Sociln politika III. Mezinrodn aspekty sociln politiky

Sociln politika III.Mezinrodn aspekty sociln politikyJabok, ETF 2010Michael Martinek

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek2Za spn boj o demokracii a lidsk prva, za usmen v Evrop a sjednocen kontinentu. Vbor pro udlen ceny vyzdvihl zejmna roli Nmecka a Francie. Letos je tomu 60 let, co vznikl pvodn pedchdce EU, Evropsk spoleenstv uhl a oceli.Rozhodnut ptilennho vboru, v jeho ele stoj stvajc generln tajemnk Rady Evropy Thorbjrn Jagland, bylo tentokrt jednomysln. Jagland jet ped vyhlenm vsledku ekl denku Aftenposten, e oekv tentokrt velk diskuse a kontroverze."Evropa prola ve dvactm stolet dvma vlkami a mru jsme doshli dky Evropsk unii. Evropsk unie je nejvtm mrotvorcem historie," reagoval na ocenn prezident EU Herman van Rompuy."Je sprvn, e dostalo cenu dlouholetho sil Evropan a jejich vdc o udren trvalho mru na kontinent, kter m za sebou tolik vlek," ekl bval francouzsk prezident Giscard d'Estaing."Je to zrove motivace a zvazek - tak pro m osobn," uvedla nmeck kanclka Angela Merkelov. Rozhodnut Nobelova vboru vt i esk ministr zahrani Karel Schwarzenberg, kter je zastncem evropskho integrace. Mrovou podstatu EU vyzdvihuje, i kdy zklady Unie byly prmyslov."Je to spravedliv rozhodnut. EU je bezesporu velk mrov dlo, a bylo to tak od potku," ekl Aktuln.cz Schwarzenberg.

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek3Koordinovan (komunitrn) sociln politika EUSoust prvnho pile EU. Systmy socilnho zabezpeen jsou v lenskch zemch Evropsk unie znan rozrznn: seversk zem kladou draz na vysokou odpovdnost sttu vi obanm, naproti tomu Velk Britnie je zastncem liberlnho modelu zaloenho na osobn odpovdnosti.Cl: koordinace nrodnch socilnch politik v souvislosti se vznikem jednotnho volnho trhu.Dvody: jednotn voln trh, voln pohyb osobPrincipy:Vylouen diskriminace pi volnm pohybu pracovnch silJednotn legislativa: na zamstnanou osobu se vztahuje legislativa sttu, v nm je zamstnna, i kdy je obanem jinho sttuPenositelnost socilnch dvek (nap. zdravotn a dchodov pojitn)Stn pojistnch dob7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek4Vvoj a zdroje SP EUEvropsk sociln charta (Rada Evropy 1961, ratifikace R 1998) Komunitrn charta zkladnch socilnch prv pracovnk (1989)Evropsk sociln program (Lisabon, Nice 2000)Obnoven sociln agenda (EK 2008)7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek5Evropsk sociln chartaRatifikovna lenskmi stty Rady Evropy v Turn 1961, R 1998Stanovuje 19 zkladnch prv a princip, pedevm prvo na prci, prvo na spravedlivou odmnu za prci, prvo se organizovat prvo na ochranu zdrav. V roce 1988 byl ve trasburku pijat Dodatkov protokol k Evropsk sociln chart, kter obsahuje dalch 12 prv, nap. prvo na stejn pleitosti a na rovn zachzen, prvo na dstojnost v prci, prvo na ochranu ped chudobou a socilnm vylouenm prvo na bydlen. Prva zakotven v Evropsk sociln chart maj celoevropsk charakter a jsou uznvna vemi stty, kter Chartu podepsaly. Charta zrove rmcov uvd zpsob naplnn tchto prv, konkrtn opaten jsou vak v kompetenci jednotlivch lenskch stt. V roce 1991 byl v Turn podepsn Protokol pozmujc Evropskou sociln chartu, kter zlepil innosti Charty a zvlt fungovn jejho kontrolnho mechanismu.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek6Evropsk sociln chartast prvn - Pracovn dobaI. Rozumn pracovn doba - Denn pracovn doba, Tdenn pracovn doba. Prun systmy pracovn doby, Doba odpoinku v tdnuII. Prvo na volno - Placen veejn svtky, Prvo na kadoron dovolenouIII. Zkrcen pracovn doby v nebezpench nebo nezdravch zamstnnchst druh - Zdrav a bezpenost pi prciI. Prvn pedpisy o bezpenosti a zdrav pi prci Materiln obsah, Chrnn pracovnci a chrnn odvtvII. inn vynucovn pedpis BOZP - Trendy v pracovnch razech a nemocch zpovoln, Dozor nad uplatovnm pracovnch pedpisIII. Konzultace a ast pracovnk a/nebo jejich zstupc v otzkch BOZP na nrodn a regionln rovni st tet - Spravedliv odmna za prciI. Prvo na dstojnou odmnu II. Zruky odmny - Prvo na zvenou odmnu za prci pes as, Prvo na stejnou odmnu za prci stejn hodnoty, Prvo na rozumnou vpovdn dobu pi skonen zamstnn, Omezen srek ze mzdyst tvrt - Prvo se organizovat a kolektivn vyjednvatI. Prvo se organizovat - Vytven odborovch organizac, Prvo vstoupit do odborov organizace i nevstoupit do odborov organizace, innost odborovch organizaci II. Prvo kolektivn vyjednvat - Obecn principy, Spolen konzultace, Podpora procesu dobrovolnho vyjednvn, Smr a rozhod zen, Kolektivn akce. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek7Komunitrn charta zkladnch socilnch prv pracovnkDokument pijat Evropskou radou v roce 1989 (bez Velk Britnie, kter jej pijala a v roce 1997), inspirovan Sociln chartou Rady Evropy a mluvami uzavenmi v rmci Mezinrodn organizace prce. Obsahuje zsady evropskho modelu pracovnho prva a socilnch vztah. Zaruuje zejmna nsledujc prva pracovnk: - prvo vykonvat jakkoli povoln v lensk zemi UE podle vlastnho vbru, - prvo na pimenou mzdu, - prvo na zlepovn ivotnch a pracovnch podmnek, - prvo na sociln ochranu podle prva pijmajcho sttu, - svobodu sdruovn a prvo na kolektivn vyjednvn, - prvo na zskvn kvalifikace, - prvo mu a en na stejn zachzen, - prvo zamstnanc na informovanost, konzultaci a spolurozhodovn, - prvo na ochranu zdrav a bezpenost pi prci, - prvo na ochranu dt a mldee, - prvo na zajitn minimln ivotn rovn ve st, - prvo na profesionln a sociln integraci v ppad tlesnho postien.Samotn Charta je spe jen slavnostnm prohlenm, kter mus bt vcn naplnno komunitrn legislativou. Rozhodujc roli pitom sehrv Komise, kter vypracovv nvrhy pslunch akt sekundrnho prva. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek8Evropsk sociln programstedn tma: boj proti chudob a socilnmu vylouen. lensk zem se jednomysln dohodly na integrovanch hlavnch smrech politiky provdnch v rmci lisabonskho programu na rovni EU a na vnitrosttn rovni v dvouletch nrodnch aknch plnech. Konkrtn si Lisabonsk strategie vytyila cl zvit prmrnou mru ekonomickho rstu do roku 2010 na 3 % a vytvoit dodatench 20 milion pracovnch mst.Cle sociln politiky:usnadnn asti v zamstnn a pstup ke zdrojm, prvm, zbo a slubm vem lidemprevence rizika socilnho vylouenpomoc nejvce ohroenm skupinm obyvatelmobilizace vech stran astncch se boje proti chudob a socilnmu vylouen.Na zklad tchto cl od roku 2001 do roku 2006 pedkldaly lensk stty EU sv Nrodn akn plny socilnho zaleovn Evropsk komisi. V poloase svho trvn byla Lisabonsk strategie v roce 2005 revidovna a ukzalo se, e z mnoha dvod (pomal ekonomick rst, nzk produktivita prce, nedostaten vyuit potencilu informanch a komunikanch technologi i strnut populace pi neexistenci dchodovch reforem) nen EU schopna doshnout cl stanovench v Lisabonu.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek9Obnoven sociln agenda (EK 2008)Obnoven sociln agenda je souborem legislativnch i nelegislativnch iniciativ v sociln oblasti, kter se v souasn dob postupn projednvaj v orgnech Rady. Je pln soudrn s Lisabonskou strategi pro rst a zamstnanost, posiluje ji a je zaloena na tech vzjemn propojench a stejn dleitch clech: pleitosti, pstup a solidarita.EU m v sociln oblasti jen omezenou pravomoc a odpovdnost, ale dky spoluprci s lenskmi stty a zainteresovanmi stranami spojuje v rmci obnoven sociln agendy rzn opaten EU dohromady za elem podpory innosti v sedmi prioritnch oblastech:Dti a mlde budoucnost EvropyInvestice do lid: vytven vce a lepch pracovnch mst, rozvoj novch dovednostMobilitaDel a zdravj ivotBoj proti chudob a socilnmu vylouenBoj proti diskriminaci a podpora rovnosti en a muPleitosti, pstup a solidarita v celosvtovm mtku

7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek10Instituce a nstroje SP EURada Evropsk unie: Zamstnanost, sociln politika, zdrav a ochrana spotebitele (ministi prce a socilnch vc a ministi zdravotnictv lenskch stt EU)Evropsk parlament: Vbor pro zamstnanost a sociln vci (z R Milan Cabrnoch ODS, Richard Falbr SSD)Evropsk komise: Generln editelstv pro zamstnanost, sociln vci a rovn pleitosti, zahrnuje agendu dvou komisa:Lszl Andor (Maarsko) zamstnanost, sociln vci a sociln zaleovn. Viviane Redingov (Lucembursko), mstopedsedkyn EK spravedlnost, zkladn prva a obanstv.Evropsk sociln fond (ESF): pomh obanm zvyovat si kvalifikaci a zlepovat sv vyhldky na zamstnn. Evropsk hospodsk a sociln vbor (EHSV)7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek11Fondy EUFondy EU pedstavuj hlavn nstroj realizace evropsk politiky hospodsk a sociln soudrnosti. Prv jejich prostednictvm se rozdluj finann prostedky uren ke sniovn ekonomickch a socilnch rozdl mezi lenskmi stty a jejich regiony.Evropsk unie disponuje temi hlavnmi fondy:Strukturln fondy: Evropsk fond pro regionln rozvoj (ERDF)Evropsk sociln fond (ESF)Fond soudrnosti (FS)Na prv probhajc programov obdob 20072013 m R z evropskch fond k dispozici 26,69 miliard eur (piblin 670 miliard K, tj. asi dv tetiny ronho sttnho rozpotu R).7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek12Evropsk hospodsk a sociln vbor (EHSV)Poradn orgn Evropsk unie, zaloen 1957. Prostednictvm stanovisek knvrhm prvnch pedpis Evropsk unie a stanovisek zvlastn iniciativy vyjaduje nzor organizovan obansk spolenosti na hospodsk, sociln a kulturn tmata, kter povauje za zvan. Jeho leny lze rozdlit do t zjmovch skupin: zamstnavatele, zamstnance a rzn.Vbor poskytuje zvazn a nezvazn konzultace. Evropsk komise, Rada EU a na zklad Amsterdamsk smlouvy tak Evropsk parlament mohou vyut poradnho stanoviska Vboru kdykoli to uznaj za vhodn. Ve vymezench oblastech (vnitn trh, vzdln, ochrana spotebitele, ivotn prosted, regionln rozvoj, sociln zleitosti) jsou dokonce povinni konzultovat nvrhy zkonnch norem ped jejich pijetm. Od roku 1972navc Vbor disponuje prvem vlastn iniciativy vydvat stanoviska nebo jen przkumn stanoviska kjakkoli zleitosti tkajc se EU.Formuluje, jak dopady by mlo pijet konkrtnch norem voblasti socilnch a zamstnaneckch otzek. Jeho stanoviska jsou nsledn zveejovny vednm vstnku Evropsk unie.

6Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek13Organizace EHSVEHSV m 344 len vybranch ze zstupc irokho okruhu obansk spolenosti a hospodsk sfry. Tyto pedstavitele nominuj lensk stty a nsledn po doporuen Komise je jednomysln jmenuje Rada EU na obnoviteln funkn obdob 4let. lenov bhem vkonu sv funkce nesm bt vzni dnmi pkazy a mus bt zcela nezvisl.

Pedseda je volen zokruhu vech len EHSV na funkn obdob dvou let. Jeho kolem je zodpovdat za innost celho Vboru (Mario Sepi pedseda EHSV od r. 2008)lenov ze svch ad dle vol dva mstopedsedy a 34-lenn byro. Oadministrativu spojenou sprac EHSV se star generln sekretarit vele sgenerlnm tajemnkem. st svho personlu sdl Hospodsk a sociln vbor spolen sVborem region.6Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek14

6Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek15

Skupiny Vboru EHSVleny Vboru lze rozdlit do t stejn velkch skupin: Skupina I - zamstnavatel: veejn a soukrom sektory prmyslu, obchodu, financ, velk podnikySkupina II - zamstnanci: nrodn konfederace odborovch svazSkupina III - rzn zjmy a innosti: zemdlci, spotebitel, sociln hospodstv, emeslnci, mal a stedn podniky, odborn profese, nevldn organizace psobc vsociln oblasti a oblasti ivotnho prosted, svobodn povoln

6Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek16

ZASTOUPEN LENSKCH STT VHOSPODSKM ASOCILNM VBORUvdsko 12Itlie24Bulharsko12Nmecko24Dnsko9Velk Britnie24Irsko9Polsko21 Finsko9panlsko21Litva9Rumunsko15 Slovensko9Belgie12Estonsko7esk republika12Lotysko7Maarsko12Slovinsko7Nizozemsko12Kypr6Portugalsko12Lucembursko6Rakousko12Malta6ecko12

Celkem3446Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek17Obanstv Evropsk unieObanstv Evropsk unie je zvisl na sttn pslunosti lenskho sttu. Kad, kdo je obanem lenskho sttu, je povaovn za obana Unie.

Prva obana Evropsk unieme se pohybovat (cestovat) po celm zem Unie a pobvat i usadit se kdekoliv m prvo hledat si pracovn pleitosti a pracovat ve vech lenskch zemch m prvo na stejn zachzen jako zamstnanci danho sttu Evropsk unie - zkaz diskriminace vzamstnn jako osoba samostatn vdlen inn me poskytovat sluby na celm zem EU m prvo studovat, vzdlvat se, pipravovat se na budouc povoln a uskuteovat vzkum na zem EU me volit a bt volen do Evropskho parlamentu a dle m prvo knmu podvat petice obdobn me volit a kandidovat tak ve volbch do mstnch zastupitelstev vmst svho pobytu v zemi, kde chyb jeho vlastn diplomatick zastoupen me vyut konzult nebo velvyslanectv jinho lenskho sttu m prvo se obracet na evropskho ombudsmana i podat stnost kEvropsk komisim tak prvo na voln pstup ke vem dokumentm Unie a lenskch stt Evropsk unie. Vjimku ztohoto pravidla mohou udlit pouze Evropsk parlament nebo Rada Evropsk unie7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek18Sociln zabezpeen migrujcch osobK zabezpeen dostaten sociln ochrany pi migraci do jinho lenskho sttu EU slou ustanoven Spoleenstv osocilnm zabezpeen, kter jsou obsaena vnazench 883/2004a 987/2009. Tato legislativa poskytuje voblasti socilnho zabezpeen praktick een vtiny problm spojench spohybem osob mezi jednotlivmi stty.Ustanoven Spoleenstv chrn pouze osoby, kter jsou sttnmi pslunky lenskch stt EU (tak EHP a vcarska) i jejich rodinnmi pslunky (ppadn ijejich pozstalmi).Krom jinch pat mezi oblasti, na n se ustanoven vztahuj a ovlivuj tak vechny nrodn prvn pepisy vdanch oblastech, tak dchody. Jedn se nejen odchody starobn, ale tak invalidn (dvky vppad invalidity).

7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek19Sociln zabezpeen migrujcch osobNAZEN EVROPSKHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systm socilnho zabezpeenNAZEN EVROPSKHO PARLAMENTU A RADY (ES) . 987/2009 ze dne 16. z 2009, kterm se stanov provdc pravidla k nazen (ES) . 883/2004 o koordinaci systm socilnho zabezpeen7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek20Sociln zabezpeen migrujcch osobOban EU je pojitn vzemi, vn vykonv svou pracovn innost. To plat pro zamstnance isamostatn vdlen inn osoby (a to ivppad, kdy bydl na zem jin zem nebo kdy jejich firmy nebo zamstnavatel maj sdlo vjinm lenskm stt).Vkterkoli dob se na obana vztahuj prvn pedpisy pouze jedinho sttu.Prvn pedpisy socilnho zabezpeen zem, vn je oban pojitn, zpravidla zaruuj stejn prva a povinnosti, jak maj sttn pslunci tto zem. To znamen, e nroky na dvky nemohou bt zamtnuty pouze zdvodu, e adatel nen sttnm pslunkem danho sttu.Oblasti na n se ustanoven vztahuj, nebolivcn rozsah koordinace: pedpisy EU osocilnm zabezpeen se tkaj vech nrodnch prvnch pedpis lenskch stt, jejich pedmtem jsou:Dvky vnemociDvky vmatestv a rovnocenn otcovsk dvkyDvky vinvaliditDvky ve stPozstalostn dvkyDvky pi pracovnch razech a nemocech zpovolnPohebnDvky vnezamstnanostiPeddchodov dvkyRodinn dvky

7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek21Zdravotn pojitn pi migraciPokud se tk zdravotnho pojitn, pak pln zdravotn pojitn se vemi souvisejcmi prvy jste pouze vzemi, vn jste ekonomicky inn. Tato zsada plat pro osoby zamstnan isamostatn vdlen inn. Ato ippadech, kdy tato osoba bydl na zem jin zem. Vzemi pojitn pak mte nrok na plnou lkaskou pi dle prvnch pedpis danho sttu.Preventivn pe (preventivn prohldky i pedem plnovan operace) mus bt vzsad vyuvna jen vzemi pojitn. Pouze vnkterch velmi specifickch ppadech je mon se se svou zdravotn pojiovnou domluvit na umonn vjimky (nap.uskutenn operace vjin zemi zdvodu nedostupnosti odpovdajc pe vzemi pojitn).Vjimkou zpopsanho principu jsou tzv. pendlei ili peshranin pracovnci - pracovnci, kte dojdj za prac do jedn lensk zem a nejmn jednou tdn se vracej do msta bydlit vdruh lensk zemi. Tito pracovnci maj umonno pln erpn zdravotn pe vobou dotench zemch.Mimo zemi pojitn budete vostatnch sttech Unie, Evropskho hospodskho prostoru a ve vcarsku sEvropskou kartou zdravotnho pojitn (modr plastov kartika, kterou vystavuj zdravotn pojiovny svm pojitncm) posuzovn jako turista a vnutnch ppadech (raz, nemoc) bude oeten dle pravidel platnch vnavtven zemi. Bude tedy teba potat se spoluast pacient na platb apod.Po dobu turistickho pobytu vjin lensk zemi mte tedy zvaeho zkonnho pojitn nrok na nutnou pi. Ato tak, abyste nebyli nuceni opustit zem dotynho sttu dve, ne jste pvodn plnovali.

7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek22Stn dob pojitnVrmci pedpis Spoleenstv osocilnm zabezpeen migrujcch osob plat krom jinho pravidlo stn dob pojitn. Toto pravidlo se uplatuje pi rozhodovn onroku na nkter dvky, kupkladu vppad nemocensk, matesk, ale tak pi rozhodovn onroku na dchod. Pokud tedy osoba byla zamstnna bhem svho aktivnho ivota ve vce lenskch sttech EU, EHP i vcarsku, vznik nrok na samostatn dchod zkad zem, kde byla pojitna alespo jeden rok (pi splnn podmnek stanovench nrodnmi prvnmi pedpisy jako je napklad rozhodn vk pro vznik nroku na dchod). Vppad poteby se budou pro posouzen nroku stat pojistn doby splnn vrznch lenskch zemch. Pokud napklad vjedn zemi nedoshne doba pojitn minimln dlku stanovenou nrodnmi prvnmi pedpisy pro vznik nroku na dchod, budou vzaty vvahu vechny doby pojitn, kterch bylo dosaeno ivdalch zemch. Vechny zem EU, Norsko, Island, Lichtentejnsko a vcarsko zaznamenvaj obdob vaeho socilnho pojitn a do podn va dosti odchod.O sv odveden pspvky tak nikdo nebude oizen". Dokonce ivppad, e byla doba pojitn vnkter zemi krat ne poadovan rok, pevezme zem, vn jste naposledy pracovali nebo ili, tato obdob do sv evidence a pipote kdob pojitn. Ani vtakovm ppad oplatby pojistnho nepijdete.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek23DchodVk odchodu do dchodu je vlenskch sttech EU stle vc nrodnch prvnch prava vrmci EU nen harmonizovn. Dchodov vk je tedy rozdln, aktuln se nejastji pohybuje vrozmez od 60do 67let.Orientan tabulku naleznetena webu esk sprvy socilnho zabezpeen. Vkad zemi, kde byla osoba pojitna, jsou jej zznamy opojitn uchovvny a do doby, kdy doshne dchodovho vku dle prva doten zem. Kad zem, kde byla osoba pojitna alespo po dobu 1roku (12msc), j mus vyplcet starobn dchod i jeho pomrnou st dle doby pojitn, jakmile dan osoba doshne vkov hranice pro vznik nroku na dchod stanoven legislativou danho sttuK uplatnn nroku na dchod zvce stt EU postauje podat dost pouze vjednom stt. Obvykle tedy adatel podv dost odchod ve stt svho souasnho bydlit. Po vyplnn potebnch formul, dotyn instituce (v R je to SSZ) nsledn dokumenty ped vem pslunm institucm lenskch stt, vnich byl adatel pojitn, aby mohly rozhodnout ojeho nroku.Je dleit vdt, jak vk odchodu do dchodu je vzemch, vnich byl oban pojitn, a potat spostupnm zvyovnm celkov stky dchodu. Me toti nastat situace, e vR bude vk odchodu do dchodu ni, ne ve zbvajcch sttech pedchozho pojitn. adateli bude tedy piznna vplata dchodu vR, ale ostatn dchody budou moci bt vyplceny mon a onkolik let pozdji. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek24Vpoet dchoduNejprve pslun instituce vkad zemi vypot v dchod vsouladu svlastnmi pravidly vpotu a na zklad doby pojitn a ve pspvk, kter jste vtto zemi platili. Dal fz je vpoet dchodu se zapotnm vech dob pojitn zdalch stt (evropsk dchod). Kad zem sete vechna obdob socilnho pojitn a pot vypot, jak vysok dchod by byl piznn, pokud by vechny vae pspvky byly placeny do jejho systmu socilnho zabezpeen. Vypoten stka se pak sn dle skuten doby vaeho pojitn vtto zemi. Pklad vpotu: esk oban pracoval a byl pojitn postupn 22let vesk republice5let vNmecku10let vItlii3roky vRakouskuVdn zuvedench zem by neml takovto oban nrok na dchod, protoe nespluje podmnku potebn doby pojitn. Avak dky pedpism Spoleenstv sev kad doten zemi provede vpoet idelnho" dchodu za celou dobu pojitn a ten se nsledn pokrt dle skuten doby pojitn. Bude tedy provedennsledujc vpoet a piznn vplaty vjednotlivch dotench zemch:esk ady budou vyplcet 22/40 stky, na n by ml pojitn nrok za celch 40let pojitn (souet vech dob pojitn).Nmecko bude vyplcet 5/40 (tj. 1/8) stky, na n by zde vznikl nrok po 40letech pojitn.Itlie 10/40 ( tj. 1/4) stky, na n by dotyn ml vtomto stt nrok po 40letech pojitn.A konen Rakousko bude vyplcet 3/40 stky, na n by vznikl nrok po 40letech pojitn.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek25Volebn prvoPrvo volit a bt volen do Evropskho parlamentuKdo me uplatovat toto prvo? V zsad kad oban EU, ktermu bylo piznno volebn prvo. Oban Unie ijc mimo zemi svho pvodu mohou volit bu vzemi pvodu, nebo vzemi momentlnho pobytu, pokud jsou splnny vechny podmnky pedepsan volebnm zkonem doten zem. Oban mohou vyut vdy pouze jednu zuvaovanch monost. ili nikdo nesm volit vce ne jednou a kandidovat vtch volbch ve vce lenskch sttech.Prvo volit a bt volen ve volbch do mstnch zastupitelstevKad oban Unie, kter bydl vzemi EU, jejm nen sttnm pslunkem, m prvo volit a bt volen vobecnch volbch vzemi svho pobytu za tch podmnek jako sttn pslunci tto zem. Hlavn pravidlo tedy spov vtom, e sobany EU ijcmi vjin zemi EU je jednno rovnocennm zpsobem, tedy jako kdyby byli sttnmi pslunky zem pobytu. Toto jednotn piznan prvo plat pouze pro obecn neboli mstn volby. Volby vy rovn (do regionlnch i sttnch instituc) e kad lensk zem vrmci sv vlastn prvn pravy. Na dan zemi zvis, zda vtchto ppadechponech volebn prvo jen vlastnm obanm nebo piznidalm obanm EU.

7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek26Prva zamstnanc v EUPrvo t, pracovat a studovat vjinch lenskch zemch Evropsk unie, ne je zem jejich pvodu, nle vem obanm Unie a pat mezi zkladn prva plynouc zlenstv vEU.Oban Evropsk unie maj tedy piznno prvo na rovn pstup kpracovnm pleitostem a nsledn rovn zachzen. Mohou se uchzet oprci ujakkoliv firmy na zem kterhokoliv lenskho sttu. Piem zjemci opracovn pleitost ze dvou rozdlnch zem Unie nemohou bt vystaveni rozdlnm poadavkm a vrmci vbrovho zen jim mus bt zarueny stejn podmnky. Je neppustn jakkoliv diskriminace vpracovnch podmnkch mezi domcmi pracovnky a osobami, kter pichzej pracovat na zem danho sttu zjinch lenskch zem. Nazen pitom vslovn zmiuje odmnu, vpov, rekvalifikace, ale uveden zkaz se tk obecn pracovnch podmnek. Rovn postaven mu a en, zde plat: jestlie zamstnavatel vEvropsk unii zamstnv mue a enu, kte pro nj vykonvaj stejnou prci, mus jim zaplatit stejnou mzdu. Rozdly ve mzd mohou nastat jedin zdvod existence objektivnch faktor spojench srovn kvalifikace nebo proto, e jeden ze zamstnanc m del praxi.Uveden nazen 1612/68poskytuje dle pracovnkm prvo na odborn kolen za stejnch podmnek, jak maj domc zamstnanci. Evropsk soudn dvr vak omezil toto prvo, aby zamezil nadmrnm nkladm ve sttech, jejich systm je vtto oblasti velmi tdr. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek27Dvky v nezamstnanosti pi migraciKad oban EU, kter jenezamstnan, mprvo hledat a uchzet se oprci ivjin lensk zemi EU. Podpora vnezamstnanosti, kter mu nle se vtakovm ppad pevede zdomovskho sttudo zem, vn je nezamstnan uchazeem oprci (pochopiteln pi splnn potebnch nleitost).Avak adatel alespo 4tdny od okamiku, kdy se stal nezamstnanm, mus bt kdispozici svmu adu prce, kter jej eviduje a vyplc dvku vnezamstnanosti. Tento poadavek vychz zpedpokladu, e nezamstnanby mlnaped vyerpat vechny monosti hledn novho pracovnho msta ve svzemi a pak teprve rozit hledn zamstnn na dal zem.Pslun ad prce meppadn tytdenn dobu zkrtit.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek28Uznvn profesnch kvalifikacUznvn vzdln i kvalifikace se vzsad dl na uznvn profesn a akademick. lensk stty EU se sna problm vzjemnho uznvn diplom a kvalifikace dlouhodob eit, dosud vak neexistuj jednotn pravidla. Akoli ze zsady plat automatick uznn diplom a kvalifikace, skutenost me bt ponkud odlin.Profesn uznvn kvalifikace: Jedn se oprokzn kvalifikace kdan innosti. Profesn uznvn se zamuje na posouzen znalost, schopnost a zkuenost konkrtn osoby, piem znalosti a schopnosti sice mohou bt doloeny dokladem oformln kvalifikaci (vzdln a pprav), ale tak mohou bt doloeny dokladem ofaktickm vkonu dan innosti nebo jinmi doklady. Vsledkem procesu profesnho uznvn je rozhodnut otom, zda dotyn osoba m dostaten pedpoklady (kvalifikaci) pro vkon konkrtnho povoln nebo innosti.Regulovan povoln je takov innost, pro jej vkon jsou prvnmi pedpisy lenskho sttu EU pedepsny urit poadavky, bez jejich splnn neme osoba toto povoln vykonvat (nap. stupe a obor vzdln, praxe, bezhonnost, zdravotn zpsobilost atd.). lensk stty si samy stanovuj, kter povoln budou regulovat a kter ne, a kad stt m vlastn seznam tchto povoln. Poty regulovanch povoln se stt od sttu vznamn li a pohybuj se zhruba od nkolika destek a po nkolik set.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek29Uznvn akademickch kvalifikacUznvn dosaenho vzdln akademick uznvn. Vpraxi si jej lze pedstavit pod uznvnm diplom, studijnch program a jejich st mezi vzdlvacmi institucemi ppadn orgny sttn sprvy vrznch zemch. Me bt spojeno suznnm akademick hodnosti nebo titulu (nap. pro zapsn do osobnch doklad). Zde se postupuje na zklad dvoustrannch smluv mezi jednotlivmi stty a na zklad mezinrodnch smluv uzavench zejmna vrmci Rady Evropy. Toto uznvn je nutn pro pijet kdalmu studiu, ppadn pro umonn neopakovn sti studijnho programu vzahraninm vzdlvacm zazen. Akademick uznvn je charakterizovno detailnm porovnvnm studijnch pln, kter vede kne/uznn rovnocennosti dosaenho vzdln. Nkdy je uvn tak pojem nostrifikace. Do vstupu esk republiky do Evropsk unie bylo akademick uznvn jedinm instrumentem tak pro vstup do zamstnn, to je dnes nahrazeno profesnm uznvnm.7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek30Prvo na vzdln vjin zemi EUVstupem do EU zskali vichni et oban prvo vzdlvat se a pipravovat na budouc povoln ve vech ostatnch lenskch sttech za rovnch podmnek sdomcmi obany. Podmnkou je samozejm pijet na danou vzdlvac instituci. Diskriminace ztitulu pslunosti kjinmu sttu je neppustn. Od student a zjemc ovzdln zostatnch lenskch stt nesm bt poadovno splnn zvltnch podmnek, kter domc studenti a zjemci splnit nemus. Stejnmi podmnkami studia se rozum stejn nroky pi pijmacm zen, stejn ve kolnho, pokud je njak vyadovno, stejn studijn nroky apod. Dokonce,pokud stt pispv svm studentm na koln, maj na shodn pspvek nrok istudenti zostatnch zem EU.Uveden se vak tk pouze vzdlvn jako takovho a obvykle se nevztahuje na pspvky sttu na vdaje souvisejc - tedy kolejn, njemn i stravn. Kad lensk zem m vlastn vzdlvac systm a vlastn zkony, vtomto smru nedochz kdn spolen prav na rovni EU.Nkter zem poplatky za studium neuplatuj, nkter ano. Ve kolnho se pak tak li. Dleit je si uvdomit, e oban R m na zahranin kole pstup ke vzdln za stejnch podmnek. To se tk iplateb kolnho. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek31Zdravotn a sociln pojitn pi studiu v zahraniStudenti, stejn jako nap. turist, se vdob svho studia zdruj na zem jin lensk zem po pechodnou dobu. Pro uplatnn zkladnho prva na nezbytnou zdravotn pi je nutn, aby pi sob mli svj Evropsk prkaz zdravotnho pojitn (EHIC). Vppad razu i nemoci je teba EHIC pedloit lkai. Tm je zajitn nrok na nezbytnou zdravotn pi za stejnch podmnek jako maj mstn pojitnci. To znamen, e pe za oeten je hrazena do ve jako umstnch pojitnc. Ppadn spoluast pak podlh hrad zvlastnch zdroj. Vzhledem ktomu, e ve vtin zem se za lkaskou pi piplc, je doporuovno sjednn komernho pipojitn pro pobyt vzahrani. Ztoto mohou bt hrazeny nklady na spoluast i ppadn pevoz zpt do R.Doporuovna je kombinace obou zpsob pojitn. Tedy EHIC ikomern pipojitn. Uznn studia na zahraninch vysokch kolch pro zdravotn a sociln ely: Vppad dnho dennho studia vesk republice je za studenty hrazeno pojitn vpln me sttem. Aby tomu tak bylo ivppad pechodu na studium vzahrani, je teba si nechat toto studium uznat na eskm Ministerstvu kolstv mldee a tlovchovy. Jedn-li se oakreditovan vzdlvac zazen, nen uznn nijak problematick. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek32Uznvn kreditVEvropsk unii existuje systm, kter zaruuje, e kredity zskan bhem studia vjin zemi Unie budou studentm zapotny domc univerzitou. Evropsk kreditn systm pro vysokokolsk vzdlvn byl vytvoen vroce 1989jako pilotn projekt pro zjednoduen studia na zahranin vysok kole vrmci evropskho programu vmny student Erasmus. Jako systm penosu kredit se rozil do 30zem a byl zaveden na vce ne 1000vysokch kol. Evropsk kredit je uritm vyjdenm objemu" studia. Spolen snm je uvna tak hodnotc kvalitativn kla vrozmez 5 rovn (A - F, od vborn a po neuspl/a). Evropsk kredity jsou penosn zjedn univerzity na druhou, proto me bt st studia vzahrani velmi snadno zapotna jako bn soust studia na domc univerzit. Vyjden jednoronho dnho studia (1500 - 1800hodin) tak pedstavuje 60kredit. ili jeden kredit odpovd cca 25 - 30 pracovnm" hodinm. Vedle penositelnosti je dleit tak akumulan funkce kredit. Bhem studia jsou sbrny body-kredity a do hranice odpovdajc pedepsanmu studijnmu programu. Vrmci vymezench monost si student me sm zvolit a ovlivnit strukturu svho studijnho plnu. Kreditn systm pot stzv. Dodatkem kdiplomu, kter poskytuje standardizovan informace odosaenm vzdln. Dodatek popisuje podstatu, dlku, obsah, souvislosti a postaven vech typ spn absolvovanch vysokokolskch studi, jejich vsledkem bylo zskn vysokokolsk kvalifikace. Od roku 2005je automaticky vydvn vetin a anglitin vysokou kolou jako ploha kdiplomu. 7Sociln politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek33Evropsk politika soudrnostiCo je to evropsk politika soudrnosti?Evropsk unie prostednictvm politiky soudrnosti usiluje o rovnomrn hospodsk a spoleensk rozvoj vech svch lenskch stt a jejich region. Clem je, aby se zmrnily rozdly v ivotn a ekonomick rovni mezi chudmi a bohatmi zemmi EU a zrove se zvyovala schopnost Evropsk unie jako celku elit vzvm 21. stolet. Ve stedu zjmu spolu s drazem na udriteln rst, inovace a konkurenceschopnost stoj vytven oteven, flexibiln a soudrn spolenosti s vysokou mrou zamstnanosti.Tomuto sil se souhrnn k evropsk politika hospodsk a sociln soudrnosti (HSS), i krtce kohezn politika (koheze znamen soudrnost). HSS pat vedle zemdlsk politiky k nejvznamnjm evropskm agendm a Evropsk unie na ni vynakld vce ne tetinu svho spolenho rozpotu.

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek34Co to jsou fondy Evropsk unie?Fondy EU pedstavuj hlavn nstroj realizace evropsk politiky hospodsk a sociln soudrnosti. Prv jejich prostednictvm se rozdluj finann prostedky uren ke sniovn ekonomickch a socilnch rozdl mezi lenskmi stty a jejich regiony.Evropsk unie disponuje temi hlavnmi fondy:Strukturln fondy: Evropsk fond pro regionln rozvoj (ERDF)Evropsk sociln fond (ESF)Fond soudrnosti (FS)Kolik me R z evropskch fond zskat?Na prv probhajc programov obdob 20072013 m R z evropskch fond k dispozici 26,69 miliard eur. Abychom si mohli udlat pedstavu, jak velkou sumu to pedstavuje, lze ji pirovnat piblin ke tem tvrtinm ronho sttnho rozpotu R.8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek35Co je to operan program?Kad lensk zem si dojednv s Evropskou komis operan programy (OP), kter jsou zprostedkujcm mezistupnm mezi temi hlavnmi evropskmi fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrtnmi pjemci finann podpory v lenskch sttech a regionech. Jsou to strategick dokumenty pedstavujcch prnik priorit politiky hospodsk a sociln soudrnosti EU a individulnch zjm lenskch stt.esko si pro nynj obdob vyjednalo 26 operanch program. Osm z nich je zameno tmaticky (nap. na dopravu, vdu a vzdlvn, zamstnanost, ivotn prosted) a sedm zempisn (na Stedoesk kraj, Stedn Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatn OP umouj peshranin, meziregionn a nadregionln spoluprci i zajiuj technick, administrativn a vzkumn zzem realizace politiky soudrnosti.8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek36Jak se finann podpora z EU zskv?Operan programy jako oficiln dokumenty schvlen Evropskou komis definuj, kter problmy chce esk republika za prostedky zskan z evropskho rozpotu eit a eho chce v programovm obdob 20072013 doshnout. Zajiuj, aby projekty nebyly k financovn vybrny nahodile, nbr podle toho, zda pomhaj uskuteovat zmry kohezn politiky.OP se dl na prioritn osy, kter konkrtnji vymezuj, na co mohou bt finance pidlen danmu operanmu programu vynaloeny. Prioritn osy se dle skldaj z oblast podpory, ppadn i z podoblast podpory (viz schma).Kad subjekt, jen chce podat o finann podporu z fond EU, mus pedloit projekt dicmu orgnu operanho programu. dicmi orgny operanch program jsou u tmaticky zamench OP resortn ministerstva; u zemn vymezench OP regionln rady region soudrnosti, co jsou zemn celky odpovdajc jednomu nebo vce eskm krajm zzen za elem pijmn dotac z evropskch fond.

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek37Projekt je dokumentem dokldajcm, jak aktivity adatele pispj k clm stanovenm v operanm programu a tm i k uskuteovn evropsk politiky hospodsk a sociln soudrnosti. adatel proto mus znt provdc dokumenty operanho programu a dit se jeho prioritnmi osami. dic orgny operanch program vyhlauj pravideln asov vymezen vzvy k pedkldn projekt v rmci jednotlivch prioritnch os a oblast podpory.

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek38

Jak projekty jsou financovny z fond EU?Rozvoj dopravy a dopravn infrastrukturyNap. vstavba a opravy silnic, eleznic, dlnic, obchvat, n infrastruktury, budovn pestupnch terminl integrovan veejn dopravy, nkupu dopravnch prostedk mstsk hromadn dopravy apod.Ochrana ivotnho prostedNap. budovn istren odpadnch vod, rozvodnch st pitn vody, vsadba regeneran zelen, instalace vtrnch elektrren, budovn systm oddlenho sbru odpad, investin podpora vzdlvacch, poradenskch a informanch center environmentlnho vzdlvn apod.Rozvoj mst a obc, peshranin spoluprceNap. pravy veejnch prostranstv, vetn vsadby okrasn zelen, infrastruktura pro poskytovn socilnch, vzdlvacch a zdravotnickch slueb, infrastruktura pro poskytovn zjmovch a volnoasovch aktivit, peshranin spoluprce v oblasti rozvoje mezilidskch vztah, spoleenskch a kulturnch aktivit, regenerace bytovch dom apod.Rozvoj cestovnho ruchuNap. rozvoj kapacit ubytovacch zazen, vybudovn, rekonstrukce a obnova skanzen, muze apod., budovn cyklostezek a cyklotras s vyuitm pro cestovn ruch, prezentace turistickch destinac apod.Rozvoj lidskch zdrojNap. rekvalifikan kurzy pro nezamstnan, poskytovn socilnch slueb, zvyovn kvality vuky cizch jazyk, vytvoen systmu dalho vzdlvn pedagogickch pracovnk, inovace vzdlvacch program, vzdlvn pracovnk vzkumu a vvoje, podpora dalho vzdlvn apod.Zlepovn kvality slueb poskytovanch veejnou sprvou a samosprvouNap. vstavba datovch st pro poteby slueb veejn sprvy, zavdn modernch metod zvyovn vkonnosti, kvality a transparentnosti veejn sprvy apod.Podpora podnikn, vdy a vzkumuNap. podpora pi zakldn podnik, nkupu vrobnch technologi, podpora patentov aktivity podnik, vdeckovzkumnch instituc a vysokch kol, vstavba a dal rozvoj existujcch prmyslovch park, podpora rozvoje poradenstv v oblasti eko-technologi a environmentlnch systm zen, podpora marketingovch slueb apod.Program rozvoje venkovaOproti obdob 2000 2006 ji pod strukturln fondy nespad podpora konkurenceschopnosti zemdlstv, lesnictv a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovny prostednictvm Programu rozvoje venkova financovanho z Evropskho zemdlskho fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podrobn informace o Programu rozvoje venkova se dozvte na strnkch Ministerstva zemdlstv.8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek39Rozdlen 26 eskch operanch programTematick operan programy 21,2 mld Integrovan operan programOP Podnikn a inovaceOP ivotn prostedOP DopravaOP Vzdlvn pro konkurenceschopnostOP Vzkum a vvoj pro inovaceOP Lidsk zdroje a zamstnanostOP Technick pomoc

Operan programy Praha 0,34 mld OP Praha KonkurenceschopnostOP Praha Adaptabilita

Regionln operan programy 4,6 mld ROP SeverozpadROP SeverovchodROP Stedn echyROP JihozpadROP JihovchodROP MoravskoslezskoROP Stedn Morava

Evropsk zemn spoluprce 0,39 mld 5 OP Peshranin spoluprce:R BavorskoR PolskoRakousko RSasko RSlovensko ROP Meziregionln spoluprceOP Nadnrodn spoluprceESPON 2013INTERACT II8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek40Evropsk sociln fond v REvropsk sociln fond (ESF) je jednm ze t strukturlnch fond Evropsk unie. Je klovm finannm nstrojem pro realizovn Evropsk strategie zamstnanosti. Hlavnm poslnm ESF je rozvjen zamstnanosti, sniovn nezamstnanosti, podpora socilnho zaleovn osob a rovnch pleitost se zamenm na rozvoj trhu prce a lidskch zdroj. Objem finannch prostedk z ESF pro R na programovac obdob 2007-2013 in 3,8 mld. EUR. Na programov obdob 2004-2006 bylo pro R pidleno 456,98 mil.Eur. 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek41Cle Evropskho socilnho fondu Pomoc nezamstnanm lidem pi vstupu na trh prce Rovn pleitosti pro vechny pi pstupu na trh prce Sociln zaleovn, pomoc lidem ze znevhodnnch socilnch skupin pi vstupu na trh prce Celoivotn vzdlvn Rozvoj kvalifikovan a pizpsobiv pracovn sly Zavdn modernch zpsob organizace prce a podnikn Zlepen pstupu a asti en na trhu prce Boj se vemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejcmi s trhem prce 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek42Zkladn programy Evropskho socilnho fondu Programov obdob 2007-2013 Programy, kter umouj erpn prostedk z ESF v oblasti lidskch zdroj v obdob 2007-2013 v esk republice a hlavnm mst Praze jsou: OP Lidsk zdroje a zamstnanost (OP LZZ) OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost (OP VK) OP Praha Adaptabilita (OPPA)

8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek43Pklady podporovanch projekt

rekvalifikace nezamstnanch, speciln programy pro osoby se zdravotnm postienm, dti, mlde etnick meniny a dal znevhodnn skupiny obyvatel, tvorba inovativnch vzdlvacch program pro zamstnance, podpora zanajcm OSV, rozvoj instituc slueb zamstnanosti, rozvoj vzdlvacch program vetn distannch forem vzdlvn, zlepovn podmnek pro vyuvn ICT pro ky i uitele, zvyovn kompetenc dcch pracovnk kol a kolskch zazen v oblasti zen a personln politiky, zavdn a modernizace kombinovan a distann formy studia, ste student, pedagog a vdeckch pracovnk v soukromm a veejnm sektoru a dal. 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek44dc orgn a partnei Orgnem zodpovdnm za zen pomoci z ESF v R je Ministerstvo prce a socilnch vc, kter je zrove dcm orgnem Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost jednoho ze t eskch operanch program pro erpn finann pomoci zEvropskho socilnho fondu. Dalm dcm orgnem je Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy, kter m vgesci Operan program Vzdlvn pro konkurenceschopnost. Tet Operan program Praha Adaptabilita d Magistrt hlavnho msta Praha.Dalmi partnery realizace jsou Ministerstvo pro mstn rozvoj, Ministerstvo ivotnho prosted, Ministerstvo prmyslu a obchodu, CzechInvest, ady prce, orgny mstn a regionln samosprvy. 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek45Jak aktivity OP VK podporuje?Prioritn osa . 1: Poten vzdlvn Oblasti podpory: 1.1 Zvyovn kvality ve vzdlvn 1.2 Rovn pleitosti dt a k vetn dt a k se specilnmi vzdlvacmi potebami 1.3 Dal vzdlvn pracovnk kol a kolskch zazen 1.4 Zlepen podmnek pro vzdlvn na zkladnch kolch 1.5 Zlepen podmnek pro vzdlvn na stednch kolch Prioritn osa . 2: Tercirn vzdlvn, vzkum a vvoj Oblasti podpory: 2.1 Vy odborn vzdlvn 2.2 Vysokokolsk vzdlvn 2.3 Lidsk zdroje ve vzkumu a vvoji 2.4 Partnerstv a st Prioritn osa . 3: Dal vzdlvn Oblasti podpory: 3.1 Individuln dal vzdlvn 3.2 Podpora nabdky dalho vzdlvn Prioritn osa . 4 (a, b): Systmov rmec celoivotnho uen (cl Konvergence, cl Regionln konkurenceschopnost azamstnanost) Oblast podpory: 4.1 Systmov rmec celoivotnho uen Prioritn osa . 5 (a, b): Technick pomoc (cl Konvergence, cl Regionln konkurenceschopnost a zamstnanost) Oblasti podpory: 5.1 zen, kontrola, monitorovn a hodnocen programu 5.2 Informovanost a publicita programu 5.3 Absorpn kapacita subjekt implementujcch program 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek46Rekapitulace Hospodsk a politick zempisGlobln sociln problmyHlavn mezinrodn organizace (OSN, NATO, OBSE, OECD, Rada Evropy)Evropsk unie:HistorieStrukturaPolitiky 8Sociln politika III. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek47