Sano Magazín Říjen 2012

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Říjen 2012 | Október 2012

Mykotoxiny

Strana 40

Zdravé plíce

Strana 20

Zlatá podkova ročník 2012

Strana 4

Výsledky plodnosti prasnic

Strana 30

Moderní výživa zvířatOdbOrné infOrMace ze světa výživy zvířat

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

11 let zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Zlatá podkova ročník 2012 ........................... 4

Sano seminář na téma výživa skotu na západě Čech ....................... 8

Zdravé paznechty sú nevyhnutnou podmienkou ekonomickej produkcie mlieka 10

Vliv výživy v prvních týdnech života na vývoj vemene a mléčnou užitkovost ....... 16

Předpokladem pro vysoké užitkovosti jsou zdravé plíce....................... 20

U skotu ovlivňuje krmení všechno .............. 24

Dříve nakoupit, později zapustit ................. 28

Jsou výsledky plodnosti prasnic již ohraničené? .............................. 30

Vyšší príjem krmiva a lepšia konverzia krmiva vďaka SangroSan® .......... 34

Repopulace chovu prasat v ZP Červenka a. s. .................................... 36

Mykotoxiny ................................................ 40

Krmné směsi přijedou až k vám .................. 46

vážení přátelé, čtenářky a čtenářidostáváte do rukou nové číslo odborného časopisu Sano,

který je určen především pro zemědělskou veřejnost a je-hož úkolem je zprostředkovat čtenáři zajímavé i odborné informace ze zemědělské praxe. Doufám, že v něm každý z Vás nalezne něco zajímavého a přínosného.

Nejžhavějším tématem letošního podzimu je bilance sklizně obilovin, která nám ukázala, jak je zemědělství citlivé na klimatické podmínky. Nemá smysl dlouze se rozepisovat o příčinách letošních nízkých výnosů, kterých jsme byli svědkem ve většině tradičních obilních oblastech České republiky. Výnosy, které byly v některých oblastech nižší o více než třicet procent normálu, můžeme podle mého názoru považovat za výstražně zvednutý prst a měly by postižené farmáře pobídnout k zamyšlení. Ne-příznivé klimatické podmínky nepostihly jenom Evropu, ale stále více a daleko razantněji se projevují i na jiných kontinentech, především v tradiční obilnici, v USA. V po-slední době se vystupňovalo znepokojení nad možnou globální potravinovou krizí, ke kterému nejvíce přispěla velká sucha na americkém Středozápadě, kvůli kterým vystoupaly ceny obilovin na nové rekordy. Lidé se podle názoru Organizace OSN pro výživu a zemědělství musí vypořádat jak s okamžitými dopady vysokých cen potravin, tak s dlouhodobou otázkou výroby a konzumace potravin v době, kdy se vytrvale zvyšuje počet lidí na Zemi, narůstá poptávka a dochází ke klimatickým změnám.

V tomto kontextu je možno letošní nižší sklizeň v České republice považovat za varovný signál, ačkoliv se podle mého názoru nejedná o fatální jev. Farmáři budou nejen u nás, ale i v celé Evropě nuceni přehodnotit portfolio pěstovaných plodin. S největší pravděpodobností nebude v budoucnu možno pěstovat tak vysoké množství tech-nických plodin, ale z důvodu zvýšené potřeby potravin se budou zemědělci znovu vracet k obilovinám a chovu hospodářských zvířat. Začínají se objevovat signály o zvý-šení nákupních cen mléka a to i díky poklesu produkce v Evropě. Významně se zvýšila nákupní cena hovězího masa a postupně stoupá i cena vepřového. Pro budoucnost chovatelů hospodářských zvířat bude rozhodující, jestli budou schopni udržet na uzdě náklady a především zda budou schopni dosahovat vysoké produkce.

Do budoucna vidím situaci v zemědělství v České re-publice pozitivně. Pokud se naši zemědělci a já v to pevně věřím, dokážou vyrovnat s občasnými potížemi, jako na-

příklad letos s nepřízní počasí a pokud dokážou vyrábět zemědělské produkty efektivně, má

české zemědělství ty nejlepší předpoklady stát se stabilním a rentabilním podnikáním.

Poradci společnosti Sano Moderní výživa zvířat jsou připraveni všem zemědělcům

při realizaci jejich cílů pomoci.

editorial

Z obsahu:

Další číslo vyjde: Prosinec/December 2012

SANO – mOderNí výživA zvířAtOdbOrné infOrmace ze světa výživy zvířat

Vyvrcholení jezdeckého sportu v Humpolci

Zlatá podkova ročník 2012víkendové dny 24.–26. 8. 2012 přinesly příznivcům jezdeckého sportu podívanou, v podobě prestižních závodů a přehlídky výkonných koní, s názvem „zlatá podkova“, která se koná každoročně na závodišti školního statku v Humpolci. Jelikož závodiště splňuje podmínky jak pro pořádání soutěží nižší úrovně, tak i soutěží mistrov-ských, bývá zde hojná účast také zahraničních týmů. v jezdeckém areálu Školního statku Humpolec proběhlo tento víkend Mistrovství Čr ve všestrannosti seniorů, starších a mladších juniorů, dětí a pony „L“ a „zL“ a také předkolo zlaté podkovy. společnost sano – Moderní výživa zvířat spol. s. r. o. je dlouhodobým sponzorem této vyhlášené jezdecké akce.

Trocha z historieV letošním roce byl pořádán již 47. ročník „Zlaté pod-

kovy“. Od roku 1966 pořadatelé, tj. Zemědělské novi-ny, navázaly spolupráci s Českým jezdeckým svazem a závody byly vypisovány jako kompletní soutěže ve všestrannosti a spřežení. Systém soutěží byl složen ze základních kol a finále, které mají svého stálého pořa-datele tj. Školní statek v Humpolci.

V polovině šedesátých let minulého století se objevil problém v nedostatku mladých lidí ve všech zeměděl-ských podnicích a na venkově všeobecně. V té době byli

mladí lidé programově lákáni za lepším životem do měst a průmyslu. Někteří lidé se rozhodli tento stále prohlu-bující se problém řešit tím, že vsadili na aktivity, kterým venkovský člověk porozumí, jako je fotbal, šachy a mimo jiné také zábava s koňmi. Mezi těmi, kteří takto uvažovali, byli pracovníci deníku Zemědělské noviny, které měli v té době výhradní vliv na zemědělskou veřejnost. A tak došlo ke zrodu soutěže Zlatá podkova Zemědělských novin, kterou včetně jejích prvních pravidel vymyslel sekretář redakce Břetislav Vystrčil.

Mezi významné osobnosti, které stály u počátků Zlaté

Slavnostní zahájení Zlaté podkovy na náměstí v Humpolci

Moderní výživa zvířat 2012|034

aktuality

Dvojice tažných koní (náměstí Humpolec)

Parkur, soutěž jednospřeží

aktuality

5

podkovy a bez kterých by tato prestižní soutěž nebyla tím, čím je dnes, patří Pavel Horáček, pamětník začátků soutěží Zlatá podkova, někdejší ředitel školního statku a předseda správní rady společnosti Soutěže podkovy Humpolec. Dále Ing. Vojtěch Jirsa, jeden ze zakladatelů, který Zlatou podkovu do Humpolce přivedl a byl jedním z prvních organizátorů. Václav Meruka, bývalý dlouholetý ředitel školního hospodářství, který se rovněž významně zasloužil o Zlatou podkovu stejně jako Ing. Jan Schwarz, člen sportovně technické komice a rozhodčí vozatajských soutěží, a Ladislav Vrátný, bývalý dlouholetý ekonom školního statku.

Zemědělské školství v Humpolci má dlouholetou tradici. Letos uplynulo 125 let od založení zemědělské školy a následně i školního statku. Škola prošla dlou-holetým vývojem. Přelomem pro zemědělské školství v Humpolci se stal rok 1960, kdy začalo vyučování na čtyřleté zemědělské – technické škole, ukončené matu-ritní zkouškou. Tak jako se rozvíjela zemědělská škola, tak se vyvíjel i školní statek. Školní statek v Humpolci se pyšní j iž padesáti letou tradicí výuky jezdeckého sportu. Již v 70. letech minulého století školní statek, jezdecký klub a škola ve spolupráci s městem Humpol-cem vytvořily velmi příznivé podmínky pro organizování jezdeckých závodů – zvláště pak finále Zlaté podkovy, včetně organizace a přípravy soutěží, ubytování a stra-vování účastníků, ustájení koní a postupného budování a zvelebování areálu závodiště Dusilov. Od 1. 7. 2004 se sloučily čtyři školy a to ISŠ Světlá nad Sázavou, SZeŠ Havlíčkův Brod, SOU technického, Učiliště Humpolec a SZeŠ Humpolec. Tím vznikla sloučená škola s názvem střední odborná škola, střední odborné učiliště země-dělské a technické a Učiliště.

VýsledkyNa zajímavé trati předvedlo své dovednosti 149 dvojic,

z toho 21 vozatajů a 86 sedlových koní a zbytek tvořila kategorie chladnokrevných koní. Vzhledem k jejich vyrov-naným výkonům byly soutěže napínavé až do posledního dne. To se projevilo především v nejvyšších soutěžích jako Mistrovství ČR seniorů (CNC**). Po chybně zajetém parkuru vedoucím jezdcem Lubomírem Vrtkem s koněm Diráno1, se Mistrem ČR stal Robert Pokorný na koni Caleppo z JO Albert Stolany.

Vítězkou Zlaté podkovy se stala Radka Dvořáková z jezdeckého klubu Cavalier v Rynárci s koněm Damon 2. Tato jezdkyně letos dosáhla již sedmého vítězství na Zlaté podkově a stala se tak nejúspěšnějším jezdcem v historii konání této soutěže. I s čtyřmi trestnými body, k teré získala na parkuru, porazila druhého Rober ta Pokorného s koněm Pippa Fun a třetího Lubomíra Vrtka s koněm Diráno1.

V soutěži dvojspřeží zvítězil Ladislav Jirgala z Jez-deckého klubu Hubička Telnice. V rámci soutěže byli dále oceněni nejlepší koně a jezdci v chovatelské sou-těži – Kritéria mladých koní pětiletí a šestiletí. Pořa-datelé dále vyhodnotili výsledky Přehlídky výkonných koní plemene Český teplokrevník, kde se na prvním místě umístila klisna Citadela s majitelem Jaroslavem Adamcem z Lanškrouna a v kategorii hřebci a valaši se stal vítězem kůň Tomon s majitelkou Markétou Jirošovou z Prahy.

Zlatým koněm zlaté podkovy se stala Pippa Fun, startující za jezdecký oddíl Albert Stolany, je vhodné zdůraznit, že tato klisna s jezdcem Robertem Pokorným absolvovala závěrečnou skokovou zkoušku bez chyby.

Letos poprvé bylo pořadateli vyhlášeno Zlaté děvče

Skokové soutěže v parkuru


aktuality

Zlaté podkovy, kde s vítězkou stala Eliška Opravilová, která závodně jezdí od roku 2003 a za největší úspěch dosavadní kariéry považuje dvojnásobný titul seniorské šampionky Jihomoravské oblasti ve všestrannosti. Jako druhá se umístila Andrea Beranová z Jezdeckého klubu Humpolec a na třetím místě skončila Lucie Příhodová z Jezdeckého klubu PAM.

Pár slov na závěrZávěrem lze ř íci, že letošní ročník Zlaté podkovy

byl velice vydařený, počasí bylo po většinu dní konání soutěže příznivé. Také program byl zajímavý a každý návštěvník Zlaté podkovy si přišel na své. Výkony jezdců byly vynikající a k vidění bylo množství překrásných koní. Organizátoři letos svou práci odvedli výborně a nezbývá než se těšit na další ročník Zlaté podkovy.

Jeden z členů slavnostního průvodu v kategorii soutěže jednospřeží

Jana Hlaváčková, Sandra ReichováSano Domažlice

Fotografie: Jana Hlaváčková

Kerasan® zlepšuje zdravotní stav paznehtů a tak zvyšuje produkci

mléka a podporuje reprodukci krav. Snížuje brakování z důvodu špatného

zdravotního stavu paznehtů.

Pro zdravéa pevné paznehty!

aktuality

7

Sano seminář na téma výživa skotu na západě Čechtak jako každým rokem, se také letos v západních Čechách, uskutečnil sano seminář pro chovatele skotu. seminář se konal v sále restaurace U Špalíka v obci trnová na Plzeňsku. Program přednášek byl velmi zajímavý. na aktuálnosti získala témata přednášek také díky nárůstu cen nakupovaných krmiv za poslední měsíce. nyní kvalita objemných krmiv ještě výrazněji ovlivňuje celkový náklad na litr mléka.

Úvodní slovo mněl odborný poradce pro západní Če-chy p. Stanislav Decker. Zvolil tématiku, která zajímá každého chovatele. Za kolik dokážeme nakrmit naše dojnice. V průběhu prezentace předvedl pan Decker Sano program na vyhodnocování nákladovosti na KD a hlavně na vyprodukovaný litr mléka. Program hodnotí náklady všech vlastních a nakupovaných krmiv. Na příkladech byly názorně ukázány příklady dvou chovů. První z nich, podnik A, měl levnější KD/kus/den o cca 13 Kč než podnik B, ale v porovnání nákladu na litr mléka měl lepší výsledek pod-nik B, který vyráběl o 0,40 Kč/l mléka levněji, neboť mněl produkci vyšší o 5 l/kus/den. Zde se ukazuje, že dražší KD nemusí znamenat vyšší náklad na litr mléka. Významnou měrou zde rozhoduje produkce mléka/kus/den.

Jako další příklad byl uváděn podnik s užitkovostí 25 l/kus/den na všechny dojnice, u kterého byl zařazen levnější minerální doplněk o 4 Kč/kg místo stávající

minerálie. Na mnoha podnicích je to určitě velké téma, ale výsledkem byla úspora cca 0,02 Kč/l mléka. Z toho je názorně vidět, že daleko větší úspory jsou ukryty ve zlepšené kvalitě objemných krmiv, která šetří náklady na nakupovaná krmiva, jež běžně tvoří více jak 50 % celkových nákladů na krmiva!

Třetím bodem v přednášce pana Deckera bylo srovná-ní nákladů na nákup jednotlivých bílkovinných krmiv. Tato tématika se běžně řeší při každém návrhu KD, ale v no-vém roce se výrazně zdražila cena nakupovaného mláta. V současné době stojí cca 850 Kč/t při 20 % sušině. Na mnoha podnicích to vyvolalo úvahu, zda se chovateli vyplatí kupovat bílkovinu v mlátě, nebo je lepší nahradit mláto jiným, levnějším zdrojem. V přiložené tabulce jsou porovnány jednotlivé zdroje bílkovin používaných na českých chovech. Je zde vyhodnocen náklad na 1 % NL, ale hlavním parametrem je srovnání nákladů na

Na obrázku je aktuální téma:kvalitní sklizeň kukuřice. Při sklizni kukuřice na siláž, je nutné si pohlídat délku řezanky silážní hmoty na 8-15 mm podle sušiny porostů a hlavně dostatečné

rozdrcení zrna! Špatně rozdrcená zrna zůstávají bohužel neztrávená ve výkalech!


aktuality

1 % stravitelných NL. Z porovnání jednoznačně vyplývá doporučení udržet mláto v KD při vyšší sušině TMR. To zlepšuje chutnost krmného mixu a snižuje možnost separace TMR díky částečnému nalepení jemných kom-ponentů na objemná krmiva.

Závěrem se pan Decker zmínil, že srovnávací tabulka nákladovosti na jednotlivé zdroje bílkovin, je jen jedna část rozhodnutí. Daleko důležitější je poskládat KD podle jednotlivých frakcí NL a energie. Je nutné sladit činnost bachoru podle času trávení zdrojů bílkovin v návaznosti na zařazené zdroje energie.

Dalším přednášejícím byl nám všem známý odborník MVDr. Ing. Jan Dvořáček, CSc. ze společnosti S.O.S Skalice nad Svitavou. Pan doktor měl přednášku za-měřenou na vliv výživy na reprodukci a význam cukrů pro výživu bachoru a pro silážování. MVDr. Dvořáček svým působivým přednesem zdůraznil potřebu zvýšení hladiny cukrů v KD na našich chovech. Za rok mu pro-jdou rukama v laboratoři tisíce vzorků objemných krmiv a TMR. Na většině chovů se setkává s nedostatkem cukrů v KD. Běžně vychází ve vzorcích TMR poměr škrob : cukr 6–9 : 1. Doporučení Dr. Gerstädta i MVDr. Dvořáčka je poměr 3–4 : 1. No, máme co dohánět. Většina podniků se snaží dohnat energii ve formě škrobů, ale ty jsou často překrmovány buď do bachoru, nebo do střeva. V prvním případě dochází k překyselení bachorového obsahu a v druhém ke ztrátám nestráveného škrobu ve výkalech. Uvádí potřebu škrobu do 25 % v sušině TMR. Škrob do střeva by neměl přesáhnout 1,6 kg/kus/den. Střevo je enzymaticky připraveno strávit 1,5–1,7 kg škrobu.

Závěrem pan doktor Dvořáček popsal příčiny ne-dostatku cukrů v objemných krmivech. Včasná sklizeň neznamená jen vyšší hladiny bí lkoviny a energie, ale hlavně zvýšení stravitelnosti. Dalším významným efek-tem mladé píce je vyšší příjem sušiny z objemných krmiv a tím zlepšení správné činnosti bachoru. Výrazně snižuje také riziko a potřebu vyšších dávek jadrných krmiv.

Po vyslechnutí obou zajímavých témat si účastníci semináře krátce odpočinuli při občerstvení.

Následovala poslední očekávaná přednáška Ing. Zdeňka Vorlíčka, CSc. z Výzkumného ústavu pícninář-ského Troubsko. Tématika byla zvolena velmi aktuální. Na mnoha podnicích se poslední roky snažíme sklidit kvalitní píci i na TTP, bohužel se to většinou podnikům nedaří. Není divu, vždyť se tyto porosty nehnojily, ne-přisívaly a ani neobnovovaly. Sloužily jen k extenziv-ním účelům. To se nyní některé podniky snaží změnit. S rostoucí užitkovostí roste i potřeba kvalitního objemu. Bachor není nafukovací. Obsah vlákniny je limitující pro

příjem a vysoký obsah vlákniny dále snižuje využitelnost ostatních živin. Do popředí jde i zájem některých podniků uživit nový fenomén „bioplynky“.

Pan Ing. Vorlíček se zmínil o své zkušenosti, že většina agronomů mu dobře vyjmenuje druhy pšenic a hybridy kukuřic, ale jména vojtěšek atd. nikdo z nich nezná. To je důkaz, že je potřeba zkvalitnit pícninářský program na podnicích. Dále nás seznámil s postupem zakládání no-vých porostů na orné půdě i obnovy na TTP. Obnova luk se má provádět v pravidelném cyklu, podle druhu vyseté směsky. Před brzkým jarním přísevem se musí porost na podzim odplevelit, vyvápnit a pohnojit. Ve své přednášce popisoval jednotlivé druhy směsek a hybridy trav. Složení směsek se musí navrhovat dle stanoviště porostu (suché, vlhké, kyselé, slunečné atd.). Vedle správného výběru osiva je důležitá také výživa porostů. Celkové množství NL je nutné rozdělit do třech dávek ( jedna dávka cca 30 kg čistého dusíku/ha porostu). Zajímavé byly poznatky a zkušenosti s agrotechnikou. Samozřejmě nechyběla část přednášky na téma „krmení bioplynek“. K článku přikládám některé tabulky z přednášky.

Celý sál udržel bez problémů po celou dobu pozor-nost, neboť tato přednáška byla něco nového a mnoho chovatelů se zdravě nastartovalo na postupné zkvalit-ňování TTP, kterých máme v oblasti víc než dost. Všech-ny přednášky všech tří přednášejících byly zajímavé a podnětné. Dobře na sebe navazovaly tak, aby se lépe pochopila problematika výroby objemných krmiv, zdraví krav a ekonomiky podniků.

Pořadatelé Stanislav Decker, Jaroslav Veleman a An-tonín Žižka se společně se společností Sano těší na další, v pořadí již XIV. ročník semináře. Program byl zaměřen čistě na odbornost bez prodejních aktivit.

I v době, kdy nejrůznější firmy pořádají po celé repub-lice mnoho seminářů, je možné naplnit sál o kapacitě cca 50 osob účastníky ze čtyř okresů. Stačí k tomu zvolit atraktivní program, což se letos opět povedlo. K celkově dobré úrovni této akce přispělo rovněž i příjemné pro-středí v sále „U Špalíka“.

POROVNÁNÍ CENY A OBSAHU NL V NAKUPOVANÝCH KRMIVECH

KRMIVO NL( %) RDP NESTR. NL

STRAV. NL ( %) NEL (MJ) TUK ( %) LYS (g) TR (g) MET (g) CENA /q CENA

/ % NLCENA / % STR. NL

Sojový ex. šrot 47 45 % 15 40 7,25 1,6 30,3 19,2 6,7 1400 29,8 Kč 35,0 KčŘepkový ex. šrot 35,8 55 % 20 28,6 6,34 3,27 19,2 15,6 7,1 720 20,1 Kč 25,2 KčSladový květ 25 80 % 17 21,5 6,06 1,87 15,1 9,6 3,4 400 16,0 Kč 18,6 KčMláto 5,9 45 % 2,4 4,85 1,52 1,9 2,5 2,8 1,1 100 16,9 Kč 20,6 KčŘepkový extrudovaný š. 35 35 % 900 25,7 KčVypracoval: Stanislav Decker, Antonín Žižka

Stanislav Decker,Sano Domažlice

aktuality

9

Zdravé paznechty sú nevyhnutnou podmienkou ekonomickej produkcie mliekafirma sano - Moderná výživa zvierat usporiadala v dňoch 20.-23.3. 2012 dvojicu paznechtárskych kurzov v Pd Hlohovec a PvOd Kočín. Prinášame vám najzaujímavejšie momenty z oboch podujatí, počas ktorých bol školiteľom rakúsky veterinárny lekár dr. Hubert reszler pôsobiaci v súčasnosti prevažne na území srn.

V ostatnom čase sa podľa dr. Reszlera stiera rozdiel medzi malými a veľkými farmármi. Aspoň pokiaľ ide o pro-blémy s paznechtami. Obe skupiny farmárov totiž začínajú mať rovnaké problémy. Frekvencia výskytu ochorení paznechtov a článkov dáva za pravdu tým, ktorí už dávno tvrdili, že zdravé paznechty sú základom ekonomickej produkcie mlieka a mäsa. Kým pred 50 rokmi bola miera brakovania dojníc v stádach okolo 15 % a najčastejším dôvodom ich vyraďovania bola nízka mlieková úžitkovo-sť (33 % vyradených zvierat) a vek (21 %), na začiatku nového milénia bolo z našich chovoch vyraďovaných okolo 37 % dojníc, pričom hlavné dôvody tohto procesu sa značne zmenili. Na prvom mieste sa ocitla plodnosť (28 %), na druhom problémy s vemenom (21 %) a tretiu najpočetnejšiu skupinu tvorili zvieratá vyradené práve pre problémy s končatinami (17 %). Pritom výskyt ochorení paznechtov nepredstavuje len priamu stratu z titulu liečby či vyradenia dojnice, sú s ním spojené aj nepriame straty spôsobené stratou produkcie mlieka. Nerátajúc zvýšené

pracovné náklady v súvislosti s liečbou postihnutej konča-tiny. Podľa Jansena predstavujú celkové škody spôsobené krívaním dojníc v Európe celoročné straty vo výške 1,65 mld. €. Jeden prípad krívania stojí farmára 330 €, jeden vred 560 €, jeden prípad ochorenia mortelaro (dermatitis digitalis) stojí farmára 150 €, infekčné ochorenia paznech-tov oberú farmára „len“ o 90 €. Kümper a Giessen vyčíslili celkové straty spôsobené jedným ochorením paznechtov holštajnských dojníc na 500-600 €. Najväčšiu časť z tejto položky predstavovali podľa nich straty z predčasného vyradenia postihnutej dojnice a jej nedostatočného spe-ňaženia na bitúnku (cca 200 €). Na druhom mieste boli straty spôsobené predĺžením inseminačného intervalu o 40 dní (180 €). Treťou významnou položkou boli straty produkcie mlieka (250 kg pri cene 0,30 €/l – 75 €). Väčšina štúdií, ktoré sa venovali tejto problematike boli vykonané pred rokom 2000, takže údaje, ktoré sú zväčša k dispozícii treba brať s rezervou, keďže náklady na chov dojníc za ostatných 12 rokov značne stúpli.

Dr. Reszler (vpravo) počas prednášky, ktorú prekladal prokurista firmy Sano – Moderná výživa zvierat Ing. Ján Drevenák


chov a výživa SKoTu

Straty v stovkách eurNa popredných miestach rebríčka nežiaducich ná-

sledkov problémov s končatinami sa nachádza zníženie plodnosti dojníc. Mechanizmus pôsobenia je v podstate dvojaký. Prvou príčinou je negatívna energetická bi-lancia (v dôsledku zníženého príjmu sušiny krívajúcimi dojnicami), ktorá je pre dojnice v podstate stresom. Ďalším stresom pre dojnice je pôsobenie kortizolu, ktorý negatívne ovplyvňuje ovariálne funkcie. Pri krívajúcich zvieratách sa zistilo predĺženie servis periódy o 21 dní (pri prvôstkach dokonca až o 33 dní ). Tomu zodpovedá aj predĺženie servis periódy.

Štúdie poukazujúce na priame straty v súvislosti so znížením produkcie mlieka vykonané v rokoch 1986–2007 vyčíslili zníženie produkcie mlieka na dojnicu za deň od 0,8 až do 4,0 l v súvislosti s výskytom krívania. Jedine Yeruham a kol. (2000) uvideli redukciu produkcie mlieka

v percentách (1,7 % pri dermatitis digitalis). Štúdie o zní-žení produkcie mlieka za 305-dňovú laktáciu vykonané v rokoch 1983–2005 uvádzajú redukciu v intervale 132 kg (Whitetaker a kol., 1983) až 874 kg mlieka (Hernandez a kol., 2005).

Výživa a ustajnenie – dve hlavné príčinyDr. Reszler skonštatoval, že za problémy s konča-

tinami môže hlavne neadekvátna výživa a nevhodné technológie v ustajňovacích objektoch. V súvislosti s technológiami sa pristavil pri gumených rohožiach v chodbách maštalí. Tento technologický prvok pova-žuje za pozitívum ( jednoznačne zlepšujú istotu pohybu dojníc), avšak len v prípade ich inštalácie do čakární dojární a do chodieb pred kŕmnymi stolmi, resp. žľabmi. Hoci v maštaliach s gumenými rohožami v chodbách nedošlo k zvýšeniu výskytu lézií paznechtov, významne

Podľa dr. Reszlera je na paznechtovanie vhodnejší nožový kotúč (vľavo). Ak používate kotúč vyobrazený napravo, treba jeho nože vysunúť o 1–2 mm vyššie

Pracovná atmosféra počas praktickej časti školenia v areáli strediska Sasinkovo (PD Hlohovec)

Ukážka prvého kroku funkčnej úpravy paznechtov


11

vzrástla frekvencia výskytu infekčných ochorení ako napr. mortelaro a hniloba pätky. Za aktuálne najlepší druh sa dajú považovať rošty. Tie totiž v spojení s robotizovaným vyhŕňaním exkrementov umožňujú veľmi dobré vyčistenie podlahovej plochy (navyše podlaha zostáva pomerne dlho čistá). To je dôležité pre prevenciu infekčných ochorení paznechtov. Podľa dr. Reszlera v ostatnom čase ustupujú nemeckí a holandskí farmári od používania šípových lopát a svoj záujem presmerúvajú práve na ro-botizované vyhŕňače exkrementov. Hoci si zvieratá veľmi dobre zvykli na pohybujúce sa segmenty šípových lopát, ich ťažné zariadenia (zväčša reťaze) predstavujú pre ne aj napriek tomu isté nebezpečenstvo. Nebezpečný je tento technologický prvok najmä v prípade akéhokoľvek stresu spôsobeného preháňaním zvierat.

Ďalším technologickým nebezpečenstvom pre konča-tiny dojníc sú nerovnosti na podlahách. Krava od prírody našľapuje pri chôdzi veľmi opatrne a akákoľvek neži-aduca zmena povrchu, po ktorom sa bežne pohybuje jej spôsobuje stres a hrozí riziko poranenia citlivých paznechtov. Navyše pri prekonávaní týchto prekážok sa značne spomalí jej rýchlosť (kravy sa bežne pohybujú rýchlosťou okolo 4 km/hod.). To tiež dokáže značne narušiť bežný chod pracovných operácií v maštaliach.

Pri posudzovaní vhodnosti jednotlivých typov ustaj-nenia na zdravie končatín dojníc treba brať do úvahy aj fakt, že dojnica potrebuje dostatočný čas na oddych, a to nielen z titulu zabezpečenia životných funkcií súvisiacich so statusom prežúvavca. Dostatok času na oddych to je tiež dostatok produkcie mlieka a v neposlednom rade oddych pre namáhané končatiny (tiež pre vysušenie prípadných kritických vlhkých miest, najmä v medzipaz-nechtových priestoroch).

Končatiny bude treba ošetrovať stálePočas stáročí šľachtenia hovädzieho dobytka došlo

k mnohým anatomickým a č iastočne a j f yz io logic-kým posunom smerom k vysokej produkcii (mlieka či mäsa). Jedna vec však zostala nezmenená: upnutie

končatín ku kostre ( „dodatočnými“ svalmi a väzmi). To zostalo rovnaké ako pri praturoch. Ťažisko tela sa však časom presunulo dozadu (čo je markantné najmä pri dojniciach). Keďže nedostatočné zadné končati-ny nedokážu t lmiť zvýšenú záťaž, mám „zarobené“ na to, aby naše zvieratá mali permanentné problémy s končatinami. Preto by malo byť základnou úlohou korektúry paznechtov maximálne možné odľahčenie zadných končat ín . Vzhľadom na v yše spomínané skutočnosti je optimálna miera odľahčenia zadných končatín utópiou.

Základom problémov s paznechtami je podľa slov dr. Reszlera nevhodné rozloženie tlaku v jednotlivých paznechtoch.

V súvislosti s presunom ťažiska na zadné konča-tiny je logická vyššia frekvencia výskytu problémov s paznechtami zadných končatín. A práve na ich oše-trenie sa zameral vo svojej prednáške a praktických ukážkach a cvičeniach aj dr. Reszler. Podľa jeho slov je až 92 % problémov s paznechtami identif ikovaných práve na zadných končatinách. Keďže k deformitám zadných končat ín dochádza väčš inou ich vyboče-n ím, väčš ina prob lémov sa odráža na vonka jš ích paznechtoch (68 %). Napriek tomu neodporúča pán Reszler začať ošetrovanie paznechtov zadných kon-čatín vonkajším paznechtom. Intenzívny tlak na von-kajšie paznechty zadných končatín totiž stimuluje ich rýchlejší rast (aj preto sa horšie určuje ich optimálna dĺžka). Ak by sme začali ošetrovať vonkajší paznecht, pokojne sa môže stať, že pri jeho korekcii na optimál-nu dĺžku by sme z vnútorného paznechtu nemali už do čoho „zaťať“ bez toho, aby sme ho nepoškodil i. Dobrý paznechtár sa vyznačuje tým, že vie nielen to, koľko z paznechtu odreže, ale aj to, koľko na ňom nechá. Ošetrenie vnútorného paznechtu nemusí byť spojené vždy s jeho orezaním. Ak má optimálnu dĺžku a stav, niekedy stačí len drobná korekcia povrchu (vrátane očistenia) a naše úsi l ie sa môže okamžite presunúť k vonkajšiemu paznechtu.

Pri práci treba držať „flexku“ v oboch rukách a vykonávať plynulé pohyby zozadu dopredu

Vonkajší paznecht musíte orezaním „napasovať“ na miery vnútorného paznechtu



Nezabúdajte na jaloviceVo vysokoprodukčných stádach je potrebné sústrediť

pozornosť aj na kontrolu paznechtov jalovíc. To nezna-mená, že v ostatných stádach im netreba venovať pozor-nosť. Spomínané presunutie ťažiska tela smerom dozadu sa stáva aktuálnym od 20 mesiaca veku. Aj preto sa prvé komplexné ošetrenie paznechtov vysokoteľných jalovíc vykonáva približne 2 mesiace pred prvým otelením. Tento krok je nevyhnutný najmä v chovoch, kde sa vyskytuje mortelaro. Dojnice s končatinami postihnutými týmto ochorením nemajú čo hľadať v produkčných skupinách dojníc.

Podľa najnovšej rakúskej štúdie vykonanej vlani malo až 98 % vysokoteľných jalovíc lézie na paznechtoch. Na druhej strane treba povedať, že toto poškodenie paznechtu sa môže vyvinúť do seriózneho ochorenia až vtedy, keď mu vytvoríme „vhodné“ podmienky. Prvým ri-zikom je spustenie produkcie mlieka po otelení a druhým veľkým stresom je zaradenie prvôstok do stáda dojníc. Preto dr. Reszler odporúča zachovať fungujúci systém oddeleného ustajnenia prvôstok. V tomto majú podľa neho české a slovenské chovy výhodu oproti nemeckým a rakúskym.

Posolstvo z tejto časti vystúpenia Huberta Reszlera znie: „Čo zameškám pri ja lovici, nikdy nedobehnem pri dojnici!“ kto neverí, nech si nechá niekoľko svojich jalovíc zafixovať v paznechtárskej klietke. Po dôklad-nej kontrole ich končatín odspodu mu dá s najväčšou pravdepodobnosťou za pravdu.

Lokomočné skóre ako pomôcka pre identifikáciu problémov

O lokomočnom skóre sme už niekoľkokrát písali aj na stránkach Slovenského CHOVU (napr. č.12/2009, s.16–19). Pre osvieženie pamäti uvedieme, že pri tomto systéme sa v 5 stupňoch posudzuje línia chrbta v pokoji a pohybe zvieraťa (najlepšie je skóre 1, najhoršie skóre 5).

Lokomočné skóre horšie ako 1 dáva reálny predpoklad pre zníženie príjmu sušiny o 15–50 % (2. – 5. stupeň). To

je jedno z najdôležitejších posolstiev, ktoré predniesol dr. Reszler pred auditóriom. Väčšina chovateľov pristu-puje k riešeniu problémov až vtedy, keď majú dojnice lokomočné skóre 4, resp. 5. Žiaduce je však, ak korekčné zákroky vykonávame, keď majú dojnice lokomočné skóre 2, resp. 3. Okrem predchádzania problémov súvisiacich s ťažšími stavmi poškodenia končatín je výhodou zá-kroku v tomto štádiu jeho menšia náročnosť, ošetrenie paznechtov môže teda úspešne vykonať aj menej skú-sený paznechtár. Navyše menej komplikovaný zákrok je lacnejší (nielen o prácu drahého špecialistu, ale aj mi-nimálnou potrebou použitia liečiv či iných pomôcok ako sú obväzy, spreje či drevené korekčné bloky). Dr. Reszler síce skonštatoval, že je šanca účinne pomôcť aj dojnici s lokomočným skóre 4, osobne však uprednostňuje zákroky v skorších štádiách.

Krívanie je jedným z prejavov ochorenia paznech-tov, preto je dôležité identifikovať problém skôr ako je viditeľný. Jednou z možností ako identifikovať zviera s ochorením paznechtov je systém infračervených kamier umiestnených napr. v dojárni. Tie dokážu odhaliť s pred-stihom problémové zvieratá. Táto technická pomôcka však zatiaľ nie je bežnou súčasťou fariem dojníc, preto je potrebné venovať zvýšenú pozornosť práve posudzo-vaniu pohybu a postoja dojníc.

Funkčná úprava paznechtov rieši traumu dojniceJedna vec je identifikácia problémových dojníc. Dru-

hou zostávajú následné opatrenia. Tu treba byť veľmi obozretný a rozhodnúť sa, či v chove etablujete vlastnú paznechtársku službu, alebo či sa spoľahnete na služby externistov. Vlastní paznechtári majú niekoľko nesporných výhod. V prvom rade sú k dispozícii prakticky nepretržite podľa potrieb chovu. S ich pomocou tiež dokážete lepšie zabezpečiť systém permanentného ošetrovania zasúša-ných dojníc a opakovaného zákroku na ich končatinách cca 2 mesiace po otelení(ďalší zákrok by mal nasledovať približne o 4 mesiace). Tiež sú poruke pri akútnych stavoch, ktoré podľa dr. Reszlera treba riešiť bezodkladne.

Pri vytváraní axiálnej jamky treba vyčistiť aj medzipaznechtový priestor

Čistenie prerastenej rohoviny pätky paznechtu


13

Prečo máme paznechtovať dojnice pri zasúšaní, resp. 2 mesiace po otelení? V prvom prípade je to z rovna-kého dôvodu ako pri liečbe mastitíd, teda aby dojnica vstupovala do novej laktácie zdravá. V súvislosti s kom-penzáciou nadmerného zaťaženia zadných končatín je nezanedbateľný vplyv zvýšenej hmotnosti teľaťa v dvoch posledných mesiacoch laktácie. Liečba 60 dní po otelení súvisí so vzťahom krívania a reprodukcie. Práve v tomto čase je totiž žiaduce, aby sa pri zvieratách začala obja-vovať prvá plodná ruja. A bez zdravých končatín to nie je prakticky možné.

Päť krokov funkčnej úpravy paznechtovFunkčná úprava paznechtov by mala byť základom

práce paznechtára v každom stáde HD. Základy tohto systému sme popísali v článku v májovom vydaní Slo-venského CHOVu z roku 2009 (s. 26–27). Jej cieľom je optimálne rozloženie telesnej hmotnosti, ochrana vnútor-ného „života“ paznechtu a prevencia ochorení paznechtu. Z tohto dôvodu je dobré zaviesť systém ošetrovania paznechtov v určitých pravidelných intervaloch podľa životného cyklu dojnice.

Základom tohto zákroku je úprava paznechtu tak, aby dochádzalo k adekvátnemu prekrveniu škáry rohoviny paznechtu. Medzi ňou a rohovinou paznechtu prestu-puje kyslík a živiny (len čistou difúziou). Ak dochádza k nadmernému tlaku na ňu, nepomôžu ani veľké dávky biotínu či iných „zázračných“ prostriedkov.

V prvom kroku je pri zadnej končatine potrebné upraviť vnútorný paznecht. Dĺžka jeho predného okraja by mala byť 7,5 cm. Nie je to však dogma: Ak ide o zviera ťažšie ako 750 kg volíme radšej 8 cm dĺžku predného okraja paznechtu. Podobne postupujeme aj pr i zvieratách

plemena braunvieh. Naopak pri jaloviciach, resp. doj-niciach s deformovanou prednou stenou paznechtu volíme 7-centimetrovú dĺžku prednej steny paznechtu. Prístup k paznechtovaniu však musí byť individuálny. Vo všeobecnosti platí, že je lepšie nechať na paznechte 1 mm navyše, ako jej ten milimeter ubrať. Inak môžeme zvieratám spôsobiť nežiaducu traumu.

Následne zrežeme na prednom okraji špičku kolmo na nášľapnú plochu. Potom orezávame odzadu spodnú časť paznechtu tak, aby mala špička na prednom okraji výšku cca 0,5 cm. Týmto dosiahneme presun hmotnosti do prednej polovice paznechtu. Samozrejme musíme dodržať pomer medzi výškou prednej a zadnej časti paznechtu 2

: 1.V druhom kroku prispôsobujeme vonkajší paznecht

vnútornému (výškou i dĺžkou) tak, aby sme dosiahli rovnomerné zaťaženie oboch polovíc nášľapnej plochy. Výsledkom by malo byť to, že skorigujeme postoj končati-ny tak, aby jej stredová os smerovala kolmo na podložku. Ideálne je, ak po paznechtovaní dokáže dojnica kráčať bez zakolísania tak, aby sme jej mohli prideliť lokomočné skóre 1. Ak sa tak nestane, dr. Reszler odporúča dojnicu vrátiť do paznechtovacej klietky. Ak by sme pri korekcii vytvoril i tzv. str iešku (predstavte si, že voľakedy sa takto odporúčalo upravovať paznechty ako prevenciu proti vzniku medzipaznechtových vredov), dochádzalo by k nežiaducemu roztváraniu prstov končatiny. To by mohlo viesť k vzniku medzipaznechtových nekróz.

K medzipaznechtovým vredom dodal pán Reszler jed-nu dôležitú vec. Ak sa vyskytujú na oboch končatinách, ide zrejme o dedičnú záležitosť. Ak sa však vyskytujú len na jednej končatine, s najväčšou pravdepodobnosťou sme si ich spôsobili sami nevhodným paznechtárskym zákrokom.

Dobrý výsledok práce paznechtára



Uhlová brúska s nožovými kotúčmiVšetky doterajšie pracovné operácie je možné vykonávať

pomocou kotúčových uhlových brúsok (tzv. flexiek). Pri ich používaní dr. Reszler uprednostňuje nožové kotúče (so 7 nožmi smerujúcimi do stredu kotúča). Kotúče so zdrsneným povrchom, resp. kotúče s 3 nožmi, resp. 6 nožmi, medzi ktorými sú 3 skupiny, resp. 6 skupín otvorov (v 2 radoch) nepovažuje Hubert Reszler za dostatočne výkonné (najmä zdrsnené kotúče) a bezpečné pracovné nástroje na ošetrova-nie paznechtov (prašnosť a azbestový prášok viažuci brúsne segmenty). Kotúčová uhlová brúska má oproti paznechtár-skym kliešťam okrem rýchlosti práce výhodu aj v jej vyššej kvalite a tiež zanecháva po sebe hladký povrch paznechtu, čím sa znižuje riziko vstupu novej infekcie do neho.

Pri korekcii zadného vnútorného paznechtu použí-vame „flexku“ cca v prednej polovici jeho dĺžky. Naším hlavným „územím“ je nosný okraj paznechtu. V prípade vonkajšieho paznechtu môže zájsť (ak je to nutné) aj hlb-šie k vnútornému okraju paznechtu. V oboch prípadoch je limitom dosiahnutie bielej línie.

Axiálna jamkaTretím krokom funkčnej úpravy paznechtov je vyhĺbenie

tzv. axiálnej jamky. Tá sa má vytvoriť v mieste najväčšieho tlaku na škáru paznechtov - teda pod hrboľom paznechto-vej kosti. Práve z tohto dôvodu je žiaduce opakovať paz-nechtovací zákrok každé 4 mesiace. Adekvátne vytvorená jamka totiž nevydrží dlhšie ako 4 mesiace. Pri býkoch treba k tomuto zákroku pristupovať častejšie. Podľa skúseností dr. Reszlera je v tomto prípade interval 6 týždňov.

Pri vytváraní axiálnej jamky je dôležité vyčistiť aj med-zipaznechtový priestor. Prístup vzduchu urobí poriadny „vietor“ medzi anaeróbnymi baktériami. Pri vytváraní axi-álnej jamky je najvhodnejšie použiť nôž. Miesto, na ktorom ju vyrezávame musí byť zvolené tak, aby sme sa čo najviac priblížili k hrboľu paznechtovej kosti, tzn. minimálne na 2

prsty od predného okraja paznechtu. Z bočnej strany by mala byť jamka široká tak, aby na vonkajšom paznechte zostala neobrezaná približne polovica nášľapnej plochy.

Štvrtým krokom je úprava prípadných deformít paz-nechtov. Posledným krokom procesu je úprava nadmer-nej rohoviny pätky paznechtu. Najprv očistíme tupým koncom noža suchú rohovinu. Potom ostrou stranou môžete zaťať až do živého tak, aby ste vyčistili životný priestor pre baktérie spôsobujúce hnilobu pätky. Pri ošetrovaní paznechtíkov treba dať pozor na to, aby ste pri orezávaní neprerezali šľachu. Po úprave by mal byť paznechtík rovnako široký ako dlhý.

Video vo webovom archíve STV i Slovenského CHOVU

Na záver dovoľte poďakovať firme Sano – Moderná vý-živa zvierat za to, že nám umožnila zúčastniť sa na tom-to seminári a že nám tiež umožnila natočiť príspevok do Farmárskej revue. Okrem profesionálov z televízneho štábu sme sa aj my snažili natočiť postup funkčnej úpravy paznechtov. Výsledok našej práce nájdete na stránke Slovenského CHOVu. Tiež by sme chceli vyjadriť po-ďakovanie spoluorganizátorom školení (PD Hlohovec a PVOD Kočín).

Kontrola práce paznechtára sa robí v rovine kolmej na os chodidla

Marián Dukes,

Slovenský CHOV

Snímky: autor


15

Vliv výživy v prvních týdnech života na vývoj vemene a mléčnou užitkovosttento příspěvek shrnuje nejdůležitější fakta ze stejnojmenné přednášky, která zazněla na vyhlášení výsledků „Mléčná farma roku“ ve větrném Jeníkově v květnu tohoto roku. Ministerstvo zemědělství Čr zavedlo od roku 2010 dotační program na podporu ozdravení chovu prasnic. v roce 2011 tohoto programu využil i zemědělský podnik Červenka a.s.

Připravenost našich krav dosáhnout vysoké užitkovos-ti je značně ovlivněna průběhem odchovu telat a jalovic. V prvních ca osmi týdnech života je možné registrovat velmi intenzivní a kvalitativní vývoj orgánů daný zejména množením a zvyšováním počtu tělních buněk (Hyper-plasie). Veškeré stagnace růstu v tomto období, ať již způsobené onemocněními, nebo chybami ve výživě mají dlouhodobý vliv na úroveň užitkovosti a zdraví zvířat v dospělosti. Pouze telata odchovaná ve zdraví a u kterých byly pokryty potřeby živin s ohledem na vývoj jejich trávícího traktu mohou později splnit požadavky vysokoprodukční dojnice s žádoucí dlouhověkostí.

V průběhu růstu se ale značně mění kvalitativní a kvan-titativní složení přírůstku. V prvních dnech života je uklá-daná hmota tvořena ve značné míře proteinem. Ke konci odchovu může být přírůstek tělní hmoty být tvořen i více

jak z padesáti procent tukem (a to zejména vnitřním!). Zejména při velmi vysokých denních přírůstcích je podíl tuku obzvláště vysoký. Tuk se během celého odchovu akumuluje na různých místech. V situacích nedostatku živin pak dochází k jeho rozpouštění. Ve většině případů se tato lipolýza objevuje v okamžiku v období po otelení a může u mladých krav vyvolat značné poruchy látkové výměny. Právě proto je velmi důležité se soustředit na plynulý odchov bez fází růstových depresí a/nebo ex-trémních přírůstků s cílem dosáhnout optimálního růstu orgánů a zároveň minimalizovat ukládání tuku.

Zaostřeno na první týdny životaJe známo, že heritabil i ta, to znamená stupeň dě-

dičnosti mléčné užitkovosti u skotu leží na úrovni asi 30 %. Zbývajících 70 % je ovlivněno výživou, ustájením

Pokusy na Michigan State University v USA ukazují, že intenzivní výživa telat v období mléčné výživy vede k signifikantně vyšší hmotnosti parenchymu, to znamená mlékotvorné tkáně



Vliv výživy v prvních týdnech života na vývoj vemene a mléčnou užitkovost

a ostatními faktory vnějšího prostředí. Pokud mluví-me o vlivu výživy na mléčnou užitkovost, myslíme tím většinou výživu během laktace, ale pravděpodobně ne výživu během odchovu konkrétních hodnocených zvířat. Přesně tímto tématem se zabývali odborníci z Michigan State University.

Nejpozději od té doby, co se diskutuje o vlivu meta-bolického programování na úroveň pozdější užitkovosti a zdraví našich krav, se úhel pohledu na příčinu a dů-sledek značně rozšířil. Učíme se, stejně jako v humánní výživě, nebo humánní medicíně stále lépe chápat kom-plexnější souvislosti, například příčiny a účinku časově od sebe navzájem velmi vzdálených událostí. V minulých letech jsme několikrát informovali o výsledcích celé řady pokusů k metabolickému programování (pozitivní vliv systému jednotné krmné dávky u suchostojných krav na zdraví a užitkovost po otelení, ale i na vývoj telat).

Co se přímo telat týče, je mnoho studií na téma meta-bolického programování, které ukázaly pozitivní efekt vlivu úrovně výživy na pozdější mléčnou užitkovost u jaloviček. Stejně tak, ale existují práce, které tyto souvislosti ne-nalezly. To je ale znamení pro to, že je celé problematice nutno věnovat ještě více pozornosti, aby se souvislosti mezi příčinou a důsledkem nechaly lépe vysvětlit. Dvě věci je třeba mít ale neustále na paměti: za prvé existuje, a zůstaňme na příkladu mléčné užitkovosti celá řada faktorů, které dojivost ovlivňují pozitivně a které se mohou také navzájem ovlivňovat, takže na konci je velmi těžké říci, které faktory byly za vysoké užitkovosti skutečně zodpovědné. Za druhé: stejně tak existuje celá řada faktorů, které na mléčnou užitkovost působí negativně a tím mohou více či méně eliminovat ty efekty pozitivní a to zejména s vědomím toho, jak dlouhý časový úsek leží mezi příčinou (například úrovní výživy telete) a účinkem (dojivost krávy). Čím delší tento časový úsek je, tím těžší je pro chovatele tyto důležité souvislosti odhalit.

Jedno z vůbec nejdůležitějších období ovlivňujících budoucí zdraví a užitkovost je fáze mléčné výživy. Ví-me-li, že se většina důležitých orgánů intenzivně vyvíjí v prvních týdnech života, bylo třeba se zaměřit na to, jakým způsobem ovlivňuje úroveň výživy telat v období mléčné výživy vývoj tkání vemene. Tato souvislost leží časově velmi těsně vedle sebe (viz výsledky dále), jenže ze způsobu odchovu resultující výše mléčné užitkovosti

se nechá reálně změřit až mnohem později, přičemž v mezičase může být negativně ovlivněna celou řadou jiných faktorů (chyby při odchovu jalovic atp.).

Výživa telete ovlivňuje tvorbu a vývoj vemeneVíme, že vývoj mlékotvorné tkáně začíná již v embryo-

nálním stádiu a je možné ho za pomoci různých faktorů ovlivnit (výživa matek v období zaprahlosti). Existují však okamžiky ve vývoji, kdy jsou možnosti ovlivnit vývoj obzvláště velké. K tomu podle poznatků pracovníků z Michigan State Univerzity patř í vl iv výživy během prvních týdnů života na celkové množství vytvořeného parenchymu, tedy mlékotvorné tkáně. Již v první polovině uplynulé dekády byly Brownem et al. provedeny studie na toto téma. Přehled 1 ukazuje hmotnosti základny vemene a žláznaté tkáně vemene (parenchymu) při různé úrovni zásobení živinami u telat během prvních týdnů života.

Přehled 1: Hmotnost základny vemene a žláznaté tkáně vemene (parenchymu) při různém živinovém zásobení během prvních týdnů života. (Brown et al., 2005)

Úroveň energie 2. až 8. týden života* průměrná vysokáŽláznatá tkáň vemene celkem (g) 106 185Žláznatá tkáň vemene g/100 kg hmotnosti těla 181 255Parenchym celkem (g) 1,2 4,5Parenchym g/100 kg hmotnosti těla 1,9 6,2Úroveň energie 8. až 14. týden života** nízká vysoká nízká vysokáŽláznatá tkáň vemene celkem (g) 208 418 242 626Žláznatá tkáň vemene g/100 kg hmotnosti těla 252 390 274 511Parenchym celkem (g) 13 16 22 29Parenchym g/100 kg hmotnosti těla 16 15 24 23

*průměr: mléčná KS/den, 1,1 sušiny hmotnosti těla (MlKS 21,3 % NL, 21,3 tuku) + startér pro telata (20,5 % NL); vysoká: MlKS/den 2,0 % z hmotnosti těla, (MlKS 30,3 % NL, 15,9 % tuku) + startér pro telata (25,0 % NL)

**nízká; krmná směs pro odchov telat na denní přírůstky 400 g, vysoká: startér ad libitum

Snaha dosahovat vysokých denních přírůstků by se v prvé řadě měla zaměřit u jaloviček na období mléčné výživy


17

K tomuto účelu byly nejprve dvě skupiny telat zásobeny od druhého do sedmého týdne života včetně různou úrovní energie – průměrnou a vysokou. Průměrná úroveň energie odpovídala množství nápoje, které vztaženo ke hmotnosti těla činilo 1,1 % sušiny mléčné krmné směsi na tele a den. K tomu byl ještě dán k dispozici startér pro telata s 20,5 % proteinu. Telata, která byla zásobena vyš-ší úrovní energie dostávala denně 2,0 % své hmotnosti těla ve formě mléčné krmné směsi a k tomu startér pro telata s 25 % proteinu. Hmota tkáně vemene u skupiny s vysokým zásobením ležela na konci této periody o 75 % nad hodnotou středně zásobených telat. Ještě důležitější ale bylo, prozkoumat podíl parenchymu, budoucí mléko tvořící tkáně. Zde byla hmotnost parenchymu vysoce živinově zásobených telat dokonce o 275 % vyšší nežli u průměrně zásobených zvířat.

V dalším průběhu, od 8. do 14. týdne života byla každá z těchto obou skupin ještě jednou rozdělena a podskupi-ny vždy krmeny na jednu vysokou a jednu nízkou úroveň energie (přehled 1). V obou nízko zásobených skupinách bylo restriktivními dávkami krmné směsi dosaženo pří-růstků 400 g/den. Telata v obou skupinách s vysokou dávkou živin dostávala vysoce stravitelnou krmnou dávku ad libitum. Je jasně patrné, že úroveň výživy v druhé fázi pokusu měla stále ještě vliv na hmotnost vemene, ale téměř žádný na hmotnost parenchymu, nezávisle na tom, jak byla telata krmena v období mléčné výživy. Takže to znamená, že zde již nejsou žádné statisticky průkazné rozdíly.

Tento pokus ukazuje, že úroveň výživy během fáze mléčné výživy má rozhodující vliv na tvorbu a vývoj parenchymu. V následné fázi odchovu ale možnost vývoj ovlivnit mizí. V této studii se sice dál nezkoumala úroveň mléčné užitkovosti v dospělosti, ale lze vycházet z toho, že když došlo u telat k vytvoření většího množ-ství mlékotvorné tkáně, mělo by to ovlivnit následnou dojivost. Toto zdůvodnění je možné si dovolit s ohledem na řadu studií, kdy telata, která dostávala mléčný nápoj ad libitně, měla následně vyšší mléčné užitkovosti nežli telata napájená restriktivně.

Jalovice by se neměly „vykrmovat“V jedné další studii sledoval Davis Rincker (2008)

z Michigan State University efekt různé úrovně výživy na vývoj vemene před dosažením pohlavní dospělosti. Konkrétně ve stáří od dva a půl do pěti a půl měsíce. Během této dvanáctitýdenní periody byly mezi sebou

srovnávány dvě úrovně výživy s denními přírůstky 600 a 1 200 g v různých kombinacích. Jedna skupina byla přes celé časové období živena na úroveň 600, respek-tive 1 200 g přírůstku denně. Další skupiny byla v prvních devíti týdnech krmena na nízké a zbývající tři týdny na vysoké úrovni. Čtvrtá skupina nejprve šest týdnů restrik-tivně a pak intenzivně (viz přehled 2). Rovněž v tomto pokusu je vidět zřejmý vliv intenzity výživy na hmotnost vemene. Jinak to ale vypadá s hmotností parenchymu (mlékotvorné tkáně). Zde neexistují žádné signifikantní rozdíly, takže i z tohoto pokusu je zřejmé, že hmotnost tkáně, která by měla tvořit mléko, nemůže být výživou v pozdějším věku ovlivněna. V poměru ke hmotnosti těla dokonce podíl parenchymu klesá. Jsou-li denní přírůstky před nástupem pohlavní dospělosti na velmi vysoké úrovni, takže dojde k dřívějšímu nástupu puberty, musí se za určitých okolností počítat i s negativními dopady s ohledem na pozdější mléčnou užitkovost.

ZávěrPokusy na Michigan State University v USA ukazují,

že intenzivní výživa telat v období mléčné výživy vede k signifikantně vyšší hmotnosti parenchymu, to znamená mlékotvorné tkáně. Tohoto efektu ale již není možné dosáhnout intenzivní výživou v pozdějším věku zvířat. Snaha dosahovat vysokých denních přírůstků by se v pr-vé řadě měla zaměřit u telat samičího pohlaví na období mléčné výživy. Podle zkušeností odborníků z Německa je možno již v takto raném věku dosahovat přírůstků 1 000 g denně. Následně je ale třeba přírůstky nastavit na optimální růstovou křivku tak, aby zvířata v okamžiku prvního zapouštění dosáhla stáří okolo patnácti měsíců a živé hmotnosti asi 420 kg. Čím později telata k dosažení tohoto cíle nutné přírůstky dosáhnou, tím více roste ne-bezpečí ztučnění základny vemene a pohlavního aparátu. To se týká hlavně případů, kdy je snaha o neuspokojivé výsledky z období mléčné výživy „dohnat“ v průběhu prvního roku života na rostlinné výživě.

Ing. Jiří JelínekSano Domažlice

Přehled 2: Hmotnost základny vemene a žláznaté tkáně vemene (parenchymu) při různém živinovém zásobení odstavených telat (stáří 11. týdnů) během 12ti týdenní periody odchovu. (Davis Rincker et al., 2005)

Nízká úroveň energie* na počátku (týdny) 0 9 6 12Následně vysoká úroveň energie** (týdny) 12 3 6 0Počet telat 16 15 16 15Hmotnost těla na počátku pokusu (kg) 106 108 108 108Hmotnost těla v den porážky (kg) 165 167 181 203Žláznatá tkáň vemene celkem (g) 808 1 014 1 412 1 818Parenchym (g) 146 152 166 164Čistý parenchym bez tuku (g) 119 120 123 115

*úroveň energie nízká: úroveň výživy nastavena na denní přírůstky 600 g**úroveň energie vysoká: úroveň výživy nastavena na denní přírůstky 1 200 g



Produktové vlastnosti Milli M®

• Mlezivo (kolostrum) prvního nádoje posiluje obsahem imunoglobulinů a protilátek odolnost telat a působí proti poruchám trávení.

• Beta-karoten podporuje obranyschopnost.

• Probiotika pro regulaci střevní flóry a pro potlačení choroboplodných zárodků v trávicím traktu.

• Vysoce stravitelné sušené odstředěné mléko dodává optimální formu bílkoviny (kasein) pro perfektní vývoj telete

• Kvalitní mléčná bílkovina a pšeničný bílkovinný izolát (žádná antinutritivní sojová bílkovina).

• Hroznový a mléčný cukr jako zdroj rychle dostupné energie a pro předcházení vzájemnému „cucání“ telat.

• Jemný rostlinný olej s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota pro optimální trávení.

• Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek posiluje odolnost a podporuje látkovou výměnu.

• SanArom® a vybrané mléčné komponenty zajišťují vysokou chutnost.

• Laktoperoxydáza se rozkládá ve střevu na peroxid vodíku a působí tam dezinfekčně.

• Lysozym s enzymatickým antibakteriálním působením proti koliformním zárodkům ve střevu.

Váš užitek s Milli M®Účinky Milli M®

� Zdravá telata

� Vysoké denní přírůstky

� Rychlý příjem pevných krmiv

� Krátká fáze napájení

� Rychlý vývoj k přežvykavci

� Nízké náklady na odchov

� Potlačuje choroboplodné zárodky v trávicím traktu

� Podporuje imunitní systém

� Zajišťuje rychlý růst bachorových klků

� Působí ve střevu antibakteriálně

Mléko s karotenem a kolostrem pro první týdny života

Složení: Sušená syrovátka, sušené odstředěné mléko, sušená syrovátka částečně odcukřená, rostlinný olej palmojádrový a kokosový, pšeničný lepek hydrolyzovaný, cukr hroznový, pšeničný škrob, sušené mléko odtučněné (lyo� lizované odtučněné kolostrum)Obsahuje (analytické složky): Hrubý protein: 22,0 %, hrubé oleje a tuky: 17,0 %, hrubý popel: 9,4 %, hrubá vláknina: 0,1 %, vápník: 1,2 %, fosfor: 0,7 %, sodík: 0,7%, lysin: 1,8 %,Doplňkové látky v kg (skupiny a funkční skupiny):Nutriční doplňkové látky – (3.a – vitaminy): Vitamín A (E 672): 75 000 m.j., vitamín D3 (E 671): 7.500 m.j., vitamín E: 150 mg vitamín K3: 6 mg, vitamín B1: 10 mg, vitamín B2: 15 mg, vitamín B6: 40 mg, vitamín B12: 34 µg, vitamín C: 150 mg, kyselina pantothenová: 30 mg, kyselina nikotinová: 30 mg, kyselina listová: 2 mg, biotin: 300 µg, beta-karoten: 50 mg, cholinchlorid: 1.275 mg, (3.b – stopové prvky): síran železnatý monohydrát jako železo (E 1): 150 mg, oxid zinečnatý jako zinek (E 6): 100 mg, oxid manganatý jako mangan (E 5): 45 mg, síran měďnatý pentahydrát jako měď (E 4): 10 mg, jodičnan vápenatý bezvodý jako jód (E 2): 2 mg, zásaditý uhličitan kobaltnatý monohydrát jako kobalt (E 3): 1,5 mg, seleničitan sodný jako selen (E 8): 0,4 mg, (3.c – aminokyseliny): L-Lysin monohydrochlorid, technicky čistý (i.č. 3.2.3): 11 000 mg,Zootechnické doplňkové látky – (4.b – stabilizující střevní � óru): Enterococcus faecium NCIMB 11 181 (E 1708): 1,2 × 109 CFU,Technologické doplňkové látky – (1.a – konzervanty): mravenčan vápenatý (E 238).Poznámka: kolostrum je získáváno výlučně z chovů prostých IBR/BHV1 Doporučení: Od prvého týdne života nabídnout startér pro telata s Meggi a zajistit neustále dostatek pitné vody.

Číslo výrobku: 1020

Předpokladem pro vysoké užitkovosti jsou zdravé plícePotenciál užitkovosti našich krav je dán geneticky. Mezi vlivy, které mohou výslednou dojivost negativně ovlivnit, patří například krmení, vlivy okolního prostředí, nebo také zdravotní aspekty, které omezí funkci jednotlivých orgánů. Problém vzniká tehdy, pokud takový trvale poškozený orgán s omezenou funkčností, jako například plíce, musí pracovat na vrchní hranici svých možností. důsledkem jsou oproti očekávání nižší užitkovosti anebo také kolaps postiženého orgánu a tím předčasné vyřazení zvířete ze stáda.

Často se upozorňuje na zvláštnosti plic u skotu v po-rovnání s jinými druhy zvířat, aby se díky takovémuto srovnání poukázalo na slabé stránky plic a snáze se vysvětlila zvýšená náchylnost ke vzniku respiratorních onemocnění. Nejdůležitější aspekty jsou shrnuty v ná-sledujícím textu.

Zvláštnosti plic skotuVíme, že plíce u skotu jsou ve srovnání s plícemi jiných

druhů zvířat obzvláště malé. Alveolární plocha, to zna-mená plocha v plicích, která je k dispozici pro výměnu plynů, tvoří u skotu asi 0,6 m² na kilo živé hmotnosti.

U člověka je téměř dvojnásobná a u kozy je to dokonce pětinásobek. K tomu je třeba navíc zmínit fakt, že u skotu jsou plicní sklípky (alveoly) nesrovnatelně hůře vybaveny krevními cévami. Tím je značně omezen transport kyslíku, respektive výdej oxidu uhličitého z plic. To znamená, že vitální kapacita plic je ve srovnání s plícemi které mají stejně velkou povrchovou plochu alveol, ale s lepší vý-bavou krevních cév, nižší. Z těchto důvodů musí skot již v klidových fázích využívat větší část svých plic nežli je tomu u jiných zvířat. Musí zhluboka a rychleji dýchat. To má ale dále za následek, že jsou ve velkých množstvích vdechovány choroboplodné zárodky a částečky prachu.

Chovatelé by se měli daleko více zaměřit i na podmínky ustájení svých telat. Studie od Reinholda a Elmera ukazuje jednoznačně na riziko skryté v střídání vysokých a nízkých teplot



Jsou-li j iž plíce následkem prodělaného zánětu plic (pneumonie) poškozeny, dostávají se rychle na hranice svých možností. To znamená, že zví řata musí dýchat ještě hlouběji a ještě rychleji a tím se do plic dostává ještě větší množství patogenů a prachových částic. Je to spirála, která nezřídka vede k předčasnému vyřazení zvířat anebo má minimálně za následek ztráty užitkovosti aktuální a i budoucí vzhledem k tomu, že se plíce stanou limitujícím faktorem dosažení očekávané užitkovosti.

Další zvláštností hovězích plic, která může být výho-dou i nevýhodou, je jejich silná segmentace (členění ). Tím jsou myšleny části plic, které jsou vždy prostřednictvím jedné průdušky provětrávány a odvětrávány a od sebe navzájem odděleny vrstvami vazivové tkáně. Plíce skotu tvoří 71 takových segmentů, pro srovnání lidské plíce jich mají jen 18. Výhodou je to, že infekce často zůstane ohraničena v jednotlivých segmentech. Nevýhodou pak, že dojde-li ke zduření (otoku) přívodné průdušky, není plicní tkáň postiženého segmentu dostatečně provzduš-ňována se všemi následnými negativními dopady. Je to dáno tím, že u skotu chybí příčná propojení mezi jednotlivými okrsky.

Vývoj plic po narozeníStále ještě je široce rozšířený ten názor, že se plíce

po prvním nadechnutí rozvinou a během následujících hodin dojde k jejich úplnému dozrání. Tuto teorii je však třeba brát díky nejnovějším počítačově-tomografickým studiím s telaty v prvních týdnech života za překonanou (Bernd Linke, 2009). Tyto studie dokládají, že rozvinutí plic a provzdušnění i těch posledních alveol, vyžadu-je časový úsek v délce asi dvou týdnů. Plíce jsou ve svém původním stavu minimálně zčásti ještě naplněny tekutinou, která musí být nejprve resorbována, nežli se jednotlivé části plic začnou používat a dojde k provzduš-nění. Rovněž tento poznatek je nový. Celý tento proces probíhá kaskádovitě a začíná v horních částech plic.

Závěry pro zachování zdravíJaký význam mají tato zjištění ohledně vývoje plic

po porodu na zdraví telete a pro porodní management? Podle názoru Dr. Bernda Linkeho, autora výše zmiňované studie, by rozhodně nedoporučoval často se objevující praktiku věšení telat po narození za zadní nohy do výšky. Zdvihání telat je zdůvodňováno lepším odtokem plodové vody, která se mohla při porodu dostat do plic. Nicméně tekutina, která po zavěšení telat odtéká, nepochází podle Dr. Linkeho z oblasti plic, ale z trávicího traktu (hlavně ze slezu). Tato tekutina by ale měla zůstat v teleti

a proto by se mělo od věšení telat ustoupit. Dále by se měla akceptovat skutečnost, že k úplnému vytvoření funkčních plic je zapotřebí 14 dní, což by mělo být dů-vodem pro individuální ustájení telat (boudy) minimálně po tuto dobu. Výhodou je, že telata mají k dispozici čistý vzduch, nejsou ve stresu a do styku s choroboplodnými zárodky od jiných telat se dostávají jen omezeně. To znamená, že ustájení v boudách přispívá k tomu, že se plíce s ještě omezenou funkčností zbytečně nepřetěžují. Přesně to se ale může lehce stát ve skupinovém kotci, když dochází k vytváření nové hierarchie zvířat v rámci skupiny. Rozhodujícím bodem pro zachování zdraví telat spočívá ve skutečnosti, že, jak již bylo zmíněno, jsou plicní sklípky vybaveny malým počtem cév a tím pádem i krví ve srovnání s j inými druhy zví řat. Takže vedle snížené kapacity výměny plynů musíme vzít do úvahy také omezené zásobení plic protilátkami a alveolárními makrofágy. Právě makrofágy mají v tomto případě za úkol fagocytovat do plic proniknuvší mikroorganismy, to znamená zachytit je a zneškodnit. Vzduchem přenášené patogeny jsou z 80 % vázány na prachové částečky. Jemné částečky prachu se v plicích vyskytují běžně a mohou zde být v alveolách makrofágy fagocytovány. Zatížení prachovými částicemi pochopitelně závisí velmi silně na obsahu prachu ve stájovém vzduchu. V čerstvém vzduchu se nachází asi 100 částic na m3, ve stájovém vzduchu to může být i více jak 10 000 × více. Z tohoto důvodu hraje kvalita stájového vzduchu a tím pádem stavební uspořádání stájí pro telata značnou roli.

Vývoj plic je ukončen teprve ve 300 kilogramechVysoká náchylnost plic skotu k respiratorním onemoc-

něním zůstává z důvodu specifické anatomie zachována v podstatě doživotně, i když s přibývajícím věkem klesá. Kompletní funkční dozrání plic je u skotu dokončeno ve hmotnosti asi 300 kg, to znamená ve věku téměř jednoho roku. Proto je tedy obzvláště důležité zabezpečit během tohoto prvního roku života zvířatům na různé patogeny

Přehled 1: Vliv zánětů plic na denní přírůstky (P. Williams, 2007)

Počet poškozených plicních laloků

Snížení průměrných denních přírůstků*

1 nebo 2 do 22 g3 72 g4 113 g5 123 g6 202 g

* odhad

Přehled 2: Stupeň závažnosti patologicko-anatomických změn plic (podle Reinhold, P.; Elmer, S. 2002)

Skupina A B C

Teplota 5 °C 35°C 18 - 20°CRelativní vlhkost vzduchu 60 % 60 % 60 %Počet telat 12 11 8Žádné makroskopicky viditelné známky pneumonie 67 % 30 % 100 %Ojedinělá ložiska pneumonie v oblasti hrotů plic 0 % 50 % 0 %Více jak 50 % plic změněna pneumonií 33 % 20 % 0 %


21

pokud možno chudé prostředí. Onemocnění dýchacích cest je velmi často rozpoznáno až příliš pozdě, proto-že si zvířata pro počátek onemocnění dýchacích cest charakteristický, tou dobou ještě vodový výtok z nosu rychle z nosu olizují. To je ale zpravidla ten okamžik, od kterého již zvířata reagují zvýšenou tělesnou teplotou a kdy by se právě teplota měla měřit, aby se v případě potřeby mohlo začít včas s léčením. Je-li hlen již na-žloutlý, jsou sliznice dýchacího aparátu již zhnisané a pro ošetření vedoucí k vyléčení bez následků může být příliš pozdě. To znamená, že mnoho onemocnění dýchacích cest zůstane nepoznáno. Jak velké nebezpečí takové infekce s odpovídajícími následky je, ukazuje studie od P. Williamse (2007). Ten provedl u 645 vykrmených býků z patnácti podniků kontrolu plic na jatkách a spočítal denní přírůstky od narození do porážky. Porodní hmot-nost byla v tomto případě odhadována. Při ohledání plic byl stanoven počet poškozených plicních laloků a oznámkován stupeň poškození. Plicní laloky bez nálezu dostaly známku 0. Bylo-li poškozeno do 25% jednoho plicního laloku, byla napsána známka 1, při poškození od 26–50 % známka 2 a při poškození nad 50 % známka 3. Přehled ukazuje snížení denních přírůstků v závislosti na závažnosti onemocnění plic. Čím byla poškození starší, tím větší byl vliv na vývoj živé hmotnosti. To samé platí i pro stupeň poškození. Tento vliv je tak masivní, že před-stavuje jeden z vlivů, které nejvíce ovlivňují ekonomiku výkrmu. Ke stejným závěrům se dochází i v chovech s produkcí mléka. Zde jsou však negativní dopady ještě markantnější s ohledem na vyšší průměrné stáří zvířat a značnou metabolickou zátěž v laktaci.

Teplotní skoky jsou pro plíce telat jedVýznamným faktorem, který může velmi negativně

ovlivnit zdravotní stav dýchacích cest, je klima v okolí telete. Jakmile začne léto a přijdou horka, je třeba si položit otázku, jak to naše telata zvládnou? Pokud mají zastíněné a dobře provzdušněné místo, není takové počasí žádný problém. Těžkosti však telatům způsobují rychlé výkyvy teplot zejména mezi dnem a nocí (hlavně na jaře a na podzim, ale i v létě), anebo když je v místech ustájení telat příliš vysoká rychlost proudění vzduchu a telata rychle vychladnou. Tím je myšleno to, když do budovy proudící vzduch je podstatně chladnější nežli momentální teplota okolního prostředí. K tomuto feno-ménu rychlé změny teplot ve spojení a vysokými, ale i nízkými teplotami existuje celá řada zajímavých studií využitelných pro každodenní praxi.

Vlivy horka a chladuZ různých vědeckých prací je známo, že skot může

snášet chlad lépe nežli horko. Skot vytváří díky mik-robiálnímu trávení v bachoru velké množství tepla. To se týká zejména vysokoprodukčních dojnic (produkce stoupá s rostoucí dojivostí ), což ale vede k tomu, že termoneutrální zóna krávy leží velmi nízko. To znamená, že pro zachování rovnováhy tělesné teploty vyžaduje kráva mimo živin na záchov přídavek energie z KD až při velmi nízkých teplotách. Jinak je tomu ale u telete, protože bachor dává v prvních týdnech stáří jen velmi

málo tepelné energie. Termoneutrální zóna proto leží na úrovni asi 20 °C. Tele proto vyžaduje při nižších teplotách přídavek energie, aby se zachovala tepelná rovnováha těla. To je problém zejména u telat, která jsou v prvních týdnech života napájena restriktivně, a přísun energie je nedostatečný.

Naopak vysoké teploty představují problém jak pro dospělý skot, tak i pro telata. Tyto problémy ještě zesilují, když se k tomu ještě přidruží rychlé změny teplot. To se může stát při změně ustájení, při transportu, anebo rovněž při náhlém intenzivním slunečním svitu na nechrá-něná stanoviště telat. Jaké dopady mohou mít takové spontánní změny teplot na zdraví, v tomto případě na orgány dýchacích cest, ukázala studie od Reinholda a Elmera (2002). Krátké vysvětlení: v jednom pokusu byly tři skupiny klinicky zdravých telat vystaveny po dobu čtyř hodin spontánně třem rozdílným teplotám okolního prostředí. Všechna telata byla na počátku ustájena při teplotě okolního prostředí 18–20 °C. U kontrolní skupiny nebyl tento teplotní rozsah změněn. Telata další skupiny byla vystavena chladu, v tomto případě mělo okolní prostředí + 5 °C a třetí skupina strávila čtyři hodiny při teplotě + 35 °C. Ve všech oblastech byla relativní vlhkost vzduchu na úrovni 60 %.

Různé reakceTelata, která byla vystavena nízké teplotě + 5 °C, re-

agovala z vnějšího pohledu zpomaleným, ale hlubším dýcháním. Tím se drží výměna plynů na konstantní úrovni, ale výdej tepla se sníží. Rovněž bylo možno pozorovat třes, čímž se organismus snaží získat teplo. Teplota těla se však držela na konstantní úrovni. Telata, která se mu-sela vyrovnat s velmi teplým okolním prostředím (+ 35 °C), vykazovala mělké, zrychlené dýchání (podobně jako psi za horka). Tímto způsobem dýchání se zví ře pokouší udržet výměnu plynů konstantní, ale je schopno vydat více tepla. Teplota těla však stoupla do oblasti horečky. To je známkou toho, že termoregulační mechanismy telat zmíněnou situaci nestačily zvládnout. Autoři z toho vyvodili, že zvířata, která setrvala za těchto podmínek po delší dobu, zřejmě utrpěla kolaps z horka. V následujících jednadvaceti dnech uhynula dvě telata ze skupiny „chlad“ a jedno ze skupiny „horko“ z důvodů těžkých onemocnění dýchacích cest. Pitvy telat 21. den po čtyřhodinovém pobytu v různých teplotních oblastech přinesly další závěry ohledně zdravotního stavu plic. Telata kontrolní skupiny nevykazovala žádné onemocnění plic. U telat, která byla čtyři hodiny držena ve studených a horkých podmínkách, však došlo ve značném rozsahu k infekcím plic způsobených různými patogeny. Stupeň závažnosti infekcí, respektive podíl infikovaných oblastí plic ukazuje přehled 2. Ve skupině, která byla držena v chladných podmínkách, nevykazovaly dvě třetiny telat žádné změny na plicích, další třetina však měla onemocnění s více jak 50 % pneumonií změněných oddílů plic. Ve skupině, kde byla telata vystavena teplotnímu stresu, zůstalo jen 30 % zvířat zdravých. Polovina vykazovala jednotlivá ložiska pneumonie v oblasti hrotů plic. U 20 % zvířat byly rovněž nalezeny zánětlivé změny plic v rozsahu nad 50 %.



ZávěrSkot má ve srovnání s jinými druhy zvířat malé, krev-

ními cévami špatně vybavené plíce. Tím je ale zásobení sliznic plicních sklípků (alveol) protilátkami a alveolárními makrofágy, které jsou nutné pro obranu proti pronik-nuvším patogenům horší nežli u j iných druhů zví řat. Zároveň je díky tomu výměna vzduchu méně efektivní. Skot kvůli tomu musí, na rozdíl od jiných zvířat, i v kli-dových fázích zhluboka dýchat a je tak vystaven vyšší mikrobiální zátěži. Mimo to se při poškození plic velmi rychle dostáváme na hranice možné zátěže. Dopady jsou závažné, a jak ukazují různé studie, mají za násle-dek značně sníženou užitkovost jak při odchovu, tak i v dospělosti. Chovatelé by se měli daleko více zaměřit i na podmínky ustájení svých telat. Studie od Reinholda a Elmera ukazuje jednoznačně výbušnou sílu vysokých a nízkých teplot, pokud jsou telata v krátkém čase vy-stavena takovým teplotním skokům. Na nízké teploty si mohou telata snáze zvyknout, pokud nenastanou živelně a zvířata jsou zásobena dostatečným množstvím energie. V prvních týdnech života jsme toho schopni dosáhnout jen dostatečným množstvím mléčného nápoje. Ve srov-nání s chladem představují vysoké teploty větší riziko, protože tělní regulační mechanismy mají pro kompenzaci vysokých teplot jen omezené možnosti. Telata by proto měla mít v létě vždy možnost vyhledat si místo ve stí-nu. Toho je možno dosáhnout, jsou-li místa s boudami pro telata odpovídajícím způsobem zastřešena. V zimě boudy navíc zabezpečí telatům potřebné mikroklima. Boudy by měly mít v každém případě výběh, aby telata měla možnost měnit své místo. Pro starší telata platí to samé. Pro ně je možné ve společných kotcích vytvořit za pomoci plných bočních dělících stěn a krycí desky v zadní části kotce takzvané hnízdo pro telata, které splňuje ten samý účel jako individuální boudy. Zvířatům nabízí možnost vytvořit si odpovídající mikroklima. K to-muto tématu patří i fenomén tzv. letní chřipky. Vzniká hlavně tehdy, když jsou telata vystavena silnému kolísání denních a nočních teplot (platí i na jaře a na podzim!). Nezřídka nastane právě v horkých dnech největší teplotní skok ve srovnání s nočními teplotami. Rovněž tyto výkyvy nejsou telata často schopna dostatečně kompenzovat a dochází k onemocnění dýchacích cest. Z tohoto dů-vodu je důležité mít skupinové boxy vybavené hnízdem pro telata, přičemž ochranné desky zůstávají sklopené i přes léto. Zdvihat by se měly výlučně jen kvůli kydání a ve zbývajícím čase jsou ve vodorovné pozici.


Účinnost Sanolac® Lila Citro:• Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika

potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu

• Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém

• Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků

• Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií

• Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás:• Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru

• Rychlý růst s vysokými přírůstky

• Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva

• Nízké náklady na odchov

KOMPLETNÍ MLÉČNÁKRMNÁ SMĚSS KYSELINOU CITRÓNOVOU


23

U skotu ovlivňuje krmení všechnochov dojeného skotu je komplexní disciplínou, jejíž jednotlivé úseky na sebe navazují a více či méně se ovlivňují. Každý chovatel bude souhlasit s faktem, že bez kvalitního objemného krmiva se špičkový chov dojnic udržet nedá. stejně tak je ale důležitý správný management stáda a zootechnik, který má jasnou představu o fungování chovu. Pokud navíc spolupracuje podnik s kvalitním poradcem pro chov skotu, který dokáže přispět správnými návody a doporučeními, má skoro vyhráno. všechny tyto faktory najdete na jednom místě na jižní Moravě, v chovu agro MOnet nedaleko brna.

Agro Monet, a. s., Moutnice hospodaří na Brněnsku na zhruba 2 300 hektarech zemědělské půdy. Kromě tradičních plodin, jako jsou obilniny, řepka nebo kukuřice, najdeme na zdejších pozemcích také vojtěšku, mák nebo vinnou révu. Podrobnější přehled aktuálního osevního plánu uvádí tabulka 1.

Půda předevšímVe zdejších stájích najdeme okolo 360 holštýnských

krav s průměrnou roční užitkovostí převyšující 9 000 kilogramů mléka. Produkční stáje jsou přitom vybudo-vané kolem roku 1980 a rekonstruované zhruba před patnácti lety. Jak k tomu říká hlavní zootechnik Karel Ardely, další úpravy by byly třeba. Vzhledem k celkové situaci v podniku ale v současnosti vedení preferuje nákup zemědělské půdy.

Stáje jsou postavené v osmdesátých letech minulého století a rekonstruovaly se zhruba před 15 lety (Foto Jana Velechovská)

Tabulka – Aktuální osevní plán

Plodina Rozloha (ha)

Pšenice ozimá 970Řepka olejná 245Ječmen ozimý 220Ječmen jarní 70Mák setý 60Slunečnice 140Cukrová řepa 200Kukuřice 250 (siláž 130, zrno 120)Vojtěška 70Kulturní trávy 30Vinohrad 42


výroba krmiv

Rybinová dojírna pro 2 × 10 plemenic funguje již pat-náct let. Není vybavena průtokoměry ani identifikací dojnic. Do budoucna však hlavní zootechnik o takové výbavě uvažuje. Jedno u z možností je také pořízení sys-tému AktivPuls® od společnosti Happel dodávaný na trh společností Eurofarm systems, s. r. o. Technické řešení dojících strojů efektivně a přirozeně snižuje podtlak, působící na struk ve fázi stisku a tím významně přispívá ke zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy a celkového vydojení vemene. Díky své konstrukci zajišťuje přirozený (fyziologický) a zejména šetrný průběh dojení, který vychází ze způsobu, jakým tele saje mléko od matky.

Vzduchová tryska zamezuje vzniku nepřetržitě pů-sobícího podtlaku v oblasti hlavice strukové návlečky a díky ventilačnímu kanálku ve směru toku mléka uvnitř

strukové návlečky je mléko optimálně transportováno do sběrače, který je konstruovaný pro zvládnutí i těch nejvyšších průtoků mléka u vysokoprodukčních dojnic.

Špičková reprodukceHolštýnské stádo čítá aktuálně 355 plemenic, z toho

je 321 dojících. Denní dodávka do mlékárny činí 8 935 litrů suroviny s průměrným obsahem bílkovin na úrovni 3,4 % a tuku 3,85 %. Mléko se prodává do provozovny Orrero za aktuální cenu 8,31.

Výsledky v chovu skotu nepředstavuje ale jenom užitkovost. Významnou oblastí, která ovlivňuje celou ekonomiku podniku, je reprodukce. Na tu má Karel Ardely vlastní recept: „Ve věku 12,5 měsíce by měly být všechny holštýnské jalovice zapuštěné, aby mohly být

V podniku Agro Monet se chová okolo 360 dojnic holštýnského plemene (Foto Jana Velechovská)

V letošním roce se plánuje přepažení silážních žlabů (Foto Jana Velechovská)

Krávy stojící na sucho mají k dispozici výběh (Foto Petr Navrátil)

25

výroba krmiv

na konci druhého roku života již na druhé laktaci. V první laktaci nasazují prvotelky sice méně, než v případě zapuštění o tři až čtyři měsíce později, ale na druhou stranu si svoji ne zrovna nízkou užitkovost – kolem třiceti litrů denně – drží mnohem déle. Laktační křivka je totiž v tomto případě daleko plošší, což je v konečném důsledku ekonomičtější než její výrazné vrcholy. Dalším bonusem je fakt, že při tomto systému si plemenice udrží svoji kondici a nehrozí tak problémy s těžkými porody přerostlých telat,“ vysvětluje hlavní zootechnik svoji filosofii.

Tu potvrzují také čísla, v kategorii nezapuštěných jalovic starších než jeden rok je v Moutnici aktuálně sedm kusů, v kolonce dvouletých neotelených jalovic pouze čtyři. Více než 305 dní dojí pouze 12 krav. Procento březosti u krav v posledních měsících s jednou výjimkou nekleslo pod 50, u jalovic je vždy větší než padesát procent (tato data jsou po kontrole březosti fonografem). Počet inseminačních dávek na jednu zabřezlou krávu i jalovici od září minulého roku do letošního ledna je shodně 1,6. Ardely nezastírá, že mu ve využívání tohoto systému pomáhá kromě včasného zapouštění také ploš-ná synchronizace říje s využitím metody Double-Ovsynch a Resynch32.

V Moutnici se mohou pochlubit také dalšími ukazateli. Jedním z nich je servis perioda, která aktuálně činí 108 dní, tedy zhruba o dvacet dní méně než průměr české holštýnské populace. Velmi důležité je podle zootechnika také včasné zaprahnutí, které se zde provádí ve 230 dnech laktace. Na sucho pak krávy stojí 50 dnů.

„Zapouštíme mezi 72. a 79. dnem po porodu, myslím si totiž, že mezidobí je velmi důležitý ukazatel značně ovlivňující ekonomiku chovu,“ říká Ardely a dodává, že kráva jalová více než 150 dnů po otelení je podle jeho názoru prodělečná a měla by se vybrakovat.

Vhodní býciDonedávna se v chovu vybírali plemeníci s ohledem

na exteriéra dlouhověkost bez ohledu na výši užitkovosti, které dcerám dokázali předat. V posledních letech však dává hlavní zootechnik přednost prověřeným býkům, jejichž dcery jsou geneticky předurčeny k dobré dojivosti, dobrému zabřezávání, nízkým somatickým buňkám, tedy k celkovému ekonomickému přínosu pro podnik. Nezapomíná ani užitkovost, ale podmiňuje ji důrazně celkovým velmi dobrým utvářením vemene, které je spolu s končetinami podle jeho názoru základem kvality každé krávy. V chovu se již nyní a v následujících měsících narodí hlavně potomci býků jako jsou Jardin, AltaIota, Planet, Super nebo Colby, kteří beze zbytku splňují vytýčené chovatelské cíle.

Ve stádě využívá hlavní zootechnik také sexované inseminační dávky jak na dojnice tak na jalovice. Velmi si pochvaluje jak vybrané plemenice zabřezávají. „Máme v plánu více než 120 telení po sexovaných býcích ročně,“ upřesňuje Ardely.

Solidní odchovÚspěchy v chovu dojnic záleží podle Karla Ardelyho

také na správném odchovu nejmladší kategorie skotu.

Suchá podestýlka v loži, časté vyhrnování a pravidelná funkční úprava paznehtů jsou podle zootechnika pro jejich zdraví dostatečné. Koupele v Moutnici nepraktikují, podle Ardelyho nemají smysl . (Foto Jana Velechovská)


výroba krmiv

Po narození putují do dvanácti hodin telata do bud, které jsou postaveny tak, že vylučují jejich vzájemný kontakt z důvodu prevence onemocnění. Zde po tři dny konzu-mují mlezivo, poté asi měsíc nativní mléko a další měsíc mléčnou krmnou náhražku. K tomu se sedmý den života přidává zkrmování startérové směsi. V poslední době se zootechnik snaží převážně z ekonomických důvodů zkrátit dobu, po kterou se telatům podává nativní mléko, na 14 dní a mléčnou náhražku jim podávat dříve.

Ve dvou měsících věku se telata odstavují a po dobu dvou týdnů konzumují pouze stávající směs a seno. Poté postupně přecházejí na směsnou krmnou dávku podávanou kravám. Tento systém má podle zootechnika za následek nižší přírůstky v kategorii do šesti měsíců, ale ve věku 6 až 12 měsíců dosahují telata denního přírůstku v průměru 1,2 až 1,4 kilogramu.

Zhruba v půl roce věku se telata dělí podle pohlaví, jalovičky putují na odchovnu a býčci se přesouvají do vý-krmny, kde zůstávají přibližně do 14 až 15 měsíců stáří. V této době se ve hmotnosti okolo 550 kilogramů porážejí.

„Tento intenzivní výkrm je podle mě nejekonomičtější, například minulý rok jsme dosahovali přírůstku 1,4 kg za den,“ říká hlavní zootechnik.

Kvalitní výživaZákladem bezchybné výživy skotu jsou bezpochyby

jakostní objemná krmiva. V Moutnici na jejich výrobě spolupracuje úsek rostlinné i živočišné výroby.

Kromě vojtěškové, travní a kukuřičné siláže se v pod-niku tři roky využívá také hrachová, která dodává do krm-né dávky více bí lkovin. Osevní postup, management sklizně a zlepšující se kvalita objemných krmiv jsou konkrétním výstupem dlouholeté spolupráce s krmivář-skou společností, konkrétně s její zástupkyní Ing. Dagmar Tomanovskou.

Krmení skotu je založeno na maximální jednoduchosti. „V posledních několika letech využíváme systém jednotné krmné dávky pro produkční dojnice, který na našem trhu praktikuje společnost Sano. V praxi to vypadá tak, že i když jsou krávy po otelení ustájeny v jedné skupi-ně, aby je měl zootechnik co nejvíce na očích, nejsou výživářsky nikterak zvýhodňovány a dostávají stejnou krmnou dávku jako každá jiná v laktaci. Naším cílem je spokojená dojnice, u které na první pohled nepoznáte, v jaké fázi laktace se nachází, což se nám, jak vidíte, daří,“ konstatuje závěrem s úsměvem Karel Ardely.

Klíčové informace f Agro Monet Moutnice hospodař í na Brněnsku

na 2 300 hektarech zemědělské půdy. f Ve zdejších stájích se chová 360 holštýnských doj-

nic a odpovídající počet ostatních kategorií skotu, včetně vykrmovaných býků.

f V současnosti dosahuje podnik špičkových výsled-ků v reprodukci, odchovu telat a jalovic.

f Krávy v laktaci se zde krmí jednotnou směsnou dávkou.

Jana Velechovská, Zemědělec v regionu

• Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny

• Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza

• Stabilní paznehty a odolné končetiny

• Cyklické říje a dobrá reprodukce

• Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

Dlouhověkost

vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti

s účinnými látkami

27

výroba krmiv

Dříve nakoupit, později zapustitPři požadované míře obnovy stáda ve výši 40 %, s průměrnou délkou užitkovosti šest vrhů na prasnici, vyvstává ve stádě prasnic otázka, jak je možné zajistit dlouhodobě dobrou plodnost. v posledním desetiletí dokázali vědci specializující se na výživu zvířat užší souvislost mezi tukovými zásobami mladých prasnic a schopností reprodukce.

Správná výživa mladých prasnic má přispívat k tomu, aby se mohly kosterní soustava a vnitřní pohlavní orgány dobře rozvíjet. Proto je třeba klást důraz na vyrovnané zásobení jak bílkovinami a energií, tak i vitamíny a sto-povými prvky.

V praxi začíná krmení prasnic již v době odchovu mla-dých prasniček! Zvířata musejí být krmena tak, aby se vyvinula stabilní kostra a zajistila dobrá chovná kondice pro vysokou plodnost, dlouhověkost a také schopnost vysokého příjmu krmiva.

Prasničky zapouštět nejdříve od 240. dneKdo chce mít ve stádě vysoce užitkové a dlouhověké

prasnice, ten by neměl zapouštět mladé prasničky před dosažením 140 kg živé hmotnosti a stáří 240 dnů (to odpovídá průměrnému dennímu přírůstku ca 580 g). Pro-tože pohlavní ústrojí potřebuje určitou dobu na dozrání a prasničky si také musí vytvořit dostatečné tukové zásoby, protože v tukové tkáni jsou uloženy hormony a vitamíny důležité pro plodnost. Navíc jsou dostatečné tukové zásoby právě pro mladé prasnice nezbytné i jako

Tabulka: Orientační hodnoty pro zásobení bílkovinami, energií a minerálními látkami od chovných běhounů po prasničky

Rozmezí hmotnosti kg Ø denní přírůstek g

Obsah energie MJ ME/kg

Obsah hrubého proteinu % Obsah lysinu % Denní Ø

krmiva kg Vápník % Fosfor s přidanou fytázou %

28-40 600 13 17 1 1,3 0,8 0,5540-70 680 12,6 16 0,93 1,9 0,8 0,570-95 700 12,6 15 0,83 2,4 0,7 0,4595-130 700 13 14 0,66 2,7-3,3 0,75 0,45

Kdo chce mít ve stádě vysoce užitkové a dlouhověké prasnice, ten by neměl zapouštět mladé prasničky před dosažením 140 kg živé hmotnosti a stáří 240 dnů


chov a výživa prasat

zásobník energie pro intenzivní tvorbu mléka v období kojení.

Přesto nesmí být chovní běhouni a prasničky krmeni příliš intenzivně, protože kostra není schopna držet krok s rychlým nárůstem hmotnosti. To se pak děje na úkor stability nohou, kloubů a spárků a zvyšuje četnost ztrát kvůli kulhajícím prasnicím.

Pro zajištění požadované kondice mladých prasnic je třeba dodržovat hodnoty uvedené v tabulce. S přibývají-cím věkem a hmotností zvířete se mění nejen energetická hodnota krmiva, ale také klesá obsah hrubého proteinu a lysinu.

Nakoupení: Dodání od 95 kiloPodniky, které prasničky přikupují, by měly uskuteč-

ňovat nákupy od 95 kg živé hmotnosti a měly by začít s přechodovým krmením. Abychom dosáhli požadované výšky hřbetního špeku, je třeba strategii krmení pozměnit a přizpůsobit j i si lně zvýšenému zásobení energií a sníženému zásobení bílkovinami. Díky obsahu energie v krmivu ve výši 13,0 MJ a hrubému proteinu ve výši ca 14 %, je na úkor rozvoje svaloviny ukládáno více tuku. V této fázi by měl být cílem přírůstek špeku o 1 mm týdně. Po dobu začleňování do stáda dostačuje denně 350 g hrubého proteinu.

Optimální zásobení životně důležitými minerálními látkami, vápníkem a fosforem, ale také zinkem, hořčíkem a mědí, je důležité pro vývoj kosterní soustavy a zame-zení škod na kostře.

Ohledně doplnění krmiva o esenciální vitamín Biotin, probíhají kontroverzní diskuse. Biotinu jsou připisovány příznivé účinky na pevnost rohoviny spárků. Biotin je přijímán jak krmivem, tak je i mikrobiálně vytvářen v trá-vicím traktu prasat. Celkový obsah od 200 do 300 µg disponibilního biotinu na kilogram krmiva na pokrytí potřeby mladé prasničky postačuje.

Dále musí krmivo obsahovat dostatek vitamínu D3

(1 500 až 2 000 m. j.), protože tento vitamín je odpovědný za ukládání vápníku a fosforu do kostry.

ZávěrMladé prasničky tvoří základ pro úspěch podniku

v budoucnu. Krmení přizpůsobené mladým zvířatům ve fázi naskladňování a začleňování, má pozitivní vliv na dlouhověkost a užitkovost stáda.

Ing. Radek ŠtolcSano Domažlice

Úspěšní chovatelé potvrzují:

zvyšuje chutnost krmiva, zvyšuje příjem krmiv,

podporuje růst a vývoj zvířat,

zlepšuje plodnost prasniček,

zajišťuje zdravou kůži a stabilní špárky,

podporuje vývoj kostry.

speciální komplex účinných látek

Nyní obsahuje účinné látkya


29

BIOLOGICKÉ POTENCIÁLY PLODNOSTI U PRASNICJsou výsledky plodnosti prasnic již ohraničené?Každý chovatel prasat má přání naplno využít genetický potenciál užitkovosti svých prasnic. Úplně nahoře na listině přání přitom stojí vysoký (maximální ) počet vitálních selat, vyrovnané porodní hmotnosti, optimální výsledky odchovu (vyrovnané hmotnosti při odstavu), stejně tak i dlouhověkost vysokoužitkových prasnic.

Tab. 1: Vývoj parametrů plodnosti plemen německá landrase (L), německé bílé ušlechtilé (BU) a Pietrain (PI) v Německu (zdroj: ZDS)

Rok narozená selata odchovaná selata narozená selata odchovaná selata narozená selata odchovaná selata

1970 11,3 9,6 11,7 10,0 10,7 9,41980 10,4 9,6 11,0 10,0 10,2 9,31990 10,3 9,7 10,5 9,9 10,1 9,32000 10,4 9,6 10,4 9,5 10,0 9,32001 10,1 9,4 10,5 9,6 9,6 9,02005 10,9 10,0 10,7 10,0 9,9 9,2

Podle vlastního odhadu je možné za optimálních podmínek dosáhnout 32 až 33 odchovaných selat na prasnici a rok



Pokud srovnáme dnešní plemena prasat s jejich ještě dnes existujícími předky a příbuznými (pekari, babirusa, prase bradavičnaté), u kterých je velikost vrhu ohraničená počtem 1–3 potomků, pak je, i ve srovnání s divokými pra-saty potenciál užitkovosti moderních plemen patrný. Pokud se posuzuje vývoj chovatelských výsledků v Německu z pohledu počtu narozených selat, pak zcela překvapivě dojdeme k tomu, že v průběhu posledních 25 let nedošlo u plemen německá landrase, německé bílé ušlechtilé a pietrain v užitkovosti k téměř žádnému vývoji (tabulka 1).

V mezinárodním srovnání existují z pohledu průměrného počtu živě narozených selat k velkým rozdílům (od 10,2 do 13,0). Přičemž nejvyšších hodnot – 13,0 živě narozených selat je dosahované v Dánsku. V přímé konfrontaci s Ně-meckem vztaženo na 25% nejlepších a nejhorších podniků se v Dánsku narodí vždy o 1,6–1,8 selete více (obr. 1).

Z pohledu dosažení shora uvedených cílů by bylo zají-mavé vědět, jaký potenciál plodnosti by prasnice mohly mít.

Vaječníky a děloha jako limitující faktor?Parametry užitkovosti prasnic jsou určovány zejména

třemi následujícími souvislostmi: (1) počet ovulujících folikulů a počtem oplozených vajíček, (2) podílem přeži-vších embryí a plodů, stejně tak, jako (3) morfologickou a funkční výkonností dělohy, která zajišťuje vývoj plodů až do porodu. Z toho vyvstává otázka, zdali jsou limitujícími faktory vaječníky a/nebo děloha.

Vezmeme-li do úvahy, že u prasete máme ve vaječnících značnou zásobárnu folikulů a vajíček s celkem asi 500.000 folikuly (od primordiálních až po preovulatorní folikuly, obr. 2), pak se zdá, že vaječníky nebudou tím limitujícím faktorem. Přesto bude ale pouze asi maximálně 0,5 % z tohoto „rezer-voáru vajíček“ uvolněno za životní cyklus prasnice jakožto oplozeníschopné vaječné buňky. Možnost ovlivnění počtu ovulací je díky stimulaci funkce vaječníků a vlivem plemenář-ské práce v zásadě možná. Stimulace růstu folikulů s exo-genním Gonadotropinem (vyvolání superovulace s PMSG)

DK D

12.9

11.2

12.3

10.7

13.4

11.6

10

11

12

13

Živ

ě na

roze

ná s

elat

a

Celkem

-1.7 -1.6 -1.8

spodních 25% horních 25%

Sekundární folikuly(1 000–1500)

Terciální folikuly 1–3 mm (200)

Terciální folikuly > 5 mm (50)

Graafovy folikuly(15–20)

Primordiálnífolikuly (420 000)

Počet ovulací

10 20 30 40 50 60

Anz

ahl E

mb

ryon

en

0

10

20

30

Počet ovulací 5 10 15 20 25 30 35 40

Anz

ahl E

mb

ryon

en

0

5

10

15

20

Embryacelkem (r2= 0.032)Embryacelkem (r2= 0.342)

TT 30 TT 80

Obr. 1: Srovnání počtu živě narozených selat na chovech v Dánsku (2005) a Německu (2006)

Obr. 2: Populace folikulů ve vaječníku prasat

Obr.3: Vztahy mezi počtem ovulací a počtem embryí/plodů a dnem březosti (DB)30 a 80 u moderních prasnic landrase


31

sice může počet oplozeníschopných folikulů v průměru o 30–60 % zvýšit, zvýšení podílu intaktních (nedotčených) embryí (a tím i potenciál možného počtu selat) je však pouze mírný (0–30 %). Rovněž vysoké individuální a nepředpově-ditelné variace to činí málo proveditelné, aby se zvyšoval počet selat díky podpoře superovulace.

Šlechtění na vícečetné ovulace v amerických (USA) studiích ukázalo, že sice v 6.–7. generaci došlo k nárůstu počtu ovulací o 20 %, nicméně počet živě narozených selat se však ve srovnání s kontrolou zvýšil jen nevýznamně (asi 6 %).

Otázku, zdali jsou vaječníky limitujícím faktorem, se tedy nechá zodpovědět následovně: ne – z pohledu potenciálu vajíček a podmíněně ano – vztaženo k disponibilní záso-bárně vajíček.

Souvislost mezi rostoucím počtem ovulací a zvýšeným počtem embryí/plodů vzniká pouze ve stádiu rané březosti. Tento vztah bylo možné potvrdit ve vlastních pokusech s populací moderních prasnic plemene německá landrase (obr. 3).

Z toho se nechá odvodit, že je ohraničená kapacita dě-lohy. Pod pojmem kapacita dělohy je rozuměna schopnost dělohy během březosti podporovat pouze omezený počet embryí/plodů. Tyto fyzikální, biochemické a morfologic-ké limity kapacity dělohy zahrnuje vnitřní prostor, živiny, výměnu plynů a povrchovou plochu placenty. Kapacita dělohy a její vývoj jsou ovlivňovány genotypem prasnice. To bylo možné mimo jiné experimentálně ukázat díky dodatečnému přesunu embryí do zapuštěných prasnic. Tak vykázala zvířata z křížení Duroc × Yorkshire v děloze

vyšší počet embryí (24,2), nežli jejich výchozí plemena (19,6 resp. 19,5). Rozdílná dynamiky děložního růstu z pohledu délky dělohy a její hmotnosti byla zjištěna mezi prasnicemi plemene německá landrase a mangalica, které při srovnání vykazovaly menší velikosti vrhů na úrovni 5–7 selat.

Ačkoliv principiálně existuje vztah mezi délkou dělohy (nabídka prostoru) a počtem plodů/selat, není samotná délka dělohy žádným předpokladem pro vyšší kapacitu dělohy. Vztahy mezi délkou dělohy, délkou dělohy na plod a počtem plodů bylo možné potvrdit v rozdílných úsecích březosti při vlastních experimentech s prasnicemi německé landrase a ty jsou například uvedeny na obr. 4.

Čím se ale nyní vyznačují prasnice s vysokým počtem selat? Jako příklad je možné uvést prasnice plemene me-ishan, které mají o 3–5 ks vyšší počet živě narozených selat. Tato selata jsou však co se týká délky a hmotnosti menší a plody zaberou v děloze méně místa. Meishan se vyznačují menší velikostí placenty, ale mají vyšší placentární efektivi-tu (výkonnost). Pod pojmem efektivita placenty rozumíme kvocient z hmotnosti plodů (g) a hmotnosti placenty (g). Představuje „stupeň účinnosti“ placenty, to znamená, že nám ukazuje, kolik gramů plodu je podporováno jedním gramem placenty. Ve srovnání s evropskými plemeny (např. Yorkshire) je u těchto plemen v průběhu březosti hmotnost dělohy, objem dělohy a povrchová plocha placenty menší, ale stupeň hustoty zastoupení krevních vlásečnic a tím i zásobení krví zabezpečující zásobení živinami naopak významně vyšší (obr. 5). Vysoká koncentrace krevních vlásečnic podporuje obzvláště malé plody a tím zajišťuje vysokou faktickou plodnost.

600

900

1200

1500

TT 70 TT 90 TT 110

Pov

rcho

vá p

loch

a p

lace

nty

(cm

2 )

MeishanYorkshire (a)

2

3

4

7

TT 70 TT 90 TT 110

Kon

cent

race

(hus

tota

)kr

evní

ch v

láse

čnic

(%)

5

6

MeishanYorkshire (b)

Obr. 4: Vztahy mezi délkou dělohy, délkou dělohy/plod a počtem embryí/plodů u prasnic NL ve 30 a 80 dnu březosti

Tab. 2: Aktuální data reprodukce (SUS 2006) a odhadovaný potenciál plodnosti (vlastní odhad)

Živě narozená selata Vrhy/rok Ztráty selat Odchovaná selata na prasnici/rok

(n) (n) (%) (n)Aktuální data 11,1 2,26 13,8 21,5Vlastní odhad (1) 15,0 2,40 < 10 32,5

(1) Kalkulováno: 25 ovulací, procento oplození – 80 %, embryonální/fetální ztráty – 20 %, mrtvě narozená < 1 sele



Na otázku, zda má děloha limitující vliv na výsledky reprodukce u prasnic, je možné jednoznačně odpovědět

– ano.Avšak maximální délka dělohy a její kapacita nejsou

a priori žádným předpokladem pro vysokou plodnost. Významnější je zásobení krví a výkonnost látkové výměny dělohy (efektivita placenty).

Jak je nyní možné plemenářsky s těmito předpoklady zacházet? Vzhledem k tomu, že existuje možnost šlechtit na placentární efektivitu, je možné si představit dva směry plemenářské práce. Na jedné straně je to selekce na vy-sokou efektivitu placenty, která vede k větším velikostem vrhů (> 15 živě narozených selat), ale současně k nižším hmotnostem selat. Na druhé straně je možné si představit selekci na nižší (optimální ) počet selat (asi 12–14) s výhle-dem na vyrovnané hmotnosti vrhů a vitalitu selat. U obou strategií je třeba vyčkat na ekonomické vyhodnocení.

Tyto směry šlechtění jsou v současnosti hypotetické. Jejich realizace vyžaduje ještě značnou potřebu výzkumné práce, mimo jiné z pohledu metabolické výkonnosti dělohy v rozdílných fázích březosti, stejně tak, jako zásobení plodu krví a živinami během březosti ve vztahu k růstu plodu. Při-tom je třeba zohlednit interakce výživy a fyziologie. I nadále je třeba nalézt genetické markery pro výkonnost děložní látkové výměny, efektivitu placenty a děložní zásobení plodu krví a živinami.

Odhad potenciálu plodnosti u prasnicKde ale leží nynější odhadovaný potenciál reproduk-

ce? Vzhledem k tomu, že je obecně velmi těžké stanovit potenciály užitkovosti (vždyť hranice výkonů, stejně tak jako ve vrcholovém sportu podléhají dynamickému vývoji), přesto všechno, by se měl opírajíc o realistické fyziologické parametry předpovědět následující vývoj užitkovosti (ta-bulka 2). Tyto odhady se přitom nevztahují na užitkovost

jednotlivých zvířat, nýbrž na průměr celé populace. Biolo-gické propočty se přitom přednostně opírají o počet živě narozených selat, to znamená díky redukci embryonální a fetální mortality, a snížením ztrát selat díky jejich zvýšené vitalitě. Oba biologické procesy předpokládají optimalizaci děložního prostředí a interakce plod-matka.

Vlastní odhad se zakládá na biologicky relevantních a realizovatelných velikostech, jako je 25 ovulací, podíl oplozených vajíček na úrovni minimálně 80 %, embryo-nálních a fetálních ztrátách 20 % a méně jak jedno mrtvě narozené sele. Při četnosti 2,4 vrhu na prasnici je možné dosáhnout 32 až 33 odchovaných selat na prasnici a rok.

Propagované údaje některých mezinárodních chovatel-ských svazů s více jak 41 odchovanými selaty na prasnici a rok je u jednotlivých zvířat mohou být možné, ale pro průměr populace spíše spekulativní. Tyto kalkulace před-pokládají neseriózní počet více jak 35 průměrných ovulací na prasnici.

Příspěvek, jak by bylo možné plodnost u prasat ple-menářsky ovlivnit, vychází ze šlechtitelských experimentů u myší, jak byly prováděny ve Výzkumném institutu pro biologii hospodářských zvířat Dummersdorf v časovém období doposud zahrnující 144 generací. Tato dlouhodobá selekce na plodnost, se zřetelem na velikost a hmotnost vrhu, ukázala proti kontrolní linii zdvojnásobení velikosti vrhu (21,3 versus 10,1), při současném nárůstu porodních hmotností (1,73 vs. 1,41). Potvrdit podobné tendence u pra-sat by bylo nadějné, ale předpokládá ještě dlouhodobou a intenzivní výzkumnou a šlechtitelskou práci.

NUTZTIERPRAXIS AKTUELL 22/2007, str. 46–49Prof. Dr. Klaus-Peter Brüssow

FBN Forschungsinstitut für die Biologielandwirtschaftlicher Nutztiere Dummerstorf

0

20

40

60

80

100

051015202530

300400

500600

700800

Dél

ka d

ělo

hy/e

mb

ryo

(cm

Počet plodů

Délka dělohy (cm)

44.5 ± 13.7b

25.8 ± 7.0a

Délka dělohy/embryo (cm)

511 ± 113b

412 ± 63a

Délka dělohy(cm)

12.3 ± 3.5b

17.0 ± 4.5a

Počet plodů

TT 80TT 30

a,b p<0.01

Obr. 5: Efekt genotypu plodu na povrchovou plochu placenty (a) a hustotu krevních vlásečnic (b) na při různých dnech březosti (podle Biensen a kol., 1998)


33

Vyšší príjem krmiva a lepšia konverzia krmiva vďaka SangroSan®

SangroSan® je kombináciou organických kyselín a ich solí, k toré sa vyskytujú vo voľnej a chránenej forme, a tým sú účinné v krmive, žalúdku a črevách. Tým dochádza k zlepšeniu tráviacich procesov u citlivých prasiatok, stúpa stráviteľnosť krmiva a predchádza sa tráviacim poruchám. Prasiatka sú zdravé, prekonávajú bezpečne fázu odstavu a získavajú tak lepší štart pre vysoké denné prírastky.

Ďalej obsahuje SangroSan® prirodzenú účinnú látku rastlinného pôvodu pre zlepšenie zdravia čriev, na ochra-nu mnohých aminokyselín (stavebné kamene bielkovín) a na povzbudenie chuti ako aj udržanie chuti prijímať

krmivo aj počas letných teplôt. Toto vedie k zvýšené-mu príjmu krmiva počas odchovu prasiatok a stará sa predovšetkým po odstave o rovnomerný a zdravý vývin odstavčiat (Graf 1 a 2).

Vďaka zdravším črevám a väčšiemu využitiu kŕmnej bielkoviny sa okrem toho zlepšuje konverzia krmiva (Graf 1 až 3).

Výsledky výskumov potvrdzujú, že popísaná do-plnková látka rastlinného pôvodu má oprávnene svoje miesto v Sano komplexe účinných látok SangroSan® pre prasiatka:

1. s Bonni-M Forte®, bonbónom z mlieka pre cici-aky, si tráviaci trakt optimálne navykne na tuhé krmivo už počas obdobia cicania, takže prechod po odstavení je jednoduchší.

2. s PreKern Forte®, kyslým jadrom pre odstavový štartér, sú citlivé prasiatka už počas fázy odsta-venia chránené pred poruchami trávenia.

3. so Suggi®, 10 % koncentrovanej energie na vý-robu štartéra pre odstavčatá, narastá úžitkovosť prasiatok počas odchovu.

Pretože SangroSan® zlepšuje na jednej strane zdravie a trávenie prasiatok, čo má veľký význam najmä vo fáze odstavu ako prevencia hnačiek a úhynov. Na druhej strane výrazne narastá úžitkovosť, rovnako ako príjem krmiva, denné prírastky a konverzia krmiva počas celého odchovu. A to má pozitívny účinok na predajné hmotnosti a náklady na výživu.

85

90

95

100

105

110

%

príjem krmiva denné prírastky konverzia krmiva

Kontrola SangroSan®

85

90

95

100

105

110

%

Príjem krmiva Denné prírastky Konverzia krmiva

KontrolaSangroSan® (fáza odstavu: 0–14 dní po odstave)SangroSan® (výkrmová fáza: 14–42 dní po odstave)

90

92

94

96

98

100

102

104

106

%

Príjem krmiva Denné prírastky Konverzia krmiva

Kontrolle SangroSan®

Graf 1: Zlepšenie príjmu krmiva, denných prírastkov a konverzie krmiva u odstavčiat pomocou

SangroSanu, kontrola = 100 % (Miller, 2004)

Graf 2: Zlepšenie úžitkovosti u odstavčiat a v odchove prasiat vďaka SangroSanu, kontrola

= 100 % (Tywonczuk a Lipinski, 2007)Graf 3: : Zlepšenie úžitkovosti prasiatok pomocou

SangroSanu, kontrola = 100 % (Mroz, 2005)

Dr. Jörg BekkeringSano Grafenwald



Příčiny ztrát a nízké užitkovosti selat:

Popis problematiky:

Výskyt poruch trávení (průjmy, edémy) v od-chovu selat ve spojení se stresovými situa-cemi. Výsledkem jsou ztráty, nízké přírůstky a zhoršená konverze krmiv.

Úkol:

Vytvořit ideální prostředí v trávícím traktu selat pro optimální průběh látkové výměny sajících, odstavených a odchovávaných selat. Úprava prostředí podpoří trávící procesy v gastro-

-intestinálním traktu selat, čímž minimalizuje ztráty selat, optimalizuje denní přírůstky, tvor-bu masa a konverzi krmiv.

Důležité je od začátku podporovat dobrý zdra-votní stav a růst selat, proto doporučujeme do-držovat Sano koncept výživy pro selata s Bon-niM®, PreKern® a Suggi®. S těmito produkty byl

ideálně sladěn speciální komplex účinných lá-tek SangroSan®.Dávkování: SangroSan® je plně integrován v produktech BonniM®, PreKern® a Suggi®.

Použití:

Ekonomika použití SangroSan®:

Užitek: Zkušenosti úspěšných chovatelů prasat potvrzují pozitivní vliv SangroSan® v odchovu se-lat. Snížením pH hodnoty a vazebné kapacity kyselin krmiva podporuje SangroSan® trávení u selat. Dochází k potlačení patogenních mikroorganismů v trávícím traktu a tím k redukci poruch trávení u selat. Zvyšují se hmotnostní přírůstky a zlepšuje konverze krmiv v odchovu selat.

- 1 % ztrát ..........................................cca. 3,60 € na 1 místo v odchovně selat + 50 g vyšší přírůstky ........................cca. 30,00 € na 1 místo v odchovně selat - 0,1 kg krmiva / kg přírůstku ..................cca. 2,40 € na 1 místo v odchovně selat pokus 1

-7%

pokus 2

(%)

kontrola SangroSan

-9%

pokus 1

+10%

pokus 2

(%)

kontrola SangroSan

+13%

0

2

4

6

8

10

12

14

pokus 1 pokus 2

(%)

kontrola SangroSan

Escherichia coli Clostridiumperfringens

Gram negativníanaerobníbaktérie

pat

og

enní

bak

téri

e (lo

g C

FU

/g v

ýkal

ů)

kontrola SangroSan

kontrola organickékyseliny

SangroSan

VK

K (m

eq/k

g kr

miv

a)

SangroSan® snižuje vazebnou kapaci-tu kyselin krmiva (VKK), snižuje hod-notu pH v krmivu, v žaludku a tenkém střevě selat, čímž podporuje stravitel-nost živin krmiva.

SangroSan® redukuje počet choro-boplodných bakterií v celém trávicím traktu selat a snižuje výskyt výživou podmíněných poruch trávení (průjmy, edémy).

Zvýšením stravitelnosti živin krmiva a potlačením choroboplodných bakte-rií v celém trávicím traktu selat snižuje SangroSan® ztráty v odchovu selat.

Stimulací trávicího systému (slinivka břišní, žaludeční šťávy, žlučník) a zvý-šením stravitelnosti živin krmiva zvy-šuje SangroSan® příjem krmiv a den-ní hmotnostní přírůstky odchováva-ných selat.

SangroSan® podporuje průběh tráve-ní v gastro-intestinálním traktu selat a optimalizuje spotřebu krmiv na jed-notku přírůstku v odchovu selat. Sní-žením spotřeby krmiv klesají náklady na krmiva v odchovu selat.

Vliv SangroSan®

na vazebnou kapacitu kyselin krmiva.

Vliv SangroSan®

na redukci patogenních baktérií v trávícím traktu prasat.

Vliv SangroSan®

na redukci ztrátv odchovu selat.

Vliv SangroSan®

na hmotnostnípřírůstky v odchovuselat.

Vliv SangroSan®

na spotřebu krmiv na jednotku přírůstku v odchovu selat.

u selat. Zvyšují se hmotnostní přírůstky a zlepšuje konverze krmiv v odchovu selat.

Potvrzeno od úspě šných

chovatelů prasat!

Dopady špatného trávení u selat:

• Vysoká hodnota pH v žaludku

• Snížení stravitelnosti živin

• Pomnožení patogenních mikroorganismů v trávícím traktu

• Poruchy trávení (průjmy, edémová nemoc)

• Zhoršení konverze krmiv

• Snížení hmotnostních přírůstků

• Management chovu (počet dodavatelů selat, stres při transportu selat, stres při přesunu do odchovny selat)

• Nevhodné podmínky ustájení (stájové klima, světlo, počet selat na jednotku plochy kotce, kontakt s původci nemocí)

• Nízká úroveň hygieny (chybějící turnusový systém, čištění a dezinfekce, hygiena krmení)

• Chyby ve výživě (zásobení energií, dusíkatými látkami a vlákninou, nedostatek makroelementů, stopových prvků a vitamínů, vysoká vazebná kapacita kyselin krmiva, hygiena krmiva)

• Zásobení vodou (kvalita a množství napájecí vody)

Repopulace chovu prasat

v ZP Červenka a. s. Jedinou cestou pro udržení chovu prasat v podniku je dosažení a udržení špičkových produkčních výsledků. základní podmínkou pro dlouhodobé dosahování vynikajících výsledků je výborný zdravotní stav farmy, zajiš-tění dobrých podmínek ve stáji, mezi které nesporně patří kvalitní výživa a genetika s vysokým potenciálem. několikaletý pokles stavu prasat pokračuje, v současnosti je v České republice asi 1,5 milionu prasat, z toho okolo 100 tisíc pranic. Ministerstvo zemědělství Čr zavedlo od roku 2010 dotační program na podporu ozdravení chovu prasnic. v roce 2011 tohoto programu využil i zemědělský podnik Červenka a.s.

ZP Červenka se nachází v pěkném prostředí Lito-velského Pomoraví asi 20 km od Olomouce. Hospodaří na 450 ha orné půdy. Největší plocha tj. 350 ha je oseta obilovinami, na 100 ha je pěstována řepka. Podnik chová 350 prasnic genetiky PIC. Finálním produktem chovu jsou selata o hmotnosti 25 kg, která jsou určena k prodeji. Krmné směsi pro všechna zvířata si podnik míchá sám na stacionární míchárně krmiv.Veškeré obilí určené ke krmným účelům si podnik ihned po sklizni chemicky ošetřuje.

Co vedlo chovatele k repopulaci chovu prasat a jaká opatření musel provést

V období 2004–2005 proběhla v chovu firmou Agriko Třeboň rekonstrukce porodny, jalovárny a odchovny selat

a zároveň do zrekonstruovaných stájí byly naskladněny nové prasnice. Cíl byl jasný, zlepšit zdraví chovaných zvířat a tím dosahovat stabilně dobré chovatelské a eko-nomické výsledky chovu. V krátké době se na farmě objevily problémy s PRRS, s Aktinobacilovou pleurop-neumonií a syndrom chřadnutí selat (PCV2). Všechny nemoci byly zavlečeny na farmu z důvodu podcenění zásad biosecurity farmy.

Na jaře 2011stála farma Červenka před rozhodnutím znovu se pustit do ozdravení nebo pokračovat v produkci selat s nízkým zdravotním statusem. Úhyny v techno-logicky nevyhovujícím výkrmu dosahovaly v některých obdobích i 10 % z naskladněných zvířat. Impulsem pro opětovné ozdravení byla existence programu MZE ČR na ozdravení chovů prasat od PRRS.

Vysoký příjem směsi KPK je základ dobré mléčnosti prasnic a kvality selat


chov a výživa prasat - výsledky v chovu

Repopulace chovu prasat

v ZP Červenka a. s.

Pro vlastní repopulaci byl vypracován podrobný plán s následujícími prioritami:

1. Vytvořit černobílý provoz bez kompromisů.2. Farma musí být min. osm týdnů bez prasat.3. Minimální výpadek produkce a cash flow.

V květnu 2011 se ukončilo zapouštění prasnic, všech-na selata a zapuštěné prasnice (mimo vysokobřezích) se přesunula do pronajatých stájí. Po oprašení vyso-kobřezích prasnic a odstavu selat byla mateřská farma od poloviny července prázdná. V pronajatých stájích se prasnice po oprašení vyskladnily na jatka a selata se dokrmovala do jatečné hmotnosti. Tímto opatřením si podnik zajistil i přes probíhající repopulaci stálý pří-jem tržeb z prodeje jatečných prasat. Jak říká vedoucí chovu prasat v ZP Červenka pan Kellner: „Současné provozování náhradních prostor, očista mateřské farmy a později rozjíždění provozu na zdravé farmě bylo jedním z největších úkolů, se kterými jsem se potkal. Nedokáži si však představit, že bychom v období od července 2011 do února 2012 neměli žádnou produkci. Chtěl bych poděkovat zaměstnancům farmy, ale i ostatním

zaměstnancům podniku a brigádníkům za zodpovědnost, se kterou pracovali na dvou provozech.“ Okamžitě po přesunu posledního zvířete z farmy se započaly úklidové práce a práce vedoucí ke zlepšení velfare zvířat. Veškeré nutné opravy na technologii, vybudování černobílého provozu, hygienická smyčka bez křížení cest, oplocení stájí prasat, opatření k zamezení náletu ptactva do stájí (sítě do oken a dveří ), vybudování rampy na manipulaci se zví řaty, kompletní opakovaná desinfekce a derati-zace stájí. V neposlední řadě byly vypracovány zásady pro černobí lý provoz, vypracován nový provozní řád farmy a provedeno školení všech pracovníků farmy a pracovníků externích firem. Čtrnáct a sedm dní před naskladněním nových zví řat provedly pracovníci SVS Olomouc stěry kontrolující absenci nežádoucích patoge-nů a virů a farmě. Na základě negativních výsledků stěrů prohlásila veterinární správa farmu prasat v Července prostý všech nákaz. Dne 21. 9. 2011 byly naskladněny nové prasničky genetiky PIC.

Prasničky PIC byly dodány z Nukleového chovu Nestě-tice, společnosti mydlářka a. s. v počtu 380 ks. Dodávka tří finálních kanců zajišťovala PIC z vlastního Nukleového

Pokud chceme zabezpečit, aby selata po odstavu vykazovala vysoký přírůstek musíme zabezpečit kvalitní ustájení a výživu

Výživové doporučení pro odchov prasniček

Živina jednotka 20–40 41–65 66–90 91–115 116–135

NL % 18,00 17,50 17,00 17,00 17,00MEp MJ 13,50 13,50 13,00 13,00 13,00

lysin celk./ MJ MEp g/MJ 0,96 0,82 0,68 0,60 0,54Ca % 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80P % 0,60 0,60 0,65 0,65 0,65


37

chovu Náhlov. Krve předepsaného počtu prasniček a všichni kanci byly vyšetřeny serologicky ve SVU Jihlava na PRRS, APP a EP s negativním výsledkem.

Stáří prasniček při naskladnění bylo rovnoměrně roz-loženo tak, aby se zajistilo plynulé zapouštění po celou dobu mezidobí. O kvalitě výběru, vysoké robustnosti a snadné práci s PIC hovoří zástupce PIC Ing. Kamínek: „Podle vyhodnocení z programu Pigtales, který se na farmě používá, pouze devatenáct prasniček se neoprasilo. Prasničky byly dodány ve hmotnosti 30–130 kg a pouze 5 % zvířat nemělo porod. Vysoce oceňuji management zapouštění prasniček na ZP Červenka, kvalitu odchovu a výživy v tvrdých podmínkách farmy.“

Na farmě je zaveden jednoduchý systém rotačního křížení, pouze přes dodávky prarodičovského spermatu. Zajistí se tak na farmě dostatek kvalitních prasniček pro

obměnu bez nutnosti nákupu. Inseminační dávky s vyso-kým zdravotním statusem zajišťuje ISK Žabičce – praro-dičové (v současné době PIC Landrace) i finální PIC 426.

Na farmě se pranice vakcinují Parvo + Červenka, PCV 2 a Coli + clostridie. MVDr. Trajlinek shrnuje zdravotní stav na farmě slovy: „Na zvířatech není patrný žádný klinický projev onemocnění. Prováděná serologická vyšetření prokazují pravidelně negativní výsledky. Spotřeba anti-biotik je minimální. Drobná epizoda se Streptokokovou infekcí u selat se zdá být zažehnána zlepšením hygieny.“

Výživa a krmení jednotlivých kategorií prasat

Odchov prasničekVýživa prasniček má významný dopad na rannou a ce-

loživotní užitkovost. Pokud chceme v chovu dosáhnout

Požadavky na výživu prasnic

Základní požadavky Potřeba kg/den Typ krmiva MJ MEp/den

Prasničky před zapuštěním ad libitum KPBBřezost: den 0–30 po zapuštění 2,5 KPB 30

hubené prasnice 3,0 KPB 36prasničky 2,0 KPB 24

Březost: den 31– 85 po zapuštění 2,5 KPB 30prasničky 2,2 KPB 26

Březost: den 86–100 po zapuštění 3,0 KPB 36prasničky 3,0 KPB 36

Březost: den 101–114 po zapuštění 3,3 KPB 40prasničky 3,5 KPB 42

Před porodem: 2–4 dny 2,7–1,9 KPK 24–36Laktace: od 1. dne – odstav ad libitum KPK

Odstav – zapuštění ad libitum KPKBřezí prasnice jsou ustájeny ve skupinových kotcích. Krmení dle nastavené křivky denní potřeby energie řídí počítač.

Porodní hmotnost selat je první předpoklad pro dosažení vysoké růstové křivky selat


chov a výživa prasat - výsledky v chovu

výborné užitkovosti musíme dbát na správný vývoj pras-niček, který začíná v ranných stádiích vývoje a končí prvním odstavem z porodny.

Doporučení Sano pro vývoj prasničky: f ce lož ivotn í p ř í růs tek p rasn ičk y do zpuš těn í

620–670 g/den, f minimální hmotnost při prvním zapuštění 135 kg

a věk 210 dní, f optimální hmotnost př i prvním zapuštění 140 –

145 kg věk 220 dní, f zapuštění na druhé zaznamenané říji, f do 70–75 kg krmení směsí PCH 1, od 76 kg – zapuš-

tění směsí PCH 2 (KPB) – ad libitum.

Výživa prasnic f termoneutrální zóna pro prasnice je 16–22 °C, f při skupinovém chovu zastínit zvlášť prasničky

a prasnice, f kondic i prasnic z lepši t v období 0 –28 dní po

zapuštění, f složení směsi pro březí prasnice (KPB) – NL – 13,5 %,

MEp – 12 MJ, Lysin – 0,60 %, Ca – 0,85 %, P – 0,65 %, f složení směsi pro kojící prasnice (KPK) – NL – 17,5 %,

MEp – 13,2 MJ, Lys in – 1,10 %, Ca – 0,85 %, P – 0,65 %.

Výživa selat f sající selata se od 5.–7. dne po narození přikrmu-

jí prestartérem Bonni-M®, a to do 12.–15. dne na palandu a od 16. dne do miskových samokrmítek. Poslední čtyři dny před odstavem se Bonni-M® mí-chá se startérem v poměru 3 : 1,

f spotřeba na sele by neměla překročit 1,2–1,5 kg prestartéru,

f selata se odstavují ve 26 dnech a přesouvají na od-chovnu, kde do 5. dne přijímají Bonni-M® a startér (obě směsi sypké, suché) v poměru 1 : 4 a dále do 10.–15. dne po odstavu přijímají startér ad libitum,

f od 16. dne po odstavu, tj. cca 12 kg živé hmotnosti do 25 kg živé hmotnosti (prodej selat) se krmí sypká suchá směs ČOS.

Všechny směsi pro prasata si podnik vyrábí sám na stacionární míchárně. Složení směsí je pšenice a ječmen

v určitém poměru dle kategorií zvířat, sójový extrahovaný šrot HP a minerální krmiva od firmy Sano – moderní výživa zvířat. U selat do směsí Startér a ČOS se používají 25 % a 10 % Sano doplňkové a krmné směsi pro selata s vysoce stravitelným zdrojem proteinu a vlákniny. Na doplnění zvýšených potřeb energie pro selata a kojící prasnice se do směsi KPK, Startér a ČOS přidává 1–2 % doplňkové krmné směsi SanEnergy®. Tato speciální krm-ná směs od firmy Sano obsahuje palmojádrový a koko-sový olej, biskvitovou moučku, sušenou syrovátku, cukr, vit. E a L-Karnitin. Slouží k doplnění energie a zchutnění krmných směsí.

ZávěrO závěr jsme poprosily předsedu ZP Ing. Pospíšila:

„Opakovat repopulaci 2 × v tak krátkém horizontu nebylo pro management ZP Červenka jednoduché. Investoval se velký balík peněz, s nemalou dotací od státu. Zavá-zali jsme se v chovu prasat pokračovat a proto musíme být konkurence schopni. Máme zdravé stádo a musí-me udělat všechno pro to, aby to tak dlouho zůstalo. Investujeme do kvalitní výživy od společnosti Sano, s kterou již spolupracujeme několik let a jsme spokojeni. Hodnotit můžeme užitkovost prasniček, jsme s ní vcelku spokojeni. Na druhé paritě vidíme podstatné zlepšení především v plodnosti. Selata prodáváme ve hmotnosti 25 kg a odběratel je s jejich přírůstkem, konverzí krmiv a nízkou mortalitou velice spokojen. Do konce roku se chystáme dokončit rekonstrukce a navýšit počet prasnic genetiky PIC na 500 ks. Nejdůležitějším faktorem návrat-nosti vložených investic je kvalitní management chovu, dodržování černobí lého provozu a udržení vysokého zdravotního statusu prasat v našem podniku.

Ukazatele chovu před a po repopulaci ( oprašené prasničky )

Ukazatele chovu JednotkaPřed repopulací Po repopulaci

oprašené prasničky oprašené prasničky% oprašení % 76 86Přebíhání % 15,7 9,5Narozeno selata všech ks 12,1 12,4Narozeno selata živě ks 11,2 11,6MN selat % 7 6Ztráty selat do odstavu % 8 8Odstaveno selat/vrh ks 10,3 10,6Prům.porodní hmotnost selete kg 1,1 1,3Prům.odstavová hmotnost selete kg 7,5–8 8,5–9Přírůstek selat po odstavu do 25 kg kg 0,350 0,450Ztráty selat po odstavu do 25 kg % < 2 < 2

Ing. Petr BušinaSano – moderní výživa zvířat s.r.o.

Snímky: autor


39

Ve výživě prasat ještě stále podceňovaný problém:

mykotoxinyV této souvislosti je nutné zmínit i fakt, že i když

všechna prasata dané skupině v podstatě přijímají stejné krmení, tak na případnou kontaminaci reagují velmi individuálně, což v praxi komplikuje jednoznačné po-jmenování problému. Navíc chovatelé jsou vůči diagnóze mykotoxikóza „imunní“ vzhledem k tomu, že v minulosti se řada poradců uchylovala k tomuto univerzálnímu tvr-zení v situacích, když si v chovu nevěděli rady a výsledky neodpovídaly očekávání. Proto se dnes často nejprve setkáváme spíše se snahou hledat příčiny problémů v oblasti bakteriálních, či virových onemocnění, nebo ve špatné živinové skladbě krmných směsí.

Škodlivé vlastnosti mykotoxinů jsou mnohačetné. Toxiny tvořící plísně se mohou vyskytovat jako polní a skladištní. Mykotoxiny mohou mít následující účinky: nefrotoxické (poškozující ledviny), hapatotoxické (po-škozující játra), dermatotoxické (poškozující pokožku), teratogenní (vyvolávající vývojové vady a defekty), estro-genní, nebo imunosupresivní (omezená reakce organismu se bránit tvorbou protilátek, nebo buněčnou reakcí vede ke zvýšení nemocnosti, nebo nižší účinnosti vakcinace). Často se na nakaženém obilí vyskytuje několik myko-toxinů současně a navzájem se ve svých negativních účincích na zdravotní stav podporují.

Po zkušenostech z mnoha chovů v Čr za několik posledních let a zejména letošního roku, kdy mykotoxiny způsobily závažná porušení zdravotního stavu prasat končícího v řadě případů až úhynem zvířat, je třeba si problematiku tohoto často přehlíženého fenoménu znovu připomenout. zhoršení zdravotního stavu a užitko-vosti zvířat vede k závažným ekonomickým ztrátám, což může vést až k přímému ohrožení existence chovu. Je třeba na úvod zdůraznit i to, že průběh počasí letošního roku s častými srážkami a vysokou vlhkostí vzduchu a vysokými teplotami způsobil enormní růst plísní na obilovinách. tudíž se nechá logicky předpokládat, že se tato skutečnost musí zákonitě projevit i na komponentech používaných ke krmení prasat.

Špičkové výsledky dobrých chovatelů jsou vždy postavené na hygienicky nezávadných krmných komponentech, protože prasata jsou na kontaminaci mykotoxiny velice citlivá



Produkce mykotoxinů je ovlivňována mnoha různými faktory, jako například: nesprávné zařazení po sobě jdou-cích plodin do osevního plánu s vyšší četností pěstování obilovin, bezorebná technika, nedostatečná odolnost některých odrůd proti fusáriím, nedostatečná účinnost fungicidní ochrany, mokrým a studeným počasím během konce vegetace a před sklizní, nevhodnými podmínkami při skladování (vysoká vlhkost naskladněného obilí, vy-srážení vody při „pocení“, nebo zahřívání obilí v silech, nedostatečné čištění obilí, nálepy v silech atd.).

V posledních letech získaly mykotoxiny na významu zejména díky stále častějším projevům poruch plodnosti. Obzvláště prasata jsou na jejich působení velmi citlivá a týká se to zejména zearalenonu a DON.

Zearalenon – syndromEtologie: Zearalenon je produkován polními plísněmi

rodu Fusarium a to zejména během mokrého a studeného léta kdy rostou na kukuřici, pšenici, ječmeni a ovsu. Již vytvořený zearalenon se během následného sušení obilí nezničí!

Klinika: Zearalenon vytváří zejména u prepubertál-ních prasat typický obraz hyperestrogenismu: zduření a zánět vulvy a zvětšení vemene. Zearalenon má chemic-kou strukturu velmi podobnou estrogenům a díky tomu se navazuje na jejich receptory. Proto jsou účinky velmi podobné působení estrogenů. Tím dochází k narušení fyziologických endokrinních regulačních mechanismů ovlivňujících oplození a březost, což vede ke zhoršení výsledků plodnosti.

Estrogenní účinky zearalenonu se nejprve týkají primár-ních orgánů úzce souvisejících s působením estrogenu, pře-devším dělohy. U pohlavně zralých, cyklujících zvířat je díky zearalenonu zintenzivněna látková výměna v děloze, zvyšuje se prokrvení a zesiluje ukládání tekutin do endometria (ede-matizace). Následkem těchto procesů se výrazně zvyšuje hmotnost dělohy, což je možné potvrdit i diagnosticky.

V důsledku změněné situace látkové výměny v dě-loze, která vzniká na základě špatného poměru mezi

estrogenními substancemi a progesteronem, se mění sekrece děložních žláz. Děložní sekret tak již neodpovídá požadavkům a potřebám embryí, pro jejichž normální vývoj během jednotlivých dní gravidity jsou zapotřebí zcela specifické bílkovinné frakce z děložního sekretu. Syntéza těchto speciálních proteinů je řízena každý den měnícím se poměrem progesteronu k estrogenům. Pokud po působení zearalenonu složení děložního sekretu neodpovídá odpovídající fázi, odumírají selata v časném stádiu vývoje. Zpravidla je pak již ani není možné při diagnostice nalézt. Je možné, že tato porucha je přímo zesílena embryotoxickými účinky zearalenonu. Pokud odumřou všechna embrya, může následovat přeběhnutí zvířete, nebo se objeví pseudogravidita. Jestliže odum-řou jen některá embrya, vede to k redukci velikosti vrhů.

Mimo to působí zearalenon prostřednictvím negativní zpětné vazby na regulační centra hormonů v hypotalamu a v hypofýze. Následkem toho může být u pohlavně zralých prasnic snížena produkce luteinizačního hor-monu (LH), což má za následek poruchy ovulace, např. prodloužené ovulace, nebo ovariální cysty ( jak folikulární, tak i luteální ).

U prepubertálních prasniček, nebo primipar může být endokrinní regulace rozmnožování tak silně narušena, že není žádná cyklická funkce vaječníků vůbec možná. U mladých prasniček je oddálen nástup puberty, prvničky zůstávají po odstavu ve stavu acyklie. Zvláštností je výskyt pseudogravidity, která je typická pro působení zearalenonu a vyskytuje se ve zvýšené míře hlavně u prasniček.

Na zearalenon reagují mladší zvířata více nežli starší a poruchy plodnosti způsobené zearalenonem je možné sledovat zejména u prasniček a prvniček, zatímco u star-ších prasnic je častější spíše výskyt cyst.

Škody po působení zearalenonu jsou vratné. Čtyři týdny po skončení zkrmování krmiva se zearalenonem došlo zpravidla u vnitřních orgánů k návratu k normálu (s výjimkou pseudogravidity). Ve stádě se pak výsledky reprodukce stabilizovaly v průběhu asi 3–4 měsíců poté, co porodila poslední postižená zvířata.

DON: u nově narozených selat se často vyskytují nekrózy ocásků

ZEA: nejnápadnější jsou symptomy u čerstvě narozených selat, kdy pozorujeme zarudnutí a zduření vulvy.


41

Klinické projevy zearalenonu:Klinické obrazy, k teré se po př í jmu zearalenonu

objevují, se liší podle stáří zví řat. Nejnápadnější jsou symptomy u čerstvě narozených selat, kdy pozorujeme zarudnutí a zduření vulvy. U těžších případů může dojít až k výhřezům vagíny, nebo konečníku. U starších zvířat není zpravidla možné nalézt žádné změny na vnějších genitáliích, někdy se po porodu objeví zvýšený otok vemene.

Po pří jmu krmiva kontaminovaného zearalenonem klesají výsledky reprodukce celého stáda. Typické je při zduření a zarudnutí vulvy chybějící reflex nehybnosti. Od 50 µg zearalenonu/kg krmení se již objevují změny na vaječnících (terciální folikuly) a na děloze (stádium proliferace). Zhoršuje se zabřezávání a klesají velikosti vrhů, při současném nárůstu počtu přeběhlých zvířat. U zapuštěných prasniček se častěji vyskytují pseu-dogravidity. Tato zvířata nemají žádné pro přeběhnutí typické symptomy, i když nejsou březí. Tato jalová zvířata je možné nalézt pouze v rámci ultrazvukové kontroly březosti. Všechny tyto projevy intoxikace jsou závislé od dávky, délky příjmu a stáří prasat.

Trichothecen – toxikózyTrichotheceny jsou tvořeny fusariemi – polními plísně-

mi, které mohou tvořit vícero chemicky sobě podobných mykotoxinů. Nejčastěji se vyskytují T-2 toxin, Diaceto-xyscripenol (DAS) a Deoxynivalenol (DON).

Etologie a patogeneze: Trichotheceny tlumí prote-osyntézu a vyznačují se značnou buněčnou toxicitou (cytotoxicita) s vysoce dráždivým účinkem na sliznice. U prasat experimentálně vyvolané klinické projevy jed-notlivých mykotoxinů jsou si navzájem velice podobné.

DON poškozuje nejen pohlavní trakt, nýbrž celý or-ganismus. Postižen je zejména trávicí trakt, přičemž se vyskytuje snížení příjmu krmiva, až k odmítání krmiva, zvracení, nebo průjem. Na základě těchto symptomů je DON rovněž označován jako vomitoxin. Mezi další účinky, které ovlivňují celý organismus, patří poškození krvetvorných orgánů (anémie), poruchy tvorby kostí a zejména imunosuprese.

V pohlavním aparátu se rovněž vyskytují typické účin-ky. DON je embryotoxický a způsobuje zvýšenou em-bryonální mortalitu, která se projevuje snížením četnosti vrhů a zvýšenou četností přebíhání zvířat. Rovněž může vyvolat aborty ve vyšších stadiích březosti. Přebíhání neodpovídá normálnímu cyklu, ale má delší interval (embrya odumírají po 12. dnu březosti ). Následkem intrauterinního poškození je rovněž zbrzděn vývoj plodů, takže se ve zvýšené míře rodí selata s nízkou porodní hmotností a sníženou vitalitou. Zvyšuje se také podíl mrtvě narozených selat.

U prasnic vzniká poškození jater, což vede k ovlivnění celé látkové výměny organismu. Následkem špatné tělesné kondice se ve zvýšené mí ře objevují acyklie (zejména prvničky). Dále je často pozorováno snížení produkce mléka post partum – agalakcie.

Mimo to se díky DON podmíněné imunosupresi a jeho negativním účinkům na sliznici zvyšuje četnost infekcí pohlavního traktu, zejména výskyt endometritid.

Účinky DON jsou tímto relativně komplexní, což ztě-žuje diagnostiku. Na DON reagují starší prasnice citlivěji nežli mladší zvířata, vzhledem k tomu, že musíme počítat s tím, že u nich zpravidla docházelo k přísunu DON po delší dobu, což vedlo k dlouhodobému poškozování systémů v organismu. Což může u starších zvířat být již nevratný proces.

Klinika:Po příjmu DON v krmné dávce jsou klinické symptomy

u jednotlivých zvířat zpravidla nevýrazné a málo speci-fické. Prasnice často vypadají „nezdravě“ a mají šedou, někdy až velmi světlou, nažloutlou (poškození jater) až bělavou barvu (anémie). V případě masivní kontaminace krmiva DON odmítají zví řata takové krmivo při j ímat. V extrémních případech může docházet intenzivní ztrátě hmotnosti, končící až k úhynem prasnic.

Škody způsobené DON se nejčastěji projevují jako zhoršení výsledků reprodukce v rozsahu celého stáda. Typickými poruchami jsou značný pokles oprasených a nárůst přebíhajících se zvířat, snížení velikosti vrhů a častější výskyt abortů. Typické je také zvýšení po-čtu mrtvě narozených selat a snížená vitalita čerstvě narozených selat. Rodí se více selat s „roznožkami“. V podnicích se silnou kontaminací krmiva DON se u no-vě narozených selat často vyskytují nekrózy ocásků, hematomy a vředy na spárcích s projevy kulhavosti. Mléčná užitkovost prasnic v prvních dnech po porodu je velmi často snížená, což následně ještě více negativně ovlivňuje vývoj selat.

U některých prasnic se vyskytují acyklie, přičemž jsou po-stiženy prvničky. U prasniček je často oddálen nástup puberty.

T-2 toxinPři akutní intoxikaci T-2 toxinem stojí v popředí velmi

silné slinění a zvracení. Po zkrmování zaplísněného obilí se objevuje anorexie, zvracení a hemoragický střevní syndrom. Typické pro akutní fázi je apatie, tremor (sva-lový třes) a slabost zadních končetin. Asi za 24 hodin pro vysazení zkrmování zaplísněného krmení dochází k postupné stabilizaci.

DON: rodí se nápadně vysoké množství selat s „roznožkami“



OchratoxikózaOchratoxin A je skladištní plíseň, která se v našich

podmínkách vyskytuje na obilí. Má silné hepatotoxické vlastnosti, ale hlavním místem působení jsou ledviny. Viz. tabulka.

Zde je nutné zmínit i hygienu zásobníků na krmiva, jejich pravidelného čištění a odstraňování zaplísněných nálepů ze stěn. Často se rovněž zapomíná na rutinní čištění všech rozvodů (včetně svodů ke korytům) u systémů mokrého krmení.

Diagnostika mykotoxinů:Aby se včas předešlo škodám způsobeným mykotoxiny,

nebo se jejich rozsah alespoň minimalizoval, je třeba včas zavést diagnostická opatření. Jako kontrolní ma-teriál pro stanovení mykotoxinů je možné použít krmiva a krmné suroviny, tělesné substance od postižených zvířat, stejně tak jako i pohlavní orgány od prasnic s po-ruchami plodnosti.

Mykotoxikologické rozbory krmiv se dělají namátkově a slouží v prvé řadě k tomu, aby se již bezprostředně po sklizni, to znamená včas odhalily a z krmení vyřadily mykotoxiny kontaminované partie obilí, nebo kukuřice. Tyto diagnostické metody je možné použít v případě výše popsaných problémů s reprodukcí, či depresích užitkovosti. Pro posouzení kontaminace krmiv se používají orientační

Nejdůležitější mykotoxiNy a jejich účiNek (podle HABERMEHL, 1989, LINDENMAYER a PROBSTMEIER, 2002)

Toxin Plíseň Výskyt Účinek

Alkaloidy námele(polní houba)

Claviceps purpurea ŽitoTriticale

Nervový jedPrasnice (ojediněle): nedostatek mléka, mrtvě rozená selata, odmítání krmiva, malé vrhySelata: Neživotná chřadnoucí selata, často nízké přírůstky,Zúžení krevních vlásečnic – nekróza uší a ocásků

Aflatoxina Aspergillus flavusAspergillus parasiticus

KukuřicePodzemnice olejnáSemeno bavlníkuŽitoJečmen

Jaterní jedRakovinotvornýPoškozující embryoVyvolávající znetvoření

Ochratoxin A (OTA)(skladištní plísně)

Aspergillus ochraceusAspergillus melleusPenicillium viridicatumPenicillium cyclopium

PšeniceOvesRýže

„Slepená“, šedá plísňová ložiska

Poškození ledvin – zvýšená žíznivost zvířat a častější močeníPoškození jaterPoškozující embryoVyvolávající znetvořeníKrvavé průjmyPoruchy růstu

Citrinin Penicillium citrinumPenicillium viridicatum

PšeniceJečmenPodzemnice olejná

Poškození ledvinPoškozující embryoVyvolávající znetvoření

Zearalenon (ZEA)(polní plísně)

Fusarium graminearumFusarium culmorumFusarium nivaleFusarium roseum a další

KukuřicePšenice (hlavně tvrdá)OvesTriticaleJečmen

Prasata na výkrm/prasnice: Zduření vulvy a vemene, výhřezy vulvy, výhřezy konečníku,Estrogenizace, vaječníkové cysty, falešné říje, pseudogravidita, Poškozování pohlavních orgánůPoškozující embryoPrepubertální prasničky: nízké hmotnosti, roznožky, zduření vulvy, struků

Trichothecen, např.Deoxynivalenol (DON)T-2 toxinDiacetoxyscirpenolNivalenol a další(polní plísně)

Fusarium graminearumFusarium culmorumFusarium nivale a další

KukuřicePšenice (hlavně tvrdá)OvesTriticaleJečmen

Všechny kategorie:ZvraceníPrůjem s krvíOdmítání krmivaImunosuprese a zvýšená náchylnost k onemocněníÚtlum proteosyntézyEdémyNervózní zvířataPrasnice: Selata s nízkou porodní hmotnostíNedostatek mlékaPoškozování pohlavních orgánůPoškozující embryo a abortyPřebíhání


43

hodnoty povolených koncentrací na zearalenon a DON, vzhledem k tomu, že zákonem předepsané hodnoty pro jednotlivé kategorie zvířat zatím ještě chybí. Zde je třeba zmínit i fakt, že při stanovování hraničních množství se musí vycházet nejen ze zdravotního poškození organismu, zhoršení výsledků reprodukce, ale musí se vzít do úvahy i dlouhodobý dopad na pohlavní orgány a imunitní systém zvířat. Proto se přistoupilo na hraniční hodnoty, které jsou zákonem dané pro potraviny sloužící výživě lidí. Tak se dostáváme u chovných zvířat samičího pohlaví všech věko-vých kategorií na maximální hodnoty zearalenonu 0,05 mg/kg krmiva (0,25 mg/kg u prasat ve výkrmu) a u DON 0,5 mg/kg krmiva s 88 % sušinou.

Dalším problémem při průkazu mykotoxinů v krmivu je jejich nerovnoměrný výskyt v krmivu, kdy se spíše nachází v podobě takzvaných „plísňových ložisek“. Proto, když se do laboratoře zasílají relativně malé vzorky krmiv (zpravidla 200–500 g), z kterých se pro finální navážku a analýzu použije jen několik málo gramů, logicky nejsou získané výsledky zcela reprezentativní. Dalším častým problémem je i to, že když se zdravotní problémy objeví, může být kontaminované krmivo již dávno zkrmené. Proto se doporučuje odebírat z každé dodávky krmných směsí pro jistotu záložní vzorek.

Používané analytické metody jsou v tomto případě k dispozici dvě: HPLC (High pressure liquid chromato-graphy) a ELISA (Enzyme linked immunosorbent assay). Stanovení za pomoci HPLC nám dává přesnější výsledek, je však dražší nežli ELISA. Je proto třeba rozlišit, pro jaký účel mají získané výsledky sloužit a podle toho

zvolit metodu. Pro potřeby soudních sporů tedy raději HPLC, pro upřesňující diagnostiku stanovení mykotoxinů zpravidla stačí ELISA.

Analýzy tělních tekutin. Další a v poslední době stále častěji používanou možností diagnostiky mykotoxinů je stanovení toxinů v tělních tekutinách postižených zvířat. Zejména s ohledem na výše popsanou problematiku získání objektivních výsledků z rozborů krmiv, kdy vý-sledky ukazují, že krmení je v pořádku, ale zví řatům se nedaří dobře, je třeba stanovení mykotoxinů z kr-miv doplnit o další metodu. K tomuto účelu se nejlépe hodí žluč vzhledem k tomu, že se v ní jak zearalenon, tak i DON přes enterohepatální (střevně-jaterní ) oběh ukládají a jsou k dispozici v relativně stabilních koncen-tracích. Jako hraniční hodnoty, u nichž můžeme počítat s poruchami plodnosti, lze pokládat koncentrace 10 µg zearalenonu/l žluči a asi 80 µg DON/l žluči. Pro stanovení DON je možné použít i žluč od čerstvě narozených a brzy uhynulých selat.

Pokud není žádná žluč k dispozici, je možné DON sta-novit z krve. Vzhledem k tomu, že DON se v krvi relativně rychle odbourává (poločas odbourávání je osm hodin), je nutné krev odebrat vždy s odstupem 4–5 hodin po na-krmení. Jako hraniční hodnoty pro DON se bere hladina 30–35 µg/l krve. Použití krve pro stanovení zearalenonu se na základě současných zkušeností nedoporučuje.

U kojících prasnic je možné jako pokusný materiál použít i mléko. Hraniční hodnoty jsou stanoveny na 20–25 µg DON/l mléka. Zearalenon není možné v mléce prokázat.

Nevyrovnané vrhy: Následkem intrauterinního poškození způsobené Deoxynilvalenolem se ve vrhu rodí ve zvýšené míře selata s nízkou porodní hmotností a sníženou vitalitou



Terapie a profylaxePokud se prokáže, že poruchy reprodukce, nebo jiné

zhoršení zdravotního stavu jsou způsobeny mykotoxiny, je třeba kontaminované krmivo, nebo rizikové kompo-nenty s krmné směsi co možná nejdříve vyřadit. Mezi nejrizikovější krmné suroviny patří jednoznačně otruby (povrch zrna - otruba je místem s nejvyšší koncentrací mykotoxinů) a oves, případně kukuřice, hlavně některé hybridy a samozřejmě zaplísněné obiloviny obecně. Tím se ovšem komplikuje dosažení optimální živinové skladby krmných směsí, zejména dostatečně vysokého obsahu vlákniny pro jalové a březí prasnice. Jako velice efektiv-ním řešením se proto jeví použití čisté mikrokrystalické celulózy. Je absolutně prostá mykotoxinů a má vysokou schopnost nabobtnat v trávícím traktu a plní tak i úlohu mechanického nasycení zví řat. Prozatímní výsledky z chovů ukazují, že se prokazatelně zvýšily porodní hmotnosti selat a velikosti vrhů.

Těžiště v boji proti škodám způsobeným mykotoxiny tedy spočívá v profylaxi. Přičemž na prvém místě jsou agronomická opatření (dodržování správného střídání plodin v osevním postupu, orání po kukuřici, výběr na plísně rezistentních odrůd obilovin, cílená chemická ošetření porostů proti plísním). Rovněž je možné ob-sah mykotoxinů redukovat důkladným vyčištěním obilí a dosušením.

Použití vyvazovačů, které buď enzymatickým rozště-pením, nebo absorpcí mají obsah mykotoxinů v krmivech redukovat je problematické. V případě prasat relevant-ních toxinů zearalenonu a DON jsou jen v omezené míře vázány, respektive odbourány. Má se za to, že díky vyvazovačům se inaktivuje asi 30 % zearalenonu a asi 15 % DON. Velkou roli zde pak hraje i absolutní množství

mykotoxinů v krmné dávce ve vztahu k použité dávce a účinnosti vyvazovače.

ZávěrMykotoxinům ve výživě prasat je třeba obecně věnovat

daleko více pozornosti, nežli tomu bylo doposud. Výsled-ky dobrých chovatelů jsou vždy postavené na hygienicky nezávadných krmných komponentech, protože prasata jsou na kontaminaci mykotoxiny velmi citlivá. Pokud se na takových chovech prováděly rozbory žluče, tak vždy výsledky potvrdily minimální zatížení organismu mykotoxiny. Naopak, v případech, kdy zdravotní stav a dosažené výsledky nedosahovaly očekávání, se velice často našly několikanásobně překročené limity pro ob-sah mykotoxinů ve žluči. Proto je nutné se do budoucna daleko více zaměřit na profylaxi a eliminovat zaplísnění na minimum. Každé následné „hašení požáru“ je zpra-vidla drahé a v žádném případě ne stoprocentní řešení. Při skladbě krmných směsí používat pouze zdravé kom-ponenty a vlákninu doplňovat čistou mikrokrystalickou celulózou. Protože pouze dobrý zdravotní stav a vysoká užitkovost a plodnost prasat pomůže našich chovatelům obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci.


70% koncentrát mikrokrystalické lignocelulózy

1 % Cellusan70®nahradí 6 % pšeničných otrub!

Zlepšení výsledků reprodukce: Snížení výskytu zánětů porodních cest. Intenzivnějším říjím. Vyššímu procentu zabřeznutí. Početnějším a vyrovnaným vrhům. Vyšším porodním hmotnostem selat.

Lepšímu zdravotnímu stavu: Snížení zažívacích potíží u prasnic. Redukce výskytu roznožek u selat. Lepší mléčnosti prasnic. Zvýšení denních přírůstků. Zlepšení konverze krmiv.

Použijte Cellusan70® a eliminujte tak obsah mykotoxinů v krmných dávkách! Přispěje to k:

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

VodaCellusan70®

suchý koncentrátvlákniny

Cellusan70®

vysoká schopnost nabobtnat,

několikanásobné zvětšení objemu

+ =


45

Krmné směsi přijedou až k vámJiž patnáct let na českém trhu slaví tento rok společnost MvKs, spol. s r. o. se sídlem v Pasekách u Protivína, jejímž jednatelem je ing. václav Hůlka, kterého můžete znát z jeho dvacetiletého působení u krmivářské společnosti sano. firma se zabývá především výrobou krmných směsí pro hospodářská zvířata a obchodem s komoditami v této oblasti. v době svého začátku se celková výroba počítala na stovky tun za měsíc, aktuálně se podle ing. Hůlky vyrobí zhruba 900 tun krmných směsí měsíčně na jednu z šesti mobilních mícháren.

Společnost MVKS založil Václav Hůlka v roce 1997, v době, kdy podle jeho slov měly ve výrobě krmiv mo-nopolní postavení bývalá střediska ZZN. „To jsem se pokusil zlomit ve spolupráci s výkupem v Přešticích. Začínal jsem však pouze s obchodováním s jednotlivými druhy minerálních krmiv a mléčných krmných směsí,“ konstatuje Ing. Hůlka.

Klíčová myšlenkaBrzo jej však napadlo začít podnikat i jinak. Uvědomil

si, že mnoho chovatelů hospodářských zvířat je závislých na krmných směsích, u kterých si nemohou být jisti kvalitou a hlavně složením. Zrodila se myšlenka mobilní míchárny. Od ní nebylo daleko k činům, a tak Ing. Hůlka zakoupil repasovaný podvozek nákladního vozu zn. Liaz s namontovanou míchárnou firmy Buschhoff s kapacitou tři tuny. Oslovení partneři, kteří začali s firmou MVKS spolupracovat, záhy zjistili, že pokud se jim podaří jejich

produkci dobře vyrobit a uskladnit, odpadají převozy do středisek ZZN, čímž šetří čas i finanční prostředky. „Navíc je složení konečných krmných směsí pro každého zákazníka průhledné, kromě vlastních vypěstovaných komodit, jako jsou například obilniny, domícháváme kvalitní řepkové a sojové šroty a minerální doplňky od společnosti Sano,“ podotýká Ing. Hůlka.

Směsi na míruZatímco v dobách monopolu ZZN se na trhu objevo-

valy prakticky pouze základní směsi pro prasata a pět až šest receptur pro skot, což bylo z hlediska potřeb zemědělců nevyhovující, moderní míchárny, mezi něž se řadí i ty mobilní, jsou podle Ing. Hůlky schopné připravit desítky receptur na míru.

V podniku se vyrábějí doplňkové krmné směsi pro skot (asi 70 % produkce) a kompletní krmné směsi pro prasata (zbylých třicet procent výroby). „Zboží od nás odebírají

Pohled na jeden z vozů s agregovaným vlekem na převoz šrotů a Sano komponentůFoto Jana Velechovská


výroba krmiv

jak soukromí hospodáři, tak velké zemědělské podniky. Zajišťujeme jim buď komplexní krmivovou základnu, nebo si vyberou pouze některou kategorii zvířat či specialitu,“ přibližuje Ing. Václav Hůlka.

Kvalitní komponentyZákladem jakostních směsí jsou bezesporu bezchybné

komponenty. „Kvalitní výživa je jedním z pilí řů chovu hospodářských zvířat. Kromě toho představují náklady na výživu a krmení hlavní část výrobních nákladů, proto klademe velký důraz na používání kvalitních surovin. Z hlediska (v sortimentu) minerálně-vitamínových doplň-ků proto používáme produkty společnosti Sano“ říká Ing. Hůlka. Jak dodává, od roku 2006 rozšířila společnost svoje portfolio o nákup a prodej zemědělských komodit „ve velkém“. Za tímto účelem se postupně zakoupilo šest kamionů na přepravu sypkých surovin, které jsou v současnosti plně vytíženy. Podle slov jednatele společ-nosti se 95 procent obilnin vyváží do Německa. Jedná se přibližně o 1 000 až 1 200 tun měsíčně. Zpět do České republiky se pak každý měsíc doveze 800 až 1 000 tun sojového extrahovaného šrotu, melasované cukrovarské řízky a také výrobky společnosti Sano. Řepkový extra-hovaný šrot se naproti tomu kupuje od českých firem.

Pneumatická dopravaVýhodou mobilní míchárny od společnosti Tropper

je podle slov Ing. Hůlky nejen pneumatická doprava surovin v cestách, čímž odpadá jejich kontaminace. Tyto

cesty jsou také velmi krátké. „Bez problémů tak můžeme jezdit i k ekologicky hospodařícím zemědělcům, třeba ihned po zpracování krmiva u konvenčního chovatele,“ konstatuje Hůlka. Dalším plusem je podle jeho slov fakt, že při nasávání a šrotování nebo mačkání jednotlivých komponent dochází k neustálému promíchávání směsi.

Životnost míchárny je daná výkonem stroje. Právě používaný typ vydrží zhruba osm let, za tu dobu se ale musí minimálně jednou vyměnit mačkací válce a čtyři-krát osazení kladiv ve šrotovníku. „Síta měníme podle opotřebení,“ vysvětluje obsluha stroje Libor Polanský.

Kladiva šrotovníku jsou osazeny tvrdokovem v počtu osmdesáti kusů, z druhé strany vozu se pak nachází pneumatický mačkač. Součástí míchárny je také nádrž na krmný olej, digitální váha, zásobník na pytlovaná krmiva a pochopitelně vlastní míchací zařízení o obsahu pět tun.

Vzdálenost není překážkouSe společností MVKS spolupracuje mnoho země-

dělských podniků z různých koutů České republiky, nejen ze zdejšího regionu jako například ZOD Borovany. Nejvzdálenějším zákazníkem je podle Václava Hůlky asi Meclovská zemědělská a. s. z Plzeňského kraje. „Pokud je klient solidní a solventní, není pro nás vzdálenost překážkou,“ dodává ještě jednatel firmy.

Jana Velechovská, Zemědělec v regionu

V areálu v Tálině se nachází také zásobníky na jednotlivé komponenty krmných směsíFoto Jana Velechovská

47

výroba krmiv

Hausnachrichten

1. Analýza možností ke zlepšení

užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

3. Vyhodnocení a přijetí cílených

opatření

5. Realizace Sano-konceptu

výživy

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podnikuZvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Váš užitek se Sano:

významné zlepšení užitkovosti

na míru střižené koncepty výživy

zachování dobrého zdraví

více profitu

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Date post:	20-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	ivo-zlabek
View:	309 times
Download:	12 times

Sano Magazín Říjen 2012

Documents