Speciální sociologické teorie¡lní... · 4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola...

Speciální sociologické teorie

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 10. 2014

Speciální sociologické teorie: anotace

Anotace • Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických

teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např. účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci, kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse, blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro kolokviální diskusi).

Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/






Speciální sociologické teorie: přehled témat

Tematické okruhy:

1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace, politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann, John Dewey, Harold Lasswell)

DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.

KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.


Tematické okruhy:

2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon, Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský, technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci)

ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.

LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.

SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.


Tematické okruhy:

3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a komercionalizace kultury)

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.


Tematické okruhy:

4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika)

HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.

HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.



Tematické okruhy:

5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B. Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas Luckmann)

BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.

MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.

MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.

VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.


Tematické okruhy:

6. Postmoderní znaková situace – virtualita, mýtus; ideologie vs. postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan)

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.


Tematické okruhy:

7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní regulace médií, objektivita, mediální výchova)


8. Mediace – medializace – sociální média (pojetí masové komunikace ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média)


Více zde: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/ Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz






http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura

BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.

ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.

DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.

HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.

HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.

KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.

LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.

MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.

MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.

McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.


SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.

VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.

Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce

1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým médií? V čem je tento přístup dnes překonán?

2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem evoluční změny.

3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v moderní společnosti?


4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým možným efektem působí masová média na své publikum.

5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve společnost postmoderní – postindustriální na základě základních tezí Daniela Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto procesu.

6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto procesu.


7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich charakteristické rysy obecně znáte?

8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou.

9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický, městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních postupů.


10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti. Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti.

11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií?

12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy proměňují v návaznosti na nástup internetových médií?

13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.


14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového vydávání, regulace internetu – ano-ne?

15. Specifika internetové žurnalistiky – příklady a srovnání s žurnalistikou v tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry, hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference atd.)

16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti, politiky a ekonomiky.


17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu?

18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho výrazům - ,,médium je poselstvím“ a ,,globální vesnice“.

19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení mediálních obsahů.


20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a audiovizuálním vyjádření.

21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku, kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment. Příklady.

22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.


23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích. Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě.

24. Politika, komunikace a ideologická kontrola – pojem, pojetí a modely politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl - tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie, aktuální srovnání.

25. Význam masových médií v politické komunikaci – role médií v politické komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická korektnost, newspeak

26. Etika ve sdělovacích prostředcích – Komparace etických kodexů českých médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU


27. Zásady mediální výchovy – pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn

28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá reklama, podprahová sdělení)

29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a evropských směrnic.

30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty, systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na komunikaci.


31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci – z hlediska historie, politiky, technologií atd.

Výzkum médií (McQuail):

• epocha všemocných médií (19. století-30. léta 20. století)

teorie zázračné střely, neuvažuje se o individuální recepci

vliv propagandy – zneužití médií v Německu a Rusku

• epocha slabých médií (30.-50. léta 20. století)

funkce médií na obnově společnosti, socializace po válce

• spirála mlčení (60. léta 20. století)

nástup televize, výzkum kontextu a společenských změn

• dohodnutý vliv médií (od 60. let 20. století)

sociálně konstruktivistický model, zkoumání mediálních textů, konstrukce významu, vliv společenského kontextu

Speciální sociologické teorie: Mediace – medializace – sociální média

Výzkum médií (McQuail):

• mediokracie (80.-90. léta 20. století)

vliv médií na politickou komunikaci, zájem o jazyk a výrazové prostředky (moc médií je vepsaná do sdělení)

• moc zprostředkování (konec 90. let 20. století)

kulturní politika v závislosti na médiích

Teorie médií zkoumají vliv sociální struktury na kulturu a naopak, média jsou součástí společnosti, kultury

• materialistické hledisko: kultura je závislá na ekonomické a mocenské struktuře (vlastník médií ovládá)

• idealistické hledisko: média komunikují poselství, ideje, hodnoty


S nástupem televize a zábavné funkce médií (Charles R. Wright, 1960) dochází k vytváření nových zájmových skupin a typů publika.

Představy o účincích masové komunikace nezanikají, mění se názvy a kategorie – stále dochází a bude docházet k tvorbě nedifirencované masy a vysílání poselství, zpráv, sdělení širokému publiku (broadcasting) a k ovlivňování specifických potřeb malých, diferencovaných skupín cíleným působením (narrowcasting).

Kulturální studia a studia zaměřena na příjem sdělení a příjemce (S. Hall a další), kultivace příjemce (G. Gerbner)

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. s. 81.


Čtyři teorie tisku

Média se vnímají jako služby veřejnosti, kterou zabezpečují poskytovatelé. Americká Komisie pro svobodu tisku (Commission on the Freedom of the Press) v roku 1947 zveřejnila svou zprávu a uvedla v něj hodnoty, principy a standardy, které měl odpovědný tisk dodržovat – společenská odpovědnost. V roku 1956 vyšla kniha Čtyři teorie tisku od Fredericka Sieberta a jeho kolegů:

„Autoři v díle naznačili, že mediální systémy v celém světě by bolo možné rozdělit do tříd podle čtyř hlavních typů normativní teorie. Jedním z typů je již popsaná teorie společenské odpovědnosti tisku. Mezi tři další zařadili liberální teorii a dále teorii, které přisoudili označení autoritářská. Ta zdůrazňuje podřízenost tisku státní kontrole, jak tomu bylo v monarchistickém systému... Poslední je sovětská teorie.“ MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. s. 153.


Libertariánská teorie je založená na respektování svobodné vůle. Za libertariány se většinou považují filosofové, teoretici, nebo politici zdůrazňující maximalizaci svobody jednotlivce a minimalizaci nebo zrušení státu. Nejznámejší americká forma podporuje kapitalismus svobodného trhu. Obecně se libertariánství dá rozdělit na pro-majetkové a proti-majetkové (socialistické) . Liberální koncept – klasický liberalismus – podporuje svodobný trh, svobodný obchod a decentralizované řízení, neoliberalisté se odlišují například v otázkach daní a zahrnují spektrum od anarchokapitalistů po svobodné demokraty. Krajním pólem jsou libertariánské transhumanistické hnutí a filosofie, které jsou kritizovány jako technokratické.


McQuail (2007) neodlišuje liberální a libertariánské teorie, nevidí spojitost mezi libertariánstvím, transhumanismem a technokracií, jen popisuje modely, které je možné aplikovat na jisté politické uspořádání. Autoritářské teorie jsou výrazem diktátorských, totalitních režimů, které v rámci ochrany nastoleného řádu a pořádku nastolují cenzuru a tresty za porušování pravdiel (tak či onak, většina společenských uspořádání je založená na sankcionování těch, kteří porušují pravidla). Termín sovětská teorie odkazuje k chápání médií jako kolektivního agitátora, propagandisty a vychovatele v budování komunismu; k podřízenosti médií komunistické straně – zástupci pracující třídy. Základní principy stanovil V. Lenin (leninská) a teorie měla své oprávnění i díku politické teorii komunismu a ideově-estetickému směru socialistického realizmu.


McQuail ještě přidává teorii rozvojovou (projevující se v podmínkach přechodu ze „zaostalosti a kolonialismu“ k nezávislosti). V „třetích zemích“ často chybí materiální i profesionální zázemí, média jsou ve vlastnictví zahraničních společností, nebo autokratů. McQuail uplatňuje pohled na třetí svět (rozvojový) z prvního světa (tržního), nebo druhého (socialistického).

Nezohledňuje, že každý jednotlivý národ může mít odlišnou cestu ke svobodě, nebo pro něj něco takové jako „osvícení“ vůbec nemusí připadat v úvahu. Média mohou ale vždy spolehlivě sloužit jako barometr, jako jisté zrcadlo – obraz, ve kterém se zdeformovaně, ale zachyceně odráží problémy a otázky řešené v dané společnosti.


Nakonec u McQuaila najdeme ještě teorii demokraticko-participační (převážně v Evropě), která ve smyslu diskusí o veřejné sféře a kritiky hlavních (monopolních) médií zdůrazňuje podporu různorodých, menších, lokálních nebo neinstitucionalizovaných médií (pirátské televize nebo rozhlas – přispěli k odnárodnění, prolomení státních monopolů). Kličovými pojmy jsou participace, interakce, odpor k masové produkci.

Rozšířenou v Evropě, a přece ne sovětskou, je také koncepce médií jakožto nástroje vůle lidu (kritický, neomarxistický přístup).


K dalším přístupům patří koncepce médií jako veřejného hlídacího psa, jako reprezentanta veřejnosti – čtvrté moci ve státě, jako zdroje veřejných informací, model vysílání (broadcasting) jako služby veřejnosti, služby pro všechny a také kontrolovanou všemi (veřejná kontrola) a model veřejného doručovatele. Ten odpovídá nejlíp primárním komunikačním službám – přirozeným monopolům v oblasti telefonických služeb – monopol mají ve skutečnosti většinou nadnárodním firmy, nebo pošty.


Profesor Hamid Mowlana vychází ve svém modelu z analýzy forem mezinárodní komunikace. Podle jeho teorie mohou být produkty jedné země včleněny do odkazu vytvářeného v jiné zemi a být pak distribuovány v této nebo třetí zemi. Může se to třeba uskutečnit tak, že se v Americe vymyslí formát (soutěže, šou), který v Nemecku regionalizují, přizpůsobí německy mluvícímu obyvatelstvu a jako takový pak možná odvysílají i v Rakousku. Nebo si proces můžeme představit jako tok obsahu z krajin prvního světa (s tržní ekonomikou) přes krajiny druhého světa (s jinou ekonomikou) do krajin třetího světa (rozvojových). To je kulturní a informační imperializmus.


Hamid Mowlana určil dvě dimenze mezinárodní komunikace: technologickou (hardvér verzus softvér) a komunikační (produkce verzus distribuce). Hardvér souvisí s vlastnickým vztahem (výrobní: studia, tiskárny; distribuční: vysílače, kabelové rozvody, satelity, přijímače) a softvér s odbornými dovednostmi jak zacházet s technikou, nebo distribucí (výrobní: texty, vysílací práva, profesní normy; distribuční: propagace, marketing, průzkum trhu, know-how).

I koncentrace vlastnictví má minimálně dva rozměry: horizontální propojování (koncentrace konkurenčních značek, zlučování) a vertikální (hierarchizace struktury, dcerské společnosti, rozširování portfólia).

ONDRÁŠIK, Branislav. Ako globalizácia a koncentrácia menia tvár médií... s. 10.


Spirála mlčení Elizabeth Noelle-Neumannové (1974) a komunikační spirála

Firemní vzdělávání jako spirálovité schodiště začínající u nej-kvalifikovanějších, nejkompetentnějších a nejlíp placených zaměstnanců a končící u provozních pracovníků

Centrum a periferie firemního vzdělávání – ve středu nejkvalifikovanější, nejkompetentnější a nejlíp placený zaměstnanci.

http://www.miamisci.org/hurricane/spiral.gif

http://research.microsoft.com/en-us/um/people/dcr/work/3D%20Spirals/Images/spiral_3d_01.png





http://research.microsoft.com/en-us/um/people/dcr/work/3D Spirals/Images/spiral_3d_01.png




















Gyorgy Gerbner

komunikační teoretik maďarského původu (1919–2005), autor kultivační analýzy, vliv televize na konstrukci světa vyjadřil tezí „syndrom protivného světa“ (mean world sydrome): lidé sledující televizi přespříliš vnímají „svět venku“ jako nebezpečný. Gerbnerův model komunikace má v centru pozornosti událost a obraz události a zohledňuje dynamiku lidské komunikace. Jistou událost (E) zaznamenává člověk nebo elektronické zařízení (M) a eviduje jako vjem, obraz události (E1). Percepce E1 je v různém vztahu k události E. M se pak stává zdrojem poselství o události a zajímá k ní formální a obsahové stanovisko (SE). Na odeslání zprávy užívá komunikačního prostředku, který má pod kontrolou (ovládá jej technicky nebo institucionálně).


E

Dimenze vnímání

Selekce Kontext Dostupnost

E M E1

S form E content

Dimenze prostředků a kontroly Kanály, Média Kontrola


Kultivační teorie

Přístup, který použil Georgy Gerbner na analýzu publika televize (1968). Rozdělil diváky televize do tří kategorií: lehkých (light viewers, míň než 2 hodiny denně), středních (medium, 2–4 hodiny denně) a težkých (heavy, 4 hodiny a víc). V poslední kategorii bylo pozorovatelné, že diváci si formují (spíš probírají) názory konstruované televizí. Kultivační teorie vyjadřuje, že divák vystavený dlouhodobému působení televize je ní „kultivován“, jeho vnímání reality je zkresleno podobně, jako je zkreslena mediální realita konstruována televizí. Tento dopad se týká jak lehkých, tak i težkých diváků, protože zkreslením reality težkých diváků dochází k deformacím v celé kultuře.


Kultivační teorie

Gerbner a Gross na základě těchto zjištení (1976) vyjadřili přesvědčení, že televize socializuje lidi do standardizovaných (v televizi systematicky opakovaných) rolí; televize je kulturní nástroj zavedeného řádu, nahrazuje osobní zkušenost, a proto její působení vystihuje termín „enkulturace“ (enculturation).

S teorií také souvisí výzkum mainstreamingu – hlavního proudu – vyjadřuje jednak uniformitu nejrozšířenějšího obsahu a jednak stírání rozdílů v publiku: různým divákům se dostává téhož obsahu, mizí rozdílnosti mezi heterogenními sociálními kategoriemi; a teorie rezonance – teorie, že obsah mediálního sdělení (třeba určitý televizní obsah) rezonuje (souzní, vibruje) i v ne-mediální realitě, tzn. silný televizní divák ho vlastně přijímá dvakrát.


Medializace – zpřítomňování v mediální realitě (mediálním systému), re-prezentace v médiích

- kultivace, rámcování, realita, zobrazování, cenzura, atd.

Mediace – zprostředkování (kontaktu se společenskou realitou, zprostředkování události)

- odpovědnost, služba, vztah, nové technologie, pokrok, atd.

- intermediace – vzájemné zprostředkování, příjemce přijímá sdělení tak, aby měl ve svém prostředí z něj úžitek

- organická recepce – konání sjednocující polarity mediální komunikace (sympatie a antipatie)


Co je síť?

bod druhý bod = součet, počet, kalkulus

vztahy

další bod(y) = struktura, systém


Co je síť?

Síť je organizovaná struktura prvků, uspořádání, systém

Co je sociální síť?

Poznáte chyby, jaké běžně v zákazkách vykazují tiskárna nebo grafik?


Co je síť?



http://www.msjc.edu/StudentServices/StudentGovernmentAssociation/District%20Committees%2020112012/facebook_logo.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/02/Google_plus_vector.jpg

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/02/youtube-logo-vector-200x200.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2011/06/Twitter-icon-vector-200x200.png

http://www.logoeps.com/wp-content/uploads/2012/03/linkedin-icon-logo-vector-200x200.png


http://www.msjc.edu/StudentServices/StudentGovernmentAssociation/District Committees 20112012/facebook_logo.png







































Co je síť?


Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?





Co je síť?


Znáte i tyto nástroje pro správu obsahu a sociálních sítí?

https://drupal.org/files/druplicon.large_.png

https://moodle.org/logo/logo-4045x1000.jpg

http://www.pixelsparadise.com/joomla_logo.png

http://www.slideshare.net/images/logo/press-logos/slideshare_200x50.png

http://s.wordpress.org/about/images/logos/wordpress-logo-notext-rgb.png



























http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť





„Sociální síť je rámec, obsah je realita“ PhDr. Vojtěch Bednář, www.firemni-sociolog.cz

„Za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce 1997, kde uživatelé měli možnost si vytvořit svůj osobní profil a seznam přátel a později procházet seznamy přátel svých přátel. V roce 2000 byla služba ukončena (doména stále existuje, ale lze se zaregistrovat jen na základě pozvánky). Podle svého zakladatele tento projekt nebyl úspěšný, protože jednoduše předběhl svou dobu. Na konci devadesátých let byl obecně počet uživatelů Internetu nízký.“ (Wikipedia)



http://www.firemni-sociolog.cz/





http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sixdegrees&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_podle_po%C4%8Dtu_u%C5%BEivatel%C5%AF_Internetu



Co je sociální síť? Nejznámější sociální sítě podle Wikipedie

Facebook – vznikla v roce 2004 původně jako síť určená pro studenty Harvardovy univerzity, slouží jako platforma pro vytváření osobních, firemních a skupinových profilů a propojování přátel, dále jako herní server, pro internetová fóra, pro ukládání a sdílení multimédií.

Google+ – vznikla v roce 2011 jako obdoba sítě Facebook, kde hlavní rozdíl spočívá v nastavení sdílení přes tzv. kruhy, do kterých si lze rozdělit jednotlivé osoby a sdílet dané věci jen s těmi, pro které to má přínos, nebo se jich to týká.

Myspace – vznikla v roce 2003 a slouží jako sociální síť, pro internetové profily lidí, pro ukládání a sdílení multimédií, druhá nejpoužívanější sociální síť na světě, patří společnosti Specific Media http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook

http://cs.wikipedia.org/wiki/Google+

http://cs.wikipedia.org/wiki/Myspace




Twitter – vznikla v roce 2006 a slouží především pro mikroblogy

LinkedIn – vznikla v roce 2003, slouží pro internetové profily a pro pracovní životopisy, je to pracovní sociální síť, mnohým světovým zaměstnavatelům stačí místo životopisu poslat odkaz na profil na LinkedIn, zajímavá je možnost vystavení referencí o podrobnostech spolupráce s kolegy z LinkedIn

České sociální sítě

Lidé.cz – slouží jako internetové fórum, pro internetové profily především lidí, pro blogy, jako chatovací server, jako internetová seznamka, pro internetové kurzy, pro ukládání a sdílení fotografií, tento server je uživatelsky spojen se sociální sítí Spolužáci.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Twitter

http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog

http://cs.wikipedia.org/wiki/LinkedIn

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lid%C3%A9.cz





Spolužáci.cz – slouží pro internetové profily, pro ukládání a sdílení multimédií, jako chatovací server, je určen pro spolužáky a bývalé spolužáky, tento server je uživatelsky spojen se serverem Lidé.cz, obdoba amerického Classmates

Líbímseti.cz – slouží pro internetové profily lidí, jako internetová seznamka, jako chatovací server, pro blogy

SitIT.cz – slouží k propojení vědeckých pracovníků v České republice. Síť je provozována v rámci projektu SOSIRE a vyvíjena specialisty z UK-MFF,ČVUT,ČZU a spolupráci s firmou IBM Česká republika

Šeptter – slouží ke sdílení recenzí, informací a zkušeností s firmami a živnostníky v České republice. Je součástí hodnotícího portálu Šeptanda.info. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolu%C5%BE%C3%A1ci.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADb%C3%ADmseti.cz

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SitIT.cz&action=edit&redlink=1





SportCentral.cz – slouží k vyhledávání sportovních zařízení, rekreačních sportovců, týmů, trenérů, a komunikaci mezi těmito skupinami

ČSFD.cz– slouží jako sociální síť pro filmové fanoušky, nejaktivnější filmový web v České republice

SCUK.cz– slouží jako sociální síť pro přátelé a fanoušky dobrého jídla, naleznete zde přehled nejlépe hodnocených českých restaurací a možností koupě čerstvých potravin



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SportCentral.cz&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko-Slovensk%C3%A1_filmov%C3%A1_datab%C3%A1ze

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SCUK&action=edit&redlink=1





Lokální sítě v jiných zemích

Orkut – slouží jako chatovací server, pro ukládání a sdílení multimédií, zajímavostí je, že spadá pod Google, v Brazílii je nejpopulárnější internetovou stránkou

Tuenti – této sociální síti se přezdívá „Španělský Facebook“

Vkontakte – nejpopulárnější sociální síť v Rusku http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť


http://cs.wikipedia.org/wiki/Orkut

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tuenti

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vkontakte.ru




Možnosti využití sociálních sítí pro firmy jsou podle Wikipedie následující:

Profil a novinky – v podstatě stránka se základními informacemi. Firma tímto způsobem zveřejňuje novinky o své činnosti, podobně jako to dělá na svých webových stránkách nebo v tisku

Společenská odpovědnost – firma používá sociální síť k propagaci a provozu svých charitativních iniciativ, na které je v tradičních médiích málo prostoru. Sociální síť umožňuje zapojení širokého spektra příznivců

Hry – firmy organizují různé hry pro zábavu, ale i vzdělání svých zákazníků, např. banky mohou představovat hry, ve které se lidé učí hospodařit s penězi či mohou organizovat fiktivní obchodování s cennými papíry http://cs.wikipedia.org/wiki/Sociální_síť






Zákaznický servis – firma využívá sociální síť jako další kanál, kterým umožňuje zákazníkům, aby pokládali své dotazy a požadavky. Odpovědi na nejčastější otázky pak slouží i ostatním uživatelům/zákazníkům

Monitoring a aktivní komunikace – firma může pomocí specializovaných nástrojů hromadně sledovat, co o ní ostatní uživatelé říkají a zdali jsou tyto zmínky pozitivní či negativní. Ve vybraných případech (zejména těch negativních zmínek) může firma uživatele napřímo oslovit a pokusit se změnit jeho názor na firmu v pozitivní







Prodej – Facebook je první sociální síť na které si firmy mohou zřizovat plnohodnotný eShop. Facebook má dokonce připraven svůj vlastní platební nástroj Facebook Credits, kterým lze hradit zboží či služby


Eshop (elektronický obchod) je nejen virtuální prodejnou (prodej mimo provozovnu), ale také sociální sítí, systémem na správu obsahu, internetovou prezentací firmy nebo katalogem produktů – eshopem (prodejným prostředím) může být prakticky jakákoli aktivita, včetně prosociálních aktivit typu všem přístupné vzdělávání nebo virtuální učebny, akademie, i celé kanceláře, firmy a pod.






registrace:

veřejně a zdarma: Facebook, Coursera, Ebay, Youtube, Google

na doporučení: beta-verze a testovací provoz sociální sítě na začátku, LinkedIn, atd.

Hrozba zneužití citlivých dat,

otázka důvěryhodnosti sdělení (nový vědecký časopis, zahraniční humanitární organizace, jednotlivěc v nouzi, atd.)

a důvěryhodnosti identity uživatele (falešné registrace,

neetické praktiky: SPAM (nevyžádaná pošta), HOAX (poplašná zpráva), PHISHING (nelegální/neetické získávání informací),

http://www.hoax.cz/phishing/

http://computerworld.cz/securityworld/nebezpeci-jmenem-phishing-46139













PHISHING (nelegální/neetické získávání informací),

Vážení přátelé!

Děkujeme za Vaši dlouholetou důvěru v nákupy prostřednictvím našeho internetového obchodu. Jako výraz naší vděčnosti přijměte prosím dárkový certifikát v hodnotě [takové a makové], který budete moci použít při nákupu nad 1 000 Kč počínaje příštím týdnem. Je ale nutné, abyste certifikát "aktivovali" vyplněním Vašich platných údajů - jinak nárok na slevu nevzniká.

S pozdravem zůstává a hodně úspěchů atd...












Co je to phishing

Slovem PHISHING označujeme podvodné e-mailové útoky na uživatele Internetu, jejichž cílem je vylákat důvěrné informace.

Nejčastěji jsou to údaje k platebním kartám včetně PINu nebo různé přihlašovací údaje k účtům. Nemusí jít jenom o účty přímo bankovní, ale také ostatních organizací, kde dochází k manipulaci s penězy nebo je možné jakýmkoliv způsobem zneužit jejich služeb. Příkladem můžem být PayPal, eBay, Skype, Google. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing


http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing









Základní znaky phishingového e-mailu: Snaží se vyvolat dojem, že byl odeslán organizací z jejichž klientů se snaží vylákat důvěrné informace. Toho se snaží docílit grafickou podobou e-mailu a zfalšováním adresy odesílatele.

Text může vypadat jako informace o neprovedení platby, výzva k aktualizaci bezpečnostních údajů, oznámení o dočasném zablokování účtu či platební karty, výzkum klientské spokojenosti nebo jako elektronický bulletin pro klienty.

V textu zprávy je link, který na první pohled většinou vypadá, že směřuje na stránky organizace (banky). Při jeho bližším prozkoumání zjistíte, že ve skutečnosti odkazuje na jiné místo, kde jsou umístěné podvodné stránky.













Jestliže vám chodí jménem banky e-maily, které obsahují link, na stránky vyžadující vaše přihlašovací údaje, či údaje ke kartě, je to phishingová zpráva. Banka takové zprávy nikdy nerozesílá a nemá důvod tyto informace od vás požadovat!

Pokud uživatel klikne na odkaz v e-mailu, dostane se na falešné stránky podvodníků, které jsou vytvořeny ve stejném stylu, jako originální stránky organizace (banky). Na podvodných stránkách je připraven formulář, kde jsou požadovány důvěrné informace - čísla účtu, kódy k internetovému bankovnictví, PIN k platební kartě, přihlašovací údaje ke službám a podobně.












Podvodné stránky bývají umístěny na napadnutých, špatně zabezpečených serverech. Proto ve většině případů bývá v internetovém prohlížeči v poli pro zadání adresy uvedená jiná adresa, která nemá s příslušnou organizací nic společného. Toto je jeden z poznávacích bodů, že se uživatel dostal na podvodnou stránku. Někdy se podvodníci snaží pomocí různých triků tento údaj v adresním řádku zamaskovat. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Jak poznáme podvodné stránky: Formulář vybízí k vyplnění důvěrných informací, které by banka neměla požadovat.

V adresním řádku prohlížeče se zobrazuje adresa, která nepatří organizaci, jejichž stránky se snaží napodobit. Uvedená adresa se může snažit originální napodobit, ale vždy bude jiná, případně může začínat číselným kódem IP adresy. Vyskutí se i případy, kdy se podvodníci snaží tuto skutečnost maskovat.

Ve většině případů komunikace probíhá po běžném, nezabezpečeném protokolu (adresa začíná http://).












Jak se bránit: Na odkazy v e-mailu neklikejte! Přesměrují vás na podvodné stránky, které se vás mohou snažit oklamat a pokusit se vylákat důvěryhodné informace, ale také mohou obsahovat škodlivé kódy, které se vám pokusí instalovat do počítače.

Jestliže potřebujete vstoupit na stránky internetového bankovnictví nebo na stránky příslušné organizace, raději napište internetovou adresu do prohlížeče sami!

Dejte pozor na překlepy! Podvodníci si mohou dočasně zaregistrovat adresu, která se bude pouze nepatrnou změnou písmen lišit od pravé. Při překlepu se nepozorný uživatel může dostat na falešné stránky.













Jak se bránit: Pokud se vaše elektronické bankovnictví chová nestandardně nebo jsou po vás požadovány jiné údaje než obvykle, nezadávejte je! Ukončejte svoji činnost a kontaktujte zákaznické centrum banky! Existuje další trik podvodníků, tzv. pharming. Ten umožňuje přesměrovat uživatele na podvodné stránky, aniž by si toho všimnul a to i za předpokladu, že dodrží oba předchozí body.

Používejte aktualizovaný operační systém. V aktualizacích bývají opravené objevené bezpečnostní chyby, které jinak mohou být zneužity. Většina systémů umí, při správném nastavení, kontrolovat aktualizace sama.











Jak se bránit: Používejte antivirový program. Aktualizujte ho! Existují kvalitní antivirové programy, které jsou pro domácí použití zdarma, případně si můžete zakoupit i komerční produkty. Pokud je počítač připojený k Internetu, dokáže si antivirový program (při správném nastavení) stáhnout aktualizaci sám.Neaktualizovaný antivir nemusí včas odhalit nové viry.

Používejte antispywarové programy, využívejte firewall. Antispywarové programy dokáží odhalit další druhy škodlivého software. O jejich aktualizaci platí totéž, co v předchozích případech. Firewall chrání před nežádoucím přístupem zvenčí nebo může zabránit odchozímu spojení pochybných programů do Internetu. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Jak se bránit: Nespouštějte neznámé programy, které vám příjdou e-mailem, ani na které e-mail odkazuje! Dodržujte nejvyšší opatrnost, přestože zpráva může vypadat, že je od vašich nejbližších přátel. Typickým příkladem z poslední doby jsou různé podvržené odkazy na elektronické pohlednice. Ve skutečnosti se nekalé živly snaží z odkazované stránky nainstalovat do počítače škodlivý program. Také programy, které se vám na různých stránkách snaží vnutit mohou mnohdy škodit. Například kromě popisované funkčnosti mohou obsahovat i trojské koně, které pracují ve prospěch svých tvůrců.












Jak se bránit: K elektronickému bankovnictví nebo ke svým účtům (nejen bankovním) se nepřihlašujte z veřejně přístupných nebo nedůvěryhodných počítačů, které nemáte pod kontrolou. Mohou být na nich nainstalovány různé programy pro monitorování činnosti a vaše důvěrné informace nebo přístupové kódy se mohou dostat k neoprávněným osobám. Toto se týká nejen počítačů v internetových kavárnách, ale také třeba i u známých, kde jsou instalovány programy z různých zdrojů a nemáte jistotu jejich zabezpečení.

Jestliže nemůžete mít pro svoji práci svůj počítáč, který nesdílíte s ostatními členy rodiny, mějte každý svůj účet. Uživatelům nepřidělujte práva administrátora! Získáte tím částečnou ochranu před nežádoucími úpravami systému. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Phisheři využívají různých způsobů komunikace, a to nejlépe takových, které jsou z hlediska bezpečnostních prvků na počítači či v lokální síti korektní, jsou z hlediska uživatele na první pohled transparentní (ve skutečnosti tomu tak není) a které jsou obtížně sledovatelné. V prvé řadě to znamená, že se k e-mailu přiloží formulář: jeho vyplnění a následné stisknutí tlačítka "odeslat" nabízí uživateli pohodlí a útočníkovi umožňuje formulář připravit k obrazu svému, včetně "důvěryhodných" grafických prvků (o nichž ovšem uživatel vůbec neví, odkud se ve skutečnosti stahují apod.).

Další možností je vyplnění formuláře na www stránkách umístěných ve velmi podobné doméně, jako je doména zájmu útočníka (např. místo www.banka-lidova.cz si zaregistruje doménu www.banka-1idova.cz, přičemž záměny písmena "l" za číslici "1" si všimne jen opravdu pozorný uživatel). http://computerworld.cz/securityworld/nebezpeci-jmenem-phishing-46139










Velmi jednoduchým způsobem je také formulář na nějaké free stránce a odeslání žádosti o jeho vyplnění. V takovém případě stačí poslat jen odkaz a nějaký důvěryhodný příběh ("bohužel nám momentálně nefunguje počítačová síť" nebo "tuto akci pro nás zajišťuje externí firma" apod.). Fantazie a možnosti phisherů jsou prakticky neomezené.

Čím je phishing nebezpečný? Phishing je nebezpečný v několika rovinách. Některá nebezpečí jsme si naznačili už v pasáži věnované obětem této činnosti. Nicméně skutečné nebezpečí je mnohem širší. Musíme si totiž uvědomit, co je cílem phishingu. Tedy jaké informace a proč se je útočníci snaží získat. V případě přihlašovacích jmen a hesel k bankovním účtům nebo k internetovým obchodům je to pochopitelné a snadno představitelné. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Čím je phishing nebezpečný? krádež identity (identity theft) Velkým nebezpečím je ale třeba to, že si člověk vůbec nemusí uvědomit, že se stal cílem útoku. Vyplnil jen formulář, jehož vyplnění po něm bylo požadováno - no a? To je rozdíl mezi reálným světem: ztrátu či krádež klíčů, dokladů nebo kreditní karty zpravidla odhalíme rychle. Phisher ale získává čas zmapovat si terén a rozhodnout se pro co nejefektivnější využití získaných informací. Navíc si může sám vybrat i čas provedení útoku - třeba v pátek večer, když přes víkend jsou v bankách jen omezené možnosti zablokování karet apod. Díky tomu vznikají mnohem větší škody než v případě klasických kriminálních činů. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Sociální inženýrství obvykle využívá tyt nátlakové metody: Limit - člověk s chladnou hlavou samozřejmě reaguje jinak, než osoba pod tlakem. Proto se v sociálním inženýrství (a tedy i v phishingu) často používá alespoň náznak nátlaku (akce je omezena, k dotyčnému úkonu dojde za X hodin apod.). Nebezpečí - cíl je podobný jako v případě výše uvedeného limitu. Vyvolat stres, připravit člověka o možnost reakce - to je úkolem uměle vytvořeného nebezpečí (hrozí finanční ztráta, útok viru ap.). Vydává se za někoho známého (respektive za něco známé) - samozřejmě, že komunikaci se subjektem blízkým či se subjektem s vyšší autoritou přikládá člověk větší důraz. Nesoustředí se pak na okolnosti, ale na vlastní obsah a rychlost splnění. Je logické, že zprávě od osoby velmi blízké nebo od administrátora sítě budete věnovat větší pozornost než e-mailu od někoho naprosto neznámého. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Očekávaná činnost - jedním z nejnebezpečnějších způsobů nátlaku je využít ke komunikaci něco, co očekáváme. Třeba před koncem roku posílat podvržená vánoční přání nebo v polovině února valentýnské gratulace. I v takovém případě samozřejmě ostražitost uživatele výrazně klesá. Důvěryhodná činnost - přijde--li uživateli zpráva s prosbou o ověření nějakých údajů či jejich potvrzení a je od jeho banky či jiného spolupracujícího subjektu, vypadá samozřejmě důvěryhodně (např. jak jinak by někdo mohl vědět, že mám tam a tam účet?). V praxi se ale rozesílá velké množství phishingových e-mailů, takže je logické, že se některé "strefí". Lákavá činnost - tzv. lechtivý obsah nebo obsah slibující nějakou zajímavou výhodu (něco zdarma nebo alespoň s výraznou slevou) člověka zpravidla zaujme natolik, že další okolnosti příliš nevnímá a soustředí se na to, aby mu nabízená věc neunikla. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Na phishing navazuje také ještě jedna nebezpečná technologie, která je sice známá už několik let, ale jejíž rozkvět začíná až v poslední době. Jmenuje se pharming. Je to nesmírně sofistikovaný a obtížně odhalitelný útok. Je sice náročný na provedení, ale na druhé straně svědčí o tom, že phisheři disponují potřebnými finančními prostředky a kapacitami k tomu, aby jej provedli. A rozhodně se jim vyplatí. V případě pharmingu jde stejně jako u phishingu o zkomoleninu anglického výrazu. V daném případě slova "farming" znamenajícího obdělávání, přeorávání, zemědělství. Dosti dobře to vystihuje podstatu pharmingu, jehož cílem je "vypěstovat" pomocí "překopání" záznamů v počítačích falešnou identitu pro útočníka.












Pharming totiž využívá technologii označovanou jako "DNS cache poisoning" - "otrávení paměti DNS záznamů"...

Jeho principem je totiž modifikace záznamů v této lokální paměti IP adres. Jinými slovy: místo korektní IP adresy je zde záznam změněn na adresu jinou (hackerovu). Uživatel se pak pokusí připojit k nějaké stránce (v našem případě www.banka-lidova.cz), prohlížeč vezme záznam (modifikovaný!) z paměti a na internetu vyhledá příslušný (podvržený) server. Uživatel tuto změnu vůbec nezaregistruje, neboť z jeho pohledu došlo ke korektní operaci: zadal správný název instituce a stránka se mu korektně zobrazila. Pharming tedy slouží útočníkům k tomu, aby jejich zprávy vypadaly co nejdůvěryhodněji - ostatně možnost je ověřit právě a přímo na mateřských www stránkách nesmírně zvyšuje důvěryhodnost podobných požadavků. Útočníkovi prostě stačí modifikovat záznam IP adresy tak, aby směřoval na jeho stránku - a uživateli pak může poslat důvěryhodný odkaz. http://www.hoax.cz/phishing/co-je-to-phishing











Pravidla chování v síti: netiketa

RFC dokumenty popisují standardy pro práci na Interentu. Dokumenty nejdříve prochazejí procesem schválení a po té je jim přiděleno číslo, pod kterým je lze vyhledat v seznamu pravidel. Přestože mnoho pravidel je pro odborníky, existují některá i pro běžné uživatele. Mezi ně patří RFC 1855 Netiquette Guidelines. Pochází z roku 1995.

http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1855/

RFC 1855 - Pravidla chování v síti - Netiketa Dokument uvádí základní pravidla chování v síti "Network Etiquette - Netiquette", tedy jakousi etiketu sítě Internet, kterou organizace může používat a upravovat pro vlastní potřebu. http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa


http://www.ietf.org/rfc.html

http://www.ietf.org/rfc.html




http://www.hoax.cz/retezove-emaily/netiketa






Jako takový je uspořádán do oddílů tak, aby jeho adaptace byla co nejsnazší. Slouží také jako přehled základních pravidel pro jednotlivce, ať už se jedná o uživatele nebo administrátory. Autorem je "Responsible Use of the Network - RUN - Working Group" z IETF (The Internet Engineering Task Force).

1. Komunikace "jednoho s jedním" (e-mail, talk) 1.1 Uživatel

1.1.1 Mail

1.1.2 Talk

1.2 Administrátor

http://www.ietf.org/














2. Komunikace "jednoho s mnoha" (mailing listy, News) 2.1 Uživatel

2.1.1 Mailing listy a News

2.2 Administrátor

2.3 Moderátor

3. Informační služby 3.1 Uživatel

3.2. Administrátor













Gopher, Wais, www, MUD (Multi - User Dimension), MOO (Multi - User Dimensions objektově orientované) jsou některé z informačních služeb, jejichž rozvoj zaznamenáváme v posledních letech.

CMS (content management system) a LMS (learning management system)

Web 2.0 je ustálené označení pro etapu vývoje webu, v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Týká se období od roku 2004 do současnosti. (Wikipedia)

Web 3.0 označuje to, co někteří lidé považují za další fázi vývoje webu, včetně jeho architektury a aplikací. http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0














Gopher: je v informatice označení pro již nepoužívaného předchůdce hypertextového WWW a též označení pro protokol, který sloužil pro komunikaci mezi Gopher klientem a serverem. Gopher byl zveřejněn na Minesotské univerzitě v roce 1991. Hlavní cíle jsou definovány v RFC 1396 (březen 1993). Gopher do sebe integroval tehdy používané služby FTP, Usenet a vyhledávací služby WAIS, Archie a Veronica.

Na začátku 90. let 20. století byl Gopher velmi rychle expandujícím nástrojem. I v tehdejší České republice vzniklo na univerzitách několik Gopher serverů. V roce 1993 Minesotská univerzita oznámila, že zpoplatní používání protokolu Gopher, což spolu s nástupem WWW a jeho jednoduchým protokolem HTTP způsobilo rychlý ústup Gopheru. Nově vznikající webové servery převzaly úlohu Gopheru kolem roku 1995. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher

http://www.umel.feec.vutbr.cz/~adamek/komp/data/uvod2.htm

Peterka, Jiří. Historie českého Internetu: Gopher. (online) 2004-2006. Dostupné elektronicky na: http://www.earchiv.cz/b05/b0703001.php3


http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher

http://cs.wikipedia.org/wiki/Gopher







Charakteristické rysy Webu 2.0

- uživatel je vtažen do tvorby obsahu

- vznik uživateli garantovaného obsahu (decentralizace autorit)

- otevřená komunikace, sdílení a znovuvyužití informací

- webové stránky se z izolovaných úložišť informací mění na zdroje obsahující informace i funkcionalitu – stávají se tak platformou poskytující webové aplikace koncovému uživateli

lépe organizovaný a roztříděný obsah s propracovanější

- hyperlinkovou strukturou

Technologie charakteristické pro Web 2.0

Wiki - Wikipedia, Scholarpedia, ... MashUp - Google News

Sociální sítě - Facebook, Plaxo, Twitter, My space

Blogy - Blogger.com, Blog.com, Blog.cz, ... YouTube, Flickr, ... http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_2.0






Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- implikace prvků sémantického webu.

- mikroformáty (microformats.cz ) - Microdata

- každý element webu bude nést své strukturované meta informace přístupné vyhledávačům

- sdílené aplikace (např. GoogleDocs )

- přístup na web skrz aplikace pro různá zařízení (PC, PDA, mobilní telefon...)

- přizpůsobitelnost a personalizace aplikací

- větší interakce na softwarové úrovni (kdokoliv by měl být schopen vytvořit program)

- rozostření hranic profesionál/poloprofesionál/uživatel

- dotazování v přirozeném jazyce http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0






Za znaky Web 3.0 jsou většinou uváděny:

- částečná umělá inteligence webu

- větší využití videa

- 3D prostředí webových prohlížečů (např. 3B)

- webové aplikace přizpůsobené dotykovému ovládání

- zvýší se podíl "internet things", tedy zařízení připojených k internetu, jak jsou ledničky, automobily, budíky, váhy, domácí vytápění...

http://cs.wikipedia.org/wiki/Web_3.0






Na závěr:

Streisand efekt

http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect




Streisand efekt

Fenomén, při kterém snaha skrýt nebo smazat (cenzurovat) informace má nečekané důsledky publikování informací v ještě širší veřejnosti, za podpory internetové komunikace.

Pojmenován podle americké herečky Barbary Streisand, která v roce 2003 chtěla skrýt fotografie své rezidence v Malibu, Californii a naopak tím získala nečekanou publicitu,

Místo potlačení informace tato naopak získá nečekanou a nechtěnou publicitu a mediální extenze ve formě videí (ze škol např.), anebo spoof songs (napodobenin).

http://en.wikipedia.org/wiki/Streisand_effect




Speciální sociologické teorie

Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě:

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicke-teorie/

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

22. 10. 2014







Date post:	04-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Speciální sociologické teorie¡lní... · 4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola...

Documents