SBÍRKA ZÁKONŮ · 2010. 11. 8. · kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný...

Ročník 2009

SBÍRKA ZÁKONŮČESKÁ REPUBLIKA

Částka 110 Rozeslána dne 12. října 2009 Cena Kč 49,–

O B S A H :

352. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin

353. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, veznění pozdějších předpisů

354. Sdě lení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic proúpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010

355. Úplné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších změn

352

VYHLÁŠKA

ze dne 29. září 2009,

kterou se mění vyhláška č. 225/2008 Sb.,kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19odst. 1 písm. k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinácha tabákových výrobcích a o změně a doplnění někte-rých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších před-pisů:

Čl. I

Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví poža-

davky na doplňky stravy a na obohacování potravin, semění takto:

1. V § 5 odst. 2 se slova „v příloze č. 5“ nahrazujíslovy „v příloze č. 4“.

2. Příloha č. 5 k vyhlášce zní:

„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 225/2008 Sb.

Sbírka zákonů č. 352 / 2009Strana 4910 Částka 110

Čl. IIPřechodná ustanovení

Doplňky stravy, které nejsou označeny v souladus touto vyhláškou, se do 31. října 2012 posuzují podledosavadních právních předpisů.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října2009.

Ministryně:

Jurásková v. r.

Sbírka zákonů č. 352 / 2009Částka 110 Strana 4911

353

VYHLÁŠKA

ze dne 30. září 2009,

kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb.,o skladování a způsobu používání hnojiv,

ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, po-mocných půdních látkách, pomocných rostlinných pří-pravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení ze-mědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákonač. 9/2009 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobupoužívání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.,vyhlášky č. 473/2002 Sb., vyhlášky č. 399/2004 Sb. a vy-hlášky č. 91/2007 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu části první se slova „a statkovýchhnojiv“ zrušují.

2. V § 1 odst. 2 písm. a) se číslo „2“ nahrazuječíslem „1“.

3. V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:„(4) Na přechodnou dobu před použitím, nejdéle

však na 1 měsíc, se mohou balená tuhá minerální hno-jiva skladovat i na volných zpevněných plochách, po-kud jsou umístěna na palety a chráněna před povětr-nostními vlivy.“.

4. V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene b) do-plňují slova „v jednom skladě“.

5. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:„(3) Na přechodnou dobu před použitím, nejdéle

však na 1 měsíc, se mohou balená kapalná minerálníhnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách,pokud jsou chráněna před povětrnostními vlivy a maxi-mální objem jednoho balení činí 1 000 litrů.“.

6. V § 3a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4,který zní:

„(4) Na přechodnou dobu před použitím, nejdélevšak na 1 měsíc, se mohou balená tuhá nebo kapalnáorganická a organominerální hnojiva skladovat i na vol-ných zpevněných plochách, pokud jsou umístěna napalety a chráněna před povětrnostními vlivy.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

7. V § 3a odst. 5 se za slovo „účely“ vkládají slova„jako kompost“.

8. V § 4 se na začátek odstavce 1 vkládá věta„Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách proskladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením pří-toku povrchových nebo svedených srážkových vod,

pokud je součástí těchto staveb sběrná jímka tekutéhopodílu.“.

9. V § 4 odst. 1 větě třetí se slovo „pro“ nahrazujeslovem „při“.

10. V § 4 se na začátek odstavce 2 vkládá věta„Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustnýchnadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích,v zemních jímkách nebo v podroštových prostorech vestájích.“.

11. V § 4 odst. 3 se za větu první vkládá věta„Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířatzjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčíjednotky údaje podle přílohy č. 3 tabulky B.“.

12. V nadpisu části druhé, v § 5 v nadpisu, v § 5odst. 1 a v § 7 v nadpisu se slova „statkových hnojiv,“zrušují.

13. V § 5 se na konci textu odstavce 4 doplňujíslova „ ; to neplatí pro vedlejší či hlavní produktyvzniklé při pěstování kulturních rostlin“.

14. V § 7 odst. 1 se slova „jsou nejpozději prvníkalendářní den kalendářního roku následujícího po ka-lendářním roce, ve kterém byly hnojiva, statková hno-jiva, pomocné látky a upravené kaly použity, zazname-nány“ nahrazují slovy „se zaznamenávají“.

15. V § 7 odstavec 2 zní:

„(2) Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborůpro účely určení přívodu živin do půdy v použitýchstatkových hnojivech, použijí se údaje stanovené v pří-loze č. 2. Pokud se ponechají na pozemku vedlejší čihlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rost-lin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma,chrást, plodina na zelené hnojení a tráva, zaznamenajíse do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodář-ských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zeměděl-ské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a močicelkem stanovené v příloze č. 3 tabulce A a údaje o pří-vodu živin do půdy ve výkalech a moči stanovené v pří-loze č. 2. Datem použití statkového hnojiva jsouv tomto případě časová rozpětí jednotlivých pastevnebo pobytů zvířat na pozemku. Ukončením použitíhnojiva pro účely zápisu do evidence je potom datum,kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný poze-mek. V položce druh statkového hnojiva se v případězanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na ze-


mědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo„pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat.“.

16. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nad-pisu zní:

„§ 7aZpůsob hlášení o používání upravených kalů

Hlášení o používání upravených kalů se podává naformuláři, jehož vzor je stanoven v příloze č. 4.“.

17. V příloze č. 1 se v nadpisu slova „statkovýchhnojiv,“ a v prvním řádku pátého sloupce tabulky slova„statková hnojiva,“ zrušují.

18. V příloze č. 1 se v záhlaví tabulky a v poznámcepod čarou č. 1 slova „podnikatel v zemědělství“ nahra-zují slovy „zemědělský podnikatel“.

19. V příloze č. 2 poznámka b) zní:

„b) Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organickýcha organominerálních hnojivech se evidují podle eti-kety nebo příbalového letáku. V případě organic-kého hnojiva vyrobeného pro vlastní potřebuanaerobní fermentací statkových hnojiv nebo ob-jemných krmiv při výrobě bioplynu se živiny evi-dují na základě rozboru hnojiva.“.

20. Doplňuje se příloha č. 4, která zní:

„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.

Čl. IIÚčinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu2009.

Ministr:

Ing. Šebesta v. r.


354

SDĚLENÍ

Ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 2. října 2009,

kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištěnívýše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu

platných v roce 2010

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,vyhlašuje, že v roce 2010 výše

a) první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 791 Kč,b) druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 186 Kč,c) třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 371 Kč.

Ministr:

JUDr. Šimerka v. r.


355

PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašujeúplné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,

jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 155/2000 Sb., zákonem č. 129/2002 Sb.,zákonem č. 254/2002 Sb., zákonem č. 309/2002 Sb., zákonem č. 362/2003 Sb., zákonem č. 546/2005 Sb.,zákonem č. 189/2006 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb.,

zákonem č. 479/2008 Sb. a zákonem č. 272/2009 Sb.

ZÁKONo vojácích z povolání

Parlament se usnesl na tomto zákoně České repu-bliky:

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsahslužebních poměrů vojáků z povolání (dále jen „slu-žební poměr“).

§ 2

(1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je ob-čan, který vojenskou činnou službu vykonává jakosvoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k Čes-ké republice. Občan může být povolán do služebníhopoměru jen na základě vlastní žádosti.

(2) Právní úkony ve věcech služebního poměrujménem České republiky činí služební orgány, kterýmijsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministrobrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném roz-kazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, ná-čelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.

(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovnýpřístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolánído služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemivojáky při vytváření podmínek výkonu služby, ze-jména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení slu-žebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plněnía plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminaceuchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví,sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti,

etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu,manželského a rodinného stavu a povinností k rodině,těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyněkojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů,které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých dů-sledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k dis-kriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdyje pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v po-vaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro vý-kon této služby nezbytný.

(4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat vý-konu práv a povinností vyplývajících ze služebníhopoměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jehodůstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i ne-žádoucí chování sexuální povahy a všechny formy ob-těžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka,vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořu-jící nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, ne-vhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněněvnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovliv-ňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služeb-ního poměru.

(5) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práva povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojákynebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonuslužby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěnood tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky to-hoto jednání.

(6) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způ-sobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zá-konným způsobem domáhá svých práv a nároků vy-plývajících ze služebního poměru.


ČÁST DRUHÁ

VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIKSLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ

HLAVA I

VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 2aOsobní údaje

(1) Od vzniku služebního poměru do jeho zánikuzpracovávají služební orgány tyto osobní údaje1) vo-jáka:

a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a pří-jmení a rodného příjmení,

b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejichpřiznání,

c) rodné číslo,d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště,e) státní občanství,f) získané vzdělání,g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě1a),h) přehled o předchozích pracovních a služebních

poměrech a o samostatných výdělečných činnos-tech,

i) jazykové znalosti a zkoušky z nich,j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a opráv-

nění,k) trestní bezúhonnost,l) rodinný stav,

m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytua bydliště osob blízkých1b).

(2) K doložení údajů podle odstavce 1 je vojákpovinen předložit platné doklady a podklady. Údajo trestní bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) seprokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne star-ším než 6 měsíců.

(3) Služební orgány vedou osobní údaje v osobnímspisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady,které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajů.Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podkladyo průběhu jeho služebního poměru. Osobní údaje jsouvedeny i s využitím výpočetní techniky.

(4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánuzměny v osobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdyke změnám došlo.

(5) Služební orgány zpracovávají při plnění slu-žebních úkolů osobní údaje vojáka v rozsahu vyplýva-jícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak,postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňo-vání, předávání a jiném zpracovávání osobních údajůo vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštníhoprávního předpisu1c).

§ 3Podmínky povolání do služebního poměru

(1) Do služebního poměru může být povolán ob-čan České republiky starší 18 let, který

a) složil vojenskou přísahu,b) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu,c) není členem politické strany, politického hnutí,

odborové organizace, nepodporuje, nepropagujenebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelněsměřuje k potlačování práv a svobod člověka nebohlásá národnostní, náboženskou anebo rasovouzášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

d) je trestně bezúhonný,e) je zdravotně způsobilý k výkonu služby,f) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro

služební zařazení.

(2) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“)stanoví vyhláškou

a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsobposuzování zdravotní způsobilosti občanů pro po-volávání do služebního poměru,

b) kvalifikační předpoklady pro služební zařazení.

§ 4Výběr uchazeče

(1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením pí-semné žádosti o povolání do služebního poměru. Vý-běr provádějí služební orgány.

(2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osob-ních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajůpodle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracovánímosobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče.


1) § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.1a) Vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.1b) § 116 občanského zákoníku.1c) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje pod-mínky stanovené v § 3. Služební orgán je oprávněn si zaúčelem ověření trestní bezúhonnosti uchazeče vyžádatopis z evidence Rejstříku trestů. Uchazečmusí být o vý-sledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsícůode dne doručení žádosti.

(4) Před povoláním uchazeče do služebního po-měru jej služební orgán písemně seznámí s předpoklá-daným dnem vzniku služebního poměru a dobou jehotrvání, služebním zařazením, místem nástupu služby, sezákladní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, pla-tovými náležitostmi a výplatním termínem, délkouřádné dovolené, podmínkami výkonu služby, podmín-kami zániku služebního poměru a opatřeními zajišťují-cími rovné zacházení.

(5) O uchazeči, který písemně požádal o povolánído služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají slu-žební orgány osobní údaje a údaj o důvodu nepovolánído služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí tétodoby tyto údaje zlikvidují.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady provýběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku.

§ 5Povolání do služebního poměru

(1) Služební poměr se zakládá dnem bezpro-středně následujícím po dni doručení rozhodnutí slu-žebního orgánu o povolání občana do služebního po-měru (dále jen „rozhodnutí o povolání“). Rozhodnutío povolání musí obsahovat

a) den nástupu služby,b) služební zařazení,c) místo nástupu služby,d) dobu trvání služebního poměru,e) zkušební dobu,

f) jmenování do hodnosti,g) platové náležitosti.

(2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání sta-noven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr.

(3) Služební poměr nevznikne, nenastoupí-li ob-čan bez závažného důvodu do služby v den stanovenýv rozhodnutí o povolání.

(4) Do služebního poměru se voják povolává nadobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanovenojinak; dobu trvání služebního poměru může služebníorgán na základě písemného souhlasu vojáka měnit.Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlížík době přípravy pro výkon služby studiem na vojen-

ských nebo jiných středních a vysokých školách, včetněstudia v zahraničí.

(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterouvoják nekoná službu z důvodu překážek ve služběnebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc neboúraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše10 dnů.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrváníve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k vý-konu služby studiem.

HLAVA II

PRŮBĚH A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 6

Služební zařazení

(1) Voják v průběhu služebního poměru vyko-nává službu podle potřeb ozbrojených sil na územístátu i v zahraničí v

a) ozbrojených silách České republiky,

b) ministerstvu.

(2) Voják může v průběhu služebního poměruplnit služební úkoly obranného charakteru podle po-třeb ozbrojených sil též v orgánech státní správy nebov právnických osobách a organizačních složkách státu,jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo,anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacíchnebo orgánech.

(3) Voják je služebně zařazován podle splněnýchkvalifikačních předpokladů, podle závěrů služebníhohodnocení a podle doby výkonu služby v hodnosti,přičemž každému služebnímu zařazení odpovídá sta-novená hodnost.

(4) Služebně zařadit vojáka podle odstavce 3 lzei na základě výsledků výběrového nebo konkurzníhořízení. Služební orgány si pro tyto účely zřizují výbě-rové komise jako své poradní orgány.

(5) Voják, který se připravuje k výkonu službystudiem nebo výcvikem, se při povolání do služebníhopoměru služebně zařazuje jako čekatel. Výcvikem serozumí vojenská příprava k získání základních vojen-ských znalostí a dovedností nezbytných k výkonuslužby vojáka.

(6) Vláda stanoví nařízením orgány státní správy,v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charak-teru, a počet vojáků v nich; ministr stanoví právnickéosoby a organizační složky státu, jejichž zřizovatelemnebo zakladatelem je ministerstvo, v nichž vojáci plní


služební úkoly obranného charakteru, a počet vojákův nich.

(7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vo-jáků, stanovených pro jednotlivé hodnostní sborya hodnosti.

§ 7Vojenské hodnosti a hodnostní sbory

(1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů jevoják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován dovojenské hodnosti (dále jen „hodnost“).

(2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti:a) hodnostní sbor mužstvo – hodnosti vojín, svobod-

ník,b) hodnostní sbor poddůstojníci – hodnosti desátník,četař, rotný,

c) hodnostní sbor praporčíci – hodnosti rotmistr,nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní pra-porčík,

d) hodnostní sbor nižší důstojníci – hodnosti poru-čík, nadporučík, kapitán,

e) hodnostní sbor vyšší důstojníci – hodnosti major,podplukovník, plukovník,

f) hodnostní sbor generálové – hodnosti brigádní ge-nerál, generálmajor, generálporučík, armádní gene-rál.

(3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonuslužby studiem nebo výcvikem, s výjimkou doktor-ského studijního programu, se stanovuje hodnostnísbor čekatelů s těmito hodnostmi:

a) vojín – po dobu konání výcviku,b) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve

vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně na-vazujícího výcviku,

c) svobodník, desátník, četař – po dobu studia vevojenské vysoké škole v bakalářském studijnímprogramu a bezprostředně navazujícího výcviku,

d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrot-mistr – po dobu studia ve vojenské vysoké školev magisterském studijním programu.

(4) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezi-dent na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vo-jáky služební orgány.

(5) Vojáka lze s jeho souhlasem výjimečně jmeno-vat do nižší hodnosti, než které v průběhu služebníhopoměru dosáhl.

(6) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kte-rou skutečně má, na dobu

a) výkonu volené funkce,b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší

hodnosti vyžaduje.

(7) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůj-čena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl dotéto hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však ne-zakládá nárok na úpravu platu podle této hodnosti.

(8) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovipropůjčena podle odstavce 4, končí dnem následujícímpo dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul.

(9) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na ná-vrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje mi-nistr.

(10) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostníchsborech a může stanovit další členění do sborů podleodbornosti a specializace vojáků.

§ 8Doba výkonu služby v hodnosti

(1) Nejkratší doba výkonu služby činí v hodnostia) svobodník, desátník a četař 1 rok,b) rotný, rotmistr, nadrotmistr a poručík 2 roky,c) praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplu-

kovník 3 roky,d) nadpraporčík 4 roky.

(2) Do doby výkonu služby v hodnosti se zapo-čítává doba trvání služebního poměru vojáka kromědoby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovskédovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterouse vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství po-dle zvláštního právního předpisu1d).

(3) Do doby výkonu služby v hodnosti, do kterébyl voják jmenován, se započte i doba výkonu službyv propůjčené hodnosti podle § 7.

(4) Doby výkonu služby v hodnostech před jme-nováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhuslužebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi zapo-čteny.

§ 9Dočasné zproštění výkonu služby

Při důvodném podezření ze závažného porušeníslužebních povinností nebo ze spáchání trestného činu,


1d) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

ohrožoval-li by další výkon služby vojáka důležitý zá-jem služby nebo objasňování jeho činu, může být vojákdočasně zproštěn výkonu služby ve svém služebnímzařazení na dobu nejvýše 3 měsíců. Tuto dobu můžeministr výjimečně prodloužit, nejdéle však o 3 měsíce.Je-li proti vojákovi vedeno trestní řízení, lze jej zprostitvýkonu služby v jeho služebním zařazení do pravo-mocného skončení trestního řízení.

§ 10Dispozice

(1) Voják, který nemůže vykonávat službu vesvém služebním zařazení nebo nemůže být služebnězařazen, se určí do dispozice.

(2) Do dispozice se určí voják na dobua) nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra nejvýše

6 měsíců, není-li možné rozhodnout o jeho slu-žebním zařazení,

b) dočasného zproštění výkonu služby,c) kdy vojákyně nemůže z důvodu těhotenství vyko-

návat službu ve svém služebním zařazení,d) mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracov-

ním poměru2),e) rodičovské dovolené3),f) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti po

dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomocpodle zvláštních předpisů4),

g) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delšínež 30 dnů,

h) po kterou je nezvěstný, nejdříve však po třicátémdni,

i) vazby.

(3) Do dispozice může být určen voják na dobunejvýše 3 měsíců před uplynutím stanovené doby trváníslužebního poměru nebo před propuštěním ze služeb-ního poměru.

(4) Do doby trvání služebního poměru se nezapo-čítává doba dispozice, do které byl voják určen podleodstavce 2 písm. g) a h) a podle odstavce 2 písm. i),byl-li pravomocně odsouzen za trestný čin.

(5) Po dobu dispozice podle odstavce 2 písm. a)

až c) a podle odstavce 3 plní voják služební úkoly podlerozkazů nadřízeného.

(6) Voják, který byl určen do dispozice na dobudelší než 1 rok z důvodů uvedených v odstavci 2písm. e) až i), je po ukončení dispozice služebně za-řazen podle § 6; v ostatních případech se vrací vojákzpět do svého původního služebního zařazení.

§ 10aZvláštní dispozice

Do zvláštní dispozice se určí voják, který je pří-slušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyža-duje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštnídispozice má obdobné postavení jako příslušník zpra-vodajské služby bezpečnostního sboru, zařazený dozálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru pří-slušníků bezpečnostních sborů4a). Na vojáka, který jeurčen do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zá-kona použijí přiměřeně.

Přerušení služebního poměru§ 11

(1) Vojákovi se přerušuje služební poměr po dobuvýkonu

a) funkce podle zvláštního předpisu5),b) funkce v zastupitelstvu územní samosprávy, za je-

jíž výkon náleží podle zvláštního právního před-pisu odměna,

c) trestu odnětí svobody.

(2) Služební poměr se přerušuje podle odstavce 1písm. a) a b) dnem zvolení a podle odstavce 1 písm. c)dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

(3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodupřerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničív mezinárodních a nadnárodních organizacích neboorgánech.

(4) Služební poměr se může přerušit na dobu nej-déle 6 let z celkové doby trvání služebního poměru;doba přerušení služebního poměru může být prodlou-žena o dobu trvání volební kampaně. Důvody přeru-šení služebního poměru je voják povinen bez zbyteč-ného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.


2) § 157 odst. 1 zákoníku práce.3) § 158 zákoníku práce.4) § 12a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.4a) § 31 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.5) § 33 zákona č. 218/1999 Sb.

§ 12

(1) Doba přerušení služebního poměru se vojá-kovi nezapočítává do doby trvání služebního poměru.

(2) Voják po skončení přerušení služebního po-měru pokračuje ve služebním poměru dnem, kdy dů-vody přerušení služebního poměru pominuly. Tímtodnem se voják služebně zařazuje podle § 6. Není-limožné rozhodnout o jeho služebním zařazení, určí sedo dispozice podle § 10 odst. 2 písm. a). Zánik důvodůpřerušení služebního poměru je voják povinen bezzbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.

§ 13Dočasné pověření výkonem služby v jiném

služebním zařazení

(1) Voják může být dočasně pověřen výkonemslužby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyššíúrovně, nejdéle na dobu 1 roku.

(2) Při dočasném pověření výkonem služby v ji-ném služebním zařazení nevzniká nárok na jmenovánído hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.

§ 14Služební cesta

(1) Vojáka lze vyslat na služební cestu na dobunezbytně nutnou. Voják na služební cestě plní služebníúkoly podle rozkazu nadřízeného, který ho na služebnícestu vyslal.

(2) Podmínky pro vykonání služební cesty vojá-kovi předem stanoví nadřízený, který ho na služebnícestu vysílá.

§ 15Odvelení

(1) Vojáka lze podle potřeb ozbrojených sil od-velet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; nadobu delší může být odvelen jen se svým souhlasemnebo rozhodnutím ministra.

(2) Odvelením vojáka se rozumí jeho pověřeníslužebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služeb-ním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimomísto pravidelného výkonu služby nebo i v něm. Nad-řízený odveleného vojáka může stanovit, že odvele-nému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nad-řízený.

§ 16

Přeložení

(1) Voják může být přeložen k výkonu služby dojiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti ji-ného služebního orgánu ve stejném místě výkonuslužby. Jiným místem výkonu služby se rozumíobec5a), ve které má voják stanoveno nové místo vý-konu služby (dále jen „místo přeložení“).

(2) Voják může být na vlastní žádost přeložen dojiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti ji-ného služebního orgánu ve stejném místě výkonuslužby, je-li to v souladu s potřebami ozbrojených sil.

§ 17

Služební hodnocení

(1) Služební hodnocení je podkladem pro rozho-dování o služebním poměru vojáka.

(2) Služební hodnocení spočívá zejména v posou-zení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jehoodborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařa-zení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti prodalší výkon služby. Služební hodnocení musí být pí-semné a hodnocený voják s ním musí být seznámen.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při slu-žebním hodnocení a jeho hlediska.

HLAVA III

ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU

§ 18

Zánik služebního poměru

Služební poměr vojáka zaniká

a) uplynutím stanovené doby,

b) propuštěním,

c) odnětím hodnosti,

d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenskéhodnosti6),

e) úmrtím vojáka,

f) prohlášením vojáka za mrtvého,

g) pozbytím státního občanství České republiky,


5a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.6) § 139 a 315 a násl. trestního řádu.

§ 47 a 48 trestního zákona.

h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhod-nutí přezkumné komise6a),

i) zbavením nebo omezením způsobilosti k právnímúkonům,

j) zrušením ve zkušební době.

§ 19Propuštění ze služebního poměru

(1) Voják musí být propuštěn ze služebního po-měru, pokud

a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro mužepodle zvláštního právního předpisu7),

b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podlezvláštního právního předpisu7a), přičemž dosáhldůchodového věku stanoveného pro muže podlezvláštního právního předpisu7),

c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vy-konávat službu v dosavadním služebním zařazení,s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s tě-hotenstvím, nebo podle zvláštního právního před-pisu9) není způsobilý pro další výkon služby v do-savadním služebním zařazení a není pro něho jinéslužební zařazení,

d) se přestal připravovat k výkonu služby studiema není pro něho jiné služební zařazení,

e) není pro něho v důsledku organizačních změn jinéslužební zařazení,

f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestnýčin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,

g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jehosetrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnostozbrojených sil,

h) podle závěrů služebního hodnocení není způso-bilý pro další výkon služby,

i) se stal členem politické strany, politického hnutínebo odborové organizace anebo podporuje, pro-paguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokaza-telně směřuje k potlačování práv a svobod člověkanebo hlásá národnostní, náboženskou anebo raso-vou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob,

j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu slu-žebního orgánu nebo činnost odpovědného zá-

stupce podle zvláštních právních předpisů9a), ječlenem statutárních nebo kontrolních orgánůprávnických osob, které provozují podnikatelskoučinnost, s výjimkou členství ve statutárních nebokontrolních orgánech nestavebních bytovýchdružstev zřízených ke správě bytového fondu,a právnických osob a organizačních složek státu,jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je minis-terstvo nebo jiný správní úřad,

k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru,

l) pominuly důvody přerušení služebního poměrupodle § 11 a voják ve služebním poměru nepokra-čuje podle § 12 odst. 2.

(2) V případě snížení věkové hranice pro vzniknároku na starobní důchod podle zvláštního právníhopředpisu9b) může prezident nebo ministr na základěžádosti vojáka rozhodnout v souladu s potřebamiozbrojených sil o setrvání vojáka ve služebním poměrui po dosažení této věkové hranice, nejpozději do do-sažení důchodového věku podle zvláštního právníhopředpisu7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbor-nosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebníhopoměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímustavu a k jeho účasti v zahraničních operacích.

(3) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendář-ních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutío propuštění ze služebního poměru vydaného služeb-ním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší;to neplatí při propuštění ze služebního poměru podleodstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zanikáposledním dnem kalendářního měsíce, v němž vojáksplnil podmínky nároku na starobní důchod, není-lidohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 6 ka-lendářních měsíců následujících po dni doručení žá-dosti o propuštění, není-li dohodou stanovena dobakratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zanikáuplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják mělpokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tomnezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedenéhov odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze slu-žebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služebníorgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozdějivšak do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku.


6a) § 36 zákona č. 218/1999 Sb.7) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

7a) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9a) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.9b) § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 289/1997 Sb.

§ 20

Zákaz propuštění ze služebního poměru

(1) O propuštění vojáka ze služebního poměrunesmí být rozhodnuto

a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemocnebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podlezvláštního právního předpisu10) důvodem zánikunároku na nemocenské,

b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsícepo porodu, a v době, kdy vojákyně kojí,

c) pečuje-li o dítě mladší 3 let,

d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo odpovolení lázeňského léčení poskytovaného v doběneschopnosti ke službě až do jejího skončení; přionemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povoláníse tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštěníz ústavního ošetřování.

(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštěníz důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), c), f)a i) až l).

§ 21

Odnětí hodnosti

(1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášťzávažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kte-rému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín.

(2) Generálům odnímá hodnost prezident na ná-vrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr.

(3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi slu-žební poměr.

§ 21a

Zrušení služebního poměru ve zkušební době

Služební orgán nebo voják může zrušit služebnípoměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Slu-žební poměr zaniká posledním dnem kalendářního mě-síce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí slu-žebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zku-šební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánudoručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služeb-ního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí nebo pí-semné oznámení o zrušení služebního poměru ve zku-šební době musí být doručeno druhé straně nejpozději5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.

§ 22Nároky po zrušení rozhodnutí o propuštění

ze služebního poměru

(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštěníze služebního poměru, služební poměr trvá se všemiprávy a povinnostmi.

(2) Přesahuje-li celková délka doby, za kterou byměly být vojákovi poskytnuty peněžní náležitosti,3 roky, přiznají se peněžní náležitosti v rozsahu a výši,v jaké by náležely při trvání služebního poměru, nej-déle za 3 roky, které předcházejí dni zrušení rozhod-nutí o propuštění ze služebního poměru.

§ 23Písemné hodnocení při zániku služebního poměru

Při zániku služebního poměru je služební orgánpovinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zá-niku služebního poměru potvrzení o službě a písemnéhodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý prů-běh služebního poměru.

HLAVA IV

VÝKON A DOBA SLUŽBY

§ 24Výkon služby

(1) Výkonem služby se rozumí plnění služebníchpovinností podle služebního zařazení a podle rozkazůnadřízeného.

(2) Za výkon služby lze též uznat činnost kona-nou z vlastní iniciativy ve prospěch ozbrojených sil,nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo ne-koná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného.

§ 25Základní týdenní doba služby a kratší týdenní

doba služby

(1) Základní týdenní doba služby činí 42,5 ho-diny.

(2) Nadřízený může stanovit vojákovi kratší tý-denní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodněupravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo ji-ných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zá-jem služby. Vojákovi s kratší týdenní dobou službypřísluší měsíční plat odpovídající této kratší týdennídobě služby.


10) § 20 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Nadřízený stanoví vojákovi na základě roz-hodnutí přezkumné komise kratší týdenní dobu službyv rozsahu nejméně 30 hodin týdně a nejdéle po dobu6 měsíců ode dne skončení neschopnosti ke službě proslužební úraz nebo nemoc z povolání.

§ 26

Rozvržení základní týdenní doby služby

(1) O rozvržení základní týdenní doby službyrozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konecdoby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržitéslužby může činit nejvýše 30 hodin. Dobu služby v jed-notlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.

(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhujezpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dnynepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokudmožno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povahaslužby, může se služba rozvrhnout nerovnoměrně;průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určitémobdobí, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici sta-novenou pro délku základní týdenní doby služby.

§ 27

Přestávky ve službě

(1) Voják má nejdéle po 5 hodinách nepřetržitéhovýkonu služby nárok na přestávku v trvání nejméně30 minut na jídlo a odpočinek. Jde-li o službu, jejížvýkon nemůže být přerušen, musí být vojákovi za-jištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek.

(2) Do základní týdenní doby služby se započí-tává přestávka na jídlo a odpočinek

a) v rozsahu 30 minut denně při rovnoměrném roz-vržení týdenní doby služby,

b) v celkovém rozsahu 45 minut při nepřetržitém vý-konu služby, která trvá nejméně 12 hodin,

c) v celkovém rozsahu 90 minut při nepřetržitém vý-konu služby po dobu nejméně 24 hodin.

§ 28

Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitýodpočinek v týdnu

Základní týdenní doba služby se rozvrhuje tak,aby voják měl mezi koncem jedné služby a počátkemnásledující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nej-méně 12 hodin a ve zvláštních nebo režimových služ-bách v trvání alespoň 6 hodin; jednou v týdnu musínepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin.

§ 29

Služba konaná nad základní týdenní dobu služby

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je vojákpovinen konat službu nad základní týdenní dobuslužby. Služba nad základní týdenní dobu služby semůže konat jen na rozkaz nadřízeného nebo s jeho sou-hlasem.

(2) Službu nad základní týdenní dobu služby ne-smí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdennídoba služby.

(3) Službou v noci se rozumí služba v době od22 hodin do 6 hodin.

§ 30

Služební pohotovost

(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, můženadřízený nařídit vojákovi služební pohotovost.

(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnostvojáka ve vojenských objektech nebo na jiných mís-tech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby.

(3) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi,který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.

§ 31

Intenzivní vojenský výcvik

(1) Intenzivním vojenským výcvikem se rozumínepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhajípo dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin.

(2) Doba intenzivního vojenského výcviku se za-počítává do celkové základní týdenní doby služby. Podobu intenzivního vojenského výcviku se ustanovenío přestávkách ve službě nepoužije.

§ 31a

Nepřetržitý vojenský výcvik

(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumínepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhajínejméně 48 hodin.

(2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcviku seustanovení o základní týdenní době služby, o služběkonané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetrži-tém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpo-činku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí.


§ 31b

Nepřetržité vojenské nasazení na územíČeské republiky

(1) Nepřetržitým vojenským nasazením na územíČeské republiky je doba výkonu služby při plněníúkolů ozbrojených sil podle zvláštního právního před-pisu10a).

(2) Nepřesahuje-li doba nepřetržitého vojenskéhonasazení na území České republiky 48 hodin, započí-tává se do celkové základní týdenní doby služby. Pře-sahuje-li doba nepřetržitého vojenského nasazení naúzemí České republiky 48 hodin, ustanovení o základnítýdenní době služby, o službě konané nad základnítýdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezislužbami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestáv-kách ve službě se nepoužijí.

§ 31c

Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskémuvýcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku

a nepřetržitému vojenskému nasazení na územíČeské republiky

(1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojen-ského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku a ne-přetržitého vojenského nasazení na území České repu-bliky stanoví služební orgán.

(2) Nadřízený je povinen v době uvedené v od-stavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a od-dech a místo odpočinku.

(3) Za každých ukončených 48 hodin nepřetrži-tého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojen-ského nasazení na území České republiky má vojáknárok na 8,5 hodiny volna v době, ve které by měl jinakkonat službu.

(4) Za dobu volna podle odstavce 3 se plat nekrátí.Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nej-později do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojen-ského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenína území České republiky. Za dobu výkonu služby přinepřetržitém vojenském výcviku a nepřetržitém vojen-ském nasazení na území České republiky trvajícím48 hodin a déle nenáleží vojákovi příplatek za nočnípráci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat a ná-

hradní volno za práci přesčas, příplatek za dělenousměnu, plat nebo náhradní volno za práci ve sváteka odměna za pracovní pohotovost podle zvláštníhoprávního předpisu10b).

HLAVA V

DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO

§ 32Délka řádné dovolené

(1) Voják má nárok na řádnou dovolenou v kalen-dářním roce v délce 37 kalendářních dnů, včetně10 dnů, které jsou jinak dny jeho nepřetržitého odpo-činku v týdnu. Připadne-li v době dovolené svátek11) naden, který je jinak obvyklým dnem služby, nezapočí-tává se do řádné dovolené.

(2) Netrval-li služební poměr po celý kalendářnírok, má voják nárok na poměrnou část řádné dovolené.Poměrná část řádné dovolené se určí tak, že za každýkalendářní měsíc trvání služebního poměru má vojáknárok na jednu dvanáctinu dovolené. Vznikne-li slu-žební poměr nejpozději 15. den v měsíci, má voják ná-rok na poměrnou část dovolené i za tento kalendářníměsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr za-nikl, má voják nárok na poměrnou část dovolené, jenjestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než15 kalendářních dnů.

§ 33Čerpání řádné dovolené

(1) Nástup řádné dovolené určuje nadřízený, a tos přihlédnutím k důležitým zájmům služby a k oprávně-nému požadavku vojáka. Den nástupu řádné dovolenése musí vojákovi určit nejméně 15 kalendářních dnůpředem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím vojáksouhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádostvojáka změnit.

(2) Nástup řádné dovolené určí nadřízený tak, abyji voják mohl vyčerpat do konce kalendářního roku.Jestliže voják ze služebních důvodů nebo pro důležitéosobní překážky ve službě nemohl řádnou dovolenouv kalendářním roce vyčerpat, je nadřízený povinen po-skytnout ji tak, aby ji vyčerpal nejpozději do konce


10a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.10b) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích

a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.11) § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve

znění pozdějších předpisů.Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení dne 6. července, dne upálení Mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.

následujícího kalendářního roku. Nadřízený je všakpovinen určit vojákovi čerpání řádné dovolené alespoň14 dnů v kalendářním roce vcelku.

(3) Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené nadobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pronemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyněna mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják narodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důleži-tých osobních překážek ve službě může nadřízený určitvojákovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

(4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, můženadřízený změnit vojákovi původní určený nástup do-volené nebo ho z dovolené odvolat; voják má nárok nanáhradu nákladů, které mu tím vznikly.

(5) Voják, jehož doba služby je rozvržena nerov-noměrně, čerpá dovolenou po tolik obvyklých dnůslužby, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v ce-loročním průměru.

(6) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovo-lené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředněna konec mateřské dovolené2), a voják o poskytnutířádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně naskončení rodičovské dovolené do doby, po kterou ježena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou2), je slu-žební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.

§ 34

Přerušení řádné dovolené

Řádná dovolená se přerušuje, byl-li voják v doběčerpání dovolené uznán neschopným ke službě pro ne-moc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena ro-diny; řádná dovolená se přerušuje také nástupem namateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

§ 35

Krácení řádné dovolené

(1) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti keslužbě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené,s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákoviposkytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právníhopředpisu4), za prvních 120 dnů a za každých dalších30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátípři neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo ne-moc z povolání.

(2) Řádná dovolená se krátí za každý den ne-omluvené nepřítomnosti vojáka ve službě o 2 dny, nej-více o 22 dny v kalendářním roce.

(3) Je-li voják nepřítomen ve službě z důvodu vý-konu trestu odnětí svobody, po dobu vazby, byl-li pra-vomocně odsouzen, po dobu, kdy byl nezvěstný vícenež 30 dnů, a po dobu dovolené bez nároku na peněžnínáležitosti, řádná dovolená se krátí za každých 30 dnůnepřítomnosti o jednu dvanáctinu.

§ 36Krátká dovolená

Vojákovi může být na jeho žádost poskytnutakrátká dovolená v rozsahu do 10 dnů v kalendářnímroce k návštěvě rodiny, pokud nemá v obci výkonuslužby byt a nemůže denně dojíždět k rodině. Krátkádovolená se poskytuje ve dnech, které jsou obvyklýmidny služby vojáka. Krátkou dovolenou nelze poskyt-nout vojákovi, který pobírá přídavek na bydlení.

§ 37Zvláštní dovolená

Voják, který koná po celý kalendářní rok službuzdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou anebo službuuvedenou v § 120 odst. 3 větě druhé, má nárok nazvláštní dovolenou v délce 7 kalendářních dnů v kalen-dářním roce. Ministerstvo po dohodě s Ministerstvemzdravotnictví stanoví vyhláškou, která služba je zdravíškodlivá nebo zvlášť obtížná.

§ 38Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku

na peněžní náležitosti

(1) Vojákovi se na žádost poskytne rodičovskádovolená po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitápomoc4) nebo rodičovský příspěvek podle zvláštníchprávních předpisů12).

(2) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udě-lit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovo-lenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle nadobu 12 měsíců.

§ 39Služební volno při překážkách ve službě

(1) Nemůže-li voják pro překážky z důvodůobecného zájmu nebo pro důležité osobní překážkykonat službu, má nárok na služební volno v nezbytněnutném rozsahu, pokud úkony v obecném zájmu nebov důležité osobní záležitosti nelze vyřídit mimo dobuslužby.

(2) Služební orgán může poskytnout vojákovi pro


12) § 30 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

důležité osobní překážky ve službě další služebnívolno, popřípadě mu může poskytnout služební volnoi z jiných vážných důvodů.

(3) Služební volno pro překážky ve službě se vo-jákovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyk-lými dny služby.

(4) Služební volno se poskytuje na žádost vojáka,pokud je důvod služebního volna předem znám. Pře-kážku ve službě a dobu jejího trvání je voják povinenprokázat.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou, ze kterýchkonkrétních důvodů a v jakém konkrétním rozsahu seposkytuje služební volno.

HLAVA VI

ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU SLUŽBY

§ 40Zvláštnosti průběhu služby v zahraničí

(1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, sevztahují ustanovení tohoto zákona, není-li dále stano-veno jinak.

(2) Pro službu v zahraničí lze vojáka povolat doslužebního poměru i na dobu kratší než 2 roky.

(3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministrnebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil.

§ 40aZahraniční operace

(1) Zahraniční operací se rozumí výkon službymimo území České republiky, během kterého vojákplní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právníhopředpisu12a).

(2) Po dobu vyslání do zahraniční operace plnívoják služební povinnosti podle zařazení v úkolovémuskupení nebo individuálně.

(3) Úkolovým uskupením se rozumí dočasnéuskupení vojenských útvarů, jednotek, jejich částí nebojednotlivých vojáků pod velením stanoveného velitele,které je sestaveno za účelem provedení konkrétní ope-race nebo splnění konkrétního úkolu a které nemá stá-lou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákůmúkolového uskupení postavení služebního orgánu.

(4) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operace,

není velitel úkolového uskupení povinen používat usta-novení o základní týdenní době služby, o službě ko-nané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitémodpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinkuv týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to po-měry nebo zvyklosti v místě zahraniční operace, je ve-litel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovipřiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je po-vinen v době, po kterou jsou stanoveny ztížené pod-mínky výkonu služby a doby odpočinku, zabezpečitvojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a určitmísto odpočinku.

(5) Po dobu vyslání do zahraniční operace se do-volená a služební volno poskytují pouze tehdy, umož-ňují-li to podmínky zahraniční operace.

§ 41

Zvláštnosti průběhu služby vojákyň

(1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do slu-žeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožujejejí těhotenství; to platí obdobně o matce do koncedevátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí.

(2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí, a vojá-kyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určo-vána do nočních služeb, do služeb konaných nad zá-kladní týdenní dobu služby a do služební pohotovostijen s jejím souhlasem.

(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítěmladší 8 let může být odvelena do jiného místa služeb-ního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestunad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.

(4) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, ro-dičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídízvláštním právním předpisem13) obdobně jako u ženv pracovním poměru.

(5) Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky,kteří pobírají peněžitou pomoc4), a osamělé vojáky,kteří trvale pečují o dítě.

(6) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do koncedevátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, ne-smí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a čin-nost, která ohrožuje její mateřské poslání.

(7) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do koncedevátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, jepovinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu


12a) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb.13) § 157 až § 161 zákoníku práce.

orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazučinnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení.

(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdra-votnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, kteréjsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojáky-ním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním,které kojí.

§ 42Zvláštnosti průběhu služby vojáků, kteří

se připravují k výkonu služby studiem

(1) Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení neborozšíření vzdělání, má nárok na studijní volno.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a čer-pání studijního volna.

§ 43Zvláštnosti průběhu služby vojáků duchovních

a příslušníků zdravotnické služby

Na vojáky, kteří konají službu jako duchovní, a napříslušníky zdravotnické služby se vztahuje tento zá-kon, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými jeČeská republika vázána14), jinak.

ČÁST TŘETÍ

OBČANSKÁ PRÁVA A VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉPRÁVO

HLAVA I

OMEZENÍ OBČANSKÝCH PRÁV VOJÁKA

§ 44Shromažďovací právo

Voják nesmí ve vojenských objektech pořádat po-litická shromáždění ani provádět politickou agitaci.

§ 45Sdružovací právo

(1) Voják nesmí být členem politické strany, poli-tického hnutí a odborové organizace.

(2) Vojáci se mohou sdružovat v profesních sdru-

ženích, jejichž činnost musí být zabezpečena dohodouo spolupráci s ministerstvem a vnitřní normou minis-terstva.

§ 46Právo svobodně projevovat náboženství nebo víru

Voják nesmí pořádat náboženské obřady a boho-služby a účastnit se jich, brání-li tomu důležitý zájemslužby, nekoná-li službu duchovního podle § 43.

§ 47Hospodářská a sociální práva

(1) Voják může výjimečně vykonávat výdělečnoučinnost pouze s písemným souhlasem služebníhoorgánu, neovlivní-li tato činnost výkon jeho službynebo jiný důležitý zájem ozbrojených sil.

(2) Služební orgán může udělený souhlas písemněodvolat. V odvolání souhlasu je služební orgán povinenuvést důvody změny svého rozhodnutí. Voják je pakpovinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnostskončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z pří-slušných právních předpisů.

(3) Voják smí vykonávat činnost vědeckou, peda-gogickou, publicistickou, literární nebo uměleckoua správu vlastního majetku.

(4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědnéhozástupce podle zvláštních právních předpisů9a) ani býtčlenem statutárních nebo kontrolních orgánů právnic-kých osob, které provozují podnikatelskou činnost,s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolníchorgánech nestavebních bytových družstev zřízenýchke správě bytového fondu, a právnických osob a orga-nizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakla-datelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad.

HLAVA II

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VOJÁKŮA ZÁKLADNÍ POVINNOSTI NADŘÍZENÝCH

§ 48Základní povinnosti vojáků

(1) Voják je povinen


14) Vyhláška č. 65/1954 Sb., o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války.Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb.Čl. 24 Ženevské úmluvy na ochranu obětí války.Čl. 43 odst. 2 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám.Čl. 33 Ženevských úmluv o zacházení s válečnými zajatci.Čl. 9 Dodatkového protokolu II k Ženevským úmluvám.

a) důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládajíprávní předpisy a rozkazy nadřízených,

b) svědomitě a řádně konat službu podle svých sil,znalostí a schopností,

c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž sedozvěděl při výkonu služby a které v zájmuozbrojených sil nelze sdělovat jiným osobám; toneplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn slu-žebním orgánem,

d) ohlásit svému nadřízenému závady, nedostatky,které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozícíškodu,

e) zvyšovat své odborné znalosti a prohlubovat svojikvalifikaci, dbát o svoji fyzickou zdatnost,

f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat sei mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvě-ryhodnost ozbrojených sil, dodržovat při výkonuslužby právní předpisy, mezinárodní právo vá-lečné a humanitární, mezinárodní smlouvy a roz-kazy nadřízených,

g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj;výjimky stanoví služební orgán,

h) nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěchjiných osob informace získané při výkonu službya nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhodyv souvislosti s výkonem služby,

i) bezodkladně ohlásit nadřízenému zahájení trest-ního řízení vůči své osobě a informovat ho o prů-běhu a ukončení tohoto trestního řízení.

(2) Domnívá-li se voják, že rozkaz nadřízeného jev rozporu s právním předpisem, je povinen nadříze-ného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění roz-kazu, je voják povinen jej splnit. Voják je povinen ode-přít splnění rozkazu nadřízeného, spáchal-li by jehosplněním trestný čin; tuto skutečnost ohlásí neodkladněvyššímu nadřízenému.

(3) Je-li při výkonu vojenské služby neodkladnětřeba zákroku k odvrácení škody hrozící ve vojenskýchobjektech a na vojenském materiálu, je voják povinenzakročit. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitáokolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohro-žení sebe, ostatní vojáky nebo občany anebo osobysobě blízké.

§ 49Základní povinnosti nadřízeného

Nadřízení jsou povinni ve vztahu k podřízenýmzejména

a) organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkonslužby,

b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby odborněpřipraveni a vycvičeni,

c) vytvářet příznivé podmínky pro výkon služby,

d) vést je ke služební kázni, k plnění služebních po-vinností a vyvozovat důsledky z porušování slu-žebních povinností,

e) seznamovat vojáky s vojenským řádem a jehozměnami.

HLAVA III

KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC, KÁZEŇSKÉODMĚNY, KÁZEŇSKÉ TRESTY A JEJICH

UKLÁDÁNÍ

§ 50

Kázeňská pravomoc

(1) Kázeňskou pravomocí se rozumí právo udělo-vat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty.

(2) Kázeňskou pravomoc mají v celém rozsahuprezident a ministr; v rozsahu stanoveném ve vojen-ských řádech služební orgány a nadřízení (dále jen„orgány s kázeňskou pravomocí“). K rozhodovánío udělování kázeňských odměn a ukládání kázeňskýchtrestů mohou orgány s kázeňskou pravomocí zřizovatkázeňské komise jako poradní orgány, ve kterých jsouzejména zástupci hodnostního sboru.

(3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených silstanoví ve vojenském řádu podrobnou úpravu vojen-ského kázeňského práva.

§ 51

Kázeňský přestupek

(1) Kázeňským přestupkem se rozumí zaviněnéjednání, které je v rozporu s právními předpisy nebovojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jinýsprávní delikt nebo není-li trestné podle trestního zá-kona.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřídí též jednánívojáka označené za přestupek ve zvláštním právnímpředpise. Orgány s kázeňskou pravomocí takový pře-stupek projednávají a ukládají za něj sankce a ochrannáopatření podle zvláštních právních předpisů15).


15) Například zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 52Kázeňské odměny

(1) Kázeňské odměny se udělují za příkladnéplnění služebních povinností nebo za záslužné činy.Záslužným činem se rozumí zejména vykonání hrdin-ského skutku, projev statečnosti při záchraně životanebo majetku.

(2) Kázeňskými odměnami jsou zejménaa) písemná pochvala,b) prominutí dříve uloženého kázeňského trestu

nebo jeho zahlazení,c) peněžitý nebo věcný dar.

§ 53Kázeňské tresty

(1) Kázeňské tresty se ukládají za kázeňské pře-stupky podle § 51 odst. 1.

(2) Kázeňskými tresty jsoua) napomenutí,b) písemná důtka,c) výstraha pro neodpovědný výkon služby,d) snížení platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců.

Ukládání kázeňských trestů§ 54

(1) Postačí-li k nápravě vojáka a k obnovení slu-žební kázně vytknutí méně závažného jednání, kterémá znaky kázeňského přestupku, kázeňský trest se ne-uloží.

(2) Před uložením kázeňského trestu se musíúplně a přesně zjistit skutkový stav. Vojákovi se musípřed uložením kázeňského trestu umožnit vyjádřit sek věci, navrhovat důkazy a hájit se. Orgány s kázeňskoupravomocí jsou oprávněny vyslechnout též toho, kdopodal podnět k projednání kázeňského přestupku.

(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestuse přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnos-tem, za kterých k němu došlo, k jeho následkům, mířezavinění, k dosavadnímu plnění služebních povinnostía k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňskýchtrestů.

§ 55

Za kázeňský přestupek uloží orgán s kázeňskoupravomocí kázeňský trest nejdříve 24 hodin po jehospáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy seo jeho spáchání dověděl. Je-li jednání vojáka, v němžlze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňskéhopřestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná

lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu běžetdnem, kdy se orgán s kázeňskou pravomocí dovědělo výsledku tohoto šetření; dopustil-li se voják kázeň-ského přestupku v zahraničí, dnem následujícím po dninávratu vojáka ze zahraničí. Za kázeňský přestupek lzeuložit kázeňský trest do 1 roku ode dne jeho spáchání.

§ 56

Kázeňský trest nelze uložit nebo vykonat, byl-likázeňský trest prominut anebo vztahuje-li se na přestu-pek amnestie nebo byl-li voják za týž skutek již pravo-mocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložendříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

§ 57

(1) Kázeňský trest ukládá orgán s kázeňskou pra-vomocí písemným rozhodnutím, které se musí vojá-kovi doručit. Proti rozhodnutí o uložení kázeňskéhotrestu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho do-ručení; do doby pro podání odvolání se nezapočítávádoba nepřetržitého vojenského výcviku. Odvolánípodává voják orgánu s kázeňskou pravomocí, který jenadřízen tomu, jenž o uložení kázeňského trestu roz-hodl. Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat.Odvolání lze vzít zpět do doby rozhodnutí orgánus kázeňskou pravomocí, který o odvolání rozhoduje.

(2) O odvolání rozhoduje orgán s kázeňskou pra-vomocí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnůode dne doručení odvolání. Rozhodnutí je vykonatelnédnem následujícím po nabytí právní moci.

§ 58Zahlazení kázeňského trestu

(1) Nedopustil-li se voják během 1 roku od pra-vomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeň-ského přestupku, kázeňský trest se zahladí vypuštěnímz evidence a voják se posuzuje, jako by mu kázeňskýtrest nebyl uložen.

(2) Orgán s kázeňskou pravomocí může i předuplynutím doby stanovené v odstavci 1 rozhodnouto zahlazení kázeňského trestu s přihlédnutím k chovánívojáka.

ČÁST ČTVRTÁ

PÉČE O VOJÁKY

§ 59Podmínky pro výkon služby

(1) Ministerstvo vytváří vojákům podmínky prořádný, hospodárný a bezpečný výkon služby.


(2) Ministerstvo je zejména povinno

a) zajišťovat pro vojáky zdravotní péči,b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,

c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojácivykonávají službu,

d) vytvářet příznivé podmínky pro stravování vo-jáků,

e) zajišťovat vojákům ubytování,

f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a pro-hlubování kvalifikace vojáků v zájmu ozbrojenýchsil,

g) zabezpečovat rekvalifikaci vojákům,

h) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních,rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmovéčinnosti vojáků.

(3) Ministerstvo může poskytovat péči podle od-stavce 2 písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podlezvláštního právního předpisu16) a jejich manželkám,manželům, popřípadě vdovám nebo vdovcům po nich,bývalým vojákům, kteří konali službu v zahraničníchoperacích, a bývalým vojákům, kteří jsou poživatelidávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo.

§ 60

Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání

(1) Služební orgán uzavře s vojákem, který si zvy-šuje nebo rozšiřuje vzdělání využitelné pro služebnízařazení související s výkonem současného nebo před-pokládaného služebního zařazení, dohodu, kterou sestát zavazuje umožnit vojákovi zvýšení nebo rozšířenívzdělání. Voják se zavazuje setrvat po skončení studiapo dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhra-dit náklady spojené se zvýšením nebo rozšířením vzdě-lání nebo jejich část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovislužební poměr před ukončením zvýšení nebo rozšířenívzdělání nebo v jeho průběhu.

(2) Dohoda se musí uzavřít písemně a musí v níbýt uvedeny

a) stupeň vzdělání nebo druh kvalifikace a způsobjejich získání,

b) doba, po kterou se voják zavazuje setrvat ve slu-žebním poměru,

c) druhy nákladů, které bude voják povinen uhradit,nesplní-li svůj závazek setrvat ve služebním po-měru,

d) nejvyšší celková částka, kterou bude voják povinenuhradit,

jinak je dohoda neplatná.

(3) Do doby setrvání ve služebním poměru se ne-započítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a dobapřerušení služebního poměru podle § 11.

(4) Nesplní-li voják svůj závazek setrvat ve slu-žebním poměru pouze zčásti, povinnost uhradit ná-klady se poměrně sníží.

(5) Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-lislužební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i)nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Ministrnebo jím zmocněný služební orgán může v mimořád-ných případech na žádost vojáka částečně snížit nebozcela prominout povinnost vojáka uhradit náklady, za-nikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady,kterou lze na vojákovi požadovat, pokud nesplní do-hodu.

§ 61Ubytování nebo byt

(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které jemožné denně dojíždět do místa pravidelného výkonuslužby, zabezpečí ministerstvo vojákovi po dobu trváníslužebního poměru ubytování nebo mu může zabezpe-čit byt.

(2) O přidělení bytu vojákovi rozhoduje služebníorgán na základě jeho žádosti a na základě posouzenínaléhavosti řešení jeho bytové potřeby bytovou komisí.Bytová komise ustanovená služebním orgánem v místěslužby, složená ze zástupců útvarů a zařízení v místěslužby zpracovává jednou za 3 měsíce pořadí žadatelůo byt podle těchto hledisek:

a) služební zařazení vojáka,b) bytové podmínky vojáka a jeho rodiny,c) sociální podmínky vojáka a jeho rodiny,d) doba odloučení vojáka od rodiny,e) předpokládaná doba trvání služebního poměru,f) zdravotní stav rodiny vojáka.

(3) Ministerstvo může ponechat vojákovi byt v ná-jmu i po zániku služebního poměru vojáka nebo uza-vřít nájemní smlouvu k takovému bytu s pozůstalýmmanželem anebo s pozůstalými dětmi, jestliže voják ze-jména

a) ztratil zdravotní způsobilost následkem služeb-


16) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního bojeza osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.

ního úrazu nebo nemoci z povolání a jeho služebnípoměr zanikl podle § 18 písm. h),

b) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19odst. 1 písm. a) a b),

c) zemřel následkem služebního úrazu nebo nemociz povolání.

(4) Voják, který nebydlí ve služebním bytě v obcijeho výkonu služby nebo v obci, ze které je možnédenně dojíždět do místa pravidelného výkonu služby,má nárok na měsíční přídavek na bydlení (dále jen „pří-davek na bydlení“). Přídavek na bydlení náleží ve výšiod 0,8 do 1,7násobku minimální mzdy17) (dále jen„koeficienty“) podle obce výkonu služby a podle počtuobyvatel žijících v místě výkonu služby. Nárok na pří-davek na bydlení zaniká při zániku služebního poměrunebo po přidělení služebního bytu v obci výkonuslužby vojáka nebo v obci, ze které je možné dennídojíždění do místa pravidelného výkonu služby. Pří-davek na bydlení vojákovi nenáleží, jestliže bez váž-ných důvodů odmítne služební byt zajištěný minister-stvem; nenáleží rovněž po dobu jeho služebního zařa-zení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušeníslužebního poměru podle § 11 nebo pokud je mu mi-nisterstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidel-ného výkonu služby v zahraničí. Vojákovi, který mánárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady jakopři služební cestě ani náhrady při denním dojíždění.

(5) Vojákovi, který koná službu v obci, kdenebydlí ve služebním bytě a kde dopravní spojení ne-umožňuje denní dojíždění do místa pravidelného vý-konu služby, zabezpečí ministerstvo ubytování zaúhradu.

(6) Vojákovi, který se připravuje k výkonu službystudiem, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubyto-vání se zabezpečuje ode dne zahájení studia do dne jehoukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimovojenskou školu, které nejsou v zájmu ozbrojených sil,a v době čerpání řádné a krátké dovolené.

(7) Při služební cestě a odvelení se vojákovi po-skytuje bezplatné ubytování.

(8) Ubytování se poskytuje ve vojenských ubyto-vacích zařízeních, výjimečně jej lze zajistit v ubytovacímzařízení jiného provozovatele.

(9) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí vý-konu služby a koeficienty pro výpočet přídavku nabydlení. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stoko-

runy nahoru. Vláda upraví nařízením výši koeficientůvždy při změně minimální mzdy.

§ 62Rekreace

Ministerstvo může zabezpečovat vojákovi a jehorodině společnou rekreaci s přihlédnutím k náročnostia obtížnosti výkonu služby.

§ 63Jednorázová peněžní výpomoc

Ministr může v mimořádných případech přiznatvojákovi na jeho žádost k překonání přechodné, jímnezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nená-vratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobkuminimální mzdy17).

§ 64Rekvalifikace

Před zánikem služebního poměru lze umožnit vo-jákovi na žádost rekvalifikaci na náklady státu, trval-lislužební poměr nejméně 5 let, a to s přihlédnutím k zís-kané kvalifikaci.

§ 65Příspěvek na pohřeb vojáka a pohřební obřad

s vojenskými poctami

(1) Zemřel-li voják mimo válečný stav na územíČeské republiky, poskytne příslušný útvar na přánípozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchourakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a doprav-ného za převoz do místa pohřbu. V případě úmrtí vo-jáka v zahraničí náleží úhrada podle věty první, pouzepobýval-li voják v zahraničí ze služebních důvodů.

(2) Na přání pozůstalých vypraví útvar svým ná-kladem zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb; do ná-kladů se zahrnou i výdaje na kovovou vložku, poplatkya dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li se pohřebv místě úmrtí. Plnění podle odstavce 1 v tomto případěnenáleží.

(3) Voják, který zemřel v době trvání služebníhopoměru, může být pohřben ve vojenském stejnokrojia mohou mu být prokázány vojenské pocty. Obdobněse to týká vojáka, který byl propuštěn do zálohy, bylomu povoleno nosit stejnokroj při slavnostních příleži-tostech18) a poté zemřel.


17) § 111 odst. 3 zákoníku práce.Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

18) § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

ČÁST PÁTÁ

ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ

HLAVA I

PLATOVÉ NÁLEŽITOSTI

§ 66

Poskytování platu

(1) Vojákovi se poskytuje plat podle zvláštníchprávních předpisů. Obsahují-li tyto předpisy ustano-vení o výkonu práce, rozumí se tím výkon služby podle§ 24.

(2) Za výkon služby se pro nárok na plat považujedoba řádné dovolené, krátké dovolené, zvláštní dovo-lené, doba dočasného zproštění výkonu služby, dobadenního studia, doba studijního volna při studiu přivýkonu služby, doba preventivní nebo mimořádné re-habilitace, doba rekvalifikace, doba volna za nepřetržitývojenský výcvik a nepřetržité vojenské nasazení naúzemí České republiky a doba služebního volna z dů-vodů obecného zájmu a pro důležité osobní překážkyve službě s výjimkou dalšího služebního volna pro dů-ležité osobní překážky ve službě nebo z jiných vážnýchdůvodů.

(3) Nárok na plat nebo na náhradu platu nevznikávojákovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, po-kud je mu plat poskytován z prostředků mezinárodnínebo nadnárodní organizace nebo orgánu.

§ 67

Poskytování platu ve zvláštních případech

(1) Při dočasném zproštění výkonu služby se vo-jákovi krátí plat o 50 %. Míra krácení se snižuje o 5 %za každou vyživovanou osobu, nesmí být však nižšínež 25 %. Krácený plat nesmí být nižší než minimálnímzda stanovená zvláštním právním předpisem17).

(2) Vojákovi se plat nesnižuje

a) byl-li určen do dispozice podle § 10 odst. 2písm. a) a c) a § 10 odst. 3,

b) po dobu odvelení,

c) po dobu dočasného pověření výkonem služby v ji-ném služebním zařazení,

d) po dobu, po kterou mu nadřízený stanovil kratšítýdenní dobu služby podle § 25 odst. 3,

e) po dobu nejvýše 12 měsíců, byl-li v důsledku orga-nizačních změn jinak služebně zařazen,

f) po dobu trvání tvůrčího volna19).

(3) Pokud podezření ze závažného porušení slu-žebních povinností nebo ze spáchání trestného činunebylo vojákovi prokázáno a dočasné zproštění vý-konu služby bylo zrušeno, náleží vojákovi rozdíl,o který byl plat zkrácen.

(4) Voják zařazený do zvláštní dispozice má ná-rok na plat podle činnosti jím vykonávané v této dis-pozici.

§ 68

Náhrada platu

(1) Voják má za nevyčerpanou dovolenou nebo zajejí poměrnou část nárok na náhradu ve výši platu,který odpovídá době nevyčerpané řádné dovolené, po-kud řádnou dovolenou nebo její poměrnou část nemohlvyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku.Náhrada podle věty první se stanoví z platu, který byvojákovi náležel v posledním měsíci, kdy mohl tutodovolenou čerpat.

(2) Voják je povinen vrátit plat vyplacený za dobuřádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nároknebo na niž mu nárok nevznikl.

(3) Vojákovi se poskytuje náhrada ve výši platu

a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti keslužbě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou prvních3 dnů výkonu služby, za které se náhrada ve výšiplatu neposkytuje; dočasnou neschopností keslužbě pro nemoc nebo úraz se pro účely tohotozákona rozumí dočasná pracovní neschopnostuznaná podle předpisů o nemocenském pojiště-ní19a),

b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschop-nosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které vojákutrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s nímnebo pro výkon služby, nebo

c) po dobu, po kterou voják nemůže konat službupro karanténu nařízenou podle zvláštních právníchpředpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízenaizolace, s výjimkou prvních 3 dnů výkonu služby,za které se poskytuje náhrada ve výši 25 % platu.


19) § 76 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).19a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.19b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Nárok na náhradu platu nemá voják, který siúmyslně přivodil dočasnou neschopnost ke službě. Ná-hrada platu ve výši 50 % náleží vojákovi, jestliže sipřivodil dočasnou neschopnost ke službě

a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumívzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo víceosob,

b) jako bezprostřední následek své opilosti nebozneužití omamných prostředků nebo psychotrop-ních látek, nebo

c) při spáchání úmyslného trestného činu neboúmyslně zaviněného přestupku.

(5) Porušil-li voják v období trvání nároku na ná-hradu platu při neschopnosti ke službě režim dočasněpráce neschopného pojištěnce, může mu být se zřete-lem na závažnost porušení náhrada platu snížena neboodňata. Pokud již byla vyplacena, považují se vypla-cené částky za přeplatek, který je voják povinen uhraditplátci náhrady platu.

(6) Při dočasném zproštění výkonu služby podobu uvedenou v odstavci 3 náleží vojákovi náhradaplatu, která se krátí obdobně jako v § 67 odst. 1.

HLAVA II

NÁBOROVÝ PŘÍSPĚVEK

§ 69

(1) Vojákovi lze při povolání do služebního po-měru přiznat náborový příspěvek, absolvoval-li jinénež vojenské nebo policejní střední a vysoké školynebo splnil-li povinnost k náhradě nákladů za studiumvojenských nebo policejních škol, které absolvoval.Náborový příspěvek lze poskytnout ve výši od30 000 do 130 000 Kč podle dosaženého vzdělánía doby trvání služebního poměru.

(2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, po-kud se zaváže vrátit vyplacený náborový příspěveknebo jeho poměrnou část, zanikne-li jeho služební po-měr před uplynutím stanovené doby trvání služebníhopoměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1písm. f) až l).

(3) V případě, že voják vrátil náborový příspěveknebo jeho poměrnou část, lze mu při opětovném povo-lání do služebního poměru poskytnout náborový pří-spěvek až do výše vráceného náborového příspěvku

nebo jeho poměrné části. Získal-li voják před opětov-ným povoláním do služebního poměru vysokoškolskévzdělání, lze mu poskytnout náborový příspěvek vevýši stanovené pro náborový příspěvek za vysokoškol-ské vzdělání.

(4) O poskytnutí náborového příspěvku rozho-duje služební orgán, který je oprávněný rozhodovato povolání do služebního poměru.

(5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojá-kovi vyplácí 20 % po 6 měsících trvání služebního po-měru, nejdříve však po uplynutí zkušební doby, 30 %po 12 měsících trvání služebního poměru a 50 % po24 měsících trvání služebního poměru.

§ 70

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši náborovéhopříspěvku podle dosaženého vzdělání a stanovené dobytrvání služebního poměru.

HLAVA III

CESTOVNÍ A JINÉ NÁHRADY

§ 71Vymezení pojmů

(1) Služební cestou se rozumí doba od nástupuvojáka na cestu k plnění služebních úkolů do jinéhomísta, než je jeho stanovené místo výkonu služby,včetně doby plnění úkolů v místě, které je cílem slu-žební cesty, do návratu vojáka z cesty.

(2) Zahraniční služební cestou se pro účely tohotozákona rozumí doba služební cesty podle odstavce 1z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do Českérepubliky a doba služební cesty v zahraničí.

(3) Stanoveným místem výkonu služby se rozumívšechny prostory, objekty a zařízení, v nichž vojáktrvale vykonává službu20).

(4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumíobec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu21).

(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákonapovažují, mají-li trvalý pobyt na území státu a žijí-lis vojákem v domácnosti22), jeho manželka (manžel)nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastníděti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounsképéče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za


20) § 2 zákona č. 219/1999 Sb.21) § 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.22) § 115 občanského zákoníku.

nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštnímprávním předpisem22a). K družce (druhovi) se jakok osobě posuzované podle věty první přihlíží, jenžije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojákak trvalému pobytu22b).

(6) Obcí výkonu služby se rozumí území obce22c),na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenskýútvar nebo vojenské zařízení anebo vojenský zá-chranný útvar, v němž je voják služebně zařazen.

(7) Jízdními výdaji se rozumí výdaje za místníhromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a zapoužití lůžkového nebo lehátkového vozu a za použitívlaku vyšší kvality.

§ 72

Náhrady při služebních cestách a odvelení

(1) Při služební cestě vojákovi náleží

a) stravné,

b) náhrada prokázaných jízdních výdajů,

c) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,

d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů,

e) náhrada jízdních výdajů za cesty do místa trvaléhopobytu vojáka nebo do jiné obce pobytu jeho ro-diny předem dohodnutého mezi nadřízeným a vo-jákem a zpět, je-li to hospodárnější a trvá-li slu-žební cesta více než 7 po sobě následujících kalen-dářních dnů, a to jednou týdně.

(2) Náhrady při služební cestě náležejí i při od-velení; při odvelení do zahraničí náležejí jako při za-hraniční služební cestě.

(3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvý-šení nebo rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčníhostudia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačníhokurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné náležíza dny účasti na studijních soustředěních nebo konzul-tacích a za dny konání zkoušek v jiné obci, než je jehostanovené místo výkonu služby nebo místo trvaléhopobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží ná-hrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e),jen je-li vojákovi poskytnuto studijní volno.

§ 73Stravné

(1) Za každý den služební cesty náleží vojákovistravné ve výši stanovené zvláštním právním předpi-sem23). Ministerstvo stanoví vyhláškou výši stravnéhov rámci rozpětí stanoveného zvláštním právním před-pisem23).

(2) Je-li vojákovi vyslanému na služební cestu,která trvá méně než 5 hodin, znemožněno ze služeb-ních důvodů stravovat se obvyklým způsobem, můžese mu poskytnout stravné až do výše nejnižší částkystravného uvedené ve zvláštním právním předpisu23).

(3) Stravné nenáleží vojákovi, kterému je na slu-žební cestě zabezpečeno bezplatné stravování. Bylo-libezplatné stravování zabezpečeno částečně, stravné seúměrně krátí, a to při poskytnutí snídaně o 20 %, obědao 40 % a večeře o 40 %.

(4) Vojákovi vyslanému na služební cestu do místajeho trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytujeho rodiny na dobu delší než jeden kalendářní dennáleží stravné pouze za dobu výkonu služby.

§ 74Náhrada prokázaných jízdních výdajů

(1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajů zacestu mezi místem, které mu bylo stanoveno jako místonástupu služební cesty, a místem, do něhož byl vyslánk plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení slu-žební cesty.

(2) Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhožbyl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajů zacesty vykonané do místa, v němž se ubytoval, a zpět.

(3) Při jízdě vlakem nad vzdálenost 50 km jednímsměrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, přivzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradíjízdní výdaje za první vozovou třídu a při jízdě auto-busem jízdní výdaje včetně místenky.

(4) Náhrada jízdného za použití lůžkového nebolehátkového vozu první nebo druhé třídy náleží vojá-kovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň 4 hodinyv době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bez-prostředně následoval výkon služby.


22a) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.22b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve

znění zákona č. 2/2002 Sb.22c) § 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb.23) § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Při služební cestě, kdy vojákovi náleží náhradajízdních výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se posky-tuje náhrada jízdních výdajů ve výši prokázaných jízd-ních výdajů za druhou vozovou třídu osobního vlakunebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality nebonáhrada za použití autobusu včetně místenky náleží přivzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále ná-leží jízdní výdaje za místní hromadnou dopravu připřestupu z jednoho hromadného dopravního pro-středku dálkové přepravy na jiný. Použije-li voják popředchozím souhlasu nadřízeného k cestě do místasvého trvalého pobytu nebo do jiné obce pobytu jehorodiny, na kterém se předem s nadřízeným dohodl,a zpět jiné než služební silniční motorové vozidlo, ná-leží mu náhrada ve výši jízdních výdajů, které by munáležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové pře-pravy.

§ 75Náhrada prokázaných výdajů za ubytování

Při služební cestě náleží vojákovi náhrada výdajův prokázané výši za ubytování,

a) nebylo-li mu ve vojenských ubytovacích zaříze-ních poskytnuto bezplatné ubytování, nebo

b) nepoužil-li při cestě v noci lůžkový nebo lehát-kový vůz a byl-li nucen se v téže noci ubytovatz důvodu časného příjezdu nebo pozdního od-jezdu.

§ 76Náhrady za používání silničních motorových vozidel

při služebních cestách

(1) Použije-li voják při služební cestě se souhla-sem nadřízeného jiné než služební silniční motorovévozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základnínáhrady ve výši podle zvláštních právních předpisů24)a náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

(2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vo-jákovi podle cen pohonných hmot prokázaných dokla-dem, který se datem shoduje s datem služební cesty.Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty, vypočte sevýše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stano-vené zvláštním právním předpisem24a). Spotřeba po-honné hmoty se vypočte aritmetickým průměremz údajů uvedených v technickém průkazu vozidla. Po-kud technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje,náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty,

jen prokáže-li spotřebu pohonných hmot technickýmprůkazem vozidla shodného typu se shodným obje-mem válců.

(3) Voják je povinen prokázat technickým průka-zem silničního motorového vozidla, které má být pou-žito při služební cestě, o jaký druh vozidla se jednáa jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce.

(4) Nadřízený může s vojákem předem dohod-nout též poskytování náhrady za použití jiného nežslužebního silničního motorového vozidla ve výši od-povídající ceně jízdenky hromadného dopravního pro-středku dálkové přepravy s výjimkou letenky.

§ 77

Náhrady při povolání do služebního poměrua při přeložení

(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdníchvýdajů z místa trvalého pobytu, popřípadě z dosavad-ního místa výkonu služby do místa přeložení.

(2) Vojákovi náleží k náhradě zvýšených život-ních nákladů náhrady jako při služební cestě po dobu,kdy v důležitém zájmu služby po přeložení musí žítodloučeně od své rodiny. Je-li voják služebně zařazenjako čekatel, náhrady jako při služební cestě mu nená-ležejí.

(3) Denní částka náhrady jako při služební cestěnáleží ve výši podle § 73.

(4) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu dů-ležitého zájmu služby denně dojíždí z obce výkonuslužby do místa trvalého pobytu, náhrada prokázanýchjízdních výdajů, popřípadě náhrada za použití jinéhonež služebního silničního motorového vozidla za cestyz místa trvalého pobytu do obce výkonu služby a zpět,nejvýše však 75 % z denní částky náhrad jako při slu-žební cestě.

(5) Vojákovi náleží po dobu, kdy z důvodu dů-ležitého zájmu služby denně dojíždí z pravidelnéhomísta výkonu služby do místa trvalého pobytu rodiny,náhrada při denním dojíždění, trvá-li jeho nepřítom-nost v místě trvalého pobytu rodiny z důvodu zaměst-nání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu. Denníčástka náhrady náleží ve výši 25 % z denní částky ná-hrady jako při služební cestě. Je-li voják služebně za-řazen jako čekatel, náhrada při denním dojíždění munenáleží.


24) Zákon č. 119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.24a) Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb

základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.

(6) Náhrada jako při služební cestě nebo náhradapři denním dojíždění vojákovi nenáleží, je-li mu po-skytnuto bezplatné stravování. Poskytuje-li se vojákovičástečné bezplatné stravování, náhrady jako při slu-žební cestě se úměrně krátí a náhrada při denním do-jíždění nenáleží.

(7) Vojákovi, který po přeložení vykonává službumimo místo svého trvalého pobytu a nemůže dennědojíždět, náleží náhrada jízdních výdajů za cesty z místatrvalého pobytu do místa přeložení a zpět ve výši jízd-ného hromadnými dopravními prostředky dálkové pře-pravy. Náhrada jízdních výdajů náleží nejvýše pětkrátměsíčně vojákovi, který žije v domácnosti alespoň s jed-ním příslušníkem rodiny, a jednou měsíčně ostatnímvojákům. Vykoná-li voják z místa trvalého pobytu ces-tu do místa ubytování namísto cesty do místa přeložení,lze mu poskytnout náhradu prokázaných jízdních vý-dajů, a to až do výše jízdného za cestu z místa trvaléhopobytu do místa přeložení. Obdobně se postupuje, po-kud ve stejném kalendářním dni náleží vojákovi ná-hrada prokázaných jízdních výdajů z místa trvaléhopobytu do místa ubytování a současně náhrada jízdníchvýdajů z místa přeložení do místa ubytování. Totéžplatí při cestě z místa ubytování do místa trvalého po-bytu. Náhrada se poskytuje podle § 74 odst. 5.

(8) Vojákovi, který po přeložení vykonává službumimo místo svého trvalého pobytu a ministerstvo munemůže zabezpečit v místě přeložení ubytování, náležínáhrada jízdních výdajů z místa ubytování do místapřeložení a zpět.

(9) Náhrady podle odstavců 2 až 8 vojákovi ne-náležejí ode dne následujícího po dni, kdy

a) se přestěhoval do obce výkonu služby,

b) mu vznikl nárok na přídavek na bydlení, nebo

c) začal vykonávat službu v místě, které mu bylourčeno jako pravidelné místo výkonu služby v za-hraničí.

(10) Pro účely náhrad podle předchozích odstavcůse obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do slu-žebního poměru.

(11) Při souběhu nároku na náhrady jako při slu-žební cestě a nároku na stravné při služební cestě nebopři souběhu nároku na náhrady při denním dojížděnía nároku na stravné při služební cestě anebo při sou-běhu nároku na náhrady jako při služební cestě a ná-roku na náhrady při denním dojíždění má voják nárokna náhradu, která je vyšší.

§ 78Příspěvek při přestěhování

Při přestěhování v důležitém zájmu služby má vo-ják nárok na příspěvek při přestěhování, který náleží domaximální výše šestinásobku minimální mzdy17). Mi-nisterstvo stanoví vyhláškou rozsah výše příspěvku připřestěhování.

Náhrady při zahraničních služebních cestách§ 79

(1) Při zahraniční služební cestě náleží vojákovináhrady podle § 72 odst. 1 písm. b) až d).

(2) Vojákovi s pravidelným místem výkonuslužby v zahraničí náleží za dny cesty z České repu-bliky do pravidelného místa výkonu služby v zahraničía zpět a při služebních cestách v zahraničí náhrady jakopři zahraničních služebních cestách. Pokud s vojákemse souhlasem nadřízeného cestuje jeho rodinný přísluš-ník, lze vojákovi poskytnout též náhrady prokázanýchjízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů,které vznikly tomuto rodinnému příslušníkovi. Vojá-kovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničínenáleží stravné za dobu služební cesty na území Českérepubliky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místovýkonu služby.

(3) Voják s pravidelným místem výkonu službyv zahraničí má nárok na stejné náhrady jako zaměst-nanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravi-delným pracovištěm v zahraničí, které jsou stanovenézvláštním právním předpisem25).

§ 80

Při zahraniční služební cestě lze dohodnout s vojá-kem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny,jejich rozsah a výši.

§ 81

(1) Při zahraniční služební cestě přísluší vojákovistravné v cizí měně; na žádost vojáka může být vypla-ceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volněsměnitelné měně s tím, že se pro přepočet použijesměnný kurs devizového trhu vyhlašovaný Českou ná-rodní bankou.

(2) Výši základních sazeb stravného v cizí měněstanoví zvláštní právní předpis24).

(3) Trvá-li zahraniční služební cesta v kalendářním


25) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkovýchorganizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí.

dni 12 a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně vevýši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výšezákladní sazby stravného v cizí měně a počtu celýchhodin zahraniční služební cesty strávených mimoúzemí České republiky. Za dobu zahraniční služebnícesty strávenou mimo území České republiky, kterátrvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží.

(4) Při poskytnutí bezplatného stravování stravnénenáleží. Při poskytnutí částečného bezplatného stra-vování se stravné podle odstavce 1 úměrně krátí stej-ným způsobem jako podle § 73.

§ 82

Při zahraniční služební cestě lze poskytnout vedlestravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravnéhostanoveného podle § 81 odst. 1 a 2.

§ 83

Za použití jiného než služebního silničního moto-rového vozidla při zahraniční služební cestě náleží vo-jákovi z povolání základní náhrada podle § 76 odst. 1a náhrada výdajů za pohonné hmoty podle § 76 odst. 2a 3. Náhrada za pohonné hmoty v cizí měně náleží zakilometry ujeté v zahraničí nad 350 km.

§ 84

(1) Při zahraniční služební cestě náleží za dobuslužební cesty na územíČeské republiky stravné v českéměně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 73.

(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou do-bou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizíměně doba přechodu české státní hranice a při letecképřepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

Společná ustanovení k cestovním a jiným náhradám§ 85

Kde tento zákon požaduje při služební cestě pro-kázání výdajů, a voják je neprokáže, může mu nadří-zený poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihléd-nutím k podmínkám cesty s výjimkou náhrady výdajůza pohonné hmoty stanovené zvláštním právním před-pisem24).

§ 86

(1) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na ná-hrady při služební cestě, musí mu být tato záloha dovýše předpokládané náhrady poskytnuta.

(2) Při zahraniční služební cestě musí být vojákovizáloha poskytnuta v cizí měně v rozsahu a ve výši podlepředpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pra-

covní cesty. Zálohu v cizí měně lze vojákovi poskyt-nout též zapůjčením služební platební karty.

(3) Voják je povinen do 10 pracovních dnů po dniukončení služební cesty předložit nadřízenému, kterýho na služební cestu vyslal, písemné doklady potřebnék vyúčtování služební cesty a též vrátit nevyúčtovanouzálohu.

(4) Vyúčtování služební cesty vojáka a uspokojeníjeho nároků musí být provedeno do 14 pracovních dnůode dne předložení písemných dokladů.

§ 87

Pokud čas strávený na služební cestě jinak nežplněním služebních úkolů spadá do doby služby vo-jáka, považuje se za dobu zameškanou pro překážkyve službě. Za tuto dobu se plat vojákovi nekrátí.

§ 87a

Nárok na cestovní a jiné náhrady nevzniká vojá-kovi vyslanému k výkonu služby v zahraničí, pokudmu jsou poskytovány z prostředků mezinárodní nebonadnárodní organizace nebo orgánu.

§ 88

Výše částek, výše náhrady při denním dojížděnía sazeb stravného se zaokrouhlují na celé koruny dovýše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně smě-rem nahoru.

§ 88a

Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lzepaušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází slu-žební orgán z průměrných podmínek rozhodných proposkytování náhrad vojákovi nebo skupině vojáků. Po-kud se změní podmínky, za nichž byla paušální částkastanovena, je služební orgán povinen tuto částku pře-zkoumat a upravit.

§ 89

Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup připřiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání doslužebního poměru a při přeložení.

HLAVA IV

PROVIANTNÍ, VÝSTROJNÍ A PŘEPRAVNÍNÁLEŽITOSTI

§ 90Proviantní náležitosti

(1) Voják má při nepřetržité službě, která trvá ale-


spoň 24 hodin, nebo při výkonu zvláštních profesía činností nárok na poskytnutí bezplatného stravování.Nelze-li poskytnout bezplatné stravování, má voják ná-rok na náhradu v penězích.

(2) Pokud se při služební cestě poskytuje vojákovimísto bezplatného stravování náhrada v penězích, mávoják nárok pouze na stravné nebo na náhradu v peně-zích, a to podle toho, co je pro něho výhodnější.

§ 91

Výstrojní náležitosti

(1) Voják má nárok na výstrojní náležitosti.

(2) Výstrojními náležitostmi se rozumí vojenskávýstroj a služby, které se bezplatně poskytují k zabez-pečení povinnosti vojáka v době výkonu služby nositvojenský stejnokroj. Nelze-li poskytnout výstrojní ná-ležitosti podle věty první, má voják nárok na náhraduv penězích.

(3) Voják nemá nárok na výstrojní náležitosti podobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b), d)až i).

(4) Neprokáže-li se podezření ze závažného poru-šení služebních povinností nebo ze spáchání trestnéhočinu podle § 9 nebo pominou-li důvody vazby podle§ 10 odst. 2 písm. i), poskytují se výstrojní náležitostiza tuto dobu zpětně. Na zpětné poskytnutí výstrojníchnáležitostí podle § 10 odst. 2 písm. h) má voják nárok,pokud po ukončení dispozice pokračuje jeho služebnízařazení.

(5) Nárok na výstrojní náležitosti podle od-stavce 1 zaniká, je-li vojákovi služební poměr přerušenpodle § 11.

§ 92

Přepravní náležitosti

(1) Ministerstvo poskytuje vojákovi bezplatněpřepravu při cestě na preventivní nebo mimořádnourehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v dů-ležitém zájmu služby, a to i pro příslušníky domác-nosti22), kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhováníbytového zařízení, jednou v kalendářním roce při cestěna řádnou dovolenou a při společné rekreaci nebo re-kreačním pobytu i jeho manželce a nezaopatřeným dě-tem. Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a),h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h)a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa

trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na územíČeské republiky.

(2) Nelze-li poskytnout bezplatnou přepravu, mávoják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajův penězích. Použije-li voják po předchozím souhlasunadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služebnísilniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výšijízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlakunebo autobusu dálkové přepravy.

§ 93

Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zabezpe-čování bezplatného stravování, výstrojních a přeprav-ních náležitostí.

HLAVA V

ZDRAVOTNÍ PÉČE, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

§ 94

Zdravotní péče

(1) Zdravotní péči vojáků organizuje, řídí a kon-troluje ve své působnosti ministerstvo. V zájmu ochra-ny zdraví osob a vojenských kolektivů může minister-stvo nařizovat mimořádné preventivní prohlídkya protiepidemická opatření, včetně očkování, diagnos-tických zkoušek a léčení přenosných nebo jinak spole-čensky závažných onemocnění, izolace a karanténníchopatření.

(2) Zdravotní péče je poskytována vojákům zpra-vidla ve zdravotnických zařízeních zřízených minister-stvem (dále jen „vojenská zdravotnická zařízení“), a ne-jsou-li zřízena, v jiných zdravotnických zařízeních nazákladě smlouvy o poskytování zdravotní péče vojá-kům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenouzvláštním právním předpisem26). Ambulantní neboústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení, kteréurčil lékař, který poskytl zdravotní péči podle větyprvní. Ošetřujícího lékaře lze volit jen ze zdravotnic-kého zařízení uvedeného ve větě první nebo druhé; tose nevztahuje na případy poskytnutí neodkladné lékař-ské péče, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení, a na volbuženského lékaře.

(3) Poskytování zdravotní péče ve vojenskýchzdravotnických zařízeních stanoví ministerstvo v do-hodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.


26) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění zákona č. 225/1999 Sb.

§ 95Zdravotní pojištění

Voják je pojištěn u zdravotní pojišťovny podlezvláštního právního předpisu26).

§ 96Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění vojáků upravuje zvláštníprávní předpis19a).

§ 97Preventivní rehabilitace

(1) Voják má nárok na poskytnutí preventivní re-habilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářnímroce k upevnění zdravotního stavu, trval-li jeho slu-žební poměr alespoň 10 let, nebo po dosažení věku35 let anebo v závislosti na služebním zařazení, kterémusí trvat alespoň jeden rok.

(2) Na základě doporučení ošetřujícího lékaře mávoják nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace for-mou lázeňského léčení spojeného s částí řádné dovolenéi před dosažením věku stanoveného v odstavci 1. Trvá--li preventivní rehabilitace formou lázeňského léčenídéle než 14 kalendářních dnů, má voják nárok na udě-lení navazující části řádné dovolené nebo udělení do-volené bez nároku na peněžní náležitosti, pokud jižřádnou dovolenou v kalendářním roce vyčerpal.

(3) Při souběhu nároku na preventivní rehabilitacia nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářnímroce poskytne se vojákovi pouze preventivní rehabili-tace.

(4) Náklady spojené s preventivní rehabilitacíhradí ministerstvo.

(5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí,se preventivní rehabilitace neposkytuje.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou okruh služeb-ních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace.

§ 97aMimořádná rehabilitace

(1) Vojákovi, který konal službu v zahraniční ope-raci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskyt-nuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářníchdnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu.

(2) Mimořádná rehabilitace se poskytuje na žádostvojáka tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 kalen-dářních dnů ode dne návratu ze zahraniční operace.

(3) Při souběhu mimořádné rehabilitace a nárokuna preventivní rehabilitaci v témže kalendářním roce se

poskytne vojákovi pouze preventivní rehabilitace. Přisouběhu mimořádné rehabilitace a nároku na zvláštnídovolenou v témže kalendářním roce se poskytne vo-jákovi pouze mimořádná rehabilitace.

(4) Mimořádnou rehabilitaci organizuje a nákladys ní spojené hradí ministerstvo.

ČÁST ŠESTÁ

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍPŘI VÝKONU SLUŽBY

§ 98Povinnosti nadřízených

(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků přivýkonu služby zajišťují služební orgány. Služebníorgány jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranuzdraví vojáků při výkonu služby s ohledem na rizikaspojená s možným ohrožením jejich života a zdraví(dále jen „rizika“) a přijímat opatření k prevenci rizik;tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby,které se s jejich vědomím zdržují v prostorech, za kteréodpovídají.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření,která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdravívojáků při výkonu služby, a opatření, jejichž cílem jepředcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovatjejich působení. Služební orgány jsou povinny rizikavyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím úče-lem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnosta ochranu zdraví vojáků při výkonu služby.

(3) Při přijímání a provádění technických, techno-logických, organizačních a jiných opatření k prevencirizik vycházejí služební orgány ze všeobecných pre-ventivních zásad, kterými jsou

a) omezování vzniku rizik,b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,c) přizpůsobování podmínek výkonu služby potře-

bám vojáků s cílem omezit působení negativníchvlivů výkonu služby na jejich zdraví,

d) plánování při provádění prevence rizik.

(4) Služební orgány jsou dále povinnya) zajistit vojákům školení o právních předpisech a in-

terních normativních aktech k zajištění bezpeč-nosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu služby,pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovata kontrolovat jejich dodržování,

b) zajistit vojákům podle potřeb vykonávané službyve vhodných intervalech dostatečné a přiměřenéinformace a interní normativní akty o bezpečnosti


a ochraně zdraví vojáků při výkonu služby; tě-hotné vojákyně, vojákyně do konce devátého mě-síce po porodu a vojákyně, které kojí, informovato rizicích spojených s výkonem služby a o opatře-ních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví,

c) vést evidenci o školeních, informacích a interníchnormativních aktech k bezpečnosti a ochranězdraví vojáků při výkonu služby,

d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc,

e) nepřipustit, aby voják vykonával službu, jejíž vý-kon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti,

f) zajistit dodržování zákazu kouření stanovenéhozvláštními právními předpisy27a),

g) přizpůsobovat těhotným a kojícím vojákyním pro-story pro jejich odpočinek,

h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné doku-mentace o služebních, popřípadě pracovních úra-zech a nemocech z povolání,

i) poskytovat vojákům osobní ochranné prostředky,jestliže to vyžaduje výkon služby, udržovat jev použivatelném stavu a provádět kontrolu jejichpoužívání,

j) poskytovat vojákům mycí, čisticí a dezinfekčníprostředky, jestliže to vyžaduje výkon služby.

(5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranuzdraví vojáků při výkonu služby hradí ministerstvo.

§ 99

Povinnosti vojáka

Voják je zejména povinen

a) používat při výkonu služby předepsaná ochrannázařízení a prostředky,

b) účastnit se školení a výcviku, které se konají v záj-mu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví přivýkonu služby, a podrobit se zkouškám ze zna-lostí předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví přivýkonu služby a preventivním lékařským prohlíd-kám, stanoveným zvláštním právním předpisem28),a vyšetřením na alkoholické nápoje a jiné návy-kové látky,

c) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady,které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví přivýkonu služby.

§ 100Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou

zdraví při výkonu služby

Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranouzdraví při výkonu služby provádí ministerstvo.

ČÁST SEDMÁ

NÁHRADA ŠKODY

HLAVA I

ODPOVĚDNOST VOJÁKA ZA ŠKODUZPŮSOBENOU STÁTU

Obecná odpovědnost§ 101

(1) Voják odpovídá státu za škodu, kterou muzpůsobil zaviněným porušením svých povinností připlnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Byla-li škoda způsobena také porušením po-vinností ze strany státu, odpovědnost vojáka se po-měrně omezí.

(3) Zavinění vojáka prokazuje nadřízený, s výjim-kou případů uvedených v § 104 a 106.

§ 102

Voják neodpovídá za škodu,a) která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,b) kterou způsobil při odvracení nebezpečí, které

hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hro-zila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevy-volal a počínal si přitom způsobem přiměřenýmokolnostem,

c) kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavi-nění nebyl schopen ovládnout své jednání neboposoudit jeho následky.

§ 103Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení

škody

Na vojákovi, který vědomě nezakročil proti hro-zící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může nadří-zený požadovat, aby se podílel na náhradě škody, kterábyla způsobena státu, a to v rozsahu přiměřeném okol-nostem případu, nelze-li škodu nahradit jinak. Přitom


27a) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.28) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek.

se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povin-nosti, k výši a povaze škody.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách,které je voják povinen vyúčtovat

§ 104

(1) Ministr může stanovit služební zařazení, projejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotnéodpovědnosti.

(2) Převzal-li voják na základě dohody o hmotnéodpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúč-tování, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě semůže s vojákem současně ujednat, že bude-li vykonávatslužbu s více vojáky, kteří uzavřeli dohodu o hmotnéodpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně.

(3) Dohoda o hmotné odpovědnosti se musí uza-vřít písemně, jinak je neplatná.

(4) Voják se zprostí odpovědnosti zcela, popří-padě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebozčásti bez jeho zavinění.

§ 105

(1) Voják, který uzavřel dohodu o hmotné odpo-vědnosti, může od ní odstoupit při změně služebníhozařazení, nebo pokud nadřízený v přiměřené době, nej-déle však v době do jednoho měsíce od obdržení jehopísemného upozornění, neodstraní nebo nezabezpečíodstranění závady při výkonu služby, která brání řád-nému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při spo-lečné hmotné odpovědnosti může voják od dohody od-stoupit, je-li na pracoviště služebně zařazen jiný vojáknebo jiný nadřízený. Odstoupení od dohody o hmotnéodpovědnosti musí být písemné.

(2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnemzániku služebního poměru nebo dnem doručení od-stoupení od této dohody.

§ 106

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Voják odpovídá za ztrátu vojenského materiálu29)a jiných předmětů, které mu byly svěřeny proti písem-nému potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, pro-káže-li, že ztrátu nezavinil.

Rozsah náhrady škody

§ 107

(1) Voják, který odpovídá za škodu, je povinennahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže jineodčiní uvedením do předchozího stavu.

(2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalostia při nesplnění povinnosti k odvrácení škody nesmípřesáhnout u jednotlivého vojáka čtyřapůlnásobek jehoprůměrného platu30). Toto omezení neplatí, byla-liškoda způsobena

a) na svěřených hodnotách, které je voják povinenvyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,

b) po požití alkoholických nápojů nebo po vědomémužití jiných návykových látek31).

(3) Odpovídá-li za škodu několik vojáků, je každýz nich povinen hradit poměrnou část škody podle mírysvého zavinění, pokud však někteří nebo některý z nichzpůsobil škodu úmyslně, odpovídají za celou škodu.

(4) Způsobil-li škodu také stát, je voják povinenhradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

§ 108

(1) Při společné odpovědnosti za schodek se jed-notlivým vojákům určí podíl náhrady podle poměrujejich dosažených hrubých platů, přičemž plat nadříze-ného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši.

(2) Podíl náhrady škody stanovený podle od-stavce 1 nesmí u jednotlivých vojáků s výjimkou nad-řízeného a jeho zástupce přesáhnout částku, která serovná jejich průměrnému platu30) před vznikem škody.Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, jepovinen uhradit zbytek nadřízený a jeho zástupce po-dle poměru svých hrubých platů.

(3) Zavinil-li některý ze společně odpovědnýchvojáků schodek nebo jeho část, hradí schodek tentovoják podle míry svého zavinění. Zbývající částschodku hradí odpovědní vojáci všichni společně podí-ly určenými podle odstavců 1 a 2.

§ 109

Při určování výše škody na věci se vychází z jejíceny v době poškození nebo ztráty.


29) § 2 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb.30) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.31) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

§ 110

(1) Výši náhrady škody způsobené z nedbalostilze určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípaděnež je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíč-ního platu. Jde-li o škodu způsobenou po požití alko-holických nápojů nebo po vědomém užití jiných ná-vykových látek31) nebo o škodu na svěřených hodno-tách, které je voják povinen vyúčtovat, anebo škoduzpůsobenou ztrátou svěřených předmětů, může ná-hradu škody nižší částkou určit pouze odvolací orgán,nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem, soud.

(2) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při do-pravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případechod vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-lik dopravní nehodě za ztížených podmínek, jde-lio první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenouv důsledku jeho malé zkušenosti anebo došlo-li při do-pravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.

(3) Při určování výše náhrady škody podle od-stavce 1 se přihlíží zejména k plnění služebních povin-ností ze strany vojáka, ke společenskému významuškody, k výši a povaze škody a k tomu, jak k ní došlo.

(4) Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způ-sobena úmyslně.

§ 111

(1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán,pokud nedojde k dohodě o její náhradě. Dohoda o ná-hradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je ne-platná.

(2) Byla-li škoda způsobena trestným činem, roz-hodne služební orgán o povinnosti vojáka uhraditškodu jen tehdy, jestliže o ní nerozhodl soud.

(3) Jestliže voják uhradil alespoň dvě třetinyurčené náhrady škody a dosahuje-li mimořádnýchkladných výsledků při výkonu služby, lze upustit odvymáhání zbylé částky náhrady škody. Toto neplatí přiškodě, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alko-holických nápojů nebo po vědomém užití jiných ná-vykových látek31), na svěřených hodnotách, které jepovinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.

HLAVA IIODPOVĚDNOST STÁTU ZA ŠKODU

ZPŮSOBENOU VOJÁKOVI

§ 112Obecná odpovědnost

Za škodu způsobenou vojákovi při výkonu

služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkonslužby porušením právní povinnosti odpovídá stát.

§ 113Odpovědnost za škodu na odložených věcech

(1) Stát odpovídá za škodu na věcech, které vojákodložil při výkonu služby nebo v přímé souvislostis ním na určeném nebo obvyklém místě.

(2) Za věci, které voják obvykle do služby nenosía které nadřízený nepřevzal do zvláštní úschovy, od-povídá stát jen do výše dvojnásobku minimální mzdy,kterou stanovuje zvláštní právní předpis17). Jestližeškoda na těchto věcech byla způsobena jiným vojákemnebo jestliže nadřízený tyto věci převzal do úschovy,hradí se škoda bez omezení.

(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže jejívznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného od-kladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodědověděl.

§ 114Odpovědnost za škodu na věci

Za škodu vzniklou na věci vojáka při výkonuslužby nebo v přímé souvislosti s ním anebo při od-vracení nebezpečí, které hrozí životu nebo zdraví, neboškody, které hrozí majetku, odpovídá stát.

§ 115Odpovědnost za škodu při služebních úrazech

a nemocech z povolání

(1) Za škodu na zdraví, kterou voják utrpěl přivýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro vý-kon služby, (dále jen „služební úraz“) odpovídá stát.

(2) Za škodu způsobenou vojákovi nemocí z po-volání odpovídá stát. To platí i tehdy, jestliže občan bylpřed zjištěním nemoci z povolání vojákem a ve služeb-ním zařazení vykonával službu, při níž může vzniknoutnemoc z povolání, kterou byl postižen. Jako nemocz povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla předjejím zařazením do seznamu nemocí z povolání32), a tood jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 letpřed jejím zařazením do seznamu.

§ 116Náhrady škody na zdraví

Vojákovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhožbyla zjištěna nemoc z povolání, je stát povinen v roz-sahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout


32) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

a) náhradu za ztrátu na platu po dobu neschopnostivýkonu služby,

b) náhradu za ztrátu na platu po skončení neschop-nosti výkonu služby,

c) náhradu za bolest,d) náhradu za ztížení společenského uplatnění,e) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s lé-čením,

f) jednorázové mimořádné odškodnění,g) náhradu za věcnou škodu.

§ 117Náhrada za ztrátu na platu po dobu

neschopnosti výkonu služby

(1) Náhrada za ztrátu na platu po dobu neschop-nosti výkonu služby vojáka činí rozdíl mezi průměr-ným platem30) vojáka před vznikem škody způsobenéslužebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhradouve výši platu podle § 68 odst. 3 nebo plnou výší nemo-cenského.

(2) Náhrada podle odstavce 1 náleží i při další ne-schopnosti výkonu služby z důvodu téhož služebníhoúrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z prů-měrného platu30) vojáka před vznikem této další škody.Jestliže vojákovi před vznikem této další škody náleželanáhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnostivýkonu služby, poskytne se mu náhrada podle od-stavce 1 do výše částky, do které by mu náležela ná-hrada podle § 118, kdyby nebyl neschopen výkonuslužby; přitom se za plat po pracovním úrazu nebopo zjištění nemoci z povolání považuje náhrada ve výšiplatu podle § 68 odst. 3 nebo nemocenské.

§ 118Náhrada za ztrátu na platu po skončení

neschopnosti výkonu služby

(1) Náhrada za ztrátu na platu po skončení ne-schopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity33)se poskytne vojákovi v takové výši, aby spolu s jehopříjmem po služebním úrazu nebo po zjištění nemociz povolání, s připočtením případného invalidního dů-chodu, který se poskytuje z téhož důvodu, se rovnalajeho průměrnému platu30) před vznikem škody, nej-výše však ve výši dvacetinásobku minimální mzdy17).Jestliže voják neměl před vznikem škody plat, považujese za plat průměrný plat30), kterého dosahují vojáci vesrovnatelném služebním zařazení.

(2) Náhrada za ztrátu na platu po skončení ne-schopnosti výkonu služby náleží vojákovi i při ne-schopnosti z jiného důvodu, než je původní služebníúraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za plat po slu-žebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání po-važuje plat, z něhož se stanoví nemocenské.

(3) Vojákovi, který bez vážných důvodů nena-stoupil výkon služby, nebo občanovi, který po zánikuslužebního poměru nenastoupil práci, která mu bylazajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na platu podlepředchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi prů-měrným platem30) před vznikem škody způsobené vo-jákovi úrazem nebo nemocí z povolání a průměrnýmplatem30), kterého mohl ve službě nebo v práci dosáh-nout.

(4) Náhrada za ztrátu na platu po skončení ne-schopnosti výkonu služby náleží vojákovi nejdéle dokonce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 letvěku. To neplatí, vznikl-li služební úraz nebo nemocz povolání při výkonu služby uvedené v § 120 odst. 3.V tom případě se náhrada za ztrátu na platu poskytujebez přihlédnutí k věkovému omezení.

§ 119

Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenskéhouplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady

spojené s léčením

(1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení spole-čenského uplatnění se poskytují jednorázově, za pod-mínek a ve výši, které stanovuje zvláštní právní před-pis34).

(2) Na náhradu účelně vynaložených nákladůspojených s léčením má nárok ten, kdo tyto nákladyvynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po od-počtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajůposkytovaných podle zvláštního právního předpisu34a).

§ 120

Jednorázové mimořádné odškodnění

(1) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výšišestinásobku minimální mzdy17) náleží vojákovi, kterýse stal invalidním v prvním nebo druhém stupni ná-sledkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání při

a) zajišťování vojenské kázně, byl-li mu úraz způso-ben úmyslným trestným činem,

b) leteckém výcviku, zejména na trenažéru, centri-


33) § 39 a 44 zákona č. 155/1995 Sb.34) Vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.

34a) § 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

fuze, v termokomoře, v podtlakové komoře a přinácviku seskoků z letounů, vrtulníků a balónů,

c) výcviku za mimořádně ztížených podmínek, ze-jména ve vysokohorském terénu, poušti, moři a ba-žinách,

d) jízdních zkouškách kolejových, silničních a speciál-ních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénuza podmínek, které překračují ustanovení předpisůplatných pro jejich řízení nebo provoz,

e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech,při pracích vykonávaných v nucených poloháchbez pracovních plošin, z provazových žebříků a vi-sutých sedaček, v závěsu na ochranném pásua v omezeném pracovním prostoru na pracovnílávce, ve výškách nad 10 m,

f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v dů-sledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikemvzniku popálenin v důsledku vysoké teploty pro-středí, kdy je nutno pro vysokou koncentraciškodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštnídýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštníochranný oděv,

g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu,při níž je nutno používat potápěčský přístroj s pří-vodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchací pří-stroj se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkovýpřístroj s regenerací vzdušin nebo jiná zařízenípro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění,jízdě pod vodou a při plavbě techniky,

h) činnosti s rizikem ozáření a s rizikem nákazy,i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce.

(2) Vojákovi, který se stal invalidním v prvnímnebo druhém stupni následkem služebního úrazuvzniklého při letech podle plánu letové přípravy, přizkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při se-skocích z letounů, vrtulníků a balónů, při likvidaci vý-bušnin a munice, při záchranných pracích při pohro-mách, které ohrožují lidské životy nebo majetek, připlnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštníhoprávního předpisu35) anebo za jiných obdobně nebez-pečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné od-škodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimálnímzdy17). Došlo-li ke služebnímu úrazu při pyrotech-nické asanaci ve zrušených vojenských újezdech nebodalších určených prostorech, náleží vojákovi jednorá-zové mimořádné odškodnění ve výši čtyřicetiosminá-sobku minimální mzdy17).

(3) Vojákovi, který se stal invalidním v prvním

nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebonemoci z povolání za zvlášť nebezpečných podmínekpři výkonu služby v zahraničí, náleží jednorázovémimořádné odškodnění ve výši jednostodvacetiná-sobku minimální mzdy17). Za zvlášť nebezpečné pod-mínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kdevoják vykonává službu, služba v zahraničních opera-cích nebo plnění zvláštních úkolů při činnostech podlezvláštního právního předpisu35).

(4) Vojákovi, který se stal invalidním ve třetímstupni následkem služebního úrazu při činnostech uve-dených v odstavci 1, náleží jednorázové mimořádnéodškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku minimálnímzdy17). Voják, který se stal invalidním ve třetímstupni následkem služebního úrazu při činnostech uve-dených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimo-řádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvede-ných v odstavcích 2 a 3.

(5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jenjednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější.

§ 121Náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního

úrazu nebo nemoci z povolání

Jestliže voják následkem služebního úrazu nebonemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnoutpozůstalým

a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojenýchs léčením a pohřbem,

b) náhradu nákladů na výživu pozůstalých,c) jednorázové odškodnění pozůstalých,d) jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých.

§ 122Náhrada nákladů spojených s léčením a s pohřbem

(1) Účelně vynaložené náklady spojené s léčeníma s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil.Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné,které se poskytuje podle zvláštního právního před-pisu36); § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně.

(2) Náklady na pohřeb jsou zejména náklady,které účtuje pohřební ústav, hřbitovní poplatky, ces-tovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo deskya úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů nasmuteční ošacení pro pozůstalého manžela a pro každépozůstalé dítě, které má nárok na sirotčí důchod z dů-chodového pojištění po zemřelém.


35) § 5 odst. 3 a 4 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.36) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(3) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebodesky nesmí přesáhnout čtyřnásobek minimálnímzdy17).

§ 123Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

(1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležípozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebobyl povinen poskytovat.

(2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměr-ného platu30) zemřelého vojáka; náhrada nákladů navýživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšitčástku, do které by příslušela zemřelému vojákovi ná-hrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti vý-konu služby, a může se poskytovat nejdéle do koncekalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý voják do-vršil 65 let věku. Ustanovení § 118 odst. 4 věty druhéa třetí platí obdobně.

(3) Náhrada nákladů náleží, není-li uhrazena dáv-kami důchodového pojištění, které se poskytují z téhoždůvodu.

§ 124Jednorázové odškodnění pozůstalých

(1) Jednorázové odškodnění pozůstalých příslušípozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na si-rotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém,a to každému ve výši 240 000 Kč. Jednorázové odškod-nění pozůstalých v úhrnné výši 240 000 Kč dále náležírodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve spo-lečné domácnosti; odškodnění ve stejné výši příslušíi v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společnédomácnosti pouze jeden rodič.

(2) Vláda může vzhledem ke změnám, které na-staly ve vývoji platové úrovně vojáků a životních ná-kladů, nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 1.

§ 125Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých

(1) Pozůstalým po vojákovi, který zemřel násled-kem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůsta-lých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalémudítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodovéhopojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádnéodškodnění ve výši poloviny částek uvedených v § 120odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka vý-živou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění po-zůstalých rovným dílem v úhrnné výši 120 000 Kč.Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí neboosob, které byly odkázány na vojáka výživou, náležíjednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých vevýši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.

(2) Ministr obrany může v případech hodnýchzvláštního zřetele zvýšit částky uvedené v odstavci 1až na dvojnásobek.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTISTÁTU ZA ŠKODU

§ 126Zproštění odpovědnosti za škodu

(1) Stát se zprostí odpovědnosti zcela,a) byla-li škoda způsobena tím, že poškozený voják

zaviněným jednáním porušil právní nebo jinépředpisy anebo rozkazy k zajištění bezpečnostia ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoliv s nimibyl řádně seznámen,

b) přivodil-li si poškozený voják škodu po požití al-koholických nápojů nebo po vědomém užití ji-ných návykových látek31) a služební orgán nemohlškodě zabránit, a jestliže tyto skutečnosti byly je-dinou příčinou škody.

(2) Stát se zprostí odpovědnosti zčásti, jestližeskutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčinškody.

(3) Stát se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-livoják služební úraz při odvracení nebezpečí, kterépřímo hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, kteráhrozila státu, pokud voják tento stav sám úmyslně ne-vyvolal.

(4) Jednorázové mimořádné odškodnění a jedno-rázové mimořádné odškodnění pozůstalých náležejíi tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění od-povědnosti za škodu při služebním úrazu, s výjimkou,kdy si škodu poškozený voják přivodil po požití alko-holických nápojů nebo po vědomém užití jiných ná-vykových látek31).

§ 127Náhrada škody

(1) Náhrada škody se poskytuje ve výši skutečnéškody, a to v penězích, jestliže není odčiněna uvedenímdo předchozího stavu. Při určování výše škody na věcise vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty.

(2) Změní-li se podstatně poměry poškozeného,které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody,může se poškozený i stát domáhat změny v úpravěsvých práv, popřípadě povinností.

(3) Vláda může vzhledem ke změnám, které na-staly ve vývoji platové úrovně vojáků, upravit pod-mínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na platu pří-


slušející vojákovi po skončení neschopnosti výkonuslužby; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživupozůstalých.

§ 128

Přímá souvislost s výkonem služby

(1) V přímé souvislosti s výkonem služby jsouúkony potřebné k výkonu služby a úkony během vý-konu služby obvyklé nebo nutné před počátkemslužby nebo po jejím skončení. Takovými úkony všaknejsou cesta k výkonu služby a zpět, stravování, oše-tření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízeníani cesta k nim a zpět, nekoná-li se ve vojenském ob-jektu. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které sekoná na rozkaz nadřízeného, nebo vyšetření, které sekoná v souvislosti se službou v noci, ošetření při prvnípomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé sou-vislosti s výkonem služby.

(2) Cestou k výkonu služby a zpět se rozumí cestaz místa trvalého pobytu vojáka do místa vstupu dovojenského objektu nebo na jiné místo, které nadřízenýurčil k výkonu služby, a zpět.

(3) Cesta z místa trvalého pobytu vojáka do místavýkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci,která je cílem služební cesty, není-li současně obcí jehomísta pravidelného výkonu služby, a zpět se posuzujejako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejímskončení.

§ 129

Peněžitý příspěvek

(1) Vojákovi, který utrpěl škodu na zdraví v sou-vislosti s plněním úkolů ozbrojených sil, za niž státneodpovídá podle tohoto zákona, může ministr nebojím zmocněný služební orgán přiznat v případech hod-ných zvláštního zřetele peněžitý příspěvek do výše dva-cetinásobku minimální mzdy17).

(2) Peněžitý příspěvek lze za podmínek a ve výšistanovených v odstavci 1 přiznat i pozůstalým po vo-jákovi, kteří jsou uvedeni v § 125.

§ 130

Nároky státu po poskytnutí náhrady škody

(1) Jestliže stát nahradil vojákovi škodu, má nárokna náhradu vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, a tov rozsahu, který odpovídá míře jeho odpovědnosti.

(2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání,má stát, pokud škodu uhradil, nárok na náhradu vůči

všem zaměstnavatelům, u nichž poškozený voják pra-coval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání,kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícímdobě, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů zauvedených podmínek.

ČÁST OSMÁ

VÝSLUHOVÉ NÁLEŽITOSTI

§ 131

Povinnosti státu při zabezpečení vojákapo skončení služebního poměru

Stát poskytuje s přihlédnutím k náročnosti službyvojáka, v závislosti na době trvání služebního poměrua důvodech jeho zániku, výsluhové náležitosti, kte-rými jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodnéa úmrtné.

Výsluhový příspěvek

§ 132

(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c),e) a g) až l), má nárok na výsluhový příspěvek, jestližejeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let.

(2) Základní výše výsluhového příspěvku činí za15 let služby 5 % průměrného měsíčního hrubéhoplatu. Tato výše se zvyšuje za šestnáctý a každý dalšíukončený rok služby o 6,2 %, za dvacátý první a každýdalší ukončený rok služby o 2,5 % a za dvacátý sedmýa každý další ukončený rok služby o 1 % průměrnéhoměsíčního hrubého platu.

§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nej-více 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl--li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službuzvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnostialespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí zazvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3,může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 %průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je pova-žován za výkonného letce a která služba je službouzvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 134

Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s ná-rokem na invalidní důchod anebo starobní důchod37)z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vy-plácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedenýchdůchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým pří-spěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznánídůchodu nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodovéhopojištění37a), a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 rokyod vzniku nároku na starobní důchod z důchodovéhopojištění38); od tohoto dne náleží výsluhový příspěvekve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodema výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále sesamostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výšidůchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvkuv souběhu s důchodem z důchodového pojištění do2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždypřihlíží k plné výši výsluhového příspěvku.

§ 135

(1) Při opětovném povolání do služebního po-měru vojáka z povolání zaniká nárok na výsluhový pří-spěvek dnem, který předchází dni opětovného povolánído služebního poměru.

(2) Při přijetí do služebního poměru příslušníkůbezpečnostních sborů podle zvláštních právních před-pisů39) se výplata výsluhového příspěvku zastavuje.

§ 136

(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěveks nárokem na příspěvek za službu podle zvláštníchprávních předpisů39) náleží vyšší příspěvek.

(2) Zanikl-li nárok na příspěvek z jiného služeb-ního poměru, vyplácí se výsluhový příspěvek ode dnenásledujícího po dni zániku nároku na příspěvek z ji-ného služebního poměru, a to za podmínek a ve výšináležející ode dne následujícího po dni skončení slu-žebního poměru podle tohoto zákona po přičtení všechzvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, po-kud nárok na výplatu výsluhového příspěvku za pod-mínek stanovených tímto zákonem trvá.

§ 137

Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způso-

bem a ve stejných termínech jako procentní výměradůchodů z důchodového pojištění podle zvláštníchpředpisů o zvyšování důchodů40), přičemž zvýšení vý-sluhového příspěvku činí polovinu procentního zvýšenídůchodů z důchodového pojištění.

Odbytné

§ 138

Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b),c), e) a g) až l), anebo voják, který si při splnění stano-vených podmínek pro nárok na výsluhový příspěveknezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.

§ 139

(1) Přiznáním odbytného zaniká nárok na výslu-hový příspěvek.

(2) Doba trvání služebního poměru rozhodná pronárok na odbytné činí 2 roky. Základní výše odbyt-ného činí 2 průměrné měsíční hrubé platy. Za třetía každý další ukončený rok trvání služebního poměruvojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíčníhrubý plat. Za jedenáctý a každý další ukončený roktrvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednupolovinu průměrného měsíčního hrubého platu, nej-výše však do jeho osmnáctinásobku.

(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zánikuslužebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skon-čení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné,vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměruodbytné snížené o částku odbytného nebo odchod-ného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončeníslužebního poměru. Nedojde-li podle věty prvník vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytnéhonebo odchodného s nově náležejícím odbytným, od-bytné nenáleží.

§ 140

Odchodné

(1) Voják, kterému vznikl nárok na výsluhovýpříspěvek a který místo vyplácení výsluhového pří-spěvku nezvolil nárok na výplatu odbytného, má přizániku služebního poměru nárok na odchodné ve výši


37) § 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.37a) § 67 zákona č. 155/1995 Sb.38) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.39) Například zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.40) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

čtyřnásobku průměrného měsíčního hrubého platu,trval-li jeho služební poměr alespoň po dobu 15 let.Za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání služeb-ního poměru se odchodné zvyšuje o 40 % průměrnéhoměsíčního hrubého platu. Nejvyšší výměra odchod-ného činí šestinásobek průměrného měsíčního hrubéhoplatu.

(2) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zánikuslužebního poměru vojáka nebo při skončení jinéhoslužebního poměru vyplaceno odchodné nebo od-bytné, vyplatí se při novém zániku služebního poměruodchodné snížené o částku odchodného nebo odbyt-ného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončeníslužebního poměru. Nedojde-li takto k vzájemnémuzúčtování dříve vyplaceného odchodného nebo odbyt-ného na úkor nově náležejícího odchodného, odchodnénenáleží.

§ 141

Úmrtné

(1) Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtímnebo prohlášením vojáka za mrtvého, má pozůstalýmanžel a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelémnárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jednépoloviny odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalémudítěti vznikne i později, splní-li dítě podmínky nárokuna sirotčí důchod po zemřelém vojákovi, nejdéle všakdo dvacátého šestého roku věku dítěte.

(2) Není-li pozůstalého manžela, poskytuje seúmrtné, které by jinak náleželo manželovi, pozůstalýmdětem uvedeným v odstavci 1, a to každému dítěti rov-ným dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti podleodstavce 1 věty druhé, a to ve výši, která by mu ná-ležela v době úmrtí vojáka.

(3) Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalýchdětí, náleží úmrtné v úhrnné výši jedné poloviny od-bytného rodičům vojáka.

(4) Jestliže služební poměr vojáka trval po dobukratší než 2 roky, náleží úmrtné ve výši průměrnéhoměsíčního hrubého platu.

§ 142

Organizace a řízení

(1) Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytnéa úmrtné přiznává a vyplácí příslušný orgán minister-

stva. O odvolání proti rozhodnutí tohoto orgánu roz-hoduje ministerstvo.

(2) O výsluhovém příspěvku, odchodném a odbyt-ném se rozhoduje na žádost vojáka.

(3) Manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchodse úmrtné přiznává a vyplácí bez žádosti. Rodičům vo-jáka se úmrtné přiznává a vyplácí na jejich žádost.

(4) Není-li v této části zákona stanoveno jinak,platí pro organizaci a řízení o výsluhových náležitos-tech a jejich výplatě podle tohoto zákona ustanovenízvláštních právních předpisů41).

§ 143Společná ustanovení o výsluhových náležitostech

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trváníslužebního poměru rozhodnou pro nárok na výslu-hový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši dobatrvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základnía náhradní vojenské služby, a doba trvání služebníhopoměru v bezpečnostních sborech podle zvláštníhoprávního předpisu42). Pro výši výsluhového příspěvkua odbytného se doba služby

a) výkonného letce a doba služby zvláštní povahynebo zvláštního stupně nebezpečnosti hodnotí je-denapůlnásobně,

b) v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvoj-násobně.

Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celékalendářní měsíce.

(2) Do doby trvání služebního poměru vojákarozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítávádoba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovskédovolené3), s výjimkou rodičovské dovolené, po kterouse vojákovi poskytuje peněžitá pomoc4).

(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platůze služebního poměru vojáka za poslední kalendářnírok před zánikem služebního poměru (dále jen „roz-hodné období“). Trval-li služební poměr po dobukratší než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištěníprůměrného měsíčního hrubého platu celá doba trváníslužebního poměru. Zanikne-li služební poměr posled-ním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobímtento kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodnémobdobí služební poměr přerušen podle § 11 a voják poskončení přerušení ve služebním poměru nepokračuje,


41) § 56 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.§ 9, 110 až 112 a § 117 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějšíchpředpisů.

42) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předchá-zel přerušení služebního poměru. Předchozí věta platíobdobně i při určení do dispozice podle § 10 odst. 2písm. e) a g), pokud po skončení dispozice voják ne-konal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vyplá-ceno v rozhodném období nemocenské nebo peněžitápomoc podle zvláštních právních předpisů4), 10), vy-počtou se výsluhové náležitosti z průměrného měsíč-ního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatěnemocenského nebo peněžité pomoci nedošlo. Výšeprůměrného měsíčního hrubého platu vojáka, který ko-nal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrnéhoměsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným slu-žebním zařazením v ozbrojených silách České repu-bliky nebo z rozhodného období před vysláním do za-hraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.

(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštníchprávních předpisů42a) v rozhodném období se započí-távají do průměrného měsíčního hrubého platu jen dovýše dvojnásobku platu stanoveného platovým výmě-rem platným v první den rozhodného období. Při vý-počtu výsluhových náležitostí se nepřihlíží

a) ke krácení platu při dočasném zproštění výkonuslužby,

b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věkua k odměnám poskytnutým při prvním zániku slu-žebního poměru po přiznání invalidního důchodupro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí ná-roku na starobní důchod,

c) k darům poskytnutým podle zvláštního právníhopředpisu42b),

d) k doplatkům platů vyúčtovaných za období před-cházející rozhodnému období.

(5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterémubylo při předcházejícím zániku služebního poměru vy-placeno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výšistanovených tímto zákonem. Celková výše odbytnéhov takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobekprůměrného měsíčního hrubého platu. Odbytné všaknenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku slu-žebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i kdyžjeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše

odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlížík době trvání všech služebních poměrů.

(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního po-měru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené dobytrvání služebního poměru se pro nárok na výsluhovénáležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenémuzápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží.Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován donižší hodnosti podle § 7 odst. 5, nesmí být nižší nežvýsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dnijmenování do nižší hodnosti.

(7) Při zániku služebního poměru propuštěním zeslužebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. g) a i) až l)náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platíi v případě odbytného a odchodného, skončí-li služebnípoměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h).

(8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják,proti kterému je ke dni zániku služebního poměru po-dle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebníhopoměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní ří-zení pro úmyslný trestný čin. Na výsluhové náležitostinemá nárok též osoba uvedená ve větě první, pokudbyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestuodnětí svobody, nebo bylo pravomocně rozhodnutoo podmíněném zastavení jejího trestního stíhání42c)nebo bylo pravomocně rozhodnuto o schválení narov-nání42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmí-něném odložení podání návrhu na potrestání42e). Po-kud trestní řízení skončilo jiným než pravomocnýmrozhodnutím podle věty druhé, je dnem doručení ozná-mení bývalého vojáka o pravomocném skončení trest-ního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájenořízení o žádosti o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bý-valý voják nárok na výsluhové náležitosti, vyplatí se muzpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-livoják před ukončením trestního řízení, přiznají a vyplatíse částky splatné od zániku služebního poměru do dnesmrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětema rodičům, jestliže žili s vojákem v době smrti ve spo-lečné domácnosti. Podmínka žití ve společné domác-nosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok nasirotčí důchod po zemřelém.

(9) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen


42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborůa služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služebníplatový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb.

42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.42c) § 307 trestního řádu.42d) § 309 trestního řádu.42e) § 179g trestního řádu.

oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik invaliditynebo přijetí do služebního poměru podle zvláštníchprávních předpisů39). Nepožádá-li příjemce výsluho-vého příspěvku v případě, že se stal invalidním, o při-znání invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 letpo dosažení věku potřebného pro vznik nároku na sta-robní důchod z důchodového pojištění42f) o přiznánístarobního důchodu, výplata výsluhového příspěvkuse zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového pří-spěvku o přiznání starobního důchodu později, stanovíse rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 větydruhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se do-platí.

(10) Výsluhové náležitosti náleží za podmínekplatných ke dni zániku služebního poměru vojáka.

(11) Na srážky z výsluhových náležitostí se po-užije ustanovení zvláštního právního předpisu43).

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup přivýplatě výsluhových náležitostí.

ČÁST DEVÁTÁ

ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECHSLUŽEBNÍHO POMĚRU

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 144

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení vevěcech služebního poměru správní řád, s výjimkou § 10až 12, § 14, části druhé hlavy XI a § 175.

§ 145

V řízení ve věcech služebního poměru se rozho-duje o

a) změně doby trvání služebního poměru,b) přerušení služebního poměru,c) náhradě škody podle tohoto zákona,d) propuštění ze služebního poměru,e) odnětí hodnosti,f) zrušení služebního poměru ve zkušební době,g) nároku na příspěvek při přestěhování,

h) nároku na přídavek na bydlení, nesouhlasí-li vojáks výší nebo s neposkytnutím přídavku, nebo sezastavením jeho výplaty,

i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náleži-tostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li vo-ják s vykázanou dobou,

j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení náhrady ve výšiplatu podle ustanovení § 68 odst. 4 a 5,

k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním po-měru podle § 19 odst. 2.

§ 146Podání a postoupení podání

(1) Účastník může učinit podání služebnímuorgánu.

(2) Není-li služební orgán příslušný k rozhodnutíve věci, je povinen postoupit podání příslušnému slu-žebnímu orgánu bezodkladně a uvědomit o tom účast-níka.

HLAVA II

ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ HODNOSTI

§ 147

Pokud je služebnímu orgánu znám takový stavvěci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v roz-sahu, který je nezbytný pro vydání rozhodnutí, můževydat rozhodnutí o odnětí hodnosti bez předchozíhořízení.

§ 148

Rozhodnutí o odnětí hodnosti lze vydat do 6 mě-síců ode dne, kdy se oprávněný služební orgán o jed-nání uvedeném v § 21 odst. 1 dozvěděl, nejpozději všakdo 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.

HLAVA III

PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ

§ 149Odvolací orgán

Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o od-volání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do90 dnů ode dne podání odvolání.


42f) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.43) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích

a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

§ 150

Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle§ 145 písm. d) až f) nemá odkladný účinek.

§ 151Přezkoumání rozhodnutí soudy

Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebníhoorgánu soudem je možno podat do 30 dnů ode dnenabytí právní moci rozhodnutí.

§ 152Řízení po zániku služebního poměru

V řízení ve věcech služebního poměru se postu-puje podle části deváté tohoto zákona i tehdy, kdyžslužební poměr vojáka zanikl.

HLAVA IV

ŘEŠENÍ ŽÁDOSTÍ A STÍŽNOSTÍ

§ 153Žádost nebo stížnost vojáka

(1) Voják může podat ve věcech výkonu službya ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žá-dost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se po-dává písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu.

(2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle je-jího obsahu nadřízený vojáka nebo služební orgán.Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo slu-žební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizujeji nadřízený toho nadřízeného nebo nadřízený služebníorgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje.

(3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízenanejpozději do 30 dnů ode dne jejího podání. O vyřízenístížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn. Sta-novenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejímprůběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení žá-dosti nebo stížnosti.

(4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo čás-tečně důvodnou, je nadřízený nebo služební orgán po-vinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě.O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě seučiní záznam do spisu; voják bude vyrozuměn jentehdy, jestliže o to požádal.

(5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podalu příslušného nadřízeného nebo služebního orgánu,nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený slu-žební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

(6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné pře-zkoumat, zda původní stížnost byla správně vyřízena,

a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li dalšístížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služebníorgán se jí dále nezabývá. O této skutečnosti musí býtvoják vyrozuměn.

§ 154 až § 158 zrušeny

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁUSTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 159

Promlčení, zánik práv a nároků

(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn velhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčeníse přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž senárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případěnelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, při-znat.

(2) Nárok na náhradu na platu po dobu neschop-nosti výkonu služby, za ztrátu na platu po skončeníneschopnosti výkonu služby, náhradu nákladů na vý-živu pozůstalých a výsluhový příspěvek se nepro-mlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vy-plývají, se však promlčují ve lhůtách stanovenýchv § 161.

(3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nároka v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůtapo dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který bylpravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkonrozhodnutí.

(4) Nárok uplatňuje účastník řízení podáním u slu-žebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.

(5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovenélhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v pří-padech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zá-niku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán.

(6) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení spo-lečenského uplatnění smrtí vojáka zaniká.

(7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zá-niku služebního poměru nezanikají; do výše odpovída-jící trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělkupřecházejí platové nároky ze služebního poměru po-stupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním


žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětemdědictví se stávají, není-li těchto osob.

(8) Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka,s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně roz-hodnuto nebo které byly vojákem před jeho smrtí pí-semně uznány co do důvodů i výše, a nároků na ná-hradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou před-mětů svěřených vojákovi na písemné potvrzení.

Promlčecí lhůty

§ 160

(1) Promlčecí lhůta počíná běžet dnem následují-cím po dni, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počínáběžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne je-jich splatnosti. Stane-li se pro některé ze splátek splat-nou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůtaode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 161

(1) Nestanovuje-li tento zákon jinak, činí lhůtak uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru3 roky.

(2) Jde-li o opětovné plnění, činí lhůta k uplatněnínároku na jednotlivá plnění 3 roky od jejich splatnosti.

(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škodyčiní 2 roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozenýdozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni od-povídá.

(4) Nárok na náhradu škody se však promlčí, ne-byl-li uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobe-nou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k udá-losti, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu nazdraví.

§ 162

(1) Nárok přiznaný pravomocným rozhodnutímse promlčuje za 10 let ode dne, kdy se mělo podle roz-hodnutí plnit.

(2) Nárok, který písemně uznal ten, kdo je povi-nen plnit co do důvodu i výše, se promlčuje za 10 letode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznáníuvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uply-nutí této lhůty.

(3) Promlčecí lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2

platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v roz-hodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecílhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejichsplatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze spláteksplatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá pro-mlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(4) Úroky a opětovná plnění pravomocně při-znaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastalapo právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se pro-mlčují za 3 roky ode dne jejich splatnosti.

§ 163Bezdůvodné obohacení

(1) Získá-li voják bezdůvodné obohacení na úkormajetku státu nebo stát na úkor vojáka, musí je vydat.

(2) Bezdůvodným obohacením je prospěch zís-kaný plněním bez právního důvodu nebo plněním nazákladě neplatného právního úkonu. Neplatnost práv-ního úkonu nemůže být vojákovi na újmu, pokud ne-platnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li vojákovinásledkem takového neplatného právního úkonuškoda, jsou ministerstvo nebo stát povinny ji nahradit.

(3) Vrácení neprávem vyplacených částek můževšak služební orgán na vojákovi požadovat, jen jestliževoják věděl nebo musel z okolností předpokládat, žejde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené,a to ve lhůtě do 3 let ode dne jejich výplaty.

HLAVA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 164Přechod práv a povinností

(1) Služební poměr vojáka z povolání nebo v dalšíslužbě, který vznikl podle dřívějších předpisů46), se po-važuje za služební poměr podle tohoto zákona, a to nadobu určitou v trvání 2 let od nabytí účinnosti tohotozákona. Služební poměr vojáka, který ke dni uplynutí2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona nesplnil záva-zek ke službě podle dosavadních předpisů, se považujeza služební poměr na dobu určitou, a to do doby spl-nění tohoto závazku ke službě.

(2) Dobu trvání služebního poměru podle od-stavce 1 lze měnit dohodou podle § 5 odst. 4.

(3) Vojákovi, který v den nabytí účinnosti tohotozákona dosáhl hodnosti


46) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.

a) desátníka a četaře, přísluší hodnost rotného,b) rotného, přísluší hodnost rotmistra,c) rotmistra, přísluší hodnost nadrotmistra,d) nadrotmistra, přísluší hodnost štábního rotmistra,e) rotmistra nebo nadrotmistra, má-li úplné střední

vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání47),přísluší hodnost podpraporčíka,

f) generálplukovníka, přísluší hodnost generálporu-číka.

Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle do-savadních předpisů.

(4) Voják, jehož hodnost podle odstavce 3 neod-povídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení,může být takto služebně zařazen nejdéle po dobu 5 let.Po uplynutí této doby bude voják služebně zařazenpodle potřeb ozbrojených sil. Nebude-li služebně za-řazen podle věty druhé, je to důvod k propuštění podle§ 19 odst. 1 písm. e).

(5) Hodnost propůjčená vojákovi podle dřívějšíchpředpisů se považuje za hodnost propůjčenou vojákovipodle tohoto zákona. Doba, na kterou byla vojákovipropůjčena hodnost, končí dnem následujícím po dni,kdy důvod propůjčení stanovený dřívějšími právnímipředpisy pominul, nejpozději do 5 let od účinnosti to-hoto zákona.

(6) Úrazy a nemoci z povolání, které byly zjištěnypřed účinností tohoto zákona, se posuzují podle práv-ních předpisů platných před nabytím účinnosti tohotozákona.

(7) Nároky na náhradu škody vzniklé přede dnemúčinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadníchpředpisů.

§ 165Přechodná ustanovení k výsluhovým náležitostem

(1) zrušen

(2) zrušen

(3) zrušen

(4) Výsluhový příspěvek přiznaný podle dosavad-ních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek po-dle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni

účinnosti tohoto zákona, a nadále se vyplácí a zvyšujeza podmínek, které stanoví tento zákon. Poživateli vý-sluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle práv-ních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do60 let věku, bude na základě jeho žádosti vyplácen vý-sluhový příspěvek za podmínek stanovených ve větěprvní, a to nejdéle do 60 let věku. Nejpozději při do-sažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek zapodmínek stanovených v § 134.

(5) Pokud poživatel výsluhového příspěvku jižsplnil podmínky nároku na plný nebo částečný inva-lidní anebo starobní důchod z důchodového pojištěnía ke dni účinnosti tohoto zákona uplynula doba 2 let povzniku nároku na starobní důchod, upraví se výslu-hový příspěvek na výši, kterou stanovuje tento zákon.Úprava se provede od třetí měsíční splátky výsluho-vého příspěvku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.Zanikl-li ke dni účinnosti tohoto zákona nárok na vý-sluhový příspěvek a jeho výplatu podle dosavadníchpředpisů, zaniklý nárok se již neobnovuje.

(6) Vojákům se do doby trvání služebního po-měru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostído dne účinnosti tohoto zákona započítávají dobyslužby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podledosavadních předpisů; jde-li o nárok na odbytné, zapo-čítává se doba trvání služebního poměru stejným způ-sobem jako pro nárok na odchodné.

(7) Vojákovi, který byl na základě dobrovolnostireatestován48) a shledán způsobilým konat dále službunebo jehož služební poměr trvá ke dni účinnosti tohotozákona, se do doby trvání služebního poměru, roz-hodné pro přiznání výsluhových náležitostí, započítávádoba služby v rozsahu uvedeném v odstavci 6 bez při-hlédnutí k vyloučení doby služby podle zvláštníhoprávního předpisu49). Pokud byl takovému vojákovipo skončení služebního poměru přiznán výsluhovýpříspěvek, který mu byl snížen nebo zastaven z důvoduuvedeného zvláštním právním předpisem, přiznává sevýsluhový příspěvek zpětně a jeho výše se přepočte odedne účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek a vevýši náležející ke dni skončení služebního poměru popřičtení všech zvýšení, která by k němu náležela odtohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek ne-zanikl uplynutím doby nebo dosažením věku 60 let.

(8) Skončí-li služební poměr vojáka propuštěním


47) § 7 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), veznění zákona č. 171/1990 Sb.

48) Rozkaz ministra obrany č. 015/90 a usnesení branných a bezpečnostních výborů Federálního shromáždění ČSFR ze dne18. prosince 1990 č. 47 o vyslání poslanců Federálního shromáždění ČSFR.

49) Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve zněnípozdějších předpisů.

podle dosavadních právních předpisů nejdříve dnempřed dnem účinnosti tohoto zákona

a) ze zdravotních důvodů, nebob) z organizačních důvodů, neboc) z důvodů splnění podmínek nároku na starobní

důchod,

má nárok na výsluhové náležitosti, jako kdyby byl pro-puštěn z důvodu uvedeného v § 19 odst. 1 písm. e)tohoto zákona.

§ 165aÚprava výplaty výsluhového příspěvku

(1) Poživateli výsluhového příspěvku, který mubyl přiznán podle právních předpisů účinných před1. prosincem 1999 do 60 let věku, jemuž bylo v doběod 1. prosince 1999 vyplácení výsluhového příspěvkuomezeno nebo zastaveno proto, že dosáhl věku o dvaroky vyššího, než je věk rozhodný pro vznik nároku nastarobní důchod, se přizná výsluhový příspěvek na zá-kladě jeho žádosti nejdříve ode dne omezení nebo za-stavení jeho vyplácení po přičtení všech zvýšení podle§ 137, která by k němu od tohoto dne náležela. Nej-později při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhovýpříspěvek za podmínek stanovených v § 134.

(2) Pobíral-li poživatel po dobu omezení nebo za-stavení výplaty výsluhového příspěvku podle od-stavce 1 starobní důchod, přizná se mu výsluhový pří-spěvek na základě jeho žádosti ode dne omezení nebozastavení jeho vyplácení ve výši, která se rovná rozdílumezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkempřepočteným podle odstavce 1, pokud bude takto pře-počtený výsluhový příspěvek vyšší.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 166Zvláštní ustanovení

Žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vo-jáky v činné službě a kteří se soustavně studiem při-pravují k výkonu služby vojáka z povolání, lze poskyt-nout naturální a peněžní náležitosti. Ministerstvo sta-noví vyhláškou rozsah, výši a způsob poskytování na-turálních a peněžních náležitostí.

§ 167Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních pomě-rech vojáků.

2. Zákon č. 65/1978 Sb., kterým se mění a doplňujezákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních pomě-rech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.



5. Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákonč. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrechvojáků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 168Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince1999.

* * *

1. Zákon č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákonč. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2001.

2. Zákon č. 129/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákonač. 155/2000 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení(12. dubna 2002).

3. Zákon č. 254/2002 Sb., kterým se mění zákonč. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění poz-dějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení(28. června 2002).

4. Zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů sou-visejících s přijetím zákona o službě státních zaměst-nanců ve správních úřadech a o odměňování těchto za-městnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřa-dech (služební zákon), nabývá účinnosti dnem 1. ledna2012.

5. Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů sou-visejících s přijetím zákona o služebním poměru pří-slušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem1. ledna 2007.

6. Zákon č. 546/2005 Sb., kterým se mění zákonč. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce ná-sledujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2006).

7. Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některézákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenskémpojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.


8. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnýchrozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjim-kou ustanovení čl. XLII bodu 2 a čl. XLIII bodu 2,která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009.

9. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve zněnípozdějších předpisů, a některé další zákony, nabylúčinnosti dnem 1. ledna 2009.

10. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákonč. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění poz-dějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizacia provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozděj-ších předpisů, a některé další zákony, nabývá účinnostidnem 1. ledna 2010.

11. Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálníhozabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákonč. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějšíchpředpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem1. července 2009.

12. Zákon č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákonč. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění poz-dějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a od-měně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v někte-rých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozděj-ších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízenísoudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářníhoměsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října2009), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 8 a čl. IVbodu 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011.

Předseda vlády:

Ing. Fischer, CSc. v. r.


Sbírka zákonů 2009

Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 287, fax: 974 816 871 – Administrace: písemnéobjednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 519 321 417,e-mail: [email protected]. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12,821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříkuz předcházejícího roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodáníkompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2009 činí 5 000,– Kč, druhá záloha činí 3 500,– Kč) – Vycházípodle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175, objednávkyjednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – [email protected],zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz – Drobný prodej – Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231;Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 387 319 045; Cheb: EFREX, s. r. o.,Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu1953, tel.: 312 248 323; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: JaroslavTvrdík, Štursova 10, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví „U Knihomila“, Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc:ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava:LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC,s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelstvía naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o.,Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17,PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis--Ing. Urban, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 286 888 382, e-mail: [email protected], DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347;Praha 10: BMSS START, s. r.o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o.,Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Přerov: Odborné knihkupectví,Bartošova 9, Jana Honková-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel./fax: 352 605 959;Tábor: Milada Šimonová – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L& N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327,tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax:475 501 773, www.kartoon.cz, e-mail: [email protected]; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Žatec: Simona Novotná, Brázda-prodejnau pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 – Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivéčástky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsouzahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhradyjsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175.V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p.,Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.

Strana 4956 Částka 110

8591449 110013

09

ISSN 1211-1244

Date post:	14-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

SBÍRKA ZÁKONŮ · 2010. 11. 8. · kdy zvířata daný rok naposledy opustí příslušný...

Documents