Konference ICT ve zdravotnictví 2011 Dosáhla telemedicína okamžiku zážehu? str. 10–11 Elektronické zdravotnictví u nás nezaostává str. 12–13 Perspektivy standardů pro interoperabilitu str. 14–15 Speciál konferenčních projektů IDG Czech Republic, a. s. ročník II, číslo 4, září 2011 Sp peciál konferenčních projektů IDG Czech Republic a s ročník II číslo 4 září 2011 onferenčních projektů IDG Czech Republic a s ročník II číslo 4 září 2011 samostatně neprodejné Konference IDG Czech Republic – podpora vašeho efektivního byznysu www.eventworld.cz
Transcript
Konference ICT ve zdravotnictví 2011
Dosáhla telemedicína okamžiku zážehu?str. 10–11
Elektronické zdravotnictví u nás nezaostávástr. 12–13
Perspektivy standardů pro interoperabilitustr. 14–15
Speciál konferenčních projektů IDG Czech Republic, a. s. ročník II, číslo 4, září 2011Sppeciál konferenčních projektů IDG Czech Republic a s ročník II číslo 4 září 2011onferenčních projektů IDG Czech Republic a s ročník II číslo 4 září 2011
Congress WorldKonferenční a kongresový speciál vydavatelství IDG Czech Republic, a. s.
Šéfredaktor: PaedDr. Vratislav Pavlí[email protected] redakce:Irena Dubová[email protected],+ 420 257 088 144,http://eventworld.cz/Grafická úprava: Petr KubátRedakční spolupráce: PhDr. Jiří Humplík(foto Shutterstock – archiv JH)Předtisková úprava: TypoText, s. r. o.Tisk: OMIKRON, s. r. o.Náklad: 7 000 ksVydavatel: IDG Czech Republic, a. s.Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5
Výkonná ředitelka IDG Czech Republic, a. s.: RNDr. Jana PelikánováIČO: 00565211Tel.: + 420 257 088 111Fax: + 420 235 520 812www.idg.czVydání:Číslo: 04/2011,datum vydání 22. 9. 2011
Autorská práva vykonává vydavatel. Publi-kování, přetištění či šíření obsahu nebo jeho částí jakýmkoliv způsobem v českém či jiném jazyce bez předchozího písemného souhlasu vydavatele – IDG Czech Republic, a. s. – je zakázáno.
Za poslední desetiletí jsme v re-sortu zdravotnictví svědky prud-kého nástupu nejrůznějších vý-
sledků vědy a techniky, aplikovaného výzkumu apod. Plně jsme si zvykli na takové pojmy jako gama-nože, cétečka a dokonce i chirurgy roboty. Technický pokrok se dostává i do nejzapadlejších ordinací praktických lékařů. Kdeže jsou časy nečitelného doktorského písma na receptech, které neuměl ni-kdo jiný přečíst než magistři za pulty lékáren. Dnes si je lékaři tisknou sami na svých tiskárnách a tiskárničkách. Dokonalé digitální přístroje se zavádějí nejen při léčbě samotné, ale jsou využity i v procesu administrativy, logistiky, koordinace činností a veškerého zdravot-nického „papírování“. Začíná se odzvánět předepisování medika-mentů na předtištěné předpisy, výkazy práce neschopných na-hradí elektronické neschopenky a abecedně řazené bílé zásuvky kartoték také postupně vymizejí. Jde o to, aby nové technologie na všech stupních zdravotních zařízení byly mezi sebou kompati-bilní, aby byla propojenost mezi zdravotními pojišťovnami, sprá-vami sociálního zabezpečení a dalšími zainteresovanými subjekty, protože jedině tak se vytvoří efekt, který bude pojmenovatelný jed-notkami času a peněžních měn apod.
ICT ve zdravotnictví však nese jedno potenciální nebezpečí. Za-tímco karta pacienta byla jen jedna a byla zavřena v bílé, mnoho-krát přelakované kovové skříňce kartotéky, údaje pacienta v počí-tačích, serveru, místních sítích a internetu jsou mnohem zranitelnější. To nemluvím o tom, že v mnohých ordinacích či zaří-zeních nejsou příslušná data zálohována či se k odběru nabízejí v nezajištěných Wi-Fi sítích. Zde je třeba v mnoha ohledech ještě dost vykonat. Proto se naše konference ICT ve zdravotnictví 2011 kromě prezentace těch nejmodernějších technologií a služeb ICT zaměří hned svou první přednáškou na problematiku ochrany osobních a zdravotních dat pacienta. Věřím, a náš tým pro to udě-lal maximum, že letošní, již 5. ročník konference ICT ve zdravotnic-tví poskytne svým posluchačům cenné informace, poznatky a zku-šenosti a že naše konference se stane stále vyhledávaným fórem pro odborná setkání lékařů, zdravotníků, zástupců firem a nás všech, protože každý z nás je také pacient a pojištěnec.
Spisová služba – další administrativní povinnost nebo radikální usnadnění práce. Co si vyberete?
Společnost Software602 přináší na trh řešení, které umožňuje velmi snadno splnit veškeré požadavky zákona o archivnictví a spisové službě, ale také automatizovat interní administrativu, vyřešit archivaci zdravot-nické dokumentace a pokrýt i další záležitosti, aniž by to znamenalo doda-tečné náklady. Toto řešení se již osvědčilo ve státní správě i komerčním sektoru a jeho klíčové součásti byly opakovaně nasazeny i v českém zdra-votnictví.
Od července 2012 bude pro vět-šinu českých nemocnic platit po-vinnost provozovat spisovou
službu, tedy informační systém, který registruje dokumenty a sleduje či řídí je-jich oběh a úkony, které jsou s nimi pro-váděny. Od vytvoření či přijetí doku-mentu až po odeslání, archivaci, či skartaci.
ROKY FRUSTRUJÍCÍ PRÁCE NEBO IMPLEMENTACE ZA PÁR DNŮ?Nemocnice podléhající této povinnosti budou v příštích měsících procházet martyriem. Jinak se asi nedá označit zdlouhavé a nesmírně komplikované nasazování informačního systému třídy spisová služba. O tom nejlépe svědčí zkušenosti mnoha úřadů, kde budová-ním spisové služby strávili více než rok (mnohdy i více než dva roky) a kde se nyní úzkostlivě snaží vyhnout čemukoliv, co by si vyžádalo změnu v pracně in-stalovaném systému. Tedy vyhnout če-mukoliv, co by změnilo pravidla pro oběh některého sledovaného doku-mentu.
Ale je tu ještě druhá možnost. Společ-nost Software602 nabízí systém, který splňuje všechny požadavky kladené le-gislativou na spisovou službu, lze jej na-sadit velice snadno a rychle a – pokud to bude v budoucnu zapotřebí – přena-stavit obratem. Tento systém nabízí i řadu funkcí navíc, bez navýšení ceny. Není divu, že jej často nasazují i organi-zace, které povinnosti zavést spisovou službu nepodléhají.
INTELIGENTNÍ MINIAPLIKACE MÍSTO NEUVĚŘITELNĚ SLOŽITÝCH SYSTÉMŮSystém Software602 je většinou ozna-čován jako formulářová spisová služba, což odkazuje na inteligentní formuláře – miniaplikace, které se uživateli jeví jako interaktivní obdoba tiskopisu, ale které mají vlastní logiku, obsahují pravidla pro oběh a jsou schopny načítat data z infor-mačních systémů nebo do nich zapiso-vat. Tyto inteligentní formuláře hrají roli elektronických košilek, k nimž jsou doku-menty připojovány jako příloha.
Protože inteligentní formuláře podpo-rují elektronický podpis, vznikají přímo při schvalování elektronické originály, které mohou být automaticky archivo-vány a kdykoliv později použity jako do-klad o tom, kdo co schválil nebo zamítl a kdy.
Hlavní rysy formulářové spisové služby lze shrnout takto:
Nasazení během několika dnů. Za několik dnů nebo maximálně týdnů je zpravidla instalováno jádro systému. Toto jádro je propojeno s aplikací, v níž jsou udržovány uživatelské role a identity. Je tak pokryta obsluha datové schránky a několik nejsnadnějších procesů.
Poté je možné postupně přidávat ne-omezený počet dalších procesů. To už zdravotnické zařízení může provádět vlastními silami – vytváří formuláře, za-dává pravidla pro jejich oběh, mění na-stavení stávajících procesů, přidává další pravidla a výjimky a navazuje další informační systémy. To už je činnost,
která je v zásadě nekonečná – formulá-řový systém žije se zdravotnickou organi-zací a přizpůsobuje se jejím měnícím se potřebám.
Připravené sady formulářů pro elek-tronizaci nejčastějších interních i exter-ních procesů: administrativa nepřítom-nosti pracovníků, žádanky o vyšetření, schvalování faktur, statistická hlášení, elektronické oběžníky, služební cesty, hlášení vůči ČSSZ, ÚZIS, zdravotním po-jišťovnám či elektronická neschopenka. Zdravotnické zařízení může tyto sady pro elektronizaci procesů používat bez ome-zení ve stávající podobě nebo si je při-způsobit vlastním specifickým požadav-kům (vazba na informační systémy, grafický design s konkrétním logem, spe-cifická pravidla pro oběh atd.)
Dlouhodobý archiv zdravotnické do-kumentace. Dokumenty jsou uchová-vány elektronicky v takové podobě, aby byla jistota dodržení všech požadavků le-gislativy a aby bylo jisté, že kdykoliv v bu-doucnu obstojí před úřady či auditory a budou použitelné v důkazním řízení. Samozřejmostí je automatický převod do formátu PDF/A, který zajišťuje plnou či-telnost po neomezeně dlouhou dobu, kontrola správnosti, opatření popisnými daty pro pozdější snadné dohledání a vše, co k tomu patří. O archivované do-kumenty je průběžně pečováno, až do chvíle, kdy může být provedena jejich skartace nebo kdy mají být předány jiné instituci.
V tomto archivu jsou pochopitelně uchovávány i další dokumenty jako fak-tury, objednávky, záznamy o schválení investic, pracovní smlouvy, smlouvy s do-davateli či pojišťovnami apod.
Nemocnice získává s formulářovou spisovou službou také možnost vytvářet formuláře pro sběry dokumentů a dat od pacientů, dodavatelů, jiných organi-zací či kohokoliv jiného. Formulář je zpravidla publikován na internetové
stránce, odkud si jej uživatel může stáh-nout do svého počítače a postupně vypl-ňovat. Po vyplnění jej uživatel odešle – nemocnice dostane jak dokument, který může být autorizován elektronickým pod-pisem nebo průchodem datovou schrán-kou, tak data připravená pro strojové zpracování. Tato data mohou být „přiba-lena“ k dokumentu, odeslána přes we-bové služby nebo přenesena prostřed-nictvím čárového kódu, který je při vyplňování vytvářen, aby byl později zpra-cován čtečkou čárového kódu. Pro zdra-votnické zařízení to znamená, že do-stává podání zcela bez chyb (logická kontrola ve formuláři nedovolí odeslat chybný nebo neúplný dokument) a že zcela odpadá přepisování. V praxi jsou tyto formuláře nejčastěji využívány pro sledování spokojenosti pacientů, poža-davky na vyšetření, objednávky a fak-tury.
Součástí řešení jsou i další funkce a nástroje (včetně nástrojů pro dávkové převody stávajících archivů, připojování časových razítek, automatickou kontrolu korektnosti elektronických dokumentů apod.). Vznikl tak celek pokrývající všechny potřeby zdravotnické organi-zace, která chce pracovat s elektronic-kými originály dokumentů a zároveň dů-sledněji využívat investice do již instalovaných informačních systémů.
V další části podrobněji popíšeme ar-chitekturu tohoto řešení.
INTELIGENTNÍ FORMULÁŘEJak už bylo řečeno, jedná o miniaplikaci s vlastní logikou schopnou zapisovat data do informačních systémů a načítat z nich. Z hlediska uživatele se jeví jako velmi komfortní inteligentní formulář s nápovědou, kontrolou formální správ-nosti, automatickou kalkulací obsahu polí, možností vyplňovat výběrem z čísel-níku apod. Uživatel může tento formulář stáhnout do svého počítače a postupně jej vyplňovat. K inteligentnímu formuláři je možné připojit jakoukoliv přílohu a je možné připojit elektronický podpis jak k této příloze, tak k dokumentu v příloze.
PROCESNÍ SERVERSoftware602 Form Server představuje pokročilý nástroj pro řízení a sledování oběhu dokumentu i správu a publikování inteligentních formulářů. Administrátor v něm může velmi snadno zadávat pravi-dla pro oběh, uživatel dostává emailo-
vou notifikaci a vyplňuje, schvaluje, za-mítá a všechno ostatní. Software602 Form Server automaticky hlídá dodržení termínů pro vyřízení, upozorňuje uživa-tele a v dalším kroku i jeho nadřízeného, řeší zastupování v nepřítomnosti a po-skytuje mnoho dalších pokročilých funkcí.
STRUKTUROVANÉ DOKUMENTOVÉ A DATOVÉ ÚLOŽIŠTĚPokrývá veškeré funkce, které je možné očekávat od DMS (document manage-ment system) nebo které požaduje zá-kon o archivnictví a spisové službě, ze-jména v oblasti dlouhodobé archivace, skartace a případně i přípravě na pře-dání dokumentů národnímu archivu. Ka-pacita archivního úložiště je neomezená, respektive omezená pouze velikostí pa-měťového média.
ELEKTRONICKÁ PODATELNA A VÝPRAVNATento modul pokrývá veškerou písem-nou a elektronickou komunikaci zdravot-nického zařízení s vnějším prostředím. Umožňuje centrální zpracování všech zá-silek, jejich kontrolu, přidělení konkrét-nímu zaměstnanci k vyřízení (včetně
kontroly dodržení lhůt), a zároveň odesí-lání dokumentů a jejich archivaci včetně doručenek. Automatizuje také souvise-jící administrativní činnosti, jako jsou vy-tváření evidenčních deníků či tisk poš-tovních podacích archů.
Elektronická podatelna tak umožňuje sjednotit příjem dokumentů, které zdra-votnické zařízení dostává do datové schránky, sledované firemní e-mailové schránky, papírové zásilky, elektronické soubory donesené na paměťovém mé-
ELEKTRONICKÁ ARCHIVACE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE
Není zapotřebí zdůrazňovat, kolik práce a finančních prostředků by mohlo být ušetřeno, kdyby už nebylo zapotřebí tisknout výstupy z informačního systému, opatřovat papíry podpisem a razítkem a dlouhodobě je uskladňovat. Není ani zapotřebí zdůrazňovat, o co snadnější by bylo vyhledávání, kdyby se místo pro-cházení šanonů mohl použít nástroj ala google a kdyby systém dával jistotu, že každý může přistupovat pouze k těm dokumentům, k nimž má oprávnění.
Elektronická spisovna (archivní úložiště) společnosti Software602 je osvěd-čeným nástrojem, jak veškerou archivaci elektronizovat a zároveň mít jistotu splnění všech požadavků legislativy.
Tak jako fyzický archiv netvoří jen regály, ale především pečlivá práce archi-vářů, tak i elektronické archivní úložiště společnosti Software602 nabízí mno-hem víc než jen spolehlivé uložení souborů.
■ Automatické přebírání dokumentů a dat z informačních systémů ■ Převádění ukládaných dokumentů do archivních formátů ■ Opatřování dokumentů elektronickým podpisem a kvalifikovaným časovým razítkem
■ Opatřování dokumentů popisnými daty pro pozdější snadné dohledání (auto-matické nebo manuální)
■ Dávkové převody dokumentů ■ Automatická kontrola pravosti ukládaných dokumentů ■ Uchovávání dokumentů v nezměnitelném stavu ■ Přikládání doručenek k odeslaným dokumentům ■ Převod listin do elektronické podoby se zachováním právního účinku ■ Třídění dokumentů ■ Nástroje pro snadné vyhledávání a vytváření seznamů dokumentů ■ Řízení uživatelských přístupů ■ Automatické poskytování podkladů dalším informačním systémům (seznamy dokumentů apod.)
■ Péče o dlouhodobou platnost dokumentů, včetně přerážení časovým razít-kem
■ Vedení skartačních příznaků a skartačních seznamů požadovaných legislati-vou
diu, zprávy vložené do internetového roz-hraní či předané přímou komunikací mezi informačními systémy.
Součástí systému je převod příchozích listin do elektronické podoby tak, aby zů-stala zachována právní účinnost doku-mentu.
TSL KONEKTOR (OVĚŘOVÁNÍ DOKUMENTŮ A ČASOVÁ RAZÍTKA)
TSL konektor zajišťuje dvě skupiny funkcí:
Připojování kvalifikovaných časo-vých razítek bez toho, že by bylo zapo-třebí uzavírat smlouvu s kvalifikovanou certifikační autoritou, instalovat po-třebné zařízení a předem odhadovat po-čty spotřebovaných razítek.
Ověřování platnosti elektronických podpisů a časových razítek. Modul je propojen se všemi kvalifikovanými certi-fikačními autoritami působícími v ze-mích EU a nejvýznamnějšími certifikač-ními autoritami v USA.
O každém proběhlém ověření doku-mentu je automaticky vyhotoven zá-znam.
Designer inteligentních formulářůSoftware602 Form Designer je profesio-
nální nástroj určený pro vytváření a úpravy elektronických formulářů. Umožňuje připojení datového zdroje, ná-vrh od ruky, formátování ve WYSIWYG re-žimu, vkládání formulářových prvků a opakovacích sekcí, připojování čísel-
níků, vkládání výpočtů a transformací atd. Nástroj obsahuje kompletní sadu nástrojů pro vytváření a formátování polí, grafických prvků a dalších objektů tak, aby elektronický formulář zcela odpoví-dal papírové předloze.
Vnější procesy
Vnitřní procesy
E-mail
Papírová zásilka
ObčanFirma
Schvalovatel
Iniciátor
Schvalovatel (2..N )ANO
ANOZástupce/Přebírající
NE
NE
Archiv zamítnutých procesů
Archiv schválených procesů
So�ware602 Form Server
Podatelna // Výpravna
TSL konektorČasová razítka
Ověřování
PDF konektorKonverze
dokumentů
Archivní úložiště
Archivace zdravotnické dokumentace
Data z/pro další systémy
.... další systémy
Ekonomika Personalis�ka NISAIS
Zástupce/Přebírající
Řekli o ICT ve zdravotnictvíPavel Horák, ředitel VZP
Zhruba polovina aktivní populace, kterou VZP pojišťuje,
je připravena využívat pro-jekt elektronických zdra-votních knížek. Tato sku-pina má přístup do určitého prostoru, může tam mít zprávy od ošetřu-jících lékařů, má přehled o všech fakturovaných úkonech, která na ně zdravotnická zařízení vykázala, a na-víc i řadu aplikací, které si může zavést – například očkovací kalendář, kalendář preventivní péče, schéma dětských lé-kařských prohlídek a mnoho dalších dů-ležitých zdravotnických informací.
V současné době přebudováváme náš informační systém na centrální, projekt by měl být dokončen v roce 2012. Počí-táme s tím, že data od zdravotnických za-
řízení budeme na rozdíl od stávajícího dávkového systé- mu přijímat online, což umožní i autorizaci jednotlivých vý-konů. Chystáme také čipovou kartu profesionála, což je po-měrně nákladný projekt, a rov-něž kartu pojištěnce. Cílový stav by měl být takový, že lé-kař i pacient by jejím vložením do čtečky v ordinaci vlastně jednoduše potvrdili, že výkon
byl proveden – my to dostaneme online do systému a můžeme okamžitě poskyt-nout zpětnou vazbu. Centralizovat chceme i agendu revizních lékařů, povo-lování velmi nákladných léků apod.
Před časem jsme tyto záměry prezen-tovali formou kulatých stolů široké lékař-ské veřejnosti. Nemocnice to celkem lo-gicky vítají, těm je jasné, že pro další rozvoj je kvalitní elektronická komuni-kace nezbytná. Už dnes řadu agend přes
náš portál vyřizují a my se budeme snažit tyto možnosti dále rozšiřovat a někdy slo-žitou administrativu zjednodušovat. Co se týče laboratorních pracovišť, ani ta proti účasti v tomto projektu prakticky nic nenamítají, musím ale přiznat, že jsme jim přislíbili jakousi drobnou moti-vaci – je nám jasné, že vyžadované certi-fikace jsou pro ně nákladné, tak jsme jim nabídli malé zvýšení ceny bodu za prove-dené výkony. Souhlas jsme získali i od lé-kárníků, tam jsme pak vedli diskusi spíše o technických detailech, o elektronické proskripci a tvorbě cen. Problémy vznikly se získáním souhlasu praktických lékařů a ambulantních specialistů – určité prv- ky systému se jim líbí, měli ale obecnější výhrady proti provozovateli systému, vyjá-dřili obavy, že vzniká monopol VZP, že data nebudou dostatečně zabezpečena apod. Řadu těchto námitek se snad už společnosti IZIP podařilo vyvrátit, a pro-tože Všeobecná zdravotní pojišťovna v této společnosti posiluje svoje vlast-nická a hlasovací práva, osobně se do-mnívám, že obavy lékařů jsou zbytečné.
Na začátku správné diagnózy stojí data Počet pacientů hospitalizovaných v nemocnicích po celém světě prudce roste. Noví pacienti vytvářejí nová data v podobě CT snímků ve vysokém rozlišení, rentgenových snímků a řady dalších lékařských záznamů. Kladou tak vysoké nároky na infrastrukturu, která je již plně vytížena. V současnosti 30 procent všech dat na světě tvoří lékařské záznamy a snímky. Správná diagnóza a léčba pacientů závisí na tom, zda mají lékaři k těmto údajům přístup ve chvíli, kdy je potřebují. Na chytřejší planetě může pokrok ve správě záznamů pacientů vést k lepší zdravotní péči.
Fakultní nemocnice Motol, největší nemocnice ve střední Evropě, řešila, jak uskladnit rychle rostoucí počet lékařských snímků a záznamů, které každý rok nashromáždí. Ve spolupráci se společností IBM byl v nemocnici nainstalován samoopravný úložný systém, který bezpečně archivuje soubory pacientů, vytváří jejich kopie a přiřazuje jim prioritu. Lékaři nyní mohou z různých míst a systémů přistupovat k úplné anamnéze a mohou tak rychle srovnat nové výsledky se staršími záznamy, stanovit diagnózu a činit rozhodnutí podložená lepšími informacemi.
Inteligentní systémy pro správu informací jsou pouze jedním ze způsobů, kterými pomáháme nemocnicím i nadále se soustředit na zdraví pacientů. Pojďme vytvářet chytřejší planetu. Připojte se k nám a podívejte se na další chytrá řešení na stránkách ibm.com/cz/diagnoza.
Oblast zdravotnictví, speciálně pak téma inteligentních řešení pro ne-mocnice, specializované kliniky či
jiná zdravotnická zařízení, se už hodnou dobu dostává do popředí zájmů zřizova-telů a provozovatelů zdravotnických a ústavních zařízení. Tito intenzívně hle-dají cesty, jak při zvýšených požadavcích na zajištění bezpečnosti a efektivní udr-žování nákladů těchto provozů při současném zajištění dostatečné úrovně péče o pacienty – klienty těchto zařízení nabízet dostatečné kapacity pro nastupující trendy „stárnutí“ populace a nových re-formních změn ve zdravotnictví. Potom zde zákonitě vzniká široký prostor pro dodavatele, kteří umí tyto požadavky vzájemně skloubit a nabídnout vhodná řešení. Jed-noho z takových dodavatelů jsme oslovili a zeptali se, jak lze k nastíněné problema-tice přistupovat a kde hledat řešení.
O rozhovor jsme požádali pana Ing. Luboše Müllera, MBA, generálního ře-ditele společnosti TTC TELEKOMUNIKACE, s. r. o., českého doda-vatele komunikač-ních řešení a sys-témového integrátora. Hned v úvodu jsme mu položili první otázku, PROČ oblast zdravotnictví ve spojení se společností TTC TELEKO-MUNIKACE:
Tak především proto, že jsme přesvěd-čeni, že máme v této oblasti jako firma co nabídnout. V minulosti se naše spo-lečnost především orientovala na silové složky jako je armáda, vnitro či oblast
Jak na bezpečnost a úspory z provozů zdravotnických a ústavních zařízení?
dopravy, nyní cítíme, že o bohaté know-how z této oblasti, především v rámci kri-zového řízení, řešení incidentů a nestan-dardních situací můžeme rozšířit současné dimenze zdravotnických ICT řešení. Kromě toho ale do oblasti řešení pro nemocnice či specializované kliniky nabízíme ještě něco navíc.
■ Můžete prosím konkrétněji specifikovat, co kromě zmíněných řešení do dané oblasti dále přinášíte?Zmínil bych například naše řešení, která jsou z velké části postavena na informa-cích o okamžité poloze vybraných prvků a subjektů uvnitř budov. Jsme přesvěd-čeni, že takovéto informace mohou při-nést uživatelům řadu výhod; především
v oblasti ochrany osob a majetku. Ře-šení přináší také snížení nákladů na údržbu, správu či evidenci mnohdy velmi drahých součástí nemocničního vyba-vení, zařízení a speciálních přístrojů.
■ Jak může lokalizační systém zvýšit ochranu personálu nemocničního zařízení?Lokalizační systém sám o sobě dává dů-ležité informace o aktuální poloze zájmo-vých objektů prostřednictvím tzv. tagů, což jsou v podstatě malé senzory podpo-rující systém lokalizace. Jejich prostřed-nictvím pak zasílá informace do cen-
Ing. Luboš Müller, MBA je absolventem ČVUT Praha, fakulta elektrotechniky (1990) a MBA Nottingham Trent University při VUT Brno (2010). Ve své profesní kari-éře prošel od technických pozic především ve zdravot-nictví přes produktové pozi-ce speciálních IS až k mana-žerským pozicím, jako např. ředitel správy nemocnice, projektový manažer pro vý-znamné projekty, či technic-ký ředitel IT společnosti. Do TTC TELEKOMUNIKACE přišel v roce 2009 ze společnosti SMS s. r. o.Ve funkci generálního ředi-tele je zodpovědný za rozvoj společnosti a naplňování strategických cílů, zejména zajištění vnímání firmy jako dodavatele komplexních ře-šení v oblasti ICT i pro velmi specifické zákazníky z oblas-ti bezpečnostních složek státu, energetiky, průmyslu, železniční, silniční a letecké dopravy, zdravotnictví a zá-chranných sborů.
trální aplikace. Kromě toho zmíněné „tagy“ mo-hou být vybaveny tzv. „emergency“ tlačítky. Zmíněná ochrana je však efektivně zajištěna pře-devším implementací lokalizačního systému pod inteligentní platformu SIMPHONY, která dané události vyhodnocuje a reaguje na ně předem definovanými postupy.
■ Mohl byste prosím uvést nějaký konkrétní příklad použití?Vezměte si případ specializované, psychiatrické kliniky. V minulosti byla zaznamenána řada inci-dentů napadení zdravotnického personálu paci-entem či pacienty, především v nočních hodi-
nách, kdy je na odděleních minimální počet personálu. V případě napadení je možné inicio-vat záchrannou akci pouhým stiskem nouzového tlačítka. V tu chvíli se v rámci řešení SIMPHONY spustí procesní mapa (jež je v projektu přesně definovaná na dané nemocniční zařízení) – sy-stém pak přesně ví, že byl spuštěn signál nouze, systém rozpozná, kdo ho zaslal a ví i lokalitu, ze které byl vyslán a tak může automaticky vyrozu-mět zodpovědnou osobu, která sjedná nápravu. Není-li základní opatření dostatečné, systém au-tomaticky řešení problému eskaluje a podpoří za-jištění alternativních postupů. Další bližší infor-mace k řešení můžete například získat z našeho příspěvku „Inteligentní bezpečnost provozů ústavní a zdravotnické péče pomocí LBS“, který je součástí sborníku konference „ICT ve zdravot-nictví 2011“ v Praze.
■ Jaké technologie platforma SIMPHONY, kromě zmíněných lokalizačních systémů, ještě integruje?Určitě bych v první řadě zmínil komunikace, ať již hlasové nebo zprávové – což je například email nebo SMS. Vedle toho jsou pro nás klíčové také technologie z oblasti bezpečnostních systémů; mám na mysli systémy EPS, EZS či CCTV a ne-smím také zapomenout na systémy měření a re-gulace, jejich rozsah používání velmi rychle roste. Samostatnou kapitolou jsou záznamové systémy, které uchovávají důležité informace o běhu ce-lého systému především pro možnost zpětné analýzy efektivnosti určených postupů. Více
o dalších integrovatelných technologiích najdete na našich webových stránkách www.simphony.cz nebo www.ttc-telekomunikace.cz.
■ Jaké má cíle společnost TTC TELEKOMUNIKACE z pohledu svého působení v segmentu zdravotnictví?Chceme našimi špičkovými produkty a vlastním know-how podporovat nelehké úsilí lékařů a ce-lého zdravotnického personálu tak, aby při zkva-litňování služeb zdravotnických či ústavních zaří-zení za současné regulace nákladů a hledání finančních úspor v jejich provozu nedocházelo k poklesu bezpečnosti provozů a komfortu péče o pacienty.
Problematika jednoznačné identifikace pacientů v systémech elektronického zdravotnictví
Stárnutí populace, rostoucí náklady, nutnost vypořádat se s dlouhodo-bou péčí o chronicky nemocné,
změny v chování nemocí a neustálý ne-dostatek kvalitních pracovníků ve zdra-votnictví kladou výrazně zvýšené nároky na efektivní pomoc ze strany informač-ních technologií. Na jedné straně je nutné pro všechny zefektivnit zdlouha-vou a zatěžující administrativu, na straně druhé pak výrazně lépe využít roz-sáhlé množství informací, které ve zdra-votnických záznamech existují, pro další zdravotní péči. Právě projekty eHealth, neboli elektronického zdravotnictví, které s většími či menšími úspěchy pro-bíhají napříč jednotlivými zeměmi celého světa, si kladou za cíl změnit stávající neutěšený stav. Zdravotní záznamy týka-jící se jednotlivých pacientů totiž přeží-vají v navzájem izolovaných systémech a to brání efektivnějšímu fungování zdra-votnictví.
Potřeba provázanostiZásadní roli při budování systému eHe-alth hraje správa klíčových entit, kterými jsou v tomto případě především paci-enti/pojištěnci, dále pak zdravotničtí pracovníci, dodavatelé, odběratelé, zdra-votní pojišťovny, zdravotnická zařízení či další klíčové entity specializovaných a národních zdravotnických registrů. Nej-významnějším prvkem je v tomto pří-padě samozřejmě pacient. Jeho jedno-značnou reprezentací v systému eHealth je něco, co je označováno jako tzv. Mas-ter Patient Index (dále jen MPI). Jedná se v podstatě o klíčovou identifikaci pa-cienta ve světě IT obsahující všechny zá-kladní informace o pacientovi, na něž jsou navázány všechny detailní infor-mace, jež existují a jsou i nadále spravo-vány v jednotlivých provozních zdravot-nických systémech. Zásadní role MPI tkví právě v provázání jednotlivých –
dnes naprosto oddělených – IT systémů.Mohlo by se zdát, že v provázání jed-
notlivých informací o pacientech, které jsou rozprostřeny napříč jednotlivými zdravotními informačními systémy, není velký problém – v České republice kupří-kladu existuje institut rodného čísla, který je používán napříč těmito systémy – bohužel to není tak úplně pravda. Po-dobné potřeby konsolidace dat měly před časem i komerční instituce (ze-jména pak banky, pojišťovny či teleko-munikační operátoři). Ukázalo se totiž, že cca 10 % záznamů nebylo možné správně spárovat. Proč tomu tak bylo? A jaké jsou paralely těchto problémů ve zdravotnických agendách?
Limity identifikace rodným číslemAčkoliv chybovost rodných čísel pro osoby narozené před 1. lednem 1954 byla do značné míry eliminována přidá-ním čtvrté cifry v části za lomítkem (slouží jako kontrolní součet a dokáže tak spolehlivě identifikovat jeden pře-klep v rodném čísle), i tak se občas stává, že se do systému dostane rodné číslo s chybou díky tomu, že se v jednom rodném čísle objeví více překlepů najed-nou. Takové situace existence kontrolní cifry nemusí při nešťastné shodě okol-ností identifikovat a rodné číslo se i s tě-mito chybami jeví jako platné. V horším případě se navíc může stát, že je plat-ným rodným číslem jiné osoby. Výrazně horší situace s možnými překlepy a jejich příslušnými negativními konsekvencemi může nastat díky neexistenci kontrolní číslice v rodném čísle u osob narozených do konce roku 1953. U těchto osob ne-existuje kromě standardních kontrol hodnot dne a měsíce v rodném čísle prakticky žádný jednoduchý způsob kon-troly validity rodného čísla.
Vedle situací, kdy jsou záznamy chybně pořizovány do jednotlivých zdra-
votnických systémů, bohužel také do-chází k tomu, že není možné vzhledem k okolnostem rodné číslo pacienta zjistit. Takovým případem může být např. mi-mořádná situace, kdy je pacient posti-žen náhlou kardiovaskulární příhodou při sportovní aktivitě a nemá u sebe žádné relevantní doklady. To ale neznamená, že mu nebude poskytnuta adekvátní od-borná lékařská péče. Dotyčný často není v okamžiku kolapsu sám, ale má kolem sebe své přátele, kteří znají jeho jméno a adresu, možná i datum narození. Zna-lost těchto údajů pak může díky exis-tenci MPI výrazně pomoci při automatic-kém spárování příslušné zdravotní dokumentace konkrétního pacienta. Do-stupnost správné pacientovy anamnézy pak může v urgentních případech do-slova zachraňovat život.
Dnešní běžnou praxí v podobných pří-padech bývá založení nového záznamu pro „nového“ pacienta a následné ruční dohledávání a dopisování zdravotnické dokumentace několik dnů po stabilizaci pacienta bez předchozí možnosti využít existující informace o něm. Další význa-mou skupinou pacientů jsou potom ci-zinci, kteří nemají dle zákona přiděleno rodné číslo (jedná se např. o turisty). S ohledem na již schválené legislativy Evropské komise o právu občanů EU na svobodnou volbu na poskytování péče v libovolné zemi Unie se dá očekávat skokový nárůst v této kategorii.
Jak to fungujeVe světě se čím dál více při realizaci eHealth řešení a konstrukci MPI uplat-ňují technologie, které využívají principu tzv. pravděpodobnostního párování. Jeho výhodou je skutečnost, že je možné vydefinovat atributy, které jsou rozhodu-jící pro jednoznačně spolehlivé spáro-vání záznamů pacientů. Nejde ale jen o prostý seznam těchto atributů, ale
Matěj Adam se v IBM věnuje řízení strategie IBM v rámci odvětví zdravotnictví pro trhy v Evropě, na Středním Vý-chodě a v Africe. Má na sta-rosti řízení týmu odvětvo-vých specialistů a rozvoj trhů v EMEA teritoriu zejména se zaměřením na velké národní nebo regionální projekty v oblasti zdravotnické infor-matiky ve více než 30 ze-mích.Během posledních 11 let působení ve společnosti IBM se věnoval oblasti zdra-votnictví v různých pozicích z hlediska rozvoje nových ře-šení a projektů v oblasti do-dávky služeb i IT produktů. Zaměření zahrnovalo jak rychle rostoucí trhy tak tra-diční země západní Evropy. Jeho specializací jsou kom-plexní projekty s významným prvkem řízení změny a sys-témové transformace, jako projekt manažer se věnoval řízení e-health projektů. Před svým působením v IBM pracoval pro KMPG a SAP.Matěj Adam má titul MBA z University of Reading v An-glii a inženýrský titul v oblas-ti informatiky a manage-mentu z Vysokého Učení Technického v Brně. V sou-časné době spolupracuje s Academy of Healthcare Management v Praze ve vý-uce MBA pro manažery ve zdravotnictví.
o stanovení toho, jak moc je ten který atribut vý-znamný pro vlastní párování a za jakých okol-ností je možné jej použít. Je samozřejmé, že rodné číslo bude hrát v tomto případě zásadní roli, ale pravděpodobnostní párování je schopno si efektivně poradit i v situacích, kdy rodné číslo k dispozici buď vůbec není, nebo je chybné. V okamžiku, kdy není použito pravděpodobnostní párování, či jiná podobně založená technika, pak zmiňovaným důsledkem chyby v rodném čísle může být mylné spárování záznamů dvou růz-ných pacientů, které pro ně může mít fatální dů-sledky.
Aby bylo minimalizováno množství problémů související s iniciativami eHealth a ručním přepi-sem rodných čísel a dalších identifikačních údajů do jednotlivých zdravotnických systémů, po-měrně často se v jednotlivých zemích přichází s konceptem elektronických identifikačních ka-ret. Ty typicky obsahují podobné základní infor-mace, jaké jsou k dispozici v MPI. Karta může vedle základních identifikačních a anamnestic-kých informací sloužit například i jako elektro-nická peněženka či k ověřování totožnosti paci-enta při přístupu do veřejných portálových informačních systémů zdravotnictví, které typicky vznikají jako součást eHealth projektů. I v tomto případě ale existence a používání takovéto elek-tronické karty není samospasitelné. Není možné stoprocentně zajistit, aby pacient měl kartu při sobě za všech okolností, a opět budou nastávat problémy s občany cizích států.
Nutnost jednoznačné systémové identifikaceNa základě našich zkušeností z implementací několika eHealth systémů v zahraničí vyplývá jednoznačná nutnost použití sofistikované tech-nologie, která doplní základní identifikátor – ať už jde o rodné číslo nebo bezobsahový či elektro-nický identifikátor. Je nutné si zároveň uvědomit, že jednoznačná identifikace pacienta napříč jed-notlivými izolovanými systémy je pouze jednou z klíčových komponent řešení eHealth. Systém se musí umět vypořádat s jednoznačnou identifi-kací a deduplikací celé řady dalších entit, které hrají ve zdravotnictví nějakou roli. Jde například o profesionály, zdravotní pojišťovny, orgány ve-řejné správy, dodavatele, či adresní údaje. Samo-statnou kapitolou by byla problematika zabezpe-čení a ochrany dat, kterou se tento materiál detailně nezabývá.
Prostředky IBM Initiate nenahrazují národní identifikátor, ale poskytují nutné doplnění, ať už se jedná o rodné číslo, bezvýznamový identifiká-tor anebo čipové karty. IBM Initiate umožní redu-kovat duplicity, zkrátit čas pro vyhledávání zá-znamů a zvýšit bezpečnost pacientů v systému propojeného zdravotnictví. Initiate bylo opako-
vaně použito v úspěšných e-health systémech bez ohledu na typ identifikace pacientů, která konkrétní země používala. Identifikace prostřed-nictvím inteligentního MPI (Master Patient Index) je nutnou součástí elektronického zdravotnictví a měla by být realizována v projektech e-health již od samotného počátku tak, aby se zamezilo nutnosti jejího pozdějšího dodělávání za plného provozu systémů.
Praktické příklady:Belgie – v Belgii začalo být používáno číslo soci-álního pojištění jako identifikátor ve zdravotnic-tví. Jakékoliv záznamy před tímto použitím nebyly jednoznačně identifikovány a vice než 20 % paci-entů nemělo identifikátor jako součást svých zá-znamů. Nasazením prostředků IBM Initiate bylo umožněno zpřístupnit veške rá data o pacientech pro aktuální využití bez nutnosti jejich konverze, kopírování nebo složitého převádění.
Švýcarsko – běžná úroveň duplikací v pacient-ských záznamech dosahovala 5–10 % z celko-vého počtu. Nyní po nasazení technologie MPI klesla pod 1 % a duplicitní záznamy jsou nadále eliminovány prostředkem IBM Initiate Inspector
Kanada – celonárodní systém e-health v Ka-nadě, který je pravděpodobně nejrozsáhlejším systémem svého druhu na světě, původně před-pokládal použití unikátního čísla pojištění vede-ného jednotlivými provinciemi i pro e-health. Bě-hem implementace projektu bylo zjištěno, že existuje 4–5 % duplicitních záznamů a 6 % uni-kátních čísel navázaných na datum narození bylo anonymních nebo neplatných. Byla proto doda-tečně zavedena technologie MPI na celonárodní úrovni pro všechny provincie v Kanadě. Množství duplicitních záznamů bylo sníženo pod 1 % cel-kového počtu a IBM Initiate spouží nyní jako pro-středek jednoznačné identifikace pacientů v sy-stémech celé země.
Celonárodní e-health v asijském regionu – země disponují silně kontrolovanou strukturou a silnými prvky e-governmentu včetně čipových karet pro jednoznačnou identifikaci občanů. Karta je také používána jako identifikátor paci-enta. Během zavádění národního zdravotního zá-znamu (EHR) byla zjištěna existence více než 5 % duplicitních záznamů a dalších neplatných zá-znamů v systémech poskytovatelů. Důvodem byly chyby v pořizování dat, přítomnost pacientů – cizinců nebo pohyb pacientů v rámci zdravot-nictví (malé) země. Na základě těchto zjištění bylo do projektu dodatečně zapracováno zave-dení jednoznačné identifikace pacientů i posky-tovatelů, která je nyní v použití na celonárodní úrovni.
Dosáhla telemedicína okamžiku zážehu?Po mnoha letech přehlížení přichází konečně čas telemedicíny. I ti nejvíce zapálení optimisté ale přiznávají, že telemedicína tvoří stále jen malou část z celkových zdravotnických aktivit. Hlavními překážkami v procesu rychlej-šího rozšíření řešení pro telemedicínu jsou neadekvátní technologie, kul-turní a organizační okolnosti, a nedostatek entuziasmu a předvídavosti ze strany lékařů.
Některé překážky jsou pochopi-telné: pokud zdravotnický systém neumožňuje proplácet aktivity
v oblasti telefonických konzultací, tak proč je dělat? A pokud nejsou existující videokonferenční technologie ve zdravot-nických zařízeních využívány, kdo by se podivoval nad rozpaky pacientů i lékařů? Oba tyto faktory přispívají k faktu, že te-lemedicína je i přes svůj nesporný poten-ciál stále na začátku.
Rok 2011 je však pro telemedicínu vý-jimečný, protože podmínky k její realizaci se sešly jako nikdy předtím. Konver-gence řady různých faktorů svědčí o tom, že se telemedicína stane ve velmi blízké budoucnosti v oblasti zdravotnic-tví důležitým pojmem. Z čeho tak usuzu-jeme?
Poptávka a tlaky na zdrojePředevším existuje na trhu poptávka. Stačí jen trochu přenastavit národní zdravotnické systémy, které se starají o stále více stárnoucí populaci se stou-pající potřebou zdravotní péče. Teleme-dicína samozřejmě neřeší všechny pro-blémy, ale dokáže pomoci. Pilotní pro-jekty prokázaly, že poskytuje přínosy z pohledu nákladů, využívání zdrojů a především spokojenosti pacientů. Může být nasazena do nejrůznějších me-dicínských prostředí včetně oblasti chro-nických nemocí, kterými trpí stále větší část stárnoucí populace.
Technologický pokrokTechnologické prostředí a samotné tech-nologie jsou dalším významným fakto-rem. Technologický pokrok dosažený v poslední dekádě je bezprecedentní,
Zdravotní systémy jsou tedy připra-vené, adekvátní technologie existuje a populace již čeká. A nyní co může tele-medicína nabídnout?
Virtuální konzultaceŘešení telemedicíny mohou být různá. Zřejmě nejjednodušší formou jsou tele-fonní konzultace, sofistikovanější tech-nologie jsou pak využívány při virtuálním testování, jež umožňuje pacientům posí-lat své údaje poskytovatelům zdravotní péče přímo z domova, až po videokonfe-renční komunikaci s příslušnými lékaři. Dostupné technologie nyní umožňují tzv. virtuální vizity - namísto toho, aby lékaři chodili od jednoho nemocničního lůžka k druhému, mohou pacienty „navštěvo-vat“ virtuálně v jejich domovech pro-střednictvím video zařízení.
Podle našich zkušeností jsou tako-véto technologie žádané jak mezi lékaři tak hlavně pacienty. Před nedávnem jsme například testovali řešení CSC eMEDlink umožňující pacientům s dlou-hodobými zdravotními obtížemi pobývat v domácím ošetřování prostřednictvím audio-video konzultací tak, jako kdyby byli v nemocnici nebo na návštěvě v or-dinaci svého praktického lékaře. Paci-enti pro tuto příležitost využívají upra-vené bezdrátové notebooky propojené s různými zařízeními monitorujícími zá-kladní životní údaje jako například ob-sah kyslíku v pacientově krvi nebo kapa-citu plic apod.
K našemu překvapení pacienti, větši-nou starší lidé, si rychle zvykli, potřebo-vali méně školení, než jsme očekávali a po ukončení pilotního užívání se dota-zovali, zda by si zařízení mohli ponechat. Pacienti si především pochvalovali pocit kontroly, již jim řešení dávalo, a z po-hledu lékařů a nemocnice byly přínosy také evidentní. Pacienti prostřednictvím tohoto vzdáleného přístupu paradoxně pociťovali bližší kontakt se zdravotníky, kdy byli schopni požádat o radu pouhým stiskem tlačítka.
a pokud budou současné trendy pokra-čovat stejným tempem, technologické možnosti se dále umocní. Vždyť kdo by si byl při pohledu na první videokonfe-rence na speciálních zařízeních pomys-lel, že o pár let později budeme svědky bezdrátových širokopásmových přenosů s pomocí běžných mobilů, které jsou ply-nulé jako běžná telefonní konverzace?
Podobně kdo by při pohledu na první mobilní telefony očekával, že se velmi rychle promění v chytrá zařízení, která se chovají jako kapesní počítače? Mobilní infrastruktura se také stále zlepšuje, při-čemž širokopásmové sítě jsou dnes do-stupné i v rozvíjejících se zemích.
Poptávka ze strany populaceTřetím faktorem je samotná populace. Pro mnoho mladých lidí je současný zdra-votnický systém, jenž je stále postavený na návštěvách nejrůznějších zařízení a osobních setkáních, značně zastaralý. Proč by měli cestovat přes celé město a čekat na nejrůznější vyšetření a potom za pár dní telefonovat (jak archaické!) kvůli výsledkům? Takovýto přístup je na-prosto mimo jejich zkušenosti s online nakupováním, využíváním sociálních sítí a online vzděláváním z jejich domovů.
Toto je generace, pro kterou je tele-medicína běžnou zkušeností a možná více – tradiční, časově náročné alterna-tivy se jim zdají nemyslitelné. Nejsou to však jen dnešní mladí lidé, kteří volají po telemedicíně. Také silná poválečná ge-nerace je nadšeným uživatelem techno-logií a navíc se naučila rozhodovat o svých životech – tito lidé budou také trvat na svém právu být aktivními part-nery v péči o své zdraví.
V souvislosti s rostoucí po-třebou jednotlivých zemí re-gionu modernizovat oblast IT je J. Kmeť zodpovědný za podporu stávajících zákazní-ků a rozvoj nových obchod-ních vztahů, je též členem top manažerského týmu CSC Eastern Europe. Regi-on, za který je zodpovědný, zahrnuje prioritně Českou republiku, Slovensko, Ma-ďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Turecko a Srb-sko a další země. V tomto regionu CSC provozuje tři outsourcingová centra (jed-no z nich v Praze).Během své profesní kariéry zastával Jaroslav Kmeť řadu manažerských pozic v mno-ha odvětvích včetně teleko-munikací, finančních služeb, vojenského průmyslu, veřej-ného sektoru a zdravotnictví. Před svým nástupem do CSC pracoval 5 let ve spo-lečnosti Hewlett-Packard na pozici manažera pro veřejný sektor a healthcare, kde byl zodpovědný za alianční ob-chody v regionu střední a vý-chodní Evropy a Společen-ství nezávislých států. Jaroslav Kmeť, narozený v Humenném na Slovensku, hovoří plynně anglicky a rus-ky, zajímá se mimo jiné o sport, zvířata a novinky ze světa mobilních technologií. K jeho dalším koníčkům pat-ří cestování, kultura, beletrie a charitativní aktivity.
Mizející bariéryPokud je tedy telemedicína tak přínosná, proč již není široce rozšířená? Jako je to se vším, i zde je potřeba čas k dosažení efektivní změny a odstra-nění překážek. Tyto překážky se dají rozdělit do šesti kategorií: platební, organizační, právní, kul-turní, evidenční a technické.
Platby jsou úhelným kamenem zdravotnických systémů po celém světě: úhrady za lékařské úkony jsou základním předpokladem fungování jakékoliv organizace. Poskytovatelé zdravotních služeb mohou mít problém se způsobem přefak-turování aktivit za péči poskytovanou prostřed-nictvím telemedicíny. Leží-li pacient na nemoc-ničním lůžku, je provozovateli poskytnuta úhrada, ale na základě čeho stanovovat cenu, je-li paci-ent doma? Řešení existuje. Je možné stanovit cenu ve stejné výši jako v případě běžné osobní konzultace. Jako příklad uveďme Dánsko, kde existuje ceník za konzultace přes telefon či e-mail. Podobná struktura úhrad by mohla být implementována i pro telemedicínské konzul-tace. Stejně jednoduše by bylo možné vyřešit i právní překážky – například změnou zákona o ochraně dat, jež by umožnil nahlížet do dat pa-cientů širšímu okruhu lékařů.
Organizační bariéry pak mohou být elimino-vány změnou tradičních způsobů poskytování zdravotní péče, a to motivováním různých týmů ke spolupráci a zaváděním řešení napříč skupi-nami či nemocnicemi či dokonce regiony. Bariéry vyplývající z kulturního prostředí a zdravotnických záznamů zmizí v okamžiku, kdy si pacienti a zdravotnický personál nová řešení vyzkouší a zjistí, jak moc zjednoduší a zefektivní zdravot-nické procesy. Technické bariéry, jak již bylo uve-deno dříve, jsou díky ohromnému technickému pokroku již minulostí.
V každém případě nastává čas telemedicíny. Provedli jsme řadu testů a pokusů, víme, jak fun-guje. Můžeme ji využívat lokálně, regionálně nebo na celostátní úrovni a mělo by se s ní začít co nejdříve.
Příklady využití telemedicíny1. Péče o pacienty na intenzivní péči
– mnoho regionálních nemocnic ne-může zajistit plnou 24hodinovou pří-tomnost specializovaného lékaře na jednotce intenzivní péče. Teleme-dicínské systémy mohou zajis-tit, aby péči o pacienty v těchto zařízeních převzala specializovaná centra a sle-dovala jejich stav na dálku.
2. Lékařské vizity hospitalizo-vaných pacientů – namísto toho, aby lékaři obcházeli pacienty na vizitě, mohou
využít mobilních robotů (tzv. remote-care ro-bots) vybavených audio-video zařízeními a ná-stroji, prostřednictvím kterých lékaři, ať již jsou v kanceláři nebo doma, získávají aktuální in-formace o pacientech.
3. Rychlejší záchranná služba – osoby se srdeč-ním onemocněním mohou v případě potíží s pomocí telemedicíny odeslat záznamy o EKG do specializovaného centra, které po analýze záznamů může okamžitě rozhodnout o dalším postupu, včetně například vyslání záchranné služby.
4. Péče v po-akutní fázi – mnoho pacientů po-třebuje být po propuštění z nemocnice nějaký čas sledováno, zda se jejich stav vyvíjí dobře. Namísto pravidelných telefonátů může být pro-váděn automatizovaný monitoring těchto paci-entů, který umožňuje upozorňovat v případě odchylky od normálního stavu či informovat samotné pacienty o svém stavu.
5. Spolupráce poskytovatelů zdravotní péče – spolupráce praktických lékařů a specialistů s využitím sdíleného přístupu k pacientovým údajům, vyšetřením a biometrickým datům re-dukuje opakovaná vyšetření, čas lékařů, pe-níze a vede k vyšší kvalitě léčby.
6. Návštěvy mimo kancelář – někteří lékaři po-třebují být po svých ordinačních hodinách v te-rénu a navštěvovat své pacienty. Telemedicín-ská technika dokáže většinu těchto návštěv omezit a poskytnout potřebná vyšetření či kon-zultace prostřednictvím e-mailu či telekonfe-renčních zařízení.
7. Sledování a podpora vzdálených pacientů – chronicky nemocní pacienti např. s diabetem, vysokým tlakem apod. mohou být kontinuálně sledováni prostřednictvím svého osobního po-čítače připojeného k Internetu, který pravi-delně odesílá hodnoty příslušnému lékaři či zdravotnickému zařízení.
8. Vzdálená péče o seniory – podobně může pro-bíhat péče o starší pacienty, kteří jsou často odkázáni jen sami na sebe. Přitom je možné
zbavit je nutnosti komplikovaně se do-pravovat k pravidelným vyšetře-ním a získávat nejrůznější údaje o jejich stavu.
Vystudoval Fakultu dětské-ho lékařství Univerzity Karlo-vy v Praze. V období let 1986 až 1994 působil jako lékař a později jako zástupce pri-máře dětsko-kojeneckého oddělení nemocnice v Kolí-ně. Mezi roky 1992–1997 provozoval soukromou praxi praktického lékaře pro děti a dorost. Od roku 1994 do roku 1997 působil ve funkci ředitele Odboru zdravotního pojištění na Ministerstvu zdravotnictví ČR. Roku 1995 vstoupil do ODS. V roce 1998 vykonával funkci ná-městka ministra zdravotnic-tví pro zdravotní pojištění a oblast legislativně právní. Mezi lety 1998–2004 byl zastu pitelem města Kolína a členem Poslanecké sně-movny, kde zastával pozici místopředsedy Výboru pro sociální politiku a zdravot-nictví. V období let 2000 až 2004 byl členem Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Od roku 2004 je poslancem Evropského parlamentu. V roce 2006 byl opět zvolen zastupitelem města Kolína, funkci vykoná-val do roku 2010.
Elektronické zdravotnictví u nás nezaostává
MUDr. Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu
Na konci letošního února publikovala spo-lečnost Empirica za finanční podpory Ev-ropské komise studii o vývoji eHealth
v jednotlivých zemí Evropy zejména ve vztahu k Akčnímu plánu eHealth z října 2010.
Česká republika dopadla ve srovnání s ostat-ním Evropskými zeměmi dobře, přestože již ztra-tila náskok, který v eHealth měla před několika lety. Mimo výčet řešení eHealth, které v Česku fungují, studie uvádí, že v ČR neexistují závažné legislativní překážky pro další rozvoj eHealth. Nic nám tedy nebrání pokračovat v zavádění eHealth řešení, které je jedním z nástrojů k řešení pro-blémů současného českého zdravotnictví. Dá se říci, že nám schází jen razantní přístup minister-stva zdravotnictví.
Zdravotní informaceV diskusi o správě zdravotních informací paci-entů jsme se v posledním roce posunuli hodně dopředu. Již není nikdo, kdo by pochyboval o tom, že se zdravotními informacemi je třeba pracovat, předávat si je a sdílet. Nikdo nezpo-chybňuje, že lékař, který při svém rozhodování vy-užívá informace o předchozích vyšetřeních a léčbě, rozhoduje lépe, než kdyby informace ne-využíval. Práce s informacemi je prostě součástí kvalitní zdravotní péče, naopak vyšetřování a lé-čení bez využívání informací je péčí s nižší kvali-tou.
Diskusi vedeme o tom, jaké informace a ja-kým způsobem využívat. Na prvním místě je třeba říci, že mít k disposici nějaké informace je vždy lepší než nemít žádné. Ideálem by pochopi-telně bylo mít k dispozici všechny informace, do-konce mít jistotu, že žádné informace jinde ne-jsou. Takovou jistotu ale, obávám se, v medicíně mít nikdy nebudeme – naštěstí jsme na to zvyklí. Přesto se stále potkáváme se snílky, kteří po úpl-ných a kompletních informacích volají, a pokrytci, kteří dokonce využívání informací podmiňují je-jich kompletností (přitom si dobře uvědomují ne-reálnost svého požadavku).
Zcela oprávněně žádáme informace zaručené, takové, o jejichž pravosti nebudeme pochybovat. I v tomto případě je dosažitelná jistota relativní.
Vraťme se do analogového papírového světa, který tak dobře známe. Který lékař opravdu zkoumá pravost propouštěcích zpráv či laborator-ních výsledků? Kdo ověřuje pravost otištěného razítka či psaného podpisu? Prostě jsme si zvykli, že podpisu a razítku důvěřujeme, a sou-časně víme, že padělání podpisu či razítka je trestné a podvodník bude potrestán. Podobná pravidla můžeme žádat i v digitálním světě, který má proti světu psanému mnohem více technic-kých možností podvodu bránit. Rozhodně umí opatřit všechny informace identifikací a podpi-sem toho, kdo je napsal lépe, než svět papíru a razítek.
SdíleníSdílení informací znamená, že se informace shro-máždí na nějakých k tomu určených místech, na která mají za definovaných podmínek přístup různí lidé. Známým představitelem jsou elektro-nické zdravotní knížky, ve kterých se shromažďují informace od různých lékařů, laboratoří a léká-ren. Pacient rozhoduje o tom, který lékař může na tyto informace nahlížet a využívat je.
Předávání informací je proces, ve kterém si je-den lékař vyžádá informace od jiného lékaře a ten mu je (se souhlasem pacienta, jak jinak) poskytne.
Předávání informací má řadu nevýhod: vyža-dující lékař musí vědět, koho má o informace po-žádat. Musí se obrátit na praktického lékaře, na několik specialistů, několik laboratoří, několik nemocnic. Pacient mu tedy musí říci, kde všude se léčil (u laboratoří to velice pravděpodobně neví). Počítače lékařů, kde jsou informace ulo-ženy, musí být nepřetržitě dostupné. Vedle toho musí být být vybaveny kvalitním bezpečnostním systémem, který ověří, zda lékař, který informace žádá, je k tomu oprávněn, a ochránit informace před neoprávněným přístupem.
Výhodou předávání informací je to, že infor-mace zůstávají (až do chvíle prvního předání) na místě svého vzniku, tedy v počítači lékaře, který je zapsal. To se líbí lékařům, ale pro pacienta to nepřináší žádné výhody.
Druhou výhodou předávání informací je to, že se nemusí na jednom místě shromažďovat velké objemy dat. To má význam především u objemných obrazových informací, typicky
snímků NMR či CT nebo videozáznamů.Řešením je chytrá kombinace výhod
obou přístupů. Určité informace budeme shromažďovat centrálně, jiné budou ulo-ženy tam, kde vznikly.
Soustředíme zcela jistě na prvním místě informace základní, někdy jim ří-káme emergentní, informace, které v pří-padě ohrožení života potřebuje záchra-nář znát v první minutě.
Dále budeme určitě shromažďovat in-formace z laboratoří. Mají malý objem a pacient prakticky nikdy není schopen říci, ve které laboratoři jeho výsledky na-jdeme.
Jistě budeme shromažďovat infor-mace od samostatně pracujících soukro-mých lékařů a dalších menších zdravot-nických zařízení, která nejsou schopna zajistit nepřetržitý provoz svých počítačů a řádně ochránit informace před neo-právněným přístupem.
Naopak v případě velkých zdravotnic-kých zařízení, typicky nemocnic, která disponují sofistikovaným informačním systémem, zálohovanými servery a od-bornými pracovníky, kteří mohou po-třebný servis včetně ochrany dat zajistit. Je bezesporu výhodné, když rozsáhlá data budou uložena v těchto datových skladech a centralizovat se bude pouze základní informace a odkaz na místo, kde jsou podrobnosti uloženy a do-stupné.
Datové schránkyPřed několika měsíci se objevily návrhy využít pro práci se zdravotními informa-cemi datové schránky. Systém datových schránek je moderní prostředí pro ga-rantované předávání dokumentů, který nahrazuje zjednodušeně řečeno doporu-čený dopis do vlastních rukou. Jeho vý-hodou je, že garantuje jak osobu, která dopis odeslala, tak osobu, která dopis přijala.
Pro práci s informacemi ve zdravotnic-tví limitují využití datových schránek pře-devším dvě skutečnosti. Na prvním místě je to rozsah osob, které datové schránky mají a využívají je. Ze zákona datové schránky nemusí mít ani samo-statně pracující lékaři, pokud nemají na-příklad s.r.o., ani občané. Možnost vy-užití datových schránek se tak redukuje na předávání dokumentů mezi právnic-kými osobami a orgány veřejné správy.
Druhým limitem využití datových schránek je forma, ve které jsou infor-
mace předávány, tedy “dopis”. Datové schránky neumí s daty dále pracovat, tří-dit je, vyhodnocovat.
Třetím limitem je přísná adresnost da-tových schránek. Jsou určeny a per-fektně vyhovují komunikaci osoby A s osobou B. Neumožňují přístup dal-ším osobám.
Datové schránky jsou pro své výše uvedené vlastnosti velice vhodné a uži-tečné pro zasílání dokumentů mezi dvěma subjekty. Plně vyhovují pro předá-vání úředních dokumentů, rozhodnutí, posudků. Nelze je však využít pro správu, sdílení a předávání zdravotních informací, pokud plánujeme jejich využí-vání více osobami a pokud očekáváme další práci a těmito daty.
Pro snazší pochopení uvedu příklad. Datovou schránku můžeme teoreticky využít pro předávání elektronického re-ceptu. Lékař může zaslat elektronický recept ze své datové schránky do da-tové schránky lékárny. Musí však pře-dem vědět, do které lékárny pacient pů-jde (resp. pacient ztratí svobodnou volbu a musí jít do té lékárny, kterou mu lékař určil!). Lékárník vyzvedne elektro-nický recept ze své datové schránky a lék vydá. Vydaný recept může poslat ze své datové schránky do datové schránky zdravotní pojišťovny k propla-cení. A tím celý proces končí. Ztrácíme přehled o tom, které léky kteří lékaři pa-cientovi předepsali a které léky si paci-ent v lékárně vyzvedl či koupil. Žádný další lékař či lékárník nemůže tyto infor-mace využít a zabránit tak nevhodné kombinaci léků či jejich předávkování. Ani pacient se nemůže podívat na pře-hled léků, které užíval. Datové schránky nikdy nebudou umět doporučit lékaři, aby nahradil drahý lék lékem stejně účinným generickým, ani neporadí léka-řům, jak léčit lépe a bezpečněji. Od elektronického zdravotnictví musíme rozhodně chtít více než jen elektronizaci administrativních procesů. Musíme žá-dat účinnou podporu rozhodování, kva-litní a bezpečné péče.
Posledním tématem je technický způ-sob správy informací. V dnešním světě internetu a cloudových řešení se překva-pivě v diskusi objevil návrh ukládat zdra-votní informace pacientů na diskety, CD disky nebo USB flash disky. Takové fy-zické datové médium by měl pacient no-sit s sebou a na něm své zdravotní infor-mace.
Navrhované řešení má celou řadu vážných nevýhod. Nejsem technik, tak se omezím jen na některé. USB disk má omezenou kapacitu. Může být poškozen, zničen nebo ztracen a s ním i data na něm (těžko můžeme na pacientech žá-dat, aby si dělali pravidelné zálohy). Ma-nipulace s USB diskem by byla pro lé-kaře zatěžující, komplikovaná. Připojování disků s sebou mimo jiné nese riziko přenosu virů a dalších ne-řádů. K zápisu na disk je nutná jeho fy-zická přítomnost – pro zapsání labora-torních výsledků by pacient se svým USB diskem musel oběhnout několik labora-toří, a vzhledem k délce některých vyšet-ření by se do laboratoře musel vícekrát vracet. Před laboratořemi by zřejmě vzni-kaly dlouhé fronty nervózních nemoc-ných spoluobčanů a laboratoře by mu-sely přijmout zaměstnance, kteří by s USB disky manipulovali. Navrhovaný systém je velice nákladný. Při ceně jed-noho USB disku 1 200 Kč by systém na-příklad pro stávajících 2,5 milionu uživa-telů elektronických zdravotních knížek VZP stál tři miliardy korun (a pokud by 10 procent pacientů ročně o svůj disk přišlo, dalších 300 milionů ročně navíc) pouze v ceně disků. Jistě zajímavé pro výrobce USB disků, ale obávám se, že jen pro ně.
Jaké je tedy řešeníZapomeňme na obsolentní úvahy o pře-nášení disket, CD či USB disků. Budeme kombinovat centralizaci základních a souhrnných informací a odkazů na podrobné detailní obsáhlé informace v datových skladech nemocnic. Při-jmeme skutečnost jisté míry nekomplet-nosti sdílených informací a budeme usi-lovat o to, aby byly dostupné informace co nejúplnější (cestou je elektronické vedení zdravotní dokumentace a připo-jení všech zdravotnických zařízení k in-ternetu). Budeme trvat na tom, aby všechny informace byly vždy označeny tak, aby bylo zřejmé, kdo je vytvořil. Zapojení se do systému sdílení a pře-dávání zdravotních informací bude pro občana – pacienta dobrovolné. Pro ošetřujícího lékaře bude žádost paci-enta a poskytnutí zdravotních informací závazná.
Státy a regiony kladou stále větší důraz na sdílení zdravotnických in-formací a IT infrastruktura ve zdra-
votnictví se tím výrazně mění. Pracovat se standardy pro interoperabilitu se po-stupně stává nezbytností. Pro zjednodu-šení komunikace mezi nemocničními sy-stémy či pro komunikaci s partnerskými zařízeními a dalšími poskytovateli zdra-votní péče, bez ohledu na to, zda provo-zujeme místní nemocnici s 50 lůžky, anebo fakultní nemocnici s 500 lůžky, pravděpodobně budeme potřebovat za-vést a používat některý ze standardů pro interoperabilitu jako HL7, Continuty of Care Document (CCD) nebo Continuity of Care Record (CCR). Všechny tyto stan-dardy jsou používány v relativně stejném rozsahu. John Joseph ze společnosti In-terSystems uvádí, že ačkoli žádný z nich není jasným vítězem, zdá se, že protokol CCD přece jen získává náskok, protože byl přijat sdružením Healthcare Informa-tion Technology Standards Panel (HITSP), sdružením Integrating the He-alth Enterprise (IHE) a Správou sociál-ního zabezpečení ve Spojených státech (Social Security Administration, SSA).
Praxe však napovídá, že i tyto stan-dardy mohou skončit jen jako komuni-kační technologie „nižší úrovně“. Opravdu používané metody pro interope-rabilitu jsou totiž budovány jako nad-stavby těchto technologií. Konkrétně např. integrační profily IHE, které jsou za-loženy na standardu CCD, jsou použí-vány v praxi a rozvíjejí se dynamičtěji než podkladové technologie. Organizace IHE dokázala při svých každoročních akcích „Connectathons“ sdružit poskytovatele informačních technologií, aby podpořila implementaci profilů IHE a ukázala, že systémy jsou skutečně schopny spolu-pracovat. Profily IHE převzali největší po-skytovatelé nemocničních informačních systémů a používají je nyní k propojení systémů v různých nemocnicích i mimo
akce „Connectathons“. Profily IHE jsou snáze srozumitelné a použitelné než abstraktní standardy a jsou v široké míře přijímány také prodejci. Je pravděpo-dobné, že během následujících dvou tří let bude jejich využití při výměně zdra-votnických informací rychle vzrůstat.
V architektuře IT pro zdravotnictví se pravděpodobně udrží také protokol SOAP. Tento messagingový protokol vy-užívá XML pro komunikaci s webovými službami v systémech se strukturou SOA (Service Oriented Architecture – archi-tektura orientovaná na služby). S před-nastavenými („balíčkovými“) aplikacemi, jako jsou např. systémy pro podnikové plánování zdrojů a pro řízení pracovních sil, se stal nejvýznamnějším standardem v podnikových aplikacích mimo zdravot-nický sektor.
Protokol SOAP, stejně jako HL7 ve verzi 2, může zajišťovat základní komu-nikaci mezi nemocničními systémy, ale soustřeďuje se zatím spíše na systémy mimo oblast zdravotnictví. Do budoucna však využití architektury SOA a protokolu SOAP ve zdravotnictví bude stále vzrůs-tat, protože oddělení informačních tech-nologií hledají způsoby, jak učinit své or-ganizace pro vývoj flexibilnější, a zkoumají metody, pomocí nichž by bylo možné integrovat aplikace a zlepšit pra-covní postupy (workflow) nezdravotnické povahy.
Význam pro vedoucí informačních oddělení ve zdravotnictvíA co tyto trendy znamenají pro vedoucí informačních oddělení? Je zřejmé, že nový věk interoperability je tu a nutí nás přijímat nové integrační standardy. Obje-vují se změny v legislativě, které podně-cují k používání elektronických zdravot-ních záznamů v ordinacích praktických lékařů a podporují výměnu zdravotnic-kých informací mezi praktickými lékaři, nemocnicemi, veřejnými zdravotnickými
organizacemi a dalšími subjekty. Aby bylo možno sdílet kompletní zdravot-nické dokumenty, jako jsou např. sou-hrny informací o pacientovi či celá zdra-votnická dokumentace, musí komunikace přesáhnout prostou vý-měnu zpráv v HL7. V současnosti je standard HL7 ve verzi 2 v nemocnicích a v dalších zařízeních široce rozšířen a nezdá se, že by ho měl nějaký z ostat-ních standardů v brzké době nahradit. Přesto však zdravotnické zařízení, které se chce úspěšně rozvíjet, musí dění na poli standardů neustále sledovat. Nyní se totiž například ke standardu HL7 při-pojuje protokol SOAP a oba fungují jako klíčové integrační standardy v nemoc-nici.
Nemocnice budou pro komunikaci s ostatními zdravotnickými zařízeními, na regionální i celostátní úrovni, použí-vat též profily IHE. Profily IHE možná ča-sem nahradí i zasílání zpráv ve formátu HL7, ale to teprve tehdy, až bude zřejmý vítěz mezi standardy pro výměnu doku-mentů, což může trvat několik let.
Pokud hodlá zdravotnické zařízení ak-tualizovat své nástroje pro tvorbu roz-hraní a chce si vytvořit strategii pro IT na příštích 5-10 let, mělo by investovat do integračních technologií, které umožňují pracovat se všemi těmito standardy.
Vize propojeného zdravotnictví – Integrační technologieZa vizí propojeného zdravotnictví se skrývá budování softwarové infrastruk-tury k propojení a k výměně informací mezi zdravotnickými zařízeními a even-tuelně také dalšími zainteresovanými subjekty, jako jsou například pojišťovny a správy sociálního zabezpečení. V na-šem zdravotnictví v současnosti takové propojení neexistuje a řada úkonů se zbytečně provádí opakovaně, něco se naopak opomene a lékařům často chybí to nejdůležitější – informace! Praktická
řešení pro nápravu této situace jsou k dispozici, v ČR ale zatím narážejí na potíže administrativního rázu. Ve světě je přitom již poměrně mnoho úspěšně fungujících propojených zdravotnických systémů a na evropské úrovni se jed-noznačně směřuje k propojenému zdravotnictví. Jedním z nejúspěšnějších projektů v této oblasti se může pochlu-bit Švédsko, které sdílení dokumentů postupně rozšiřuje na celostátní úroveň.
Budování softwarové infrastruktury k propojení účastníků a k výměně infor-mací mezi zdravotnickými zařízeními je vždy velmi komplikované a časově ná-ročné. Jedním z řešení, které umožňuje zdravotnickým organizacím zlepšit da-tové toky mezi systémy a snížit tak ná-klady na jejich propojení, je platforma pro hladkou integraci a vývoj propojitel-ných aplikací InterSystems Ensemble.
Ensemble je inovativní software společnosti InterSystems, který rozši-řuje stávající aplikace o nové funkce. Ensemble funguje v běžném interneto-vém prohlížeči a umožňuje přizpůsobit pracovní postupy, sladit obchodní pro-cesy, vytváří jednotné řídící prostředí a nabízí mnoho dalších funkcí.
Význam Ensemblu pro sektor zdra-votnictví ilustruje i to, že jako první in-tegrační platforma získal v září 2010 akreditaci Interoperability Toolkit (ITK),
kterou uděluje britská národní zdravotní služba (NHS), resp. její součást National Integration Centre and Assurance (NICA, Národní integrační centrum) Technology Office. Specifikace pro Interoperability Toolkit vytvořilo technologické oddělení NICA a jejich obsahem jsou technické standardy a rámcové požadavky pro in-teroperabilitu, včetně transakčních a analytických funkcí zaměřených na zrychlení fungování systému. Projekt ITK
zahájilo britské ministerstvo zdravotnic-tví s cílem překonat časté integrační pro-blémy, s nimiž se jednotlivé organizace poskytující zdravotní péči setkávaly.
S využitím aplikace, která je plně v souladu s britskými požadavky na ITK, mohou zdravotnické organizace snížit náklady na integraci, zvýšit flexibilitu své IT infrastruktury a odstranit překážky imple mentace inovativních řešení, která propojí aplikace, přístroje a zařízení. Čím více budou uživatelé v NHS a jejich do-davatelé softwaru používat služby, jež jsou v souladu se specifikacemi ITK, tím lépe bude možno sdílet informace mezi odděleními v nemocnicích, skupinovými praxemi a místními zdravotnickými zaří-zeními. Usnadní se též vytvoření celko-vého propojeného systému, soustředě-ného kolem pacienta, což povede k větší spokojenosti pacientů a lepším klinic-kým výsledkům.
Ještě rychlejší cesta k propojené zdravotní péčiInovativním přístupem k budování soft-warové infrastruktury k propojení účast-níků a k výměně informací mezi zdravot-nickými zařízeními a rychlou cestou ke komplexně propojené zdravotní péči je použití platformy pro vývoj regionálních a celostátních zdravotnických informač-ních systémů InterSystems HealthShare.
HealthShare je produktem vytvoře-ným výhradně pro bezpečnou výměnu zdravotnických informací (Health Infor-mation Exchange = HIE) na regionální i celostátní úrovni. Poskytuje obsáhlý soubor předem připravených komponent k rychlému rozběhnutí systému a snadné vývojové prostředí pro přidá-vání uživatelských funkcí, procesů a no-vých aplikací tak, aby vyšel vstříc origi-nálním potřebám a požadavkům jakékoli informační výměny. S HealthShare není nutno zohledňovat, jaké technologie a od jakých dodavatelů zvolit, ani jak zajistit jejich kompatibilitu; její řešení je jednoduché a funkční. Platforma HealthShare je navržena s maximálním zřetelem k uspokojení požadavků pro-jektů HIE, s důrazem na zásadní snížení rizik a výdajů s výměnou zdravotnických informací spojených.
Martin Zubek, Business Development Manager, InterSystemsIveta Přidalová, Communication Mana-ger, InterSystems
ŠVÉDSKO NA VLNĚ POKROKU
Švédský národní registr zdravotnické dokumentace, tzv. NPÖ, je prvním zdravot-nickým informačním systémem ve Švédsku a zároveň jedním z prvních svého druhu ve světě. Tento velkolepý projekt byl zahájen v roce 2008, kdy ve výběro-vém řízení na jeho zajištění zvítězila společnost Tieto. Pro vývoj, implementaci a hostování systému zvolili zástupci společnosti Tieto platformu InterSystems HealthShare, která se vyznačuje prověřenou spolehlivostí, velkou škálova-telností a dobrou interoperabilitou se stávajícími zdravotnickými systémy. HealthShare je komplexní produkt vyvinutý speciálně pro shromažďování a sdí-lení zdravotnických informací mezi více organizacemi. Vytváří celkový pohled na zdravotní dokumentaci pacienta na místní či regionální úrovni.
Během pouhého roku od přidělení zakázky se podařilo vytvořit právní rámec, získat souhlasy pacientů, vybudovat IT infrastrukturu a připojit první region zdravotní péče – kraj a obec Örebro, kde také úspěšně proběhly pilotní projekty. Následně byl spuštěn celostátní provoz. Další části Švédska a jednotlivá zdra-votnická zařízení se k systému připojují postupně podle vlastních možností a připravenosti.
Cílem však je pomocí HealthShare propojit všechna státní i soukromá zdra-votnická zařízení ve Švédsku do konce roku 2012. V současnosti je ve Švédsku propojeno devět krajů, deset krajů se má připojit do konce roku 2011 a zbylé kraje a zdravotnická zařízení k systému přistoupí v průběhu roku 2012.
Obchodní název ARBES Technologies, s. r. o.Sídlo Štefánikova 32, 150 00 Praha 5IČ 42192889www www.arbes.commail [email protected] +420 241 010 111fax +420 241 010 165
Obchodní název CompuGroup Medical Česká republika s. r. oSídlo Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 5IČ 47902442www www.cgm.czmail [email protected] +420 731 534 309fax –
Obchodní název CSC Computer Sciences, s. r. o.Sídlo Avenir Business Park, Radlická 751/113e, 158 00 Praha 5IČ 64938140www www.csc.com/eastern_europemail [email protected] +420 234 707 211fax +420 234 707 212
Obchodní název Hewlett Packard, s. r. o.Sídlo Vyskočilova 1410/1, 140 21 Praha 4IČ 17048851www www.hp.commail [email protected] +420 261 307 111fax +420 261 307 613
Obchodní název IBM Česká republika, spol. s r. o.Sídlo The Park, V Parku 2294/4, 148 00 Praha 4IČ 14890992www www.ibm.com/czmail [email protected] +420 272 131 111fax +420 272 131 401
Obchodní název ICZ, a. s.Sídlo Na hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4IČ 25145444www www.i.czmail [email protected] +420 222 271 111fax +420 222 271 112
Obchodní název InterSystems B.V., organizační složkaSídlo Vlnitá 404/31, 147 00 Praha 4IČ 70804591www www.intersystems.czmail [email protected] +420 244 466 773fax +420 244 468 270
Obchodní název KOMIX s. r. o.Sídlo Radlická 751/113e, 158 00 Praha 5IČ 47117087www www.komix.czmail [email protected] +420 257 288 211fax +420 257 288 221
Obchodní název MD Access, a. s.Sídlo Hvězdova 1073/33, 140 21 Praha 4IČ 27161099www www.mdaccess.czmail [email protected] +420 221 458 150fax +420 221 458 160
Obchodní název Oki Systems (Czech and Slovak), s. r. o.Sídlo Futurama Business Park, Sokolovská 651/136A, 186 00 Praha 8IČ 25603931www www.oki.czmail [email protected] +420 224 890 158fax +420 222 326 621
Obchodní název SEFIRA spol. s r. o.Sídlo Antala Staška 2027/77, 140 00 Praha 4IČ 62907760www www.sefira.czmail [email protected] 222 558 111fax 222 558 555
Obchodní název Software602 a. s.Sídlo Hornokrčská 15, 140 00 Praha 4IČ 63078236www • www.602.cz, www.bezpapiru.czmail [email protected], [email protected] +420 222 011 602fax +420 222 011 218
Obchodní název STAPRO s. r. o.Sídlo Perštýnské náměstí 51, 530 02 PardubiceIČ 13583531www www.stapro.czmail [email protected] +420 467 003 111fax +420 467 700 119
Obchodní název Tieto Czech s. r. o.Sídlo Varenská 2723/51, 702 00 OstravaIČ 64608051www www.tieto.commail [email protected] +420 537 022 110fax +420 597 459 927
Obchodní název TTC TELEKOMUNIKACE, s. r. o.Sídlo Třebohostická 987/5, 100 00 Praha 10IČ 41194403www www.ttc-telekomunikace.czmail [email protected] +420 234 052 372fax +420 234 052 991
Pomáháme vládám na celém světě transformovat zdravotnictví. Výsledkem nasazení našich řešení je zásadní změna způsobu, jakým lékaři poskytují své služby, vlády řídí veřejné zdravotnictví, specialisté uskutečňují přelomové lékařské výzkumy a pojišťovny poskytují adekvátní krytí.
Více informací naleznete na: www.csc.com/health_services.
Bez názvu-4 1 7.9.11 14:15CoWorld-zari-obalka.indd ob3CoWorld-zari-obalka.indd ob3 12.9.11 7:5712.9.11 7:57
www.602.cz
Dlouhodobá elektronická archivace, spisová služba a vše ostatní, co potřebujete
