Sano casopis 01/2014

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Březen 2014 | Marec 2014

Kondice prasnic v centru zájmu

Strana 44

Nový systém odchovu telat

Strana 26

Kolik energie potřebují telata v mléčné fázi?

Strana 18

Využívejte místní alternativy

Strana 34

Moderní výživa zvířatODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Charakteristika Sanolac Startino®

• 50 % sušeného odstředěného mléka a sušená syrovátka dodávají optimální kombinaci kaseinu a syro-vátkového proteinu pro perfektní vývoj a vysoké denní přírůstky telete v prvních týdnech života. Neobsahu-je rostlinnou bílkovinu!

• Beta karoten a kolostrum z prvního nádoje s imunoglobuliny a protilátkami posiluje odolnost telat a pomáhá proti poruchám trávení.

• Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek (např. organicky vázané Fe, Zn, Mn, Cu) posi-luje obranyschopnost a podporuje látkovou výměnu.

• Probiotika, Laktoperoxidáza a Lysozym pro regulaci střevní mikroflóry a pro vypuzení choroboplod-ných zárodků z trávicího traktu.

• Účinná látka SangroSan® pro vitální telata, se silnou imunitou a optimální využití živin.

• SanArom® a vybrané mléčné produkty zajišťují vysokou chutnost a bezproblémové vysrážení bílkovin ve slezu telete.

Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazya pomůže se zavedením konceptu Metabolic sprint do praxe

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, e-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Již více než 20 let úspěšně působíme na českém trhu .............. 4

Trvale udržitelné systémy obhospodařování travních porostů v České republice a jejich perspektiva .................................................. 6

Základní principy sklizně pícnin, které všichni známe, ale ne všichni se jimi řídíme. ...................... 10

Kolik energie potřebují telata v mléčné fázi? .................................. 18

Více mléka pomocí dobrého světelného managementu........................... 22

Správná výživa dojnic ovlivňuje i četnost případů dislokace slezu ............... 24

Nový systém odchovu telat ........................ 26

Kravám v rozdoji dáváme lněné semínko .... 30

Výborné výsledky v Lysicích ...................... 32

Využívejte místní alternativy ....................... 34

Moderní strategie výživy a managementu. .. 38

Kondice prasnic v centru zájmu ................. 44

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Chraňme pozitivní image mléka,Je vždy zajímavé sledovat, co se děje na agrárních trzích

v zahraničí, protože s odstupem času se řada tamních témat přesune i do České republiky. Na což je třeba být připraven.

To, že chování trhu nejvíce ovlivňují nálady a postoje spotře-bitele není nic nového. Sami prvovýrobci v Německu, Dánsku či Holandsku se tedy sami snaží aktivně napomáhat tomu, aby byly jejich produkty v očích konečných spotřebitelů brány jako zdravé a celkově bezproblémové.

Obraz spotřebitele, co se produkce mléka nebo chovu prasat týče, je často díky reklamám idylický: zelené louky na kterých se pasou zdravé a „šťastné krávy“. Na druhou stranu se čas od času v médiích vedou diskuze na téma „zabijácké bakterie“ v potravinách, nebo nadměrného používání antibiotik či hormonů v živočišné velkovýrobě. To vše může velmi rychle ten spotře-bitelův idylický obraz rozbít. Koneckonců hysterii okolo BSE a následné razantní spotřeby hovězího masa máme všichni ještě v živé paměti. Mělo by to být ale i dnes určité memento, aby se situace neopakovala například i s mlékem.

Jak vysoká je spotřeba antibiotik při výrobě mléka, k tomu se jen těžko dohledávají přesná čísla. Je třeba naštěstí vycházet z toho, že v chovu dojnic se antibiotik používá relativně málo, pro-tože vylévání mléka způsobuje velké ekonomické ztráty. Přesto všechno musí ale výrobci mléka dávat neustále pozor na to, aby se neztratil pozitivní náhled na mléko jakožto důležité potraviny. Proto se musí vše zaměřit na to, aby se používání antibiotik či hormonálních přípravků omezilo na opodstatněné minimum.

Tohoto cíle lze dosáhnout jen zlepšením chovatelské pra-xe a zavedením preventivních opatření jako např. vakcinací, zlepšením podmínek ustájení či zkvalitněním výživy. O těchto krocích je možné hovořit otevřeně a podporovat tak dobrou pověst zemědělství v očích spotřebitelů, jak ukazuje příklad z Holandska. Holanďané si již dávno předepsali snížení spotřeby antibiotik o 50 %.

Nyní školí mlékárny jako například Friesland Campina své dodavatele ohledně „zodpovědného používání veterinárních přípravků“. To je ze strany spotřebitelů – kupujících této mlékárny velmi pozitivně vnímáno.

Nepřímo se o totéž snažíme i my za pomoci tohoto časopisu, seminářů, nebo aktivního působení Sano odborných poradců přímo na podnicích. Jsou to aktivity, na kterých může chovatel minimálně dvakrát vydělat – zlepšením zdraví se zvýší užitkovost a sníží výrobní náklady a současně se zlepší obraz českých potravin v očích spotřebitelů. Nevidím tedy žádný důvod, proč s tím nezačít hned. Třeba tím, že se pokusíte informace získané ze Sano časopisu, nebo Sano seminářů co možná nejdříve zavádět do praxe. A v tom jsme Vám připraveni pomoci.

EDITORIAL

Z OBSAHU:

Další číslo vyjde: Červen/Jún 2014

SANO – MODERNÍ VÝŽIVA ZVÍŘATODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

JIŽ VÍCE NEŽ 20 LET úspěšně působíme na českém trhu

Na trhu v České řadě působí celá řada společností s podobným výrobním programem. Všechny tyto spo-lečnosti nabízejí „poradenský servis“, který ale mnoh-dy slouží pouze k podpoře prodeje krmných doplňků. Chovatel se potom v různých „výhodných nabídkách“ velmi těžce orientuje a očekávání se často nesplní. Sano se odlišuje od ostatních společností špičkovým poradenským servisem. Jeho cílem je především ekono-mická prosperita chovatele. Co to je poradenský servis? Zodpovědní chovatelé na celém světě preferují jistotu. Spolupracujeme s farmáři nejenom v celé Evropě, ale také v Jižní Americe, Africe a Číně a vždy je celý systém spolupráce s farmáři založen na oboustranné důvěře a užitku. Jednoduše řečeno: Když si farmář Sano koupí, musí z toho mít výhodu, například vyšší užitkovost, vyšší cenu za mléko od mlékárny, zdravější zví řata či lepší reprodukci. Všechny tyto zootechnické ukazatele je ale možno shrnout do jednoho ekonomického: vyšší zisk na jednotku produkce, v tomto případě na litr nadojeného mléka.

Poradenský servis není jen pouhý výpočet krmné dávky, ale v rámci krmivářství děláme i řadu zdánlivě

SANO je nositelem řady významných inovačních postupů ve výživě hospodářských zvířat a v řadě případů má primát při zavádění novinek. Můžeme vzpomenout například „jednotnou krmnou dávku“, používání řezané slámy jako krmiva pro dojnice, hodnocení úrovně výživy podle vnějších projevů zvířat jako je frekvence přežvykování, hodnocení výkalů, posuzování úrovně výživy s využitím dat z kontroly užitkovosti a nejnověji zavádění nového programu na odchov telat.

nesouvisejících činností. V počátku spolupráce je vždy nutno posoudit úroveň a možnosti chovu. Z tohoto důvo-du je vždy nutná prohlídka farmy, technického vybavení, welfare zvířat, krmiv atd. Dále je nutno, aby do celého procesu byli zapojeni a zainteresovaní všichni zodpo-vědní pracovníci. V rámci poskytovaného servisu zabez-pečujeme i kontrolu a školení krmičů, dojičů a ostatní-ho personálu. Zapojení zootechniků je samozřejmostí. Pokud se bavíme o skotu, je základním předpokladem spolupráce realizace ekonomicky nejvýhodnějších vari-ant výživy jednotlivých kategorií zvířat, především dojnic, a to se zřetelem na maximální využití plemenného po-tenciálu. Výsledkem je ekonomicky optimální konstrukce krmných dávek. Proto, aby byl chovatel stále „v obraze“, využíváme vlastní analytické programy. Nejdůležitější jsou například programy pro ekonomické zhodnocení efektivity krmné dávky, nebo program pro vyhodnocení kontroly užitkovosti, aby bylo možné posoudit celkový stav stáda dojnic. Cílem spolupráce je vždy rychlé do-sažení pozitivní ekonomiky.

Snažíme se farmáři doporučit takový systém krme-ní, k terý bude přizpůsobený jeho podmínkám, bude

Moderní výživa zvířat 2014|014

AKTUALITY

jednoduchý a proveditelný. Důležité je, aby krmná dávka byla optimalizovaná ve vztahu k výživě přežvýkavců, musí se také pamatovat na synchronizaci bachoru, kva-litu a výživnou hodnotu jednotlivých krmiv a pravidelně je nutné vyhodnocovat rentabilitu krmení. Jak už jsem se zmínil, společnost Sano neustále přichází s novými informacemi a řešeními. Posledním je zcela nový přístup k odchovu telat a jalovic, zaměřený na zdravý a kvalitní vývin telat, následně jalovic a prvotelek. Tento program jsme nazvali „Metabolic sprint“.

Mezinárodní studie a naše zkušenosti ukazují, že telata krmená v průběhu prvních týdnů života kvalitním mlékem ve větším množství jsou zdravější, rychleji rostou a jsou z nich také lepší dojnice. Vícero pokusů ukázalo, že jalovičky, které jsou v prvních týdnech života krmeny vysokou úrovní energie a bílkovin, dosáhly ve srovnání s restriktivně napájenými telaty významně vyšší mléčné užitkovosti, byly zdravější a doba jejich setrvání ve stádě se prokazatelně prodloužila.

Kdo unikátní šanci metabolického progra-mování během období mléčné výživy promarní, nemá již žádnou další možnost ji během dalších fází odchovu nahradit!

Proto, abychom pomohli chovatelům využít této šance při odchovu telat, přepracovali jsme kompletně systém jejich odchovu a vyvinuli, odzkoušeli a uvedli jsme na trh nový produkt Sanolac Startino®. Jedná se o mléčnou krmnou směs speciálně vyvinutou pro první týdny života na bázi vysoce stravitelných, výhradně mléčných bílko-vin, která obsahuje 50 % sušeného odstředěného mléka

a sušenou syrovátku, které mají asi o 30 % vyšší stravi-telnost dusíkatých látek než rostlinné zdroje. Neobsahuje žádný pro tele špatně stravitelný zdroj dusíkatých látek, jako je například sója a pokud vím, žádný srovnatelný produkt se na našem trhu nevyskytuje. Pokud jsou telata odchovávaná tímto způsobem, dosahují průměr-ných denních přírůstků až 1 000 g, odstavená telata mají až o 20 kg vyšší váhu, snižují se ztráty, náklady na léčení i náklady na krmení. Když k tomu připočítáme zvýšení užitkosti prvotelek za první laktaci, které potvrdila řada vědeckých studií a může dosáhnout v průměru 750 kg mléka, jedná se o velmi perspektivní a ekonomicky výhodný systém.

Závěrem bych chtěl vzkázat všem farmářům, že pokud se jim podaří nastavit všechny systémy v jejich stájích optimálně a ekonomicky, nemusí se bát o svou budouc-nost a bude pro ně v budoucnu výroba mléka velmi rentabilní formou podnikání. Musíme mít na paměti, že konečným soudcem našeho společného snažení bude vždy kráva, jalovice, nebo tele. Zvířata, pokud se na ně umíme dívat, nám řeknou, co je pro ně nejlepší. Všem chovatelům bych chtěl do budoucna popřát výborné výsledky v jejich chovech a za společnost Sano–Moderní výživa zvířat spol. s r.o. vzkázat, že jsme připraveni jim v tom pomoci.

Charakteristika Sanolac Startino®

• 50 % sušeného odstředěného mléka a sušená syrovátka

dodávají optimální kombinaci kaseinu a syrovátkového proteinu

pro perfektní vývoj a vysoké denní přírůstky telete v prvních

týdnech života. Neobsahuje rostlinnou bílkovinu!

• Beta karoten a kolostrum z prvního nádoje s imunoglo-buliny a protilátkami posiluje odolnost telat a pomáhá proti

poruchám trávení.

• Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek (např. organicky vázané Fe, Zn, Mn, Cu) posiluje obranyschop-

nost a podporuje látkovou výměnu.

• Probiotika, Laktoperoxidáza a Lysozym pro regulaci

střevní mikroflóry a pro vypuzení choroboplodných zárodků

z trávicího traktu.

• Účinná látka SangroSan® pro vitální telata, se silnou imunitou

a optimální využití živin.

• SanArom® a vybrané mléčné produkty zajišťují vysokou chut-

nost a bezproblémové vysrážení bílkovin ve slezu telete.

Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazy a pomůže se zavedením konceptu Metabolic sprint do praxe

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, e-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy

Mléko pro koncept Metabolic sprint– silná telata, výkonné krávy

Ing. Petr Navrátil, PhD.Sano Domažlice

AKTUALITY

5

Trvale udržitelné systémy obhospodařování travních porostů v České republice a jejich perspektiva

je název mezinárodní konference, která se uskutečnila 8. listopadu v areálu Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o. v Rapotíně. Po úvodních vystoupeních odborného garanta Ing. Kohoutka (VÚVR, v. v. i.) následovaly odbor-né přednášky s jejichž obsahem bych vás rád ve zkratce v tomto článku seznámil.

V úvodním příspěvku uvádí Ing. Kvapilík (VÚŽV, v. v. i.) aktuální informace na téma Současný stav a perspektivy využívání trvalých travních porostů v ČR. Poněvadž se jedná přibližně o čtvrtinu zemědělské půdy především ve znevýhodněných oblastech, jedná se o problematiku úzce související s ochranou životního prostředí, s ucho-váním krajiny v přirozeném a kulturním stavu a s udrže-ním životnosti venkova. Výměra TTP by ve všech státech unie měla odpovídat přírodním podmínkám a v optimální míře zajišťovat plnění neprodukčních funkcí (hospodaření s vodou apod.). Dle dat z Eurostatu 2010 jsou značné rozdíly v podílu TTP ze zemědělské půdy mezi starými (EU15 = 34 %) a novými státy unie (EU12 = 26 %). V ČR tato výměra tvořila v roce 2010 26,2 % ze zemědělské půdy. Vzhledem k nutnosti ochrany půdy vůči erozi, hos-podaření s vodou, udržování krajiny, dotacím z rozpočtu

EU aj., by se výměra TTP v ČR měla dále zvyšovat. Ori-entační nižší počty skotu, ovcí, koz a koní na hektar TTP (tab. 1) poukazují na horší možnosti jejich ekologického využívání v nových státech EU než ve státech EU15.

Z ukazatelů a modelových výpočtů lze odhadnout, že převážná část výměry v ČR využívaných TTP by měla i při extenzivním hospodaření bez problémů z jednoho hektaru „uživit“ více jak 0,6 DJ přežvýkavců. Nižší počet DJ TTP (pod 0,6) je zdůvodnitelný v případě mimořádně nepříz-nivých přírodních podmínek a v oblastech s některými ekologickými omezeními. Poněvadž i v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 bude chov krav bez TPM bez dotací zřejmě ekonomicky ztrátovým odvětvím, mělo by být využívání TTP perspektivně podporováno podle zatížení DJ přežvýkavců. Hranice pro podporu a výše dotace by musely být odvozeny z celkové výše prostředků k tomuto účelu vyčleněných a z průměrné ekonomické ztráty vykazované z chovu jednotlivých druhů a kategorií přežvýkavců. Poněvadž případné ekologické škody a zhoršení životního prostředí se často neomezují pouze na jeden stát, měly by shodné zásady společné zemědělské politiky platit pro všechny státy unie.

Obr.: 1. Pastva dojnic (foto autor)


AKTUALITY

Trvale udržitelné systémy obhospodařování travních porostů v České republice a jejich perspektiva

Další příspěvek Trvale udržitelné obhospodařování TTP v zemědělské soustavě České republiky přednesl Ing. Kohoutek (VÚRV, v. v. i., VS Jevíčko). V příspěvku je analyzována struktura objemných krmiv a stádo býložrav-ců pro jejich konverzi v rámci zemědělské soustavy ČR. V rámci stáda býložravců bylo v zemědělské soustavě ČR v roce 2010 k dispozici 5 986 tis. tun suché hmoty objemných krmiv v přepočtu na DJ v počtu 1 118 tis. DJ. Spotřeba zkrmitelné sušiny při spotřebě 4,5 t sušiny na DJ činí 5 031 tis. t. Přebytek objemných krmiv dosáhl 995 tis. t suché hmoty, což představuje zdroj krmiv pro 212 tis. DJ, pro které nebylo využití. To představuje cca 1/3 produkce píce z TTP a při průměrném výnosu kolem 3 t/ha výměru cca 300 tis. ha nevyužívaných TTP. Jako klíčové řešení tohoto dlouhodobě trvajícího neu-spokojivého stavu je nejreálnější zvýšení stavů SBTPM o cca 100–105 tis. krav BTPM, protože se dá očekávat dlouhodobější poptávka po zástavovém dobytku v sou-sedních státech.

Chov skotu, jakožto rozhodujícího konzumenta píce z TTP, má charakter agroenviromentálního opatření. Pro využití píce z intenzivně obhospodařovaných TTP (4–3 sečné) postačuje extenzivní zatížení skotem, v případě

extenzivního obhospodařování TTP (2 sečné) je potřeba intenzivní zatížení skotem na ha TTP, aby bylo možno zajistit konverzi vyprodukované píce, jinak se saturují její přebytky.

Produkční schopnosti TTP v ČR, hodnocené v přes-ných dlouholetých exaktních pokusech (2003–2010) se pohybují v rozpětí 4,5 1–5,44 t/ha sušiny u nehnojených variant, až po 8,37–9,65 t/ha sušiny u variant hnojených 180 kg/ha N, což odpovídá zatížení 2 DJ/ha. Za významné považujeme zjištění, že intenzivním využíváním (4 sečné) se významně snižuje produkce sušiny z ha a to o 15–20 % oproti extenzivnímu využívání. Současně se zvyšuje kvali-ta píce (vyšší koncentrace NL a NEL) a dobrovolný příjem píce. Zvýšení intenzity obhospodařování TTP a zlepšení kvality takto vyrobených objemných krmiv sníží spotřebu jadrných krmiv (0,31 kg) na produkci 1 l mléka, kdy v alp-ských oblastech (Rakousko a Švýcarsko) je roční spotřeba nižší o cca 600 tis. t jádra při stejné užitkovosti.

Spotřeba píce z TTP jako vsázka do bioplynových stanic se pohybuje v rozpětí 50–60 tis. t sušiny, což v ekvivalentu na DJ představuje cca 10–12 tis. DJ. 1 kW instalovaného výkonu BPS představuje roční spotřebu píce srovnatelnou s 1 DJ.

Tab. 1.: Počty chovaných býložravců v EU

Ukazatel Jedn.Celkem tis. Kusů Na 100 ha TTP

EU–15 EU–12 EU–15 EU–12Dojené krávy

tis.

17 528 5 515 38 41Krávy bez TPM 11 775 536 25 4Ostatní kategorie skotu 45 596 6 363 98 47Skot celkem 74 899 12 414 161 92Ovce + kozy 97 303 14 521 209 107Koně 2 487 1 354 5 10

Celkem DJtis. 66 904 12 447 144 92% 100 19 100 64

EU–12 bez Malty a Kypru

Obr. 2: Pastva jalovic ZD Francova Lhota (foto Kohoutek)

AKTUALITY

7

Další příspěvek Obhospodarovanie TTP na Slovensku a v Národnom parku Veľká Fatra přednesl Ing. Michalec (VÚTPHP B. Bystrica, SK). Autoři v příspěvku vyhodnotili změny výměry a výnosů TTP v průběhu téměř 100 let, kdy první ucelené informace pochází z roku 1920. V tomto roce celková plocha TTP byla 1 050 314 ha, což předsta-vovalo 34,2 % ze zemědělské půdy. V průběhu let se stále snižovala výměra a od roku 2004 jsou uváděny velmi nízké plochy TTP a také výnosy. V porovnání s rokem 1920 to činí snížení o 52 % ploch a 53 % výnosů sušiny z těchto ploch.

Pracovníci z VÚCHS Rapotín sledovali Dobrovolný příjem píce z TTP s různou intenzitou obhospodařování a výsledky přednesl Ing. Pozdíšek. Cílem příspěvku bylo

posouzení dobrovolného příjmu sušiny (DPS) siláží vyro-bených z TTP využívaných při různých intenzitách obhos-podařování. V letech 2008–2011 byly také porovnány dva typy ustájení u jalovic. Porosty byly obhospodařovány následujícím způsobem: IN (intenzivní ) – 4 seče za rok, hnojení N90 P30 K60; SI (středně intenzivní ) – 3 seče, hnojení N90 P30 K60; MI (standardní ) – 2 seče, hnojení N90 P30 K60; EX (extenzivní ) – 2 seče bez hnojení. Testování pří jmů sušiny bylo provedeno na jalovicích z chovu BTP s využitím dvou způsobů ustájení: volné boxové a vazné ustájení. DPS byl ovlivněn jak intenzi-tou obhospodařování tak i typem ustájení. V tabulkách 2. a 3. je uvedeno složení testovaných senáží a výše dobrovolného příjmu.

Tab. 2.: Chemické složení testovaných senáží

Var. Výnos sušiny t/ha N-látky Tuk Vláknina BNVL

g/kg Popel ADF NDF

IN 5,86 145,5 29,7 245,5 466,9 112,8 303,3 435,4SI 5,67 123,0 30,5 270,5 460,5 115,4 341,8 486,8MI 6,78 110,6 25,1 308,4 426,7 129,2 391,3 571,1EX 6,85 107,3 25,0 305,7 444,3 117,7 353,2 550,0

Obr.: 3. Pokusné žlaby pro zjišťování DPS (foto Pozdíšek)

Tab. 3: Výživná hodnota a dobrovolný příjem sušiny

Var. SOH Živá hm. NELPDIN / PDIE

Dobrovolný příjem sušiny

%Vo Va

MJ/kgZa intenzitu Vo Va

kg g/kg živ.hm.IN 71,0 305 300 5,4 1,061 21,29 21,87 20,73SI 68,3 300 295 5,4 0,953 19,79 19,89 19,71MI 64,3 322 318 4,9 0,917 17,63 18,17 17,10EX 63,7 351 348 4,9 0,894 16,38 16,76 16,00Vo – volné ustájení; Va – vazné ustájení


AKTUALITY

Se snižující se intenzitou obhospodařování docházelo k poklesu koncentrace NEL z 5,7 na 4,9 MJ/kg sušiny, N-látek ze 145,5 na 107,3 g/kg sušiny a stravitelnosti organické hmoty z 71,0 na 63,7 %. Opačnou tenden-ci vykazoval obsah vlákniny, kdy se zvyšoval z 245,5 na 305,7 g/kg sušiny.

Z tabulky vyplývá, že DPS se výrazně zvyšoval ve vztahu k intenzitě obhospodařování a to od 16,38 g/kg živé hmotnosti u extenzivního obhospodařování až po 21,29 g/kg živé hmotnosti u senáží z intenzivně obhos-podařovaných porostů. Stejně tak i na volném ustájení byl vyšší příjem sušiny než na vazném. Je jasné, že se zvýšením DPS bude také klesat potřeba doplňovat KD koncentráty a tím se také zlevní KD.

Ing. Odstrčilová (VÚRV, v. v. i., VS Jevíčko) přednesla příspěvek na téma Změny v botanickém složení TTP při různém způsobu obhospodařování. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním poros-tu vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003–2011. Celkem bylo identifikováno 87 rostlinných druhů. Bo-tanické složení bylo ovlivněno zejména aplikací dusí-katých hnojiv, která vysoce významně zvyšovala podíl vzrůstnatých travních druhů a omezovala podíl leguminóz a nativních druhů. Vyšší podíl trav byl rovněž zjištěn u dvousečného využívání. Vyšší diverzita rostlinných druhů a více vyrovnaný podíl agrobotanických skupin byl zjištěn hlavně v porostech bez aplikace dusíkatých hnojiv a při vyšší frekvenci využívání. Aplikace PK hnojiv podpořila zejména rozvoj leguminózních druhů.

Intenzivnější využívání travního porostu ovlivnilo za-stoupení agrobotanických skupin, rozdíly však nebyly tak výrazné jako u aplikace dusíkatých hnojiv. Častější sečení snižovalo konkurenční schopnost vzrůstných trav, zastoupení agrobotanických skupin pak bylo vyrovna-nější s větší rozmanitostí.

Jak prokazují dosažené výsledky, ze zemědělského i ekologického hlediska i z hlediska diverzity travních porostů je optimální intenzivní vícesečné, tj. 3–4 seč-né využívání travních porostů s extenzivním zatížením skotem.

Přednášku na téma Konverze vsázky z TTP bioply-novou stanicí s pr izmatickými fermentory přednesl Ing. Jurka, HZS Jevíčko, a. s. V příspěvku vyhodnotil výrobu el. energie ze vsázky na bázi kukuřičné siláže se siláží z TTP v prvním roce provozu a bilanci výroby elektrické energie ve vztahu k vstupní sušině. V tab. 4 je uvedeno složení vsázky do zemědělské BPS v roce 2011, kdy po suchém roce 2010 byly k dispozici zhruba 2/3 plánované produkce silážní kukuřice. Tato musela být ponechána k dispozici pro živočišnou výrobu (550 dojených krav). Proto musely být použity vsázky na bázi jiných objemných krmiv.

Převážně se jednalo o travní senáže z roku 2010 doplněné o čerstvou zelenou píci ze sklizně 2011. Jak je zřejmé z dosažených výsledků, množstvím vsázky a vyu-žitím náběhové křivky tvorby bioplynu ve fermentoru se podařilo udržet plánovaný výkon na stejné úrovni, jako byla vsázka na bázi kukuřičné siláže z počátku května. Tyto provozní poznatky jsou cenné pro další provoz BPS,

protože ukázaly její velkou flexibilitu a vhodnost pro různé materiály rostlinné produkce a to jak konzervované, tak v čerstvém stavu.

Jako poslední příspěvek konference byla přednesena Ing. Fajmonem prezentace Ekologická mléčná farma SHR Vladimír Fajmon. Farma se nachází v obci Tichá u Dolního Dvořiště a má v současné době v systému produkčních bloků zapsáno 177,5 ha z. p., z toho 171,6 ha TTP. Pozemky leží v nadmořské výšce 640–710 m n. m., průměrná roční teplota je 5,8 ºC a roční úhrn srážek 680 mm. Chová se zde 55 dojnic z toho polovina je plemene holštýnské a druhá jsou kříženky s různým podílem jerseyské krve. Průměrná užitkovost krav v roce 2011 byla 6 598 l při tučnosti 4,19 % a obsahu bílkovin 3,37 %. Farma ročně provádí 25–30 ha přísevů a obnov TTP vhodnými jetelotravními směskami se zvýšeným podí lem jetelovin v píci. Letní krmná dávka sestává výhradně z pastvy, zimní krmná dávka z jetelové a je-telotravní siláže ze zavadlé píce. V některých obdobích přikrmují i seno.

Součástí sborníku jsou ještě další příspěvky, které se dále podrobně zabývají problematikou TTP z pohledu obnov, přísevů, kvality píce, botanického složení a vý-nosů a také kvality půd.

Tab 1.: Vsázka do BPS HZS Jevíčko a.s. v roce 2011

Měsíc Složení vsázkyDenní

množství vsázky (t)

Průměrný denní výkon (MWh el. en.)

Květen

Kukuřičná silážTravní senážObilní odpad

Kejda skotu (m3)

24262

40

23,8

Květen/ červen

Travní senážObilní odpadCukr. Řízky

Píce z travních porostůKejda skotu (m3)

182

202240

23

Červen

Travní senážObilní odpad

Píce z travních porostůKejda skotu (m3)

342

2640

23,8

Červenec

Travní senážGPS

Obilní odpadKejda skotu (m3)

32202

40

24

Sborník příspěvků je k nahlédnutí u autora.

Ing. Dr. Pavel PoláchSano Domažlice

AKTUALITY

9

Krmte studenou, hygienicky nezávadnou siláž!

ZÁKLADNÍ PRINCIPY SKLIZNĚ PÍCNIN, KTERÉ VŠICHNI ZNÁME, ALE NE VŠICHNI SE JIMI ŘÍDÍME

Při rostoucích cenách za koncentráty a narůstající plošnou konkurencí mezi bioplynovými stanicemi a mléč-nou produkcí o kukuřičnou siláž získává kvalita travní siláže z ekonomického pohledu na významu. Ve srovnání s kukuřičnou siláží se však její kvalita velmi různí v prů-běhu jednoho roku i v průběhu více let.

Důvodem těchto variací v kvalitě travní siláže jsou rozdí ly ve stavu rostlin, ve složení výchozího silážo-vaného materiálu, v termínu seče, v intervalech mezi sečemi, v managementu silážování a v rozdílném pů-sobení jednotlivých silážovacích aditiv. Přitom vykazují travní siláže méně nedostatků, pokud jde o koncentraci energie, než v kvalitě kvašení a v aerobní stabilitě při odebírání.

Další problémy v kvalitě travních siláží představují příliš vysoké obsahy surového popela a draslíku a oproti tomu pří liš nízký obsah surové vlákniny, resp. obsah proteinů, pří l iš vysoký nebo naopak pří l iš nízký ob-sah sušiny, nedostatečné udusání, příliš vysoký obsah kyseliny máselné nebo kyseliny octové a pří liš nízká stabilita siláže při jejím skladování, způsobená špatným odebíráním.

Aby travní siláž postačila nárokům vysokoužitkových krav, je zapotřebí udržet její stále vysokou, bezpečnou kvalitu (viz. přehled) bez jakýchkoliv nedostatků.

Cílové ukazatele kvality travní silážePod pojmem kvalita siláže jsou zahrnuty všechny

vlastnosti siláže, které určují její užitnou hodnotu. Sem patř í koncentrace energie, obsah speciálních živin, stejně jako komplex charakteristických znaků důležitých pro zkrmování a hygienu. Abychom dosáhli co nejvyšší kval i ty s ohledem na všechny tř i ty to kategorie, je nezbytné dbát na využití vysoce hodnotného rostlin-ného materiálu, jenž je sklízen v odpovídající vegetační fázi, a na odborně provedené silážování. Na mnoha podnicích existují v tomto směru veliké rezervy v rámci kvality krmiva. Chybné kvašení si láže a odbourává-ní živin mikroorganismy v silu, kterému lze zabránit, bývají často nerozpoznány. Kvalita kvašení bývá jen zřídkakdy senzoricky (zkouška DLG) nebo laboratorně kontrolována.

Kvůli úzké souvislosti mezi kvalitou kvašení siláže a poklesem koncentrace energie v zeleném krmivu až

Pomocí přísevu může být stav zlámaných, popř. spletených rostlin výrazně zlepšen


VÝROBA KRMIV

k hotové siláži se stává s ohledem na narůstající po-žadavky na kvalitu siláže stále důležitějším, zahrnout kvalitu kvašení do hodnocení silážování.

Při nedostatečné kvalitě kvašení je třeba počítat s ma-sivnějším odbouráváním bílkovin a aminokyselin. Siláže s nižším hodnocením kvality kvašení jsou zvířaty požírána v menším rozsahu a vykazují vyšší podíl škodlivých mi-kroorganismů (klostridie, listerie, kvasinky, plísně) nebo produktů jejich metabolismu (např. mykotoxinů), což může narušovat zdravotní stav zvířat a kvalitu mléka.

Cílem přípravy a uskladnění travní siláže až do zkrme-ní zvířaty musí být kvalitní krmivo s vysokou energetickou hodnotou a co nejlepší kvalitou kvašení bez zahřívání a zaplísnění.

Příprava travní siláže je proces, jenž může být od rost-liny až po předložení zví řatům různě ovlivněn kritérii jako např. pěstováním, hnojením, nařezáním, udusáním a dobou skladování. Čím lépe tato kritická kritéria v praxi ovládneme a řídíme, tím menší je riziko znehodnocení kvality travní siláže.

Péče o travní porosty pro lepší krmivoPéče o travní porosty (válcování, vláčení, sečení, lik-

vidace plevele, předvýsev a přísev) má zlepšit odolnost porostu, dosáhnout uzavřené koncentrace rostlin, srov-nat povrch půdy stejně jako optimalizovat schopnost regenerace následujícího porostu. Zároveň redukuje podíl nečistot (popel, odumřelý rostlinný materiál, zbyt-ky hnojiv) a snižuje tak škodlivou kontaminaci porostu.

v dolnosaských výzkumech byla zjištěna přímá souvislost mezi kvalitou kvašení a výskytem krtinců. Výskyt krtinců představuje narůstající problém, a často nepostačuje jedno dodatečné převláčení, abychom snížili obsah po-pele pod 2 % sušiny. Na travnatých plochách s hustým výskytem krtinců se doporučuje upravit výšku strniště na 5–7 cm nebo materiál z těchto ploch na silážování nevyužívat.

Péče o luční porosty začíná v pozdním podzimu do-sečením, popř. spasením ovcemi, aby byl porost před zimou krátký. v případě velmi bujné vegetace lze doporučit použití herbicidů. v časném jaru pokračuje péče shrabo-váním a vláčením včetně přísevu a případného válcování u vysušených porostů a úpravou sjízdnosti lokality. v létě je vhodné posekat travní porosty, aby nedošlo k zaplevelení okolních pozemků. v pozdním létě na konci letního sucha nastává optimální čas pro nový výsev. Přísevy v tomto období vedou k úspěchu pouze tehdy, jsou-li udržovány porosty krátké. Dávky močůvky a hnoje by při rozsáhlých suchách neměly být používány.

Způsob obhospodařování problémových plochZnečištění krmiva, ať již např. v případě porostů se šťo-

víkem nebo kvůli zanedbané péči o travní porosty, je třeba v co možná nejvyšší míře zabránit, abychom vyrobili bez-chybnou konzervu objemného krmiva. Pomocí vysokého strniště ve výšce od 5 do 10 cm lze značně snížit zatížení strniště. Je to sice spojeno se ztrátami na výnosech, ale kvalitativní zlepšení tuto nevýhodu dalece převáží. Také

Porost trávy je nejlépe sekat ráno po oschnutí k využití celého dne k zavadání materiálu

Přehled: Kvalita travní siláže – spotřební hodnota siláže

Krmná hodnota Kvalita kvašeníAerobní stabilita

SkladovatelnostAerobní stabilita

NEL, ADF/NDF, surový protein, popel, stravitelnost, minerální látky, stopové prvky, vitaminy

Stupeň zavadnutí, množství bakterií mléčného kvašení, pH, kyselina máselná, kyselina octová, amoniak - N

Stupeň zavadnutí, udusání, teplota, délka řezanky, zakrytí (zabránění přístupu vzduchu)

Nežádoucí látky: cizí částice, kameny, biogenní aminy, klostridie, mykotoxiny, kvasinky, plísně.

11

VÝROBA KRMIV

zabrání výskytu relativně dlouhých stonků v krmivu. Tím se zkrátí doba zavadání, mírně se zvýší obsah energie v hmotě a obsah vlákniny se lehce sníží.

Během polní fáze sklizně je nutné zacházet s materi-álem určeným k silážování obzvlášť opatrně. Především při nahrabování a odebírání krmiva je vhodné, aby byla sběrací technika nastavena na vyšší strniště, takže při každé formě obdělávání půdy je zabráněno znečištění krmiva. Přes všechnu svědomitost v technice sklizně je nutné zde vycházet z toho, že se jedná o těžce silážovatelné krmivo.

Bezprostředně po sklizni takovýchto ploch by měla násle-dovat intenzivní péče o travní porosty. Tato zahrnuje vláčení, přísev, případně válcování, hnojení, mulčování na cca 7 cm strništi. Tímto způsobem dosáhneme rychlého zapojení porostu a rostliny jsou při druhé seči čisté, takže se pak jedná o normálně silážovatelný porost. Přísev jistě neovlivní zcela při druhé seči výnosy, zabrání však efektivně polehání rostlin především v oblastech s výskytem krtinců.

Minerální a organické hnojeníAnionty získané při minerálním hnojení jako např.

sloučeniny fosforu působí na silážovatelnost trávy jen nepřímo. Kationty (sloučeniny draslíku a dusíku) vedou k pufraci vytvářené kyseliny mléčné a působí tím přímo na snižování kvality. Přitom přemíra popř. nedostatek dusíku zaujímá rozhodující význam. Při nedostatečném zásobení dusíkem může být obsah nitrátů nižší než 0,5 g/kg, což nedostatečně brání vzniku kyseliny máselné. Nadbytek dusíku zhoršuje nejen zavadání, ale zvyšuje i pufrační kapacitu.

Při organickém hnojení, především močůvkou a hnojem, se mohou do silážovaného materiálu dostat chorobo-plodné mikroorganismy (např. spóry klostridií ) s násled-kem zvýšeného rizika tvorby kyseliny máselné. Je-li připravována velmi málo znečištěná siláž z trávy hnojené močůvkou nebo hnojem, může být proto obsah klostri-dií v materiálu značný, např. pokud bylo použito velké

množství hnojiva příliš pozdě nebo bylo hnojeno v době růstu trávy nebo, a to je podmíněno delším suchem, došlo k zachycení zbytků zemědělských hnojiv na rostlinách a při jejich růstu se tyto dále rozšiřovaly.

Při hnojení travních porostů by se mělo dbát na následující zásady:

f Hnojení v brzkém jaru na začátku vegetačního období, snažit se hnojit povrch půdy

f Neaplikovat na rostoucí porosty f Pokud je to možné, hnojit při nebo

před deštivým počasím f Zaschlé zbytky močůvky nebo hnoje odvláčet f Při suchém počasí: plochy se zbytky

zemědělských hnojiv vyloučit ze silážování f Používat malé množství hnoje

a močůvku s vyšším podílem vody f Podle možností jednotlivých podniků:

močůvku vyvážet přednostně na ornici a ne na travní porosty

Optimální intervaly sečíVedle užitkovosti travních porostů má dodržování opti-

málních intervalů sečí – zvlášť v první seči – rozhodující vliv na krmnou hodnotu siláže. Abychom dosáhli energetické hodnoty od 6,0 MJ NEL/kg nutné pro vysokou užitkovost zvířat (průměrná hodnota všech sečí ), musí být obsah su-rové vlákniny silážovaného materiálu nižší než 24 % sušiny. Seč proto musí proběhnout ve vegetační fázi na začátku metání travního porostu Optimální je začít seč nejpozději při 22 až 23 % surové vlákniny v sušině. Každé zpoždění začátku seče je spojeno se zhoršením kvality krmiva, nižší užitkovostí travní siláže, stejně jako se zdržením následují-cího růstu trav, čímž dochází k redukování výnosů v rámci celého roku a snižování užitkovosti dojnic.

Zkoušky zralosti názorně ukazují, že obsah surové vlákniny podle počasí v květnu denně narůstá o 0,3 až

Řádkování ukončuje zavadání a může se tím pádem stát přínosem k zabránění příliš vysokého stupně zavadnutí nad 50 % sušiny. Důležité je přesné nastavení výšky čepů, aby bylo možné minimalizovat znečištění materiálu


VÝROBA KRMIV

0,6 % v sušině. Z toho plyne, že posekání a nahrabování krmiva s nejvyšší energetickou hodnotou v první seči je možné pouze po dobu dvou až pěti dnů sklizně. Jete-loviny přitom vykazují zřetelně vyšší optimální rozpětí využití než čistě travní porosty.

Optimální termín dalších sečí je třeba variabilně plánovat, neboť na základě změněných poměrů list – stonek vzniká užší doba využívání. Jako v případě první seče je třeba orientovat i další seče k začátku metání travin, popř. v případě porostů s dominancí jetelovin k době začínající butonizace.

Seč na začátku metání dává k dispozici travní materiál o vysoké silážovací schopnosti s dostatečným obsahem cukrů. Pozdější termíny sklizně jsou charakteristické zřetelným úbytkem cukrů a nárůstem množství vlákniny, jež zhoršuje stravitelnost siláže.

Zavadání na 30 až 40 procent sušinyTravní siláž se sušinou pod 30 % může uvolňovat

kvasnou šťávu a (nebo) může vznikat kyselina máselná. Toto chybné kvašení způsobuje vysoké ztráty sušiny

DOPORUČENÍ K VÝROBĚ KVALITNÍ SILÁŽE

f Organické a minerální hnojení uzpůsobené místu a použití, místně přizpůsobená péče o rostliny pomocí vláčení a případně válcování a přísevu (10 až 15 kg/ha, eventuelně při vláčení ).

f Včasná seč při obsahu vlákniny 22–23 % v sušině (pro koně: 25–28 %), dbát na zkoušku zralosti, cíl pro silážování: 23–25 % vlákniny v sušině (pro koně: 27–30 %), využít optimálního počasí ke sklizni, ale nečekat na ně dlouho.

f Nesekat při sklizni příliš nízkou (minimální výška strniště 5 cm) kvůli čistotě materiálu.

f Zabránit kontaminaci sklizeného materiálu mršinami, informovat před sečí zástupce myslivců, sekat od středu porostu ven.

f Zajistit dobré podmínky pro zavadání pomocí nakypření a dostatečné šířky řádků krmiva, dbát na krátkou dobu zavadání materiálu na poli (raději slabší zavadnutí, než riskovat vysoké ztráty vydýcháním) a zabránit nepotřebnému opadu.

f Intenzivní zavadnutí, včas začít se skrýváním krmiva (od cca 30 % sušiny při zkoušce ždímáním: dlaně jsou ještě lehce vlhké, pro koně od cca 37 % sušiny, cílové hodnoty sušiny pro siláž jsou 35–40 % (pro koně: 45–55 %).

f Skrývat silážovaný materiál neznečištěný.

f Sklizený materiál rozmělnit (délka řezanky cca 4 cm, max. 6 cm).

f Silo namířit zkosenou plochou proti převládajícímu směru proudění větru.

f Geometrii sila zvolit tak, že při odběru krmiva je možný dostatečný posun (minimálně 2,0 m týdně v zimě, popř. 2,5 m týdně v létě).

f Silážovat plynule a s vysokým udusáním (24hodinové siláže).

f Silážovaný materiál pečlivě rozdělit (cca 15 cm/vrstva), v žádném případě ne více než 30 cm/vrstva.

f Silážovací prostředky používat odpovídající silážovanému materiálu a podmínkám silážování.

f Dostatečně intenzivně udusat silážovaný materiál s ohledem na obsah sušiny.

f Při delší pauze v silážování (např. v noci) vytvořit provizorní překrytí, silo vzduchotěsně uzavřít pomocí krycí folie, kryt sila zatížit ochrannou mříží a pytli se štěrkem.

f Travní silo udržet uzavřené tak dlouho, jak je jen možné, minimálně šest týdnů. Čím dříve je odkryto, tím vyšší je riziko možného dodatečného zahřátí.

13

VÝROBA KRMIV

a energie a vede k nižšímu příjmu krmiva a nižší užitko-vosti. Při množství sušiny nad 40 % roste riziko vydýchání a zvýšeného opadu listů a na základě klesající udusa-telnosti roste nebezpečí dodatečného zahřátí siláže. Všeobecným cílem by proto mělo být rychlé zavadání. Za výhodných povětrnostních podmínek je možné již pět až šest hodin po posekání začít se shrabováním úrody.

Kosení, zpracování, obracení pokosů, shrabováníÚzký časový úsek pro optimální seč a krátké časy za-

vadání na poli vyžadují vysokou efektivitu práce při kosení. Bubnové, stejně jako plátové sekačky tomuto požadavku vyhovují. Před začátkem kosení je třeba přijmout všechna opatření ochrany divoké zvěře, která mohou zabránit usmr-cení zvířat během kosení, jako je např. projít travní porost před sečením se psy, využití záchranných cest pro zvěř apod. Toto lze doporučit nejen z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu vzniku botulotoxinů. Tráva je kosena při výšce strniště cca 5 (trvalé travní porosty) – 7 cm (polní traviny, jeteloviny). Dodržení této výšky strniště umožňu-je jednak snížení možného znečištění nebo zplesnivění a jednak plynulé dorůstání další seče, neboť rostliny ještě vykazují zbytkovou plochu pro asimilaci. K minimalizaci ztrát je třeba využít všechny možnosti, jak urychlit zavadání rostlin. V prvé řadě se zde nabízí rozprostření poseka-ného materiálu přímo při sekání. Toho je s narůstajícím využíváním plátových sekaček dosahováno pomocí zni-čení růstové vrstvy travin prostřednictvím prstových nebo ozubených rotorů. Pomocí profilového válcování můžeme rovněž dosáhnout snížení ztrát vydrolením u bylinných, resp. jetelových porostů. Pozitivní efekty leží v rozmezí až poloviny dne. Nicméně je třeba i při kosení dodržovat několik omezujících bodů:

f Obracení pokosů lze vypustit pouze v případě ma-lých výnosů a (nebo) současně dobrých podmínek pro schnutí materiálu. Na řídkých porostech (nově vysetých, polních travinách) a při vysokém výskytu krtinců zvyšuje kosení podíl popela a škodlivých mi-kroorganismů, které se s rostlinami slepí vytékající cukernatou šťávou a nejsou již odbouratelné během procesu zavadání. Při velmi dobrých podmínkách pro zavadání a nízkých výnosech dochází velmi rychle k překročení optimálního množství sušiny mezi 35–40 %, což má za následek menší udusatel-nost materiálu a přináší riziko dodatečného zahřívání. Pokud je travní materiál zpracováván sekačkami za dodržení uvedených bodů a kombinujeme-li s tím-to nakypření řádků posekaného materiálu, abychom si ušetřili následující obracení pokosů, můžeme dosáhnout zřetelného zlepšení kvality siláže.

f Doporučuje se okamžité rozložení pokosu paralelně ke směru sekání, aby bylo možné neprodleně zahájit zavadání a tím zamezit ztrátovému vydýchávání cukrů. Tak jako nasazení obraceče i použití vodicí desky pří-mo na sekačce (s přípravou) vedou k dosažení tohoto cíle. Při obracení (oddělené stlaní od pokosu) je nutné pracovat pod strmým úhlem, jet rychlostí maximálně 5 km/hod. a vyhnout se možnému přejíždění pokosu.

Nedodržením těchto podmínek se kvůli příliš malé přesnosti rozložení materiálu tvoří travní haldy. V pří-padě, že obracení samo nepostačí, abychom dosáhli požadovaného obsahu sušiny, lze při následujícím obratu pokosený materiál zpracovat pod mírnějším úhlem a v mírně zvýšené rychlosti. Vynechání obra-cení lze doporučit pouze v případě velmi vhodných podmínek pro schnutí, neboť při velkém množství materiálu dochází k nerovnoměrnému zavadání a tím vznikají různě zavadlé partie pokosu. Tyto jsou sice během sklizně smíchány v řezačce, mohou ale i přesto ohrozit proces kvašení.

f Při obracení je důležité dbát i na úplný, ale zároveň co nejméně znečištěný příjem materiálu. Protože obracení rozhoduje o průběhu schnutí materiálu v jeho konečné fázi, měli bychom se snažit při dobrém počasí včasným obracením zabránit příliš si lnému schnutí a př i špatném počasí pomocí obracení bezprostředně před samotnou sklizní maximálně využít dobu zavadání.

f Největší nároky na kvalitu řádkování kladou balíko-vače na kulaté nebo hranaté balíky. Pro dostačující pevnost balíku i v okrajových částech by měl být řádek tvarován s lehkým vyvýšením na hranách.

Základy používání silážovacích aditivSilážovací aditiva mají při správné volbě aditiva a jeho

cíleném použití potenciál zlepšit kvalitu kvašení, zvýšit výživovou hodnotu krmiva a tím dosáhnout lepší užit-kovosti zvířat. Nemohou však výrazně zlepšit vlastnosti nehodnotného výchozího materiálu (např. velmi pozdní seč) nebo srovnat hrubé chyby v silážovací technice jako např. nedostatečné udusání, nedostatky v odkrývací technice nebo příliš malý posun odběru siláže.

Pro použití silážovacích aditiv platí následující zásady:

f Používat uznaná silážovací aditiva v ověřeném dávkování

f Výběr aditiv podle cíle a oblasti použití

Při velmi dobrých podmínkách pro zavadání dochází velmi rychle k překročení optimálního množství sušiny, což má za následek horší „dusatelnost“ materiálu a přináší riziko druhotné fermentace


VÝROBA KRMIV

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

+Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva

Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin

Účinné proti kvasinkám a plísním*)

Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

*) Sorban draselný napadá a likviduje gram-negativní baktérie; klostrídie, kvasinky a plísně. Gram-pozitivníbaktérie, jako např. baktérie mléčného kvašení, mikroorganizmy bachoru, střevní baktérie jsou ušetřené.

f Při nevýhodných podmínkách konzervovat pomocí chemických prostředků

f Srovnávat cenu v rámci působení prostředků f Zajistit homogenní rozdělení f Upřednostnit tekuté produkty

Technika dávkování a nákladovostAbychom pokryli všechny v praxi se vyskytující pod-

mínky pro silážování, je zapotřebí dostatečně dimen-zovaná, kyselinám odolná technika dávkování tekutých aditiv, jež umožní používat všechny druhy aditiv podle stavu výchozího materiálu.

Silážovací aditiva působí pouze tam, kde se vyskytují. To znamená, že musejí být s krmivem co možná nejho-mogenněji promíchána. Nejbezpečněji toho dosáhneme využitím dávkovače na mechanizaci, určené k sklizni (nákladní vozy, řezačky, balíkovače). Upřednostňována je dnes aplikace tekutých aditiv kvůli větší flexibilitě a jistotě působení, než mají granulovaná nebo prášková aditiva.

Výběr silážovacího aditiva v praxiPůsobení požadovaného silážovacího aditiva nebo

příměsi předpokládá použití správných příměsí v dané kr-mivářské situaci. Protože neexistuje silážovací aditivum vhodné pro všechny praktické podmínky a požadované oblasti působení, je velmi důležitá znalost oblastí použití (těžce, středně těžce, lehce silážovatelný materiál), popř. správné posouzení výchozího materiálu.

O výběru aditiva rozhoduje obsah sušiny v závislosti na rostlinné skladbě materiálu a požadovaném působení prostředku. Pokud máme k dispozici dostačující materiál ke kvašení (bohatý na jílek, v optimální vegetační fázi, s krátkou dobou zavadání na poli) a stupni zavadnutí od 30 do 40% sušiny, je použití silážovacího aditiva coby pojistky proti neoptimální délce řezanky, což se často objevuje v první a čtvrté seči, doporučováno vždy, pokud je požadován nárůst množství siláže o více než 2 m za týden a směr působení 4 (zlepšení příjmu potravy nebo masné, popř. mléčné užitkovosti). Jako silážovacího aditiva lze použít v prvé řadě homofermentativní bakterie mléčného kvašení (MSBho).

Tak vysoce hodnotné siláže s ohledem na obsah energie a kvalitu kvašení musejí být chráněny.

Řešením jsou chemicko biologické silážní prostředky.

Jsou to tzv. chemicko biologické „zbraně“, mající trojí účinek:

a. obsahují homofermentativní bakterie mléčného kvašení pro rychlý pokles pH

b. přídavek soli kyselin, které napomáhají k potlačení anebo zničení nežádoucích bakterií, plísní a kvasinek

c. krmivo pak zůstává stabilní i po odběru

U dnešních vysokoužitkových chovů dojnic bývá snahou výživářů o dosažení co nejvyšší koncentrace živin v krmné dávce, čímž ale hrozí překyselení ba-choru – acidozy. Většinou se v této souvislosti hovoří o příliš vysokém množství koncentrátu v krmné dávce. Ne všichni si ale uvědomují také skutečnost, že krmením velkého množství siláží a senáží může rovněž docházet k dalšímu překyselení bachoru. Dojnice by měly denně přijmout optimálně 800–1 000 g organických kyselin ze siláží (kys.mléčná, octová, máselná). To by se nemělo podceňovat.

Ve své dlouholeté praxi jsem se setkal s mnoha pří-pady, kdy těchto kyselin přijímají dojnice denně i 1 600 gramů, což je téměř dvojnásobek optimálního množství. Když si v těchto případech sečteme celkové množství organických kyselin (35–40 gramů mléčné, 8–12 gramů octové, bez máselné v sušině), musí být každému jasné, že při krmení minimálně 40 kg siláží u dojnic je dosaženo příjmu i 1 800 gramů kyselin. V takových případech hraje aktivita přežvykování, respektive pufrace bachorového obsahu slinami rozhodující roli. Proto je nutné zajistit dostatečné množství strukturální vlákniny v krmné dávce.

Při použití chemicko biologických konzervantů je při stejné dávce 25–30 gramů kyselin na 1 kg siláže. Navíc zabráníme takovýmto silážním prostředkem následné ztrátě živin při dokvašování cukrů v průběhu skladování. Další ztráty, kterým se zabrání jsou ty při následném odběru ve stěně.

Na trhu existují i silážní prostředky, které dokážou překvasit všechny cukry a navíc ještě i rozpustnou vlákni-nu, která je nezbytná pro složky mléka. Poté se však chovatelé diví, že nemají tuk a bílkovinu v mléce a hledají příčiny někde jinde.SHRNUTÍ

Výroba hygienicky nezávadné, stále studené travní siláže je velkou výzvou. Jen s pomocí dob-rého počasí a silné dusací techniky toho však ne-dosáhneme. Dobrá péče o travní porosty, cílené hnojení hospodářskými hnojivy a včasně přijatá opatření týkající se silážování, flexibilní pro různé stupně zavadnutí, jsou minimálními požadavky. Příliš mnoho siláží se zahřívá nebo vykazuje pří-tomnost plísní. Sila musejí být navážena do délky a úzce, aby odběr siláže byl dostačující. Ing. Kocián Josef,

Sano Domažlice


VÝROBA KRMIV

Více mléka s Mipro®

Promyšlené doplnění kompletní krmné dávky TMR

n Jeden produkt pro každou

fázi produkčního cyklu.

n Na sebe navzájem sladěný

koncept výživy.

n Pro dojnice zaprahlé a v laktaci.

n Vzájemná synchronizace živin.

n Podpora bachorových funkcí.

n Profylaxe ulehnutí po porodu.

n Eliminace poporodních komplikací.

n Zvýšení dojivosti a bílkoviny v mléce.

Kolik energie potřebujítelata v mléčné fázi?Téměř v žádné jiné oblasti výživy zvířat neexistuje tolik různých krmných doporučení jako ve fázi napájení telat. V Anglii, ale také třeba v USA bylo dokonce doporučováno dávat méně než 20 kg mléčné krmné směsi na tele. Minimálně v USA byla tato doporučení již překonána.

Tyto napájecí plány měly přitom spíše za cí l ušet-řit „drahé“ mléčné komponenty, nežli tele fyziologicky smysluplně zásobit živinami. Tato restriktivní výživa byla zdůvodňována argumentem, že se tak zvířata do-nutí rychleji přejít na jadrná a objemná krmiva a tím se urychlí přechod na přežvýkavce. Poslední zdůvodnění je správné, ale přitom se nesmí zapomínat na fyziologické zákonitosti trávení malých telat. Již více jak deset let existují v pokusech potvrzené potřeby živin pro zásobení energií a proteinem. Oproti krmení krav se pro období napájení telat nedělají žádné „propočty krmných dávek“,

nicméně je rozumné dát si jednou tu práci a spočítat, jestli doposud používaný napájecí plán odpovídá těmto požadavkům.

Potřeba energie a hrubého proteinu při odchovu telat

Normy potřeby pro energii a protein v odchovu telat byly vydány v Německu Výborem pro potřeby živin spo-lečnosti pro fyziologii výživy a jsou uvedeny v tabulce 1. V požadavcích na příjem sušiny krmné dávky jsou uve-deny velmi nízké hodnoty a zkušenosti z praxe ukazují,

Z pohledu vývoje základů mléčné žlázy hrají vysoké přírůstky v prvních týdnech a měsících života rozhodující roli


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

že jsou podstatně vyšší. Pro pokrytí potřeb energie 50 kg těžkého telete s přírůstkem 400 g denně by bylo nutno napájet asi šest litrů nápoje z mléčné krmné směsi (obsah energie 16,0 MJ ME/kg) v koncentraci 160 g MlKS/litr vody, nebo osm litrů v koncentraci 120 g/l. Potřeba proteinu by byla pokryta tímto množstvím dostatečně (viz Tabulka 2). Ve vlastních pokusech byly v tabulce 1 uve-dené přírůstky u holštýnských býčků dosaženy i s o něco nižším příjmem energie. Tyto odchylky však existují jen ve spodních hmotnostních kategoriích. A i když budeme

vycházet z lehkého nadhodnocení živinových požadavků, je velmi rychle patrné, že při napájení šesti litry denně v koncentraci 12–12,5 % není možné dosáhnout pokrytí potřeb živin. K tomu by se správně mělo zohlednit také kvalitativní složení mléčných krmných směsí a omezená schopnost malých telat trávit rostlinnou bílkovinu.

Vrátíme-li se zpět k potřebám energie, je nutné doplnit fakt, že při nízkých teplotách a v kombinaci s vysokými rychlostmi proudění vzduchu, zvýšenou vzdušnou vlh-kostí a následnými vysokými ztrátami tělesného tepla

Tabulka 1: Doporučení pro denní potřeby zásobení energií a proteinem u telat

Denní přírůstek (g)Živá hmotnost (kg)

50 75 100 125 150

400Příjem sušiny (kg) 0,7 1,3 2,1 2,6 -MJ ME 15,6 19,3 22,7 25,8 -NL (g) 155 250 300 320 -

600Příjem sušiny (kg) 0,9 1,6 2,4 2,9 3,2MJ ME 18,8 22,7 26,1 27,9 29,8NL (g) 210 335 385 405 420

800Příjem sušiny (kg) - 1,9 2,7 3,2 3,4MJ ME - 26,4 29,8 33,0 36,0NL (g) - 420 475 490 495

1000Příjem sušiny (kg) - 2,1 2,9 3,4 3,6MJ ME - 30,4 33,8 37,0 40,0NL (g) - 495 560 570 575

Výbor pro potřeby živin společnosti pro fyziologii výživy 1997/1999

Telata by během období mléčné výživy měla mít k dispozici dostatek mléka, startér s vyšším obsahem strukturální vlákniny, nebo seno a přístup k pitné vodě


19

musíme telatům zabezpečit ještě vyšší příjem energie.Za popsaných klimatických podmínek lze následně

očekávat i zhoršené prokrvování periferních částí těla a stejně tak sliznic, s následnou zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Přitom se ale nesmí za-pomínat na to, že nemocná telata mají značně vyšší potřebu energie nežli telata zdravá, protože pro imunitní obranu nutné zvýšení tělesné teploty (horečka) musí mít k dispozici nejprve dostatek energie. Z těchto důvodů se musí v chladných ročních obdobích navýšit množství a koncentrace podávaného nápoje.

Zohlednění ostatních krmiv (star tér, seno, TMR) do b i lance ž iv in je v prax i téměř nemožné, vzhle -dem k tomu, že telata během fáze napájení začínají s pří jmem pevných krmiv v rozdí lném stáří. Mimo to jsou spotřeby v prvních týdnech života, jak ukazuje obrázek 1, ještě velmi malé.

Vysoký příjem energie podporuje růst tělních buněk

Množení buněk a růst orgánů určují v prvních týdnech a měsících života potenciál užitkovosti, zdraví a repro-dukce pro celý zbytek produkčního života. Jak informuje celá řada vědeckých prací, dochází v prvních týdnech života bezprostředně po porodu k zakládání rozhodu-jících funkcí látkové výměny. Všem těmto efektům se souhrnně říká metabolické programování. V celé řadě pokusů bylo potvrzeno, že telata, která byla v prvních týdnech po porodu živena na vysoké energetické úrovni, dosahovala v porovnání s restriktivně nepájenými telaty v kontrolní skupině a při společném dalším odchovu (rostlinná výživa) v dospělém věku podstatně vyšších mléčných užitkovostí. Rovněž tyto poznatky mluví pro to, aby telata, zejména v prvních týdnech života dostá-vala dostatečné množství mléčné krmné směsi na bázi

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

kg KS/ks + den

stáří v týdnech

LVA Futterkamp

1,9

0,8

2,6 2,5

3,0Max.

Průměr

Min.

0,2

0,5

1,0

1,5

2,3

0,10,3

1,4

Tabulka 3: Stravitelnost různých zdrojů proteinu

Zdroj proteinů (% podíl) Stáří Stravitelnost (%) ZdrojSušené odstředěné mléko 11 až 21 d 94,4 Barbella a j. (1988)Sojoproteinový koncentrát (75 %) 14 až 21 d 58,7 Dawson a j. (1988)Sojoproteinový izolát (100 %) > 28 d 60,5 Khorasani a j. (1989)

Obrázek 1: Příjem krmné směsi jalovičkami na automatupři desetitýdenní periodě napájení

Tabulka 2: Zásobení telat energií a proteinem

Potřeba* Potřebné množství mléčné KS k pokrytí potřebTele s 50 kg ŽH, přírůstek 400 g/den Mléčná KS, 16,0 MJ ME, 210 g NL/kg

MJ ME 15,6* 975 gNL (g) 155* 738 g

Množství odpovídá ca.8 litrů se 120 g,

nebo 6 litrů se 160 gVýbor pro potřeby živin společnosti pro fyziologii výživy 1997/1999



sušeného odstředěného mléka. Tím se zajistí dostatek energie i bílkoviny pro vysoké denní přírůstky (při ad libitním napájení i více jak 1000 g/den).

Dalším důvodem pro intenzivní živinové zásobení telat během prvních měsíců života je vysoká schopnost telat ukládat bílkovinu, přičemž tato schopnost i přes rostoucí denní přírůstky v průběhu dalšího vývoje klesá ve prospěch ukládání zejména vnitřního loje. To zna-mená, že v této fázi života je vynikající využitelnost krmiva a stupeň ztučnění je zároveň velmi nízký. Právě z pohledu vývoje základů mléčné žlázy hrají důležitou roli vysoké přírůstky v prvních týdnech a měsících života, které jdou ruku v ruce s minimálním ztučněním a jsou tak v protikladu k vysokým přírůstkům v pubertě, kdy dochází k masivnímu ukládání tuku a silnému ztučnění základů vemene.

Odstav z mléka bez růstových ztrátVčasný odstav z mléka předpokládá vysoké přírůstky

v prvních týdnech života, aby bylo dosaženo pro odstav dostatečné živé hmotnosti. Při napájení mléčnými KS se musí dát velký pozor, aby se v tomto období používaly pouze vybrané produkty se sušeným odstředěným mlé-kem v kombinaci s vysokou kvalitou sušené syrovátky, ale ještě bez rostlinných proteinů (viz tabulka 3).

V této souvislosti vždy vyvstane otázka, od kdy je možné začít telata od mléka odstavovat, aniž by došlo k pádu přírůstků a zbrzdění, nebo zastavení růstu. S od-vykáním by se mělo začít od šestého respektive sedmého týdne stáří. Okamžik, od kterého telata začínají přijímat jadrná a objemná krmiva se velice liší (viz Obr. 1). To znamená, že některá telata se musí prostřednictvím odvykání (snížení množství mléčné KS/den) k pří jmu pevných krmiv nejprve donutit. Jak ukázaly výzkumy od Ackeren a j. (2005), telata která byla odstavena z mlé-ka v osmi, nebo dvanácti týdnech intenzivně přežvykují již okolo dsátého týdne stáří. V šestnácti týdnech mají parametry přežvykování úroveň dospělých zvířat.

ZávěrPro prvních šest týdnů života je ob-

zvláště důležité, aby byla telata zá-sobena dostatečným množstvím energie a bílkoviny. Nesmí se za-pomínat, že telata nejsou během této doby ještě schopna pokrýt požadavky na energii příjmem jiných pevných krmiv. Tela-ta jsou nucena vystači t si pouze s předloženým mlékem. Kvalita a množ-ství nápoje mají rozho-dující vliv jak na oka-mžitý vývoj a zdraví, tak i na pozdější pa-rametry užitkovosti, zdraví a reprodukce v dospělosti. Jak u k a z u j í n o r m y p o t ř e b y ž i v i n (tabulka 1), je

nutné pro zdárný růst a vývoj telat bezpodmínečně zvýšit denní příjem mléčné krmné směsi. Živinové nároky dále rostou za nepříznivých klimatických podmínek a při one-mocnění telat. Proto se doporučuje během hlavní periody napájení navýšit jednak koncentraci nápoje na 160 g mléční KS/litr vody a zároveň zvýšit denní příjem nápoje na minimálně šest litrů. Tomu, kdo chce vývoj a růst telat ještě více urychlit a zároveň s vysokými denními přírůstky využít efektů „metabolického programování“ doporučujeme vícečetné napájení s dávkou až okolo 10 l/den, nebo ad libitní napájení. S tímto intenzivním napájecím plánem jsou již pozitivní zkušenosti jak v ČR, tak i v zahraničí.

Podle podkladů od Dr. H-J Kunze

Zpracoval Ing. Jiří JelínekSano Domažlice


21

Více mléka pomocí dobrého

světelného managementuBiorytmus člověka i zvířat je rozhodující měrou řízen

slunečním světlem. Bez světla by na Zemi neexistoval život. Roční období ovlivňuje kromě jiného i rozmnožo-vání a chov zvířat. Aktivita zví řat je ovlivněna i denní dobou. Pro krávy jsou proto obzvlášť důležité světelné podmínky, v nichž jsou chovány. Špatné světlo omezuje welfare zvířete a značně snižuje jeho produktivitu.

Vnímaví chovatelé mléčného skotu například přesně vědí, že krávy otelené v létě se zřetelně rychleji dostanou do říje, než krávy otelené v zimě. Čím to je?

Doba osvituTma vyvolává uvolňování hormonu melatoninu. To

vede k přirozenému poklesu aktivity zvířat během zimy. Je-li ve stáji více světla, je sekrece melatoninu z epifýzy (šišinky) redukována a aktivita krav stoupá. Vědecké studie z USA se proto již od začátku osmdesátých let zabývají světelným programem v chovu mléčného skotu. Pokusy bylo zjištěno, že při denním režimu, sestávajícím se ze 16 hodin světla a 8 hodin tmy (16S:8T) narůstá u krav v laktaci aktivita (lepší vyhledávání říje) a mléčná produkce (+ 3,3 kg). Také pří jem potravy stoupal při prodloužení světelné fáze dne. Složení mléka naopak zůstalo víceméně nezměněné. Krávy ovšem nesmějí být osvětlovány více než 16 hodin denně, neboť hormonální hospodaření organismu vyžaduje rytmus den – noc.

Pro suchostojné krávy přicházejí v úvahu krátké doby osvitu, takzvané „krátké dny“ (8S:16T). V tomto případě jsou zvířata chována 8 hodin na světle a 16 ve tmě. To vede k vyšší mléčné produkci (+ 3,2 kg) v následující laktaci. Kromě jiného jsou pozitivně ovlivněny příjem po-travy a imunitní systém. Vzhledem k odlišným světelným nárokům je proto doporučováno ustájení suchostojných krav v oddělené stáji.

U dospívajícího hovězího skotu je pomocí dlouhého dne stimulován pohlavní cyklus, vývoj mléčné žlázy a vstřebávání potravy při téměř nezměněném pří jmu sušiny.

Intenzita osvituRozhodující roli vedle délky osvitu hraje i jeho in-

tenzita. Každý člověk vnímá subjektivně, jestli je stáj příliš osvětlená, nebo příliš tmavá. Chcete-li ve své stáji dosáhnout vysoké mléčné užitkovosti a dobrého příjmu potravy, měla by se intenzita světla ve výšce 90 cm nad zemí pohybovat mezi 150 a 200 luxy. Stáj by přitom měla být osvětlena rovnoměrně. Noční světlo by mělo

dosahovat maximální intenzity 0,5 luxu a slouží čistě k orientaci. Právě v zimě nebývá přes den ve stájích do-statek světla, protože např. při zvýšené oblačnosti není světlo ve stájích zapnuto, lampy jsou příliš zaprášené nebo umístěné na nevhodném místě. Proto se doporu-čuje provádět pravidelná měření luxmetrem.

Pro změnu doby osvitu se hodí světelné programy naprogramované tak, že při počínajícím šeru, které přes zimu nastává často již odpoledne, automaticky zapnou světlo ve stáji. Jsou řízeny pomocí světelných senzorů a časového spínače a nevyžadují tudíž žádnou doda-tečnou manuální práci. Další aspekt dobrého světlení je pozitivní efekt na pracovišti. I lidé jsou motivovanější a produktivnější, pokud je na stáji světlo. Pozor: Světlo, které problikává, způsobuje vědomý, popř. nevědomý stres u lidí i zví řat. Proto by měly být blikající zdroje světla vyměněny tak rychle, jak je to jen možné.

Stájové LED lampyNěkteré stáje již používají LED lampy. Mají tu výhodu,

že okamžitě po zapnutí dosahují plné intenzity světla. Je-jich pořizovací náklady jsou sice zřetelně vyšší, ušetří ale až 75 % energie a mají delší životnost (až 50 000 hodin). Kromě toho imitují nejlépe přirozené světlo. Kvůli vyso-kým pořizovacím nákladům se LED lampy hodí především tam, kde svítí světlo dlouho a je často zapínáno. Ve studii provedené v roce 2010 bylo ve stádu 250 krav při použí-vání LED lamp pozorovat nárůst mléčné užitkovosti o 6 %. Chybí bohužel navazující studie, které by tento výsledek potvrzovaly. Kromě toho se ještě musí prokázat skutečná

Vysokého příjmu krmiva a dobré mléčné užitkovost lze v období, kdy není dostatek přirozeného světla,

dosáhnout jen se správným světelným managementem



životnost LED lamp v provozních podmínkách, neboť ve stáji je teplotní a prachové zatížení lamp enormní. Zatím nejsou k dispozici dlouhodobější data.

Shrnutí:Osvětlení ve stáji má podstatný vliv na mléčnou užitko-

vost, příjem krmiva a aktivitu (vyhledávání říje). Jen díky optimálnímu světelnému režimu lze dosáhnout vysoké produktivity také v zimě. Krávy v laktaci by měly být chovány ve fázi „dlouhého dne“ (16S:8T). Suchostojným kravám je doporučován pro zajištění optimální mléčné užitkovosti v následující laktaci rytmus „krátkého dne“ (8S:16T). U dospívajících jalovic vedou „dlouhé dny“ (16S:8T) k pohlavní zralosti, vývoji vemene a lepšímu využití krmiva. Intenzita osvětlení by se měla pohybovat od 150 do 200 luxů ve světelné fázi a 0,5 luxu ve fázi temnostní. Pravidelné přezkoušení osvitu pomocí lux-metru je nutné, abychom dosáhli optimálních světelných podmínek. Pro efektivně využité světlo je potřeba lampy alespoň jednou nebo dvakrát do roka vyčistit.

Dr. Denise VölkerLandwirtschaftliche Betriebsberatung

BAUERNBLATT l 25. Leden 2014Strany 44

S pomocí luxmetru je možné přezkoušet osvětlení ve stáji

Profylaxe mléčné horečky po porodu – doplněk výživy pro zaprahlé dojnice

Účinek Prenata 50®

• Neutralizuje příčinu problémů – draslík• Stabilizuje látkovou výměnu ve svalech• Přechází stresu• Přináší zklidnění krav• Zabraňuje ulehnutí

Užitek pro vás• Jednoduché použití• Efektivní profylaxe mléčné horečky• Optimální příprava na porod • Rychlý odchod lůžka• Připravenost na vysokou

užitkovost v laktaci


23

Správná výživa dojnic ovlivňuje i četnost případů dislokace slezuV posledních padesáti letech se u dojnic kontinuálně zvyšovala četnost výskytu dislokace slezu. V novějších severoamerických studiích je udáváno, že v současnosti je dislokací slezu postihováno průměrně 3–5 % laktací (laktační incidence). V některých stádech ale incidence přesahuje i 10 %. Postihována jsou především klasická mléčná plemena jako holštýnské, ayshirské, guernseyské, jerseyské, hnědé švýcarské a kříženky simentálského s red holštýnem. Oproti tomu u krav německého Fleckvieh plemene je toto onemocnění stále zřídkavé (laktační incidence 0,15 %; Berchtold a Prechtl, 2007), ačkoli užitkovost u tohoto plemene v posledních desetiletích značně stoupla. Nápadné je, že drtivá většina případů – cca 80 % – levostranných dislokací slezu, vzniká v prvých čtyřech týdnech po otelení. Toto období se vyznačuje hormonálními změnami, vysokou metabolickou zátěží ve spojitosti s přechodem na krmnou dávku bohatou na energii a škroby a poměrně chudou na strukturální vlákninu (Doll, 2008).

Také intenzifikace chovu mléčného skotu je jistě dů-vodem vyšší četnosti diagnostiky tohoto onemocnění. Došlo ke změně výživy dojnic, změně plemenné skladby stád, změnil se rámec zvířat a tím bylo dosaženo obrov-ského zvýšení užitkovosti dojnic. Není možné opomenout ani to, že se u nás v posledních letech výrazně zvýšila diagnostická erudice veterinárních lékařů působících v chovech skotu, což také přispělo k častějšímu stano-vení diagnózy dislokace slezu.

Příčiny onemocněníZdá se být jisté, že naplnění slezu plynem předchází

porucha motility (hypotonie nebo atonie). Ta způsobu-je, že plyn, který se dostává do slezu z předžaludku společně se zažitinou nebo se zde tvoří, neuniká zpět do předžaludku, případně, že není přes pyloru trans-portován dále do tenkého střeva. Nahromadění plynu vede k tomu, že se fundus slezu posouvá pod čepcem a ventrálním bachorovým vakem doleva a se zvyšujícím

Včasně diagnostikovaná dislokace slezu s následným operativním zákrokem dokáže zachránit život a vrátit dojnici do produkce



se naplněním plynem táhne slez ( jako nafukovací balon) nahoru mezi bachor a stěnu břišní (Doll, 2008).

Illek a kol. (2008) uvádějí, že se onemocnění vyskytuje především tam, kde má krmná dávka nedosta-tečnou strukturu, vysoký podíl jadrných krmiv a u krav se vyskytuje negativní energetická bilance, rychlé hubnutí dojnic a subklinická hypokalcémie.

Besson (2012) dále uvádí jako hlavní predispoziční faktor dislokace slezu nízkou hladinu draslíku v krvi (hypokalémie) a vysokou hladinu inzulínu v krvi (hyperinzulinémie) na začátku laktace.

Příznaky onemocněníKlinické stanovení diagnózy nečiní zvláště velké

problémy. Zakládá se především na anamnestických údajích a na auskultačním vyšetření dutiny břišní. Prv-ním příznakem, doprovázejícím obě formy dislokace, je střídavý apetit nebo jeho absolutní ztráta. Narušení bachorové motoriky a pozvolná nebo náhlá ztráta mléčné produkce. Nejčastěji jsou postiženy dojnice na začát-ku laktace (první až šestý týden laktace). S rozvojem inapetence se mění množství a charakter výkalů. Při rektálním vyšetření se kromě málo naplněného bachoru zjišťuje menší množství pastovitých, tmavěji zabarvené-hých výkalů, které se střídají s charakteristicky kysele zapáchajícím vodnatým průjmem. Přímé vypalpování dislokovaného slezu při rektálním vyšetření většinou není možné. Tělesná teplota je normální nebo subnormální. Podle závažnosti, zvláště pak při pravostranné dislokaci s výraznou torzí, se rozvíjí různý stupeň dehydratace. K svědomité veterinární péči patří důsledné, případně opakované vyšetřování nemocných krav na přítomnost

dislokace slezu. K tomu patří korektní provádění perkuse a balotáže spojené s auskultací v celém rozsahu žebry vyztužené stěny břišní na levé i pravé straně. Při normální dislokaci jsou slyšitelné více či méně intenzivní zvonivé a šplouchavé zvuky. Rektálně je při přesunutí na levou stranu slez palpovatelný jen v případech extrémní dila-tace. U „pendlujícího“ slezu není dislokace prokazatelná kdykoliv. Všechny krávy se sníženým pří jmem krmiva a/nebo ketózou je tedy nutno vyšetřovat na dislokaci opakovaně, i když se zdánlivě jedná o jiné onemocnění. K upřesnění diagnózy levostranné dislokace slezu slouží „dvojí auskultace“. To znamená provést auskultace jak v hladové jámě, tak i v interkostálních prostorech, čímž prověříme, zda přítomné bachorové rotace jsou v oblasti předpokládané dislokace slyšitelné zeslabeně či jsou dokonce neslyšitelné (Doll, 2008).

PrevencePrevenci tohoto onemocnění lze podle Illka a kol. (2008)

řešit dodržováním diferencované výživy suchostojných a produkčních krav, správnou přípravou na porod, vhod-nou strukturou krmné dávky a minimalizací hypokalcémie. Velmi se osvědčily poporodní nápoje a drenčová-ní krav. Aplikace dvaceti až třiceti litrů nálevu s obsahem vápníku, sodíku, draslíku, glukózy a kvasinek do bachoru bezprostředně po porodu, nebo při zjištění prvních příznaků onemocnění je vhodnou prevencí dislokace slezu.

Dle Besson (2012) je klíč k úspěchu v boji s dislokací slezu v rukou chovatelů. Velice důležitý je management zasušování. Dojnice se má zasušit s kondičním skóre 3,5 a už by neměla dále přibírat. Hubnout může až po otelení a to jen velice postupně. Okamžitě po otelení musí mít umožněn přístup ke kvalitnímu krmení, kdy je potřeba zajistit dostatek vápníku, hořčíku a draslíku. Draslík je to, co stimuluje příjem vody a krmiva. Úloha veterináře spočívá ve včasné detekci metabolických odchylek, dříve než dojde k viditelnému problému. To je možné pomocí měření glykémie a ketonemie u dojnic kapesním glukometrem určeným pro diabetiky. Výsledek je znám do deseti sekund. Porovná se s kondičním stavem zvířat a dokáže dát chovateli okamžitou odpověď, zda je vše v pořádku či nikoliv. Ideální je spojit toto měření s pre-ventivními kontrolami dojnic po otelení. Změřit glykémii a ketonemii třem až pěti kravám před otelením, všem kravám do sedmi dnů po otelení a pár kusům na vrcholu laktace, zabere jen pár minut, ale umožní nám reagovat dříve, než se objeví hmatatelný problém v podobě dis-lokovaného slezu či ketózy.

Seznam použité literatury je k dispozici

u autora článku.

Zpracoval: ing. Milan Žádník

Základem prevence je dostatek strukturální vlákniny v krmné dávce


25

Nový systém odchovu telatSpolečnost SANO Moderní výživa zvířat spol. s r. o. úspěšně působí na českém trhu již více než 20 let. SANO je nositelem řady významných inovačních postupů ve výživě hospodářských zvířat a v řadě případů má primát při zavádění novinek. Jedná se například o jednotnou krmnou dávku, používání řezané slámy jako krmiva pro dojnice, hodnocení úrovně výživy podle vnějších projevů zvířat jako je frekvence přežvykování, hodnocení výkalů, posuzování úrovně výživy s využitím dat z kontroly užitkovosti a nejnověji zavádění nového programu na odchov telat.

V Opatovci prověřují kvalitu krmné dávky zootechnik Petr Škranc, za společnost Sano pak Petr Navrátil a Rostislav Kapl (zleva)



Z a j í m a l o n á s , jak vypadá práce š p i č kové h o p o -radce společnosti Sano Moderní vý-živa zví řat v praxi a proto jsme vedou-címu prodeje na Mora-vě Ing. Petrovi Navrátilovi, Ph.D., a jednomu ze Sano odborných poradců Rostislavu Kaplovi, který mimo jiné působí v Pardubickém kraji, položili několik otázek.

Metabolis sprintJednou z posledních novinek, se kterou Sano přichází

na český trh, je program pro kvalitní odchov telat. Jak říká Ing. Petr Navrátil, když si farmář Sano koupí, musí ztoho mít výhodu, například vyšší užitkovost, vyšší cenu za mléko od mlékárny, zdravější zví řata či lepší reprodukci. „Všechny tyto zootechnické ukazatele je ale možné shrnout do jednoho ekonomického: vyšší zisk na jednotku produkce, v tomto případě na litr nadojeného mléka. Cílem našeho společného snažení je zdravá, plodná kráva, která produkuje velké množství kvalitního mléka, které má vysoký obsah tuku a bílkovin. Musíme se také vždy zaměřit na vynikající plodnost a odchov telat i jalovic. Vždyť to se také podílí na celkové ekonomice chovu dojnic. Jak už jsem se zmínil, společnost Sano neustále přichází s novými informacemi a řešeními. Po-sledním je zcela nový přístup k odchovu, zaměřený na zdravý a kvalitní vývin telat, následně jalovic a prvote-lek. Cílem je odchovat prvotelky, které budou mít vyšší užitkovost, odpovídající jej ich genetickému náskoku, nebudou vyřazeny již po prvním porodu, či v průběhu první laktace, jak se mnohdy děje. Tento program jsme nazvali Metabolic sprint,“ uvedl Navrátil.

Odchov intenzivně„Na základě vědeckých výzkumů a praktických zkuše-

ností vzrůstá význam intenzivního odchovu telat, jehož cílem jsou zdravá a optimálně rostoucí telata jako zá-klad pro vysokoužitkové, plodné a dlouhověké dojnice. Mezinárodní studie a naše zkušenosti ukazují, že telata krmená v průběhu prvních týdnů života kvalitním mlékem ve větším množství jsou zdravější, rychleji rostou a jsou z nich také lepší dojnice. Pro rozvoj funkčních tkání jako jsou játra, trávicí trakt a vemeno je rozhodující způsob a úroveň výživy v prvních týdnech života. Kromě jiného jsou v prvních týdnech života položeny základy všech rozhodujících funkcí látkové výměny, metabolismu, které označujeme termínem metabolické programování. Jedná se o optimalizaci zdravotního stavu a doživotní nastavení úrovně metabolismu budoucí krávy pomocí intenzivní výživy v průběhu fáze napájení. Výživou podmíněná stimulace během prvních týdnů života doživotně po-zitivně ovlivňuje všechny hormonální systémy dojnice. Řada pokusů potvrdila, že jalovičky, které jsou v prvních týdnech života krmeny vysokou úrovni energie a bílkovin,

dosáhly ve srovnání s restriktivně n a p á j e n ý m i te laty významně vyšš í mléčné užitkovosti, byly zdravější a doba jejich setrvání ve stádě se prokazatelně prodloužila. Také se zlepšily ukazatele reprodukce,“ konstatuje Navrátil.

Dalším důvodem pro intenzivní napájení kvalitní mléč-nou krmnou směsí v průběhu prvních týdnů života je podle jeho slov vysoká počáteční schopnost telete ukládat bílkoviny. Obzvlášť pro utvoření a vývoj mléč-né žlázy hrají vysoké přírůstky, to znamená intenzivní ukládání bílkoviny v prvních týdnech a měsících života, důležitou roli.

„Kdo unikátní šanci metabolického programování bě-hem období mléčné výživy promarní, nemá již žádnou další možnost ji během dalších fází odchovu nahradit,“ varuje Petr Navrátil a nabízí recept: „Proto, abychom pomohli chovatelům využít této šance při odchovu telat, přepracovali jsme kompletně systém jej ich odchovu a vyvinuli, odzkoušeli a uvedli jsme na trh nové pro-dukty Sanolac Startino ® a AcidoSan ® a přepracované výrobky AM 18 ® a Milli M ®. Sanolac ® Startino je krmná směs, speciálně vyvinutá pro první týdny života na bázi vysoce stravitelných, výhradně mléčných bílkovin, která obsahuje 50 % sušeného odstředěného mléka a suše-nou syrovátku, které mají asi o 30 % vyšší stravitelnost dusíkatých látek než rostlinné zdroje. Neobsahuje žádný, pro tele špatně stravitelný zdroj dusíkatých látek, jako


27

je například sója a pokud vím, žádný srovnatelný produkt se na našem trhu nevyskytuje. U telat napájených pomocí napájecích kbelíků doporučujeme nápoj lehce okyselit pomocí AcidoSan ®,“ sdělil Ing. Navrátil.

Pokud jsou telata odchovávaná tímto způsobem, do-sahují průměrných denních přírůstků až 1 000 g, odsta-vená telata mají až o 20 kg vyšší váhu, snižují se ztráty telat, náklady na léčení i náklady na krmení. „Když k tomu připočítáme zvýšení užitkosti prvotelek za první laktaci, které potvrdila řada vědeckých studií a může dosáhnout v průměru 750 kg mléka, jedná se o velmi perspektivní a ekonomicky výhodný model. Zájemcům o tento nový progresívní systém samozřejmě pomocí vlastní aplikace propočítáme celkový ekonomický přínos, provedeme srovnání s dosud používaným systémem a navrhneme optimální řešení,“ dodal ještě.

Uvedení do praxeJedním ze zemědělských podniků, který začal již od

února podle tohoto nového systému krmit, je Zemědělské obchodní družstvo Opatovec nedaleko Svitav. Podnik hospodaří na 2 200 hektarech zemědělské půdy a chová 535 krav plemene české strakaté.

„V Opatovci se telata podle systému Metabolic Sprint krmí již čtvrtý měsíc a vše nasvědčuje tomu, že tento systém funguje velmi dobře,“ popisuje celý systém Ros-tislav Kapl. „Začínáme první den zamrazeným mlezivem, do kterého přidáváme Cotosan Plus ®, který obsahuje kvalitní mlezivo pro doplnění protilátek, důležitých imu-noglobulinů a mimo jiné i hroznový cukr. Od druhého do pátého dne věku krmíme dvakrát denně směsné mlezivo. Důležité je, že telata vypijí na jedno krmení tohoto mleziva 4 až 4,5 litrů. Od šestého dne do konce osmého týdne již krmíme výhradně Milli M ®. Za velmi důležité považuji dodržování doporučeného dávkování sušeného mléka a teploty vody při ředění a při napájení. Telata napájíme

Systém Metabolic sprint je založen na rychlejším růstu nejmladší kategorie telat

Kolostrální mléko s beta karotenem

• zabezpečuje zdravá a odolná telata s vysokou vitalitou,

• zajišťuje rychlý vývoj od telete k přežvýkavci,

• má enormně vysokou akceptanci u telat,

• pokládá základní stavební kámen pro dlouhověké a vysokoužitkové dojnice a pro vývoj býčků k býkům s vysokou intenzitou růstu,

• pokrývá nejvyšší nároky na jistý a bezproblémový odchov telat.



výhradně z kyblíků přes cucáky, aby bylo mléko dobře prosliněno a telata nehltala a dále opět podle návodu průběžně denní dávku od čtvr tého týdne snižujeme. Posledních čtrnáct dnů potom krmíme levnou mléč-nou směsí Sanolac Rot ®,“ popisuje hlavní zootechnik podniku Petr Škranc. „Už jsme odstavili několik skupin telat a výsledkem je, že jsou telata těžší o 8 až 9 kg, což ověřujeme vážením. Na telatech je rozdíl vidět na první pohled,“ dodává ještě Škranc.

Podle svých slov měl na počátku zkrmování obavy: „Měli jsme zpočátku strach, že telata budou trpět průjmy, protože opravdu již od prvního týdne krmíme 8 až 9 litrů mléka denně, ale přesvědčili jsme se, že se nemusíme obávat. Pro napájení používáme cucáky s malou dírou a teplota mléka u posledních telat nesmí klesnout pod 35 °C. Mléko dávkujeme pomocí Milchtaxi přesnou dáv-kovací pistolí. Teplota nápoje je na počátku 40 °C, u posledních telat 36 °C, napájíme celkem asi sto telat. Se systémem jsme spokojeni a jsem zvědav, jak bude dále probíhat vývoj jaloviček,“ doplňuje hlavní zootech-nik a dodává, že podle jeho názoru je u odchovu telat stěžejní kromě striktní hygieny kbelíků, hadic a cucáků také delší doba napájení: „Je to alfa a omega krmení mléčných telat,“ konstatuje Petr Škranc.

Optimální nastaveníPodle zástupce firmy Sano Petra Navrátila se farmáři

nemusejí bát o svou budoucnost, pokud se jim podaří nastavit všechny systémy v jejich stájích optimálně a ekonomicky. „Tak pro ně bude v budoucnu výroba mléka velmi rentabilní formou podnikání. Musíme mít a le stále na paměti, že konečným soudcem našeho společného snažení bude vždy kráva, jalovice, nebo tele, a zvířata, pokud se na ně umíme dívat, nám řeknou, co je pro ně nejlepší. Všem chovatelům bychom chtěli do budoucna popřát výborné výsledky v jejich chovech a za společnost Sano Moderní výživa zvířat vzkázat, že jsme připraveni jim v tom pomoci,“ uzavřel Petr Navrátil.

Jana VelechovskáNáš chov

Účinnost Sanolac® Lila Citro:• Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika

potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu

• Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém

• Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků

• Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií

• Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás:• Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru

• Rychlý růst s vysokými přírůstky

• Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva

• Nízké náklady na odchov

KOMPLETNÍ MLÉČNÁKRMNÁ SMĚSS KYSELINOU CITRÓNOVOU


29

Kravám v rozdoji dáváme lněné semínkoZemědělská společnost Komorno, a. s., hospodaří nedaleko Blovic jižně od Plzně na výměře 4529 hektarů ze-mědělské půdy. Z této plochy připadá více než tisíc hektarů na trvalé travní porosty, okolo 3500 ha představuje půda orná. Na ní se pěstují především obilniny, řepka, kukuřice a krmné plodiny.

V podniku, kterému patří statut IBR negativního chovu, se aktuálně chová 850 dojnic ve dvou střediscích. Na farmě v Chocenické Lhotě je ustájeno 500 kusů, převáž-ně holštýnek, a na farmě Střížovice najdeme 350 krav plemene české strakaté. Do budoucna přitom podle hlavní zootechničky Bohuslavy Nolčové počítají spíše s černou barvou stáda: „Všechny plemenice zapouští-me holštýnskými býky. Převodné křížení praktikujeme především s ohledem na výši užitkovosti. Holštýnky nám totiž nadojí v průměru 9 500 kilogramů mléka na kus a rok, zatímco české strakaté okolo 6 700 kilogramů na krávu a rok,“ vypočítává zootechnička a dodává, že při výběru inseminačních dávek klade důraz především na užitkovost, ale také na dlouhověkost a fitness každého potenciálního otce další generace. Stranou nezůstává ani počet somatických buněk, na němž závisí zpeněžení mléka.

Čtyři střediskaNa živočišnou výrobu připadají v Zemědělské společ-

nosti Komorno celkem čtyři střediska. Naštěstí nejsou od sebe příliš daleko, což práci s tolika dobytčími jed-notkami usnadňuje.

Telata se na po narození ošetř í, napojí mlezivem a umístí do venkovních bud, které jsou kryty stříškou, jenž zpříjemňuje prostředí ošetřovatelům i mláďatům. Při-tom platí, že u každé produkční stáje jsou vlastní boudy.

V nich telata setrvají dva týdny, z toho asi pět dní na mlezivu. Poté se jalovičky napájejí mléčnou směsí Milli M, kterou na trh dodává společnost Sano. Tento nápoj obsahuje mimo jiné beta-karoten, kolostrum a probiotika. „Důležitý je také lysozym s enzymatickým antibakteriálním působením proti nepříznivé střevní mikroflóře, především proti bakterii Escherichia coli,“ dodává ještě Sano po-radce chovu Stanislav Decker. Naopak podle jeho slov v tomto produktu nenajdeme sójovou bílkovinu, která často u této kategorie působí negativně. Býčkům se zkrmuje nativní mléko.

Po čtrnácti dnech ve venkovním ustájení se mláďata přesouvají do teletníku v Chocenicích, kde mají k dispo-zici mléčné krmné automaty a od osmadvaceti dní věku také seno. Zde jsou do čtyřech měsíců stáří a pak putují do sekce rostlinné výživy v Chocenické Lhotě. Okolo stáří jedoho roku se zvířata dělí podle pohlaví, jalovičky se přesouvají na odchovnu do Střížovic, kde se zhruba ve čtrnácti měsících věku zapouštějí a býčci putují do Jarova, kde se v kotcích podle plemen vykrmují až do jatečné hmotnosti.

Více dusíkatých látekDenně se z podniku odváží do mlékárny v Kralovicích

okolo 11,5 tisíc kg mléka (v létě se tato hodnota obvykle šplhá ke třinácti tisícům). „Pokud mluvíme o plemeni holštýn, tak naše prvotelky po porodu nasazují 33 litrů

Zemědělská společnost Komorno chová celkem osm set krav, v Chocenické Lhotě je zhruba 500 holštýnek


CHOV A VÝŽIVA SKOTU – VÝSLEDKY V CHOVU

mléka, u starších krav jde pak v průměru o čtyřicet litrů. Průměrný laktační den máme aktuálně na úrovni 178,7,“ upřesňuje zootechnička s dovětkem, že na podzim se obvykle méně telí a také dojí, a proto se tato hodnota zvyšuje.

V podniku ZS Komorno se dojnice krmí systémem jed-notné dávky založené na kvalitních objemných krmivech. Podle Bohuslavy Nolčové se v podniku ustálila velmi dobrá organizace senážování z hlediska managementu a také potřebného vybavení. „Objemná krmiva jsou dobře sklizená, naskladněná, udusaná a odebíraná,“ konstatuje hlavní zootechnička.

I při velmi dobré orgaizaci práce se však mohozu vyskytnout problémy, jedním z nich byl například nedo-statek dusíkatých látek v loňských senážích. „Ten je dán mimo jiné i nedostatkem přijaté vláhy v jarním období, který těžko můžeme ovlivnit. Ale co podpořit můžeme, je obsah dusíku a ostatních živin v půdě, a tím i v rostlinách. Pro další období se proto společně společně s agronomy a výživáři zamýšlíme nad zvýšením dávek hnojení trvalých travních porostů, případně nad jejich obnovou,“ vysvětluje Bohuslava Nolčová.

Omega-3 mastné kyselinyJiž někol ik let př i j ímaj í lak tu j íc í

dojnice v Komornu jednotnou krm-nou dávku. Po otelení se plemenice z porodny přesouvají do rozdojové skupiny, k terá navštěvuje dojírnu třikrát za den. Produkční skupina se dojí dvakrát denně a dělí se podle pořadí laktace na prvotel-ky a starší krávy. Krmí se však stejným mixem (viz tab. 1). Su-chostojné dojnice přijímají méně energetickou dietu, jak uvádí tabulka 2. Jak upozorňuje Stanislav Decker, podí l slámy v dietě suchostojných krav by měl být vyšší, v Komornu však musejí z důvodu jejího částečného nedostatku šetřit.

Jak se shodli poradce chovu a zootechnička, v pří-padě, že je dostatek kvalitní slámy nařezané na délku 2 až 4 cm, je v krmné dávce dojnic potřebná struktura zajištěna a chovatel není nucen řešit dostatek strukturál-ní vlákniny v krmné dávce přes delší řezanku kukuřičné siláže a travních senáží. „Delší řezanka kukuřičné siláže nad 1,2 cm (doporučená sušina 32–36 %) způsobuje horší průběh fermentace, zvýšené ztráty živin a snižuje příjem sušiny,“ uvedl Decker. Zajímavostí je také podávání lně-ného semínka kravám v rozdoji (v dávce zhruba 0,5 kg). Tato přísada obsahuje mimo jiné omega-3 mastné kyse-liny a bypass protein a podle Deckera zabezpečí rych-lejší zčištění, lepší nastartování nové říje a minimalizaci reprodukčních poruch v následujícím období.


Tab. 1 – Krmná dávka pro laktující dojnice

21 kg siláže12 kg senáže (jetelotravní nebo travní)

0,4 kg slámy0,8 kg sena

4 kg mláta (čerstvého nebo vakovaného)3 kg vlhkého kukuřičného zrna

do krmného vozu se dále dávkuje extra řepkový, sojový etrahovaný a vlastní obilní šrot

0,8 kg koncentrátu (obsahuje šrotované kukuřičné zrno, zdroj rychle dostupné energie Multisan Nectar, minerální přísadu Mipro M500)

Tab. 2 – Krmná dávka pro suchostojné dojnice

10 kg siláže7 kg senáže (jetelotravní nebo travní)2 kg sena2 kg slámy5 kg mláta

2,6 kg směsi řepky, soji a obilí0,4 kg minerální přísady Mipro Pren 400

Stříšku nad boudami pro telata si v podniku pochvalují


31

Výborné výsledky v LysicíchZEAS Lysice, a. s. , v okrese Blansko je známým zemědělským podnikem hospodařícím na jižní Moravě na pokraji Českomoravské vysočiny. Rozloha podniku představuje 2050 hektarů zemědělské půdy. Akční rádius podnikání je přitom rozložen do 15 katastrů s často rozdílnými nadmořskými výškami.

Jak říká ředitel podniku Ing. Jiří Šafář, ZEAS obhospo-dařuje pozemky ležící v nadmořské výšce 350, ale také 650 metrů. Z celkové výměry přitom připadá 1 400 ha na ornou půdu, 600 ha představují pastviny a padesát hektarů intenzivní sady.

Na orné půdě se pěstuje zhruba 800 ha obilnin, 200 ha řepky, 50 ha horčice, 65 ha cukrovky, 60 ha trav na se-meno a plodiny z krmivové základny pro skot, jako jsou kukuřice nebo různé druhy senáží. Kukuřice se pěstuje 320 hektarů, z nich připadá dvě stě na krmení pro skot a siláže ze 120 hektarů „se zkrmí“ bioplynové stanici o výkonu 548 kW.

Jednotná dávkaNa farmě v obci Býkovice chová ZEAS krávy plemene

české strakaté v počtu necelých tři sta kusů. Jsou ustá-jeny ve stáji z roku 2000 s kapacitou 350 míst. Produkční krávy jsou rozděleny do dvou skupin – prvotelky (plus vybrané dojnice) a 2. a další laktace. Všechny ovšem dostávají jednotnou krmnou dávku, tak jak to doporučuje zástupce krmivářské společnosti Sano Ing. Aleš Šmerda, který do chovu již několik let jezdí. Plemenice stojící na sucho a ve skupině rozdoj přijímají dávku upravenou pro svoje potřeby.

„Krmné dávky jsou upraveny z důvodu nedostatku

kukuřičné siláže,“ upozorňuje ještě Šmerda s poukazem na loňskou nepříliš utěšenou sezónu.

TMR pro dojnice v laktaci obsahuje: f kukuřičná siláž ..................................... 6 kg f vojtěšková senáž .................................11 kg f cukrovarské řízky.................................. 7 kg f pivovarské mláto ............................... 3,5 kg f CCM ..................................................... 4 kg f senáž hrách+ječmen ............................. 5 kg f KS DOVP Býkovice ............................ 5,9 kg

(vlastní výrobna krmných směsí – pšenice, ječmen, otruby, sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, slunečnicový extrahovaný šrot, MVS Calprosan).

Suchostojné krávy přijímají následující TMR: f kukuřičná siláž ..................................... 2 kg f vojtěšková senáž .................................. 5 kg f senáž hrách + ječmen ............................ 5 kg f luční seno .......................................... 4,5 kg f sláma ................................................... 2 kg f MVS Camisan ................................... 0,15 kg f MVS Prenata 50 ...............................0,05 kg f KS DOVP Býkovice ............................ 0,5 kg

ZEAS Lysice hospodaří na výměře 2050 hektarů zemědělské půdy


CHOV A VÝŽIVA SKOTU – VÝSLEDKY V CHOVU

Na této farmě dále najdeme výkrmnu býků s kejdovým ustájením pro tisíc kusů. „Tyto stavy jsme dlouho drželi, ale vzhledem k poklesu počtu krav jsme je museli snížit. Aktuálně vykrmujeme okolo 600 býků,“ říká Ing. Šafář.

Holštýnky v KozárověVe středisku Kozárov ležící ve vyšší nadmořské výšce

se potýkají s nedostatkem objemných krmiv. Dávky proto musely být vybalancovány tak, aby holštýnské krávy dosahující užitkovosti okolo 9 000 kilogramů mléka, nestrádaly.

Zde jsou krávy rozděleny do dvou produkčních skupin a jedna skupina připadá na zasušené plemenice. Po otelení se přitom prvotelky ustajují odděleně od starších krav.

První produkční skupina přijímá následující složení směsné krmné dávky:

f kukuřičná siláž ....................................16 kg f travní senáž .......................................... 6 kg f vojtěšková senáž .................................. 8 kg f cukrovarské řízky.................................. 8 kg f melasa ................................................. 1 kg f kukuřičné mláto .................................... 5 kg f luční seno ...........................................1,2 kg f KS DOVP Kozárov ................................ 8 kg

(vlastní VKS – pšenice, ječmen, otruby, SEŠ, ŘEŠ, slunečnicový EŠ, MVS Camisan).

Ve druhé fázi laktace dojnice dostávají následující TMR:

f kukuřičná siláž ................................... 14 kg f senáž travní .......................................... 6 kg f senáž vojtěšková .................................. 8 kg f řízky cukrovarské .................................. 8 kg f melasa ...............................................0,7 kg f mláto kukuřičné ................................. 3,5 kg f seno luční ..........................................1,2 kg f KS DOVP Kozárov ...............................4,7 kg


Suchostojné krávy jsou krmeny touto dávkou: f kukuřičná siláž .....................................4 kg f travní senáž ..........................................6 kg f vojtěšková senáž ..................................6 kg f cukrovarské řízky..................................3 kg f luční seno ............................................. 3 kg f sláma ................................................... 2 kg f MVS Camisan ................................... 0,15 kg f MVS Prenata 50 ................................0,05 kg f KS DOVP Kozárov .............................. 0,5 kg


V Kozárově najdeme také odchovnu jalovic. I zde se díky nízké zásobě objemných krmiv TMR během roku často měnily. Do půl roku věku přijímají jalovičky pro-dukční směs, do jednoho roku dostávají objemná krmiva, 1,5 kg KS MD a 0,1 kg MVS Unicum, starším jalovicím se zkrmují objemná krmiva, 2,5 kg sena, 3 kg slámy a 0,15 kg MVS Unicum.


Ing. Aleš Šmerda ze společnosti Sano (vpravo) radí v podniku s výživou skotu, vlevo

ředitel ZEAS Lysice Ing. Jiří Šafář

Celkový pohled na středisko Býkovice


33

Využívejtemístní alternativy

Pro vysokou užitkovost prasnic je nutné jejich kvalitní a dostačující zásobení energií a proteiny. Jak je možné využít ve výživě také alternativní místní zdroje, ukazuje následující článek.

Spotřeba bí lkovin a esenciálních aminokyselin se u prasnic v průběhu produkčního cyklu silně mění. Proto by mělo zásobení proteiny a aminokyselinami probíhat ve dvou, lépe třech nebo čtyřech rozdí lných fázích: Březost a laktace, resp. ještě lépe časně březí (1. až cca 85. den), vysokobřezí (cca 85. až 115. den), kojící (21. až 28. den) a servis perioda (cca pět dní ). Během vysoké březosti je vhodná vysoce hodnotná výživa, neboť právě kolem konce březosti rostou plody nejvíce. Během laktace se doporučuje vysoký pří jem energie a proteinů, aby byla zajištěna dostatečná mléčnost. Při servis periodě by mělo být, pokud je to možné, zkrmo-váno krmivo určené pro laktaci (flushing efekt, zkrácení servis periody). Na začátku březosti je spotřeba energie a proteinů menší, k tomu je u starších prasnic víceméně dokončena tvorba proteinů (svaloviny). Toto je období s nejnižšími nároky na živiny obsažené v krmivu. Sa-mozřejmě lze jen doporučit kvalitní proteinovou výživu i v období prvních dvou laktací, kdy dochází k doda-tečnému maternálnímu růstu a tím dodatečně rostou nároky na proteiny.

Na kilogram krmiva s 88 % sušiny doporučuje Ně-mecká zemědělská společnost (DLG, 2008) následující obsahy hrubého proteinu (NL) a lysinu, resp. pcv lysin (praecaecal, lysin stravitelný v tenkém střevě, tabulka 1).

Různí chovatelé si upravili tato doporučení podle spe-cifických požadavků jimi chované genetiky. Odpovídající krmivářská doporučení se lze dozvědět právě od nich.

Vedle celkového množství hrubého proteinu je důležitý poměr pcv lysinu (stravitelného v tenkém střevě) a dal-ších aminokyselin metioninu (Met) a cystinu (Cys), treo-ninu (Thr) a tryptofanu (Trp). Mělo by to být následovně:

Nejdříve je třeba stanovit obsah lysinu v doporuče-ném poměru k energii. Tomuto přizpůsobíme poměr

ostatních aminokyselin a lysinu. Správný poměr pcv lys inu k , ,metabol izovate lné energ i i “ (ME v mega-joulech = MJ) je podstatný pro přesné zásobení pro-teiny. Měli bychom se vyhnout vedle nedostatku stejně tak i drahému a pro prasnici zatěžujícímu přebytku živin. Doporučený poměr energie a lysinu je uveden v tabulce 3.

Požadavky časně březí prasniceČasně březí prasnice má nároky na proteiny nejnižší.

Zde je možné dostatečně pokrýt potřebu proteinů i bez sojového extrahovaného šrotu, jen s místními zdroji proteinů jako řepkovým extrahovaným šrotem a nebo leguminózami jako hrách, fazole nebo sladká lupina modrá. To může být velmi zajímavé z finančního hlediska, neboť množství takto získaného krmiva tvoří dobře dvě třetiny celkového množství jadrných krmiv a alterna-tivní zdroje proteinů bývají k dostání relativně cenově výhodně. Ve výživě kojících prasnic je naopak úplné nahrazení sójového extrahovaného šrotu téměř nemožné, neboť krmivo kojících prasnic při 16 % hrubého proteinu musí obsahovat relativně velké množství velmi kvalitního proteinu při vysokém obsahu energie.

Řepka je cenným zdrojem proteinů a vlákniny


VÝROBA KRMIV

Použití řepkového extrahovaného šrotuŘepkový extrahovaný šrot může být míchán do krmi-

va březích a kojících prasnic podle obsahu glukosino-látů v množství od 5 do 10 %. Doporučuje se používat řepkový šrot známého původu a nechat analyzovat obsažené glukosinoláty, aby se zabránilo problémům s jejich akceptací. Ačkoliv je dnes na trhu k dostání místní řepkový extrahovaný šrot na glukosinoláty chu-dý, byly v jednotlivých šaržích nalezeny při porovnávání vysoké obsahy glukosinolátů až 20 mmol/kg. Maximální obsah glukosinolátů v krmné směsi by neměl překročit 2 mmol. Obsah bí lkovin v řepkovém extrahovaném šrotu je srovnatelné kvality a pohybuje se zpravidla okolo 33 až 34 % z hrubého proteinu. To odpovídá asi třem čtvr tinám obsahu v sójovém extrahovaném šrotu (cca 43 až 44 % NL). Řepkový extrahovaný šrot je díky svému relativně vysokému obsahu hrubé vlákniny (asi 10 až 12 %) a tomu odpovídajícímu nízkému obsahu energie (okolo 10 MJ) vhodný především pro výživu březích prasnic. Na 100 g hrubého proteinu obsahuje řepkový extrahovaný šrot sice trochu méně lysinu nežli sójový extrahovaný šrot, obsahuje ale více dalších

aminokyselin (metionin, cystin, treonin, viz. tabulka). Aminokyseliny v řepkovém extrahovaném šrotu jsou méně stravitelné než v sójovém extrahovaném šrotu. Smlouvy o nákupu řepkového extrahovaného šrotu by měly být uzavírány, pokud je tento nákup cenově výhodný.

Protože cenová výhodnost je zde počítána na zákla-dě obsahu energie a lysinu, je při podobných cenách sójového a řepkového extrahovaného šrotu výhodné provést i srovnání krmných směsí. Obsah hrubé vlákniny v řepce může z krmiva částečně vytlačit srovnatelně drahé komponenty dodávající vlákninu.

Slunečnice jako alternativaSlunečnicový extrahovaný šrot může být též dobrou

alternativou. Je co se týče obsahu energie a surového proteinu téměř identický jako řepkový šrot, má ale asi ještě o 20 % vyšší obsah hrubé vlákniny. Ve výživě březích prasnic jej lze použít až do 15 % celkového množství a ve výživě v laktaci až do 5 % celkového množství. Slunečnicový extrahovaný šrot má relativně nízký obsah lysinu, proto je nutné zde dodat lysin ve

0,0

1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

7,0

8,0

g/10

0gRp

.

Doporu

čení

pro ko

jící p

rasnic

e

Doporu

čení

pro břez

í pras

nice hrác

hfaz

ole

lupina m

odrá

řepko

vý šr

ot

sluneč

nicov

ý šro

t

sójov

ý šro

t

pšenic

e

lysin metionin, cystin treonin

5,4

4,4

7,1

6,2

4,6

5,6

3,5

6,2

2,93,3

2,62,1 1,9 2,0

4,33,8

2,8

3,83,5

2,8

3,73,4 3,4

4,3

3,64,0

2,9

Graf: Aminokyseliny v g na 100 g hrubého proteinu ve zdrojích bílkovin (ve srovnání a doporučení pro krmnou dávku)

Tabulka 1: Doporučení pro obsah hrubého proteinu a lysinu

obsažená látka časně březí (1. až 84.den) vysokobřezí (85. až 115.den) kojící prasnicehrubý protein v gramech 120–140 120–140 160–175pcv lysin v gramech 4,3 4,8 8,8lysin v gramech 5,4 6,0 9,4

35

VÝROBA KRMIV

formě minerálního doplňku.Místní leguminózy jsou zdroji jak energie, tak protei-

nů. Hrách má zpravidla 19 až 22 % hrubého proteinu, fazole cca 26 až 27 % a sladká lupina modrá cca 29 %. Hrách obsahuje nejvíc lysinu. Všechny leguminózy jsou obecně chudé na aminokyseliny obsahující síru jako například metionin. Díky obsahu hrubé vlákniny, který je srovnatelný se sójovým šrotem, a vysokému obsahu škrobu jsou vhodné pro výživu prasnic. Hrách může být v krmivu kojících a březích prasnic použit maximálně v dávce 25 %, fazole od 10 do max. 15 % a lupina od 15 do 20 %. Zároveň je třeba nezapomínat na to, že všechny leguminózy a řepkový extrahovaný šrot obsahují nestravitelné součásti, glukosinoláty u řepkového šrotu a např. taniny u leguminóz. Působením tepla lze některé škodlivé součásti zničit.

Tepelné ošetření leguminóz je velmi nákladné a tak bý-vají zpravidla do krmiva přidávány neošetřené. Z těchto důvodů by mělo být jejich užití v krmivu nejprve vyzkou-šeno na malé dávce krmiva, protože podle použitého druhu, resp. původu může být negativně pozměněna chutnost a tím docházet k odmítání krmiva zvířaty. I sní-žení příjmu potravy může negativně ovlivnit užitkovost. To samé platí, má-li být použito více lokálních zdrojů proteinů.

Stanovení spotřeby minerálních látekStejně jako použit í řepkového a slunečnicového

extrahovaného šrotu a/nebo leguminóz se doporučuje používat odpovídající minerální doplňky určené pro březí a kojící prasnice. Proto musí být každá nová krmná dávka pečlivě propočítána a optimalizována. V krmivu pro březí prasnice je možná úplná náhrada sójového extrahovaného šrotu, v krmivu pro kojící prasnice se to s neošetřenými alternativními zdroji proteinů dosahuje těžko. Při změnách krmné dávky je třeba myslet na to, že pro prasnici znamená změna složek krmiva i změnu jeho chuti, struktury a stravitelnosti.

Kvůli relativně vysoké potřebě energie, proteinů a ami-nokyselin v laktaci, nutné k tvorbě mléka, je zajištění do-statečného zásobení proteiny jen s pomocí alternativních zdrojů bez sójového extrahovaného šrotu téměř nemožné.

Krmnou dávku s různými zdroji proteinů si můžete stanovit pomocí krmivářského programu pro prasata. Zde je též obsaženo cenově nejvýhodnější složení krmiva, přičemž lze zohlednit výhodnost výměny jednotlivých komponentů podle obsahu energie a lysinu. Je možné zde v zásadě stanovit i vhodné minerální doplňky pro danou krmnou dávku.

Kajo HollmichelLandesbetrieb Landwirtschaft, Hessen

BAUERNBLATT l 11. Leden 2014Strany 48–49

Tabulka 3: Doporučený poměr energie a lysinu podle doby březosti

Poměr pcv lysinu k metabolizovatelné energii

časně březí (1. až 84.den)

vysokobřezí (85. až 115.den) kojící prasnice

1 ku 0,35 0,40 0,60

Tabulka 2: Optimální poměr lysinu a ostatních aminokyselin

Lysin Metionin, cystin treonin Trp?

1 ku 0,60 0,65 0,20

Hrách neobsahuje tolik proteinů, ale vysoké hodnoty lysinu a energie

Díky dnešním 00 odrůdám má dnes řepka lepší jméno

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

Výkrm od ca 30 do ca 70 kg a konec výkrmu od ca 70 kg do ca 115 kg

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat

Číslo výrobku: 5013

Užitné vlastnosti produktu:

• SanArom® zvýšením chutnosti podporuje chuť k příjmu krmných směsí. • AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu krmných směsí. • Optimálně vyladěná kombinace syntetických aminokyselin lysinu, metioninu a treoninu.

pro nejvyšší kvalitu dusíkatých látek a k prevenci jejich přebytku ve výkrmu. • 6 000 mg vitamínu E k podpoře tvorby masa a posílení srdečního svalu (prevence náhlého selhání srdce). • Vysoce stravitelné minerální komponenty s nízkou vazebnou kapacitou kyselin. • fytáza zlepšuje využitelnost fosforu, vápníku a stopových prvků čímž

snižuje vazebnou kapacitu kyselin krmných směsí. • Nejhodnotnější kombinace vitamínů a účinných látek zlepšuje odolnost a podporuje látkovou výměnu prasat. • SanAmin® pro vyšší nasazování masa. • StabiloSan® v krmných směsích s Aminogold® pro vysokou užitkovost a odolnou svalovinu srdce prasat.

• chrání před poruchami trávení a ztrátami prasat, • zvyšuje příjem krmiv, • zlepšuje denní přírůstky, • zlepšuje konverzi krmiv, • zabezpečuje optimální tvorbu masa, • snižuje náklady na krmiva, • pěkné a vyrovnané osvalení prasat, • zvyšuje zisk chovatele.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:

Váš užitek: • vysoký příjem krmiva, • nejvyšší denní přírůstky, • vyrovnaný růst, • nejlepší konverze krmiv,

• vysoká zmasilost, • zdravá vykrmovaná prasata, • vysoký zisk.

Sano koncepty výživy byly vyvi-

nuty pro supermasné typy prasat

s vysokými přírůstky a dobrou

konverzí krmiva.


VÝROBA KRMIV

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

Výkrm od ca 30 do ca 70 kg a konec výkrmu od ca 70 kg do ca 115 kg

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat

Číslo výrobku: 5013

Užitné vlastnosti produktu:

• SanArom® zvýšením chutnosti podporuje chuť k příjmu krmných směsí. • AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu krmných směsí. • Optimálně vyladěná kombinace syntetických aminokyselin lysinu, metioninu a treoninu.

pro nejvyšší kvalitu dusíkatých látek a k prevenci jejich přebytku ve výkrmu. • 6 000 mg vitamínu E k podpoře tvorby masa a posílení srdečního svalu (prevence náhlého selhání srdce). • Vysoce stravitelné minerální komponenty s nízkou vazebnou kapacitou kyselin. • fytáza zlepšuje využitelnost fosforu, vápníku a stopových prvků čímž

snižuje vazebnou kapacitu kyselin krmných směsí. • Nejhodnotnější kombinace vitamínů a účinných látek zlepšuje odolnost a podporuje látkovou výměnu prasat. • SanAmin® pro vyšší nasazování masa. • StabiloSan® v krmných směsích s Aminogold® pro vysokou užitkovost a odolnou svalovinu srdce prasat.

• chrání před poruchami trávení a ztrátami prasat, • zvyšuje příjem krmiv, • zlepšuje denní přírůstky, • zlepšuje konverzi krmiv, • zabezpečuje optimální tvorbu masa, • snižuje náklady na krmiva, • pěkné a vyrovnané osvalení prasat, • zvyšuje zisk chovatele.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:

Váš užitek: • vysoký příjem krmiva, • nejvyšší denní přírůstky, • vyrovnaný růst, • nejlepší konverze krmiv,

• vysoká zmasilost, • zdravá vykrmovaná prasata, • vysoký zisk.

Sano koncepty výživy byly vyvi-

nuty pro supermasné typy prasat

s vysokými přírůstky a dobrou

konverzí krmiva.

Omezovat nebo podporovat užitkovost?Moderní strategie výživy a managementu

60–70 % celkových nákladů na produkci prasat tvoří náklady na krmivo. Proto je důležité, aby bylo krmivo v každé produkční fázi používáno hospodárně a bylo přizpůsobeno potřebám moderní genetiky prasat. Pro zlepšení a optimalizaci produkce je nejprve nutné provést takovou podnikovou inventuru, která zahrne všechny strategie výživy a managementu. V návaznosti na to by měly být pojmenovány a stanoveny cíle. Protože náklady na krmení tvoří největší podíl výrobních nákladů, měl by se pod lupu dostat na prvním místě management výživy a spotřeba krmiva v jednotlivých stádiích produkce.

Specifikace krmivaSchopnost tvorby svaloviny u prasat ve výkrmu vyža-

duje přesně stanovený vzájemný poměr živin. Množství aminokyselin (lysin, metionin, cystin, treonin, tryptofan atd.) jakož i energie je často omezené. Samozřejmě, že dnes vyvstává možnost použití syntetických aminokyse-lin (lysin, metionin a treonin) pro dosažení tzv. „ideálního proteinu“, tj. krmné bílkoviny, ve které působí všechny limitující (esenciální ) aminokyseliny stejným způsobem.

Plán výživyI když nejsou hodnoty z obrázku č. 1 převoditelné

na všechny podniky, umožňuje takováto analýza dobrý začátek. Tato čísla jsou závislá na genetickém potenciálu růstu prasat, zmasilosti a žravosti, na řízení a podmín-kách chovu a v neposlední řadě také na zdravotním stavu.

Je jasné, že se potřeba živin mění s vyšším pří jmem krmiva, přírůstky a tělesným vývojem. Poměr mezi lysi-nem (g/kg), nejčastěji limitující aminokyselinou a energií (MJME/kg), slouží jako měřítko. Tento poměr se redukuje od > 1,1 g lysinu na MJ ME-p u ostavených selat až na 0,5 g lysinu na MJ ME-p u prasat s živou hmotností 100 kg. Mnoho chovatelů toto nechává bez povšimnutí a krmí např. podle jedné nebo dvou receptur během předvýkrmu a výkrmu. To ale nestačí k tomu, aby byla potřeba živin dnešních prasat optimálně pokryta. Na jedné straně dochází k nedostatečnému zásobení a na straně druhé k luxusnímu konzumu živin.

Optimální zmasilost (podíl svalové hmoty)Prasata s nedostatečným zásobením živinami nemo-

hou plně využít svou schopnost ukládat protein a naopak

Prasata s nedostatečným zásobením živinami nemohou plně využít svou schopnost ukládat protein


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

prasata s nadměrným zásobením nadbytečné a draze zaplacené živiny bez efektu vyloučí. To není jen plýtvání krmivem, ale vede to také ke špatnému zhodnocení krmiva a vysokému zatížení životního prostředí.

Počet krmných receptur, které jsou pro krmení zapo-třebí, je závislý na možnostech podniku. Čím více jich je používáno, tím je snazší pokrýt potřebu živin u pra-sete, což vede k lepšímu využití krmiva, vyšším ziskům a snížení zatížení životního prostředí. Na obrázku 2 je vidět, jak se mění potřeba v závislosti na poměru lysinu a energie v průběhu růstu. Je obzvlášť důležité, aby prasata v průběhu fáze běhoun a předvýkrm dostávala správné krmivo, jinak nedosáhnou vysoké úrovně růstu libové svaloviny. To vede k nižšímu procentickému podílu libového masa jatečného těla. Na jeden kilogram libo-vého masa je potřeba jen 25 % krmiva oproti přírůstku 1 kg tuku, tzn. nižší podíl libového masa (tj. vyšší podíl tuku) jde ruku v ruce s plýtváním krmivem. V mnoha zemích se stále více využívá kombinace krmných dávek. Pro tento tzv. systém fázové výživy jsou potřeba dvě krmné dávky – jedna bohatá na živiny pro počáteční fázi

výkrmu a druhá chudší na živiny pro závěrečnou fázi výkrmu. Počítač smíchá obě krmiva v různých poměrech dopovídajících požadavkům prasete.

Takto smíchané krmné dávky budou podávány indivi-duálně každému oddělení prasat.

Zdravotní stavNejvětší překážkou výborných růstových výkonů je

nedostatečný zdravotní status zvířat. Pro úplné využití genetického potenciálu je v podniku nutný také dobrý hygienický status a program hygieny.

U prasat vede horší zdravotní stav ke snížení příjmu krmiva, nedostatečnému růstu, horšímu využití krmiva, sníženému podílu libového masa a prodloužení doby výkrmu. Všechny parametry užitkovosti, které jsou tímto ovlivněny, jsou uvedeny v přehledu 1. Čím vyšší je gene-tický potenciál pro růst a zmasilost, tím nepříznivěji se onemocnění projeví.

Protože zdravotní status prasete ovlivňuje růst a různá plemena na to reagují rozdílně, musí se zrovna tak lišit potřeba živin a krmení. Zvířata s vysokým zdravotním

25

20

15

10

5

0

€/p

rase

Březíprasnice

Kojícíprasnice

Startér7-10 kg

Odstav10-17 kg

Běhoun 117-30 kg

Běhoun 230-55 kg

Předvýkrm55-80 kg

Výkrm80-120 kg

1,1

1,0

0,9

0,8

0,7

0,6

0,5

lysi

n (g

/MJ

NE

L)

živá hmotnost (kg)

30 40 50 60 70 80 90 110

Obr. 1 – náklady na krmiva (v eurech)

Obr. 2 - Potřeba lysinu „moderního“ prasete


39

8

6

4

2

0

-2

-490 92 94 96 98 100 102 104

Obr. 3 – Výnosy / ztráty (€/zvíře) ve výkrmu prasat v závislosti na jatečné hmotnosti (kg)

Přehled 3: Tvorba tepla u prasat (Beyon, dle Whittemora 1976)

Produkce teplaMJ / den Watty / hodinu

Předvýkrm (20 kg), přírůstek 200 g 6,6 73Předvýkrm (20 kg), přírůstek 1 000 g 15,0 174Závěrečná fáze výkrmu (100 kg), přírůstek 200 g 16,8 194Závěrečná fáze výkrmu (100 kg), přírůstek 1 000 g 24,4 282

Finanční výhody a nevýhody u některých změn užitkovosti:

f Využití krmiva: ±0,10 : 1 = 2 € f Přírůstky (g/den): ± 10 g = 0,85 € f Zmasilost (%) – různé, ale typicky 0,80 – 1,60 € za ± 1 %

Přehled 1: Vliv zdravotního statusu na užitkovost selat (Williams a kol. 1997)

Vyššízdravotní status

Nižšízdravotní status

% rozdílnízký: vysoký

Příjem krmiva /g/den) 994 911 -9,1Růst (g/den) 566 466 -21,5Zhodnocení krmiva (g/g) 1,76 1,95 +9,7

Přehled 2: Vliv „úklidových“ opatření na přírůstek tělesné hmoty prasat (Cargil a Banhazi 1998)

Turnusové naskladnění a vyskladnění s čištěním

Turnusové naskladnění a vyskladnění bez čištění Průběžně prováděné čištění

Příjem krmiva (g/den) 658 619 610Prach (mg/m3) 1,80 2,31 610Vdechované částice (mg/mJ) 0,210 0,265 2,51Množení schopné bakterie (CFU) 132 177 0,290Grampozitivní bakterie 82 109 122



statusem (např. SPF chovy) mají vyšší potřebu živin než zvířata s nízkým zdravotním statusem.

Přehled 2 ukazuje, jak prospěšný je v praxi systém turnusového naskladňování a vyskladňování. Zkušenosti z celého světa potvrzují, jak důležitou roli hraje čistota ve výkrmu prasat.

Vylepšit vnější vlivy a podmínky chovuPodmínky vnějšího prostředí mají velký vliv na zhod-

nocení krmiva. Teplota ve stáji nesmí být ani příliš nízká, ani příliš vysoká; kromě toho musí být stáje dostatečně větrané, aniž by vznikal průvan. Špatně klimatizované budovy zhoršují kolísání teplot a negativně ovlivňují kva-litu vzduchu. Špatné hygienické podmínky mohou vést ke vzniku infekčních onemocnění a chorob dýchacího ústrojí, které ovlivňují žravost, růst a konverzi krmiva. Z tohoto důvodu je třeba bedlivě kontrolovat mikroklima ve stáji a zajistit kvalitu vzduchu prostřednictvím objemu vyměňovaného vzduchu.

Zásobení vodouPro zajištění dobré užitkovosti prasete je důležité,

aby mělo nepřetržitý přístup k čisté a čerstvé vodě. Ta

bývá také označována jako „zapomenutá živina“, pro-tože kvalitě vody a funkčnosti napájecích ventilů bývá často věnována malá pozornost. V průměru potřebuje prase tolik vody, kolik je 10 % jeho tělesné hmotnosti. Tj. dvacetikilogramové prase potřebuje dva litry, šedesáti kilogramové prase šest litrů a sto kilogramů těžké prase deset litrů vody denně. Proto je potřeba dostatečné množství napájecích ventilů a je třeba pravidelně kont-rolovat jejich průtok. Jestliže není pokryta denní potřeba vody, dochází k omezení příjmu krmiva, zhoršení růstu a využití krmiva. Díky automatickému sběru dat je známo, že selata, zvířata v předvýkrmu a zvířata v závěrečné fázi výkrmu vykazují určitý denní rytmus v příjmu vody. U systému mokrého krmení nastává špička ve spotřebě vody kolem 17.00 hod. a nejnižší spotřeba vody je mezi půlnocí a pátou hodinou ranní.

Rychle rostoucí prasata ve fázi předvýkrmu a zá-věrečné fázi výkrmu vytváří podstatné množství tepla v porovnání se slabšími nebo nemocnými zvířaty, která přijímají málo krmiva (přehled 3).

Plýtvání krmivemNa mnoha podnicích je plýtvání krmivem příliš velké.

Vlivy na využití krmiva (kg krmiva na kg přírůstku)

Plemeno s nízkýmpodílem libového masa= více tělesného tuku

Moderníhybridní chovy

Voda

Chov kanců

Krmivobohaté na živiny

Se stoupajícím příjmem krmiva= nižší záchovná potřeba

= menší spotřebakrmiva celkem

Mladšízvířata

Vyrovnat aminokyselinya doplnit až do

nejvýhodnějšího stavu

Přílišná zima

S přibývajícímstářím/věkem

Málomísta/prase

Kastrovanázvířata

Krmeníad-libitum

> 80 kg Nemoc

Obr. 4 – Co působí na využití krmiva prasaty


41

V mnoha zemích činí více než 10 %. Plýtvání krmivem má velký vliv na celkové zhodnocení krmiva. Proto je třeba věnovat zvláštní pozornost skladování krmiv, hos-podaření s krmivy a stavu žlabů. Stejně tak je důležitá konzistence krmiva. Granulované krmivo podporuje nižší míru znehodnocení krmiva, nežli krmivo sypké a přispívá k nižší prašnosti ve stáji; ještě lepší je systém mokrého krmení.

Požadavky trhuKrmiva a krmné strategie se musí řídit tím, co požadu-

je trh. Obvykle ovlivňuje jatečnou hmotnost a podíl libo-vého masa/sádla ve vztahu ke zpeněžování. Ekonomická efektivita produkce prasat je závislá na tom, nakolik jsou tato kritéria splněna. Pro jejich splnění a pro vývoj krmných strategií je důležité vědět, jak vysoký je příjem krmiva, jaká je schopnost ukládat svalovinu a jaké jsou podmínky chovu v podniku. V této souvislosti existují růstové modely, které zohledňují všechny tyto faktory a jsou schopny, za daných podmínek a stávající situace na trhu, najít nejlepší strategii krmení a zajistit nejvyšší efektivitu.

Díky automatickému sběru dat a elektronickému pře-nosu je dnes také možné zpracovat rychle a užitečně statistiku jatečného těla (obr. 3). S počítačem je pak možné položit si opravdu rychle následující otázku: „Při jaké průměrné tělesné hmotnosti prasata prodávat?“ nebo „Kolik stojí příliš velký rozptyl hmotností jatečného těla?“

Redukovat, nebo podporovat užitkovost?Jestliže mají být minimalizovány ztráty a zlepšen zisk,

musí být hlavní pozornost směrována na konverzi krmiva, obzvláště u předvýkrmu a v závěrečné fázi výkrmu. Existuje řada faktorů, které ovlivňují ekonomickou efek-tivnost zhodnocení krmiva (obr. 4). Lupou bychom se měli kriticky podívat na současnou produkci prasat. A bude-li to pro dosažení výnosů namísto ztrát nutné, musíme zavést nové krmné strategie a systémy řízení a chovu. Přitom je třeba zohlednit také vlivy na denní přírůstky (g/prase) a na denní objem příjmu krmiva/zvíře/den. Je důležité hledat neustále nové trendy, které by mohly v podnicích pomoci. Jako příklad můžeme uvést nové zajímavé trendy v oblasti mokrého krmení. Existuje také více nových nebo alternativních biotechnických produktů, které mohou nahradit zakázané růstové stimulátory.

Znáte svá prasata?Znáte užitkovost prasat ve výkrmu? Jak rychle rostou

prasata v předvýkrmu a v závěrečné fázi výkrmu? Je to 650, 700, 750, 800 g/den nebo je to dokonce ještě více? Jak vysoký je podíl libového masa v jatečném těle? Tyto informace jsou nenahraditelné při plánování krmných strategií. Umožňují použití poradenského modelu pro optimální krmnou strategii a tím snížení nákladů na krmiva. V dnešní finanční situaci může být právě toto rozdílem mezi pozitivním a negativním cross-profitem.

Jestliže ne – proč ne?Tyto cíle jsou pro moderní genetiku realistické. Příkla-

dy pro použití druhů krmiv a jejich množství, pro dosažení těchto cílů v různých růstových stádiích, jsou uvedeny v přehledu č. 4.

Shrnutí a srovnání f Každá chovná prasnice má za rok

vyprodukovat 1,1 tunu libového masa. f Konverze krmiva se má pohybovat

v průměru 2,8 : 1 na kg jatečné hmotnosti. f Jaká jsou pro porovnání Vaše čísla? f Jsou tyto cíle na Vašem podniku dosažitelné?

O. BeynonGrosstierpraxis 14:05, 182-188 (2013)

Přehled 4: Krmné strategie pro moderní produkci prasat

Březost Laktace Starter Běhoun Předvýkrm fáze 1

Předvýkrm fáze 2 Výkrm 1

Živá hmotnost (kg) - - 7 - 10 10 - 17 17 - 30 30 - 55 55 - 80ME (MJ/kg) 12,5 13,5 16,0 15,0 14,5 13,5 13,2Lysin (g/kg) 5,5 10,0 16,5 15,3 14,0 12,0 10,5Spotřeba krmiva (kg/prase) 33 18 3 10 20 50 80Náklady na krmiva (€/t) 180 215 825 470 300 235 210Náklady na krmiva (€/prase) 5,94 3,87 2,48 4,70 6,00 11,75 16,80



Kontrolní list chovu prasatPodpora nebo redukce v předvýkrmu a výkrmu

Zhodnocení krmiva

podporující užitkovost redukující užitkovost

moderní šlechtění „včerejší“ plemena

dostatek vody přílišný chlad

mladá zvířata zvyšující se věk

chov kanců kastrovaná zvířata

stoupající příjem krmiva < 80 kg krmení ad-libitum > 80 kg

krmivo bohaté na živiny příliš málo místa na zvíře

Optimální zásobení aminokyselinami onemocnění

Denní přírůstky

moderní hybridní chov „včerejší“ plemena

dostatek vody přílišný chlad nebo přílišné teplo

zvyšující se věk mladá zvířata


krmení ad-libitum Restriktivní krmení

peletované nebo mokré krmení příliš málo místa na zvíře


Denní příjem krmiva

plemeno, chov, pohlaví supermasná plemena

dostatek vody přílišné teplo, stájové plyny

přibývající velikost a věk málo chutné krmivo

zchutňovadla, např. sůl moučné nebo sperriges krmivo

krmení ad-libitum Restriktivní krmení

> 50 kg ŽH krmivo s redukovaným obsahem živin příliš málo místa na zvíře


Podíl libového masa %

supermasná plemena „včerejší“ plemena


příliš velká zima příliš mnoho krmiva a /nebo energie

příliš málo místa na zvíře krmení syrovátkou

Restriktivní krmení krmení ad-libitum > 80 kg

onemocnění příliš málo místa na zvíře

Přídavek lyzinu; optimální zásobení bílkovinami přibývající hmotnost


43

Kondice prasnic v centru zájmuSprávná kondice prasnic může rozhodujícím způsobem přispět k jejich užitkovosti a dlouhověkosti. V následujícím článku se pojednává o tom, jakými prostředky lze určit kondici prasnic a jaká opatření vedou k její optimalizaci, i to, proč je důležité věnovat pozornost i úhynům prasnic.

Pro výživu, březost a laktaci jsou nutné živiny stejně jako energie. Nadbytečné množství živin může být v těle ukládáno ve formě zásobního tuku a během krátkého času mobilizováno pomocí jeho štěpení.

Tuk slouží, jak známo, jako dodavatel energie, přispívá k tepelné izolaci a vytváří ochranu pro citlivé orgány. Co je možná méně známé: tuk přejímá další důležité regu-lační funkce. Přispívá i k tomu, že probíhají hormonálně řízené procesy ve vaječnících a v děložní sliznici. Pokud je k dispozici málo tukových rezerv, může se stát, že organismus zvířete omezí své reprodukční funkce, nebo je zcela zastaví. V případě nadbytku tukových rezerv (ztučnění ) může naopak docházet k těžkým porodům, pasivitě, vysokým ztrátám selat a poruchám plodnosti.

Využití Body-Condition-Score (BCS)Body-Condition-Score (BCS) je subjektivním měřít-

kem ke stanovení tělesné kondice prasnic, který může chovatel snadno využít.

Hodnocení pomocí BCS se řídí podle usazování tuku na pánevních kostech, kyčelních hrbolech, trnovém

výběžku, žebrech, zádových a bederních obratlech. Do-hromady existuje pět známek: příliš vyhublá (1), vyhublá (2), dobrý stav výživy (3 a 4), příliš tlustá (5). Hodnocená prasnice je vyšetřována odzadu a zboku pohledem a eventuálně pohmatem.

Vyšetření kondice se nabízí právě tehdy, pokud se blíží nová etapa v chovu a/nebo je nutné přizpůsobit strategii výživy. Ten, kdo hodnotí BCS, zjistí, že se prasnice často oprasí „lehce tlusté“ (4) a odstavují coby „lehce vyhublé“ (3), existují ovšem určité typy, které vyhubnou více (2) a do další březosti se zase musejí „zaobalit“. Výsledky hodnocení BCS lze kromě jiného využít k rozdělení prasnic do různých kon-dičních stupňů a krmit je podle jejich aktuálních požadavků. Krmení podle kondice u jalových a březích zvířat, které zohledňuje aktuální krmnou křivku pro normální prasničky, hubené prasničky, normální prasnice a hubené prasnice, se ukázalo že má pozitivní efekt. Tip: Kdo chce hodnotit změny BCS jednotlivých prasnic nebo skupin prasnic např. před a po zavedení krmných opatření ještě lépe, může hodnotící škálu BCS rozdělit na stupně po 0,5 bodu. V praxi je užití BCS snazší, než se může teoreticky jevit.

Stanovení BCS může být prováděno např. po ustájení na porodně nebo při odstavu



Zjišťování hmotnostních ztrátBěhem laktace se prasnicím odbourávají tukové rezer-

vy a tím přicházejí o tělesnou hmotu. Podle „Plodnosti prasnic v chovu selat“ (AVA) se po oprasení do určité míry nevyhneme kondičním ztrátám od 15 do 25 kg živé hmoty v průběhu laktace, které jsou fyziologicky nepro-blematické. Protože absolutní hmotnost prasnic v nepo-slední řadě silně závisí na jejich velikosti (malý, střední, velký tělesný rámec), je smysluplné, vyjadřovat ztráty hmotnosti procentuálně. Podle „Zdraví prasnic“ (DLG) leží normální ztráty hmotnosti mezi 5 a 10 %, kritickými se stávají od 12 % a hodnoty nad 15 % jsou zřetelně příliš vysoké. Vážení při ustájení prasnic před oprasením a po odstavu ukázala, že průměrná hmotnostní ztráta se pohybuje podle místních podmínek spíše na horní hranici „normálu“ a hmotnostní úbytek u prasniček bývá o něco vyšší než u prasnic.

Při příliš velké hmotnostní ztrátě je dobré energetické a živinové zásobení prodiskutovat s krmivářským po-radcem nebo popřemýšlet o dalších opatřeních, jež by prasnicím v laktaci ulehčila.

Měření hřbetního tukuTloušťka zádové, popř. boční vrstvy tuku může být

brána jako měřítko dostatečných tukových zásob. Do-statečný podíl tuku v organismu je důležitý již pro nástup puberty, neboť pohlavní zralost nastává teprve tehdy, je-li k dispozici minimální dané množství tukové tkáně (Schnurrbusch, 2004).

Tloušťka hřbetního tuku je měřitelná pomocí ultrazvuku

ve třech určených bodech na zádech prasnice a je vy-jadřována v milimetrech. Výsledky měření v různých měřicích bodech jsou následně zprůměrovány a udávají hodnotu tloušťky hřbetního tuku. Důležité je, aby měření probíhalo vždy stejným přístrojem a na předepsaných místech.

Jaké tloušťky by měl dosahovat hřbetní tuk, může ko-lísat podle genetického původu, tudíž se mohou objevit jiné hodnoty u spíš subtilních, masných typů než u ten-denčně tučnějších. Pro optimální tloušťku hřbetního tuku při prvním oprasení existují různá doporučení, která se pohybují v oblasti 18 až 20 mm, i taková, která schvalují hodnoty od 16 do 20 mm, či dokonce od 15 do 18 mm. Chovatelské organizace vydávají doporučení vždy pro jejich aktuální genetiku.

Kdo provádí měření hřbetního tuku, ví, že prasata mo-hou být velmi různorodá. Jsou prasnice, které proporčně vypadají zcela normálně, ale přitom mohou mít výrazně malé, popř. vysoké hodnoty tělesného tuku, či prasnice, které se zdají být zřetelně tlustší, než ve skutečnosti jsou, popř. takové, jež svůj tuk jaksepatří skrývají.

Podobného fenoménu si můžeme povšimnout i u stej-ně vážících lidí s různou fyzickou zdatností, pokud jim budeme měřit váhu tělesného tuku.

Srovnatelnost hodnotExistují v zásadě dvě různé metody, jak vyhodnotit

naměřené hodnoty. Při té první jsou srovnávána data, která byla zjištěna vždy ve stejnou dobu. Výsledky měření hřbet-ního tuku v okamžiku oprašení mohou být využity např. pro

Jsou všechny struky neporušené?


45

srovnání stavu jednotlivých prasnic popř. skupin prasnic po porodu, pomáhají lépe pochopit vliv sezónních aspektů nebo působení krmivářských opatření v předcházející laktaci. U druhé metody jsou prasnice měřeny v různých okamžicích, resp. produkčních obdobích (při dodání, první oprasení, v určitém stádiu březosti, při ustájení na porodně a/nebo při odstavu). Tímto způsobem lze dokumentovat dlouhodobý vývoj jednotlivých zvířat nebo skupin zvířat. Cílem je v rámci jednotlivých podniků najít a udržet správ-nou míru v daném okamžiku.

Použití vážícího pásu (PIC)PIC vyvinul měřící pás, na němž nejsou centimetry

nebo palce, ale váhové stupně. Pás je možné použít u prasnic až do druhého vrhu. Nasazuje se na levý bok a rovně, bez tahu, vede přes nejvyšší bod na zádech až k pravému boku. Zj ištěný bod měření je třeba pevně přidržet prsty, než sejmeme pás ze zad. Na vážícím pásu lze odečíst jak váhové oblasti v ki-lech, tak barevně zvýrazněné váhové tř ídy od 1 do 5. Oběma způsoby je možné docí l i t zj ištění porážkové váhy prasat ve výkrmu.

Využití žebrového testu (PIC)Kondici prasat lze dále určit pomocí tzv. žebrového

testu. Test je jednoduchý a rychlý a nevyžaduje žádné technické pomůcky. Při žebrovém testu je prohmatán hrudní koš prasnice a zjištěno, zda je na dotek pří liš vyhublý či příliš tlustý. Jako srovnávací měřicí nástroj slouží sevřená pěst. Máme-li při dotyku na žebrech pocit jako při dotyku v záprstí, je prasnice v optimální kondici. Je-li pocit spíše takový, jako na kotnících prstů, je prasnice příliš vyhublá. Při dotyku jako na hřbetu ruky je prasnice příliš tlustá.

Kontrola strukůUtváření struků a mléčná užitkovost prasnic rozhodu-

jícím způsobem přispívají k vysoké užitkovosti. Struky prasnice by měly být vpravo i vlevo rovnoměrně utvářené a vytažené dopředu s dostatečně a normálně vyvinu-tými bradavkami, dobře prokrvenou žláznatou tkání a v dobrém zdravotním stavu. Protože potřeba mléka u kojených selat musí být pokryta mléčností prasnice, je třeba zajistit, aby každé sele mělo k sání k dispozici vlastní, funkční struk.

Bradavky musejí zůstat funkční jak během laktace, tak v mezidobí mezi dvěma laktacemi. Nejlepší je přezkoušet struky již před oprasením, zda jsou zcela funkční. Malá vnější poranění na mléčné liště nebo bradavce je možné ošetřit pomocí vhodného, pro pokožku určeného pre-parátu s obsahem jódu, jenž poranění vyčistí a pokožku zvláční.

Vyhodnocení stavu mléčného ústrojí zvířat ve výkrmu udávají, že podlahové stání v kombinaci s boxovým stáním má vliv na množství zranění prasnic. Extrémní formy ustájení, při nichž nejsou v harmonii vybavení stání a podlahy, mohou působit negativně.

Podle studie Hoy (2012) je možnost zranění se u dia-gonálního ustájení o čtvrtinu vyšší než u přímého ustájení. V praxi se opakovaně ukazuje, že je nutné koncipovat

„hnízda“ pro selata, stání pro prasnice a boxy pro ležení tak, aby se minimalizovalo riziko poranění.

Hodnocení konstituceZdravé, stabilní a nosné končetiny jsou základním

předpokladem pro to, aby mohl probíhat nepřerušovaný pohyb. Již u prasniček bychom měli dbát na to, aby byly postavení, úhel, připojení a síla končetin v harmo-nii. Dlouhověkost prasnice je rozhodujícím způsobem ovlivněna tím, v jak dobrém stavu je její pohybový aparát. Proto musíme dbát na to, aby velikost a tvar nášlapné plochy spárků, vnitřních, vnějších paznehtů byly v pořád-ku a pokud možno nedocházelo k žádným patologickým změnám.

Provádění kontrolu spárkůZměny na paznehtech se mohou projevovat ve formě

zbytnění, odřenin, pohmožděnin nebo natržení. Zbytnění prstového polštáře se objevuje nejčastěji na vlhkých podlahách. Také přetěžování nebo pro končetinu ne-adekvátní množství živé hmotnosti může hrát svoji roli. Weber a Durst (2010) popisují, že problémy s paznehty mohou souviset s pří l iš velkým nárůstem hmotnosti prasnic po druhém vrhu a doporučují, dbát na nárůst hmotnosti odpovídající stáří zví řete. Bylo zjištěno, že problémy s končetinami se objevují spíš u prasnic od druhého vrhu než u prasniček.

Defekty spárků se mohou objevit, pokud paznehty nejsou dostatečně stabilní, popř. když zásobení esen-ciálními aminokyselinami, biotinem a/nebo stopovými prvky nepokrývá požadavky prasnice.

Trhliny v rohovém pouzdru nejlépe rozpoznáme na čistém paznehtu. Vyskytují-li se poranění, procházející rohovinou, může dojít až k hluboko zasahujícím podráž-děním nebo poraněním inervované a tudíž citlivé škáry. Zánětlivé změny nášlapné plochy a stěny paznehtu mo-hou být doprovázeny středním až těžkým zchromnutím.

Sledování zdravotního stavuJe dobré, objeví-li se u prasnice změny zdravotního

stavu, tyto změny zaznamenávat na její zdravotní kartu. Jednak zná každý, kdo se prasnici věnuje, ihned její zdra-votní stav, jednak ( je-li karta uložena) můžeme i dlouhou dobu po vypuknutí choroby zjistit, že se jednalo o něco ne zcela běžného. V neposlední řadě toho můžeme být využít, onemocní-li prasnice v následujícím produkčním období a my potřebujeme mít rychle po ruce její předcho-zí onemocnění a veterinární opatření. I tato data mohou být zadávána do PC programu pro obrat stáda.

Znát příčiny úhynuRozdělení příčin úhynu umožňuje úhyny prasnic v cho-

vu přesněji analyzovat. Čím preciznější je rozdělení příčin úhynů, tím snazší je nacházení nedostatků, které je nutné v oblasti zdraví zví řat a/nebo managementu optimali-zovat. Pokud nám nestačí běžná evidence v programu pro obrat stáda, lze použít vyhodnotitelné kolonky pro komentáře, nebo separátní tabulky v Excelu.

V jedné studii Zemědělské fakulty vysoké školy v So-estu ve spolupráci s chovatelským spolkem Westfalen



(ERW) a Společnosti pro podporu chovu prasat Asche-berg (GFS) bylo vyhodnocováno 2 378 uhynulých prasnic ze 46 podniků, kde byly zjištěny jako hlavní příčiny úhynu stáří, plodnost, užitkovost, nedostatek mléka, kondice, konstituce, onemocnění, charakter a další. Nejčastějším důvodem pro aktivní výměnu stáda je stáří prasnic, těsně následováno problémy s plodností. Obojí zapříčiňuje víc jak 50 % úhynů. Nedostatečná užitkovost dosahuje 16 %, všechny ostatní příčiny se pohybují okolo 10 % (Freitag a Wittmann, SUS 2008).

Analýza příčin úhynůPokud prasnice uhyne na základě více příčin, je dobré

analyzovat jak hlavní, tak vedlejší příčiny úhynu. Jsou-li například hlavní příčinou úhynu „vysoké ztráty“, můžeme je doplnit o vedlejší příčinu jako „nízká mléčnost“, „akutní mastitida“ nebo „málo struků“.

Pokud se výrazněji objevují problémy s kondicí, což podle informací z praxe je problémem na některých podnicích, můžeme analýzou úhynů zjistit, zda je toto zapříčiněno poškozením paznehtů, panaritiem (hnisavé onemocnění ), záněty kloubů či jinak. Možná vyjde najevo, že se jedná o všeobecný zdravotní problém. U prasnice po potyčkách nebo únikových manévrech se množí po-škození spárků a je proto nutné přijmout určitá opatření týkající se právě péče o paznehty.

V případě, že je informace k dispozici, je vhodné zaznamenat, proč byla prasnice utracena, popř. proč pošla. Prasnice, která je zaúčtována jako totální ztráta kvůli těžkému kulhání, se pak jako taková opět objeví.

Vyhodnocovací tipy pro praxiPokaždé v praxi zjišťujeme, že existují určité skupiny

prasnic, které ovlivňují průměr stáda buď směrem vzhůru, nebo dolů. Důležité je, spojit si dostupné informace a in-terpretovat je. Jsou to mladé prasnice, které více hynou? Jedná se o prasnice jedné určité pořizovací skupiny? Byly obzvlášť vyhublé, nebo tlusté prasnice, které uhynuly? Lze zjistit, proč se vyskytují ve větší míře problémy se struky nebo paznehty? Řádí nyní nějaká choroba? Čím ví-ce měření, zkoušek, pozorování, srovnávání a zkušeností, tím zřetelněji se ukazují souvislosti. Prvním krokem může být, rozdělit si stádo do speciálních skupin (prasničky, prasnice, prasnice z jedné dodávky) a zaznamenávat jejich vývoj s pomocí hodnocení, prodejů a ztrát.

Objeví-li se jasné tendence, je dobré, prokonzultovat tuto skutečnost s ošetřujícím veterinářem, chovatelem a/nebo odborným poradcem, abychom mohli vyčerpat všechny možnosti na zlepšení.

Shrnutí:Jen ten, kdo má dobré základy, může na nich stavět.

Důležitými „stavebními kameny“ jsou váha prasnice, tloušťka hřbetního tuku, neporušené mléčné ústrojí a stabilní konstituce.

Christine PollmannBAUERNBLATT l 12. Říjen 2013

strany 47-79

Pokud prasnice leží, je dobře vidět na spodní stranu paznehtu


47

Hausnachrichten

1. Analýza možností ke zlepšení

užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

3. Vyhodnocení a přijetí cílených

opatření

5. Realizace Sano-konceptu

výživy

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podnikuZvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Váš užitek se Sano:

Významné zlepšení užitkovosti

Na míru střižené koncepty výživy

Zachování dobrého zdraví

Více profitu

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Date post:	29-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	sano-moderna-vyziva-zvierat-sro
View:	223 times
Download:	2 times

Sano casopis 01/2014

Documents