné po-

čítat s konsolidací základové půdy o cca 10 až 15 % (vždy

ovšem po dohodě s inženýrským geologem).


Obr. 1 První panelový dům v Brně, Fišova: a) montáž cca 1960,

b) dnešní stav domu ❚ Fig. 1 First block of flats in Brno, Fišova:

a) montage about 1960, b) today’s state of the house

Obr. 2 a) Třípodlažní dům před zahájením nadstavby, b) nadstavena

dvě podlaží, c) lehká (dřevěná) konstrukce střechy, d) dokončená

stavba ❚ Fig. 2 a) Three-storey building before commencing the

construction of superstructure, b) two additional floors built, c) light

(wooden) roof construction, d) completed building

2a

2c

2b

2d

1 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 7

ARCHITEKTONICKO-DISPOZIČNÍ NÁVRH

Předpokladem dobrého výsledku rekonstrukce je taková dis-

poziční úprava, která respektuje z hlediska statiky původ-

ní nosné konstrukce a umožňuje přenos zatížení shora do-

lů do základů. Proto by měl statik vždy předem vyslovit pravi-

dla, za kterých je možné konstrukci upravit a měl by na nich

za všech okolností trvat.

Základní statická doporučení pro nadstavby jsou tato:

• rekonstrukce by měla být co možná z lehkých materiálů (po-

užití např. pórobetonových tvárnic, sádrokartonových pří-

ček atd.),

• stávající základy by měly přenést s mírnou rezervou jakékoliv

nové či přerozdělené zatížení. Založení panelových objektů

se provádělo obvykle na základových pásech, roštech, ne-

bo na základových deskách. V některých případech mohou

být tyto konstrukce podepřeny hlubině na pilotách. Při re-

konstrukcích se zesilování základů finančně nevyplatí, nic-

méně možné je. Dá se např. zajistit před započetím úprav

jedno- nebo oboustranným rozšířením základových pásů

přibetonováním. Nové základy se spojí se starými pomo-

cí kotevních trnů – mikrohřebů [7]. Podrobně je tento způ-

sob popsán v [6],

• stávající svislé nosné stěny při rekonstrukcích po zesílení po-

většině vyhoví,

• nové instalované svislé konstrukce musí respektovat nosné

konstrukce stávající – tedy nové nosné zdi se musí ukládat

centricky na zdi staré. Nelze připustit excentrické umístě-

ní nových stěn nad panelovými stěnami v nižších podlažích,

• stropy se musí na nová zatížení přepočítat – tedy na no-

vé stálé a užitné zatížení bytů (obvykle se dá očekávat, že

strop vyhoví),

• pečlivě se musí ověřit tuhost objektu ve vodorovných rovi-

nách. Podrobně je to uvedeno např. v [1]. Pokud by se uká-

zalo nezbytné další ztužení podlaží ve vodorovných rovi-

nách, lze doporučit šetrné sepnutí předepjatými lany [5],

• nové instalační otvory by měly být umístěny nad stávající-

mi otvory,

• pokud jsou v budově balkony, je třeba počítat s jejich ge-

nerální rekonstrukcí, nejlépe jako novou konstrukci, nosnou

zdola nahoru,

• zateplení budov navrhnout současně s rekonstrukcí. Přesta-

věný objekt pak tvoří jeden vzhledný celek. Zateplení má ta-

ké velmi příznivý vliv na omezení teplotního namáhání styků

panelových domů [1],

• dle výsledků inženýrsko-geologického průzkumu provést

případné úpravy terénu a okapních chodníků tak, aby ne-

docházelo k zatékání vody pod základy.

KE ZMĚNÁM BYTOVÝCH JADER

Úpravy příček bytového jádra obvykle nečinily problémy, ze-

jména pokud se zvolil vhodný materiál nových konstrukcí (tj.

rozumí se jak po stránce užitné, tak i co se týká hmotnosti).

Optimální pak bylo, pokud se změna zajišťovala v celém ob-

jektu.

Obecně lze konstatovat, že vždy bylo nutné posoudit stropní

panely v místech změny zatěžování. Při bourání na stavbě by-

lo vždy nezbytné postupovat adaptačním způsobem, zejmé-

na bylo třeba vyvarovat se lokálního hromadění vybouraného

materiálu a ukládání nových prvků v jednom místě.


Obr. 3 a) Vyřezání otvoru a podepření stropu, b) úprava nového

otvoru, c) stavební práce na ostění otvoru, d) konečný stav nového

otvoru ❚ Fig. 3 a) Cutting of the hole and ceiling supporting,

b) adjustment of the new hole, c) construction work on the lining

of the hole, d) final state of the new opening

3a

3c

3b

3d

1 13 / 2 0 1 7 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N

ZVĚTŠOVÁNÍ OTVORŮ A PROVÁDĚNÍ OTVORŮ

NOVÝCH

U změn dispozice je ovšem odstranění části nosné stěny

mnohem složitější, [13], [14] a [16]. Pro zesílení stěn se čas-

to používají ocelové svařence.

Vždy je nutné se nejprve přesvědčit:

• zda a jak již byly dříve upravovány byty nad a pod bytem

s předpokládaným zvětšeným či novým otvorem. Velmi

důležité je posoudit vhodnost rozmístění všech otvorů nad

sebou a ověřit globální přenos sil ve stěně shora dolů přes

všechna podlaží,

• zda úprava nenaruší – a to ani krátkodobě – celkovou stabi-

litu objektu. Pokud ano, pak je nutné objekt staticky přepo-

čítat a při realizaci postupovat se zvýšenou opatrností. Vy-

varovat se provádění otvorů v blízkosti styků panelů obvodo-

vého pláště tak, aby nemohlo dojít k narušení těchto styků,

• nakolik je možné zatížení shora krátkodobě spolehlivě pře-

nést do nižších podlaží. To ovšem znamená zajistit stavbu

v místě budoucího otvoru vhodným podepřením výše le-

žící konstrukce,

• zda otvor nebude větší než cca 2 m, což je zhruba největ-

ší (optimální) šíře vybourání. Zbylý pilíř stěny by pak neměl

být menší než 0,5 m. Neprovádět otvory přes svislou spá-

ru dvou stěnových panelů.

Při provádění je třeba zajistit následující:

• otvor nesmí být bourán, ale musí být citlivě vyřezáván. Za-

mezit se musí hromadění vybouraného materiálu na stro-

pech – suť musí být kontinuálně odstraňována mimo objekt,

• v místě budoucích rohů otvoru provést předem jádrové vý-

vrty. Vyvarovat se tak naříznutí (zeslabení) pilou i částí, kte-

ré tvoří finální ostění,

• nové ocelové olemování otvoru dostatečně nahradí ode-

branou část stěny, tj. nový překlad nad otvorem a stoj-

ky musí být dostatečně dimenzovány na přenos veškeré-

ho zatížení shora,

• nový ocelový práh v úrovni podlahy rekonstruovaného

podlaží spolehlivě přenese zatížení shora do dolního pod-

laží,

• spojení nových ocelových prvků je dostatečně tuhé (svařo-

vané spoje) a je přikotveno ke stávající konstrukci,

• požární odolnost navrhovaného zesílení byla provedena dle

požadavků specialistů. Zejména zajištění požární bezpeč-

nosti případných zesilujících lamel nebo ocelových prvků se

často může ukázat jako jedna z rozhodujících částí návrhu.

Z toho důvodu je někdy vhodnější navrhnout rámové ostě-

ní jako betonové, které zajistí dostatečnou požární ochranu.

Pro betonáž ostění by se měl použít samohutnitelný beton,

• nesmí být narušeny rozvody médií.

Samozřejmě je možné provádět i osamělé otvory pro pro-

stupy instalací, nejlépe vrtané kruhového průřezu – je ovšem

nutné předem se přesvědčit o poloze výztuže a instalací (ne-

měly by se, pokud možno, přerušovat).

PROJEKT ÚPRAVY

Jakékoliv změny dispozice se mohou provádět pouze se

souhlasem majitele domu. Veškeré změny je též třeba pro-

jednat s majiteli/uživateli přilehlých bytů.

Všeobecně lze konstatovat, že na zvětšování otvorů či

k provádění otvorů nových musí být zpracován statický pro-

jekt (technická zpráva, statický výpočet, výkresy). Provádě-

ním by měla být pověřena pouze odborná firma mající do-

statečné zkušenosti s podobnými adaptacemi.

Dva příklady postupu provádění nových otvorů v nosných

stěnách jsou uvedeny na obr. 3 a 4.


Obr. 4 a) Příprava k bourání

nového otvoru, b) otvor byl

proti projektu poněkud zvětšen,

c) úprava interiéru (větší otvor –

šipka), d) výsledný stav ❚

Fig. 4 a) Preparation for

cutting of a new opening, b) the

hole was somewhat enlarged

against the project, c) interior

adjustment (larger hole – arrow),

d) the result state

4a 4b

4c 4d


ZÁVĚRY

Životnost panelových staveb je stále dobrá – při vhodné

údržbě ji lze odhadnout na dalších 30 až 50 roků.

Základním předpokladem úspěšné rekonstrukce je dosáh-

nout od samého počátku efektivní spolupráce všech zú-

častněných odborníků – bez ní nelze postavit kvalitní dílo.

Jako vůbec nejdůležitější lze pokládat úzkou součinnost ar-

chitekta a statika.

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 „AdMaS UP –

Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie“ podporovaného

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory

programu Národní program udržitelnosti I.

doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc.


Ing. Jiří Strnad, Ph.D.


doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D.


všichni: Fakulta stavební VUT v Brně

Ústav betonových a zděných konstrukcí


Poprvé v historii soutěže se vítězným projek-

tem nestala novostavba, ale rekonstrukce stá-

vajícího objektu, na níž se zásadně podíleli je-

ho obyvatelé.

Vítězný projekt nadchl mezinárodní porotu

svým inovativním přístupem k renovaci jedno-

ho z největších bytových objektů v Nizozem-

sku s názvem Kleiburg. Architekti z amstero-

damského studia NL přitom nejsou v Mies van

der Rohe Award žádným nováčkem, v roce

2005 získali Cenu pro začínající architekty za

BasketBar v Utrechtu. Poměrně zajímavý je

také příběh oceněného bytového komplexu,

který byl společenstvím DeFlat zachráněn

před demolicí doslova za pět minut dvanáct.

Došlo k přeměně v tzv. „Klusflat“, což je způ-

sob bydlení, kdy si nájemci renovují či upra-

vují své bytové jednotky sami. Projekt se tak

stává společným úsilím mnoha lidí, což po-

rota jednoznačně vyzdvihla současně s tím,

že se jedná o nanejvýš aktuální téma ceno-

vě dostupného bydlení. Předseda poroty Ste-

phen Bates, historik architektury z Velké Bri-

tánie, podotkl:

„DeFlat Kleiburg přímo reaguje na současné

řešení krize ohledně bydlení v evropských měs -

tech, kdy je až příliš často jedinou snahou rok

od roku budovat více domácností, zatímco

hlubší otázky zůstávají nezodpovězeny – např.

jaký typ bydlení by měl být vybudován. Klei-

burg nám napomáhá představit si tento nový

druh architektonického projektu, který od-

povídá změnám v našem životním stylu a kráčí

směrem k domácnosti 21. století. Re vi talizace

stávající zástavby a mnohdy i její radikální

trans formace je přitom stejně důležitá jako

experimentování s novým tvaroslovím a dosud

nevyzkoušenými technologiemi či materiály.“

(zdroj: www.cka.cz)

V MIES VAN DER ROHE AWARD 2017

ZABODOVAL NIZOZEMSKÝ PŘÍSTUP KE KOLEKTIVNÍMU A SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉMU BYDLENÍ

Literatura:

[1] ZICH, M., BAŽANT, Z. Statické poznámky k nadstavbám

panelových domů. Stavební listy. Praha, 2005, roč. XI, č. 2.

ISSN 1211-4790.

[2] BAŽANT, Z., KLUSÁČEK, L. Statika při rekonstrukcích objektů.

6. vydání (upravené). Brno: CERM, 9/2015.

ISBN 978-80-7204-912-7.

[3] BAŽANT, Z., ANTON, O., CIKRLE, P. Průzkum montovaného

obytného domu před jeho rekonstrukcí. In: Sborník z konference

Zkoušení a jakost ve stavebnictví, Brno, 18. – 20.05.2016. Brno,

2016. ISBN 978-80-214-5341.

[4] ROJÍK, V. Statické předpoklady pro rekonstrukci panelových

budov. Stavební listy. Praha, 2004, roč. X, č. 10.

ISSN 1211-4790.

[5] ŠTĚPÁNEK, P., BAŽANT, Z. Modernizace a sanace panelových

objektů ze statického hlediska. In: Sborník Regenerace

panelových domů. Brno, 9/1998.

[6] KLUSÁČEK, L., BAŽANT, Z. Ztužování panelových objektů

předpínáním. In: Sborník z VII. mezinárodního sympozia SSBK

Sanace 2000, Brno, květen 2000. Brno, 2016. ISSN 1211-3700.

[7] BAŽANT, Z., KLUSÁČEK, L., PODROUŽKOVÁ, B. Zkušenosti se

zesilováním základů pomocí mikrohřebů. In: Sborník

z VIII. mezinárodního sympozia SSBK Sanace 2001, Brno,

květen 2001. Brno, 2001. ISSN 1211-3700.

[8] PASEKA, A., BAŽANT, Z. Zkušenosti s územím náchylným

k sesouvání. In: Sborník z konference Zkoušení a jakost

ve stavebnictví, Brno, 18. – 20.05.2016. Brno, 2016.

ISBN 978-80-214-5341-8.

[9] BAŽANT, Z., MELOUN, V., KLUSÁČEK, L. Betonové

konstrukce IV. Montované konstrukce pozemních staveb. Brno:

CERM, 06/2003.

[10] BAŽANT, Z. Výbuchy v objektech pozemních staveb. In: Sborník

z XXV. sympozia Sanace 2015, Brno, 13. – 15.05.2015. Brno,

2015. ISBN 978-80-214-5193-3.

[11] STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. MMR ČR. Metodika ČVUT.

SFRB.CZ [online]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/kalkulacky-

a-uzitecne-nastroje/metodika-cvut/

[12] PUME, D., ČERMÁK, F. Průzkumy a opravy stavebních

konstrukcí. Praha: Arch, 1993.

[13] BARTÁK, K. Rekonstrukce v panelovém domě. Svazek I až IV.

Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-423-1.

[14] WITZANY, J., VRBA, J., HONZÍK, V. Otvory v panelových

domech. Praha: ČKAIT, 2014. ISBN 978-80-97438-55-8.

[15] VANĚK, T. Rekonstrukce staveb. Praha: SNTL/ALFA, 1985.

[16] BAŽANT, Z., STRNAD, J. K provádění nových otvorů

v nosných stěnách panelových objektů. In: Sborník z XXVII.

sympozia Sanace 2017, Brno, 18. – 19.05.2017. Brno, 2017.

ISBN 978-80-214-5499-6.

UPLATNĚNÍ UHLÍKOVÝCH KOMPONENTŮ PŘI DODATEČNÉM

ZŘIZOVÁNÍ OTVORŮ V NOSNÝCH STĚNÁCH PANELOVÝCH

DOMŮ ❚ USING CARBON COMPOSITES IN CUTTING

ADDITIONAL HOLES IN LOAD-BEARING WALLS OF PRECAST

PANEL HOUSES



Radek Zigler, Jiří Witzany

V článku je popsán princip zesilování nosných panelových stěn při

dodatečném zřizování otvorů pomocí uhlíkových, popř. skelných kom-

pozitů, jehož předností je nenarušení původní výztuže prefabrikovaných

dílců. ❚ The article describes the reinforcement principle of load-

bearing precast panel walls, treated by additionally cut holes with carbon

or glass composites; its advantage is that it does not damage the original

reinforcement of precast units.

Dodatečné zásahy do nosné konstrukce vícepodlažních

panelových budov, zejména zřizování nových otvorů v nos-

ných stěnách, vyžadují zhodnocení stavebně technického

stavu nosné panelové konstrukce v rozsahu, který odpoví-

dá závažnosti zásahu. Stavebně technické zhodnocení musí

vycházet z konstrukčního řešení příslušné stavební sousta-

vy – z řešení nosných stěn, obvodového pláště, styků nos-

ných dílců a ostatních konstrukčních úprav specifických pro

danou stavební soustavu. Zvláštní pozornost v případě zři-

zování otvorů v nosných stěnách vyžadují stavební sousta-

vy s dutinovými stěnovými dílci (např. varianty stavební sou-

stavy HK) a se stěnovými dílci z lehkých betonů (např. G57).

Při větším rozsahu dodatečně prováděných otvorů, popř. ot-

vorů větší šířky (> 0,9 m), je nutné posoudit prostorovou tu-

host nosné prefabrikované konstrukce vzhledem k účinkům

vodorovných zatížení.

ZŘIZOVÁNÍ DODATEČNÝCH OTVORŮ

Mezi závažné zásahy do nosných konstrukcí panelových do-

mů patří dodatečné zřizování prostupů a otvorů v nosných

stěnách.

V oblasti dodatečně provedeného otvoru v nosných pa-

nelových stěnách dochází ke změně původního stavu na-

pjatosti charakteristického svisle působícím hlavním napě-

tím v tlaku σ2 ≈ σy, přičemž hlavní napětí v tahu σ1 ≈ σx ≈ 0.

Provedením otvoru dochází k odklonu směru hlavních napě-

tí v tlaku σ2 provázenému vznikem hlavních napětí v tahu σ1

a vodorovných tahových napětí σx (obr. 1), která mohou být

příčinou vzniku tahových trhlin zejména v oblasti nově vy-

tvořených nadpraží, ve svislých a vodorovných stycích stě-

nových a stropních dílců, popř. v podélných stycích strop-

ních dílců v částech přiléhajících k dodatečně provedenému

otvoru.

V [1] byly uvedeny hlavní výsledky teo retické analýzy vlivu

velikosti, polohy a počtu dodatečně zřízených otvorů na na-

pjatost oslabené nosné stěny. Zvýšenou pozornost je třeba

věnovat otvorům šířky větší než 1 m a případům, při nichž

dochází ke změně půdorysné polohy a velikosti dodatečně

prováděných otvorů v jednotlivých podlažích v rámci jedné

nosné stěny, které mohou vést k závažnému ohrožení sta-

tické bezpečnosti. Příklad hrubého namáhání nosných stěn

v 2. a 3. NP ohrožující statickou bezpečnost objektu je na

obr. 2.

2a 2bObr. 1a,b,c Změna napjatosti v místě

dodatečně provedeného otvoru v prefa-

brikovaném dílci ❚ Fig. 1a,b,c Change

in the stress state at the point of an

additionally cut hole in a precast panel unit

Obr. 2 a) Příklad hrubého narušení nosných

stěn v 2. a 3. NP ohrožující statickou

bezpečnost objektu, b) průběh tlakových

trajektorií σ2 v nosné stěně při nad sebou

nesymetricky uspořádaných dodatečně

provedených otvorech [1] ❚

Fig. 2 a) Example of a serious degradation

of load-bearing walls on the 2nd and 3rd OS

threatening the building’s structural safety,

b) time pattern of compressive trajectories

σ2 in a load-bearing wall treated by non-

symmetrically arranged holes additionally cut

above each other [1]

nový stav (dodatečně zřízený otvor v 2. NP)

původní stav (bez dodatečně zřízeného otvoru)

nový stav (dodatečně zřízený otvor v 8. NP)

1a 1b 1c



ZESILOVÁNÍ NOSNÝCH PANELOVÝCH STĚN

OSLABENÝCH DODATEČNĚ ZŘÍZENÝMI OTVORY

UHLÍKOVÝMI KOMPOZITY

Uhlíkové, popř. skelné nebo aramidové, kompozity na bázi vy-

sokopevnostních vláken a epoxidové pryskyřice, popř. spe-

ciální polymercementové směsi patří k novým progresivním

a vysoce účinným materiálům, které nacházejí řadu uplatnění

v současných betonových [2], popř. zděných konstrukcích [3],

[4], [5]. Obecné charakteristiky zesilujících tkanin a mřížek jsou

uvedeny v tab. 1. Ve vzájemné interakci beton–kompozit se

významně uplatňuje vysoký modul pružnosti v tahu kompozitu

(cca 5x větší modul pružnosti kompozitu v porovnání s modu-

lem pružnosti betonu), který účinkem vynuceného přetvoření již

v počáteční fázi vzniku mikrotrhlin přebírá tahové napětí v be-

tonu prefabrikovaného dílce, a tím významně přispívá k zajiště-

ní statické funkce prefabrikované konstrukce.

Na základě analýzy normálových a smykových napětí od

účinku svislých, popř. i vodorovných zatížení je nutné provést

návrh zabezpečení a sanace nosné stěny zejména v ob-

lasti dodatečně provedeného otvoru:

• přenesení vodorovných tahových napětí σx v oblasti nad no-

vě provedeným otvorem lze zajistit dodatečným oboustran-

ným vyztužením nově vzniklého nadpraží lamelami, nebo

pásy tkaniny na bázi vysokopevnostních vláken (uhlíkových,

skleněných, aramidových) lepenými oboustranně do měl-

kých drážek na řádně očištěný (zbroušený) povrch stěnové-

ho dílce epoxidovou pryskyřicí, popř. při aplikaci „mřížkové“

uhlíkové tkaniny speciální polymercementovou směsí s pře-

sahem zajišťujícím potřebné kotvení výztuže v tlačené oblasti

nadpraží (obr. 3). V případě absence věncové výztuže ve sty-

ku stěna–strop–stěna se doporučuje provést dodatečné vy-

ztužení celé stěny v úrovni stropní konstrukce pod nově zří-

zeným otvorem, včetně kotvení obvodových dílců v souladu

s ČSN EN 1992-1-1 [6],

• přenesení vodorovných tahových napětí +σx v oblasti sty-

ku stěna–strop–stěna pod nově provedeným otvorem lze

v případech, kdy otvor nenarušuje stěnový dílec na spod-

ním okraji, zajistit lamelami, popř. pásy tkaniny vloženými do

mělkých drážek provedených v patě stěnových dílců. V pří-

padech, kdy je stěnový dílec v místě nově zřízeného ot-

voru „přerušen“, je nutné provést úpravu naznačenou na

obr. 4a,

• požadavku ČSN 73 1211, podle kterého se doporučuje pro-

vést výztuž po obvodě otvoru, lze vyhovět dodatečným ole-

mováním otvoru lamelami, nebo pásy uhlíkové tkaniny po-

žadované šířky vlepenými do mělkých drážek na obou stra-

nách otvoru. (Použití ocelových nosníků v novém nadpraží,

popř. vyztužení otvoru ocelovým rámem přináší řadu static-

kých komplikací a nelze je jednoznačně doporučit. Tuhá vý-

ztuž umístěná po obvodě otvoru může být příčinou naruše-

ní nadpraží smykovými silami způsobenými náhlou změnou

4b4a

3

Obr. 3 Vyztužení nadpraží nově provedeného otvoru vysoko-

pevnostními lamelami v mělké drážce (průběh vodorovných normálových

napětí ±σx nad nově zřízeným otvorem) ❚ Fig. 3 Reinforcement

of the head of a newly cut hole with high-strength strips in a shallow

groove (time pattern of horizontal normal stresses ±σx over a newly cut

hole)

Obr. 4 a) Sepnutí v patě stěnových dílců

v případě otvoru, který „přerušuje“ obrys dílce,

b) sepnutí v patě stěnových dílců lamelami J

umístěnými v mělkých drážkách ve stěnových

dílcích, c) předpínací koncový úhelník

❚ Fig. 4 a) Bracing in the toe of the wall

units in the case of a hole “interrupting” the

unit’s contour, b) bracing in the toe of wall

units with strips installed in shallow grooves in

wall units, c) prestressing end angle

Tab. 1 Charakteristiky zesilujících tkanin a mřížek ❚ Tab. 1 Characteristics of strengthening fabrics and meshes

Typ kompozitu Zesilující tkaniny na bázi uhlíkových vláken Zesilující tkaniny na bázi skelných vláken Zesilující mřížky na bázi uhlíkových vláken

Charakteristikajednosměrně nebo obousměrně tkané jedno-

nebo vícevrstvé tvořené uhlíkovými vlákny

jednosměrně nebo obousměrně tkané jedno-

nebo vícevrstvé tvořené skelnými vlákny

speciální obousměrně tkané jednovrstvé

tvořené uhlíkovými vlákny

Vlákna

tloušťka [mm] 0,25 až 0,32 0,18 až 0,38 0,047

pevnost v tahu [MPa] 3 000 až 4 000 2 500 až 3 500 4 800

modul pružnosti [GPa] 200 až 250 65 až 80 240

maximální tahové

přetvoření[%] 1,5 až 1,9 4 až 5 1,8

hustota [g/cm3] 1,5 až 2 2,2 až 2,7 1,78

gramáž [g/m2] 600 až 700 500 až 1 000 168

Způsob lepení na nosnou

konstrukci

pomocí speciální dvousložkové bezrozpouštědlové tixotropní epoxidové pryskyřice s dobou

zpracovatelnosti 3 až 7 h, viskozitou po smíšení 550 až 750 mPas a hustotou po smíšení

1 100 až 1 200 kg/m3 (při 20 °C)

pomocí speciální malty s hustotou

1,5 kg/dm3, pevností v tahu 8,6 MPa

a pevností v tlaku 25,5 MPa (experimentálně

stanovené hodnoty)



tuhosti dveřních pilířů v místech lemujících úhelníků. – pozn.

autora),

• mezi spolehlivá a účinná opatření, zejména v případech ne-

dostatečné dimenze věncové výztuže a „lemující“ výztu-

že stěnového dílce s dodatečně provedeným otvorem, patří

dodatečné sepnutí prefabrikované stěny v úrovni pat a zhla-

ví stěnových dílců předepnutými uhlíkovými lamelami vlože-

nými do mělkých drážek před oslabením stěny dodatečně

zřízeným(i) otvorem(y) (obr. 4b). Zvýšení účinnosti předepnu-

tí vyžaduje vnesení předpínací síly po délce např. uhlíkové la-

mely (přilepení uhlíkové lamely na nosnou stěnou provést až

po vnesení přepínací síly, obr. 5),

• zvýšenou odolnost svislých styků stěnových dílců vzhle-

dem k působícím účinkům (zvýšení duktility), případně i je-

jich zpevnění v nelineárně pružné oblasti, lze docílit tlako-

vým předpětím styčné spáry prostřednictvím předepnutých

uhlíkových lamel. Svislé styky narušené trhlinami lze zpev-

nit pomocí kompozitů na bázi vysokopevnostních (uhlíko-

vých, popř. skleněných) vláken a epoxidové pryskyřice šířky

minimálně 400 mm, popř. lamel vložených do mělkých drá-

žek (cca 10 × 50 mm), tak aby nedošlo k narušení výztuže

stěnových dílců (obr. 6) a bylo možné provést požární a po-

vrchovou úpravu. (V případě použití polymercementových

směsí je jejich požární odolnost dostatečná. V případě po-

užití epoxidových pryskyřic je potřeba zajistit požadovanou

požární odolnost pomocí povrchových úprav – jemnozrn-

né cementové malty tloušťky 8 mm a požárně aktivní zpěňu-

jící stěrky tloušťky 1 mm s přesahem 10 mm na okolní kon-

strukci. – pozn. autora) Při použití speciální „mřížkové“ uhlí-

kové tkaniny lze kotvení zajistit speciální polymercementovou

maltou.

SHRNUTÍ

Předností aplikace uhlíkových (skleněných) kompozitů při

zpevnění a zabezpečení stěn s nově zřízeným otvorem v po-

rovnání s užitím ocelových výztužných prutů je vysoká účin-

nost uhlíkového (skleněného) kompozitu na bázi vysokopev-

nosních vláken a epoxidové pryskyřice, popř. polymerce-

mentových směsí a zachování, tj. nenarušení, výztuže zabu-

dované v prefabrikovaných dílcích.

Veškeré zásahy do nosných konstrukcí panelových objek-

tů musí být prováděny v souladu s platnou legislativou, být

posouzeny autorizovanou osobou v oboru pozemních sta-

veb a statika a musí být řádně ohlášeny příslušnému orgánu

státní správy, včetně zajištění potřebných povolení.

Zpracováno dle certifikované metodiky MMR „Metodické a technické

pokyny pro posuzování stavebních úprav a zásahů do nosné konstrukce

panelových domů“.

Ing. Radek Zigler, Ph.D.

Fakulta stavební ČVUT v Praze


prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.



Obr. 5 Průběh normálových napětí σx před a po sepnutí nosné stěny

v úrovni stropních věnců ❚ Fig. 5 Time pattern of normal stresses σx

before and after bracing a load-bearing wall at the floor bond beam level

Obr. 6 Příklady sanace porušených svislých styků nosných dílců

pomocí tkaniny uhlíkových vláken ❚ Fig. 6 Examples of the

rehabilitation of failed vertical joints of load-bearing units with carbon-

fibre fabric

5

6Literatura:[1] WITZANY, J., BROŽOVSKÝ, J., ČEJKA, T., ZIGLER, R.

Dodatečné provádění otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov. Beton TKS. 2013, roč. 13, č. 3, s. 30–36.

[2] MOSALLAM, A. S., NASR, A. Structural performance of RC shear walls with post-construction openings strengthened with FRP composite laminates. Composites Part B: Engineering. 2017, Vol. 115, p. 488–504.

[3] WITZANY, J., ZIGLER, R., KROFTOVÁ, K. Strengthening of compressed brick masonry walls with carbon composites. Construction and Building Materials. 2016, Vol. 112, p. 1066–1079.

[4] WITZANY, J., ZIGLER, R. Stress state analysis and failure mechanisms of masonry columns reinforced with FRP under concentric compressive load. Polymers. 2016, Vol. 8, No. 5, art. no. 176.

[5] WITZANY, J., BROŽOVSKÝ, J., ČEJKA, T., KROFTOVÁ, K., KUBÁT, J., MAKOVIČKA, D., ZIGLER, R. The application of carbon composites in the rehabilitation of historic baroque vaults. Polymers. 2015, Vol. 7, No. 12, p. 2670–2689.

[6] ČSN EN 1992-1-1. Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Praha: ČNI, 2011

PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE PORUCH PŘEDSAZENÝCH

LODŽIÍ ZPŮSOBENÝCH ÚČINKY TEPLOTY ❚ CONTRIBUTION

TO THE ISSUE OF FAILURES OF PROJECTING LOGGIAS DUE

TO TEMPERATURE EFFECTS



Jiří Witzany, Radek Zigler, Tomáš Čejka, Jiří Brožovský

Předsazené lodžie patří ke konstrukcím panelových budov, které mají řadu

závažných projektových, materiálových a technologických vad a s tím

související poměrně značnou četnost poruch, které snižují jejich funkčnost

a trvanlivost. První část článku je věnována rozboru charakteristických

vad a poruch, v druhé části je provedena teoretická analýza deformací

a napětí lodžiové konstrukce vlivem teploty. ❚ Projecting loggias belong

to constructions of precast panel buildings characterised by numerous

serious design, material and technological defects and a related relatively

high frequency of failures reducing their serviceability and durability. The

first part of the article is devoted to the analysis of characteristic defects

and failures, while the second part deals with the theoretical analysis of

temperature-induced deformations and stresses of a loggia construction.

CHARAKTERISTICKÉ VADY A PORUCHY

Hlavní příčinou poruch lodžií, zejména předsazených, je chyb-

ná koncepce řešení vzájemné vazby mezi vnitřním nosným

systémem a vnější konstrukcí lodžie, které nezohledňuje v po-

třebném rozsahu rozdílnou intenzitu účinků objemových změn

vnějších a vnitřních konstrukcí.

Vnější prefabrikovaná železobetonová konstrukce předsaze-

ných lodžií je na rozdíl od vnitřní konstrukce panelového ob-

jektu vystavena v celém rozsahu cyklickým účinkům vnější

teploty a vlhkosti, které způsobují trvale probíhající dilatační

pohyby ve svislém i vodorovném směru. Dochází k namáhá-

ní spojů, tvořených diskrétními ocelovými kotevními spojkami,

a styků lodžiových dílců, zejména vodorovných styků lodžio-

vých stěnových a stropních dílců, a styků mezi lodžií a vnitřní

nosnou konstrukcí objektu.

Vnitřní konstrukce a styky přiléhající k oblastem kotvení lo-

džií jsou často porušovány namáháním a deformacemi způ-

sobenými cyklickými dilatačními pohyby lodžiových dílců (níz-

kocyklická únava), které mohou v jednotlivých zatěžovacích

cyklech dosahovat řádu až několika milimetrů (ve vertikálním

i horizontálním směru).

V části vodorovných styků stěnových dílců (lodžiových

a vnitřních nosných stěn) dochází k porušení účinkem vy-

nucených deformací, zejména ve stadiu neporušených sty-

ků a plné tuhosti kotevních prvků (obr. 1). K poklesu intenzity

těchto účinků dochází následně i ve stadiu postupného na-

rušování styků mezi lodžiovou a vnitřní stěnovou konstrukcí

a poklesu tuhosti kotevních prvků při dosažení meze poruše-

ní betonu v oblasti ocelových spojek (kotvení) otlačením (uvol-

nění kotevních spojek).

K podobnému procesu dochází ve vodorovném směru

účinkem vynuceného přetváření lodžiových stropních dílců

změnou teploty a vlhkosti v případech, kdy jsou předsaze-

né lodžie provedené jako sdružené ve větší části průčelí (přes

několik travé), popř. přes průčelí celé. V těchto případech lze

očekávat progresivní porušování styků lodžiových dílců a ob-

lastí v okolí kotevních spojek (profilů) zejména v nejvyšších

podlažích a na okrajích sdružených lodžií.

Vodorovné styky stěnových a stropních dílců předsazených

lodžií mají před porušením charakter tuhých styků, které po

vzniku trhlin působí jako nedokonalé klouby. Tuhosti styku

„stěna–strop–stěna“ lodžiových dílců v počáteční fázi („mo-

nolitický styk“), tj. před vznikem trhlin, neodpovídá pevnost

vzájemného spojení dílců ve styku.

Mezi závažné poruchy předsazených lodžií [1] patří přede-

vším poruchy snižující jejich stabilitu. Stabilitu a vazbu před-

sazených lodžií, které samy o sobě nejsou schopné odolá-

vat vnějším účinkům (styky stropních a stěnových lodžiových

dílců mají charakter liniových kloubů), zajišťují zpravidla oce-

lové kotevní spojky provedené v úrovni horních zhlaví lodžio-

vých stěnových dílců a svislé a vodorovné styky lodžiových

stěnových a stropních dílců s nosnou konstrukcí panelové-

ho domu.

Uvedené řešení nerespektuje dilatační pohyby prefabriko-

vané konstrukce lodžie účinkem teploty. Spoje a styky me-

zi konstrukcí lodžie a vnitřní nosnou konstrukcí objektu neu-

možňují „volné“ dilatace lodžie ve svislém, popř. vodorovném

směru. Stykový beton (cementová malta) uložený do svislého

styku lodžiových stěnových dílců (čela lodžiových stropních

dílců jsou opatřena hmoždinkami) a obvodových dílců (hladký

povrch), popř. do podélného styku lodžiových stropních dílců

a obvodových dílců, zajišťuje vzájemný (neposuvný) kontakt

lodžiové konstrukce a „vnitřní nosné konstrukce“. Působením

tepelných změn vnějšího prostředí dochází účinkem cyklic-

kých dilatačních pohybů lodžiové konstrukce zpravidla v nej-

vyšších podlažích a na okrajích sdružených lodžií k uvolnění

zálivkových styků smykovými trhlinami (obr. 2).

„Zmonolitnění“ vodorovného styku lodžiových stěnových

a stropních dílců je při nedostatečném vyztužení příčinou po-

rušení styku, který nemá předpoklady „pružné odezvy“ na

1a 1bObr. 1a,b Příklady porušení styku

lodžiových stěnových a stropních dílců ❚

Fig. 1a,b Examples of a joint failure

of wall and floor loggia units



deformační účinky (obr. 3). Odezva vodorovného styku na

dilatační vynucené deformace lodžiové konstrukce účinkem

cyklických změn teploty a vlhkosti je provázena postupným

narušováním stykového betonu, zhlaví a paty stěnových díl-

ců. Narušením vodorovného styku jsou vytvořeny optimální

předpoklady pro progresivní degradaci betonu dílců a korozi

výztuže účinkem vlhkosti.

Mimořádnou pozornost je nutné věnovat také postupné de-

gradaci betonu lodžiových dílců způsobené vnějšími klima-

tickými a chemickými účinky agresivních látek obsažených

v ovzduší. Nevyhovující kvalita a nedostatečná tloušťka krycí

vrstvy výztuže, vysoká permeabilita betonu dílců spolu s pří-

mou expozicí vnějším účinkům jsou příčinou intenzivního na-

rušování a karbonatace betonu, při níž dochází postupně

k snižování alkality betonu a narůstající intenzitě koroze vý-

ztuže provázené narušováním zejména krycích a přípovrcho-

vých vrstev betonu lodžiových stěnových a stropních dílců.

Intenzita degradačních procesů narůstá v důsledku nedo-

statečné kvality betonu lodžiových dílců – nízká hutnost beto-

nu, vysoká permeabilita, nevhodné složení kameniva, vysoká

nasákavost, otevřený pórový systém (nebyly dostatečně zvá-

ženy důsledky přímé expozice zejména agresivním chemic-

kým účinkům vnějšího prostředí).

TEORETICKÁ ANALÝZA DEFORMACÍ A NAPĚTÍ

LODŽIOVÉ KONSTRUKCE ÚČINKEM ZMĚNY

TEPLOTY

Pro posouzení příčin narušení vodorovných styků lodžiových

stěnových a stropních dílců mají rozhodující význam mj. cyk-

lické účinky změny teploty. Numerická analýza MKP namá-

hání a deformací předsazené lodžie vyžaduje stanovení pod-

dajnosti diskrétní vazby lodžiové konstrukce a vnitřní nosné

konstrukce panelového objektu prostřednictvím kotevních

spojek. Přímý výpočet této poddajnosti podle projektové do-

kumentace je dost nespolehlivý, neboť je funkce styku ovliv-

něna konkrétním provedením na stavbě. Přesnější hodno-

ty lze odvodit podle experimentálně zjištěné závislosti rozdí-

lu teplot a relativních posuvů lodžiové stěny vůči vnitřní nos-

né konstrukci. Orientační měření a údaje získané automati-

zovaným záznamem měřicí ústřednou ukázaly, že skutečné

dilatační pohyby lodžiové stěny dosahovaly pouze 20 až

35 % hodnot vypočtených teoreticky (lineární MKP analýza),

(obr. 4).

Vysoké hodnoty normálových napětí v betonu v oblasti

ocelových kotevních spojek zpravidla předcházejí narušení

betonu a v důsledku toho k částečnému uvolnění – změkče-

ní – diskrétní vazby provázené poklesem extrémních hodnot

2

3a 3b

4a 4b

Obr. 2 Zajištění stability předsazených lodžií

❚ Fig. 2 Securing the stability of projecting

loggias

Obr. 3a,b Příklady porušení vodorovného

styku lodžiových stěnových a stropních dílců

účinkem cyklických změn teploty a vlhkosti

– vypadávání stykového betonu, zatékání do

styku, koroze výztuže, narušování zhlaví a pat

stěnových lodžiových dílců ❚

Fig. 3a,b Examples of a horizontal joint

failure of wall and floor units due to the effect

of cyclic temperature and moisture changes –

spalling of joint concrete, leakage into a joint,

corrosion of reinforcement, degradation of

heads and toes of wall loggia units

Obr. 4 a) Velikost svislých deformací [mm]

předsazené lodžiové stěny v jednotlivých

podlažích v letním a zimním období, b) průběh

posouvajících sil [kN] ve vodorovných

kotevních profilech ❚ Fig. 4 a) Magnitude

of vertical deformations [mm] of a projecting

loggia wall on individual storeys in summer

and winter, b) time pattern of shearing forces

[kN] in horizontal anchoring profiles

a) Průběh deformace v lodžiové a vnitřní příčné stěně

letní období

δy [mm] δy [mm] Q [kN]

zimní období

b) Průběh posouvajících sil v ocelových spojkách – léto



normálových napětí při současném zvýšení celkových de-

formací lodžiové konstrukce.

Účinkem posouvajících sil v ocelových spojkách dochá-

zí k přídatnému namáhání vodorovného styku lodžiových

stěnových a stropních dílců – v letním období k přídatné-

mu tlakovému namáhání a v zimním období k přídatnému

tahovému namáhání, které snižuje primární tlakové namá-

hání vodorovného styku od účinku svislých zatížení (obr. 5).

Zvýšená normálová napětí v tlaku vodorovného styku lo-

džiových stěnových a stropních dílců (v letním období) mo-

hou dosahovat hodnot, které překračují mezní únosnost sty-

ku v dostředném tlaku. Naopak, přídatná tahová namáhání

vodorovného styku lodžiových stropních a stěnových dílců

(v zimním období) mohou dosahovat hodnot vyšších, než je

5a 5b

8a 8b

7a

6a 6b

7b

Obr. 6 Prefabrikované konstrukce

představené lodžie: a) skladebné řešení,

b) příklad realizace na stavební soustavě T06B

❚ Fig. 6 Precast panel constructions of

a projecting loggia – composition design,

example of installation in a T06B building

system

Obr. 7 Výsledky lineární numerické analýzy:

a) konzolový (kotevní) lodžiový dílec v místě

uložení do stávající konstrukce a v místě

kovové kotevní spojky v nejnižším podlaží,

b) normálová napětí σx a σy v lodžiovém

stěnovém dílci v místě kotevní ocelové

spojky (výška představené lodžie 4+1 podlaží

provedené dodatečně na panelovém objektu

T06B, rozpon lodžie 3,6 m) ❚

Fig. 7 Results of linear numerical analysis

a) of a cantilever (anchoring) loggia unit

at the point of mounting onto the existing

construction and at the point of an anchoring

metal connection on the lowest storey,

b) normal stresses σx and σy in a loggia wall

unit at the point of mounting an anchoring

steel connection (projecting loggia’s height of

4+1 storeys, loggia span of 3.6 m, installed

additionally on a T06B precast panel building)

Obr. 8 Výsledky lineární numerické analýzy

konzolového (kotevního) dílce a části

obvodového dílce v místě uložení představené

konstrukce lodžie na roznášecí práh (výška

představené lodžie 4+1 podlaží provedené

dodatečně na panelovém objektu T06B,

rozpon lodžie 3,6 m): a) s moniérkou, b) bez

moniérky ❚ Fig. 8 Results of linear

numerical analysis of a cantilever (anchoring)

unit and a part of an external unit at the point

of mounting a “projecting” loggia construction

onto a load-distributing sill (projecting loggia’s

height of 4+1 storeys, loggia span of 3.6 m,

installed additionally on a T06B precast panel

building)

Literatura:

[1] WITZANY, J., ČEJKA, T., KARAS, J. Analýza poruch

předsazených prefabrikovaných lodžií panelových

domů. Stavební obzor. 2001, roč. 10, č. 12, s. 18–20.

ISSN 1210-4027.

[2] VRBA, J. Představené lodžie uložené krátkými konzolami

do nosné konstrukce domů. Beton TKS. 2005, roč. 5, č. 5,

s. 27–32.

[3] WITZANY, J., PAŠEK, J., ČEJKA, T., ZIGLER, R. Konstrukce

pozemních staveb 70 – Prefabrikované konstrukční systémy

a části staveb. Praha, CZ: Vydavatelství ČVUT, 2003. 268 s.

ISBN 80-01-02656-6.

[4] WITZANY, J. a kol. Metodické a technické pokyny pro

rekonstrukce, opravy, popř. výměnu a dodatečné zřizování lodžií

a balkonů. Certifikovaná metodika MMR. Praha, 2016.

Obr. 5 Průběh svislých normálových napětí σy [MPa] od účinku teploty

ve vodorovných řezech v 1., 4. a 8. NP: a) v zimním období, b) v letním

období ❚ Fig. 5 Time pattern of vertical normal stresses σy [MPa]

due to temperature effects in horizontal sections on the 1st, 4th and 8th

OS: a) in winter, b) in summer

a) hlavní napětí σ1 b) svislé napětí σy

svislé napětí σy (vodorovný posun zamezen)

vodorovné napětí σx



„tlakové předpětí“ vodorovného styku od účinku vlastní tíhy,

a v důsledku toho mohou být příčinou porušení styku – ro-

zevírání vodorovných ložných spár („zavěšení“ lodžiové kon-

strukce na kotevní ocelové prvky), (obr. 5).

Vzhledem k závažnosti cyklického působení změn venkov-

ních teplot na předsazené lodžie, které je příčinou jejich po-

stupného narušování, je při obnově a rekonstrukci předsa-

zených lodžií nutné věnovat mimořádnou pozornost optima-

lizaci tuhosti a provedení diskrétních spojek. Na jedné stra-

ně je tak třeba spolehlivě zajistit stabilitu předsazených lodžií

prostřednictvím diskrétních spojek a na straně druhé elimi-

novat nadměrné namáhání a deformace lodžiové konstruk-

ce účinkem změny teploty.

Problematikou účinku teploty je nutné se také zabývat

i v případě tzv. představených konstrukcí z betonových pre-

fabrikovaných dílců [2] uložených na dodatečně provedenou

základovou konstrukci, popř. uložených na speciální dílec

„konzolově“ kotvený ke stávající panelové konstrukci (obr. 6).

K náročným prvkům představené lodžie patří kotvení lo-

džiových stěnových dílců do stěnových dílců vnitřní nos-

né konstrukce prostřednictvím chemických kotev (provede-

ní nad sebou uspořádaných vývrtů v nosné stěně tloušťky

150, popř. i 120 mm) a konzolový lodžiový dílec vkládaný do

dodatečně provedených kapes v obvodovém plášti a přilé-

hajícím stěnovém dílci.

Provedení představené železobetonové lodžie vyžaduje,

vzhledem k řadě mimořádně náročných detailů, pečlivý pří-

stup kvalifikované firmy. Jedná se zejména o uložení a kot-

vení konzolově vloženého dílce do dodatečně provedené

kapsy. Numerická analýza prokázala vysoké hodnoty na-

máhání konzolově vyloženého lodžiového dílce v oblasti

uložení do kapsy a v oblasti přivařených kotevních spojek

(obr. 7 a 8).

Účinky teploty jsou do určité míry omezeny v případě do-

datečného provedení předsazených lodžií z ocelových ten-

kostěnných pozinkovaných profilů a ocelových podlahových

konstrukcí založených na dodatečně provedených zákla-

dech a „pružně“ kotvených k stávající panelové konstruk-

ci (speciální řešení styků s neoprenovými prvky umožňují-

cí realizaci svislé a vodorovné deformace). Toto řešení před-

stavuje progresivní alternativu odstraňující nedostatky be-

tonových prefabrikovaných dílců. Na obr. 9 jsou příklady

předsazených kovových lodžií z tenkostěnných ocelových

profilů.

„Pružnou“ odezvu styků prefabrikovaných dílců na cyklic-

ké účinky teploty umožňuje předsazená konstrukce prefab-

rikované betonové lodžie s poddajnými suchými vodorovný-

mi styky (obr. 10), která je stručně popsána v [3] a [4].

ZÁVĚR

Součástí dodatečného zateplení panelových objektů, nej-

častěji kontaktním zateplovacím systémem, je rekonstrukce

předsazených lodžií, která se uskutečňuje v rozsahu odpoví-

dajícímu jejich stavebně technickému stavu – obnova styků

předsazené lodžie s obvodovým pláštěm, sanace kotevních

spojek, sanace vodorovného styku stěnových a stropních lo-

džiových dílců, oprava a reprofilace narušených lodžio vých

dílců, obnova zábradlí a nášlapných vrstev.

V příspěvku je poukázáno na některé závažné degradační

procesy, které je nutné v zájmu zajištění odpovídající funkč-

nosti a trvanlivosti v nejvyšší možné míře zohlednit.

Zpracováno podle certifikované metodiky „Metodické a technické pokyny

pro rekonstrukce, opravy, popř. výměnu a dodatečné zřizování lodžií

a balkonů“.

prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.



Ing. Radek Zigler, Ph.D.



doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D.



doc. Ing. Jiří Brožovský, Ph.D.

Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava


9a

10b

9b

10a

9c

Obr. 9a,b,c Příklady předsazených kovových

lodžií ❚ Fig. 9a,b,c Examples of projecting

metal loggias

Obr. 10a,b Alternativní řešení uložení

stropních lodžiových dílců ❚

Fig. 10a,b Alternative solution of mounting

floor loggia units

ZVĚTŠENÍ HLOUBKY LODŽIÍ NA PANELOVÝCH DOMECH

V HRADCI KRÁLOVÉ ❚ ENLARGING THE DEPTH OF THE LOGGIA

OF PANEL HOUSES IN THE CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ


M A T E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M A T E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Bohumil Rusek

V článku je na dvou příkladech konstrukčních

soustav HK60 a T06B popsán možný způsob

zvětšení hloubky lodžií na panelových domech

pomocí o celové konstrukce. ❚ This article

shows two examples of the structure systems

HK60 and T06B and describes a possible way to

enlarge loggias of the panel houses with the aid

of a steel structure.

Na Královéhradecku jsou běžné dvě

konstrukční soustavy panelových byto-

vých domů: HK65 se zapuštěnými lod-

žiemi hloubky 1 200 mm a východočes-

ká varianta T06B s polozapuštěnými lo-

džiemi hloubky 1 100 mm (s vyložením

550 mm). Při opravách panelů obvo-

dového pláště před zateplováním domů

někteří majitelé požadují zvětšení hloub-

ky lodžií ve snaze zvýšit komfort bydlení.

V následujícím textu jsou popsány dva

možné způsoby.

KONSTRUKČNÍ SOUSTAVA HK65

Konstrukční soustava panelových domů

HK65 má svislé nosné stěny z dutino-

vých stěnových panelů tloušťky 250 mm

v osových vzdálenostech 6 250 mm. Na

průčelích domů jsou lodžie zapuštěné do

hloubky 1 200 mm. Stropní lodžiový pa-

nel je železobetonový dutinový o rozmě-

rech 6 190/1 190/250 mm.

Na základě požadavku investora bylo

u bodového 14podlažního domu navr-

ženo a realizováno zvětšení hloubky stá-

vajících lodžií pomocí ocelové konstruk-

ce o dalších 1 200 mm.

Stávající lodžiové zábradlí bylo demon-

továno a podlahové vrstvy na lodžiovém

stropním panelu byly kompletně odstra-

něny. Beton na vnějším čele a spodní

ploše panelu byl kontrolován poklepem.

Uvolněné vrstvy byly sejmuty a beton

zasažený karbonatací byl odsekán. Kraj-

ní spodní pruty podélné ohybové výztu-

že zasažené povrchovou rzí byly očiště-

ny a opatřeny nátěrem obsahujícím inhi-

bitory koroze. Poté byla sanovaná mís-

ta vyspravena správkovou maltou. V ko-

nečné fázi byla na čelo stropního panelu

a jeho spodní plochu nalepena tenká

polystyrenová vrstva, na kterou byla na-

nesena silikátová omítka s výztužnou sí-

ťovinou ze skleněných vláken. Toto opat-

ření slouží jako ochrana proti klimatic-

kým vlivům.

Pro zvětšení hloubky byl navržen rám

1 200/5 800 mm z válcovaného profilu

U 200, který byl uložen při vnější svislé

stěně a horní hraně stávajícího stropního

lodžiového panelu. Rám byl uvnitř vyztu-

žen třemi kusy T-profilu. Krajní zalome-

ní konstrukce bylo navrženo vzhledem

k osazení posuvného prosklení nad zá-

bradlím pro snadnou manipulaci s jed-

notlivými díly při jejich otevírání.

Ocelový rám z profilů U 200 byl na bo-

cích přivařen horní přírubou na ocelovou

konzolu L 120/120/10 délky 1 800 mm.

Nosník byl uložen na horní plochu

lodži ového panelu na celou jeho šířku

1 200 mm a vytvářel konzolu 600 mm

pro přivaření ocelového rámu. Na spodní

plochu panelu proti hornímu nosníku byl

vložen stejný nosník L 120/120/10 mm

délky cca 1 000 mm. Oba nosníky by-

ly propojeny pomocí pěti závitových tyčí

Ø 12 mm umístěných vždy v ose dutiny

stropního lodžiového panelu. Do svis-

lých nosných stěnových dutinových pa-

nelů tloušťky 250 mm byly oba nosníky

kotveny pěti chemickými lepenými kot-

vami Ø 10 mm vždy v místě žeber me-

zi svislými dutinami panelu (průměr duti-

ny 195 mm, osová vzdálenost 225 mm)

přes tepelně izolační příložku tloušťky

100 mm.

Vnější ocelový rám byl zavěšen na šik-

mé táhlo Ø 12 mm z nerezavějící oce-

li s rektifikací. Táhlo na dolním konci bylo

k rámu přivařeno v polovině kratší délky

rámu – v místech kde začíná sešikme-

ní rámu – a na horním konci na spodní

nosník L 120/120/10 mm v místech sty-

ku stropního, parapetního a stěnového

lodžiového panelu.

Podélný profil U 200 u svislé stěny stá-

vajícího stropního lodžiového panelu byl

na třech místech (v polovině a ve čtvrti-

nách délky 5 800 mm) volně podepřen

na stropní panel prostřednictvím ocelo-

vých ploten 100/200/8 mm přivařených

na horní přírubu U 200.

Na spodní příruby obvodového rá-

mu U 200 byly uloženy trapézové ple-

chy výšky 30 mm. Prostor nad trapézo-

vým plechem byl vyplněn polystyrenem

EPS 150 S, na který byla provedena be-

tonová mazanina s kari sítí.

Ocelová konstrukce rozšířené lodžie

byla opatřena zespodu a z čela ocelové-

ho profilu deskovým protipožárním ob-

kladem splňujícím požadovanou požární

odolnost R 30. Ocelové zábradlí kotvené

na obvodový ocelový profil U 200 bylo

1

2b2a



obloženo z interiéru lodžie deskami Ce-

tris a z exteriéru profilovaným plechem.

Lodžie byla zasklena posuvným systé-

movým zasklením nad úrovní zábradlí.

Všechny ocelové prvky byly provede-

ny s antikorozní úpravou (žárové pokove-

ní, táhlo z nerez oceli) a z dílny připrave-

ny tak, aby při montáži na stavbě nedo-

cházelo k dodatečnému svařování, řezá-

ní, vrtání apod.

Navržená nosná ocelová konstrukce

rozšíření lodžie byla prověřena podrob-

ným statickým výpočtem. Před hromad-

nou výrobou všech konstrukcí dodava-

tel vyrobil jeden prototypový kus, který

byl za přítomnosti investora, dodavatele

a projektanta na domě odzkoušen.

Obr. 1 Rekonstruovaný objekt – konstrukční

soustava HK65 – půdorys ❚ Fig. 1 House

under reconstruction – structure system HK65

– layout

Obr. 2 Rozšíření lodžie pomocí ocelové

konstrukce: a) půdorys, b) řez ❚

Fig. 2 Enlarging the loggia with the aid of

a steel structure: a) layout, b) cross section

Obr. 3 Průběh výstavby: a) instalace šikmého

táhla pro zavěšení ocelového rámu, b) ocelový

rám s VSŽ plechem, c,d,e) dokončená

ocelová konstrukce ❚ Fig. 3 Construction:

a) installing an inclined rod for suspension

of the steel frame, b) steel frame with a VSŽ

sheet, c,d,e) finished steel structure

Obr. 4a,b Objekt po realizaci zvětšení

hloubky lodžií ❚ Fig. 4a,b Panel house

after enlarging the depths of the loggias

3a

3e

3b 3c

3d

4a 4b



VÝCHODOČESKÁ VARIANTA

KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY T06B

Polozapuštěné lodžie na bytových do-

mech konstrukční soustavy výcho-

dočeské varianty T06B jsou tvořeny

stropním lodžiovým panelem tloušťky

120 mm uloženým na příčných nosných

stěnách tloušťky 140 mm, které jsou

v osové vzdálenosti 3 600 mm. Strop-

ní lodžiový panel je vyložen 550 mm

přes čela svislých nosných panelových

stěn. Svislé nosné stěny jsou v prosto-

ru lodžie zatepleny příložkami tloušťky

150 mm. Stávající lodžie má hloubku

1 100 mm. Investor požadoval zvětšení

hloubky lodžie o 400 mm.

Navrhované řešení zvětšení hloubky lo-

džie vyžadovalo odstranění stávajícího

zábradlí a nášlapných vrstev na stropním

lodžiovém panelu a jeho kompletní rege-

neraci stejným způsobem jako u strop-

ních lodžiových panelů konstrukční sou-

stavy HK65. Rozšíření panelu tvoří rám

400/3 600 mm z ocelových ohýbaných

nosníků C 120/60/6, který byl na obou

koncích přivařen na spodní rameno kon-

zoly tvořené ocelovým válcovaným nos-

níkem – profilem L 100/75/10. Výplň rá-

mu byla provedena z trapézového pro-

filovaného plechu s výškou vlny 50 mm.

Nosník L byl půdorysně zalomen po-

dle lodžiové příložky. Konzola byla kot-

vena do stropního lodžiového pane-

lu lepenými ocelovými kotvami Hilty

2× Ø 10 mm a do svislého stěnového

nosného panelu 3× Ø 10 mm – minimál-

ní délka vlepení kotev do nosného pa-

nelu byla předepsána 70 mm.

Obr. 5a,b Panelový dům T06B

s polozapuštěnými lodžiemi

❚ Fig 5a,b Panel house T06B with

semi-embedded loggias

Obr. 6 Návrh ocelové konstrukce: a) půdorys,

b) řez ❚ Fig. 6 Project of the steel

structure: a) layout, b) cross section

Obr. 7 Průběh výstavby: a) osazení

ocelového rámu, b) kotvení rámu pomocí táhla,

c) zvětšená lodžie před betonáží podkladního

betonu ❚ Fig. 7 Construction progress:

a) fitting the steel frame, b) anchoring the

frame with a rod, c) enlarged loggia before

laying the blinding concrete

Obr. 8a,b,c Objekt po realizaci zvětšení

hloubky lodžií ❚ Fig. 8a,b,c Panel house

after the enlarging the depth of the loggia

5a 5b

6a

7a 7b 7c

6b



Ve vzdálenosti 800 mm od konce by-

la konzola zavěšena šikmým ocelovým

táhlem z plechu 70/5 mm na svislou

nosnou stěnu vždy dvěma ocelovými le-

penými kotvami – závitová tyč Ø 16 mm

– minimální délka vlepení kotvy do nos-

ného panelu byla 70 mm. Konzola s táh-

lem byla spojena šroubem Ø 20 mm

(+ 2 podložky).

Všechny ocelové konstrukce byly žáro-

vě pokoveny. Na ocelových konstrukcích

nesměly být na stavbě dodatečně pro-

váděny svary, otvory a podobné úpra-

vy, které by narušily ochranu pokovením.

ZÁVĚR

Popsaným způsobem bylo provede-

no rozšíření zapuštěných a polozapuš-

těných lodžií na řadě bytových domů

konstrukčních soustav HK65 a T06B

v Hradci Králové. Uživatelé bytů oce-

ňují zvětšení užitné plochy lodžií, kte-

ré se stávají obyvatelnými a neslouží již

jenom jako odkládací prostor. Fasády

těchto domů získaly, podle našeho ná-

zoru, vyšší kvalitu.

Ing. Bohumil Rusek

Konstrukční kancelář


8a 8b 8c

Building up

Efficient and Sustainable

Transport

Infrastructure

2017 21. – 22. 9. 2017, Praha

Srdečně Vás zveme na mezinárodní odbornou konferenci Building Up

Efficient and Sustainable Transport Infrastructure (BESTInfra 2017), kterou

uspořádá ve dnech 21. – 22. září 2017 Centrum pro efektivní a udržitelnou

dopravní infrastrukturu (CESTI) na Fakultě stavební ČVUT v Praze pod

záštitou ministra dopravy České republiky Ing. Dana Ťoka, COST TU 1406,

Platfórma Tecnológica Ferroviaria Espaňola (PTFE) a Technologické agentury

České republiky.

Témata:

Vysokohodnotné materiály s nízkou energetickou náročností

Silnice, mosty a tunely se zvýšenou odolností a delší životností

Pokročilé technologie a výrobky pro železniční stavby

Systémy managementu, posuzování trvanlivosti a analýza nákladů

životního cyklu v dopravní infrastruktuře

Ochrana životního prostředí a zelená dopravní infrastruktura

Bezpečnost, spolehlivost a diagnostika konstrukcí

Registrace otevřena. Přihlášeno téměř 150 příspěvků z více než 20 zemí světa.

Kontaktní osoba:

Petr Bílý, Fakulta stavební ČVUT

Tel.: +420 737 431 835

Email: [email protected]

Více informací a registrační formulář naleznete na www.bestinfra.cz

Firem

ní p

reze

nta

ce

SANACE PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ POMOCÍ DODATEČNĚ

VKLÁDANÉ HELIKÁLNÍ VÝZTUŽE – VÝVOJ, ALTERNATIVY,

ZKOUŠENÍ ❚ REPAIR OF PANEL BUILDINGS WITH THE USE OF

THE POST-INSERTED HELICAL REINFORCEMENT – PROGRESS,

ALTERNATIVES, TESTING



Ondřej Karel, Jiří Kubanek,

Pavel Schmid, Iva Rozsypalová

Dodatečně vkládaná nerezová helikální výztuž

je vhodným prostředkem statického zajištění

různých typů budov a jejich statických poruch.

Vedle zajištění historických zděných budov

mají nerezové helikální výztuže své uplatnění

i u podstatně mladších staveb, jako jsou pane-

lové bytové domy. Použití této technologie

je funkční, šetrné, poměrně levné i estetické.

❚ Post-inserted stainless steel helical

reinforcement bars are good solution of static

securing of many kinds of buildings and their

static failures. Aside from static securing of

historic buildings they are very usable for static

securing of panel buildings. Use of this kind of

technology is effective, gentle, relatively cheap

and aesthetic.

V panelových bytových domech byd-

lí v současné době asi třetina obyvatel

České republiky. Jen z této skutečnos-

ti jasně vyplývá, že je třeba nadále pra-

covat na prodloužení životnosti těch-

to staveb a věnovat se možnostem je-

jich ozdravení a přizpůsobení aktuální-

mu životnímu stylu obyvatel.

Na první pohled je zřejmé, že se maji-

telé panelových budov opravám věnují.

Otázkou je, jak moc je upravují pouze

po stránce estetické a jak moc pozor-

nosti je věnováno nosné konstrukci. Ze

zkušenosti lze říci, že u většiny staveb

byla vyměněna okna, zateplena fasá-

da a k uzpůsobení novým potřebám

obyvatel došlo pouze úpravami byto-

vých jader, příp. doplněním (ze static-

kého hlediska více či méně vhodných)

otvorů ve stěnách. Mechanická odol-

nost a stabilita konstrukce budovy jsou

však v řadě případů zcela opomíjeny.

Případné statické zajištění je vzhledem

k logickým požadavkům majitelů nutné

řešit nejen účinně, ale i esteticky.

Na trhu je k dispozici velmi omezená

nabídka účinných možností, jak pro-

blematiku statického zesílení, potaž-

mo zajištění panelových objektů řešit.

Jednou z osvědčených možností jsou

dodatečně vkládané nerezové helikál-

ní výztuže. Pře stože v České republice

existuje množ ství variant panelových

soustav, zodpovědně lze pojmenovat

několik typických problémů, které se

u většiny variant opakují a které lze

touto technologií účinně řešit.

Charakteristickými nedostatky pane-

lových budov jsou frekventované va-

dy prakticky veškerých spojů pane-

lů, nedostatečné kotvení sendvičových

panelů, výraznější deformace strop-

ních a schodišťových panelů, destruk-

ce čelních exponovaných ploch lo-

džiových panelů, trhliny v pohledo-

vých plochách fasádních panelů, trh-

liny v kotvení atikových panelů atd.

Tyto vady mohou být způsobeny de-

gradačními procesy, chybnou údrž-

bou, špatným provedením při výstav-

bě či výrobě v prefách, ale také i mé-

ně vhodným projektováním při vý-

stavbě či při dodatečných stavebních

úpravách.

SYSTÉM NEREZOVÝCH

HELIKÁLNÍCH VÝZTUŽÍ

Principiálně se jedná o dodatečně

aplikovaný systém tvořený nerezovou

helikální výztuží a specifickou kotevní

maltou. Odolnost nerezové oceli proti

nepříznivým vlivům prostředí umožňu-

je použití malé krycí vrstvy a její vysoká

pevnost pak subtilní vhodně tvarované

profily. Pro zajištění soudržnosti výztuže

s kotevní zálivkou je výztuž opatřena

velmi výraznou šroubovicí. Na kotevní

zálivku jsou kladeny požadavky hlavně

z hlediska zpracovatelnosti, tixotropie

a mechanické odolnosti.

Systém je používán v nepřeberné

škále variant tvarů a průběhů výztuže:

• při rekonstrukcích a opravách budov,

• k „sešití“ trhlin, kde má pouze zabrá-

nit rozšiřování trhliny,

• k statickému zajištění a prostorovému

ztužení jednotlivých stavebních kon-

strukcí nebo celých objektů.

VLASTNOSTI A VÝHODY

ZESILOVÁNÍ POMOCÍ NEREZOVÉ

HELIKÁLNÍ VÝZTUŽE

Nerezová výztuž:

• je vysokopevnostní, pro daný účel

byla vyvinuta ve velmi subtilních prů-

měrech a systém tak eliminuje při vy-

soké účinnosti zásah do konstruk-

ce na minimum (drážky i vrty jsou

velmi malé – běžný rozměr drážky

v betonu má výšku 15 mm a hloub-

ku pro jednu výztuž 20 mm, dopo-

ručená kotevní délka v betonu je

300 mm),

• nemá nároky na krytí,

• je tvarovatelná, ohýbatelná přímo

v pozici dle průběhu drážek a vrtů.

Kotevní malta:

• velmi dobrá soudržnost kotevní malty

s běžně požívanými stavebními ma-

teriály umožňuje snadnou aplikovatel-

nost do konstrukcí,

• soudržnost dvou systémových kom-

ponentů, výztuže a malty, je zajištěna

helikálním – šroubovitým tvarem vý-

ztuže s hlubokým závitem a vysokou

pevností kotevní malty,

• tixotropnost a lepivost čerstvé kotevní

malty umožňuje úplné vyplnění drá-

žek a vrtů, i v pozici nad hlavou, bez

nežádoucího efektu stékání či sedání,

• kotevní malta se při tuhnutí a tvrdnu-

tí nesmršťuje, má rychlý nárůst pev-

ností,

• kotevní malta je dobře aplikovatel-

ná při vysokých i nízkých teplotách,

u novějších typů je možná úprava

množství záměsové vody pro kon-

krétní teplotní podmínky.

Systém:

• má malé účinné kotevní délky

(300 mm),

• při aplikaci je nenáročný na mecha-

nizaci,

• disponuje rychlým nárůstem pevnos-

tí, již po 7 dnech má 50 % výsledné

pevnosti,

• je jednoduchý, ale náročný na přes-

nost, důslednost a kvalitu práce.

1



PŘÍKLADY POUŽIT Í

Kotvení sendvičových panelů

Mnoho soustav panelových bytových

domů má v obvodovém plášti použi-

ty sendvičové panely, a proto se jedná

o velmi aktuální téma. S použitím nere-

zové helikální výztuže lze řešit náhradu

kotvení vnějšího a vnitřního panelu. Vý-

hodou je, že na rozdíl od běžné beto-

nářské výztuže nekoroduje a pro pře-

nesení stejné síly je zapotřebí men-

ší profil. Výztuž se vkládá do vrtu smě-

rem zdola nahoru z vnějšího panelu

do vnitřního pod úhlem 45°. Vzhledem

k malé tloušťce vnějšího panelu je vý-

ztuž zahnuta a kotvena ještě do dráž-

ky (obr. 2a). V nabídce na trhu je i ve

varian tě vhodnější pro namáhání na

smyk. Vše záleží na konkrétním použití.

Alternativou je použití FRP výztuží,

které jsou tvořeny skleněnými nebo

uhlíkovými vlákny a polymerovou smě-

sí. Vzhledem k provedeným zkouš-

kám se dá tento systém aplikovat tak,

aby se nekotvilo i do drážky, nýbrž jen

do vrtu. Výhodou je méně pracný po-

stup montáže než při vkládání helikál-

ních ocelových výztuží. Provádí se tak,

že se do aplikátoru vloží i FRP výztuž

a s postupným vytlačováním lepidla se

do vrtu vkládá zároveň výztuž. Zajiš-

ťuje se tím vhodné vyplnění a obalení

všech ploch ve vrtu.

Pro obě tyto technologie je vhod-

né provést zkoušky na konkrétní stav-

bě, v konkrétním základním materiálu

a s konkrétním materiálem výztuže.

U FRP výztuží je zkouška důležitější ze

dvou důvodů. Prvním důvodem je pra-

covní diagram FRP výztuže, který ne-

vykazuje žádnou duktilitu a chová se

křehce. Je tedy třeba stanovit pracov-

ní diagram celého spoje a na základě

zkoušky stanovit vhodnou míru zatíže-

ní, které bude přenášeno jednou kot-

vou. V ideálním případě by v případě

hrozby poruchy byla vidět výrazná

de formace, která by poukazovala na

riziko. Druhým důvodem je různorodost

chování výztuží od jednotlivých vý-

robců – zvláště je to patrné na různé

soudržnosti s okolním materiálem vli-

vem povrchové úpravy výztuže. Také

je třeba myslet na větší rozdíl teplotních

součinitelů betonu a FRP výztuží,

který je větší než minimální rozdíl mezi

tepelnou roztažností oceli a betonu.

Oba systémy jsou vynikající volbou

pro kotvení sendvičových panelů, avšak

je třeba zvážit jejich výhody a nevýho-

dy pro konkrétní aplikaci a nejlépe tu-

to aplikaci odzkoušet v konkrétní sesta-

Obr. 1 Ukázka helikální výztuže z nerezové

oceli ❚ Fig. 1 Helical stainless steel

reinforcement demonstration

Obr. 2 Schéma možného kotvení:

a) sendvičových panelů, b) na sebe kolmých

panelů, c) lodžiové příčky, d) řešení zpevnění

volných okrajů dílců ❚ Fig. 2 Scheme of

possible anchoring: a) sandwich panel, b) two

perpendicular panels, c) enclosed balcony

dividing wall, d) possible solutions of panels

free edges reinforcement

2a

2b 2d

2c



vě základního materiálu, lepidla a kotvy.

O zmíněných vlastnostech FRP výztuží

velmi přehledně pojednává literatura [3].

Helikální výztuž dodává několik vý-

robců, resp. lze volit ze dvou certifika-

cí. Systém Kompakt EU disponuje cer-

tifikáty zaručujícími konkrétní odzkou-

šené vlastnosti, systém Kompakt CZ

certifikáty nemá. Pokud volíme systém

pro rozsáhlejší použití v mnoha prv-

cích v mnoha šaržích, určitě se vypla-

tí použít výrobky s certifikací zaručují-

cí shodné vlastnosti. Stále však platí,

že nejlepší je vše odzkoušet pro kon-

krétní aplikaci.

Spoje stěnových dílců

Nerezová helikální výztuž zcela pokryje

požadavky dodatečného vyztužení

spojů, ať se jedná o spoj dvou na va-

zujících stěn, kolmých stěn, spoj stěna-

-strop nebo spoj stěna – stěna lodžie.

Ve všech případech je výhodou její

požadavek na tenkou krycí vrstvu díky

malé náchylnosti k atmosférické koro-

zi. Další výhodou je možnost tvarová-

ní, které umožňuje kombinaci vkládání

do vrtu či do drážky. Výztuže některých

výrobců mohou navíc přenášet i větší

smykovou sílu. Příklady řešení lze vidět

na obr. 2b a 2c.

Lemy nových otvorů

Nerezovou helikální výztuží lze velmi

vhodně doplnit chybějící původní vý-

ztuž a přenést některá nově vznik-

lá tahová namáhání konstrukce. Tím-

to způsobem však nikdy není elimino-

váno nebezpečí při provádění otvorů

v nevhodných místech nebo navzájem

nevhodných polohách v rámci ostat-

ních pater.

Ztužení stropů a schodišťových

ramen

Výztuž lze použít v případě změny po-

žadovaného zatížení konstrukce. Velmi

vhodné je to zejména u soustav z urči-

tých šarží, kdy docházelo k „utopení“

výztuže a tedy k vzniku malého rame-

ne vnitřních sil, což lze systémem velmi

účinně opravit. Vždy je však třeba před

návrhem ověřit polohu a krytí stávající

výztuže zesilovaných prvků, aby při fré-

zování drážek nedošlo k jejich kontra-

produktivnímu poškození.

Zpevnění volných okrajů panelů

Nejedná se o výrazný zásah do kon-

strukce, nicméně pokud zabráníme ší-

ření trhlin v lemu panelu, dodatečné

zpevnění přispěje k trvanlivosti celého

dílu (obr. 2d).

LEPIDLA / KOTEVNÍ MALTY

Důležitými vlastnostmi lepidel (jedno-

i dvou složkových) jsou tixotropnost,

malá smrštitelnost, mechanické vlast-

nosti zatvrdlého lepidla přiměřeně po-

dobné základnímu materiálu a v nepo-

slední řadě zpracovatelnost. Je třeba

mít na paměti, že lepidla se dávkují po-

mocí aplikační pistole a při nevhodné

konzistenci je aplikace velmi obtížná až

nemožná. Opět platí, že je třeba znát

vlastnosti systému jako celku a je nut-

no zohlednit možnosti aplikace a vlast-

nosti sanovaného materiálu.

VÝZKUM

Na Fakultě stavební VUT v Brně v tom-

to roce probíhá výzkum zaměřený na

diagnostické metody stavebních že-

lezobetonových konstrukcí, které by

se měly sanovat technologií nerezo-

vých helikálních výztuží. Pokud se vý-

Obr. 3 Ukázka konzistence čerstvé malty

❚ Fig. 3 Consistency of fresh mortar

demonstration

Obr. 4 Správná aplikace přímých výztuží –

z aplikátoru s maltou přímo do vrtu ❚

Fig. 4 Correct application of straight

reinforcement

Obr. 5 Sanovaný panelový dům v Orlové:

a) minimální známky stavebního zásahu,

b) detail ❚ Fig. 5 Repaired panel house in

Orlova: a) minimal signs of repair, b) detail

Obr. 6 Ukázka FRP výztuží ❚ Fig. 6 FRP

reinforcement demonstration

Obr. 7 Finální vzhled sanace FRP výztuží

❚ Fig. 7 Final visual aspect of repair by FRP

reinforcement

3

5a

4

5b



zkum podaří, mělo by být zjištěno,

které nedestruktivní a semidestruktiv-

ní metody nejlépe napoví, jak efek-

tivní bude potenciální sanace touto

metodou. Zároveň se bude zkoušet

beton poškozený účinkem vysokých

teplot, což se může hodit v případech,

kdy se sanuje stavba, která byla

poškozena požárem. Také se díky pro-

vedeným zkouškám bude hledat vý-

počtová metoda, která nejvíce od-

povídá realitě a poškození sanova-

ných prvků. Zkoušky se budou prová-

dět pro aplikaci do vrtu i pro aplikaci

do drážky.

ZÁVĚR

Motivací pro napsání článku bylo shr-

nutí pokroku v použití této metody od

roku 2008, kdy byl napsán článek po-

dobného zaměření (Beton TKS 3/2008

– pozn. red.). Dalo by se s nadsázkou

říci, že se toho moc nezměnilo, pro-

tože systém je od počátku propraco-

vaný. Pokorně je ale nutno dodat, že

s každou stavbou přibývají zkušenos-

ti, zdokonaluje se preciznost provádě-

ní, efektivita výsledného řešení a v ne-

poslední řadě je zkrácen čas vypraco-

vání návrhu.

Do budoucna je cílem najít univerzál-

ní možnosti výpočtu sanace konstruk-

cí touto metodou a také vhodné me-

tody diagnostiky, které pomohou pře-

dem zjistit vhodnost použití systému.

Jako u každé inovace ve stavebnictví

je to však běh na dlouhou trať.

Tento článek vznikl za podpory projektu

FAST-J-17-3924 – Experimentální studium

vlastnosti spojů nerezové helikální výztuže

a betonu vystavenému účinkům vysokých teplot.

Ing. Ondřej Karel

Fakulta stavební VUT v Brně

Ústav stavebního zkušebnictví


Ing. Jiří Kubanek

Saron statika, s. r. o.


doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D.




Ing. Iva Rozsypalová




Literatura:

[1] KUBANEK, J., SCHMIDT, P. Manuál

a metodika navrhování a aplikace

dodatečně vkládaných helikálních

výztuží při zesilování stavebních

konstrukcí v podmínkách stavebnictví

v ČR. Brno, 2006.

[2] SARON STATIKA. Firemní technické

materiály: certifikáty a průkazné

zkoušky materiálů systému.

[3] Navrhování betonových konstrukcí

s FRP výztuží. In: Kompozitní výztuže

betonových konstrukcí. Sborník

semináře ČKAIT. Brno, 2017.

6 7

Firem

ní p

reze

nta

ce

JAK (NE)PRACOVAT S BETONEM

TÉMA 3 – DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA TYPOVÝ BETON


J A K ( N E ) P R A C O V A T S B E T O N E M ❚ H O W ( N O T ) T O W O R K W I T H C O N C R E T E

Vladimír Veselý

V této části seriálu Jak (ne)pracovat

s betonem se budeme stručně zabývat

doplňujícími požadavky na typový be-

ton a specifikací betonu předepsané-

ho složení. Předtím je však třeba uvě-

domit si zásadní rozdíl mezi oběma be-

tony: oba musí odpovídat buď ČSN

EN 206, dále jen norma, nebo ČSN

P 73 2404 (ta zahrnuje rovněž celou

ČSN EN 206), dále jen předběžná nor-

ma. Další specifikace a odpovědnost

za splnění specifikovaných požadavků

je zcela rozdílná. Zásadní rozdíly me-

zi typovým betonem a betonem přede-

psaného složení jsou uvedeny v tab. 1.

Neznalost systému odpovědnosti za

typový beton a beton předepsaného

složení vede v praxi k zásadním omy-

lům, kdy:

• výrobce provede jen částečnou úpra-

vu receptury betonu typového slože-

ní na přání zákazníka (přidání vláken,

změna jen některé složky, drobná

úprava v dávkování) a je přesvědčen,

že jde o beton předepsaného složení,

• zákazník předepíše výrobci složení

betonu včetně původu složek a vy-

žaduje od něj garance či dokonce

záruku za konečné vlastnosti beto-

nu včetně prohlášení shody (pevnost,

odolnost, trvanlivost…),

• výrobce označí v dodacím listu be-

ton předepsaného složení hovorovým

a často používaným názvem „zákaz-

nická receptura“.

Uvedené omyly mohou vnést nejas-

nosti do systému zhotovitel–dodava-

tel–investor a způsobit například nedo-

statek podkladů pro přejímku díla či je-

ho kolaudaci.

DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY

NA TYPOVÝ BETON

Doplňujících požadavků na beton mů-

že být celá řada a jsou vyjmenová-

ny v kapitole 6.2.3 normy či předběž-

né normy. U většiny těchto požadav-

ků je třeba uvést nejenom obecnou

definici požadavku, ale je nezbytné při-

dat i hodnotu požadovaného parame-

tru, metodu, kterou se parametr pro-

kazuje (standard), a to zda jde o hod-

notu minimální, maximální, charakteris-

tickou, či průměrnou včetně tolerancí.

Doplňující požadavky na typový beton,

vyjmenované v normě, jsou uvedeny

v tab. 2.

Veškeré dodatečné požadavky na ty-

pový beton znamenají vždy prodlouže-

ní času pro přípravu složení vhodné-

ho betonu a ve většině případů i zvýše-

ní nákladů na vlastní beton a prokazo-

vání shody (zkušebnictví) s požadavky.

Rizika pro zdárné zhotovení beto-

nové konstrukce při specifikaci do-

plňujících požadavků spočívají zejmé-

na v:

• neuvedení požadovaných technic-

kých parametrů včetně tolerancí,

• neuvedení zkušebních metod,

• obecné formulaci požadavku (např.

pohledový beton),

• pozdní specifikaci,

• vyžadování dodatečných parametrů

ex post, tedy po dodání betonu.

BETON PŘEDEPSANÉHO

SLOŽENÍ

Obsah specifikace betonu předepsa-

ného složení je dán především definicí

v kapitole 3.1.1.10 v normě, která jasně

uvádí, že výrobci betonu je předepsá-

no složení betonu včetně jeho složek.

Tab. 1 Odpovědnosti v procesu specifikace betonu dle ČSN EN 206

Typový beton Beton předepsaného složení

Co je předepsáno výrobci?• požadované vlastnosti betonu

• doplňující charakteristiky betonu

• předepsané složení (receptura)

• složky betonu

Za co odpovídá výrobce?

• dodání betonu požadovaných

vlastností a doplňujících

charakteristik

• dodání betonu předepsaného složení

(původ, hmostnost složek a v/c dle receptury

v přípustných stanovených tolerancích)

Kdo odpovídá za průkazní

zkoušky betonu a vydává

prohlášení shody?

• výrobce• specifikátor (objednatel betonu

předepsaného složení)

Kdo odpovídá za kontrolu

shody?• výrobce

• výrobce (pouze pro shodu s předepsaným

složením – původ a dávkování složek a v/c)

Firem

ní p

reze

nta

ce


J A K ( N E ) P R A C O V A T S B E T O N E M ❚ H O W ( N O T ) T O W O R K W I T H C O N C R E T E

Dále je v článku 6.3.2 normy podrob-

ně uvedeno, že specifikace betonu

předepsaného složení musí obsahovat

základní požadavky:

• požadavek, aby beton vyhovoval nor-

mě,

• druh a třídu cementu,

• mezní hranice obsahu cementu (v an-

glickém znění spíše „obsah cementu“

– pozn. autora),

• vodní součinitel, nebo konzistenci ur-

čenou stupněm nebo určenou hod-

notou, druh a kategorii kameniva

a maximální obsah chloridů v kame-

nivu,

• v případě lehkého nebo těžkého be-

tonu maximální nebo minimální obje-

movou hmotnost zrn kameniva,

• maximální jmenovitou mez frak-

ce kameniva Dupper, Dlower (vysvět-

leno v předchozí kapitole seriálu

– pozn. autora) a případná omezení pro

zrnitost,

• druh a množství přísad, příměsí nebo

vláken, pokud se používají,

• pokud se používají přísady, přímě-

si nebo vlákna, jejich původ a rovněž

původ cementu jako náhrada za cha-

rakteristiky, které nejsou definovatel-

né jiným způsobem.

Navíc může specifikace obsahovat

doplňující požadavky:

• původ některých nebo všech složek

betonu jako náhradu za charakteris-

tiky, které nejsou definovatelné jiným

způsobem,

• doplňující požadavky na kamenivo,

• požadavky na teplotu čerstvého be-

tonu, pokud se liší od požadavků

článku 5.2.9 normy,

• jiné technické požadavky.

Z výše uvedeného přehledu jedno-

značně vyplývá, že specifikátor (odbě-

ratel) transportbetonu musí předat vý-

robci kompletní recepturu.

Rizika při specifikaci betonu přede-

psaného složení spočívají především v:

• neúplné specifikaci,

• absenci průkazních zkoušek a systé-

mu kontroly vlastností betonu,

• nevymezení pravomocí a odpověd-

ností ve smluvním vztahu mezi objed-

natelem a výrobcem betonu.

Příště bude rubrika věnována výrobě,

dopravě a ukládání betonu.

Ing. Vladimír Veselý

Betotech, s. r. o.


Tab. 2 Doplňující požadavky na typový beton

Požadavek Specifikace

Zvláštní druhy nebo třídy cementuNutno specifikovat v souladu s ČSN EN 197-1 nebo použít jiných standardů pro speciální cementy či pojiva, např. EN 14216 pro cementy s velmi nízkým hydratačním teplem apod.

Zvláštní druhy nebo třídy kamenivaNutno specifikovat v souladu s ČSN EN 12620 (hutné, těžké kamenivo či struska) nebo ČSN EN 13055 (pórovité kamenivo). V případě specifikace zvláštního druhu kameniva je však specifikátor odpovědný za složení betonu, které minimalizuje nepříznivý účinek alkalicko-křemičité reakce.

Typ, funkce (např. konstrukční nebo nekonstrukční beton) a minimální obsah vláken nebo třída vlastností vyztuženého betonu. V případě tříd vlastností musí být specifikovány třídy, zkušební metody a kritéria shody

Jedná se o doplňující vlastnosti pro vláknobetony, které je v ČR možné specifikovat např. podle ČSN P 73 2450 Vláknobeton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda.

Charakteristiky požadované k zajištění odolnosti proti účinkům mrazu a rozmrazování

Kromě stanovení obsahu vzduchu dle kapitoly 5.4.3 normy je možné využít tabulku F1.1 v normě a F1.2 v předběžné normě, nebo předepsat požadované specifické hodnoty a zkušební metody dle ČSN 73 1322 (mrazuvzdornost), nebo ČSN 73 1326 (odolnost proti rozmrazovacím solím).

Požadavky na teplotu čerstvého betonu, pokud se liší od požadavků v kapitole 5.2.9 normy

Norma uvádí jen požadovanou minimální teplotu betonu +5 °C, jiné požadované limity musí být specifikovány i s dovolenými odchylkami. Rovněž musí být předem odsouhlasen jakýkoliv požadavek na ochlazování nebo oteplování betonu.

Nárůst pevnostiZákladní specifikace nárůstu pevnosti betonu se provádí dle Tabulky 16 normy. Je třeba si uvědomit, že je to poměr mezi střední (nikoli charakteristickou) pevností betonu v tlaku a to ve stáří betonu 2 a 28 dní, tento poměr se váže k teplotě +20 °C. Je třeba mít na paměti, že betonáž je téměř vždy prováděna za odlišných teplotních podmínek.

Vývin tepla během hydratace

Vývin hydratačního tepla lze omezit např. předepsáním použití cementu s nízkým vývojem hydratačního tepla, tzv. LH cementů dle ČSN EN 197-1. V tomto případě však neznáme maximální teplotu, kterou beton může dosáhnout. Pokud je požadováno dodržení maximální teploty betonu, je k dispozici zkušební metoda měření teploty betonu pomocí čidel zabudovaných ve zkušebním bloku. Na metodě prokazování maximální teploty je třeba se vždy domluvit předem.

Pomalé tuhnutíPomalé, ale i naopak normou neuváděné rychlé tuhnutí betonu je možné definovat pomocí stanovené hodnoty penetračního odporu nebo křivky nárůstu penetračního odporu. Lze použít metodu dle ČSN 73 1332.

Odolnost proti průsaku vodyPro stanovení limitů průsaku vody je rovněž možné využít tabulky F1.1 a F1.2 předběžné normy nebo stanovit požadovanou maximální hodnotu, včetně přípustné tolerance, dle ČSN EN 12390-8.

Odolnost proti obrusu Pro stanovení obrusnosti betonu je možné použít zkušební metodu dle ČSN 73 1324.

Pevnost v příčném tahuPro stanovení požadavku na pevnost betonu v příčném tahu je třeba použít metodu dle ČSN EN 12390-6. Vzhledem k nízkým hodnotám síly potřebné k rozlomení tělesa je třeba zvážit i rozsah a citlivosti zatěžovacího lisu.

Smršťování

Pokud jsou předepsány hodnoty smršťování betonu, je třeba vždy předepsat zkušební metodu měření a tolerance. Jedinou dosud normalizovanou metodou měření smrštění betonu je metoda dle ČSN 73 1320 Stanovení objemových změn betonu spočívající v měření délkových změn trámců 100 × 100 × 400 mm. V současnosti existují metody měření založené na měření délkových změn ve žlabech nebo pomocí tenzometrů zabetonovaných ve válcových zkušebních tělesech.

Dotvarování Pokud je dotvarování stanoveno, lze stanovenou hodnotu měřit metodou dle ČSN 73 1320 (viz výše). Měření je však dlouhodobé.

Modul pružnostiJe třeba mít na paměti, že modul pružnosti uváděný v normě pro navrhování betonu je hodnotou průměrnou. Jeho skutečná hodnota závisí na složení betonu a konkrétních materiálech a může se lišit o +10 až -20 % (pásmo výskytu je tedy 30 % od uvedené tabulkové hodnoty). Pro přesnější specifikaci je tedy lépe použít např. TP ČBS 05 Modul pružnosti betonu.

Doplňující požadavky na beton pro speciální geotechnické práce

Využije se příloha D normy.

Doplňující požadavky pro samozhutnitelný beton

Využije se příloha G normy.

Pohledový beton

V praxi se často objevuje požadavek pouze v obecné definici, tedy jako „pohledový beton“. Vzhledem k tomu, že představa o pohledovosti betonu je vysoce individuální, je nanejvýš vhodné buď předložit vzorek betonu, nebo popsat pohledový beton vhodným způsobem technicky. Lze použít opět pravidla vydaná ČBS, a to TP ČBS 03 Pohledový beton, nebo směrnice jiné. Podle zkušeností z praxe je vhodná kombinace obého.

Doplňující technické požadavky např. na zvláštní způsob ukládání, konzistenci a zpomalování tuhnutí

Je třeba využít k popisu jak ustanovení normy, tak i pokud možno přesný technický popis, např. technologický předpis pro betonáž.

PANELÁCI


S P E K T R U M ❚ S P E C T R U M

Když se na jaře roku 2013 připravova-

lo číslo časopisu Beton TKS věnova-

né panelovým sídlištím, byla jsem popr-

vé přizvána k spolupráci, neboť se v té

době právě rozbíhal „můj“ pětiletý gran-

tový projekt na výzkum (nejen) panelo-

vých sídlišť „Panelová sídliště v České

republice jako součást městského život-

ního prostředí. Zhodnocení a prezenta-

ce jejich obytného potenciálu“. Završe-

ním naší spolupráce je účast na přípravě

dalšího „panelákového“ čísla, které prá-

vě držíte v ruce. Náš grantový tým zde

dostal možnost prezentovat část své-

ho výzkumu.

Projekt, kterému začali jeho příznivci

i členové týmu říkat zkráceně Paneláci

(stejný název jsme zvolili i pro obě naše

publikace), podpořilo Ministerstvo kul-

tury ČR v rámci svého programu apli-

kovaného výzkumu a vývoje národní

a kulturní identity, tzv. NAKI. Problema-

tika panelových sídlišť je natolik kom-

plexní a aktuální, že si zaslouží nezau-

jaté mezioborové zmapování, zasaze-

ní do místních i zahraničních souvislos-

tí, zhodnocení a na jeho základě zařa-

zení do dějin moderní architektury. Je to

fenomén, který ovlivňuje naši minulost,

přítomnost i budoucnost.

Z historického hlediska byly panelové

domy přes 30 let nejtypičtější a prak-

ticky jedinou formou hromadné bytové

výstavby a jako takové zásadní měrou

spoluurčovaly sociální, kulturní i ekono-

mický vývoj naší země. Jde o téma,

které se týká všech krajů a své paralely

má i v zahraničí. V současnosti žije na

sídlištích více než čtvrtina našich spolu-

občanů – v 81,8 tisících panelových do-

mů bydlí přes 2,7 milionu obyvatel Čes-

ké republiky.

Do budoucna bude stále naléhavěj-

ší otázka, jak se vyrovnat s dědictvím

panelových sídlišť a jak zlepšovat jejich

obytný potenciál, aby si udržela stáva-

jící obyvatele a lákala k bydlení nové,

protože je dnes již jisté, že bourání pl-

ně obydlených celků ve velkém u nás

není reálné.

Přestože se o panelových sídlištích

v poslední době píší odborné i popu-

larizační knihy, jsou námětem výstav,

workshopů a studentských prací a re-

flektují je umělci, informace o nich jsou

stále velmi kusé. Znovu a znovu se opa-

kují stejná tvrzení a nikdo panelová sídli-

ště dosud nezačal mapovat systematic-

ky. Bylo proto výzvou pokusit se v tom-

to ohledu o první „rekognoskaci terénu“.

Základní tezi, z níž projekt vychází,

vyslovil již v 90. letech Rostislav Švá-

cha: „Při všem špatném, co sídliště do

sklonku 80. let u nás způsobila, poklá-

dám jejich paušální odsudky za nemíst-

né a vlastně nezodpovědné. (…) Vzpí-

rám se zkrátka tomu, abych házel do

jednoho pytle pražskou Novodvorskou

a pražské Jižní Město 1, brněnské sídli-

ště Lesná na jedné a například Bohuni-

ce na druhé straně. Mezi kvalitou těchto

sídlišť totiž existují zřetelné rozdíly, dané

schopnostmi architektů a rozmanitými

politickými a ekonomickými podmínka-

mi provádění jejich projektů. A dneš-

ní seriózní architekti, investoři, histori-

ci umění, ba už i památkáři by se po-

dle mého názoru měli naučit tyto rozdíl-

né kvality vnímat a vyvozovat z toho dů-

sledky“ [1]. Přestože to někdy není na

první pohled patrné, výstavba převáž-

né většiny panelových sídlišť probíhala

podle určitého urbanistického a archi-

tektonického záměru (i když ten se ně-

kdy v podmínkách nefunkčního hospo-

dářství zcela rozmělnil).

Rostislav Švácha je odborným garan-

tem celého projektu, do kterého se za-

pojily dvě desítky odborníků z různých

institucí. Podařilo se nám zmapovat

73 sídlišť ze všech 14 krajů České re-

publiky, a to především z uměleckohis-

torického hlediska s přesahy do demo-

grafie a památkové péče. Vybrali jsme

i několik tzv. protosídlišť, celků přede-

vším z 50. let, kdy se domy stavěly kla-

sickou zděnou technologií, využívaly se

však přitom již některé prefabrikované

prvky a principy funkcionalistického ur-

banismu. Jedním ze závěrů našeho vý-

zkumu je návrh periodizace výstavby

sídlišť do šesti vývojových etap.

Nechtěli jsme a nechceme sídliště ani

adorovat, ani paušálně zatracovat. Na-

ším primárním cílem je shromáždit co

nejvíce informací o vybraných celcích,

vy tvořit faktografickou základnu pro pří -

padný další výzkum a interpretace. Větší

část ze souboru dat a historických ma-

teriálů, který se nám v průběhu projek-

tu podařilo dohledat a shromáždit, je po-

psána, analyzována a publikována vů-

bec poprvé. Výsledky výzkumu průběž-

ně prezentujeme zájemcům z řad veřej-

nosti i odborných kruhů nejen již zmiňo-

vanými výstavami, ale také dopro vod-

nými programy, workshopy a přednáš-

kami, publikacemi, specia lizovanou ma-

pou, články v odborných pe rio di kách,

databází či metodikami. Živou plat for-

mou jsou především facebook projektu

a webové stránky www.panelaci.cz.

Nedávno vyšla naše první kniha Pa-

neláci 1 – Padesát sídlišť v českých ze-

mích, která je katalogem k cyklu exte-

riérových výstav Příběh paneláku, jež

jsou od září 2014 postupně prezento-

vány ve všech krajských městech a na

podzim tohoto roku dorazí do Prahy.

Původně jsme chtěli tabule s výsled-

ky našeho výzkumu vybraných sídlišť

umístit v prostorách městských úřa-

1 2 3

Obr. 1 Vernisáž v Kladně před Střední

průmyslovou školou stavební a Obchodní

akademií v ulici Cyrila Boudy 2954

1. září 2014 (foto: Jaromír Čejka)

Obr. 2 Vernisáž Příběhu paneláku

v Pardubickém kraji na Karlovině v Pardubicích

3. února 2015 (foto: Eva Mahrezi)

Obr. 3 Výstavní plakáty pro Příběh paneláku

ve Zlínském kraji připravené k výlepu

(foto: Eva Mahrezi)

PANELÁCI 1 – PADESÁT S ÍDLIŠŤ V ČESKÝCH ZEMÍCH

Kniha Paneláci 1 je katalogem cyklu vý-stav Příběh paneláku, realizovaných v le-tech 2014 až 2017. Představuje padesát (ne-jen) panelových sídlišť ze všech krajů Čes-ké republiky.

Publikace je rozdělena do šesti kapitol po-dle vývojových etap, které sledují promě-ny ekonomických, společenských a kultur-ních podmínek i technických možností ve stavebnictví. Přibližuje okolnosti a důvody výstavby sídlišť, architekturu a urbanismus těchto celků a osobnosti jejich autorů. Sou-částí jsou též demografické studie o pro-měnách obyvatelstva sídlišť, rozsáhlá do-bová i současná fotodokumentace, slovní-ček pojmů a přehled základních konstrukč-ních soustav.

Vydavatel: Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Autorka koncepce publikace:

Lucie Skřivánková (Zadražilová)

Editoři: Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha,

Eva Novotná, Karolina Jirkalová

Texty: Martina Koukalová,

Lucie Pospíšilová, Lucie Skřivánková,

Petra Špačková a další

Fotografie ze současnosti: Jaromír Čejka,

Ondřej Kocourek, Jan Rasch a další

Grafický design: Štěpán Malovec

Formát: 19,5 x 19,5 cm, měkká vazba

Počet stran: 464

Počet reprodukcí: 611

ISBN: 978-80-7101-161-3


dů či muzeí. Projekt měl ale od počát-

ku poměrně značný ohlas, a tak jsme

se nakonec rozhodli jej prezentovat for-

mou exteriérových výstav přímo v cen-

trech jednotlivých měst, neboť tak ma-

jí šanci oslovit širší veřejnost. Líbila se

nám představa stylizovaného panelo-

vého městečka z betonu. Stáli jsme ale

před problémem. Volba architektů byla

jednoznačná – s ateliérem A1 architects

jsem měla dobrou zkušenost už z vý-

stavy Pražská panelová sídliště, která

se konala v roce 2012 na Staroměst-

ské radnici – a jasný byl i grafik, kolega

z UPM Štěpán Malovec patří ke špič-

ce ve svém oboru, avšak v oblasti výro-

by panelů jsme měli nulové zkušenos-

ti i kontakty. Bez podpory redakce ča-

sopisu Beton TKS bychom se nehnu-

li z místa. Lucie Šimečková nás propo-

jila s Janem Gemrichem a Stanislavou

Rollovou z Výzkumného ústavu maltovin

a ti následně s Martinem Krocem z firmy

Lias Vintířov, která u nás pracuje s leh-

čeným betonem a panelové městečko

o váze více než 12 tun nám vyrobila na

míru. Všem jmenovaným patří velký dík

za to, že nám pomohli náš projekt usku-

tečnit a že jsme nemuseli slevovat ze

svých nároků a představ: stručně řeče-

no, bez nich by po krajích místo pane-

lového městečka putovaly kapa desky.

Ve chvíli, kdy držíte v ruce toto číslo, se

výstava Příběh paneláku stěhuje z Ústí

nad Labem do své poslední mimopraž-

ské „štace“, do Liberce, a na podzim se

představí příběhy sedmi pražských síd-

lišť v Praze.

Na konec letošního roku plánujeme

vydání závěrečné publikace Panelá-

ci 2 – Historie sídlišť v českých zemích

1945–1989, v níž bude všech šest etap

nové periodizace podrobně rozpraco-

váno. Knihu zamýšlíme jako syntézu

poznatků získaných na základě průzku-

mu vybraných sídlišť i dobových reálií

a možných kontextů. Připravovaná pu-

blikace také ke každému období přine-

se tematickou studii či studie, věnova-

né exkurzu do určitého dílčího problé-

mu. Budeme se věnovat např. kolektiv-

nímu projektování ve 40. letech, asana-

cím, bytové kultuře, zahraničním vlivům

na výstavbu sídlišť nebo otázce památ-

kové ochrany sídlišť.

Na následujících stránkách jsou před-

staveny výsledky grantového projektu

ve třech článcích věnovaných vývoji pa-

nelových konstrukčních soustav, mož-

nostem památkové ochrany některých

vybraných celků a rekonstrukcím pa-

nelových objektů s důrazem na práci

s barevností fasád. Doufám, že studie

mých kolegů čtenáře zaujmou a probu-

dí v nich zájem o další výsledky naše-

ho výzkumu.

Bez poznání vývoje a specifik panelo-

vých sídlišť není možné dělat smyslupl-

né zásahy do jejich struktury a přetvářet

je v celky, které budou v budoucnosti

považovány za „dobrou adresu“.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Panelová

sídliště v České republice jako součást

městského životního prostředí: Zhodnocení

a prezentace jejich obytného potenciálu“,

podpořeného Ministerstvem kultury v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje

národní a kulturní identity (NAKI), identifikační kód

projektu: DF13P01OVV018.

PhDr. Lucie Skřivánková

(Zadražilová), Ph.D.

Uměleckoprůmyslové museum

v Praze



4 5 6

Zdroj:

[1] ŠVÁCHA, R. Rekapitulace sídlišť.

Stavba. VII 2000, č. 5, s. 36–41.


v Kraji Vysočina na Masarykově náměstí

v Jihlavě 6. dubna 2016 (foto: Eva Mahrezi)

Obr. 5 Instalace Příběhu paneláku

ve Zlínském kraji před budovou

14|15 Baťova institutu v červenci 2015

(foto: Faruk Mahrezi)


v Plzeňském kraji v kreativní zóně DEPO 2015

v Presslově ulici v Plzni 20. září 2016

(foto: Eva Mahrezi)

PANELOVÉ KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY – CESTA K HROMADNĚ

STAVĚNÉMU TYPU A VÝČET ZÁKLADNÍCH SOUSTAV NA ÚZEMÍ

ČESKÉ REPUBLIKY ❚ PANEL SYSTEMS – CZECH WAY TO

MASS PRODUCED TYPES AND REVIEW OF BASIC SYSTEMS

BUILT WITHIN CZECH REPUBLIC REGION



Michaela Janečková

Příspěvek se zaobírá dvojí povahou panelových

soustav, jejíž základy můžeme nalézt v pová-

lečné snaze o typizaci dispozice a inovaci

konstrukce, dobovými experimenty a následnou

hromadnou produkcí panelových domů se stá-

lou snahou o inovaci a zavedení tzv. „otevřených

soustav“. ❚ This paper describes the double

nature of panel systems, which foundations

can be traced back to post-war attempts

for typification of layouts and innovation of

constructions, contemporary experiments and

the following mass production of panel houses

with permanent struggle for introducing so

called „open“ systems.

V nedávné době se téma nejen pa-

nelových sídlišť, ale kupodivu také té-

ma samotných konstrukčních pane-

lových soustav zařadilo mezi serióz-

ní badatelská témata. Na Benátském

bienále 2014 se jim věnoval nejenom

český pavilon, ale také pavilon chil-

ský. V doprovodné publikaci Monolith

Controversies Chilané mezi jinými vě-

novali prostor československé sousta-

vě G 57. Zde jsme si mohli ověřit, že

v různých zemích po celém světě pa-

ralelně probíhalo hledání nových kon-

strukčních soustav bytových domů.

Vzájemné inspirace, sdílení zkušeností

či přímo nákup patentů nelze bagateli-

zovat, přesto však vývoj konstrukčních

soustav v Československu měl své,

poměrně nezávislé kořeny. Na ideové

rovině v levicové avantgardě a její tou-

ze po dostupném bydlení pro všech-

ny, v rovině technické a technologické

pak v experimentech s prefabrikovaný-

mi domy především v tehdejším Zlíně.

Provázání s meziválečnou avantgardou

a počátky úsilí o prefabrikaci ve Zlíně se

již podařilo osvětlit americké badatelce

Kimberly Elman Zarecor [14].

Předkládaný článek by měl přispět

k pochopení kroků, jež vedly k prosa-

zení panelových konstrukčních soustav

do hromadné výroby a jednotlivé hlav-

ní soustavy zařadit do chronologické li-

nie. Jeho cílem není (a na dané ploše

ani nemůže být) výčet všech soustav

a jejich variant. Takovýto přehled by si

zasloužil, a doufejme, že časem se tak

stane, samostatnou publikaci.

Konstrukční panelové soustavy mů-

žeme vnímat jako potomky dvou idejí,

v některých momentech souhlasných,

v některých však do jisté míry proti-

chůdných.

Prvou z nich je touha po zrychlení vý-

stavby vytvořením typu – dispozičního,

sjednoceného v půdorysech a světlých

i konstrukčních výškách za použití po-

měrně tradičních technologií – tedy ty-

pu sjednoceného v objemu. Tato idea

rozvíjí moderní přesvědčení o možnos-

ti nalézt několik ideálních typů bytů,

z nichž si vybere každý, ať už jednotli-

vec, nebo rodina, a jež bude tedy mož-

né bez problému reprodukovat ve vel-

kém množství.

Druhou ideou je pak zrychlení a zlev-

nění výstavby nalezením nové ideál-

ní konstrukce – tedy s pomocí průmy-

slových metod umožnit sestavení kon-

strukce rychle, levně a pokud možno

i va riabilně. Konstrukce zde není pro-

středkem diktujícím unifikované dis-

pozice a ve fázi hledání ideálního, hro-

madně reprodukovatelného konstrukč-

ního typu o prefabrikované konstrukci

takto přemýšleli mnozí inženýři.

Sloučením obou idejí – typizované dis-

pozice a prefabrikované konstrukce –

pak v československém prostředí vzni-

ká typizovaná konstrukce, z níž jsou

stavěny unifikované bytové jednotky.

„Vývojáři“ ideálních bytů se však moh-

li cítit omezeni diktátem konstrukce –

rozponem, nosnými stěnami, polohou

bytového jádra, světlou výškou, umís-

těním oken apod. a naopak architek-

ti, soustředění na vývoj konstrukčních

soustav, se vzpírali požadavkům na vy-

tváření konvenčních bytů.

Pokusím se paralelně sledovat oba

směry – jak vývoj dispozičních typů, tak

hledání ideální konstrukce pro hromad-

nou výstavbu, vzešlou z experimento-

vání – a propsání se obou proudů do

gottwaldovské panelové soustavy G57,

masově stavěné po celá 60. léta.

Prolog k příběhu soustav najdeme

v Československu v tehdejším Zlíně

už za 2. světové války. Poté co Zlínská

stavební společnost opustila cestu li-

tých konstrukcí obytných domů kvů-

li nutnosti používat bednění, v té do-

bě ručně vyráběného z nedostatkové-

ho dřeva, a také pro omezený přístup

k materiálu vhodnému pro používané

betonové směsi, obrátila svou pozor-

nost k montovaným konstrukcím. Prv-

ní tři montované domky byly spíše pře-

chodem od lité technologie k techno-

logii panelové. Dvojdomky z roku 1945

už bychom sice panelovými při dobré

vůli nazvat mohli, panely jsou zde však

široké pouze 900 mm a s tloušťkou

120 mm, s vertikálními kruhovými duti-

nami a izolací na vnitřních stranách ob-

vodových stěn. V roce 1946 přešli zlín-

ští k sériové výrobě montovaných dvoj-

domků s poněkud pozměněnou tech-

nologií. Mnohé další pokusy o prefab-

rikaci konstrukcí obytných budov se

objevily v poválečné výstavbě po celé

republice, přestože nedostatek mate-

riálů a obecná krize ve stavebnictví jim

jistě příliš nepřála. Známým pokusem je

dnes již zbořený dům na pražské Babě

v Matějské ulici. Jiří Štursa jej navrhl ja-

ko dům s ocelovou kostrou a byty na

dvou podlažích. Vnější stěny tvořily ne-

nosné křemelinové panely o rozměrech

1 100 × 500 × 80 mm. Dům byl dokon-

čen zřejmě ke konci roku 1947. S pre-

fabrikací experimentovali také auto-

ři pražského sídliště Solidarita v letech

1947 až 1950. Prefabrikované panely

vyráběné na staveništi sloužily k sesta-

vení nenosných stěn řadových domků

i bytových domů. Zde se prefabrikace

a dobrá organizace práce zcela osvěd-

čily – sídliště jako jediné v Praze bylo

schopno nabídnout hotové byty druž-

stevníkům již v průběhu roku 1948, za-

tímco na ostatních pražských dvoulet-

kových sídlištích často ostatní stavební-

ci s pracemi ani nezapočali.

Souběžně s těmito pokusy, zařadi-

telnými do větve „konstrukční“, se roz-

víjela také větev „typizační.“ Již v ro-

ce 1947 spatřily světlo světa funkční

a směrné plány Stavba bytů ve dvou-

letce, vymezující základní rozvržení dis-

pozice a použití úsporných konstrukcí.

Na tyto aktivity navázalo vypsání sou-

těže na vzorové projekty, jež sloužily ja-

ko podklad pro navrhování pozdějších



typových domů. Do roku 1949 vypra-

coval Studijní a typizační ústav návrhy

základních typů obytných staveb. Vět-

šinu z nich schválila vyhláška Minister-

stva stavebního průmyslu v září 1951

jako známou řadu T. Konkrétně se jed-

ná o obytné domy T12, T13 (obr. 1a,b),

T14 a T15 (obr. 2a,b), dvoupodlažní T52

s pouhými čtyřmi byty, sedmipodlaž-

ní věžový dům T60, chodbové domy

s malými byty typu T20, rodinné dom-

ky T42 a T72. Do roku 1953 řadu T do-

plnily typy T16, neschválený typ domu

s výtahem o šesti až sedmi podlažích,

T17 a nepříliš užívaný T22.

Typizační sborníky, jež spatřily svět-

lo světa na počátku 50. let, reflektova-

ly dvojí povahu typizace členěním na

„horizontální“, tj. objemovou, a „verti-

kální“, tj. prvkovou. V objemové typiza-

ci můžeme spatřovat pokračování typi-

zace dispozic, v tomto případě řady T,

která už podle tehdejších kritiků přiná-

ší „neměnná řešení“. Důraz na rozvíje-

ní typizace „vertikální“, označované ta-

ké jako „otevřené“, nahrával již od po-

čátku 60. let novým konstruk čním ty-

pům a volnějším skladbám. Takováto

„otevřená soustava“ měla disponovat

řadou vyrobených prefabrikátů, jež by

bylo možné variabilně skládat a neo-

mezovat se pouze na již vyprojektovaná

„objemová“ řešení. Nutno podotknout,

že tyto požadavky na „otevřenost“ sou-

stav časem sílily, avšak uspokojivé-

ho rozřešení se nedočkaly ani v 80. le-

tech, poslední fázi výstavby panelových

domů.

Pokud se vrátíme zpět na začátek

50. let a podíváme se na aktuální pro-

blémy, jimiž se odborníci z oblasti by-

tových staveb zabývali, může nás pře-

kvapit nízký zájem právě o stavby z pa-

nelů. Mezi nejožehavější témata pat-

řilo překvapivě zrychlení výstavby tra-

dičních zděných domů typů T, zájem

o pokrokové proudové metody, orga-

nizaci práce nebo zrychlovací paten-

ty na dokončovací práce. Zděná „Téč-

ka“ nikdy nepřekročila svůj vlastní stín,

inovace v rámci této řady byly omeze-

né povahou objektů, jež reflektují linii

„horizontální“ typizace, ne inovaci kon-

strukce. V roce 1957 byly pro hromad-

nou výstavbu schváleny typy T01B,

T02B a T03B (obr. 3a,b) jako náhra-

da za starší T řadu, opět tedy typy ci-

helné, popř. v kombinaci s blokopane-

ly či progresivními druhy příček. Sta-

lo se tak tři roky po výstavbě první-

ho panelového domu v Gottwaldově

a po testování této panelové soustavy

G40 formou výstavby celého souboru

na pražské Pankráci v letech 1954 až

1956. Ani v roce 1957 panelové kon-

strukce ještě nebyly jednoznačnými fa-

vority budoucí hromadné výstavby. Ty-

py T01B, T02B a T03B, dispozičně ví-

ceméně shodné, lišící se počtem pod-

laží a typem vytápění, můžeme chápat

jako produkt hledání ideál ní dispozice,

jež se však brzy spojí s panelem a dá

vzniknout typu G57.

Zdá se, že mnohdy zajímavé pokusy

o nalezení nových konstrukcí, nahrazu-

jících tradiční cihlu či blokopanely, stály

trochu mimo hlavní proud zájmu. Kon-

strukčními experimenty se intenzivně

zabývali především Miroslav Wimmer,

Karel Janů a dvojice Hynek Adamec

s Bohumírem Kulou v Gottwaldově.

Miroslav Wimmer šel cestou mono-

litického skeletu s panelovou výplní.

V roce 1953 zahájil stavbu ďáblické-

ho bytového domu, dokončeného však

kompletně až v roce 1955. Následovní-

Obr. 1 a) Typické podlaží řadové sekce typu

T13, b) bytové domy typu T13 v Příbrami-

Březových Horách (zdroj: [9]) ❚

Fig. 1 a) Typical floor of row section T13,

b) apartment houses type T13 in Příbram-

Březové Hory (source: [9])


T15, b) bytové domy typu T15 v Ostravě-

Porubě (zdroj: [9]) ❚ Fig. 2 a) Typical floor

of row section T15, b) apartment houses type

T15 in Ostrava-Poruba (source: [9])

1a

2a

1b

2b



ky tohoto prototypu byly dejvické byto-

vé domy u Evropské třídy.

Další konkurenční systém vyvinul Ka-

rel Janů. Vycházel z dispozice T16,

nosnou konstrukcí však byl montova-

ný železobetonový skelet s cihelnými

či blokopanelovými vyzdívkami. Ka-

rel Janů takto realizoval první pokus-

nou stavbu v Otrokovicích v roce 1953

a od roku 1955 pak tento typ konstruk-

ce prověřoval na staveništi v Praze-

Vršo vicích.

Gottwaldovští architekti Kula a Ada-

mec byli schopni realizovat v rekord-

ním čase na přelomu let 1953 a 1954,

tedy za nevhodného zimního počasí,

první československý celostěnový pa-

nelák označený podle počtu bytů ja-

ko G40. Bratislavští pak přišli velmi br-

zy poté s vlastním celostěnovým sys-

témem BA.

Tyto experimenty však představova-

ly zřejmě spíše vedlejší proud. Hlavní

zájem odborníků se soustředil na linii

T01B až T03B. Léta 1955 až 1957 při-

nesla konečně srovnání ekonomických

a technických parametrů jednotlivých

řešení. Gottwaldovský panelák G40

nevykazoval nijak extrémně výhodné

parametry, až na snížení váhy kon-

strukce na polovinu oproti stavbě cihel-

né a zredukování počtu hodin odpra-

covaných přímo na stavbě. Tytéž výho-

dy však měly i jiné progresivní systémy

(Wimmer, Janů, BA). Ve srovnání s nimi

typ G40 ovšem vykazoval výrazně niž-

ní spotřebu oceli.

Ještě v roce 1956 znamenala pro ofi-

ciální místa výstavba budoucnosti pře-

devším rozvíjení tzv. středně progresiv-

ních typů, tedy staveb kvádrových či

blokopanelových, v praxi realizovanou

pokusy urychlit výstavbu domů typu T.

Změnu postoje přinesl na odborné ro-

vině rok 1957, kdy gottwaldovský tým

představil nový typ G57 (obr. 6a,b). By-

la to první zásadní inovace původního

typu G40, jíž předcházely pouze varian-

ty G40, označované jako G32 (s by-

ty ve čtyřech podlažích) a G55 (s roho-

vou sekcí). Typ G57 snoubil nejprogre-

sivnější technologii a dispoziční inovaci

typů T01B až T03B. Zde tedy splynuly

oba typizační proudy v jeden a panelák

G57, s výhodami i nevýhodami obou,

se stal prvním hromadně produkova-

ným typem obytného domu. Nestalo

by se tak zřejmě bez politického tlaku

na množství nově stavěných bytů. V lé-

tě 1958 na XI. sjezdu KSČ zazněl poža-

davek postavit do roku 1970 1 200 000

bytů, z toho 474 000 ve státní výstav-

bě. Navíc se doba výstavby obytného

domu měla zkrátit v průměru na sedm

měsíců a zlevnit, to vše do roku 1965.

V této situaci se pomalé rozvíjení řady

T muselo jevit jako nedostatečně efek-

tivní řešení. Hromadná produkce pane-

láků sice vyžadovala náročné budování

paneláren, to však bylo jednorázovou

zátěží, a ve srovnání s následnou rych-

lostí produkce paneláků mohlo pomoci

požadavky Sjezdu splnit. Navíc inovač-

ní potenciál gottwaldovského týmu, jež

zvládl během pouhých čtyř let přejít od

původní G40 s typickými vertikálními

sloupky na stycích panelů k elegant-

nější G57, byl zárukou možného další-

5a 5b


T03B, b) bytové domy typu T03B v Praze-

Strašnicích (zdroj: [9]) ❚ Fig. 3 a) Typical

floor of row section T03B, apartment houses

type T03B in Prague-Strašnice (source: [9])

3a 3b

4



ho rozvíjení, a tím i dalšího zefektivně-

ní výstavby. Gottwaldovští opravdu při-

šli s inovovanými typy G58 a G59, ty se

však neprosadily tak úspěšně jako zná-

mý typ G57, jež se s lokálními úpravami

rozšířil během 60. let po celé republice.

Domněnku, že ještě v první půli roku

1958 neměl panelák „vyhráno“, doklá-

dá realizace experimentálních projektů.

Ty byly teoreticky připravovány do ro-

ku 1958, s výstavbou v letech 1959 až

1961. Výsledky, vyhodnocené po ro-

ce 1961, však už nemohly mít praktic-

ký dopad na hromadnou výstavbu. Při-

šly v okamžiku, kdy G57 ovládla pro-

dukci. Nedá se ovšem říci, že by někte-

ré z těchto experimentů neměly žád-

ný vliv. Např. v Hradci Králové vyvinutý

systém HK byl zřejmě prvním panelo-

vým systémem s širokým rozponem

na světlou šířku 6 m. Všechny před-

chozí typy panelových domů pracova-

ly s konstrukčním rozponem 3,6 m. Typ

HK byl v Hradci dále úspěšně rozvíjen

a používán, stal se také „předobrazem“

velkorozponové experimentální sousta-

vy použité pro pražské sídliště Inva-

lidovna s počátkem realizace v roce

1960. Podobně se rozvinuly regionální

soustavy v Plzni či Brně. V Plzni navíc

v rámci experimentální výstavby v le-

tech 1960 až 1961 představil neúnavný

inovátor Karel Janů neotřelý typ PL60,

kde uplatnil kombinaci ocelového rámu

a železobetonových panelů. Dům té-

měř futuristického vzhledu své obyva-

tele však neuspokojoval co do zvukově

a tepelně izolačních vlastností, mnozí

se těžko vyrovnávali s točitým schodi-

štěm v domě nebo ocelovým sloupem

mezi kuchyní a obývacím pokojem.

Karel Janů nicméně u experimentů se-

trval a byl jedním z mála, jež věřili až

do konce období socialismu, že bu-

dou hledána nová řešení a bytová vý-

stavba neustrne na panelových „bábo-

vičkách“. Plzeňský dům PL60 je jedním

z těchto experimentů počátku 60. let,

z nichž bylo možno vycházet při rozví-

jení alternativ k panelovým domům. Při

státem stanoveném cíli postavit do ro-

ku 1970 daný počet bytů však tyto ex-

perimenty mohly sehrát roli pouze při

zkoušení dílčích inovací, uplatnitelných

při stavbách panelových domů.

Dá se říci, že i přes různé lokální po-

kusy o vlastní inovace převládly celo-

státní typy, od roku 1962 to byly schvá-

lené podklady nových soustav – T06B,

T07B a T08B. Po vyhodnocení nul-

té série v roce 1964 se rozběhla hro-

madná produkce malorozponového ty-

pu T06B (obr. 9a,b) a velkorozponové-

ho typu T08B (obr. 10a,b). Typ T07B

nebyl ještě výrobně zajištěn a sloužil ja-

ko podklad pro kombinované moduly.

Typy T06B a T08B přinesly oproti G57,

která nabízela pouze dvoupokojové by-

ty, rozmanitější skladbu dispozic a ko-

nečně i byty o třech a čtyřech pokojích.

Přesto však během 60. let sílily kritické

hlasy požadující „otevřenou prvkovou

soustavu“, jež by reflektovala tři čas-

to protichůdné požadavky – na množ-

ství bytů, na různorodá architektonic-

8Obr. 4 Po prvním skeletu s výplňovým

panelem, postaveným v Praze-Ďáblicích podle

návrhu Miroslava Wimmera, byl tento typ

konstrukce dále rozvíjen v pražských Dejvicích

v roce 1956 (zdroj: [7]) ❚ Fig. 4 After the

first apartment house with concrete frame and

inserted panels, new developed types were

built in Prague-Dejvice in 1956 (source: [7])

Obr. 5a,b Výstavba domu T16S podle Karla

Janů v pražských Vršovicích (zdroj: [18]) ❚

Fig. 5a,b Construction of type T16S (author

Karel Janů) in Prague-Vršovice (source: [18])

6a 6b


G57 (zdroj: [9]), b) bytové domy typu G57

v Praze-Petřinách (zdroj: [18]) ❚ Fig. 6 a) Typical floor of row section G57

(source: [9]), b) apartment houses type G57

in Prague-Petřiny (source: [18])

Obr. 7 Procentuální zastoupení jednotlivých

typů bytových domů postavených během

roku 1958 – na prvních místech se drží zděné

typy T (zdroj: [2], 1960) ❚ Obr. 7 Percentage of different types built

during 1958 – the most common still being

brick types of T series (source: [2], 1960)

Obr. 8 Procentuální zastoupení jednotlivých

typů bytových domů vyprojektovaných během

let 1960 a 1961 – zastoupení panelového G57

rychle stoupá (zdroj: [2], 1963) ❚ Obr. 8 Percentage of different types which

plans were elaborated during 1960 and 1961

– panel type G57 rapidly growing (source: [2],

1963)

7



ká ztvárnění a na větší standard bydle-

ní zvýšením užitkové plochy. Tyto náro-

ky se promítly do projektování tzv. „no-

vých konstrukčních soustav“, ve zkratce

NKS. Na vývoji NKS pracovali archi-

tekti a inženýři od roku 1968 a sousta-

vy se zaváděly do praxe po roce 1972.

NKS často kombinovaly různé rozpo-

ny a umožňovaly volněji pracovat s jed-

notlivými sekcemi, v detailu pak přines-

ly nové skladby panelů, plášťů střech

či oken. Ani nové konstrukční sousta-

vy však nenabídly tak výrazná zlepše-

ní, aby z paneláků sňala prohlubující

se přesvědčení obyvatel, a stále častěji

isamotných projektantů, o jejich unifor-

mitě a šedi.

Příkladem rigidity systému může být

zavádění soustavy VVÚ ETA (obr. 11)

do praxe. Tato soustava byla ozkou-

šena v roce 1974 jako velkorozpono-

vá „otevřená prvková soustava“, urče-

ná pro výstavbu zejména v Praze. „Ote-

vřená“ zde znamenalo, že základní sor-

timent prvků bude podle požadavků

postupně doplňován o nové. Na jedné

straně tedy stály požadavky, na stra-

ně druhé však limity technického po-

kroku a modernizace výrobní základny

– zde se již zračí problém oné „otevře-

nosti“ omezené inovativním potenciá-

lem a především ekonomickými mož-

nostmi socialistického státu. Přestože

soustava měla již od roku 1974 zajistit

70 % objemu pražské výstavby, do ro-

ku 1978 se nepočítalo s žádnými ino-

vacemi paneláren, jež prvky vyrábě-

ly. Také budoucí převod na kombina-

ci 6m a 3m modulu způsoboval pro-

blémy. Příručka pro projektanty pra-

cující se soustavou VVÚ ETA odráží

tuto bezradnost: „Projektant není te-

dy odkázán na možnost použití několi-

ka typizovaných sekcí. To však na dru-

hou stranu neznamená, že by nebyl ve

své tvůrčí činnosti ničím omezován. Je

třeba stále přihlížet k možnostem vý-

robní základny. Předpokládá se, že

po určité časové období zůstane čet-

nost a druhovost prvků a hlavní nava-

zující konstrukce v zásadě neměnné.“

Kromě již zmíněné VVÚ ETA se pod

hlavičkou NKS objevily také soustavy

BA-NKS, B70 či OP1.11. Ty se, s růz-

nými krajovými variantami a postupný-

mi inovacemi, stavěly až do konce 80.

let. Kromě nich se od konce 70. let mů-

žeme v Praze setkat také se sousta-

vou s cizokrajným názvem Larsen Niel-

sen (obr. 12). Ta je důkazem úsilí rozšířit

sortiment „otevřených soustav“ a záro-

veň uvědomění si, že tuto rozmanitost

není stát schopen zajistit vlastními sila-

mi. Původně poptávaná zahraniční fir-

ma, která měla dovézt zařízení pro no-

vě stavěnou panelárnu v Malešicích,

byla nakonec oslovena také jako mož-

ný poskytovatel licence pro novou sou-

stavu. Soustava Larsen Nielsen měla

za cíl doplnit, taktéž v Malešicích vyrá-

běnou, soustavu VVÚ ETA. Obě by se

tak mohly vhodně doplňovat a dle ča-

sopisu Pozemní stavby „oživit připra-

vované a budované bytové soubory“

a „podstatně zvýšit jejich rozmani tost,

zejména vzhledem k vnějšímu vzhle-

du“ [1]. Je jistým paradoxem, že se prá-

vě Jižní Město, kde se obě soustavy

uplatnily v hojné míře, stalo symbolem

sídlištní uniformity a VVÚ ETu od Lar-

sen Nielsena rozeznají jen opravdoví

odborníci. Ani silně inovativní OP1.11 se

neukázala jako účinný lék proti sídlištní

šedi. Představila sice okna bez překla-

dů a rozmanitější dispozice v maloroz-

ponové soustavě s kombinací tří mo-

dulů, ale pokud není soustava opatře-

na probarvenými omítkami, působí po-

někud chudě. Ke konci 80. let tuto chu-

dost zredukovala inovovaná varianta

OP1.31 se zavěšenými betonovými lo-

džiemi, ovšem těchto domů už vzhle-

dem k době bylo postaveno nemnoho.

Obr. 9 a) Typické podlaží

řadové sekce typu T06B,

b) bytové domy typu T06B

v Praze-Malešicích (zdroj: [9]) ❚ Fig. 9 a) Typical floor of row

section T06B, b) apartment

houses type T06B in Prague

-Malešice (source: [9])

Obr. 10 a) Typické podlaží

řadové sekce typu T08B,

s hloubkou zastavění 12 m

(zdroj: [9]), b) bytové domy

typu T08B v Praze-Pankráci

(zdroj: [17])

❚ Fig. 10 a) Typical floor of

row section T08B, depth 12 m

(source: [9]), b) apartment

houses type T08B in Prague-

Pankrác (source: [17])

9a

10a

9b

10b



Zdá se, že tvůrcem uniformního pro-

středí není sám o sobě panelák, opa-

kování jedné konstrukční soustavy, ale

spíše unifikovaný, tzv. jeřábový urba-

nismus. Tam, kde se autorům podaři-

lo prosadit zajímavá řešení, jsou sídliš-

tě stále atraktivními lokalitami. Může se

jednat o rozvolněný urbanismus praž-

ské Invalidovny nebo uzavřené bloky

na Ohradě Jihozápadního Města v Pra-

ze. Spíše než různé typy a rozpony za-

jímá obyvatele celkový prostor sídliš-

tě, který může podstatně ovlivnit třeba

jen zařazení rohové sekce s možnos-

tí tvorby polozavřených bloků, rozvrže-

ní parkových a sadových ploch, vhod-

né provázání s občanskou vybavenos-

tí a napojení obytného celku na sys-

tém hromadné dopravy. Pod barevně

natřeným extrudovaným polystyrenem

necháváme zmizet samotné panely,

doufejme však, že kvůli pochybným

„vkladům“ do sídlištního urbanismu ne-

přijdeme o mnohdy hodnotné prostře-

dí, kde nachází domov podstatná část

české populace.









Ing. arch. Mgr. Michaela Janečková


P R O F E S I O N Á L N Í Ř E Š E N Ívýzkum vývoj výroba obchod poradenstvípro sanace betonových konstrukcí

Redrock Construction s.r.o.Újezd 40/450, Michnuv palácPraha 1, Malá StranaTelefon: +420 283 893 533Fax: +420 284 816 112E-mail: [email protected]

Firem

ní p

reze

nta

ce

Obr. 11 Bytový dům VVÚ ETA v tzv.

přestavbovém území v Praze na Žižkově

(zdroj: [17]) ❚ Fig. 11 Apartment house

type VVÚ ETA applied in Prague-Žižkov, older

part of Prague built in traditional brick system

(source: [17])

Obr. 12 Pokusný objekt typu Larsen Nielsen

vybudovaný v roce 1975 na sídlišti Bohnice

(zdroj: [1], 1977) ❚ Fig. 12 Experimental

house type Larsen Nielsen built at Prague-

Bohnice housing estate in 1975 (source: [1],

1977)

Literatura:[1] Pozemní stavby. I – XXVII. Praha:

SNTL, 1953–1989.[2] Architektura ČSR. V-IIL. Praha,

1946–1989.[3] Československý architekt. I-XXV.

Praha, 1955–1989.[4] Stavebnictví, odborný časopis pro

národní průmysl stavební. VIII. 1952.[5] JURÍK, V. Panelové a kvádrové stavby.

Martin, 1956.[6] JURÍK, V. Výstavba obytných

budov z velkých kvádrov a panelov. Bratislava, 1958.

[7] VÉGH, L. Montované stavby. Brno, 1959.

[8] FRANĚK, J. Bytová výstavba v Československu. Praha, 1967.

[9] MINISTERSTVO VÝSTAVBY A TECHNIKY ČSR. 25 let typizace v československé výstavbě. Praha, 1973.

[10] VOBORSKÝ, J. VVÚ-ETA, nová konstrukční soustava pro bytovou výstavbu v Praze. Praha, 1974.

[11] ROJÍK, V. a kol. Montované stěnové systémy vícepodlažních budov. Praha: ČVUT, 1975.

[12] PÝCHOVÁ, E. Česká bytová výstavba 1945–1964. Olomouc, 2005. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.

[13] PÝCHOVÁ (NOVOTNÁ), E. První panelový dům v Praze. Průzkumy památek. XIII, č. 1, 2006.

[14] ZARECOR, K. E. The Local History of an International Type: The Structural Panel Building in Czechoslovakia. Home Cultures. 2010, VII, č. 2. p. 2017–236.

[15] ZARECOR, K. E. Utváření socialistické modernity: Bydlení v Československu v letech 1945-1960. Praha, 2011.

[16] KOHOUT, M., TICHÝ, D., TITTL, F. Collective Housing/Hromadné bydlení. Praha, 2015.

[17] KUNA, Z. Proměny české architektury. Praha, 1987.

[18] NOVÝ, O. Architekti Praze. Praha, 1971.

11

12

MÁME CHRÁNIT PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ? ❚ SHALL WE SAVE

PREFAB PANEL HOUSING ESTATES?



Matyáš Kracík

Úvod článku shrnuje vývoj panelových sídlišť

pohledem historika architektury. Následující stať

vysvětluje důvody a možné způsoby ochrany

některých sídlišť. Na závěr je představen výběr

nejhodnotnějších sídlišť vytipovaných k památ-

kové ochraně. ❚ At the beginning, the article

summarizes the development of the panel

housing estates from the view of an architect

– historian. The following part then explains

reasons and possible ways how to protect some

of the housing estates. In the end, a selection

of the most valuable housing estates is

presented.

Pro člověka nezasvěceného do pro-

blematiky poválečné architektury a ur-

banismu z uměleckohistorického po-

hledu je památková ochrana panelo-

vých sídlišť nejspíše absurdní před-

stavou. Otázce hypotetické ochrany

panelových sídlišť se však odborná

veřejnost věnuje již několik let.

Cílem článku je přiblížit tuto proble-

matiku, vysvětlit důvody ochrany ně-

kterých panelových sídlišť a také zá-

sady jejich úprav, aby byly uchová-

ny jejich architektonické, urbanistické

a historické hodnoty.

TŘI DEKÁDY PANELÁKŮ

Panelová sídliště se u nás začala

ve větší míře stavět na přelomu 50.

a 60. let 20. století. Jejich předchůd-

ci byly typizované bytové domy stavě-

né z cihelných bloků, tzv. kvádropane-

lů, často ve stylu socialistického realis-

mu. Přestože málokdo pochybuje o jis-

té pokleslosti jejich architektury, jejich

historická hodnota je nezpochybnitel-

ná a některé z nich jsou dnes již pa-

mátkově chráněny.

Nejvýraznější obytný soubor posta-

vený ve stylu „sorely“ (socialistického

realismu) je v Kladně-Rozdělově. V le-

tech 1952 až 1958 zde podle návr-

hu našich předních architektů Josefa

Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bube-

níčka vznikla řada šesti monumentál-

ních věžových domů tvořících sídliště

s původním názvem Vítězného února,

které má dnes status kulturní památ-

ky. Památkově chráněnými „sorelový-

mi“ sídlišti z 50. let jsou též známá Po-

ruba v Ostravě, jejímž hlavním urba-

nistou byl Vladimír Meduna, žák Jiřího

Krohy, a Havířov projektovaný Zdeň-

kem Špačkem. Další podobně hod-

notná sídliště 50. let na ochranu tepr-

ve čekají (např. Nový Ostrov nedaleko

Karlových Varů, Slovany v Plzni, Stali-

novy závody v Litvínově, Podžatecká

v Mostě, Dukla v Pardubicích, Obec-

niny ve Zlíně nebo sídliště v Horním

Slavkově).

Optimistická společenská nálada ná-

sledujících 60. let se pozitivně odrazi-

la v tvůrčí produkci, architekturu ne-

vyjímaje. Byla navržena nejkvalitněj-

ší panelová sídliště, dokončovaná vět-

šinou v 70. letech, budování nových

sídlišť se stalo tématem významných

architektů, pořádaly se architektonic-

ké soutěže a experimentovalo se se

stavebními technologiemi. Rozsáhlá

sídliště se kromě velkých měst sta-

věla zejména v průmyslových oblas-

tech na Ostravsku, v Ústeckém kraji či

v Kladně.

Sídliště od 60. let sestávala z tzv.

okrsků, tedy urbanistických jednotek

pro přibližně šest tisíc obyvatel, kaž-

dý okrsek měl obsahovat občanskou

vybavenost – základní a mateřskou

školu, samoobsluhu, restauraci a dal-

ší služby. Některá větší sídliště měla

hlavní centrum pro více okrsků s kul-

turním domem a hotelem (či ubytov-

nou), který tvořil vertikální dominantu

souboru. První sídliště měla čtyři pat-

ra, ale s narůstajícím tlakem na množ-

ství bytů se postupem let počet pater

více a více navyšoval.

Panelová sídliště se od 60. let sta-

věla rovněž v západních zemích (Ně-

mecko, Francie, Holandsko či Velká

Británie), kde však byla budována ja-

ko sociální bydlení a v průběhu 70.

let se v souvislosti s mezinárodní kri-

tikou modernistického pojetí urbanis-

mu od jejich výstavby ustupovalo. Ve

východním bloku se však sídliště sta-

věla až do 90. let, nikoliv jako sociál-

ní výstavba, nýbrž pro všechen pracu-

jící lid. Proto se zde tolik neproměnila

ve vyloučené lokality, jako se to stalo

na Západě, kde tvořila v podstatě od

počátku ghetta.

V období normalizace došlo k direk-

tivnímu příklonu ke kvantitě na úkor

kvality. Panelové soustavy byly ochu-

zovány o rozmanitost dílců, kladl se

důraz na minimalizaci prací na stavbě

a maximální produkci bytů. Výsledkem

byly monotónní soubory se zanedba-

nou občanskou vybaveností a doprav-

ní infrastrukturou. Pro sídliště byl ty-

pický propastný rozdíl mezi často kva-

litním projektem a „osekanou“ realiza-

cí. Ukázkový příklad zmíněných nedo-

statků zosobňuje pražské Jižní Město,

jehož bezpochyby kvalitní návrh vy-

pracovali Jiří Lasovský a Jan Krásný.

I v této době však vznikla některá kva-

litní sídliště.

V 80. letech do československé-

ho prostředí prosakovaly postmoder-

nistické tendence ze Západu, které

charakterizuje jistý návrat k tradiční-

mu blokovému urbanismu a tvaroslo-

ví pracující s historizujícími prvky. Tyto

postupy můžeme u nás nejlépe sledo-

vat na pražském Jihozápadním Městě,

za jehož konceptem stojí Ivo Oberstein

a Milan Klíma. V 80. letech se také za-

čalo ustupovat od plošných asanací,

což byla běžná praxe v 60. a 70. le-

tech, a namísto toho se začaly mo-

dernizovat staré činžovní domy. Zkrát-

ka v moderní urbanismus se postupně

přestávalo „věřit“.

PROČ A JAK CHRÁNIT

PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ

Pro pochopení smyslu ochrany vybra-

ných sídlišť je třeba nahlížet na ně ja-

ko na součást vývoje naší architektury

a urbanismu a ne jako na nějakou utili-

tární stavební produkci, kterou navrho-

vali anonymní projektanti.

Panelová sídliště vznikající v Česko-

slovensku po 2. světové válce reali-

zovala mezinárodní tendence v urba-

nismu a architektuře, které byly defi-

novány mezi světovými válkami. Jed-

ná se o modernistickou vizi města vy-

tvořenou na základě myšlenek tzv.

vědeckého funkcionalismu. Nové síd-

liště mělo poskytnout zdravé a kom-

fortní bydlení v zeleni, daleko od (prů-

myslových) pracovišť jejich obyvatel,

s dostatkem denního světla a s vyso-

kým hygienickým standardem. Pane-

lová sídliště představují nový typ měs-

ta, zcela odlišný od do té doby běž-

né blokové zástavby, která byla najed-

nou považována za nezdravé bydlení

nižší kategorie. Sídliště jsou výsled-

kem někdejších urbanistických před-

stav a také socialistické politiky cent-

rálního řízení a hospodaření státu, bez

nichž by takto rozsáhlé plány nemohly

vzniknout.

Architektura po velké hospodářské



krizi v 30. letech hrála často více roli

sociální než uměleckou. V té době se

stalo snem řady avantgardních archi-

tektů ubytovat miliony lidí postrádají-

cích důstojné bydlení. Vznikaly teore-

tické texty, studie, projekty i realizace

prvních předchůdců panelových síd-

lišť. Autory těchto myšlenek byli naši

přední funkcionalističtí architekti a teo-

re tici, z nich za všechny připomeňme

některá jména: Karel Honzík, Karel Ja-

nů, Jiří Kroha, Jiří Štursa, Karel Teige,

Jiří Voženílek nebo Ladislav Žák, kte-

ří rozvíjeli myšlenky avantgardistů zá-

padních i sovětských.

Teprve panelová sídliště 60. let před-

stavují zhmotnění myšlenek mezivá-

lečné avantgardy, neboť až zde se

plně uplatnila prefabrikace, typizace

a zprůmyslnění architektury, o kterou

také usilovali.

Je tedy jasné, že panelová sídliště

představují významnou etapu v ději-

nách našeho urbanismu a architek-

tury, a proto se otázkou jejich památ-

kové ochrany musíme zabývat. Dů-

vody ochrany jsou tedy obdobné ja-

ko u starších souborů. Panelová síd-

liště představují doklad vývoje našeho

urbanismu a architektury, jde o kultur-

ní dědictví. Hodnota vybraných pane-

lových sídlišť spočívá právě ve zdaři-

lé aplikaci všeobecně uznaných me-

ziválečných myšlenek. V řadě případů

se podařilo realizovat zajímavé a vel-

korysé urbanistické celky, které jsou

dodnes oblíbeným místem k bydle-

ní. Na sídlištích je třeba ocenit jejich

funkčnost, racionalitu, radikálně no-

vý, rozvolněný urbanismus a zejmé-

na komplexní řešení funkčně prosto-

rových vazeb obytných zón s ob-

čanským vybavením a dopravní ob-

služností. Právě kvalitou tohoto řeše-

ní se sídliště mezi sebou liší. Sídliště

nám ukázala, že modernistický model

města může fungovat a být plnohod-

notnou alternativou tradiční blokové

zástavby.

Předmětem ochrany nejhodnotněj-

ších sídlišť bude v první řadě jejich

urbanistický koncept, tedy hmotové

uspořádání, a také rámcové zachová-

ní původního architektonického řešení

jednotlivých panelových domů. Je ne-

přijatelné a nekoncepční, aby byl kaž-

dý dům řešen individuálně, tak jak se

to ve většině případů děje, avšak není

nutné trvat na uchování hmotné pod-

staty a původních konstrukcí, tzn. že

zateplování a výměna oken jsou při-

jatelné. Úpravy by však měly respek-

tovat původní řešení barevnosti a čle-

nění domů i architektury objektů ob-

čanské vybavenosti, příp. rozvržení

cest, hřišť či volnočasových a dalších

ploch.

Důležitý prvek sídlišť představuje ze-

leň, která je součástí původního kon-

ceptu a často byla velmi sofistikova-

ně navržena. I tomuto aspektu je tře-

ba věnovat odpovídající pozornost. Ur-

banismus panelových sídlišť je typický

funkčním zónováním a rozvolněností,

tedy velkou mírou „prázdných“ ploch.

V současné době existuje tendence,

živená postmodernistickou předsta-

vou o městě, tyto aspekty sídliště po-

važovat za chybu. Sídliště však by-

la stavěna v době, kdy se modernis-

tické vizi města věřilo, na těchto prin-

cipech byla založena a některá z nich

dobře fungují. To souvisí s trendem za-

hušťování sídlišť ve snaze přiblížit se

tradičnímu městu, což může fungovat

u nedokončených projektů či evident-

ně nefungujících struktur, ale u celků,

jejichž koncept byl dokončen, by to ve

většině případů byla chyba.

Významným a charakteristickým

prvkem sídlišť jsou také jejich „centra“

s občanskou vybaveností. Na rozdíl od

současných nákupních center, umís-

těných kompletně v interiéru, se ta síd-

lištní rozprostírala v exteriéru s krytý-

mi „loubími“ a „pasážemi“, někdy se

hovoří o parafrázi na středověké loubí

s obchody. Tato původní nákupní i kul-

turní centra sídlišť, která přestože ma-

jí ideální polohu v rámci okrsku, čas-

to v důsledku výstavby nových nákup-

ních center upadají. Odbory územního

plánování měst a samospráva by mě-

ly usilovat o jejich revitalizaci a nikoliv

podporovat výstavbu nových paláců

konzumu a zábavy na periferiích měst

na úkor center původních.

ZÁVĚR

Z předchozího textu by se mohlo zdát,

že všechna sídliště jsou hodnotná

a měla by se chránit. Nikoliv. Všechna

sídliště jsou sice dědictvím minulosti,

dokumentem doby, jak se někdy říká,

ale tento samotný fakt by pro ochra-

nu nestačil.

Představa členů výzkumného týmu

projektu „Panelová sídliště v České re-

publice jako součást městského život-

ního prostředí: Zhodnocení a prezen-

tace jejich obytného potenciálu“ je ta-

ková, že by měla být památkově chrá-

něna pouze skupina nejhodnotnějších

sídlišť po stránce urbanistické, archi-

tektonické a historické. Důležitým as-

pektem výběru je také stav dochová-

ní čili autenticita souboru, čímž je my-

šlena zejména celistvost původního

urbanismu. Dochování původního ar-

chitektonického řešení těžko vyžado-

vat, neboť u většiny domů došlo k za-

teplení a výměně oken. Nevhodný ba-

revný nátěr fasády považujeme za re-

verzibilní úpravu. Určujícím parame-

trem hodnocení kvality sídlišť je také

„dotaženost“ původního projektu, úro-

veň objektů občanské vybavenosti

a v neposlední řadě také výtvarná vý-

zdoba, která byla od 60. let uzákoně-

na. Příklady panelových sídlišť, která

by měla být chráněna, jsou uvedeny

v tab. 1.









Ing. arch. Matyáš Kracík

Národní památkový ústav


Tab. 1 Panelová sídliště vytipovaná k památkové ochraně ❚

Tab. 1 Panel prefab housing estates selected for conservation protection

Sídliště Město Doba výstavby Autoři

Invalidovna Praha 1960 až 1967 Jiří Novotný, Josef Polák ad.

Sítná Kladno 1965 až 1987 Václav Hilský, Otakar Jurenka ad.

Ďáblice Praha 1968 až 1975 Viktor Tuček, Vilém Hess ad.

Březenecká Chomutov 1970 až 1985 Rudolf Bergr, Vladislav Valoušek ad.

Labská Kotlina 2 Hradec Králové 1967 až 1979 Břetislav Petránek, Jaroslav Páv ad.

Lesná Brno 1962 až 1970 František Zounek, Viktor Rudiš ad.

Jižní Svahy – I. etapa Zlín 1970 až 1980 Jiří Grekorčík, Šebestián Zelina ad.

Dašická Pardubice 1987 až 1990 Pavel Maleř

Nový Barrandov Praha 1981 až 1992 Zdeněk Hőlzel a Jan Kerel

Pozn.: Podrobnější popis uvedených sídlišť můžete nalézt v knize Paneláci 1

– Padesát sídlišť v českých zemích, Praha 2016.

PANELÁK: OBJEKT ESTETICKÝCH KONTROVERZÍ

A TAKZVANÝCH HUMANIZAČNÍCH SNAH ❚ A PANEL HOUSE:

AN OBJECT OF AESTHETIC CONTROVERSIES AND SO CALLED

HUMANIZING EFFORTS



Martin Veselý

Stěží najdeme prototyp sériové obytné výstavby,

který by vyvolával tak odlišné názory mezi archi-

tekty a teoretiky architektury jako panelák. Škála

názorů se rozprostírá od zpochybňování nemož-

nosti jejich rozsáhlé demolice po hluboké pře-

svědčení, že nejlepší panelová sídliště by se měla

stát předmětem památkové ochrany. Osobní pří-

stup k sídlištím do značné míry předurčuje názor

architektů a teoretiků architektury na budoucnost

panelových sídlišť a na způsoby jak je revitali-

zovat. Půvab paneláků spočívá podle architekta

Ladislava Lábuse v jejich pravdivosti. V tom, že se

nepokoušejí skrývat, čím opravdu jsou – produkty

hromadné bytové výstavby inspirovanými moder-

nismem. Historik architektury Rostislav Švácha

přirovnává estetiku panelových sídlišť k estetice

Mondrianových obrazů. Tyto estetické kvality by

měly být respektovány během tzv. humanizací.

Jinak bude v malém měříku jednotlivých domů

zničena jejich funkcio nalistická estetika, ale pořád

to budou paneláky. V měřítku celých sídlišť vede

změť barev a tvarů k nahrazení monotónní šedi

vizuálním chaosem. To není cesta k vytouže-

né individualizaci, ale k jinému typu uniformity.

❚ Hardly any prototype of serial housing

construction invokes so different opinions across

the architects and theorists of architecture as

a panel house. The scale of those opinions varies

from regretting the impossibility of their extensive

demolition to the conviction that the best housing

estates should be covered under the system

of monument preservation. Personal attitude

to the housing estates determines significantly

the opinions of the architects and theorists of

architecture to the future of the prefabricated

panel housing estates and to the ways how to

revitalize them. The glamour of panel houses

lays according to the architect Ladislav Lábus

in their truthfulness. In the fact that they do not

attempt to hide, what they actually are – the

products of serial housing construction inspired

by modernism. The historian of architecture

Rostislav Švácha compares the aesthetics of

housing estates to the aesthetics of Mondrian‘s

paintings. These aesthetic qualities should be

respected during the so called humanizations,

otherwise their functionalistic aesthetics will be

in the small scale of individual houses damaged,

but they will still remain the panel houses. In the

scale of the housing estates leads the farrago of

colours and shapes to the replacement of the

monotonous grey with a visual chaos. This is not

a way to the wished individualization but rather to

another type of uniformity.

Panelová sídliště představují v České re-

publice nedílnou součást prakticky kaž-

dého města. Svou neodmyslitelnou pří-

tomností ovlivňují obraz urbánní a subur-

bánní krajiny. Těžko bychom také hle-

dali typ výstavby, který mezi odbornou

i laickou veřejností vzbuzuje tak rozdíl-

né reakce jako paneláky a sídliště. Mož-

ná právě proto zůstalo téma panelové

výstavby ještě řadu let po sametové re-

voluci na okraji zájmu sociálních věd.

V posledních zhruba deseti letech na-

opak zažívá sídlištní problematika v čes-

kých sociálních vědách období rene-

sance. Přesto byl dosud jen velmi má-

lo prozkoumán fenomén tzv. humaniza-

ce panelových sídlišť; navzdory své roz-

šířenosti a zásadnímu vlivu na podobu

a vnímání sídliště.

Nejkomplexnejší prací věnující se to-

muto tématu je studie Maroše Krivé-

ho Greyness and colour desires: the

chromatic politics of the panelák in late-

socialist and post-socialist Czechoslo-

vakia [3], v níž autor důkladně kriticky

zkoumá jeden z nejvýraznějších aspek-

tů humanizací sídlišť – jejich barevnost.

Předmětem první části tohoto eseje je

zhodnocení názorů odborné veřejnos-

ti na „panelákovou architekturu“, jak se

vyvíjely od poloviny 90. let až do sou-

časnosti se zaměřením na ty tematic-

ké oblasti, které jsou alespoň nepřímo

spjaty s jejím subjektivním estetickým

vnímáním. V druhé části je pozornost

obrácena k tzv. humanizacím paneláků,

fenoménu prvořadého významu, neboť

znamená zásadní proměnu tváře síd-

lišť. S pomocí výše nastíněného teore-

tického rámce je na konkrétních příkla-

dech ukázáno, jakým způsobem pane-

lová sídliště (ne)humanizovat.

ZBOURAT NEBO CHRÁNIT?

Jedním z paradoxů panelové výstavby

je, že v době, kdy vznikala největší sídliš-

tě a panelákové byty přibývaly po dese-

titisících ročně, byly modernistické ideje,

které stály u jejich zrodu, stále otevřeně-

ji zpochybňovány a počáteční entusias-

mus budovatelů nových obytných sou-

borů již vyprchal. Slovy architekta Ladi-

slava Lábuse „je patrné, že v 60. letech

byla ještě stavěna s vírou a nadšením,

ačkoli lidé měli míň peněz a technologie

byly méně dokonalé. Zlom přišel na kon-

ci 60. a začátku 70. let. Životní úroveň

byla vyšší, podobně jako standard sta-

vebnictví, ale už z toho čiší nezájem pra-

menící z nevíry a zklamání. Stal se z toho

moloch, který nešlo zastavit“ [7].

Proto se nelze divit, že bezprostřed-

ně po sametové revoluci naplno zazněly

hlasy volající nejen po neprodleném za-

stavení výstavby dalších paneláků, ale

dokonce po jejich plošné asanaci. Např.

architekt Martin Rajniš by nejraději pa-

neláky hromadně boural ještě dnes. Při-

pouští ovšem, že za stávající situace se

nejedná o řešení reálné z ekonomické-

ho ani lidského hlediska. „Panelák je po-

řád hrůzostrašný a vyhazoval bych ho

do povětří, ale mám dnes větší soucit

s lidmi, kteří v tom bydlí, a chápu, že ti

lidé bydlet musí, že to nejde udělat švih-

nutím proutku.“ [12]

Pro sociálního ekologa Bohuslava

Blažka představovala panelová sídliště

děsivé výplody totalitarismu. „Přiznám

se, že od dětství mě jako noční můra

pronásledovala vidina, že bych se někdy

ocitl v některé z kolektivistických hrůz:

dětský domov, povinná vojenská služ-

ba, vězení, bydlení na sídlišti, starobinec

(…) stačila mi povinná školní docházka

a jedna škola v přírodě. Považoval jsem

všechna tato prostředí za varian ty jed-

noho jediného zla – totality.“ [1]

Na opačném konci názorové šká-

ly pohledů na panelové domy a bydle-

ní na sídlišti stojí architekti přesvědče-

ní, že je nevyšší čas ta nejzdařilejší pa-

nelová sídliště začít památkově chrá-

nit. „Už jenom proto, že dnes se nad

paneláky ofrňujeme a stavíme domy,

které často zdaleka nedosahují jejich

uživatelských a možná ani estetických

standardů.“ [10] Také podle Davida

Vávry by se „některé vybrané pasáže

už teď měly chránit. Např. v Praze me-

zi Pankrácí a Pražským povstáním jsou

paneláky krásně zasazeny do terénu.

Je vlastně dobré, když má panelák jed-

noduchost a vnitřní pořádek. Samozřej-

mě mám na mysli paneláky z 60. a za-

čátku 70. let. Ty z následujícího období

byly odrazem rozkladu zhoubné ideolo-

gie“ [19].

Ladislav Lábus především varuje

před jednostrannými odsudky, jež mo-

hou vést k unáhleným rozhodnutím,

a poukazuje na to, že averze vůči pa-



nelákům je zapříčiněna spíš jejich ma-

sovým rozšířením než reálnou architek-

tonickou kvalitou a potenciálem. „Kdy-

by jich nebylo tolik, jistě bychom na ně

nebyli tak alergičtí. (…) Jak bychom re-

agovali, kdybychom je prozatím nepo-

znali, kdybychom s nimi neměli vlastní

zkušenost?“ [4] Poukazuje také na sku-

tečnost, že názory společnosti na urči-

tou dobu a její architekturu nejsou roz-

hodně neměnné. „Naše myšlení se vy-

víjí. Za dvacet let se třeba paneláky sta-

nou stejně atraktivní, jako je dneska

Malá Strana. A jednou se určitě budou

některé i památkově chránit.“ [6]

OHYZDNÉ NEBO PRAVDIVĚ

KRÁSNÉ?

Jsou panelové domy tupými obytnými

krabicemi, které si zaslouží ochranu to-

liko jako mementa omylů modernistic-

kých urbanistických koncepcí a zhoub-

nosti totalitárních ideologií? Nebo jsou

architektonickými díly s osobitým půva-

bem? V historicky, sociálně a kulturně

podmíněných otázkách vkusu bezespo-

ru nelze autoritativně prohlásit, že jed-

no stanovisko je správné a druhé chyb-

né. Přesto alespoň na chvíli připusťme,

že paneláky esteticky cennými objek-

ty jsou. A pokusme se najít odpověď

na otázku, v čem estetická hodnota pa-

nelových domů a z nich poskládaných

obytných souborů spočívá.

Podle Ladislava Lábuse „v jejich

pravdivosti, v pro nás zatím nesnesitel-

né opravdovosti reflexe své doby. Sty-

díme se za ně stejně jako se sportují-

cí a swingující funkcionalista styděl za

ozdoby secesních klobouků svých ro-

dičů“ [7]. Neboli v tom, že se ani nepo-

koušejí zastírat, čím jsou – produkty sé-

riové výstavby, jejíž prioritou bylo v co

nejkratším čase a za co nejméně peněž

zajistit maximálnímu možnému množ-

ství lidí bydlení odpovídající standardům

druhé poloviny 20. a nikoliv 19. století.

V tomto smyslu pravdivé je i jejich při-

rovnání ke „králíkárnám“. Chápu ale,

že většina obyvatel paneláků se jím cí-

tí pohoršena, neboť útočí na důstojnost

jejich domovů a tím nepřímo na jejich

vlastní důstojnost.

Ladislav Lábus je přesvědčen, že pa-

neláky se v mnohém „nepředstíravostí

výrazu podobají lidové a průmyslové ar-

chitektuře, která nám teprve nedávno,

v době, kdy jsme si začali všímat mize-

ní přirozeného světa a způsobu života,

mohla imponovat. Předtím jsme se za

ni styděli a snažili ji přestavět do podo-

by městské architektury. Dnes neskrý-

váme svůj obdiv a úctu k této architek-

tuře. Tím, že nám imponuje její prostota,

až chudoba a nepředstíravost výrazu,

těžko nalezneme příklad ošklivé lidové

architektury“ [4]. A nikde není psáno, že

jako dnes obdivujeme a chráníme pro-

stá stavení „lidové architektury“, za něž

se styděli naši (pra)dědečkové, tak bu-

dou příští generace oceňovat až dojem-

nou upřímnost, s níž paneláky (za něž

se dnes stydí mnoho lidí) odhalují účel

své existence.

Rostislav Švácha přirovnává estetiku

panelových sídlišť k estetice obrazů ni-

zozemského abstraktivisty Pieta Mond-

riana. „Já totiž vím o té tajemné souvis-

losti mezi Mondrianovými abstraktními

obrazy a paneláky. Mondriana mám rád,

a jsem proto schopný akceptovat este-

tiku moderního sídliště. To naše v Pra-

ze-Modřanech, od architekta Josefa

Kalou se mladšího, sice nepatří k nejlep-

ším, a dokonce od Kalouse znám i jed-

no zdařilejší, v Praze-Krči. Mondrianov-

ská estetika však v Modřanech přes-

to funguje. Jednotvárné povrchy dán-

ské stavebnice Larsen-Nielsen umoc-

ňují geometrickou čistotu hranolových

domů. Od svítání do soumraku se mění

skladba ozářených a zastíněných ploch.

Ve stovkách a tisících jakoby slepe-

ných oken bez tradičního příčkování se

zrcadlí blankytná modř oblohy a růžová

a zlatá barva červánků. Hodiny můžete

pozorovat z kuchyně a obýváku. Když

ráno pospícháte na tramvaj nebo na au-

tobus, konfigurace hranolů se rozhýbá-

vají, mění se jejich zákryty, zužují a roz-

šiřují se škvíry mezi domy. Rád bych si

o tom pořídil fotografické záznamy. Je

to Mondrian zdynamizovaný, jdoucí za

původní záměr holandského abstrakti-

visty.“ [16]

JAK (NE)HUMANIZOVAT

PANELÁKY

„Lituji, jak málo lidí tento estetický roz-

měr sídlišť vnímá. Lituji také, jak málo li-

dí se hrozí nebezpečí tzv. humanizace,

rozličných pseudopostmodernistických

nástaveb na plochých střechách pane-

láků. Taková humanizace zničí to jediné,

v čem sídliště esteticky povýšila nad by-

rokratickou tupost a ekonomickou krát-

kozrakost metod, které rozhodly o jejich

vzniku, a nad neuvěřitelnou surovost

a brutalitu svého stavebního provede-

ní. Zničí Mondriana,“ pokračuje ve svém

rozjímání o sídlištích Rostislav Švácha,

jehož výrok navozuje ústřední téma dru-

hé části tohoto eseje – kritickou reflexi

tzv. humanizace paneláků a otázku, ne-

může-li v určitých případech napáchat

víc škody než užitku.

„Zdá-li se, že nelze v tomto přípa-

dě nic pokazit, dlužno konstatovat, že

všechno může dopadnout ještě hůře,

než je tomu dnes. Je totiž otázkou, zda

město plné domů s rozvernými šaškov-

skými čepicemi je ještě tou „dobrou ad-

resou“. Dům-klaun, dům-šašek, dům-

-kašpar jako místo pro nezávaznou do-

volenou u moře snad, jako místo pro ži-

vot stěží. A tak nezbývá než se trpělivě

tázat, co za těmi touhami po šikmých

střechách je. A postupně odkrývat, že

jde o hledání identity a individuality. (…)

Nic proti barvám – ale snad všem je jas-

ný rozdíl mezi zmalovanou prostitutkou

a decentně nalíčenou dámou. Ty pane-

láky na tom nejsou zase tak špatně, aby

na sebe musely upozorňovat už jenom

pruhy přes obličej. Tím spíše, že jako

dámy pochybné pověsti dnes vypada-

jí některé novostavby.“ [11]

Proč tak často vídáme, jak se z de-

centních dam stávají lehké ženy a z dis-

tingovaných pánů potrhlí kašpaři? Ane-

bo méně obrazně, proč si tolik obyvatel

přeje, aby „jejich“ panelák hrál zářivými

barvami nebo měl sedlovou střechu?

Zaprvé, protože většina obyvatel síd-

lišť touží svůj dům individualizovat. Chce

jej vymanit z nudné šedivosti, v paměti

mnoha obyvatel spojované s šedivostí

doby, kdy byly tyto domy stavěny. Pro-

tože nyní je to opravdu jejich (privatizo-

vaný) dům, tak mohou. Této poptávce

vycházejí rády vstříc firmy zabývající se

rekonstrukcemi a zateplováním pane-

láků [3]. A kdo by odolal, když vzorníky

nátěrů obsahují stovky veselých barev

lákajících k použití?

Zadruhé, ve snaze odlišit se si větši-

na vlastníků neuvědomuje, že „nahodilé

maskování uniformity i velikosti jednotli-

vých domů barvami ze zmrzlinářského

pultu vede ve výsledku k chaosu a uni-

formitě ještě větší“ [8].

Architekt Josef Pleskot varuje, že

„jakmile se začnou paneláky omalo-

vávat jako hračky, stávají se z nich jiné

domy, než ze své podstaty jsou. Je to

špatné, jde o základní nepochopení je-

jich kvality. Jejich podstata by měla být

spíš rozvíjena a neměly by být degrado-

vány na legrační domy. Panelákům ško-

dí nepromyšlené způsoby zateplová-

ní a celování fasád, kdy se vytrácí jejich

elementárnost, celkový výraz – jeho slo-

ženost a rozebíratelnost“ [9].

Jedná se bohužel o marnou snahu

popřít modernistické kořeny panelové

výstavby, přesto se tak děje opakova-

ně. V tomto kontextu je zcela pochopi-

telné volání některých architektů po za-

vedení pravidel pro barevnost a tektoni-



ku panelákových fasád, „aby se sídliš-

tě během pár let nezměnila ze své mo-

notónnosti a šedi v pestrobarevný kýč“

[14]. Jedním dechem je ale nutné do-

dat, že regulace tohoto typu bývají ve-

řejností přijímány s nelibostí. Obzvláště

v zemi, kde většina občanů ještě pama-

tuje léta, kdy se jednalo o nás bez nás.

Proto zdůrazňuji, že stanovená pravidla

by měla být výsledkem konsenzu mezi

místními obyvateli, odborníky a zástupci

úřadu, který bude následně na respek-

tování dohody dohlížet. A měla by být

natolik obecná, aby dávala dostatečný

prostor pro invenci při vytváření detailů.

Některé radnice, jmenujme například

Plzeň–Slovany nebo Praha 11 (Jižní

Město), zavčas rozpoznaly tuto hroz-

bu a začaly přijímat alespoň základní

regulační opatření. Nejčastěji se jedná

o dohodu, jaké barevné odstíny a vzory

smějí vlastníci panelových domů v kon-

krétních obytných souborech či super-

blocích použít. Přijetí těchto směrnic je

nicméně jen dobrým výchozím před-

pokladem úspěšné humanizace sídliš-

tě, nikoliv zárukou skutečně kvalitních

realizací. Na mnoha sídlištích už je bo-

hužel pozdě.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Jak tedy paneláky humanizovat? Přede-

vším bychom se za ně měli přestat sty-

dět. A raději je snad nehumanizovat vů-

bec než jim nasazovat roztodivné klo-

bouky a odívat je do strakatých šatů.

Marnost tohoto úsilí je nejočividnější na

nástavbách panelových domů. „Když

postavíte na geometrickém panelovém

domě pseudobarokní střechu, dáte mu

ránu, geometrickou estetiku zničíte, ale

nepřestane to být panelák. Má jen pseu-

dobarokní klobouk.“ [17]

Krátce řečeno, nejpovedenější nástav-

by panelových domů jsou ty, které se

syrový projev svého hostitele nepokou-

šejí maskovat a snaží se na něj co nej-

plynuleji navázat ve prospěch celku.

Jedním z nejlepších příkladů převede-

ní této myšlenky do praxe je dvoupod-

lažní nástavba na původně šestipatro-

vém paneláku v Přeštické ulici v Pra-

ze-Hostivaři [2]. Tato realizace zároveň

svým prostým bílo-modro-šedým řeše-

ním se ctí dostála i druhému základní-

mu předpokladu úspěšné humanizace

– jednoduchosti a uměřenosti při volbě

barevného provedení. Vystouplé hmoty

nástavbových schodišť pak nejenže ná-

paditým způsobem člení jinak fádní se-

verní stranu domu, ale zároveň vytvá-

řejí v sídlištním prostředí tolik prospěš-

ný rozlišující znak – zapamatovatelnou

(nikoliv však samoúčelnou a z dálky do

očí bijící) ikonu.

To neznamená, že použití barev je

a priori špatně. Koneckonců barev-

né panely nebo abstraktní vzory se

na fasádách paneláků uplatňovaly při-

nejmenším od konce 70. let [3]. Bar-

vy a vzory by ale neměly plnit úlo-

hu maškar zakrývajících (a ve výsled-

Literatura: [1] BLAŽEK, B. Sídliště. Zrcadlo nastavené

době. Umění a řemesla. 1998, č. 4, s. 40–47.

[2] DREXLER, P. Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Praze-Hostivaři. Architekt. 2004, č. 10, s. 42.

[3] KRIVÝ, M. Greyness and colour desires: the chromatic politics of the panelák in late-socialist and post-socialist Czechoslovakia? The Journal of Architecture. 2015, Vol. 20, No. 5, s. 775–802.

[4] LÁBUS, L. Anketa: ptáme se architektů. Architekt. 1997, č. 22, s. 50–53.

[5] LÁBUS, L., MAREŠ, D., PRÁŠILOVÁ, D. Barevnost panelových domů na sídlišti Bohnice. ERA 21. 2009, č. 1, s. 32–33.

[6] LÁBUS, L. O primitivech v české krajině. Magazín Pátek LN. 2004, č. 1, s. 4–9.

[7] LÁBUS, L. Šokující pravdivost paneláků: důvod k obdivu nebo k nenávisti? ERA 21. 2009, č. 1, s. 47–52.

[8] PIŠTĚK, P. Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Hostivaři: a kam jsme dojít mohli. ERA 21. 2009, č. 1, s. 26.

[9] PLESKOT, J. Josef Pleskot: Nejvýznamnější český architekt posledních dvaceti let. Rozhovor. HN, IHNED.CZ [online]. [cit. 2009–10–29]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-38843890-josef-pleskot

[10] PLICKA, I. Humanizace sídlišť očima architekta. Moderní obec [online]. 2004, č. 2, s. 9–10. Dostupné z: http://moderniobec.ihned.cz/c1-13918140-humanizace-sidlist-ocima-architekta

[11] PLICKA, I., SEDLÁK, J., SEDLÁK, M. Jižní Město. Urbanistická studie centra Jižního Města. Architekt. 1997, č. 22, s. 17–26.

[12] RAJNIŠ, M. Dělat domy tak, jako se malují obrazy. HN, IHNED.CZ [online]. [cit. 2007–1–26]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-20277490-martin-rajnis-delat-domy-tak-jako-se-maluji-obrazy

[13] ŠPAČKOVÁ, E. Fasáda domu na sídlišti – krajina veřejná nebo soukromá? [online]. Dostupné z: http://www.cenapp.cz/cz/index.php?page=rozhovory/ing-arch-eva-spackova

[14] ŠRÁMKOVÁ, J. Obrázky na fasádách plzeňských paneláků dráždí architekty i radnici. iDNES [online]. [cit. 2010–10–9]. Dostupné z: http://plzen.idnes.cz/obrazky-na-fasadach-plzenskych-panelaku-drazdi-architekty-i-radnici-11y-/plzen-zpravy.aspx?c=A101008_1463061_plzen-zpravy_alt

[15] ŠVÁCHA, R. Druhý život pro sídliště. Anketa. ERA 21. 2009, č. 1, s. 55–57.

[16] ŠVÁCHA, R., LÁBUS, L., KRAUS, D., VORLOVÁ, M. Sídliště – díl druhý. Střízlivě i emocionálně. Umění a řemesla. 1998, č. 4, s. 49–52.

[17] ŠVÁCHA, R. Stojí za to sídliště hájit. A2. 2007, č. 4, s. 20–21.

[18] ŠVÁCHA, R. Ze sídliště neodejdu. Reflex [online]. 2000, č. 50, s. 22–26 [cit. 2011–12–13]. Dostupné z: http://www.jedinak.cz/stranky/txtsvacha.html

[19] VÁVRA, D. Architektura se nedá obejít. Určuje totiž život. ASB-portal.cz [online]. Dostupné z: https://www.asb-portal.cz/architektura/architekti/david-vavra-architektura-se-neda-obejit-urcuje-totiz-zivot

1 2 3



ku obyčejně karikujících) architektonic-

kou podstatu svých panelových nosi-

telů. Kámen úrazu humanizačních snah

nevězí v naprosto pochopitelné snaze

obyvatel vymanit svůj dům z monotón-

ní panelové šedi a nepřehlédnutelným

způsobem ho individualizovat, ale v ne-

uváženosti a divokosti mnohých prove-

dení. Výsledkem zkombinování něko-

lika křiklavých „umělých“ barev a/ne-

bo nevhodného uplatnění grafických

prvků na fasádě zpravidla bývá bizar-

ní kompozice neladící s okolními budo-

vami „vyšňořenými“ v jiných pestroba-

revných šatech či ostře kontrastující se

sousedními paneláky stále zahalenými

do triviál ní šedi.

Naopak když se s barvami pracuje

uvážlivě a zvolené výtvarné řešení re-

spektuje původní tektoniku objektu, lze

dosáhnou výsledku, který uspokojí jak

obyvatele bažící po větší barevnosti síd-

liště, tak odborníky pokládající „divo-

ké“ humanizace za devastaci veřejného

prostoru. Příkladem takové dobré pra-

xe je revitalizace sáhodlouhých panelá-

ků v pražských Bohnicích. Architektům

z ateliéru Ladislava Lábuse se zde po-

dařilo zachovat čistotu linií původní „pa-

nelové skládačky“ a zároveň použitím

promyšlené barevné kompozice roz-

členit do té doby jednolitou, stereotyp-

ní fasádu. Tím docílili vkusného oživení

a optického zmenšení objektu – tedy je-

ho polidštění v pravém smyslu slova [5].

Neméně příznivého estetického do-

jmu může však být dosaženo humani-

zací fasády provedenou v jedné decent-

ní barvě – zejména u paneláků věžové-

ho typu. Obzvláště nejedná-li se o soli-

térní výškové objekty, ale o linie několi-

ka věžových domů.

ZÁVĚR

Zbývá tedy položit si otázku, proč jsou

výsledkem humanizací paneláky svítí-

cí zářivými barvami, pomalované rozto-

divnými geometrickými vzory, ba i roz-

měrnými vyobrazeními plameňáků, děl-

níků na lešení či květin jako na sídlišti Pl-

zeň-Slovany. Argument, že jejich oby-

vatelé chtějí svůj dům individualizovat,

odlišit jej od dalších domů v monotón-

ní struktuře sídliště a že odmítají, aby jim

někdo mluvil do toho, jak to mají udělat,

není dostačující. Fasády domů v seces-

ních ulicích (i dále do minulosti) také mají

různé barvy a vzory fasád. V čem je te-

dy rozdíl? Ve schopnosti (či ochotě) sta-

vitelů vycítit, jaká barva a jaký vzor jsou

ještě v kontextu dané ulice vhodné a ja-

ké už ne. Jedná se tedy o jakési intuitiv-

ní estetické cítění a uměřenost, hodnoty,

s nimiž se, jak připomíná Lábus, setká-

me i u velmi prosté lidové venkovské ar-

chitektury. Zdá se, že v pozdní době pa-

nelákové se tento „cit pro architekturu“

rychle vytrácí. Nebude-li v našich dětech

a vnoučatech opětovně pěstován, mů-

že to mít nepříjemné dopady nejen na

podobu panelových sídlišť (u nichž po-

dle velké části české společnosti není –

v rozporu s míněním autora tohoto textu

– z estetického hlediska co pokazit), ale

i na vztah ke staršímu architektonické-

mu dědictví a na estetickou kvalitu „prů-

měrné“ nové architektury.

Na úplný závěr bych rád čtenáře se-

známil s výsledkem ankety portálu

idnes.cz [14], v níž se redaktoři ptali čte-

nářů, zda jim vadí výše zmíněná výtvar-

ná díla na fasádách paneláků na sídliš-

ti Slovany. Poměr odpovědí vadí:nevadí

byl 153:438. Opravdu není co pokazit?









Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

nezávislý výzkumník


Obr. 1 Panelák se špičatou čepicí v Nosické

ulici v Praze-Strašnicích (foto: autor) ❚

Fig. 1 Panel house with pointed hat in the

Nosická street, Prague-Strašnice (photo: author)

Obr. 2 Severní strana diskutovaného

panelového domu v Přeštické ulici (realizace

projektu: 2003 a 2004) (foto: autor, 2011) ❚

Fig. 2 Northern side of the discussed panel

house in the Přeštická street (realized 2003-

2004) (photo: author, 2011)

Obr. 3 Typický příklad „humanizace“

fasády, která nerespektuje funkcionalistickou

podstatu domu a ignoruje jeho tektoniku

(foto: autor) ❚ Fig. 3 Typical example of

“humanization”, which does not respect the

functionalistic nature of the house and ignores

its tectonics (photo: author)

Obr. 4 Revitalizace panelového domu na

sídlišti Praha-Bohnice (architektonický návrh:

Lábus, Mareš, Prášilová, 2009) (zdroj/source:

http://hn.ihned.cz/c1-47407780-panelak-je-

panelak-je-panelak) ❚

Fig. 4 Revitalization of a panel house in

Prague-Bohnice housing estate (design: Lábus,

Mareš, Prášilová, 2009)

Obr. 5 Ojediněle puristicky a s ohledem na

harmonii celku regenerované panelové domy

v ulici Pod Strání v pražských Strašnicích. Ze

vzdálenosti, z níž byla pořízena tato fotografie,

si jen stěží povšimnete, že dům v popředí – na

rozdíl od zbytku řady – „humanizací“ fasády

zatím neprošel. Tento pohled už je dnes bohužel

minulostí. Dům v popředí dostal oranžový

nátěr a třetí dům v řadě je šmoulově modrý

(foto: autor, 2010) ❚ Fig. 5 Rarely purist

and with respect to the harmony of the whole

regenerated panel houses in the Pod Strání

street in Prague–Strašnice. From the distance of

this photography you can hardly recognize that

the facade of the first house in the line was – in

contrast to the other three – not “humanized”.

This view is unfortunately the past. The house at

the front got an orange coat and the third house

in the row is smurfs blue (photo: author, 2010)

4 5


A K T U A L I T Y ❚ T O P I C A L S U B J E C T S

SIRIUS BUILDING V SYDNEY

Osud panelových domů postavených

před více než 30 lety se neřeší pouze

u nás, což dokazuje současný spor o bu-

doucnost Sirius Building, ikony brutalistní

architektury v Sydney.

Jedná se o nájemní dům ve vlastnictví

státu postavený v roce 1980 podle ná-

vrhu architekta Tao Goferse s vý raz ným

geometrickým uspořádáním pre fa bri -

kovaných částí, pomocí nichž je vy budo-

váno 79 jedno- až čtyřpokojových by tů

vč. velké společenské místnosti a kni-

hovny. Dům se nachází v lukrativní lokalitě

The Rocks v centru města a nabízí výhled

na nedaleký Harbour Bridge a Operu.

I přes mnohá doporučení vláda na

podzim loňského roku odmítla prohlásit

tuto stavbu za národní kulturní památku,

a tím otevřela cestu k jejímu prodeji

a možnému zbourání. V důsledku tohoto

rozhodnutí byla většina nájemníků vystě-

hována a Sirius Building se stala ohniskem

širších společenských debat o cenově do-

stupném bydlení a gentrifikaci (přestavba

oblastí dříve obývaných chudšími usedlíky

kvůli stěhování bohatších lidí – pozn. red.)

v centrech velkých měst.

Určitý kompromis může představovat

řešení architektonického studia CplusC

Architectural Workshop, které zveřejnilo

svůj návrh, nezastírající inspiraci montre-

alským komplexem Habitat 67 architekta

Moshe Safdieho, s cílem zachovat původ-

ní budovu a zároveň ji horizontálně i verti-

kálně „rozšířit“ o nové jedno- až třípokojo-

vé byty vložené také do pravidelných pre-

fabrikovaných betonových kvádrů. Nový

obytný „tetris“ nenaruší zeleň stávajících

teras, přirozeně se spojí se starými by-

ty společnými prostory v přízemí a jak vě-

ří Clinton Cole, ředitel studia CplusC, „ten-

to návrh umožní zachovat kulturní a archi-

tektonický význam místa, obohatit archi-

tekturu Sydney a zároveň vytvořit pojítko

mezi ekonomicky různorodými obyvateli“.

Acknowledgement:

CplusC Architectural Workshop

FINSKÁ BETONOVÁ

KONSTRUKCE ROKU 2016

Rezidenční výšková budova vedení spo-

lečnosti As Oy Helsingin Viuhka má vý-

ji mečný architektonický výraz, vy so kou

technickou úroveň a ihned se stala im-

pozantním orientačním bodem ve městě.

Balkonové „kostky“ jsou odlity v jednom

kuse z bílého betonu. Vodotěsná izolace,

drenážní trubky i kotevní desky do nich

byly naistalovány již v prefě. Z konstrukč-

ního hlediska jsou inovativní prefabrikova-

né balkony řešeny jako konzoly.

Hladké povrchy vnějších sendvičových

panelů jsou z bílého a grafického betonu.

Balkony uliční fasádu oživují a jejich růz-

ná povrchová struktura vytváří zajímavou

kombinaci světla a stínu.

Budova stojící na malém pozemku ne-

daleko stanice metra Rastila okolní zá-

stavbu nejen respektuje, ale současně

ji i reformuje. Projekt je příkladem snah,

které s podporou kvalifikovaného deve-

lopera mohou vést k vývoji nové a inova-

tivní rezidenční architektury pro regulova-

né nájemní bydlení.

(zdroj: Betoni, 1/2017, Vol. 87)

Obr. 2 Sirius Building: a) v říjnu 2016

(foto: Milan Senko), b) vizualizace návrhu

studia CplusC

Obr. 1 Rezidenční

budova vedení

společnosti As Oy

Helsingin Viuhka:

a) čelní fasáda,

b) prefabrikovaná

balkonová

„kostka“, c) detail

fasády s balkony

vytvářejícími hru

světel a stínů

1a

1b

1c

2a 2b



GRAFICKÝ BETON NA FASÁDĚ

PANELOVÉHO DOMU

Obytný komplex Niittysillankulma ve fin-

ském městě Espoo je ukázkou, jak lze při

výstavbě prefabrikovaného domu indivi-

dualizovat fasádu pomocí nových tech-

nologií.

Při projektování tohoto obytného kom-

plexu oslovilo architektonické studio Sarc

Architects uznávaného finského umělce

Outi Martikainena, aby navrhl dekorativní

vzor, který bude na fasádních panelech

zmiňované budovy zhotoven pomocí gra-

fického betonu (tato technologie, použí-

vaná při úpravě povrchového betonu od

roku 1999, umožňuje pomocí zpomalo-

vače tuhnutí „otisknout“ do betonu libo-

volný obrázek, fotografii či grafický mo-

tiv – pozn. red.).

Outi Martikainen je umělec používají-

cí ve své tvorbě zejména textil, nicmé-

ně s návrhy pro grafické zpracování be-

tonových povrchů má již bohaté zkuše-

nosti. Sám přiznává, že „grafický beton je

fascinující nástroj, jak oživit povrch beto-

nu. Vždy mě překvapí pravidelnost, s ja-

kou se dá předloha opakovat. Kombina-

ce rozličných barev použitého cementu

a kameniva umožňuje navrhnout a reali-

zovat nekonečné množství vzorů pro po-

vrchovou úpravu“.

Panelový dům Niittysillankulma s fa-

sádou inspirovanou jemným motivem

krajky získal díky grafickému betonu

bezesporu svébytný ráz.

Acknowledgement: Outi Martikainen

& Graphic Concrete Ltd.

PANELOVÉ DOMY PRO

DOSTUPNÉ BYDLENÍ V INDI I

Poptávka po dostupném bydlení je vyso-

ká nejen v evropských metropolích, ale

také v hustě obydlené Indii. S celkovým

počtem 1,2 miliardy obyvatel je druhou

nejlidnatější zemí na světě (46 měst zde

má více než 1 milion obyvatel).

Aby bylo možné uspokojit narůstají-

cí poptávku po bydlení a zkrátit do-

bu výstavby, developerské společnos-

ti zde přecházejí od stavění kombinova-

nou technologií (monolitické stropní des-

ky a zděné stěny) k alternativnímu řešení,

kterým je prefabrikovaná výstavba. Spo-

lupráce s prefou v německém Dormettin-

genu např. vyústila ve výstavbu moder-

ní prefy v indickém Bharatu. Povrchová

kvalita a přesnost zde vyráběných pre-

fabrikovaných prvků je vysoká a lze je vy-

rábět za každého počasí. Součástí pane-

lů jsou i elektrické rozvody, světla a po-

trubní rozvody a výstavba je tak rychlejší

s menším počtem zaměstnanců.

Stovka dělníků je schopná během

105 dnů postavit obytný věžový dům

o patnácti podlažích s užitnou plochou

9 200 m2 pomocí 3 000 prefabrikovaných

prvků (stropní desky, nosné stěny a příč-

ky, schodiště a balkony). Dům splňuje

přísné požadavky na seismickou odol-

nost a současně uspokojí požadavky bu-

doucích obyvatel.

Dosavadní zkušenosti s prefabrikova-

nou výstavbou ukázaly, že lze tímto způ-

sobem zajistit bydlení pro miliony lidí

a to jak z hlediska rychlosti výstavby, tak

i z hlediska ceny (Tento stav může připo-

mínat situaci v bývalém Československu,

otázkou zůstává, kolik prostoru (a zda vů-

bec) je věnováno architektonicko-urbani-

stickému řešení. – pozn. redakce). Beton

je materiál s dlouhou životností a odolný

vůči počasí i termitům – a krom toho mů-

že být vyroben téměř kdekoliv.

Jak se zdá se, hromadná panelová vý-

stavba je nesmrtelná…

(zdroj: BFT International, 4/2017, Vol. 83)

Obr. 4 a) Výroba prefabrikovaných stropních

panelů v prefě Weckenman v indickém

Bharatu, b) výstavba dostupného bydlení

pro indické rodiny je v plném proudu

Připravily Barbora Sedlářová a Lucie Šimečková, redakce

Obr. 3 Prefabrikovaný obytný komplex Niittysillankulma ve Finsku:

a) detail grafického betonu, b) fasáda panelového domu

4a

3a 3b

4b



BEDNĚNÍ A DETAILY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ – ČÁST 9

Petr Finkous

Sanace stávajících betonových konstrukcí je v posledních letech velkým tématem. U sanací pozemních staveb lze ve většině případů použít jaké-

koliv lešení, avšak u dopravních staveb je situace odlišná, neboť je mnohdy potřeba vymyslet úplně nové technické řešení. Pro některé rekonstruk-

ce lze využít systémového lešení, byť vylepšeného o speciální závěsy, pojezdy apod., jindy je třeba i využít jiných systémových prvků standardně

používaných k bednicím systémům, avšak ani to v některých případech nestačí a musí se vyrobit konstrukce na míru pouze pro konkrétní projekt.

SANACE BETONOVÝCH MOSTOVEK

Sanace povrchů betonových mostovek v místech, kde po-

stavit obslužné lešení ze země není možné, nebo by to bylo

příliš nákladné, je prováděna pomocí zavěšených lávek. Již

na začátku je nutné vyřešit nejdůležitější věc, a tou je kotve-

ní ke stávající konstrukci. Rozmístění kotevních bodů, ověře-

ní únosnosti, stanovení velikosti sestav lávek a případného

posunu jsou jen základními vstupními daty pro řešení pro-

blému. Velkou výzvou je samotná montáž a demontáž tako-

vých konstrukcí. Celý proces musí být důkladně připraven

a přesně naplánován. (obr. 1 až 5)

Obr. 4 Kotvení římsových konzol do stávající kamenné konstrukce

hráze

Obr. 5 a) Sanace pilířů, mostovky a říms Stropešínského mostu nad

Dalešickou přehradou, b) obslužné lešení pro sanaci pilíře založené na

ocelových konzolách kotvených do pilíře, c) pojízdná lávka pro sanaci

mostovky. Posun je řešen pomocí lanového navijáku a speciálních

závěsných bodů.

Obr. 1a,b Obslužné, pojízdné, zavěšené lávky pro sanaci betonové

mostovky Nuselského mostu. Lávky jsou vybaveny vodotěsným

systémem pro zachycení nečistot, tak aby při sanačních pracích

nedocházelo ke znečištění prostoru pod mostem.

Obr. 2 a) Zavěšené pracovní lešení pod mostovkou Wonkova mostu

v Pardubicích, b) provádění sanačních prací z plošiny zavěšeného lešení,

c) způsob zavěšení lešení pod betonovou mostovkou. Mezi závěsnými

body je zatížení od podlah přenášeno příhradovými nosníky.

Obr. 3 Rekonstrukce Štefánikova mostu v Praze: a) systémové

lešení zavěšené na mostu nad Vltavou, b) detail zavěšení obslužného

lešení, c) použití překlenovacích příhradových nosníků minimalizuje

počet závěsů a umožňuje vytvářet komfortní pracovní plochu pomocí

systémových podlah.

1a 1b

2b

2a

2c



4

5a

5c

5b

3b 3a

3c

RFEM 5RSTAB 8

Dlubal Software s.r.o.

Statika,která Vás

bude bavit !

ZKUŠEBNÍ VERZEZDARMA NA

www.dlubal.cz

Firem

ní p

reze

nta

ce



Fotografie: společnost PERI, spol. s r. o. Ing. Petr Finkous

PERI, spol. s r. o.


ZVEDÁNÍ MOSTOVEK

PRO VÝMĚNU LOŽISEK

Častým úkolem při rekonstrukcích

mostů je výměna stávajících ložisek

mostovek, kdy je nutné stávající mo-

stovku nadzvednout. Toho lze docílit

zvedáním shora pomocí masivní pří-

hradové konstrukce přes závěsné bo-

dy, anebo zespodu na podpěrných vě-

žích s hydraulickými lisy. (obr. 6)

Obr. 6 a,b) Zvedání mostovky pro výměnu

ložisek pomocí masivní příhradové konstrukce

umístěné nad úrovní mostovky. Ideální řešení

v místech, kde se nedá podpírat zespodu nebo

kde je zdvih vyšší než 250 mm, c,d) zvedání

mostovky pomocí systémů umístěných pod

samotnou konstrukcí. Únosné podpěrné systé-

mové věže jsou osazeny hydraulickými písty.

ZESILOVÁNÍ SVISLÝCH

KONSTRUKCÍ MOSTŮ

Na některých projektech je potřeba ke

stávajícím svislým konstrukcím (pilířům

a opěrám) přibetonovat tenkou vrstvu

betonu, což se na první pohled neje-

ví jako velký problém, ale je to poměr-

ně náročné. Tyto konstrukce se ve vět-

šině případů nacházejí pod stávající

konstrukcí – mostovkou – a již samot-

ná manipulace s bedněním je velmi ob-

tížná, neboť není možné použít jeřáb.

Propojení bednění spínacími tyčemi je

značně problematické, protože se mu-

sí vrtat v přesných místech skrz masiv-

ní konstrukce (pilíře), anebo (zejména

v případě opěr) je nutné kotvit bednění

do stávající konstrukce na mechanic-

kou nebo chemickou kotvu. Únosnost

každé takové kotvy by měla být ověře-

na, jinak hrozí kolaps bednění. Plnění

betonem probíhá většinou pomocí pl-

nicích ventilů umístěných v systémo-

vém bednění a v zhledem k velmi ma-

lým tloušťkám přibetonovaných kon-

strukcí vzniká při plnění velký tlak na

bednění. Rychlost plnění betonem mu-

sí být zejména v těchto případech bez-

podmínečně koordinována již v samot-

né fázi přípravy ve spolupráci s doda-

vatelem bednění, technologem a reali-

zační firmou. (obr. 7 a 8)

Obr. 7 a) Zabedněná konstrukce pro zesílení stávajícího pilíře, b) výsledný povrch betonu

zesíleného pilíře s otiskem rámového bednění včetně plnicího ventilu

Obr. 8 a) Vytržená kotva do stávajícího pilíře způsobila kolaps bednění při přibetonování tenké

vrstvy betonu. Únosnost navržených kotev by měla být na stavbě ověřena, b) sestava bednění pro

přibetonování tenké vrstvy ke stávajícímu pilíři. Vzhledem k tomu, že nebylo možné plnit betonem

shora, je bednění osazeno plnicími ventily.

6b

6a

6c 6d

8a 8b

7a 7b

NOVÉ TRENDY PŘI NAVRHOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ BETONOVÝCH

KONSTRUKCÍ VE VZTAHU K PŘIPRAVOVANÝM ZMĚNÁM

V EN 206 A fib MODEL CODE ❚ NEW TRENDS IN DESIGN AND

ASSESSMENT OF CONCRETE STRUCTURES IN RELATION TO

PREPARED CHANGES IN EN 206 AND THE fib MODEL CODE


N O R M Y • J A K O S T • C E R T I F I K A C E ❚ S T A N D A R D S • Q U A L I T Y • C E R T I F I C A T I O N

Břetislav Teplý, Michal Števula,

Pavla Rovnaníková

Cílem textu je seznámit českou betonářskou

obec s připravovanými změnami norem pro

navrhování a posuzování betonových konstrukcí.

❚ The aim of the text is to familiarize the

Czech concrete community with the upcoming

changes of standards for design and

assessment of concrete structures.

V současnosti probíhá v rámci mezi-

národních odborných komisí (zejména

CEN/TC 250, fib COM8 a COM3) vý-

zkumná činnost, diskuse a přípravné

práce k tvorbě dalších verzí či aktua-

lizací některých norem a dokumentů

zaměřených na betonové konstrukce

(EN 206, EN 1992 a fib Model Code,

ISO 16204). Jedná se přitom zejmé-

na o uplatnění metodiky Performance-

Based Design (PBD) a o posuzování

konstrukcí v souvislosti s jejich trvan-

livostí, tj. při navrhování na specifickou

životnost nebo na specifickou úroveň

spolehlivosti, či při ověřování aktuální

úrovně spolehlivosti u stávajících kon-

strukcí a při vyhodnocování a optima-

lizaci nákladů s ohledem na životní cy-

klus stavby.

Obecné zásady navrhování na život-

nost obsahuje ISO 13823 [1]. Na toto

téma již byla v nedávném období v za-

hraničí publikována řada prací, jejichž

myšlenky chceme českému čtenáři

v tomto informativním příspěvku struč-

ně přiblížit vzhledem k tomu, že v nad-

cházejících letech se s nimi zřejmě se-

tká v již aktualizovaných předpisech.

Práce odborných komisí zaměřená

na uplatnění přístupů PBD probíhá ve

dvou směrech:

• návrhy na doplnění stávajících doku-

mentů tak, že se např. pouze upřesní,

resp. rozšíří „předepisované“ veličiny,

• příprava aktualizovaných norem a do-

kumentů.

V obou případech se využívá prav-

děpodobnostní modelování degradač-

ních procesů, ať již jen jako nástroj pro

ověřování a tvorbu nových předepiso-

vaných hodnot, či jako nedílná součást

postupů. Používané výpočetní modely

musí být vždy ověřeny pomocí labora-

torních experimentů i měření na reál-

ných konstrukcích, které ukazují mj. na

možnou variabilitu výsledků.

HISTORIE VZNIKU DOKUMENTŮ

POUŽÍVANÝCH V SOUČASNOSTI

fib Model Code je dokument mezi-

národní federace, který zahrnuje nej-

pokročilejší technické a vědecké infor-

mace o materiálech a navrhování spo-

jeném s konstrukčním betonem. Slou-

ží již tradičně jako jakýsi prenormativ-

ní zdroj, na jehož základě vznikají např.

Eurokódy – od 1st CEB International

Recommendations z roku 1964 přes

CEB/FIP Model Code 1990 k součas-

né verzi fib Model Code 2010 [2]; při-

tom problematice životnosti byl již v ro-

ce 2006 věnován dokument fib [3], kte-

rý pak byl do jisté míry přejat i do [2]

a [4]. Český čtenář byl s těmito sou-

vislostmi seznámen v článku S. Hellan-

da [5].

Vzhledem k řadě nových poznatků se

mezi experty fib komisí již rozvíjí disku-

se a přípravné práce pro další verzi –

fib Model Code 2020 [6], [7]. Ta má mj.

zahrnovat (sjednotit) postupy pro na-

vrhování/posuzování stávajících i nově

navrhovaných konstrukcí, omezit či pl-

ně vyloučit národní přílohy u Eurokódů

a klást důraz na navrhování na život-

nost s využitím postupů PBD.

Oblast výroby betonu pokrývá

EN 206, dříve EN 206-1, a její čes-

ká verze ČSN EN 206 [9], resp. ČSN

EN 206-1 [10], která vstoupila v plat-

nost v roce 2001. Jejímu vydání před-

cházela evropská předběžná, značně

odlišná, norma z roku 1996 a dvaceti-

letá diskuse v evropských normotvor-

ných komisích. Novinkami byly zejmé-

na stupně vlivu prostředí a s tím sou-

visející tabulka F s mezními hodnotami

betonu, minimálním obsahem cemen-

tu a maximálním vodním součinitelem,

jejichž dodržením by měla být naplně-

na (všimněte si podmiňovacího způso-

bu) předpokládaná životnost 50 let. Ta-

bulka byla navíc původně koncipová-

na pro použití cementu CEM I. Po za-

vedení EN 206-1 v jednotlivých zemích

EU se na národních úrovních vyroji-

la řada mutací zmíněné tabulky. V ČR

to byla v rámci ČSN EN 206-1 Změ-

na 3 v roce 2008 tabulka pro 100le-

té betony.

Po cca 13 letech zkušeností

s EN 206-1 byla tato norma aktualizo-

vána v podobě EN 206. Opět násle-

dovala vlna národních příloh a doku-

mentů platných v místě použití beto-

nu, u nás ČSN P 73 2404 [11]. Největ-

ší změnou zde jsou nové koncepce pro

použití příměsí, tedy jiné než k-hodno-

ta. Zároveň se hojně objevují tabulky

použitelnosti různých druhů cemen-

tů v závislosti na stupni vlivu prostře-

dí, které na beton působí. Podrobně-

ji o tomto procesu pojednává příspě-

vek [12].

Aspektem, který je potřeba vzít

v úvahu a který hovoří pro aktualiza-

ci, je „genetické“ stáří stávajících před-

pisů EN 206 [9], [10] i EN 1992-1-1 [13].

Koncepce obou dokumentů spadá

hluboko před rok 1990, kdy byly stan-

dardem třísložkové betony. V součas-

nosti jsou však běžné betony pětislož-

kové a navzdory realitě je EN 1992-1-1

[13] plná nomogramů a tabulek s hod-

notami vystopovatelnými až k počát-

ku 70. let.

Výše zmiňované dokumenty se týka-

jí předpisů určených přímo pro beton.

Je však zapotřebí vzít v úvahu i šir-

ší legislativu, která přestože to není je-

jím primárním cílem, může beton ovliv-

nit velmi zásadním způsobem – viz po-

užití selektivní nekatalytické redukce

pro odstranění NOx z kouřových ply-

nů tepelných elektráren a v důsledku

toho produkce popílku kontaminova-

ného čpavkem, který je do betonu ne-

použitelný.

Předvídat vlivy širší legislativy je prak-

ticky nemožné, neboť se tvoří mimo

betonářskou obec.

FORMÁTY NAVRHOVÁNÍ

KONSTRUKCÍ

Současný fib Model Code 2010 [2]

uvádí pro úlohy spojené s životností pět

možných formátů (metod či přístupů):

• plně pravděpodobnostní formát,

• formát dílčích součinitelů bezpečnos-

ti (tj. polopravděpodobnostní),



• formát globální odolnosti,

• formát vyhovění požadavkům (dee-

med-to-satisfy approach, prescrip-

tive),

• formát zamezení vzniku degradace.

Plně pravděpodobnostní formát

posuzuje jako jediný pravděpodobnost

splnění limitní podmínky příslušného

mezního stavu/stavů a používá proto

pravděpodobnostní metody, simulač-

ní techniky a prediktivní matematické

modely (např. pro karbonataci či půso-

bení chloridů jsou takové modely uve-

deny v [2], další informace v [14]).

Formát dílčích součinitelů bezpeč-

nosti (tj. polopravděpodobnostní) je in-

ženýrské komunitě dobře znám – dle

současných předpisů se používá při

navrhování či posuzování konstrukcí na

účinky mechanického zatížení z hle-

diska mezních stavů únosnosti a pou-

žitelnosti. Tento formát se ale zatím ne-

používá pro úlohy spojené s životnos-

tí, protože hodnoty příslušných součini-

telů nebyly doposud kodifikovány (po-

drobněji dále v textu).

Formát globální odolnosti je meto-

da pro hodnocení odolnosti konstruk-

ce. Jedná se o metodu na vyšší úrov-

ni, než je metoda dílčích součinitelů,

ale se zjednodušenými pravděpodob-

nostními postupy. Metoda byla navr-

žena v souvislosti s použitím numeric-

kých metod pro ověření odolnosti kon-

strukcí simulací jejich skutečného ne-

lineárního chování [15]. Pro účely na-

vrhování/posuzování na životnost není

tento formát dle [2] využitelný, a proto

též v normě [4] uveden není.

Formát vyhovění požadavkům je

pro navrhování/posuzování životnos-

ti betonových konstrukcí běžně pou-

žíván a je zakotven v ČSN EN 206 [9],

která pro specifikaci betonu „přede-

pisuje“ mezní hodnoty pro navrhování

směsi pro výrobu betonu; v angličtině

proto bývá často u tohoto formátu po-

užíván výraz „prescriptive“. Tyto mez-

ní hodnoty mají zaručit splnění jistých

nominálních či obvykle požadovaných

vlastností (např. odolnost proti degra-

dačnímu procesu, životnost a spolehli-

vost). Postup podle dokumentu [9] pro-

to neumožňuje přímo navrhnout směs

pro výrobu betonu zajišťující specifické

vlastnosti – např. specificky určenou

odolnost či životnost (požadovanou

klien tem/investorem), ověřit s tím spo-

jenou míru spolehlivosti a další kon-

krétní vlastnosti konstrukce. Mezními

hodnotami jsou v těchto souvislostech

míněny údaje v tabulkách F.1 a F.2, tj.

k expoziční třídě a k nominální život-

nosti 50 či 100 let vztažené maximál-

ní hodnoty vodního součinitele, mini-

málního obsahu cementu, minimálního

obsahu vzduchu, minimální pevnost-

ní třídy a příp. některé další hodnoty.

V kombinaci s předepsanou hodno-

tou tloušťky krytí výztuže dle normy

[13] se pak dostáváme již k navrhování

konstrukce. Posuzování její únosnosti

je obvykle primární úlohou projektan-

ta, životnost bývá často, bohužel, jen

okrajovou záležitostí, což může mít mj.

negativní důsledky ekonomické (celo-

životní náklady, kvalita, otázky trvalé

udržitelnosti apod.).

U formátu zamezení vzniku de-

gradace se jedná o takový návrh, ve

kterém použitím vhodných materiá-

lů (např. nerezová ocel) a uspořádá-

ním konstrukce k degradaci nemů-

že docházet vůbec a posuzování ži-

votnosti tak vlastně odpadá. Obvyk-

le se však jedná o ekonomicky nevý-

hodné návrhy.

Závěrem lze konstatovat, že jen prv-

ní dva formáty jsou PBD přístupy, ale

současné Eurokódy vesměs používa-

jí formát vyhovění požadavkům, který

není typu PBD.

Pro ilustraci je na obr. 1 uveden pří-

klad srovnání výsledků dle prvních

dvou postupů a deterministického vý-

počtu (tj. aplikaci středních hodnot

vstupních veličin do příslušných vzta-

hů pro střední hodnoty minimální kry-

cí tloušťky betonu) pro dva druhy smě-

si pro výrobu betonu (charakterizované

inverzní hodnotou odolnosti proti kar-

bonataci) odpovídající limitu depasiva-

ce výztuže 50 a 100 let. Deterministic-

ká varianta vlastně reflektuje pravdě-

podobnost depasivace 50 %, tj. hod-

notu indexu spolehlivosti β = 0. Jak

je patrno z obr. 1 i z jiných příkladů,

polopravděpodobnostní varianta po-

skytuje ve srovnání s plně pravděpo-

dobnostními variantami výsledky kon-

zervativnější. Výsledky na obr. 1 by-

ly převzaty z [16] odst. 3.2, kde byl pro

výpočty hloubky karbonatace v závis-

losti na čase použit model uvedený

v [2].

Současně je nutno připomenout, že

vzhledem k malému povědomí větši-

ny inženýrské komunity o detailech fy-

zikálních i chemických mechanismů

degradace betonu a o plně pravdě-

podobnostních technikách výpočtů se

doporučuje (např. též v [16]) jako první

krok provést deterministický výpočet

a teprve poté aplikovat vyšší formát.

PERFORMANCE-BASED

POSTUPY

Performance-Based Design je navrho-

vání s ohledem na užitné vlastnos-

ti stavebního materiálu/prvku/konstruk-

ce specifikované v projektu. K nim pat-

ří kromě základních funkčních vlastnos-

tí mj. únosnost, spolehlivost, trvanlivost

(ta je kvantifikována jako životnost), eko-

nomická šetrnost, nízká energetická ná-

ročnost a další vlastnosti požadované

různými předpisy a klien tem. PBD tedy

zahrnuje výpočty návrhových parametrů

takových hodnot, které splňují požadav-

ky jednoho či více kritérií užitných vlast-

ností při zachování specifikované míry

spolehlivostí po dobu požadované ži-

votnosti. Tyto postupy cílí také k optima-

lizaci nákladů a snižování rizik degrada-

ce konstrukce. Blíže o PBD v [17].

Zdůrazněme, že PBD postupy obvyk-

le pracují s příslušnými mezními sta-

vy, implikují používání pravděpodob-

nostních metod, simulačních postu-

pů a prediktivních matematických mo-

delů. Je proto nutno mj. využívat sto-

chastickou analýzu, simulační techniky

apod., což klade zvýšené nároky na

13,4; 50

70

60

50

40

30

20

10

0

Kombinační kód: RACC,0

-1 [-] ; tdsi

[rok]

Kry

cí vrs

tva

[m

m]

13,4; 100 80,0; 50 80,0; 100

deterministicképlně pravděpodobnostníčástečně pravděpodobnostní

1Obr. 1 Minimální

krycí tloušťky pro dva

druhy betonu a pro

požadované životnosti

50 a 100 let při aplikaci

tří různých postupů

výpočtu ❚

Fig. 1 Minimal

cover for two kinds

of concrete and for

required service life

of 50 and 100 years

applying three

approaches of analysis



zúčastněné pracovníky a stejně tak

i na příslušné softwarové nástroje. Při-

tom se vzhledem k požadavkům na tr-

vanlivost provádí návrh/posouzení cílo-

vé životnosti, resp. požadované zbyt-

kové životnosti u stávajících konstrukcí,

a to při současném ověření předepsa-

né míry spolehlivosti prostřednictvím

indexu spolehlivosti β, který odpovídá

pravděpodobnosti překročení mezního

stavu. Limitní podmínka mezního stavu

má obecně tvar:

Pf = P ( A ≥ B) < Pd, (1)

kde P je pravděpodobnost (Pf pravdě-

podobnost poruchy a Pd její návrho-

vá, tj. cílová či limitní hodnota), A dů-

sledek příslušné akce (např. dosažená

hloubka karbonatace) a B je odolnost

(např. krytí výztuže). Obecně jsou tyto

veličiny funkcemi času. Pravděpodob-

nost se formálně transformuje na hod-

notu indexu spolehlivosti β (viz např.

EN 1990).

To také souvisí s návrhovou životnos-

tí definovanou dle [4]:

• popisem relevantních mezních stavů,

• počtem let,

• úrovní spolehlivosti (tj. pravděpodob-

ností dosažení mezního stavu), která

nemá být překročena v průběhu té-

to periody.

Požadovaná životnost má být stano-

vena investorem (v souladu se zájmem

dalších stran a v souladu s příslušný-

mi předpisy).

Výše uvedené se týká PBD zejmé-

na při aplikacích výpočetních modelů.

Podle EN 206 [9] je také možno v sou-

vislosti s používáním příměsí prokazo-

vat vhodnost složení směsi ekvivalent-

ní koncepcí posouzení vlastností beto-

nu (používá se zkratka ECPC) a ekvi-

valentní koncepcí posouzení kombi-

nace (EPCC). Obě tyto koncepce jsou

sice jistým způsobem PBD přístupy,

jsou však založeny na časově nároč-

ných laboratorních zkouškách betonu;

kromě toho je možnost využití těchto

dvou koncepcí zatím pozdržena dopl-

ňující normou ČSN P 73 2404 z roku

2016. Hlavní variantou průkazu vhod-

nosti složení směsi zůstává tedy dle [9]

formát vyhovění požadavkům, v kte-

rém se při aplikaci cementů s použi-

tím příměsí (SCM) používá tzv. koncept

k-hodnoty.

NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ NOREM

K formátu vyhovění požadavkům ještě

doplňme, že v úvodu normy [9] je mj.

uvedeno: „Jestliže složení betonu od-

povídá mezním hodnotám, předpo-

kládá se, že beton v konstrukci vyho-

vuje požadavkům na trvanlivost pro za-

mýšlené použití ve specifikovaném pro-

středí (…) vyvíjí se koncepce provozní

životnosti jako alternativa ke koncepci

mezních hodnot“. Touto „koncepcí pro-

vozní životnosti“ je zde zřejmě míněn

PBD přístup navrhování na životnost.

Koncepce mezních hodnot, tj. for-

mát vyhovění požadavkům, je ve vět-

šině států řízena jejich národními úpra-

vami a bylo shledáno ([6], [16], [18], [19]

a [20]), že to vede mj. ke značné ne-

vyváženosti dosahované spolehlivos-

ti. Je to zřejmé např. z obr. 2 (převza-

to z [19]), kde je vidět rozsah hodnot in-

dexu spolehlivosti β pro expoziční třídy

XD, který odpovídá přípustným kom-

binacím pro specifikaci betonu a krytí

výztuže dle stávajících předpisů v jed-

notlivých státech. Je tím dokumento-

vána značná nejistota v prognóze de-

pasivace výztuže / životnosti a rozdí-

ly míry spolehlivosti mezi národními

předpisy v různých státech; připomeň-

me, že dle [2] a [19] by adekvátní cílo-

vá hodnota měla být β = 1,5, resp. 0,5

(vyznačeno na obr. 2). Některé státy

však v poslední době postupně upřes-

ňují limitní hodnoty ve svých národ-

ních přílohách. Předepisované limit-

ní hodnoty (např. w/c) jsou stanovová-

ny tak, aby byly jistým způsobem spl-

něny požadavky na spolehlivost (pří-

klad na obr. 2).

V současnosti existují díky práci ně-

kolika mezinárodních komisí dosti roz-

sáhlé studie [6], [7], [18] a [19], které

mají vést k zlepšení navrhování/posu-

zování na životnost doplněním norem

[9] a [13]. Jedná se zejména o návrh

tzv. tříd odolnosti pro danou expozi-

ci (exposure resistence classes), kte-

ré by v tab. F [9] doplnily limitní hodno-

ty vztažené k expozičním třídám. Tako-

E

XD3

XD2

XD1

P GB NL D DK N USA

-1

0

1

2

3

4

-1

0

1

2

3

4

-1

0

1

2

3

4

Obr. 2 Rozsah možných hodnot indexu spolehlivosti dle předpisů

v různých státech (převzato z [19]) ❚ Fig. 2 Possible reliability ranges

according to prescriptions in different countries (adopted from [19])

Tab. 1 Ukázka tabulky třídy odolnosti při expoziční situaci XC3 –

upraveno dle [8], [20] ❚ Tab. 1 Illustration of a resistance class table

for exposition XC3 – adjusted from [8], [20]

Expoziční třída XC3

Třídy odolnosti proti karbonataci RC20 RC30 RC40

Hloubka karbonatační fronty po 50 letech

při pravděpodobnosti 10 %[mm] 20 30 40

Limitní hodnoty dle druhu cementu (ilustrativní)

Maximální w/b

CEM I

[-]

0,55 0,60 0,65

CEM II-A 0,45 0,55 0,65

CEM II-B 0,40 0,50 0,60

CEM III-A 1) 0,45 0,55

CEM III-B 1) 1) 0,45

Minimální obsah pojiva [kg/m3] 280 280 280

1) Pro tuto kombinaci není předem stanovena limitní hodnota

2



vá třída odolnosti je definována pomo-

cí charakteristické odolnosti materiá-

lu (performance) při standardizovaném

působení prostředí, tj. expoziční třídy

pro jistou nominální životnost – např.

50 let (tab. 1).

Tab. 1 např. ukazuje, že třída odol-

nosti RC40 by se vztahovala k odol-

nosti betonu proti karbonataci, kdy

k depasivaci výztuže s krytím 40 mm

při normovém testu vztaženém k ex-

poziční třídě XC3 nesmí dojít s prav-

děpodobností větší než 10 % pro be-

tony vyhovující i ostatním limitním hod-

notám. Navrhování na životnost je po-

tom obdobné navrhování na únosnost,

kde se prokazuje potřebná pevnost-

ní třída betonu, a postup má již vlast-

ně PBD charakter, i když „skokově“, tj.

v rámci tříd odolnosti a s danou hladi-

nou spolehlivosti (zde 10 %). Je nut-

no upozornit, že se nejedná o „úpl-

né“ hodnocení pravděpodobnosti po-

ruchy ve smyslu podmínky (1), ale jen

o oddělené hodnocení akce A, zatím-

co odolnost B (v tomto případě je to

hloubka krytí výztuže) je pouze deter-

ministická hodnota.

I s doplněním těchto tříd odolnosti by

však zůstaly možnosti řešení neúplné,

a to v souvislosti s následujícími okol-

nostmi:

• v případech použití příměsí (SCM),

resp. směsných cementů, je nutno při

aplikaci mezních hodnot dle normy [9]

přijmout tzv. koncepci k-hodnoty, kdy

množství (cement + k × SCM) nesmí

být menší než minimální obsah ce-

mentu požadovaný pro danou expo-

ziční třídu. Jak bylo popsáno v [21],

doporučované k-hodnoty nebyly pů-

vodně odvozeny pro úlohy ověřování

životnosti a z řady dalších pramenů

je také zřejmý velký rozsah k-hodnot,

ke kterým různí autoři dospěli. Kromě

typu SCM a druhu degradace k-hod-

nota závisí též na chemickém složení

použité příměsi, její reakci s cemen-

tem a na její granulometrii. Byla za-

znamenána také závislost na délce,

době a způsobu ošetřování betonu

a na expozičních podmínkách. Sta-

novit či experimentálně ověřit hod-

noty faktoru k pro všechny relevantní

varianty by bylo zřejmě neproveditel-

né. Používání limitních hodnot přede-

psaných v normě [9] tedy může vést

k nepřesnostem (i v případech zave-

dení tříd odolnosti),

• nelze uvažovat důsledky současné-

ho působení více degradačních je-

vů – např. karbonatace a prostupu

chloridů. Kromě toho u nosných prv-

ků vždy působí také mechanické za-

tížení, jehož důsledkem bývá změ-

na mikrostruktury betonu (trhlinky),

a tím je významně ovlivněn průnik

plynů či kapalin betonem. Nezohled-

nění těchto jevů by mohlo vést k ne-

správným odhadům životnosti. Blí-

že o tom např. [22]. Jako zjednodu-

šené opatření proti vlivu trhlin navr-

Literatura:

[1] ISO 13823. General principles on the

design of structures for durability. 2008.

[2] fib MC2010. fib Model Code for

Concrete Structures 2010. Fédération

Internationale du Béton, Lausanne,

Switzerland. Berlin, Germany: Wilhelm

Ernst & Sohn, 2013.

[3] fib Bulletin No. 34 – Service Life Design.

Lausanne, Switzerland, 2006.

[4] ISO 16204. Durability – Service life

design of concrete structures. 2012.

[5] HELLAND, S. Navrhování zaměřené

na životnost: implementace zásad

zahrnutých v Model Code 2010 do

provozní normy ISO 16204. Beton TKS.

2013, roč. 13, č. 6, s. 3–10.

[6] fib Bulletin No. 76 – Benchmarking

of deemed-to-satisfy provisions in

standards. State-of-the-art report.

fib TG 8.6, 2015.

[7] MATTHEWS, S. L., BIGAJ-van

VLIET, A. J., DIETEREN, G. G. A.

fib Model Code 2020 – A New

Development in Structural Codes:

Towards a General Code for Both New

and Existing Concrete Structures. In:

fib Symposium 2016 Performance-

Based Approaches for Concrete

Structures. Edit: Hans Beushausen.

Cape Town, South Africa, 2016,

s. 22–31.

[8] HELLAND, S. Performance-Based

Service Life Design in the 2021 Version

of the European Concrete Standards

– Ambitions and Challenges. In: fib

Symposium 2016 Performance-Based

Approaches for Concrete Structures.

Edit: Hans Beushausen. Cape Town,

South Africa, 2016, s. 32–41.

[9] ČSN EN 206. Beton – Specifikace,

vlastnosti, výroba a shoda. Praha:

ÚNMZ, 2014.

[10] ČSN EN 206-1. Beton – Část 1:

Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda,

vč. změn Z 1– 4.

[11] ČSN P 73 2404. Beton – Specifikace,

vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující

informace. Praha, 2016.

[12] ŠTEVULA, M., VESELÝ, V. Beton,

ČSN EN 206, ČSN P 73 2404 a další

souvislosti. Beton TKS. 2015, roč. 15,

č. 2, s. 68–71.

[13] ČSN EN 1992-1-1. Eurokód 2:

Navrhování betonových konstrukcí –

Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla

pro pozemní stavby. Praha: ČNI, 2006.

[14] TEPLÝ, B., NOVÁK, D. Predikce

degradace betonových konstrukcí

výpočetním modelováním. Beton TKS.

2014, roč. 14, č. 2, s. 58–59.

[15] ČERVENKA, V. Global Safety Format

for Nonlinear Calculation of Reinforced

Concrete. Beton- und Stahbetonbau.

2008, Vol. 103, April 2008, Special

eddition, p. 37–42.

[16] fib T8.3 Operational document to

support Service Life Design. 2016.

[17] TEPLÝ, B. Seznámení s Performance-

Based. Materiály pro stavbu. 2007, č. 8,

s. 16–18.

[18] ANDRADE, C., MARTINEZ, R.,

SANJUAN, M. A., REBOLLEDO, N.

Reliability Calibration of a Set of Spanish

Concretes by Exposure Class Deemed-

to-satisfy Prescriptions. fib Symposium

2016 Performance-Based Approaches

for Concrete Structures. Cape Town,

South Africa, 2016, paper No. 187.

[19] von GREVE-DIERFELD, S.,

GEHLEN, CH. Performance based

durability design, carbonation part 1

– Benchmarking of European present

design rules. Structural Concrete. 2016,

Vol. 17, No. 3, p. 309–328;

Part 2 – Classification of concrete, 2016,

Vol. 17, No. 4, p. 523–532;

Part 3 – PSF approach and a proposal

for the revision of deemed-to-satisfy

rules, 2016, Vol. 17, No. 5,

p. 718–728.

[20] JWG Durability (TC104/SC1 and

SC2 N26) – Report No. 26 Exposure

resistance classes – draft for proposal

on a new system to specify durability

in EN 206 and EN 1992, technical

background documentation.

2014.

[21] CHROMÁ, M., ROVNANÍKOVÁ, P.,

TEPLÝ, B. Trvanlivost: EN 206 – koncept

k-hodnoty – modelování. Beton TKS.

2013, roč. 13, č. 6, s. 56–59.

[22] TEPLÝ, B., VOŘECHOVSKÁ, D.,

ŠOMODÍKOVÁ, M., LEHKÝ, D.

Modelování životnosti a spolehlivosti

betonových konstrukcí při kombinaci

mechanického a environmentálního

zatížení. Beton TKS. 2016, roč. 16, č. 2,

s. 37–39.

[23] HOLICKÝ, M., MARKOVÁ, J.,

SÝKORA, M. Ověřování stávajících

betonových mostů podle nových

technických podmínek. Beton TKS.

2010, roč. 10, č. 4, s. 90–93.

[24] fib Bulletin No. 80 Partial factor methods

for existing concrete structures.

Recommendation. Lausanne,

Switzerland, 2016.



huje [20] v souvislosti s třídami odol-

nosti zvětšení tloušťky krytí na tažené

straně nosníků o 5 mm pro RC20,

10 mm pro RC30 i RC40 při expozi-

cích XC2,3,4, XS1 a XD1,

• zůstává již zmíněný nedostatek pre-

skriptivního přístupu, tj. není mož-

né navrhnout směs pro výrobu be-

tonu zajišťující např. specificky urče-

nou životnost a ověřit s tím spojenou

aktuál ní míru spolehlivosti.

PŘIPRAVOVANÁ AKTUALIZACE

NOREM

V roce 2015 započaly diskuse o vývo-

ji další verze modelové normy fib, tj. fib

Model Code 2020. Zatím se předpoklá-

dá [7], že nový model bude jednak ob-

sahovat pravidla pro navrhování či po-

suzování nových i stávajících konstrukcí

(v souvislostmi se stávajícími konstruk-

cemi to bylo již předznamenáno v [23]

a [24]) a jednak bude zaměřen na přístu-

py zohledňující životnost a definice po-

žadavků na užitnost (performance, za-

hrnující kritéria spolehlivosti konstrukce,

její použitelnosti, trvanlivosti a hlediska

trvalé udržitelnosti). Tak bude umožně-

no účelné propojení s řešením otázek

nákladů životního cyklu a dopadů na ži-

votní či sociální prostředí.

fib Model Code 2020 bude sledovat

„integrovanou perspektivu životnosti“

a využívat PBD postupy, což bude ma-

zat rozdíly mezi materiálovým a kon-

strukčním inženýrstvím. To mj. bude

znamenat zvýšení pozornosti k degra-

dačním jevům a nejistotám či rozptylu

hodnot veličin potřebných pro výpočty

(tj. nutnost pravděpodobnostních po-

stupů, modelů a technik). Zde je nutno

podotknout, že v případech používání

pravděpodobnostních přístupů je nut-

no věnovat zvýšenou pozornost pří-

pravě a ověřování vstupních údajů a je-

jich statistických charakteristik; obvyk-

le je vhodné použít specializovaný soft-

ware (např. [14]).

Předpokládá se, že nový kód bu-

de přístupný také v elektronické podo-

bě, což usnadní zařazování změn a je-

ho šíření.

U evropských norem se dle [20] plá-

nuje, že bude výrazně omezena exis-

tence národních příloh a kromě toho

budoucí verze norem budou doplně-

ny takto:

• EN 206: zmenšením národních odliš-

ností (napříč evropskými zeměmi pro-

bíhá v současnosti pokus o vzájem-

né přiblížení národních příloh) a zařa-

zením tříd odolnosti (jak bylo popsá-

no v předchozí kapitole),

• EC 2: hodnoty krytí výztuže budou

vztaženy k expozičním třídám i třídám

odolnosti; v příloze budou shrnuty zá-

sady pro navrhování na životnost pro

nové i stávající konstrukce,

• hodnoty jednotlivých parametrů pro

betony daných pevnostních tříd pro-

jdou úpravou, aby se více přiblížily

rea litě (např. modul pružnosti),

• v příslušných normách budou stano-

veny postupy pro průkazy shody pro

třídy odolnosti proti karbonataci beto-

nu, pro působení chloridů, pro půso-

bení mrazových cyklů a pro působe-

ní dalších chemických látek.

Mimo to bude zřejmě pro použití pro

různé druhy degradačních vlivů rozvi-

nuta metoda dílčích součinitelů bez-

pečnosti, tj. formát dílčích součinite-

lů bezpečnosti. Pro úlohy hodnoce-

ní degradace betonových konstrukcí

je to popsáno v dokumentech [2] a [4],

v práci [19] jsou (pro německé zvyklos-

ti) zpracovány doposud chybějící hod-

noty součinitelů – zatím jen dílčím způ-

sobem pro případy depasivace výztu-

že vlivem karbonatace betonu. Pro od-

vození těchto hodnot byl použit prav-

děpodobnostní postup tak, aby bylo

vždy zajištěno dodržení cílové úrovně

spolehlivosti – jak je požadováno mj.

dle normy [4]. Lze očekávat, že to bu-

de v budoucím znění norem [9] či [13]

postupně zobecněno a doplněno i pro

další typy degradačních procesů.

ZÁVĚRY

Z dokumentů publikovaných meziná-

rodními komisemi vyplývají předpoklá-

dané termíny závěrečného hlasování

o změnách a doplňcích v CEN v roce

2019, nové znění EN by pak mělo být

uvedeno v platnost v roce 2021.

Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu

č. LO1408 „AdMaS UP – Pokročilé stavební

materiály, konstrukce a technologie“

podporovaného Ministerstvem školství, mládeže

a tělovýchovy.

prof. Ing. Břetislav Teplý, CSc.



Ing. Michal Števula, Ph.D.

Beton TKS & SVB ČR


prof. RNDr. Pavla

Rovnaníková, CSc.


Ústav chemie

e-mail: [email protected] Firem

ní p

reze

nta

ce

NAVRHOVÁNÍ BETONOVÝCH PRVKŮ VYZTUŽENÝCH

KOMPOZITNÍ VÝZTUŽÍ – NÁVRH NA OHYB ❚ DESIGN OF

CONCRETE MEMBERS REINFORCED WITH FIBRE-REINFORCED

POLYMER BARS – DESIGN FOR FLEXURE


V Ě D A A V Ý Z K U M ❚ S C I E N C E A N D R E S E A R C H

František Girgle, Ondřej Januš,

Anna Matušíková, Petr Štěpánek

Článek navazuje na úvodní příspěvek v minulém

čísle [1]. V textu je přehledně zpracována pro-

blematika návrhu ohýbaných betonových prvků

vyztužených vnitřní kompozitní výztuží a jsou

porovnány přístupy dle nejpoužívanějších zahra-

ničních směrnic a norem. Uvedené postupy jsou

v závěru textu vzájemně porovnány při řešení jed-

noduchého ohýbaného prvku, a to jak z hlediska

krátkodobé únosnosti, tak především s ohle-

dem na dlouhodobé chování prvku. Teoreticky

získané výsledky jsou srovnány s výsledky

experimentu. ❚ The article is thematically

connected with the previous one presented

in preceding issue [1]. The text clearly deals

with the issue of design of concrete members

reinforced with an inner FRP reinforcement

under flexural load. Several approaches for

assessing the load bearing capacity, inspired

by the most widespread and used international

standards, are mentioned. Verification of the load

bearing capacity of simple members is made

according to presented approaches at the end

of the text, to be able to compare the differences

between the approaches. The comparison is

made for both the short-term resistance and the

long-term resistance of the members. Finally,

theoretically obtained results are compared with

the experimental results.

Kompozitní materiály, které vykazu-

jí značnou odolnost vůči působení ag-

resivního prostředí, mohou představo-

vat velmi zajímavou alternativu vyztuže-

ní průřezu při návrhu betonových kon-

strukcí. Životnost optimálně navrženého

prvku vyztuženého kompozitní výztuží ve

vhodné aplikační oblasti je teoreticky ne-

omezená, prakticky ji determinuje kvalita

provedení prvku, životnost betonových

částí průřezu a míra projektem neoče-

kávaných zatížení. V úvodním článku [1]

byly stručně představeny odlišnosti cho-

vání vnitřní FRP výztuže (fiber reinforced

polymer – kompozitní výztuž) v porov-

nání s běžnou žebírkovou výztuží a uve-

deny její fyzikálně-mechanické vlastnos-

ti. Tento text na něj navazuje a posky-

tuje teoretický základ pro bezpečný ná-

vrh ohýbaných betonových prvků vyztu-

žených tímto perspektivním materiálem.

Odlišné typy namáhání a další aspek-

ty návrhu budou publikovány postupně

v dalších navazujících textech.

Z důvodu odlišných vlastností kompo-

zitních výztuží [1], zejména v důsledku

absence duktilního chování (tj. plastické

větve návrhového diagramu FRP výztu-

že), je nutné upravit postup návrhu po-

užívaný pro železobetonové konstruk-

ce a odlišnosti FRP materiálu při návrhu

uvážit. V článku jsou uvedeny a vzájem-

ně porovnány postupy návrhu průře-

zu namáhaného ohybovým momentem

dle ve světě nejpoužívanějších přístupů.

Jedná se o:

• americkou směrnici ACI 440.1R-15 –

Guide for the Design and Construc-

tion of Structural Concrete Reinforced

with FRP Bars [2],

• kanadskou normu CSA S806-12:

Design and Construction of Build-

ing Structures with Fibre-reinforced

Po ly mers [3], resp. ISIS Canada –

Reinforcing Concrete Structures with

FRP [4],

• publikaci fib Bulletin No. 40 – FRP Rein-

forcement in RC Structures [5] s při-

hlédnutím k fib Model Code 2010 [6],

• italskou normu CNR-DT 203/2006:

Guide for the design and Construction

of Concrete Structures reinforced with

FRP Bars [7].

Vzhledem k časově závislému cho-

vání FRP výztuže (problematika dotva-

rování kompozitu byla stručně popsá-

na v [1]) je nutno při výpočtu posuzo-

vat nejen krátkodobou únosnost prů-

řezu, ale též následně ověřit i únos-

nost prvku s ohledem na dlouhodobou

pevnost/odolnost výztuže, která mů-

že být v porovnání s krátkodobou vý-

znamně nižší.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY

NÁVRHU PRVKU VYZTUŽENÉHO

FRP VÝZTUŽÍ

Výpočet mezního stavu únosnosti ohý-

baného prvku vyztuženého FRP vý-

ztuží vychází z následujících základ-

ních předpokladů, které jsou shodné

s předpoklady uváženými při návrhu

železobetonového průřezu:

• mezní stav, tj. mezní únosnost prů-

řezu, nastane při dosažení mezního

poměrného přetvoření alespoň v jed-

nom materiálu (tj. mezní přetvoře-

ní εcu v tlačeném betonu, resp. mez-

ní návrhové přetvoření v tahu εfu,d ve

výztuži),

• zachování rovinnosti průřezu – pře-

tvoření vláken průřezu je přímo úměr-

né jejich vzdálenosti od neutrální osy,

• beton v tahu nepůsobí,

• je zajištěna dokonalá soudržnost me-

zi FRP výztuží a betonem (poměrné

přetvoření výztuže εf v tahu a poměr-

né přetvoření v přilehlých vláknech

betonu εc jsou uvážena shodná),

• napětí v tlačené části průřezu se sta-

noví dle definovaného pracovního

diagramu betonu v tlaku.

Navíc je však nutno zavést před-

poklady zohledňující specifika návrhu

průřezu vyztuženého FRP výztuží. Při

návrhu je nutno uvážit, že:

• napětí ve FRP výztuži je předpoklá-

dáno lineárně pružné až do poruše-

ní. Při návrhu musí být přihlédnuto

k omezení napětí ve výztuži s ohle-

dem na působení trvalého zatížení

a podmínky prostředí,

• příspěvek únosnosti FRP výztuže

v tlaku je zanedbán.

Tyto dva předpoklady jsou odlišné

oproti návrhu běžného železobetonové-

ho prvku. S ohledem na ortotropní cho-

vání FRP výztuže (nelineární chování při

působení tlaku) není doposud dosta-

tek relevantních dat pro bezpečný ná-

vrh tlačené výztuže. Je tedy doporuče-

no příspěvek tlačené výztuže k únos-

nosti průřezu zanedbat. Využitý návr-

hový diagram FRP výztuže v tahu musí

zohlednit reologické jevy probíhající ve

výztuži – tj. především dotvarování vý-

ztuže a též (je-li to s ohledem na oblast

aplikace relevantní) degradaci způso-

benou okolním prostředím (podrobně-

ji v [1]). Idealizovaný návrhový diagram

FRP výztuže v tahu může být uvážen

dle obr. 1.

Zásadní odlišností oproti návrhu žele-

zobetonového prvku je absence plas-

tického chování FRP výztuže (obr. 1).

Duktilní chování průřezu, které je zajiš-

Obr. 1 Idealizovaný návrhový diagram

FRP výztuže [13] ❚ Fig. 1 Idealized design

stress-strain diagram of FRP reinforcement

[13]

Obr. 2 Průběh přetvoření a napětí po výšce

průřezu (pozn.: rozdělení napětí uváženo

v souladu s [8]) ❚ Fig. 2 Strain and stress

distribution along the cross section. (Note:

stress distribution is in accordance with [8])



těno vhodným návrhem plochy beto-

nářské výztuže, není v případě prvků

vyztužených FRP výztuží dosažitelné.

Křehké chování FRP výztuží při taho-

vém porušení vyžaduje přehodnoce-

ní zažitého přístupu k návrhu vyztuže-

ného průřezu.

STANOVENÍ ÚNOSNOSTI

OHÝBANÉHO PRŮŘEZU

Porušení ohýbaného prvku může na-

stat přetržením výztuže, příp. drcením

betonu. Teoretickým případem poruše-

ní je současné (balanční) porušení vý-

ztuže i betonu, kdy je mezní přetvoře-

ní dosaženo v obou materiálech sou-

časně. Způsob porušení je determi-

nován realizovanou plochou FRP vý-

ztuže v posuzovaném průřezu. Pokud

je skutečné vyztužení větší ne ž vyztu-

žení v balančním stavu, poruší se pr-

vek drcením betonu v oblasti tlačených

vláken. S ohledem na křehké chová-

ní FRP výztuže je tlakové porušení žá-

doucí (doporučení [3] nebo [5]). Díky

nižšímu modulu pružnosti FRP výztuže

(ve srovnání s ocelí) souběžně dochá-

zí v tažené oblasti k viditelnému roz-

voji trhlin. Tahové porušení přetržením

FRP výztuže je náhlé a nastává v pří-

padě, kdy je skutečná plocha vyztuže-

ní menší než balanční plocha vyztuže-

ní. V krajních vláknech tlačeného beto-

nu není dosaženo mezního přetvoře-

ní εcu. Při tomto typu porušení je poža-

dováno zajištění vyšší míry bezpečnosti

návrhu [2], [3].

Z předpokladu o rovinnosti průřezu

po deformaci a uvážení mezních pře-

tvoření v obou materiálech lze vyjádřit

vztah pro určení balanční polohy ne-

utrální osy ve tvaru:

=+

x dbal

cu

cu fu,d

, (1)

kde d je účinná výška průřezu,εcu mez-

ní poměrné přetvoření betonu v tla-

ku a εfu,d je návrhová hodnota mezní-

ho poměrného přetvoření FRP výztu-

že v tahu. Z předpokladu rovnováhy sil

na průřezu lze následně výpočtem sta-

novit balanční plochu vyztužení Af,bal,

jejímž porovnáním se skutečně navr-

ženou plochou FRP výztuže Af lze ur-

čit způsob porušení průřezu. Při sta-

novení balanční plochy vyztužení lze

použít rovnoměrné (obdélníkové) roz-

dělení napětí v tlačené části průře-

zu, neboť v krajních vláknech průře-

zu je dosaženo mezního přetvoření.

Uvažované chování průřezu je patrno

z obr. 2.

Tlakové porušení (porušení

způsobené drcením betonu)

V případě, kdy je plocha ohybové vý-

ztuže Af větší než balanční plocha vy-

ztužení Af,bal (obr. 2), je očekáváno po-

rušení průřezu drcením betonu (přetvo-

ření krajních tlačených vláken εc = εcu)

a moment na mezi únosnosti MRd je

možno stanovit z podmínky rovnová-

hy sil dle očekávaného vztahu (notace

uvážena v souladu s [8]):

= =M xbf dx

2Rd cd

= A E dx

2f f f. (2)

Shodně s návrhem železobetonové-

ho průřezu značí v rámci vztahu (2)

x vzdálenost neutrální osy od krajních

tlačených vláken průřezu, b šířku prů-

řezu, λ je součinitel definující efektivní

výšku tlačené oblasti průřezu, fcd návr-

hová válcová pevnost betonu v tlaku,

d účinná výška průřezu, Af a εf plocha,

resp. přetvoření, FRP výztuže a Ef její

modul pružnosti.

Polohu neutrální osy x je možné určit

z podobnosti trojúhelníků jako:

=+

x dcu

f cu

. (3)

Neznámé přetvoření výztuže εf lze

získat zpětným dosazením vztahu (3)

do vztahu (2) a následným řešením

vzniklé kvadratické rovnice.

Při opomenutí rozdílů v konceptu ur-

čení návrhových hodnot a pracovních

diagramů (tj. míry bezpečnosti návrhu)

lze v případě porušení průřezu drce-

ním betonu konstatovat, že dle vše ch

uváděných přístupů [2] až [7] je mezní

únosnost určována shodně.

Tahové porušení (porušení

způsobené přetržením výztuže)

Při návrhu železobetonového prvku je

díky duktilnímu chování ocelové výztuže

možno předpokládat následné plastické

chování i v tlačené oblasti průřezu, a te-

dy lze (v případě zjednodušeného vý-

počtu) rovnoměrně idealizovat rozdělení

napětí po výšce tlačené oblasti.

V případě FRP výztuže ovšem při do-

sažení mezního návrhového přetvo-

ření v tahu εfu,d dochází k jejímu náh-

lému porušení – přetržení. Je zřejmé,

že v případě tlačené oblasti nebude

dosaženo mezního přetvoření v beto-

nu εcu. Průběh napětí po tlačené beto-

nové části je proto neznámý a nelze ho

obecně nahradit obdélníkem.

Směrnice ACI 440.1R-15 [2] nedefinu-

je požadavky na přesný tvar náhrady

rozdělení napětí v tlačené části průře-

zu, dovoluje však stanovit mezní únos-

nost průřezu zjednodušeným vztahem

(značení ponecháno dle konvence [2]):

=M A f dc

2n f fu1 b , (4)

kde cb je výška tlačené části průře-

zu při balančním způsobu porušení

(tj. cb = xbal), β1 součinitel rozdělení na-

pětí (pro běžný beton lze uvážit 0,85

1 2



dle [12]) a ffu značí návrhovou hodno-

tu tahové pevnosti (včetně vlivu pro-

středí). Výsledky jsou konzervativní, ne-

boť vztah předpokládá nejvyšší mož-

nou výšku tlačené oblasti při tomto ty-

pu porušení, tj. i nejmenší velikost ra-

mene vnitřních sil.

V rámci CSA S806-12 [3] (s přihléd-

nutím k doporučení ISIS Canada [4])

je pro výpočet únosnosti uveden ite-

rační postup a jsou definovány para-

metry popisující rozdělení napětí v tla-

čené oblasti. Uvážené rozdělení napětí

dle [4] je nelineární a vystihuje skuteč-

ný pracovní diagram betonu dané třídy.

Obdobným způsobem přistupují k ur-

čení únosnosti průřezu při zjednoduše-

ném (ručním) výpočtu i zbývající návrho-

vá doporučení, tj. fib Bulletin No. 40 [5]

a CNR-DT 203/2006 [7]. Oba před-

pisy uvádí postup, pomocí kterého je

nelineár ní průběh napětí v tlačené ob-

lasti průřezu převeden na rovnoměrné

obdélníkové rozdělení napětí o shodné

ploše. V rámci [5] je požadováno využití

parabolicko-rektangulárního návrhové-

ho diagramu betonu v tlaku.

Je zřejmé, že výpočet velikosti síly

v tlačeném betonu a polohy jejího tě-

žiště je v zásadě nezávislý na využitém

návrhovém předpisu. Tyto pouze za-

vádějí předpoklady o rozdělení napě-

tí po výšce tlačené oblasti průřezu [4],

[5], příp. výpočet zjednodušují [2] a de-

finují redukční součinitele. Výslednice

sil v tlačené části průřezu může být sa-

mozřejmě stanovena iteračně, nume-

rickým řešením při rozdělení oblasti na

konečný počet prvků (vrstev) apod.,

a to při uvážení rovnováhy sil na průře-

zu, definovaného návrhového diagra-

mu betonu v tlaku a dalších předpokla-

dů uvedených v kapitole o základních

předpokladech návrhu. Výsledný mo-

ment únosnosti lze poté určit dle vzta-

hu (značení v souladu s [8]):

( )= =M F d xRd cc

( )= A f d xf fd

, (5)

kde součinitel ω definuje polohu těži-

ště výslednice sil v tlačeném betonu,

Fcc je výslednice sil v tlačeném betonu

a ffd návrhová hodnota meze pevnosti

FRP výztuže v tahu.

S ohledem na [5] je při tomto typu

porušení průřezu doporučeno při vý-

počtu uvážit parabolicko-rektangulár-

ní návrhový diagram betonu v tlaku dle

[8]. Návrhová mezní pevnost výztuže

v tahu ffd pak musí být určena se zo-

hledněním časově závislých jevů a pů-

sobení okolního prostředí.

STANOVENÍ KRÁTKODOBÉ

NÁVRHOVÉ HODNOTY

ÚNOSNOSTI

S ohledem na skutečnost, že v ČR ne-

jsou klasifikovány třídy kompozitní vý-

ztuže, které by definovaly očekávané

fyzikální a mechanické charakteristi-

ky, je třeba při návrhu vycházet z údajů

dodaných výrobcem ke konkrétní po-

užité FRP výztuži. Zde je nutné upo-

zornit, že výrobce by měl v rámci tech-

nického listu výrobku uvést nejen čí-

selnou hodnotu základních (pro návrh

nezbytných) charakteristik – tj. tahové

pevnosti, mezního přetvoření a modu-

lu pružnosti –, ale především informa-

ci, o jakou hodnotu z hlediska návrhu

v souladu s [9] se jedná. Musí být zřej-

mé, zdali jde o charakteristickou hod-

notu (5% kvantil normálního rozdělení),

příp. střední hodnotu. V tom případě je

nezbytné, aby byla uvedena i směro-

datná odchylka. Samozřejmostí by mě-

la být informace o zkušebním postupu,

dle jakého byla charakteristika získána,

a jméno organizace certifikující výro-

bek. V současnosti je platná zkušební

norma ISO 10406-1:2015 [10], dle kte-

ré by měly být FRP výztuže testovány.

Krátkodobá únosnost FRP výztuže je

definována jako návrhová hodnota ta-

hové pevnosti ve směru vláken kom-

pozitu, příp. redukovaná o vliv okolní-

ho prostředí na únosnost, ovšem bez

vlivu dlouhodobě působícího zatížení

(tj. není uvažováno dotvarování výztu-

že). Výstižnost všech návrhových mo-

delů je porovnána v rámci zpracované-

ho příkladu. Značení veličin v textu ka-

pitoly je ponecháno v původním tvaru

dle jednotlivých předpisů.

ACI 440.1R-15

Směrnice [2] zavádí součinitel CE, který

redukuje počáteční krátkodobé vlast-

nosti s ohledem na vliv prostředí, v kte-

rém bude výztuž umístěna. Návrhová

pevnost FRP výztuží v tahu ffu se určí

dle vztahu:

=f C ffu E fu

*, (6)

kde CE je redukční součinitel lišící se

v závislosti na typu použitých vláken

a okolním prostředí (tab. 1) a f *fu je za-

ručená pevnost v tahu (přibližně ekvi-

valent návrhové pevnosti dle [9]). Návr-

hový modul pružnosti je roven střední

hodnotě dané veličiny, tedy:

=E Ef f,ave

. (7)

Výsledná návrhová hodnota únos-

nosti průřezu v ohybu Mu je získána re-

dukcí momentu na mezi únosnosti re-

dukčním součinitelem ϕ, kdy platí:

=M Mu n

. (8)

Redukční součinitel je zaveden pře-

devším z důvodu zajištění dostatečné

rezervy přetvoření (duktility). Velikost

redukčního součinitele je závislá na ty-

pu porušení. Při porušení drcením be-

tonu je redukční faktor uvážen hodno-

tou ϕ = 0,65, která vychází z ACI 318

[12]. V případě porušení přetržením

FRP výztuže nabývá hodnoty ϕ = 0,55.

Aby byly zohledněny tolerance při vý-

stavbě a zavedena dostatečná spoleh-

livost návrhu, redukční faktor pro drce-

ní betonu má být uvažován až od úrov-

ně vyztužení Af > 1,4Af,bal. Pro mezileh-

lé hodnoty plochy výztuže Af je možno

lineárně interpolovat.

CSA S806-12

Součinitel odolnosti materiálu ϕf, který

norma [3] zavádí, zohledňuje odlišnosti

materiálových vlastností, vliv dlouhodo-

bě působícího zatížení a typ použitých

vláken. Dle [3] je pro všechny typy vlá-

ken bez rozdílu roven 0,75, avšak při

porušení prvku přetržením výztuže de-

finuje požadavek na snížení jejího vy-

užití [3]. Norma pro mostní konstruk-

ce CHBDC (Canadian Highway Bridge

Tab. 1 Hodnoty součinitele CE [2] ❚ Tab. 1 Environmental reduction factor CE [2]

Podmínky Typ vláka CE

beton na vzduchu a v suchuCFRP 1,0

GFRP 0,8

beton v zemině a/nebo vystavený voděCFRP 0,9

GFRP 0,7

Tab. 2 Hodnoty součinitele ηa [7] ❚ Tab. 2 Environmental conversion factor ηa [7]

Podmínky Typ vlákna Matrice ηa

beton nevystaven vlhkostiCFRP

Vinylester

nebo

epoxid

1,0

GFRP 0,8

beton vystaven vlhkostiCFRP 0,9

GFRP 0,7



Design Code, 2006 dle ISIS Canada

[4]) však již typ použitých vláken rozli-

šuje. Definuje rozdílnou hodnotou sou-

činitele ϕf:

• ϕf = 0,75 pro CFRP výztuž,

• ϕf = 0,50 pro GFRP výztuž.

Součinitel odolnosti materiálu je zave-

den shodně s [2] – tj. dle vztahu (8). Je

nutno poznamenat, že norma [3] vychá-

zí z novějších poznatků.

fib Bulletin No. 40

Návrhová pevnost FRP výztuže v tahu

ffd je v souladu s [5] a [8] určena z cha-

rakteristické hodnoty tahové pevnos-

ti dle vztahu:

=ff

fdfk

f

. (9)

Součinitel γf je pro všechny typy vlá-

ken shodný a roven hodnotě 1,25.

Charakteristická hodnota tahové pev-

nosti má být uvážena jako 5% kvantil

normálního rozdělení. Únosnost průře-

zu je dále redukována v souladu s [8]

a [9] využitím parciálního materiálové-

ho součinitele betonu. Postup v rám-

ci krátkodobé pevnosti neuvažuje s re-

dukcí vlivem okolního prostředí. Ten-

to zavádí až při stanovení dlouhodobé

odolnosti/únosnosti.

CNR-DT 203/2006

Charakteristická hodnota mezního po-

měrného přetvoření FRP výztuže v ta-

hu εfk je v rámci postupu uvedeného

v [7] upravena dvojicí součinitelů. Sou-

činitel ηa zohledňuje (shodně s [2]) vliv

prostředí (vlhkosti) (tab. 2). Hodnoty re-

dukčních součinitelů jsou shodné s [2].

Dále je uvážen parciální materiálový

součinitel γf, jenž je pro FRP výztuž za-

veden hodnotou 1,5, která se s ohle-

dem na zkušenosti jeví značně konzer-

vativní (obr. 4). Návrhová hodnota mez-

ního poměrného přetvoření εfd je pak

dána vztahem:

= 0,9fd a

fk

f

. (10)

Koeficient 0,9 v (10) je v normě [7] za-

veden z důvodu snížení mezního pře-

tvoření v případě namáhání ohybem.

Stanovení dlouhodobé návrhové

hodnoty únosnosti

Dlouhodobé chování FRP výztuže je

ovlivněno velikostí dlouhodobě půso-

bícího zatížení a okolním prostředím

[1]. Všechny návrhové přístupy uvede-

né v [1] proto omezují hladinu přípust-

ného napětí ve FRP výztuži od dlouho-

době působícího zatížení. Jednotlivými

přístupy stanovená dlouhodobá únos-

nost jednoduchého ohýbaného prv-

ku (shodně s krátkodobou únosností)

je uvedena v příkladu na závěr článku.

ACI 440.1R-15

Směrnice [2] požaduje, aby napětí ve

výztuži od dlouhodobého zatížení ff,s

bylo nižší než maximální krátkodo-

bá hodnota pevnosti výztuže v tahu ffu

stanovená dle vztahu (6) a redukovaná

v závislosti na typu FRP výztuže:

• 0,2ffu pro GFRP výztuž,

• 0,55ffu pro CFRP výztuž.

Směrnicí požadované omezení napětí

vychází ze zkušeností a pouze omeze-

ně vystihuje skutečné chování výztuže,

přičemž je nepřesné především pro vý-

ztužné prvky s vysokou počáteční ta-

hovou pevností. Napětí od dlouhodobě

působícího zatížení ff,s je uváženo jako

suma všech stálých zatížení a dlouho-

době působících proměnných zatížení.

CSA S806-12

Norma [3] přistupuje k omezení napě-

tí ve výztuži obdobně jako směrnice [2].

Odlišná je pouze hladina přípustného

dlouhodobě působícího zatížení. Na-

pětí ve výztuži by nemělo překročit ná-

sledující mezní hodnoty určené z počá-

teční návrhové tahové pevnosti ffrpu:

• 0,25ffrpu pro GFRP výztuž,

• 0,65ffrpu pro CFRP výztuž.

Pro GFRP výztuž je navíc požadová-

no, aby přetvoření výztuže od dlouho-

době působícího zatížení nepřekročilo

hodnotu 0,2 %. Tento limit je stanoven

v návaznosti na zkušební postupy de-

finované pro ověření spolehlivosti FRP

výztuží normou [11]. Shodně s [2] je

dlouhodobě působící zatížení uváženo

jako suma všech stálých a dlouhodobě

působících nahodilých zatížení.

fib Bulletin No. 40

Na rozdíl od podkladů [2] a [3], kte-

ré omezují maximální působící napě-

tí ve výztuži spíše zvyklostně, je v rám-

ci podkladu [5] vliv dlouhodobě půso-

bícího zatížení a okolních podmínek

zohledněn komplexněji a v návaznos-

ti na pravidla definovaná v [9]. Reduk-

ce dlouhodobé tahové pevnosti je pro-

vedena součinitelem ηenv,t, který je de-

finován vztahem:

=f

f R

1

100

100

env,tfk

fk,1000h 10

n , (11)

kde ffk,1000h je dlouhodobá únosnost

FRP výztuže v tahu pro čas 1 000 h,

ffk je krátkodobá charakteristická pev-

nost FRP výztuže v tahu, R10 je reduk-

ce pevnosti za dekádu logaritmického

času a n je součinitel zahrnující vliv pro-

středí a životnost konstrukce. Součini-

tel n se stanoví dle vztahu:

= + + +n n n n nmo T SL d

, (12)

kde jednotlivé parametry vyjadřující dílčí

vlivy jsou uváženy následovně:

• nmo zohledňuje vlhkost prostředí, mů-

že nabývat hodnot:

- –1 – pro suché prostředí – relativní

vlhkost (RH) cca 50 %, tj. třída pro-

středí XC1 dle [8],

- 0 – konstrukce občas v kontaktu

s vodou – RH cca 80 %, tj. třída

XC3, XD1, XD3, XS1, XS3),

- +1 – pro mokré prostředí s RH =

100 %, třídy XC2, XC4, XD2, XS2,

• nT zohledňuje teplotu prostředí, na-

bývá hodnot:

- –0,5 – pro střední roční teplotu

v místě obvyklou nižší než +5 °C

- 0 – teplota +5 až +15 °C,

- +0,5 – teplota +15 až +25 °C,

- +1 – teplota +25 až +35 °C,

• nSL zohledňuje předpokládanou ži-

votnost konstrukce, nabývá hodnot:

- +1 – životnost 1 rok,

- +2 – životnost 10 let,

- +2,7 – životnost 50 let,

- +3 – životnost 100 let,

• nd zohledňuje případnou rozdílnost

průměru výztuže oproti testovanému

vzorku, může nabývat hodnot:

- 0 – shodný či větší průměr než byl

testovaný,

- +0,5 – průměr je nižší, cca 75 %

testovaného,

- +1 – průměr je nižší, cca 50 % tes-

tovaného.

Očekávané hodnoty součinitele ηenv,t

se pohybují v intervalu cca 1,1 až 3

v závislosti na prostředí a požadova-

né životnosti prvku. V případě, že není

známa dlouhodobá únosnost FRP vý-

ztuže v tahu pro čas 1 000 h expozice

v daném prostředí ffk,1000h, může být

využit konzervativní vztah:

=R

1

100

100

env,t

10

n+2 . (13)

Výsledná dlouhodobá únosnost FRP

výztuže v tahu ffdLT je dána vztahem:

=ff

fd

LT fk

env,t f

. (14)

Mezní přípustné dlouhodobé napě-

tí FRP výztuže v tahu (tj. dlouhodobá

únosnost výztuže) pak musí být vyšší

nežli účinek kvazistálé kombinace zatí-

žení stanovené v souladu s [9].



CNR-DT 203/2006

Dlouhodobé účinky zatížení a vliv pro-

středí jsou v rámci výpočtu dle [7]

zohledněny redukcí počáteční tahové

pevnosti FRP výztuže součinitelem η1,

který je závislý na typu vláken (tab. 3).

Výsledná dlouhodobá tahová pev-

nost FRP výztuže ffd,lim je určena jako:

=fff

fd,lim a 1k

f

, (15)

kde ffk je charakteristická hodnota pev-

nosti FRP výztuže v tahu a γf je souči-

nitel spolehlivosti FRP výztuže (pro pří-

pad dlouhodobých účinků je roven hod-

notě 1). Norma [7] připouští s ohledem

na dlouhodobé účinky zatížení stanove-

né z kvazistálé kombinace dle [9] nej-

vyšší využití CFRP výztuže, pro GFRP

výztuž je limit srovnatelný s požadavky

normy [3].

SROVNÁNÍ NÁVRHOVÝCH

POSTUPŮ

Dle všech uvedených postupů byla pro

jednoduchý ohýbaný prvek stanove-

na mezní ohybová únosnost. Prove-

dené výpočty jsou srovnány s výsled-

ky reál ného experimentu. Moment na

mezi únosnosti byl stanoven v krátko-

dobé a dlouhodobé návrhové hodno-

tě a též i s použitím středních materiá-

lových charakteristik naměřených na

reálných vzorcích (pro porovnání s vý-

sledky experimentu).

Geometrie posuzovaného prvku je

uvedena na obr. 3. Prvek byl vyroben

z betonu třídy C30/37 (střední pevnost

stanovená na krychlích cca 48,5 MPa)

a vyztužen dvojicí prutů GFRP výztu-

že průměru 14 mm (tab. 4). Pro stano-

vení dlouhodobé únosnosti bylo před-

pokládáno vnější mokré prostředí (tj.

součinitel CE a ηa= 0,7), součinitel ηenv,t

dle [5] je uvážen hodnotou 3. Pro ji-

né aplikační oblasti (požadovanou ži-

votnost) by redukční součinitele nabý-

valy nižších hodnot. Výpočtem stano-

vené momenty únosnosti jsou uvede-

ny v tab. 5 a na obr. 4 (zeleně střední

hodnoty, modře návrhové krátkodobé,

žlutě návrhové dlouhodobé hodnoty

únosnosti).

ZÁVĚR

V textu článku jsou uvedeny a vzájem-

ně porovnány nejčastěji využívané ná-

vrhové postupy pro dimenzování beto-

nových ohýbaných prvků vyztužených

FRP výztuží. Je nutno podotknout, že

využití zahraničních návrhových po-

stupů (především ACI 440.1R-15 [2]

a CSA S806-12 [3]) s sebou nese nut-

nost stanovit zatížení dle kompatibil-

ních souvisejících norem. Samozřejmě

nelze kombinovat zatížení stanovené

v souladu s EN 1991 a únosnost sta-

novenou dle standardů [2] a [3]. Také

stanovení návrhových (dle terminologie

[2] zaručených) hodnot materiálů je od-

lišné. Oproti tomu návrhy dle fib Bulle-

tin No. 40 [5] a CNR-DT 203/2006 [7]

jsou kompatibilní s ustanovením v sou-

časnosti používaných EN norem.

Výsledky srovnání výpočtů mezní

únosnosti jednoduchého ohýbaného

prvku dle jednotlivých návrhových po-

stupů nelze zobecňovat, především

pro jiné typy porušení a další typy FRP

výztuží budou obdržené výsledky od-

lišné. Závěry jsou však využitelné pře-

devším v případě nízkého stupně vy-

ztužení prvku, kdy rozhoduje o únos-

nosti odolnost nejběžněji dostupné

GFRP výztuže. Z výsledků je patrno,

že nejbezpečnějších (nejkonzervativ-

nějších) hodnot únosnosti je dosaženo

při využití směrnice [2], která význam-

ně redukuje únosnost průřezu a zá-

roveň též krátkodobou i dlouhodo-

bou tahovou únosnost FRP výztuže.

Obr. 3 Geometrie prvku a poloha břemen při zatěžovací zkoušce ❚

Fig. 3 Dimensions of the member and position of applied load during

experiment

Obr. 4 Porovnání teoreticky a experimentálně stanovených hodnot

únosnosti prvku vyztuženého GFRP výztuží ❚ Fig. 4 Comparison

of theoretically and experimentally determined load bearing capacity

of member reinforced with GFRP reinforcem ent

Tab. 3 Hodnoty součinitele η1 [7] ❚ Tab. 3 Conversion factor for long-term effects η1 [7]

Způsob zatěžování Typ vlákna Matrice η1

kvazistálé a/nebo cyklické (dotvarování,

relaxace, únava)

CFRP Vinylester nebo

epoxid

0,9

GFRP 0,3

Tab. 4 Materiálové charakteristiky GFRP výztuže ❚ Tab. 4 Material properties of GFRP

reinforcement

Veličina

Střední

hodnoty

Zaručené

hodnoty

[2] a [3]

Charakteristické

hodnoty

[5] a [7]

pevnost v tahu [MPa] 671,30 547,10 603,10

mezní přetvoření [‰] 20,98 17,10 18,85

modul pružnosti [GPa] cca 40, uvážena střední hodnota

Tab. 5 Mezní ohybový moment [kNm] stanovený dle [2] až [7], uvedena střední, krátkodobá

a dlouhodobá únosnost; výsledek experimentu značí střední hodnotu únosnosti sady vzorků ❚

Tab. 5 Ultimate bending moment [kNm] determined according to [2] to [7]; mean, short-term

and long-term ultimate moment are stated. The result of the experiment is an average value from

set of specimens

Návrhový postupStřední

hodnoty

Návrhové hodnotyExperiment

krátkodobé dlouhodobé

ACI 440.1R-15 8,25 3,95 1,55

10,50CSA S806-12 8,40 5,15 2,80

Bulletin No. 40 9,35 6,30 3,15

CNR-DT 203/2006 9,35 4,85 2,50

3 4



Především limitní hodnoty dlouhodo-

bé únosnosti vycházejí z velmi konzer-

vativních experimentálních dat a pro

některé FRP výztuže jsou značně de-

valvující. Návrhové postupy [3] a [5]

již reflektují nové poznatky a přede-

vším zkušenosti z aplikace těchto ma-

teriálů v reálných stavbách. Stanove-

ní dlouhodobé únosnosti prvku dle [5]

navíc umožňuje zohlednit požadova-

né vstupní proměnné (životnost, okolní

prostředí apod.) a pružně tak reagovat

na požadavky konkrétního projektu. Ve

srovnání s [3] či [7] je tento postup vý-

znamně komplexnější a umožňuje zo-

hlednit skutečné vlastnosti využité FRP

výztuže.

Projektant by měl obezřetně přistu-

povat k informacím o únosnosti a dal-

ších mechanických vlastnostech FRP

výztuže definovaných odlišnými vý-

robci/dodavateli různě. Je nutno pře-

devším požadovat detailní informa-

ce o vlastnostech, způsobu testová-

ní a kontrole kvality při výrobě. Existu-

je značné množství typů FRP výztuží

od různých dodavatelů a jejich chová-

ní v současné době nelze paušalizo-

vat. Při návrhu využitá FRP výztuž by

tak měla být v rámci projektu přesně

specifikována.

Při návrhu je třeba věnovat pozor-

nost především dlouhodobé spolehli-

vosti prvku, správně zohlednit působí-

cí činitele ovlivňující životnost výztuže

a též i způsob porušení navrhovaného

prvku. Je třeba uvážit i požadovanou

požární odolnost konstrukce v sou-

ladu s platnými předpisy a při návrhu

požadavky zohlednit volbou krycí vrst-

vy, provedením detailů kotvení, příp.

sekundární ochranou prvku [1].

Prezentované výsledky byly získány za finanční

podpory projektu Technologické agentury

ČR TA04010881 „Stanovení dlouhodobé

spolehlivosti kompozitních výztuží s ohledem

na zvýšení jejich užitných vlastností“ a interních

projektů FAST-S-15-2899 „Využití progresivních

FRP materiálů v odolných konstrukcích“

a FAST-J-17-4555 „Únava vnitřních kompozitních

výztuží při vysokocyklickém namáhání a jejich

soudržnost s betonem”.

Ing. František Girgle, P h.D.


Ing. Ondřej Januš


Ing. Anna Matušíková


prof. R NDr. Ing. Petr

Štěpánek, CSc.


všichni: Fakulta stavební VUT v Brně

Text příspěvku byl posou zen odborným lektorem.

The text was reviewed.

INZERCE PRO VÁS !

Formát Umístění Cena v KčA4 4. strana obálky 80 000,-A4 3. strana obálky 50 000,-A4 vnitřní strana 35 000,-

1/2 A4 vnitřní půlstrana 20 000,-1/3 A4 vnitřní třetina strany 15 000,-1/4 A4 vnitřní čtvrtstrana 12 000,-1/6 A4 inzerát nebo tisková zpráva 8 000,-1/8 A4 inzerát nebo tisková zpráva 6 000,-

propagační článek – za každou celou stranu

30 000,-

vklad vlastních propagačních materiálů 8 000,-

C E N Í K ❚

Ceny jsou uvedeny bez DPH.Způsob placení: inzerce a PR články jsou placeny na základě faktury vystavené po jejich vytištění v časopise. Klient obdrží současně s fakturou dva výtisky časopisu, v případě záj mu lze přiobjednat větší množství.

S L E V Y : při opakování inzerátu v rámci ročníku . . . . . . . . . . . . – 10 % pro členy SVC ČR, SVB ČR, ČBS ČSSI a SSBK . . . – 15 %při objednání inzerce do konce ledna . . . . . . . . . . – 10 %při objednání celoroční inzerce (6 ks) . . . . . . . . . . . – 5 %

Jiné možnosti či kombinace po dohodě s redakcí.

P Ř I R Á Ž K Y :přesné umístění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +10 %grafi cké zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +10 %

www.betontks.cz

P Ř Í J E M I N Z E R C E ❚

Beton TKS, s. r. o.

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel.: 602 839 429, e-mail: [email protected]

Číslo Hlavní témaObjednání

inzerceDodání inzerce

Datum vydání

1/2017 Sakrální stavby 16. 1. 2017 24. 1. 2017 15. 2. 2017

2/2017Materiály a technologie

15. 3. 2017 24. 3. 2017 13. 4. 2017

3/2017Sanace a rekonstrukce

15. 5. 2017 24. 5. 2017 15. 6. 2017

4/2017 Mosty 14. 7. 2017 24. 7. 2017 15. 8. 2017

5/2017Pozemní stavby

15. 9. 2017 22. 9. 2017 16. 10. 2017

6/2017Dopravní stavby

15. 11. 2017 24. 11. 2017 15. 12. 2017

T E C H N I C K É Ú D A J E ❚P R E - P R E S S

zlom InDesignpřibalit použitá písma a obrázky

inzerce Acrobat režim CMYK, formát PDF

grafikaPhotoshop (bitmapa)

režim CMYK, formát TIFFmin. rozlišení 300 b/p monochromatický režim, formát TIFFmin. rozlišení 600 b/p

Illustrator (vektory) režim CMYK, formát AImédia CD, DVD, USB flash PC / MAC

T I S K

čistý formát (maketa) 210 x 297 mmbarevnost 4 barvy (CMYK)technologie tisku plochý ofsetpapír obálka 250 g/m2 lesklá křída/laminopapír vnitřní strany 150 g/m2 matná křídatiskový rastr / rozlišení 175 lpi / 3810 dpi

Nepoužívejte prosím formát Corel, ale export pro AI (všechny texty v křivkách, obrázky ve CMYK režimu). Není možné použít inzeráty z PowerPointu a Wordu.

E D I Č N Í P L Á N B E T O N T K S N A R O K 2 0 1 7 ❚

Literatura:[1] GIRGLE, F., PROKEŠ. J., JANUŠ, O.,

KOSTIHA. V., ŠTĚPÁNEK, P. Kom po-zitní výztuž do betonu – per spek tivní materiál pro odolné a trvanlivé betonové konstrukce. Beton TKS. 2017, roč. 17, č. 2, s. 50–55.

[2] ACI 440.1R-15. Guide for the design and construction of concrete reinforced with FRP bars. Farmington Hills, Michigan, USA: American Concrete Institute (ACI), 2015.

[3] CSA S806-12 – Design and construction of building structures with fibre-reiforced polymers. Canadian Standards Association (CSA), 2012.

[4] Design Manual No. 3. Rein forcing concrete structures with fibre reinforced polymers. Winnipeg: ISIS Canada, 2006. 150 p.

[5] fib Bulletin No. 40. FRP reinforcement in RC structures. Lausanne, Switzerland: International federation for structural conc rete, 2007. ISBN 978-2-88394-080-2.

[6] fib Model Code for Concrete Structures 2010. Lausanne, Switzerland: International federation for structural concrete, 2013. ISBN 978-3-433-03061-5.

[7] Technical Document CNR-DT 203/2006: Guide for the Design and Construction of Concrete Structures Reinforced with Fiber -Reinforced Polymer Bars. Rome: ITA, 2007. 39 s.

[8] ČSN EN 1992-1-1, ed. 2, 73 1201. Eurokód 2: Navrhování betonových konstr ukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Praha: ÚNMZ, 2011.

[9] ČSN EN 1990, ed. 2, 73 0002. Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí. Praha: ÚNMZ, 2015.

[10] ISO 10406-1:2015. Fibre-reinforced polymer (FRP) reinforcement of concrete – Test methods – Part 1: FRP bars and grids. Geneva, Switzerlan d, 2015.

[11] CSA S807-10 – Specification for fibre-reinforced polymers. Canadian Standards Association (CSA), 2010. ISBN 978-1-55491-394-7.

[12] ACI 318-14. Building code requirements for structural concrete and commentary. Farmington Hills, Michigan, USA: American Concrete Institute (ACI), 2014.

[13] SKSI: MANUÁL na navrhovanie GFRP výstuže do betónových konštrukcií. Bratislava: Jaga Group, 2015. ISBN 978-80-8076-117-2.

VYUŽITÍ DYNAMICKÝCH NEDESTRUKTIVNÍCH METOD

PRO ODHAD POŠKOZENÍ TEPELNĚ NAMÁHANÝCH

SPRÁVKOVÝCH HMOT URČENÝCH K OPRAVĚ BETONOVÝCH

KONSTRUKCÍ ❚ USE OF DYNAMIC NON-DESTRUCTIVE

METHODS FOR ESTIMATING THE DAMAGE OF REPAIR

MATERIALS FOR REPAIRING CONCRETE STRUCTURES AFTER

HIGH TEMPERATURE LOADS



Jiří Brožovský

Dynamické nedestruktivní metody, konkrét-

ně ultrazvuková impulsová a rezonanční, jsou

využívány i pro hodnocení degradace staveb-

ních materiálů, např. při stanovení odolnos-

ti při zmrazování a rozmazování či odolnosti

proti působení agresivních médií na betony.

Pro zkoušky mrazuvzdornosti betonu a přírod-

ního kamene jsou tyto metody kodifikovány

v příslušné české technické normě – beton

(ČSN 73 1322, ČSN 73 1380), přírodní kámen

(ČSN EN 14146). Norma ČSN 73 1380 je určena

k hodnocení odolnosti při zmrazování a rozma-

zování s ohledem na porušení vnitřní struktury

betonu. V rámci výzkumu správkových malt

byla ověřována využitelnost těchto metod pro

hodnocení míry degradace v důsledku působení

vysokých teplot, protože při působení vysokých

teplot na správkové malty pro opravy betono-

vých konstrukcí dochází k nevratným změnám

v jejich vnitřní struktuře (mikrotrhliny, zvýšení

pórovitosti a další defekty), které se projeví na

objemové hmotnosti, pevnostech i na parame-

trech z měření dynamickými nedestruktivními

metodami. Změny ve vnitřní struktuře správko-

vých malt lze hodnotit na základě pevností v tlaku

a tahu za ohybu nebo s využitím dynamické

nedestruktivní metody. V článku jsou uvedeny

poznatky o využití parametrů z měření ultrazvu-

kovou impulsovou a rezonanční metodou pro

srovnávací hodnocení změn ve vnitřní struktuře

správkových hmot od působení vysokých teplot.

Pro hodnocení těchto změn byly využity dyna-

mické moduly pružnosti v tlaku a tahu a relativní

dynamické moduly. Změny těchto parametrů

jsou ve vysoké korelační závislosti se změnami

objemových hmotností a pevností, které jsou

důsledkem teplotních změn ve vnitřní struktuře

správkových hmot. Pro posouzení míry degrada-

ce správkových hmot po působení vysokých tep-

lot jsou využitelné obě dynamické nedestruktivní

metody. V technické praxi jsou dostupnější pří-

stroje pro měření ultrazvukovou impulsovou než

pro měření rezonanční metodou. ❚ Dynamic

non-destructive methods, particularly ultrasonic

impulse and resonance, are also used to estimate

the rate of degradation of building materials, e.g.

when determining the freeze-thaw resistance

or resistance to aggressive media on concrete.

For tests of frost resistance of concrete and

natural stone these methods are codified in the

relevant Czech technical standard – concrete

(ČSN 73 1322, ČSN 73 1380), natural stone (ČSN

EN 14 146). Standard ČSN 73 1380 is designed

to assess the freeze-thaw resistance with respect

to the violation of the internal structure of the

concrete. The use of these methods for the

assessment of the degree of degradation due to

the effects of high temperatures has been verified

as part of the management mortar research, as

irreversible changes in their internal structure

(micro cracks, increased porosity and other

defects) occur in high temperatures on repair

mortars for concrete structures, which results in

the density, the strength and the parameters from

the measurements by dynamic non-destructive

methods. Changes in the internal mortar structure

can be evaluated on the basis of compressive

and flexural strengths or the use of a dynamic

non-destructive method. The paper presents

the knowledge about the use of parameters

from the ultrasonic pulse and resonance method

for the comparative evaluation of changes in

the internal structure of administration masses

from the effects of high temperatures. Dynamic

Young´s moduli of elasticity and relative dynamic

moduli of elasticity were used to evaluate these

changes. Changes in these parameters are in

high correlation with changes in bulk weights and

strengths that result from temperature changes

in the internal structure of building materials.

Two dynamic non-destructive methods are used

to assess the rate of degradation of coating

materials after exposure to high temperatures.

In practice, ultrasonic pulse measurement

devices are more available than for resonance

measurement.

Dynamické nedestruktivní metody, kon-

krétně ultrazvuková a impulsová meto-

da, jsou při zkoušení stavebních hmot

využívány k stanovení dynamického

modulu pružnosti, pevností materiálů,

event. pro hodnocení jejich porušení.

V technických normách jsou kodifiko-

vány postupy pro různé využití uvede-

ných metod. Pro zjišťování dynamické-

ho modulu pružnosti jsou postupy kodi-

fikovány v ČSN 73 1371 [5] (ultrazvuko-

vá impulsová metoda) a ČSN 73 1372

[6] (rezonanční); v ČSN EN 13791 [10]

je uveden základní vztah pro stanove-

ní pevnosti v tlaku betonu z rychlosti ší-

ření ultrazvukového impulsu. Ultrazvu-

ková impulsová a rezonanční metoda

jsou uvedeny v normách jako podpůrné

metody při hodnocení mrazuvzdornosti

stavebních materiálů, konkrétně pro be-

tony v ČSN 73 1322 [7], ČSN 73 1380

[8] a pro stavební kámen v ČSN

EN 12371 [9] a ČSN EN 14146 [11].

Pro hodnocení změn stavebních mate-

riálů po působení vysokých teplot ne-

jsou postupy pro využívání dynamických

nedestruktivních metod v českých tech-

nických normách kodifikovány.

Problematika využití uvedených nede-

struktivních metod pro hodnocení sta-

vu správkových hmot na bázi silikáto-

vých pojiv s přírodním hutným kame-

nivem vychází z poznatků o vlivu vyso-

kých teplot na beton, které jsou uve-

deny v řadě odborných publikací, např.

[1], [2], [3].

Při působení vysokých teplot na beton

dochází postupně k odpařování kapilár-

ní vody, dehydrataci ettringitu a sádrov-

ce (do 200 oC); následně dochází k po-

rušení některých křemičitých složek

(300 až 500 oC), k rozkladu portlandi-

tu (uvolnění chemicky vázané vody)

a modifikační přeměně křemene (do-

provázené zvětšením objemu křemene

a belitu C2S (500 až 800 oC). Při teplo-

tách 800 až 1 000 oC dochází k rozkla-

du dolomitu a vápence, čedič se taví při

1 000 až 1 200 oC a při 1 300 oC nastá-

vá úplný rozklad betonu. Popsané pro-

cesy v betonu způsobují nevratné změ-

ny v jeho vnitřní struktuře (mikrotrhliny,

zvýšení pórovitosti a další defekty). Ty-

to defekty se projeví na fyzikálně-me-

chanických vlastnostech správkových

hmot a zákonitě změní parametry zís-

kané vyhodnocením měření nedestruk-

tivními metodami.

Vzhledem k tomu, že při působení vy-

sokých teplot vznikají v materiálech na

bázi portlandských cementů s přírod-



ním hutným kamenivem změny ve vnitř-

ní struktuře ve větším rozsahu než při

zkoušce mrazuvzdornosti, byla ověřo-

vána možnost využití ultrazvukové im-

pulsové a rezonanční metody pro hod-

nocení změny stavu správkových hmot

vystavených působení různých teplot,

konkrétně 400 až 800 oC.

PŘEHLED ČESKÝCH

TECHNICKÝCH NOREM

VYUŽÍVAJÍCÍCH DYNAMICKÉ

NEDESTRUKTIVNÍ METODY PŘI

ZKOUŠENÍ MRAZUVZDORNOSTI

Beton

V ČSN 73 1322 Stanovení mrazuvzdor-

nosti betonu [7] se uvažuje s využitím

nedestruktivních metod, konkrétně re-

zonanční a ultrazvukové impulsové. Ne-

uvádí se však konkrétní parametry, na

základě kterých se hodnotí mrazuvzdor-

nost betonu z měření uvedenými meto-

dami. Uvádí se, že beton je považován

za mrazuvzdorný, jestliže ukazatel ne-

destruktivní zkoušky dosáhl hodnoty ur-

čující mrazuvzdornost podle příslušných

norem nebo předpisů.

V ČSN 73 1380 Zkoušení odolnos-

ti betonu proti zmrazování a rozmrazo-

vání – Porušení vnitřní struktury [8] jsou

z nedestruktivních metod využívány ul-

trazvuková impulsová a kladívková re-

zonanční metoda. Jsou uvedeny tři va-

rianty zkušebních postupů zkoušení

mrazuvzdornosti (zkouška na trámcích

100 × 100 × 400 mm, na desce – výřez

o šířce 50 mm z krychle s délkou hrany

150 mm a zkouška CIF – krychle s dél-

kou hrany 150 mm uprostřed rozdělená

deskou z polytetrafluorethylenu). Z mě-

ření nedestruktivní metodou se vypočí-

tá relativní dynamický modul pružnos-

ti RDMn [%]:

=RDMX

X100

nn

0

, (1)

kde Xn je parametr z nedestruktivního

zkoušení po n zmrazovacích a rozmra-

zovacích cyklech a X0 parametr z nede-

struktivního zkoušení před zmrazovací-

mi a rozmrazovacími cykly.

Norma neuvádí kritéria pro hodnocení

mrazuvzdornosti na základě změn rela-

tivních dynamických modulů pružnosti.

Stavební kámen

V ČSN EN 12371 Zkušební metody pří-

rodního kamene – Stanovení mrazu-

vzdornosti [9] se uvažuje s využitím re-

zonanční metody dle ČSN EN 14146

[11]. Z výsledků měření se vypočítá

procentní snížení dynamického modu-

lu pružnosti (Youngova modulu) ΔE [%]:

=EE E

E1000 n

0

, (2)

kde E0 je počáteční měření ve vysuše-

ném stavu provedené před začátkem

cyklů [MPa] a En měření po n cyklech

ve vysušeném stavu [MPa]. Počet cyk-

lů, po nichž snížení dynamického mo-

dulu pružnosti dosáhne 30 %, musí být

zaznamenán.

ČSN EN 14146 Zkušební metody pří-

rodního kamene – Stanovení dynamic-

kého modulu pružnosti (pomocí základ-

ní resonanční frekvence) [11] uvádí po-

stupy pro stanovení podélného dyna-

mického modulu pružnosti z podélné

základní rezonanční frekvence, ohybo-

vého dynamického modulu pružnos-

ti z ohybové základní rezonanční frek-

vence a torzního dynamického modu-

lu pružnosti z torzní základní rezonanč-

ní frekvence.

METODIKA A VYHODNOCENÍ

MĚŘENÍ

V této kapitole je popsána metodika

měření a zkoušek na správkových hmo-

tách vystavených působení vysokých

teplot. Měření a zkoušky byly provádě-

ny na zkušebních tělesech – trámečcích

40 × 40 × 160 mm.

Ultrazvuková impulsová metoda

Při měření ultrazvukovou impulsovou

metodou se vycházelo z ustanovení

ČSN 73 1371 [5]. Ke zkoušení byl pou-

žit ultrazvukový přístroj TICO, vlastní fre-

kvence sond byla 150 kHz. Měření doby

průchodu ultrazvukového impulsu by-

lo prováděno přímým prozvučováním.

Z výsledků měření ultrazvukovou impul-

sovou metodou byly vypočítány:

• rychlost šíření ultrazvukového impul-

su V [km/s],

=VL

T, (3)

• dynamický modul pružnosti v tlaku

a v tahu EU [MPa],

=E DVk

1U

2

2, (4)

• relativní dynamický modul pružnosti

RDMUPPT,ti [%],

=RDMt

t100

UPPT,ti

S,0

S,ti

2

, (5)

kde T je doba průchodu ultrazvukové-

ho impulsu [μs], L délka měřicí základ-

ny [mm], D objemová hmotnost [kg/m3],

k součinitel rozměrnosti prostředí,

tS,0 počáteční doba průchodu ultrazvu-

kových impulsů ve zkušebním tělese

[μs] a tS,ti doba průchodu ultrazvuko-

vých impulsů po teplotním zatížení při

teplotě ti (i = 400, 600 a 800 °C) [μs].

Rezonanční metoda

Vzhledem k tomu, že bylo použito zaří-

zení pro rezonanční kladívkovou meto-

du RT-1, bylo měření prováděno v sou-

ladu s ASTM 215 [4] (dynamické modu-

ly pružnosti) a ČSN 73 1380 [8] (relativní

dynamický modul pružnosti). Vyhodno-

cení bylo prováděno v souladu s ČSN

73 1372 [6] a ČSN 73 1380 [8].

Z výsledků měření ultrazvukovou im-

pulsovou metodou byly vypočítány:


a v tahu z prvního vlastního kmitočtu

podélného kmitání ErL [MPa]

=E L f D4rL

2

L

2, (6)


a v tahu z prvního vlastního kmitočtu

příčného kmitání Erf [MPa]

=E c L f Di

0,07891

rf 1

4

f

2

2, (7)

• dynamický modul pružnosti ve smy-

ku Gr [MPa]

=G k L f D4r

2

t

2, (8)

• dynamický Poissonův koeficient νr [-]

=E

G

1

22

rr

r

, (9)

• relativní dynamický modul pružnos-

ti RDMFF,ti [%]

=RDMf

f100

FF,titi

0

2

, (10)

kde fL je první vlastní kmitočet po-

délného kmitání [kHz], ff první vlast-

ní kmitočet příčného kmitání [kHz],

ft první vlastní kmitočet kroutivého kmi-

tání [kHz], L délka zkušebního těle-

sa [m], D objemová hmotnost [kg/m3],

c1 korekční součinitel zahrnující vliv smy-

ku a setrvačných momentů při kmitá-

ní zkušebního tělesa, i poloměr setrvač-

nosti příčného řezu zkušebního tělesa,

k součinitel charakterizující tvar příčné-

ho řezu zkušebního tělesa, Er dynamic-

ký modul pružnosti v tlaku a tahu z mě-

ření rezonanční metodou [MPa], fti vlast-

ní frekvence měřená po teplotním zatí-

žení při teplotě ti (i = 400, 600 a 800 oC)

[kHz] a f0 je počáteční vlastní frekvence

[kHz].



Ostatní zkoušky správkových

hmot

Pevnost v tlaku a objemová hmot-

nost byly měřeny dle postupu v ČSN

EN 12190 [12] a pevnost v tahu za ohy-

bu dle postupu v ČSN EN 196-1 [13].

Správkové hmoty, teplotní

zatěžování a měření

Pro experimentální práce byly zvoleny

čtyři druhy správkových hmot:

• SI – pojivo portlandský cement CEM I

42,5R, plnivo normalizovaný křemičitý

písek, W/C = 0,5,

• SII – pojivo hlinitanový cement, plnivo

normalizovaný křemičitý písek, W/C

= 0,4,

• SIII – pojivo portlandský směsný ce-

ment CEM II/B-M(S-LL) 32,5R, pří-

rodní drcené kamenivo 0/2 mm, W/C

= 0,43, polymerní přísada Vinnapas

a polypropylenová vlákna Fibrin 315,

• SIV – průmyslově vyráběná reprofilač-

ní malta s cementovým pojivem, zu-

šlechtěná umělými hmotami a umě-

lými vlákny.

Protože cílem prací bylo ověřit uži-

tí dynamických nedestruktivních metod

pro srovnávací hodnocení změny stavu

vnitřní struktury správkových hmot od

účinků vysokých teplot, zkušební vzor-

ky byly vystaveny působení teplot 400,

600 a 800 oC; izotermická výdrž při da-

né teplotě byla 60 min.

Z každé správkové hmoty byly vyro-

beny čtyři sady ze tří zkušebních těles

(srovnávací vzorky nevystavené teplot-

nímu zatížení pro stanovení pevností;

po jedné sadě pro každou teplotu). Na

vzorcích určených pro teplotní zatěžo-

vání byla před a po teplotním zatížení

prováděna měření ultrazvukovou impul-

sovou a rezonanční metodou a stano-

vení objemové hmotnosti; po teplotním

zatížení byly zjišťovány pevnosti.

VÝSLEDKY ZKOUŠENÍ

V tab. 1 jsou uvedeny výsledky z měře-

ní nedestruktivními metodami a zkou-

šek pevností před teplotním zatížením

a po působení teplot 400 až 800 oC.

V tab. 2 jsou uvedeny relativní dyna-

mické moduly a rozdíly rychlostí šíření

ultrazvukového impulsu a dynamických

modulů pružnosti před a po teplotním

zatěžování. Rozdíly mezi uvedenými pa-

rametry byly vypočítány ze vztahu (11)

a jsou vyjádřeny v %.

=ZZ Z

Z1000 ti

0

, (11)

kde Z0 je parametr z nedestruktivní-

ho zkoušení (V, EU , ErL , Erf ), resp. pev-

nost před vystavením působení teplotní-

ho zatížení, Zti parametr z nedestruktiv-

ního zkoušení, resp. pevnost po půso-

bení teplotního zatížení ti (i = 400, 600

a 800 oC).

Pro ilustraci je v obr. 1 znázorněno

porovnání změn jednotlivých parame-

trů z měření dynamickými metodami,

pevností a relativních dynamických mo-

dulů v závislosti na působící teplotě pro

správkovou hmotu SI.

DISKUSE K DOSAŽENÝM

VÝSLEDKŮM

Pro zhodnocení využitelnosti ultrazvu-

kové impulsové a rezonanční metody

k posuzování stavu správkových hmot,

které byly vystaveny účinkům vysokých

teplot, byly vypočítány rozdíly mezi dy-

namickým, resp. relativním dynamickým

modulem pružnosti z měření ultrazvu-

kovou impulsovou a rezonanční meto-

dou ΔDM [%]:

=DMDM DM

DM100u r

u

, (12)

kde DMu je dynamický, resp. relativní dy-

namický modul z měření ultrazvukovou

impulsovou metodou [GPa], DMr dy-

namický, resp. relativní dynamický mo-

dul z měření rezonanční metodou [GPa].

Percentuální rozdíly mezi dynamic-

kým, resp. relativním dynamickým mo-

dulem z měření ultrazvukovou impulso-

vou a rezonanční metodou jsou uvede-

ny v tab. 3.

Tab. 1 Výsledky měření dynamickými nedestruktivními metodami a zkoušek pevností ❚

Tab. 1 Results of measurements of the dynamic non-destructive methods and strength tests

t D V Eu T EcrL Ecrf ff Rt Rc

[oC] [kg/m3] [km/s] [GPa] [ms] [GPa] [GPa] [kHz] [MPa] [MPa]

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SI

20 2 230 4,41 43,3 36,2 41,5 39,0 5,69 8,8 61,4

400 2 070 3,19 21,1 50,0 20,1 18,8 4,12 7,4 45,6

600 2 043 1,88 7,2 84,5 6,2 5,9 2,39 2,8 30,0

800 2 016 1,48 4,4 108,3 3,3 2,7 1,54 0,4 9,9

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SII

20 2 259 4,55 46,8 35,3 43,0 41,9 5,82 9,3 77,6

400 2 070 2,19 10,0 73,2 9,8 9,5 3,00 2,7 24,2

600 2 069 1,69 5,9 95,3 5,3 5,4 2,23 1,5 22,5

800 2 056 1,33 3,6 120,8 3,0 3,0 1,66 1,3 21,0

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SIII

20 2 160 3,99 34,4 40,0 30,4 29,2 4,98 7,5 40,2

400 1 993 2,71 14,7 58,6 13,0 11,7 3,34 4,3 35,4

600 1 969 1,43 4,1 111,9 3,2 3,2 1,71 2,1 24,6

800 1 903 0,97 1,8 166,2 1,5 1,4 1,18 0,8 10,1

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SIV

20 2 130 4,30 39,4 37,5 34,4 34,3 5,36 7,9 62,6

400 1 907 3,27 20,4 49,1 14,6 14,4 3,75 7,2 54,0

600 1 884 2,09 8,3 77,1 6,2 6,1 2,39 3,9 31,1

800 1 854 1,76 5,8 91,6 3,6 3,5 1,82 1,2 15,5

Tab. 2 Relativní dynamické moduly a rozdíly rychlostí šíření ultrazvukového impulsu

a dynamických modulů pružnosti před a po teplotním zatěžování ❚ Tab. 2 Relative dynamic

moduli of elasticity and differences in ultrasonic pulse velocity and relative dynamic moduli of

elasticity before and after thermal loading

t RDMUPPT RDMUPPT δ δ Rt δ δ Rc δ δ V δ δ EU δ δ Erl δ δ Erf

[oC] [%]

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SI

400 52,4 52,4 -15,3 -26,7 -27,6 -51,4 -50,8 -51,3

600 18,1 17,3 -68,1 -53,0 -57,5 -83,5 -85,2 -85,0

800 11,4 7,4 -94,0 -87,0 -66,3 -89,7 -92,1 -93,1

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SII

400 23,3 26,2 -70,9 -68,8 -51,7 -78,5 -77,4 -77,3

600 13,7 14,8 -83,6 -71,0 -62,9 -87,5 -87,7 -87,1

800 8,6 8,2 -86,3 -73,0 -70,7 -92,2 -93,0 -92,8

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SIII

400 46,7 44,3 -42,6 -12,0 -31,6 -57,1 -57,2 -59,7

600 12,7 11,9 -72,6 -38,9 -64,4 -88,5 -89,8 -89,4

800 5,9 5,7 -88,8 -74,8 -75,7 -94,8 -95,0 -95,1

SPRÁVKOVÁ HMOTA – SIV

400 58,6 59,6 -9,2 -13,7 -23,5 -57,4 -56,9 -57,4

600 23,6 21,9 -50,6 -50,3 -51,4 -83,2 -81,8 -82,2

800 16,7 14,3 -83,6 -75,2 -59,1 -87,5 -89,8 -90,0



Z analýzy výsledků měření vyplynulo:

• se zvyšující se působící teplotou do-

chází k poklesům jak parametrů z ne-

destruktivního zkoušení, tak i pevností.

Míra poklesu pevnosti v tlaku a tahu za

ohybu je různá; pokles pevností v tahu

za ohybu na rozdíl od pevnosti v tlaku

vykazuje stejné trendy jako pokles pa-

rametrů z nedestruktivního zkoušení,

což lze vysvětlit tak, že tahové pevnosti

jsou více ovlivňovány defekty ve vnitřní

struktuře správkových hmot,

• nejsou zásadní rozdíly mezi dynamic-

kými moduly pružnosti z měření ult-

razvukovou impulsovou a rezonanční

metodou. Průměrné rozdíly se pohy-

bují v rozmezí -1,2 až 1,6 % a z hledis-

ka interpretace výsledků měření jsou

nevýznamné,

• při stanovení dynamického modulu

pružnosti z měření ultrazvukovou im-

pulsovou metodou je nezbytné stano-

vit rychlost šíření ultrazvukového im-

pulsu a objemovou hmotnost správ-

kové hmoty,

• náročnější je stanovení dynamických

modulů z měření rezonanční meto-

dou. Zde je nezbytná teoretická přípra-

va měření (očekávané frekvence, po-

měry frekvencí) a v případě, že je vy-

užíván pro hodnocení dynamický mo-

dul pružnosti v tlaku a v tahu z prvního

vlastního kmitočtu příčného kmitání, je

výpočet složitější.

ZÁVĚR

Ultrazvuková impulsová metoda i rezo-

nanční metoda jsou využitelné pro orien-

tační, tzv. porovnávací hodnocení mí-

ry degradace správkových hmot vy-

stavených působení vysokých teplot.

V technické praxi jsou dostupnější pří-

stroje pro měření metodou ultrazvuko-

vou impulsovou než pro měření rezo-

nanční metodou.

Z praktického hlediska se jeví jako nej-

vhodnější veličina pro hodnocení správ-

kových hmot po působení vysokých

teplot relativní dynamický modul pruž-

nosti. Při měření ultrazvukovou impulso-

vou metodou je dostačující zjištění pou-

ze doby průchodu ultrazvukového im-

pulsu a při měření kladívkovou rezo-

nanční metodou se zjišťuje pouze první

vlastní frekvence příčného kmitání.

Uvedené metody a postupy budou vy-

užity při řešení problematiky související

s dynamikou degradace cementových

kompozitů modifikovaných sekundární

krystalizací.

Článek byl vytvořen s finanční podporou projektu

GA ČR 16-25472S „Dynamika degradace

cementových kompozitů modifikovaných

sekundární krystalizací” a v rámci řešení

projektu č. LO1408 „AdMaS UP – Pokročilé

stavební materiály, konstrukce a technologie“

podporovaného Ministerstvem školství, mládeže

a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu

Národní program udržitelnosti I.

doc. Ing. Jiří Brožovský, CSc.


Ústav technologie stavebních

hmot a dílců


Text článku byl posouzen odborným lektorem.

The text was reviewed.

Tab. 3 Percentuální rozdíly mezi moduly pružnosti z měření ultrazvukovou impulsovou a rezonanční metodou ❚

Tab. 3 Percentage differences between the moduli of elasticity from the ultrasonic pulse and resonance method

Správková hmota – SI Správková hmota – SII Správková hmota – SIII Správková hmota – SIV

t ΔEU-rL ΔEU-rf ΔRDM ΔEU-rL ΔEU-rf ΔRDM ΔEU-rL ΔEU-rf ΔRDM ΔEU-rL ΔEU-rf ΔRDM

[oC] [%]

400 -0,6 -0,1 0 -1,1 -1,2 -2,9 0,2 2,6 2,4 -0,4 0,1 -1,1

600 1,7 1,5 0,8 0,2 -0,4 -1,0 1,4 0,9 0,8 -1,4 -0,9 1,7

800 2,4 3,4 3,9 0,7 0,5 0,4 0,2 0,3 0,2 2,3 2,5 2,4

ø 1,2 1,6 1,6 -0,1 -0,3 -1,2 0,6 1,3 1,1 0,2 0,5 1,0

Literatura:[1] AWOYERA, P. O., AKINWUNI, I. I., EDE, A. E., OLOFINNADE, M. O.

Forensic Investigation of Fire-affected Reinforced Concrete Buildings. IOSR Journal of Mechanical and Civil Engineering. 2014, Vol. 11, No. 4, pp. 17–23.

[2] MOHAMED SUTAN, N., JAAFAR, M. S. Evaluation efficiency of nondestructive detection of flaws in concrete. Russian Journal of Nondestructive Testing. 2003, Vol. 39, No. 2, pp. 87–93.

[3] OLOWOFOYEKU, A. M., OLUTOGE, F. A. Domestication Of Pundit Non-Destructive Test Chart In Measuring Compressive Strength Of Normal Strength Concrete Subjected To Elevated Temperature. Australian Journal of Basic and Applied Sciences. 2013, Vol. 7, No. 1, pp. 1–6.

[4] ASTM C215-14. Standard Test Method for Fundamental Transverse, Longitudinal, and Torsional Resonant Frequencies of Concrete Specimens. West Conshohocken, PA: ASTM International, 2014.

[5] ČSN 73 1371. Nedestruktivní zkoušení betonu – Ultrazvuková impulzová metoda zkoušení betonu. Praha: ÚNMZ, 2011.

[6] ČSN 73 1372. Nedestruktivní zkoušení betonu – Rezonanční metoda zkoušení betonu. Praha: ÚNMZ, 2012.

[7] ČSN 73 1322. Stanovení mrazuvzdornosti betonu. Praha: Úřad pro normalizaci a měření, 1968.

[8] ČSN 73 1380. Zkoušení odolnosti betonu proti zmrazování a rozmrazování – Porušení vnitřní struktury. Praha: ČNI, 2007.

[9] ČSN EN 12371. Zkušební metody přírodního kamene – Stanovení mrazuvzdornosti. Praha: ÚNMZ, 2010.

[10] ČSN EN 13791. Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v pre fa brikovaných betonových dílcích. Praha: ČNI, 2007.

[11] ČSN EN 14146. Zkušební metody přírod ního kamene – Stanovení dyna mického modulu pružnosti (pomocí základní resonanční frekvence). Praha: ČNI, 2005.

[12] ČSN EN 12190. Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Zkušební metody – Stanovení pevnosti v tlaku správkových malt. Praha, 1999.

[13] ČSN EN 196-1. Metody zkoušení cementu – Část 1: Stanovení pevnosti. Praha: ÚNMZ, 2016.

Obr. 1 Porovnání

změn jednotlivých

parametrů z měření

dynamickými

metodami, pevností

a relativních

dynamických

modulů v závislosti

na působící

teplotě – správková

hmota SI ❚

Fig. 1 Comparison

of changes of the

particular parameters

of measurement by

dynamic methods,

changes of strength

and relatives

dynamic moduli

depending on the

temperature-repair

mortar SI

1

400 °C

600 °C

800 °C

Ro

zd

íly je

dn

otl

ivých p

ara

metr

ů

a r

ela

tivn

í D

M [%

]

RD

M-U

PP

T

RD

M-F

FT Rt

Rc V

Ec

u

Ec

rL

Ec

rf

60

40

20

0

-20

-40

-60

-80

-100

PANELOVÝ MOTEL ONE, MANCHESTER ❚ PANEL MOTEL ONE,

MANCHESTER


O tom, že výstavba s použitím prefabrikovaných

panelových prvků má v současné stavební

praxi stále své uplatnění i v zahraničí, svědčí

mimo jiné i hotel s názvem Motel One postave-

ný v loňském roce v anglickém Manchesteru.

Tato budova získala dokonce prestižní ocenění

Excellence in Concrete udělované každoročně

britskou Betonářskou společností. ❚ The fact

that structures built from prefab panel elements

appeal to today’s construction practice abroad

too confirms besides others the Motel One hotel

finished in Manchester last year. This building

has been awarded a prestigious Excellence

in Concrete Award by the British Concrete

Society.

Hotel Motel One s kapacitou 330 lů-

žek byl postaven v centru Mancheste-

ru hned u hlavního vlakového nádraží

Piccadilly. Tvoří jej dvě budovy, z nichž

jedna má sedm a druhá čtrnáct nad-

zemních podlaží, a je součástí němec-

kého řetězce Motel One, který posky-

tuje ubytovací služby v 50 hotelech

v osmi evropských zemích.

LOKALITA

Motel One s půdorysem ve tvaru pís-

mene L přiléhá v rušném centru města

k budově Monroes Public House na ro-

hu London Road a Whitworth Street a je

jen pár kroků od historické budovy po-

žární stanice, jež je zařazena na britský

seznam památkově chráněných objektů

(Statutory List of Buildings of Special Ar-

chitectural or Historic Interest).

ZAČLENĚNÍ DO OKOLNÍ

ZÁSTAVBY

Primární úkol architekta byl od počátku

jasný – navrhnout Motel One tak, aby

i přes svůj velký objem co nejpřirozeně-

ji splynul s okolní zástavbou, což neby-

lo snadné s ohledem na množství růz-

ných architektonických stylů okolních

budov. Navíc měl hotel vytvořit klid-

nou a důstojnou kulisu sousední his-

torické požární stanici na ulici London

Road, která vyniká malebným členěním

střechy a fasádou z barevných cihel,

terakoty a fajánsové keramiky.

ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH

Architektonický záměr se podařilo reali-

zovat mimo jiné díky použití prefabriko-

vaných betonových prvků. Výsledkem

je moderní, elegantní, až funkcionalistic-

ká fasáda, kterou tvoří betonové panely

z probarveného portlandského cemen-

tu a cornwallského písku, jejichž finální

povrch byl upraven leptáním. V souladu

s probíhající, také prefabrikovanou

vý stavbou na nedalekém náměstí

Piccadilly Place byly panely vyrobeny ve

světlé barvě přírodního portlandského

kamene.

Prvkem, který tvoří vazbu mezi ho-

telem a architektonickou výzdobou

požární stanice či budovy na adrese

3 Piccadilly Place, jsou historizují-

cí okenní hliníkové rámy s bronzovou

patinou. Svou lehkostí tvoří tento de-

tail zároveň vhodný kontrapunkt k fasá-

dě z betonu.

Jednou z priorit zadavatele bylo zho-

tovit okna o malé šířce, avšak s výškou

přes celé podlaží. Ve finále byla okna

s meziokenními pilíři stejné šířky rozmís-

těna v pravidelném rastru typickém pro

průmyslovou zástavbu, která je součás-

tí dědictví tohoto města.

V neposlední řadě se začlenění do

okolí v architektonickém návrhu proje-

vilo v rozdělení hotelu do dvou samo-

statných budov s rozdílnou výškou, kte-

rá na jihu koresponduje s nižšími budo-

vami a postupně se zvedá k výškovým

budovám na severní straně.

STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ

Hlavní dodavatel byl vybrán a přizván již

na začátku projektu, aby se stal cenným

členem týmu a zajistil, že dodávky ma-

teriálů a zajištění staveniště budou na-

plánovány a řízeny již od rané fáze. To-

to rozhodnutí se během výstavby něko-

likrát osvědčilo.

Od samého počátku byl do výstavby

zasvěcen také výrobce prefabrikova-

ných panelů, který přispěl k zdárnému

průběhu výstavby řadou relevantních

připomínek a doporučení vyplývajících

z jeho bohatých zkušeností.

Spodní stavba včetně 1. NP je žele-

zobetonová monolitická, zbývající podla-

ží jsou zhotovena z betonových prefab-

rikátů (stěny, stropní panely, fasádní pa-


1

2


nely a sprchové buňky). Výstavba kaž -

dého „prefabrikovaného“ podlaží trvala

v průměru 1,5 týdne.

LOGISTIKA

Velmi omezený prostor staveniště přilé-

hal k tramvajové trati, která vede na ná-

draží Piccadilly. Na rušném místě v cen-

tru města jsou vždy zvýšená potenciál-

ní bezpečnostní rizika a práci ztěžuje

omezený přístup k dodávkám stavební-

ho materiálu a minimální prostor pro je-

ho skladování přímo na místě.

Použití prefabrikovaných prvků by-

lo ideálním řešením, které umožnilo

výhodně využít přípravu mimo vlast-

ní místo staveniště. Výrobou prefab-

rikovaných betonových komponentů

v prefě a propracovanou logistikou do-

dávek bylo zajištěno, že omezené pro-

storové možnosti staveniště nepřed-

stavovaly zásadní potíž a zároveň se

tak zamezilo problémům týkajícím se

skladování stavebního materiálu.

VÝROBA PANELŮ

Výrobu betonových komponentů za-

jistila prefa FP McCann ve městě By-

ley, vzdáleném od místa výstavby cca

35 km. Panely, dodávané na místo

dle přesného časového harmonogra-

mu v množství, které přesně odpovída-

lo možnostem stavby k jejich vyzdviže-

ní jeřábem, byly jednak fasádní kompo-

zitní a jednak panely s vysokou povr-

chovou kvalitou pro vnitřní stěny, stro-

py a schodiště.

Fasádní kompozitní panely jsou tvoře-

né vnitřní nosnou deskou, izolací a vněj-

ší obkladovou vrstvou. Tloušťka izolace

je proměnná, tak aby vyhovovala poža-

davkům na součinitel tepelné vodivos-

ti a také v případě potřeby redukovala

hmotnost panelů.

Okna byla do fasádních panelů na-

montována a utěsněna již v prefě. Zve-

dací mechanismy umístěné v těžiš-

ti panelů zajistily, že každý z nich mo-

hl být přepravován a instalován bez

obav z poškození dekorativního povr-

chu a předinstalovaných oken.

Použitím hliníkových forem bednění

pro vnitřní povrchy panelů byla dosa-

žena jejich vysoká kvalita a trvanlivost,

umožňující aplikovat barvu přímo na

betonový povrch. Poloha kabelových

a elektrických rozvodů byla přesně sta-

novena již v počáteční fázi projektování.

INSTALACE PANELŮ

Přímo uprostřed staveniště byl umístěn

jediný věžový jeřáb, kterým montáž-

ní tým zvedal a ukládal všechny strop-

ní a stěnové panely, schodiště, pode-

sty a koupelnové jednotky. Všechny

prefabrikované prvky byly pečlivě osa-

zeny, ukotveny a spoje opatřeny tixo-

tropní zálivkou. Toto řešení je spolehlivé

a má nejen estetické přednosti, ale ta-

ké významně přispívá ke vzduchotěs-

nosti budovy.

EFEKTIV ITA PLÁNOVÁNÍ

Včasná a úzká spolupráce mezi pro-

jekčním týmem, hlavním dodavatelem

a subdodavateli umožnila výrobci pre-

fabrikovaných panelů zvýšit efektivi-

tu práce. Příprava betonových pane-

lů v prefě navíc ušetřila čas a finanč-

ní prostředky tak, že výstavba dosáhla

rychlosti až jedno patro za týden a by-

la zredukována potřeba následných

prací. Odhaduje se, že použité řešení

ušetřilo více než tři měsíce ve srovnání

s instalací obložení a zasklívání na mís-

tě. Minimalizováno bylo také narušení

okolního provozu zejména díky preciz-

nosti v naplánování dodávek panelů na

stavbu.

TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

S ohledem na funkci budovy bylo prio-

ritou zajištění snížení spotřeby energie

a úspora vody. Projekt byl vyhodnocen

v rámci programu BREEAM s důrazem

na dosažení vysokých standardů v ob-

lasti účinnosti hospodaření s vodou

a snížení emisí CO2.

Značná pozornost byla věnována ta-

ké zajištění přirozeného větrání, kte-

rého bylo dosaženo navzdory obtížím

spojeným s umístěním v centru měs-

ta (hluk a znečištění). Všechny pokoje

jsou navrženy tak, aby splňovaly přís-

né akustické specifikace hotelu. Vy-

soce výkonné fasádní ventilátory by-


Obr. 1 Motel One v centru anglického

Manchesteru ❚ Fig. 1 Motel One in the

Manchester city centre

Obr. 2 Interiér pokoje v Motelu One

❚ Fig. 2 Motel One guest bedroom

Obr. 3 Fasádní panely v prefě před osazením

oken ❚ Fig. 3 Facade panels in the prefab

factory before fitting the glazed and sealed

windows

Obr. 4 Instalace prefabrikovaných panelů

❚ Fig. 4 Precast panel installation

Obr. 5 Modulová konstrukce ❚ Fig. 5 Modular construction

3

4

5



ly diskrétně integrovány do obvodo-

vé konstrukce budovy a splňují často

protichůdné požadavky na přirozené

větrání a zároveň vysokou zvukovou

izolaci.

Při návrhu vytápění, větrání a chlaze-

ní byla využita kompletní termální ana-

lýza. Vysoká tepelná absorpce betonu

umožňuje využít tepelné zisky sluneč-

ního záření, vyrovnává kolísání vnitř-

ních teplot a redukuje energetické ná-

roky v době špičky.

ZÁVĚR

Díky efektivní výstavbě, kterou umož-

nilo promyšlené řešení a spolupráce

všech zúčastněných stran již od rané

fáze, byl v centru Manchesteru posta-

ven nový hotel, který vyniká svým ar-

chitektonickým návrhem, technickým

řešením a v neposlední řadě také tím,

že vyhověl i náročnému rozpočtu in-

vestora.

Další stavby, které získaly ocenění

Excellence in Concrete Awards 2016,

jsou na obr. 7 až 11.

Investor Olympian Homes

Architektonický návrh Hodder + Partners

Projektant Capita

Hlavní dodavatel Russells Construction

Dodavatel

prefabrikovaných panelůFP McCann

Článek byl poprvé uveřejněn v časopise

Concrete, Vol. 50, Issue 10. Redakčně zkráceno

Acknowledgement: James Luckey, Concrete –

The Magazine of the Concrete Society

Připravily Barbora Sedlářová

a Lucie Šimečková, redakce

Obr. 6a,b,c Motel One s okolní

zástavbou ❚ Fig. 6a,b,c Exterior of new

Motel One with its environs

Fig. 7 Lee Tunnel, Beckton, London

– the outright winner

Fig. 8 Blavatnik School

of Government,

Oxford

Fig. 10 Outhouse,

Forest of Dean

Fig. 11 Pont Briwet Viaduct,

Penrhyndeudraeth, Gwynedd

Fig. 9 Cockcroft Building,

University of Brighton

6b

6c

6a

27. MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM SANACE 2017

A 3. ROČNÍK KONFERENCE POPÍLKY VE STAVEBNICTVÍ


V e dnech 18. a 19. května 2017 pro-

běhly na Fakultě stavební VUT v Brně

společně sympozium Sanace 2017, po-

řádané Sdružením pro sanace betono-

vých konstrukcí (SSBK), a konference

Popílky ve stavebnictví 2017, pořádaná

Asociací pro využití vedlejších energetic-

kých produktů (ASVEP).

Za organizační tým bychom chtěli po-

děkovat všem účastníkům akce za vel-

mi pozitivní atmosféru, a zejména auto-

rům skvělých a přínosných odborných

příspěvků mimo jiné za to, že prezen-

tovali výsledky své odborné činnosti

na akci, která v současném systému

hodnocení vědy a výzkumu v České

republice nepřináší žádné body. Všichni

přednášející zaslouží vysoké ocenění

za fakt, že napomáhají provázání aka-

demického prostředí i praxe, provázá-

ní základního a aplikovaného výzkumu

a praktických realizací.

Úroveň všech prezentovaných před-

nášek byla vysoká, v oblasti sanací si

získaly tradičně velkou pozornost pří-

spěvky, jejichž autorem či spoluauto-

rem byl matador oboru doc. Ing. Zde-

něk Bažant, CSc. K zamyšlení a disku-

sím nad přístupem k sanacím památ-

kově chráněných objektů vyzývala např.

přednáška Opravy historických objektů

z pozice statika a z hlediska památko-

vé péče, která se na celou problematiku

dívala netradičním pohledem.

Předsednictva obou pořádajících or-

ganizací se v letošním roce rozhod-

la v rámci slavnostního společenského

večera, kterým končil první den koná-

ní sympozia a konference, udělit ceny

pro významné osobnosti ve svých obo-

rech. Významnou osobností v obo-

ru sanací betonových konstrukcí se

po zásluze stal ředitel Kloknerova ústa-

vu ČVUT v Praze doc. Ing. Jiří Ko-

lísko, Ph.D., a ocenění Významná

osobnost v oblasti využití vedlejších

energetických produktů obdržel

Ing. Pavel Donát z vedení společnos-

ti ČEZ Energetické produkty, s. r. o. Vy-

znamenání lze považovat za zásadní

uznání významu a dlouholetých aktivit

obou laureátů v oceňovaných oborech.

Cennými byly i tradiční diskuse v ku-

loárech, které se nejčastěji týkaly bu-

doucnosti v oboru, jak v oblasti sana-

cí konstrukcí, tak zejména v oblasti vy-

užití vedlejších energetických produktů.

Tématem byla jak současná i budoucí

legislativa v oboru vedlejších energetic-

kých produktů, tak třeba praktické rea-

lizace sanací konstrukcí, jejich úroveň,

závislost kvality a trvanlivosti v kontex-

tu systému výběrových řízení, kde je je-

diným rozhodovacím kritériem cena,

apod. Stručně řečeno témata, která

jsou v posledních letech evergreenem

obou oborů.

S pozitivními dojmy se již těšíme na

příští ročníky obou akcí v následujících

letech.

Připravili Ing. Ondřej Anton, Ph.D.,

a Ing. Věra Heřmánková, Ph.D.

Fotografie: Ing. Vít Černý, Ph.D.


Obr. 1 Společné konání sympozia Sanace 2017

a Popílky 2017 zahájili děkan Fakulty stavební VUT v Brně

profesor Rostislav Drochytka, prezident SSBK Ing. Aleš

Jakubík a prezident ASVEP Ing. Pavel Sokol, Ph.D.

Obr. 2 Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., si přebírá

ocenění Významná osobnost v oboru sanací

betonových konstrukcí z rukou prezidenta SSBK

Ing. Aleše Jakubíka

Obr. 3 Člen vědeckého výboru a matador v oblasti

sanací betonových konstrukcí doc. Ing. Zdeněk

Bažant, CSc.

Obr. 4 Prostor atria určený k osobnímu setkání

účastníků

Obr. 5 Během společenského večera si zájemci mohli

pořídit fotografii v historickém kostýmu (na fotografii

Ing. Ondřej Anton, Ph.D., a Ing. Věra Heřmánková, Ph.D.)

1

2 3 4

5

NOVÝ ARCHIV BETON TKS JE KOMPLETNÍ!



Do archivu časopisu Beton TKS na webových stránkách

www.betontks.cz byl v polovině května tohoto roku doplněn

poslední chybějící výtisk – historicky první výtisk z roku 2001.

Archiv je nyní kompletní a obsahuje více než 2 200 článků

uveřejněných během celé doby vydávání časopisu. Jak ar-

chiv vznikal?

Časopis je vydáván již sedmnáctým rokem, a tak objem

publikovaných článků nabyl již úctyhodných rozměrů. Původní

webové stránky obsahovaly jak archiv, tak vyhledávání, ale

pouze v omezené podobě. Když došlo k jejich modernizaci,

bylo nejdůležitější částí zadání vytvořit archiv, ve kterém lze

a rychle vyhledávat, tak aby odpovídal 21. století. Zadání jas-

né, stručné. Samotné projektování a programování databá-

ze archivu a vytvoření webového rozhraní se ukázalo být nej-

jednodušší částí projektu. Problém přišel s naplněním data-

báze vhodnými daty.

Většinu čísel časopisu jsme měli ve formě pdf souborů, kro-

mě prvního ročníku, kdy se tiskové podklady ještě připra-

vovaly „analogovou“ cestou. Každé číslo se muselo digitál-

ně rozstříhat na příslušné články. Po této fázi jsme měli v ru-

ce přes 2 000 článků. A zde se při umístění na web objevil

problém.

Ve světě informačních technologií je 17 let dlouhá doba. Za

ten čas prošel časopis několikrát změnou layoutu a samotný

formát pdf se také velmi výrazně proměnil. Výsledkem by-

lo, že webové prohlížeče neuměly správně rozlišovat a vy-

hledávat texty v pdf souborech. Tím bylo automatické vy-

hledávání zcela vyloučeno. Nějakou dobu jsme zkoušeli vy-

hledávání pomocí algoritmů společnosti Google, ale ani tato

společnost si uspokojivě neporadila se starými formáty na-

šich souborů. Chybovost při vyhledávání textů byla příliš ve-

liká, tím víc, čím hlouběji do minulosti jsme se dostávali. Ne-

snáze byly nejvíce znát mezi lety 2004 a 2005. V pdf sou-

borech z roku 2004 a starších úplně selhávalo rozpoznává-

ní slov i znaků.

Vyzkoušeli jsme i metodu OCR, kdy se jednotlivé soubo-

ry netváří jako dokumenty, ale jako běžný obrázek. V tomto

obrazu se snaží „inteligentní“ software rozpoznávat texty.

I tak bylo nesprávných převodů znaků mnoho, zejména u ně-

kterých starších čísel, v nichž byl použit poněkud „roztaha-

ný“ font s velkými mezerami mezi znaky.

Jelikož jsme chtěli mít vyhledávání s co nejmenším počtem

chyb, nezbývalo než sáhnout k hrubé síle. Bylo zřejmé, že

samotné pdf soubory bohužel nestačí. Ze všech článků by-

lo třeba „vypreparovat“ textovou část. To se dělalo několika

způsoby. U článků do roku 2009 kopírováním pomocí pro-

gramu Adobe Acrobat, u článků mezi lety 2009 až 2005 po-

mocí nástroje Google Docs a u starších článků pomocí OCR

technologie společnosti ABBYY. I tak musel být poté text

vždy ještě ručně zkontrolován – lidská síla je zatím stále ne-

nahraditelná. Až takto připraveným „destilovaným“ textem

jsme mohli databázi doplnit.

Dnes je archiv kompletní a připravený pro vyhledávání ve

všech článcích, které byly za dobu vydávání časopisu pu-

blikovány. Je umožněno vyhledávání v celém obsahu nebo

pouze v názvech článků a lze též vyhledávat podle jména au-

tora. K náhledu jsou připravena jak celá čísla, tak jednotlivé

články (výtisky starší než 18 měsíců jsou k dispozici v pl-

né verzi, mladší výtisky pouze v náhledu (první strany všech

článků) ).

Doufáme, že Vám archiv dobře poslouží.

P.S. Během projektu jsem učinil dvě zajímavá poznání.

Zaprvé, jak i informace uložené v elektronické formě

zastarávají. Formát pdf se za ta léta změnil tak, že nová ver-

ze programu má problémy se zpracováním dokumentů vy-

tvořených před 15 lety. Zadruhé, že ani společnost Goo-

gle není všemocná a její nástroje si neporadí se vším (ales-

poň ne dnes).

Milan Senko

Svaz výrobců betonu ČR


Obr. 1 Úvodní stránka archivu Beton TKS – seřazená vydání a jejich

titulní strany, dostupná jsou jak celá čísla, tak jednotlivé články, výtisky

starší než 18 měsíců jsou k dispozici v plné verzi, mladší výtisky pouze

v náhledu (první strany všech článků)

Obr. 2 Výsledky vyhledávání v archivu na výraz „vodonepropustný“

seřazené podle data vydání od nejmladších článků k nejstarším

1

2

MŮJ DŮM, MŮJ BETON – ČÁST 6



BETONOVÝ BYT

Byt v panelovém domu typu T08B se

nachází na sídlišti v pražské Krči. Od

první společné schůzky přímo na mís-

tě bylo jasné, že stísněný prostor je po-

třeba od základu proměnit a zvýšit je-

ho úroveň kompletní rekonstrukcí. Ne-

kvalitní dispozice a laciné materiály vy-

žadovaly zbavit se všeho nepodstatné-

ho, tedy doslova všeho kromě nosných

konstrukcí. Celý byt nyní vyniká sjed-

nocujícím konceptem i strukturou. Zá-

sadní pro nás byla funkčnost, maximál-

ní využití skromného prostoru, uplat-

nění principiálních slabin jako příleži-

tostí a kontrast přirozených materiálů.

Základní vizuální prvek tvoří přiznané

betonové panely – není potřeba popí-

rat bytostnou identitu bytu.

Z betonových panelů byla oškrábá-

na omítka. Odhalené panely měly pře-

kvapivě vysokou kvalitu z hlediska es-

tetiky i zpracování. Pokud bylo potře-

ba, byly dočištěny broušením a místně

vyspraveny. Následně byly zakonzer-

vovány bezbarvou penetrací určenou

přímo na ošetření pohledových be -

tonů.

Z hlediska navržené dispozice je nej-

důležitější propojení všech místnos-

tí prostornou halou a eliminace nepří-

jemně úzké chodby. Výsledkem je jed-

noduchý, racionální půdorys bez zbyt-

kových ploch přinášející mnohem lep-

ší prostupnost a orientaci. Byť ve fázi

bourání v sobě protilehle prosvícený

prostor redukovaný na strop, stěny

a podlahu nesl výrazný potenciál, na

přání klienta jsme zachovali klasické

rozdělení na samostatný obytný pro-

stor, ložnici a pracovnu. Obývací pokoj

a kuchyně jsou propojeny do vzdušné-

ho celku. Koncentrace úložných pro-

storů v hale umožnila omezení obou

zbývajících místností na jejich primár-

ní funkce, tedy spánek a práci. Bylo

potřeba zvýšit standard hygienických

místností: toaleta se rozšířila o umyva-

dlo, do koupelny přibyla pračka a vana

byla obohacena o sprchový kout.

Nábytek navržený na míru je nedíl-

nou součástí konceptu a řeší nedosta-

tek úložných prostor. Omezená plocha

si vyžádala systém důsledně využívají-

cí místo pod stropem – stěny jsou tak

upotřebeny po celé své výšce, pokud

Věrni obsahu třetího čísla představujeme byt v panelovém domě. Mottem

rekonstrukce, která proběhla v loňském roce, bylo: „Základní vizuální prvek tvo-

ří přiznané betonové panely – není potřeba popírat bytostnou identitu bytu“.

Fotografie zrekonstruovaného interiéru společně s textem demonstrují, že krása

spočívá v jednoduchosti. Majitelům přejeme příjemné bydlení.

Vaše redakce

1

2a 2b

4a3 4b

Obr. 1 Kuchyň s jídelnou

Obr. 2 a) Původní dispozice bytu,

b) dispozice po rekonstrukci

Obr. 3 Původní stav

Obr. 4 Průběh rekonstrukce: a) škrábání

omítky, b) interiér po vybourání jádra



není jejich část smysluplně uvolněna

kvůli průchodu, umístění televize ane-

bo postele. Relativně nenákladné re-

gály kryté závěsem jsou z hlediska ka-

pacity velmi efektivní. Tvoří hlavní úlož-

ný prostor v ložnici a hale, kde je mís-

to pro obutí jednoduše vytvořeno dří-

vějším ukončením šatní tyče. Obytný

prostor sjednocuje geometricky strikt-

ní nábytek, ložnice je oproti tomu ur-

čena měkkou textilií. Oba principy se

prolínají v hale.

Materiálově dominuje síla a estetic-

ká kvalita surového povrchu „opovrho-

vaných“ panelů, kterou doplňují mat-

ná čerň kompaktního nábytku a kon-

trastní bílá látka závěsů, která zjemňu-

je celý prostor. Neutrální pozadí tvoří

šedá podlaha z vinylových dílců a bíle

omítnuté příčky vyzděné z pórobeto-

nových tvárnic. Střídmý keramický ob-

klad pokrývá podlahy i stěny koupel-

ny a toalety.

Systém přisazených stropních svíti-

del prochází celým bytem včetně lod-

žie. Linky přiznaných rozvodů tvoří na

stropě nepravidelnou síť kulatých sví-

tidel v obytných místnostech, zatím-

co v hygienických prostorách jsou roz-

vody ortogonální a svítidla čtvercová,

aby korespondovala s rastrem dlažby.

Spuštěné žárovky vymezují místo jídel-

ního stolu. Koupelnu přisvětluje přiro-

zeným světlem pruh luxfer pod stro-

pem. Halu definuje ústřední kříž z LED

trubic, při pouhém průchodu se auto-

maticky spíná nepřímé osvětlení rea-

gující na pohyb.

Těsné přiblížení kvádrů pod stropem

v hale přináší napětí a odlehčení kon-

Obr. 5 Obývací pokoj

Obr. 6 Ložnice

Obr. 7 Prostorná hala

Obr. 8 Detaily: a) ortogonální elektrorozvody

v koupelně, b) strop v koupelně s přisvětlujícím

pasem luxfer, c) detail ukotvení roury

vzduchotechniky, d) osvětlení v obývacím

pokoji, e) detail kuchyňské linky, f) kříž z LED

trubic na stropě v hale

Architektonický

návrh

Neuhäusl Hunal /

Ing. arch. David Neuhäusl,

Ing. arch. Matěj Hunal

DodavateléJKP Interier (výroba nábytku)

Martin Kocián (elektroinstalace)

Plocha 67 m2

Projekt 2015

Realizace 2016

5

6 7



strukce, zároveň propouští jen paprsek

zde ukrytého a výše zmíněného nepří-

mého osvětlení, které ze spodní strany

kryje ještě stínidlo v podobě levitující

vinylové desky. Kuchyňská linka i pro-

tilehlé skříně jsou ve stejné úrovni se-

říznuty směrem k oknům kvůli prosvět-

lení, uvolnění prostoru a otevření skry-

tých polic z boku, které tak nenarušují

jednotný charakter uzavřeného černé-

ho nábytku. Elektrické rozvody namís-

to skrývání tvoří výrazný prvek interié-

ru a mozaiku drobných detailů doplňu-

je odstranění vnitřních parapetů.

Pro celý projekt byl klíčový intenziv-

ní autorský dozor a především přístup

klienta – od počátku byl odhodlán ne-

dělat kompromisy. Formuloval základní

provozní a rozpočtové požadavky, ale

záměrně neomezoval koncept ani de-

taily řešení a naopak podporoval ce-

listvé řešení, které jsme společně pra-

videlně konzultovali.

Fotografie: Traga

Ing. arch. David Neuhäusl

Ing. arch. Matěj Hunal

oba: Neuhäusl Hunal


8c

8a

8e

8b

8d

8f

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA

Firem

ní p

reze

nta

ce


SEMINÁŘE, KONFERENCE

A SYMPOZIA V ČR

FIBRE CONCRETE 2017

9. ročník konference

Termín a místo konání: 13. až 16. září 2017,


• performance enhancement

• long-term behaviour and durability

• sustainable aspects

• waste materials in concrete production

• applications

• advanced design

Kontakt: http://concrete.fsv.cvut.cz/fc2017

VODNÍ PAPRSEK 2017

5. mezinárodní konference výrobců,

uživatelů, tvůrců a zájemců o technologii

vysokorychlostního vodního paprsku

Termín a místo konání:

13. až 15. září 2017, My hotel, Lednice

Kontakt: www.ugn.cas.cz/link/vp17

BUILDING UP EFFICIENT AND SUSTAINABLE

TRANSPORT INFRASTRUCTURE

(BESTINFRA 2017)

Mezinárodní konference

Termín a místo konání: 21. a 22. září 2017,


• low-energy and high-performance

materials

• roads, bridges and tunnels with increased

durability and extended service life

• advanced technologies and smart solutions

for railways

• systems of management, durability assessment

and life cycle cost analysis in transport

infrastructure

• environment protection and green transport

infrastructure

• safety, security and diagnostics

of structures

Kontakt: www.bestinfra.cz

SPECIÁLNÍ BETONY 2017

XIV. konference se zahraniční účastíspojená s fakultativní odbornou exkurzí

(bude upřesněno)

Termín a místo konání: 10. a 11. října 2017,

hotel Skalský dvůr, Bystřice nad Pernštejnem

• concrete in severe conditions

• additives and admixtures

• advanced binder systems

• sustainable concrete and composites

• experimental methods and measurement

• high-performance concrete

• other special concrete and composites

Kontakt: www.sekurkon.cz/kurz/10068

ZKOUŠENÍ ČERSTVÉHO BETONU 2017

Mezilaboratorní zkoušky


12. října 2017, Brno

Kontakt: www.szk.fce.vutbr.cz

BETONY PRO MODERNÍ STAVBY A DESIGN

Seminář


2. listopadu 2017, Parkhotel Plzeň

9. listopadu 2017, EA hotel Tereziánský dvůr,

Hradec Králové

Kontakt: www.betonuniversity.cz/8-rocnik/

betony-pro-moderni-stavby-a-design.html

24. BETONÁŘSKÉ DNY

Konference

s mezinárodní účastí


22. a 23 listopadu 2017, Litomyšl

Kontakt: www.cbsbeton.eu

BETON – RIZIKA VAD A PORUCH

Seminář

Termín a místo konání: 30. listopadu 2017,

hotel International, Brno

Kontakt: www.betonuniversity.cz/8-rocnik/

beton-rizika-vad-a-poruch.html

NEDESTRUKTIVNÍ METODY VE STAVEBNÍM

ZKUŠEBNICTVÍ 2018

Odborný kurz

Termín a místo konání: 10. až 12. ledna

a 17. až 19. ledna 2018, Brno


DEN PRO DRŽITELE CERTIFIKÁTU

„TECHNIK NDT ZKOUŠENÍ VE STAVEBNICTVÍ“

Odborný kurz

Termín a místo konání: 19. ledna 2018, Brno

Kontakt: www.fce.vutbr.cz/szk

KVALITA VE STAVEBNÍM ZKUŠEBNICTVÍ 2018

Odborný kurz

Termín a místo konání: 24. a 25. ledna 2018, Brno


ZKOUŠENÍ CEMENTOVÝCH KOMPOZITŮ 2018

Odborný kurz

Termín a místo konání: 26. ledna 2018, Brno

Kontakt: http://www.szk.fce.vutbr.cz

fib INTERNATIONAL PHD

SYMPOSIUM IN CIVIL ENGINEERING

12. mezinárodní konference

Termín a místo konání: 29. až 31. srpna 2018, Praha

Kontakt: www.cbsbeton.eu

INTERNATIONAL CONGRESS

ON THE CHEMISTRY OF CEMENT



16. až 20. září 2019, Praha

Kontakt: www.iccc2019.org

ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA

CEMTECH ASIA 2017

Mezinárodní konference a výstava


9. až 12. července 2017, Singapur

Kontakt: www.cemtech.com/Asia2017

INNOVATIVE MATERIALS AND

TECHNOLOGIES FOR CONCRETE

STRUCTURES – CCC2017

12. středoevropský betonářský

fib kongres


31. srpna a 1. září 2017, Tokaj, Maďarsko

Kontakt: www.fib.bme.hu/ccc2017.html

FOOT BRIDGE 2017 BERLIN

Konference


TU Berlín, Německo

Kontakt: www.footbridge2017.com

CONFERENCE ON EARLY AGE CRACKING

AND SERVICEABILITY IN CEMENT-BASED

MATERIALS AND STRUCTURES (EAC02)



12. až 14. září 2017, Brusel, Belgie

Kontakt: www.rilem.org

STRAIN-HARDENING CEMENT-BASED

COMPOSITES



Drážďany, Německo

Kontakt: www.fib-international.org/SHCC4_

Brochure_final.pdf

ENGINEERING THE FUTURE

39. symposium IABSE


19. až 23. září 2017,

Vancouver, Kanada

Kontakt: www.iabse.org

ULTRA-HIGH PERFORMANCE

FIBRE-REINFORCED CONCRETE

(UHPFRC 2017)

10. mezinárodní symposium


2. až 4. října 2017, Montpellier, Francie


BETÓN 2017

Celostátní konference s mezinárodní účastí


5. a 6. října 2017, Štrbské pleso, Slovensko

Kontakt: www.savt.sk

CONCRETE SPALLING DUE

TO FIRE EXPOSURE

5. mezinárodní workshop


12. a 13. října 2017, Borås, Švédsko


CONCRETE 2017


Termín a místo konání: 22. až 25. října 2017,

Adelaide, Austrálie

Kontakt: http://concrete2017.com.au

SANÁCIE BETÓNOVÝCH KONŠTRUKCIÍ 2017

10. ročník mezinárodního semináře

Termín a místo konání: 7. a 8. prosince 2017,

zámek Smolenice, Slovensko

Kontakt: www.zsbk.sk

ENGINEERING THE DEVELOPING

WORLD

Mezinárodní konference


25. až 27. dubna 2018, Kuala Lumpur, Malajsie


POLYMERS IN CONCRETE (ICPIC 2018)

Mezinárodní kongres


29. dubna až 1. května 2018,

Washington DC, USA


DURABILITY AND SUSTAINABILITY

OF CONCRETE STRUCTURES

2. mezináro dní workshop


6. června a 7. června 2018, Moskva, Rusko


TOMORROW´S MEGASTRUCTURES

40. mezinárodní symposium


19. až 21. září 2018, Nantes, Francie


fib CONGRESS 2018


6. až 12. října 2018,

Melbourne, Austrálie

Kontakt: www.fibcongress2018.com

BRIDGE MANAGEMENT SYSTEM

IBMS 2018


Termín a místo konání: 22. až 26. října 2018,

Hyderabad, Indie

Kontakt: http://indianbms.org


o 20 %Nižší potřeba

oceli *

o 21 %Nižší potenciál globálního oteplování *

o 10 %Efektivnější

výrobní procesy *

CHCI SNÍŽIT POTŘEBNÉ MNOŽSTVÍ OCELIMasterFiber: Odlehčená a pevná výztuž

[email protected]

* Poskytnuté údaje se týkají výztuže a jsou založeny na datech ze společné studie s výrobcem prefabrikátů Uniblok v Toledu ve Španělsku.

QUANTIFIED SUSTAINABLE BENEFITS – REDUCE YOUR FOOTPRINT AND BOOST YOUR BOTTOM LINE

Španělský výrobce prefabrikátů Uniblok z Toleda – divize společnosti Velatia – významně

zvýšila efektivitu výroby betonových prefabrikovaných buněk. Jak? Nahrazením části

výztuže odlehčenou alternativou – vlákny MasterFiber. Přidáním polymerních vláken od

Master Builders Solutions lze docílit potřeby menšího množství oceli, což šetří čas i energii

ve výrobním procesu.

Více informací o této úspěšné spolupráci se můžete dozvědět na:

sustainability.master-builders-solutions.basf.cz

V ROCE 2017 PRO VÁS PŘIPRAVUJEME

Školení

VODONEPROPUSTNÉ BETONOVÉ KONSTRUKCEV přímé návaznosti na vydání publikace Vodonepropustné betonové konstrukce (TP 04)

připravila Česká betonářská společnost školení na tuto problematiku. Tým autorů, který

zpracoval poznámky k překladu komentáře, jejichž cílem je vysvětlení základních principů

v souvislosti s podmínkami v ČR, se ujal role přednášejících. Školení, které se periodicky

opakuje, je určeno projektantům, pracovníkům prováděcích firem, investorům a správcům,

tedy všem, kteří se o bílé vany zajímají.

Databáze příspěvků

NOVINKA PRO ČLENY ČBS – PŘÍSPĚVKY Z KONFERENCÍ A SEMINÁŘŮ

NA WEBU ČBS

Česká betonářská společnost připravila pro své členy databázi příspěvků

publikovaných na akcích pořádaných ČBS. Jedná se o články zveřejněné

ve sbornících z odborných konferencí od roku 2006. V současné době čítá

databáze cca 600 článků o betonu a bude pravidelně doplňována.

Česká betonářská společnost ČSSI

www.cbsbeton.eu

Konference s mezinárodní účastí

24. BETONÁŘSKÉ DNY 2017spojená s výstavou BETON 2017

24. Betonářské dny (BD 2017) budou jako vždy výroční, průřezovou a bilanční konferenční

akcí a přinesou stejně jako v minulých ročnících jeden a půldenní bohatý program

odborných přednášek a posterů. Dále poskytnou prostor pro odborné diskuze, neformální

obchodní jednání a přátelská setkání. Především si však tato konference klade za cíl

seznámit účastníky s nejvýznačnějšími betonovými konstrukcemi uplynulého roku v ČR

i v zahraničí a s nejdůležitějšími technickými novinkami v oboru betonových konstrukcí.

22. a 23. listopadu 2017 | Litomyšl, Zámecké návrší p.o.

Konference

14. TECHNOLOGIE 2017Konference Technologie 2017 byla tentokrát věnována dvěma hlavním tématům:

1) modulu pružnosti betonu a 2) novým technologickým postupům při provádění

betonových konstrukcí. Pozornost byla věnována také účinnosti krystalizačních příměsí,

ultra-vysokohodnotným betonům, různým typům výztuže a jiným praktickým oblastem

technologie betonu. Kromě společenského večera jí doprovodil také workshop firem

působících v oboru technologie a provádění betonových konstrukcí.

Pro zájemce je v prodeji sborník příspěvků z konference.

Konference

Školení

Konference

Databáze

• SLEVA PRO ČLENY ČBS

Česká betonářská společnost ČSSIwww.cbsbeton.eu

POZVÁNKA NA ŠKOLENÍ

Školení systému ČBS AKADEMIE

VODONEPROPUSTNÉ BETONOVÉ KONSTRUKCE

22. a 23. listopadu 2017Litomyšl, Zámecké návrší p.o.

VÝZVA K ZASLÁNÍ ANOTACE ODBORNÉHO PŘÍSPĚVKUPŘEDBĚŽNÁ POZVÁNKA

Česká betonářská společnost ČSSIwww.cbsbeton.eu

Partner konferenceČeskomoravský beton, a.s.www.transportbeton.cz

UZÁVĚRKA ANOTACÍ: 12. ČERVNA 2017

VYBRANÉ PŘÍSPĚVKY ZE SBORNÍKU K 24. BD 2017BUDOU ZAŘAZENY DO VĚDECKÉHO ČASOPISU JOURNAL SOLID STATE PHENOMENA, KTERÝ JE ZAŘAZEN DO DATABÁZE SCOPUS

Konference s mezinárodní účastí

24. BETONÁŘSKÉDNY 2017

spojená s výstavou BETON 2017

14. konference

TECHNOLOGIE 2017Moduly pružnosti a jiné technologické výzvy dneška

Česká betonářská společnost ČSSI

www.cbsbeton.eu

Partner konference

Českomoravský beton, a.s.

www.transportbeton.cz

KONEČNÁ POZVÁNKA

6. a 7. dubna 2017Jihlava, Hotel Gustav Mahler

CBS_inzerce_BETON_2017.indd 1 02.06.17 12:57

Date post:	14-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

SANACE A REKONSTRUKCE – panelová sídlištěkající odbornou úroveň (na obr. 1 jsou titulní...

Documents