Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz
Projekt:
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801
Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů
Název sady: Zámečnictví
Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_18_09
Název DUMu: Vrtání – 1. část
Pro obor vzdělávání: 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů
Předmět: Technologie
Ročník: 1.
Autor: Bc. Miroslav Lávička
Datum: 27.8.2013
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Nejstarší a nejpoužívanější technologická operace• Třískové obrábění materiálu s geometricky stanovenými
břity a převážně vícebřitými nástroji pro výrobu válcových
děr • Při vrtání se vykonává hlavní řezný pohyb (otáčení)
nástrojem – vrtákem, který se zároveň ručním nebo strojním
posuvem posouvá do řezu• Při vrtání přesné díry necháváme přídavek pro další obrábění
(vyhrubování, vystružování)• Při vrtání silnějších materiálů je vrták chlazený emulzí
(voda + emulgační olej) nebo vrtacím olejem• Provádí se na vrtačkách, vrtacích strojích, soustruzích
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání
• Základní pohyb při vrtání
1 – rotace
2 – posuv v mm na otáčku
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků Šroubovitý
- nejpoužívanější a nejrozšířenější
- má šroubovitě drážkované tělo umožňující odvádění třísek
a zároveň mu zajišťuje chlazení
- sklon šroubovice k ose vrtáku se pohybuje od 10 do 45°
podle vrtaného materiálu
- má válcovou nebo kuželovou stopku
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Šroubovitý vrták
Výhody:
- samočinné odvádění třísek
- dobré přivádění chladicí a mazací kapaliny
- výhodné úhly břitů
- dobrá možnost upínání
- stálý průměr při broušení
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Šroubovitý vrták - Geometrie břitu
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Šroubovitý vrták - Geometrie břitu
Hlavní ostří
- tvoří dvě šroubovité drážky pro odvádění třísek
- vrchol vrtáku
- provádí vlastní obrábění
Příčná ostří
- znesnadňují proces obrábění, protože neřežou, ale
škrábou
- u velkých průměrů děr je nutné předvrtání
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Šroubovitý vrták - Geometrie břitu
Vedlejší ostří
- vyhlazují díru
- tvořena drážkami pro odvádění třísek
Fasetky
- vedou vrták v díře
- snižují tření, tím uvíznutí vrtáku v díře
Úhel hrotu
- tvořen hlavními ostřími
- přizpůsobuje se podle tvrdosti obráběného materiálu
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Šroubovitý vrták - Geometrie břitu
Úhel hřbetu
- umožňuje vnikání vrtáku do materiálu
- vzniká podbroušením hlavního ostří
Boční úhel čela
- svírá plochu čela (drážky)
- u šroubovitých vrtáků má stanovenou velikost podle
průměru vrtáku a obráběného materiálu
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků Kopinatý
- nejstarší, dnes se nepoužívá
- břity svírají úhel 80 až 130°a jsou spojeny příčným
ostřím
Dělový
- používá se k vrtání dlouhých, přesných a přímých děr
na soustruhu
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků Středicí
- používá se k navrtávání středicích důlků, nejčastěji na
soustruhu nebo na speciálních navrtávacích strojích
Korunkový (dutý)
- málo používaný
- vypichují se jím díry v tenkostěnných odlitcích
Trojhranný
- používá se na vrtání skla velmi tvrdých ocelí
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků z hlediska jejich upnutí válcové
- upínají se do sklíčidel dvou nebo tříčelisťových
- více se používají tříčelisťová sklíčidla
- na utahování se používají tzv. klíče - kličky
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků z hlediska jejich upnutí válcové
- na utahování se používají tzv. klíče - kličky
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků z hlediska jejich upnutí Kuželové
- přesnější uložení ve vřetenu vrtačky zaručují
kuželové stopky s Morseovým kuželem
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Druhy vrtáků z hlediska jejich upnutí Kuželové
- vrták je unášen třením
- kuželové plochy se musí
udržovat v čistotě
- vrtáky uvolňujeme pomocí
vyrážecího klínu
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Kontrola ostří vrtáků
- provádí se pomocí různých šablon a měřidel na
měření úhlů
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Vrtání • Materiál vrtáků Pracovní část
- uhlíková nástrojová ocel
- rychlořezná ocel
- hroty vrtáků mohou být opatřeny plátky ze slinutých
karbidů Stopka (tělo)
- konstrukční ocel (legovaná a nelegovaná
o minimální pevnosti 700 Mpa)
Stř
ední šk
ola
Ose
lce
Zdroj materiálů:ČERMÁK, M. Technologie kovářských prací. 1. vydání Praha: Institut vzdělávání
a výchovy Mze v ČR, 1994.GSCHEIDLE, R. a kol. Příručka pro automechanika. Praha: Sobotáles, 2001.
ISBN 80-85920-76-X. ŠVAGR, J., VOJTÍK, J. Technologie ručního zpracování kovů. Praha: Institut
vzdělávání a výchovy Mze v ČR, 2000. ISBN 80-7105-214-0.OUTRATA, J. Technologie ručního zpracování kovů. 3. vydání Praha: SNTL –
Nakladatelství technické literatury, 1982. ISBN 04-224-81.GOŇA, K., HLUCHÝ, M. Umělecké kovářství a zámečnictví. 2. vydání Praha:
Státní pedagogické nakladatelství, 1984. ISBN 14-495-84.
Není-li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.
