27. 4. 2010 Cena 10,- Kããíslo 33
Jde se volit � Matfyz � Na‰i profesofii a vysoké ‰kolyZpovûì studenta stfiední ‰koly � Otázková kopaná
ŠKOLNÍ ČASOPISGymnázium Špitálská, Praha 9
PPoohhooddááfifiZZddeennûûkk TTrroo‰‰kkaa
3
Milí studenti, milí rodiãe,
po kratiãké pauze se opût vracíme s Va‰ím oblíben˘m ‰kolním ãaso-pisem. Tématem pro toto ãíslo je ‰kola. AÈ uÏ na‰e, ãi kterákoli jiná. Velkouobsáhlostí, kterou jste jistû sami zaregistrovali, Vás nechceme odradit. Na-opak pfiiná‰íme znaãné mnoÏství zajímav˘ch a pfieãteníhodn˘ch informací.Dozvíte se napfiíklad nûco o Cernu, studentsk˘ch volbách ãi o matfyzu. Chy-bût nebude ani Vበoblíben˘ Arnold a dal‰í poetická dílka.
Pfiiná‰íme Vám také nûkolik novinek. Jedná se o otázkovou kopanou a mûla by se pravidelnû objevovat i v dal‰ích ãíslech. Vysvûtlení, o co sejedná, naleznete na stejné stranû jako zmínûn˘ ãlánek. Tak trochu novinkouje i rozhovor se ZdeÀkem Tro‰kou. Je to jiÏ druhá celebrita, jenÏ poctila ná‰ãasopis rozhovorem (pro zapomnûtlivce, první celebritou byl Jan Pokorn˘).
V prÛbûhu mûsíce, kdy byl ·pit vytváfien, se událo nûkolik dÛleÏit˘chvûcí, které s námi a s cel˘m svûtem otfiásly. V pfiípadû úmrtí polské elity sejednalo spí‰e o otfies du‰evní, v pfiípadû v˘buchu islandské sopky o otfiesdoslovn˘, i kdyÏ jen v jí blízk˘ch oblastech. Vûfiím, Ïe následující mûsíc bu-de prost˘ jak˘chkoli podobn˘ch událostí, a rovnûÏ vûfiím, Ïe si i Vy uÏijeteklidného ãtení.
Michal ¤ehofiek
4
Obsah ãísla:
5 Whats’s up6 Pohodáfi Zdenûk Tro‰ka
10 Arnold11 Na‰i profesofii
a vysoké ‰koly - díl první17 Jde se volit!19 Zpovûì studenta stfiední ‰koly21 Matfyz23 Knedlíkové nebe25 CERN, Make your own
pocket-space26 Den matek27 Vefiejn˘ nepfiítel29 Otázková kopaná - ãást první30 Kvûtinka
WWhhaatt’’ss uupp
Pfiijímací zkou‰ky - probûhly ve dnech 22. a 23. 4. 2010.V páté tfiídû jsme se tûch dnÛ obávali, letos jsme se na nû tû‰ili.
O ãem je fieã? Samozfiejmû o pfiijímacích zkou‰kách. Pfied rokemjsme v dobû pfied pfiijímaãkami na poslední chvíli biflovali do hlavyv‰echno moÏné i nemoÏné uãivo. A dnes? PáÈákÛm jsme se moh-li zvesela vysmát a uÏít si dva dny volna. Na na‰i ‰kolu se tento rokpfiihlásilo celkem 387 studentÛ, z toho 258 k osmiletému a 129 keãtyfiletému studiu.
Eurobot1. kvûtna se v Retro music hall (metro Námûstí míru) od 10:00
hodin uskuteãní soutûÏ Eurobot. Jde o soutûÏ t˘mÛ mlad˘ch tech-nikÛ a jejich robotÛ v kategoriích Starter - dálkovû ovládaní roboti -a Eurobot - autonomní roboti. T̆ m na‰í ‰koly se pod vedením To-má‰e Nováka letos také zúãastní - v obou kategoriích, a je to tedyhistoricky první t˘m s jedním robotem ve dvou disciplínách. Robotiletos budou sklízet úrodu - obilí, ovoce a zeleninu. Po celou dobuhlavní soutûÏe budou také probíhat zápasy mini-sumo robotÛ.Pfiijìte se podívat, dozvûdût se nûco nového o robotice a hlavnûpodpofiit t˘m Gym‰pit.
Film·pit – 1. 6. 2010I letos probûhne filmov˘ festival na‰í ‰koly. Datum pfiehlídky
studentsk˘ch snímkÛ je naplánováno na Den dûtí. TakÏe jestli vevás dfiímá du‰e reÏiséra, cítíte se b˘t filmovou hvûzdou nebo jsteza kamerou jako doma – neváhejte a toãte!
Uzavfiení klasifikace – 15. 6. 2010UÏ zb˘vá jen 7 t˘dnÛ do ukonãení klasifikace leto‰ního druhé-
ho pololetí. Na první pohled se jeden a pÛl mûsíce zdá jako dlouhádoba, ale opak je pravdou. Leto‰ní ‰kolní rok utíká je‰tû rychleji neÏten minul˘ a brzy bude u konce.
5
PPoohhooddááfifi ZZddeennûûkk TTrroo‰‰kkaa
Martin Janda
P rotoÏe si myslím, Ïe ZdeÀka Tro‰ku není nutné nijak pfied-stavovat, místo úvodu jsem mu zaãal hned pokládat otázky.
Jsme studentsk˘ ãasopis, takÏe se nelze nezeptat, jak jsteproÏíval dûtská a studentská léta.
Mé dûtství je dobfie zmapované díky „seriálu“ Slunce, seno atd.KdyÏ maminka vidûla první díl, fiekla mi, Ïe jsem nemusel o na‰í ro-dinû vykecat úplnû v‰echno! Rozdíl je snad jen v tom, Ïe jsem krá-líky netrávil, ale naopak jim dával svobodu, coÏ znamená, Ïe jsemnechával otevfiená dvífika od králíkár-ny a oni se pod rou‰kou noci rozutek-li. Neve‰la se tam ale spousta dal‰íchvûcí, tfieba to, Ïe jsem byl hodnû zví-davej a taky uãenlivej.
Jak se to projevovalo?
Napfiíklad mû v sedmé tfiídû zauja-la francouz‰tina - její kurzy pro samo-uky vysílala televize - natolik, Ïe jsem si za kapesné zakoupil pfií-ruãku a zaãal se ji sám uãit. To mi pozdûji, na gymnáziu, obrovskypomohlo, díky tomu jsem se zúãastnil celostátního konkurzu na stu-dia do Francie. Spoleãnû s devíti chlapci z celé republiky jsem od-jel studovat do Dijonu, coÏ byla po roce 1968 Ïivotní v˘hra. Tehdyvût‰ina lidí nemohla cestovat nikam, na Západ uÏ vÛbec. Projeljsem nejen celou Francii, ale i sousedící zemû - ·v˘carsko, Itálii,·panûlsko atd. To ãlovûku obrovsky roz‰ífií obzor, vidí dál neÏ namalej ãeskej píseãek. Navíc mû pobyt tam nauãil samostatnosti,velmi rychle jsem dospûl.
6
Pro studia na FAMU jste se rozhodl asi po sledování fran-couzsk˘ch filmÛ…
Ne. Já je mûl sice rád - a mám - ale bylo to úplnû jinak. Kama-rád - malífi jel do âech skládat zkou‰ky na AVU a pfiemluvil mû, aÈjedu s ním a zkusím to na mou vysnûnou FAMU. Stát se filmov˘mreÏisérem jsem totiÏ touÏil od páté tfiídy! V‰ichni se mi smáli, jenÏejá si svÛj sen vzít nedal. Nastudoval jsem sice v‰echnu dostupnouliteraturu, ale pfiesto jsem si od zkou‰ek na Akademii vlastnû nic ne-sliboval. Napoprvé nebrali prakticky nikoho. TakÏe jsem pfii‰el pfiedkomisi. Tam osobnosti jako Vávra, Kachlík, Bojanovsk˘, RáÏa, Ze-man. JenÏe já je, protoÏe jsem neÏil v âechách - na rozdíl od jejichfilmÛ - vÛbec neznal!! S odstupem ãasu to ov‰em povaÏuji za v˘-hodu, jinak bych se k nim choval asi s vût‰ím respektem jako ostat-ní uchazeãi. Celé to probíhalo tak, Ïe mi fiíkali své názory - nejenna umûní - a já jim je vyvracel!
Asi je to zaujalo, protoÏe mû k mému pfiekvapení pfiijali, já sevrátil, dostudoval a nastoupil coby asistent reÏie na Barrandov. Toh-le uãednické období na‰tûstí pro mû netrvalo moc dlouho, jen dodevûtadvaceti, kdy jsem natoãil první celoveãerní film - Bota jmé-nem Melichar.
Nedávno jsem ho vidûl v televizi, to je pfiíjemné, ne, Ïe hofurt hrají?
Urãitû. Ale je‰tû víc mû potû‰ilo, Ïe si ho na plzeÀském festiva-lu Filmák vybrali do sekce pro pamûtníky a promítli dne‰ním dûtem.Je tak nadchnul, Ïe ho pfiefiadili do soutûÏní kategorie a dali mu, poosmnácti letech od natoãení, Cenu diváka!
KdyÏ jsme u té dne‰ní mládeÏe, jak byste nás hodnotil?
Nijak. Nehodnotím Ïádné lidi, za prvé by ‰lo o mÛj subjektivnípocit a ten nemusí b˘t správn˘, za druhé to zavání kritikou, kterou
7
z hloubi du‰e nesná‰ím. I kdyÏ to je asi moc silné slovo, spí‰ mi jeukradená! Kdybych mûl brát váÏnû, co se o m˘ch filmech pí‰e, v Ïivotû uÏ Ïádn˘ nenatoãím, nebo po premiéfie spáchám sebevraÏ-du! Schválnû vám teì ocituju jednu vûtu, jestli uhodnete, kdo ji kdyfiekl: „Dne‰ní mládeÏ je nevycválaná, nevychovaná a nepou‰tí sta-ré sednout“. Tak co?
Tipl bych si na nûkoho, kdo nás moc nemusí. Bush neboKlaus?
Trochu jste se seknul v datu, ale jen tak pfiibliÏnû o dva tisícelet! Nevzpomenu si pfiesnû, jestli to fiekl senátor Cato, nebo nûkdojinej, ale je to z té doby! TakÏe jak je vidût, svût se nezmûnil, star-‰í generace se vÛãi mladé vymezuje negativnû a naopak. Snad májediná pfiipomínka se t˘ká toho, Ïe dne‰ní dûti málo ãtou - zaplaÈ-pámbÛ za Harryho Pottera - a vadí mi taky vztah k matefi‰tinû, coÏov‰em není jenom jejich záleÏitost, náhodou jsem zaslechl, jak semezi sebou baví dva manaÏefii a nerozumûl jsem jim ani slovo. V ãem vidím u mlad˘ch velk˘ posun, je v moderním chápání svûtaa Ïivota, tfieba i ve vztahu k lidem s jinou orientací. Mladí to dnes-ka prostû uÏ nefie‰í, jsi kámo‰, váÏím si tû pro zcela jiné hodnoty a tvoje soukromí je ãistû tvoje vûc.
Jak va‰i orientaci pfiijali rodiãe? Na vesnici, kde Ïijí, to asinebylo bûÏné.
Matka je moderní Ïena. Jako vûfiící s tím nesouhlasila, ale fiíka-la mi: Je to tvÛj Ïivot a já ti pfieju, abys byl ‰Èastn˘. Mrzelo ji to i pro-to, Ïe se tû‰ila na vnouãata. Na‰tûstí bratr má dvû dcerky. Otci sevÏdy hodnû líbily Ïeny a dodnes nemÛÏe úplnû pochopit, Ïe nejsempo nûm. Je fakt, Ïe na vesnici to bylo hor‰í, navíc, co pro vás mla-d˘ bude nepochopiteln˘, aÏ do roku 1961 byla homosexualita trest-n˘ ãin a koho opakovanû pfiistihli, mohl si jít sednout, nebo ho po-slali na léãení. Velice zásluÏn˘m ãinem bylo hned po revoluci vydá-
8
vání ãasopisu SOHO, kde se o té dosud tabuizované záleÏitosti za-ãalo zcela otevfienû mluvit, fiada na‰ich i svûtov˘ch odborníkÛ, psy-chologÛ i gayÛ v‰e patfiiãnû osvûtlila a díky jim mnoho mlad˘ch li-dí, ktefií v sobû tápali, na‰lo samy sebe.
Nebylo to asi snadné, kdy jste si svoji odli‰nost uvûdomil po-prvé? A vypadáte jako pohodáfi, jste takov˘ i ve skuteãnosti?
Poprvé uÏ asi v pûti letech, naplno aÏ ve Francii, kde homose-xualitu nikdo nefie‰il, byla bûÏná, takÏe mû stresy z ní úplnû míjelya já mûl ãas se s tím v pohodû vyrovnat. Jinak se obecnû snaÏímkolem sebe ‰ífiit pohodu a optimismus. Zlo a nenávist rozeÏírá du-‰i, úsmûvy a laskavost ji zase pohladí.
Va‰e filmy jsou spí‰ pro nenároãné diváky, myslíte, Ïe násmohou oslovit?
Proã by ne? ObjíÏdím teì republiku s tím posledním, Doktor u jezera hrochÛ, a v hledi‰ti vidím hodnû mlad˘ch tváfií, vidûl jsemje tam ale i u „primitivních“ KameÀákÛ. Stokrát rad‰i natoãím kome-dii, co lidi pobaví, neÏ váleãn˘ film. Koho dneska zajímá? Pro vás jeto stfiedovûk a stafií, co to zaÏili, si ty hrÛzy nemusí stále dokola pfii-pomínat. A taky nemají na vstupné. Kdo touÏí po násilí, nebo chceb˘t v depresi, nemusí chodit do kina, staãí, aby si pustil zprávy!
Tradiãnû konãíme rozhovory stejnou otázkou. „Trápíte rádmalé vepfiíky?“
Naopak, já se s nimi pfiímo laskám. A to ve v‰ech podobách –vepfiík jako ‰unãiãka, jelítko, jitrniãka, fiízeãek…
Dûkuji za rozhovor.
9
AArrnnoollddStudentÛm uÏ skonãil mûsíc
bez stresu, pln˘ pohody- teì Ïák do ‰koly spûchá, dûsíc
se se‰itu na pozdní pfiíchody.
Zmûna, za kterou Ïáci bojovalicel˘m sv˘m srdcem i du‰í,
jiÏ poctivû si vydupali,po krátké dobû se ru‰í.
Nelíbilo se snad vedenívíc opozdil˘ch studentíkÛ,
ãi chybûlo jim potû‰eníze zapisování hfií‰níkÛ?
Teorie jsou rÛzné,v‰ak z tûch ãi jin˘ch dÛvodÛ
máme tu zpátky hrÛznéhlídání pozdních pfiíchodÛ.
Profesofii zas dole zapisujía Ïáci vûtfií prÛ‰vihy
- vÏdyÈ uÏ za tfii zápisy vyfasujínepûkné kázeÀské postihy.
KaÏd˘ pÛlrok se rozdala napomenutí i dÛtek fÛra.Skuteãností se opût stala
v‰ech studentÛ noãní mÛra.
Takhle to vidí Arnold. Souhlasíte s ním? Chcete s ním diskutovat?Chcete mu dát pûstí? Máte ho rádi? Líbí se vám? Rádi byste mu nûcovzkázali? Chcete mu zapálit vlasy? Chcete ho podrbat za uchem?Chcete mu poradit? Chcete ho kritizovat? Tak mu to napi‰te! Arnoldsdílí e-mail s redakcí - [email protected]
10
NNaa‰‰ii pprrooffeessoofifiiiaa vvyyssookkéé ‰‰kkoollyy -- ddííll pprrvvnníí
Bronislav âíÏek
Rozhodli jsme se zjistit, jaké vysoké ‰koly nav‰tûvovali na‰ikantofii. Jestli by nám je doporuãili, jak se jim na nich líbilo
a co se od jejich studentsk˘ch let na vysok˘ch ‰kolách zmûnilo. Od-povûdi prvních dvou profesorÛ se dozvíte jiÏ nyní, na dal‰í dva roz-hovory se mÛÏete tû‰it v pfií‰tím ãísle.
Profesorka Hana BlaÏková Mgr.Vystudovala pedagogickou fakultu Ja-
na Evangelisty Purkynû v Ústí nad Labem– obor dûjepis a zemûpis pro stfiední ‰koly.Tfii roky studovala v Praze na filozofické fa-kultû hebrej‰tinu.
Vybrala byste si tuto ‰kolu i dnes?
Tím, Ïe jsem chtûla dûlat dûjepis-zemûpis, tak to je obor, kter˘se nestuduje úplnû v‰ude a vût‰inou je to mezifakultní studium me-zi filozofickou a pfiírodovûdeckou fakultou a na v‰ech pedagogiuc-k˘ch fakultách to rozhodnû není. Je to sloÏité to skloubit, tím Ïe má-te nûco na pfiírodovûdecké a nûco na filozofické, tak to nevycházís rozvrhy tfiíd. TakÏe já jsem koukala po republice a hledala jsemten dûjepis zemûpis, a ten byl v té dobû jenom v Ústí nad Labem.TakÏe já bych asi postupovala stejnû. A v souãasnosti je to opût jenv Ústí nad Labem, protoÏe v Praze se to opût zru‰ilo.
Jaké ‰koly jsou dnes podle vás nejoblíbenûj‰í?
Myslím si, Ïe dnes jsou nejÏádanûj‰í ekonomické obory, vím,Ïe hodnû studentÛ chodí na V·E. Potom právnické fakulty rÛznû
11
po republice, protoÏe to taky je lukrativní obor, a myslím si, Ïe stu-denti dnes uÏ na ménû lukrativní vysoké ‰koly nechodí. Také simyslím, Ïe dnes jsou oblíbené také stavební fakulty a strojírenskéfakulty – je to takové oÏivení po revoluci. Také jsem sly‰ela, Ïe sehodnû studentÛ hlásí na V·CHT na obor v˘roby léãiv.
Mûla jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné?
To je úplnû v‰ude, i kdyÏ studujete v rámci oboru, kter˘ jste sivybrali, tak jsou zde pfiedmûty, které musíte udûlat, i kdyÏ vás to úpl-nû nebaví. V tom dûjepise si snad ani nevzpomínám, moÏná jenhistoriografie, coÏ je nauka o historicích. Byla dle mého názoru vel-mi nezáÏivná. A v zemûpise to byl matematick˘ zemûpis, protoÏepfiece jenom to není úplnû to, co baví mû, a potom teorie geogra-fie, coÏ je vûc, kterou ve své praxi vÛbec nepouÏiji – to jsou jedno-tlivé geografické teorie o rÛzn˘ch systémech.
Uãí se tyto pfiedmûty i v souãasné dobû?
Historiografie na 100% a myslím si, Ïe je to pomûrnû stûÏejnízkou‰ka, která je dÛleÏitá, abyste ji mûl do urãitého období. A ta te-orie geografie se podle mû také uãí, protoÏe je souãástí toho oboru.
Poslala byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû?
Já to nechám na ní, jak se rozhodne. Kdyby chtûla b˘t uãitel-kou, tak bychom se nad tím asi zamyslely, jestli by si nechtûla zvo-lit jiné povolání, ale kdyby na tom trvala, tak jí samozfiejmû nebuduházet klacky pod nohy.
12
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰ko-lách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í‰kole distribuovaly drogy?
Já jsem se s tímto osobnû vÛbec nesetkala, i kdyÏ jsem vlast-nû Ïila tûch pût let na kolejích, tak jako urãitû tam nûco takovéhofungovalo, ale myslím si, Ïe jenom v tûch lehk˘ch drogách. Vûdû-lo se, ke komu zajít, kdyÏ nûkdo chtûl trávu a tak…ale s nûjak˘mvelk˘m mnoÏstvím nebo Ïe by to nûjak negativnû ovlivnilo studen-ty, tak z mého okolí neznám nikoho, kdo by tûm drogám propadl.Kolejní Ïivot vás svádí, Ïe moc na koleji nejste a Ïe pofiád nûkamchodíte, takÏe potom je nutná taková disciplína pfied zkou‰kov˘mobdobím. Ale je pravda, Ïe pár lidí to neustojí, protoÏe najednoumají tu velkou volnost.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏovala za nejtûωí a proã?
V dûjepise byla nejtûωí zkou‰ka z novovûk˘ch dûjin, mûli jsmekantorku, která byla velmi pfiísná, takÏe se této zkou‰ky kaÏd˘ obá-val. Ze zemûpisu byla nejtûωí zkou‰ka asi z âeské republiky, pro-toÏe tam byly jak pfiírodní, tak i hospodáfiské podmínky, takÏe to by-lo velmi nároãné.
Narazila jste na nûjakého obávaného pedagoga– notoric-kého vyhazovaãe? Jaké jste s ním mûla zku‰enosti? Jak ses takov˘m ãlovûkem vypofiádat?
Tak oni jsou dva typy notorick˘ch vyhazovaãÛ. Já jsem se set-kala na zemûpise se dvûma typy, jeden byl takov˘ ten zatrpkl˘ ãlo-vûk, kter˘ vyhazoval pro nûj nesympatické lidi. Já si pamatuji, ÏekdyÏ jste k nûmu pfii‰li na pfiedná‰ku, i kdyÏ nebyly povinné, tak onsi to velmi hlídal. No a moje spoluÏaãka si tam vytáhla noviny, pro-toÏe byla zrovna nezáÏivná ãást, a zaãala si ãíst. A on to zjistil a fie-kl jí, Ïe pokud ji to nebaví, tak Ïe si mÛÏe jít ãíst ven. A ona se sba-lila a ode‰la. Vyhodil ji asi pûtkrát z ústní zkou‰ky. Vyhazoval jina blbostech. VÏdycky ji na nûco chytil.
13
Mûli jste na ‰kole nûjak˘ propracovan˘ a osvûdãen˘systém tahákÛ?
No tak ono to moc ne‰lo a, abych pravdu fiekla, tak jsme moc pí-semek nepsali. Psali jsme jenom pár zápoãtÛ z té matematické ge-ografie, takÏe pár tahákÛ se vzoreãkama jsme samozfiejmû mûli, alejinak si moc radit ne‰lo. A na potítku to ne‰lo absolutnû vÛbec.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í?
V dohledávání informací urãitû, protoÏe za nás byl internet je‰-tû v plenkách. Já si pamatuji, Ïe teprve v druháku na vej‰ce jsemsi zafiídila svou první e-mailovou adresu. My jsme museli v‰echnovyhledávat v knihovnách. Na druhou stranu si myslím, Ïe na stu-denty mÛÏe b˘t kladeno vût‰í mnoÏství nárokÛ. Ale v˘bûr vysok˘ch‰kol mají daleko vût‰í neÏ jsme mûli my. TakÏe kaÏd˘ si zde mÛÏenajít, co by ho bavilo.
Profesorka Eva Pfiechová RnDr.Vystudovala Pfiírodovûdeckou fakultu
Palackého v Olomouci.
Vybrala byste si tuto ‰kolu i dnes?
Asi ano. Jako za dan˘ch okolností byla ideál-ní, mohla jsem jít do Prahy na Matfyz, ale pro mûby to znamenalo vy‰‰í náklady a vy‰‰í ãasové
ztráty. Olomouc má tu v˘hodu, Ïe kdyÏ ãlovûk chodí pû‰ky, tak jdesice del‰í dobu, ale v‰ude dojde pû‰ky. Snad nejdéle to trvalo 15 min.
Jaké ‰koly jsou dnes podle vás nejoblíbenûj‰í?
Dost jich chodí na vysokou ‰kolu ekonomickou, dost chodína práva. Docela hodnû lidí se hlásí na fakultu sociálních vûd, alenemám o tom úplnû pfiesn˘ pfiehled.
14
Mûli jste na ‰kole pfiedmûty, které byly naprosto zbyteãné?
V dobách socialismu marxismus-leninismus. TakÏe o dûjináchKSâ nevím dnes vÛbec nic. Byla jsem tehdy opálená, uÏily jsme sitehdy s kamarádkou lesa a podobné vûci a nenauãily jsme se vÛ-bec nic. Mûla jsem tehdy velké ‰tûstí, Ïe mi to pro‰lo. Obecná pe-dagogika byla také zbyteãná, navíc ji uãil takov˘ zvlá‰tní pán. Na-opak psychologii bych povaÏovala za velmi potfiebnou. Paní, kteránás na ni mûla, nestála sice za nic, ale já jsem si hodnû vûcí samanastudovala. Jinak, co se t˘ká matematick˘ch a fyzikálních discip-lín, tak tam snad nebylo zbyteãné vÛbec nic.
Uãí se tyto pfiedmûty kromû marxismu-leninismu i v sou-ãasné dobû?
Myslím si, Ïe takov˘ základ se je‰tû dnes uãí, ale jak daleko sezmûnil obsah toho pfiedmûtu, to netu‰ím.
Poslala byste na svoji vysokou ‰kolu své dítû?
Poslala. Já si myslím, Ïe ta pfiírodovûdecká fakulta i dneska bu-de mít solidní úroveÀ. Nehledû na to, Ïe zde uãí studenti, ktefií cho-dili na stejné gymnázium, jako jsem chodila já. Vím, Ïe byli velmichytfií. PovaÏuji to za záruku takové solidnosti.
Jaké byly nejvût‰í prohfie‰ky tenkrát na vysok˘ch ‰ko-lách? Víte o tom, Ïe by se tfieba v dobû va‰eho studia na va‰í‰kole distribuovaly drogy?
Na té na‰í fakultû jsem tedy o drogách nikdy nezaslechla aniÈuk. A vÛbec o niãem nevím. Byli asi nûjací liknaví studenti.
Kter˘ pfiedmût jste povaÏovala za nejtûωí a proã?
Tak obecnû pfii studiu matematiky a fyziky je tûÏká matematic-ká anal˘za, ale pro mû byla tfieba nejobtíÏnû‰í teorie mnoÏin, do kte-
15
ré jsem opravdu nepronikla, a potom také byla tûÏká pravdûpodob-nost a statistika, do nich jsem také moc nepronikla. Anal˘za je obec-nû tûÏká, ale jelikoÏ byla kvalitnû oduãená, tak já si myslím, Ïe jsemji umûla a Ïe ji umím. Zatímco o vy‰‰í teorii mnoÏin, co jsme tam mû-li, tak o té nevím vÛbec nic.
Narazila jste na nûjakého obávaného pedagoga – notoric-kého vyhazovaãe? Jaké jste s ním mûla zku‰enosti? Jak ses takov˘m ãlovûkem vypofiádat?
Obavy byly z toho pána, kter˘ zkou‰el tu vy‰‰í matematickouanal˘zu, nûktefií studenti sice ‰li vícekrát, ale myslím si, Ïe nikdokvÛli nûmu ‰kolu neopustil.Ani si snad nepamatuji, kdo by byl no-torick˘ vyhazovaã.
Mûli jste na ‰kole nûjak˘ propracovan˘ a osvûdãen˘systém tahákÛ?
To v podstatû vÛbec. Jediné, co se tedy musím pfiiznat, Ïe jsemudûlala podvod, kdyÏ se dûlaly testy na laborky, tak nám spoluÏáci,co uÏ tam byli, fiekli v‰echny ty otázky a já jsem se to cílenû nauãila.
Myslíte si, Ïe to dnes mají studenti jednodu‰‰í?
My jsme to mûli lep‰í v tom, Ïe jsme mûli pevn˘ rozvrh a v‰ech-no bylo závazné. Na v‰echno jsme mûli chodit povinnû. Na pfied-ná‰ky to samozfiejmû povinné nebylo, ale tfieba na pfiedná‰ky z ma-tematiky nebo fyziky se vyplatilo chodit. TakÏe v tom to bylo jedno-du‰‰í. Nám se nemohlo stát, Ïe bychom se do skupiny na vybran˘pfiedmût, kam jsme chtûli chodit, nedostali. A dneska se to stává.Myslím si, Ïe je to trochu nedomy‰lené. Myslím, Ïe i ty rozvrhy sedávaly dohromady mnohem lépe. Málokterá ‰kola má nûco jakokampus. KdyÏ jsou nûkde kampusy, tak to mi pfiijde vynikající. Postránce studia mi to pfiijde b˘t srovnatelné.
16
JJddee ssee vvoolliitt!!Laura Haiselová
Demokratické principy. Názory studentÛ. Budoucnost náro-da. To v‰echno odkryjí Studentské volby 2010.
Akce Studentské volby 2010, která probûhne pod zá‰titou orga-nizace âlovûk v tísni, se zúãastní vysoké a stfiední ‰koly z celé âes-ké republiky. Podle pofiadatelÛ je cílem voleb ukázat studentÛm de-mokratické principy v praxi, iniciovat mezi nimi debatu o politick˘ch té-matech a zv˘‰it volební úãast mezi mlad˘mi lidmi. Na‰e ‰kola se dí-ky Studentské radû podporované vedením a profesory bude na udá-losti také podílet. My, tedy studenti, se mÛÏeme ve volbách vyjádfiitprávû dnes – v den vydání ·pitu – 27. 4. 2010. Na v˘bûr budeme mítv‰echny politické strany, které kandidují do Poslanecké snûmovny.
17
Koho napadlo, Ïe bude volit i ·pitálská?
„LetákÛ s informacemi a dal-‰í propagace jsme si v‰imlina projekci Jeden svût 2010,“odpovídá pfiedsedkynû Student-ské rady Markéta Kafková (6. V).„My‰lenka uspofiádání volebna ‰kole nás zaujala, takÏe jsmezaãali shánût dal‰í informacea ptali jsme se spoluÏákÛ, zdaby mûli zájem zapojit se do toho-to projektu.“ A protoÏe zájemmezi studenty byl pomûrnû vel-k˘, dostaly se Studentské volbyi do na‰í ‰koly. Pan fieditel plánpodporuje a pokládá ho za dobr˘nápad, v ãemÏ se shoduje i sev‰emi dotázan˘mi profesory.
Patron projektu na na‰í ‰kole
Zá‰titu nad Studentsk˘mivolbami pfievzala paní profesor-ka Vrbová. Pod jejím dohledembude pracovat volební komise.Podle sv˘ch vlastních slov sepaní profesorka na volby velmitû‰í. „V˘sledky voleb nám napo-ví, jak se budoucí voliãi dívajína stávající politickou situacia co si myslí o jejím smûfiování.Urãitû to bude velmi zajímavé,“fiíká paní profesorka.
Jak budou volby probíhat
V den voleb budou mít stu-denti, ktefií jiÏ dosáhli vûku 15let, moÏnost dát najevo svÛj ná-zor. Volební místností bude prav-
dûpodobnû studentsk˘ klub. Vo-lební komisi budou tvofiit tfii zá-stupci studentÛ – Markéta Kaf-ková (6.V), Martin BartÛnûk(4.B) a Zbynûk Máca (5.V). „Vol-by budou samozfiejmû anonym-ní, nebudeme zvefiejÀovat aniv˘sledky za celou na‰i ‰kolu,dozvíme se pouze ty celostátní.My, jako pofiadatelé za na‰i ‰ko-lu, samozfiejmû zachováme ml-ãenlivost,“ vyjádfiila se paní pro-fesorka Vrbová.
Rizika
Volby jsou sice anonymní,ale i pfiesto se Studentská radai pan fieditel obávali, Ïe by se stu-denti mohli navzájem ovlivÀovat,fiíct si: „Tak, teì v‰ichni pÛjdemevolit Fialové!“. V˘sledky voleb bytak nebyly prÛkazné. „Tomu jsmese pokusili zabránit tím, Ïe se bu-de volit o pfiestávkách, takÏekaÏd˘ student mÛÏe jít volit sa-mostatnû a nebude pod tlakem,“tvrdí pan fieditel Zajíc.
Malá volební úãast
Pan fieditel, profesofii i Stu-dentská rada se shodují, Ïe semalé volební úãasti nebojí. Zá-jem o volby mezi studenty je ves-mûs velk˘. „Pfiedpokládám, Ïeúãast studentÛ ve volbách bude
vy‰‰í neÏ v regulérních volbách,“fiíká pan fieditel Zajíc. Na na‰í‰kole je pfies 250 lidí, ktefií budoumoct volit. Doufejme tedy, Ïe senás zúãastní co nejvíce.
PÛjdete volit?
Vût‰ina dotázan˘ch studen-tÛ se samozfiejmostí odpovûdû-la, Ïe ano. Îe si myslí, Ïe volit jedÛleÏité a Ïe aÏ jim bude 18, bu-dou vyuÏívat svého volebníhopráva. Ale i mezi nimi se na‰lajedna ãerná ovce. Nejmenovan˘student, kter˘ na otázku, zda sezúãastní voleb, odpovûdûl: „Mûto nezajímá, to se mû net˘ká!“Ráda bych tedy tomuto studen-tovi nûco vzkázala.
KaÏd˘ hlas má cenu!
Volby – aÈ uÏ studentské,nebo ty „opravdové“ – se t˘kajínás v‰ech. Je dÛleÏité se jichzúãastnit, je dÛleÏité dávat naje-vo svÛj názor a je dÛleÏité podí-let se na demokracii. A pro vásostatní, ktefií byste snad také vá-hali nad svou úãastí ve volbách,mám stejn˘ vzkaz. Neváhejte,jde se volit!
18
19
Spfiib˘vajícím ãasem strá-ven˘m úmorn˘m uãením
si ãlovûk zaãne uvûdomovat,kolik toho pro nûj znamenaly v˘-lety. Tím nemyslím jiÏ popsan˘adaptaãní kurs, ale v˘lety smû-fiující mimo âeskou republiku.Abych byl naprosto pfiesn˘,m˘m prvním byl v˘let do ¤eckav kvûtnu roku 2005.
Ti z vás, ktefií sledují ãaso-vou posloupnost ve zpovûdích,si zfiejmû v‰imli, Ïe jsme se za-tím neposunuli z primy. Ale ne-bojte se, brzy zrychlíme, protoÏenûkteré roky nejsou ani zpolatak zajímavé jako právû prima.
VÏdy záleÏí, kdo takov˘ v˘-jezd za hranice pofiádá, ale do-volím si fiíct, Ïe jsem byl spoko-jen˘ s kaÏd˘m v˘letem. Ba ne,byl jsem nad‰en˘! Dodnes litujitûch nûkolika zájezdÛ, kter˘chjsem se nezúãastnil. Proto bychrád poradil mlad‰ím studentÛmna na‰í ‰kole, aÈ jedou, dokudmÛÏou, aÈ jedou, dokud ve ‰ko-le nejde opravdu do tuhého, alehlavnû aÈ mají na co vzpomínat.
A teì k samotnému ¤ecku,nejkrásnûj‰ímu v˘letu, na kte-rém jsem se ‰kolou byl. Úchvat-ná krajina, v˘borné ubytovánía prvotfiídní spoleãnost. Vyrazilijsme z parkovi‰tû pfied ‰kolou,nastoupili do autobusu a vyrazi-li. Prostû klasika. První ukazateltoho, jak úÏasn˘ v˘let to bude,se nám naskytl po pfiíjezdu doAncony, italského pfiístavu.Oním ukazatelem byl ten nejvût-‰í trajekt, kter˘ jsem do té dobyvidûl. Nበvybaven˘ autobuspfied ním vypadal jako titûrn˘stfiípek vedle kfii‰Èálové vázy.
Po noci strávené na palubû,která se po celou plavbu tfiásladíky mohutnému huãení motoru,jsme koneãnû dorazili na pevni-nu. Názory lidí na cestu trajek-tem se li‰í podle toho, jestli se jimudûlalo ‰patnû na nûm nebo aÏpoté, protoÏe následovalyohromné kopce, které jsme mu-seli pfiekonat. Lépe fieãeno,na které jsme se museli vy‰plhatpo klikat˘ch a uzouãk˘ch hor-sk˘ch cestiãkách. Vûfite, Ïe jsem
ZZppoovvûûìì ssttuuddeennttaa ssttfifieeddnníí ‰‰kkoollyyMichal ¤ehofiek
âást 3. - Zájezdy
v tu chvíli nebyl moc nad‰en˘ zesezení u okna. Ty srázy se mi vy-bavují i nyní, pfii psaní.
Víte, vylíãení v‰eho, co jsemvidûl a co jsem zaÏil, je témûfinemoÏné. Na to byste se muse-li vydat do ¤ecka, ale i pfies to sevám to nûjak pokusím pfiiblíÏit.
Ach ano, Meteora. Tyto klá‰-tery, postavené na tûch nejne-pfiestavitelnûj‰ích místech - vy-sok˘ch skalních v˘ãnûlcích,stovky metrÛ vystupujících nadokolní krajinu. BlíÏe k nebi toopravdu nejde.
Delfy. Po vystoupání na ko-pec Ïádající si poslední síly sevám naskytne úÏasn˘ pohledna antické sloupy ãi pokladnici.Pokud vystoupáte je‰tû o kou-sek v˘‰, narazíte na Amfiteátr a,fiíkejme tomu, stadión. Ale to, covás na Delfách zaujme nejvíce,je ten v˘hled do krásného a ze-lení porostlého údolí. Tam seãlovûk cítí opravdu nicotn˘ opro-ti té velkolepé kráse.
Pokud se necítíte zrovna mi-lovníkem antického umûní, nav-‰tivte napfiíklad úchvatn˘ by-zantsk˘ hrad v Mistfie, takés nádhern˘m v˘hledem. Na jed-né stranû hory, zpola schované
do bílé mlhy, a na stranû druhé,zdá se celé ¤ecko jako na dlani.âi Mykény s jejich vyprahl˘mikopci a sloÏit˘mi pÛdorysy.
Jestli naopak milovníkemantického umûní jste, nav‰tivteAthény s jejich veleznámou ak-ropolí nebo napfiíklad Olympii.
Doufám, Ïe jsem vás sv˘mtak trochu cestopisn˘m líãenímneuspal. Spí‰e vûfiím, Ïe jsemvás nalákal na ‰kolní zájezdy.Jak jsem jiÏ psal, aÈ máte na covzpomínat. MoÏná zapomenete
polovinu uãiva, ale ten pohledna zapadající slunce na fiecképláÏi, ten pohled na Korintsk˘prÛplav ãi antické památky, vámnikdo neodpáfie.
20
MMaattffyyzzAnka Holanová
Matfyzák. Nûktefií se toto oznaãení pomalu bojí vyslovit, jiního berou jako obyãejné slovo a je‰tû jiní si potají i vefiejnû
pfiejí se jím stát. KaÏdopádnû, Ïádná jiná ‰kola nemá tak typickéstudenty - ideální matfyzák nosí br˘le, kostkované ko‰ile, má dlou-hé vlasy a pfiem˘‰lí zpÛsobem, kter˘ nûktefií povaÏují za blázniv˘,jiní za geniální (koneckoncÛ, genialita je jen urãitá forma bláznov-ství). O Ïádné jiné ‰kole se nevypráví tolik m˘tÛ. Pokud vám jde as-poÀ trochu matematika, prorokují vám pfiíbuzní, uãitelé a spoluÏá-ci budoucnost právû na matfyzu. Matfyz je zkrátka pojem. Ale co sipod ním pfiedstavit? Proã tato ‰kola táhne nové a nové studenty?Jací studenti to jsou? K ãemu je vÛbec matfyz dobr˘? Na to jsemse zeptala pfiímo u zdroje, uãitele RNDr. Tomá‰e Holana z Kabine-tu software a v˘uky informatiky.
PfiibliÏnû kolik pfiichází kaÏd˘ rok nov˘ch studentÛ? Kolikjich pfieÏije prvák?
Na informatiku tak 500 kaÏd˘ prvák, pfieÏije tak 150. Není to takhrozn˘, jak to vypadá, protoÏe poslední dva roky berem bez pfiijí-maãek, takÏe nûkdo studuje dálkovû, a kdyÏ na to nestaãí, tak to-ho prostû nechá. Skuteãnû pfiijat˘ch je víc, ale nastupuje okolo 500.
Studuje na matfyzu víc klukÛ nebo holek?
Jasnû klukÛ, aspoÀ na informatice, na matematice to asi nenítak v˘razné.
Co studenti od matfyzu nejãastûji oãekávají?
To je takov˘ to, Ïe matfyzákem se ãlovûk nestává, matfyzákemse ãlovûk rodí, a pak to je jen o pfietrpûní Z· a S·, neÏ se sem sku-teãnû dostane.
21
Studenti se velmi ãasto podílejí na rÛzn˘ch projektech,napfi. na soutûÏi Eurobot. Co jim to dává?
Samozfiejmû, dûlat projekt je vÏdy zku‰enost jin˘ho druhu neÏãíst v uãebnici nebo poslouchat na pfiedná‰ce, protoÏe kdyÏ nûkdestokrát ãtou, Ïe nûco mají dûlat, a kdyÏ pak rok spolu pracují, pakjim to pfieroste pfies hlavu, tak to je urãitû zku‰enost. To je nenahra-ditelné. KaÏd˘ student informatiky (dnes uÏ jen sotwarového inÏe-n˘rství) musí absolvovat velik˘ skupinov˘ projekt - skupina studen-tÛ dohromady 9 mûsícÛ pí‰e program, a nûkteré se t˘kají i Eurobo-ta, ale zdaleka ne v‰echny. Ale dobr˘ je, Ïe studenti tfieba zjistí, Ïese pÛl roku patlali s robotem, a pak se jim v t˘ soutûÏi stane, Ïe sevÛbec nerozjede, protoÏe má vybité baterky - to se stalo na posled-ním Eurobotovi na semifinále. Uãí se, Ïe kaÏdá blbost mÛÏe na-prosto zkazit úspûch.
Jaká b˘vá pracovní atmosféra?
Atmosféra je dobrá, studenti jsou chytfií, milí, zvûdaví, opravduse o to zajímají. Je to radost s nimi pracovat.
Jak nejãastûji pracují absolventi?
Tipoval bych, Ïe programování, ale nemám Ïádné statistiky. Za-se mluvím o informatice, matematici mÛÏou jít tfieba do poji‰Èovny.I ti, co neprojdou, se obãas uchycují okolo poãítaãÛ nebo to zkou-‰í na jin˘ch ‰kolách - na âVUT nebo na V·E. Ale ti opravdu dobfiípracují jako programátofii uÏ bûhem ‰koly.
Je pravda, Ïe na matfyzu studují hezké holky a o‰kliví kluci?
Je to pravda, máme hezk˘ holky. Jestli jsou kluci hezk˘, to po-soudit nedokáÏu. Pfiísloví tvrdí, Ïe matfyzák je chytr˘ a krásn˘, alemyslím, Ïe to není rozdûleno, Ïe chytré jsou i studentky.
Proã si matfyzáci ãasto dûlají legraci z V·E?
Nevím...Z ekonomky si dûlá srandu asi kaÏdej. Takhle to vypa-dá, Ïe nûco proti nim máme, pfiitom nemáme. A nûktefií na‰i studen-ti po matfyzu vystudovali navíc je‰tû V·E, protoÏe je to zajímalo.
22
KKnneeddllííkkoovvéé nneebbeeVûra Hujerová
âesk˘ a bavorsk˘ národní poklad, kter˘ uÏ ochutnal asi kaÏ-d˘ správn˘ obyvatel na‰eho státu. AÈ uÏ se jedná o bram-
borov˘, houskov˘, plnûn˘ nebo jin˘ exotick˘ druh. Ale tu‰íte aspoÀ,jakou historii má tento vydatn˘ pokrm? Nebo snad Ïe existuje i v˘-stava na poãest knedlíku? I kdyÏ nepatfiím mezi nejvût‰í fanou‰kyknedlíku (kter˘ch je mimochodem na Facebooku pfies tfii sta), rádavás seznámím nejen s jeho minulostí a sloÏením, ale hlavnû s prá-vû probíhající v˘stavou Knedlíkové nebe.
Knedlík známe uÏ od starovûku, i kdyÏ tehdy to byly kuliãkyãi ‰i‰tiãky z masa a máãené housky - prostû odli‰n˘ typ. Od
17. st. tvofiila základ mouka a na poãátku 19. století uÏ objevujemenázev ,,knödel” (do ãe‰tiny se pfieloÏilo jako knedlík). Tehdy v‰akbyl hlavním jídlem, ale ãasem zaãaly vznikat odli‰né varianty a s ni-mi i typické národní pokrmy (vepfio knedlo zelo).
Dnes si ãlovûk mÛÏe vybrat z desítek rÛzn˘ch receptÛ. Pár vám jich pfiiblíÏím:
- jáhlov˘ (jáhly, sÛl, bezlepková mouka)
- je jako jedin˘ ze svého druhu dietní
- tyrolsk˘ houskov˘ (mouka, houska, cibule, slanina, mléko, vejce, sÛl, pepfi, petrÏelka)
- houbov˘ (ohromné mnoÏství ingrediencí, po kter˘ch vás pfiejde chuÈ)
- ‰ulánky (brambory, mouka, mléko ãi voda, sÛl)
- - ‰vábsk˘ s˘rov˘ (veka, mléko, tvrd˘ s˘r, vejce, cibule, petrÏel, máslo, lÏiãka mouky)
23
Obdivujete mé kuchafiské znalosti? Pfiiznám se, potlesksi zaslouÏí i má kuchafika... A jak je na tom na‰e gym-
názium s knedlíky? Ze své ankety jsem se dozvûdûla, Ïe na‰istudenti knedlíky jedí... Nepoãítají je, ani se nezajímají o jejichhistorii nebo o v˘stavu Knedlíkové nebe, ale za správné âechyse povaÏují v‰ichni!
Apfiejdeme k zmiÀované v˘stavû. Zhlédnout ji mÛÏetev Národním zemûdûlském muzeu Praha. Vychází z pÛ-
vodní nûmecké verze, ale je roz‰ífiena o nûkolik ãesk˘ch reálií. Jena ní zachycena historie vzácného pokrmu - knedlík (knödel) v na-‰em i nûmeckém prostfiedí. Knedlíky jsou v reklamách, textech,písních, literatufie i na obrazech a v‰echno je to shromáÏdûnona jedné v˘stavû. Ve‰keré texty jsou dvojjazyãné (ãe‰tina, nûm-ãina; tschechische, deutsch). A jelikoÏ k v˘robû knedlíku nám ne-postaãí pouze mouka a sÛl (to si myslím já:D), v˘stava se neobe‰-la bez nûjaké té reklamy na kuchyÀské vybavení. Pokud bystemûli zájem, mÛÏete se zúãastnit i nûjaké ochutnávací akce, kte-ré jsou tu jako doprovodn˘ program.
Pokud vás do konce kvûtna pfiepadne chuÈ na nûco typickéhopro nበstát, zavítejte na tuto v˘stavu.
24
CCEERRNN,, MMaakkee yyoouurr oowwnn ppoocckkeett--ssppaaccee
Metodûj Novotn˘
CERN, velmi aktuální téma. Nejvût‰í, nejlep‰í, nejrychlej‰í,nejdiskutovanûj‰í, nejdraωí, zkrátka NEJ. Nûktefií lidé ale
tvrdí, Ïe spolu s tûmito v‰emi NEJ se pfiidává i NEJnebezpeãnûj‰í.Právû teì poãítaãe v CERNu poãítají tisíce, miliony, googly a goog-leplexy údajÛ jenom proto, aby se zjistilo, co udûlala ãástice A pfiisráÏce s ãásticí B. V˘sledek by mûl logicky znít - srazily se, no a co- ale vûdci by se vám vysmáli. Podle nich to udûlá nûjakou hroz-nou rovnici a kvantum v˘poãtÛ, které se musí poãítat 18 aÏ 24 mû-sícÛ na disku s pamûtí 11 terabytÛ.
Jak jsem jiÏ fiíkal, nûktefií se bojí. âeho? Toho, Ïe vznikne ãer-ná díra a v‰echny nás pohltí. Já fiíkám - moÏná to tak není,
ale naã to pokou‰et? Z pohledu ãisté logiky, kdyby ta díra vzniklaa v‰echny nás zabila, nebylo by nám to jedno? Ale chceme risko-vat svoji smrt, kdyÏ jediné, co bychom zjistili, kdyby se to povedlo,jsou podmínky, pfii kter˘ch vznikl vesmír? K ãemu nám to bude?
Pravda, dlouho jsem se zaobíral my‰lenkou, Ïe bych mûl svÛjvlastní malink˘ kapesní vesmír. Pfiedstavte si, co by to bylo za
moÏnosti! Byli byste tam nûco jako BÛh! Já bych si tam tfieba nasadilslimáky, urychlil ãas a sledoval, co by z toho vy‰lo. Tfieba by ke kon-ci vypadali úplnû jako lidé. Nebo bych mohl naprosto zru‰it zákonykauzality! To by pak... Ale ne, tohle mûl b˘t faktick˘ ãlánek, aÏ jindy...
25
DDeenn mmaatteekkKlára Zlomková
Vmnoha kalendáfiích tento den nenajdeme, a kdyÏ, tak po-kaÏdé s jin˘m datem. Pfiesto se rok co rok vrací vÏdy na
druhou kvûtnovou nedûli.
PfiedchÛdcem tohoto svátku je Matefiská nedûle, která vznik-la v 16. století v Anglii. Poté se svátek objevil i v USA, kde
byl vûnován pfiedev‰ím míru. Od té doby se uskuteãnila rÛzná hnu-tí za práva matek a roku 1914 byl den uznán za národní svátek -den vefiejného vyjádfiení lásky a úcty k matkám. âtyfii roky poté sedostal i do âeskoslovenska, pravdûpodobnû velk˘m pfiívalem turis-tÛ z USA. Tuto ideu zaãaly podporovat rÛzné organizace, napfi. ãs.ochrana matek a dûtí, âerven˘ kfiíÏ, Sokol, Orel, katolické spolkyi nûkteré Ïenské komise pfii politick˘ch stranách. V 50. letech v‰akbyly oslavy pfieru‰eny pro vznik jiného svátku, a sice MDÎ (Mezi-národního dne Ïen). Po pádu komunismu se v‰ak tradice obnovi-la a my tak mÛÏeme vyjádfiit lásku k na‰im matkám kaÏdou druhoukvûtnovou nedûli.
Aãím maminku obdarovat? Zkuste nûco jednoduchého. Ta-ková natrhaná kytiãka udûlá snad kaÏdé mamince vût‰í ra-
dost neÏ nûco, co koupíte v nejbliωí trafice. Pfiipisuji tedy pár tipÛ,které minimálnû tu moji maminku zaruãenû potû‰í:
• Snídanû do postele – usmaÏte jí palaãinky
• Natrhejte na louce kytiãku (pozor na chránûné rostlinky)
• Vyrobte nûco – Origami, malba na keramiku pomocíspeciálních barev
• Upeãte su‰enky ãi koláã
• Poãítaãoví maniaci si mohou pohrát s maminãinou fotografií
• Pomozte jí v domácnosti (tím udûláte nejvût‰í radost, alepozor na riziko, Ïe to pak bude vyÏadovat nejen na svÛj svátek)
26
VVeefifieejjnn˘̆ nneeppfifiíítteellJakub Cepník, TomበNovák
Jak jistû víte, nedávno u nás ve ‰kole probûhla zmûna systé-mu pozdních pfiíchodÛ. Ráno se jiÏ studenti nemuseli obá-
vat profesorÛ kfiepãících u vrátnice s ìábelsk˘m v˘razem ve tváfiia papírem, do nûhoÏ zapí‰í kaÏdého provinilce, kter˘ dorazí do bu-dovy pozdûji neÏ v 7:55.
JiÏ v té dobû jsme v‰ak pojali podezfiení, Ïe se kdosi neznám˘snaÏí idylku studentÛm prachsprostû zkazit. A na‰e domnûnka sepotvrdila, kdyÏ se vûci vrátily po krátké dobû do star˘ch kolejí.
Evidence pozdních pfiíchodÛ je zpût - oficiálnû kvÛli vysokémupoãtu opozdilcÛ a jejich zápisÛ v tfiídních knihách.
Nám se ov‰em zdá, Ïe oficiální informace jsou velmi povrchní.V‰e totiÏ nasvûdãuje tomu, Ïe má v tomto pfiípadu prsty je‰tû nû-kdo jin˘.
Znám˘ disident MatyበLustig z oktávy o tom ví své. Do kfiíÏkuse kvÛli pozdním pfiíchodÛm dostal jiÏ nûkolikrát.
„Nevím, proã jsem byl do tfiídnice zapsán. Dole mû nikdo nevi-dûl a ve tfiídû jsem byl dfiív neÏ Pernicová,“ fiíká Matyá‰. On je sicenázoru, Ïe je opût ubliÏováno pouze jemu, ale není jedin˘, kdo sedostal do problémÛ.
Nûkolik studentek z 1. B zaÏilo podobnû nepfiíjemnou situaci.„Je pravda, Ïe jsme pfii‰ly do tfiídy aÏ po osmé hodinû. Byly jsmeale zdrÏovány jednou paní profesorkou. Od pozdního pfiíchodu náspak na‰e obhajoba nezachránila,“ fiíká jedna z nich.
Více svûtla by mohl do tohoto pfiípadu vrhnout Daniel Dobr, ne-blaze proslul˘ student tercie. Poskytl nám intimní zpovûì (je‰tûv dobû, kdy se pozdní pfiíchody nezapisovaly) a my jsme muna oplátku zaruãili anonymitu.
27
28
Dane, ty pr˘ ví‰, kdo za tím v‰ím stojí. Mohl bys nám to pro-zradit?
Jistû. Je to paní vrátná.
Jak jsi k tomuto závûru dospûl?
Dnes ráno jsem pfii‰el do ‰koly jako obvykle v 7:58. Od zru‰e-ní pozdních pfiíchodÛ v ‘55 uÏ nemusím chodit zadním vchodem,takÏe jsem si dobfie v‰iml, jak zkoumavû si mû paní vrátná prohlí-Ïí. Po nûkolika m˘ch incidentech mû jiÏ dobfie zná a jsem pfiesvûd-ãen, Ïe mû zapsala do tfiídnice právû ona.
A ty stíhበpfiijít do hodi-ny vãas, kdyÏ jsi ve ‰kole aÏv 7:58?
Bez problémÛ. Je‰tû miobvykle zb˘vá mnoho ãasu,abych si vyfiídil potfiebné vûcina poãítaãích.
Matyበmá v‰ak na situa-ci jin˘ názor. Mífií jako obvyklenahoru: „Zase mi to zavafiil fie-ditel. Nûco si vymyslel a co jás tím?“ Jeho obvinûní ale,pravda, nemá velkou váhu.Podle nûj mÛÏe pan fieditel zav‰e.
Inu, jak je to doopravdy, touÏ musí kaÏd˘ posoudit sám.KaÏdopádnû si ale dávejte pozor, zdali vás nûkdo nepozoruje. A po-kud byste snad vûdûli o tomto pfiípadu nûco víc, obraÈte se bez vá-hání na na‰i redakci. Zaruãujeme vám anonymitu. Stejnû jako Da-novi, kter˘ dostal na základû sv˘ch v˘rokÛ fieditelskou dÛtku.
OOttáázzkkoovváá kkooppaannáá -- ããáásstt pprrvvnnííJakub Cepník
Poãínaje tímto ãíslem se budete ve ·pitu setkávat s novourubrikou – s tzv. „otázkovou kopanou“. V kaÏdém ãísle se
jist˘ ãlovûk, kter˘ má co do ãinûní s na‰ím gymnáziem, zeptá na li-bovolnou vûc jiného ãlovûka z na‰eho gymnázia, jehoÏ si vybere.Onen dotyãn˘ na otázku odpoví a v následujícím ãísle to bude za-se on, kdo se bude ptát.
Tolik tedy krátk˘ úvod. „Vykopávat“ bude pan profesor Pretl.
Pan profesor Pretl:
Kdybyste si mûla vybrat jednoho zástupce celé Ïivoãi‰né fií‰e,kterému byste mohla dát dar lidské fieãi a komunikace, kterého Ïi-voãicha byste si vybrala a proã?
Paní profesorka Nováková:
Otázka je to velmi zajímavá. To, Ïe ji vymys-lel pan profesor Pretl, je dokladem toho, Ïe srdceje tak silná svalová pumpa, Ïe dokáÏe pomocí kr-ve dostateãnû vyÏivovat i vysoko poloÏen˘ mo-zek, jak˘ pan profesor Pretl vlastní!
Napadá mû spousta zvífiat, kter˘ch bych sechtûla na nûco zeptat. Nûkterá by dokonce mlu-vit mûla. Napfiíklad tisíce hospodáfisky chovan˘ch zvífiat ve velko-chovech by mohly ãlovûku nadávat od rána do veãera.
Jako Ïena bych si ráda popovídala s mravenãí královnou. Ze-ptala bych se jí, jak se jí leÏí v královské komÛrce. Jestli ji nic nebo-lí ani netlaãí, jestli se o ni dûlníci dobfie starají a jestli se nûkdy ne-chce zase podívat ven. Jestli jí ten jeden mejdan v podobû svateb-ního letu stál za tohle celoÏivotní vûzení a jestli se jí nûkdy neza-steskne po jejích mrtv˘ch partnerech.
No, myslím, Ïe kdybych si dala je‰tû jednu skleniãku, napadloby mû je‰tû ledacos, ale snad to staãí...
29
KKvvûûttiinnkkaaKlára Zlomková
Jen co zmizí chladn˘ led
Dere se skrz Ïivou hnûì
Jarním vzduchem mífií vzhÛru
Pou‰tí se na dlouhou túru
Co ji ãeká nemá zdání
Jde dál svou cestou bez pfiestání
Barvami se pokr˘vaje
Pomalounku zpomaluje
Pak opût rychlost nabírá
Uvadá a umírá
30
31
Redakce·éfredaktor: Bronislav âíÏek (6.V)
Redakce: Martina Kune‰ová (1.V), Vûra Hujerová (2.V), Denisa·enk˘fiová (2.V), Metodûj Novotn˘ (3.V), Jakub Cepník (3.V), JanHolan (3.V), Martin Janda (1.B), Anna Holanová (5.V), KláraZlomková (6.V), Michal ¤ehofiek (6.V), Laura Haiselová (6.V),Petra Svobodová (6.V), Bronislav âíÏek (6.V), TomበNovák (8.V)
Sazba a zlom: Pavel Svoboda
Foto: google.com
32
PPrroo cchhyyttrréé hhllaavviiããkkyy......
SUDOKU lehké
SUDOKU tûÏké
