září 2007

Obchod s elektřinou jinakRozhovor s Danielem BenešemO čem se mluví: projekt Šance

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

4 ČEZ nejElektrárna Poříčí II.6 Listárna

7 O čem se mluví/EnergetikaProjekt Šance8 Svět ČEZSplníme naše roční cíle?REAS končí, sloučí se s ČEZ, a. s.Nový internet Skupiny ČEZChceme společný podnik s maďarským MOLGenerální oprava Dalešic dokončena15 Skupina v pohybu/OtazníkyDětský tábor v NuzicíchPohár vodních elektráren – Slapská 2416 TémaObchod s elektřinou jinak20 ProjektyProjekt SAP ČEZStrategie ICT v zahraničí

22 Bez hranicBulharské distribuční společnosti se sloučí do jednéDalší kroky v zavádění ERP SAPv Rumunsku24 RozhovorDaniel Beneš: Šlapu naplno a baví mě to28 TrhPoradíme zákazníkům, jak uspořit energiiPřicházíme s novými produkty30 LidéKarel Böhm v čele nové sekceManagement kvalityElektrárnu Chvaletice vede Jaroslav Volšický31 Oranžová spojeníZajímá nás, co vás trápí...

32 TýmTi, co obnoví Tušimice 34 Jedna z násMiluše Vaňková: Asistentka na padáku36 Den s...Radoslav Růžička: vedoucí provozuzásobování teplem Elektráren Poříčí38 RegionyCyklostezky v okolí DukovanV Ostravě opět zněly barvy39 PomáhámeNaše filantropie inspirací diplomové práce40 HistorieProč zrovna Edison41 Soutěž

42 15 otázekMiroslav Holan: Za bezpečnost je odpovědný každý

Obsah

8

24 32

343616

Sedm principů firemní kultury

Nejvyšší prioritou je vytváření hodnoty při zajištění bezpečnosti

Osobní odpovědnost za ambiciózní výsledky

Sounáležitost se Skupinou ČEZ

Rozvíjení lidského potenciálu

Vytváření mezinárodní organizace

Přijímání neustálé změny

Morální integrita

ČEZ NEWS 9/2007časopis zaměstnanců Skupiny ČEZVYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4ŠÉFREDAKTOR Petr Holub ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Jaroslav Bílý REDAKCE Pavel Pošusta, Pavla NěmcováADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: ceznews@cez.cz, tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 JAZYKOVÁ KOREKTURA Ivana Vaňková, Jiří Smitka NÁKLAD 15 400 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFiCKOU úPRAVU, DTP A TiSK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.czUZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 3. 9. 2007 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 3. 10. 2007

Otevřením Energetické burzy Praha (PXE) získalo Česko, jako první země ve střední a východní Evropě, hlavní plat-formu pro velkoobchod s elektřinou. Drží-me tak krok s vyspělými zeměmi EU, kde se tento tržní mechanismus stal standar-dem obchodování s energetickými komo-ditami. Jsou přinejmenším dva důvody, proč by nás, zaměstnance Skupiny ČEZ, měla PXE zajímat. Za prvé – jsme největ-ším výrobcem a velmi významným doda-vatelem elektřiny na český trh, proto se nás otevření PXE výrazně dotýká. Vítá-me ho a podporujeme závazkem být tzv. tvůrcem trhu. To znamená, že za aktuál-ní tržní cenu musíme být připraveni kdy-koliv nakoupit i prodat elektřinu všem účastníkům obchodování na burze. Dále jsme se zavázali, že letos prostřednic-tvím PXE prodáme veškerou volnou elek-třinu z našich elektráren. Burza je nejvíce transparentní a tržní způsob, jak vytvá-řet cenu zboží, tedy i elektřiny. Otevře-ní PXE ukončí spekulace o jiných vlivech na cenu elektřiny. Již první týdny ukáza-ly, že cena velmi pružně reaguje na změ-ny cen souvisejících komodit (uhlí, ropy, plynu, povolenek CO2), ale i měnící se předpoklady o výrobě, spotřebě a ex-portních/importních kapacitách. Dalším přínosem PXE je nepřetržité fungování. Účastníci burzy mohou kdykoliv a oka-mžitě uzavřít své obchody. To je výrazně větší komfort pro obchodníky v porovná-ní s dosavadními systémy kampaňových velkoobchodních aukcí na přelomu léta a podzimu, přes něž jsme až do loňska

prodávali naši elektřinu a z nichž vychá-zela i její cena na následující rok. Na rok 2008 již velkoobchodní cenu elektřiny ur-čuje burza a ceny pro koncové zákazníky budou od ní přímo odvozeny. Za druhé, ceny na PXE se v čase mění, a to výraz-ně. To má zásadní dopad i na naše roz-hodování, kdy prodat či nakoupit a jakou nabídku můžeme dát naším zákazní-kům – spotřebitelům. Už první měsíc pro-vozu burzy potvrdil, že se stala hlavním místem pro velkoobchod na českém trhu s elektřinou. Svědčí o tom i aktivní účast prakticky všech zavedených obchodníků s elektřinou národních i mezinárodních, přičemž počet registrací stále roste. Roz-jezd burzy byl přímo raketový – zobcho-dované objemy ve výši několika desítek miliard korun snesou srovnání i s největ-ší burzou v Evropě, německou EEX. Na-šeho zapojení na burzu se aktivně ujal úsek Trading pod vedením Michala Skal-ky. V rekordně krátké době pomohli bur-ze „na nohy“, upravili naše obchodní sys-témy, zavedli nová pravidla obchodování, vyškolili lidi, zavedli nepřetržitý provoz. Obdobně se zapojili i obchodníci z ČEZ Prodej. Museli zcela změnit způsob na-bízení elektřiny našim zákazníkům – spo-třebitelům, neboť nabídky musí odrá-žet aktuální ceny z burzy. Všem kolegům z tradingu, prodeje i z dalších spolupra-cujících útvarů za toto nasazení za sebe i celé vedení ČEZ děkuji!

Alan Svoboda ředitel divize Obchod

slovo ředitele

4 ČEZ nej

největší přímý prodejce tepla ve Skupině ČEZ

1,2 mil. GJ

V této rubrice vás provádíme „krajinou ČEZ“, která je mnohdy až překvapivě zajímavá. A co v ní objektivem fotoaparátu hledáme? Pozoruhodnosti, které stojí za zaznamenání a nesou v sobě punc výjimečnosti. Zkrátka ČEZ nej… Navštivte tedy s námi elektrárnu, která v září slaví 50. výročí od svého uvedení do provozu.

nejvyšší tepelná účinnost fluidních kotlů ve Skupině ČEZ

94 %

text: Jaroslav Bílýfoto: archiv

Elektrárna Poříčí II.

5

nejvyšší tepelná účinnost fluidních kotlů ve Skupině ČEZ

94 %

Elektrárna Poříčí II. leží v malebné kraji-ně Podkrkonoší na předměstí Trutnova. V provozu je od roku 1957, a tudíž pat-ří mezi nejstarší výrobní zařízení ve Sku-pině ČEZ. Bylo zde instalováno šest gra-nulačních kotlů na černé uhlí, každý o výkonu 125 tun páry/hod. Od konce šedesátých let je další rozvoj Elektrár-ny Poříčí II. spjat s kombinovanou výro-bou elektřiny a tepla. V polovině deva-desátých let byly v rámci ekologizace výroby čtyři granulační kotle nahraze-ny dvěma fluidními kotli na hnědé uhlí o výkonu 250 tun páry/hod. Jejich tepel-

ná účinnost 93 až 94 % je nejvyšší z vý-robních zdrojů Skupiny ČEZ a součas-ně mají tyto kotle i nejnižší poruchovost. Elektrárna také jako první v tuzemsku in-stalovala čerpání zahuštěné směsi po-pelů z fluidních kotlů pístovými čerpa-dly s tlakem až 150 atmosfér a potrubím o délce 2,3 km.Z pohledu výroby elektřiny patří Elek-trárna Poříčí II. k takzvaným systémovým elektrárnám. Díky svému umístění sehrá-vá důležitou roli při udržování dobrých napěťových poměrů v severovýchodních Čechách. Teplem zásobuje celý trutnov-

ský region prostřednictvím tří parovodů o délce 61,7 km a dvou horkovodů o dél-ce 39,9 km. Jde o nejrozsáhlejší teplá-renskou síť v rámci elektráren Skupiny ČEZ, z nichž je Elektrárna Poříčí II. i nej-větším přímým prodejcem tepla (v roce 2006 to bylo 1,2 mil. GJ). Elektrárna Poříčí II. patří v ČR k elekt-rárnám nejvzdálenějším od zdroje pali-va. V současné době realizuje technic-ká opatření ke zvýšení výroby elektrické energie z biomasy. V tomto směru by se měla do budoucna stát jedním z největ-ších výrobců v rámci Skupiny ČEZ.

6 listárna

Z grafické stránky nelze časopisu vůbec nic vytknout, je přehledný, tak akorát ba-revný (nic přeplácaného) a i fotografie jsou profesionální. Tisku a papíru dávám také 100 %. Velmi zajímavé a asi nejčte-nější jsou články přímo z provozu a výro-by. Ty by mohly být i technicky detailnější, ale zřejmě by to pak bylo na úkor čtivos-ti. Mám rád i rubriku Historie, která nahlíží do překotného vývoje všeho kolem elektři-ny. Možná by ale v tomto směru neškodilo i něco ze současnosti, vždyť schválně: ko-lik zaměstnanců Skupiny ČEZ zná třeba Ohmův zákon!? Jiří Kovanda, ČEZ Distribuční služby, Plzeň

V létě jsme trávili dovolenou v rekreač-ním zařízení ČEZ v Litici v Orlických ho-rách. Týdenní pobyt probíhal dle našeho přání, kochali jsme se krásami přírody… Když jsme se chystali na jeden z výletů, naše felicia si kousek od naší chaty posta-vila hlavu a odmítla spolupracovat. Otáče-ní klíčkem zapalování bylo marné. Jiskru to „nedávalo“, to bylo jediné, co jsme zjis-tili. Přizvali jsme tedy na pomoc obyvatele dvou sousedních chat. A pak už jsme jen žasli. Závadu (jak se později ukázalo, pro-raženou zapalovací cívku) jsme neodstra-nili, ale jeden z kolegů rekreantů se mnou bez ohledu na svůj program zajel do auto-

servisu v Záchlumí, druhý mě tam na laně odtáhl. Obě rodiny nám nabídly finanční pomoc, nákup potravin atd. Nakonec nás ještě pro opravené auto dovezly. Ona vám musí „odejít“ cívka, abyste zjis-tili, že přímo vedle vás jsou ještě lidé, kte-ří vám chtějí pomoci… Proto chceme touto cestou poděkovat rozvodnému hlinecké rozvodny a skautskému vedoucímu v jed-né osobě Ladislavu Kovárníkovi a jeho ro-dině. Druhým dobrodincem byl František Polanský s rodinou. Ještě jednou díky!Vladimír Havel a Hana Lorencová, Skuteč

Posílám vám fotografii svého vnuka Ma-týska, kterou pořídil syn Ondřej (zaměst-nanec ČEZ Distribuční služby) na chatě v Kytlicích. Nic není nahrané, je to oprav-du „kouzlo okamžiku“...Dagmar Brožová, oddělení Controlling a regulace, ČEZ Distribuce, Děčín

Měníme distribuci časopisu

Vážení čtenáři, ČEZ NEWS vydáváme už jen pro vás, za-městnance Skupiny ČEZ. Proto jsme jeho distribuci upravili tak, aby nebyl až na vý-jimky zasílán externím odběratelům. Ro-zesílání časopisu jsme pozměnili i jinak. Přes dva roky jsme se snažili dostat ča-sopis téměř až na váš pracovní stůl. Přes maximální úsilí nás i našich dodavate-lů jej ale neměli všichni ve stejnou dobu, protože velké balíky časopisů pro praž-skou centrálu a sídelní města dceřiných společností vozila auta, ale menší počty byly na adresy po celé republice zasílá-ny poštou. A to bývalo někdy tak trochu „na dlouhé lokte“. U tak velkého počtu adres bylo také obtížné uhlídat všechny změny, a tak docházelo k chybám. Proto je časopis počínaje tímto čís-lem zavážen do podatelen regionálních centrál, odkud je rozesílán na jednotli-vá pracoviště v dané oblasti. Jen zásilky s několika málo výtisky budou i nadále rozesílány poštou. Seznamy adres a po-čty kusů pravidelně aktualizují regionál-ní pracovníci vnitřní komunikace, na něž se můžete obracet, pokud se k vám ča-sopis nedostává včas a v pořádku. Jsou to: v Ostravě Renata Skupníková (pro ob-last Moravy a všechny naše tuzemské elektrárny), v Hradci Králové Hana Šiti-nová (východní Čechy), zbytek republiky i zahraniční dodávky řešte, prosím, pří-mo se mnou. Zářivé září vám za celou redakci přejePetr Holub

sloupek šéfredaktora

připravil Petr Holubkresba: Miroslav Kemel

7energetika

o čem se mluví text: Pavel Puff, Petr Holub

Úspěšný startEnergetické burzy„Ještě v červnu jsme viděli rozjezd Energetické burzy Praha (PXE) ve dvou možných variantách: buď jako velký ne-úspěch, anebo mírný úspěch. Teď jsme příjemně překvapeni,“ říká Petr Koblic, předseda – generální ředitel Burzy cen-ných papírů Praha, která za rozjezdem PXE stála.

Co předcházelo vzniku PXE? Dvě věci. Hledali jsme další vhodné komodity pro obchodování na burze a elektřina stála hodně vysoko na zva-žovaném seznamu. Zároveň jsme viděli, že energetický trh volá po nějakém me-chanismu cenotvorby, který by umožňo-val kontinuální obchodování a současně vylučoval jakoukoli dominanci jakéhoko-li subjektu a tím možné spekulace o ce-nových manipulacích.

Jak dlouho trvala realizace?Rekordně krátce, necelý rok, od první-ho nápadu loni v létě přes udělení licen-ce letos v lednu. A 17. července se již na PXE poprvé obchodovalo.

Co bylo nejtěžší?Bylo dobře, že hlavní část projektu dě-lali naši vlastní zkušení pracovníci z bur-zy. Nejkritičtější momenty totiž přines-la spolupráce se třetími stranami, které nestačily našemu tempu.

Jak vidíte první měsíc provozu?K 22. srpnu jsme měli zobchodováno 23,5 TWh za téměř 3 mld. eur, což jsme nečekali. Na PXE je již nyní 23 plně ak-tivních firem a hlásí se další zájemci, kteří se vedle ČEZ chtějí stát tvůrci trhu.Pavel Pošusta

Projekt Šance Podpora rozsáhlé organizační změny v divizi VýrobaZaměstnanci divize Výroba ČEZ, a. s., procházejí od počátku letošního roku zá-sadními organizačními změnami. Ty se dotýkají celkem asi 1500 zaměstnanců, přičemž nové uplatnění si v rámci Skupiny i mimo ni musí hledat 289 lidí. Pro ně připravila divize Personalistika ve spolupráci s divizí Výroba speciální podpůrný projekt Šance.

Více už Hana Krbcová, ředitelka sekce Lidské zdroje Skupiny ČEZ:

Proč projekt Šance vznikl?Každá organizační změna je prováděna podle Zákoníku práce a platné kolektiv-ní smlouvy. Velké změny ale vyžadují nad-standardní přístup a bývají řízeny projek-tově. Cílem projektu Šance bylo vytvořit příznivé podmínky pro realizaci projektu Asset Management divize Výroba při za-chování kreditu ČEZ jako odpovědného zaměstnavatele.

Opravdu se tyto změny dotknou 1500 zaměstnanců? Tolik jich přece z ČEZ neodchází!?Projekt Asset management přináší nové postupy a způsoby práce. Nad řadou věcí se zaměstnanci musí naučit jinak pře-mýšlet, mnohé se bude dělat jiným způ-sobem, část činností převezmou externí dodavatelé atd. V tomto smyslu se změ-ny dotknou prakticky všech zaměstnanců ve výrobě. Těch 1500 lidí má nové pozi-ce, zcela či částečně nové pracovní nápl-ně, povinnosti a odpovědnosti. V praxi to znamená připravit nové pracovní smlouvy, mzdové výměry…

„Na dlažbě“ prý skončilo 300 lidí. Je to pravda?V nové struktuře se nenašlo uplatnění pro 289 zaměstnanců. Jinou práci přímo v ČEZ, a. s., však nalezlo 111 z nich, vět-šinou v rámci divize Výroba. Pro 62 lidí jsme získali místa u jiných firem, zejména u našich dodavatelů. Dalších 62 zaměst-nanců odešlo do řádného či předčasné-

ho důchodu. Stále ještě hledáme řešení pro 55 lidí.

Co projekt Šance nabízí a komu je určen? Program obsahuje aktivity pro manažery, personalisty i zaměstnance přímo dotče-né změnou. Část pro manažery je zamě-řena na dodání informací a nácvik komu-nikace. Mnozí z nich se s propouštěním setkali úplně poprvé, proto jsme pro ně připravili i semináře „Nositelem změny“ či „Komunikace v období změn“. Pro zaměstnance byla připravena řada ak-tivit s cílem usnadnit jim jejich první dny mimo ČEZ, pomoci jim v orientaci a pře-mýšlení o jejich dalším zaměření. Šlo o skupinové workshopy, individuální tré-ninky a podobně. Zaměstnanci se dozvě-děli, jak komunikovat svoji situaci okolí a rodině. Seznámili se s možnostmi po-hybu na externím trhu práce, s případnou podporou pro podnikání, učili se, jak se připravit na výběrové řízení u nového za-městnavatele. Zřídili jsme i linku pomoci a otevřeli dveře pro individuální konzulta-ce. Účast byla pochopitelně dobrovolná, nabídky využilo 45 zaměstnanců.

Jaká je při takových změnách role odborů? Odbory jsou jedním z účastníků změ-ny, které nemůžeme vynechat. Od počát-ku nám byly tvrdým, ale korektním partne-rem. Odboráři jsou blízko u zaměstnanců a svými postřehy občas manažerům i per-sonalistům pootevřou oči. Děje-li se tak ku prospěchu vlastní změny, je každé přispě-ní vítáno.

Petr Koblic

8 svět ČEZ

Splníme naše roční cíle? Jen pokud se zaměříme na vyšší efektivitu

V 1. pololetí 2007 jsme dosáhli meziroční-ho zlepšení ve všech hlavních finančních ukazatelích:n provozní zisk před odpisy (EBITDA) me-ziročně vzrostl o 11,1 % na 38,2 mld. Kč n čistý zisk meziročně vzrostl o 26,8 % na 21,0 mld. Kčn cena akcií na pražské a varšavské bur-ze činila ke dni 13. 8. 2007 1110 KčNegativně se na našich výsledcích pode-psal nepříznivý vývoj v distribuci a čás-tečně i v prodeji elektřiny a tepla, způ-sobený vysokými teplotami a poklesem poptávky v I. čtvrtletí. Naši výkonnost na-opak zlepšuje zvýšená výroba elektřiny o 4,2 TWh (13,2 %) i zahrnutí výsledků nových akvizic (Varna, ELCHO, Skawi-na). Čím dál více se také projevují příno-sy přijatých provozních zlepšení a úspor-ných opatření. Výkonnost Skupiny se sice meziročně zlepšuje, ke splnění letošních cílů ji ale po-třebujeme ještě zvýšit. Klíčový ukazatel naší výkonnosti EBITDA, jehož ambiciózní navýšení jsme oznámili na letošním ČEZ Management Meetingu ve Varně, proza-tím plníme jen na 99,4 %. Cíle roku 2007 v návratnosti investované-ho kapitálu (13,0 %) bychom podle očeká-vané skutečnosti ve výši 13,1 % měli do-sáhnout.V rámci nového programu Efektivita v současné době probíhá identifikace

a kvantifikace možných úspor nákladů a provozních zlepšení. Některé z příno-sů tohoto programu by nám měly pomo-

ci dosáhnout již pro letošní rok stanove-ných cílů.Šárka Samková

V polovině srpna oznámila Skupina ČEZ pololetní výsledky svého hospodaření.

RŮST SKUPiNY V ČÍSLECH

Skupina ČEZ Změna % Skupina ČEZ i. pololetí 2007

Hlavní údaje jednotka i. pololetí 2006

i. pololetí 2007

07/06 Segment Střední Evropa

Segment Jihovýchodní Evropa

Instalovaný výkon MW 13 132 14 390 + 9,6 13 130 1 260

Výroba elektřiny (brutto) TWh 31,9 36,1 + 13,2 35,0 1,1

Prodej elektřiny TWh 36,5 39,4 + 8,0 32,2 7,2

Distribuce elektřiny KZ TWh 26,0 25,1 – 3,7 16,6 8,5

Prodej tepla TJ 6 112 6 993 + 14,4 6 988 5

Fyzický počet zaměstnanců osob 30 560 30 652 + 0,3 22 122 8 530

15,9

19,8 19,5

12,412,214,0

1,30,8 0,8

30

25

20

15

10

5

01. pol. 2006 1. pol. 2007

Skutečnost1. pol. 2007

Roční rozpočet

31,2 32,7 32,7

–38,5 %

–13,3 %

+23,9 %

100 %

98,4 %

101,5 %

100 %

Nasazení uhelných zdrojů vzrostlo o téměř 24 %. Vyrovnávalo tak pokles výroby jaderných elektráren, způsobený dodatečnou odstávkou prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Výroba ve vodních elek­trárnách se meziročně snížila v důsledku teplé zimy a z toho plynoucího nedostatku srážek.

+4,6 %TWh

Výroba z vlastních zdrojů (brutto)

g uhelné elektrárny g jaderné elektrárny g obnovitelné zdroje

9 svět ČEZ

Hlavním aktivem transformovaných REAS jsou podíly v procesních společnostech, vzniklých v průběhu Projektu VIZE 2008. Jejich podíl na celkových aktivech REAS byl přes 90 % a účetní hodnota činí téměř 34 miliard Kč. Jelikož REAS jsou ze 100 % vlastněny ČEZ, a. s., fúze odstraní nadby-tečný vlastnický mezičlánek. Bylo ale také třeba řešit, co se zbývajícími, tzv. zbytkový-mi aktivy REAS a jejich ostatní agendou.Pro realizaci fúze a minimalizací zbytko-vé agendy byl v rámci Projektu VIZE 2008 vytvořen tým I8 – Koncovka REAS, slo-žený ze zástupců REAS, sekce Majetko-vé účasti ČEZ, externích poradců a dnes již bývalé Integrační kanceláře. Fúze šes-ti společností je po formálně-právní strán-ce velice náročný proces. Týmu se ho po-dařilo úspěšně zvládnout a k 25. 7. 2007

byla fúze pravomocně zapsána v Obchod-ním rejstříku. S ohledem na praktickou re-alizaci samotného sloučení společnos-tí bylo datum účinnosti fúze stanoveno na 1. 10. 2007. Cílem týmu Koncovka REAS je, aby zbyt-ková agenda byla svým rozsahem co nejmenší a stávající útvary ČEZ, a. s., zvládly její převzetí a správu bez nutnos-ti zřizovat nový speciální útvar. Tento cíl se daří plnit a díky práci takzvaných „zha-sínacích“ týmů REAS počet položek, ur-čených k předání do ČEZ, a. s., stále kle-sá. Tyto týmy také s předávanou agendou seznamují odpovědné osoby z ČEZ, a. s. Na přípravě hladkého přechodu agendy se podílí i vybrané odborné útvary ČEZ.Jiří Cihelkavedoucí týmu Koncovka REAS

REAS končí, sloučí se s ČEZ, a.s. Ukončení činnosti regionálních energetických akciových společností (REAS) po vyčlenění všech procesních částí bylo plánováno již od počátku Projektu ViZE 2008. Koncem minulého roku bylo rozhodnuto o způsobu ukončení, a to fúzí s ČEZ, a. s., s rozhodným dnem 1. 1. 2007.

S vytvořením pozice výkonného ředi-tele přešlo řízení nové strategické ini-ciativy Zvyšování efektivity do kompe-tencí Daniela Beneše, který na konci čer vna odstartoval program Efektivi-ta. Nový strategický pilíř bude řízen projektově i liniově. Vznikla Projekto-vá kancelář, která bude program ope-rativně vést. Práce na programu Efektivita běží ruku v ruce s přípravou strategického pod-nikatelského plánu, který stanoví naše aspirace a hlavní iniciativy do roku 2012. Ve všech divizích již byl analyzo-

vali potenciál zlepšení kvality a sníže-ní nákladů, byly definovány nové stra-tegické iniciativy či rozpracovány již dříve navržené, jako Asset Manage-ment a Bezpečně 15TERA ve výrobě, Transformace ICT, Projekt Zákazník, Nejlepší praxe v distribuci či v nákupu, Integrace a optimalizace zahraničních akvizic a další. Na konci září předsta-venstvo schválí náš dlouhodobý pod-nikatelský plán, určí s ním prioritu jed-notlivých projektů a stanoví plán jejich implementace. Šárka Samková

Přípravy programu Efektivita vyvrcholí na konci září

ČEZ už získal přes 5 % vlastních akcií

ČEZ v souvislosti s probíhajícím ná-kupem vlastních akcií překročil podíl ve výši 5 % jmenovité hodnoty základní-ho kapitálu společnosti a ke dni 28. srp-na na majetkových účtech ve Středisku cenných papírů eviduje více jak 29 749 tis. kusů vlastních akcií. Jde o součet akcií získaných v rámci nákupu vlast-ních akcií (tzv. share buy back) a akcií vlastněných ČEZ před zahájením toho-to programu. ČEZ realizuje nákup vlast-ních akcií na základě rozhodnutí val-né hromady, konané dne 23. dubna 2007, která přijala kromě jiných i usne-sení o nabytí vlastních akcií společnosti do výše 10 procent. Nákup byl zahájen 30. dubna 2007. Valná hromada schvá-lila, že společnost ČEZ může počínaje dnem 23. dubna 2007 nabývat vlastní kmenové akcie v objemu, který cel-kem nepřekročí 59 221 084 kusů. Nej-nižší cena, za kterou může společnost ČEZ své akcie nabýt, činí 300 Kč za ak-cii. Nejvyšší cena, za kterou může spo-lečnost své akcie nabýt, činí 2000 Kč za akcii. Doba platnosti usnesení val-né hromady, a tedy doba, po kterou je společnost ČEZ oprávněna vlastní ak-cie nabývat, činí 18 měsíců ode dne ko-nání valné hromady. Realizací vlastních nákupů ČEZ pověřil dva největší čes-ké brokery – WOOD & Company Finan-cial Services, a.s. a Patria Finance, a.s. Zpětný odkup akcií je realizován na re-gulovaných trzích, na kterých jsou ak-cie společnosti kótovány (Praha, Varša-va), a to převážně na anonymním trhu tak, aby nedošlo k diskriminaci akcio-nářů společnosti. Důvodem pro realiza-ci zpětného odkupu akcií je současná neefektivní struktura kapitálu a nevyho-vující poměr vlastního kapitálu a dluhu společnosti. Načasování realizace zpět-ného odkupu bylo též ovlivněno roz-hodnutím vlády ČR ze dne 19. března 2007 o prodeji části akcií společnos-ti ČEZ prostřednictvím kapitálového trhu. Zveřejněný záměr vlády ČR nabídl zajímavou příležitost, jak provést zpět-ný odkup akcií společnosti ČEZ způso-bem prospěšným společnosti i všem akcionářům.Eva Nováková

10

Do obnovy uhelných elektráren jsme investovali již 5,2 miliardy

Plán ČEZ zahrnuje v následujících šesti le-tech obnovu až deseti stávajících a výstav-bu až tří nových hnědouhelných bloků. Aktivity v rámci plánu komplexní obnovy uhelných zdrojů již probíhají ve třech loka-litách – v Tušimicích II, v Ledvicích a v Pru-néřově II. n V rámci elektrárny Tušimice II, kde bu-dou do r. 2010 komplexně obnoveny 4 bloky, již probíhají základní demontážní a bourací práce. n V lokalitě Ledvice se podařilo pro nový blok (660 MW) získat státní autoriza-ci na výstavbu výrobny elektřiny. Získáno bylo také územní rozhodnutí spolu s de-moličními výměry pro objekty, které musí ustoupit novému zařízení. Současně bylo vydáno kladné stanovisko ministerstva ži-votního prostředí (EIA) společnosti ČEPS ke stavbě nové linky 400 kV z rozvodny Chotějovice do rozvodny Výškov.n Aktuálně probíhají jednání s dodavateli pro další elektrárny, mj. s dodavateli tech-nických zařízení pro elektrárnu Prunéřov II, kde budou provozovány tři obnovené bloky, každý o výkonu 250 MW.„Úspěšně jsme zrealizovali první kroky komplexní obnovy, kterou chceme během

následujících šesti let dokončit. Celko-vá investice přesáhne 100 miliard korun,“ řekl Jiří Borovec, místopředseda před-stavenstva a ředitel divize Výroba ČEZ. „Komplexní obnova uhelných elektráren je klíčovým krokem jak pro zajištění energe-tické soběstačnosti ČR, tak pro snižování emisí oxidů dusíku, síry a oxidu uhličitého. Největším faktorem snižujícím emise bude vyšší účinnost spalování.“ Pokles CO2, který komplexní obnova při-nese, je jedním z prostředků, jimiž chce ČEZ dosáhnout celkového snížení inten-zity emisí tohoto plynu o 15 %. Dalším způsobem snižování emisí CO2 je i pláno-vaný rozvoj obnovitelných zdrojů, zejmé-na větrných elektráren a biomasy. Cel-kové investice do jejich rozvoje by měly do roku 2013 dosáhnout až 30 miliard korun. Zvažujeme také stavbu nových paroply-nových elektráren v ČR, pokud získáme dlouhodobý kontrakt na dodávky zemního plynu. Výhoda paroplynových elektráren spočívá v nižších emisích CO2 (zhruba po-lovičních oproti uhelným) spolu s rychlejší a méně nákladnou výstavbou.Ivo Měšťánek

V prvním pololetí 2007 jsme úspěšně zahájili projekt komplexní obnovy zdrojů ve třech našich uhelných elektrárnách. Významnými kroky jsou zejména zahájení de-montážních prací v Tušimicích a získání státní autorizace a územního rozhodnutí v Ledvicích. Celkově již ČEZ proinvestoval 5,2 miliardy korun.

svět ČEZ

Spalování biomasy ve Skupině ČEZ vzrostlo

V prvním pololetí letošního roku vy-robila Skupina ČEZ z biomasy již cel-kem 165 390 MWh elektrické energie. V meziročním porovnání to představu-je nárůst o 81,4 %. Největším produ-centem elektřiny z biomasy ve Skupi-ně ČEZ je polská elektrárna Skawina (59 529 MWh). Je zároveň jedi-nou naší elektrárnou, kde je bioma-sa spalována spolu s černým uhlím. V ostatních je spoluspalována s uh-lím hnědým. V České republice do-sáhly největší výroby z biomasy elek-trárny Hodonín (44 419 MWh), Poříčí (34 919 MWh) a Tisová (19 877 MWh). Biomasa je spalována také v Led-vicích a v Teplárně Dvůr Králové. V elektrárnách v ČR se v prvním po-loletí spálilo celkem 99 tisíc tun bio-masy. V naprosté většině – celkem 97 tisíc tun – šlo o rostlinné materiály (zbytky). Doplnila je cíleně pěstovaná biomasa (1000 tun), s jejímž výrazným rozvojem Skupina ČEZ dále počí-tá, a dřevní odpad (1000 tun). V roce 2006 vyrobila Skupina ČEZ z bioma-sy celkem 223 GWh elektrické ener-gie, což představuje v porovnání s ro-kem 2005 téměř dvojnásobný nárůst. V rámci portfolia obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ jde o druhý nejvýznam-nější zdroj po vodních elektrárnách.Ivo Měšťánek

Výroba z biomasy v prvním pololetí 2007

1. pololetí 2007

1. pololetí 2006

Meziroč-ní změna

Celková výro-ba ve Skupi-ně ČEZ

165 390 91 167 + 81,4 %

– z toho v elektrárnách v ČR

105 861 83 754 + 26,4 %

– z toho v elektrárnách v zahraničí

59 529 7 413 + 703,0 %

V Tušimicích se už demontu-je a bourá

11 svět ČEZ

Nový internet Skupiny ČEZPočátkem září byl spuštěn inovovaný internetový portál www.cez.cz. Cílem jeho rekonstrukce bylo zpřehlednit strukturu informací, rozšířit poskytované služby a přizpůsobit naši internetovou prezentaci korporátní identitě Skupiny. Spuštěním nového webu byla úspěšně završena první etapa projektu vybudování mezinárod-ního portálu Skupiny ČEZ.

Nejviditelnějšími změnami jsou nová struk-tura informací a nový design. Nová struk-tura umožní nalézt návštěvníkům in-formace na místech, kde je očekávají. Produktová nabídka je rozdělena podle segmentů. Ceny produktů jsou provázány na další informace z oblasti péče o zákaz-níka a distribuce elektřiny. Novinkou je vy-tvoření sekce Péče a podpora, jejíž hlavní částí jsou řešené problémy. Nesmí samo-zřejmě chybět informace o virtuální ob-chodní kanceláři a dokumenty ke stažení. Internetové stránky také slouží ke komu-nikaci s dalšími cílovými skupinami. No-vináři zde naleznou kompletní mediál-ní servis, akcionáři a investoři informace o kurzu akcií. Neopomenutelné jsou infor-mace pro uchazeče o zaměstnání a pro-

pracovaná sekce o vzdělávání. Na novém portálu nechybí ani interaktivní aplikace, jako např. kalkulátor spotřeby spotřebi-čů nebo vypočtení proudové hodnoty jis-tiče. Pozornost zaslouží také nové mapy, které zobrazují např. obchodní síť či elek-trárny Skupiny ČEZ. Rozsáhlou změnou prošly také obslužné procesy, správa ob-sahu byla převedena na publikační sys-tém Edee. Došlo tak ke standardizaci pub-likačních systémů na internetu a intranetu.Projekt zadaný řídicím výborem byl veden oddělením marketingu. Na řešení se po-dílela redakční rada složená ze zástup-ců jednotlivých divizí a útvarů. Technickou stránku zajistila ČEZ Data. Pavel ForštMarketing, ČEZ Prodej

Chceme společný podnik s maďarským MOL

Dne 30. srpna podepsal ČEZ s maďar-skou energetickou společností MOL memorandum o spolupráci v energe-tickém sektoru prostřednictvím vytvoře-ní strategické aliance. V následujících dvou měsících proběhnou intenzivní jednání o podmínkách založení společ-ného podniku, který je prvním krokem v uvažované spolupráci. „Země, ve kte-rých MOL působí, odpovídají cílové-mu teritoriu zahraniční expanze Skupi-ny ČEZ. Spolupráce s MOL je pro ČEZ příležitostí posílit svoji pozici na trzích s elektřinou střední a jihovýchodní Ev-ropy, navíc za přispění silného, zde za-vedeného partnera se zkušeností z ply-nárenství,“ řekl Martin Roman. Mnohé země střední a jihovýchodní Evropy mají od letošního roku deficitní bilan-ci a musí elektřinu dovážet ze soused-ních zemí. Společný podnik by se měl zabývat především stavbou paroplyno-vých elektráren. Jako první je zvažová-no jejich vybudování v rafinériích sku-piny MOL v Bratislavě a v maďarském městě Százhalombatta. Detaily těchto projektů včetně uvažované instalované kapacity elektráren budou zveřejněny po dokončení probíhajících jednání. Pro posílení strategické aliance uvažu-je ČEZ o možnosti kapitálového vstu-pu do společnosti MOL odkoupením až 10% akciového podílu přímo od fir-my MOL. Nikdy však nebylo uvažováno o směně akcií mezi společnostmi. I ná-kup akcií MOL včetně souvisejících fi-nančních transakcí bude předmětem dalších jednání. Podmínkou účinnosti memoranda a vytvoření strategické ali-ance společností ČEZ a MOL je mimo jiné i schválení dozorčí radou ČEZ. Společnost MOL je jednou z největších společností v sektoru ropy a zemního plynu ve střední a jihovýchodní Evro-pě s tržní kapitalizací přesahující 14 mi-liard dolarů.Eva Nováková

12 svět ČEZ

Dukovany obstály opět se ctíDne 30. srpna převzalo vedení Skupiny ČEZ závěrečnou zprávu mezinárodního programu WANO o výsledcích červno-vé prověrky (tzv. WANO Peer Review) v Jaderné elektrárně Dukovany. Spe-cialisté z 11 zemí světa zde dva týdny zkoumali různé oblasti provozu a bez-pečnosti. Mezinárodní tým WANO na-vrhuje elektrárně 12 oblastí pro zlepše-ní a přiznává jí 10 dobrých praxí neboli silných stránek. Nebyla nalezena žád-ná významná bezpečnostní neshoda, i když je zde celá řada námětů na zlep-šení. „Mohu­li to porovnat s podobnými kontrolami v zahraničí, kterých se sám také často účastním, tak dukovanská mise dopadla mimořádně dobře,“ říká manažer pro technické mezinárodní vztahy divize Výroba Zbyněk Grunda. (zg)

Projekt TIS – „ostré“ migrace datOd 10. do 31. srpna probíhaly pro-duktivní migrace (přesuny) dat projek-tu TIS. Šlo o migrace dat technických systémů bývalých pěti REAS, včet-ně dat obsažených v jednotlivých ge-ografických informačních systémech (GIS). V těchto systémech jsou nashro-mážděna digitální data o polohopis-ném průběhu a technických parame-trech distribučních sítí na 2/3 území ČR (153 000 km vedení). Zahájení sbě-ru těchto dat sahá do poloviny 90. let minulého století. V rámci migrace do-šlo k přenesení obrovského množství dat včetně jejich sjednocení do no-vého korporátního datového mode-lu. Aby nedocházelo k zatěžování sys-tému SAP a tím ke zpomalení práce uživatelů, probíhaly migrace ve všed-ní dny od 17.00 do 6.00 hodin. Vzhle-dem k tomuto časování se museli čle-nové týmů přepnout do „nočního“ režimu s extrémním pracovním nasa-zením. O víkendu 1.–2. září došlo k po-sledním kontrolám dat a funkčnosti nového TIS a k přenastavení rozhra-ní na okolní systémy. Produktivní start systému se odehrál 3. září. Milan Špatenka, vedoucí odboru Strategický rozvoj, ČEZ Distribuce

Vzdělávací program ČEZ slaví patnáctiny

Průzkum na školách potvrdil, že učitelé mají zájem o moderní materiály, které do-káží seznámit žáky s principy výroby elek-třiny atraktivnější formou, než jakou posky-tovaly tehdejší učebnice. Program dostal název Energie pro každého a jako první nabídl letáky a obrázkové brožury o princi-pech výroby elektřiny a jejích úsporách.

Sázka na moderní technologieK tištěným materiálům brzy přibyly video-filmy a počítačové programy. Přestože mnozí výrobci a dodavatelé školních po-můcek byli ke změnám v technickém vy-bavení škol skeptičtí, ČEZ se rozhodl jít cestou moderních médií. A vyplatilo se. Postupně k videokazetám a CD přiby-ly také internetové aplikace a programy. Dnes patří k nejoblíbenějším ty, které si mohou školy stahovat z internetových strá-nek přímo do své sítě.Pro poslední roky je typický stoupající zá-jem o jadernou energetiku a výrazně se zvyšuje i poptávka po informacích o obno-vitelných zdrojích.

Novinky ve Světě energiePod novým názvem Svět energie nabí-zí vzdělávací program jako nové produk-ty například Hrátky s obnovitelnými zdro-

ji – návody na pokusy, s nimiž mohou žáci a studenti sami aktivně objevovat možnos-ti jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie. Podobně interaktivní jsou Hrátky s magnetismem, Hrátky s transformáto-rem či Jaderné hrátky.Starším studentům je určena Encyklo-pedie nebo odborné studie, které se po-drobně zabývají energetikou z globálního pohledu či speciálně problematikou obno-vitelných zdrojů v Česku. Středoškolským studentům je určen i vě-decko-popularizační časopis Třetí pól, kte-rý bude v nejbližší době posilovat svou in-ternetovou verzi. Nové materiály respektují zásady rámco-vých vzdělávacích programů a nabízejí rozvoj základních kompetencí v oblasti fy-ziky (pokusy, tematicky zaměřené fyzikál-ní hry, podněty pro projektové vyučová-ní, metodiky…). Na další vzdělávání učitelů pamatuje Svět energie semináři a meto-dickými materiály. Katalog produktů vzdělávacího programu Svět energie najdete na webových strán-kách ČEZ, kde si je můžete také objedná-vat (www.cez.cz/vzdelavaciprogram). Zá-jemci o novinky v oblasti fyziky mohou nalistovat www.tretipol.cz.Daniela Kramulová

Od prvních tištěných letáků a brožurek po internetové aplikace – vzdělávací pro-gram ČEZ v mnohém dokumentuje cestu, jíž prošlo v uplynulých patnácti letech technické vybavení našich škol. Zájem o besedy s odborníky a návštěvy našich elektráren zároveň ukazují, jak se změnila informovanost veřejnosti, zájem o ener-getiku i ochranu životního prostředí.

Jaderná elektrárna Temelín (ETE) zor-ganizovala v termínu od 30. 7. do 10. 8. Letní univerzitu pro patnáct vysokoškol-ských studentů z Českého vysokého učení technického Praha, Jihočeské uni-verzity České Budějovice a Západočes-ké univerzity v Plzni. Spolu se studenty stážovali na ETE i dva členové profesor-ského sboru ZČU Plzeň. Účastníci uni-verzity měli možnost se důkladně sezná-

mit s procesy výroby jaderné energie i s temelínskou elektrárnou samotnou. Byly pro ně připraveny zajímavé před-nášky v podání skutečných odborní-ků na jadernou energii. Myšlenka uspo-řádat Letní univerzitu se zrodila v hlavě Pavla Šimáka, vedoucího personálního oddělení ETE, a její první absolventi si tento nápad nemohli vynachválit. Zdeňka Karfíková

Letní univerzita v Temelíně

13 svět ČEZ

ČEZ Distribuce má nového pomocníkaZaměstnanci společnosti ČEZ Distri-buce využívají novou pracovní pomůc-ku – elektroatlas distribučních sítí. Elektroatlas v měřítku 1:100 000 byl vydán jako pracovní pomůcka pro všechny pracovníky, kteří se na svých cestách potřebují rychle orientovat v rozmístění distribučních sítí a praco-višť ČEZ Distribuce.Spojením autoatlasu s daty z Grafické-ho informačního systému (GIS) vznikl nový elektroatlas, který využívají nejen technici, ale i dispečink.„Kromě tištěné podoby existuje také elektronická verze, která navíc umož-ňuje orientaci podle adres,“ říká Vladi-mír Štorek, vedoucí oddělení Datové analýzy z ČEZ Distribuce. Elektroatlas se na první pohled od kla-sického autoatlasu téměř neliší. Každý energetik ovšem pozná, že má něco navíc. Jsou to barevně odlišená a za-kreslená nadzemní vedení a trafostani-ce velmi vysokého a vysokého napětí, sídla pracovišť či jejich rejstřík. Nechy-bí ani přehledová mapa a klad listů. Soňa Hendrychová

Nejčastěji zákazníci platili prostřednic-tvím terminálu před Vánocemi, kdy tý-denní maximum dosáhlo 800 plateb. Tento způsob úhrady oslovil především ty, kteří nemají nastaven inkasní způ-sob placení záloh a faktur za elektřinu a k úhradě doposud využívali poštov-ní poukázku. K terminálům Sazka je při-táhla nadstandardní dostupnost, provoz-ní doba i příznivý transakční poplatek 15 Kč. Systém je v provozu denně včet-ně sobot a nedělí od 1:15 do 24:00 ho-din, přičemž v celé České republice je k dispozici téměř 4500 terminálů Saz-ka. Provozní doba sběren je velice pří-znivá, nejsou výjimkou provozní doby od 5.00 hod. nebo do 20.00 hod. Zhru-ba 95 % sběren má otevřeno v sobotu a 50 % i v neděli. Sběrny Sazka se nachá-zejí například v prodejnách novin a časo-pisů, v obchodech s dalšími druhy zboží, na čerpacích stanicích a v některých hy-permarketech či supermarketech.

Jak platit?Platby lze uskutečnit pomocí platebních dokladů a faktur s čárovým kódem, urče-ným pro terminály Sazka, které přijíma-jí všechny sběrny s výjimkou terminálů umístěných na pobočkách České poš-ty. Zákazník předá platební doklad či fak-turu obsluze, terminál přečte čárový kód a na zákaznickém displeji zobrazí základní údaje – název společnosti a částku k úhra-dě včetně transakčního poplatku. Po za-placení obdrží zákazník potvrzení o platbě a doklad o zaplacení transakčního poplat-ku. „Našim cílem bylo zvýšit počet kontakt-ních míst pro úhradu platebních dokladů. Jejich počet se díky tomuto projektu téměř zdvojnásobil a naši zákazníci jsou s novou službou evidentně spokojeni. Nepopiratel-nou výhodou je i to, že technologie načítá-ní čárového kódu umožňuje bezchybnou a rychlou obsluhu,“ řekl generální ředitel ČEZ Zákaznické služby Igor Šmucr.Ivana Vejvodová

Terminály Sazka si naši zákazníci oblíbiliUhradit zúčtovací fakturu nebo zálohu na elektřinu prostřednictvím on-line termi-nálů akciové společnosti Sazka mohou klienti Skupiny ČEZ od 1. července loň-ského roku. Cenově příznivé a snadno dostupné služby využilo za první rok provo-zu téměř 26 000 zákazníků. Měsíční průměr tímto způsobem přijatých plateb se pohybuje kolem dvou a půl tisíce.

14

Generální oprava Dalešic dokončena

Během ní bylo vyměněno oběžné kolo a provedena celková generální oprava tur-bíny a generátoru včetně pomocných za-řízení. Dále byla provedena oprava uza-víracích armatur a přiváděcího potrubí, vyměněna budící souprava, elektrické ochrany, generátorový vypínač a moder-nizovány elektrorozvaděče. Nové tech-nologii byl přizpůsoben i řídicí systém. Po 72hodinovém komplexním vyzkoušení a zkušebním provozu proběhne ve dvou etapách garanční měření, které ověří, zda budou dosaženy garantované hodnoty, tj. dosažení max. výkonu 120 MW a navýše-ní účinnosti v turbínovém i čerpadlovém provozu v průměru o 3 %.

Generální opravou TG2 je ukončen prv-ní cyklus generálních oprav PVE Daleši-ce, zahájený v roce1999. Elektrárna bude nyní schopna dodávat do soustavy cel-kem 480 MW, což je o 30 MW více, než před generálními opravami. Vzhledem k tomu, že elektrárna zpracovává i přiro-zený průtok řeky Jihlavy, bylo technickými úpravami hydraulického profilu turbiny do-saženo o 3 % vyššího využití obnovitelné-ho zdroje energie. Kromě výroby elektřiny má PVE Dalešice velký význam především v poskytování podpůrných služeb (rych-le startující rezerva, start ze tmy, ostrovní provoz a skupinová regulace napětí).Josef Blaha

V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice byla 28. 7., tři dny před plánovaným termínem, ukončena generální oprava soustrojí TG 2. Po 28 letech provozu, 65 tisících provozních hodinách a 30 tisících startech to byla jeho první generál-ní oprava.

svět ČEZ

Nové rozvodny pro průmyslové zóny

Na Žatecku byla dokončena výstavba rozvodny vysokého napětí 22 kV. Roz-vodna už dodává energii do průmyslo-vé zóny Triangle a vyžádala si investice ve výši 31 mil. Kč. Stavba rozvodny by-la zahájena souběžně s výstavbou vede-ní 110 kV v listopadu 2006. Díky přízni-vým klimatickým podmínkám se dařilo rychle realizovat stavební část, která by-la dokončena v dubnu. „V současné do-bě byly ukončeny funkční zkoušky, kte-ré prověřily spolehlivost všech systémů a distribučního zařízení,“ říká Filip Sec-ký, ředitel úseku Obnova sítí z ČEZ Dis-tribuce. „Rozvodna zásobuje všech-ny stávající odběry průmyslové zóny a umožňuje dodávat požadovaný příkon až do výše 20 MW.“ V rámci 1. etapy vý-stavby byla dokončena i stavba dvojná-sobného vedení velmi vysokého napětí 110 kV na trase mezi transformovna-mi Výškov a Triangle. Další zrealizova-nou stavbou je 8,4 km dlouhé kabelové vedení vysokého napětí 22 kV umístě-né v prostoru průmyslové zóny Triang-le včetně tří betonových distribučních trafostanic. V souvislosti s dalším rozvo-jem průmyslové zóny Triangle se před-pokládá výstavba dalšího zařízení velmi vysokého napětí – venkovního vedení a rozvodny. Předpokládaný celkový pří-kon pro průmyslovou zónu by měl činit 75 MW a náklady spojené s připojením průmyslové zóny zhruba 220 mil. Kč. Také na Rakovnicku byla v červenci zprovozněna nová transformovna, která pokryje rostoucí požadavky na dodáv-ku elektřiny pro místní průmyslovou zó-nu. ČEZ Distribuce na její vybudování, včetně přívodního vedení velmi vysoké-ho napětí v délce 13,5 km a napájecích vedení vysokého napětí, vynaložila 178 milionů Kč. Stávající a dosud jediná transformovna 110/22 kV Lišany v okre-se Rakovník zvýšení příkonu neumož-ňovala. Nová transformovna bude pod-le Tibora Breziny, vedoucího oddělení Poskytování sítí Kladno z ČEZ Distri-buce, zásobovat elektřinou kromě prů-myslové zóny i jihozápadní část okre-su Rakovník, což přispěje k výraznému zvýšení spolehlivosti dodávky elektřiny.Soňa Hendrychová, Ivana Vejvodová

V PVE Dalešice skončil první cyklus generálních oprav

15 skupina v pohybu

Dětský tábor v Nuzicích V Nuzicích u Bechyně, na břehu řeky Lužni-ce, uspořádali odboráři z Elektrárny Ledvi-ce na přelomu července a srpna už 7. roč-ník oblíbeného dětského tábora. Letos se ho zúčastnilo 27 dětí, většinou zaměstnan-ců elektrárny, ve věku od 7 do 15 let. O tábor je každoročně velký zájem a mís ta bývají obsazená už v únoru. „Cha rakterem jde spíše o rodinný tábor, řada dětí sem jezdí každý rok a ‚stárne‘ spolu s táborem,“ řekly nám jeho vedoucí Romana Schwar-zová, „v civilu“ asistentka ředitele ledvické elektrárny, a Miroslava Fantová, pracovnice odboru vnitřní komunikace ČEZ.Děti spí ve stanech, letos poprvé měly k dispozici i několik chatek určených pro dospělé rekreanty. Dva táborové týdny vy-plnil klasický program: koupání a spousta

zajímavých her. Kromě populární branné hry to byl i Nuzický slavík (soutěž ve zpě-vu), oslava Vánoc včetně tradiční štěd-rovečerní večeře s kaprem a bramboro-vým salátem či Den naruby, kdy se dívky převlékly za kluky a naopak a nejpove-denější změny byly spravedlivě oceně-ny. Nechyběly celodenní výlety do Tábora a Třeboně ani plavba na loďkách k souto-ku Lužnice a Vltavy. Dvojčlenné hlídky dá-valy v noci pozor, aby jim nikdo neukradl vlastnoručně zhotovenou vlajku a totem. Nejmladším táborníkem byl Filip Hampl, který právě tady na táboře oslavil 7. naroze-niny. I on byl moc spokojený: „Je to tu dobrý a vedoucí sou moc hodný. Nejvíc ze všeho se mi líbila branná hra. Příště přijedu zas!“ Petr Holub

Příště se Miroslav Štecher zeptá Otakara Tučka, ředitele elektráren Tušimice a Prunéřov

Jak přispěje Teplárenská, a.s. k vyšší efektivitě?

Jaroslav Kuželředitel Elektráren Poříčí, v divizi Výroba ČEZ pověřený podporou rozvoje teplárenství

Jak přispěje Teplárenská, a.s. k naplnění programu Zvy-šování efekti-vity ve Skupi-ně ČEZ?

Miroslav Štechergenerální ředitel Teplárenská, a.s., člena Skupiny ČEZ

Můžeme při-spět dvě-ma způsoby. Za prvé opti-malizací zdro-jů tepla tak, aby efekt z jejich vy-užívání (mys-lím tím kombi-

novanou výrobu elektřiny a tepla) byl pro Skupinu ČEZ co největší. Za druhé zajištěním bezpečného, spolehlivého a ekonomického provozu teplárenské soustavy tak, abychom i v budouc-nu mohli našim zákazníkům nabíd-nout konkurenceschopnou cenu tepla a dále trh s teplem rozvíjet.

otazníky

Pohár vodních elektráren – Slapská 24Jako každý rok, i letos se o prvním srp-novém víkendu konal na vodách slap-ské přehrady závod kajutových plachet-nic na 24 hodin. Zúčastnilo se jej 19 lodí. Šťastným držitelem zbrusu nového putovního poháru se stal Alexandr Prů-cha, který obratným vedením rychlé „re-gatovky“ Massacra naplul nejvíce kilome-trů (89). Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ, za jejichž podpory se akce opět konala, osobně vyslovil uzná-ní každému ze 42 startujících a „dokon-čivších“ závodníků. Od nejstaršího Mila-na Krňáka (80 let) po nejmladšího, ještě ne šestiletého Honzíka Boťu.Jan Kynčl, foto Renáta Pátová

téma text: Pavel Pošustafoto: WWA

Když se na burzách hýbou ceny ropy, dříve či později to pocítíme coby spotřebitelé u čerpacích stanic. Tyto průběžné změny bereme již jako samozřejmost. Nejinak je tomu s elektřinou, je to zboží jako každé jiné. A červencové otevření Energetické burzy Praha (PXE) přináší i do Česka stejně jasné mechanismy do obchodu a tvorby cen elektřiny.

Burza tak nepředstavuje jakýsi abstrakt-ní pojem z ekonomických příloh deníků, nýbrž pružný a hmatatelný dopad trhu na kohokoli, neboť koneckonců všichni jsme spotřebitelé elektřiny. PXE se tak stá-vá indikátorem toho, jak tvrdý či měkký bude dopad na naše peněženky.

Transparentní cenaPro ČEZ, největšího výrobce a dodava-tele elektřiny na českém trhu, zname-ná zahájení Energetické burzy výraznou

změnu z několika pohledů. „Jejím pro-střednictvím chceme obchodovat veške-rý volný objem elektřiny z našich elektrá-ren. Pražská burza přináší dvě podstatné výhody: je to především plně tržní, stan-dardizovaný mechanismus, kde se vel-koobchodní cena elektřiny tvoří trans-parentně a nediskriminačně. A navíc funguje průběžně, kontinuálně. Obchod-níci i velcí spotřebitelé tak mají možnost

nakoupit či prodat elektřinu kdykoli,“ říká Michal Skalka, ředitel úseku Trading ČEZ. „Cena bude zároveň pružněji rea-govat na všechny cenotvorné ukazate-le, jako jsou cena paliv a povolenek CO₂ či počasí.“

Cenotvornou funkci přebírá PXEUplatnění elektřiny z vlastních elektrá-ren na PXE tak nahrazuje dosavadní sys-tém velkoobchodních aukcí, jejichž pro-střednictvím ČEZ uskutečňoval prodej

elektřiny. Od těchto každoročních jed-norázových aukcí či prodeje tzv. virtuální elektrárny, které jednou za rok zafixovaly velkoobchodní cenu, se odvíjela cena pro koncového spotřebitele elektřiny na ná-sledující rok. Nyní, a to již pro rok 2008, tuto cenotvornou funkci přebírá PXE. Cena elektřiny se bude tvořit na základě skutečného a průběžného vývoje velko-obchodních cen na pražské burze. Díky

Obchod s elektřinou jinakEnergetická burza Praha vnáší jasno do tvorby cen

Cena bude pružně reagovat na všechny cenotvorné ukazatele

16

Pohled na telestěnu obchodního sálu ČEZ, v popředí Szabolcs Bálint

znalosti velkoobchodních cen a jejich vý-voje budou tak spotřebitelé schopni se kvalifikovaně rozhodnout, jak pokrýt své potřeby elektřiny.

Proč burza?Stručně řečeno, dosavadní praxe se přeži-la. Překonala ji dynamika trhu a snaha na-stavit co nejtransparentnější systém ob-chodování s elektřinou i vyloučit jakákoli podezření z preferenčního či naopak dis-kriminačního přístupu.„Jestliže dosavadní systém aukcí ve své době přinášel mnoho rozumného a s po-stupnou liberalizací v něm stále více pře-važovaly tržní prvky, poslední roky přinesly výrazné změny v tržním prostředí. Přede-vším se změnila energetická bilance – dy-namicky narostla poptávka po elektřině jak u nás, tak u našich sousedů, zejmé-na na Slovensku. A za této situace systém původního kampaňového obchodování nevyhovuje: výroba ČEZ již celou poptáv-ku nemůže pokrýt a naopak vzniká něko-

likanásobný převis poptávky nad nabíd-kou. Co teď? Jaký klíč použít při výběru případně krácení dodávek obchodním partnerům? Jak zajistit rovný přístup vůči nim? A kromě toho rychle se měnící tržní prostředí ukázalo, že již přestala vyhovo-vat roční fixace ceny, i když v malých obje-mech se elektřina obchodovala i v průbě-hu roku,“ konstatuje Michal Skalka.Řešení přináší PXE. Burza cenných pa-pírů Praha (BCPP) přišla s iniciativou vy-budovat burzovní prostředí pro obchod s elektřinou, a to ve stejné době, kdy ČEZ zvažoval, jak prodávat elektřinu ze svých zdrojů. Vzhledem k tomu, že inici-ativa BCPP vyhovovala potřebám ČEZ, rozhodli jsme se přihlásit se k roli mar-ket-makera, tvůrce trhu, a využít burzov-ní platformu pro kontraktaci. V rekordně krátké době tak vznikla Pražská energe-tická burza, dceřiná společnost BCPP. A 17. července se na PXE, první burze tohoto druhu ve střední a východní Evro-pě, začalo obchodovat.

Jak se na PXE obchoduje

n Účastníci burzy – licencovaní ob-chodníci či výrobci elektřiny, nyní 23 aktivních účastníků.n Obchoduje se každý pracovní den od 9.00 do 16.00 hodin v kontinuálním režimu, po ukončení burzovního dne PXE vydává bilanci o denních zobcho-dovaných kontraktech (viz www.pxe.cz).n Základem obchodování jsou tzv. fu-tures kontrakty, tedy smlouvy na bu-doucí dodávku příslušného produktu, tedy elektřiny. Obchodníci přímo ob-chodují prostřednictvím elektronických terminálů, nedochází k předávání po-žadavků nějakým makléřům. Pokud se dva příkazy spárují (koupě versus pro-dej), dojde k uzavření kontraktu. Futu-res kontrakty je možno koupit a dále prodat a uzavřít je tzv. finančně, nebo si nechat pozici a vypořádat ji fyzicky, tj. dodávkou elektřiny.n Konkrétně jde o řadu produktů: mě-síční, čtvrtletní či roční ve dvou katego-riích, tzv. základní pásmo (Base Load, což je nonstop dodávka) nebo špička (Peak Load, což jsou dodávky v pracov-ních dnech mezi 8 a 20 hodinou). Ceny jsou stanoveny v eurech za MWh.n Záleží na kupci, zda chce kontrakt v budoucnu realizovat a fyzicky ode-brat elektřinu, nebo kontrakt opět pro-dat a realizovat případný zisk z rozdílu nákupní a prodejní ceny, tzv. spre-ad. To vede k tomu, že zobchodova-né objemy na burze mohou být násob-kem objemů elektřiny, která se vyrobí a spotřebuje na našem území. n Předacím místem fyzické dodáv-ky je ČR (to znamená, že chce­li na-příklad kupec využít rozdílné cenové hladiny na různých trzích a produkt vy-vézt, nese sám riziko, zda se mu po-daří v soutěži získat práva k hraničním kapacitám a zaplatit za ně).n Likviditu burzy, tedy povinnost neu-stále udržovat určitou hladinu nabíd-ky a poptávky, zajišťují tzv. tvůrci trhu, market­makers. Jedním z tvůrců trhu na PXE je ČEZ.

Tým Tradingu (neúplný) : první řada zleva Lenka Zá-mečníková, Michal Skalka, Jitka Šindelářová, Miroslav Kocanda, druhá řada zle-va Ladislav Miškovský, Zsolt Böjtös, Vladislav Wolrath, David Suttr, poslední řada zleva Pavel Rouha, Szabol-cs Bálint, Stanislav Kostka, Daniel Pexidr,Luděk Horn, Petr Větrovec, Chad Tschudi a Lukasz Kasner

Trading ČEZ a PXELogickým pojítkem mezi ČEZ a PXE je úsek Trading v divizi Obchod. Právě tento úsek, v němž pracuje na šest desítek osob, z toho 20 vlast-ních obchodníků­traderů, se zabý-vá burzovními obchody s elektřinou. „Obchodujeme celkem na osmi tr-zích a PXE se do určité míry stal ‚jen‘ jedním z nich. Je to ale trh velice specifický a pro nás velmi významný, neboť na něm chceme realizovat veš-kerý volný objem elektřiny z našich zdrojů, tedy řádově kolem dvou desí-tek TWh ročně. A mimořádně nároč-ná je naše role tvůrce trhu na PXE, která od našich traderů vyžaduje ob-rovskou pozornost a pružnost. Český ‚desk‘ mají zatím na starosti dva ob-chodníci, Ladislav Miškovský a Vlas-ta Nekovářová, a zároveň jej jistí tým tří dalších specialistů na německý trh,“ říká Michal Skalka, ředitel toho-to úseku. Velmi náročná a hektická byla i pří-pravná práce tradingu, jak v rekord-ně krátké době sedmi, osmi měsíců připravit a přizpůsobit naši infrastruk-turu pro obchodování na PXE. Pod vedením Michala Skalky pracoval pří-pravný tým v podstatě nepřetržitě – Petr Větrovec, Ladislav Miškovský, Vladislav Wohlrath, Luděk Horn, Ol-dřich Kožušník, Milan Kořínek, Mar-tina Suchánková, Jan Kurka, Eva No-havicová a další, zejména z útvarů financování, účetnictví a IT. Musel na-příklad nastavit transakční systémy tak, aby ukazovaly aktuální pozice v reálném čase nebo připravit průběž-nou komunikaci s burzovním termi-nálem. Či nově zvládnout řízení rizik a vypořádání, najít správnou metodi-ku, jak účtovat burzovní obchody… Podařilo se, první zatěžkávací kolo má trading úspěšně za sebou.

Market-maker je zároveň povinen neustále dodržovat tři následující podmínky: 1) Aby byla zajištěna likvidita trhu, musí nabízet určité minimální množství pro ná-kup i prodej, a to na každý produkt defi-novaný pro režim market-making; mini-mální kotace činí 5 MW2) Musí vždy souběžně nabízet cenu na nákup i prodej, přičemž nejvyšší ceno-vé rozpětí (tj. maximální rozdíl, spread) je ve výši 1 euro/MWh v případě produktů v základním pásmu a 1,75 eura/MWh pro špičku. Je tak v praxi nemyslitelné, aby se tvůrce trhu snažil „vyšroubovat“ nereál-

ně prodejní cenu nahoru (třeba 60 euro/MWh v základním pásmu), neboť ostat-ní účastníci by mu to okamžitě „vrátili“ tím, že by od nich musel nevýhodně vykupo-vat za vysokou cenu elektřinu (v tomto pří-padě za cenu 59 euro/MWh). Tvůrci trhu, kterých je typicky více, transakci přitom odmítnout nesmí.3) V případě, že klesne u jakéhokoli pro-duktu na prodej či nákup minimální kota-ce pod 5 MW, musí maximálně do sedmi minut tuto kotaci obnovit. Burza tak nikdy nemůže být vyprodaná.

19

Co dělá market­makerTvůrce trhu (market-maker) výrazně zkvalitňuje a zreálňuje cenotvorbu.

Michal Skalka

Stůl Ladislava Miškovského, který spolu s Vlastou Neko­vá řovou zajišťuje obchodo­vá ní na PXE, technickou vybaveností a množstvím monitorů připomíná kokpit pilota obřího boeingu

20 projekty text: Martin Pavlíček

Skupina ČEZ bude díky úsporám a kom-patibilitě systémů opět fungovat efektivněji.

V připravovaném řešení bude také umož-něn elektronický oběh dokumentů ve Sku-pině i mimo ni a elektronické schvalová-ní vybraných dokladů (např. objednávek, faktur a dalších). Řešení SAP ČEZ bude pomocí 70 automatických rozhraní ko-munikovat s osmi dalšími systémy, kte-ré podporují procesy v ČEZ, a. s. – např. s PassPort, ENDUR a jinými. Řešení SAP přinese novou funkčnost každému uživa-teli počítače v ČEZ, a. s., například samo-obslužné funkce pro zaměstnance, pro manažery, nákup podle katalogů, elektro-nické vzdělávání apod.

Projekt a klíčové milníky:n 31. 10. 2007 – dokončení testů aplikacen 1. 1. 2008 – produktivní start většiny procesů n 15. 3. 2008 – produktivní start reportin-gu v datovém skladun 1. 5. 2008 – produktivní start konsoli-dace

Oblast výrobyV oblasti výroby se předpokládá nasaze-ní systému SAP v procesech a modulech SAP Péče o majetek (moduly SAP – údrž-ba, nákup a logistika, řízení investic, repor-ting v datovém skladu BW) a Poskytování služeb engineeringu (moduly SAP – říze-ní investic, controlling, reporting v datovém skladu BW). Systémem pro řízení údržby v ČEZ, a. s., bude PassPort, který v součas-nosti obstarává veškerou IT podporu údrž-by. V systému SAP bude nastavena ekono-mická část nákladů a kompletní logistika. V SAP budou evidovány veškeré účetní transakce a zároveň materiálové pohyby a jejich zúčtování do SAP modulů pro říze-ní investic, controllingu a výkaznictví.Manažerům divize Výroba budou posky-továny reporty z oblastí bilance elektřiny a tepla, výroby elektřiny a tepla, disponibili-ty výrobních zařízení, výstupní hmoty, emi-se škodlivin, jaderné bezpečnosti, statis-tik ekonomiky a energetiky, provozu bloků ČEZ, kapitálových účastí a základní údaje o projektech.

Oblast centrálního nákupuV divizi Správa řeší SAP zejména podpo-ru vztahů s dodavateli pomocí SAP SRM – Supplier Relationship Management neboli managementu vztahů s dodavateli. Zjedno-dušuje tak nákupní proces pro ČEZ, a. s., a připravuje prostředí pro centralizaci ná-kupního procesu ve Skupině ČEZ. Sprá-va kmenových dat dodavatelů, materiálu včetně služeb a dodavatelských katalogů zajistí hodnocení dodavatelů, výběr a říze-ní dodavatele (neveřejné i veřejné zakáz-ky, elektronické aukce, správa kontraktů), objednávání a plnění kontraktu (požado-

vání a schvalování nákupních požadavků, potvrzování příjmů, apod.) a analytický re-porting. V systému SAP SRM bude řízeno i hodnocení dodavatelů, u kterých budou naši zaměstnanci formou vyplnění dotaz-níků hodnotit předem zvolené kategorie. Systém SAP BW bude použit rovněž pro vyhodnocení dotazníkových dat.

Oblast strategického nákupuSAP SRM pomůže s oblastí výběru doda-vatele (výběrová řízení, elektronické auk-ce) a v tvorbě a správě nákupních kon-traktů. Oproti stávajícímu stavu bude integrovaný nákup procesem více auto-matickým a bude probíhat elektronicky. Další významnou změnou je zavedení Do-davatelského portálu, který umožní pří-mé zapojení dodavatelů do procesů stra-tegického nákupu – v podávání nabídek, účasti v aukcích a spolupráci na přípra-vě smluv.

Oblast operativního nákupuVytváření nákupních objednávek nebo kontraktů bude řešeno výhradně přes Do-davatelský portál. Požadavek na nákup bude vznikat podle typu komodity, a to buď manuálně, automaticky nebo vstupem z externího systému PassPort, systém poté stanoví dodavatele kontraktu. Výběr pro-duktu do nákupního košíku je prováděn elektronicky žadatelem na základě výběru z katalogu a seznamu produktů.Proces tvorby objednávky či smlouvy je za-jištěn nákupčím přímo v SRM. Pro nákup služeb bude využit stejný přístup jako pro nákup materiálu – číselník služeb bude udržován jako součást číselníku kmeno-vých dat materiálu. Komunikace s dodava-telem probíhá primárně přes Dodavatelský portál systému SRM. Příjem se provádí pro dodávky iniciované mimo SRM a ža-datelem/příjemcem v SRM pro nákupní požadavky iniciované v SRM.(Další informace o projektu SAP naleznete na Intranetu. V aplikaci Diskusní fórum uví-táme i vaše dotazy, které se pokusíme co nejdříve zodpovědět.).

SAP pro ČEZ Projekt SAP pro ČEZ sníží náklady na správu a rozvoj informačních systé-mů, jejich podporu a údržbu a na uži-vatelské licence. Zároveň zvýší naši produktivitu práce pomocí optimaliza-ce některých procesů ČEZ, a. s., a pro-cesů korporátních služeb poskytova-ných centrálou společnostem Skupiny. Dále sníží dnešní administrativní nároč-nost získávání informací „uvnitř“ Sku-piny ČEZ. V rámci projektu je vytvářeno řešení pro podporu následujících procesů: n finanční účetnictví s paralelním účto-váním dle IFRS a CAS n správa majetku nemovitostí a slu-žebních cestn mzdy a personalistikan nákup a logistika n ekonomika údržby (s vazbou na sys-tém PassPort)n řízení investic a vztahů s dodavateli n odbyt (prodej) n financování n controllingn konsolidacen reporting (datový sklad) n strategické řízení a plánování

Projekt SAP ČEZ – co nás čeká?Projekt SAP ČEZ sjednotí informační podporu centrály a dceřiných společností. Stane se podpůrným manažerským nástrojem pro zlepšení komunikace v podobě SAP Enterprise Portal, který bude poskytovat aktuální informace, jako například KPi ukaza-tele, reporting, údaje o zaměstnancích, schvalování faktur, pracovních cest a vyúčtování platebních karet a nákupů.

21

„V první polovině letošního roku byly spo-lečně se zástupci akvizic v Bulharsku, Pol-sku a Rumunsku a ve spolupráci se ser-visními společnostmi ČEZData a ČEZnet vypracovány Lokální strategie ICT. Ty umožní standardizovat a unifikovat ICT a řídit na ně vydávané náklady v celé Sku-pině ČEZ. Tyto dokumenty vycházejí ze schválené Skupinové strategie a konkreti-zují ji podle potřeb jednotlivých zahranič-ních majetkových účastí,“ říká Lubomír Štěpán, ředitel úseku Strategie ICT.Na sklonku loňského roku byla defino-vána a schválena Strategie ICT Skupiny ČEZ. Na ni navazuje další důležitý doku-ment – Rámcová strategie ICT zahra-ničních majetkových účastí, jež definuje přístup Skupiny ČEZ k informačním a ko-munikačním technologiím v zahraničí. Součástí dokumentu je i rozdělení pravo-mocí a odpovědností jednotlivých zúčast-něných subjektů, a to následovně: n úsek Strategie ICT (centrála) odpovídá za řízení rozpočtu ICT, standardů, archi-tektury a metodik ICT, n servisní společnosti ČEZData a ČEZnet zajišťují provoz a rozvoj korporátních apli-kací,n lokální ICT zajišťuje provoz ICT v dané zemi.,,V průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku jsme zahájili intenzivní šestitýdenní pro-jekt, jehož cílem bylo rozpracovat obě strategie, tedy skupinovou a rámcovou, do podoby lokálních strategií jednotlivých zemí. Účelem těchto dokumentů je defi-novat krátkodobé a střednědobé cíle pro zefektivnění ICT jednotlivých zemí tak, aby byla respektována lokální specifika a po-žadavky lokálního businessu. Během pro-jektu s úsekem Strategie po celou dobu intenzivně spolupracovali manažeři všech klíčových procesů, pracovníci ICT jed-notlivých zemí, jakož i zástupci ČEZData a ČEZnet,“ říká Milan Vališ, manažer ICT majetkových účastí ČEZ.Všechny lokální strategie obsahují shod-nou společnou část a část individuální, specifickou pro každou zemi. Společná

část podrobně popisuje způsob řízení a fi-nanční cíle ICT ve Skupině ČEZ, upřesňu-je pravomoci a odpovědnosti jednotlivých subjektů a definuje způsob komunikace a implementace změn v jednotlivých ze-mích projektovým způsobem. Podstatnou součástí dokumentů je rozdě-lení aplikací na korporátní a lokální. Díky tomu je možné zajistit unifikovanou a stan-dardizovanou ICT podporu procesů Sku-piny ČEZ s nižšími náklady a s vyšší rych-lostí implementace. Závěrem společné části je definice vazeb ICT na ostatní kor-porátní procesy ČEZ, jako jsou např. Inte-grovaný nákup a Bezpečnost.Individuální lokální strategie ICT pro kaž-dou zemi popisují její celkovou vazbu na následující komponenty: business pro-cesy země, ICT procesy, ICT infrastruk-turu a klíčové aplikace, podporující kon-

krétní procesy v zemi. Tato část definuje hlavní cíle pro zvýšení efektivity fungová-ní ICT země v oblasti optimalizace ICT in-frastruktury, procesů a jejich podpoře. Tyto hlavní cíle jsou na závěr rozpracová-ny do konkrétních krátkodobých a střed-nědobých kroků, které povedou k úspěš-né realizaci.V současné době byly zahájeny imple-mentace schválených strategií ICT jed-notlivých zemí projektovým způsobem. Jsou řízeny prostřednictvím lokálních řídi-cích výborů ICT a realizovány ICT přísluš-né země. Zahájený projekt Transformace ICT Skupiny ČEZ upřesní další postup, ze-jména při nasazení změn ICT integrova-né části Skupiny ČEZ. Veškerá komunika-ce mezi lokálními ICT a ICT Skupiny ČEZ je řízena z pozice manažera ICT majetko-vých účastí ČEZ z úseku Strategie ICT.

Strategie ICT v zahraničíStrategie iCT Skupiny ČEZ vypracovala Lokální strategie iCT (informačních a telekomunikačních technolo-gií) pro Bulharsko, Polsko a Rumunsko. Týkají se jednotného řízení iCT Skupiny ČEZ, které je základem pro standardizaci a unifikaci iCT i v zahraničních majetkových účastech.

projekty text: Martin Pavlíčekfoto: Profimedia

22

Bulharské distribuční společnosti se sloučí do jednéPrvní říjen bude pro tři bulharské distribuční společnosti, které Skupina ČEZ získala v roce 2005, přelomovým datem. Namísto společností Sofia Oblast AD, Pleven AD a Stolichno AD vzniká jedna nová, sjednocená pod názvem CEZ Razpre-delenie Bulgaria (ČEZ Distribuce Bulharsko).

Cílem této strukturální změny je optimali-zace činností původních tří distribučních společností na území západního Bulhar-ska, zlepšení jejich řízení a dosažení vyšší efektivity. CEZ Razpredelenie Bulgaria tak čeká obsluha přibližně 1,9 milionu zákazní-ků na území 39 000 km2. Aby transforma-ce do jediné společnosti proběhla co mož-ná nejhladším způsobem, předcházelo jí letos v květnu vytvoření jednotné organi-zační struktury ve všech třech distribučních firmách. Veškeré činnosti byly centralizová-ny tak, aby se tím zajistily tytéž podmínky za stejné služby pro zákazníky v celém re-gionu západního Bulharska (mj. byl vytvo-řen jednotný informační klientský systém) a rovněž se sjednotila opatření pro údrž-bu a další rozvoj distribuční sítě. Díky tomu lze efektivněji a kvalitněji využít jak lidské, tak materiální zdroje a celkově zvýšit pro-duktivitu.

137 tisíc nových elektroměrůSouběžně se strukturálními změnami se re-alizují investice do modernizace distribuč-ní sítě. Jen za období leden až červen bylo na území západního Bulharska instalová-no 1300 kilometrů nových linek a zapoje-no na 137 tisíc nových elektroměrů, z toho jen v samotné Sofii jich bylo zhruba 70 ti-síc. Kromě toho byla v metropoli vybudo-vána nová klíčová rozvodna Pancherevo, jejíž provoz je plně automatický a dálkově řízený. Toto moderní zařízení začne praco-vat na konci září. Společným jmenovatelem těchto investic je snaha zlepšit kvalitu do-dávek elektřiny a co možná nejvíce omezit případné výpadky.

Změnám předcházela analýzaStrukturální změny a nadcházející vznik je-diné distribuční společnosti jsou spojeny i s citlivým problémem, úsporou pracov-ních míst. Počet zaměstnanců byl stano-ven po důkladné analýze organizace prá-ce v jednotlivých společnostech poté, co v nich byla nastavena procesně oriento-

vaná struktura a zavedeny nové standar-dy. Ty se týkají zejména stanovení pracovní náplně a počtu obsluhovaných zákazníků na jednoho pracovníka. Tím byl nastaven spravedlivý a rovný přístup k zaměstnan-cům ve všech třech společnostech. V nich v současné době pracuje celkem 3416 zaměstnanců, přičemž plánované sníže-ní počtu se týká 397 osob. Současně však bude vytvořeno 50 nových pracovních míst

v nové sjednocené distribuční společnos-ti a kromě toho dalších 84 v rámci ČEZ Bulgaria. Proto se uvolňovaným pracovní-kům nabízí možnost, aby se ucházeli o prá-ci na nově vytvářených místech. Neuspějí-li, bude jim v souladu s pravidly odsouhlase-nými odborovými organizacemi nabídnuta jak kompenzace, tak i spolupráce k naleze-ní nového zaměstnání mimo Skupinu ČEZ.Nina Mircheva

bez hranic

Ruku v ruce se strukturální-mi změnami jde moderniza-ce bulharské distribuční sítě

23

Další významná příležitost k zahraniční expanzi je v Rusku Po oznámení plánované investice v Gacku v Republice srbské jsme si další významnou příležitost k expan-zi vytvořili v Rusku. Moskevská vlá-da vydala na konci července usnese-ní o výběru Skupiny ČEZ pro výstavbu paroplynových bloků s instalovaným výkonem 3x200 MW. Bloky mají být vybudovány v severní části Moskvy a kromě elektřiny by elektrárna měla pro své okolí dodávat i teplo. Inves-tiční smlouva o realizaci projektu by měla být vyjednána během nadcháze-jících šesti měsíců. Dalšími zeměmi, ve kterých chceme rozšířit působnost Skupiny ČEZ, je Bulharsko a Rumun-sko, kde se aktuálně účastníme tendrů na strategického partnera v projektech Belene (Bulharsko), Borzeşti a Galaţi (Rumunsko).Šárka Samková

Pokračujeme v tendru v rumunském GalatiČEZ se na základě rozhodnutí rumun-ské společnosti SC Electrocentrale Galati SA kvalifikoval do tendru na vý-běr strategického partnera pro moder-nizaci stávající elektrárny a potenciální výstavbu nového zdroje v rumunském Galati. ČEZ tak může podat finální na-bídku, datum podání však nebylo do-sud stanoveno. Soutěž vypsala státní energetická společnost Termoelectri-ca, která v Rumunsku provozuje tepel-né elektrárny. Instalovaný výkon stá-vající elektrárny v lokalitě společnosti SC Electrocentrale Galati SA dosa-huje 535 MW (3x105 MW, 2x60 MW, 1x100 MW). SC Electrocentrale Gala-ti SA je 100% vlastněna společností Termo electrica. Eva Nováková

bez hranic

K 15. 3. 2007 se z původní distribuč-ní společnosti Electrica Oltenia vyčleni-ly CEZ Distributie jako operátor distri-bučního systému a vlastník distribuční sítě a CEZ Vânzare jako dodavatel elek-třiny na původním distribučním území Electrica Oltenia. Jde o obsluhu přibližně 1,36 milionu zákazníků na jihu a jihozá-padě Rumunska. Dalším krokem v proce-su unbundlingu bylo 16. 5. zaregistrování další nové společnosti CEZ Servicii, kte-rá poskytuje sdílené služby skupině firem ČEZ v Rumunsku, například zákaznic-ké služby, IT helpdesk, finance, účetnictví a personální služby. Práci projektového týmu SAP řídí Dana Mirea a Gabriela Bu-nea, v týmu je zastoupeno více než 130 dalších zaměstnanců z rozdílných úse-ků a společností. Implementace projek-tu je realizována za pomoci a metodické-ho vedení společnosti ČEZData, externí konzultační pomoc byla svěřena společ-nosti NESS.

Plný provoz od dubnaV dubnu 2008, kdy se završí proces im-plementace, využije výhod systému SAP více než 700 jeho koncových uživatelů. Významným mezníkem k naplnění tohoto cíle se stal 2. červenec 2007, kdy byl za-hájen první zatěžkávací provoz projektu, týkající se zejména podpory funkcionali-ty podpůrných procesů – například finan-čních modulů, evidence majetku atd. Dal-ším obdobně důležitým datem v procesu implementace SAP je 2. září, které je spo-jeno s provozním startem modulů umož-ňujících řízení obchodních činností. Har-monogram implementace SAP vyvrcholí v dubnu 2008, kdy společnosti Skupi-ny ČEZ v Rumunsku (CEZ România, CEZ Distribuţie, CEZ Vânzare, CEZ Servicii a CEZ Trade Romania) budou moci plně využít tento nástroj, který představuje vý-znamný krok kupředu jak pro zaměstnan-ce těchto společností, tak jejich zákazníky.Andreea Brăhăştianu

Další kroky v zavádění ERP SAP v RumunskuZavádění jednotného korporátního systému SAP se logicky týká i všech rumun-ských společností Skupiny ČEZ. Příprava implementace tohoto systému tu začala v září 2006. Systém SAP se zde stal jedním z klíčových pilířů povinného procesu unbundlingu a transformace společností.

V rámci poznávání nejlepších praxí a zkušeností se v prvních srpnových dnech uskutečnilo setkání představi-telů rumunské společnosti CEZ Distri-butie, S.A. se zástupci ‚domácí‘ ČEZ Distribuce, a. s. Hosté, kteří vytváře-jí novou koncepci společnosti CEZ Dis-tributie, se dozvěděli vše podstatné o činnostech a kompetencích jednot-livých úseků ČEZ Distribuce jako jed-né z procesních společností Skupiny ČEZ. Na dispečinku v Želenicích pro-běhlo i názorné předvedení činnosti za-městnanců z úseku Řízení sítí. Hosté z Rumunska navštívili také region Zá-pad, kde se seznámili s organizačním uspořádáním, řízením a funkcí odborů z úseků Obnova a Poskytování sítí. Jaroslav Holý

Na snímku zprava: Aleš Damm, garant od-borné oblasti Distribuce v Rumunsku, Mar-tin Němeček, místopředseda představen-stva a ředitel úseku Poskytování sítí ČEZ Distribuce, Jiří Koptík ze společnosti AT Kearney a Karel Kohout ze sekce Podpora řízení distribuce

ČEZ Distribuce předávala zkušenosti

24

Šlapu naplno a baví mě toDaniel Beneš

Předchází ho pověst tvrdého, ale férového obchodníka, který ctí systém a pořádek. Také je prý spolehlivý, drží slovo a dobře vychází s lidmi. A pracuje v průměru osmdesát hodin týdně. Proč? „Protože tahle doba je mimořádná,“ říká Daniel Beneš, místopředseda představenstva a výkonný ředitel ČEZ.

Daniel Beneš je od června druhým mu-žem Skupiny ČEZ. Kromě financí, fúzí, akvizic a komunikace zodpovídá za kaž-dodenní chod celé firmy a její nejvýznam-nější projekty včetně obnovy zdrojů a zvy-šování efektivity.

Jak hodnotíte první měsíce v nové funkci? Na hlubší hodnocení je brzy. Ale myslím, že jsem nezahálel. S ostatními členy vede-ní jsme si vyjasnili, jak bude firma po tom-to přerozdělení kompetencí mezi Marti-nem Romanem a mnou fungovat. Podařilo se nám také prakticky spustit iniciativu Zvy-šování efektivity, pro kterou teď používáme zkrácený název ‚program Efektivita‘. Takže toto období hodnotím pozitivně.

Překvapilo vás něco?Z hlediska mého pracovního nasazení se nezměnilo nic. Změna spočívá v men-ší míře detailu a v nutnosti většího delego-vání činností. Smyslem mé pozice není, abych přebíral kompetence divizních ředi-telů. Je to hodně o komunikaci a koordi-naci mezi divizemi a je tu i dost operativy. To mě ale nepřekvapilo. Spíše mě překva-pilo, jak lidé spekulovali o tom, co za vzni-kem funkce výkonného ředitele ve skuteč-nosti vězí, čeho je to předzvěst a že na to měli spoustu svých ‚zaručeně pravdivých‘ teorií… (smích)

Například, že to je důkaz brzkého od-chodu Martina Romana ze Skupiny ČEZ… Možná jsme to lidem dostatečně nevy-světlili. Ale ten důvod byl jediný: Martin Roman potřeboval uvolnit ruce, aby se mohl ještě více věnovat zahraniční expan-zi a celkové strategii a nemusel řešit běž-ný chod firmy.

Asi na to v Česku ještě nejsme zvyk-lí, podobné dělení funkcí tu není zase tak běžné…Takto tu funguje už řada společností. Mají silnou firemní jedničku, která se zabývá ex-terními vztahy a expanzí, a za ní stojí člověk, který intenzivně pracuje na vnitřním cho-du firmy. Martin Roman je velmi pracovitý člověk, orientovaný na výkon a dosahování

skvělých výsledků, má velký tah na branku a není snadné, aby mu ostatní stačili. Mým cílem je, abych s ním ten krok držel a ope-rativu přizpůsoboval jeho strategickým inici-ativám. To neznamená, že by byl Martin Ro-man nějaký chaotik. Kdyby zvolnil, stačil by na to sám. Pro nás je ale efektivnější běžet takto ve dvojici, nepřicházet o příležitosti, které v Evropě jsou a budou, a přitom firmu v ničem nezanedbávat ani směrem dovnitř.

Na co se teď soustředíte?Nepochybně na rozběh celého progra-mu Efektivita. Nejde jen o nové projekty, ale i o ty, které jsou připravovány již del-

Martin Roman potřeboval uvolnit ruce od řízení běžného chodu firmy

25 text: Petr Holubfoto: WWArozhovor

ší dobu nebo které jsou už dokonce v pl-ném běhu.

Co je ohledně zvyšování naší efektivi-ty nového? V červnu vznikla jako nový útvar Projekto-vá kancelář, která celý tento program při-pravuje a která má zajistit, aby se projekty neodchylovaly od zadání a byly jednot-ně reportovány. Vede ji Martina Matouško-vá, která je pro program Efektivita vlastně mým zástupcem.

Proč vlastně Projektová kancelář vznikla? Někdo musí řízení jednotlivých projek-tů hlídat. Jinak by se mohlo stát, že vů-bec nebudeme schopni vyhodnotit, zda ten který projekt dosáhl svého cíle. My ale musíme umět kdykoliv změřit efekt našeho počínání a vědět, kam jsme do-šli a jestli jsme přitom dosáhli zamýšlené-ho efektu.

Má program Efektivita souvislost s na-ším dlouhodobým obchodním plá-nem?Velmi významnou. Tady současně běží dvě dějové linie: první je linie dlouhodobé-ho plánu, tedy horizont nejbližších pěti let, a druhou linií je program Efektivita. Jed-na bez druhé nemohou vůbec fungovat.

Pokud bychom neurčili a nekvantifikovali cíle programu Efektivita a ty potom nedali do dlouhodobého plánu, postavili bychom tento plán na nevěrohodných číslech. Buď by byl příliš měkký, což nechceme připus-tit, nebo by to na druhou stranu bylo jen nějaké nereálné přání. Abychom měli vě-rohodný a velmi ambiciózní dlouhodobý plán, musíme vědět, jak ho dosáhneme. A to se nedá udělat bez programu Efekti-vita. A naopak – pokud by nám náš con-trolling nepomáhal efektivně měřit, ne-

jsme schopni efektivně realizovat program Efektivita. Tady musí existovat naprostá symbióza.

Dalším novým útvarem je sekce Ma-nagement kvality. Co je její náplní?Vznikla jako kontrolní útvar, který má od-halovat případná pochybení a trvat na je-jich nápravě dříve, než by mohlo k něče-mu dojít. Přitom stojí stranou od útvaru, který bezpečnost standardně zajišťu-je. Do čela nové sekce jsme postavili re-nomovaného odborníka Karla Böhma a útvar zařadili pod mé přímé řízení. Tato sekce ale nevznikala na zelené louce, pře-šel sem odbor Systém řízení a dokumen-tace a také útvar jakosti z divize Výroba. A byla zřízena pro celou Skupinu ČEZ, ne-jen pro jaderné elektrárny, i když ty jsou

26

Desatero Daniela Beneše

1. Drž se své vizePodmínkou efektivnosti je jasná osobní a firemní vize. Nemůžete optimalizovat chod firmy, když nevíte, kam směřuje.

2. Sežeň lidiSami neuděláte nic. Vaše síla je v tom, kolik lidí jde za vámi. Proto se osobně věnujte jejich výběru a pečujte o ně.

3. Deleguj operativuDelegujte co nejvíc operativní práce, abyste se mohli soustředit na strate-gii. Proto potřebujete samostatné lidi, i tak vás ale delegování nezbavuje od-povědnosti.

4. Jdi příklademNáročný ke kolegům můžete být, jen když jste náročný i sám k sobě. 5. Kopíruj úspěšné vzoryHledejte osvědčené recepty v oboru. Kde jinde se můžete poučit o optimál-ním počtu zaměstnanců či nákladech na určité činnosti?

6. S poradci opatrněPoradce používejte uvážlivě. Jsou ne-nahraditelní, chcete­li porovnat svůj podnik s ostatními v oboru. Ale ne-nechte je dělat práci za vaše zaměst-nance. Je to drahé a demoralizující.

7. Pracuj, jako bys byl na vlastnímKdyž utrácíte firemní peníze, rozhoduj-te se, jako by byly vaše vlastní. Péče řádného hospodáře není jen termín z trestního zákoníku.

8. Šetři, nemusíš mít to nejlepšíPři každém nákupu hledejte optimální poměr ceny a výkonu. Většinou nepo-třebujete to nejlepší.

9. Dodavatele tlač, ale neudusSnažte se budovat konkurenční a sta-bilní dodavatelské prostředí. Dodava-tel, kterého udusíte, je vám k ničemu.

10. Dodržuj slovoI když jednáte a vyjednáváte tvrdě, vždy se chovejte slušně a držte slovo.(Desatero D. Beneše vyšlo i v Hospodářských novinách dne 25. 7. 2007)

Program Efektivita pod vedením Daniela Bene-še směřuje k naplnění našeho ambiciózního cíle – stát se nejefektiv-nější společností regi-onu, a to ve všech na-šich činnostech

Zvyšování efektivity

Zahraniční expanze

Obnova výrobních

zdrojů

Firemní kultura – 7 principů

Vize: Stát se jedničkou

na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě

27

Daniel Beneš

Narozen19. 3. 1970 v Havířově

VzděláníStrojní fakulta Vysoké školy báň-ské – Technické univerzity v Os-travě (titul Ing.), Brno Business School Nottingham Trent Univer-sity (titul MBA).

KariéraV letech 1993–1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnos-ti BohemiaCoal, poté jako ředi-tel společnosti Hedviga Group. V letech 2000 až 2004 byl ředi-telem závodu Tchas, předního importéra a obchodníka s pali-vy v ČR. Od roku 2004 pracu-je v ČEZ, a. s., nejprve jako ředi-tel úseku Nákup. Od roku 2006 do června 2007 zastával po-zici ředitele divize Správa. Za-stupuje ČEZ, a. s., v orgánech ovládaných společností, pře-devším jako předseda dozorčí rady ve společnostech Severo-české doly, a.s., a Škoda Pra-ha Invest, s.r.o. Členem předsta-venstva ČEZ je od 15. 12. 2005, místopředsedou představenstva od 10. 5. 2006. Od 1. 6. 2007 je výkonným ředitelem společnosti.

KoníčkyPráce a sport

v tomto období prioritou. Mimochodem, toto řešení přivítali i odborníci ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Mezi naše hlavní současné projekty patří i ‚Transformace ICT‘ a ‚Štíhlá fir-ma‘. Proč byly zahájeny a čím se za-bývají?Projekt Transformace ICT jsme zařadili mezi stěžejní projekty programu Efektivita. Máme totiž pocit, že v oblasti ICT (infor-mačních a telekomunikačních techno-logií – pozn. redakce) dnes platíme pří-liš velké peníze za nepříliš kvalitní služby. A my bychom rádi vynakládali méně pe-něz za více kvality. Jaké bude ale přesné zadání, o tom ještě dnes diskutujeme.

A projekt ‚Štíhlá firma‘?Jeho cílem je prověřit, zda jsme efektivní v našem organizačním uspořádání. Podí-váme se na všechna pracoviště ve Skupi-ně, zda na nich máme pro dané činnosti správný počet zaměstnanců. Tím neří-kám, že všude snížíme počet lidí podle nějakého už předem určeného čísla, aniž

bychom objektivně posoudili konkrétní proces. V ojedinělých případech se může stát, že se větší počet zaměstnanců uká-že být efektivní a pak takový útvar třeba i posílíme.

Vedl jste i náš integrovaný nákup. Je Skupina ČEZ na trhu stále vnímána jako neomezený zdroj lukrativních za-kázek, který má na všechno dost pe-něz, a proto je možné ji takříkajíc snadno ‚oholit‘? Tak to už dávno ne. Teď naši dodavate-lé skuhrají, že je díky naší síle ždímáme do poslední kapky a že už jsou na samé existenční hraně. Ale obchodní jedná-ní často připomínají divadelní představe-ní a někteří byznysmeni jsou slušní herci… (smích)

Kde musíme podle vás přidat, kde máme největší rezervy?Myslím, že hlavně v našem vnitřním cho-du a jeho každodenní efektivitě. ČEZ má pořád velkou historickou setrvačnost. Léta se to dělá tak a tak, tak proč to mě-nit? A hledají se důvody, proč něco nejde. Každý by měl ale neustále přemýšlet, zda to, co dělá, nejde dělat jinak – efektivněji.

Jste vyhlášený workoholik, pracuje-te prý až 85 hodin týdně. To vás vaše práce opravdu tak baví?Vy se mě teď spíše ptáte, jestli je to prav-da, že? (smích) Ale vážně: za prvé mě prá-ce skutečně baví. Jinak by mě stěží ně-kdo donutil, abych jí věnoval tolik energie a času. Za druhé: tato pozice je pro mě velkou výzvou a byl by podle mě hřích se jí naplno nevěnovat. A za třetí – člověk prochází rozličnými životními etapami, bě-hem nichž věnuje práci různý čas. Já ne-mohu firmě ani sobě slíbit, že budu praco-vat osmdesát hodin týdně po celou svoji kariéru, protože takové nasazení má sa-mozřejmě dlouhodobě vliv na soukromí

a na zdraví. To bych také mohl mít za pár let před ČEZem vyvěšené parte. Ale tahle doba mi přijde tak mimořádná, že teď šla-pu naplno a baví mě to. Jak odpočíváte? O víkendu dospávám a relaxuji se svými nejbližšími. Snažím se i o návrat k aktivní-mu sportu, hlavně k tenisu.

Co byste rád vzkázal zaměstnancům?Že zvyšování efektivity není jen úkolem Projektové kanceláře, ale že by se mělo stát filozofií každého zaměstnance. Když někdo vymyslí, jak něco dělat lépe, neměl by si to nechat pro sebe. A pokud bude mít pocit, že ho jeho okolí neposlouchá, tak já a moji nejbližší spolupracovníci mu naslouchat rozhodně budeme.

Zvyšování efektivity by se mělo stát filozofií každého zaměstnance

Poradíme zákazníkům, jak uspořit energiiNebývá zvykem, aby cukrář odrazoval své zákazníky od sladkého a doporučo-val jim držet dietu. Zdálo by se, že podzimní kampaň Skupiny ČEZ „Posviťte si na úspory“, jejíž součástí je i roadshow pro veřejnost ve 28 českých městech, je podobně nelogická. Skupina ČEZ v ní totiž jako výrobce a distributor elektřiny bude radit svým zákazníkům, jak s ní mohou šetřit.

Proč by měl dominantní výrobce a pro-dejce elektřiny chtít, aby ji jeho zákazní-ci spotřebovávali méně? Důvodů je hned několik. Skupina ČEZ si jako jeden z nej-významnějších hráčů na evropském ener-getickém trhu uvědomuje nenahraditel-nost fosilních zdrojů energie, i to, že se blíží doba, kdy budou vyčerpány. ČEZ chce včas upozornit, stejně jako ostat-ní výrobci a producenti elektřiny z vyspě-lých států světa, na potřebu chovat se ekologicky a zdůrazňovat nutnost ener-getických úspor a efektivního využívá-ní omezených zdrojů. Podle odhadů lze předpokládat, že při současné spotřebě bude už v roce 2020 na evropském kon-tinentu elektřiny akutní nedostatek. Ce-lou Evropu totiž čeká v budoucích letech obnova zdrojů. Výstavba a rekonstrukce elektráren, které musí odpovídat přísným ekologickým limitům, však potrvá dlouhá léta. Přitom by za třináct let mělo být na-hrazeno 200 000 MW, instalovaných v do-sluhujících evropských zdrojích. Součas-ně však podle analýz vznikne poptávka po dalších 100 000 MW. Disproporci mezi

výrobou a předpokládaným růstem spo-třeby tak mohou ovlivnit i sami spotřebite-lé svým zodpovědným ekologickým cho-váním a snahou o úspory.

Jedeme k vám s kamionyS radami a nápady, jak uspořit elektři-nu, vyráží Skupina ČEZ za svými zákazní-ky v rámci podzimních roadshow do 28 měst po celé ČR. Na náměstích budou připraveny dva speciálně upravené kami-ony, v nichž bude návštěvníkům k dispo-zici poutavá multimediální expozice „Svět úsporné energie“ a také obchodní kan-celář. Venku před „kamionovou“ expozicí zase bude možné si zasoutěžit v disciplí-nách, jejichž společným jmenovatelem je energie. Přítomné čekají i ukázky statické elektřiny a blesků. Za účasti představitelů Skupiny ČEZ a zástupců místní samosprá-vy vždy proběhne i symbolická výměna žárovek za úsporné zářivky ve vybraném místním sociálním ústavu, dětském domo-vě, stacionáři či hospici.(více na www.posvittesinauspory.cz)

Posviťte si na úspory:

n 17.–18. 9. Hradec Králové, Baťkovo náměstí n 19. 9. Mladá Boleslav, náměstí Mírun 20.–21. 9. Liberec, Sokolské náměstín 24. 9. Česká Třebová, Staré náměstín 25.–26. 9. Pardubice, Pernštýnské náměstín 27. 9. Trutnov, Krakonošovo náměstín 3.–4. 10. Brno, Brněnské výstaviště – Strojí-renský veletrhn 8.–9. 10. Ústí nad Labem, Mírové náměstín 10. 10. Děčín, Masarykovo náměstín 11. 10. Česká Lípa, náměstí T.G. Masarykan 12. 10. Teplice, Čs. dobrovolníků (u stadionu) n 15. 10. Chomutov, náměstí 1. májen 16. 10. Cheb, náměstí Jiřího z Poděbradn 24.–25. 10. Brno, Brněnské výstaviště – Invexn 29.–30. 10. Praha 2, náměstí Mírun 31. 10. Kolín IV, Karlovo náměstín 1. 11. Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstín 5. 11. Valašské Meziříčí, Náměstí n 6. 11. Nový Jičín, Masarykovo náměstín 7.–8. 11. Olomouc, Horní náměstín 12. 11. Karviná, Masarykovo náměstín 13. 11. Opava, Dolní náměstín 14. 11. Bruntál, náměstí Mírun 15. 11. Šumperk, náměstí Republikyn 19.–20. 11. Frýdek Místek, náměstí Svobodyn 21.–22. 11. Ostrava, Jiráskovo náměstín 26. 11. Kladno, náměstí Sitnán 27.–28. 11. Plzeň, náměstí Republikyn 29. 11. Klatovy, náměstí Míru

28 trh text: Jaroslav Bílýfoto: archiv

Do Světa úsporné energie jsme srdečně zváni i my, za-městnanci Skupiny ČEZ. Čekají na nás speciální kamió ny i bohatý doprovod-ný program.

Produktové řady Kvartál a Měsíc rozšíří současné produktové řady Basic, Comfort a Exclusive, které jsou v nabídce od po-čátku tohoto roku. Od poloviny září bude společnost ČEZ Prodej své klienty v při-chystané kampani seznamovat s novou produktovou nabídkou a informovat je o výhodách, ale i úskalích, které s sebou přinese. Produktová řada Kvartál umožní klientovi reagovat na cenový vývoj na trhu s elektřinou 4x ročně, řada Měsíc dokon-ce 12x ročně. Cena produktů bude stano-vena ceníkem, vydaným vždy nejpozději 20. dne měsíce, předcházejícího přísluš-

nému oceňovanému období. Při uzavře-ní smlouvy na nové řady Kvartál nebo Měsíc bude nutné změnit smlouvu na jed-nu z nových produktových řad. Tyto pro-duktové řady zahrnují ocenění závislé na burze a úroveň obsluhy, odpovídají-cí produktové řadě Comfort. V ní je zahr-nuta komunikace s obsluhou Zákaznic-kých center a Zákaznické linky Skupiny ČEZ prostřednictvím internetu či písemné kores pondence zdarma. Zákazník bude moci uzavřít novou smlouvu s platností minimálně na 12 měsíců s automatickým prodloužením.

Přicházíme s novými produkty V souvislosti s červencovým startem Energetické burzy Praha přicházíme s nabíd-kou dvou nových produktových řad Kvartál a Měsíc pro domácnosti a malé podni-katele. Zákazníci díky nim budou moci od 1. 1. 2008 pružně reagovat na aktuální vývoj cen elektřiny.

Rozšířená produktová nabídka (od 1. 1. 2008)

29 text: Jaroslav Bílý

Nové účty pro platby za elektřinuPo integraci regionálních distribučních společností do Skupiny ČEZ bylo roz-hodnuto sjednotit bankovní účty pro placení elektřiny u odběratelů z řad domácností a malých podnikatelů, protože jejich počet byl příliš vysoký – celkem 21. Cílem tohoto kroku je snížení nákla-dů na poplatky za výpisy i vedení účtů a zvýšení rychlosti realizace plateb zá-kazníků, současně se záměrem sjed-notit v co největší míře peněžní ústav plátce s příjemcem. Na postupu spo-lupracovaly společnosti ČEZ Prodej, ČEZ Zákaznické služby a ČEZ, a.s. – odbor Centrální platební styk. Původní účty byly postupně zrušeny a nahradi-ly je tři nové, založené u nejčastěji vyu-žívaných peněžních ústavů:Česká spořitelna – 4444442/0800Komerční banka – 7770227/0100Československá obchodní banka – 844844844/0300Společnost ČEZ Zákaznické služby o změnách každého zákazníka infor-movala dopisem. Pro klienty KB, ČS, ČSOB, eBanky, Raiffeisenbank a GE Money Bank změna proběhla hro-madně – přečíslováním a nastavením všech potřebných parametrů bez nut-nosti osobní účasti. Zákazníci s účty u ostatních bank si měnili na základě dopisu svolení k inkasu a trvalé příka-zy individuálně.Překlopením z původních účtů prošlo cca 600 tisíc položek a od 28. června letošního roku je platby možné smě-rovat pouze na nové účty. Jejich čís-la jsou uvedena rovněž na fakturách za elektřinu a platebních kalendářích k platbám záloh. Markéta Gubernátová

trh

BASiC COMFORT EXCLUSiVE

ÚSPORA 120 KČ ROČNĚ

NASTAVENO STANDARDNĚ PRO VŠECHNY ZÁKAZNÍKY

Zvýšení ceny o 180 Kč ročně

Řešení vybraných poža-davků v Zákaznických centrech a na Zákaznic-ké lince je zpoplatně-no dle ceníku (např. po-radenské a informační služby)

V ceně je zahrnuta veš-kerá komunikace s ob-sluhou Zákaznických center, pracovníky Zá-kaznické linky ČEZ, pro-střednictvím internetu i písemné korespon-dence

NADSTANDARDNÍ SLUŽBY

Zdarma mohou zákaz-níci řešit veškeré poža-davky prostřednictvím elektronické komu-nikace (VOK, e­mail) a kores pondenčně

Součástí je rozšířené osobní poradenství např. ohledně vhodných tarifů, energ. úspor, při výběru vhodných spotře bičů do domác-nosti nebo způsobu za-teplení atd.

Současná produktová nabídka Skupiny ČEZ (od 1. 1. 2007)

KVARTÁL MĚSÍC

Cena se bude měnit 4x ročně, vždy na základě předpokládaných cen bur-zy pro příslušné období

Cena se bude měnit 12x ročně, vždy na základě předpokládaných cen burzy pro příslušné období

rozsah produktů a obsluhy odpoví-dá standardní nabídce Skupiny ČEZ – Comfort

rozsah produktů a obsluhy odpoví-dá standardní nabídce Skupiny ČEZ – Comfort

30 lidé

Karel Böhm v čele nové sekce Management kvality

Chvaletice vede Jaroslav Volšický Novým ředitelem Elektrárny Chvale-tice je od července Jaroslav Volšický (*1947). Ve funkci vystřídal Vladimíra Gulta, který nyní zastává funkci ředite-le sekce Řízení realizace údržby. Jaroslav Volšický pracuje v energe-tice již od roku 1966, kdy nastoupil do Elektrárny Tisová. V roce 1983 pře-sídlil do Energostroje Chvaletice jako ředitel opravárenské základny. V roce 1990 nastoupil do provozu Elektrár-ny Chvaletice, v letech 1995–1996 se jako vedoucí projektového týmu po-dílel na vybudování vyklápěcího zaří-zení uhelných souprav na zauhlová-ní. V roce 1999 z funkce výrobního náměstka přešel do Prahy na ČEZ do funkce ředitele sekce pro výro-bu. Jaroslav Volšický pochází z okre-su Děčín, ale žije ve Chvaleticích. Vysokoškolské vzdělání získal v Plz-ni na VŠSE, kde studoval na Fakultě elektrotechnické obor Výroba a rozvod elektrické energie. Je ženatý a má tři děti. Mezi jeho koníčky patří chalupa a rád si rekreačně zasportuje. Šárka Beránková

Tato sekce, organizačně zařazená pod vý-konným ředitelem ČEZ Danielem Bene-šem, se zaměří na kvalitu našich procesů s cílem zjistit rezervy a minimalizovat ne-dostatky v plnění legislativy a řízení kvali-ty. Efektivnější procesy a vyšší kvalita je-jich výstupů navíc znamená i hmatatelné ekonomické přínosy. „Nový útvar přispěje k větší bezpečnosti ve Skupině ČEZ včas-ným odhalením případných pochybení a zjednáním nápravy ještě předtím, než by mohlo k něčemu dojít,“ říká Daniel Beneš. Karel Böhm přichází do Skupiny ČEZ ze Státního úřadu pro jadernou bezpeč-nost, kde pracoval jako první náměstek

a náměstek předsedkyně pro jadernou bezpečnost. Byl zodpovědný za všech-ny aspekty výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zaří-zení. Podílel se na založení a vedení SÚJB, tvorbě jaderné legislativy (atomo-vý zákon se svými prováděcími předpi-sy) a práci v mezinárodních organizacích MAAE (Mezinárodní agentura pro jader-nou energii) a OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). Půso-bil i jako předseda Státní zkušební komi-se pro ověřování zvláštní odborné způ-sobilosti a poradce velvyslance při OSN. Po ukončení studia na ČVUT nastoupil Karel Böhm na JE Dukovany, kde praco-val i jako operátor reaktoru a vedoucí re-aktorového bloku. Odtud odešel na mi-nisterstvo průmyslu a obchodu. Od roku 1991 pracoval v Československé komi-si pro atomovou energii a od vzniku ČR působil na SÚJB. Ekonomické vzdělá-ní si doplnil na Barcelonské univerzitě v programu MBA. Největší životní školou bylo pro něho údajně licencování JE Te-melín, za které byl přímo odpovědný. Ka-rel Böhm (49) je ženatý, má dvě dospělé dcery. K jeho zájmům patří sportovní ry-bolov a lyžování.Monika Dobiášová

úkolem nové sekce Management kvality je zavést ve Skupině ČEZ integrova-ný systém řízení kvality, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, odpovídají-cí požadavkům mezinárodní praxe vedení moderní energetické firmy využívající jadernou energii.

Vztahy s investory řídí Barbara SeidlováNaše vztahy s investory vede Barbara Seidlová. Ve funkci nahradila Jana Bro-žíka, který se letos v únoru stal ředite-lem úseku Financování ČEZ, a. s. Bar-bara Seidlová (30) přišla do Skupiny ČEZ z pozice akciové analytičky společ-nosti ING, ve které pracovala od roku 2001, nejdříve v Praze a od května 2004 v Londýně, kde byla i součástí týmu pro telekomunikace. Vystudovala Fakultu financí a účetnictví VŠE v Praze. Zajímá se o fotografování, volný čas trá-ví především cestováním, in-line brusle-ním, snowboardingem a lyžováním. Eva Nováková

31

Zajímalo by mne, jestli je pláno-vána náhrada za blok 500 MW

na Elektrárně Mělník III. Slyšel jsem, že by měl být vytvořen nový 400MW paroplyn. Jiří Koudelka

Blok EME III Elektrárny Mělník je po generální opravě. Bude schopen

řádného provozu řádově deset let, případ-ně déle. Záleží na jeho budoucím technic-kém stavu a vývoji legislativy vztahující se na životní prostředí. S ukončením provozu se počítá přibližně v roce 2020. Za možné se považuje poté nahradit blok paroplyno-vým cyklem. Rozhodnutí by mělo být při-jato do roku 2015 a souvisí s možnostmi dalšího podnikání v lokalitě Mělník.Jiří Feist, ředitel úseku Rozvoj, divize Obchod, ČEZ, a. s.

Přečetl jsem si dodatek číslo 1 Kolektivní smlouvy ČEZ, a. s., a ni-

kde jsem nenašel možnost poskytování placeného volna dárcům krve. Zname-ná to, že už na něj nemáme nárok?Jiří Klívar, Elektrárna Dukovany

Poskytování placeného volna dár-cům krve neupravuje kolektivní

smlouva. Nejedná se totiž o osobní pře-kážku v práci, ale o takzvaný „jiný úkon v obecném zájmu“. Ten upravuje Zákoník práce v paragrafu 203 odstavec 2 písme-no d), který uvádí: „K činnosti dárce při od-běru krve a při aferezi (metoda umožňu-jící odběr různých krevních složek z krve dárce) přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výděl-ku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto sku-

tečnosti zasahují do pracovní doby v rám-ci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Po-kud na cestu k odběru, na samotný odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za pro-kázanou nezbytně nutnou další dobu, po-kud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s ná-hradou mzdy nebo platu ve výši průměr-ného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.“ Ivana Šturmová, vedoucí odboru Sociálních vztahů, divize Personalistika ČEZ, a. s.

Jsem členem občanského sdru-žení Centrum handicapovaných

lyžařů a zároveň instruktorem lyžová-ní pro vozíčkáře, monoski. Zajímalo by mě, jestli u naší firmy existuje mož-nost refundace mzdy, případně jak postupovat při žádosti a na koho se obrátit.Michal Bláha, ČEZ Distribuce

Skupina ČEZ si velmi váží dobročin-ných aktivit svých zaměstnanců. Tra-

dičně patří mezi nejštědřejší dárce v Čes-ké republice, pomáhá prostřednictvím darů Nadace ČEZ i formou vybraných sponzorských partnerství. Součástí její fi-lantropie je vedle finanční podpory nezis-kových organizací, komunit, obcí či sdru-žení i rozvoj firemního dobrovolnictví. Loni v létě byl odstartován dlouhodobý projekt „Čas pro dobrou věc“ na podporu dobro-volné angažovanosti zaměstnanců Sku-piny ČEZ. Uskutečnili jsme průzkum sou-kromých dobrovolnických aktivit, jehož výsledky přispěly k plánování dalších akti-

vit v této oblasti. Na příští rok se připravu-je jeden dobrovolnický den pro zaměst-nance Skupiny ČEZ. Ovšem čas věnovaný aktivitám ve prospěch neziskových sub-jektů, který přesáhne jednu pracovní smě-nu v kalendářním roce, bude zaměstna-nec poskytovat již v rámci svého volna. Další informace o dobrovolnických dnech a podmínkách účasti se s předstihem do-čtete na stránkách ČEZ NEWS a na Intra-netu Skupiny ČEZ v rubrice Pomáháme. Simona Kaňoková, odbor Strategická komunikace, ČEZ, a. s.

Na Intranetu v rubrice Volná mís-ta nejsou uvedeny žádné časové

údaje, kdy byla informace o konkrét-ním volném místě zveřejněna. Do-mnívám se, že pro přehlednost a ak-tuálnost této stránky by bylo vhodné uvedený údaj doplnit.Miloš Šebestián, Elektrárna Chvaletice

V odkazu Volná místa na Intranetu jsou uveřejněny údaje o všech ak-

tuálně vyhlášených výběrových řízeních. Rozhodující z časového hlediska je da-tum, do kterého mají potenciální uchazeči o volné místo zasílat své životopisy a mo-tivační dopisy včetně svého souhlasu se zpracováním osobních údajů. Tento ter-mín je u všech zveřejněných inzerátů uve-den v kolonce Nástup.Tomáš Votruba, divize Personalistika

oranžová spojení

Září mi vždycky připadá jako začátek. Dětem nastávají školní povin-nosti, prázdninové lenošení je pryč a přichází čas na první ohlédnutí: co všechno jsme letos už zvládli, co zatím ne, na co určitě nesmíme zapomenout a na co se ještě můžeme těšit… Přejme si proto krásný barevný podzim a šťastné vykročení do zbytku letošního roku. i ten-to měsíc přinášíme několik vašich „oranžových“ dotazů. Pokud vás něco zajímá a nevíte, kam se obrátit, neváhejte a pište do Oranžové schránky!

Oranžová spojení

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na Intranetu Skupiny ČEZ

text: Věra Marušiakováfoto: archiv

32 tým

Počátkem června byl slavnostním poklepem na základní kámen odstartován projekt komplexní obnovy elektrárny Tušimice. Do konce roku 2010 bude dvacítka lidí z projektového týmu pod vedením Stanislava Nestrašila dohlížet na to, aby se ve dvou etapách při zachování částečného provozu elektrárna de facto zbourala a postavila znovu – ve stanovené kvalitě, podle schváleného časového harmonogramu a v neposlední řadě také za plánované peníze.

„V průběhu komplexní obnovy dojde ke značné výměně komponentů, aby-chom mohli splnit předepsané emisní li-mity, provozní spolehlivost a požadovanou účinnost,“ osvětluje smysl celého projek-tu Miloš Celný z oddělení přípravy a rea-lizace projektu. „Jak množství škodlivých emisí, tak účinnost zařízení závisí na kvali-tě vstupů, v tomto případě především uhlí, která se bude postupně zhoršovat. Aby bylo možné ho v maximální možné míře využít bez zátěže životního prostředí, je nutné nainstalovat v elektrárně nové, kva-litnější technologie,“ dodává. Modernizace elektrárny probíhá za cho-du, a tak se pracuje vždy na dvou ze čtyř bloků elektrárny. Právě bezproblémové oddělení dvojic bloků si vyžádalo důklad-nou přípravu před vlastním startem ob-novy. „Provizoria, která musela být prove-dena na odstavené elektrárně, pak byla zrealizována v době celozávodní odstáv-ky, která trvala od 2. do 22. června,“ do-plňuje projektový koordinátor Aleš Had-rávek. Realizaci provizorií potřebných pro oddělení bloků předcházela příprav-ná fáze, během které se hledalo vhodné technické řešení a také uzavíraly smlouvy s jednotlivými dodavateli stavby.

Velká výzvaObnova Tušimic je po řadě let první takto rozsáhlou investiční akcí, takže pro větši-nu členů projektového týmu představuje zcela novou, dosud nepoznanou zkuše-nost. „Navíc je tu i jiný dodavatelský sys-tém,“ podotýká Aleš Hadrávek, který má zkušenost z výstavby Jaderné elektrárny Temelín, kde původně pracoval na stra-ně generálního dodavatele technologické

části. „Byli jsme zvyklí na stav, kdy si kaž-dý víceméně obhospodařuje svou část. Nyní se zvolil systém dodávek po ob-chodních balíčcích, takže se tu odpověd-nosti často prolínají,“ vysvětluje. Náročná obnova Tušimic je tak pro všechny členy projektového týmu velkou výzvou. A ně-kdy je třeba překonat i „těžké chvilky“. „Nelze předpokládat, že je nám tu po-řád do smíchu. Jsou chvíle, kdy si člověk říká, jestli to měl zapotřebí. Ale stejně tak tu zažíváme radost z toho, když se něco povede. Je to jako v životě – jednou jsme dole, jednou nahoře a síla našeho týmu je v tom, že každý jeho člen umí v těžké chvíli zatnout zuby a nevzdávat se,“ říká Miloš Celný.

Tým na dobu určitouČlenové projektového týmu pocháze-jí z různých koutů republiky i z různých „koutů“ Skupiny ČEZ. „S některými lid-mi jsme se však už dříve pracovně zna-li a věděli jsme o sobě,“ podotýká Aleš

text: Roman Peterkafoto: David Hanykýř

Ti, co obnoví Tušimice

3

158

13

7

6

14

33

Tušimice jsou srdeční záležitost Aleš Hadrávek,projektový koordinátor

Co vás osobně přimělo kývnout na nabídku stát se členem projek-tového týmu?Byla to samozřejmě velká výzva, hrá-ly tu však roli i určité „srdeční“ zále-žitosti. Elektrárnu Tušimice totiž v 70. letech stavěl můj otec. Nechci půso-bit nějak pateticky, ale je v tom trocha osudovosti – otec elektrárnu posta-vil a já ji teď po těch dlouhých letech pomáhám obnovit a věřím, že se nám to podaří tak dobře jako jemu. Navíc jsem se vrátil do rodného města – sku-tečně jsem se tady v Kadani narodil, protože naše rodina se stěhovala pod-le toho, kde se zrovna stavěla nějaká elektrárna.

Kde jste pracoval před tím, než jste přešel do Tušimic?V Temelíně, který jsem budoval v dre-su generálního dodavatele techno-logické části. Když se pak předával druhý blok, přešel jsem do ČEZ do od-dělení investic, protože jsem se chtěl i nadále věnovat podobným projek-tům. A jsem moc rád, že mám mož-nost účastnit se realizace tak velkého investičního celku, jakým je komplexní obnova ETU II.

Hadrávek. Členové týmu prošli poměr-ně hustým sítem výběru – nabídka stát se členem projektového týmu přišla vždy až po pečlivém „prověření“ vytipovaného kandidáta. „Než byl daný člověk vůbec osloven s tím, zda má zájem v týmu pů-sobit, zjišťovali jsme nejprve, co už doká-zal a zda se od něj dá očekávat nadstan-dardní výkon. Až poté dostal většinou ústy šéfa projektového týmu nabídku, která ho přivedla z jeho stávajícího praco-viště sem,“ popisuje Miloš Celný. Většina z těch, co kývli, viděla v obnově Tušimic velkou osobní výzvu. Ta je však jen na dobu určitou. „Až bude výstavba ukončena a projekt vyhodnocen, projek-tový tým skončí. Lidé, kteří v něm pracu-jí, dostanou nabídku působit buď v jiném projektovém týmu úseku Výstavba a ob-nova zdrojů, nebo jinde v rámci Skupiny ČEZ,“ předpokládá Miloš Celný. Jedno je jisté – ti, co tu bdí nad průběhem ob-novy tušimické elektrárny, se určitě ani po jejím ukončení neztratí.

5

18

16

4

17

1

2

Projektový tým komplexní obnova ETU ii

Andrea Kolářová asistentAleš Hadrávek projektový koordinátor

Jiří Sloup VS příprava a realizace spouštění

Jitka Burdová VO jakost, audit a řídicí dokumentace

Miloš Celný ZVPT, VO příprava a realizace projektu

Vladislava Vosátková VS příprava a realizace stavební

Věra Sůvová S pro stavební částJosef Kratochvíl S pro stavební část

Zdeněk Maxa VS příprava a realizace strojní I

Pavel Převor S pro strojovnyLibor Resa S pro strojovny

Jozef HaščákVS příprava a realizace strojní II

Karel Čermák S pro strojovnyJiří HoráčekS pro strojovny

Jiří Pištěk VS příprava a realizace elektro a SKŘ

Jan Jansa S pro elektroTomáš Konopásek S pro SKŘ Karel Pecák S pro SKŘ

7

4

5

6

16

13

10

9

8

1

2

3

Stanislav Nestrašil VPT komplexní obnova ETU II

12

11

15

14

18

19

17

VPT – vedoucí projektového týmu, VS – vedoucí skupiny, VO – vedoucí oddělení, ZVPT – zástup-ce vedoucího projektového týmu, S – specialista

3

34

Ve vzduchu zapomene Miluše Vaňková na běžné starosti

35 jedna z nás text: Jaroslav Bílýfoto: archiv

Miluše Vaňková

Oč je větším nováčkem ve Skupině ČEZ, v níž pracuje teprve od listopadu minulého roku, o to větším mazákem je ve vzduchu. Svému, na ženu spíše neobvyklému koníčku, parašutismu, se totiž věnuje už plných osmnáct let. Podle Miluše Vaňkové, asistentky ředitele sekce Zahraniční majetkové účasti, prý v životě nelze zažít intenzivnější pocit volnosti než při minutovém volném pádu.

Skákat na letiště do Kunovic chodí Milu-še Vaňková už téměř půlku svého živo-ta. Od doby, co si jako studentka v rodné Břeclavi přečetla ve výloze inzerát „přijďte mezi nás“, tu tráví všechen svůj volný čas. Samozřejmě, že na počátku musela pře-konat strach a obavy z neznámého, ale ty se postupně, tak jak přicházely zkuše-nosti, přeměnily v neopakovatelné zážitky a sportovní úspěchy v bezvadné partě pa-ragánů. „Samozřejmě že ‚zdravý‘ strach je při skákání nutný. Bez něj by člověk ztratil obezřetnost a ukázněnost a mohl by ohrozit nejen sebe, ale i ostatní. Kdo nemá žádný strach, má sebevražedné sklony a neměl by skákat,“ říká Miluše Vaňková. „Jsou ale dny, kdy sedím v leta-

dle a ač za sebou mám několik stovek se-skoků, ptám se sama sebe, co tady vlast-ně dělám. Když ale vyskočím, okamžitě je mi to jasné. Jo, pro tohle tady jsem! Ve vzduchu rázem zapomenu na staros-ti dole a soustředím se jen na seskok. Když letíte dvoustovkou k zemi a kolem uší vám sviští vítr, zažijete neopakovatel-nou euforii, která je nesdělitelná.“ Milu-še Vaňková se ve své sportovní kariéře specializovala na skupinovou akrobacii ve volném pádu pro čtyřčlennou formaci. V letech 1997 až 2000 se této disciplíně intenzivně věnovala v týmu Crazy a na mi-strovství ČR a SR se svými kolegy obsa-zovala přední místa.

Horké chvilkyZa těch mnoho let zažila Miluše ve vzdu-chu i horké chvilky. Narychlo si např. půj-čila od kamarádky její padák. Když vy-skočila z letadla, zjistila, že jí sjíždí ze zad. Rozepnul se jí prsní popruh. V ob-rovské rychlosti volného pádu bylo vy-loučené ho zapnout. „Dala jsem ruce kří-žem a chytla se popruhů na ramenou. Nemohla jsem ani kon trolovat výškoměr, kdy mám otevřít padák. Odhadla jsem to od oka a zatáhla za uvolňovač. Padák se otevřel, a já popruh zapnula. Když jsem přistála, nastoupila jsem okamžitě do le-tadla k dalšímu seskoku. Kdybych měla čas přemýšlet, co se mohlo stát, začala bych se bát.“

Co dál?A jaký má Miluše Vaňková parašutistic-ký sen? Dát zase dohromady tým čtyř lidí, kteří se chtějí věnovat skupinové akro-bacii. V intenzivním tréninku je však nut-né absolvovat 100 až 150 seskoků ročně, což je časová i finanční zátěž, kterou je ne každý ochoten podstoupit. V součas-né době Miluše úspěšně složila tandempi-lotní zkoušky a stala se tak první tandemo-vou pilotkou v ČR. Prý proto, aby úžasný pocit mohla dopřát i svým přátelům a ko-legům. Parašutismus by z koníčka za za-městnání ale nevyměnila. „Ráda bych si udržela pocit, že na letiště chci, ne, že tam musím.“

Zdravý strach je při skákání nutný. Bez něj bych ohrozila nejen sebe, ale i ostatní

Asistentka na padáku

06:00Pracovní den Radoslava Růžičky začíná brzy ráno. Uvaří si kávu a zapne počítač, aby zjistil, co všechno se během noci stalo a jaké poruchy případně čekají na vyřízení. „Už dlouho se nestalo, abych přišel a žád-ná porucha nebyla,“ říká.

09:30Do devíti vyřizuje administrativu a telefoná-ty, pak vyráží do terénu – buď zkontrolovat své podřízené nebo v případě potřeby sám přiložit ruku k dílu. Jako přibližovadlo mu slouží starší služební felicie. „Je to nezniči-telné vozidlo, se kterým se dostanu všude,“ usmívá se.

Radoslav Růžičkavedoucí provozu zásobování teplem EPO

Při pohledu zvenčí nevypadá potrubí parovodu nijak nebezpečně. Vedoucí provozu zásobování teplem Elektráren Poříčí Radoslav Růžička ale ví o páře, která potrubím proudí, své. „Pára je dáma a musí se s ní zacházet s respektem. Jinak vám ukáže svou sílu,“ říká. „Zvládne shodit i výměník – a taky, což je to nejhorší, zabít člověka. Naštěstí už jsme tu dlouho žádný úraz neměli,“ dodává a neopomine poklepat stůl ve své malé kanceláři, odkud řídí celý provoz zásobování teplem.

Šéf i fachmanElektrárna Poříčí zásobuje teplem celý Trut-nov i několik měst v okolí. „Máme tu zhru-ba šedesát kilometrů parovodního, čtyřicet horkovodního a dalších čtyřicet teplovod-ního potrubí,“ vypočítává pan Růžička. On a jeho dvanáct podřízených pečují o to, aby celý tento komplex fungoval, jak má, a konečným odběratelům tekla teplá voda a topilo topení. To zahrnuje jak opravy aktu-álních poruch, tak průběžné kontroly. Coby šéf celého provozu zásobování teplem má jen malou kancelář se stolem a počíta-čem, ze kterého na něj každé ráno „vybaf-nou“ poruchy na výměníkových stanicích, kterých má elektrárna 140. Převážnou část své pracovní doby ale stejně tráví v terénu. „Pokud chci mít jistotu, že jsou věci udě-lány, jak mají, musím nejen rozdat úkoly, ale taky je zkontrolovat,“ usmívá se. Kromě toho má na starosti i jednání s konečnými odběrateli. A když je zrovna nedostatek lidí, vezme nářadí a pustí se do díla sám.

Léta praxeDíky mnohaletým zkušenostem si Rado-slav Růžička dokáže poradit s ledajakým problémem. „Jsem tu od roku 1978, kdy jsem sem nastoupil do učení,“ vypráví. A protože mu šlo víc než dobře, rozhodl se pokračovat v denním studiu na strojní průmyslovce v Novém Městě. Během ško-ly chodil do elektrárny na brigádu, a když se jeho studium chýlilo ke konci, začali ho z personálního lanařit, jestli by se nechtěl vrátit. Kývnul a nejprve pracoval v provo-zu na směnách, v roce 1990 se pak uvol-nilo místo v provozu zásobování teplem a údržby. „Chtěl jsem změnu, tak jsem té příležitosti využil.“ V posledních letech pro-voz v ČEZ výrazně zeštíhlel, údržbu dostal na starosti externí dodavatel a Radoslav Růžička se stal šéfem nového provozu zá-sobování teplem.

9:50Nejprve jedeme obhlédnout parovod Krko-noše – konkrétně parní uzel v Trutnově „Na Váze“, jak se tu říká. Po krátké obhlídce víme, že tady je vše, jak má být.

10:15Dalším kontrolním stanovištěm je výmění-ková stanice VS 37 v horním Starém Měs-tě. Zvenčí nenápadný domek je plný mo-derních technologií. „Už nestačí jen kroutit ventily, pokud dojde k poruše, musíme mnohem víc přemýšlet, abychom našli pří-činu,“ říká Růžička.

12:00Poledne je čas na oběd a také malou „bo-jovou poradu“ s podřízenými. „Jsme s chla-py domluvení, že se tu vždycky kolem obě-da sejdeme, především abych měl jistotu, že jsou všichni v pořádku,“ říká Radoslav Růžička.

15:30Jeho podřízení mají ve dvě „padla“, Rado-slav Růžička se pak ještě nějakou dobu vě-nuje papírování, na které jindy není čas. Domů odchází většinou kolem třetí, půl čtvrté.

36 den s text: Roman Peterkafoto: Michael Kratochvíl

37

38 regiony

V Ostravě opět zněly barvy

Další ročník populárního hudebního festivalu Colours of Ostrava, který se konal v areálu výstaviště Černá louka a u Slezskoostravského hradu v polo-vině července, navštívilo dvacet tisíc lidí. Už to vypadá, jako kdyby byl ten-to festival dobré hudby vždy svátkem extrémního počasí. Letos sice prše-lo jen na začátku čtyřdenní přehlídky, ale pak byly dešťové kapky vystřídány úmorným horkem. Nezdálo se, že by to někomu vadilo. Na tomhle festivalu se totiž brblá málo. Pořád je co vidět a slyšet, pořád je co dělat, co obje-vovat a vychutnávat. A vždy si drama-turgie uchystá na konec krásný záži-tek: tentokrát to byla mladá švédská partička Mando Diao, koncentrát svě-ží kytarové energie, a zpěvačka, u níž se nemusíte stydět použít slova „cha-rismatická rocková ikona“, Marianne Faithfull. Na jednom billboardu stá-lo: „Nežijeme proto, abychom dýcha-li, ale proto, abychom druhým brali dech.“ Pro vystoupení paní Marian-ne to platilo bezezbytku. Skupina ČEZ byla také letos jedním z hlavních part-nerů této akce, která už si vyslouži-la i cenu Akademie populární hudby v kategorii Událost roku. Pavol Parikrupa

V Ostravě vystoupila i sku-pina Gipsy.cz s frontma-nem Radoslavem Bangou

Jako první tu byla vyznačena Energetic-ká cyklostezka, následovaly cyklostez-ky Templářská a Hornická. Všechny mají společné to, že začínají v Oslavanech a jejich generálním partnerem je Skupi-na ČEZ.

■ Pivovarská cyklostezka je nejnověj-ší ze všech cyklostezek – byla slavnost-ně otevřena v sobotu 25. srpna. Vede z oslavanského zámeckého pivovaru k Dalešickému pivovaru filmových Postři-žin. Trasa je vhodná pro crossová a hor-ská kola. ■ Hornická cyklostezka vede z kouzel-ného údolí Oslavy k Bílému potoku býva-lým Rosicko-oslavanským kamenouhel-ným revírem za hornickými památkami. Výškový rozdíl na trase dlouhé 25 km činí více než 250 m.

■ Templářská cyklostezka vede kolem zřícenin hradů na Oslavě a Jihlavě za pi-vem Templář. Je dlouhá 39 km. ■ Energetická cyklostezka vás na svých 48 km zavede z historie energe-tiky přes dvě přehrady na řece Jihlavě až do její současnosti. ■ Mlynářská cyklostezka začíná v obci Naloučany, pět kilometrů od Náměšti nad Oslavou. ■ Moravské vinařské cyklotrasy – kde jinde zakončit cyklistické putování, než ve vinném sklípku. I když to není právě v souladu s novým silničním zákonem, vi-nařské cyklotrasy jsou obzvlášť na pod-zim velmi oblíbené. V obci Višňové a mik-roregionu Moravia to dobře vědí, proto tu otevřeli jednu z mnoha tras. Vede údolím řeky Křepičky kolem přehrady Na Krétě. Kristýna Vohlídková, Petr Spilka

Cyklostezky v okolí Dukovan Již pět let podporujeme prostřednictvím projektu „S námi se neztratíte“ kvalitněj-ší značení a vybavení cykloturistických tras v malebném okolí Jaderné elektrárny Dukovany.

39 Folkové prázdniny: 200 tisíc dětem a handicapovanýmNávštěvníci festivalu Folkové prázdni-ny, který se konal od 21. do 28. čer-vence v Náměšti nad Oslavou, vyšla-pali na Oranžovém kole Nadace ČEZ 200 tisíc korun na dobročinné účely. Výslednou částku si mezi sebe rozdě-lily neziskové organizace Fond ohrože-ných dětí Klokánek Brno a občanské sdružení Dorado. Na Oranžovém kole si na festivalu „zajezdilo“ 750 lidí. Vy-šlapaná elektřina každého soutěžícího „cyklisty“ se převedla na finanční ob-nos, určený jako dar pro konkrétní regi-onální neziskovou organizaci. Klokánek Brno, zařízení pro děti vyžadující oka-mžitou pomoc, získalo 100 931 korun. Organizace se zabývá pomocí týraným, zaned bávaným, zneužívaným, opuště-ným nebo jinak sociálně ohroženým dětem. Nabízí alternativu ústavnímu způsobu výchovy, založenou na péči ro-dinného charakteru. V každém bytě se o tři až čtyři děti starají střídavě dvě tety. Jde o jediné zařízení svého druhu v Ji-homoravském kraji. Kapacita brněnské-ho Klokánku je 11 bytů pro 40–43 dětí od novorozeneckého věku až po dospí-vající mládež. Částku 99 069 korun zís-kalo občanské sdružení Dorado, které nabízí handicapovaným osobám léčeb-nou metodu – hipoterapii, která pomocí kontaktu s koňmi umožňuje rehabilitaci některých tělesných a mentálních funk-cí klienta. Jana Štefánková

Hrad plný zábavy a dobré vůleHrad Střekov u Ústí nad Labem hos-til za podpory Skupiny ČEZ mentálně handicapované děti a mládež na 3. roč-níku festivalu Cesta k nám. Sešlo se tu 12 ústavů sociální péče z Ústecké-ho kraje, které se prezentovaly v oblas-ti taneční, výtvarné, pěvecké a divadel-ní. Z řad handicapovaných vystoupilo 80 účinkujících. Připraven byl bohatý program – malování na trička i na tělo, výtvarné dílny, klaun Filo, skákací hrad a bohatá tombola. Všichni účastní-ci byli obdarováni hračkami a reklam-ními předměty. Nechyběla vystoupení Ondřeje Brzobohatého, Davida Spilky a Standy Dolínka. Martin Beneš

Naše filantropie inspirací diplomové práceSpolečenská odpovědnost firem, o jejíž etablování v českém podnikatelském pro-středí se nemalou měrou zasadila i Skupina ČEZ, začíná zajímat čím dál širší okruh lidí.

Jako téma diplomové práce, kterou letos v červnu pod názvem Podnikatelská eti-ka obhájila na výbornou, si ji vybrala i stu-dentka ekonomické fakulty Vysoké ško-ly báňské – Technické univerzity Ostrava Eva Bartošíková. Za vzor jí posloužila Sku-pina ČEZ a její Nadace ČEZ.A k jakým závěrům autorka dospěla? Nej-více ji překvapila kombinace tří problema-tických faktorů: malá ochota podpořených organizací děkovat veřejně dárci, nechuť médií informovat o společenské odpověd-nosti firem a nezájem veřejnosti o pozitiv-ní zprávy z této oblasti. Přesto mladá gene-race neláme nad konceptem společenské odpovědnosti firem hůl. Až si prý média uvědomí, že i ona nesou podíl na budování takové společnosti, kde jsou principy firem-

ní společenské odpovědnosti nad zákon-nou povinnost normou, začnou třeba kriti-zovat podniky, které žádnou filantropickou aktivitu nevyvíjí. Skupina ČEZ, jež bude le-tos počtvrté obhajovat v ČR titul Top Firem-ní filantrop v soutěži vyhlašované Fórem dárců, zatím bude i nadále přispívat k roz-voji společensky odpovědného chování fi-rem u nás tím, že jako jeden z největších podniků v zemi půjde ostatním příkladem. Eva Bartošíková je absolventkou Vyšší od-borné školy sociálně-právní v Ostravě, oboru Sociální práce (titul DiS). Absolvo-vala i Vysokou školu podnikání v Ostravě (titul Bc.). Nyní dokončuje studium na ka-tedře Managementu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Simona Kaňoková

pomáháme připravil Jaroslav Bílýfoto: ČTK

Proč zrovna Edison

Už jsme si říkali, že duchovním otcem žárovky byl nepochybně H. Davy. Po něm pak následovali další a nebylo jich málo. Je snad obecné mínění, že jejím vynálezcem byl T. A. Edison nespravedlivé? Rozhodně ne, neboť to byl on, kdo ji zkrášlil, „vychoval“ a poslal do světa. Na druhou stranu nemůžeme říci, že kdyby nebylo Edisona, neměli bychom dnes čím svítit. Vynález žárovky byl „na spadnutí“ a k praktickému využití by ji dovedl, asi o něco později, někdo jiný. Ale o jakém vynálezu nemůžeme říct totéž?

Už v roce 1836 prý v Belgii uvažovali o tom, že by se uhlíkové vlákno mohlo za-tavit do vzduchoprázdné skleněné baňky a užívat k bezpečnému svícení v dolech. V roce 1840 platinový drátek skutečně rozsvítil anglický fyzik Grove. Aby drátek neshořel, překlopil přes něj nádobku s vo-dou utěsněnými otvory. Téhož roku Mo-leyns umístil vlákno do nádobky, ze které vysál vzduch. S platinovým drátkem expe-rimentoval i Edison, ale po 13 měsících pokusů poznal, že tudy cesta nepovede.

PoložárovkyMnohem nadějněji se jevil uhlík. Ameri-čan Starr používal ve vzduchotěsné ná-době tyčinku z retortového uhlí, ale ta se mu lámala. Rus Konn se to pokusil vylep-šit tím, že použil hned pět tyčinek, kte-ré postupně samočinně zapínal. Zajímavý předstupeň žárovky představují tzv. polo-žárovky. Využívají uhlíkovou tyčinku svítí-cí volně ve vzduchu, takže ta ohořívá a je ji třeba posunovat buď závažím (Reynie-rova položárovka z roku 1878), nebo tře-ba vztlakem (Ducretetova položárovka z roku 1880) vznikajícím ponořením tyčin-ky do nádobky naplněné rtutí.

Uhlíková žárovkaUhlíkovou žárovku sestrojil dávno před Edisonem (okolo roku 1854) učitel Hein-rich Goebel (1818–1893). V žárovkách

používal zuhelněná bavlněná vlákna a do-sáhl, že svítily až 220 hodin. Používal je k reklamě na střeše svého domu. Prá-vě na jeho příkladu je vidět, jak důležité bylo všechno „to okolo“, co přinesl až Edi-son. Goebelovy žárovky nebyly o nic hor-ší než první Edisonovy a přece by dnes patrně o jejich tvůrci nikdo nic nevěděl, kdyby jeho žárovky nesloužily jako důkaz v patentovém sporu. Pokusy se vzducho-prázdnou žárovkou s uhlíkovým vláknem prováděli už před Edisonem také Sawyer a Man. Žárovka svítila, ale ne dlouho, vlák-no se rozpadlo. Ke stejným výsledkům do-spěl i Thomas Alva Edison (1847–1931), ale na rozdíl od svých předchůdců vytrval a zuhelňoval všechno, co mu přišlo pod ruku. Jeho spolupracovníci tvrdili, že kdy-by tehdy přišel do jeho laboratoře chro-mý, nechal by mu zuhelnit berle. Vyzkou-šel přes 6000 různých vláken, než docílil, aby jeho žárovka svítila hodiny a hodiny. Pak už nestálo nic v cestě tomu, aby se v květnu roku 1881 rozsvítilo 350 žárovek na parníku Columbia a vyslalo signál, že noc můžeme proměnit v den. Abychom potvrdili naši teorii, že když ne Edison, pak někdo jiný, uveďme, že ten „jiný“ by byl pravděpodobně anglický fyzik Joseph Wilson Swan (1828–1914). Jeho žárovka, na stejném principu jako Edisonova, neby-la špatná, chybělo jí ovšem to široké „zá-zemí“ elektrické sítě.

Edisonovy žárovky o různé svítivosti

Ducretetova položárovka

40 historie text: Pavel Augustailustrace: archiv autora

Křížovka

soutěž41

Rozluštění z dvojčísla červenec­srpen zní: „Vypínač jistě vymyslel lenoch, protože pilnému by nebylo zatěžko vylézt na stůl a vyšroubovat žárovku“. Ze správných odpovědí byli vylosováni: Dana Smejkalová (EDU), Josef Ganglitz (Skuteč), Milan Lysák (EHO), Jana Karásková (Klatovy) a Zdena Píchová (Liberec). Dnešní křížovka je opět inspirována Ottovým slovníkem naučným: „Jak mocný a obávaný soupeř povstal plynu světlem elektric-kým, ukázalo se dne 11. října 1878 všeobecnou… (viz tajenka) na londýnské burse, způsobenou předčasnými zprávami americký-mi o Edisonově užití světla elektrického.“ Vyluštění zašlete do konce září na ceznews@cez.cz nebo na adresu redakce.

ZKRATKAREGIONÁL.EKOLOG.CENTRA

3. DÍLTAJENKY

POMLÁZKY(NÁŘEČNĚ)

CHÁTRA

ÚROKOVÁSRÁŽKAZ HODN.SMĚNKY

KUŘIVO(EXPRES.)

DŘÍV. ŽEN.JMÉNO

CITOSL.CHLUBENÍ

NA ONOMÍSTO

(ZASTAR.)

JEZERONA NOVÉMZÉLANDU

ŠPALK. ÚL

DÁVNÝKOČOVNÍK

ALUMINIDZLATA (VZ.)

PĚNIVÉMOKY

NÁČRT

POVELKOČÍHO

STARŠÍSPOJKA

ČESKÝBUDITEL

KMENV ZAMBII

NÁŘEK

SETINAKILA

ANGLICKY„VEN“

SLOVEN-SKY „NAD“

SLOVEN-SKÁ POLNÍ

MÍRA

OHON

HOVOROVÝSOUHLAS

DRÁSAT

2. DÍLTAJENKY

NEJSTARŠÍGEOL. ÉRA

SPZJIHLAVY

JÍDELNÍPŘÍBOR

(HOVOR.)

HOVOROVÝSOUHLAS

CIZÍ ŽEN.JMÉNO

LEVNOST

SPORTOVNÍHRA S

KOULEMI

BÁJNÝANGLICKÝ

KRÁL

CIZÍ POL-NÍ MÍRA

VYNIKA-JÍCÍ VĚC

AMERICKÝNOREK

ZÁKLADTAOISMU

NEBESKÝPOKRM

SPODKYNÁDOB

SLOVEN-SKY „TÁTA“

STŘEDOVĚ-KÝ UNIVER-SITNÍ ŠAT

PŮSOBENÍ

ZASYČENÍ

ŽENSKÉJMÉNO

PODZIMNÍKVĚTINA

VŘENÍ

A SICE

DÁMY (ZEŠPANĚL.)

ROSTLINAZBĚHOVEC

SPZKLATOV

DOLEJI

ROZ-HOVORYTŘÍ OSOB

VOLÁN

CHEMICKÁZN. KALI-FORNIA

LITÍMVYTVOŘITI BRAV

SOUČÁSTÚSTŘEDNÍNERVOVÉSOUSTAVY

ČESKÁOBEC

HEDVÁBNÁTKANINA TEPRVE

ZASTA-VOVÁNÍ

MÍČE

1. DÍLTAJENKY STAROST STOLNÍ

HRA

ZKRATKAIDENTIF.

ČÍS. ORGA-NIZACE

ZÁPOR PŘESNĚ(OBECNĚ)

INDONÉSKÉSÍDLO SADA

CHEMICKÁZNAČKA

KRYPTONU

ZKRATKA ČESKÉ

POLITICKÉSTRANY

VELKÉTRÁPENÍ

POMŮCKA:APKO, EKAS, ESKOMPT,

IKA, KUVERT, OHAU,SKYT, ŠACHOV, TABARD

42

Miroslav Holan*1950, PelhřimovŘeditel sekce Bezpeč-nost divize Výroba pracu-je v energetice již třicet let. ČEZ považuje z hle-diska bezpečnosti za fir-mu specifickou, protože jeho výrobními prostřed-ky jsou technická zaříze-ní, zejména jaderná, u kte-rých může mít případná nehoda vážné důsledky. Jeho snahou proto je, aby bezpečnost ve Skupině byla v rámci firemní kul-tury chápána jako vysoká hodnota.

43

Za bezpečnost je odpovědný každýMiroslav Holan

1 Dá se bezpečnost definovat?Obecně jde o schopnost chránit

sebe a okolí před rizikem, nebo ho ome-zovat na úroveň, která je člověkem akcep-tovatelná.

2 Není tu rozpor s výkonností?Kupodivu se tím zabývali už antič-

tí filosofové. Podle Tacita je požadavek bezpečnosti v protikladu ke všem velkým a vznešeným iniciativám. Rizika bezespo-ru existují a my se sice můžeme vyhýbat realitě, ale nemůžeme ujít následkům, jak říká jiný myslitel. Měli bychom chtít, aby ČEZ byl příkladem toho, že ambiciózních výsledků se dá dosahovat bezpečně. Ur-čitě to jde.

3 Jak na tom tedy jsme?ČEZ vyhlásil politiku bezpečnosti,

jakosti a ochrany životního prostředí, má zavedeny systémy bezpečnostního mana-gementu, známe legislativu, máme bez-pečnostní indikátory a kritéria, kontrolní prověrky dozorných orgánů i mezinárod-ních organizací nedopadají špatně.

4 Takže můžeme být spoko­jeni?

To rozhodně ne, sebeuspokojení je cesta, jak rizika podcenit a vytvořit prostředí pro chybu. To vše je pouhý základ, který má dnes každá dobrá firma.

5 Co nám tedy chybí?Bezpečnost nenastane samovolně,

ani ji nenařídíte. Musí být nedílnou sou-částí vzdělání a řízení a stále je to málo. Jde tu o myšlení a postoje lidí – o kulturu bezpečnosti. Stále se přesvědčuji, že bez-pečnost není vnímána jako skutečná hod-nota, spíše jako nutné zlo, které je jen zá-ležitostí „bezpečáků“.

6 V čem by měly nastat změny?Měli bychom dosáhnout toho, aby

všichni věděli a věřili, že bezpečnost je věcí každého – i toho, kdo v elektrárně ni-kdy nebyl. Tady platí druhý princip firemní kultury – osobní odpovědnost, ale nejen za ambiciózní výsledky, i za bezpečnost, jakost a tak dále.

7 Jak může poškodit kulturu bezpečnosti pracovník, který

s rizikovými zařízeními nemá nic společného?Snadno. I on je spolutvůrcem myšle-ní ve firmě. Bude-li vyjadřovat své mínění o bezpečnosti s despektem nebo si nebu-de tohoto tématu všímat, utváří špatné vní-mání nebo nevnímání důležitého.

8 Jak dobrá je kultura bezpeč-nosti v ČEZ?

Kultura se těžko definuje. Umíme ji ale měřit. V roce 2005 dosáhla průměrné hodnoty 3,76 v pětistupňové škále. Ne-vypadá to špatně, ale zjistili jsme oblas-ti, kde padáme i k 1,5. A to si jako jaderná firma nemůžeme rozhodně dovolit.

9 Jak tedy dosáhnout zlepšení? Univerzální metody neexistují.

Na nedostatky reagujeme akčními plány, kontrolujeme plnění a hodnotíme. Potře-bujeme ale definovat nový standard tvořící referenční úroveň, který ukáže každému, kde by měl přispět.

10 Je nějaký takový vhodný standard k dispozici?

Ano, vezměme Osm principů a jejich 55 atributů od Institute of Nuclear Power Ope-rations vytvořených pro jaderná zařízení, které jsou ale aplikovatelné všude. Je to jed-noduchý a konkrétní dokument o kultuře bezpečnosti a možnostech jejího zlepšení.

11 Můžete uvést první princip?

„Za jadernou bezpečnost je osobně odpo-vědný každý.“ Tento princip říká, že nikdo ve firmě není vyjmut z povinnosti zajistit jí prioritu. Rozhodně to ale není argument k pozlacování klik nebo zdůvodňování, proč to či ono nejde.

12 A co další principy?Mluví o úloze managementu

a leaderů, atmosféře důvěry, unikátnosti jaderné technologie, potřebě neustálého ověřování, učící se organizaci a dalších. Žádná věda, jen se toho držet.

13 Kde se s osmi principy můžeme seznámit?

Jednoduše na internetu. To by bylo ale málo, musí být přetvořeny do formy stan-dardu a zahrnuty do vzdělávání a komuni-kace všeho druhu.

14 Kdy budete s přístupem k bezpečnosti spokojen?

Odpověď určitě znáte – asi nikdy!

15 Tak alespoň cílový stav? Okamžik, kdy o bezpečnos-

ti budou mluvit, vyžadovat ji a hlavně ko-nat bez vyzvání z vnitřní potřeby alespoň všichni ti, kteří skutečně provádí či řídí činnosti důležité z hlediska bezpečnosti. Nejde jen o pracovníky z výroby či distri-buce, stejně zásadní je mít i podporu ve-dení. Protože hlava je nejdůležitější.

15 otázek text: Jaroslav Bílýfoto: WWA

SKUPINA ČEZ ZA VÁMI VYJÍŽDÍ DO ČESKÝCH A MORAVSKÝCH MĚST S KAMPANÍ POSVIŤTE SI NA ÚSPORY, JEJÍMŽ CÍLEM JE PORADIT VÁM, JAK ŠETŘIT ENERGIÍ!

Skupina ČEZ klade velký důraz na efektivní využití dodávané energie a podporuje využívání obnovitelných zdrojů. Proto jsme se rozhodli procestovat Českou republiku s kampaní, na které svým zákazníkům nabídneme odborné poradenství v oblasti energetických úspor. Během atraktivního programu nabitého energií a zábavou od nás lidé získají užitečné rady, jak šetřit energií, a navíc mohou vyhrát úsporné zářivky PHILIPS.

více na www.posvittesinauspory.cz

Hradec Králové 17.–18. 9. > Mladá Boleslav 19. 9. > Liberec 20.–21. 9. > Česká Třebová 24. 9. > Pardubice 25.–26. 9. > Trutnov 27. 9. > Strojírenský Veletrh Brno 3.–4. 10. > Ústí nad Labem 8.–9. 10. > Děčín 10. 10. > Česká Lípa 11. 10. > Teplice 12. 10. > Chomutov 15. 10. >Cheb 16. 10. > Invex – Brno 24.–25. 10. > Praha 29.–30. 10. > Kolín 31. 10. > Havlíčkův Brod 1. 11. > Valašské Meziříčí 5. 11. > Nový Jičín 6. 11. > Olomouc 7.–8. 11. > Karviná 12. 11. > Opava 13. 11. > Bruntál 14. 11. > Šumperk 15. 11. > Frýdek--Místek 19.–20. 11. > Ostrava 21.–22. 11. > Kladno 26. 11. > Plzeň 27.–28. 11. > Klatovy 29. 11.

www.posvittesinauspory.cz

CEZ-RSI-CEZNews-210x270.indd 1 29.8.2007 15:34:22