číslo 1 duben 2019 - Brno Zoočíslo 1 duben 2019 Útěk do tropů magazín pro přátele Zoo Brno...

číslo 1

duben 2019

Útěk do tropů

magazín pro přátele Zoo Brno

CZ_obalka 1_2019_Sestava 1 2.5.2019 9:01 Stránka 1

www.zoobrno.cz Zooreport2

Obsah

www.facebook.com/ZooBrno

s

04 Útěk do tropůJezevce hnědé najdete v Evropě jen v Brně

12 Středisko ekologické výchovy Rozmanitý program na jaro

08 Útěk do tropů Vzácné a krásné, takové jsou krajty

14 Záchranná staniceLabutí rodina je zase pohromadě

duben 2019číslo 1/19, ročník XXIvychází čtyřikrát ročněMK ČR E 17723

Vydavatel:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikaIČ: 00101451tel.: +420 546 432 311fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Nakladatel:Moravské zemské muzeumZelný trh 6, 659 37 BrnoIČO: 00094862

Adresa redakce:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.redakce ZooreportuU Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikatel.: +420 546 432 370fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Redakční rada:Mgr. Jana Galová, Bc. Jana Hadová, MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. (předseda redakční rady), RNDr. Bohumil Král, CSc. (odborný poradce), Ing. Miroslava Piškulová, Bc. Eduard Stuchlík, Bc. Marek Sláma (redaktor) a Mgr. Michal Vaňáč (vedoucíredaktor).

Autorem neoznačených fotografií je Bc. Eduard Stuchlík, nepodepsané textynapsal Bc. Marek Sláma.

Náklad:1 600 ks v české verzi400 ks v anglické verzi

První strana:Mládě krajty zelené. Foto: Mgr. Petr Šrámek

NEPRODEJNÉ


19

10 Útěk do tropůMládě kočky jaguarundi roste jako z vody

16 Ochrana přírodyKura kura – chráníme mořské želvy

16 Útěk do tropůPásovci mají skvělou obrannou výbavu

18 Rok 2018 Zoo Brno zažila rekordní návštěvnost

17

11 Akce v zooJaro na Mniší hoře ve znamení zábavy

Novinky v zoo Chystáme se na nové přírůstky

THIS

IS B

RNO I

I. →

Auth

enti

c G

uid

e t

o B

rno /

TO J

E B

RNO I

I. →

Aute

nti

cký p

růvodce /

2018

TO JE BRNO pohledem 10 místních ↓

a jednoho Jakuba Horáka

THIS IS BRNO by 10 locals ↓

and a Praguer

POZOR: Po přečtení můžete přehodnotit své rozhodnutí z Brna utéct.

Od února v prodeji v infocentrech a na TICBRNO.cz

WA

RN

IN

G:

Once y

ou r

ead it,

you c

ould

desir

e t

o m

ove h

ere.

Available

at info

centres a

nd a

t T

ICBRNO.c

z f

rom

February.


3www.zoobrno.cz Zooreport

Editorial s

Vážené čtenářky,vážení čtenáři,přátelé Zoo Brno,

V pavilonech, které jsou stále vytápěné,můžete pozorovat život z podrostudeštného lesa, ale i z korun stromů. DoBrna v loňském roce přicestoval pár je-zevců hnědých (Melogale orientalis),kteří žijí ve větvoví stromů indonés-kých pralesů. Jsou evropskou raritou,jediný pár těchto vzácných živočichůnajdete na starém kontinentu právěv Brně, v pavilonu Tropické království.Brzo je čeká stěhování do expoziceTygří skály.

V roce 2018 se v blízkém Exotáriupodařil druhý ceněný odchov mládětepásovce kulovitého (Tolypeutes matacus).Stejný pavilon obývá i zvířena tropickýchoblasti Austrálie a Nového Zélandu,mnozí zástupci čeledě holubovitých

nebo terarijní či akvarijní živočichovététo oblasti. Mezi ně patří krajty zelené(Morelia viridis) nebo dlouhokrčkyMcCordovy (Chelodina mccordii), kteréjinde v ČR veřejně neuvidíte. Jsou kri-ticky ohrožené vyhubením, v přírodějich žijí poslední desítky, v zajetí necelétři stovky a v Brně se již vylíhla čtyřimláďata a dalších více než 20 vajec jev líhni! Mezi vzácné odchovy jedno-značně patří i malý jaguarundi (Her-pailurus yagouaroundi).

Čeká na vás i pozvánka na oblíbenéjarní akce, které Zoo Brno pořádá. Ne-nechte si uniknout Velikonoce v zoo,Vítání jara nebo magickou Čarozoo!

Na ochranu přírody se podíváme tro-pickým pohledem. Brněnská zoo po-

EDITORIAL

začátek roku se nesl v duchu nízkýchteplot a častých sněhových přehá-něk. Není nic jednoduššího než sisednout ke krbu, zachumlat se dopeřin s čajem nebo kvalitní kávoua pustit si oblíbený film či seriál. Jáv zimě daleko častěji než v létě vě-nuji čas svým terarijním mazlíčkům –gekončíkům nočním (Eublepharismacularius). Mají léto prakticky pocelý rok. Ne, že bych jim to záviděl,ale rád se aspoň v myšlenkách, za-tímco za oknem sněží, přesunu naspalující poušť. A v zoo nemusítemyšlenkami nutně na poušť, ale i dohouštin deštných pralesů Jižní Ame-riky, Austrálie či Nového Zélandu.

máhá chránit želvy v Indonésii, ale za-pojuje se i v blízkém okolí. Dozvíte sezajímavý příběh záchrany ohroženýchmořských plazů, ale i labutí volně žijícíchv přírodě jižní Moravy, které se podařilonavrátit k rodičům velmi rychle díkypracovníkům z Jinačovic.

Pozvolný nástup a dlouhé trvání jarav pravém slova smyslu, s postupně roz-kvétající vegetací, ať nezmrznete, a jakjsem předeslal, příjemné čtení u krbu,pod peřinou, u terária nebo kdekolivje vám to milé přeje

Bc. Marek Slámaredaktor Zooreportu

CZ_blok 1_2019ok_Sestava 1 2.5.2019 9:08 Stránka 3

4 www.facebook.com/ZooBrno

Útěk do tropů

s

Jezevci hnědí patří mezievropské unikátyV pavilonech brněnské zoo naleznete hned několik lehce přehlédnu-telných živočichů, kterých by byla velká škoda si nevšimnout. Předočima totiž máte zvířata, která jinde v Evropě neuvidíte. Přesně to jepřípad jezevců hnědých (Melogale orientalis). Nenápadný dvouletý pártěchto lasicovitých šelem můžete v Brně vidět necelý půlrok.

Mezi typické znaky pásovců hnědých patří bílé pruhy na hlavě a tvářích.

Chovatelská koncepce brněnské zoo sezabývá zastaveními evoluce. V jednéz částí areálu věnuje pozornost ukázkámfauny ostrovů. V expozici Tygří skálymohou návštěvníci pozorovat zástupceostrovních druhů zvířat z oblasti Indo-nésie. Ze savců jsou to především tygřisumaterští (Panthera tigris sumatrae)z ostrova Sumatra a veverky Prévostovy(Callosciurus prevostii) ve volné příroděobývající ostrovy Celebes, Borneo, Su-matru a Malajský poloostrov. Ostrovnídruhy jsou mnohdy svými životnímiobyčeji dosti rozdílní od pevninskýchpříbuzných, často se také liší i svojí veli-kostí. Nejinak je tomu při srovnání je-zevců hnědých a jezevců lesních (Melesmeles). Letos otevřeme expozici Žijí tus námi ve spodní části zoo, ve které sepředstaví právě jezevec lesní. Díky vzá-jemné blízkosti expozic tak zvídaví náv-štěvníci zjistí, že jezevci hnědí jsou vý-razně menší a žijí ve větvích stromůa keřů, což by asi jezevec lesní, který sihrabe nory a žije při zemi, nedokázal.

Jezevci hnědí žijí na ostrovech Balia Jáva. V místech výskytu jsou po-měrně běžní a nezřídka i synantropní(žijící v blízkosti člověka, pozn. red.).Pro obyvatele Indonésie tak může býtvelmi překvapivé, že pro zoologyz Česka je toto zvíře chovatelským kle-notem. Stejně jako nám přijde bizarní,že v Evropě často chované paovce hřiv-naté (Ammotragus lervia) nebo v Brněmnohokrát rozmnožení bobři kanadští(Castor canadensis) jsou pokladem pro

s

Stromový způsob života se u Panjiho a Candryprojevuje tak, že je naleznete především ve vě-tvích a vydlabaných kmenech.


Útěk do tropů s

Indonésany. Za tyto dva druhy, kon-krétně čtyři paovce a jednoho bobra,jsme Candru a Panjiho, jak se jezevcijmenují, získali. Jako nenápadné exotytak můžeme směle označit jakékolivzvířata z celé planety, akorát v chápáníkaždého regionu nabývá označení exo-tické pro zvíře či rostlinu jiného vý-znamu.

Ve volné přírodě požírají rostlinnoui živočišnou potravu, řadí se mezi vše-žravce. Poměr mezi složkami potravyse mění jen v případě, kdy dozrává ně-který z druhů ovoce. Brněnský pár jeznámý pro svoji nenasytnost. Když sek této vlastnosti přidá klidná povahasamice Candry, můžeme je směle ozna-čit za pohodáře.

Nový domovPři vyzvednutí na letišti v Praze seznačně protáhlo vyřizování doku-mentů nezbytných k předání zvířat,oběma zvířatům proto zoologové po-

skytly potravu, oblíbený banán, aby do-plnili energii po dlouhém letu. Samecse k němu nedůvěřivě přibližoval, alesotva si přičichl. Samice jej s klidemsobě vlastním popadla začala z něj po-malu ukusovat. Po cestě do Brna jej po-stupně spořádala celý. Když přijelia byli umístěni do karantény, samecPanji se téměř hned schoval a usnul.Naopak Candra zavětřila misku sežrádlem, usadila se v ní a spokojeněchroupala. Až byla sytá, tak usnula,a my věděli, že u ní problém s přivyk-nutím v novém prostředí nenastane.Naštěstí i samec, který zřejmě jen po-třeboval odpočinek, si od druhého dnebral potravu a aktivně si prohlížel svůjnový domov.

Nejsou moc vybíraví, v zoo požírajítéměř vše, co jim podáme, proto množ-ství jejich potravy sledujeme, aby přílišneztloustli. Každý den dostávají rostli-nnou i živočišnou složku a předevšímživočišná část krmné dávky se denněmění.

V karanténě strávili několik měsíců.Všechna zvířata jí musí projít, dokudnejsou k dispozici výsledky nejrůzněj-ších veterinárních vyšetření, od para-zitologických přes bakteriologické a vi-rologické, až po kontrolu celkovéhostavu zvířat. V rámci parazitologie bylu brněnského páru záhadou vzorektrusu s kokcidiemi, cizopasníky obý-vajícími zažívací trakt zvířat. Vyšetřu-jící veterináři, ani zoologové nebylischopni zařadit tyto škůdce do kon-krétního taxonu. Museli je tedy nechatprojít dalšími fázemi životního cyklu,i tak ale neodpovídají žádnému zná-mému druhu z této skupiny parazitů.Výzkum stále pokračuje, nicméně všespěje k popisu nového druhu těchtoparazitů.

Jezevci hnědí přes den odpočívají vevětvích, stačí obrátit zraky výše, než seběžně díváme a nenechat si tuto evrop-skou vzácnost uniknout, když ji mátepřímo před sebou.


6

Útěk do tropů


Větší ze dvou druhů, pásovci štětinatí,obývají v brněnské zoo expozici upro-střed pavilonu Exotárium. Jsou to pře-borníci v hrabání, jejich silné drápyspolečně se specializovaným dýchacímústrojím je k tomu předurčují. Většinuživota ostatně v přírodě tráví zahrabanív půdě, kde hledají červy a další pod-zemní bezobratlé, ale i drobnější obrat-lovce. V zimních měsících si přilepšujíi různými hlízami a dalšími výživnýmipodzemními částmi rostlinných těl.

Budují si vlastní brlohy vyhrabanév hlíně nebo pod hustou vegetací, je-jichž východy jsou vždy zajímavě ori-entovány po větru. Domovské doupěmůže být komplexní, s více komorami

s

Faunu jihoamerických tropů reprezentuje v brněnské zoo i velmi staráskupina savců, pásovci. Řadí se mezi chudozubé, což může znít jakoprotimluv, protože pásovci mají mnoho drobných zoubků. Označení ne-odkazuje na nedostatek zubů, ale na jejich malou rozrůzněnost. V po-sledních letech žijí na Mniší hoře pásovci kulovití (Tolypeutes matacus)a pásovci štětinatí (Chaetophractus villosus). Oba páry mají za sebouúspěšné odchovy a pro návštěvníky, zastihnou-li je v aktivní části dne,jsou velmi poutaví.

Starobylí pásovci se obrnili pláty z rohoviny

Pásovci štětinatí se sice neumí stočit do koule, obranná funkce kůže na jejich čumáku a zádechje ale zjevná.

a nouzovými východy. Dokáží velmirychle vyhrabat i dočasný úkryt, kterýje mělký a má především ochrannounebo potravní funkci. V prvním pří-padě, když na pásovce útočí predátor,rychle vyhrabou díru, do které zaleh-nou a směrem k útočníkovi nastavípevné pláty z rohoviny, které nosí nazádech. Pásovci štětinatí se totiž neumíschoulit do klubíčka.

Ve volné přírodě obývají centrálnía jižní část Jižní Ameriky s výjimkouPatagonie. Oblíbili si především ote-vřené a polootevřené biotopy. Dokážíse přizpůsobit a žít i v zemědělské kra-jině, zejména v remízcích. V minulýchletech byli intenzivně hubeni, hlavnímnepřítelem jim byli zemědělci. Divokápopulace ale dokázala silně zareagovata s touto hrozbou se efektivně vyrov-nala. Pásovce štětinaté řadíme mezimálo dotčené druhy.

V brněnské zoo se 13. července 2016narodilo jedno mládě, jednalo se o sa-mečka, který následně putoval do ZooPlzeň.

Do klubíčka se umí schoulit jen dva druhy pásovcůŽádný z pásovců nemá tak dokonalouobrannou strategii. Pásovci kulovití a pá-sovci třípásí (Tolypeutes tricinctus) simohou za pomoci této schopnosti vy-tvořit neproniknutelnou ochranu běhemsekundy. Schoulí se do koule, přičemžu pásovců kulovitých se jedná o koulitéměř dokonalou. To odradí každéhopredátora. Jak to dokáží? Na zádech majípláty zrohovatělé pokožky spojené oheb-

s

Detail mláděte pásovce kulovitého. Foto Michal Vaňáč


7www.zoobrno.cz Zooreport

Popisek Jana Moravcová se v Zoo Brno staráo oba druhy pásovců. Na snímku vážení pá-sovce kulovitého. Foto: Petr Šrámek

Mláďata pásovců štětinatých rostou velmirychle a brzo dohání velikost svých matek.

nou kůží. Mohou se tak plně věnovatsběru potravy, kterou ve volné přírodětvoří téměř výhradně hmyz. Spouštěčemsmrštění těla je až dotek či otřes.

Pásovci kulovití žijí v západní Brazílii,východní Argentině, Paraguayi a Bolíviiv otevřených a polootevřených bioto-pech, jako jsou pampy nebo přechodypamp v lesy. Jejich silné drápy sloužípředevším k rozhrabování termitišťa mravenišť. Čich většiny druhů pásovcůje tak citlivý, že zaznamená výskyt bez-obratlých až půl metru pod povrchem.

V expozici pavilonu Exotárium žijemladá samice pásovce kulovitého Júlia,která je již dvojnásobnou matkou. Prvnímládě se jí narodilo 20. července 2017.Byl to sameček a dostal jméno Baboo.Těsně poté, co dorostl do velikosti do-spělce, odjel posílit chov do zoologickézahrady v hlavním městě Lotyšska, Rize.Druhé mládě, také sameček, se narodilo6. října 2018, a stále roste. V současnostiobývá malý Che s matkou výše zmíně-nou expozici, v následujících týdnech jeale čeká stěhování do pavilonu Tropickékrálovství. Otec obou mláďat, Ricardo,střídá expozice podle toho, jestli jezrovna vhodné období k páření.

Hlavní příčinou ohrožení pásovcůobecně je lov pro maso a k obchodovánía následnému ilegálnímu chovu cobydomácích mazlíčků. Pro pásovce štěti-naté je mimo jiné hrozbou jejich chy-tání na výrobu tradičních lidových ná-strojů charango. V lidové kultuře státůjihoamerického kontinentu se traduje,že tyto nástroje jsou formou vysvobo-zení duše pásovců, kteří si celý životpřejí umět tak krásně švitořit a prozpě-vovat si jako okolní zvěř. Bolívijskou li-dovou pohádku O pásovci, který se na-učil zpívat si můžete přečíst v dětsképříloze. Největší poptávku po tomto hu-debním nástroji ale vytváří turisté, kteřísi jej odváží jako suvenýr. Významnýmrizikem pro pásovce kulovité je des-trukce prostředí, které obývají: křoviseka travnatých plání. Kromě toho pásov-cům neprospívá ani urbanizace pro-středí. Výstavba nových cest zvyšuje ri-ziko střetu s jedoucím autem. Kdyžvozidlo přijíždí, vydává drobné otřesya špatně vidící pásovec se kvůli tomuihned skulí, cítí totiž nebezpečí. V pří-rodě znamenají vibrace půdy příchodpredátora nebo zemětřesení a obojí jepro pásovce ohrožením na životě.

V tomto pavilonu se můžeme setkat sevšemi třídami obratlovců, tedy rybami,obojživelníky, plazy, ptáky i savci. Je nějakáskupina, která ti je sympatičtější? t

To nemohu říct, chovatel musí znát ná-roky jednotlivých zvířat, ať mu je ně-jaká skupina bližší, či nikoliv. Pokudbych ale měla vybrat nějakého oblí-bence, zavítala bych do skupiny savcůi ptáků. Vím, že bychom se měli bavito pásovcích, tak je nemohu vynechat.Rozhodně patří mezi oblíbence všechchovatelů v našem pavilonu, je s nimisnadná manipulace a ostatně, stačí sena ně podívat, a je každému jasné, žemezi favority prostě patří.

Například u pásovců devítipásých (Dasy-pus novemctincus) jsou známé případy

Útěk do tropů snatolik silných drápů, že jsou schopniprohrabat i méně kvalitní beton. Jsou br-něnské druhy pásovců takoví přeborníci?Jaké jsou v chovu těchto dvou druhů pá-sovců rozdíly? t

Divili byste se, ale byť jsou pásovci ště-tinatí menší, než devítipásí, také dokážíprohrabat beton a ani nemusí být horšíkvality. „Štetináči“ tedy musí být v pod-betonované expozici uprostřed pavi-lonu. Při manipulaci také vydávají ty-pický nepříjemný zápach, mají sklonyk přibírání a obezitě. Krmnou dávkumají bohatší pásovci kulovití, jinédruhy pásovců, např. pásovci velcí (Prio -dontes maximus) se živí mravenci.

U kterého druhu pásovců jsou odchovysložitější, případně cennější? t

Nelze říci, u kterého druhu jsou od-chovy složitější, či cennější. V Zoo Brnose podařilo odchovat již dvě mláďatapásovců kulovitých, oba jsou samci,a jednoho samce pásovce štětinatého.Poslední mládě od pásovců kulovitýchzdárně prospívá, v době nejrychlejšíhorůstu přibíral téměř 100 gramů týdně.Dnes (17. ledna 2019, pozn. redakce),váží přesně jeden kilogram.

Pásovci jsou oblíbenci všech chovatelůO pásovce se v pavilonu Exotárium stará mimo jiné Ing. Jana Moravcová, jejíž příchoddo Zoo Brno se datuje do roku 2012. Po studiu na Mendlově univerzitě zažádalao místo ošetřovatele, a po víc než ročním čekání se místo uvolnilo. Zaučovala se u opica v Tropickém království, celých sedm let ale strávila převážně v Exotáriu.


8

Útěk do tropů


Naopak krajty můžete pozorovatpředevším během odpočinku ve vě-tvích. Expozici obývají společně s du-hounky tečkopoloutvými (Pseudomugilgertrudae) a hlavačkami císařskými(Hypseleotris compressa), tedy rybami,které mohou hlavně děti vidět vespodní části terária. Všechny druhyspojuje výskyt v tropických oblastechseverního cípu Austrálie a přilehlýchindonéských ostrovů.

Krajty zelené jsou výrazně zbarvenév mláděcím i v dospělém věku. Pro pre-dátory útočící ze zálohy se jednáo zdánlivě nevýhodnou strategii. Jaktomu bývá, první zdání klame. Kdyžsamice tohoto druhu krajty nakladevejce, celou dobu inkubace je u nicha zahřívá je svalovým třesem. Po vylíh-nutí mají mláďata nápadně a zářivěžluté až červené zbarvení s hnědýmiskvrnami. To funguje jako mimikry,tedy zbarvení, díky kterému se v pro-středí, kde žijí, lépe zamaskují.

Mláďata podnikají první cestu v ži-votě, a to sice na okraje lesa a poloote-vřená stanoviště, kde loví hmyza drobné obratlovce, zejména plazy,scinky (čel. Scincidae). Na těchto mís-tech je žlutohnědé maskovací zbarvenívýraznou výhodou, vegetace je zde za-příčiněním sušších podmínek zbarvenávíce dožluta, než ve větvích stromů. Ve

zhruba jednom až dvou letech života semladí hadi zabarvují do odstínů zelenéa mění se tím i jejich lovecké návyky.Dospívající krajty putují do lesa, kon-krétně do korun stromů. V typické po-loze, kdy svinou celé své tělo kolemhlavy a osy větve, spí a odpočívají vět-šinu života. Jakmile tak v brněnskémteráriu začnou krajty prolézat větvemi,vědí chovatelé, že jejich potrava z mi-nulého krmení je strávena a že mohouchystat novou krmnou myš.

V přírodě pouze jednou za čas, vět-šinou se jedná o jednotky týdnů, slézajíze stromoví, aby se nakrmily. V keřícha nižší vegetaci v záloze číhají na kořist,kterou rychlým vymrštěním těla kous-nou a hbitě uškrtí.

V Jižní Americe, které věnujeme znač-nou část tohoto Zooreportu, se vyskytujehad, který disponuje velmi podobnými

nároky na prostředí, způsobem lovu,ale i vzezřením jako krajty zelené. Jednáse o psohlavce zeleného (Corralus ca-ninus), se kterým bývají krajty velmičasto zaměňovány. Hlavními rozdílyjsou u psohlavců především bílé tečkyna těle dospělců a viditelnější termore-ceptivní jamky v šupinách dolního rtu.Jedná se o příklad konvergentní evoluce,kdy se ekologicky i morfologicky po-dobná zvířata vyvinou v podobnémprostředí na různých, historicky oddě-lených místech Země.

Ohrožené člověkemV druhé části pavilonu, též v nádržis možností pobytu ve vodě i na souši,

V přírodě můžeme najít i fantasticky vypadající zvířata nabývající těžceuvěřitelných vlastností, tvarů či barev. Mezi takové, kteří tyto předpo-klady splňují, se řadí i krajty zelené (Morelia viridis) a dlouhokrčkyMcCordovy (Chelodina mccordii), které můžete nově vidět v pavilonuExotárium. Dlouhokrčky jsou želvy obývající indonéský ostrov Roti. Vzhle-dem k velmi omezenému areálu výskytu a s tím souvisejícím malým poč-tem jedinců se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Mají příznačně dlouhýkrk a jsou velmi čilé.

Nové plazí obyvatelezoo najdete v Exotáriu

u

Mláděcí zbarvení krajty zelené zaujme svojízdánlivou pestrostí a nápadností.

ss


9

Útěk do tropů

www.zoobrno.cz Zooreport

žijí jedni z nejvzácnějších a nejohrože-nějších živočichů naší planety. Jedná seo zvláštní želvy – dlouhokrčky McCor-dovy. Ve volné přírodě se jejich počet-nost odhaduje v řádech desítek jedinců,v zoologických zahradách celého světajich žije necelých 300. O to většímúspěchem je zdárně probíhající odchovčtyř mláďat vylíhnutých na konci létaminulého roku. V České republice jsoutyto želvy k vidění pouze v Brně, jed-noho jedince chová v zázemí i ZooPraha. Celkově je tento odchov histo-ricky prvním v rámci UCSZOO (Uniičeských a slovenských zoologických za-hrad).

Dlouhokrčky McCordovy, též nazý-vané dlouhokrčky rotiské, obývajípouze několik jednotek lokalit na os-trově Roti, který se nachází na sever odAustrálie. Živí se bezobratlými živoči-chy i drobnými obratlovci. Jejichdlouhý krk hraje významnou roli přilovu. Schovávají se v bahně pod ka-meny nebo ve vegetaci a vyčkávají nasvoji kořist, jakmile se přiblíží do do-statečné blízkosti, vystřelí želva svůj krka lapí kořist do ostrých čelistí. Umí setaké velmi dobře orientovat v prostoru

a odhadovat vzdálenost. Mít dlouhýkrk s sebou nese i jednu nevýhodu, a tosice neschopnost krk zatáhnout dokrunýře, dokáží jej jen složit podpřední výčnělek plastronu, což je horníčást krunýře želv.

Jako nový druh byly dlouhokrčkyMcCordovy popsány až v roce 2000, nazákladě genetického a geografickéhoodlišení od dlouhokrček novoguinej-ských (Chelodina novaeguineae), obý-vajících centrální Papuu-Novou Gui-neu. Ihned poté byly klasifikovány jakokriticky ohrožený druh. Neustávajícímtlakem lovců mazlíčků a pašeráků sevelikost populace snižuje, což může

V jedné z expozic pavilonu Exotárium se nyníukazují dvě samice a jeden samec. t

u

Tito malí hadi nepatří mezi aktivní zvířata, za-jímaví jsou ale i svojí pozicí při odpočinku, do-spělí jedinci jsou zbarveni dozelena.

vést k rychlému vyhubení v přírodě.Zájmový chov, který většina lidí udr-žuje z lásky ke zvířatům, tak můžeskončit i tím, že vymizí celý jeden živo-čišný druh. Ostatně nebylo by to po-prvé. Pokud se bavíme o obchodus ohroženými mazlíčky, není možnénezmínit, že většina jedinců těsně poodchytu následkem stresu, nedostatkuvody, nebo kvůli mechanického poško-zení krunýře záhy umírá. Stojí za tímnejen amatérský přístup lovců, alepředevším naprostý nezájem o ochranupřírody ze strany tamních úřadů.Hlavní poptávka nejenom po těchto ra-ritních jedincích pramení ze SeverníAmeriky a Evropy.

Tři dlouhokrčky žily od příjezdu doBrna v zázemí pavilonu Tropické krá-lovství, kde na konci léta jedna ze samicnakladla snůšku. Ze čtyř vajec se po in-kubaci v teplotách kolem 30 °C po čty-řech měsících vylíhla mláďata. Jejichpohlaví ještě neznáme, spolehlivě holze určit podle tvaru a délky ocasu, cel-kové velikosti a tvaru krunýře až v do-spělosti. Mláďata žijí mimo zraky náv-štěvníků v zázemí zoo, a to v nádrži,která simuluje typické podmínkyv místě jejich výskytu ve volné přírodě.Mají zde bujně rozrostlou vegetacia malé kameny, kde se mají možnostskrýt.


10

Útěk do tropů


s

Obratný lezec s protáhlým tělem a dlouhým ocasem žije v přírodě skrytě. I v br-něnském pavilonu opic je potřeba strávit chvíli bystrým pozorováním, přestožejsou jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi) nyní v expozici dva – matka a syn.Odchovy v zoologických zahradách jsou spíše vzácností než pravidlem, i kdyžtuto malou pralesní kočku chovají pouze čtyři české instituce: děčínská, pražská,ostravská a brněnská, a to v počtu devíti zvířat. Proto se čeští zoologové roz-hodli vyměnit samce mezi různými chovateli. V jejich úmyslech je předběhl br-něnský pár – samice Fiona a samec Chaco, když právě Fiona 18. listopadu loň-ského roku porodila mládě těsně po příjezdu nového ostravského samce.

Vzácný jaguarundiroste jako z vody

První veterinární prohlídka malého Conkona. Foto: Michal Vaňáč

jedno mládě 2018). Proto padlo roz-hodnutí o výměně samců, kterás sebou, doufejme, přinese očekávanéoživení chovu. Do Brna tak na podzimpřijel samec ze Zoo Ostrava, svůj úkolale splnit ani nemohl, brněnská kočkaFiona již byla v očekávání.

Březost je u těchto koček těžko po-zorovatelná. Rodí většinou jednomládě, které je v poměru k jejich tělumalé, a proto nejsou jeho pohybyzvnějšku patrné. Nastávající matky seukryjí do dutiny ve stromě nebo opuš-těného hnízda a zde porodí. Vůči ja-kýmkoli narušitelům jsou velice agre-sivní a nejinak je tomu v lidské péči.Jenom díky tomuto projevu chováníchovatelky vytušily, že se narodila malášelma, což se záhy potvrdilo. Mládě sisamice bránila před vším známými neznámým a držela jej pod přísnýmdohledem.

Mládě roste jako z vody, při poroduse odhadovala váha na zhruba 150gramů, v lednu to bylo již 530 gramů.Přesnou váhu jsme totiž mohli zjistitaž při první veterinární prohlídce. Poočkování jsme jej pustili zpět ke svématce, už ale s novým jménem Con-kon.

Chovatelka Mariana Hubíková,která pracuje na pavilonech opic jižvíce než deset let, mluví o malých koč-kách jaguarundi s velkým nadšením.„Jsou to krásná, ale velice plachá zví-řata. Zvlášť samice Fiona, matka mlá-děte, je netykavka. V okamžiku, kdymě pozná, hned začne syčet a mláděurputně bránit. V povaze maléhoConkona však převládá mláděcí zvě-davost a nebojácnost. Když se mámanedívá, mohu jej vylákat a alespoň vi-zuálně zkontrolovat,“ popisuje Mari-ana úskalí chovu jaguarundi. „Conkonmě stále překvapuje, v lednu, zhrubatýden po kontrole, na mě začal syčetjako jeho matka, holt rodina se ne-zapře,“ dodává s úsměvem.

Malá kočkovitá šelma jaguarundi žijev jihoamerických pralesích, má pro-táhlé tělo s dlouhým ocasem a je, proněkteré možná překvapivě, nejblíž pří-buzná pumám americkým (Puma con-color) a gepardům (Acinonyx jubatus).Žije v nižším patře lesa a živí se přede-vším drobnými obratlovci, nebo vajíčkyptáků, loví zejména na zemi.

Česko se řadí mezi významné chovateletěchto malých šelem, v Evropě nyní ja-guarundi chová 19 institucí v počtu 45zvířat. Odchovy mláďat se ale dají spo-

čítat na prstech jedné ruky. Za poslednídekádu se podařilo odchovat dvě mlá-ďata v Zoo Praha (2011, 2013) a třimláďata v Zoo Brno (dvojčata 2015,


11

Akce v zoo


s

vzdělávací pracovníci zoo a studentiGymnázia Slovanské náměstí Brno.

V období Velikonoc, tedy od Velkéhopátku 19. dubna až do Velikonočníhopondělí 22. dubna, mohou návštěvnícizavítat nejen mezi exotická zvířata, alei do nefalšované sváteční aktivity. Proděti bude připravena hra spočívajícív hledání 1000 vajíček, která budouukryta po celé zoo. Jarní očista čeká ovce,po dlouhé zimě je zbavíme jejich rouna.

Mniší hora se na jeden den, 28. dubna,promění v Čarozoo. Hry s magickou té-matikou, hudební vystoupení, nebo opé-kání špekáčků, to všechno vás za dob-rého počasí nemine. Není se čeho bát,všechny čarodějnice v naší zoo jsou miléa přívětivé, žádné strašení vás nečeká.

Mezi jarní stálice patří i Den přírod-ních věd, letos na téma Zachraň se, kdomůžeš! Studenti Střední průmyslovéškoly chemické zavedou děti i dospělémezi nejohroženější druhy živočichůi biotopů. Ukáží a popíšou vám, jak vy-padaly vyhynulé druhy živočichů, navlastní oči uvidíte například model noso-rožce srstnatého (Coelodonta antiquitatis)v životní velikosti. Co je potřeba dělat prozáchranu toho, co nám zbývá? Je lepší sesnažit, nebo nic nedělat? Jsme svědky za-čínajícího šestého masového vymírání?I to se dozvíte ve středu 1. května.

Velikonoční výzdoba v Kamčatské chalupě. Foto: Michal Vaňáč

Mezi jarními akcemi naleznete události zaměřené na rodiny s dětmi pod-porující moravské tradice, zábavné dny věnované dětem, i soutěže proškoly. Zkrátka, kdo hledá program na jaro, v Zoo Brno jistě najde.

Jaro bude v zoo patřitzábavě, tradicím i poznání

Z akcí s bohatým programem pro dětise nejprve můžete těšit na Vítání jara.V sobotu 23. března tradičně svrhnemeMoranu a nazdobíme líto. Rozloučeníse zimou symbolizuje zavrhnutí sla-měné figuríny. Morana symbolizujícízimu je v zoo svržena papírovými kou-lemi, které na ni děti hází. V tradičnímpojetí by měla být zahozena do řekya unesena proudem do dáli. Zdobenílíta je naopak zvykem vítajícím jaro,symbolizujícím pestrost a krásu znovuse budícího života.

Vzápětí poté, 2. dubna, dostanou za-brat mozkové závity školáků, vzdělá-vací pracovníci pro ně připravují oblí-

benou ornitologickou soutěž Ptačí denpro školy. Zúčastnit se jí mohou žácidruhého stupně základních škol a od-povídajících ročníků víceletých gym-názií. Záludné otázky se budou zaobí-rat problematikou ochrany ptačíchdruhů a souviset budou i s kampaní Ev-ropské asociace zoologických zahrada akvárií (EAZA) Ztichlý les, která sezaměřuje právě na ptačí faunu jihový-chodní Asie.

V úterý 16. dubna se žáci stejnéhověku mohou ponořit do tajů zoologiezcela neobvykle. V anglickém jazyce siprocvičí znalost přírody a porovnajísíly s dalšími školami. Akci organizují


12

Středisko ekologické výchovy


s

Tradice patří i do moderní společnosti

Pár dnů po začátku jara, 22. března,zavítejte do středu Brna. Přestožebyste to zřejmě ve velkoměstě neče-kali, i zde se probouzí příroda. Ptáci sepomalu slétají z teplých krajin, večerje již občas vidět letícího netopýra.Máme připravené probouzení symbo-lických plyšových zvířat, děti jim za-zpívají, zahrají si na Orffovy nástroje,a mohou si i vyrobit drobné dekorace,kterými si zvelebí domov. Z dřevěnýchpolínek a dalších přírodnin si vytvořízajíčky, s pomocí maminky či tatínkasi ozdobí květináč, který jako okráš-lení vydrží až do Velikonoc. Aby siděti uvědomily, jak je příroda křehká,zvláště vyskytuje-li se ve městě, stanouse s nich malí truhláři, a poskládají size stavebnice ptačí budku. Zážitkemz manuální práce si uvědomí, jak jepotřebné přírodu ve městě chránit,a že to vlastně není ani moc těžké.V průběhu celého programu bude prozvídavé připravena kvízová stezkaa pro nejmenší odemčení jara speciál-ním klíčem.

V měsíci dubnu, kdy je již přívětivějšípočasí, vyrazí děti školou povinné najednodenní příměstský tábor k oblíbe-ným majestátním koním. Výlet na rančv Ivanovicích se uskuteční v sobotu13. dubna. Školáci se podívají do se-dlářské dílny i stájí a dozví se, jak slo-žitá je péče o tato krásná zvířata. Vy-zkouší si hřebelcování, uvidí, že

Vzdělávací pracovnice Střediska ekologické výchovy Hlídka 4 v parkupod brněnskou dominantou – hradem Špilberkem – připravují řadu akcípro veřejnost i školní kolektivy. V jarních měsících se tak společně sesvými dětmi můžete vrátit zpět v čase a zjistit, jaké naši předci udržovalitradice. Ať už k příchodu jara, či u příležitosti velikonočních svátků.

V parku pod Špilberkemvítají jaro širokou paletou aktivit

Hra na Orffovy nástroje v dětech posiluje kreativitu, na Hlídce si ji mohou vyzkoušet.


13

Středisko ekologické výchovy


s

Na Dni Země na Kraví hoře si děti vždy zařádí na několika nejen pohybových aktivitách.

Férová snídaně je obohacena o nádherné prostředí zahrady Hlídky v centru města.

V témže období, 3. května, se nabízíi další zajímavá příležitost pro bystréhlavy malých ekologů a přírodovědců.Jedná se o základní kolo celostátní sou-těže pro školní kolektivy Zlatý list.K organizaci 47. ročníku soutěže, kteráprobíhá pod hlavičkou Českého svazuochránců přírody, se připojuje i SEVHlídka. Školní kolektivy se mohou hlá-sit do konce měsíce března. Šestičlennádružstva projdou zoologickou zahra-dou, kde na stanovištích zaměřenýchna různá přírodovědná témata, včetněnapříklad geologie a meteorologie, do-stanou záludné úkoly a rébusy. Nejlepšíz nich postoupí do krajského kola tétosoutěže, která se koná v Hodoníně.

Jak chutná férová snídaně? To mů-žete zjistit v sobotu, 11. května! Ve spo-lupráci s neziskovou organizací Na-Zemi připravujeme piknik, na němž sesoučasně můžete seznámit i se zvíře-cími obyvateli Hlídky. V jeden den setak dozvíte nejen o želvě Majdě nebochameleonovi Leonovi, ale i jak velkékorporace nečestně zacházejí se země-dělci v rozvojových zemích. Právě díkynákupu Fair Trade produktů, které jsousice o něco dražší, přesto však cenovědostupné, můžeme my všichni pomocidrobným zemědělcům k důstojným ži-votním podmínkám. Program FairTrade dbá nejen na férové podmínkypro pěstitele, ale i dodržování zásad tr-vale udržitelného rozvoje.

vykydat koňskou stáj není žádný odpo-činek, ba naopak, tvrdá řehole. Odmě-nou za zvídavé dotazy a nastražené ušijim bude projížďka po okolí a následněodpoledne při příznivém počasí i tábo-rák s opékáním špekáčků, u kterého sizahrají a zazpívají.

Na Zelený čtvrtek, chystáme pro dětivšech věkových kategorií názornéukázky velikonočních zvyků Moravyi Čech. Děti mají volno ve škole, protobude připravený program na celý den.Děvčata i chlapci si obarví vajíčka pří-rodním barvivem, konkrétně slupkamicibule. Nazdobí si i velikonoční vrkoče,ozdobné pečivo ve tvaru kruhu. Sym-bolizují zrod života, zatímco pruty,stužky a vajíčka, kterými se zdobí, značíživot v růstu a obecně jarní probouzenípřírody, se kterými jsou Velikonoce ne-odmyslitelně spjaty. Seznámíme vás sesmyslem široce rozšířených zvyků, alemožná poznáte i některé obyčeje, kteréjsou pro vás dosud neznámé.

Ekologie vpřed!

Již několikátým rokem spolupracujeHlídka s ekologickou organizací Lipka,která zaštiťuje akci Den Země na Kravíhoře. Stanoviště různých neziskovýchorganizací s aktivitami pro dospěléi děti, některé i s drobným občerstve-ním či soutěžemi, jsou rozeseta po

celém svahu Kraví hory od planetáriaaž po náměstí Míru. Děti mohou plnitnejrůznější úkoly nebo se proběhnoutpři pohybových aktivitách. Za účast nastanovištích obdrží drobnou odměnu.V minulých letech se návštěvníci zaobí-rali tématy, jako jsou Divočina zahumny, Bez půdy to nepude, nebo Fan-díme fauně. Již tradiční a oblíbený hap-pening si jistě nenechte ujít! Nadšenciz řad ekologů a popularizátorů přírodyse na vás těší 27. dubna na Kraví hořeod 10 do 18 hodin.


14

Záchranná stanice


sJinačovická záchranná stanice pro volně žijící živočichy pečuje každoročněo velké počty pěvců nebo drobných savců. Mezi vzácněji se objevující sku-piny patří bezesporu šelmy, o jedné z nich jste se dočetli v minulém čísle,případně velcí ptáci. V září loňského roku, díky uvědomělému zásahu pro-jíždějících řidičů i strážníků Městské policie Brno, doputovala do Jinačovicdvě mláďata labutě velké (Cygnus olor). Byla nalezena zřejmě po jednomz prvních pokusů o let, jenž ale skončil nouzovým přistáním na silnici.

Návrat ztracených labutíchmláďat se řadí mezi husarskékousky z Jinačovic

Samec (v popředí) a samice šťastně odplouvají se všemi svými odrostlými mláďaty.

Pověrčiví lidé věří, že pátek 13. je ne-šťastné datum, pro malé labutě to byl alečtvrtek, 13. září loňského roku. Na fre-kventované silnici u nákupního centrav Brněnských Ivanovicích zaznamenaliokolo projíždějící řidiči dvě neobvyklezbarvené labutě. Upozornili proto natento zvláštní jev městskou policii, kterápohotově přivolala zvířecí záchranku. Jižpřijíždějící záchranné službě PetEmer-

gency Brno bylo jasné, že se jedná o zví-řata v šatě mladých, jak se toto zbarveníopeření nazývá. Celá situace se naštěstíudála v dopoledních hodinách, kdy pro-voz nebývá ve špičce. Odchyt provedlistrážníci společně se zvířecími záchra-náři. Ti pak transportovali labutě do našízáchranné stanice v Jinačovicích.

Vystrašená a naprosto oddaná mlá-ďata se odevzdala péči lidí. Toto cho-

vání je naprosto netypické a svědčí buďo nemoci, anebo, jako v tomto případě,o vysoké míře stresu z nového, nepři-rozeného a nepřátelského prostředí, vekterém se mláďata na silnici nacházela.Pokud mláďata, vzhledem ke svémuvěku pravděpodobně, zkoušela létata vítr je zavál jinam, než očekávala,nelze se míře stresu a nepřirozené re-akci vůbec divit.

U každého příchozího zvířete mu-síme zjistit jeho zdravotní stav, nejinaktomu bylo u těchto mládenců. Zjistilijsme, že to jsou mláďata, o která se ro-diče velmi dobře starají, a jejich stav jetak ideální. Ihned poté jsme proto za-čali uvažovat, z kterého rybníku v blíz-kosti místa nálezu mohou zvířata být.V úvahu připadaly vodní plochy Br-něnské přehrady nebo kuřimský ryb-


15

Záchranná stanice


ník Srpek. V záloze jsme měli ještě ně-kolik rybníků v Brně-Jehnicích.

Po rychlé obhlídce míst jsme v Ku-řimi i na přehradě nalezly pouze párys více mláďaty a ztráta dvou tak bylanepravděpodobná. V Jehnicích jsmeprocházeli již okolo třetího rybníkua pomalu jsme ztráceli víru v nalezenílabutí rodiny. Když v tom se v dáli ob-jevil labutí pár s jedním mládětem.Stále jsme si nemohli být jistí, ale mělijsme naději. Zde dvě mláďata chybětmohou. Nelenili jsme a rychle jsme vy-razili naložit mláďata do přepraveka vyzkoušet, jestli je to ten správný ryb-ník, ta správná rodina.

Když nás starý labutí samec zpozo-roval zpovzdálí hladiny rybníka, vypa-dal nedůvěřivě, ale po očku nás sledo-val. V okamžiku, kdy jsme vytáhlipřepravky s mláďaty a ta radostnýmpískotem začala volat své rodiče, mělijsme jasno! Samec rychlým tempem zazvuků odpovídajících na mláděcí po-zdravy vyplul směrem k nám. Bingo! Jeto ta správná labutí rodinka!

Mláďata vystřelila z přepravníchbeden, co jim síly stačily. Po dojemnémpřivítání se celá rodinka uklidnila a od-plula do nejvzdálenější zátoky zdejšíhorybníka.

Ne všechny příběhy z naší záchrannéstanice skončí šťastně, ale tento je jed-ním z těch, které člověka motivujík další práci, protože není nic cenněj-šího, než během pár hodin, které mohlyrozhodovat o přežití tak krásných živo-

čichů, jakými labutě jsou, je dokážetezachránit a vrátit vlastní rodině.

Moc děkujeme všem zúčastněným,kteří nebyli lhostejní vůči osudu volněžijících zvířat, navíc v této situaciznačně ohrožených, ale s reálnou mož-ností záchrany. Mohli jsme znovua společně zachránit kousek naší fauny.

Labuť velká (Cygnus olor): Jaká je a co ji ohrožuje?

Labutě patří mezi velké vrubozobéptáky. Řadíme ji do této skupiny pobok kachen a hus. Je to převážně stálýdruh, což znamená, že přezimujev ČR, ale část populace přeletuje doteplých krajin. Většinu času se zdržují

Otec rychle připlouvá a má v úmyslu bránit svá mláďata.

Mláďata byla zcela dezorientovaná, proto jsme je nechali pár okamžiků uklidnit v prostorách ka-rantény v Jinačovicích.

na vodních plochách. Na souši se po-hybují pro svou vyšší váhu a relativněkrátké končetiny neobratně. Labutěmůžete spatřit jednotlivě, v párech, čiv rodinných skupinách rodičů a mlá-ďat. Jedna rodina je pravidelně k vi-dění na řece Svratce, v úseku mezi kní-ničským a bystrckým mostem přestuto řeku. Potravu sbírají na hladiněi pod hladinou, filtrují vodu s potra-vou přes lišty v zobáku typické pročeleď vrubozobých.

Hnízdo staví v houštinách u vodníchploch z rákosí. Samci jsou v době hníz-dění značně agresivní, především přibránění svého hnízdního teritoria.Samec se od samice zřetelně neliší, je-diným rozdílem je těžko pozorovatelnýhrbolek na zobáku, kterým jsou okráš-leni samci labutí. V letu jsou labutě po-znat díky typickému svištění křídela neobvykle velkému vzrůstu.

Nejčastější příčinou hospitalizace la-butí v záchranných stanicích jsou zra-nění křídel, která jsou způsobenapředevším nárazy do vedení vysokéhonapětí. Na pomyslném druhém místějsou rybářské háčky, které při hledánípotravy mohou labutě polknout nebo sije zapíchnout do zobáku. Nezřídka setito majestátní opeřenci nakrmí potra-vou, často poskytnutou neznalýmilidmi, a otráví se.

MVDr. Radek FicekSimona Blahoňovská

Záchranná stanice pro volně žijící ži-vočichy při Zoo Brno, Jinačovice


16

Ochrana přírody

Celý záměr pojmenovaný Kura Kura sepoprvé objevil v roce 2007 a trvalodeset let, než došel úspěšného konce,a to sice otevření záchranného centrana ostrově Nusa Penida ve vesniciToyapakeh 9. května 2017. Takto dlou-hému času se nelze divit, komunikacese zdejšími úřady a splnění přísnýchpravidla pro ochranu želv to vyžado-vala. V osmi venkovních bazénech sezotavují želvy po operacích nádorůnebo odstraňování plastů z jejich těl.Zdejší zaměstnanci přijímají i želvy za-chráněné z nelegálního importu, kterése zde zotavují z podmínek, ve kterýchmusely trpět. Když už se sem želvy do-stanou, projdou i odstraněním parazi-tům, díky čemuž se zlepší jejich životníkondice a zvýší se šance na delší přežití.

s

Želvám v Indonésii pomáháme už dva roky

První letošní pacientkou byla mladá kareta ze-lenavá, kterou jsme pojmenovali Sade. Dostalase k nám po zachycením na černém trhu naBali. Foto: Elisa Janatat

jejich volného času a udržení přiroze-ného chování, aby mohly být vypuštěnyzpět do moře.

Za téměř dva roky působení zachrá-nili a vypustili zpět do moře zdejší za-městnanci na 30 želv. Mezi nejčastěji za-chraňované patřily karety obrovské(Chelonia mydas, ohrožený druh) a ka-rety zelenavé (Lepidochelys olivacea,zranitelný druh). Mezi vzácné chrá-něnce se zařadily karety pravé (Eretmo-chelys imbricata) patřící mezi kritickyohrožené druhy celosvětové fauny.

Záslužnou aktivitou zapojující i místníobyvatele je každoroční pomoc při líh-nutí malých želv, zaměřují se předevšímna již zmíněné kriticky ohrožené karetypravé. Zvou domorodce k tomu, abys nimi, bez jakéhokoliv fyzického kon-taktu, za pomoci krabiček, pomohli mlá-ďatům, která jsou sotva pár hodin stará,překonat pro ně strastiplnou cestuk moři, kde stráví většinu života.

Na druhé straně planety, díky po-moci menšího města ve střední Evropě,tak mohou pomáhat mořským želvámalespoň o trochu víc, ale neberme tojako odčinění našich hříchů a cho-vejme se k planetě tak, aby takovýchtozáchranných center v budoucnu již ne-bylo potřeba!

u

Začátek roku jsme oslavili vypuštěním tří želvdo volné přírody. Foto: Elisa Janata

www.facebook.com/KuraKura.Penida

Želvy jsou jedny z nejstarších suchozemských obratlovců. Některé dávajívýraznou přednost vodnímu prostředí, pouze vejce musí naklást v suchumořského pobřeží. S pomocí sbírky pořádané brněnskou zoo a za fi-nanční pomoci města Brna vzniklo v květnu 2017 po deseti letech sna-žení centrum záchrany a rehabilitace želv, jehož součástí jsou i prostorypro výuku. To celé 11 380 km od jihomoravské metropole.

Aby pacienti s krunýřem neztratili ape-tit a chuť k vyhledávání potravy, dostá-vají potravu v proděravělých mrtvýchkorálech, je to jakási forma obohacení


17

Novinky v zoo


V průběhu tohoto roku se můžetetěšit na nové druhy zvířat, z chladnýchi tropických oblastí. Kolonok (Mustelasibirica), korsak (Vulpes corsac) nebobaramundi australský (Scleropages lei-chardtii) tak obohatí kolekci různýchčástí zoologické zahrady. Vůbec poprvév historii budou na Mniší hoře k viděnížraloci, konkrétně žraloci krátkoocasí(Pseudoginglymostoma brevicauda-tum).

Příliš mnoho z názvů prvních tří ži-vočichů zřejmě nevyčtete, jsou to po-jmenování pro dané druhy v jejich do-movině přejaté do odborné biologiei v českém jazyce. Kolonok je malá la-sicovitá šelma původem ze Sibiře,chladných oblastí na severu Asie. Svýmzlatožlutým zbarvením je poměrně ty-pická, jednou z mála takto zbarvenýchlasicovitých šelem je například charzažlutohrdlá (Martes flavigula), ta však

žije výrazně jižněji. Nebývá oproti ko-lonokovi také tak často lovena pro ko-žešinu. Kolonoci společně s korsakyosídlí expozice komplexu Beringie vě-nující se fauně chladných oblastí se-verní polokoule s důrazem na faunu re-gionů v okolí Beringovy úžiny, kdev poslední době ledové byl pevninskýmost a mohla zde probíhat migracezvířectva.

Vzhledem k přirozenému výskytukorsaků bude jejich umístění odpoví-dat budoucímu napojení na plánova-nou část zoo věnující se fauně himálaj-skému pohoří. Korsaci jsou vzrůstemmalé lišky s na pohled výrazně huňatousrstí. Žijí v oblastech střední Asie,především v chladných pouštích a po-lopouštích.

V akvarijní kolekci dochází v po-sledních letech k rapidnímu nárůstuchovaných druhů i jedinců. V zázemí

s

V průběhu tohoto roku se můžete těšit na nové druhy zvířat, z chladnýchi tropických oblastí. Kolonok (Mustela sibirica), korsak (Vulpes corsac)nebo baramundi australský (Scleropages leichardtii) tak obohatí kolekcirůzných částí zoologické zahrady. Vůbec poprvé v historii budou na Mnišíhoře k vidění žraloci, konkrétně žraloci krátkoocasí (Pseudoginglymos-toma brevicaudatum).

Baramundi australský obohatil kolekci australské fauny v pavilonu Exotárium.

Novinky v chovné kolekcinajdete po celé zoo

se již aklimatizují dva žraloci krátko-ocasí, kteří osídlí jedno z mořskýchakvárií pavilonu Tropické království.V druhém z pavilonů, které se zamě-řují na tropickou faunu naší planety,Exotáriu, se již zabydluje baramundiaustralský. Vzácnými obyvateli budoui bahníci australští (Neoceratodus fors-teri), patřící do jedinečné skupiny ryb,která umí v suchých nepříznivýchpodmínkách upadnout do stavu strnu-losti a přežít i mimo vodní plochu.Mezi obyvateli tohoto pavilonu vy-nikne i druhý z chovaných druhů ka-kadu. Kakadu růžové (Eolophus rosei-capilla) poznáte podle růžové čepičkyna hlavě.

Australskou faunu doplní i zajímavývačnatec kusu liščí (Trichosurus vulpe-cula), obývají přízemní patra lesa a po-pulace žijící na jihu australského kon-tinentu a přilehlých ostrovech jsouodolné vůči chladu. Nečekaná je jejichvelikost, váží až čtyři kilogramy.

Kakadu růžoví patří mezi zajímavě zbarvenépapoušky. q


18

Rok 2018


„Dosud byl nejúspěšnější rok 2008.Právě tehdy jsme představili první po-tomky lední medvědice Cory – Billaa Toma. Moc si ceníme každého náv-štěvníka, který k nám vážil cestu. Zá-roveň je pro nás stoupající obliba br-něnské zoo závazkem, abychom nadálepokračovali ve slibně rozjetém zvele-bování celého areálu, tedy i v rekon-strukcích a výstavně nových expozic,“uvedl ředitel Zoo Brno Martin Ho-vorka.

Za celý rok jsme v Zoo Brno přivítalicelkem 330 118 návštěvníků. Nejvícejich přišlo v dubnu (56 021), zároveň sejednalo o nejlepší čtvrtý měsíc od zmí-něného roku 1997. Přes 52 tisíc lidí do-razilo v červenci, naopak ve srovnánís předchozím obdobím výrazně po-klesla návštěvnost v srpnu. To si cestudo brněnské zoo našlo přes 41 tisíc lidí,tedy o téměř 12 tisíc méně, než v roce2017.

„Ze zpětné vazby od návštěvníkůvíme, že loni byla hlavním tahákem

s

Zoo Brno zažilarekordní rokPřes 330 tisíc lidí dorazilo v loňském roce do brněnské zoo. Je to nejvíceod roku 1997, kdy vedeme přesnou evidenci všech návštěvníků.

Dubnové počasí vyloženě vybízelo k návštěvězoo. Slunečné dny si užívali i lemuři kata.

Foto: Michal Vaňáč

K lákadlům patřila i dvojčata levhartů cejlonských.

Jedním z taháků loňské návštěvnické sezóny byla i lvíčata Anoona a Akashinga.

lvíčata narozená na konci roku 2017.Svou roli určitě sehrály i nové expo-zice, které jsme dokončili v minulýchletech. Významným faktorem ovlivňu-jícím návštěvnost je také počasí. To

nám hrálo do karet zejména na jaře,naopak v létě, hlavně v srpnu, se vedrapodepsala pod podprůměrnou náv-štěvností v druhé polovině prázdnin,“řekl Hovorka.


www.zoobrno.cz Zooreport2

Obsah


s

04 Útěk do tropůJezevce hnědé najdete v Evropě jen v Brně

12 Středisko ekologické výchovy Rozmanitý program na jaro

08 Útěk do tropů Vzácné a krásné, takové jsou krajty

14 Záchranná staniceLabutí rodina je zase pohromadě

duben 2019číslo 1/19, ročník XXIvychází čtyřikrát ročněMK ČR E 17723

Vydavatel:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikaIČ: 00101451tel.: +420 546 432 311fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Nakladatel:Moravské zemské muzeumZelný trh 6, 659 37 BrnoIČO: 00094862

Adresa redakce:Zoo Brno a stanice zájmových činností, p. o.redakce ZooreportuU Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno,Česká republikatel.: +420 546 432 370fax: +420 546 210 000e-mail: [email protected]

Redakční rada:Mgr. Jana Galová, Bc. Jana Hadová, MVDr. Martin Hovorka, Ph.D. (předseda redakční rady), RNDr. Bohumil Král, CSc. (odborný poradce), Ing. Miroslava Piškulová, Bc. Eduard Stuchlík, Bc. Marek Sláma (redaktor) a Mgr. Michal Vaňáč (vedoucíredaktor).

Autorem neoznačených fotografií je Bc. Eduard Stuchlík, nepodepsané textynapsal Bc. Marek Sláma.

Náklad:1 600 ks v české verzi400 ks v anglické verzi

První strana:Mládě krajty zelené. Foto: Mgr. Petr Šrámek

NEPRODEJNÉ


19

10 Útěk do tropůMládě kočky jaguarundi roste jako z vody

16 Ochrana přírodyKura kura – chráníme mořské želvy

16 Útěk do tropůPásovci mají skvělou obrannou výbavu

18 Rok 2018 Zoo Brno zažila rekordní návštěvnost

17

11 Akce v zooJaro na Mniší hoře ve znamení zábavy

Novinky v zoo Chystáme se na nové přírůstky

THIS

IS B

RNO I

I. →

Auth

enti

c G

uid

e t

o B

rno /

TO J

E B

RNO I

I. →

Aute

nti

cký p

růvodce /

2018

TO JE BRNO pohledem 10 místních ↓

a jednoho Jakuba Horáka

THIS IS BRNO by 10 locals ↓

and a Praguer

POZOR: Po přečtení můžete přehodnotit své rozhodnutí z Brna utéct.

Od února v prodeji v infocentrech a na TICBRNO.cz

WA

RN

IN

G:

Once y

ou r

ead it,

you c

ould

desir

e t

o m

ove h

ere.

Available

at info

centres a

nd a

t T

ICBRNO.c

z f

rom

February.


číslo 1

duben 2019

Útěk do tropů



Date post:	05-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

číslo 1 duben 2019 - Brno Zoočíslo 1 duben 2019 Útěk do tropů magazín pro přátele Zoo Brno...

Documents