Koncepční modely

a teorie Simona Saibertová

Ošetřovatelství jako vědní

obor

multidisciplinární obor

vlastní teoretická základna → prakt. aplikace

specifický předmět zkoumání – vědecké poznatky,

metoda praxe – oš. proces

Vymezení oboru ose

filozofie

metaparadigma

paradigma

metodologie

výzkum

systém pre- a postgraduálního vzdělávání

národní a mezinár. profesní organizace

Filozofie ose

láska k moudrosti

věda o nejobecnějších zákonitostech vývoje bytí (člověka, přírody, společnosti)

holismus

moudrost, ke které se sestry propracovaly poznáním se odráží v duchovním rozměru a etických zásadách a vytváří HODNOTY, VÍRU, PŘESVĚDČENÍ

Filozofie ose

uznání a respektování každé lidské bytosti

chápání člověka v jeho holistickém pojetí

uznání faktorů, které ovlivňují prožívání zdraví a nemoci

– pocit ohrožení, ztráty, obavy, poranění, bolest,

frustrace, náročná živ. situace…

uznání potřeby podporovat a udržovat zdraví

přesvědčení, že lidé mají právo spolurozhodovat o své

péči

Terminologie

model – vědecká konstrukce, obraz, představa, popis zkoumaného jevu, abstraktní vyjádření reality

teorie - soubor poznatků charakterizující určitý jev, výklad příčin a souvislostí jevu, tvoří základ vědeckého poznání

koncepce – pojetí, chápání, myšlenková osnova, způsob pohledu a výkladu určitého jevu

koncepční model – abstraktní náčrt vztahů mezi koncepcemi

Jev vzhledem k péči o zdraví

lidské prostředí a chování lidí v něm

zdravotní, sociální a ekonomické zabezpečení lidí

patofyziologické procesy

léčebné postupy

zdravotnické instituce

systémy péče o zdraví

Metaparadigma ose

předmět zkoumání (jádro, obsah, kterým se příslušná

vědní disciplína zabývá)

jedna koncepce – více oborů

se vyvíjí od doby, kdy F. Nightingale dala poprvé do

souvislosti činnosti sester s vlivem prostředí na zdraví

člověka

Metaparadigma ose

zdraví

člověk

prostředí

ošetřovatelské činnosti

Paradigma – teorie oboru

(koncepční modely)

získávání poznatků → zlepšování praxe

logicky utříděné informace

odhalování nedostatků ve vědomostech

návod na sběr dat o zdr. stavu (anamnéza)

kritéria k vyhodnocení účinnosti oš. péče

rozvoj a organizace studia ose

řízení oš. výzkumu, šíření poznatků

POMOCI SESTRÁM ZKVALITNIT JEJICH PRÁCI

Koncepční model

řídí myšlení a jednání v konkrétních situacích

…co pozorovat, čeho si všímat, o čem přemýšlet

obohacují teoretickou základnu ose

3 oblasti ose: praxe, vzdělání, výzkum

na základě praktických zkušeností, filoz. postoje, kognitivní orientace

možno měnit, modifikovat, rozšířit, opustit pokud již nebude užitečný/použitelný

…modely odrážejí myšlení těch, kdo je vytvořili…

Hlavní prvky ose modelů

cíl oš. péče

K/P

role sestry

zdroj potíží (K/P)

zaměření (ohnisko) zásahu

způsob zásahu

výsledky

Nejznámější modely a teorie

v ošetřovatelství

environmentální teorie – F. Nightingalová

teorie komplementárně-suplementárního modelu – V.

Hendersonová

model „funkčního typu zdraví“ – M. Gordonová

model sebepéče – D. E. Oremová

model životních aktivit - N. Roperová

…další modely

model behaviorálních systémů – D. E. Johnsonová

model interakčních systémů – I. Kingová konzervační teorie – M. Levinová model systémů zdr. péče – B. Neumanová teorie životního procesu – M. Rogersová adaptační model – C. Royová teorie transkulturní péče – M. Leiningerová Abdellahová, Hallová, Adamová,

Watsonová, Rizzo-Parsová, Bennerová, Fitzpatricková, Orlandová, Peplau, Wiedenbachová…

F. Nightingalová (1820-1910)

- environmentální model

ovlivňování prostředí

vztah člověk – zdraví - prostředí

sestra není zcela závislá na lékaři

aktivní asistující pacient

Grafické znázornění teorie F.

Nightingalové

Přírodní prostředí (životní prostředí)

Fyzické prostředí

Čistý vzduch

Čistá voda

Čistota osobní,prostředí porucha vztahu

Světlo jedinec -prostředí

Funkční kanalizace

Teplo,strava,poloha, zvukové podněty

Sociální prostředí Emocionální prostředí

Životní podmínky (doma , v nemocnici) citové prožívání vlivů prostředí aktivity stimulující psychiku

Rodina komunikace komunikace

Komunita

Předcházení nemocem

Úprava prostředí

•Cíl: Zdravé prostředí

•Zdravý jedinec

•(Klidné umírání)

jedinec sestra

Úprava prostředí

nemocný

Fyzikální prostředí

Psychologické prostředí Sociální prostředí

čistota

větrání

vzduch

světlo

hluk

voda

lůžko

odpady

teplo

strava

vlastnosti

a kondice

pacienta komunikace

rady

rozmanitosti

data úmrtí

prevence nemoci

Marjory Gordonová - model

„funkčního typu zdraví“

v r. 1974 identifikovala 11 okruhů vzorců chování, v r. 1987 publikovala Model funkčních vzorců zdraví

cílem ošetřovatelství zdraví, zodpovědnost jedince za své zdraví, pac. holistická bytost s biologickými, psychologickými a spirituálními potřebami, jedinec s funkčním nebo dysfunkčním typem zdraví

sestra systematicky získává informace o jednotlivých oblastech a získané informace analyzuje

• profesorka a koordinátorka ose Boston

• prezidentka NANDA do r. 2004, výzkum v

oblasti oš. diagnóz (+ 2015)

Model

„funkčního typu zdraví“

1. Vnímání zdraví

2. Výživa a

metabolismus

3. Vylučování

4. Aktivita – cvičení

5. Spánek a odpočinek

6. Vnímání, citlivost a

poznávání

7. Sebepojetí a

sebeúcta

8. Role – mezilidské

vztahy

9. Sexualita

10. Stres

11. Víra – životní hodnoty

12. Jiné

Dysfunkční typ zdraví

sběr informací

stanovení priority

plán oš. péče

zhodnocení

Virginia Hendersonová (1897–

1996)

- teorie komplementárně-

suplementárního modelu teorie základní ošetřovatelské péče

americká zdravotní sestra, badatelka

vychází z požadavků uspokojování všeobecných, univerzálních potřeb člověka, jako

pomoc pacientovi v denním režimu života, při činnostech, které normálně vykonává

sestra je hlavním pilířem podpory a udržování uvedených potřeb v rámci oš. činnosti

(plánování a zabezpečování programu)

cíl - zlepšení zdraví, uzdravování, podpora nemocného při jeho umírání…

Jedinečnou funkcí sestry je pomáhat jednotlivci ve zdraví nebo nemoci, vykonávat činnosti přispívající ke zdraví, uzdravování nebo klidné smrti, které by vykonával bez

pomoci, pokud by měl potřebnou sílu, vůli a vědomosti. A provádí to tak, aby mu pomohla získat nezávislost co nejdříve.

Teorie komplementárně-

suplementárního modelu

14 základních (elementárních) potřeb

poskytování oš. péče probíhá ve třech fázích:

1.fáze - sestra zjistí ve které ze zákl. oblastí potřeb pac. potřebuje pomoc, plánuje zásahy a realizuje

2. fáze - po poskytnutí adekvátní pomoci, projevující se zlepšením stavu i zlepšením soběstačnosti, tyto nové skutečnosti musí promítnout do změny plánu péče

3. fáze – edukace pac. a jeho rodiny

14 základních lidských potřeb

normální dýchání

adekvátní příjem jídla a tekutin

vylučování

pohyb a udržování vhodné polohy

spánek a odpočinek

výběr vhodného oblečení – oblékání a svlékání

udržování fyziologické tělesné teploty

udržování čistoty a úpravy těla

odstraňování rizik z prostředí a vyvarování se poškození jiných

komunikace vyjadřováním emocí, potřeb, strachu, názorů

náboženské vyznání

smysluplná práce

hra, účast na různých formách rekreace

učení, odhalování nového nebo zvídavost

Dorothea Elisabeth Oremová

(1914 – 2007) - model sebepéče

zdravotní sestra (op. sál, chir, pediatrie, interna, privátní sestra, konzultantka, poradkyně), Baltimor USA

bakalářské, magisterské vzdělání, řada doktorátů

v r. 1940 ředitelka pro ošetřovatelství v Providence Hospital v Detroitu

pojem sebepéče byl Oremovou poprvé systematicky popsán a objasněn ve spojitosti s oblastí činností

působila na katolické univerzitě, založila poradenskou firmu

Model sebepéče

sebepéče – samostatné vykonávání denních aktivit

individuální odpovědnost jedince

prevence, zdravotní výchova

cíl – max. možná úroveň sebepéče pac. = nezávislost

řízení a působení sebepéče – proč, jak, pořadí činností

Dáte-li člověku rybu nasytí se jednou. Dáte-li mu udici a naučíte

ho chytat ryby, postará se o stravu sám.

Požadavky sebepéče -

univerzální

dostatečný příjem vzduchu, vody, potravy

dobrá funkce vylučování

rovnováha mezi aktivitou a odpočinkem

rovnováha mezi samotou a soc. interakcí

prevence nebezpečí hrozící jedinci

podpora normálního stavu

Požadavky sebepéče -

vývojové

současná životní fáze a její změny do fáze následující

krizové situace a události narušující růst a vývoj jedince

Požadavky sebepéče -

terapeutické

vědomosti o patologickém stavu

péče související s dg., th., a rhb opatřením

překonání dyskomfortu a negativního efektu lékařské

péče

adaptace organismu

učit se žít s trvalými vlivy nemoci a th. opatřeními

Teorie deficitu sebepéče

zastoupení nebo konání za pacienta

vedení (usměrňování) pacienta

fyzická nebo psychická pomoc, podpora

zajištění podpůrného prostředí pro rozvoj schopností

jednice

učení pacienta

Teorie oš. systémů

podpůrně výchovný systém sestra edukuje, učí, dohlíží, doplňuje,

reguluje sebepéči pacient provádí činnosti sám částečně kompenzační systém sestra a pacient provádějí sebepéči

společně sestra pomáhá pacientovi, co nezvládá sám plně kompenzační systém pacient není schopen provádět samostatně

činnosti – je závislý na druhých sestra vykonává tyto činnosti

Nancy Roperová (1918-2004)–

model životních aktivit

12 aktivit denního života = projev lidských potřeb, které se

manifestují určitým typem chování (biologické, společenské,

sociální)

jedinci se liší způsobem realizace, příčinou vývojové zvláštnosti

(dětství, dospělost, stáří) a individuální vlivy ( sociální,

ekonomické, kulturní) atd.

faktory ovlivňující omezení aktivit

Winifred Logan, Alison Tierney

Model životních aktivit

udržování bezpečného prostředí

komunikace

dýchání

jídlo a pití

vylučování

osobní hygiena a oblékání

kontrola tělesné teploty

pohyb

práce a hry

projevy sexuality

spánek

umírání

Faktory ovlivňující omezení

aktivit

fyzická neschopnost – věk, imobilita, ztráta končetiny, úraz

psychosociální neschopnost – např. komunikace

soc.-kulturní zkušenost – migrace, neznalost zvyků

životní prostředí – bariéry

politické a ekonom. problémy - nezaměstnanost

Výzkum

tvůrčí poznávací činnost v jakékoliv vědní disciplíně → odhalení příčin, vlastností a podmínek jednotlivých zákonitostí konkrétních jevů v přírodě a společnosti

„vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy“ (Kerlinger, 1972)

vytváří a rozšiřuje teoretickou základnu každého vědního oboru (znamená hledání poznatků, odhalování dosud neznámých souvislostí a příčin)

Výzkum ve zdravotnictví

oblast zlepšení zdraví a následná preventivní opatření

vynalézání a testování nových nebo inovovaných

léčebných a diagnostických postupů

farmakologické výzkumy

výzkumy organizačních systémů ......

Výzkum v ose

cílem - zlepšit oš. péči se zřetelem na tradiční pojetí

ose

K/P - holistické pojetí (bytost bio-psycho-socio-

spirituální + ekonomické + kulturní složky)

součástí je 24 hodinová zodpovědnost za pac. – brát

na zřetel faktory prostředí – únava, hluk, smyslová

deprivace, výživa

Výzkum v ose

tvorba, osvojování znalostí o péči o lidi zdravé a nemocné

pochopení základních genetických, fyziologických, sociálních a behaviorálních mechanismů

minimalizace dopadu nemoci

profese sestry a její historický vývoj

etický kodex oš.péče

vytváření znalostí o programech a systémech, které

poskytují ošetřovatelskou péči účinně a efektivně

systémy, které efektivně připravují sestry naplňovat

současné a budoucí společenské profese

Výzkum v ose

účel - přispět k celkové sumě lidského vědění

znalosti vytvořené výzkumníkem využitelné v praxi – vzdělávání, klinická praxe

veden dle určitých zákonitostí – výsledky důvěryhodné a přínosné

zahrnuje široké spektrum oblastí (klinická péče, péče o zdraví, příčiny špatného zdraví, vzdělávání sester…)

Nejčastější výzkumy…

klinická ošetřovatelská problematika - návrhy a ověřování modelů oš. péče o určité skupiny nemocných, hledání vědecky, odůvodnitelných postupů oš. péče, např. účinek některých oš. úkonů na organismus pac., efekt RHB péče, vliv oš. procesu na pac., na zvyšování soběstačnosti …

analýza ošetřovatelské profese - utváření vztahu sestra - pacient, otázky profesionální deformace, psychologické předpoklady výkonu povolání ...

organizace a řízení oš. péče - metody personálního managementu, optimální systémy organizace práce sester …

ověřování nových technických prostředků v oš. péči

analýza pedagogické činnosti v ose - ověřování způsobů vhodné edukace v oblasti podpory a upevnění zdraví, vyučovací metody a postupy pro nácvik některých oš. výkonů, nejvhodnější organizace praktického vyučování…

Prezentace výzkumu

základna oš. výzkumu v ČR je soustředěna zejména na univerzitách

sestry z praxe se podílejí na výzkumné činnosti lékařských týmů daných oborů medicíny

vystoupení v rámci různých sympozií a konferencí – sesterské sekce, publikace v odb. časopisech