Úvodem

Tento pfiíspûvek je první, pfiedbûÏn˘ pokus

zachytit v˘sledky probíhajícího, letos zahájené-

ho v˘zkumu,1 jehoÏ cílem je zdokumentovat

rozsah a kvalitu v˘stavby panelové sídli‰tní ar-

chitektury 60. a 70. let 20. století na území

Zlínského kraje. V˘zkum je souãástí ‰ir‰ího

souãasného trendu, kter˘ se obrací k architek-

tufie druhé poloviny 20. století, snaÏí se ji zba-

vit primárnû ideologického hodnocení a pokou-

‰í se nacházet a charakterizovat specifické

problémy a hodnoty této tvorby. Socialistická

v˘stavba ve druhé polovinû 20. století v˘raz-

n˘m zpÛsobem ovlivnila obraz mûst, obcí

i volné krajiny na‰í zemû, coÏ platí bez ohledu

na její kvalitu a architektonicko-urbanistické

parametry. Spoleãenské a historické souvis-

losti, které formovaly rozsah i obraz této v˘-

stavby, pfiiná‰ejí fiadu zajímav˘ch poznatkÛ

a informací a pfiekvapivû ãasto také zji‰tûní,

Ïe donedávna odmítané v˘sledky socialistic-

kého stavebnictví mohou skr˘vat nejeden

umûlecky, technicky ãi koncepãnû pozoruhod-

n˘ v˘kon.

Zcela specifick˘m a mimofiádnû kontroverz-

ním tématem spojen˘m s touto etapou jsou

panelová sídli‰tû. V poslední dobû je jim vûno-

vána fiada projektÛ a odborn˘ch prací,2 sloÏi-

tost tématu z hlediska památkové péãe nastí-

nilo napfiíklad ãtvr té ãíslo Zpráv památkové

péãe 2015. Jde o otázku dosti oÏehavou, ale

tím spí‰e bychom mûli usilovat o co nej‰ir‰í

poznání aktuálnû dochovaného sídli‰tního sta-

vebního fondu. V˘zkum, jehoÏ souãástí je ten-

to pfiíspûvek, se o toto poznání snaÏí v rámci

zlínského regionu, a to ve tfiech etapách.

Tento ãlánek popisuje v˘sledek první etapy

prÛzkumu, která mûla za cíl plo‰né zmapování

a základní identifikaci obytn˘ch souborÛ sle-

dovaného období ve Zlínû, Uherském Hradi‰ti

a RoÏnovû pod Radho‰tûm s tím, Ïe prÛzkum

dal‰ích lokalit bude pokraãovat v následujícím

období. Faktick˘m v˘sledkem první etapy je

pfiehled jednotliv˘ch obytn˘ch souborÛ a jejich

Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

565

S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t 20 . s t o l e t í v e Z l í n s k ém k r a j i

Jaroslav NOVOSAD; Nelly KOMENDOVÁ; Miroslav LANC

AN O TA C E : Soustfiedûná bytová v˘stavba budovaná v 60. a 70. letech 20. století v souladu s principy typizace a unifikace vytvofii-la Ïivotní prostfiedí pro velkou ãást obyvatel âeské republiky. Tato problematika pfiedstavuje specifick˘ fenomén z hlediska kul-turního, architektonického i urbanistického v˘voje. âlánek nabízí pfiehled realizovan˘ch obytn˘ch souborÛ z uvedeného obdo-bí na území Zlínského kraje s detailnûj‰ím popisem sídli‰È mûst Zlín, Uherské Hradi‰tû a RoÏnov pod Radho‰tûm.

� Poznámky

1 Jedná se o v˘zkum a mapování sídli‰tní architektury

60. a 70. let 20. století Zlínského kraje, kter˘ je souãástí

dílãího okruhu v˘zkumného cíle Okruh urbanistick˘ch cel-

kÛ druhé poloviny 20. století v rámci DKRVO fie‰eného

v NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi v letech 2015–2017.

2 Napfi. publikace ZADRAÎILOVÁ, Lucie. KdyÏ se utopie

stane skuteãností. Panelová sídli‰tû v âeskoslovensku

1953–1989. Praha / ¤evnice : Arbor Vitae, 2013. ISBN

978-80-7467-058-9; Bulletin âeské komory architektÛ,

ã. 1, 2015, na téma Sídli‰tû. ISSN 1804-2066; v˘stava Pfií-

bûh panelákÛ ve Zlínském kraji konaná ve dnech 14. 7. –

11. 10. 2015 v Krajské galerii v˘tvarného umûní ve Zlínû

v rámci v˘zkumného úkolu NAKI Panelová sídli‰tû v âeské

republice jako souãást mûstského Ïivotního prostfiedí:

Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu fie‰e-

ného UmûleckoprÛmyslov˘m muzeem v Praze.

Obr. 1. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, pohled na

celek sídli‰tû od jihu. (Foto: Miroslav Lanc, 2015)

1

bodová identifikace v mapovém podkladu jed-

notliv˘ch mûst s detailnûj‰ím vyhodnocením

panelov˘ch sídli‰È zmínûn˘ch mûst. V pfied-

chozím období byla v této oblasti v rámci pro-

jektu NAKI Panelová sídli‰tû v âeské republice

jako souãást mûstského Ïivotního prostfiedí:

Zhodnocení a prezentace jejich obytného po-

tenciálu na území Zlínského kraje vyhodnoce-

na sídli‰tû Trávníky v Otrokovicích, Obeciny,

Barto‰ova ãtvrÈ a JiÏní svahy ve Zlínû a také

první zlínsk˘ panelov˘ dÛm typu G postaven˘

v tehdej‰ím âeskoslovensku.3 Tento prÛzkum

je zamûfien na celé území kraje, kde dosud by-

lo identifikováno celkem 50 obytn˘ch souborÛ

sledovaného období rozdílného rozsahu i kvali-

ty. V navazující etapû projektu by mûl b˘t z uve-

den˘ch souborÛ proveden v˘bûr sídli‰È, která

budou podrobena hlub‰í anal˘ze a kritickému

rozboru na základû pfiedem definovan˘ch krité-

rií, k nimÏ by mûl patfiit popis urbanistické struk-

tury sídli‰tû, definování její kvality, zhodnocení

autentické podoby souboru, vazba na stávající

zástavbu, popfiípadû historické jádro mûsta

apod. S ohledem na aktuálnû postupující pro-

ces regenerace a humanizace sídli‰È, mûnící

vzhled jednotliv˘ch objektÛ i cel˘ch souborÛ, lze

kritérium pÛvodní architektonické podoby ãi in-

teriérového fie‰ení jednotliv˘ch objektÛ zazna-

menat spí‰e jako doplÀující a informativní.

Zji‰tûné poznatky by mûly v závûreãné eta-

pû projektu v roce 2017 poskytnout podklady

k definování památkové kvality jednotliv˘ch

obytn˘ch souborÛ a posoudit moÏnosti a úãel-

nost jejich moÏné památkové ochrany.

Panelov˘ systém „G“ jako pfiedpoklad roz‰ífiení

sídli‰tní architektury v 60. a 70. letech 20. sto-

letí ve Zlínû

Zlínsk˘ region má v dûjinách panelové síd-

li‰tní v˘stavby specifické postavení.4 Právû ve

Zlínû (tehdy Gottwaldovû) byl totiÏ v prÛbûhu

50. let 20. století vyvinut nበprvní panelov˘

systém jako tzv. systém „G“ s pfiíãn˘m rozpo-

nem 3 600 mm. Navrhli ho dva b˘valí architek-

ti BaÈova projekãního oddûlení Bohumír Kula

a Hynek Adamec. Z typu G 40 (ãíslo znamená

poãet bytov˘ch jednotek) pak smontovali první

pûtipodlaÏní panelov˘ dÛm ve Zlínû a vlastnû

i v tehdej‰ím âeskoslovensku. Stojí na Bene-

‰ovû nábfieÏí u podjezdu pod Ïeleznicí. Tento

objekt nese celou fiadu neoklasicistních detai-

lÛ, vãetnû zubofiezu na fiímsách, hlavic pilastrÛ

a ornamentÛ nad vstupem. Byly tak masková-

ny spáry panelÛ, mohly b˘t zakryty jakékoli ne-

rovnosti hran ãi rohÛ panelÛ a zároveÀ se

zlep‰ovaly tepelnûizolaãní vlastnosti spojÛ. Na

druhou stranu se zvy‰ovala jak hmotnost stav-

by, tak ãasová a materiálová nároãnost. Musel

tedy následovat dal‰í krok ke zjednodu‰ení;

ve spolupráci se Stavoprojektem Zlín vypraco-

vali Vladimír Kubeãka a Bohumír Kula panelo-

v˘ typ, poprvé s bytov˘m jádrem, s oznaãením

podle roku zpracování G 57. Varianta G 57 se

stala celostátnû pouÏívan˘m typem, a to v fiadû

rÛzn˘ch modifikací. V roce 1961 se ve Zlínû do-

konce konala konference zamûfiená na dal‰í

zdokonalení a vyuÏití tohoto panelového systé-

mu.5 Charakteristick˘m prvkem G 57 byly pfiíã-

né nosné panely ze struskopemzobetonu a ob-

vodové panely z téhoÏ materiálu, ale men‰í

hmotnosti. PÛvodní tlou‰Èka pfiíãn˘ch nosn˘ch

panelÛ byla 200 mm, obvodové panely mûly

tlou‰Èku 250 mm, u dal‰ích variant pak tyto di-

menze byly upravovány aÏ na 150 mm u nos-

n˘ch panelÛ a 300 mm u obvodov˘ch panelÛ.

Obvodové panely byly vyrábûny v pfieváÏné mífie

jako jednovrstvé s dokonãenou povrchovou

úpravou jiÏ z v˘roby, vícevrstvé sendviãové ob-

vodové plá‰tû byly spí‰e v˘jimkou.

Zlín

Mûsto Zlín, tak jak ho známe dnes, bylo utvá-

fieno v první polovinû 20. století díky aktivitám

a expanzi firmy BaÈa.6 Neustálé roz‰ifiování

obuvnického závodu si vyÏádalo nutnost fie‰it

zásadní otázky rozvoje mûstského urbanismu

a ubytovacích kapacit dlouho pfied 2. svûtovou

válkou je‰tû za Ïivota Tomá‰e Bati. Základní

snahou T. Bati a posléze i Jana Antonína Bati

bylo mimo jiné vytvofiit pro své zamûstnance

takové Ïivotní podmínky, které jim umoÏní od-

vést ty nejlep‰í pracovní v˘kony v baÈovské fir-

mû. Rozvoj Zlína byl tak od samého poãátku

konzultován a fie‰en v˘znamn˘mi architekty, ja-

ko byli napfiíklad Jan Kotûra nebo Francouz Le

Corbusier následovaní Franti‰kem Lydie Gahu-

rou, Vladimírem Kar fíkem a mnoha dal‰ími.7

Díky jejich projektÛm se dá Zlín oznaãit za prv-

ní skuteãnû funkcionalistické mûsto na svûtû,

jeden z památníkÛ moderní architektury. Co je

dÛleÏité, uÏ od samého poãátku se v plánech

rozvoje Zlína objevuje my‰lenka zahradního

mûsta. Koncept se stal vzorem pro fiadu sate-

litních mûst zakládan˘ch firmou BaÈa po celém

svûtû.

V˘stavba mûsta Zlína (pozdûji Gottwaldova)

po 2. svûtové válce i pfies zmûnûné politické po-

mûry pokraãovala zpoãátku pfiesnû v duchu mo-

derních urbanistick˘ch tradic baÈovského mûs-

ta.8 V‰e bylo ale daleko více podfiízeno kvantitû.

V roce 1960 se zlínsk˘ architekt a urbanista

Eduard Sta‰a zam˘‰lí nad budoucností mûsta.9

V ãlánku Problémy jednoho mûsta v ãasopise

âeskoslovensk˘ architekt10 se doãteme, Ïe

60 % území Zlína tvofiila zástavba z rodinn˘ch

domkÛ, které zabíraly v podstatû ve‰keré údolní

rovinné plochy kolem fieky Dfievnice. Sta‰a si

v‰ímá mimo jiné i ‰ir‰ích souvislostí, kdyÏ uvá-

dí rok 1957 jako rok pfiijetí nového smûrného

územního plánu mûsta a rok 1959 jako rok pfii-

jetí podrobného plánu v˘stavby ve stfiedu mûs-

ta. Souhrnnû uvádí, Ïe by se podle tûchto plánÛ

do roku 1970 mûlo postavit pfiibliÏnû 7 000 no-

v˘ch bytÛ. To by znamenalo, Ïe oproti stavu z ro-

ku 1960 (11 000 bytÛ) by se obyvatelstvo mûs-

ta roz‰ífiilo o 60 %. Eduard Sta‰a to vidí jako

velkou pfiíleÏitost i proto, Ïe je území údolního

mûsta „…stavebnû vyãerpáno, nemá voln˘ch

ploch a moÏnosti asanace jsou omezené“.11

V˘‰e uveden˘ územní plán z roku 1959, je-

hoÏ autorem je právû Eduard Sta‰a s kolekti-

vem, pfiedpokládal rozvoj nového osídlení nûko-

lika rÛzn˘mi smûry. Poãítalo se s dostavbou

rozestavûn˘ch sídli‰È Janu‰tice, Barto‰ova

ãtvrÈ, Podhofií a Mladcová, s v˘stavbou na vol-

n˘ch plochách v Malenovicích, s dostavbou

a rekonstrukcí ve starém centru mûsta a s v˘-

stavbou na území tzv. JiÏních SvahÛ na sever-

ním okraji mûsta. Spolu s bytovou v˘stavbou se

samozfiejmû poãítalo i s v˘stavbou vefiejn˘ch

budov, nov˘ch kulturních center a sítû sluÏeb.

Vznik vût‰iny panelov˘ch sídli‰È ve Zlínû

spadá do let 1956–1984, nûkteré celky v‰ak

byly zaloÏeny jiÏ dfiíve. NíÏe je uveden pfiehled

v‰ech sídli‰tních útvarÛ na území dne‰ního

mûsta tak, jak byly chronologicky zakládány.

566 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

� Poznámky

3 Více o projektu viz www.panelaci.cz [cit. 10. listopadu

2015].

4 ZARECOR, Kimberly Elman. Utváfiení socialistické mo-

dernity: bydlení v âeskoslovensku v letech 1945–1960.

Praha : Academia, 2015. S. 365–368. ISBN 978-80-200-

-2308-7.

5 STA·A, Eduard. V˘stavba panelov˘ch domÛ G 57. In

âeskoslovensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ.

1961, ã. 19, s. 3. Bez ISSN.

6 Více napfi. podrobnûji viz NOVÁK, Pavel. Zlínská archi-

tektura 1950–2000. Zlín : POZIMOS, 2008. ISBN 978-80-

-254-3216-7; BRYCHTOVÁ, Lucie. Rodinné bydlení v mezi-

váleãném Zlínû a jeho pozdûj‰í v˘voj. Brno, 2010, 40 s.

Bakaláfiská práce. Masarykova univerzita v Brnû, Filozo-

fická fakulta, Ústav hudební vûdy. 14-06-2010 (dostupné

online na is.muni.cz); OB·ÍVAâ, Jan. Meziváleãn˘ BaÈÛv

Zlín – ideální prÛmyslové mûsto, v˘kladní skfiíÀ firmy a zá-

kladna hospodáfiské expanze. Brno, 2006, 81 s. Diplo-

mová práce (Mgr.). Masarykova univerzita v Brnû, Filozo-

fická fakulta, Historick˘ ústav. 18-09-2006 ( dostupné

online na is.muni.cz); Jan Antonín BaÈa – Ïivot a dílo, po-

kraãovatel práce Tomá‰e Bati: mezinárodní konference:

sborník: Zlín 2.–3. kvûtna 2007. Zlín : Statutární mûsto

Zlín, 2007. ISBN 978-80-239-9247-2.

7 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7. S. 40–41, 226–227.

8 Podrobnûji tamtéÏ.

9 STA·A, Eduard. Problémy jednoho mûsta. In âeskoslo-

vensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ. 1960,

ã. 9, s. 3. ISSN 0009-0697.

10 TamtéÏ.

11 TamtéÏ.

Nejstar‰ím sídli‰tním komplexem ve Zlínû

jsou Obeciny mezi ulicemi Vizovickou a Pfiíluc-

kou (pokraãování ·tefánikovy ulice) po obou

stranách Jaroslavického potoka. ·lo o tfiípat-

rové zdûné nájemní bytové domy stavûné po

2. svûtové válce od roku 1947. Autorem urba-

nistického fie‰ení byl arch. Vladimír Kubeãka,

autorem bytÛ Vladimír Karfík. V‰echny fiemesl-

né práce byly unifikovány. V˘stavba první etapy

byla ukonãena v roce 1949, kdy stálo dvanáct

blokÛ tfiíetáÏov˘ch domÛ stupÀovitû fiazen˘ch

na mírnû svaÏitém terénu. O pokraãování v˘-

stavby sídli‰tû se rozhodlo v roce 1960. Dal‰í

etapa trvala dva roky, pfiistavûny byly dva blo-

ky se ãtyfimi fiadami. V letech 1969–1974 bylo

sídli‰tû definitivnû dokonãeno aÏ po blok XIX.

Dnes ho tvofií kolem 600 bytÛ, má tedy více

neÏ dva tisíce obyvatel.12

V letech 1956–1959 a 1968–1969 vyrostlo

panelové sídli‰tû Padûlky-Janu‰tice se 724 by-

ty na místû demolované baÈovské ãtvrti Padûl-

ky i star‰í zástavby Sokolské ulice. ·lo o domy

typu G 40 a T 16. Autorem druhé etapy byl An-

tonín Fla‰ar.13

V letech 1958–1962 a 1970–1972 (kon-

cem roku 1969 bylo rozhodnuto o v˘kupu po-

zemkÛ pro dal‰í roz‰ífiení sídli‰tû smûrem na

v˘chod) následovalo pomûrnû velké sídli‰tû

Barto‰ova ãtvrÈ autorÛ Adolfa Zikmunda, Bo-

humíra Kuly, Arno‰ta Kubeãky a Adolfa ·roma

s 924 byty na v˘chodním okraji Zlína mezi sídli‰-

tûm Obeciny (Julia Fuãíka) a nemocnicí. Zástav-

ba je tvofiena typem G 57.14 Jedná se o první

panelové sídli‰tû ve Zlínû s pravoúhle koncipo-

van˘mi deskov˘mi bytov˘mi domy vytváfiejícími

dopravnû neru‰ené prostfiedí doplnûné budova-

mi obchodního centra a ‰koly. Ve druhé etapû

bylo sídli‰tû doplnûno ãtyfi- a pûtipodlaÏními

deskov˘mi a bodov˘mi panelov˘mi domy.

Men‰í sídli‰tû Bene‰ovo nábfieÏí (tehdy nábfie-

Ïí Pion˘rÛ) se vtûsnalo na úzk˘ pruh území mezi

Ïeleznicí a fiekou pod ústím Janu‰tice a spolu

s domy z konce 40. let obsáhlo 631 bytÛ.15

Západnû od centra mûsta podél silnice smû-

fiující na Otrokovice se v letech 1962–1968

a 1971–1974 stavûlo velké sídli‰tû Malenovi-

ce projektanta Arno‰ta Kubeãky (2 050 bytÛ).

Panelová v˘stavba se prosadila na rozsáhlé

plo‰e na západním okraji tohoto integrované-

ho mûsteãka, a to mezi Tyr‰ovou ulicí a Ïelez-

nicí (zãásti i jiÏnû od Tyr‰ovy ulice). Vyrostlo

zde panelové sídli‰tû s vybaveností, jejíÏ tûÏi‰-

tû s kulturním stfiediskem, kinem, po‰tou aj.

zaujalo polohu zbofiené západní strany návsi

(Masarykovy ulice).16 Na sídli‰ti nalezneme

v podstatû dva typy panelov˘ch domÛ, fiadové

na ulicích Chelãického, Husovû i tfiídû Svobody

a v˘‰kové samostatnû stojící na tfiídû Svobo-

dy. ¤adové domy na ulici Chelãického byly pro-

jektovány A. Kubeãkou pro KIÚ Brno v lednu

1964. Jde o typ G 57 – SG 60,17 kter˘ se ve

sv˘ch konstrukcích pfiibliÏuje typu G 57. Ko-

laudovány byly v roce 1966, domy na Husovû

ulici jiÏ v roce 1964. V˘‰kové desetipatrové

stavby na tfiídû Svobody byly rovnûÏ projekto-

vány v roce 1964 a kolaudovány v roce 1966,

typovû jde opût o konstrukãní systém G 57 –

SG 60.

Mezi lety 1968–1969 byly postaveny vûÏové

domy na ulici 2. kvûtna autora Antonína Fla‰a-

ra, kter˘ vycházel z koncepce akcentování po-

druÏného centra ve staré zástavbû ãtvr ti Zá-

le‰ná. Ve stejné dobû, mezi lety 1969–1971,

vyrostlo i men‰í sídli‰tû Podhofií autorÛ Adolfa

Zikmunda a Adolfa ·roma se 706 byty na do-

sud nezastavûném západním okraji mûstské

ãtvrti. Pozdûji, mezi lety 1978–1979, následo-

valo je‰tû nevelké sídli‰tû Kúty autorÛ Du‰ana

Îivockého a Franti‰ka Balajky se 486 byty, kte-

rému ustoupila v˘chodní polovina stejnojmen-

né baÈovské zástavby. Dal‰í men‰í skupiny pa-

nelov˘ch domÛ vyrostly na konci 80. let ve

ãtvrti Mokrá (mezi JiÏními Svahy a Mladcovou),

mezi Pfiíluckou ulicí a ulicí Bonûcko (v návaznos-

ti na sídli‰tû Julia Fuãíka / Obeciny) a v rámci

star‰í ãtvrtû Lazy.18

Panelová v˘stavba Zlína 60. a 70. let 20. sto-

letí, jejíÏ pfiehled je zde uveden, znamenala

upu‰tûní od charakteristick˘ch znakÛ zlínské ar-

chitektury. Jednotlivé celky jsou sice v zásadû

zakomponovány do konceptu zlínského urbanis-

mu a respektují více ménû pravoúhlou uliãní síÈ

a v˘‰kové regulace, ale vzhledem k moÏnos-

tem, které naznaãil pfiedváleãn˘ v˘voj, jde o po-

kles do prÛmûrnosti a podprÛmûrnosti ãesko-

slovenského socialistického stavebnictví.

Zásadní v˘jimku v‰ak tvofií první etapa v˘-

stavby sídli‰tû JiÏní Svahy.

Zlínské JiÏní Svahy

Obytn˘ soubor JiÏní Svahy je nejv˘znamnûj‰í

a nejvût‰í lokalitou komplexní bytové v˘stavby

Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

567

Obr. 2. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, lodÏiové

domy. (Foto: Miroslav Lanc, 2015)

Obr. 3. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, I. segment.

(Foto: Miroslav Lanc, 2015)

� Poznámky

12 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Mora-

vû a ve Slezsku. 8. díl V–Î. Praha : Libri, 2011. ISBN 978-

-80-7277-410. S. 628–629.

13 TamtéÏ.

14 TamtéÏ. S. 629.

15 TamtéÏ.

16 TamtéÏ. S. 631.

17 Pfiíãn˘ nosn˘ stûnov˘ systém, ztuÏení v podélném smû-

ru zaji‰Èují podélné stûny. Rozpon je 3,6 m, konstrukãní

v˘‰ka podlaÏí je 2,85 m. LodÏie jsou zapu‰tûné, vedle v˘-

tahové ‰achty pfiedsazené.

18 KUâA, K., cit. v pozn. 13. S. 629–630.

2 3

ve Zlínû, která sv˘m situováním vytváfií v˘raz-

nou dominantu pfii pohledech ze stfiedu mûsta

a protûj‰ích svahÛ údolí fieky Dfievnice nad

âepkovem. V˘stavba tak velkého bytového

souboru vycházela z potfieby pfiilákat do mûsta

nové zamûstnance pro zdej‰í prÛmysl, kter˘

se stále dafiilo rozvíjet, aÈ uÏ ‰lo o nástupnické

firmy BaÈov˘ch závodÛ nebo o nové podniky.

Po vyãerpání voln˘ch stavebních ploch ve mûstû

bylo na konci 60. let 20. století území dne‰ních

JiÏních SvahÛ jedinou moÏnou variantou pro no-

vou v˘stavbu v takovém mûfiítku. Zlín je totiÏ po-

loÏen v pomûrnû úzkém údolí a ze severu i z jihu

je obklopen kopci. Mûsto se aÏ do této doby roz-

víjelo pfiedev‰ím ve smûru v˘chodo-západním,

kde zástavba nemusela fie‰it problémy spojené

s velk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly terénu.

¤e‰ení JiÏních SvahÛ lze povaÏovat za pozitiv-

ní dÛsledek ustavení útvaru hlavního architekta

okresu v roce 1966 a samozfiejmû i politického

uvolnûní ve druhé polovinû 60. let 20. století.

Plán zástavby kopcÛ severnû od star‰í zástavby

Zlína v údolí existoval jiÏ del‰í dobu. Urbanistic-

k˘ koncept JiÏních SvahÛ byl ale nûkolikrát fie-

‰en uÏ za pÛsobení firmy BaÈa, aÈ uÏ to bylo

v regulaãních plánech Franti‰ka Lydie Gahury

ze 30. let nebo v návrzích Le Corbusiera z roku

1936.19

V roce 1968 byla vyhlá‰ena omezená nea-

nonymní soutûÏ na celkové fie‰ení sídli‰tû,20

které se úãastnily tfii kolektivy projektující na

Zlínsku. Byl to zlínsk˘ Stavoprojekt pod vede-

ním architektÛ Jana Palackého a Franti‰ka

Rozhona, prof. Bohuslav Fuchs s kolektivem

a architekti Jifií Gfiegorãík a ·ebestián Zelina

z Pozemních staveb Zlín. Poslednû jmenovaní

se svou studií zvítûzili. Obytn˘ obvod zasadili

do pomûrnû pfiíznivého krajinného rámce

s charakteristick˘m svahov˘m terénem, kde

v dobû pfied v˘stavbou nechybûly lesy ani pa-

sekáfiské zahrady. Náklady na jednu bytovou

jednotku byly stanoveny na 220 000 Kãs.

V rozhovoru s ·ebestiánem Zelinou uvefiej-

nûném v ãasopise âeskoslovensk˘ architekt

z roku 197121 se mÛÏeme doãíst, Ïe základní

my‰lenka projektu vychází z tradice zahradního

mûsta. Krajina mûla na vzhled sídli‰tû zásad-

ní vliv stejnû jako vyuÏití tradiãního zlínského

stavebního materiálu – pálené cihly, resp. ob-

kladu ciheln˘m páskem.

Pro první etapu v˘stavby, mezi lety 1972 aÏ

1980, je charakteristick˘ soulad se star‰í zlín-

skou architekturou, a to jak v urbanistickém

fie‰ení, tak i v materiálovém pojetí. Pfiispûla

k tomu pfiipravovaná nová stavební soustava,

oznaãovaná jako NKS-G22 (Nová konstrukãní

soustava – Gottwaldov), kterou v letech

1970–1971 vytvofiil kolektiv VÚMS Zlín ve

spolupráci se Státním typizaãním ústavem

Praha. Jejím pfiínosem kromû moÏnosti pouÏití

tradiãních ciheln˘ch materiálÛ na fasádách by-

lo i to, Ïe umoÏnila u bytÛ vy‰‰ích kategorií

i vût‰í plo‰n˘ standard. Kontinuity se zlínsk˘m

urbanismem bylo dosaÏeno pouÏitím pfieváÏnû

bodov˘ch domÛ, doplnûn˘ch nízkou zástavbou

domÛ fiadov˘ch. Jako dominantního prvku bylo

pouÏito tzv. v˘‰kového segmentového domu,

kter˘ souãasnû tvofií i dominantu centra okrsko-

vého obãanského vybavení. První segmentov˘

dÛm, tzv. I. segment, navrÏen˘ ·ebestiánem

Zelinou v roce 1978, byl ve druhé etapû dopl-

nûn dal‰ím podobn˘m objektem – tzv. II. seg-

mentem.23 Mimo jiné pak také do‰lo k dÛsled-

nému oddûlení dopravy od pû‰ího provozu

a byla vytvofiena garáÏová stání pro v té dobû

dostateãn˘ poãet aut. Smí‰ená kombinace zá-

stavby navíc umoÏnila tvorbu rozmanit˘ch pro-

storÛ se zelen˘mi plochami.24

DÛleÏit˘m pfiedpokladem v˘stavby bylo zpfií-

stupnûní vysoko poloÏeného území JiÏních

SvahÛ novou, technicky i finanãnû nároãnou

komunikací (nynûj‰í OkruÏní ulice) a zprovoznû-

ní panelárny. První etapa mûla 3 699 bytÛ

s asi 10 000 obyvateli. Pohledovû tvofií první

etapa západní ãást panoramatu z centra mûs-

ta. Zvlá‰tností této v˘stavby byla i skuteãnost,

Ïe generálním projektantem, dodavatelem i or-

ganizací povûfienou inÏen˘rskou ãinností byla

jedna organizace – PS Gottwaldov.

Základním prvkem v˘stavby první etapy JiÏ-

ních SvahÛ jsou tzv. bodové domy stavûné od

roku 1972. Urbanisticky jsou zapojeny do ãle-

nitého povrchu po vrstevnicích. Stojí na ulicích

DruÏstevní, Sluneãná a Stfiedová. Jsou pfieváÏ-

nû pûtipodlaÏní, nûkdy aÏ sedmipodlaÏní, s v˘-

klopn˘mi okny a s ãásteãnû nebo plnû zapu‰-

tûnou konstrukcí velk˘ch balkonÛ, které jsou

zespoda pobity dfievem, po obvodu celého do-

mu. Nûkteré mají omítku, jiné jsou pouze natí-

rané, pozdûji se zaãaly pouÏívat povrchovû

upravené panely. V‰echny mají keramick˘ ob-

klad pfiízemí a nároÏí z ciheln˘ch páskÛ. Toto

materiálové fie‰ení fasád odkazuje na kontinu-

itu moderní v˘stavby s tradiãní baÈovskou ar-

chitekturou a v kontextu bûÏné dobové v˘stav-

by v âeskoslovensku je naprosto ojedinûlé.

První prototypy domÛ mají dokonce cihlové zá-

568 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

� Poznámky

19 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7.

20 PODZEMN ,̄ Milan. Sídli‰tû JiÏní Svahy ve v˘stavbû. In

âeskoslovensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ.

1971, ã. 20, s. 3. ISSN 0009-0697.

21 TamtéÏ.

22 Typ NKS byl stavûn mezi lety 1975–1983, nejãastûji 4-,

8- nebo 12podlaÏní. Obvodov˘ plá‰È je vrstven˘, nosn˘.

Konstrukãní v˘‰ka podlaÏí je 2,8 m, stûnové panely mají

tlou‰Èku 150 mm, rozpon je 2,4, 3,0, 3,6 nebo 4,2 m.

23 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7. S. 24.

24 TamtéÏ.

Obr. 4. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, leteck˘ po-

hled na ústfiední ãást sídli‰tû, vpravo dole charakteristick˘

pÛdorys I. segmentu. (Pfievzato z: maps.google.com, snímek

z r. 2015)

4

klady pfiízemních pater.25 Byty jsou celkovû

dispoziãnû velkorysej‰í a pfiipomínají vzdálenû

tradiãní zlínsk˘ domek. Na ulicích Jílová, Polní

a Luãní je konstrukãní systém NKS-G nahrazen

daleko roz‰ífienûj‰ím typem T 06 B se závûs-

n˘mi balkony, i zde jsou v‰ak ãásti obloÏeny ci-

heln˘m páskem.

Vrcholn˘m urbanistick˘m a architektonic-

k˘m poãinem obytného souboru JiÏní Svahy

jsou lodÏiové domy se zaãlenûn˘mi garáÏemi,

stavûné od roku 1972. Jde o blokovou zástav-

bu pûtipodlaÏních domÛ stupÀovitû na sebe

navazujících ve svaÏitém terénu. Postaveny

byly celkem tfii bloky na pÛdorysu písmene

L severov˘chodnû od sídli‰tního centra (seg-

mentu) a jeden jihozápadnû smûrem k ulici

DruÏstevní. Boãní stûny bez oken jsou obloÏe-

ny ciheln˘m páskem, smûrem vzhÛru se zuÏu-

jící lodÏie tvofií vÏdy minimálnû jednu celou po-

délnou stranu domu a neobvykl˘m zpÛsobem

ãlení fasádu. Mezi jednotliv˘mi bloky navíc

vznikla uzavfiená nádvofií se stromy a zelen˘mi

plochami, parkovacími místy a dûtsk˘mi hfii‰ti.

Malá v˘‰ka bytov˘ch domÛ, rozmanitost fasád

a uzavfiená nádvofií vytvofiila atypické pfiíjemné

prostfiedí drobného mûfiítka, které se napros-

to vymyká charakteru bûÏn˘ch sídli‰È té doby.

Od roku 1974 se stavûly ãtyfii tzv. chodbové

domy, které byly doplÀkem bodov˘ch a lodÏio-

v˘ch domÛ. Obsahují pouze malometráÏní byty

– garsonky – o rozloze cca 33 m2. Charakteris-

tick˘m prvkem je fasáda tvofiená z pfiedsaze-

n˘ch lodÏií (oproti lodÏiov˘m domÛm mají v‰ech-

ny stejné rozmûry, nezuÏují se) a dlouhé rovné

chodby v interiéru s fiadami dvefií, díky kter˘m

získaly tzv. chodbové domy své oznaãení.

Zlínské terasové domy na JiÏních Svazích

vznikly díky inspiraci z realizací takov˘ch sta-

veb ve ·v˘carsku, Nûmecku a skandinávsk˘ch

zemích.26 Stavûly se mezi lety 1971–1978.

KaÏd˘ dÛm obsahuje osm bytÛ. âtyfii nejvût‰í

mají terasu, dva men‰í balkon a dvû garsonky

malou terasu. Souãástí komplexu jsou vÏdy

garáÏe pro ‰est bytÛ, sklepy a su‰árna.

V˘‰kov˘m stfiedobodem sídli‰tû je ãtrnácti-

podlaÏní v˘‰kov˘ segmentov˘ dÛm s pfiilehl˘m

komplexem obãanské vybavenosti – tzv. I. seg-

ment. Jde o naprosto ojedinûl˘ objekt v rámci

panelové v˘stavby, jehoÏ inspiraci mÛÏeme

hledat v domech kolektivních. Jeho v˘jimeã-

nost spoãívá v pÛdorysném fie‰ení a v dûlení

bytÛ v interiéru. PÛdorys je segmentov˘, pfies-

nûji fieãeno severní ãást je obdélná, jiÏní je

tvofiena segmentov˘m obloukem. Architekti

Jifií Gfiegorãík a ·ebestián Zelina prohnutím

domu dokázali dÛmyslnû vyuÏít jiÏní stranu

pro pfiirozené osvûtlení garsonek, které se

zde nacházejí, severní strana segmentové

ãásti je vyuÏita pouze pro spoleãné chodby.

V podélné ãásti nalezneme malometráÏní by-

ty. Obytn˘ soubor pak byl mimo jiné doplnûn

o pavilonové objekty ‰kol, matefisk˘ch ‰ko-

lek, jeslí a také o objekt samoobsluhy a cuk-

rárny.

Sídli‰tû JiÏní Svahy bylo roz‰ifiováno i v ná-

sledujících letech. Druhá etapa probíhala mezi

lety 1980–1990 a bylo v ní zastavûno území

severnû a v˘chodnû od budov první etapy. Cel-

kov˘ urbanistick˘ koncept sídli‰tû byl tím dopl-

nûn o skupinu bodov˘ch domÛ v˘‰kovû fie‰e-

n˘ch tak, aby na pohledovû exponovan˘ch

místech byla umístûna niωí zástavba.

Sídli‰tû JiÏní Svahy je souborem projekãnû

a autorsky fie‰en˘m kolektivem architektÛ zlín-

ského Stavoprojektu (dfiíve Stavoprojekt Brno,

od‰tûpn˘ závod Stavoprojekt Gottwaldov).27

Z pfiedchozího popisu je zfiejmé, Ïe se jedná

o urbanisticky v˘jimeãn˘ soubor spojující kvali-

Z p r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

569

Obr. 5. Uherské Hradi‰tû (okres Uherské Hradi‰tû), orien-

taãní plánek bytov˘ch souborÛ a jejich umístûní vÛãi mûst-

ské památkové zónû Uherské Hradi‰tû: 1 – obytn˘ soubor

Mojmír; 2 – obytn˘ soubor V TÛních; 3 – zástavba podél

tfiídy Mar‰ála Malinovského; 4 – obytn˘ soubor Pod Sva-

hy; 5, 6 – sídli‰tû Stará Tenice; 7 – sídli‰tû Mojmír II. (Au-

torka: Nelly Komendová, 2015)

Obr. 6. Uherské Hradi‰tû (okres Uherské Hradi‰tû), leteck˘

snímek mûsta – vlevo sídli‰tû Mojmír II, uprostfied obytn˘

soubor Mojmír I, vpravo nahofie historické jádro mûsta.

(Pfievzato z: maps.google.com, snímek z r. 2015)

� Poznámky

25 Zlínská architektura: JiÏní Svahy I. etapa – bodové do-

my NKS-G [online]. Dostupné z WWW: http://architektu-

razlin.cz/jizni-svahy-i-etapa-bodove-domy-nks-g. [cit. 2015-

06-15].

26 Zlínská architektura: JiÏní Svahy I. etapa – Terasové

domy + ostatní infrastruktura [online]. Dostupné z WWW:

http://architekturazlin.cz/jizni-svahy-i-etapa-terasove-do-

my-ostatni-infrastruktura. [cit. 2015-06-15].

27 CHABIâOVSK ,̄ Franti‰ek; KASALICK ,̄ Václav et al.

Stavoprojekt Brno 1948–1988. 40 let architektonické

tvorby Stavoprojektu. Brno : Stavoprojekt – Svaz ãesk˘ch

architektÛ / âesk˘ fond v˘tvarn˘ch umûní, 1988. Bez

ISBN. SM 400/77-III/1.

5

6

tu dobové architektury i urbanistického fie‰ení

s vazbou na morfologii terénu a krajinn˘ rámec

lokality. AutorÛm projektu se podafiilo i pfies

velikost fie‰eného území vytvofiit prostfiedí pfii-

jatelného mûfiítka, a to i díky rozmanitosti na-

vrÏen˘ch a realizovan˘ch bytov˘ch domÛ. Hod-

nota souboru by v budoucnosti mohla b˘t

dÛvodem pro památkovou ochranu území.

Uherské Hradi‰tû

Mûsto Uherské Hradi‰tû reprezentuje v po-

rovnání s moderním Zlínem silnû tradiãní a his-

toricky v˘znamné královské hrazené mûsto. Bo-

hatá historická tradice a stavební v˘voj se

dochovaly dodnes v kompaktní urbanistické

struktufie historického jádra, vymezeného zbyt-

ky stfiedovûkého i barokního opevnûní s navazu-

jící kvalitní a plánovanou v˘stavbou 19. a první

poloviny 20. století. Tato dochovaná urbanistic-

ká situace pfiedurãila a definovala moÏnosti

plo‰né bytové v˘stavby, která se tak ve vût‰ích

celcích objevuje v okrajov˘ch ãástech mûsta.

Studium problematiky bytové v˘stavby druhé

poloviny 20. století soustfiedûné na území Uher-

ského Hradi‰tû, pfiestoÏe se jedná o historicky

nedávné období, nepfiíznivû ovlivnila absence

pÛvodní územní plánové dokumentace. Dle

sdûlení pracovníkÛ Mûstského úfiadu byl archiv

MûÚ Uherské Hradi‰tû z ãásti zniãen bûhem

povodní v roce 1997. ¤ada spisové a plánové

dokumentace tak byla ztracena. V souãasné

dobû lze ve stavebním archivu mûsta nalézt

projektovou dokumentaci k realizaci jednotli-

v˘ch objektÛ vãetnû stavebních povolení a ko-

laudaãních protokolÛ. Územní plánovou doku-

mentaci, projektové úkoly, popfiípadû studie

souboru staveb k jednotliv˘m realizovan˘m

sídli‰tím se zatím nepodafiilo dohledat.

Dílãí informace o bytové v˘stavbû na území

mûsta, a to pfiedev‰ím z hlediska harmono-

gramu v˘stavby a kapacitního vybavení, posky-

tuje dobov˘ tisk. Problematice bytové v˘stavby

a fie‰ení bytové situace na území mûsta Uher-

ské Hradi‰tû byla pravidelnû vûnována pozor-

nost v mûsíãníku Zpravodaj mûsta Uherské

Hradi‰tû, kde zastupitelé MûstNV podrobnû

informovali o prÛbûhu v˘stavby a sv˘ch plá-

nech.28

âást územnû plánovací dokumentace je ulo-

Ïena ve Státním okresním archivu Uherské

Hradi‰tû pod názvem Studie souboru staveb,

sídli‰tû V˘chod, Hliníky, Terasy. Stavoprojekt

Gottwaldov, dat. VI. 1979, úãel SSS, hlavní pro-

jektant ing. arch. Totu‰ek a Uh. Hradi‰tû V˘-

chod, zmûna PÚP, urbanistick˘ návrh, hlavní ar-

chitekt akad. arch. Milo‰ Totu‰ek, únor 1980.29

Jedná se v‰ak o návrhy, které nebyly v plném

rozsahu realizovány jak z hlediska urbanistické-

ho, tak kapacitního.

Co se tedy z tûchto dostupn˘ch pramenÛ dá

o sídli‰tní v˘stavbû v Uherském Hradi‰ti fiíci? Na

území mûsta jsme identifikovali celkem 7 obyt-

n˘ch souborÛ sledovaného období, které jsou

v následujícím textu fiazeny chronologicky, dle

doby v˘stavby.

Soustfiedûná bytová v˘stavba na území

mûsta Uherské Hradi‰tû byla po 2. svûtové

válce zahájena v severozápadní ãásti mûsta

v˘stavbou sídli‰tû Mojmír I, která probíhala

v letech 1951–1957. Tento soubor tedy ne-

spadá do sledovaného období, vyplatí se mu

ale vûnovat pozornost pro úplnost a hlavnû

s ohledem na historické a urbanistické sou-

vislosti v˘znamné pro následující bytovou v˘-

stavbu. Sídli‰tû, realizované v duchu socialis-

tického realismu, bylo urãeno pfiedev‰ím pro

pracovníky nedaleké kunovické továrny. Nûko-

likapodlaÏní zdûné bytové domy, zastfie‰ené

valbov˘mi stfiechami, byly umístûny do neza-

stavûného prostoru na základû star‰ího mezi-

váleãného urbanistického plánu architekta

Vladimíra Zákrejse, kter˘ jej pÛvodnû navrhl

pro individuální bytovou v˘stavbu rodinn˘ch

domÛ. Základní komunikaãní rastr tvofií pÛlkru-

hovû vedené soustfiedné ulice Jana ÎiÏky

a Prokopa Holého, ve stfiední ose protnuté uli-

cí Husovou, pfiímou spojnicí sídli‰tû s historic-

k˘m centrem mûsta.

V˘stavba architektonicky i technologicky po-

dobn˘ch, tj. hmotovû tradiãních a zdûn˘ch ob-

jektÛ pokraãovala v období 1958–1962 sever-

nû od Smetanov˘ch sadÛ v lokalitû V TÛních.

Zde byly nûkolikapodlaÏní objekty fie‰eny pfie-

váÏnû jako fiadové, vymezující pravideln˘ geo-

metrick˘ rastr ulic. Navázaly tak na v˘stavbu

obytn˘ch blokÛ z první ãtvrtiny 20. století pfii

ulici Dukelsk˘ch hrdinÛ.

Zámûr urbanisticky a architektonicky vhodnû

navázat na star‰í stávající zástavbu je patrn˘

také pfii v˘stavbû obytn˘ch domÛ v jihov˘chodní

ãásti mûsta podél tfiídy Mar‰ála Malinovského

a pfiilehl˘ch ulic BoÏeny Nûmcové, Rostislavo-

vû, ·afafiíkovû, Mojmírovû a Lechovû. âtyfipod-

laÏní, podsklepené zdûné obytné domy kryté

570 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

Obr. 7. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû

1. máje, deskové domy G 57 z let 1966–1967 u zru‰eného

hfibitova. (Foto: Jaroslav Novosad, 2015)

Obr. 8. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû

1. máje, ulice 1. máje od v˘chodu. (Foto: Jaroslav Novo-

sad, 2015)

� Poznámky

28 Pfiehled stavebního v˘voje mûsta se struãn˘m zhodno-

cením jednotliv˘ch sídli‰tních celkÛ poskytuje HOL̄ , Ale‰.

Urbanistick˘ v˘voj mûsta po roce 1782. In âOUPEK, Jifií

a kol. Uherské Hradi‰tû – královské mûsto na fiece Mora-

vû. 750. v˘roãí zaloÏení mûsta Uherské Hradi‰tû. Uherské

Hradi‰tû : Mûsto Uherské Hradi‰tû, 2007, s. 207–239.

ISBN 978-80-239-9873-3.

29 Fond ONV UH K 612, inv. ã. 825.

7 8

valbovou stfiechou jsou zde fiazeny podél pravi-

delného pravoúhlého rastru ulic jako samo-

statné objekty vymezující vnitrobloky se vzrost-

lou zelení. Bûhem v˘stavby v této lokalitû byla

zmûnûna pÛvodní zdûná technologie na mon-

tovan˘ panelov˘ systém, a to konkrétnû zá-

padnû od tfiídy Mar‰ála Malinovského, kde byl

na území mûsta pouÏit poprvé.30 Zdûné bytové

domy zde byly doplnûny deskov˘mi pûtipodlaÏ-

ními panelov˘mi objekty, jejichÏ umístûní jiÏ ne-

respektovalo pravidelnou uliãní síÈ, ale vyuÏilo

celou plochu vnitroblokÛ. Pozdûji byl do jedno-

ho z vnitroblokÛ vloÏen vûÏov˘ desetipodlaÏní

panelov˘ bodov˘ dÛm, v˘‰kovû pfiedimenzova-

n˘ vÛãi okolní zástavbû. PÛvodnû velkorysá ur-

banistická koncepce hmotovû umûfien˘ch byto-

v˘ch domÛ, situovan˘ch do prostoru zelen˘ch

ploch, tak byla poru‰ena snahou o efektivnûj‰í

vyuÏití prostoru. Centrem tohoto nového obyt-

ného souboru se stalo nové námûstí Republi-

ky, doplnûné v roce 1976 hotelem Morava

a nákupním centrem. V˘stavba zde byla do-

konãena v roce 1970 pfiedáním posledního

objektu, kter˘m bylo obchodní centrum (pfie-

dáno 30. 6. 1970) a dokonãením sadov˘ch

úprav (30. 8. 1970).31 Celková hodnota toho-

to stavebního souboru byla v roce 1970 vyãís-

lena nákladem 70 115 000 Kãs.

Bytovou v˘stavbu v lokalitû podél tfiídy M. Ma-

linovského lze hodnotit jako historick˘ památko-

v˘ dokument zachycující zmûnu technologie v˘-

stavby zdûn˘ch domÛ na montované, a to

v jednom bytovém souboru. Stejnû tak lze na

tomto malém prostoru sledovat zmûnu pfiístupu

v urbanistickém fie‰ení zástavby, kdy byl pÛvod-

nû kvalitní urbanistick˘ soubor nepfiíznivû upra-

ven ryze úãelovû a ekonomicky. Tento negativní

trend mÛÏeme sledovat v fiadû dal‰ích pfiípadÛ.

V letech 1968–1973 pokraãovala bytová v˘-

stavba v lokalitû Pod Svahy s celkovou kapaci-

tou 650 bytÛ. Studie souboru stavebního sídli‰-

tû v této ãásti mûsta mûla b˘t schválena radou

ONV v roce 1969.32 Bytové domy zde byly reali-

zovány v panelové technologii T 06 B a v˘stavba

byla rozdûlena na dvû etapy. V první etapû bylo

v souboru pûti bodov˘ch devítipodlaÏních domÛ

do konce roku 1970 pfiedáno 484 bytÛ. Ve dru-

hé etapû byly situovány do vnitrobloku vymeze-

ného ulicemi Rostislavova, Mojmírova a 28. fiíj-

na deskové pûtipodlaÏní domy s kapacitou 168

bytÛ. Souãástí souboru byla obãanská vybave-

nost zastoupená objektem prádelny, ‰kolkou

a jeslemi, pavilonem sluÏeb a obchodním pro-

vozem. Plán úplného dokonãení sídli‰tû vãetnû

obãanské vybavenosti a sadov˘ch úprav byl sta-

noven na 30. 6. 1973 a byl také dodrÏen.

V letech 1970–1973 byla západnû od histo-

rického jádra mûsta v blízkosti toku fieky Mora-

vy realizována v˘stavba men‰ího obytného sou-

boru v lokalitû Stará Tenice, kde bylo umístûno

11 ãtyfipodlaÏních bodov˘ch objektÛ, provede-

n˘ch ve zdûné technologii s poãtem 192 bytÛ.

V˘stavba byla provádûna pfieváÏnû podniko-

vou a svépomocnou formou s nákladem

34 266 000 Kãs. Soubor hmotovû men‰ích

objektÛ je situován v klidném prostfiedí s do-

stateãn˘m prostorem a vzrostlou zelení. Tato

kvalitní obytná lokalita byla v 80. letech na ná-

bfieÏí fieky Moravy doplnûna o tfii v˘‰kovû pfie-

dimenzované panelové domy.

V roce 1971 byla zahájena v˘stavba sídli‰tû

Mojmír II v lokalitû zvané ·tûpnice, jihozápad-

nû od historického jádra mûsta. Rozsáhlej‰í

obytn˘ soubor komunikaãnû navázal na star‰í

sídli‰tû Mojmír I, a to pokraãováním ulice Hu-

sovy v nové sídli‰tní ãásti nazvané ·tûpnická.

Zámûr bytové v˘stavby v této lokalitû byl pro-

jednán a schválen místními ãi okresními národ-

ními v˘bory jiÏ v roce 1958. Pfii revizi smûrného

územního plánu v roce 1964 bylo zhodnoceno

místo ·tûpnice z hlediska technického i ekono-

mického jako vhodné pro soustfiedûnou bytovou

Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

571

Obr. 9. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû

1. máje, etapizace v˘stavby. (Autor: Jaroslav Novosad,

2015)

Obr. 10. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû

1. máje, leteck˘ pohled na souãasn˘ stav. (Pfievzato z:

maps.google.com, snímek z r. 2015)

� Poznámky

30 Viz HOL̄ , A., cit. v pozn. 31. S. 222.

31 B. a. Z jednání rady Mû NV v Uh. Hradi‰ti. Zpravodaj

mûsta Uherské Hradi‰tû. 1970, ã. 4, str. 4. Bez ISSN.

32 B. a. DÛleÏité úkoly na‰eho mûsta. Zpravodaj mûsta

Uherské Hradi‰tû. 1971, ã. 4, str. 20. Bez ISSN.

9

10

v˘stavbu.33 Mezi fiádky lze vyãíst, Ïe pfiíprava

a v˘stavba vyvolaly negativní reakce ãásti obãa-

nÛ, neboÈ sídli‰tû mûlo nahradit zahradní kolo-

nii, a jeho v˘stavbû tak pfiedcházel v˘kup po-

zemkÛ, asanace zahradních objektÛ a jednoho

rodinného domku. Bûhem v˘stavby mûla b˘t za-

chována vhodná stávající zeleÀ a ovocné stro-

my postupnû nahrazovány okrasnou zelení.

PfiedbûÏn˘ návrh podrobného územního plá-

nu sídli‰tû ve ·tûpnicích zpracovala projekãní

skupina Stavoprojektu Gottwaldov pod vede-

ním Ing. arch. A. Kubeãky.34 Podrobnosti návr-

hu zatím známe jen z popisu zprávy ve Zpravo-

daji. Sídli‰tû mûlo podle plánu nabídnout více

neÏ tisíc bytÛ a v˘stavba zde probíhala do roku

1980. Realizovan˘ bytov˘ soubor zahrnuje

ãtyfi- a osmipodlaÏní bytové domy, které byly

postaveny v panelové technologii T 06 B. V ur-

banistické skladbû jsou osmipodlaÏní domy si-

tuovány v okrajové ãásti souboru a vytváfiejí

tak prstenec kolem niωí zástavby. Ve v˘chodní

a jiÏní ãásti jsou umístûny dlouhé deskové do-

my, v západní ãásti pfii nábfieÏí fieky bodové v˘‰-

kové objekty. V centru souboru jsou soustfie-

dûny ãtyfipodlaÏní objekty s budovou matefiské

‰koly. Dal‰í objekty obãanské vybavenosti byly

lokalizovány do okrajové ãásti sídli‰tû, pfii vstu-

pu ze strany historického centra. V roce 1975

byla severnû od sídli‰tního celku dokonãena

budova základní ‰koly pro 27 tfiíd.

Nejrozsáhlej‰í obytn˘ soubor staveb na úze-

mí mûsta Uherské Hradi‰tû byl koncem 70. let

20. století plánován ve v˘chodní ãásti katastru

mûsta s pfiesahem na katastrální území Mafiati-

ce. Tento soubor, ãlenûn˘ na 8 staveb, zahrno-

val rozsáhlou individuální v˘stavbu rodinn˘ch

domÛ a v˘stavbu vícepodlaÏních bytov˘ch blo-

kÛ. Pro dané území byla zpracována studie sou-

boru staveb Obytn˘ Soubor UH. Hradi‰tû – v˘-

chod, Gottwaldov ãervenec 1979, zak. ã. 8004-

-006-450-01 Stavoprojekt Gottwaldov, vedoucí

ateliéru ak. arch. M. Totu‰ek, hlavní architekt

stavby I. Ing. arch. B. Leinert, hlavní architekt

stavby II-VIII Ing. arch. L. Pastrnek.

Stavba I zahrnovala bytové domy v lokalitû

Hliníky. Pfiepokládan˘ poãet 511 bytÛ zde byl

navrÏen v 391 fiadov˘ch rodinn˘ch domcích.

Zvoleny byly typové objekty ¤ 36-2/4, 70-2/6,

58-2/6, 61-2/5, 68-3/6, R4223-1, které byly

pfievzaty z katalogu rodinn˘ch domkÛ z roku

1975 a 1978. NízkopodlaÏní zástavba bytÛ by-

la v lokalitû limitována ochrann˘m pásmem le-

ti‰tû Kunovice.

Stavby II–VIII v ãásti zvané Terasy pfiedpo-

kládaly vícepodlaÏní bytové domy v technologii

OP 1.11. Jednalo se o celomontovan˘ panelo-

v˘ dÛm, jehoÏ základní pÛdorysné parametry

byly v násobcích modulu 60 cm. V˘‰ková hla-

dina zástavby byla i zde omezena ochrann˘m

pásmem leti‰tû Kunovice. V náhorní rovinû byla

proto zvolena ãtyfipodlaÏní zástavba, v okrajo-

v˘ch ãástech pûti- nebo ‰estipodlaÏní, objekty

v jiÏní ãásti Teras byly plánovány jako osmi-

podlaÏní. NavrÏeny byly fiadové a bodové sek-

ce. Ekonomické a funkãní parametry poãítaly

s celkov˘m poãtem 4 434 bytÛ s uÏitkovou plo-

chou celkem 251 276 m2 a obytnou plochou

170 754 m2, prÛmûrná podlaÏnost byla 5,2.

Pfii porovnání v˘‰e uvedené studie se skuteã-

n˘m stavem realizovaného sídli‰tû je patrné,

Ïe pÛvodní návrh nebyl zcela naplnûn. Po roce

1980 do‰lo ke zmûnû jak v návrhu uliãní sítû

a urbanistické struktury, tak v rozsahu kapaci-

ty souboru. V uvedené lokalitû byla realizována

rozsáhlá kolonie pfieváÏnû fiadov˘ch rodinn˘ch

domkÛ a jeden ucelen˘ soubor obytn˘ch blokÛ

vãetnû objektÛ obãanské vybavenosti. Jednotli-

vé obytné bytové domy byly realizovány v soula-

du s pÛvodním návrhem v technologii OP 1.11

postupnû v rozmezí let 1980–1985. Soubor

mûl zajistit 461 bytov˘ch jednotek. Budovy jsou

ãtyfipodlaÏní, podsklepené. Jednotlivé objekty

jsou soustfiedûny do uzavfien˘ch pravoúhl˘ch

blokÛ rozdûlen˘ch pravoúhl˘m rastrem ulic.

Objekty obãanské vybavenosti byly realizo-

vány v technologii MS OB jako montovaná ske-

letová soustava se sloupy o prÛfiezu 40/40

(45/45) se skryt˘mi stropními prÛvlaky s ke-

ramick˘m obvodov˘m plá‰tûm. Obãanská vy-

bavenost zahrnuje jesle, zdravotní stfiedisko,

matefiskou ‰kolu, základní devítiletou ‰kolu,

sluÏby, maloobchodní zafiízení, restauraãní za-

fiízení a kulturní zafiízení.

V rámci první etapy prÛzkumu bylo v Uher-

ském Hradi‰ti zdokumentováno osm obytn˘ch

souborÛ. Sídli‰tû Mojmír I nespadá ãasovû do

sledovaného období a bylo do souboru zafiaze-

no s ohledem na souvislost s navazujícím síd-

li‰tûm Mojmír II. Sídli‰tû V TÛních, tfi. Mar‰ála

Malinovského, Pod Svahy a Stará Tenice pfied-

stavují men‰í soubory, situované do prostoru

historické zástavby nebo v její bezprostfiední

blízkosti a nepfiedstavují samostatné kvalitní

celky se specifickou urbanistickou kvalitou.

V pfiípadû sídli‰tû na tfi. Mar‰ála Malinovského

do‰lo jiÏ v 80. letech 20. století k druhotnému

zahu‰tûní zástavby, a tím znehodnocení pÛ-

vodní koncepce.

K podrobnûj‰ímu zhodnocení a hlub‰í anal˘-

ze je tak moÏno doporuãit pfiedev‰ím sídli‰tû

Mojmír II (lokalita ·tûpnice) a sídli‰tû V˘chod.

V tûchto lokalitách probíhala v˘stavba na zele-

né louce a pfiedcházela jim ucelená urbanistic-

ká studie, byly zde realizovány nebo aspoÀ

plánovány s ohledem na prostorové moÏnosti

vût‰í urbanistické celky.

Sídli‰tû Mojmír II se zachovalo ve své urba-

nistické struktufie v pÛvodní autentické podobû,

bez v˘razn˘ch intervencí a zásahÛ. Morfologie

území je dána rovinatou plochou podél fieky na

okraji luÏních lesÛ. Hlavní komunikaãní osu tvo-

fií ulice ·tûpnická navazující na ulici Husovu

jako pfiímou spojnici s navazujícím sídli‰tûm

Mojmír I a historick˘m centrem mûsta. Tato ko-

572 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

� Poznámky

33 Jak dál v bytové v˘stavbû. Zpravodaj mûsta Uherské

Hradi‰tû. 1969, ã. 3, str. 1. Bez ISSN.

34 K návrhu podrobného územního plánu sídli‰tû ·tûpnice.

Zpravodaj mûsta Uherské Hradi‰tû. 1970, ã. 3, str. 21.

Bez ISSN.

Obr. 11. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû

1. máje od jihozápadu – snímek ze 70. let 20. století. (Foto:

Archiv Vûry Horové)

11

munikace souãasnû vytváfií jihov˘chodní okraj

obytného souboru. Ten na západní a severozá-

padní stranû navazuje na pfiírodní útvary v po-

dobû luÏních lesÛ a toku fieky Moravy, coÏ vytvo-

fiilo podmínky pro realizaci klidového obytného

prostoru. Uliãní síÈ je fie‰ena v geometrick˘ch,

pfieváÏnû pravoúhl˘ch liniích. Prostor je zfietelnû

rozdûlen na ãást bydlení a obãanské vybavenos-

ti, která byla situována na severním, respektive

severov˘chodním okraji sídli‰tû. Realizovan˘ by-

tov˘ soubor zahrnuje ãtyfi- a osmipodlaÏní bytové

domy, které byly postaveny v panelové techno-

logii T 06 B. V urbanistické skladbû jsou os-

mipodlaÏní domy situovány v okrajové ãásti

souboru a vytváfiejí tak prstenec kolem niωí

zástavby. V pfiedbûÏném posouzení lze sídli‰tû

Mojmír II hodnotit jako kvalitní obytn˘ soubor,

kter˘ zohlednil svou urbanistickou strukturou

star‰í obytné celky a okolní zástavbu. VyuÏil

pfiírodních podmínek k vymezení pomûrnû kli-

dového obytného prostoru s dostateãnou plo-

chou zelenû a vefiejn˘ch prostor. Jedná se te-

dy o celek, kter˘ by mohl splÀovat parametry

pro pfiípadnou památkovou ochranu.

Sídli‰tû V˘chod mûlo b˘t podle plánÛ nejroz-

sáhlej‰ím urbanistick˘m poãinem obytného

souboru. Specifické pfiírodní podmínky ve svaÏi-

tém terénu a na blízké v˘‰inû nabízely moÏnost

zajímavého urbanistického fie‰ení. Napovídají

tomu projekãní pfiípravné práce. Skuteãnost je

v‰ak pouze zlomkem pÛvodnû plánovaného

zámûru. Z vût‰iny zde byla uskuteãnûna indivi-

duální v˘stavba fiadov˘ch rodinn˘ch domÛ bez

centrálního mûstského prostoru. Z obytného

souboru panelov˘ch domÛ byla realizována jen

ãást. Domy jsou zde situovány do uzavfien˘ch

blokÛ s vytvofiením klidové zóny bez negativního

dopadu motorové dopravy, coÏ v Uherském Hra-

di‰ti znamenalo novou kvalitu v tvorbû panelo-

v˘ch sídli‰È. Celek nebyl v dobû realizace do-

konãen. Jedná se v‰ak o jedin˘ soubor vût‰ího

rozsahu, u nûhoÏ byly zji‰tûny pÛvodní plány.

RoÏnov pod Radho‰tûm

Na rozdíl od moderního Zlína a historického

královského mûsta Uherského Hradi‰tû je RoÏ-

nov pod Radho‰tûm mal˘m sídlem v podhÛfií

Beskyd, které se aÏ do poloviny 20. století roz-

víjelo postupn˘m urbanistick˘m v˘vojem zalo-

Ïen˘m pfieváÏnû na existenci men‰ích prÛmys-

lov˘ch podnikÛ a s nimi souvisejících vilov˘ch

ãtvrtí a nezbytnou obãanskou v˘stavbou. Zmû-

na pfiichází na pfielomu 40. a 50. let 20. stole-

tí, kdy zaãíná v˘stavba továrny Tesla na roz-

sáhl˘ch plochách na západním okraji mûsta

severnû od Ïeleznice. V souvislosti s tímto in-

vestiãním impulsem se na území mûsta zaãí-

nají budovat nové sídli‰tní celky. V období me-

zi lety 1950–1990 byla v RoÏnovû realizována

sídli‰tû Záhumení, 1. máje, Dolní Paseky, Ko-

ryãanské Paseky, Píseãná a JiÏní Mûsto.

Do sledovaného období je moÏno zafiadit

pfiedev‰ím sídli‰tû 1. máje. Jak se dozvídáme

z dokumentace sídli‰tû uloÏené v archivu sta-

vebního úfiadu mûsta RoÏnova, práce na realiza-

ci byly zahájeny dokumentem „Program v˘stavby

pro zpracování podrobného územního plánu síd-

li‰tû 1. máje“ zpracovan˘m Komisí pro v˘stavbu

Mûstského národního v˘boru v RoÏnovû pod

Radho‰tûm v listopadu 1960. Následnû byl ve

spolupráci se stavebním úfiadem proveden v˘-

bûr staveni‰tû a na jeho základû byla odborem

v˘stavby ONV ve Vsetínû dne 14. 1. 1961 zadá-

na zakázka Krajskému projektovému ústavu pro

v˘stavbu mûst a vesnic Ostrava, poboãka Olo-

mouc, pro zahájení prací na vypracování po-

drobného územního plánu sídli‰tû 1. máje

v RoÏnovû pod Radho‰tûm. Práce byly zaháje-

ny dne 31. 3. 1961. Vedoucím ateliéru byl

Ing. arch. K. Typovsk˘, hlavním projektantem

Ing. arch. Gardavsk˘.

Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

573

Obr. 12. KromûfiíÏ (okres KromûfiíÏ), sídli‰tû Bûlidla,

70. léta 20. století, pohled od v˘chodu. (Foto: Vladimír

Medek, pfievzato z: http://www.svj-spacilova3032-km.est-

ranky.cz [cit. 20. listopadu 2015])

Obr. 13. Otrokovice (okres Zlín), sídli‰tû Trávníky, leteck˘

pohled. (Pfievzato z: maps.google.com, snímek z r. 2015)

12

13

K v˘stavbû bylo vybráno území leÏící na se-

verozápadû obytné ãásti mûsta, vymezené na

západním okraji rozvíjejícím se areálem národ-

ního podniku Tesla RoÏnov, na jiÏní stranû

dráÏním koleji‰tûm a plochami Ïelezniãního

nádraÏí, na v˘chodní stranû plánovanou pfiíjez-

dovou komunikací k závodu MOP (dne‰ní ulicí

5. kvûtna) a na severní stranû úpatím zales-

nûného svahu. Území má plochu cca 18 ha.

Hlavní podélnou kompoziãní osou se stala

dne‰ní ulice 1. máje, smûfiující od mûsta

k Tesle.

Území se sice nacházelo ve v˘hodné poloze

mezi historick˘m jádrem mûsta RoÏnova

a dvûma velk˘mi v˘robními podniky – Teslou

RoÏnov a MOP –, nicménû pfiíprava i realizace

musela vyfie‰it fiadu problémÛ. Stávající území

jiÏ bylo znaãnû rozestavûno bytov˘mi objekty

i mnoÏstvím rodinn˘ch domÛ, v okrajové poloze

se dále nacházel komplex budov ·lechtitelské-

ho a semenáfiského podniku a ustájovacích ob-

jektÛ zemûdûlské ‰koly. Znaãné omezení pak

pfiedstavoval funkãní hfibitov.

Celé území bylo urãeno pro diferencované

vyuÏití „obytnou víceetáÏovou kolektivní zá-

stavbou“, dále pro „vy‰‰í obãanskou vybave-

nost“ pro rozvoj tehdej‰ího ·lechtitelského

a semenáfiského podniku, u areálu Tesly byly

rezervovány plochy pro parkovi‰tû, byly potvr-

zeny plochy vybudované závodní matefiské

‰koly a jeslí. Území hfibitova bylo navrÏeno pro

dal‰í vyuÏití formou vefiejné zelenû. Zásadním

urbanistick˘m zámûrem bylo pfiiblíÏit novou

obãanskou vybavenost co nejvíce ke starému

obytnému území co nejblíÏe stfiedu okrsku

i k v˘hledovû zabydlenému území tak, aby ces-

ta k ní a pak dále do práce byla pfiímá a plynu-

lá, bez zbyteãn˘ch oklik a vracení. Dal‰ím cí-

lem bylo spojení objektÛ jeslí a matefiské

‰koly s jejich okolím tak, aby tvofiily se stávají-

cí i plánovanou zástavbou organick˘ územní

celek s dostateãn˘mi plochami vnitfiní zelenû

a hfii‰È.

V rámci tohoto podrobného územního plánu

byla v první etapû v˘stavby v roce 1963 pláno-

vána v˘stavba 200 bytÛ, ve druhé etapû v roce

1964 130 bytÛ, celkov˘ plánovan˘ rozsah síd-

li‰tû byl cca 420 bytÛ, pfii plánovaném poãtu

3,45 osob na byt to mûlo tedy b˘t cca 1 450

obyvatel.

Pfii tvorbû urbanistického konceptu sídli‰tû

byla v maximální mífie respektována v˘stavba

realizovaná zde v pfiedcházejícím období – ãin-

Ïovní obytné objekty T 12 a T 13 v severozá-

padní a jihov˘chodní ãásti území a svobodárna

T 20 v západní ãásti území. Novû trasovaná

ulice 1. máje je koncipována jako reprezenta-

tivní mûstská tfiída umoÏÀující pfiístup k areálu

Tesly, kde pfied budovou jejího generálního fie-

ditelství byl jiÏ v 50. letech vytvofien parkovû

upraven˘ prostor, do kterého ulice 1. máje ús-

tí. Pfiechodov˘mi a propojujícími objekty mezi

star‰ími zdûn˘mi domy a novou v˘‰kovou zá-

stavbou jsou pûtitipodlaÏní deskové bytové do-

my realizované v letech 1962–1963 v techno-

logii G 57. Urbanistickou osou nového sídli‰tû

jsou dominantní v˘‰kové objekty doplnûné ob-

jekty dvoupodlaÏní obãanské vybavenosti.

V rámci návrhu fie‰eného území byly nakonec

akceptovány nepfiíli‰ vhodnû urbanisticky

a provoznû situované objekty matefiské ‰koly,

jeslí a pfiedev‰ím závodních individuálních gará-

Ïí v severozápadní ãásti území, které znaãnû

naru‰ily nebo ztíÏily ideální formování sídli‰tní

urbanistické skladby. Stejnû tak byla v daném

území akceptována naprostá vût‰ina stávají-

cích rodinn˘ch domÛ. Území severnû od ulice

1. máje bylo postupnû ve tfiech etapách (první

etapa 1962–1963, druhá etapa 1966–1967,

obû v technologii G 57, tfietí etapa 1968–1971

v technologii T 08 OS) zastavûno fiádkovû osa-

zen˘mi pûtipodlaÏními deskov˘mi bytov˘mi do-

my.

V rámci fie‰ení urbanistické skladby území

se bylo nutno vyrovnat s existencí právû zru-

‰eného mûstského hfibitova, kter˘ se nyní po

50 letech stává novou, pietnû vyuÏívanou par-

kovou plochou sídli‰tû.35

Sídli‰tû 1. máje v RoÏnovû pod Radho‰tûm

pfiedstavuje pfiíklad novû koncipovaného obyt-

ného souboru respektujícího star‰í zástavbu

území. Nové urbanistické fie‰ení vytváfií repre-

zentativní pfiístupovou ulici od mûsta k nové-

mu prÛmyslovému areálu. Dominantními ob-

jekty této tfiídy se stala dvoupodlaÏní obãanská

vybavenost a na ni navazující 4 v˘‰kové obytné

domy, sídli‰tû jako celek si v‰ak pfiesto udrÏe-

lo pfiíznivé lidské mûfiítko. Sídli‰tû bylo vybu-

dováno bez v˘raznûj‰ích vyvolan˘ch demolic

a sv˘m umístûním v odsazené lokalitû za fie-

kou negativnû neovlivnilo siluetu historického

jádra mûsta. S ohledem na tyto skuteãnosti je

moÏno toto sídli‰tû hodnotit jako zdafiil˘ pfií-

klad urbanistické tvorby 60. a poãátku 70. let

20. století v malém mûstû v˘chodní Moravy.

V˘bûr dal‰ích sídli‰È 60. – 70. let 20. století

ve Zlínském kraji

Jak bylo fieãeno, na území Zlínského kraje

bylo v první etapû prÛzkumu ze sledovaného

období identifikováno celkem 50 obytn˘ch

souborÛ rozdílného rozsahu i kvality. Z tohoto

poãtu je v pfií‰tím období projektu poãítáno

s detailnûj‰ím prÛzkumem následujících loka-

lit:

KromûfiíÏ – sídli‰tû Slovan I, Slovan II, Bûli-

dla, Oskol a Zachar, Chropynû – sídli‰tû Na Dí-

lech, Uhersk˘ Brod – sídli‰tû Pod Vinohrady,

Otrokovice – sídli‰tû Trávníky, Vsetín – sídli‰tû

Luh a Rokytnice a Vala‰ské Mezifiíãí – sídli‰tû

KfiiÏná a Pod Oborou.

K moÏné památkové ochranû sídli‰tních celkÛ

Sídli‰tní celky sledovaného období se na-

cházejí prakticky ve v‰ech mûstech Zlínského

kraje, samozfiejmû se jedná o celky rozdílného

rozsahu i kvality. Zji‰tûním vze‰l˘m z plo‰ného

prÛzkumu je skuteãnost, Ïe tato sídli‰tû byla

budována pfiedev‰ím tzv. na zelené louce, roz-

sah vyvolan˘ch demolic byl minimální. Pfiípad-

ná moÏnost památkové ochrany vybran˘ch

souborÛ je podle autorÛ ãlánku vûcí dal‰ího v˘-

voje. V prÛbûhu plo‰ného prÛzkumu byly v nû-

kter˘ch mûstech lokalizovány urbanistické

soubory fie‰ící oddûlení pû‰ích tahÛ od dopra-

vy, zásobování obchodÛ bez kolize s hlavními

pû‰ími tahy, rÛzné formy ãlenûní a urbanistic-

ké skladby obytn˘ch blokÛ s vytvofiením uza-

vfien˘ch klidov˘ch zón bez dopravy. Stejnû tak

byly identifikovány soubory, které v rámci moÏ-

ností zprÛmyslnûného stavebnictví vytváfiejí

hmotovû pestrou zástavbu, která po doplnûní

vzrostlou zelení vytváfií pfiíjemné Ïivotní pro-

stfiedí pro obyvatele. Komplexní vyhodnocení

tûchto urbanistick˘ch kvalit bude moÏno pro-

vést aÏ po detailnûj‰ím prÛzkumu v‰ech síd-

li‰È na závûr projektu. Otázka pfiípadné moÏ-

nosti památkové ochrany zatím zÛstává

otevfiená. K dané problematice dosud není

zpracovaná metodika, stanovení památkov˘ch

hodnot tûchto novodob˘ch urbanistick˘ch sou-

borÛ by tedy do znaãné míry mohlo b˘t hodno-

cením subjektivním. Pokud se jedná o hledis-

ko urbanistické originality a autenticity

aktuálního stavu, jeví se jako nejhodnotnûj‰í

soubor sídli‰tû JiÏní Svahy ve Zlínû; vzhledem

k dále probíhajícímu v˘zkumu je ale tfieba oãe-

kávat korekce a doplnûní dosavadních poznat-

kÛ.

âlánek vznikl v rámci v˘zkumného cíle PrÛ-

zkumy a prezentace architektury 19. a 20. sto-

letí, financovaného z institucionální podpory

Ministerstva kultury dlouhodobého koncepãní-

ho rozvoje (DKRVO) v˘zkumné organizace NPÚ.

574 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t

20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i

� Poznámky

35 http://zlin.cz/519759n-roznovsky-hrbitov-prosel-revi-

talizaci [cit. 10. listopadu 2015].