SOUHRNNÁ ZPRÁVA O MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA V ČR

Jana Maussen a kolektiv

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA V ČR

Vytvoření Souhrnné zprávy indikátorového rámce pro měření kvality života v České republice je výstupem projektu Systém dlouhodobých priorit udržitelného rozvoje ve státní správě, reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0002185, realizovaného od 1. dubna 2016 do 31. března 2018 Úřadem vlády České republiky.

Úřad vlády České republiky, Odbor pro udržitelný rozvoj

Vedoucí koordinátorka: Ing. Jana Maussen, MPA

Metodologie: Mgr. Blanka Mouralová

Garanti jednotlivých oblastí:

Garantvoblasti1.Příjemabohatství:PhDr.JiříMalý,Ph.D.

Garantvoblasti2.Zaměstnanost:Ing.JaromírJanoš

Garant v oblasti 3. Bydlení: Mgr. Marek Hojsík

Garantvoblasti4.Zdraví:PhDr.ZdeněkKučera

Garantkavoblasti5.Slaďovánípracovníhoasoukroméhoživota(WLB):PhDr.MartaVohlídalová,Ph.D.

Garantvoblasti6.Vzdělávání:Mgr.IvoJupa

Garantvoblasti7.Mezilidskévztahy:Doc.PhDr.PavolFrič,Ph.D.

Garantvoblasti8.Občanskáangažovanostadobrévládnutí:Mgr.TomášTožička

Garantvoblasti9.Životníprostředí:Mgr.VojtěchKotecký

Garantvoblasti10.Bezpečnost:plk.Ing.JarmilValášek,Ph.D.,MBA

Garantvoblasti11.Osobnípohoda:Prof.PhDr.MarekBlatný,DrSc.

Redakce: Michaela Valentová

Grafika:Ing.OndřejHolub

Elektronická verze: www.cr2030.cz

Obsah

1. Úvod k závěrečné zprávě Indikátorového rámce pro měření kvality života v České republice

2. Manažerské shrnutí

3. Indikátory měření kvality života

3.1Indikátorykvalityživotavoblastipříjmuabohatství

3.2Indikátorykvalityživotavoblastizaměstnanosti

3.3Indikátorykvalityživotavoblastibydlení

3.4Indikátorykvalityživotavoblastizdraví

3.5Indikátorykvalityživotavoblastislaďovánípracovníhoasoukroméhoživota(WLB)

3.6Indikátorykvalityživotavoblastivzdělávání

3.7Indikátorykvalityživotavoblastimezilidskýchvztahů

3.8Indikátorykvalityživotavoblastiobčanskéangažovanostiadobréhovládnutí

3.9Indikátorykvalityživotavoblastiživotníhoprostředí

3.10Indikátorykvalityživotavoblastibezpečnosti

3.11Indikátorykvalityživotavoblastiosobnípohody(well-being)

4 Přílohy

4.1Příloha-Seznamexpertůparticipujícíchnaprojektukvalityživota

4.2Příloha-Souhrnindikátorůkvalityživota

http://www.cr2030.cz

publiceavedlekomplexníanalýzydostupnýchrelevantníchstatistickýchdatidatzesociologickýchprůzkumůbylyformuloványnávrhynasběrněkterýchklíčovýchdat,kteránejsouproČRdnesdostupná.VtomtosmyslujeuplatněnízávěrůvýstupuširšínežjenvkontextuStrategickéhorámceČR2030.

Hlavní cíle

Hlavnímcílemprojektujevysvětlitaobhájitkoncepcisledováníkvalityživotajakovodítkaprohodnocenístavuspolečnosti,apotaž-moijakojednohozvodítekpropolitickérozhodování.Jdeoto,přispětkposunudůrazuodměřenístavuspolečnostiměřítkemeko-nomicképrodukcekměřeníkvalityživotalidí.Mj.jdeonahrazeníměřenícelkovéprodukcenazákladěHDPměřenímpříjmuaspotřebyzperspektivydomácnostíaměřeníbohatstvízhlediskazdrojůproudržitelnýrozvoj.Doplňujísevýznamnámimoekonomická(netržní)hlediska(např.disponibilitavolnýmčasem).Prácepřinášímodifikovanýzpůsobprezentacestatistickýchinformací.Jezajištěnamez-inárodnísrovnatelnostvevybranémpočtumonitorovanýchukazatelů(indikátorů).

Struktura výstupů pro jednotlivé oblasti kvality života

Plnéverzezávěrečnýchzprávza11sledovanýchoblastíseskládajíztěchtočástí:

I. Koncepčníúvahaotom,jakrozumětkvalitěživotavezpracovávanéoblasti,představeníavysvětlenízvolenýchhlavníchdimenzí,kteréjsmeserozhodlivdanéoblastisledovat.

II. Rozpracováníhlavníchoblastísesledovanýmiindikátory(cca15prokaždouoblast)azpůsobemjejichtřídění.

III. Přehleddostupnýchstatistickýchdatrelevantníchzhlediskazvolenýchindikátorů.Případněnávrhynadoplněnístávajícíchdotaz-níků,kdepovažujemezareálnoumožnostjejichrozšíření.

IV. Návrhněkolikakonkrétníchskupinobyvatel,jejichžsituacevzhledemkesledovanéoblastibuderelevantnímzpůsobemvypoví-datodopadechstávajícípolitiky(modelovépřípady).Vysvětlenívýběruazpracovánízadáníproodbornoustudii.

V. Stručnézhodnoceníkvalityživotavdanéoblastivtomrozsahu,vekterémjelzenazákladědostupnýchinformacíudělat,kezvo-lenýmindikátorůmuvéstmezinárodnísrovnání.

VI. Návrhynažádoucíúpravypřisběruazpracovánístatistickýchdat.

Stručné verze zpráv zahrnují tyto vybrané body:

I. Koncepčníúvahaprodanouoblast

II. Přehledvybranýchindikátorůprodanouoblast

III. CharakteristickévýsledkyproČeskourepubliku

IV. Požadavkynasledovánínovýchindikátorů

Přizpracovánízávěrečnýchzprávbylazohledněnaprovázanostmeziněkterýmioblastmikvalityživota.Zvláštnímzpůsobemsetotýkáoblasti1.Příjemabohatstvíaoblasti11.Osobnípohoda.Obětytooblastijsoudůležitýmiaspekty,kteréovlivňujíkvalituživotavpod-statěvevšechdalšíchdefinovanýchoblastech.

Zvláště při konceptualizaci osobní pohody narážíme velmi významně také na kulturní aspekt rámující naše chápání kvality života.Máme tímnamyslipředevšímkulturnědanýzpůsobživota, formativní vzory, sdílené systémyhodnot, tradiceapřetrvávajícípřes-vědčení.Tyvelmivýrazněovlivňujípředevšímnašesubjektivnívnímáníkvalityživota,životníočekáváníahodnocenívlastnísituace.Ovlivňujívneposlednířaděnapříkladto,dojakémíryvyžadujemeiprostorprorozvíjenívlastníodpovědnostizakvalituživota,dojakémíryzohledňujemedlouhodobějšíhorizontnašehoživota,zdapojímámekvalituživotapřevážnězindividualistickéhohlediskanebopřirozenězohledňujemeužšíčiširšíspolečenství,vekterémžijeme.Dosavadnímvýzkumembyloprokázáno,žeúroveňosobnípohody

1. Úvod k závěrečné zprávě Indikátorového rámce pro měření kvality života v České republice

Geneze a kontext vzniku Indikátorového rámce pro měření kvality života

IndikátorovýrámecúzcesouvisíspřípravouStrategickéhorámceČeskárepublika2030(dálejen„ČR2030“).ČR2030jezastřešujícímstrategickýmdokumentem,kterýstanovujestrategickécílesměřujícíkudržitelnémuarovnoměrnémurozvojizemě.JehonaplněníbymělozvýšitkvalituživotavČeskérepublice.Právěkvalitaživotaobyvateljevdlouhodobémhorizontuzákladnímsmyslemveřejnýchpolitik.Rozvojzeměvnímávmnohemširšímkontextu,nežjehospodářskývýkonaekonomickýrůst.ZatímcostrategickýdokumentČR2030stanovujeprostřednictvím indikátorůměřitelnécíle, jež jsouzávaznéprostátnísprávu,konceptkvalityživotapředstavujemožnost,jakzjistit,přispívá-linaplňovánícílůveřejnýchpolitikskutečněkvětšíspokojenostiobyvatel.Zhodnoceníkvalityživotaseneo-bejdebezvyužitísubjektivníchindikátorů,tedyzpůsobůvnímánírůznýchlidíčiskupinobyvatel,kekterémubýváveřejnásprávačastonedůvěřivá.

ProtobudeindikátorovýrámecproměřeníkvalityživotavČeskérepublicevyužitpřimonitoringunaplánováníČR2030jako„zrcadlo“,resp.jakoměřítkoúspěšnostinaplňovánícílůstanovenýchveveřejnýchpolitikách.ZhodnoceníkvalityživotavČeskérepublicedoplnívyhodnocení192indikátorůpřiřazenýchk97specifickýmcílůmČR2030astanesesoučástíZprávyokvalitěživotaajejíudržitelnosti.Tasemáodroku2020vydávatvedvouletémintervalu.

AktivitavěnovanádatovémuzachyceníkvalityživotavČeskérepublicevycházelazdoporučeníOrganizaceprohospodářskouspoluprá-ciarozvoj(dálejen„OECD“)1,ježbylaadaptovánapropodmínkyČeskérepubliky.Taktokonceptualizovanoukvalituživotanavrhujememěřitv11oblastech:

1)příjemabohatství;2)zaměstnanost;3)bydlení;4)zdraví;5)slaďovánípracovníhoasoukroméhoživota;6)vzdělávání;7)mezilidskévztahy;8)občanskáangažovanostadobrévládnutí;9)životníprostředí;10)bezpečnost;11)osobnípohoda.

NavazujemetímnapřístupdoporučovanýOECD2,kterýlzecharakterizovatnásledujícímiaspekty:•Klástlidi(jednotlivceadomácnosti)docentrahodnocení,zaměřitsenaživotnípodmínkyazkušenostiskvalitouživota.•Preferovatvýsledkytýkajícísedobrýchživotníchpodmínek–aspektyživota,kteréjsoupřímoavnitřnědůležitéprolidi–spíšenežvstupy,investovanékdosaženítěchtovýsledků.•Zahrnoutvýsledky,kteréjsouobjektivní(tj.pozorovatelnétřetístranou),aletakésubjektivní(tj.kdepouzedotyčnáosobamůžeosvýchvnitřníchpocitechapostojíchreferovat),uznává,žeobjektivnídůkazoživotníchpodmínkáchlidímůžebýtužitečnědo-plněninformacemiotom,jaklidézažívajísvůjživot.•Uvažujeorozloženívýsledkůdobrýchživotníchpodmíneknapříčobyvatelstvemjakoodůležitémprvku,kterýsemápromítnoutvměření,včetnědisparitspojenýchsvěkem,pohlavím,vzdělánímapříjmy.

NarozdílodStrategickéhorámceČR2030,kterýstanovujekonkrétnístrategickécílepolitikyakměřeníjejichnaplňovánístanovíind-ikátorytéměřvýhradnězdat,kteréjednotlivéorgánystatistickéslužbydneszpracovávají,bylozadáníproaktivituvěnovanouměřeníkvalityživotaširší.VjejímrámcibylazpracovánaobecnámetodikaumožňujícísledováníahodnoceníoblastíkvalityživotavČeskére-

1 TheOECDFrameworkforMeasuringWell-BeingandProgress,dostupnézde:http://www.oecd.org/statistics/measuring-well-being-and-progress.htm.

2 How’sLife?2015MEASURINGWELL-BEING,OECD2015.

http://www.oecd.org/statistics/measuring-well-being-and-progress.htm

významněsouvisíisosobnostnímicharakteristikami,zejménastemperamentovými,biologickypodmíněnýmirysyosobnosti.Úroveňosobnípohodymůžebýtněkdyvevětšímířepodmíněnaosobnostnímirysy,nežobjektivnímiživotnímiokolnostmi.Jeprotovhodnékontrolovativlivosobnostníchrysůnaosobnípohodu.

Informace o řešitelích projektu

Naprojektupracovalocelkem97expertůpřevážnězestátníchúřadůaakademickýchpracovišť3.

Užití výsledků projektu a cílové skupiny

Podle implementačníhoplánuStrategieČR2030mábýt jednouzadva rokyvláděpředkládánaZprávahodnotící naplňovánínejenstrategických cílů, ale i vývoj indikátorůpro 11 tematickýchoblastíměření kvality života. Takby výsledkyprojektu adalší prácenaměřeníkvalityživotapodlezpracovanékoncepcebylyvyužitelnépropotřebyinformovanéhopolitickéhorozhodování,prostrategicképlánování,iprotvorbupolitikavyhodnocováníjejichdopadů.

Nadrámectohotoplánupovažujemezarelevantnícílovéskupinyodbornouobec,média,neziskovéorganizaceadalšípolitickéčinitelezaměřenénaanalýzuakritikupolitik,příp.nazpracováníalternativníchnávrhůpolitickéhorozvojespolečnostivČeskérepublice.

Možné navazující projekty

1.Projekt, v rámcikteréhobudevbezprostřednínávaznostinaprojektKvalita životazadánozpracovánímodelovýchpřípadůpodledoporučenízezávěrečnýchzprávprojednotlivéoblasti.Šlobyodůležitýdoplněkmapujícíkvalituživotaúzcevymezenýchspecifickýchskupin(např.situacemateksamoživitelekzhlediskakombinacepráce,soukroméhoživotaarodičovství),kterounel-zekomplexněpostihnoutnazákladědostupnýchplošnýchstatistickýchdat.

2.Novýkomplexníprojekt,kterýbysijakovýchodiskovzalceléskupinyobyvatel,kterésezhlediskavětšinyoblastísledovanýchzhlediskakvalityživotajevíjakovýrazněznevýhodněné,aanalyzovalprovázanostnegativníchvlivůnakvalituživotaprůřezemvšemi11tematickýmioblastmi.

3.Projektkregionálnídimenzikvalityživota.Rozdílymezirůznýmiskupinamiobyvatelzhlediskakvalityjejichživotajsouvýznamnýmzpůsobemovlivněnyregionálně.Jinakvnímajíkvalitusvéhoživotazástupcidanéspolečenskévrstvyvkrajskémměstě,jinaknavenkově.Regionálnídimenzekvalityživotajeprotodůležitýmaspektem,bezněhožnebudemožnékomplexnězhodnotitkvalituživotaobyvatelČeskérepubliky.

4.ZřízeníportálukpropagaciadalšímurozpracováníkoncepceKvalityživotavČeskérepublice.

3 Seznamexpertůvizpříloha4.1.

2. Manažerské shrnutí

1. Příjem a bohatství

Kměřeníkvalityživotavoblastipříjmuabohatstvíbylovybráno14indikátorů,kteréposkytujídlouhodobéčasovéřadykaždoročnězveřejňovanýchmezinárodněsrovnatelnýchúdajů.VšechnyindikátoryjsoudostupnévdatabáziEurostatu.Vmezinárodnímsrovnáníje pro Českou republiku charakteristická výrazně nižší úroveň příjmů v porovnání s ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi a také nižší úroveň příjmů v porovnání s řadou zemí, které mají podobnou, nebo dokonce nižší ekonomickou úroveň než ČR.TytoproČeskourepublikunepříznivévýsledkyposkytujívšechnyvybranéindikátoryměřícívýšipříjmůobyvatel.Nadruhéstranědosahuje Česká repub-lika relativně dobrých výsledků v indikátorech příjmového rozdělení, respektive příjmové nerovnosti. Zjednodušeně lze tedy říci, že v porovnání se zeměmi EU jsou si obyvatelé České republiky rovni ve svých příjmech, které jsou však v mezinárodním srovnání nízké, tedy jsou si rovni ve své chudobě.TozhlediskapříjmuabohatstvínepředstavujedobrévysvědčeníprokvalituživotavČeskérepublice.

2. Zaměstnanost

Kvalitní pracovní život je stále častěji spojován s konceptem důstojné práce. Důstojná práce v sobě zahrnuje několik vzájemněprovázanýchrovin–rovnýpřístupnatrhpráce,dostatekserióznípráce,spravedlivouodměnuadobrouperspektivupráce.Celkem15indikátorůpopisujícíchjednotlivéaspektypracovníhoživotalzerozdělitnaukazatelepoužívanénamezinárodníúrovni(např.míranezaměstnanosti) anaukazatelenárodně specifické (např.podílosob sprekérnímiúvazky).Při výběruukazatelůbyl kladenvelkýdůrazinavyváženíobjektivníasubjektivníroviny.Subjektivníukazateletotižmohouokvalitěpracovníhoživotavypovídatvkonečnémdůsledkumnohemvícenežukazateleobjektivní.Vysoká zaměstnanost automaticky neznamená kvalitní pracovní život, o čemž svědčí i výsledky průzkumů v této oblasti. Česká republika se z hlediska spokojenosti s prací řadí k evropskému průměru, i když je podle objektivních ukazatelů český trh práce v dobré kondici. Výsledky tak signalizují, že subjektivní vnímání kvality pracovního života nelze nadále opomíjet.

3. Bydlení

Bydleníjezhlediskasociálníhopilířeudržitelnéhorozvojezákladníživotnípotřebouanutnýmpředpoklademprokvalitníživotazapo-jeníjedincedospolečnosti.Zprávanavrhujesledovatvývojkvalityživotavoblastibydleníprostřednictvím15indikátorů,znichžvětši-navycházízvýběrovéhozjišťováníČSÚvrámciceloevropskéhošetřeníEUSILC.UmožňujesetakporovnávatsituaceavývojvrámciEU.Výdajenapořízení,provozaúdržbubydleníjsouprovětšinuobyvatelnejvětšímpravidelným(celoživotním)výdajem.Vzhledemkvýznamnépreferencizajištěnívlastníhobydlenínákupemnemovitostidovlastnictvív ČR rychle narůstá objem úvěrů na bydlení. Vysoký objem nově poskytovaných úvěrů je navíc v posledních letech podporován nízkým úročením, které je obecně považováno za dlouhodobě neudržitelné. Vysoký objem úvěrů na bydlení společně s předpokladem budoucího růstu průměrných úroků z tohoto typu úvěrů vytváří významné systémové riziko.

4. Zdraví

Těsnývztahzdravíakvalityživotajedánsamotnoudefinicízdravíjako„stavuplnétělesné,duševníasociálnípohodyanikolijenjakonepřítomnostnemocičivady“.VprogramuSvětovézdravotnickéorganizace(WHO)„Zdraví21“sehovoříoposilovánízdravíjakoosnižováníúmrtnosti,nemocnostiapostiženívdůsledkuzjistitelnýchnemocíaporuchanárůstupociťovanéúrovnězdraví.Nazákladěanalýzjenavrhovánosledování17indikátorůvoblastizdraví.V průběhu několika posledních dekád došlo v ČR k prodloužení střední délky života, nicméně délka života ve zdraví se prodlužuje jen minimálně, a to spíše u žen než u mužů.SrovnánísnejlepšímizeměmiEU,předevšímseskandinávskými,nevyzníváproČeskourepublikupříznivě.V konzumované zdravotní péči v první linii patří České re-publice dlouhodobě jedno z prvních míst mezi zeměmi EU i v širším mezinárodním srovnání. V prevalenci nadváhy se Česká republika řadí na špici zemí EU.

5. Slaďování pracovního a soukromého života (WLB)

Proúčelsledováníkvalityživotavoblastislaďovánípracovníhoasoukroméhoživotabylanavrženasada15indikátorůzahrnující:i)uka-zatelečasu,kterýlidétrávíplacenouineplacenouprací,ivolnéhočasu;ii)subjektivníhodnocenípodmínekaspokojenostismožnos-tmislaďovánísoukroméhoapracovníhoživota;iii)organizačníainstitucionálnípodmínkyslaďovánísoukroméhoapracovníhoživota

vytvářenézaměstnavatelianástrojisociálníhostátu;iv)dimenzidopadůpolitikslaďovánísoukroméhoapracovníhoživotanamužeaženy.Mezi největší úskalí pro kvalitu života v této oblasti patří vysoký počet odpracovaných hodin týdně v hlavním zaměstnání, malá dostupnost služeb péče o děti, rostoucí nedostupnost zařízení péče o staré a nemohoucí a také nepříliš velké rozšíření flexibilních pracovních režimů, které by lidem umožňovaly upravit svůj pracovní režim podle svých potřeb. Tento nepříznivý stav pak dopadá ze-jména na ženy, u nichž má péče o malé děti zásadní negativní dopady na zaměstnanost.

6. Vzdělávání

Úroveňdosaženéhovzděláníaúroveňzískanýchkompetencívýrazněovlivňujířaduoblastí:uplatněnínatrhupráce,příjem,sociálnívazby,účastnaživotěobčanskéspolečnosti,zdravíapod.Protonavrhujemesledování10indikátorůvoblastivzdělávání.Důležitéjsouinformaceokompetencíchškolnímládežeidospělýchaoschopnostiučitse.Účast na vzdělávání souhrnně popisuje podíl dospělé populace s dosaženým alespoň středoškolským vzděláním (v ČR je jeden z nejvyšších v EU)apodíldospělých,kteříseúčastnídalšíhovzdělávání.Podílmladých,kteříseaninevzdělávajíaaninejsouzaměstnáni,jevČRjedenznejnižšíchvEU.Zdroje popisuje výše výdajů na vzdělávání jako podíl na HDP (v ČR jeden z nejnižších mezi zeměmi OECD) apodílučitelů,kteříseúčastnídalšíhovzdělávání.Sub-jektivní pohled zachycuje podíl školáků, kteří mají rádi školu (v ČR je takových významně méně než v ostatních zemích EU),apodíldospělýchspokojenýchsesvýmživotem.KroměvýšeuvedenýchvýjimekseČeskárepublikavevětšiněukazatelůnacházízhrubanaprůměrusledovanýchzemí(EU,OECD).

7. Mezilidské vztahy

Mezilidskévztahyajejichkvalitavýznamněovlivňujíživotyvšechobčanů.Vtétooblastisečastohledajíodpovědinaotázky:Jakvyjádřitkvalitumezilidskýchvztahů?Jakvypadajízdravémezilidskévztahy?Jakzlepšovataudržovatdobrémezilidskévztahy?Oblast mezi-lidských vztahůjenahlíženazesociálněpsychologickéhoisociologickéhohlediska.Soustřeďuje pozornost jak do mikrosvěta vztahů lidí v menších skupinách a komunitách (na sítě přátel, sousedů, kolegů, spolužáků, známých...), tak do světa různých sociálních kate-gorií lidí, kteří sdílejí podobný osud, ale vzájemně se osobně neznají, tj. na hromadné víceméně anonymní vztahy mezi spoluobčany. Odkrývásedmhlavníchdimenzímezilidskýchvztahůnaobouúrovních:důvěra,solidarita,sociálnídistance,sociálnínapětí,tolerance,sociálníoporavokolíasdíleníhodnot.Všech12vybranýchindikátorůvtétooblastipocházízopakovanýchreprezentativníchvýzkumůčesképopulaceaumožňujepodrobnousegmentacidatpodlestandardníchsocio-demografickýchznaků.

8. Občanská angažovanost a dobré vládnutí

Občanská angažovanost a dobré vládnutí jsoupodleBostonConsultancyGrouphnedposnižovánínerovnostipříjmůnejdůležitějšímifaktorykvalityživota.Hrají významnou roli při zajišťování celospolečenské inkluze, jejíž vyšší úroveň umožňuje lépe využít bohatství země ve prospěch vyšší kvality života všech obyvatel.Rozvinutáobčanskáspolečnostzvyšujeodolnostprotiextrémnímvýkyvůmveveřejnéoblastiajeefektivnípřiřešeníkrizí.Důležitéjetakérovnézapojenížendovšechsféraúrovníživota,abyjejichpotenciálnebylztracenapřispívaladekvátněkrozvojispolečnosti.Vybraných10indikátorůzjišťuje,dojakémíryselidépodílejínaaktivitáchobčanskéspolečnostiiveřejnéhoživota,dojakémírydůvěřujídůležitýmspolečenskýmaktérůmajakájegenderovávyváženostvtétooblasti.Pokud jde o situaci v České republice, lze říci, že lidé přesouvají své aktivity z veřejné angažovanosti – volby, dobrovolnictví, do sféry soukromé – vzájemná podpora uvnitř malých komunit. Patrný je také přesun od společenské angažovanosti na dobrovolné bázi k profesionalizaci této činnosti.

9. Životní prostředí

Prostředí,vekterémžijeme,jedůležitousoučástíkvalityživota.Čistývzduch,vodakekoupáníizeleňveměstech,estetikaulicnebokrajinyaživápřírodakolemnásspolečněskládajívelkoučástnašichkaždodenníchprožitků.Navržených14indikátorůsledujetřihlavnírozměry.Dimenzeenvironmentálníhozdravízahrnujeznečištěnívzduchuaúmrtnostnasmog,dáleextrémníhlukapitnouvoduvkra-jině.Kvalitaúzemízkoumádostupnostveřejnézeleně,čistotuvodyvřekách,množstvíživépřírodykolemnásnebofrekvencitropickýchveder.Rozměrsubjektivníchprožitkůprověřujespokojenostsezelení,veřejnýmprostoremčistavempřírody,časstrávenývenkunebopocitenvironmentálníchobav.Desítky procent Čechů a Češek žijí v místech, kde koncentrace některých látek v ovzduší překračuje hygienické normy. Na znečištění mikročásticemi prachu umírá v ČR několik tisíc lidí ročně. Česká republika patří v EU do skupiny států s výrazně nadprůměrnou úmrtností na znečištění ovzduší.

10. Bezpečnost

Bezpečnostjechápánajakosouboropatřeníproochranuarozvojchráněnýchzájmů,kterývytvářízákladnuproveškerýrozvoj.Bez-pečnostsetýkápraktickykaždéhojednotlivceispolečnostijakocelku.Pocitmírybezpečnostimávlivnaosobníživotipracovníadalšíspolečenskéčinnosti.Navrhovaných14indikátorůvoblastibezpečnosticharakterizujeobjektivníisubjektivněvnímanýstavbezpečno-sti.PodílvýdajůnaobranunaHDPsevČRdlouhodoběpohybujepodprůměremEUipodpožadovanouúrovnípročlenskéstátyNATO.Naopakpodíl výdajů na veřejný pořádek a bezpečnost na HDP je v ČR dlouhodobě vyšší než průměr EU. Hodnota indikátoru zaz-namenaných trestných činů se v ČR dlouhodobě pohybuje kolem průměru EU. Od roku 2002 do roku 2017 vzrostl podíl obyvatel, kteří se v ČR cítí bezpečně, ze 45 % na 86 %. Pocit bezpečí v místě bydliště má dokonce ještě vyšší podíl obyvatel ČR.Nejvícesečeštíobčanéobávajíterorismu,uprchlíků,mezinárodníhoorganizovanéhozločinuaradikálníchnáboženskýchhnutí.

11. Osobní pohoda

Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Kesledovánítétooblastijsouvybrány4indikátory.Měřitelnýmisložkami(in-dikátory)osobnípohody jsouživotníspokojenost(kognitivníaspekt),objempozitivníchanegativníchemocí (emočníaspekt)aeu-daimonickápohoda(aspektsmysluplnostiživota).Dosavadnímvýzkumembyloprokázáno,žeúroveňosobnípohodyvýznamněsouvisísosobnostnímicharakteristikami,zejménastemperamentovými,biologickypodmíněnýmirysyosobnosti.Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Jeprotovhodnésledovatavyhodnoco-vatvlivosobnostníchrysůnaosobnípohodu.

Číslo IndikátorMěřicí jed-

notka Definice

Periodicita

zveřejňování

dat

Zdroj dat

1 Náhradyzaměstnancům %HDP,v

běžných

cenách

Celkovéhrubémzdyaplatyzaměstnancůvpenězíchinepeněžnímplněníapříspěvky

nasociálnízabezpečeníplacenézaměstnavatelemvpoměrukhrubémudomácímu

produktuvběžnýchcenách.

1 rok Eurostat

2 Průměrnécelkovéhodi-

novénákladypráce

EUR Celkovéročnínákladypráce(tj.hrubémzdyaplaty,příspěvkynasociálnízabezpečení

adalšínákladypráceplacenézaměstnavatelem)vydělenépočtemhodinodpraco-

vanýchprůměrnýmročnímpočtemzaměstnancůpřepočtenýmnaekvivalentplného

pracovníhoúvazku.

1 rok Eurostat

3 Průměrnýhrubýhodinový

výdělek

EUR Celkovéročnímzdyaplatypředzdaněnímadalšímiodvodyvydělenépočtemhodin

odpracovaných průměrným ročnímpočtem zaměstnanců přepočtenýmna ekviva-

lentplnéhopracovníhoúvazku.

1 rok Eurostat

4 Hrubáměsíčníminimální

mzda

EUR Měsíčníminimálnímzdapředzdaněnímadalšímiodvodyplatnák1. lednudaného

roku.Vzemích,kteréstanovujíhodinovounebotýdenníminimálnímzdu,jsouúdaje

přepočtenynaměsíčníminimálnímzdu.Vněkterýchzemíchneníminimálnímzdaza-

vedena.

1 rok Eurostat

5 Poměrhrubéměsíčnímini-

málnímzdyaprůměrného

hrubéhoměsíčníhovýdělku

% 1 rok Eurostat

6 Genderpaygapvneupra-

venépodobě

% Rozdílmeziprůměrnýmhrubýmhodinovýmvýdělkemzaměstnance(muže)azaměst-

nankyně(ženy)vpoměrukprůměrnémuhrubémuhodinovémuvýdělkuzaměstnance

(muže).Zahrnutyjsoupodnikys10avícezaměstnanýmiosobami. 1rok

1 rok Eurostat

7 Celkovýnáhradovýpoměr Poměrmediánuindividuálníchhrubýchpenzíosobvevěku65-74letkmediánuindi-

viduálníchhrubýchvýdělkůosobvevěku50-59let,bezostatníchsociálníchtransferů.

1 rok Eurostat

8 Průměrnýčistýdisponibilní

příjem

EUR, PPS Čistýdisponibilnípříjemjecelkovýhrubýdisponibilnípříjem(tj.mzdyaplaty,soukromé

příjmyzpodnikání,investicavlastnictví,přijatésociálnítransferyvpenězíchvčetně

starobníchdůchodů)pozdaněníadalšíchodvodech,kterýjekdispozicinavýdajea

spoření.

1 rok Eurostat

9 Mediánovýčistýdisponibil-

nípříjem

EUR, PPS 1 rok Eurostat

10 Míraohroženíchudobou % Podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem nižším než 60 % národního

mediánuekvivalizovanéhodisponibilníhopříjmu(posociálníchtransferech).

1 rok Eurostat

11 Míraohroženíchudobou

zaměstnanců

% Podílzaměstnanýchosobvevěku18avíceletsekvivalizovanýmdisponibilnímpří-

jmemnižšímnež60%národníhomediánuekvivalizovanéhodisponibilníhopříjmu(po

sociálníchtransferech).

1 rok Eurostat

12 Koeficientpříjmovénerov-

nosti(S80/S20)

Poměrcelkovýchekvivalizovanýchdisponibilníchpříjmůdosahovanýchvnejvyššíma

nejnižšímpříjmovémkvintiluvpopulaci.

1 rok Eurostat

13 Ginihokoeficient Souhrnnámírapříjmovénerovnostinabývajícíhodnotod0(absolutnírovnostpříjmů)

do100(absolutnínerovnostpříjmů).Vyjadřujemírunerovnostivrozděleníekvivalizo-

vanýchdisponibilníchpříjmůvpopulaci.ČímvyššíjehodnotaGinihokoeficientu,tím

vyššíjenerovnostvrozdělenípříjmů.

1 rok Eurostat

14 Přechodymezipříjmovými

decilyběhemtřílet

% Přechodojedennebovícepříjmovýchdecilůnahoru.

Přechodojedennebovícepříjmovýchdecilůdolů.

Setrvánívestejnémpříjmovémdecilu.

1 rok Eurostat

3. 1 Indikátory kvality života v oblasti příjmu a bohatství

a) Kvalita života z hlediska příjmu a bohatství

Příjmyabohatstvíobyvatel,respektivedomácností,ajejichvlivnakvalituživotamůžemeposuzovatzmnoharůznýchhledisek.Kvalitu života mohou ovlivňovat následující charakteristiky příjmů a bohatství obyvatel, respektive domácností:

•průměrnáamediánováúroveňpříjmůobyvatel;•úroveňpříjmůrůznýchskupinobyvatel,respektivedomácností;•rozdílyvúrovnipříjmůmezirůznýmiskupinamiobyvatel,respektivedomácností(nerovnostpříjmovéhorozdělení);•vertikálnímobilitamezirůznýmipříjmovýmiskupinami(rozsahafrekvencepřechodůobyvateldovyššíchnebonižšíchpříjmovýchskupin);•příjmovýahmotnýnedostatekurůznýchskupinobyvatel(ohroženíchudobouasociálnímvyloučením);•zadluženídomácností,schopnostdomácnostísplácetdluhy;•dlouhodobývývojpříjmů,příjmovýchrozdílůadalšíchukazatelůpříjmuabohatství;•vývojpříjmů,příjmovýchrozdílůadalšíchukazatelůpříjmuabohatstvívmezinárodnímsrovnání.

Individuální pocit spokojenosti s dosaženou úrovní příjmů nebo bohatství je velmi variabilní anevždypevněsouvisíseskutečnouúrovnípříjmůabohatství.Individuálnívnímáníspokojenostisdosaženouúrovnípříjmůnebobohatstvíselišímezijednotlivýmizeměmi,protožezdůvodůhistorických,kulturních,ekonomickýchadalšíchvnichpanujíodlišnépředstavyodostatečné,respektiveuspokojujícíúrovnipříjmůnebobohatství.Individuálníhodnocenívelikostipříjmunebobohatství,kterájepovažovánazadostatečnouzhlediskazvyšováníkvalityživota,navíczávisínajiždosaženéúrovnipříjmůnebobohatství.

Zjednodušenělzeříci,žez pohledu příjmu a bohatství kvalita života roste, jestliže:•dlouhodoběrosteprůměrnáamediánováúroveňpříjmůobyvatel;•dlouhodoběrosteúroveňpříjmůrůznýchskupinobyvatel,respektivedomácností;• zmenšují se rozdíly v úrovni příjmůmezi různými skupinami obyvatel, respektive domácností (klesá nerovnost příjmovéhorozdělení);•existujedostatečnávertikálnípříjmovámobilitasměremdovyššíchpříjmovýchskupin;•zmenšujíseskupinyobyvatelzasaženépříjmovýmahmotnýmnedostatkem(klesáohroženíchudobouasociálnímvyloučením);•snižujesezadluženídomácností,domácnostijsouschopnybezproblémůsplácetdluhy;•vesledovanézemisepříjmy,příjmovérozdílyadalšíukazatelepříjmuabohatstvívyvíjejípříznivěivmezinárodnímsrovnání.

b) 14 vybraných indikátorů pro oblast příjmu a bohatství

Proposouzenívlivupříjmůabohatstvínakvalituživotavesledovanézemijedůležitésledování dlouhodobého vývoje ukazatelů příjmu a bohatství a jeho mezinárodní srovnání.Vrámcitohojerovněždůležitézaměřitsenaporovnání ukazatelů příjmu a bohatství ve sle-dované zemi a v zemích s podobnou ekonomickou úrovní.

Tabulka 14 indikátorů pro oblast příjmu a bohatství1

1 Pramen:zpracovánonazákladědatabázeEurostatu

Značná variabilita individuálního vnímání spokojenosti s dosaženou úrovní příjmů nebo bohatství limituje možnosti použití měkkých datvoblastipříjmuabohatství.

Naopakjako vhodné seprooblastpříjmuabohatstvíjeví použití tvrdých dat, která splňují následující kritéria: dlouhodobéčasovéřady,ročníperiodicitadat,dostupnostúdajůprovelkýpočetzemí,mezinárodnísrovnatelnostdat(jejichstejnánebopodobnádefiniceametodikasběruazpracování),členěnídatpodlerůznýchhledisek(napříkladpodlepohlaví,věku,dosaženéhovzdělání,typudomácnosti,ekonomickéaktivity,typupracovnísmlouvy,pracovníhoúvazku,příjmovéhokvantilu,státníhoobčanstvínebozeměnarození).

Protože budeme vyhodnocovat vliv příjmů a bohatství na kvalitu života v České republice, lze za nejvhodnější region pro mezinárodní srovnání považovattakový,nanějžmáČeskárepublikanejsilnějšíekonomické,sociální,kulturní,historickéajinévazby,tj.Evropu, res-pektive EU.Dalšíregionybymělybýtdosrovnánízařazenyspíšeokrajově.

Zdůvodupoužívánímezinárodněsrovnatelnýchdatpředevšímproevropskézeměsejevíjakonejvhodnějšívyužívat databázi Eurosta-tu.

Zmnožstvíindikátorůpříjmuabohatství,kterévyhovujívýšeuvedenýmkritériím,jsmevybraliskupinu14 indikátorů, které navrhujeme dlouhodobě sledovat.Jsouuvedenyvtabulcevčetnějejichměřicíchjednotek,definic,periodicityzveřejňovánídatazdrojůdat.

c) Charakteristické výsledky pro Českou republiku

Pro Českou republiku je charakteristická výrazně nižší úroveň příjmů v porovnání s ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi a také nižší úroveň příjmů v porovnání s řadou zemí, které mají podobnou, nebo dokonce nižší ekonomickou úroveň než ČR.Tytovýsledkyposky-tujívšechnyvybranéindikátoryměřícívýšipříjmůobyvatel.

Náhrady zaměstnancům tvoří v ČR dlouhodobě zhruba 40 % HDP, zatímco průměr EU-28 činí více než 47 % HDP.VnejvyspělejšíchzemíchEU(Německo,Francie,Belgie,Dánsko,Spojenékrálovství,Nizozemsko,Rakousko,Finsko,Švédsko)jetentopoměrkolem50%HDP.Ivřaděstátůsnižšíekonomickouúrovní(nižšímHDPnaobyvatelevparitěkupnísíly),nežmáČR,jsounáhradyzaměstnancůmvpoměrukHDPvyššínežvČeskérepublice(Portugalsko,Maďarsko,Slovinsko,Chorvatsko,Estonsko,Litva,Lotyšsko,Kypr).

Průměrné celkové hodinové náklady práce představovalyvroce2016vČeskérepublicezhruba10EUR,vprůměruEU-28přibližně25EUR. Mezeravtomtoukazatelimezi ČR a průměrem EU zůstává od roku 2008 stejná, Česká republika je na úrovni zhruba 40 % průměru EU-28.VnejvyspělejšíchzemíchEU(Německo,Francie,Belgie,Nizozemsko,Rakousko,Dánsko,Finsko,Švédsko)bylvroce2016tentoindikátornaúrovni33–42EUR,tedytrojnásobnýažčtyřnásobnývporovnánísČR.TakéněkteréstátysnižšíekonomickouúrovnínežČRmělyvroce2016průměrnécelkovéhodinovénákladyprácevyššínežČeskárepublika(Portugalsko,Řecko,Kypr,Slovinsko,Estonsko,Slovensko).

Podobnájesituacevpřípaděprůměrného hrubého hodinového výdělku.Tenvroce2016vČeskérepublicečinilzhruba7EUR,vprůměruEU-28přibližně19EUR.Mezeravtomtoukazatelimezi ČR a průměrem EU zůstává od roku 2008 stejná, Česká republika je na úrovni zhruba 40 % průměru EU-28.VnejvyspělejšíchzemíchEU(Německo,Francie,Belgie,Nizozemsko,Rakousko,Dánsko,Finsko,Švédsko,Spojenékrálovství)bylavroce2016hodnotatohotoindikátoru22–36EUR,tedytrojnásobnáažpětinásobnávporovnánísČR.TakéřadastátůsnižšíekonomickouúrovnínežČRmělavroce2016průměrnéhrubéhodinovévýdělkyvyššínežČeskárepublika(Portugalsko,Řecko,Kypr,Slovinsko,Chorvatsko,Estonsko,Slovensko).

Přes postupný nárůst v posledních letech zůstává v České republice velmi nízká hrubá měsíční minimální mzda. V roce 2016 dosahova-la366EUR,bylatedypátánejnižšívrámci22členskýchzemíEU,kterémajíminimálnímzduzavedenu.Nejvyššíhrubéměsíčníminimálnímzdypřesahující1400EURmělyvroce2016vrámciEUNěmecko,Francie,Belgie,Nizozemsko,Lucembursko,IrskoaSpojenékrálovst-ví.IřadazemísnižšíekonomickouúrovnínežČR(Portugalsko,Řecko,Polsko,Slovinsko,Chorvatsko,Estonsko,Lotyšsko,Slovensko)mělavroce2016vyššíminimálnímzdunežČR.Poměr hrubé měsíční minimální mzdy a průměrného hrubého měsíčního výdělku byl v České republice v roce 2015 necelých 35 %, tedy nejnižší ze všech 22 členských zemí EU, které mají minimální mzdu zavedenu. Ve většiněztěchtozemíuvedenýpoměrpřesahuje40%,vLucemburskuaSlovinskusepohybujekolem50%.

VporovnánísprůměremEUjevČeskérepublicevětšírozdílúrovněmezdaplatůmezimužiaženami(genderpaygap).DlouhodoběmajívČRmužiprůměrnýhrubýhodinovývýdělekzhrubao22%vyššínežženy.VprůměruEU-28jetentorozdíldlouhodobě16–17%veprospěchmužů.Vyšší hodnotu gender pay gap než ČR má v EU pouze Estonsko,podobnouúroveňtohotoindikátorujakoČRmáNěmecko,RakouskoaSpojenékrálovství.

Celkový náhradový poměr se v České republiceaždoroku2014pohybovalzhrubanaúrovniprůměruEU,avšak v roce 2015výraznějikleslnahodnotu0,51,čímžsedostal hlouběji pod průměr EU,kterýčinil0,57.NižšícelkovýnáhradovýpoměrnežČeskárepublikamělovroce201512zemíEUsrůznouekonomickouúrovní(Německo,Belgie,Dánsko,Irsko,Spojenékrálovství,Kypr,Slovinsko,Chorvatsko,Estonsko,Lotyšsko,Litva,Bulharsko).Mezistáty,kterémělyvroce2015celkovýnáhradovýpoměrvyššínežČeskárepublika,bylyiněk-terézeměsnižšíekonomickouúrovnínežČR(Portugalsko,Řecko,Polsko,Maďarsko,Rumunsko,Slovensko).

Průměrný čistý disponibilní příjempředstavovalvroce2015vČeskérepublicezhruba8300EUR,vprůměruEU-28přibližně18500EUR.Mezeravtomtoukazatelimezi ČR a průměrem EU se od roku 2012 zvětšovala – v roce 2015 byla Česká republika na úrovni 45 % průmě-ru EU-28.VnejvyspělejšíchzemíchEU(Německo,Francie,Belgie,Nizozemsko,Rakousko,Dánsko,Finsko,Švédsko,Spojenékrálovství)bylvroce2015tentoindikátornaúrovni23500-31500EUR,tedyzhrubatrojnásobnýažčtyřnásobnývporovnánísČR.TakéněkteréstátysnižšíekonomickouúrovnínežČRmělyvroce2015průměrnýčistýdisponibilnípříjemvyššínežČeskárepublika(Portugalsko,Řecko,Kypr,Slovinsko,Estonsko).

Podobnájesituacevpřípaděmediánového čistého disponibilního příjmu.Tenvroce2015vČeskérepublicečinilzhruba7400EUR,vprůměruEU-28přibližně16200EUR.Mezeravtomtoukazatelimezi ČR a průměrem EU se od roku 2012 zvětšovala – v roce 2015 byla Česká republika na úrovni 46 % průměru EU-28.VnejvyspělejšíchzemíchEU(Německo,Francie,Belgie,Nizozemsko,Rakousko,Dánsko,Finsko,Švédsko,Spojenékrálovství)bylavroce2015hodnotatohotoindikátoru20700-28400EUR,tedyzhrubatrojnásobnáažčtyřnásobnávporovnánísČR.TakéněkteréstátysnižšíekonomickouúrovnínežČRmělyvroce2015mediánovýčistýdisponibilnípříjemvyššínežČeskárepublika(Portugalsko,Řecko,Kypr,Slovinsko,Estonsko).

Narozdílodindikátorůměřícíchvýšipříjmůobyvatel,kteréproČeskourepublikuvmezinárodnímsrovnánínevyznívajípříznivě,dosahu-je Česká republika relativně dobrých výsledků v indikátorech příjmového rozdělení, respektive příjmové nerovnosti.

Míra ohrožení chudobou je v České republice dlouhodobě nejnižší ze všech členských zemí EU. Vroce2015bylamíraohroženíchudo-bouvČRnaúrovni9,7%,průměrEU-28činil17,3%.PodobněpříznivévýsledkyvykazovalaČeskárepublikaivukazatelimíra ohrožení chudobou zaměstnanců. Hodnota tohoto indikátoru je v České republice dlouhodobě druhá nejnižší ze všech členských zemí EU,mírnělepšíchvýsledkůnežČRdosahujeFinsko.Vroce2015bylamíraohroženíchudobouzaměstnancůvČRnaúrovni4%,nejlepšíFinskodo-sahovalohodnoty3,5%aprůměrEU-28představoval9,5%.Určitýmnedostatkemtěchtodvouukazatelůvšakje,žehranicechudobyjedefinovánaprokaždouzemiodlišně,protožejestanovenajako60%národníhomediánuekvivalizovanéhodisponibilníhopříjmu(posociálníchtransferech).Toomezujemezinárodnísrovnatelnosttohotoindikátoru.

Rovněžkoeficient příjmové nerovnosti (S80/S20),kterýudávánerovnostpříjmovéhorozdělenímezi20%obyvatelsnejvyššímipříjmya20%obyvatelsnejnižšímipříjmy,má Česká republika v rámci EU dlouhodobě nejnižší.Vroce2015bylahodnotakoeficientupříjmovénerovnostivČR3,5,Slovenskovykazovalostejnouhodnotu3,5,SlovinskoaFinskodosahovalyúrovně3,6,Švédsko3,8aprůměrEU-28činil5,2.

Takésouhrnnýukazatelpříjmovénerovnosti–Giniho koeficient–vyzníváproČeskourepublikupříznivě.Hodnotatohotoindikátoruje v České republice dlouhodobě třetí nejnižší ze všech členských zemí EU,mírnělepšíchvýsledkůnežČRdosahujeSlovenskoaSlovinsko,podobnýchvýsledkůjakoČRpakFinskoaŠvédsko.Vroce2015bylahodnotaGinihokoeficientuvČR25,nejlepšíSlovenskodosahovalohodnoty23,7,Slovinskopak24,5,FinskoaŠvédsko25,2aprůměrEU-28představoval31.

Zajímavévýsledkyposkytujerovněžindikátorsledujícívertikálnípříjmovoumobilitu,tedypřechodymezipříjmovýmidecilyběhemtřílet.Ukazujeposunyobyvateldovyššíchnebonižšíchpříjmovýchdecilů,nebonaopaksetrváníobyvatelvestejnémpříjmovémdecilu.V letech 2007–2015 došlo téměř ve všech zemích EU včetně České republiky k nárůstu podílu osob, které setrvávají během tří let ve stejném příjmovém decilu. Došlo tedy ke snížení vertikální příjmové mobility.Vroce2015dosahovalpodílosob,kteréběhemtříletzůstalyvestejnémpříjmovémdecilu,vČeskérepublice33,3%,vprůměruEU-28tobylo34,7%.VyššíhodnotutohotoindikátorunežČR

mělov roce201514zemíEUs různouekonomickouúrovní (Německo,Francie,Nizozemsko,Lucembursko,Rakousko,Dánsko,Finsko,Švédsko,Itálie,Španělsko,Portugalsko,Kypr,Slovinsko,Rumunsko).

Ikdyž indikátorypříjmovéhorozdělení,respektivepříjmovénerovnosti,vyznívajíproČeskourepublikurela-tivněpříznivě,indikátoryměřícívýšipříjmůvypovídajíovýrazněnižšíúrovnipříjmůobyvatelvČeskérepublicevporovnánísekonomickynejvyspělejšímizeměmiatakéonižšíúrovnipříjmůobyvatelvČeskérepublicevporovnánísřadouzemí,kterémajípodobnou,nebodokoncenižšíekonomickouúroveňnežČR.Ve zjednodušené zkratce lze říci, že v porovnání se zeměmi EU jsou si obyvatelé České re-publiky rovni ve svých příjmech, které jsou však v mezinárodním srovnání nízké. To nepředstavuje dobré vysvědčení pro kvalitu života v České republice z hlediska příjmu a bohatství.

d) Požadavky na sledování nových indikátorů

ProoblastpříjmuabohatstvínepožadujemesledovánínovýchindikátorůČeskýmstatistickýmúřademnebojinýmiinstitucemi.

3.2 Indikátory kvality života v oblasti zaměstnanosti

a) Kvalita života z hlediska zaměstnanosti

Pracovníživotovlivňujevýznamnýmzpůsobemcelkovoukvalituživotaiživotníspokojenost.Kvalitní pracovní životjemožnédefinovatrůznýmizpůsoby.Sohledemnaúčeltohotomateriálubudenadálekvalitnípracovníživotchápánvsouladusagendoudůstojné práce, kterouzastřešujeMezinárodníorganizacepráce(ILO).ILOdefinujedůstojnoupráci jako„příležitosti ...získatslušnouaproduktivníprácivpodmínkáchsvobody, rovnoprávnosti,bezpečnostia lidskédůstojnosti“.Konceptdůstojnéprácebylv roce2006 formálněpřijat inaevropskéúrovniabylzařazen imezicíle rozvojovéspolupráce(DevelopmentCooperation Instrument).Výhodoutohotopojetíkvalitníhopracovníhoživota je jehosnadnáuchopitelnostastatistickáměřitelnost ivysokýpotenciálzhlediskamezinárodnísrovnatelnosti.

Nazákladěvýšeuvedenéhobylyidentifikovány4 základní pilíře důstojné práce:rovnýpřístupnatrhpráce,dostatekserióznípráce,spravedliváodměnaadobráperspektivapráce.

Rovný přístup na trh práce lzevymezitjakoprávo na rovné zacházení a zákaz diskriminacevevěcechpřístupukzaměstnáníajinézávis-léčinnosti,včetněodměňování,přístupukpovolání,podnikáníajinésamostatnévýdělečnéčinnosti,členstvíačinnostivodborovýchorganizacích,radáchzaměstnanců,organizacíchzaměstnavatelůaprofesníchkomorách,včetněvýhod,kterétytoorganizacesvýmčlenůmposkytují,sociálníhozabezpečení,přiznáníaposkytovánísociálníchvýhodapod.Nediskriminačnípřístupnatrhprácejevšakzhlediskahodnoceníkvalityživotavoblastizaměstnanostinedostačujícímpojetím.Rovnýpřístupnatrhprácejeprotonutnérozšířitodimenzisvobodnéhorozhodování.Právo na svobodné rozhodováníovlastnímpracovnímživotěpředstavujepředevšímprávonasvobodnývýběrpovolání,postavenínatrhupráce(vesmysluzaměstnání,nebosamostatnávýdělečnáčinnost)adobypůsobenínatrhupráce.

Kvalitnípracovníživotovlivňujedostupnost seriózní práce.Seriózníprácebymělasplňovatdvazákladnípožadavky–musízaměst-nancizakládatpřiměřenousociálníochranuanabízetpřiměřenésociálníprostředí.Kvalitupracovníhoživotaovlivňujekvalita samotnépráce, příp. pracovního místa.Strukturapracovníchmíst jeodrazemodvětvovéstrukturynárodníhohospodářství.Načeskémtrhuprácejsouprotopoptáványjakvysocekvalifikovanéduševníprofese,takvevelkémířeiprofesemanuální.Existujírozdílyvesložitosti,odpovědnostiinamáhavostivykonávanépráce.Kvalitupracovníhoživotavšakovlivňujenejencharaktersamotnépráce, ale i právní forma zaměstnávání.Zhlediskasociálníochranyobyvatelhrajeklíčovourolito,zdajsouosobyzaměstnáványvsouladuslegislativou,nebopracujíčástečněnebozcelamimoregulérnítrhpráce(všedénebočernéekonomice).Velkoupozornostsivšakzasluhujeizaměst-návánívsouladusplatnýmiprávnímipředpisy.Zhlediskasociálníochranyzaměstnancejetotižklíčové,zdajezaměstnanecvpracovnímpoměru,nebozdapracujenadohodyopracíchkonanýchmimopracovnípoměr.Výhodnostzaměstnávánívrežimudohodtotižmůžebýtvýhodnéprooběstrany.Zpohleduzaměstnavatelehrajeprimárníroliúsporanákladů,zpohleduzaměstnancekrátkodobýefektvpodoběvyššíhopříjmu.Zdlouhodobéhohlediskavšakmůžebýtnegativněovlivněnabudoucípříjmovásituacedanéosoby,atosevšemidůsledkyvč.pádudopastichudoby.

Kvalitapracovníhomístaječastoovlivňovánaipodmínkami,kteréjsounajednustranuvsouladusezákonem,alenadruhoustranubý-vajívnímányjakoznevýhodnění.Tosetýkávevelkémířepracovní doby.Prácevnesociálnípracovnídobu(tj.večer,vnoci,ovíkendu,ostátníchsvátcích)ovlivňujevýraznýmzpůsobemnejenzpůsobživotadanéhopracovníka,alemůžekomplikovatislaďovánípracovníhoasoukroméhoživota.Důležitýjeizpůsobrozvrženípracovnídoby–délkapracovníhotýdne,rovnoměrnéčinerovnoměrnérozvrženípracovnídoby,pracovnírežim(1směnný,2směnný,3směnnýčinepřetržitý),počátekakonecpracovníchsměn,délkanepřetržitéhoodpočinkumezisměnami,pracovnípohotovostatd.Délkuodpočinkuovlivňujevširšímkontextuitýdennípracovnídoba.Velkourolihrajeto,zdastanovenátýdennípracovnídobaodpovídázákonnémaximálníhranici,nebozdamázaměstnaneczkrácenoupracovnídobu(tj.týdennípracovnídobajezkrácenabezsníženímzdy).Vsouvislostisodpočinkemjevšaknutnézmínitizaměstnaneckébenefi-ty,kterépřímosouvisíspracovnímvolnem,aťužjetorozsahdovolené,možnostvyužívatdnyzdravotníhovolna(sickdays),čidnyvol-navpřípadědalšíchpřekážeknastranězaměstnance(freedays,dnyvolnavpřípaděpéčeodítěčirodinnéhopříslušníka,přestěhování,vlastnísvatbaapod.).Všechnyuvedenébenefityzvyšujíkvalitupracovníhomísta,přičemžzpohleduzaměstnancenenínutnérozlišo-vat,zdajsouzaměstnavateliposkytoványnazákladězákona,čidobrovolně.

Zpohleduzaměstnancejemzdačastochápánajakosociologickystrukturovanýpojem,přičemžzaměstnancivětšinouneusilujíonejvyššímožnoumzdu,aleodosaženíspravedlivé mzdy.Spravedlnostjevtomtoohleduvelmisubjektivníazávisínatom,jaksezaměstnanecvymezívůčisvýmspolupracovníkůmčiostatnímčlenůmspolečnosti.Prácebymělavideálnímpřípaděfungovatjakoprostředekktomu,abysekonkrétníosobavyhnula nejen příjmové chudobě, ale i materiální deprivaci.MzdyaplatytvořívČeskérepublicevelkoučástpříjmůdomácností.Přestovšakvsoučasnédoběexistujíosoby,kterépracují,apřestojsoupříjmovouchudobouohroženy.Tytotzv.pracující chudéjemožnésledovatzhlediskajednotlivcůnebodomácností.Spravedliváodměnazaprácijesicejednímzpilířůkvalitníhopracovníhoživota,nicménějesoučástíidalšíoblastikvalityživota,konkrétněpříjmůabohatství.Protonebudouukazatelepopisujícítentopilířsoučástíukazatelůkvalityživotavoblastizaměstnanosti.

Dobrá perspektiva práceječtvrtýmpilířemkvalitníhopracovníhoživota.Prácesdobrouperspektivouumožňujelidemdosáhnoutsebe-realizace,(sebe)rozvoje,potřebyuznání,šancenakariérnípostup,hrdostinasvouprácinebopráciprokonkrétnípodnik.Všechnytytoaspektyovlivňujínejenspokojenostspracovnímživotem,aleivnímánídůležitostiprácevživotě.

b) 15 vybraných indikátorů pro oblast zaměstnanosti

Nazákladědiskuseexpertůbylovytipováno15ukazatelů,kteréposkytujíkomplexnípohlednakvalitupracovníhoživota.Ukazatelejsourozdělenydodvouzákladníchskupinpodletoho,zdaumožňujíměřitkvalitupracovníhoživotazobjektivního,čisubjektivníhohlediska.Navrhovanásadaindikátorůvčetnějejichdefinicejeuvedenavtabulce.

Prohodnoceníkvalitypracovníhoživotajemožnévyužítněkolikdatových zdrojů:VýběrovéšetřenípracovníchsilvgesciČSÚ,Životnípodmínky(EU-SILC)vgesciČSÚ, InformačnísystémoprůměrnémvýdělkuvgesciMPSV,statistikunezaměstnanostivgesciMPSV,statistikuabsolventůvgesciMŠMT,statistikusmrtelnýchpracovníchúrazů,pracovníchúrazůanemocnostivgesciVÚBP,MPSVaČSÚ,InternationalSocialSurveyProgrammevgesciSociologickéhoústavuAkademievědČR,EuropeanWorkingConditionsSurveyvgesciEurofoundu,EuropeanSocialSurvey.

Plná mezinárodní srovnatelnost ukazatelů kvalityživotajevoblastizaměstnanostimožnáutěchindikátorů,jejichždefinicevycházízmezinárodněuznávanýchstandardůakvantifikacejeprováděnazharmonizovanýchšetření.Na roční (příp. i čtvrtletní) bázijemožnésrovnávatnásledující ukazatele:míra zaměstnanosti,míranezaměstnanosti,míradlouhodobénezaměstnanosti amírapodzaměst-nanosti.Plnámezinárodnísrovnatelnostjemožnáiuvybranýchsubjektivníchukazatelů,nicménězdejenutnézohlednitdelší(větši-nou5-10letou)perioduopakováníšetření–příklademtěchtoukazatelůjespokojenostsevztahynapracovišti,spokojenostspracovnídobou(resp.smožnostísladitprácisesoukromýmživotem)apodílosob,kterésesetkalyvesvémpracovnímživotěsdiskriminací.MezinárodnísrovnánísubjektivníchukazatelůumožňujealespoňčástečněadhocmodulŽivotnípohoda(Well-being),kterýbylsoučástíšetřeníŽivotnípodmínky(EUSILC)vroce2013.

V některých případech však existují určité překážky, např. větší legislativní odlišnostimezi jednotlivými zeměmi, kterémezinárod-ní srovnání do jistémíry omezují. Do skupinyukazatelů s částečnou, ale pravidelnou mezinárodní srovnatelností patří podíl osobsrekérnímiúvazky,podílpřekvalifikovanýchzaměstnanců,míraohroženínezaměstnanostíapodílzaměstnanýchosobbeznárokunahmotnézajištěnívrámcisociálníochrany.

Pro vybrané ukazatele jecharakteristickávelmiomezená mezinárodní srovnatelnost.Omezení jsounejčastějidvojíhotypu:šetřeníbylosiceharmonizovánovrámciEU,aleproběhlojednorázově(tj.jesrovnatelnýúdajpouzezavybranýčasovýokamžik),nebošetřenínikdyneproběhlo.Příklademukazatelesomezenoumezinárodnísrovnatelnostímůžebýtcelkováspokojenostsprofesním/pracovnímživotemahodnoceníperspektivyprofese.

Důležitýmhlediskempřihodnoceníkvalityživotapomocízvolenýchindikátorůjemožnostvýpočtuspecifického ukazateleprovybranéskupinyobyvatel.Proúčelyhodnoceníkvalityživotabylyidentifikoványskupiny osob,kteréjsouznevýhodněnyjakpřisnazeovstupnatrhpráce,takpřisnazeosetrvánínatomtotrhu.Zvýšenápozornostbymělabýtvěnovánanásledujícímskupinám:ménězastoupenépohlaví,rodičesvyživovanýmidětmi,absolventiamladéosoby,osobyvpředdůchodovémadůchodovémvěku,osobysnízkoukval-ifikací,osobyohroženédigitalizací,zdravotněznevýhodněnéosoby,sociálněvyloučenéosoby,prostorověvyloučenéosoby,cizinci,zaměstnancinepokrytíkolektivnísmlouvouavybranéprofesnískupiny.Proněkteréztěchtoskupinobyvateljevhodnérealizovatsa-mostatné případové studiesezohledněnímjejichspecifik,protožeprotytoskupinyobyvateljsouobtížnědostupnádata(buďjenelzevtakovépodrobnostizískatzestávajícíchdatovýchzdrojů,nebojeprodanouskupinutypickávysokáneochotasestatistickýchšetřeníúčastnit).


KomplexníhodnoceníkvalityživotavoblastizaměstnanostinenívsoučasnédoběvČeskérepublicemožné,neboťnenízavedenakom-pletnísadaukazatelůnavrženýchvtomtomateriálu.Nazákladědostupnýchdatovýchzdrojůvšaklzeříci,žekvalita pracovního života je v České republice –vesrovnánísostatnímievropskýmizeměmi–průměrná.Kolemevropskéhoprůměrutotižoscilujíjakhodnotyobjektivníchukazatelů(např.míryzaměstnanosti),takhodnotyukazatelůsubjektivních.

KvalitouživotavoblastizaměstnanostisezabývaladhocmodulŽivotní pohoda(Well-being),kterýbylsoučástíšetřeníŽivotnípodmínky(EU SILC)vroce2013.Tentomodulsebudeopakovatažvroce2018,nicméněiprvnívlnaposkytlazákladnídatovýrámecprosledova-nouoblastvČeskérepublice.Vrámcitohotošetřeníbylopotvrzeno,žeseúroveňspokojenostispracílišímezijednotlivýmisociode-mografickýmiskupinami.Zásadnírolivtomtoohleduhrajevýšepříjmů,úroveňvzdělání,zaměstnáníaekonomickýstatus(zaměstnan-ec,nebosebezaměstnaný).Nadruhoustranunebylynaevropskéúrovniprokázányrozdílyvespokojenostizhlediskavěkučipohlaví.Nižšíspokojenostspracovnímživotembylaidentifikovánauosob,kterésepotýkajísbariéramipřivstupunatrhpráce(avdůsledkutohojeproněcharakteristickánízkápracovníintenzita).Nižšíspokojenostvšaknebylastatistickyvýznamnáupodzaměstnanýchosob(tj.uosob,kterébyserádynatrhuprácezapojilyintenzivněji).

VýsledkyšetřeníEU-SILCzhlediskaspokojenosti s prací(resp.pracovnímmístem)ukazují,ževýsledek za Českou republiku odpovídá vtétooblastievropskému průměru.Dalšímukazatelem,kterýjezhlediskazaměstnanostidůležitý,jedojížďkadopráce.Výsledkyzhle-diska spokojenosti s dojížďkou do práce jsou v České republicerovněžna úrovni evropského průměru.

Tabulka 15 indikátorů pro oblast zaměstnanosti

Indikátor Definice

Objektivní hledisko

Mírazaměstnanosti Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých

astarších.Míranezaměstnanosti Obecnámíranezaměstnanostivyjadřujepodílpočtunezaměstnanýchnacelkovépracovní

síle(vprocentech),kdečitateli jmenovateljsouukazatelekonstruovanépodlemezinárod-

níchdefinicadoporučeníaplikovanýchveVŠPS.Míradlouhodobénezaměstnanosti Míradlouhodobénezaměstnanostivyjadřujepodílpočtunezaměstnanýchjedenrokadélena

celkovépracovnísíle(vprocentech),kdevčitatelijepočetnezaměstnanýchjedenrokadéle

ave jmenovateli jecelkovýpočetosobs jedinýmnebohlavnímzaměstnánímpluscelkový

početnezaměstnaných.Podzaměstnanost Podzaměstnaníjsouvšechnyosobyvplacenémzaměstnáníneboosobypracujícívevlastním

podniku,aťjižbylynebonebylyvreferenčnímtýdnuvpráci,kterépracujínačástečnýúvazek

neboobvykleméněnež40hodintýdněapřitombysipřálypracovatvětšípočethodin.Podílpřekvalifikovanýchzaměstnanců Podíl zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání snižšíminároky,než jaká je jejichúroveň

vzdělání(vertikálnínesouladnatrhupráce).Podílosobsprekérnímiúvazky Podílosobpracujícíchnadohody(DPP,DPČ),spracovnísmlouvounadobuurčitou,agen-

turních pracovníků, pomáhajících rodinných příslušníků a nedobrovolných sebezaměst-

naných.Podílzaměstnanýchosobbezhmotnéhozajištěnívrámciso-

ciální ochrany

Složenýukazatel,kterývyjadřujepodílosob,kterébylydřívezaměstnanéanynínemajínárok

nadaný typpodpory.Konkrétně se jednáopodíl nezaměstnanýchbeznárokunapodpo-

ruvnezaměstnanostiapodílosob,kterédosáhlystatutárníhodůchodovéhověkuanemají

nároknastarobnídůchod.Skutečněposkytnutéplacenépracovnívolno Početčerpanýchhodindovolené(položkaABSDOVOL)adůležitýchpřekážekvprácinastraně

zaměstnance vč. dnů zdravotního volna (sick days) a free days s náhradou či nekrácením

mzdy.Početsmrtelnýchpracovníchúrazů Početnověhlášenýchpřípadůsmrtelnýchpracovníchúrazůvdanémroce,knimždošlona

územíČR(tj.vč.cizinců).

Subjektivní hledisko

Jstespokojenisesvýmprofesním,pracovnímživotem? Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”.Jstespokojenisodměnouzapráci? Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”.Seberealizace Podílosob,kteréodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”na2následujícípodotázkyvrámciotázkyQ12

(ISSP):

-Mámvelkémožnostipracovníhopostupu.

-Mámzajímavézaměstnání.

-Mohupracovatsamostatně.

-Vesvémzaměstnánímohupomáhatjinýmlidem.

-Mojezaměstnáníjeprospolečnostužitečné.Jstespokojenisevztahynapracovišti? Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”.Považujetesvojiprofesizaperspektivnívzhledemkprobíha-

jícímzměnám?

Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”.

Setkali jste se v posledním roce se znevýhodněním v pra-

covnímživotě?(nábor,povýšení,ohodnocení)

Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”.


Nazákladěpodrobnérešeršedatovýchzdrojůidostupnýchukazatelůdoporučujeme:

1) Rozšířit baterii otázek Výběrového šetření pracovních sil(příp.šetřeníŽivotnípodmínky–EUSILC)tak,abybylomožnékvantifikovatvšechnyukazatelepodledefinicenavrženéexpertnímtýmem.

Rozšířenísetýká2 objektivních ukazatelů:

Podíl osob s prekérními úvazky.Jenutnédoplnitdílčíotázkytýkajícíseagenturníhozaměstnáváníanedobrovolnostisebezaměst-nání.UnedobrovolněpodnikajícíchbybylovhodnéinspirovatseušetřeníEuropeanWorkingConditionSurvey,kdebylavroce2015zařazenaotázkaQ10:Kdyžjstesestal(a)OSVČ,bylotozejménazdůvoduVašíosobnípreference,neboprotožejsteneměl(a)lepšímožnostpráce?

Podíl zaměstnaných osob bez hmotného zajištění v rámci systému sociální ochrany.Prokvantifikacitohotoindikátorubudenezbyt-nézjistit2dílčíukazatele:

•podílnezaměstnanýchbeznárokunapodporuvnezaměstnanosti, •podílosob,kterédosáhlystatutárníhodůchodovéhověkuanemajínároknastarobnídůchod.

Rozšířenísetýkárovněž3 subjektivních ukazatelů:Jste spokojeni se svým profesním, pracovním životem?Jste spokojeni s odměnou za práci?Považujete svoji profesi za perspektivní vzhledem k probíhajícím změnám?

2)Rozšířit větu v Informačním systému o průměrném výdělkutak,abybylomožnékvantifikovatukazatelskutečně poskytnuté pla-cené pracovní volno.ISPVbudenutnérozšířitopoložkuvpodoběpočtu čerpaných hodin z titulu důležitých překážek v práci na straně zaměstnance vč. dnů zdravotního volna (sick days) a free days s náhradou či nekrácením mzdy.Tatopoložka jevsoučasnédoběsoučástípoložkyABSPLACanelzejisamostatněkvantifikovat.

3)Častěji sledovat subjektivní ukazatele zjišťované v rámci sociologických průzkumů.Tosetýkápředevšímukazatelůhodnotícíchse-berealizaci,spokojenostsevztahynapracovištiazkušenostiseznevýhodněnímnatrhupráce.

3.3 Indikátory kvality života v oblasti bydlení

a) Kvalita života z hlediska bydlení

Bydleníjezhlediskasociálníhopilířeudržitelnéhorozvojezákladníživotnípotřebouanutnýmpředpoklademprokvalitníživotazapo-jeníjedincedospolečnosti.Absencebydlenínebojehonestabilitaanekvalita(bezdomovectví,vyloučenízbydlení)jeobvyklespojenatakésextrémnímsociálnímvyloučením.Výdajenapořízení,provozaúdržbubydleníjsouprovětšinuobyvatelnejvětšímpravidelným(celoživotním)výdajem.

Spotřebaenergieneboneobnovitelnýchzdrojůspojenásbydlenímjevýznamnousoučástíekologickéstopyspolečnosti.Bydlení/obydlíjezároveňprostředí,vekterémlidétrávípodstatnoučástsvéhoživota,akvalitatohotoprostředíprotoovlivňujepsychickéifyzickézdraví.Vedle„objektivních“indikátorůjeprotovhodnésledovattakésubjektivníspokojenostobyvatelsjejichbydlením,kterájevýzn-amnousoučástíkvalityživota.Svýmkomplexnímcharakteremjebydleníúzceprovázánosdalšímidimenzemikvalityživotaaudržitel-néhorozvoje(sociálnínerovnosti,zdravíapod.).

Ekonomický pilíř

Indikátoryvekonomickémpilířijsounavrženyjakprosledovánícelkovýchnákladůbydleníajejichdopadůnaživotníúroveňdomác-ností,takprozachycenírůznýchvlastnickýchforembydlení.Formavztahukbydlení(nájemní,družstevní,vlastnické)totižvýznamněovlivňujeflexibilitubydlení,možnostimobilityifaktickoudostupnostbydleníprorůznétypydomácností.

Pro zachycení diverzity vlastnických forem je možné sledovat podíl domácností, které žijí v nájemním bydlení. V mezinárodníchsrovnáníchsepoužívápoměrvlastnickéhoanájemníhobydleníjakonejčastějšíindikátor,přičemžvyššípodílnájemníhobydlenípodleněkterýchstudiíkorelujesekonomickouvýkonnostízemě.Vtomtoindikátorunebudezahrnutodružstevníbydlení,atozdůvodujehospíšekvazivlastnickéhocharakteru.Dálebudesledováncelkovýpočetnájemníchbytůvevlastnictvíobcí,jakožtobytovýfond,kterýmůžebýtvyužívánproúčelysociálníhobydlení.

Proagregátnísledovánínákladůnabydleníjestandardněsledovánpodíl výdajů na bydlení na celkových příjmech domácností, který je součástí indikátorovésoustavy šetřeníEUSILC.Výdajinabydlení se rozumínejennákladynabydlenía služby (energie) spojenésbydlením,aletakénákladynavybavenídomácnosti,údržbuadrobnéopravy.

Prozachycenídiferenciaceekonomickézátěžebydlenínajednotlivédomácnostibudesledovánpodíl domácností, které na bydlení vynakládají více než 40 % svých příjmů.Hranice40% jevevropskémkontextuvyužívánajakomíraextrémníhozatíženídomácnostinákladynabydlení.Proúčelymonitorováníudržitelnéhorozvojebudousamostatněsledoványpouzedomácnostivnájemnímbydlení,kterévynakládajínabydlenívícenež40%svýchpříjmů;tentoindikátorumožňujevkombinacisindikátoremsledujícímpodíldomácnostívnájemnímbydlenívyhodnocovat,dojakémírypředstavujenájemníbydlenískutečnoualternativuprovlastnickébydlenízhlediskaekonomickézátěže.

Vzhledemkdominantnímupodílu vlastnickéhobydlení a významnépreferenci zajištění vlastníhobydlení nákupemnemovitosti dovlastnictvírychlenarůstáobjemúvěrůnabydlení,spomocíkterýchdomácnostinákupneborekonstrukcibydlenífinancují–hypotečníchúvěrůaúvěrůzestavebníhospoření.PodlestatistikČeskénárodníbankyjeaktuálněsplácenozhruba800tisíchypotečníchúvěrů(tj.téměřkaždýpátýbytjezatíženúvěrem).Vysokýobjemnověposkytovanýchúvěrůjenavícvposledníchletechpodporovánnízkýmúročením,kteréjeobecněpovažovánozadlouhodoběneudržitelné.Vysokýobjemúvěrůnabydleníspolečněspředpokladembudoucíhorůstuprůměrnýchúrokůztohototypuúvěrůvytvářívýznamnésystémovériziko.Zvýšeníúrokůasníženípříjmů,kterémůženastatparalelněvdoběekonomickérecese,můžezpůsobitproblémyvýznamnémupočtudomácností.Prosledovánítohotorizikajevhodnésledovat celkový objem aktivních úvěrů na bydlení(úvěryzestavebníhospoření,hypotečníúvěrydomácnostem)apromezinárodnísrovnánítaképoměrtěchtoúvěrůkHDP.

3. BYDLENÍ

Environmentální pilíř

Indikátoryvenvironmentálnímpilířibymělyzachytitbydlenízedvoučástečněodlišnýchperspektiv:zhlediskakvalityobytnéhopros-tředí(standardykvalitybydlení)azhlediskaenvironmentálníchdopadůbydlení(ekologickástopa,příspěvekkeklimatickézměně).

Tradičními indikátory kvality obytnéhoprostředí jsou informaceovybavenosti bytů splachovací toaletou, koupelnou nebo teplou vodou.Vzhledemkpoměrněnízkémuprocentubytů,kterévČeskutotovybavenínemají(jednotkyprocent), jekdiskusi,nakolikjeproúčelysledováníudržitelnéhorozvojevhodnétytoúdajesledovat.Dálejemožnépoužítindikátory závadného bydlení sledované v šetřeních EU SILC(neschopnostudržetvziměteplovbytě,závadystřechy,oken,plísněapod.),kterévČeskudosahujíobdobněníz-kých hodnot.

Kvalitaobytnéhoprostředíjevedlecharakteristiktýkajícíchsevybavenosti/standardubytuovlivněnatakéobsazenostíbytu–počtemjehoobyvatelvůčiobytnéplošenebopočtuobytnýchmístností.Přelidněnostbytujeindikátoremnevhodnéhobydlení(nedostatkuprostoruasoukromí).Mezinárodníkritériumproidentifikacipřelidněníbytůjevšakpředmětemkritikyněkterýchodborníkůjakokul-turněpodmíněné.Velikostbytumůžepředstavovattakéopačnýproblém:domácnostivyužívající příliš rozsáhlé byty.Nadměrnáspotře-bapředstavujeproblémsohledemnanáročnostbydlenínaspotřebuzdrojůaekonomickouneudržitelnostprodomácnosti.Stanoveníprahovéhodnotyrozlohybytu,kterájižbudepovažovánazapřílišrozsáhlou,jevšakobtížné–vřaděevropskýchzemíjetotižvýrazněvyššíprůměrná obytná plocha na jednoho obyvatelealzepředpokládat,žesezvyšujícíseživotníúrovníbudetakévČeskutentoin-dikátornarůstat.Ztěchtodůvodůsespíšenežobjektivníkritériavelikostibytůbudesledovatsubjektivníspokojenostspodmínkamibydlení.ŠetřeníEUSILCobsahujeindikátorspokojenostiseživotemcelkověatakésjednotlivýmioblastmiživotavčetněbydlení,atonaškáleod0do10.Spokojenost s bydlenímjeprotomožnésledovatjakovývojprůměrnéspokojenosti,nebojakopodílosob,kteréjsousesvýmbydlenímnespokojené,tj.podílodpovědíhodnotícíchbydleníznámkami0-3.

Environmentálnídopadysektorubydlení jemožnésledovatagregátněpomocíspotřebyenergie/energetickénáročnostisektoruby-dlení.Vsouvislostispovinnostízpracovávatprůkazyenergetickénáročnostibudovvznikátakéadministrativnídatabázetěchtoprůka-zů,kterábymělavýhledověumožnitsledovatstrukturubytůpodletřídenergetickénáročnosti(A–G),tj.podlespotřebyenergienam2

bytu.

Environmentálnídopadybydleníovlivňujetakécelkovéurbanistickéuspořádánívýstavby.Dlouhodoběproblematickájezejménane-koordinovanávýstavba(především)rodinnýchdomůnaokrajíchvelkýchměst,jejížvýsledkemjefragmentovanákrajinasřadoumalýchzastavěnýchúzemí,nízkouhustotouzástavby,nutnostívýstavbyaúdržbyrozsáhléinfrastruktury(komunikace,vodovody,kanalizace),nemožnostíefektivníhoobslouženíveřejnýmislužbamiaztohovyplývajícízávislostítěchtoúzemíajejichobyvatelnaindividuálníau-tomobilovédopravě.Zažádoucíjenaopakpovažovánatakovávýstavba,kterásvouvelikostíahustotouvytvářípředpokladyproob-slouženíveřejnoudopravou(spreferencívelkokapacitníkolejovédopravy),vybavenostškolami,školkamiadalšímislužbami.Vrámcirozvojových oblastí bude sledován podíl nově postavených bytů v obcích, které nemají zajištěné následující (veřejné) služby – do-pravní obslužnost železniční dopravou, mateřská škola, základní škola (úplná), ordinace praktického lékaře – nebo mají méně než 500 obyvatel.

Sociální pilíř

Protožemateriálníafinančnícharakteristikybydleníjsouobsaženyvenvironmentálním,resp.ekonomickémpilíři,sociálnípilířsezaměřínasociálnínerovnostivpřístupukbydlení.

Zhlediskasociálníchnerovnostíjevoblastibydlenípodstatnézachytitpodíldomácnostívrůznýchformáchbytovénouze.Promez-inárodnísrovnáníjevhodnévyužítkategoriepodleEvropskétypologiebezdomovectvíavyloučenízbydlení(ETHOS).Počet osob v by-tové nouzipodlejednotlivýchkategoriíETHOS(bezstřechy,bezbytu,nejistébydlení,nevhodnébydlení) jeprorok2015kdispozicivpodoběkvalifikovanýchodhadůvevýzkumuMPSV.Včeskémkontextupředstavujíspecifickouskupinuosobvbytovénouziosobyadomácnostižijícídlouhodoběvubytovacíchzařízeních(tzv.ubytovnách)vlastněnýchsoukromýmiosobaminebosamosprávami.

Specificképožadavkynavhodnost/kvalitubydlenímajítakéosobysezdravotnímpostižením.Tytoúdajevšaknejsouvpotřebnémde-tailu evidovány v datech o stavu budov.

3. BYDLENÍ

Zhlediskamožností(kapacit)veřejnéhosektoruúčinněreagovatnaproblémybytovénouzejsoupodstat-né jaknástrojenastraněnabídkybydlení–početapodílbytůvlastněnýchstátemaobceminacelkovémbytovémfondu,taknástrojenastraněnabídky–dávkynabydlení(celkovýfinančníobjemdávekurčenýchnapodporubydleníapočetdomácností,kterýjetěmitodávkamipodporován).Bytyvevlastnictvíveřejnéhosektoruvšaknejsouzasoučasnéprávníúpravyspecifickyurčenyksociálnímubydlenínebořešeníproblémůbytovénouze,nicméněvzhledemkprobíhajícímdiskusímolegislativěsociálníhobydleníjepodíl bytů ve vlastnictví obcí nebo státurelevantnímindikátorem.

Zhlediskaudržitelnéhorozvojejesmysluplnésledovattakétrendyvrezidenčnísegregaci–atojaksegregacizranitelnýchskupin,takskupinprivilegovaných.Důsledkemjeoslabováníkohezespolečnostiarůstsociálníhonapětí.Metodikuidentifikacesegregovanýchlo-kalitcertifikovaloMPSV(Sýkoraakol.2015)aověřilojinaskupiněosobvhmotnénouzi.Prodlouhodobésledovánítrendůvrezidenčnísegregacijemožnésledovatcelkový podíl obyvatel žijících v segregovaných lokalitách(tj.vymezitlokality,kteréjsousegregovanéasledovatpočetvšechobyvatelvnichžijících,bezohledunadalšícharakteristiky),nebosledovatpodílspecifickýchskupinobyvatel,kteréžijívsegregovanýchlokalitách(tj.podílzranitelnýchobyvatel,kteřížijívsegregovanýchlokalitách,zevšechzranitelnýchobyvatel,astejněproprivilegovanéobyvatele).

Průřezovýmtématemnapomezísociálního,environmentálníhoaekonomickéhopilířejedojížďkajakoprostorovývztahmezimístembydliště a místem pracoviště. Ekonomické náklady dojížďky snižují reálné disponibilní příjmy domácností. Zejména dojížďka indi-viduálníautomobilovoudopravoujespojenasnegativnímienvironmentálnímidopady,znečištěnímovzdušívevelkýchaglomeracíchazvyšovánímekologickéstopy.Dojížďkatakésnižujerozsahvolnéhočasu,kterýmůžebýttrávens rodinou,přátelinebovyužívánkobčanskéangažovanosti.Významdojížďkynavícvposledníchdesetiletíchvzrůstá.Dojížďkajesledovánavesčítánílidu.Sbíranádataumožňujísledovatjakcelkový objem dojížďky(početosobcestujícíchzapracínebostudiemdojinéobceajejichpodílnapopulaci),tak průměrnou dobu strávenou dojížďkou(vminutách)aobvyklýzpůsobdojížďky–dopravníprostředek(auto,nemotorovádoprava,veřejnádoprava).

b) 15 vybraných indikátorů pro oblast bydlení

Nazákladědiskuseexpertůbylovybráno15ukazatelůtýkajícíchsekvalityživotavoblastibydlení,kterésouvisejísvýšeuvedenýmitřemipilíři.

Tabulka 15 indikátorů pro oblast bydlení

Indikátor DefinicePočetobecníchnájemníchbytů Početbytůvevlastnictvíobcísvícenež1000obyvateliDomácnostivnájemnímbydlení Podíldomácnostížijícíchvnájemnímbydlenínavšechdomácnos-

techPodíldomácnostísextrémníekonomickouzátěžízbydlení Podíldomácností,kterénabydlenívynakládajívícenež40%svých

čistýchdisponibilníchpříjmůPodíl domácností v nájemním bydlení s extrémní ekonomickouzátěžízbydlení

Podíl domácností žijících v nájemním bydlení, které na bydlenívynakládají vícenež40% svých čistýchdisponibilníchpříjmů,navšechdomácnostech

Celkovýobjemaktivníchúvěrůnabydlení Celkovýobjemúvěrůnabydlení:úvěryzestavebníhospoření,hy-potečníúvěrydomácnostem

PoměrúvěrůnabydlenínaHDP Poměrcelkovéhoobjemuúvěrůnabydlení(úvěryzestavebníhospoření,hypotečníúvěrydomácnostem)naHDP

Domácnostivzávadnémbydlení Podíl domácností, které žijí v závadném bydlení (neschopnostudržetvziměteplovbytě,závadystřechy,oken,plísněapod.)

Subjektivníspokojenostsúrovnísvéhobydlení Podíl osob, které jsou se svýmbydlenímnespokojené (hodnoty0-3)

Průměrnáspotřebaenergienam2bytu Průměrnácelkovádodanáenergienavstupudobudovynaplochubytůročně

Podílnověpostavenýchbytůvobcíchbezdostupnýchveřejnýchslužeb

Podílnověpostavenýchbytůvobcích,kterénemajízajištěnévy-brané veřejné služby (dopravní obslužnost železniční dopravou,mateřskáškola,úplnázákladníškola,ordinacepraktickéholékaře)nebomajíméněnež500obyvatel

Početosobbezstřechy PočetosobvbytovénouzispadajícíchdokategorieETHOS„bezstřechy“(osobypřežívajícívenkuaosobyvnoclehárně)

Početosobbezbytu PočetosobvbytovénouzispadajícíchdokategorieETHOS„bezbytu“(osobyvubytovněprobezdomovce,pobytovýchzařízeníchpro ženy, ubytovnách pro migranty, osoby před opuštěním in-stituce a uživatelé dlouhodobější podpory – typicky v azylovémdomě)

Podílbytůpřístupnýchproosobysezdravotnímpostižením Podílbytů,kteréjsoupřístupnyproosobysezdravotnímpostižením(zcelabezbariérovébytynebobytysomezenýmibariérami)

Sociální segregace Celkovýpodíl(zranitelných)obyvatelžijícíchvsegregovanýchlo-kalitách

Průměrnádobadojížděnídozaměstnání Průměrnádobastrávenávyjížďkouadojížďkoudo/zezaměstnáníado/zeškoltýdně


PodleúdajůČSÚpředstavovalyvroce2016výdajenabydleníaenergienejvětšíčástvýdajůdomácnostívČR,konkrétně20,8%;dalších6,1%pakpředstavovalyvýdajenavybaveníaopravybytůanazařízenídomácnosti.

PodleúdajůEurostatužilovroce2016vnájemnímbydlenívČR21,8%zevšechdomácností,zatímco(odhadovaný)průměrzaEUbyl30,7%.ZároveňvČRpokračovalpoklesrozsahuobecníhobytovéhofondu,kterýsevprůběhulet2010-2014zmenšilpřibližněotřetinu,přičemžvýznamnýmdůvodemtohotopoklesujeprivatizaceobecníchbytů.PodleúdajůČSÚpředstavovalobecníbytovýfondvroce2010440163bytůanakonciroku2014užjen262143bytů.Vprůběhulet2011-2015byloprivatizováno50897bytů,cožpředstavuje11,56%zbytovéhofondunakonciroku2010.

PodíldomácnostívČR,kterénabydlenívynakládajívícenež40%svýchčistýchdisponibilníchpříjmů,sepodleúdajůEurostatuvposled-níchletechsnížil(na9,5%vroce2016)adostalsepodprůměrEU(11,1%vroce2016).Extrémnízatížení(vícenež40%)setýkánejvícedomácnostížijícíchvkomerčnímnájemnímbydleníaménědomácnostívevlastnímbydlenínebovbydlenísesníženýmnájemným,kterýmjetypickyveřejnébydlení.

Cosetýčedomácnostížijícíchvzávadnémbydlení(neschopnostudržetvziměteplovbytě,závadystřechy,oken,plísněapod.),vČRjichžijeméně,nežjeprůměrEU,ajejichpodílmáklesajícítendenci.NadruhéstraněaledlešetřeníEUSILCzroku2012bylovČRsesvýmbydlenímvelminespokojených5,1%respondentů,zatímcovrámciceléEUbylovelminespokojenýchjen3,7%respondentů.

PodlezdrojůuváděnýchKoncepcísociálníhobydleníČR2015-2025bylodhadovanýpočetosobbezpřístřešívČR30000osob.DataMPSVovyplácenýchpříspěvcíchnaživobytízroku2017zahrnujípřibližně7,4tisícepříjemců(početspolečněposuzovanýchosobmůžebýtvyšší),kteřímajívdatabázíchuvedeno,žejsoubezpřístřeší.PodlestudieVýzkumnéhoústavupráceasociálníchvěcízroku2015vnejrůznějšíchformáchnestandardníhobydlenívprosinci2014žilo29108příjemcůdoplatkunabydlení,cožpředstavuje48445osob.Přibližně22000domácnostípříjemcůdoplatkunabydlenížilovtomtoobdobínaubytovnách.


Prosledováníkvalityživotavoblastibydlenísenavrhujínovávykazovánítěchtoindikátorů:1.Průměrnáspotřebaenergienam2bytu:vykazováníMPOnazákladěvsoučasnostidostupnýchdat.2.Početosobbezstřechy:vykazováníMPSVnazákladěvsoučasnostidostupnýchdatpovytvořenístandardizovanémetodiky.3.Početosobbezbytu:vykazováníMPSVnazákladěvsoučasnostidostupnýchdatpovytvořenístandardizovanémetodiky.4.Sociálnísegregace:vykazováníMPSVnazákladěvsoučasnostidostupnýchdatpovytvořenístandardizovanémetodiky.5.Podílnověpostavenýchbytůvobcíchbezdostupnýchveřejnýchslužeb:sběrdatavykazováníMMR.6.Podílbytůpřístupnýchproosobysezdravotnímpostižením:sběrdatavykazováníMMRa/neboČSÚ.

3. BYDLENÍ

3.4 Indikátory kvality života v oblasti zdraví

a) Kvalita života z hlediska zdraví

Zkoumánívztahu kvality životaazdravíjetřebazačítdefinicí zdraví,jakbylovymezenovustavujícímdokumentuSvětovézdravotnickéorganizace(WHO)vroce1946.Zdravíjedefinovánojako„stavplnétělesné,duševníasociálnípohodyanikolijenjakonepřítomnostnemocičivady“.Ztétodefinicevyplývá,žeměřenízdravíaefektůzdravotnípéčemusízahrnovatnejensledováníúčinkůzměnvefrekvenciazávažnostionemocnění,ale takéhodnocenípohody,kterou lzeposuzovatměřenímzlepšeníkvalityživotavztaženékezdravotnípéči.

Definice osobní pohodyovšempředstavujevýzvu.PodleDodgeovéaspolupracovníkůsevětšinaautorůsoustředínaměřeníatributůosobní pohody, aniž by si příliš lámali hlavu s definicí samotného pojmu. Specifický způsob měření osobní pohody poskládánímretrospektivněhodnocenýchjednotlivýchmomentůvprůběhudnemetodouDRM(DayReconstructionMethod)navrhliKahnemanaKrueger.

PodleDragomireckéaBartoňové(2006)sekvalitaživotastala„jednímznejčastějipoužívanýchpojmůsoučasnémedicíny.Vsoučasnédobě,prokteroujecharakteristicképrodlužovánídélkyživotaapřevahachronických,dlouhotrvajícíchnemocínadnemocemiinfekčními,sezahlavnícílmedicínynepovažujezdravíneboprodlouženíživotasamoosobě,alezachovánínebozlepšeníkvalityživota.“

Patrněnejznámějšímianejužívanějšíminástrojiměření kvality životasestaly100položkovýdotazníkWHOQOL,případněWHOQOL-BREFo26položkách.TytodotazníkybylyvytvořenyspolupracíWHOspoluspatnáctispolupracujícímicentryzceléhosvětaabylystandardizoványrovněžproČeskourepubliku.

NaměřenívztahuzdravíakvalityživotasespecifickyzaměřujevelicepopulárnímetodologieHR-QOL,kterábylavyvinutavCentersforDiseaseControl(CDC).Jevyužívánapředevšímkměření dopadů nemoci, případně handicapu na kvalitu života.Těsnývztahpojmůzdraví,osobnípohoda,spokojenostseživotem,štěstíakvalitaživotavedlAtkinsonovoukekonstatování,žetytopojmyjsounavzájemzaměňovány.

V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000(HealthforAll,HFA),kterýbylpřijatvroce1977,seobjeviladoplňujícícharakteris-tikazdravíjakoschopnostivéstsociálněaekonomickyproduktivníživot.

Kdalšímuposunudocházívnovémprogramu WHO Zdraví pro všechny v 21. století (HFA21,Zdraví21),kterýbylpřijatvroce1999apřinášídefinicizdraví,kterázpraktickýchdůvodůvymezujezdravíjako„sníženíúmrtnosti,nemocnostiapostiženívdůsledkuzjis-titelnýchnemocíaporuchanárůstpociťovanéúrovnězdraví“.Dokumenttéžmluvíozdravotnímpotenciálujakoonejvyššímstupnizdraví,kteréhomůžejednotlivecdosáhnout.Potenciálzdravíkaždéhočlověkajeurčovánmožnostístaratseosebeaodruhéajehoschopnostísamostatněserozhodovatauchovatsikontrolunadsvýmživotem.Společnostmávytvářetpodmínkyktomu,aby lidémohlipotenciálzdravíuplatnit.Tatodefinicetedyodkazujekezdravíměřitelnémuúrovnímortalityamorbidity,dáleksubjektivnímuzdravotnímustavuakonečněkeschopnostikontrolynadsvýmživotemaschopnostipomáhatdruhým.

Nazákladěanalýzprovedenýchrelevantnímiautoryainstitucemiadiskusíuskutečněnýchvrámciexpertnískupinynavrhujemesledo-vat následujících 5 dimenzí vztahu zdraví a kvality života:

1.délkaživotaadélkaživotavezdraví;2.zdravotnístavobyvatel;3.úroveňzdravotnípéče;4.zdravotníchováníazdravotnígramotnost;5. ekvita ve zdraví.

Vdimenzidélkaživotaadélka života ve zdravísezaměřímejaknaprodlužovánístřednídélkyživotaobecně,taknaprodlužovánídélkyživotavezdraví.Jakodůležitouvidímesnahusnižovatpředčasnouúmrtnost,ato jakobecně,takvevztahukpříčinám;konečnějevhodnésledovatúmrtnostzněkteréspecificképříčiny.Délkuživotapovažujemezadůležitýaspektkvalityživota, jejíprodlužováníiprodlužovánídélkyživotavezdravípovažujemezafaktorzlepšováníkvalityživota.

4. ZDRAVÍ

Dimenzezdravotní stav obyvatelbudesledovatzdravotnístavjakobjektivní,tj.nemocnost(morbidita),taksubjektivní(subjektivníhodnocenívlastníhozdraví),protožesejednáovelicedůležitýfaktorkvalityživota.Morbiditabudesledovánauvybranýchdiagnóz.

Vdimenziúroveň zdravotní péčebudemesledovatudržitelnostčizlepšováníúrovnězdravotnípéče,jednakspomocíobjektivníchuka-zatelů,jednaksvyužitímsubjektivníchfaktorůspokojenostiseslužbami.

Dimenzezdravotní chování a zdravotní gramotnostjespojenashodnocenímadekvátníhozdravotníhochováníazvyšovánízdravotnígramotnostijakocestykezdravíazprostředkovaněikezlepšováníkvalityživota.

Dimenzeekvita ve zdravíbymělapomociodhalit,jestlidocházíkezvyšováníekvityvezdraví,tj.kodstraňovánírozdílůvezdravípod-míněnýchpředevšímsocioekonomickýmifaktoryavzděláním.Tojejednímznejdůležitějšíchfaktorůzlepšováníkvalityživotavsouvis-lostisezdravím.

b) 17 vybraných indikátorů pro oblast zdraví

Nazákladědiskusí uskutečněnýchv rámci expertní skupinybylo ke každédimenzi vztahu zdraví a kvality životapřiřazenoněkolikindikátorů,kterédanoudimenzicharakterizují.Celkověbylovybráno17ukazatelů,kteréposkytujíprůřezovýpohlednavztahzdravíakvalityživota.Sadaindikátorůvčetnězdrojůdatvčleněnípodlejednotlivýchdimenzívztahuzdravíakvalityživotajeuvedenavtabulce.

Převážnávětšinadatvztahujícíchsekdemografickýmproměnným,kmorbiditěaobjektivnímukazatelůmsystémuzdravotnípéčejedostupnávestatistikáchÚstavuzdravotnickýchinformacíastatistikyČR(ÚZIS)aČeskéhostatistickéhoúřadu(ČSÚ).TatodatajsouzasílánarovněždoWHO,EurostatuaOECD.Nastránkáchtěchtoorganizacíjemožnouvětšinyindikátorůzískatkomparativnídata.Udalšíchproměnných,získávanýchzpravidladotazníkovýmišetřeními,jsouzdrojidatdalšíinstituceaorganizace,kterétakovášetřenírealizují.Jednásenapř.oEvropskévýběrovéšetřeníozdraví(EuropeanHealthInterviewSurvey–EHIS).

4. ZDRAVÍ

Proúčelyhodnocení vztahu zdraví a kvality životabylo rovněž identifikováno šest specifických sociodemografických skupin, kterémohoubýtznevýhodněnypřipřístupukezdravotnípéčinebomohoumítvevztahukezdravotnípéčiurčitéspecifické potřeby. Jedná seonásledujícískupiny:dětiamládež,senioři,zdravotněznevýhodněnéosoby,skupinaLGBT,osobyzesociálněvyloučenýchlokalitamigranti.

Vpřípadědětíamládeženenítřebarealizovatsamostatnoupřípadovoustudii,vhodnýmzdrojemdatjestudieHBSC(HealthBehaviorofSchoolAgedChildren)sčtyřletouperiodicitou.Vněkolikamodulechstudienabízídatatýkajícísezdravotníhostavu,zdravotníhochováníakvalityživota.

Proostatníchpětspecifickýchsociodemografickýchskupin(senioři,zdravotněznevýhodněnéosoby,skupinaLGBT,osobyzesociálněvyloučenýchlokalitamigranti)jsouvšakmnohdyobtížnědostupnádata(buďjenelzezískatzestávajícíchdatovýchzdrojů,nebojeprodanouskupinutypickávysokáneochotasestatistickýchšetřeníúčastnit).Protojeprotytoskupinyobyvatelvhodnérealizovatsamo-statné případové studiesezohledněnímjejichspecifik.


Střední délka života(nadějedožitípřinarození)sevČeskérepublicevprůběhuposledníchtřídekádpodstatněprodloužilaapřesáhlaprůměrEU-28,nicménězaostávánízanejlepšímizeměmiEvropskéuniestálepřetrvává.NavícvposledníchletechdocházíkezpomalenítempaprodlužovánístřednídélkyživotavČR.Obdobnýtrendzaznamenávámeiuočekávanédélkydožitívevěku65let:délkaseprod-lužuje,zaostávánízanejlepšímizeměmiEUpřetrvává.

VprůběhuněkolikaposledníchdekáddošlovČRkprodlouženístřednídélkyživota,nicménědélka života ve zdravíseprodlužujejenminimálně,atospíšeužennežumužů.SrovnánísnejlepšímizeměmiEU,předevšímseskandinávskými,opětnevyzníváproČeskourepublikupříznivě.

Jednímzukazatelů kvality zdravotnípéče, zejménapakpéčepediatrické, jemíra kojenecké úmrtnosti, která je vČeské republicedlouhodobějednaznejnižšíchmezizeměmievropskéhoregionu.

PoměrněvysokýjevČRukazatelzkrácenídélkydožitíúmrtími před dosažením 65. roku života.IvtomtoukazateliČeskárepublikazaostávázanejlepšímizeměmiEU,byťjelepšínežprůměrEU-28.

Pokud jde o ukazatel sebevražednosti,jejejívýskytvČRpřibližněprůměrný,nicménězazeměmiEUsnejnižšímírouincidenceČeskárepublikapodstatnězaostává.

Vporovnání subjektivního zdravotního stavusečeštímužiiženyřadímezizemě,jejichžobyvateléudávajívýrazněčastějišpatný,nebodokoncevelmišpatnýzdravotnístav.

Pokud jde o incidenci duševních poruch,ponecháme-listranoupsychózy, jeČeskárepublikapodprůměremvýskytudepresízpůso-benýchchronickýmstresem.

Počty lékařů na 100 000 obyvatelvČeskérepublicejsouvyšší,nežjeprůměrEU-28,navzdoryobavámzjejichúbytku.Mezizeměmi,unichžsesledujehustota sítě jednotekprimárnípéče,seČeskořadínaprvnímísto.Pokudjdeopočtypraktickýchlékařů,pakhustotasítějejichordinacíjevČRmírněpodprůměremzemíEU-28,alevýrazněnadúrovníEU-15(členskézeměpředrokem2004).Vkonzumo-vanézdravotnípéčivprvníliniipatříČeskérepublicedlouhodobějednozprvníchmístmezizeměmiEUivširšímmezinárodnímsrovnání.

Pokud jde o výdaje na zdravotnictví v poměru k HDP,vroce2015seČeskárepublikashodnotou7,8%HDPnacházelapodprůměremEU-28,konkrétněna18.místěz28členskýchzemíEvropskéunie.

V prevalenci kuřáctví (denníkouření) seČeská republika řadímezizeměsúrovníkuřáctvípřesahující 20%populace. JednásesiceoúroveňpodprůměremEU-28,nicméněvestatistikáchúmrtnostinanemocizpůsobenékouřenímseČeskořadímezizeměsnejvyššímvýskytem.

Zestatistikkonzumaceisociologickýchdatvyplývávysokáúroveňkonzumace alkoholických nápojů,zjišťovanájakobjememkonzu-movanéhočistéhoalkoholunahlavu,takudávanoufrekvencípitíalkoholickýchnápojů.Mimořádněznepokojivéjesrovnáníprevalence

Indikátor Zdroj dat

Délka života a délka života ve zdravíStřednídélkaživota(přinarozeníav65letech) ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Délkaživotavezdraví(přinarozeníav65letech) ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Kojeneckáúmrtnost ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Předčasnáúmrtnost(úmrtnostdo65let) ÚZIS

Sebevražednost ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Zdravotní stav obyvatelSubjektivní zdravotní stav EHIS

Incidenceduševníchchorob ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Úroveň zdravotní péčePočetlékařůna100000obyvatel ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Početvšeobecnýchsesteraporodníchasistentekna100000obyvatel

ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Početnávštěvvdomácímprostředí ÚZISVýdajenazdravotnictvívpoměrukHDP ČSÚ,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

Zdravotní chování a zdravotní gramotnostPrevalencedenníchkuřáků EHIS

Prevalencerizikovýchkonzumentůalkoholickýchnápojů EHIS

Prevalence nadváhy a obezity EHIS

Frekvencefyzickéaktivityvprůběhutýdne EHIS

Úroveňzdravotnígramotnosti Datazmezinárodníhokomparativníhovýzkumuzdravotnígramotnosti

Ekvita ve zdravíProvázánívybranýchukazatelůmorbidityamortalitysúdajiovzdělání,socioekonomickémstatusuaúrovnipříjmů

Datanejsouaktuálnědostupná,jednáseopožadaveknaÚZISazdravotnípojišťovny;měřeníekvitypředstavujestálevelkoumetodologickouvýzvu

Tabulka 17 indikátorů pro oblast zdraví

užíváníalkoholickýchnápojů,kuřáctvíazneužívání jinýchnávykových látekvevěkovéskupiněškoláků.Vevšechtěchtoukazatelíchpatříčeštíškolácimezidětinejvíceohroženérizikovýmchováním.

V prevalenci nadváhysevroce2014ČeskárepublikazařadilanašpicizemíEU-28s63,4%osobstarších18lets nadváhou.

Úroveň zdravotní gramotnostibylasledovánavněkolikazemíchEvropskéunievkomparativnímsociologickémšetření,kněmužsepozdějipřipojila iČeská republika.Znašichdatvyplývázaostávání zaprůměremvybranýchzemíEUvevšechdimenzíchzdravotnígramotnosti.

Pokud jde o ekvitu ve zdraví,jsmepochopitelněschopnisledovatsouvislostukazatelůmortalityamorbiditynapř.súrovníHDPvzemíchEU,alekomparacerůznémírypodmíněnostitěchtodatukazatelisocioekonomickýmizatímnenímožná.Cestoujezískánídatodzdravot-níchpojišťoven.


Vrámciexpertnískupinyseobjevilynásledujícípodnětypronová statistická zjišťování nebo jejich úpravy:•Pokudbychommělisledovatvcelépopulacinerovnostivezdravíčiekvitu,bylobyžádoucítříděníukazatelůmorbidityamortalitykombinovanýmznakemsocioekonomickéhostatusu(vzdělání,zaměstnání,příjem).•Oprotiněkterýmzemím(zejm.mimoevropským)nenívčeskýchstatistikáchsledovánaetnicita,kterábylaněkterýmiexpertynavrhována ke sledování.•Vevšechstatistikáchbymělabýtsledována„zeměpůvodu“respondenta.•Pokudjdeo„měkká“data,doporučujemeperiodickésledováníúrovnězdravotnígramotnosti.

4. ZDRAVÍ

5.Slaďovánípracovníhoasoukroméhoživota

3.5 Indikátory kvality života v oblasti slaďování pracovního a soukromého života (WLB)

a) Kvalita života z hlediska slaďování pracovního a soukromého života

Podmínkyslaďovánípracovníhoasoukroméhoživota(worklifebalancedálejenWLB)majípřímounávaznostnaspokojenostspra-covnímživotemasezaměstnáním(Howard,Donofrio,Boles,2004;Hughes,Bozioneles,2007aj.).Kromětohovšakmajítakéhluboképřesahydalekozatutoúroveň–kživotníspokojenosti,kespokojenostisrodinnýmasoukromýmživotem(viznapř.Greenhaus&Col-lins,2003;Poulose&Sudarsan,2014aj.)apotažmoikcelkovékvalitěživota(Guest,2002;OECD,2015).WLBsetakprávemstávájednouzklíčovýchoblastízahrnutýchdoměřeníkvalityživota(viznapř.OECD,2015).

Lzepředpokládat,ževýznamnostpodmínekakvalityWLBprocelkovoukvalituživotavbudoucnostiještěporoste.Možnostiuspoko-jivékombinacepráceadalšíchsférživotasetotižmohoudostávatdoohroženívdůsledkuintenzifikaceazrychlovánípracovníhoživota,kekterémudocházíspolusproměňujícímisetechnologiemi(Guest,2002).TytoprocesypodleGuesta(2002)právemvyvolávajíobavyzničenírodinnéhoasoukroméhoživotavdůsledkustáleintenzívnějšíhozasahováníprácedotěchtoživotníchsfér.

Možnýchdefinictoho,cojeWLB,jeřada.PřestutoodlišnostznamenáWLBnejčastějiabsencikonfliktu(Poulose&Sudarsan,2014),nebosrovnatelnoumíruaintenzitu,sjakouvstupujeprácedosoukroméhoarodinnéhoživotaneborodinnýživotdoživotapracovního(Greenhausetal.,2003).

ProúčelstanoveníindikátorůkvalityživotavoblastiWLBvycházímzpředpokladu,žepřetíženívjednéoblasti(aťužpracovnínebosoukromé)jespojenosrizikemkonfliktuzájmůasníženímživotnípohodyakvalityživota.JakostavWLBchápusituaci,kdyjsoupra-covníanepracovnísložkyživotavurčitérovnovázeaharmonii,kdyjsoulidésuspořádánímpracovníchanepracovníchživotůajejichkombinacíspokojeniakdyexistujíúčinnénástroje,kterélidemusnadňujítakovéhostavudosáhnout.

Pracovníživotchápušířeji,atonejenjakoplacenézaměstnání,včetněpřípadnýchpřesčasů,aťužjsouplacenénebone,alevúvahuberutakédalšíaktivityspracíspojené,jakonapř.dobustrávenoudojížděnímdopráce.Jakorodinnýasoukromýživotchápuvtomtopřípaděaktivitymimoplacenoupracovníčinnost,zejménapakvztahyapovinnostipéče(péčeoděti,péčeostaré,péčeodomácnost,péčeosebe),aletakésoukromýživotvjehoširšímpojetí,kterézahrnujevolnýčas,koníčkyadalšíaktivity,jakonapř.tráveníčasusrod-inouapřáteli,kterévýrazněpřispívajíkposilovánícelkovékvalityživota(Guest,2002).

b) 15 vybraných indikátorů pro oblast slaďování pracovního a soukromého života

ProúčelsledováníkvalityživotavoblastiWLBnavrhujipokonzultacisexpertnískupinouprooblastWLBsledovatnásledující4hlavnídimenze,kterézahrnujíjakobjektivní,taksubjektivníukazatele:

1) Čas a časová dimenze

Dimenzezahrnujeindikátorytzv.time-use–týkajícíseplacené,neplacenépráceavolnéhočasu.PočtyhodinstrávenýchplacenoupracíadalšímiaktivitamiposkytujízákladnívýchozíbodprouvažováníomožnostechazdrojíchWLBvživotělidí,kterýjakojednazhlavníchsložekfigurujevevětšiněpřístupůkměřeníaoperacionalizaciWLB(viznapř.Greenhausetal.,2003;Guest,2002;Poulose&Sudarsan,2014aj.).Přílišmnohočasustrávenéhoplacenoupracímůževéstkproblémůmsesladěnímprácesesoukromýmživotem.Nejenvelicevysokápracovníaktivita,aletakéextrémněnízkámírapracovníhonasazení(spojenásnezaměstnaností)přitommůževéstknepohodě,stresuamůženegativnězasahovatdosoukroméhoarodinnéhoživota(vizPoulose&Sudarsan,2014).Stresapocitynepohodypakmůževyvolávatipřetíženídomácímipovinnostmiapéčí.

2) Subjektivní dimenze hodnocení WLB

Dimenzezahrnujeukazatelereflektující individuálníhodnoceníaspokojenostsWLB.WLBječastospojenspocityspokojenosti,vy-rovnanostiapod.Kroměčistěosobnostníchcharakteristikhrajerolitakérodinnásituace,vztahyapovinnostipéče,způsobuspořádánírolívdomácnosti,nárokyspojenéstrávenímvolnéhočasu,pracovníambiceaaspiraceadalší(Greenhouseetal.,2003).

3) Organizační a institucionální podmínky WLB

Ukazatele sledují organizační a institucionální podmínky proWLB a představují klíčové faktory, které ovlivňují možnosti lidí volituspořádánípráceasoukroméhoživotapodlesvýchpotřeb.Mezitytopodmínkylzezařadit:

i)podmínky,kterévytvářejízaměstnavatelé(umožňujícípozitivníflexibilitu)

ii)podmínky,kterévytvářísociálnístátajehonástroje(např.dostupnostpéčeodětiaostaréanemohoucílidiapod.).

4) Dopady politik WLB

UkazatelemapujíreálnédopadypolitikWLBnamužeaženy.StátníazaměstnanecképolitikytýkajícíseWLBovlivňujímj.stavgen-derovérovnostivespolečnosti(Křížková,Vohlídalová,2009),protožetytopolitikyspoludeterminujízpůsobrozdělenírolívdomácnostiavýrazněovlivňujípraxikombinacipráceapéče(viznapř.Hašková,2011;Krüger&Lévy,2001).Oblastpéčejetotižtradičněspojovánaseženami.

Indikátor Specifikace/definice Zdroj

1. Čas a časová dimenze WLB

Počet odpracovaných hodin v placenémzaměstnání

Průměrnépočtyodpracovanýchhodintýdněvhlavnímzaměstnáníapodílylidípracujícíchprůměrnědo20h,21-30h,31-39h,40h,41-45h,46-50h,vícenež50hodintýdně

Výběrovéšetřenípracovníchsil(VŠPS)ČSÚ

Počethodinstrávenýneplacenoupracívdomácnostiapéčíodruhé(děti,ne-soběstačnéčlenyrodiny),péčíosebe

Průměrnépočtyhodintýdněstrávenéneplacenoupracívdomácnosti,péčíoděti,odalšínesoběstačnéčlenyrodinyapéčíosebe(zvlášťzakaždouztěchtoaktivit)

Jednorázová výběrovádotaz-níkovášetření

Počethodinvolnéhočasutýdně Průměrnépočtyhodinvolnéhočasutýdně(bezčasunaspánek) Jednorázová výběrovádotaz-níkovášetření

2. Dimenze subjektivního hodnocení spokojenosti s WLB

Míra pociťovaného stresu a napětívoblastipracovníhoasoukroméhoživota

Indikátorjemožnéměřitrůznýmibateriemiotázek.Např:

Můžete mi prosím říct, do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? (Odpovědi: Rozhodně souhlasí, spíše souhlasí, spíše nesouhlasí, rozhodně nesouhlasí,nevím,netýkáse)

-VašeprácevzaměstnáníVásčastovyčerpává.-VášpartnerskýarodinnýživotVásčastovyčerpávají.

Můžete prosím uvést, jak často jste se během posledních tří měsíců setkal s následujícími situacemi:(Odpovědi:týdně,měsíčně,jednoučidvakrátběhemposledních3měsíců,nik-dy/téměřnikdy,netýkáse)

- Přišel jste z práce domů tak unavený, že jste nebyl schopen udělat v domácnostiarodiněvěci,kterébybylypotřeba.-Přišel jstekvůli rodinnýmzáležitostemdoprácetakunavený,že jstenebylschopenudělatvprácivěci,kterébylopotřeba.(Zdrojotázek:šetřeníŽivotníapracovnídráhy2010,SOÚAVČR)

Jednorázová výběrovádotaz-níkovášetření;

Tabulka: přehled indikátorů a jejich zdrojů



Spokojenostsčasemnai)práci,ii)rodi-nu(včetněpéčeodruhé)aiii)prosebe(spánek,volnýčas,koníčkyapod.).

Indikátorjemožnéměřitrůznýmibateriemiotázek.Jetřebasledovatspokojenostzvlášťzakaždouztěchtooblastí.Příklademotázeknaměřenítohotoindikátorujenapř.následujícíbaterie:

Do jaké míry jste spokojeni s časem, který máte na:-práci-rodinu-péčiodětiaodruhé-naspánekaodpočinek-koníčkyaaktivníodpočinek(odpovědi: velmi spokojen, spíše spokojen, ani spokojen-ani nespokojen, spíše ne-spokojen,rozhodněnespokojen,nevím,netýkáse)

Jednorázová výběrovádotaz-níkovášetření

3. Dimenze institucionálních a organizačních podmínek WLB

Spokojenostskvalitou,prostorovouačasovoudostupností,finančnídos-tupnostíanabídkouslužebpéčeodětipředškolníhověkuamladšíhoškolníhověku

Jetřebasledovatspokojenostzvlášťzakaždouztěchtooblastí.Indikátorjemožnémapo-vatnapř.následujícímiotázkami:

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb péče o děti do 3 let?-skvalitou-sjejichnabídkou/dostupností-sfinančnídostupností-sprostorovoudostupností-sčasovoudostupností

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb péče o předškolní děti ve věku mezi třemi a šesti lety věku?

-skvalitou-sjejichnabídkou/dostupností-sfinančnídostupností-sprostorovoudostupností-sčasovoudostupností

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb péče o děti mladšího školního věku?

-skvalitou-sjejichnabídkou/dostupností-sfinančnídostupností-sprostorovoudostupností-sčasovoudostupností

(Variantyodpovědí:velmispokojen,spíšespokojen,anispokojen-aninespokojen,spíšene-spokojen,rozhodněnespokojen,nevím,netýkáse)

Zpravidlasenesleduje, vý-jimečněseobjevujíotázkynaspoko-jenostsdostup-nostíslužebpéčevevýběrovýchšetřeních(např.AdhocmodulWLBVŠPS2010)


Spokojenostskvalitou,dostupností,prostorovoudostupností,finančnídos-tupnostíanabídkouslužebpéčeose-nioryadalšínesoběstačnéčlenyrodiny,včetněslužebprolidisvážnýmzdravot-ním/tělesným/smyslovýmhendikepem

Jetřebasledovatspokojenostzvlášťzakaždouztěchtooblastí.Indikátorjemožnéměřitnapř.následujícímiotázkami:

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb péče o seniory?-skvalitou-scelkovounabídkou/výběrem-sfinančnídostupností-sprostorovoudostupností

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb péče o lidi s vážným zdravotním/tělesným/smyslovým hendikepem?

-skvalitou-scelkovounabídkou/výběrem-sfinančnídostupností-sprostorovoudostupností-sčasovoudostupností

Variantyodpovědí:velmispokojen,spíšespokojen,anispokojen-aninespokojen,spíšene-spokojen,rozhodněnespokojen,nevím,netýkáse

Zpravidlasenesleduje, vý-jimečněseobjevujíotázkynaspoko-jenostsdostup-nostíslužebpéčevevýběrovýchšetřeních(např.AdhocmodulWLBVŠPS2010)

Dětivzařízeníchformálnípéčeoděti(mateřskéškoly,jesle/miniškolky/dětskéskupinyapod.)

1)Podíldětímladších3letvdanévěkovéskupiněvzařízeníchformálnípéče

2)podíldětí3-6letzdanévěkovéskupinyvzařízeníchformálnípéče

DatajsousbíranávrámciEU-SILC

Početodmítnutýchžádostíoumístěnídoškolky

Početodmítnutýchžádostíoumístěnídoškolkyvabsolutníchpočtechpodlejednotlivýchkrajůavěkudítěte

SbíráMŠMTČR,publikaceVýkon-ovéukazateleškolství(předškolnívzdělávání)

Početodmítnutýchžádostíoumístěnídodomovůprosenioryadomovůproosobysezdravotnímpostiženímačekacídobanaumístěnídodomuspečovatelskouslužbou/dodomovaseniorů(sledovatzvlášťprokaždouztěchtooblastí)

1)Početodmítnutýchžádostíoumístěnídodomovůproseniorypodlejednotlivýchkra-jů(vabsolutníchpočtech);průměrnáčekacídobanaumístěnídodomovaseniorůpodlejednotlivýchkrajů.

2)Početodmítnutýchžádostíoumístěnídozařízenípéčeolidisvážnýmzdravotním/mentálnímhendikepempodlekrajů(vabsolutníchpočtech);čekacídobanaumístěnídotěchtozařízenípodlekrajů.

DatasbíráMPSVČRapublikujeČSÚ;datatýkajícísečekacídobynaumístěnílidívtěchtozařízenísenesledují

Finančnínáročnostslužebpéčeoděti–nákladyprorodinynaumístěnídítětevjeslích/dětskéskupině/vstátníasoukroméškolce

Průměrnéměsíčnínákladyrodinnajednodítěumístěné:1)vestátníškolce2)vsoukroméškolce3)vzařízeníchpéčeodětido3let(Zajednotlivékraje)

většinousenesleduje;vý-jimečněbylosledovánovrám-cispecifickýchvýběrovýchšetření(např.VÚPSVVR.2009)

Finanční náklady pro jednotlivce/rodinynaumístění senioravdomově spečova-telskouslužbou,vdomověprosenioryanákladynaslužbypéčeprolidisvážnýmzdravotním/tělesným/smyslovým hend-ikepem

Průměrnéměsíčnínákladyprorodiny/jednotlivcena:1)pobytosobyvdomověproseniory2)pobytosobyvdomověspečovatelskouslužbou3)pobytosobyvzařízeníchpéčeolidisezávažnýmmentálním/zdravotním/smyslovýmhendikepem4)nákupslužebpéčeočlověkasvážnýmzdravotním/tělesným/smyslovýmhendikepemčisenioryvjehodomácnosti

nesleduje se

Možnostúpravypracovnídobyapracovnírežim(vesmyslupozitivníflexibility)

Podíllidí,kteříuvádějí,žemajímožnostupravitsipracovnídobupodlesvýchpotřeb(např.majízcelaflexibilnírežim,možnostvybratsizněkolikapevnýchpracovníchrežimů,možnostupravitsipracovnídobuvrámciurčitéhorozmezíapod.)

Pouze jednorázová výběrovášetření


2)Zahrnoutdotohotopravidelnéhošetřenítakéotázkunamožnostlidíupravitsipracovnídobuarežimpodlesvýchpotřeb(viznapř.adhocmodulVŠPSzr.2010).

3)Rozšířitstandardněsledovanésociodemografickécharakteristikytak,abyobsahovalynásledujícíproměnné:pohlaví,věkováskupi-na,vzdělání,region(kraj),velikostmístabydliště,početzávislýchdětí,snimižčlověkžijevespolečnédomácnosti,věknejmladšíhodítětevdomácnosti (pouzezávisléděti), složenídomácnosti (sólo rodičev čele smatkou,otcem,dvourodičovské rodiny sdětmi,partnerskédomácnostibezdětí,domácnostijednotlivců;domácnostispolečněžijícíchnepříbuznýchosob);socio-ekonomickáskupina(nezaměstnaný,student,zaměstnanec,vdůchodu,vinvalidnímdůchodu,narodičovskénebomateřské,živnostníkbezzaměstnanců,podnikatelsezaměstnanci),vážnýzdravotní/tělesný/smyslovýhendikep;zdajdeodlouhodoběpečující/hoostaréhočinesoběstačnéhočlenarodiny(kromězávislýchdětí);zdajdeočlověkasmigračnímpozadím(+typpobytu);(subjektivní)životníúroveňdomácnosti+interakcemezipohlavímavšemivýšezmiňovanýmicharakteristikami.

4)Veřejněpublikovattatodatavčetněpodrobnéhotříděnínawebu.

5)Rozšířitpravidelněsledovanéstatistikyoukazatelezaměřenénaměkké/subjektivníproměnnétýkajícíse:-spokojenostsWLB,sčasemnapráci,rodinuavolnýčas-spokojenostsfinančníaprostorovoudostupnostíaskvalitouzařízenípéčeodětiaoseniory

6)Sledovatfinančnídopadypéčeodětiasenioryprorodiny(tj.průměrnoucenuzaumístěnídítětevzařízenípéčesoukromého/stát-níhocharakteru,vzařízenípéčeoseniory,domovyspečovatelskouslužbou)afinančnínáročnostpéčeprolidisvážnýmzdravotním/tělesným/smyslovýmhendikepem.

7)Sledovatdalšícharakteristikytýkajícísedostupnostipéčeostaréanemohoucíčlenyrodiny(čekacídobanaumístěnívdoměprose-niory/vdoměspečovatelskouslužbou).

8)Sledovatspokojenostsfinančníaprostorovoudostupnostíakvalitouslužebpéčeodětiaoseniory i lidi svážnýmzdravotním/tělesným/smyslovýmhendikepem.


MezinejvětšíúskalíprokvalituživotavoblastiWLBvČRpatřízejménavysoký počet odpracovaných hodin týdně, malá dostupnost služeb péče o děti, rostoucí nedostupnost zařízení péče o seniory a malé rozšíření flexibilních pracovních režimů, kteréby lidemumožňovalyupravitsvůjpracovnírežimtak,abylépeodpovídaljejichpotřebám.

ČRvykazovalovroce2016vesrovnánísEU-28nadprůměrný počet odpracovaných hodinstrávenýtýdněvhlavnímzaměstnání(40,3h;průměrproEU-28činil37,1hodin).Hlavnípodílnatom,žeČRdosahujevysokýchhodnotodpracovanýchhodin,mázejménanízký podíl částečných úvazků na celkové zaměstnanosti(načástečnýúvazekpracovalovroce201610,1%žena3,1%mužů,vEU-28tobylo24,6%žena7,4%mužů)atakérelativně vysoký počet hodin, který lidé odpracují v rámci částečných úvazků.60,6%lidícelkem(64,3%mužůa47,7%žen)odpracujevprůměruvícenež40hodintýdně(ČSÚ2017b).Zejménakvůlivýrazným genderovým rozdílům v zapojení do péče o domácnost a její členy mají ženy menší množství volného časunežmuži.Největšírozdílyjsoupatrnévrodináchsmalýmidětmi.

Vysoképracovnínasazeníčesképopulace(atojakvpřípaděplacené,tak,zejménavpřípaděžen,ineplacenépráceapéče)seodrážítakévsubjektivnímhodnocenílidí.Více než třetina dotázaných pociťuje pravidelný nedostatek času a stres.Vevěkovýchskupinách35–44leta45–54letjetodokoncezhrubakaždýdruhý.Vysoká míra stresu se ukazuje také mezi nezaměstnanými(cca45%).Spočtemodpracovanýchhodinsepodíllidí,kteřípociťujístres,zvyšuje(SOÚAVČR,2016:16).

Možnosti volby formyuspořádánípráceapéčepřitompřílišneusnadňujenízký podíl zaměstnanců, kteří mohou spolurozhodovat o rozvržení své pracovní doby(takovoumožnostmápouzeccačtvrtinazaměstnanců/kyň)(OECD2015b),animalá dostupnost služeb péče o děti i seniory.Vpřípadědětívevěkovékohortě0–2rokybylovČRvroce2016pokrytozařízenímiformálnípéčeodětijen5,6%(vEU-28tobylo33,7%).Udětívevěku3–5letbylopokrytívysoké(80,5%),avšakstálepodprůměrnévesrovnánísEU-28(85%)(vizOECDFamilyDatabase).Ve školním roce 2016/2017 nebylo vyhověno více než pětině (20,6 %) všech žádostí o umístění dítěte do školky. Nejhorší je situace v Praze, kde bylo odmítnuto více než 34 % žádostí, Jihomoravský kraj s 33 % odmítnutých žádostíaStředočeskýkrajs7%odmítnutýchžádostí.Nasvélimitypaknarážíinabídkapéčeoseniory.V roce 2015 bylo odmítnuto celkem 64 058 žádostí o umístění do domovů pro seniory.Odroku2007přitomsepřitompočetodmítnutýchžádostíneustálezvyšuje(ČSÚ2017a).

Důsledky stavu, který příliš efektivně neumožňuje kombinovat pracovní a soukromý život, pak dopadají zejména na ženy, což je ve srovnání s muži znevýhodňuje na trhu práce.Rodičovstvíapéčeomalédětipředškolníhověkuzásadnínegativnídopadynazaměst-nanostinaodměnuzapráci.ZatímcovrámciEU-28jezaměstnanostženvevěku25-49letsdětmido6letvěkupouzeo14,4procent-níhobodunižšínežutěch,kterétakovédětinemají,vČRčinítentorozdílcelých42,6procentníhobodu,cožjehnedpoMaďarskudruhánejvyššíhodnotavEU.Právěvrámcivěkovýchskupin35–39leta40–44let,tedyvobdobí,kdyřadaženpečujeoděti,dosahujesvéhomaximatakégenderovýmzdovýrozdílnejvyššíhodnoty(28%a30%)oprotiprůměrným22,5%.


1)ZahrnoutdosledovánívrámcipravidelnýchšetřeníVŠPSkroměpočtuhodinvěnovanýchplacenéprácetaképrácineplacenouačasvěnovanýpéčiosebe(zejménaulidíshendikepemčijinýmizdravotnímiproblémy).


Podíllidípracujícíchvnesociálnípracovnídobě(prácevečer,vnoci,ovíkendech)

Podíllidí,kteřípracujívrozmezí19-23h,po23.hodině,vsoboruavnedělizevšecheko-nomickyaktivníchapracujícíchlidí(zaměstnanců,podnikatelůaosobpracujícíchnaŽL);Sledovatkaždouztěchtocharakteristikzvlášť.

SledujesevrámciVŠPS/LFS(ČSÚ),datadostupnánawebu Eurostatu

4. Dimenze reálných dopadů podmínek WLB

Dopadyrodičovstvínazaměstnanostženamužůsdětmi

Rozdílvzaměstnanostiženvevěku25-49letsdětmido6letabeznich;Rozdílvzaměst-nanostimužůvevěku25-49letsdětmido6letabeznich

Indikátor lze spočítatzdatVŠPS/LFS

3.6 Indikátory kvality života v oblasti vzdělávání

a) Kvalita života z hlediska vzdělávání

Vzdělávánínenípouze jednouzmnohaoblastí, aleprávě touoblastí, kterázásadnímzpůsobempodmiňuje směřováníČeské repub-likykudržitelnémurozvoji.Úroveňdosaženéhovzděláníaúroveňkompetencí,kterýmijedinecdisponuje,jevýraznoudeterminantoupřiměřenéhofungovánívřadědalšíchoblastí:uplatněnínatrhupráce,příjem,rozsahkulturníhoživota,sociálnívazbyakontakty,účastnaživotěobčanskéspolečnosti,zdravíapod.Kvalitní vzdělání je tedy jedním z klíčových předpokladů dosažení co nejvyšší kvality života.

Proto je možné do značné míry ztotožnit termíny kvalita života z pohledu vzdělávání a kvalitní vzdělávání. Uněkterýchjednotlivcůjesamozřejměmožnésipředstavit,žesubjektivněbudouvoblastivzděláváníspokojenější,pokudnebudepříliškvalitníahlavněnebudenaněklástpřílišnénároky.Tosealevelmipravděpodobněprojevívdalšíchoblastech,vevětšípravděpodobnostistátsenezaměst-naným,mítnižšípříjmy,dostatsedosituacevyloučenéhozrůznýchoblastíživota.Vyššíjeinemocnostanaopaknižšíjedobadožití.

Vzhledemkekvalitěvzděláváníjetřebazohlednit,žeglobalizovanýsvětbudepřinášetnovévýzvyalidévněmbudoupotřebovatširšízáběraschopnostorientace.Vrychleseměnícímsvětěserychleproměňujeavyvíjískladbapotřebnýchznalostíadovednostíanarůstápotřebapřenositelnýchkompetencí.Najednéstraněnapř.vzrůstápotřebarozvojedigitálnígramotnosti,nadruhéstraněschopnostívztahujícíchseknakládánísreálnýmsvětem(přírodovědných,environmentálních,polytechnických,jazykovýchafinančních).

Smysl vzdělávánínesmíbýtzužovánnapřípravupracovnísílyprotrhpráce,nebodokoncepouzeproaktuálnípotřebyzaměstnavatelů.Jehocílemv21.stoletímusíbýtrozvojkompetencíprocelýaktivníosobní,občanskýiprofesní(jakojenapř.občanskáparticipace,ini-ciativaapodnikavost,kreativita,komunikaceaspoluprácečiřešeníkonfliktůaproblémůajinéměkkédovednosti).Musíbýtzaměřenonarozvojceloživotníchkompetencí.Potřebadistribuovatkvalituživotadoconejširšíčástispolečnostialejasněvedekpotřeběumožnitvšemrovnýpřístupkevzdělávání,tj.tak,abykaždýmohldosáhnoutconejlepšíhovzdělánívzávislostiprávějennasvýchschopnostech,možnostechimotivacích.

Důležitájepodpora celoživotního vzděláváníucelépopulace,atozájmového(včetněobčanského)iprofesního,včetnězapojenísk-upin,kterémajítendencineparticipovatnaorganizovanýchformách(odpadlícizevzdělávání,nezaměstnaní,věkováskupina55/65+).Systémceloživotníhoučeníbymělbýtzaložennamožnostivolbyrůznýchvzdělávacíchcestajejichhorizontálníavertikálníprostupno-sti,abybylyredukoványslepévzdělávacícestyanáslednámarginalizace.

Zásadnímpředpoklademrealizacevýšeuvedenýchcílůjepodporavzdělavatelůavzdělavatelek.Proveřejnývzdělávacísystémmusíbýtzajištěnydostatečnézdrojeodpovídajícívyspělýmstátům.

b) 10 vybraných indikátorů pro oblast vzdělávání

Ukazatelů protémakvalitnívzděláváníjekdispozicivelkémnožství(OECD,Eurostat,národnístatistiky),nenítřebahledatnové,alespíšepodívatsenaukazatele,kteréovzdělávánírůznýmzpůsobemvypovídají,novýmpohledem.

Koncepční rámecprodalšíúvahybylvybránzestudieEU1,kterávycházízpotřebynaplnit3základníglobálnícíle:•Zlepšováníkvalityaúčinnostisystémůvzdělávání,•usnadnitvšempřístupkevzdělávánía•otevřenívzdělávacíchsystémůširšímusvětu.

Koncepčnírámecjepůvodněstrukturovándočtyřoblastí:

Dovednosti, kompetence, postoje (A):Klíčováoblast,mírarelevancejevysoká.JestližepřijmemeteziOECD,žejepotřebasesoustředitpředevšímnadosaženédovednostiakompetence,jezřejmé,žesystémukazatelůokvalitěživotazpohleduvzdělávánímusíobsaho-vatinformaceotomjakýmiznalostmiakompetencemilidédisponují,jakrovnoměrnějsoutytokompetencedistribuoványmezirůznéskupinyobyvateltak,abynedocházelovtomtosmyslukvylučováníněkteréznich.

Přístup ke vzdělávání a účast na něm (B):Jakkolisezvyšujevýznamneformálníhovzděláváníainformálníhoučení,jezřejmé,žebezpřístupukevzdělávání(příležitost)adostatečnéúčastinaněm(využitítétopříležitosti)sešancenadosaženítakovéúrovněkompe-

1 EVROPSKÁKOMISE(2002)Europeanreportonqualityindicatorsoflifelonglearning.Fifteenqualityindicators.[Reportbasedontheworkofthework-

ingGrouponqualitzindicators.]Brussels.

tencí,kterévedoukekvalitnímuživotu,významněsnižuje.Důležitéopětje,jakdalecejsoupřístupaúčastotevřenyrůznýmzpůsobemvyloučených,znevýhodněnýchčidiskriminovanýchskupinobyvatel.Jednáseovysocerelevantníoblast.

Zdroje pro vzdělávání (C): Význam ukazatelů z této skupiny pro kvalitu života z pohledu vzdělávání je více zprostředkovaný, nežupředchozíchdvouskupin,mírarelevancejetedynižší.Nicméněbezdostatečnýchaefektivněvyužitýchzdrojůjedosaženíkvalitníhovzdělávánípřinejmenšímproblematické.Tatoskupinavypovídápředevšímotom,dojakémíryspolečnostvzděláváníoceňujereálněanepouzeproklamativně.

Strategická a systémová podpora:Ukazatelezařazenídotétoskupiny(StrategieCŽU,RelevantnínabídkaCŽU,Poradenství,Akred-itaceacertifikace,Hodnoceníkvality) jsousvýmcharakteremvýraznězprostředkujícípovahy.Zjednodušenělzekonstatovat,dobrénastavenítémat,kterétytoukazatelepopisují,většinouvede(samozřejměnevždynutně)kdobrýmvýsledkůvoblastipřístupu,účastiakompetencí.Jetedymnohemvhodnějšísezaměřitnavýsledky,nežnakonkrétnípodobusystémovéhorámce.Relevancetétosk-upinyjeprotomalá,dálesejínezabýváme.

VkoncepčnímrámcitohotodokumentubylaprotopronašeúvahyčtvrtáoblastEUdokumentuvyřazenaanověvyhrazenaproukaza-telesubjektivnípovahy(pocity,postoje),témapostojetedybylozprvnískupinypřeřazenodoskupinyčtvrté.

Ukazatelesubjektivnípovahy(D):Ukazatelůsubjektivnípovahypředevšímnenívdostupnýchzdrojíchnavýběranizdalekatolik,jakotěchobjektivních,většinoutvoříurčitýdoplněkrealizovanýchšetření.

Vybrané ukazatele podle uvažovaného koncepčního rámce:

A. Dovednosti, kompetence, postoje

Koncepčněnejpropracovanější jsouvtomtoohledudvěšetřeníorganizovanáOECD:PISAaPIAAC.Zvyužitítěchtozdrojůjepatrnéirozdělenínaukazatele,kterésezabývajíkompetencemiškolnímládeženakoncipovinnéškolnídocházky(PISA)akompetencemidospělých(PIAAC).VelkýmpozitivemšetřeníPISAjejehokoncepčnípropracovanostapravidelnost(každé3roky).UšetřeníPIAACjebohuželfrekvencenižší(předpokládáse10let),vypovídacíschopnostukazatelůprotonutněklesá.

Kognitivní dovednosti 15letých studentů,průměrnáúroveňčtenářské,matematickéapřírodovědnégramotnostipodlešetřeníPISA(OECDHow´sLife,Figure2.25)PISAdlouhodoběměříúroveňčtenářské,matematickéapřírodovědnégramotnost.Všechny jsouměřenynastejnéreferenčníškále,jeprotomožnévytvořitsouhrnnýukazatel.Jednáseoklíčovouinformacioúrovnizákladníchkompetencímladýchlidí.

Schopnost dále se učit,procentnípodílstudentůvdanézemivdolních25%celkovévýkonnostivindexuPISA„strategiezpra-cování“(Europeanreportonqualityindicators…)Schopnostdáleseučitjespecifickákompetence,kterámávýznamproschopnostzlepšovatkompetencevevšechdalšíchoblas-tech.Umožňujekaždémujednotlivcirozvíjetuždosaženéavyrovnávatsesměnícíminárokyokolníhosvětaaspolečnosti.

Řešení problémů v technologicky bohatých prostředích(Předpokladyúspěchuvpráciavživotě,Výsledkymezinárodníhovýzku-mudospělýchOECDPIAAC,Tab2.8)2

Ukazatelpředstavujeprůsečíkdovedností,kteréseněkdyoznačujíjako„počítačovágramotnost“(tj.schopnostpoužívatpros-tředkyanástrojeinformačníchakomunikačníchtechnologií-ICT),akognitivníchdovedností,kteréjsoupotřebnékřešeníprob-lémů.Nejednásetedyoobdobuukazatele„Learning-to-learnSkills“pro15leté,byťsouvislostjepatrná.Schopnostřešitproblémyavyužívatktomudostupnétechnologiejevsoučasnémsvětětéměřnezastupitelná.

B. Přístup ke vzdělávání a účast na něm

Základní ukazatele popisují účast na vzdělávání, jsou standardně každoročně sledovány a jsou běžně k dispozici. Jakmezinárodnísrovnatelnost,takimožnostsledovatvývojvčasevtétooblastinepředstavujížádnýproblém.Jemožnésledovatsyntetickéukazateletypuočekávanádobavzdělávání,takspecifickýpohledpodlerůznědefinovanýchkategorií(gender,věkapod.).Tojedůležitéprosle-dovánídistribucepřístupuaúčastimezirůznéskupinyobyvatel.

2 OECD(2013)Předpokladyúspěchuvpráciavživotě.VýsledkymezinárodníhovýzkumudospělýchOECDPIAAC.Důmzahraničníspolupráce,Praha2013

Dosažené vzdělání dospělé populace v produktivním věku, procentní podíl osob ve věku 25–64 letsdosaženýmalespoňvyššímsekundárnímvzděláním(OECDHow´sLife,Figure2.24)Dosažení středoškolského vzdělání je určitým předělem mezi - zjednodušeně řečeno – úspěšnéaneúspěšné(jakkolitoneplatístoprocentně).Ukazateltedykvantifikujezejménarozsahskupin(mezidospěloupopulací),kterénajednéstraně(ti,kteřídosáhlialespoňstředoškolskéhovzdělání)majídobréšancepodíletsenakvalitnímživotěvespolečnostianastranědruhé(ti,kteřístředoškolskéhovzdělánínedosáhli)jsousvysokoumíroupravděpodobnostivystavenirůznýmrizikůmavyloučení.

Účast dospělé populace na celoživotním vzdělávání v posledních 4 týdnech (ČR2030,4.4.1,EUreport)Vybraný ukazatel (vycházející z LFS)má velkou výhodu vmaximálnímezinárodní srovnatelnosti i dostupnosti dlouhé časovéřadyapravidelnékaždoročníaktualizaci.Jehonevýhodoujeale,ženeposkytujedostatečnýobrazoskutečnéúčastinadalšímvzdělávání,protožezachycujesituacipouze4týdnypředšetřením.

Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy,procentnípodílvevěkovéskupině15-19let(EAGTableC5.3(L),OECDHow´slife,Figure4.20)Ukazatelměřípodíltěch,kteříaninepracují(nemajízaměstnání)aanisenevzdělávají(NEET=notinemploymentorineducationandtraining)vevěku15–19let(vEAGseměříprověkovouskupinu16–29).Patřísemtedynejenti,kteříjsounezaměstnaní,aletakéti,kteřízaměstnáníaktivněnehledají.Ukazatelzaznamenáváneúspěšnostveškole,délkupřechodůzprácedoškolyavýznamnezaměstnanostimládeže.Všechnytytoprvkymajívážnédopadynaindividuálníkvalituživotaaekonomickouvýkonnost.Ukazujenapodílmladýchlidí,kteříseužnapočátkusvéživotnídráhymohouocitnoutvevážnýchproblémech.

C. Zdroje

Zařazenýukazatel,přessvoujednoduchost,dobřevypovídáováze,kterouvzdělávánívkontextusdalšímioblastmi,vespolečnostimá.Jevelmisrozumitelnýajeaktualizovánkaždoročně.Dobréčišpatnéprostředíprovzděláváníjedoznačnémíryurčovánokvalitouučitelů.Ukazatel,kterýbykvalituučitelůměřilpřímo,kdispozicinení.Alemíraúčastiučitelůnadalšímvzděláváníukazujena jejichochotuzvyšovatsvojekompetence.

Výdaje na vzdělávání,výdajenavzdělávacíinstitucev%HDP,podleúrovněvzdělání(EUreport,EAGTableB2.1)Výševýdajůnavzdělávání jeovlivněnavelikostíškolnípopulace,počtemstudentů,úrovníplatůučitelůaorganizacía realizacívýuky.Tentoukazatelpředstavujemíruvýdajůnavzdělávacíinstitucevpoměruknárodnímubohatství.

Vzdělávání učitelů,procentnípodílučitelů,kteříabsolvovalivzděláváníneboodbornoupřípravuvposledních4týdnech(EUre-port)Dojakémíryjsouučiteléschopniaochotnisekontinuálněvzdělávat,nezůstávatuzavedenýchpostupůavyrovnávatsesnovýmivýzvami,kteréokolnísvětpřináší,může,alespoňjakourčitépřiblížení,vypovídatukazatelojejichúčastinadalšímvzdělávání.

D. Ukazatele subjektivní povahy

Ukazatelproškolnímládežjepřímozaměřennaspokojenostsevzděláváním(seškolou).Ukazatelprodospěléjeobecnějšípovahyareferujeocelkovéspokojenostiseživotem.Protožeječleněnpodleúrovnědosaženéhovzdělání,jedobrýmindikátoremtoho,jakdosaženévzdělánítentosubjektivnípocitovlivňuje.

Děti, které rády chodí do školy,procentnípodíldětívevěku11,13a15let,kteréuvádějí,žerádychodídoškoly(OECDHow´slife,Figure4.26)

Spokojenost se životem dnes a za 5 let,podledosaženéhovzdělání(EAG2016,TableA8.3a)3

UkazatelspokojenostiseživotemjezaložennadatechGallupWorldPollapředstavujepodíldospělých(25–64),kteříohodnotilispoko-jenostsesvýmživotemstupněm6nebovyššímnadesetibodovéškále.SpolečnostGallupprovádíprůzkumyWorldPollspololetní,ročníčidvouletoufrekvencí.

3 OECD(2016)EducationataGlance2016:OECDIndicators.OECDPublishing,Paris2016.

Seznam doporučených indikátorů + přiřazení k oblastem A-D tohoto dokumentu:

Kód Ukazatel Oblast

Strategický rámec ČR 2030, Příloha 1

4.4.1 Účastdospělépopulacenaceloživotnímvzdělávánívpos-ledních 4 týdnech

B

How’s Life? 2015 MEASURING WELL-BEING

Figure2.24 Dosažené vzdělání dospělé populace v produktivnímvěku,procentnípodílosobvevěku25-64letsdosaženýmalespoňvyššímsekundárnímvzděláním

B

Figure2.25 Kognitivní dovednosti 15letých studentů, průměrnáúroveň čtenářské,matematické apřírodovědnégramot-nostipodlešetřeníPISA

A

Figure4.20 Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastnívzdělávání nebo odborné přípravy, procentní podíl vevěkovéskupině15-19let

B

Figure4.26 Děti, které rády chodí do školy, procentní podíl dětí vevěku11,13a15let,kteréuvádějí,žerádychodídoškoly

D

EUROPEAN REPORT ON QUALITY INDICATORS OF LIFELONG LEARNING

Schopnostdáleseučit,procentnípodíl studentůvdanézemi v dolních 25 % celkové výkonnosti v indexu PISA„strategiezpracování“

A

Vzděláváníučitelů,procentnípodílučitelů,kteříabsolvo-vali vzdělávání nebo odbornou přípravu v posledních 4týdnech

C

Education at a Glance 2016

TableA8.3a Spokojenostseživotemdnesaza5let,podledosaženéhovzdělání

D

TableB2.1 Výdaje na vzdělávání, výdaje na vzdělávací instituce v %HDP,podleúrovněvzdělání

C

Předpoklady úspěchu v práci a v životě, Výsledky mezinárodního výzkumu dospělých OECD PIAAC

Tab2.8 Řešeníproblémůvtechnologickybohatýchprostředích A


Přizaměřenínasubjektivnívnímánízjistímenapříklad,žečeskédětivykazujívmezinárodnímsrovnánínízkouoblibuškoly(patříkne-jméněmotivovanýmprovzdělávání,„neradychodídoškoly“,„veškolesenudí“).Zároveňčeskývzdělávacísystémdoposuddělídětijižvpoměrněútlémvěkunatalentovanéanetalentovanéasměřujejedorůznýchtypůškol.


ProoblastvzdělávánínepožadujemesledovánínovýchindikátorůČeskýmstatistickýmúřademnebojinýmiinstitucemi.

7. MEZILIDSKÉ VZTAHY

3.7 Indikátory kvality života v oblasti mezilidských vztahů

a) Kvalita života z hlediska mezilidských vztahů

Mezilidskévztahy(MLV)jsouuždlouhopředmětemveřejnédiskusevČeskérepubliceajejichkvalitavýznamněovlivňuježivotyvšechobčanů.Akademickýdiskursnatototémačastoobsahujehledáníodpovědínaotázky:Jakvyjádřitkvalitumezilidskýchvztahů?JakvypadajízdravéMLV?JakzlepšovatMLV?JakudržovatdobréMLV?Většinouvšakprobíhávoblastipersonálníhořízeníamanagementu.VsociologiitototémanenínijakobzvlášťintenzivníaMLVsezdespíšepoužívájakolaickýpojem,kterýnenípotřebanějakspeciálněvysvětlovat.NavzdorytomuisociologiemásvojiperspektivuviděníMLV,kteráseodtésociálně-psychologické(používanévpersonal-istice)liší.

Sociálně psychologické hledisko námumožňujevidětjaklidémezisebou„vycházejí“vmenšíchskupinách,jestlijsoujejichvzájemnévztahy harmonické, panuje v nich pohoda a spokojenost (uznání, štěstí) anebo naopak jsou plné konfliktů, nedorozumění, napětíatrápení.Ztohotohlediskabykaždýchtělmítdobrépřátele,šťastnémanželství,hodnépříbuzné,vstřícnékolegyaznámé,slušnésousedyazároveňkaždýusilujeorespektauznánívesvémokolí.Opakvyvolávánapjatéskupinovéklima,stres,nižšípracovnívýkonapocitynenaplněnéhoživota.1

Sociologické hledisko soustřeďujepozornostnarůznéskupinyakategorie lidí,kteřísdílejípodobnýosudazároveňupozorňujenarozdílymezitěmitoskupinamizhlediskajejichsociability,sociálníhokapitálu,sociálnísoudržnostiaintegracedospolečnosti.Zaměřujesenavztahytěch,kteříseosobněanineznají,tj.nahromadnévíceméněanonymnívztahymezispoluobčany.Tytoobčanskémezilidskévztahyovšemnemusímítvždypozitivnícharakterapředstavujípotenciálmožnéhoohroženídalšíhovývojeuvnitřrůznýchsociálníchcelkůacelých(moderníchdemokratických)společností.Pokud jsoutytovztahyzdravé, inkluzivní,nediskriminačníanevytvářejíso-ciálnínapětí,umožňujísnadnoukomunikaci,efektivníkooperacianebrzdíspolečenskýrozvoj.Opakvyvolávámeziskupinovénapětí,společenskounestabilituapolitickéturbulence.

OporupřimapováníahodnocenívýznamudimenzíMLVpřestavujíhodnotovězakotvenéprotiklady(dichotomie)obsaženéjakvso-ciálně-psychologické,takivsociologicképerspektivě(viznapř.důvěra–nedůvěra,solidarita–sobectví,sociálnízačlenění–sociálnívy-loučení,tolerance–xenofobie…).ZajednotlivýmidimenzemiadichotomiemiMLVlzetušitahledatjejichobecnějšístrukturu.Celkempřirozeněsenabízínásledujícístrukturacedlevelikostiokruhuvztahůadlekolektivníidentity.

Okruhy MLV

1.Mikrosvět=partnerské/rodinnévztahy2.Malýsvět=komunitnívztahy(sítěpřátel,sousedů,kolegů,spolužáků,známých)3.Velkýsvět=občanskévztahy(mezinavzájemsicizímilidmivČR)4.Megasvět=vztahyslidmimimoČR

Skupinyčikategorielidí,unichžlzepředpokládatodlišnénárokyapředstavyohledněMLV

Staří–mladí;Děti–dospělí;Ženy–Muži;Chudí–bohatí;Elity–veřejnost;Majorita-minority(Romové,Židé,homosexuálové…)

KRITÉRIA VÝBĚRU DIMENZÍ MLV A HLEDÁNÍ TEMATICKÝCH PRIORIT

1.Nepřekrývatsdimenzemivjinýchskupinách2.PokrytízákladnístrukturyMLVzhlediskaokruhůikolektivníchidentit3.VýznamprovyjádřenípodstatyMLVzesociálně-psychologickéhoisociologickéhohlediska

1 ‘Peoplewhohaveclosefriendsandconfidants,friendlyneighboursandsupportiveco-workersarelesslikelytoexperiencesadness,loneliness,low

self-esteemandproblemswitheatingandsleeping...Subjectivewell-beingisbestpredictedbythebreadthanddepthofone’ssocialconnections’(Helliwell

andPutnam,2004).

VYBRANÉDIMENZEMEZILIDSKĆHVZTAHŮ

1.Důvěra2. Solidarita3. Sociální distance4.Sociálnínapětí5.Tolerance6.Sociálníoporavokolí7. Sdílení hodnot

b) 12 vybraných indikátorů pro oblast mezilidských vztahů

1. Důvěra:Jakoreprezentanttétodimenzebylnavrženaschválenfenomén„Generalizovanédůvěry“,kterývmezinárodníchvýzku-mechindikujídvěotázky:

INDIKÁTOR1.„Podívejtesenatutokartu.Celkověvzato,řekl(a)byste,ževětšinělidísedávěřit,nebožev jednánísdruhýmilidmiopatrnostinikdynezbývá?“Odpovědinaškáleod0do10,přičemž10znamenánejvětšídůvěru.Zdroj dat: EuropeanSocial Survey,EuropeanValueSurvey,EuropeanUnionStatisticsonIncomeandLivingConditions(EU-SILC)–mod-ulWell-being2013.

INDIKÁTOR2.„Podívejtesenatutokartu.Myslítesi,ževětšinalidíbyseváspokusilapodvést,kdybymělipříležitost,nebobysesnažilichovatpoctivě?“Odpovědinaškáleod0do10,přičemž10znamenánejvětšídůvěru.Zdroj dat: EuropeanSocial Survey,EuropeanValueSurvey,EuropeanUnionStatisticsonIncomeandLivingConditions(EU-SILC)

2. Solidarita

Zareprezentantatétodimenzebylnavrženavdiskusipotvrzenjevindividuálníhodárcovstvíapomoci,kterýjeindikovándvěmaotáz-kami:

INDIKÁTOR3.„Daroval(a)jsteminulýměsícpenízenadobročinnéúčely?“Odpovědi:ano,ne.Zdroj dat:WorldGivingIndex,odr.2010každoročněkonstruovanýnazákladěvýsledkůGallup’sWorldViewWorldPoll,N≐1000zakaždouzemi.

INDIKÁTOR4.„Pomohl(a)jsteminulýměsíccizinci,neboněkomukohoneznáte,kterýpotřebovalpomoc?“Odpovědi:ano,ne.Zdroj dat:WorldGivingIndex,odr.2010každoročněkonstruovanýnazákladěvýsledkůGallup’sWorldViewWorldPoll,N≐1000zakaždouzemi.

3. Sociální distance

Zareprezentantatétodimenzebylnavrženapotvrzenjevnegativníchsousedskýchpreferencí,resp.subjektivníchsociálníchdistancí(indexintolerance),týkajícíchserůznýchskupinobyvatelstva,kterýjeindikovánotázkou:

INDIKÁTOR5.„Kteréskupinyosobbystenechtěl/amítzasousedy?“Odpovědisetýkajínásledujícíchskupin:lidizávislénadrogách,lidizávislénaalkoholu,lidiskriminálníminulostí,psychickynemocnélidi,lidijinébarvypleti,cizincižijícívČR,lidishomosexuálníorientací,kuřáky,bohatélidi,lidijinéhonáboženskéhopřesvědčení,chudélidi,tělesněhendikepované,starélidi,lidijinéhopolitickéhopřesvědčení,mladélidi.

Zodpovědíjemožnésestavitsloženýindikátor,kterýjednímčíslemvyjádřífenoménnegativníchpreferencí.Zdroj dat:CVVM,za léta2003–2017,sledovánokaždý(druhý)rok.MezinárodnísrovnáníumožňujeskoroidentickáotázkavevýzkumuInternationalSocialSurveyProgramme(ISSP)vmoduluNáboženství(1998,pra-vděpodobně2018)aEuropeanValueSurvey(EVS)1998,2008(zdeotázkazní:„Vtomtoseznamujsourůznéskupinylidí.Můžeteprosímvybratvšechnyty,kterébystenechtěl(a)mítzasousedy?“)

4. Sociální napětí

Zareprezentantatétodimenzebylpodiskuziadalšíchkonzultacíchnavrženjevpocitdiskriminaceindikovanýotázkou:

INDIKÁTOR6.“Označil(a)bystesezapříslušníkaskupiny,kterájevtétozemidiskriminována?”Odpovědi:ano,ne.Zdroj dat: EuropenSocial Survey

5. Tolerance

Zareprezentantatétodimenzebylnavrženapotvrzenjevxenofobiejakozrcadlověnegativníukazateltolerance,kterýjeindikovándvěmaotázkami:

INDIKÁTOR7.B33.„Aspoužitímtétokartyřekněte,zdalidézjinýchzemí,kteřísempřicházejížít,většinounarušujíneboobohacujíkulturuČeskérepubliky?“Odpovědinaškáleod0=narušujído10=obohacují.Zdroj dat: EuropeanSocial Survey, CVVM

INDIKÁTOR8.B34.„Dělajílidé,kteřídoČeskérepublikypřicházejížítzjinýchzemí,zČeskérepublikylepšíčihoršímístoproživot?“Odpovědinaškáleod0=horšído10=lepší.Zdroj dat: EuropeanSocial Survey, CVVM

6. Sociální opora v okolí

Zareprezentantatétodimenzebylpodiskuziadalšíchkonzultacíchnavrženjevexistenceokruhulidí(důvěrníků),snimižlzesdíletin-timnízáležitosti,indikovanýotázkou:

INDIKÁTOR9.“Kolikjelidí,pokudvůbecnějací,sekterýmimůžetehovořitosvýchintimníchasoukromýchzáležitostech?”Odpovědi:Nikdoaněkolikkategoriípočtudůvěrníků.Zdroj dat: EuropeanSocial Survey,sledovánoodr.2010,lzetakévyužítEU-SILC,modulWell-being2013,kdejepodobnáotázka:„Máteněkoho,komusemůžetesvěřitsosobnímizáležitostmi?“

INDIKÁTOR10.„Myslítesi,žebystemohl(a)vpřípaděpotřebypožádatsvépříbuzné,přátelénebosousedyopomoc?“Odpovědi:ano,ne.Zdroj dat: EuropeanUnionStatisticsonIncomeandLivingConditions(EU-SILC)–modulWell-being2013

7. Sdílení hodnot

Zareprezentantatétodimenzebylapodiskuziadalšíchkonzultacíchnavrženadůležitosthodnotindikovanádvěmaotázkami:

INDIKÁTOR11.„JakjeproVásdůležitárodina?“Odpovědinačtyřbodovéškálekde1=velmidůležitáa4=vůbecnenídůležitáZdroj dat: EuropeanValueSurvey

INDIKÁTOR12.„JakjsouproVásdůležitípřáteléaznámí?“Odpovědinačtyřbodovéškálekde1=velmidůležitía4=vůbecnejsoudůležitíZdroj dat:EuropeanValueSurvey

Anijedenzdvanáctivýševybranýchindikátorůnesplňujekritérium„tvrdostdat“,značnáčástukazatelůjeafektivníhonebokognitivníhocharakteru.Tatookolnostjealevyvažovánavšeobecnýmnaplňovánímkritéria„segmentace“,protoževšechnyindikátorypocházejízreprezentativníchvýzkumůčesképopulace,kdejemožnérespondentyvyjadřujícísekotázkámmezilidskýchvztahůtříditdlevětšinystandardníchsocio-demografickýchznaků.


Nebylotoutoskupinouzpracováno.


ProoblastmezilidskýchvztahůnepožadujemesledovánínovýchindikátorůČeskýmstatistickýmúřademnebojinýmiinstitucemi.

7. MEZILIDSKÉ VZTAHY

3.8 Indikátory kvality života v oblasti občanské angažovanosti a dobrého vládnutí

a) Kvalita života z hlediska občanské angažovanosti a dobrého vládnutí

Občanská angažovanost jeindividuálníčikolektivníakce,kterámázacílnavrhovat,podporovata/neborealizovatveřejnépotřeby.Jdeospoluprácilidí,kteříusilujíozměnuvrámcispolečenství(komunity)čispolečnosti,atoformoupraktickýchčinností,vzdělávacíchaktiv-itčipolitickýchakcí.Smyslemobčanskéangažovanostijeprosazovatveřejnýzájemapodporovatzlepšováníkvalityživota.Společenskáangažovanostmápotenciálzásadnímzpůsobemovlivňovatkvalituživotaobyvatel.Pokudmajídostatekprostoruprorealizacisvýchpředstav,rostejejichspokojenostazároveňstímstoupáipřijatelnostcelésamosprávy.Pocitpříslušnostikdanémuspolečenství(ko-munitě)zvyšujeangažovanostazpětněovlivňujepocitpříslušnosti.

Podle OSN se dobré vládnutívyznačujezejménatím,žeakceptujepravidlaprávníhostátu,cožzahrnujezajištěnírespektuklidskýmprávům,posilovánídemokracie,podporutransparentnostiakapacitveřejnésprávy.Zatímúčelemsledujeosmoblastívevýkonuveřejnésprávy:orientacinakonsenzus,participaciobčanů,právnístát,efektivituaefektivnost,odpovědnost,transparentnost,institucionálnícitlivostaschopnostreagovat,rovnýainkluzivnípřístup.Dobrévládnutímádopadnaživotjednotlivcůpředevšímvširokéoblasti,kter-oubychommohlinazvatjakoosobníbezpečnost.Jednásehlavněoochranupředkriminálnímičinyapředzvůlíveřejnémoci.Jdeovšemtakéozajištěníochranyvtěžkýchživotníchsituacích,jakojenemoc,postižení,nezaměstnanost.Pozitivnípřínosydobréhovládnutíseprojevujítakévoblastiinfrastrukturyajejírozvinutostiadostupnosti–distančníifinanční.Blízkostakvalitamateřských,základníchastředníchškol,zdravotnickýchzařízení,důležitýchúřadů,aletakéhromadnádoprava,meziměstskéspojení,napojenínahlavníměstoi regionální centra.

b) 10 vybraných indikátorů pro oblast občanské angažovanosti a dobrého vládnutí

Číslo Indikátor Měřící jednotka Definice Periodicita Zdroj1 Volebníúčastvevšech

typechvoleb%účastivevol-bách

Procentoúčastníkůvolebzcelkovéhopočturegistrovanýchvoličůvevšechtypechvoleb-PČR,kraje,obce,prezidentskévolby.Mužiaženy

Podle voleb ČSÚ;JesoučástísadyindikátorůČR2030

2 Důvěravparlamentníinsti-tuce

%důvěřujícíchanedůvěřujících

LidédůvěřujícívinstitucevČRvevybranéinstituce

Roční CVVMSOÚAVČR

3 Početčlenůvpolitickýchstranáchapolitickýchhnutí na národní i lokální úrovni

Početčlenů Počtyčlenůregistrovanýchvpolitickýchstranáchpodlestanov.

Roční Zprávysekretar-iátůpolitickýchstran.

4 Početženvparlamentu Početžen PočetženzvolenýchdooboukomorPČR Podle voleb do Senátu PČR

Meziparlament-ní unie a OSN

5 Početžennakandidátníchlistinách

Početžen Početžennavšechkandidátníchlistináchvdaných volbách.

Podle voleb Volební analýza

6 Počethodinodpraco-vaných dobrovolníky

Hodiny Počethodinodpracovanýchdobrovolníkyvespolcích,institutechaobecněprospěšnýchspolečnostech,vcírkvích,vcírkevníchprávnickýchosobách,odborechapoli-tickýchstranách.Nezahrnovatvysokéškoly.

Roční (ČSÚ)vrámciSatelitníhoúčtuneziskových institucí(SÚNI)

Číslo Indikátor Měřící jednotka Definice Periodicita Zdroj7 Procentozaměstnanců

pokrytýchkolektivnísm-louvou

Procento Procentolidí,kteříjsouvesvémzaměstnánípodochranoukolektovnísmlouvy.

Není pravi-delné

ČSÚ,Strukturamezdzaměst-nanců

8 Podílpopulacespokojenésjejichposlednízkušenos-tísposkytnutýmiveře-jnýmislužbami.

Podíl lidí na výzku-mu podle spoko-jenosti

TentoukazateljenavrženkmonitorovánícílůpodleSDGs:1.4(přístupkzákladnímslužbám)3.8 (přístup ke kvalitě, základní zdravotnípéče)4.1, 4.2 a 4a (kvalitní vzdělávání včetnězařízení)7.1 (přístup k cenově dostupným a spoleh-livýmenergetickýmslužbám)10.2(sociálnízačlenění)11.1(adekvátníbydlení)16.3(právnístát)16.6(efektivní,odpovědnéaprůhlednéinsti-tuce)

Navrhováno unstats

OSN,ČSÚ(?);Indikátor 16.6.2 kCíliudržitel-néhorozvoje16.6;Nemáek-vivalentvsaděindikátorůČR2030

9 25.2.1 Zpřístupnění obsa-hu, transparentnost,opendata

Početdatovýchsadapočetveře-jných institucí publikujícíchotevřenádata

Indikátor 3.1.2. Strategického rámce rozvo-je veřejné správy „Nová funkcionalita infor-mačníhosystému,projektovýokruh4“

Roční Ministerstvo vnitra;Indikátor25.2.1ksaděindikátorůČR2030

10 Indexvnímáníkorupce Procento Procento vybraných reprezentantů, kteříhodnotísubjektivnívnímáníkorupce

Roční TransparencyInternational


Srovnáme-liČeskourepublikusezeměmiOECDpodleIndexuBetterLife(BLI),vidíme,ževezkoumanéoblastiřadíkpodprůměruvin-dikátorechobčanskéangažovanosti,aletakévindikátorechbydlení,příjmůazdraví,kteréúzcesouvisejísdobrýmvládnutím.Naopaklehcenadprůměrnájevoblastispolečenskýchvazeb(Community),aletakévindikátorechvztáhnutelnýchkdobrémuvládnutí,jakojevzděláníčibezpečnost.1

Vyjdeme-lizBLI,vidíme,ževýzkumkobčanskéangažovanost–společenskéangažovanosti,sezaměřujenadvaindikátory,znichžjedenjekompozitní.Prvnímindikátoremjevolebníúčast,cožjevdanémkulturnímokruhuobecněuznávanýukazatelproto,jakjsouobčané–avněkterýchpřípadechineobčané(vněkterýchstátechvkomunálníchvolbách),ochotnipodíletsenautvářeníspolečenskésituacevzemi,regionu,čiobci.ČeskárepublikaseumístilapodprůměremOECD.Druhýmindikátorempakjeindexangažovanostformálníchstakeholderůpřipřípravěregulací.Tentokompozitníindikátorzahrnujeukazatelejakokonzultačnímetody,otevřenostatransparent-nostprocesů,apětně-vazebnímechanismy.VtomtoindikátoruseČeskárepublika(ČR)řadínadprůměrOECD.

ObčanéčeskérepublikypodlevýzkumuCVVM„Důvěrakvybranýminstitucímveřejnéhoživota“nedůvěřujípřílišani„neziskovýmor-ganizacím“,tiskučiparlamentualedůvěřujíarmáděpoliciiaprezidentovi.Zdemokratickýchinstitucímajínadpolovičnídůvěrupouzeobecnízastupitelstva,aleitypředstihujestarosta.Ztohosedásoudit,želidévČRdůvěřujíspíšeautokratickýmasilovýmstrukturám.

Podíváme-lisenaněkteréprácezčeského,aleiunijníhovýzkumuzaměřenénaspolečenskouangažovanostapředevšímdobrovolnict-ví,setkámesestím,žesezaměřujípředevšímnaaktivity,kteréjsounějakýmzpůsobemformalizovány–zákonodobrovolnickéslužbě198/2002Sb.ačinnostprávnickýchosobspojovanýchsezcelanevhodnýmazastaralýmtermínemnevládníneziskovéorganizace(NNO).

1 OECD.Betterlifeindex.[Online.]Dostupnéz:http://www.oecdbetterlifeindex.org/countries/czech-republic/.

A DOBRÉ VLÁDNUTÍ

VšezahrnujícítermínNNOtotižzahrnujemnohotypůorganizací,kterébychomzařadilispíšedosoukroméhosektoru.Jsoutonadace,některéobecněprospěšnéspolečnosti,institutyčilobbystickéspolky,jejichžčlenst-víjevirilní,tedyřídísepodlezúčastněnýchpodnikatelskýchsubjektů.Diskusenatototémaješiroká,aprotosenámzdájakodůležiténezahrnovatpočtyorganizacísneziskovýmstatusem.Dnessejevíjakovhodnějšítermínorganizaceobčanskéspolečnosti(civilsocietyorganizations–CSOs),kterýlépevystihujepodstatuvěci.Slovoobčanskýzdenemátaknegativníkonotacijakovpřípaděobčanskéangažovanosti,protožezdejdeoformálněustavenéorganizace,kterémohouzakládatpouzeobčané,alenajejichžprácisemohoupodíletvšichni.Ještěneutrálnějšíjetermínnestátníaktéři(nonstateactors–NSAs),kterýovšemmůžezahrno-vatipodnikatelskýsektor.

StudieZ.Prouzové2ukazuje,žezatímcomezilety2005–2012rostlypočtyNNO(jaksijedefinovalČSÚ),voblastidobrovolnictvíjezřetel-nýpokles,atovevšechsledovanýchukazatelích.3(JakokorekcerůstuNNOjevšaktřebazapočítatživelnýrůstzapsanýchspolků,dříveobčanskýchsdružení,kteréjsoučastoneaktivníaneodhlašujísezregistru.)

ProtistudiiProuzovévšakstojístudieGHKproEvropskoukomisi.Tatozprávasezaměřujenadobrovolnictvíakreditovanévrámcizáko-na198/2002Sb.,kdejedobrovolnickáslužbavymezenajako:

a)pomocnezaměstnaným,osobámsociálněslabým,zdravotněpostiženým,seniorům,příslušníkůmnárodnostníchmenšin,imigrantům,osobámpovýkonutrestuodnětísvobody,osobámdrogovězávislým,osobámtrpícímdomácímnásilím,jakožipomocpřipéčioděti,mládežarodinyvjejichvolnémčase,

b)pomocpřipřírodních,ekologickýchnebohumanitárníchkatastrofách,přiochraněazlepšováníživotníhoprostředí,připéčiozacho-váníkulturníhodědictví,připořádáníkulturníchnebosbírkovýchcharitativníchakcíproosobyuvedenévpísmenua),nebo

c)pomocpřiuskutečňovánírozvojovýchprogramůavrámcioperací,projektůaprogramůmezinárodníchorganizacíainstitucí,včetněmezinárodníchnevládníchorganizací.

ZahrnujeovšemipočtydobrovolníkůpodleČSÚauvádíobrovskýnárůstdobrovolníků–z840067vroce2005na1215363vroce2007.Jetodánozřejmějinoumetodologií,alejezajímavé,jaksečíslališí.4DatazestudieProuzovésekaždopádnějevíjakomnohemrelevant-nější.Protonavrhujemejakonejvhodnějšíindikátorpočtyodpracovanýchdobrovolnickýchhodin.

Zpředchozíhojezřejmé,žesrovnánísezahraničímjevsoučasnostikomplikované.Dostupnéstatistikynámovšemdávajíjistoupřed-stavuoobjektivnísituacispolečenskéangažovanostivČeskérepublice.Velmizjednodušeněmůžemeříci,želidépřesouvajísvéaktiv-ityzveřejnéangažovanosti–volby,dobrovolnictví,dosférysoukromé–vzájemnápodporauvnitřmalýchkomunit.Isodečtemne-funkčníchspolkůjetaképatrnýpřesunodspolečenskéangažovanostinadobrovolnébázikprofesníčinnosti.


Našímzákladnímpožadavkemje,abyseČRzapojiladošetřeníTimeUseSurvay.

2 PROUZOVÁ,Z.;DataafaktaoneziskovémsektoruvČR.StudieproKoncepcipolitikyvládyvůčiNNOdoroku2020(verzek1.3.2015).

3 PROUZOVÁ,Z.DataafaktaoneziskovémsektoruvČR.[StudieproKoncepcipolitikyvládyvůčiNNOdoroku2020.Verzek1.3.2015.]Str.4a15.

4 EVROPSKÁKOMISE(GHK).(2012)StudyonVolunteeringintheEuropeanUnion;CountryReportCzechRepublic.[StudieproEvropskoukomisi.]Str.3.

A DOBRÉ VLÁDNUTÍ

3.9 Indikátory kvality života v oblasti životního prostředí

a) Kvalita života z hlediska životního prostředí

Prostředí,vekterémžijeme,jedůležitousoučástíkvalityživota.Čistývzduch,vodakekoupáníizeleňveměstech,estetikaulicnebokrajinyaživápřírodakolemnásspolečněskládajívelkoučástnašichprožitků.Nemaláčástznichsepromítátakédofyzickéhonebomentálníhozdraví.Stavživotníhoprostředíovlivňujekvalituživotapodle79%respondentůzČeskérepublikyajenpětinaznichsimyslí,ženaninemávliv(Evropskákomise,2014).

Konceptenvironmentálníkvalityživotavšaknelzepřímoztotožnitstím,čemuseobvykleříkáochranaživotníhoprostředí.Mátoněko-likpříčin.Striktněvzatobyšlorozlišovatmezikvalitouživotaaenvironmentálnímzdravím–patrnětak,žebychomrozdělilipsychické(kvalita)afyzické(medicína)mechanismy,kterýmiprostředípůsobínaorganismus.Aletakovéděleníbybylozavádějícíazbytečné.Hranicemezimedicínskýmapsychologickýmrozměremjsoumlhavé.Kupříkladuvýzkumvposledníchletechzjišťuje,žepobytvpříroděnebozelenizlepšujementálníifyzickézdraví.Lidé,kteřímajímožnosttrávitčástsvéhočasuvpříroděnebovzeleni,žijídéleamajílepšínáladu,vícesipamatujíalépespolupracují,dětijsouméněnepozorné.Jepotomzeleňdeterminantouzdraví,nebokvalityživota,ježseposlézepromítádozdraví?Problémpřijatelněvyřešímetím,žecelédilemaprostěodstraníme.Environmentálnídeterminantyzdravímůžemeexplicitnězahrnoutdokvalityživota.

Ikdyžjekvalitaživotasoučástíenvironmentálnípolitiky,bývalatradičněspíšesekundárnímotivacístarostioživotníprostředí.Někdyseobarozměrysetkávají:dobrouilustracíjekvalitaovzduší.Někdyvšakmohoubýtvrozporu.Asinenípříliškomplikovanépředstavitsiindikátorudržitelnosti,jehožpozitivnítrendbudekorespondovatsklesajícíkvalitouživota.Vněkterýchgeografickýchkontextechsenedostatkovýmpřírodnímzdrojemstáváprostor.Přitomzáborpozemkůveprospěchsídelmůževylepšovatkvalituživota(prostornějšíalevnějšíbydlení,většízahrady,víceparků,víceslužeb).Anebovyššípříjempatrněpřispívákekvalitěživota;přitomspotřebapřírod-níchzdrojů(ajinýchenvironmentálníchstatků)měřitelněrostesprůměrnýmpříjmemvpopulaci,přinejmenšímdonějakéjehoúrovně.

Navícvřaděpřípadůjevztahudržitelnostiakvalityživotamožnápozitivní,nicméněnepřímý,komplikovaný,dlouhodobýa/neboglobal-izovaný.Těžbanerostnýchsurovinseasipromítádokvalityživotastatisícůlidíamateriálováspotřebajeurčitěklíčovoudeterminantouobjemutěžby.Lzevšakzvelikostimateriálovéspotřebydovozovatcokolirozumnéhookvalitěživota?Globálnízměnypodnebíseužnynípatrněpromítají–adřívečipozdějisepromítnouvýznamně–dokvalityživota.Alemůžemeemiseskleníkovýchplynů(nebovýro-buenergiezobnovitelnýchzdrojů)prohlásitzaměřítkokvalityživota?Patrněnikoli.

Naopakvelkáčástspolečnostimůžezadůležitépovažovatvěci,kteréexpertníkomunitapomíjíjakomarginální.Promnoholidímohoubýtdůležitousoučástíkaždodennízkušenostiparametryveřejnéhoprostoruneboarchitektonicképrovedeníbudov.Estetikumístanenísnadnéměřit.Nemusísetaképromítatdoglobálníudržitelnostispolečnosti.Aletoneznamená,žejimilionylidínevnímajíjakovýznamnoudimenzikvalityživota.

b) 14 vybraných indikátorů pro oblast životního prostředí

Zvýšeuvedenéhoplyne,žekroměobjektivníchkritériíjedůležitésledovatrovněžsubjektivnípercepci.Objektivníenvironmentálníind-ikátorymohouvykazovatnějakýtrend,aleneměřívnímáníprostředítěmi,kdovněmžijí.Subjektivníindikátorymohounaznačitrozporymezistavemaprožitkematakéměřittyenvironmentálnídimenze,ježmožnájsoudůležité,aleproněžsejenobtížnědajíkonstruovatformálníindikátory.

Tabulka 14 indikátorů pro oblast životního prostředí

Indikátor Měřicí jednotka Význam Periodicita

zveřejňování dat

Zdroj dat

Podíl obyvatel vystavených překročeníimisníholimituproochranulidskéhozdraví(bezpřízemníhoozonu)proalespoňjednuuvedenouznečišťujícílátku

% Jakáčástčesképopulacežijevmís-tech, kde koncentrace zdraví ško-dlivých látek ve vzduchupřekročilahygienickénormy.

1 rok ČHMÚ

Navýšení celkové roční úmrtno-sti, ke které přispěla expozicesuspendovaným částicím frakcePM10(přiodhadu75%zastoupenífrakcePM2,5),středníodhadproČR

početosob Koliklidínavíczemřekvůliznečištěnímikročásticemiprachuvovzduší.

1 rok SZÚ

Jakost vody v tocích podletříd znečištění (souhrn hodno-cení ukazatelů BSK5, CHSKCr,N-NH4+,N-NO3,Pcelk)

kmtokůvkaždétřídě Jakáčástřeksenacházívekterézetřídznečištění,kalkulovanýchzpětiukazatelůjakostivody.

1 rok VÚVTGM/MŽP

Prameny překračující limity propodzemnívoduminimálněvjed-nomukazateli

% Jakáčástpramenů(nynísledováno184)vestátnímonitorovacísítijako-sti podzemních vod překračuje hy-gienickélimityminimálněvjednomz249měřenýchukazatelůpropitnouvodu. (Indikátor také naznačuje,jakájemírakontaminacevenkovskékrajiny.)

1 rok ČHMÚ

Podílpopulace,kterámáplochuzeleně („plochy veřejné zeleněspřevážněrekreačnífunkcí jakozahrady,zoo,parkynebosubur-bánnípřírodníplochy,kteréjsouspravoványjakoměstsképarky“)do10minutchůzeoddomovaveměstechnad50000obyvatel

% Zdajeveměstechdostatekveřejnézeleně a kolika lidem jsou zelenéplochyrozumnědostupné.

pouze rok 2012,data pro města>50 000 obyv. (krajská a něko-likdalších)

DGRegio

Subjektivní indikátor

„Dojakémíryjstespokojen(a)sezelení nebo smísty k relaxaci vokolíVašehobydliště?“(0–zcelanespokojen,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10 – zcela spokojen a nedokážuposoudit)

podíly respondentů,kteří na škále uvádějí1-3 (nespokojení), 8-10(spokojení), a ostat-ních

Nakolikjsoulidéskutečněspokojenisnabídkouzeleněvesvémměstěčiobci.

pouzerok2013 Eurostat



Zdroj dat

Počet tropických dnů (>30° C)běhemroku(Výhledově:velikostpopulace exponované běhemrokupočtůmtropickýchdnů)

počet dnů, kdy počasívČeskudosahujetrop-ických teplot (výhle-dově: počet lidí, kteříjsou v daném rocepostiženi větším nebomenším počtem trop-ickýchdnů)

Nakolik je populace vystavena ex-trémnímuvedru,ježzvyšujemnožst-ví převážně srdečních problémů asnižuje ekonomickou výkonnost.Ukazujeměnícíseteplotnípoměry,kterémajídůležitékonsekvenceprokvalitu života a se kterými semusívypořádat adaptační opatření mu-nicipalitistátu.

lze sledovat ročně

Czech Globe po-dle dat ČHMÚ,popřípadě přímoČHMÚ

Počet osob trpících vysokýmrušením spánku (HSD) silničnídopravou kalkulovaný z ukaza-teleLn

početosob Kolik lidí (apotažmojakáčástpop-ulace) v noci trpí vysokým rušenímspánkuvinouhlukuzesilničnídopra-vy.

pouze 2012, lzesledovat v pěti-letých cyklech

NRLprokomunál-ní hluk

Početnost populací běžnýchdruhůptáků

% stavu z roku 1982 Popisuje, jak se v našem okolíproměňuje celkový počet ptákůběžných,obyčejnýchdruhů.

Naznačujetak, jakseměnímnožst-vípřírody,kteránašebezprostředníokolíoživuje.

1 rok Česká společnostornitologická


„Jak hodnotíte okolí svého by-dliště?“(1–velminepříjemnéproživot, 2, 3, 4, 5, 6, 7 – velmipří-jemnéproživot)

%každémožnosti Vyjadřuje, nakolik jsou lidé podlesvýchslovspokojeniskvalitouveře-jnéhoprostoru.

Nesbírá se


„Jak hodnotíte stav přírody vČeské republice?“ (7 – naprostozdravá,6,5,4,3,2,1–naprostopoškozená)

%každémožnosti Naznačuje, jak lidé vnímají kvalitupřírodníhoprostředívotevřenékra-jině (tj. lesů, půdy nebo biodiverz-ity spíše než veřejného prostoru vsídlech).

Nesbírá se

Sebehodnocení

„Kolik času trávíte během typ-ickéhotýdnepodlesvéhoodha-duvenku?“(…hodin,…minut)

„ztoho:Kolikčasutrávíteběhemtypického týdne podle svéhoodhadu ve volné přírodě (les,louka, lesopark)?“ (…hodin, …minut)

průměrný údaj zakaždouotázku

Zhrubaukáže,koliksvéhočasulidéstrávívenku, respektivevotevřenékrajině.

Nesbírá se



Zdroj dat

Sebehodnocení

„Kolik času stráví během typ-ickéhotýdnepodleVašehoodha-duVašedítě/děti venku?“ (...ho-din, ...minut, Nemám dítě/dětimladší 18 let. Za každé z Vašichdětí odpovězte prosím zvlášť auveďteprosímjejichvěk.)

„z toho: Kolik času tráví Vašedítě/dětiběhemtypickéhotýdnepodle Vašeho odhadu ve volnépřírodě (les, louka, lesopark)?“(...hodin, ...minut, Nemám dítě/děti mladší 18 let. Za každé zVašich dětí odpovězte prosímzvlášťauveďtejejichvěk.)

průměrný údaj zakaždouotázku

Zhruba ukáže, kolik času děti trávívenku, respektive v otevřené kra-jině.

Nesbírá se


„Vyvolává, či nevyvolává ve vásvývoj životního prostředí obavydobudoucna?“(1–rozhodněne,2–ne,3–spíšene,4–takanitak,5–spíšeano,6–ano,7–rozhod-něano)

%každémožnosti Vyjadřuje, nakolik populace vnímáenvironmentálnítrendyjakosubjek-tivníhrozbu,atudížnakolikseper-zistentní obavy z nich promítají dokvalityživota.

Nesbírá se

Protoexistujícímezinárodnísadyindikátorůkvalityživota(OECD,Eurostat)většinoukombinujíobjektivníasubjektivníindikátory.Vy-branásada indikátorůproČeskou republiku toto respektujeanavícobsahuje inávrhynasledovánídalších,nových indikátorů.ProhodnoceníkvalityživotavoblastiživotníhoprostředívČeskérepublicenavrhujemesledovatcelkem14 indikátorů.Bližší informaceo jednotlivých indikátorech jsou uvedeny v tabulce.

Prohodnocenívztahuživotníhoprostředíakvalityživotaexpertnískupinadoporučujepodrobnějšízkoumánítříspecifickýchskupinobyvatelvpřípadovýchstudiích.Jednásehlavněodětiaseniory(zejménastaršívěkovéskupinymezinimi).Rovněžnavrhujemeiden-tifikovatnejpostiženějšískupinyobyvatelusubjektivníchindikátorů(tedyty,kterébudoumítvysokývýskytvespodníchdvoudecilechvýsledků).Tytoskupinymohoubýtněkterýmenvironmentálnímrizikůmvystavenyvjinénebohoršíforměnežostatníamohousesnimiiobtížnějivyrovnávat.


Překračování imisních limitů:DesítkyprocentČechůaČešek(55,7%vroce2016)žijívmístech,kdekoncentraceněkterýchlátek–ze-jménamikročásticprachu–vovzdušípřekračujehygienickénormy.Smogobtěžujekaždodenníživotapředevšímzpůsobujevážnézdravotníproblémy,zejménakardiovaskulárníchoroby,chorobydýchacíhotraktučigeneticképoruchy.Vprůměrnýchdenníchkoncen-tracíchPM10seČeskonacházíkolempátéhomístavEvropskéunii(EEA,2016).

Úmrtnost na následky smogu:Naznečištěnímikročásticemiprachupřipadáněkolikprocentcelkovémortali-tyvČesku,tj.umíránanějněkoliktisíclidíročně(4300osobvroce2016).Nejčastějšíbezprostřednípříčinousmrtibývajíkardiovaskulárníchoroby.Českárepublikapatří(podlepodobnýchdatreportovanýchEEA)vEUdoskupinystátůsvýrazněnadprůměrnouúmrtnostínaznečištěníovzduší,kterouvykazujítéměřvšechnypostkomunistickézemě,Itá-lieaŘecko.Vtétoskupinějevšakmezistátysnejnižšímihodnotami.

Jakost vody v řekách:Jakostvodyvevodnímtokujedůležitáprorekreačnívyužitířekysamotné(koupání,rybaření)ijejíhookolí(na-kolik jeprostředíříčníhobřehupříjemnékpobytu).Nakvalitěvodyvtocíchsepodepisujeznečištění imorfologiekoryta(kterámározhodujícívlivnasamočistícíschopnosttoku).Indikátornelzepřímoporovnatsjinýmistáty.

Pitná voda v pramenech:Kontaminacevodyvpramenechrůznýmipolutantyzpůsobuje,žezdroj,kterýjsoulidézvyklíběžněpoužívatkzískávánípitnévodyvevolnékrajině,nesplňujehygienickénormy.Chybíekvivalentníprůběžnádataprovelmimalévodnítokyzejmé-navlesích,kterémohouněkdyplnitstejnoufunkci(poslednízedvoukampaníměřeníorganizovanáČGSproběhlapředzhruba10lety);nicméněčistotavodyvpramenechmůženaznačovattakéstavtěchtotoků.Indikátornelzepřímoporovnatsjinýmistáty.

Zeleň ve městech:Dostupnost veřejné zeleněveměstech jedůležitým rozměremkvality životaprourbánnípopulaci.Analýzadatpřitomukazuje,žepodílzeleněnaplošeměstajevtomtokontextupraktickyirelevantní.ČeskáměstaobecněpatřívEvropěktěm,ježvykazujílepšívýsledky.Majítaképoměrněvysokýmediánrozlohyzelenýchploch.Prahaspeciálněs98%dostupnostípatřívtomtoindikátorumezinejlepšíevropskávelkáměsta.

Spokojenost se zelení: Rozsahadostupnostzeleněještěnemusínezbytněvypovídatotom,nakolikjeskutečněvhodnáprokaždoden-nírekreaci.Zelenéplochymohoumítnevhodnouparkovouúpravu,nedostatečnýčipoškozenýmobiliářnebomohoubýtznečištěné.NavrženýindikátorsubjektivníspokojenostisezelenívokolíbydlištěsledovaljednorázověprůzkumEurostatuvroce2013.ČeskovněmvykazovalonadprůměrnouhodnotuvesrovnánísEU-28(19,5%málospokojenýchoproti22,4%vEU).

Tropické vlny: Četnosttropickýchdnůnaznačuje,nakolikječeskápopulacepostiženaextrémnímivýkyvypočasí,kterévyžadujíadap-tačníopatřenívmunicipálníistátnípolitice.Vposledníchdvacetiletechnarůstávýrazněmnožstvítropickýchdníihorkýchvln.Oproti60.letůmjenynívýskythorkýchvlndvojnásobný.Rekordníbylrok2015,kdysevyskytovalovícenež35tropickýchdní.Výskytněkolikatropickýchdníjeběžnýkaždýrok.Vminulostinebyloběžné,žebysekaždýrokhorkévlnyvyskytovaly.Tosezměnilozhrubavposled-ních20letech,kdesevnejvíceohroženýchmístech(jižníMorava,Polabí,velkáměsta)pravidelněopakujískorokaždýrok.

Hluk:Zátěžhlukemsnižujekomfortazároveňzvyšuječetnostzdravotníchproblémů.Navrženýindikátornaznačujevelikostpopulacepostiženéextrémnímhlukem,kterýtvořívíceméněkonstantuvjejímživotě.Prozatímnejsoukdispozicidata,ježbyumožňovalapřímésrovnánísjinýmievropskýmistáty;jevšakpravděpodobné,žepozměnělegislativybudoupravidelněměřenaareportována.Podlejed-norázovéhoprůzkumuzroku2012z958643lidívystavenýchhlukuzesilničnídopravytrpělovysokýmrušenímspánku64899.

Běžné druhy ptáků:Živápřírodajedůležitoukulisouprožíváníprostředí,kterásepromítádokvalitykaždodenníhoživota.Indikátorběžnýchdruhůptákůpřinášípraktickyjediná(apřitompoměrněvhodná)dataproměřeníkvantityadostupnostiživépřírody.ČeskétrendysepřílišnevymykajísituacivostatníchzemíchEvropskéunie.Vporovnánísrokem1982bylvČeskuvroce2016celkovýpočetběžnýchdruhůptákůnižšío5%,přičemžpočetptákůzemědělskékrajinysesnížilo36%apočetlesníchptákůpokleslo15%.

Subjektivní percepce okolí svého bydliště: Konvenčníenvironmentálníindikátoryreflektujísnadnoměřitelnérozměrykvalityživotníhoprostředí.Prokaždodennízkušenostmohoubýtvšakdůležitétakénuancevestruktuřeakvalitěveřejnéhoprostoru,ježjiminelzesle-dovatakteréjetěžkéidentifikovat.Ktomupatrněnezbýválepšířešeníneždotazovánínasubjektivnípercepci.Jistoukomplikacíje,žetaktokonstruovanýindikátornemůžepostihnout,jakékvalitysedovnímánípromítají–můžejímbýtvíceméněcokoliodarchitekturypopohozenéodpadky.Navrhujesepoužítnověkonstruovanýindikátor.NicméněvpodobnémindikátorusledovanémpravidelněEu-rostatemvykazujeČeskomírněnadprůměrnéhodnoty(17,8%málospokojenýchoproti19,2%vEU-28).

Subjektivní percepce stavu přírody: Důležitýmprvkemkvalityživota jeotevřenákrajina.Lidé jipoužívajíkrekreaciakrajina jetakésoučástíestetickéhozážitku.Podobnějakovpřípaděveřejnéhoprostoruvbezprostřednímokolíbydlištějeobtížnérozpoznat,jakérozměrysevíceneboméněprojevujínakvalitěživota.Navícestetickoukvalitukrajinnéhorázujenotorickyobtížnéměřit.Prototakévtomtopřípadějenavržensubjektivníindikátor,kterýnaznačímíruspokojenosti.

Čas strávený venku: Klinickádatasoustavněarobustněukazují,žečasstrávenývenku–azejménanazelenýchplochách–pozitivněpřispívákmentálnímuifyzickémuzdraví.Kvantitačasustrávenéhovenkurovněžnaznačujebariéry,kterýmjednotlivcinebodomác-nostičelí.ProČeskojsoukdispozicipouzevýsledkyzjednorázovéhovýzkumuvroce2016.SystematickásrovnávacídataprostátyEUrovněžchybí.

Obavy: Kvalituživotadeterminujenejenobjektivnírealitaživotníhoprostředíazkušenostjehorůznýchrozměrů,alerovněžprivátní,třebainaprostoiracionálníimprese.Environmentálnídiskurssezvelkéčástiodehrávákolemtématunegativníchtrendů.Protosemůžeprojevitvobaváchzbudoucnosti.Různázkoumánívsociálníchvědáchsledujítentofenomén;příméporovnánítaktokonstruovanéhoindikátoruprovícezemívšakchybí.


Expertnískupinanavrhujesledovánínásledujícíchnovýchindikátorů:•Podílpopulace,kterámáplochuzeleně(„plochyveřejnézeleněspřevážněrekreačnífunkcíjakozahrady,zoo,parkynebosubur-bánnípřírodníplochy,kteréjsouspravoványjakoměstsképarky“)do10minutchůzeoddomovaveměstechnad50000obyvatel•Subjektivníindikátor„Dojakémíryjstespokojen(a)sezelenínebosmístykrelaxacivokolíVašehobydliště?“•Počettropickýchdnůvroce,resp.populacevystavenárůznýmpočtůmtropickýchdnů•Subjektivníindikátor„Jakhodnotíteokolísvéhobydliště?“•Subjektivníindikátor„JakhodnotítestavpřírodyvČeskérepublice?“•Sebehodnocení„Kolikčasutrávíte/trávívašedětiběhemtypickéhotýdnepodlesvéhoodhaduvenku/ztohovevolnépřírodě?“•Subjektivníindikátor„Vyvolává,činevyvolávávevásvývojživotníhoprostředíobavydobudoucna?“

Podrobnějšíinformaceotěchtonavrhovanýchnovýchindikátorechjsouuvedenyvtabulcevybranýchindikátorůprooblastživotníhoprostředí.

3.10 Indikátory kvality života v oblasti bezpečnosti

a) Kvalita života z hlediska bezpečnosti

Vobecnérovinělzebezpečnostdefinovatjako:•stavvnímánísubjektuoexistenciněčeho,coovlivňujeto,cojeprosubjektcenné;•stav,vekterémseindividua,skupinyastátynecítíohroženévážnýmihrozbami,popř.sepřednimipovažujízaúčinněchráněnéasvojibudoucnostmohouvytvářetpodlevlastníchpředstav.Stupeňbezpečnosti,popř.ohroženízávisídalekosáhlenasubjek-tivníchpocitech,historickýchzkušenostech,pojetísebesamaapoměrukokolnímuprostředí;•stav,kdyjsounanejnižšímožnoumírueliminoványhrozbyproobjektajehozájmy.Tímobjektem(referenčnímobjektembez-pečnosti)můžebýtstát,mezinárodníorganizace,mezinárodnísystém,sociálnískupina(národ,národnostnímenšina,ženy,jed-notlivec).

Zvýšeuvedenýchdefinicpaklzebezpečnosttypologickyrozdělovatna:•bezpečnostobjektivnínebosubjektivní,•bezpečnostvnitřnínebovnější,•bezpečnostindividuálníneboskupinovou,•bezpečnostabstraktnínebokonkrétní,•bezpečnostpotenciálníneboaktivní,•bezpečnoststatickounebodynamickou.

Bezpečnostjetakspolečenskoukategorií,kterásetýkátéměřbezvýhradkaždéhojednotlivceacelýchspolečenství,jakožispolečno-stijakocelku.Bezpečnosttransformovanádoosobnostijedincesejevíjakopociťováníurčitémírybezpečnosti.Právěstavpociťovanémírybezpečnostisevědoměipodvědomě,vícečiméněpromítádolidskékaždodennosti.Jeprotomimojakoukolivpochybnost,žepocitmírybezpečnostinásovlivňujevosobním,soukromémživotě,jakoživpracovníchčijinýchspolečenskýchčinnostech.Bezpečnostjevýsledkemvnímánírealitysubjektem,včetněvnímánísebesamavtétorealitě.Bezpečnostmůžebýtvnitřní,vojenská,technologická,ekonomická,surovinová,energetická,environmentální,informační,kybernetická,jaderná,požární,dopravní,genetickáatd.

Začátek 21. století lzemimo jinédefinovat jakoobdobídramatickéhovývoje a změn týkajících se společenskéhoklimatuna celémsvětě,zejménavespojitostisvýskytemnovýchbezpečnostníchhrozeb.Ty jsouspojenypředevšímshrozbouteroristickýchútoků,potřeboupřipravovatseařešitudálosti,kterébymohlymítzanásledekmasivníporušenízákonnostiuvnitřzemě,čidokonceohroženíbezpečnostníhoprostředívnadnárodníchsubjektechainstitucích.Tytoudálostivšaknemusísouvisetpouzesteroristickýmiútoky,alenapř.srozvojempoužívánísofistikovanýchmetodanástrojůvinformačníkriminality,srozmachemorganizovanéhozločinu,obcho-duslidmičihospodářskékriminality(týkajícísepředevšímlegalizacevýnosůztrestnéčinnosti,daňovékriminality,financováníaktivitteroristickýchorganizací), negativnímvlivemkorupčníhoprostředí, radikalizací extremistických skupinahnutí, islamofobií, velkýmimigračnímivlnami,aletaképotřebouřešitnedostatečnédodávky,čidokonceúplnépřerušenídodávekzdrojůenergiečinarušeníeko-nomickébezpečnostistátu.

Vdůsledkuglobálníchklimatickýchzměnsečastějiobjevujíhrozbyvpodoběrozsáhlýchživelníchpohrom, jako jsoupovodněnebosněhovékalamity.Naopakdlouhotrvajícísucho,kroměrizikanedostatkupitnéiužitkovévodyavlivunajejíkvalitu,zvyšujepravděpodob-nostrizikavznikurozsáhlýchlesníchpožárů,atozejménavkombinacisvichřicemi.Četnostarozsahúčinkůživelníchpohrom,předevšímpovodní,vposlednímobdobísvědčíotom,žerizikojejichvznikusezvyšuje.Přesdůslednějšípreventivníaochrannáopatřenípřed-stavujínadálehrozbuprůmyslovéhavárievestacionárníchobjektechazařízeních,vekterýchjenakládánosnebezpečnýmichemickýmilátkami,přípravkyneboodpady.Vstupstálenovýchpřepravcůdodopravníchsítí,včetněleteckých,zvyšujepravděpodobnostnehodpřipřepravěosobimateriálu.

Základním cílem řízení každého státu je zajistit ochranu životů, zdraví a bezpečí lidí, existenci a rozvoj státu. Postupemdobybylapochopenaroletechnologiía infrastrukturprozajištěníochranyživotů,zdravíabezpečí lidí,majetkuaveřejnéhoblaha.Jesitřebauvědomit,žezdravápopulacepotřebujekesvémuuspokojivémurozvojivícenežjennezávadnéjídloapití,jezávislánapocitubezpečíaveřejnéhoblaha,aprotojsoutytoaspektystálevícezdůrazňoványajsouhledánynástrojeaprostředkynajejichzajištění.

Bezpečnostvkomplexnímpojetíjedneschápánajakosouboropatřeníproochranuarozvojchráněnýchzájmů,kterývytvářízákladnuproveškerýrozvoj.Bezpečnostnelzejednodušekvantifikovat,aprotosehledajíjejímíryimíryjejíhotrenduvčase.Zpohleduudržitel-néhorozvojejepodstatné,zdabezpečnostvčaserostečiklesá,zdavestanovenýchčasovýchúsecíchjedosahovánoplánovanéúrovněbezpečnostiazdaaplikovanáopatřenívedouskutečněkezvýšeníbezpečnosti.Mezizákladnípotřebykaždélidskébytostitakpatřízajištěnísvévlastníbezpečnostiabezpečnostisvýchblízkých.

Cílemindikátorůkvalityživotavoblastibezpečnostijetedysrozumitelněanavhodnéhraniciobecnosticharakterizovatstavbezpečno-stinasledovanémúseku,atojaknazákladěobjektivníchindikátorů,taknazákladěsubjektivníchindikátorů.Vzhledemksoučasnémustavubezpečnostivesvětěřídícíarozhodovacísférunezajímáabsolutníhodnotabezpečnosti(tupřenechávávýzkumnézákladně),alepriority,kterémusíuplatňovat,abynenastaltakovýstav,kterýbyohrozildalšírozvojlidsképopulace.

b) 14 vybraných indikátorů pro oblast bezpečnosti

Sohledemnavěcnézaměřenípředloženézprávyjsouna indikátory kvalityživotavoblastibezpečnostikladeny následující nároky:•možnostmezinárodníhosrovnánívklíčovýchoblastechazároveňmožnostdetailníhosrovnáníjednotlivýchregionůČR;•členěnídatdlerůznýchhledisek(např.dlepohlaví,věku);•dostupnostdlouhodobýchčasovýchřad;•využívatvmaximálnímířestávajícíindikátory,vpřípaděpotřebypřistoupitkvytvořeníindikátorůnových;•využívatvurčitémířeindikátorysubjektivníhovnímáníbezpečnostiabezpečnostníchhrozebobyvateliČeskérepubliky,umožňu-jícítakésrovnáníjednotlivýchregionůČR.

Celkový počet navržených indikátorů je 14. Z toho 10 navržených indikátorů je objektivních. Objektivní indikátoryvycházejízmez-inárodníchdatabází, jsoumezinárodněsrovnatelnéaposkytujídatasročníperiodicitou.Hlavnímpřínosemtěchto indikátorů jesle-dovánírelevantníchvývojovýchtrendůvdlouhodobéčasovéřaděproČeskourepublikuadalší,zejménaevropskézemě.ZároveňtytoindikátoryumožňujídetailnísrovnáníjednotlivýchregionůČR.VycházejízdatabázívytvářenýchnaúrovniČRodpovědnýmiministerst-vy,popř.jinýmiústřednímisprávnímiúřady.Další 4 navržené indikátory jsou subjektivní.SubjektivníindikátoryvycházejízprůzkumůveřejnéhomíněnízaměřenýchnavnímáníbezpečnostiabezpečnostníchhrozebobyvateliČeskérepubliky.Tytoprůzkumybymělybýtprováděnysročníperiodicitoubuďodpovědnýmiministerstvy,popř.jinýmiústřednímisprávnímiúřady,neborenomovanýmiagentur-amiproprůzkumveřejnéhomínění.Hlavnímpřínosemsubjektivníchindikátorůjevyššíflexibilitaareflexenázorůapožadavkůobyvatelvoblastibezpečnosti,včetněměřeníkvalityživotavoblastibezpečnostivjednotlivýchregionechČR.

Tabulka 14 indikátorů pro oblast bezpečnosti

Č. Indikátor Měřicí jednotka DefinicePeriodicita

zveřejňování datZdroj dat

1. Výdaje na obranu mil.EUR,EUR na obyvatele,%HDP

Udávácelkovévládnívýdajenasektorobrany. roční Eurostat, MFČR,MOČR

2. Výdajenaveřejnýpořádekabez-pečnost

mil.EUR,EUR na obyvatele,%HDP

Udávácelkovévládnívýdajenaveřejnýpořádekabezpečnost.

roční Eurostat, MFČR,MVČR

3. Zaznamenanétrestnéčiny

početpřípadůna100000 obyvatel

Udávápočetúmyslnýchzabití,početútoků/na-padení,početúnosů,početsexuálníchnapadení.

roční Eurostat, MSČR

4. Kriminalitanásilnáamajetková

početzjištěnýchčinů,početobjasněnýchčinů,škodyvtis.Kč;pro:vraždy,násilnéčiny,mravnostníčiny,krádeževloupáním,krádežeprosté,ma-jetkovéčiny,ostatníkriminálníčiny

Jednáseovybranéukazateleobecnékriminality,zejménanásilnéamajetkovékriminality.Detailníčleněníjemožnévykazovatvsouladusestatis-tickýmivýkazyapostupyPČR.

roční MVČR,PČR

5. Vězněnéosoby početna100000oby-vatel

InformaceopočtuvězněnýchosobvevěznicíchnaúzemíČeskérepubliky.

roční Eurostat, MSČR

6. Požáry početpožárů,způso-benáškodavKč,uchráněnéhodnotyvKč,početusmrcenýchosob,početzraněnýchosob

Informaceopočtupožárů,způsobenéškoděnaživotech,zdravíamajetkuaouchráněnýchhod-notách.Jednáseovybranéukazatele,detailníčleněníjemožnévsouladusestatistickýmivýkazyapostupyHZSČR.

roční MVČR,HZSČR

7. Nehodovost sil-ničnídopravy

početnehod,početusmrcenýchosob,počettěžcezraněnýchosob,početlehcezraněnýchosob

Nehodyaztrátynaživotechaújmynazdravíoby-vatelstvavdůsledkuhaváriínapozemníchkomu-nikacích.JednáseovybranéukazatelevsouladusestatistickýmivýkazyapostupyPČR.

roční MVČR,PČR

8. Teroristickéútoky početteroris-tickýchútoků,početzmařenýchteroris-tickýchútoků,početobětíteroristickýchútoků

Jednáseonověnavrženýindikátor,resp.rozšířeníukazatele„Trestnéčinyprotirepublice,cizímustátuamezinárodníorganizaci“.

roční MVČR,MSČR,zpravoda-jskéslužby

9. Projevyextremis-mu

početzjištěnýchskut-ků,početobjasněnýchskutků,početpachat-elů

Jednáseotrestnoučinnostsextremistickýmpod-textem.JednáseovybranéukazatelevycházejícízanalýzMVČR.

roční MVČR

Č. Indikátor Měřicí jednotka DefinicePeriodicita

zveřejňování datZdroj dat

10. Kybernetickéútoky

početkybernetickýchbezpečnostníchinci-dentů

Podoznačením„Kybernetickýútok“jepropotře-byvymezeníindikátorumyšlenkybernetickýbezpečnostníincident.Kybernetickýmbezpečnos-tnímincidentemjenarušeníbezpečnostiinfor-macívinformačníchsystémechnebonarušeníbezpečnostislužebnebobezpečnostiaintegritysítíelektronickýchkomunikacívdůsledkukyber-netickébezpečnostníudálosti.

roční NBÚ(Národnícentrumkyber-netickébezpečno-sti)

11. PocitbezpečívČeskérepublicecelkově

skórenaškále,podílyodpovědí

SubjektivníindikátordleprůzkumuveřejnéhomíněnízaměřenéhonavnímáníbezpečnostiabezpečnostníchhrozebobyvateliČR.

roční MVČR,CVVM

12. Pocitbezpečívmístěbydliště



roční MVČR,CVVM

13. Reálnost hrozeb proČeskourepub-liku



roční MVČR,CVVM

14. Adaptabilitanamožnéhrozby

skórenaškále,

podílyodpovědí


roční MVČR,CVVM


Výdaje na obranuvpoměrukHDPsevČeskérepublicedlouhodoběpohybujíhlubokopodúrovní2%HDP,kterébymělydosahovatčlenskéstátyNATO,ataképodprůměremEU.Vroce2015výdajenaobranuvČeskérepublicedosahovaly0,9%HDP.

Výdaje na veřejný pořádek a bezpečnostvpoměrukHDPjsouvČeskérepublicedlouhodoběvyšší,nežjeprůměrEU.Vroce2015činilyvČeskérepublice1,6%HDP.

Zaznamenané trestné činy,vyjádřenéjakoprocentnípodílnacelkovépopulaci,sevČeskérepublicedlouhodoběpohybujíkolemprůmě-ruEU.Vroce2015představovalyvČeskérepublice12%,zatímcoprůměrEUčinil13,6%.

Podíl násilné kriminalitynacelkovékriminalitěvČeskérepublicenedosahujeani6%.Přestomůžebýtvlivpáchanéhonásilínakvalituživotaapocitbezpečídalekovýznamnějšínežujinýchdruhůtrestnéčinnosti.Itojejedenzdůvodů,pročjedůležitétutokategoriisle-dovat. Majetková kriminalitapaktvoříznačnoučástcelkovékriminalityvČeskérepublice,vněkterýchokresechaž75%.

Početvězněných osobna100000obyvateljevČeskérepublicedlouhodobětéměřdvojnásobnývporovnánísprůměremEU.Přitomzaznamenanétrestnéčiny,vyjádřenéjakoprocentnípodílnacelkovépopulaci,sevČeskérepublicedlouhodoběpohybujíkolemprůmě-ruEU.Neexistujetedyjasnákorelacemezipočtemvězněnýchosobamíroukriminality.Tatoproblematikaajejíširšísouvislostibymělybýtpředmětemdetailnějšíchanalýz.

Vletech1996-2016bylpatrnýtrendpozvolnéhopoklesupočtu požárůvČeskérepublice,avšakpočetusmrcenýchazraněnýchosobpřipožárechstagnoval,nebodokoncenarůstal,azvyšovalyserovněžškodyzpůsobenépožáry.

Českárepublikavykazujedlouhodobýtrendpoklesupočtu osob usmrcených při silničních dopravních nehodách.Zatímcovroce2007bylovČeskérepublicepřisilničníchdopravníchnehodáchusmrceno1221osob,vroce2014tobylo688osob.Podobnouhodnotuvyka-zujíijinéčlenskéstátyEUspřibližněstejnýmpočtemobyvateljakoČeskárepublika(Belgie727,Portugalsko638aMaďarsko626vroce2014).

Pokud jde o kybernetické útoky,vroce2015tvořilonejvětšíčástincidentůvČeskérepublicenarušeníinfor-mačníbezpečnosti(45%),zanímnásledovalškodlivýobsah(21%).CelkovýpočetkybernetickýchútokůsevČeskérepublicedlouhodobězvyšuje.

Průzkumy veřejného mínění zaměřené na vnímání bezpečnosti a bezpečnostních hrozeb obyvateli ČRdlouhodoběprovádíCentrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).Periodicitatěchtoprůzkumůje1-2roky.PodleprůzkumuprovedenéhoCVVMvprosinci2017mápocit bezpečí v České republice86%dotázaných,ztoho65%odpovědělo„spíšeano“a21%„rozhodněano“.OprotipředcházejícímušetřeníCVVMzprosince2015došloknárůstupodíluodpovědí„rozhodněano“o10procentníchbodů,podílodpovědí„spíšeano“zůstalstejný.Odroku2002doroku2017vzrostlpodíldotázaných,kteřímajípocitbezpečívČeskérepublice,téměřnadvojnásobek,konkrétněze45%na86%.

Pocit bezpečí v místě bydlištěmápodleprůzkumuCVVMzprosince2017vČR88%dotázaných,ztoho49%odpovědělo„spíšeano“a39%„rozhodněano“.Podílkladnýchodpovědíjetedymírněvyššíavýraznějiposunutýkvariantě„rozhodněano“nežvpřípaděhod-nocenípocitubezpečívČeskérepublicecelkově.

PodleprůzkumuCVVMzprosince2017jakovelkou hrozbuvnímajítéměřdvětřetinydotázanýchteroristickéskupinyčijednotlivce,vícenežpolovinadotázanýchuprchlíky,mezinárodníorganizovanýzločinaradikálnínáboženskáhnutí,kolemtřicetiprocentdotázanýchválky,epidemie,přírodníkatastrofy,surovinovékrizeasvětovouekonomickoukriziapřibližněčtvrtinadotázanýchlevicovéčipravi-covéextremisty,cizízpravodajskéslužbyacizincežijícíunás.

d)Požadavkynasledovánínovýchindikátorů

Voblastibezpečnostinavrhujemeúpravysledovánínebonovésledovánítěchtoindikátorů:•Teroristickéútoky(početteroristickýchútoků,početzmařenýchteroristickýchútoků,početobětíteroristickýchútoků)–nověnavrženýindikátor,resp.rozšířeníukazatele„Trestnéčinyprotirepublice,cizímustátuamezinárodníorganizaci“(zdroje:MVČR,MSČR,zpravodajskéslužby);•PocitbezpečívČeskérepublicecelkově–subjektivníindikátorvycházejícízjižprováděnýchprůzkumůCVVM,nověnavrhovánaročníperiodicitasledováníindikátoru;•Pocitbezpečívmístěbydliště–subjektivníindikátorvycházejícízjižprováděnýchprůzkumůCVVM,nověnavrhovánaročnípe-riodicitasledováníindikátoru;•ReálnosthrozebproČeskourepubliku–subjektivníindikátorvycházejícízjižprováděnýchprůzkumůCVVM,nověnavrhovánaročníperiodicitasledováníindikátoru;•Adaptabilitanamožnéhrozby–nověnavrženýsubjektivníindikátor,kterýjemožnézařaditdojižprováděnýchprůzkumůCVVMnebodoprůzkumůprováděnýchodpovědnýmiministerstvy,popř.jinýmiústřednímisprávnímiúřady;navrhovánaročníperiod-icita sledování indikátoru.

3.11 Indikátory kvality života v oblasti osobní pohody (subjective well-being)

a) Osobní pohoda

Spojmemosobní pohodasesetkávámeodkonce50.let20.století,kdyžzačalbýtužívánjakoužitečnýindikátor kvality života(Keyes,Schmotkin,&Ryff,2002).Ranéprácevoborupředevšímpoukázalynato,žeačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních pod-mínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy.

Vprůběhu20.stoletíbylavytvořenařadateoretickýchkoncepcíosobnípohody,znichžzejménadvězískalymezibadatelivýznamnoupozici–subjektivnípohoda(subjectivewell-being;Diener,1984)apsychologickápohoda(psychologicalwell-being;Ryff,1989).Sub-jektivní pohoda,označovanátéžjakohédonická,zahrnujevysokou úroveň prožívaných pozitivních emocí, nízkou úroveň prožívaných negativních emocí a kognitivní hodnocení vlastního života jako celku – životní spokojenost (Diener,1984).Psychologická pohoda, označovanátéžjakoeudaimonická,jepovažovánazavýsledek uskutečňování pozitivních životních snah,jakojedosaženínezávislo-sti,sebepřijetí,harmonickýchvztahůsdruhými,vládynadprostředím,vněmžčlověkžije,životníhocíleaosobníhorůstu(Ryff,1989).Hédonickáaeudaimonickáosobnípohodapředstavujísamostatnékonceptuálníkonstrukty,kteréjsouvšakvzájemněinter-korelovanéajsouprotopojímányjakovzájemněsedoplňující.

TímtozpůsobemsekoběmakonceptůmosobnípohodypřistupujeivmateriálechOECD:ačkolivjezdejakozastřešujícípoužívántermínsubjektivnípohoda(subjectivewell-being),kterýjeodvozenpouzezjednohovýzkumnéhoproudu,jeunějrozlišovánajakkomponen-tahedonická(souhrnpozitivníchanegativníchemocíaživotníspokojenost),takeudaimonická(zejménasmyslacílživota).Vpřípad-nýchmezinárodníchsrovnáníchprotodoporučujipoužívatanglickýtermínsubjectivewell-being,ikdyžnenípodleméhonázoruvěcněsprávný.

b) Indikátory kvality života pro oblast osobní pohody

Měřitelnýmisložkami(indikátory)osobnípohodyjsouživotníspokojenost(kognitivníaspekt),objempozitivníchanegativníchemocí(emočníaspekt)aeudaimonickápohoda(aspektsmysluplnostiživota).Proměřeníjednotlivýchsložekosobnípohodybylavytvořenařadametod,unichžbylaprokázánadostatečnáreliabilitaivalidita.Vrozsáhlémvýzkumumohoubýtjednotlivéaspektysubjektivnípo-hodyměřenypouzejednoupoložkou.Prozjišťováníživotníspokojenostijevhodnýtzv.Cantrilůvžebřík,případnělzepoužítpoložku„Jakjstespokojený/ásesvýmživotemjakocelkem?“Emočníaspektsubjektivnípohodylzepodobnězjistitdvěmapoložkami–napozi-tivníemoceananegativníemoce(„Nakolikšťastný/ájstesevčeracítil/a?“„Nakolikzneklidněný/áanebonaplněný/áobavamijstesevčeracítil/a?“).Eudaimonickýaspektsubjektivnípohodylzezjistitpoložkou„Nakolikmátepocit,žeto,codělátevesvémživotě,mácenu?“

Tabulka indikátorů pro oblast osobní pohody

Číslo Indikátor Měřicí jednotka DefinicePeriodicita zveře-

jňování datZdroj dat

1 Životníspokojenost Průměrnaškále Kognitivníhodnocenívlastníhoživotajako celku.

2 roky EuropeanSocialSurvey

2 Prožívanéemoce Průměrnaškále Celkovýsouhrnpozitivníchanegativníchemocí.

3 Eudaimonickápohoda Průměrnaškále Subjektivněpociťovanývýsledekus-kutečňovánípozitivníchživotníchsnah,typickyživotnísmysluplnost.



4 Osobnostní rysy Průměrnaškále Relativněstabilnívlastnostiosobnos-ti,kterévyjadřujítendencechovatseaprožívaturčitýmzpůsobem.


VČeskérepublicenebyldosudprovedenžádnývýzkum,kterýbysledovaltakširokéspektrumindikátorů,jakjeplánovánovtomtopro-jektu,asoučasněvšechnyaspektyosobnípohody(životníspokojenost,emoceaživotnísmysluplnost)ureprezentativníhonárodníhosouboru.Nelzetudížmluvito„charakteristickýchvýsledcích“proČeskourepubliku.Dosudprovedenévýzkumysetýkalypřevážněpsychologických,případněpsychosociálníchsouvislostíosobnípohody,resp.jejíchdílčíchsložek,ikdyžvždybylyzjišťoványizákladnídemograficképroměnné(věk,pohlaví,dosaženévzděláníapod.).Většinastudiíbylaprovedenasnereprezentativnímisoubory(stře-doškolštínebovysokoškolštístudenti,dospělívestřednímvěku),případněsespecifickýmiskupinamipopulace(onkologičtípacienti,nezaměstnaní).VýjimkupředstavujídatazEuropeanSocialSurvey(ESS),kterázaroky2010a2012zpracovalaDanaHamplová(2015)vmonografiivěnovanéproblematiceštěstíaživotníspokojenostivevztahukrodině,práciasociálnímvztahům.Vroce2018vyjdevna-kladatelstvíAcademiakniha“JaksežijeČechůmvsoučasnéEvropě”,kterázpracováváidataESSzroku2014.VrámciESSjeovšemsledovánpouzekognitivníaspektosobnípohody,životníspokojenost.


Dosavadnímvýzkumembylodostatečněprokázáno,žeúroveňosobnípohodyvýznamněsouvisísosobnostnímicharakteristikami,ze-jménastemperamentovými,biologickypodmíněnýmirysyosobnosti.Úroveňosobnípohodymůžebýttedyvevětšímířepodmíněnaosobnostnímirysynežobjektivnímiživotnímiokolnostmi.Jeprotovhodnékontrolovatvlivosobnostníchrysůnaosobnípohodu.

Literatura

DIENER,E.(1984).Subjectivewell-being.PsychologicalBulletin,95,542-575.

HAMPLOVÁ,D.(2015).Pročpotřebujemerodinu,práciapřátele.Štěstízesociologicképerspektivy.Praha:FortunaLibri.

KEYES,C.L.M.;SHMOTKIN,D.,&RYFF,C.D.(2002).Optimizingwell-being:theempiricalencounteroftwotraditions.JournalofPer-sonalityandSocialPsychology,82,1007-1022.

RYFF,C.D.(1989).Happinessiseverything,orisit?Explorationsonthemeaningofpsychologicalwell-being.JournalofPersonalityandSocialPsychology,57,1069-1081.

11. OSOBNÍ POHODA

ČísloRole v rámci projektu Kvalita života v

ČRJméno Příjmení Instituce

1 Vedoucí koordinátorka Jana Maussen Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj2 VedoucíOdboruproudržitelnýrozvoj Jan Mareš Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj3 VedoucíOdboruproudržitelnýrozvoj Anna Kárníková Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj4 Analytik Milan Maděra Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj5 Analytik Václav Klusák Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj6 Analytik Václav Šebek Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj7 Analytik Zbyněk Machát Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj8 Analytik Martin Polášek Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj9 Analytik Václav Šebek Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj10 Analytik Aleš Kuták Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj11 Analytička Aneta Heimanová Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj12 Redaktorka Michaela Valentová Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj13 Grafik Ondřej Holub Úřadvlády,Odborproudržitelnýrozvoj14 Odbornáasistentkaprojektu Irena Piloušková StudentkaFilozofickéfakultyUniverzityKarlovy15 Odbornýasistentprojektu Petr Kolařík StudentUniverzityKarlovy16 Expertka-metodologie Blanka Mouralová Ústavprostudiumtotalitníchrežimů17 Expertka-metodologie Hana Hašková SociologickýústavAkademievědČR18 Statistik Dalibor Holý Českýstatistickýúřad19 Garantvoblasti1.Příjemabohatství Jiří Malý ŠkodaAutoVysokáškola20 Garantvoblasti2.Zaměstnanost Jaromír Janoš Trexima21 Garant v oblasti 3. Bydlení Marek Hojsík Ministerstvopráceasociálníchvěcí22 Garant v oblasti 4. Zdraví Zdeněk Kučera Ústavprozdravotnígramotnost23 Garantkavoblasti5.Slaďovánípracovního

asoukromého(WLB)Marta Vohlídalová SociologickýústavAkademievědČR

24 Garantvoblasti6.Vzdělávání Ivo Jupa Ministerstvoškolství,mládežeatělovýchovy25 Garantvoblasti7.Mezilidskévztahy Pavol Frič SociologickýústavAkademievědČR

26 Garantvoblasti8.Občanskáangažovanostadobrévládnutí

Tomáš Tožička EDUCON

27 Garantvoblasti9.Životníprostředí Vojtěch Kotecký Glopolis28 Garantvoblasti10.Bezpečnost Jarmil Valášek Institut ochrany obyvatelstva29 Garantvoblasti11.Osobnípohoda Marek Blatný PsychologickýústavAkademievědČR30 Expertvoblastipříjemabohatství Petr Janský CERGE,UniverzitaKarlova31 Expertvoblastipříjemabohatstvígv Martin Rozumek Organizacepropomocuprchlíkům32 Expertvoblastipříjemabohatství Petr Wawrosz Vysokáškolafinančníasprávní33

Expertkavoblastipříjemabohatství Romana Volejníčková SociologickýústavAkademievědČR

34 Expertvoblastipříjemabohatství Karel Mráček Asociacevýzkumnýchorganizací35 Expertvoblastipříjemabohatství Jaroslav Šulc Českomoravskákonfederaceodborovýchsvazů36 Expertvoblastipříjemabohatství Jan Bittner Úřadvlády

37 Expertkavoblastipříjemabohatství Ilona Švihlíková UniverzitaJanaAmoseKomenskéhoPraha38 Expertkavoblastizaměstnanost Kateřina Duspivová Trexima



39 Expertvoblastizaměstnanost Roman Krištof MAS

40

Expertka v oblastech zaměstnanost a by-dlení

Lucie Trlifajová FakultasociálníchvědUniverzityKarlovy

41 ExpertkavoblastizaměstnanostaWLB Daniela Komanická Expertka42 Expertkavoblastizaměstnanost Alena Křížková SociologickýústavAkademievědČR43 Expertkavoblastizaměstnanost Jana Trhlíková Národníústavprovzdělávání44 ExpertkavoblastizaměstnanostaWLB Kateřina Kňapová Ministerstvopráceasociálníchvěcí45 Expertkavoblastizaměstnanost Alena Křížková SociologickýústavAkademievědČR46 Expertkavoblastizaměstnanost Eva Dandová Českomoravskákonfederaceodborovýchsvazů47 Expertkavoblastizaměstnanost Věra Patočková SociologickýústavAkademievědČR48 Expertvoblastibydlení Roman Matoušek Agenturaprosociálnízačleňování49 Expertkavoblastibydlení Olga Starostová Institutdůstojnéhostárnutí50 Expertvoblastibydlení Michal Kohout FakultaarchitekturyČVUT51 Expertvoblastibydlení Luděk Sýkora PřírodovědeckáfakultaUniverzityKarlovy52 ExpertkavoblastibydleníaWLB Linda Sokačová Ministerstvopráceasociálníchvěcí53 Expertkavoblastizdraví Daniela Pěničková Agenturaprosociálnízačleňování54 Expertkavoblastizdraví Helena Hnilicová 1.lékařskáfakultaUniverzityKarlovy55 Expertvoblastizdraví Jiří Kříž FakultnínemocniceMotol56 Expertkavoblastizdraví Hana Janečková Diakonie57 ExpertkavoblastizdravíaWLB Jaroslava Hasmanová

MarhánkováZápadočeskáuniverzita

58 Expertvoblastizdraví Petr Struk Ústavprozdravotnígramotnost59 Expertvoblastizdraví Ladislav Dušek ÚstavzdravotnickýchinformacíastatistikyČR60 Expertkavoblastizdraví Alena Šteflová WHO61 ExpertvoblastiWLB Jan Černý Člověkvtísni62 ExpertkavoblastiWLB Petra Ezzeddine SIMIaFakultahumanitníchstudiíUniverzityKarlovy63 ExpertkavoblastiWLB Adéla Souralová Masarykova univerzita64 ExpertkavoblastiWLB Hana Maříková SociologickýústavAkademievědČR65 Expertvoblastivzdělávání Petr Novotný Masarykova univerzita66 Expertkavoblastivzdělávání Jana Straková UniverzitaKarlova67 Expertvoblastivzdělávání Martin Úlovec Národníústavprovzdělávání68 Expertvoblastivzdělávání Jaroslav Jindra Aisis69 Expertvoblastivzdělávání Miroslav Procházka Expert70 Expertvoblastivzdělávání Jan Dobeš Expert71 Odbornáasistentkaskupinymezilidskévz-

tahy Ludmila Wladyniak CESES,FakultasociálníchvědUniverzityKarlovy

72 Expertvoblastimezilidskévztahy Jiří Šafr SociologickýústavAkademievědČR73 Expertvoblastimezilidskévztahy Karel Čada Institutsociologickýchstudií,Fakultasociálníchvěd

UniverzityKarlovy74 Expertkavoblastimezilidskévztahy Markéta Sedláčková FilozofickáfakultaUniverzityKarlovy75 Expertvoblastimezilidskévztahy Martin Vávra SociologickýústavAkademievědČR76 Expertkavoblastimezilidskévztahy Lucie Vidovićová Masarykova univerzita77 Expertvoblastimezilidskévztahy Michal Illner SociologickýústavAkademievědČR78 Expertvoblastimezilidskévztahy Petr Lupač FilozofickáfakultaUniverzityKarlovy79 Expertkavoblastimezilidskévztahy Michaela Šmídová Expertka

4.1 Pří loha - Seznam expertů participujících na projektu kvality života



80 Expert v oblasti občanská angažovanostadobrévládnutí

Ondřej Horák Centrumobčanskéhovzdělávání

81 Expertkavoblastiobčanskáangažovanostadobrévládnutí

Martina Horváthová Úřadvlády

82 Expertvoblastiobčanskáangažovanostadobrévládnutí

Cristian Popesku SOZE


Magda Musilová Expertka


Markéta Mottlová Fórum50%


Jana Pokorná Masarykova univerzita


Karel Schwarz EuropeanAntiPovertyNetwork


Oto Novotný Úřadvlády

88 Expertvoblastiživotníprostředí Tomáš Hák CentrumprootázkyživotníhoprostředíUniverzityKarlovy

89 Expertvoblastiživotníprostředí David Vačkář ÚstavvýzkumuglobálnízměnyAkademievědČR90 Expertkavoblastiživotníprostředí Marie Pospíšilová SociologickýústavAkademievědČR91 Expertkavoblastiživotníprostředí Markéta Linxová Ministerstvoživotníhoprostředí92 Expertvoblastiživotníprostředí Jan Krajhanzl Masarykova univerzita93 Expertvoblastibezpečnost Martin Cejp Institutprokriminologiiasociálníprevenci94 Expertkavoblastibezpečnost Jana Firstová Evropskýústavprávaasoudníhoinženýrství95 Expertvoblastibezpečnost Jan Straka PolicejníprezidiumČR96 Expertvoblastibezpečnost David Zámek Vysokáškolafinančníasprávní97 Expertvoblastibezpečnost Pavel Kolář KriminalistickýústavPraha,PolicieČR

4.2 Příloha - Souhrn indikátorů kvality života


notka Definice

Periodicita

zveřejňování

dat

Zdroj dat

1 Náhradyzaměstnancům %HDP,v

běžných

cenách

Celkovéhrubémzdyaplatyzaměstnancůvpenězíchinepeněžnímplněníapříspěvkynasociál-

nízabezpečeníplacenézaměstnavatelemvpoměrukhrubémudomácímuproduktuvběžných

cenách.

1 rok Eurostat

2 Průměrnécelkovéhodinovénáklady

práce

EUR Celkovéročnínákladypráce(tj.hrubémzdyaplaty,příspěvkynasociálnízabezpečeníadalšínákla-

dypráceplacenézaměstnavatelem)vydělenépočtemhodinodpracovanýchprůměrnýmročním

počtemzaměstnancůpřepočtenýmnaekvivalentplnéhopracovníhoúvazku.

1 rok Eurostat

3 Průměrnýhrubýhodinovývýdělek EUR Celkové ročnímzdy aplatypřed zdaněnímadalšímiodvody vydělenépočtemhodinodpraco-

vanýchprůměrnýmročnímpočtemzaměstnancůpřepočtenýmnaekvivalentplnéhopracovního

úvazku.

1 rok Eurostat

4 Hrubáměsíčníminimálnímzda EUR Měsíčníminimálnímzdapředzdaněnímadalšímiodvodyplatnák1.lednudanéhoroku.Vzemích,

kteréstanovujíhodinovounebotýdenníminimálnímzdu,jsouúdajepřepočtenynaměsíčnímin-

imálnímzdu.Vněkterýchzemíchneníminimálnímzdazavedena.

1 rok Eurostat

5 Poměrhrubéměsíčníminimálnímzdya

průměrnéhohrubéhoměsíčníhovýdělku

% 1 rok Eurostat

6 Genderpaygapvneupravenépodobě % Rozdílmezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem zaměstnance (muže) a zaměstnankyně

(ženy)vpoměrukprůměrnémuhrubémuhodinovémuvýdělkuzaměstnance(muže).Zahrnuty

jsoupodnikys10avícezaměstnanýmiosobami.

1 rok Eurostat

7 Celkovýnáhradovýpoměr Poměrmediánu individuálních hrubých penzí osob ve věku 65-74 let kmediánu individuálních

hrubýchvýdělkůosobvevěku50-59let,bezostatníchsociálníchtransferů.

1 rok Eurostat

8 Průměrnýčistýdisponibilnípříjem EUR, PPS Čistýdisponibilnípříjem jecelkovýhrubýdisponibilnípříjem(tj.mzdyaplaty, soukromépříjmy

zpodnikání,investicavlastnictví,přijatésociálnítransferyvpenězíchvčetněstarobníchdůchodů)

pozdaněníadalšíchodvodech,kterýjekdispozicinavýdajeaspoření.

1 rok Eurostat

9 Mediánovýčistýdisponibilnípříjem EUR, PPS 1 rok Eurostat

10 Míraohroženíchudobou % Podílosobsekvivalizovanýmdisponibilnímpříjmemnižšímnež60%národníhomediánuekvival-

izovanéhodisponibilníhopříjmu(posociálníchtransferech).

1 rok Eurostat

11 Míraohroženíchudobouzaměstnanců % Podílzaměstnanýchosobvevěku18avíceletsekvivalizovanýmdisponibilnímpříjmemnižšímnež

60%národníhomediánuekvivalizovanéhodisponibilníhopříjmu(posociálníchtransferech).

1 rok Eurostat

12 Koeficientpříjmovénerovnosti(S80/S20) Poměr celkovýchekvivalizovanýchdisponibilníchpříjmůdosahovanýchvnejvyššímanejnižším

příjmovémkvintiluvpopulaci.

1 rok Eurostat

13 Ginihokoeficient Souhrnnámírapříjmovénerovnostinabývajícíhodnotod0(absolutnírovnostpříjmů)do100(ab-

solutnínerovnostpříjmů).Vyjadřujemírunerovnostivrozděleníekvivalizovanýchdisponibilních

příjmůvpopulaci.ČímvyššíjehodnotaGinihokoeficientu,tímvyššíjenerovnostvrozdělenípří-

jmů.

1 rok Eurostat

14 Přechodymezipříjmovýmidecilyběhem

třílet

% Přechodojedennebovícepříjmovýchdecilůnahoru.

Přechodojedennebovícepříjmovýchdecilůdolů.

Setrvánívestejnémpříjmovémdecilu.

1 rok Eurostat

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 1, Příjem a bohatství

Číslo Indikátor Měřicí jednotka Definice

Periodicita zveřejňování

datZdroj dat

1 Mírazaměstnanosti % Mírazaměstnanostivyjadřujepodílpočtuzaměstnanýchnapočtuvšechosob15letýchastarších. čtvrtletní ČSÚ2 Míranezaměstnanosti % Obecnámíranezaměstnanostivyjadřujepodílpočtunezaměstnanýchnacelkovépracovnísíle(vprocen-

tech), kde čitatel i jmenovatel jsouukazatele konstruovanépodlemezinárodníchdefinic adoporučení

aplikovanýchveVŠPS.

čtvrtletní ČSÚ

3 Míradlouhodobénezaměstnanosti % Míradlouhodobénezaměstnanosti vyjadřujepodílpočtunezaměstnaných jeden rokadélenacelkové

pracovnísíle(vprocentech),kdevčitatelijepočetnezaměstnanýchjedenrokadéleavejmenovatelije

celkovýpočetosobsjedinýmnebohlavnímzaměstnánímpluscelkovýpočetnezaměstnaných.

čtvrtletní ČSÚ

4 Podzaměstnanost % Podzaměstnaníjsouvšechnyosobyvplacenémzaměstnáníneboosobypracujícívevlastnímpodniku,ať

jižbylynebonebylyvreferenčnímtýdnuvpráci,kterépracujínačástečnýúvazekneboobvykleméněnež

40hodintýdněapřitombysipřálypracovatvětšípočethodin.

čtvrtletní ČSÚ

5 Podílpřekvalifikovanýchzaměst-

nanců

% Podílzaměstnanců,kteřívykonávajízaměstnánísnižšíminároky,nežjakájejejichúroveňvzdělání(ver-

tikálnínesouladnatrhupráce).

vsoučasnédoběnení

standardnímukazatelem,

kvantifikacelzepololetně

MPSV(ISPV)

6 Podílosobsprekérnímiúvazky % Podíl osob pracujících na dohody (DPP, DPČ), s pracovní smlouvou na dobu určitou, agenturních pra-

covníků,pomáhajícíchrodinnýchpříslušníkůanedobrovolnýchsebezaměstnaných.

vsoučasnédoběsenez-

jišťujevplnémrozsahu,

kvantifikaceročně

ČSÚ

7 Podílzaměstnanýchosobbezhmot-

néhozajištěnívrámcisociálníochrany

% Složenýukazatel,kterývyjadřujepodílosob,kterébylydřívezaměstnanéanynínemajínároknadanýtyp

podpory.Konkrétněsejednáopodílnezaměstnanýchbeznárokunapodporuvnezaměstnanostiapodíl

osob,kterédosáhlystatutárníhodůchodovéhověkuanemajínároknastarobnídůchod.



kvantifikaceročně

ČSÚ

8 Skutečněposkytnutéplacenépra-

covní volno

hod/měsíc Početčerpanýchhodindovolené(položkaABSDOVOL)adůležitýchpřekážekvprácinastranězaměst-

nancevč.dnůzdravotníhovolna(sickdays)afreedayssnáhradoučinekrácenímmzdy.



kvantifikaceročně

MPSV(ISPV)

9 Početsmrtelnýchpracovníchúrazů absolutní

počet

Početnověhlášenýchpřípadůsmrtelnýchpracovníchúrazůvdanémroce,knimždošlonaúzemíČR(tj.

vč.cizinců).

ročně MPSV(SÚIP)

10 Jstespokojenisesvýmprofesním,

pracovnímživotem?

Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”. vsoučasnédoběsenez-


kvantifikaceročně

zařazenídopravidel-

néhonárodníhošetření

11 Jstespokojenisodměnouzapráci? % Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”. vsoučasnédoběsenez-


kvantifikaceročně



12 Seberealizace % Podíl osob, kteréodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”na2následujícípodotázkyvrámciotázkyQ12(ISSP):-Mámvelkémožnostipracovníhopostupu.-Mámzajímavézaměstnání.-Mohupracovatsamostatně.-Vesvémzaměstnánímohupomáhatjinýmlidem.-Mojezaměstnáníjeprospolečnostužitečné.

ročně ISSP(1x10let),zařazení

dopravidelnéhonárod-

níhošetření

13 Jstespokojenisevztahynapracovišti? % Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”. ročně ISSP(1x10let),zařazení


níhošetření14 Považujetesvojiprofesizapers-

pektivnívzhledemkprobíhajícím

změnám?

% Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”. vsoučasnédoběsenez-


kvantifikaceročně



15 Setkalijstesevposlednímrocese

znevýhodněnímvpracovnímživotě?

(nábor,povýšení,ohodnocení)

% Podílosob,kterénaotázkuodpoví“ANO”a“SPÍŠEANO”. ročně ISSP(1x10let),zařazení


níhošetření

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 2, Zaměstnanost

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 3, Bydlení

Číslo IndikátorMěřicí

jednotkaDefinice


dat

Zdroj dat

1 Početobecníchnájemníchbytů

počet Početbytůvevlastnictvíobcísvícenež1000obyvateli ročně ČSÚ

2 Domácnostivnájemnímbydlení

% Podíldomácnostížijícíchvnájemnímbydlenínavšechdomác-nostech

ročně ČSÚ

3 Podíldomácnostísextrémníekonomickouzátěžízby-dlení

% Podíldomácností,kterénabydlenívynakládajívícenež40%svýchčistýchdisponibilníchpříjmů

ročně ČSÚ

4 Podíldomácnostívná-jemnímbydlenísextrémníekonomickouzátěžízby-dlení

% Podíldomácnostížijícíchvnájemnímbydlení,kterénabydlenívynakládajívícenež40%svýchčistýchdisponibilníchpříjmů,navšechdomácnostech

ročně ČSÚ

5 Celkovýobjemaktivníchúvěrůnabydlení

mld.CZK Celkovýobjemúvěrůnabydlení:úvěryzestavebníhospoření,hypotečníúvěrydomácnostem

ročně ČNB

6 PoměrúvěrůnabydlenínaHDP

% Poměrcelkovéhoobjemuúvěrůnabydlení(úvěryzestaveb-níhospoření,hypotečníúvěrydomácnostem)naHDP

ročně ČNB

7 Domácnostivzávadnémbydlení

% Podíldomácností,kteréžijívzávadnémbydlení(neschopnostudržetvziměteplovbytě,závadystřechy,oken,plísněapod.)

ročně ČSÚ

8 Subjektivníspokojenostsúrovnísvéhobydlení

% Podílosob,které jsousesvýmbydlenímnespokojené (hod-noty0-3)

5 let ČSÚ

9 Průměrnáspotřebaenergienam2bytu

kWh/(m2xrok)

Průměrná celkovádodanáenergiena vstupudobudovynaplochubytůročně

5 let MPO

10 Podílnověpostavenýchbytůvobcíchbezdostupnýchveřejnýchslužeb

% Podílnověpostavenýchbytůvobcích,kterénemajízajištěnévybrané veřejné služby (dopravní obslužnost železniční do-pravou,mateřskáškola,úplnázákladníškola,ordinaceprak-tickéholékaře)nebomajíméněnež500obyvatel

5 let MMR

11 Početosobbezstřechy počet Počet osob v bytové nouzi spadajících do kategorie ETHOS„bezstřechy“(osobypřežívajícívenkuaosobyvnoclehárně)

ročně MPSV

12 Početosobbezbytu počet Počet osob v bytové nouzi spadajících do kategorie ETHOS„bezbytu“(osobyvubytovněprobezdomovce,pobytovýchzařízeních pro ženy, ubytovnách pro migranty, osoby předopuštěníminstituceauživatelédlouhodobějšípodpory–typ-ickyvazylovémdomě)

ročně MPSV

13 Podílbytůpřístupnýchproosobysezdravotnímpostižením

% Podíl bytů, které jsou přístupny pro osoby se zdravotnímpostižením(zcelabezbariérovébytynebobytysomezenýmibariérami)

ročně MMR

14 Sociální segregace % Celkovýpodíl(zranitelných)obyvatelžijícíchvsegregovanýchlokalitách

5 let MPSV

15 Průměrnádobadojížděnídozaměstnání

min/týden

Průměrnádobastrávenávyjížďkouadojížďkoudo/zezaměst-náníado/zeškoltýdně

10 let ČSÚ

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 4, Zdraví


notkaDefinice


datZdroj dat

1 Střednídélkaživota(přinarozeníav65letech)

roky Střední délka života neboli naděje dožití udává průměrný(předpokládaný) věk, jehož dosahují členové dané popu-lace.

ročně ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

2 Délka života ve zdraví (při narození a v65letech)

roky Zdravádélkaživotavyjadřujeprůměrnýpočetzbývajícíchletživota,kteréosobavurčitémvěkuprožijevdobrémzdraví.


3 Kojeneckáúmrtnost osoby na 1 000

narozených

Početzemřelýchdo1rokuživotana1000živěnarozenýchběhem1roku


4 Předčasná úmrtnost (úmrtnost do 65let)

‰ Počtyzemřelýchdo65letvěkuna1000obyvatel ročně ÚZIS

5 Sebevražednost osoby na 100 000 obyvatel

Početsebevraždvprůběhurokuna100000obyvatel ročně ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

6 Subjektivní zdravotní stav % Hodnocení vlastního zdravotního stavu pomocí ratingovéškály

ročně EHIS

7 Incidenceduševníchchorob osoby na 100 000 obyvatel

Novépřípadyonemocněnína100000obyvatel ročně ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

8 Početlékařůna100000obyvatel osoby na 100 000 obyvatel

Počtyna100000obyvatel ročně ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

9 Počet všeobecných sester a porodníchasistentek na 100 000 obyvatel

osoby na 100 000 obyvatel

Počtyna100000obyvatel ročně ÚZIS,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

10 Početnávštěvvdomácímprostředí návštěva Evidivanánávštěvazdravotníkavdomácnostipacienta ročně ÚZIS

11 Výdaje na zdravotnictví v poměru kHDP

% Poměrsoučtuvýdajůzdravotnícghpojišťoven,MZaobčanůdělenýchHDP

ročně ČSÚ,dostupnéjsoukomparacevrámciEU

12 Prevalencedenníchkuřáků % Hodnocení vlastního kouření/nekouření pomocí ratingovéškály

ročně EHIS

13 Prevalencerizikovýchkonzumentůalko-holickýchnápojů

% Každodennípitíalkoholickýchnápojůtěžkéepizodicképitíjedenkráttýdně

4 roky EHIS

14 Prevalence nadváhy a obezity % Podílosobsnadváhou(BMI>25kg/m2)aobezitou(BMI>30kg/m2)

4 roky EHIS

15 Frekvence fyzické aktivity v průběhutýdne

% Výpověďočetnostifyzickéaktivity 4 roky EHIS

16 Úroveňzdravotnígramotnosti % ProcentoosobvykatujícíomezenouzdravotnígramotnostvdotazníkuHLS-EU-Q16/47

4 roky Datazmezinárodníhokomparativníhovýz-kumuzdravotnígramotnosti

17 Provázánívybranýchukazatelůmorbid-ityamortalitysúdajiovzdělání,socioe-konomickémstatusuaúrovnipříjmů

% Připravováno připravováno Datanejsouaktuálnědostupná,jednáseopožadaveknaÚZISazdravotnípojišťovny;měřeníekvitypředstavujestálevelkoumetodologickouvýzvu


Seznam indikátorů sledované oblasti č. 5, Slaďování pracovního a soukromého života


Periodic-ita zveře-jňování

dat

Zdroj

1 Početodpracovanýchhodinvplaceném

zaměstnání

počethodin,

%

Průměrné počty odpracovaných hodin týdně v hlavním

zaměstnáníapodílylidípracujícíchprůměrnědo20h,21-30h,

31-39h,40h,41-45h,46-50h,vícenež50hodintýdně

čtvrtletní Výběrové

šetřenípra-

covních sil

(VŠPS)ČSÚ

2 Počethodinstrávenýneplacenouprací

vdomácnostiapéčíodruhé(děti,ne-

soběstačnéčlenyrodiny),péčíosebe

počethodin Průměrnépočtyhodin týdně strávenéneplacenouprací v

domácnosti,péčíoděti,odalšínesoběstačnéčlenyrodinya

péčíosebe(zvlášťzakaždouztěchtoaktivit)

ne Jednorázová

výběrovádotaz-

níkovášetření3 Počethodinvolnéhočasutýdně počethodin Průměrné počty hodin volného času týdně (bez času na

spánek)

ne Jednorázová

výběrovádotaz-

níkovášetření4 Míra pociťovaného stresu a napětí v

oblastipracovníhoasoukroméhoživota

% Indikátorjemožnéměřitrůznýmibateriemiotázek.Např:

Můžete mi prosím říct, do jaké míry souhlasíte nebo ne-

souhlasíte s následujícími výroky? (Odpovědi: Rozhodně

souhlasí, spíše souhlasí, spíše nesouhlasí, rozhodně ne-

souhlasí,nevím,netýkáse)

-VašeprácevzaměstnáníVásčastovyčerpává.

-VášpartnerskýarodinnýživotVásčastovyčerpávají.

Můžete prosím uvést, jak často jste se během posledních tří

měsíců setkal s následujícími situacemi:(Odpovědi:týdně,

měsíčně,jednoučidvakrátběhemposledních3měsíců,nik-

dy/téměřnikdy,netýkáse)

- Přišel jste z práce domů tak unavený, že jste nebyl

schopenudělatvdomácnostiarodiněvěci,kterébybyly

potřeba.

-Přišeljstekvůlirodinnýmzáležitostemdoprácetakun-

avený, že jste nebyl schopen udělat v práci věci, které

bylopotřeba.

(Zdrojotázek:šetřeníŽivotníapracovnídráhy2010,SOÚ

AVČR)

ne Jednorázová

výběrovádotaz-

níkovášetření;



dat

Zdroj

5 Spokojenostsčasemnai)práci,ii)rodi-

nu(včetněpéčeodruhé)aiii)prosebe

(spánek,volnýčas,koníčkyapod.).

% Indikátorjemožnéměřitrůznýmibateriemiotázek.Jetře-

basledovatspokojenostzvlášťzakaždouztěchtooblastí.

Příkladem otázek na měření tohoto indikátoru je např.

následující baterie:

Do jaké míry jste spokojeni s časem, který máte na:

-práci

-rodinu

-péčiodětiaodruhé

-naspánekaodpočinek

-koníčkyaaktivníodpočinek

(odpovědi:velmispokojen,spíšespokojen,anispoko-

jen-ani nespokojen, spíše nespokojen, rozhodně ne-

spokojen,nevím,netýkáse)

ne Jednorázová

výběrovádotaz-

níkovášetření

6 Spokojenostskvalitou,prostorovou

ačasovoudostupností,finančnídos-

tupnostíanabídkouslužebpéčeoděti

předškolníhověkuamladšíhoškolního

věku

% Je třeba sledovat spokojenost zvlášť za každou z těchto

oblastí. Indikátor je možné mapovat např. následujícími

otázkami:

Do jaké míry jste spokojen s následujícími aspekty služeb

péče o děti do 3 let?

-skvalitou

-sjejichnabídkou/dostupností

-sfinančnídostupností

-sprostorovoudostupností

-sčasovoudostupností


péče o předškolní děti ve věku mezi třemi a šesti lety věku?

-skvalitou






péče o děti mladšího školního věku?

-skvalitou





(Varianty odpovědí: velmi spokojen, spíše spokojen, ani

spokojen-ani nespokojen, spíše nespokojen, rozhodně ne-

spokojen,nevím,netýkáse)

ne Zpravidlase

nesleduje,

výjimečněse

objevují otázky

naspokojenost

sdostupností

služebpéče

vevýběrových

šetřeních(např.

Adhocmodul

WLBVŠPS2010)




dat

Zdroj

7 Spokojenostskvalitou,dostupností,

prostorovoudostupností,finanční

dostupnostíanabídkouslužebpéče

osenioryadalšínesoběstačnéčleny

rodiny,včetněslužebprolidisvážným

zdravotním/tělesným/smyslovýmhend-

ikepem

% Je třeba sledovat spokojenost zvlášť za každou z těchto

oblastí.Indikátorjemožnéměřitnapř.následujícímiotázka-

mi:


péče o seniory?

-skvalitou

-scelkovounabídkou/výběrem




péče o lidi s vážným zdravotním/tělesným/smyslovým hen-

dikepem?

-skvalitou

-scelkovounabídkou/výběrem




Varianty odpovědí: velmi spokojen, spíše spokojen, ani

spokojen-ani nespokojen, spíše nespokojen, rozhodně ne-

spokojen,nevím,netýkáse

ne Zpravidlase

nesleduje,

výjimečněse

objevují otázky

naspokojenost

sdostupností

služebpéče

vevýběrových

šetřeních(např.

Adhocmodul

WLBVŠPS2010)

8 Dětivzařízeníchformálnípéčeoděti

(mateřskéškoly,jesle/miniškolky/

dětskéskupinyapod.)

% 1)Podíldětímladších3letvdanévěkovéskupiněvzařízeních

formálnípéče

2) podíl dětí 3-6 let z dané věkové skupiny v zařízeních

formálnípéče

roční Datajsou

sbíranávrámci

EU-SILC

9 Počet odmítnutých žádostí o umístění

doškolky

počet

žádostí

Početodmítnutýchžádostíoumístěnídoškolkyvabsolut-

níchpočtechpodlejednotlivýchkrajůavěkudítěte

roční SbíráMŠMT

ČR,publikace

Výkonovéuka-

zateleškolství

(předškolní

vzdělávání)

10 Početodmítnutýchžádostíoumístění

dodomovůprosenioryadomovů

proosobysezdravotnímpostižením

ačekacídobanaumístěnídodomu

spečovatelskouslužbou/dodomova

seniorů(sledovatzvlášťprokaždouz

těchtooblastí)

počet

žádostí

1)Početodmítnutýchžádostíoumístěnídodomovůpro

seniorypodlejednotlivýchkrajů(vabsolutníchpočtech);

průměrná čekací dobana umístění dodomova seniorů

podlejednotlivýchkrajů.

2)Početodmítnutýchžádostíoumístěnídozařízenípéče

olidisvážnýmzdravotním/mentálnímhendikepempodle

krajů (v absolutníchpočtech); čekací dobana umístění

dotěchtozařízenípodlekrajů.

roční Datasbírá

MPSVČRa

publikujeČSÚ;

data týkající se

čekacídobyna

umístěnílidív

těchtozařízení

se nesledují



dat

Zdroj

11 Finančnínáročnostslužebpéčeo

děti–nákladyprorodinynaumístění

dítětevjeslích/dětskéskupině/vstátnía

soukroméškolce

Kč/měsíc Průměrnéměsíčnínákladyrodinnajednodítěumístěné:

1)vestátníškolce

2)vsoukroméškolce

3)vzařízeníchpéčeodětido3let

(Zajednotlivékraje)

ne většinouse

nesleduje;

výjimečně

bylo sledová-

novrámci

specifických

výběrových

šetření(např.

VÚPSVVR.

2009)12 Finančnínákladyprojednotlivce/rodiny

naumístěnísenioravdomověspečova-

telskouslužbou,vdomověproseniorya

nákladynaslužbypéčeprolidisvážným

zdravotním/tělesným/smyslovým hend-

ikepem

Kč/měsíc Průměrnéměsíčnínákladyprorodiny/jednotlivcena:

1)pobytosobyvdomověproseniory

2)pobytosobyvdomověspečovatelskouslužbou

3)pobytosobyvzařízeníchpéčeolidisezávažnýmmen-

tálním/zdravotním/smyslovýmhendikepem

4) nákup služeb péče o člověka s vážným zdravotním/

tělesným/smyslovým hendikepem či seniory v jeho

domácnosti

ne nesleduje se

13 Možnost úpravy pracovní doby a pra-

covnírežim(vesmyslupozitivníflexibil-

ity)

% Podíllidí,kteříuvádějí,žemajímožnostupravitsipracovní

dobupodlesvýchpotřeb(např.majízcelaflexibilní režim,

možnost vybrat si z několika pevných pracovních režimů,

možnostupravitsipracovnídobuvrámciurčitéhorozmezí

apod.)

ne Pouze jed-

norázová

výběrová

šetření

14 Podíllidípracujícíchvnesociálnípra-

covnídobě(prácevečer,vnoci,o

víkendech)

% Podíllidí,kteřípracujívrozmezí19-23h,po23.hodině,vsob-

oruavnedělizevšechekonomickyaktivníchapracujících

lidí (zaměstnanců, podnikatelů a osob pracujících na ŽL);

Sledovatkaždouztěchtocharakteristikzvlášť.

roční Sleduje se v

rámciVŠPS/LFS

(ČSÚ),datados-

tupnánawebu

Eurostatu15 Dopady rodičovství na zaměstnanost

ženamužůsdětmi

procentní

body

Rozdílvzaměstnanostiženvevěku25-49letsdětmido6let

abeznich;Rozdílvzaměstnanostimužůvevěku25-49lets

dětmido6letabeznich

roční Indikátor lze

spočítat z dat

VŠPS/LFS

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 6, Vzdělávání


Periodicita zveřejňování dat

Zdroj dat

1 Účastdospělépopulacenaceloživot-ním vzdělávání v posledních 4 týd-nech

% Procentnípodílosobvevěku15-64let,kterésevposledních4týdnechpředšetřenímzúčastnilyneformál-níhovzdělávání

1 rok StrategickýrámecČR2030,Příloha1

2 Dosaženévzdělánídospělépopulacevproduktivnímvěku,procentnípodílosobvevěku25-64letsdosaženýmalespoň vyšším sekundárnímvzděláním

% Procentnípodílosobvevěku25-64letsdosaženýmalespoňvyššímsekundárnímvzděláním

1 rok

How’sLife?2015MEASURING WELL-BEING

3 Kognitivní dovednosti 15letých stu-dentů, průměrná úroveň čtenářské,matematické a přírodovědnégramotnostipodlešetřeníPISA

PISA meanscores

Průměrnéskórevečtenářské,matematickéapřírodovědnégramotnostipodlešetřeníPISA,15letí studenti

3 roky

4 Mladí lidé, kteří nejsou zaměstnaníani se neúčastní vzdělávání neboodbornépřípravy,procentnípodílvevěkovéskupině15-19let

% Procentnípodílmladýchlidívevěku15-19let,kteřínejsouzaměst-naníaniseneúčastnívzděláváníneboodbornépřípravy

1 rok

5 Děti,kterérádychodídoškoly,pro-centnípodíldětívevěku11,13a15let,kteréuvádějí,žerádychodídoškoly

% Procentnípodíldětívevěku11,13a15let,kteréuvádějí,žerádychodídoškoly

4 roky

6 Schopnost dále se učit, procentnípodílstudentůvdanézemivdolních25 % celkové výkonnosti v indexuPISA„strategiezpracování“

% Procentní podíl studentů v danézemivdolních25%celkovévýkon-nostivindexuPISA„strategiezpra-cování“

?

EUROPEAN RE-PORTONQUALITYINDICATORSOFLIFELONGLEARN-ING

7 Vzdělávání učitelů, procentní podílučitelů, kteří absolvovali vzdělávánínebo odbornou přípravu v posled-ních 4 týdnech

% Procentní podíl učitelů (dle ISCO),kteří v posledních 4 týdnech předšetřením absolvovali vzděláváníneboodbornoupřípravu

1 rok

8 Spokojenostseživotemdnesaza5let,podledosaženéhovzdělání

% Procentnípodílosobvevěku25-64letuvádějících,žestojínapozitivnístraně tzv. Cantrilského žebříčkuživotníspokojenosti

1 rok

Education at a Glance 2016

9 Výdaje na vzdělávání, výdaje navzdělávací instituce v % HDP, podleúrovněvzdělání

%HDP Výdaje na vzdělávací instituce v %HDP,podleúrovněvzdělání

1 rok

10 Řešeníproblémůvtechnologickybo-hatýchprostředích

Podíl dospělých obyvatel ve věku16-65 letnaúrovních2a3vtestu,který měřil „schopnost používatdigitální technologie, komunikačníprostředkyasítěkzískáváníahod-nocení informací, ke komunikacis ostatními a k provádění prak-tickýchúloh“

10let? Předpokladyúspěchuvpráciavživotě,Výsledkymezinárodníhovýz-kumudospělýchOECDPIAAC

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 7, Mezilidské vztahy


jednotkaDefinice


datZdroj dat

1 „Podívejte se na tuto kartu.Celkově vzato, řekl(a) bys-te,ževětšině lidí sedávěřit,nebo že v jednání s druhýmilidmi opatrnosti nikdy nez-bývá?“

průměrnaškále

Odpovědinaškáleod0do10,přičemž10znamenáne-jvětšídůvěru.

EuropeanSocialSurvey,EuropeanVal-ue Survey, EuropeanUnionStatisticsonIncomeandLivingConditions(EU-SILC)–modulWell-being2013

2 „Podívejte se na tuto kartu.Myslítesi,ževětšinalidíbysevás pokusila podvést, kdybyměli příležitost, nebo by sesnažilichovatpoctivě?“

průměrnaškále

Odpovědinaškáleod0do10,přičemž10znamenáne-jvětšídůvěru.

EuropeanSocialSurvey,EuropeanVal-ue Survey, EuropeanUnionStatisticsonIncomeandLivingConditions(EU-SILC)

3 „Daroval(a)jsteminulýměsícpenízenadobročinnéúčely?“

Odpovědi:ano,ne. 1 rok World Giving Index, od r. 2010každoročněkonstruovanýnazákladěvýsledků Gallup’s World View WorldPoll,N=1000zakaždouzemi

4 „Pomohl(a)jsteminulýměsíccizinci, nebo někomu kohoneznáte,kterýpotřebovalpo-moc?“

Odpovědi:ano,ne. 1 rok

5 „Které skupiny osobbyste nechtěl/a mít zasousedy?“

Odpovědi se týkají následu-jících skupin: lidi závislé nadrogách, lidi závislé na alko-holu, lidiskriminálníminulo-stí, psychicky nemocné lidi,lidi jiné barvy pleti, cizincižijícívČR, lidishomosexuál-ní orientací, kuřáky, bohatélidi,lidijinéhonáboženskéhopřesvědčení, chudé lidi, těle-sně hendikepované, starélidi, lidi jiného politickéhopřesvědčení, mladé lidi. Zodpovědí je možné sestavitsložený indikátor, který jed-ním číslem vyjádří fenoménnegativníchpreferencí.

1-2roky CVVM, za léta 2003-2017, sledová-no každý (druhý) rok. Mezinárodnísrovnání umožňuje skoro identickáotázka ve výzkumu International So-cialSurveyProgramme(ISSP)vmod-uluNáboženství(1998,pravděpodob-ně 2018) a European Value Survey(EVS) 1998, 2008 (zdeotázka zní: „Vtomto seznamu jsou různé skupinylidí. Můžete prosím vybrat všechnyty, které byste nechtěl(a) mít zasousedy?“)

6 „Označil(a) byste se zapříslušníkaskupiny,kterájevtétozemidiskriminována?“

Odpovědi:ano,ne. EuropeanSocialSurvey


jednotkaDefinice


datZdroj dat

7 „A s použitím této kartyřekněte,zdalidézjinýchzemí,kteřísempřicházejížít,větši-nou narušují nebo obohacujíkulturuČeskérepubliky?“

průměrnaškále

Odpovědi na škále od 0 =narušujído10=obohacují.

EuropeanSocialSurvey,CVVM

8 „Dělajílidé,kteřídoČeskére-publiky přicházejí žít z jinýchzemí, z České republiky lepšíčihoršímístoproživot?“

průměrnaškále

Odpovědi na škále od 0 =horšído10=lepší.

9 „Kolik je lidí, pokud vůbecnějací, se kterými můžetehovořit o svých intimních asoukromýchzáležitostech?“

Odpovědi: Nikdo a několikkategoriípočtudůvěrníků.

EuropeanSocialSurvey,sledovánoodr.2010,lzetakévyužítEU-SILC,modulWell-being2013,kdejepodobnáotáz-ka: „Máte někoho, komu se můžetesvěřitsosobnímizáležitostmi?“

10 „Myslíte si, žebystemohl(a)v případě potřeby požádatsvé příbuzné, přátelé nebosousedyopomoc?“

Odpovědi:ano,ne. EuropeanUnionStatisticson Incomeand Living Conditions (EU-SILC) –modulWell-being2013

11 „Jak jeproVásdůležitá rodi-na?“

průměrnaškále

Odpovědi na čtyřbodovéškále,kde1=velmidůležitáa4=vůbecnenídůležitá.

EuropeanValueSurvey

12 „Jak jsou pro Vás důležitípřáteléaznámí?“

průměrnaškále

Odpovědi na čtyřbodovéškále,kde1=velmidůležitía4=vůbecnejsoudůležití.

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 8, Občanská angažovanost a dobré vládnutí

Číslo Indikátor Měřící jednotka Definice Periodicita Zdroj1 Volebníúčastvevšech

typechvoleb%účastivevol-

báchProcentoúčastníkůvolebzcelkovéhopočturegistrovanýchvoličůvevšechtypechvoleb-PČR,kraje,obce,prezidentskévolby.Mužiaženy

Podle voleb ČSÚ;JesoučástísadyindikátorůČR2030

2 Důvěravparlamentníinsti-tuce

%důvěřujícíchanedůvěřujících

LidédůvěřujícívinstitucevČRvevybranéinstituce

Roční CVVMSOÚAVČR

3 Početčlenůvpolitickýchstranáchapolitickýchhnutí na národní i lokální úrovni

Početčlenů Počtyčlenůregistrovanýchvpolitickýchstranáchpodlestanov.

Roční Zprávysek-retariátůpoli-tických stran.

4 Početženvparlamentu Početžen PočetženzvolenýchdooboukomorPČR Podle voleb do Senátu PČR

Meziparla-mentníunieaOSN

5 Početžennakandidátníchlistinách

Početžen Početžennavšechkandidátníchlistináchvdaných volbách.

Podle voleb Volební analýza

6 Počethodinodpraco-vaných dobrovolníky

Hodiny Počethodinodpracovanýchdobrovolníkyvespolcích,institutechaobecněprospěšnýchspolečnostech,vcírkvích,vcírkevníchprávnickýchosobách,odborechapolitickýchstranách.Nezahrnovatvysokéškoly.

Roční (ČSÚ)vrám-ci Satelitního účtunezis-kových institucí (SÚNI)

7 Procentozaměstnancůpokrytýchkolektivnísm-louvou

% Procento lidí, kteří jsou ve svém zaměstnánípodochranoukolektovnísmlouvy.

Není pravi-delné

ČSÚ,Strukturamezdzaměst-nanců

8 Podílpopulacespokojenésjejichposlednízkušenos-tísposkytnutýmiveře-jnýmislužbami.

Podíl lidí na výzku-mupodlespoko-

jenosti

TentoukazateljenavrženkmonitorovánícílůpodleSDGs:1.4(přístupkzákladnímslužbám)3.8 (přístup ke kvalitě, základní zdravotnípéče)4.1,4.2a4a(kvalitnívzdělávánívčetnězařízení)7.1(přístupkcenovědostupnýmaspolehlivýmenergetickýmslužbám)10.2(sociálnízačlenění)11.1(adekvátníbydlení)16.3(právnístát)16.6 (efektivní,odpovědnéaprůhledné insti-tuce)

Navrhováno unstats

OSN,ČSÚ(?);Indikátor 16.6.2 kCíliudržitel-néhorozvoje16.6;Nemáekvivalent v saděindikátorůČR2030

9 25.2.1 Zpřístupnění obsa-hu, transparentnost,opendata

Početdatovýchsadapočetveře-jnýchinstitucípub-likujícíchotevřená

data

Indikátor 3.1.2. Strategického rámce rozvo-je veřejné správy „Nová funkcionalita infor-mačníhosystému,projektovýokruh4“

Roční Ministerstvo vnitra;Ind-ikátor 25.2.1 k saděindikátorůČR2030

10 Indexvnímáníkorupce % Procentovybranýchreprezentantů,kteříhod-notísubjektivnívnímáníkorupce

Roční TransparencyInternational

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 9, Životní prostředí

Číslo Indikátor Měřicí jednotka DefinicePeriodicita


Zdroj dat

1 Znečištěnívzduchu %populace Podíl obyvatel vystavených překročeníimisního limitu pro ochranu lidského zdraví(bez přízemního ozonu) pro alespoň jednuuvedenouznečišťujícílátku

1 rok ČHMÚ

2 Úmrtnostnasmog početosob Navýšení celkové roční úmrtnosti, ke kterépřispěla expozice suspendovaným částicímfrakce PM10 (při odhadu 75% zastoupenífrakcePM2,5),středníodhadproČR

1 rok SZÚ

3 Čistotavodyvřekách

kmtokůvkaždétřídě

Jakost vody v tocích podle tříd znečištění(souhrnhodnoceníukazatelůBSK5,CHSKCr,N-NH4+,N-NO3,Pcelk)

1 rok VÚVTGM/MŽP

4 Pitná voda ve studánkách

%pramenů Prameny překračující limity pro podzemnívoduminimálněvjednomukazateli

1 rok ČHMÚ

5 Dostupnostzeleně %populaceveměs-tech > 50 000 obyv.

Podíl populace, která má plochu zeleně(„plochyveřejnézeleněspřevážněrekreačnífunkcí jako zahrady, zoo,parkynebo subur-bánnípřírodníplochy,kteréjsouspravoványjakoměstsképarky“)do 10minut chůzeoddomovaveměstechnad50000obyvatel

pouze rok 2012,data pro města>50 000 obyv. (krajská a něko-likdalších)

nový indikátor

6 Subjektivníspoko-jenost se zelení

podílyrespondentů,kteřínaškáleuvádějí1-3(nespokojení),8-10(spokojení)a

ostatních

Subjektivní indikátor: „Do jaké míry jstespokojen(a)sezelenínebosmístykrelaxacivokolíVašehobydliště?“(0–zcelanespoko-jen,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10–zcelaspokojenanedokážuposoudit)

pouzerok2013 nový indikátor

7 Tropickédny početdnů Početdnů,kdypočasívČeskudosahujetrop-ickýchteplot(>30°C)

lze sledovat ročně

Czech Globe podledatČHMÚ,popřípaděpřímoČHMÚ

8 Extrémníhluk početosob Početosobtrpícíchvysokýmrušenímspánku(HSD)silničnídopravoukalkulovanýzukaza-teleLn

5 let NRLproko-munálníhluk

9 Živápřírodavkra-jině

% stavu z roku 1982 Početnostpopulacíběžnýchdruhůptáků 1 rok Českáspolečnostornitologická

10 Subjektivníspoko-jenostsveřejnýmprostoremvokolídomova

%každémožnosti Subjektivní indikátor: „Jak hodnotíte okolísvého bydliště?“ (1 – velmi nepříjemné proživot,2,3,4,5,6,7–velmipříjemnéproživot,%)

nový indikátor

11 Subjektivní hodno-cenístavupřírody

%každémožnosti Subjektivní indikátor „Jak hodnotíte stavpřírody v České republice?“ (7 – naprostozdravá,6,5,4,3,2,1–naprostopoškozená,%)

nový indikátor



Zdroj dat

12 Časstrávenývenku(dospělí)

průměrnépočtyho-dinaminut

Sebehodnocení: „Kolik času trávíte běhemtypickéhotýdnepodlesvéhoodhaduvenku?“(...hodin,...minut)„ztoho:Kolikčasutrávíteběhemtypickéhotýdnepodlesvéhoodhaduve volné přírodě (les, louka, lesopark)?“ (...hodin,...minut)

nový indikátor

13 Časstrávenývenku(děti)

průměrnépočtyho-dinaminut

Sebehodnocení: „Kolik času stráví běhemtypického týdnepodle VašehoodhaduVašedítě/děti venku?“ (...hodin, ...minut, Nemámdítě/dětimladší18let.ZakaždézVašichdětíodpovězteprosímzvlášťauveďteprosímje-jichvěk.)„ztoho:KolikčasutrávíVašedítě/děti během typického týdne podle Vaše-ho odhadu ve volné přírodě (les, louka, le-sopark)?”(...hodin,...minut,Nemámdítě/dětimladší18let.ZakaždézVašichdětíodpověz-teprosímzvlášťauveďtejejichvěk.)

nový indikátor

14 Subjektivní obavy z ekologických trendů

%každémožnosti Subjektivníindikátor:„Vyvolává,činevyvoláváve vás vývoj životního prostředí obavy dobudoucna?“(1–rozhodněne,2–ne,3–spíšene,4–takanitak,5–spíšeano,6–ano,7–rozhodněano)

nový indikátor

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 10, Bezpečnost



Zdroj dat

1. Výdaje na obranu mil.EUR,EUR na obyvatele,

%HDP

Udávácelkovévládnívýdajenasektorobrany. roční Eurostat,MFČR,MOČR

2. Výdajenaveřejnýpořádekabez-pečnost

mil.EUR,EUR na obyvatele,

%HDP

Udávácelkovévládnívýdajenaveřejnýpořádekabezpečnost. roční Eurostat,MFČR,MVČR

3. Zaznamenanétrestnéčiny

počet Udávápočetúmyslnýchzabití,početútoků/napadení,početúnosů,početsex-uálníchnapadení.Udávápočetpřípadůna100000obyvatel.

roční Eurostat,MSČR

4. Kriminalitanásilnáamajetková

počet Jednáseovybranéukazateleobecnékriminality,zejménanásilnéamajetkovékriminality(vraždy,násilnéčiny,mravnostníčiny,krádeževloupáním,krádežeprosté,majetkovéčinyaostatníkriminálníčiny).

roční MVČR,PČR

5. Vězněnéosoby počet UdávápočetvězněnýchosobvevěznicíchnaúzemíČeskérepublikyna100000obyvatel.

roční Eurostat,MSČR

6. Požáry počet,Kč Udávápočetpožárů,způsobenouškoduvKč,uchráněnéhodnotyvKč,početusmrcenýchosobapočetzraněnýchosob.

roční MVČR,HZSČR

7. Nehodovost sil-ničnídopravy

počet Udávápočetnehodapočetusmrcenýchosob,počettěžcezraněnýchosobapočetlehcezraněnýchosobvdůsledkuhaváriínapozemníchkomunikacích.

roční MVČR,PČR

8. Teroristickéútoky počet UdávápočetteroristickýchútokůnauzemíČR,početzmařenýchteroristickýchútokůapočetobětíteroristickýchútoků.

roční MVČR,MSČR,zpravodajskésluž-by

9. Projevyextremis-mu

počet Jednáseotrestnoučinnostsextremistickýmpodtextem.Udávápočetzjištěnýchskutků,početobjasněnýchskutkůapočetpachatelů.

roční MVČR

10. Kybernetickéútoky

počet Narušeníbezpečnosti informacívinformačníchsystémechnebonarušeníbez-pečnosti služebnebobezpečnostia integritysítíelektronickýchkomunikacívdůsledku kybernetické bezpečnostní události. Udává počet kybernetickýchútoků.

roční NBÚ(Národnícen-trumkybernetickébezpečnosti)

11. PocitbezpečívČeskérepublicecelkově


Subjektivní indikátordleprůzkumuveřejnéhomíněnízaměřenéhonavnímáníbezpečnostiabezpečnostníchhrozebobyvateliČR.

roční MVČR,CVVM

12. Pocitbezpečívmístěbydliště



roční MVČR,CVVM

13. Reálnost hrozeb proČeskourepub-liku



roční MVČR,CVVM

14. Adaptabilitanamožnéhrozby



roční MVČR,CVVM

Seznam indikátorů sledované oblasti č. 11, Osobní pohoda



1 Životníspokojenost Průměrnaškále Kognitivníhodnocenívlastníhoživotajako celku.

2 roky EuropeanSocialSurvey

2 Prožívanéemoce Průměrnaškále Celkovýsouhrnpozitivníchanegativníchemocí.

3 Eudaimonickápohoda Průměrnaškále Subjektivněpociťovanývýsledekus-kutečňovánípozitivníchživotníchsnah,typickyživotnísmysluplnost.

4 Osobnostní rysy Průměrnaškále Relativněstabilnívlastnostiosobnos-ti,kterévyjadřujítendencechovatseaprožívaturčitýmzpůsobem.

Date post:	04-Oct-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA V ČR

Documents