ŠKOLNÍ ČASOPIS ŠKOLNÍ ČASOPIS GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9 PRAHA 9 19. 4. 2011 ãíslo 38 Cena 10,- Kã 30. 6. 2011 DĚTI NAŠICH DĚTI NAŠICH PROFESORŮ PROFESORŮ MARTIN MARTIN VAŠÁK VAŠÁK ãíslo 39 Cena 10,- Kã ARNOLD ARNOLD JAK DOBŘE ZNÁTE JAK DOBŘE ZNÁTE PANA ŘEDITELE? PANA ŘEDITELE? ALICE ALICE ŠRÁMKOVÁ ŠRÁMKOVÁ OÁZA KLIDU OÁZA KLIDU V PRAZE V PRAZE KAM KAM O PRÁZDNINÁCH? O PRÁZDNINÁCH? EUROBOT EUROBOT BÁSNÍCI JAKO VY ROBOT ROBOT ZE ZUBNÍHO ZE ZUBNÍHO KARTÁČKU KARTÁČKU ANKETA ANKETA
Transcript
ŠKOLNÍ ČASOPISŠKOLNÍ ČASOPIS
GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ,GYMNÁZIUM ŠPITÁLSKÁ, PRAHA 9PRAHA 9
KAM KAM O PRÁZDNINÁCH?O PRÁZDNINÁCH?EEUURROOBBOOTTEEUURROOBBOOTT
BÁSNÍCI JAKO VY
ROBOT ROBOT ZE ZUBNÍHOZE ZUBNÍHOKARTÁČKUKARTÁČKU
ANKETAANKETA
3
VáÏení ãtenáfii,
slova – to je, oã tu bûÏí. Napfiíklad manaÏer ·pitu jich musí mít plnézuby, kdyÏ je mûsíc co mûsíc u kaÏdého ãlánku pfiepoãítává, aby mezi re-daktory spravedlivû rozdûlil zaslouÏenou odmûnu. I já nyní – jak si mÛ-Ïete pov‰imnout – kupím ve velké mífie pfiívlastky, abych mu jeho poãí-nání patfiiãnû zkomplikoval.
Vnitroãasopisecké otázky nechme ov‰em v tuto chvíli stranou. Jakprohlásil jiÏ profesor Tolkien, slova nemají v˘znam pouze po stránce ob-sahové, n˘brÏ i po té zvukové. Termín „zvukomalba“ jste ostatnû mohlizaslechnout v hodinách literatury.
Já osobnû se domnívám, Ïe nûkterá slova tak dokonale vystihují vûc,kterou zastupují, aÏ se prakticky sama onou vûcí stávají. Namátkou uve-du pfiíklad: podstatné jméno „skfiípot“. NemÛÏete popfiít, Ïe to ve vás svÛjv˘znam doslova evokuje.
My máme na svÛj jazyk ‰tûstí. O zvukomalebnosti ãe‰tiny není tfie-ba vést diskuze. Nejinak je tomu napfiíklad u nûmãiny, aãkoliv její zvuko-malebnost funguje ponûkud odli‰nû. Cokoliv totiÏ rodil˘ mluvãí fiekne, znív lep‰ím pfiípadû, jako Ïe vás chce zabít.
KdyÏ uÏ jsme u Mistra Tolkiena, nemohu nepoukázat na fakt, Ïe senûmãina podobá ãerné fieãi Mordoru. Posuìte sami na pfiíkladu krátkého„sloganu“ z Pána prstenÛ: „A‰ nazg durbatuluk, a‰ nazg gimbatul, a‰ nazgthrakatuluk, agh burzum-i‰i krimpatul.“
V nûmãinû to zní následovnû: „Ein Ring, sie zu knechten, sie alle zufinden, ins Dunkel zu treiben und ewig zu binden.“
Ale dost bylo plan˘ch fieãí! Takov˘ básník, ten musí se slovy zachá-zet vskutku mistrnû. Proto jsme si pro vás v tomto ãísle pfiipravili ãláneksvûdãící o tom, Ïe básníkÛ máme dost i na na‰í ‰kole.
Z dal‰ích ãlánkÛ mohu jmenovat kupfiíkladu rozhovory hned se dvû-ma ãleny profesorského sboru, s Alicí ·rámkovou a s Martinem Va‰ákem.
Pfieji vám tedy pfiíjemn˘, nik˘m neru‰en˘ ãtenáfisk˘ záÏitek.Jakub Cepník
4
Obsah ãísla:
5 Srebrenick˘ masakr6 ReportáÏ z Eurobota8 ·kolní mafie
10 Jak dobfie znáte pana fieditele?12 Martin Va‰ák: „âe‰tinu bych uãit nechtûl.“17 Anketa: Inovace19 Státní zkou‰ka dospûlosti20 Zmûny v na‰í ‰kole21 Básníci jako vy26 Arnold27 Oáza zelenû v Praze29 Rozhovor s Alicí ·rámkovou32 Robot ze zubního kartáãku34 Otázková kopaná35 Dûti na‰ich profesorÛ38 Kam o prázdninách40 What’s up41 Doremi
Vuplynul˘ch t˘dnech nás média informovala o zatãenísrbského generála Mladiãe, kter˘ je odpovûdn˘ za
srebrenick˘ masakr. Co se v ãervenci roku 1995 v bosenské Srebrenici vlastnû stalo? Na území Bosny a Hercegoviny Ïily poãetné men‰iny SrbÛ
(31%) a ChorvatÛ (17%). V devadesát˘ch letech do‰lo k vzrÛstu srb-ského nacionalismu a dÛsledkem bylo zostfiení sporÛ mezi jednotli-v˘mi etniky. Spory vyvrcholily po referendu o nezávislosti Bosny a Hercegoviny na Socialistické federativní republice Jugoslávie, kdypfies velk˘ odpor bosensk˘ch SrbÛ byla vyhlá‰ena nezávislost. Po-té zaãaly ozbrojené skupinky srbsk˘ch nacionalistÛ blokovat silnicea zanedlouho se rozhofiela obãanská válka, ve které proti sobû stá-li bosen‰tí muslimové a jiÏ zmiÀovaní bosen‰tí Srbové. Do konfliktuse vloÏila OSN a vyhlásila tzv. bezpeãnou zónu ve mûstech Sara-jevo, Tuzla, Bihaç, GoraÏde, Îepa a Srebrenica. Bezpeãnost v Sreb-renici mûly zaji‰Èovat nizozemské jednotky UNPROFOR, které bo-huÏel selhaly, a Srebrenici dobyla srbská vojska pod vedením gene-rála Ratka Mladiãe, jenÏ nechal pobít více neÏ 8 tisíc muslimÛ, me-zi kter˘mi byly i dûti mlad‰í patnácti let. Mezinárodní trestní tribunálpro b˘valou Jugoslávii klasifikoval toto vraÏdûní jako genocidu.
Váleãn˘ zloãinec Ratko Mladiã byl zatãen aÏ 26. 5. 2011, tedy 16let po masakru. Po cel˘ch 16 let vedl v Srbsku celkem pohodln˘ Ïivot,neboÈ ho znaãná ãást SrbÛ povaÏuje za národního hrdinu, a proto semohl tento bosensk˘ fiezník snadno skr̆ vat pfied policií, která pr̆ do-konce vûdûla, kde Ïije, ale nechtûla ho zatknout. Po zatãení byl pfie-vezen do Haagu, kde je za své ãiny souzen mezinárodním trestnímtribunálem.
Pfii soudním líãení se Mladiã pokou‰el co nejvíc zdrÏovat. U soudufiekl: „Jsem tûÏce nemocn˘ ãlovûk, buìte trpûliví.“ B˘val˘ generál bylobvinûn ze zloãinÛ proti lidskosti, váleãn˘ch zloãinÛ a genocidy vãet-nû masakru pfies 7000 muslimsk˘ch muÏÛ a chlapcÛ v Srebrenici v ro-ce 1995. Na tato obvinûní Mladiã reagoval: „Jsou to obludná obvinû-ní.“ Více uÏ nefiekl a soud bude pokraãovat 4. ãervence.
Vydáním Mladiãe do Haagu splnilo Srbsko jednu z podmínek kevstupu do EU. Nyní musí je‰tû pracovat pfiedev‰ím na reformách, abyse mohlo stát ãlenskou zemí.
Vprostorách Retro Music Hallu na Míráku zaãala ve mnûbujet a zrát obsese, Ïe jsem totální humanitní blb. I na-
prostí zaãáteãníci, rekruti ze tfiídy mladého uãitele robotiky Tomá-‰e Nováka, dokázali sestrojit robostroj mimo mé chápání, se kte-r˘m mimochodem obsadili tfietí místo v jedné dílãí disciplínû.
Pozdûji se snaÏili vysvûtlit mi, o co v ní ‰lo. Roboti pr˘ mûli zaúkol pfiejet co moÏná nejrychleji klikatou ãáru. Ti dva odváÏlivci, kte-fií na‰e reprezentanty na Ïebfiíãku vítûzÛ pfiedstihli, mûli pr˘ v sobûzamontovanou jakousi souãástku, díky níÏ mohli ãáru pfiímo sledo-vat a tudíÏ byli o celou tfiídu rychlej‰í. Sv˘m zpÛsobem tedy mÛÏe-me fiíci, Ïe mezi soutûÏícími stejné kategorie byli na‰i nejlep‰í.
Ale pojìme to vzít hezky celé po pofiadû! Eurobot je klání na-d‰encÛ do robotiky, které se letos konalo jiÏ dvanáct˘m rokem.
Národní kola jsou pofiádána ve tfiinácti státech, poté následujekolo mezinárodní. To se letos bude odehrávat na nejsu‰‰ím místûEvropy, v ruské Astrachani.
Hlavní disciplína se rok co rok mûní. Ta leto‰ní nese název„Chees Up“. Roboti v ní soupefií ve stavûní vûÏí z figurek na obfií ‰a-chovnici. (Podrobnûji vám pravidla líãit nebudu jednak proto, Ïe byto bylo nudné, ale hlavnû z toho dÛvodu, Ïe jsem je ani sám v plnémífie nepochopil.)
Je zde nûkolik disciplín, ale nás bude zajímat pfiedev‰ím ta hlav-ní, protoÏe té se zúãastnil reprezentaãní t˘m na‰í ‰koly ve sloÏeníTomበNovák (loÀsk˘ absolvent, v souãasnosti student âVUT),Vlasta Dort (rovnûÏ loÀsk˘ absolvent, nyní student matfyzu), Ond-ra Hole‰ovsk˘ ze tfieÈáku a Jarda Shejbal ze sexty.
Popravdû, nedával jsem jim ‰ance na nejvy‰‰í pfiíãky, protoÏemezi jejich konkurenty byl napfiíklad robot Turag z dráÏìanské uni-
‰kola
7
versity, v nûmÏ jste uÏ na první pohled mohli tu‰it vítûze. Jeho ce-na se pr˘ musela pohybovat v fiádech stotisícÛ korun (v˘ãet spon-zorÛ ostatnû nebyl nejkrat‰í). Poãetn˘ t˘m jeho konstruktérÛ-sko-roinÏen˘rÛ dával tu‰it, Ïe tady pÛjde do tuhého.
Z dal‰ích soutûÏících mÛÏeme jmenovat napfiíklad robota zva-ného FELaaCZech, jehoÏ konstrukce je obdobnû bizarní jako jehonázev. Na trojúhelníkovém podvozku má totiÏ pouhá tfii kola, takÏemÛÏe jezdit do v‰ech smûrÛ bez nutnosti otáãení. Porota ho ostat-nû na závûr ocenila jako nejzajímavûji provedeného robota v celésoutûÏi.
No nic, nebudu vás napínat, stejnû to uÏ nejspí‰e víte. Navzdo-ry m˘m obavám na‰i porazili nûmeckého Turaga a po napínavémfinále obdrÏeli stfiíbro. Postupují tak do mezinárodního kola, takÏena zaãátku léta poletí hájit nበstát do ‰ir˘ch rusk˘ch celin. Vzdá-vám proto tûmto mal˘m bohÛm, skuteãn˘m vládcÛm hmoty a elek-tfiiny, hold.
Vítûzem se stal t˘mbratrské dvojice MálkÛ z Pfiíbrami. Samotnémuklání byl pfiítomen jen je-den z nich. Byl jsem tro-chu rozmrzel˘, protoÏevypadal mnohem star‰íneÏ ostatní soutûÏící.Není pfiece fér, aby setenhle nejménû tfiicetile-t˘ chlap pletl do soutûÏe zapálen˘ch nováãkÛ! Jaké pfiekvapení pakpro nás v‰echny bylo, kdyÏ jsme zjistili, Ïe má teprve pfied maturitou.
Co fiíci závûrem? Sílící pocit vlastní netechnickosti a nepraktiã-nosti vygradoval v momentu, kdyÏ jsem po skonãení soutûÏe chtûlpomoct jedné sleãnû s odnesením laviãky. „Díky, ale to se skládá,“usmála se, sklopila laviãce nohy a odnesla ji v jedné ruce. Inu, v technické oblasti zfiejmû uplatnûní nenajdu.
8
··kkoollnníí mmaaffiieeAdam Cepník
„V‰echny studenty mohu ujistit, Ïe maturity na na‰í‰kole probíhají správnû podle v‰ech osnov a pfied-
pisÛ a niãím neporu‰ují dan˘ fiád.“ Tuto vûtu prohlásil nedáv-no pan profesor Gottwald. Podafiilo se mi v‰ak zjistit, Ïe to ne-ní tak úplnû pravda.
Koncem kvûtna, kdyÏ probíhaly maturity, se mi pfii vyuãovánínûkolikrát zdálo, Ïe z vy‰‰ích pater sly‰ím tlumené dunûní a jiné po-divné zvuky. „Co tam ti maturanti k sakru provádûjí?! VÏdyÈ ru‰í onisami, a ne my.“
Brzy potom, pfied koncem maturit, byla jeden den vy‰‰í patravolná, neboÈ maturity ten den probíhaly aÏ odpoledne. V‰iml jsemsi ve tfiídû 43 na zdi kusu molitanu a koberce, zfiejmû zapomenut˘zbytek jakéhosi zvukového tûsnûní. BohuÏel jsem koberec ani ne-stihl vyfotit, kdyÏ ho paní uklízeãka odnesla se slovy „To si tady za-pomnûl pan ‰kolník...“
Tomu jsem ale nevûfiil. Bylo jednoznaãné, Ïe byla tfiída 43 v prÛ-bûhu maturit opatfiena zvukov˘m tûsnûním. Proã? Je sice pravda,Ïe maturanty mohl hluk z niωích pater ru‰it, ale urãitû nebylo nut-né montovat na zdi molitan a koberce. A tak jsem se rozhodl, Ïe té-to záhadû pfiijdu na kloub.
Po dlouhém zji‰Èování se mi podafiilo zachytit zmínku o jakési‰kolní mafii. Co to je a jak to souvisí s maturitami? ·kolní mafie jetajn˘ útvar, kter˘ vlastní vût‰ina ‰kol po celém svûtû. SlouÏí k ochra-nû ‰koly a odstraÀování nepohodln˘ch osob. KdyÏ se plánuje zá-sah do ‰kolství, kter˘ by byl pro ‰koly neprospû‰n˘, ‰kolní mafie vy-uÏije své agenty ve vládû a zmûna se neuskuteãní. KaÏd˘ rok seschází zástupci ‰kolní mafie z celého svûta, letos se tento sraz po-fiádal kdesi na Ukrajinû.
nevûfiíte? vûfite!
9
A kde se berou noví ‰kolní mafiáni? Tuto informaci jsem se do-zvûdûl od nejmenovaného maturanta z 8.V. Maturanti se totiÏ mo-hou do ‰kolní mafie dobrovolnû zapojit, ale musí projít zkou‰kou.
A ona zkou‰ka se právû konala ve tfiídû 43. JelikoÏ souãástí ma-fiánského umûní jsou rÛzné bojové umûní a pouÏívání zbraní, mu-sela b˘t tfiída utûsnûna, aby nikdo nezaslechl rány z pistolí, explo-ze a jiné zvuky. Ke konci maturit byla kompletnû zrekonstruovánaa uklizena. V‰ak jsem si také fiíkal, kam zmizely ty fleky od svaãin,které poletují po tfiídû kaÏdou velkou pfiestávku a proã je koneãnûopraven˘ lem pod malbou na zdi – ale zbyteãnû, protoÏe hned zapár hodin byl pod vlivem studentÛ zase v desolátním stavu. DÛle-Ïité je to, Ïe jsem objevil ono jádro pudla, jak se fiíká, a zjistil, cojsem tehdy sly‰el z horních pater. Shodou okolností jsem se takénedávno dovûdûl, Ïe paní profesorka ·rámková musela odjet namistrovství v kickboxu kamsi na Ukrajinu. Tak tedy posuìte sami.Na závûr mÛÏeme jen popfiát hodnû ‰tûstí na‰í ‰kolní mafii, nechÈdopfiává na‰emu gymnáziu v‰e nejlep‰í a brání na‰e práva.
Je to nejznámûj‰í (a také nejdÛleÏitûj‰í) osobnost na na-‰em gymnáziu. Myslíte, Ïe o panu fiediteli víte v‰echno?
Jestli ano, zkuste nበkvíz a uvidíte!
1. Jakou barvu má pan fieditel nejradûji?a) modrou, zelenou, ãernoub) fialovou, Ïlutou, bílouc) oranÏovou, hnûdou, ãervenou
2. Kolik centimetrÛ mûfií nበpan fieditel?a) 172 b) 177c) 182
3. Jaké je nejoblíbenûj‰í jídlo pana fieditele?a) VídeÀsk˘ fiízek s hranolky a tatarskou omáãkoub) Pizzu na jak˘koliv zpÛsobc) MeruÀkové knedlíky
4. Kolik je panu fiediteli let?a) 49b) 51c) 53
5. Jak si pfiedstavuje nበpan fieditel ideální dovolenou?a) Tro‰ka leno‰ení, poznání i sportub) Cesta kolem svûta a nemusí to b˘t právû za 80 dní :-)c) V zimû lyÏování, v létû windsurfing
6. Kolik má pan fieditel dûtí?a) 1b) 2c) 3
kvíz
11
7. Co je nejvût‰í pfiání pana fieditele?a) Zdravá rodinab) Stát se rentiéremc) Dva roky prázdnin
8. âím chtûl b˘t nበpan fieditel jako mal˘?a) Popeláfiem, kosmonautemb) Veterináfiem, astrologemc) Traktoristou, astrofyzikem
9. Jak˘ hudební styl poslouchá pan fieditel?a) Rock, Popb) Dechovkuc) VáÏnou hudbu, jazz
10. Jaká je nejoblíbenûj‰í hudební skupina na‰eho pana fieditele?a) Beatlesb) Banjo Band Ivana Mládkac) Elán
11. Jakou knihu ãte pan fieditel nejradûji?a) Kámen a bolestb) Vejce a Jác) Malevil
12. Na kter˘ film se dívá pan fieditel nejrad‰i?a) Milionáfi z chatrãeb) Lep‰í uÏ to nebudec) Forest Gump
Urãitû jste nemohli nepostfiehnout novou posilu profesor-ského sboru po odchodu Hanky BlaÏkové. Mgr. Martinu
Va‰ákovi je 40 let, má dvû dûti, vystudoval Filozofickou a Pfiíro-dovûdeckou fakultu UK a na na‰í ‰kole uãí dûjepis a zemûpis.
Dobr˘ den, pane profesore. Odkud pocházíte?
Kde jsem se narodil? V Marián-sk˘ch Lázních. KdyÏ mi byl asi rok, pfie-stûhovali jsme se s rodiãi na âeskomo-ravskou vrchovinu a v m˘ch ‰esti letechjsme pfii‰li do Prahy.
Jaká máte domácí zvífiata?
Máme dvû koãky, tedy kocoura Nácíãka a koãku âiãmundu. A rybiãky, ale ty se nijak nejmenují (smích)
Máte dvû dûti, ve ãtvrté a ‰esté tfiídû. Co se t˘ãe jejich stu-dií a koníãkÛ, smûfiujete je nûjak na humanitní vûdy?
Do niãeho je netlaãím. Syn by nejradûji trávil celé hodiny u poãí-taãe, takÏe u nûj to je bez ‰ance. Radost mi alespoÀ dûlá, Ïe ho ba-ví hry s historickou tematikou a rád ãte historické knihy. Dcefii obãaspou‰tím váÏnou hudbu, ale ji to na‰tûstí baví. A u obou se snaÏím vy-pûstovat náklonnost k turistice. Ale do humanitních vûd je nenutím.
âím jste chtûl b˘t jako mal˘?
Lesníkem. Mám rád pfiírodu, les. VyrÛstal jsem na venkovû, blízko lesa.
rozhovor
13
Vzpomínáte si na nûjak˘ svÛj ‰kolní prÛ‰vih?
PrÛ‰vih Ïádn˘ nebyl, akorát jsem pofiád mluvil v hodinách a vlastnû za to jediné jsem míval poznámky.
Z jaké ‰koly jste k nám pfii‰el? V ãem je na‰e jiná?
Uãil jsem na gymnáziu Bernarda Bolzana na matfyzu v Troji. Poodchodu ‰koly z matfyzu jsem se nepohodl s nov˘m zfiizovatelema ode‰el jsem. Ta ‰kola uÏ dnes není, protoÏe vyuãujících tenkrátode‰lo hodnû. V ãem je va‰e ‰kola jiná? Studenti jsou lep‰í v uãe-ní, ale v hodinách pracují pfiibliÏnû stejnû. Co se mi nelíbí a s ãímjsem se tady setkal poprvé v takové mífie, je pfiekládání dohodnu-t˘ch testÛ na jin˘ termín. Chápu, Ïe se chtûjí co nejlépe pfiipravit,ale nûkdy je to protivné. Ale obecnû mají velik˘ studijní potenciál a jsou schopni spolupráce. Líbí se mi atmosféra tady. Je zde vstfiíc-né vedení, jsou tu dobré podmínky pro uãení, není tady cítit stres a shon. Co se mi pfiíli‰ nelíbí, je velk˘ poãet rÛzn˘ch zájezdÛ. Z va-‰eho hlediska je samozfiejmû dobré, Ïe se nûkam podíváte, ale v˘-uka je potom hroznû roztfií‰tûná. Tfieba tercii jsem toto pololetí mûlasi jen mûsíc a pÛl (i díky posluchaãce z pfiírodovûdecké fakulty,která mûla praxi), coÏ je málo.
Jste spokojen˘ se systémem v˘uky va‰ich pfiedmûtÛ?
Nejsem. Nelíbí se mi malá hodinová dotace zemûpisu. Máte ny-ní v septimû jednu hodinu t˘dnû a v oktávû mají zemûpis jen matu-ranti a to je velmi málo. A pfiitom zemûpis je potfiebnûj‰í neÏ dûje-pis, vezmûte si, Ïe sledujete zprávy, nûkam jedete na dovolenou,nebo nepoznáte, jestli dÛm, kter˘ si chcete koupit, není v záplavo-vé oblasti. Zemûpis je prostû „v‰ude“.
V dûjepisu bych posílil v˘uku nov˘ch dûjin. O to se snaÏí hod-nû historikÛ. Îe by se ve tfieÈáku zaãalo uÏ Francouzskou revolucínebo je‰tû lépe rokem 1848 a ve ãtvrÈáku by se braly dûjiny od za-ãátku druhé svûtové války. Takhle nejsou na devatenácté a dvacá-té století ani 2 roky. Pfiitom souãasnost ovlivÀují hlavnû nejnovûj‰ídûjiny. Naopak bych omezil v˘uku dûjin star‰ích. Ale to uÏ je spí‰enámût pro kolegy, vzhledem k tomu, Ïe zde nebudu pÛsobit dál.
14
Jak jste do‰el ke svému systému známkování?
Léty praxe. Víceménû takhle: Nejvût‰í váhu dávám seminár-kám, ty jsem letos zadal v kvintû a 1.B. Pfii seminární práci se uãí-te pracovat s informacemi, a to je potom na vysoké ‰kole nebo i pro-stû v Ïivotû dÛleÏité. Proto má známka ze seminárky tfieba o ãtyfiistupnû vy‰‰í hodnotu. A ty dlouhé písemky se snaÏím zadávat tak,aby v nich bylo z kaÏdé probírané hodiny nûkolik otázek, aby ne‰-ly vypracovat náhodou. Aby tam byl ‰irok˘ zábûr informací, se kte-r˘mi se student tfieba potom je‰tû nûkdy setká.
Jak vycházíte se sv˘mi studenty a kolegy?
Se studenty vût‰inou dobfie, jsou tfiídy, kde uãím radûji, ale vût-‰ina studentÛ je ochotna spolupracovat. Co mi nûkdy vadí, je pfiíli‰-né mluvení. Nûktefií studenti, hlavnû niωího gymnázia, jsou velmiupovídaní, takÏe nûkdy dávám i zvlá‰tní úkoly. Nejradûji uãím v sep-timû a 1.B. To je sice Ïivûj‰í tfiída, ale v˘uka tam je docela zábavná.Nemám rád, kdyÏ studenti jen sedí a pí‰ou. Tfieba va‰e tfiída (pozn.sexta) je aÏ nepfiirozenû tichá. Co se t˘ãe kolegÛ, komunikuji hlav-nû s tûmi v kabinetû, s ostatními se vídám leda na chodbû nebo pfiiobûdû. Celkovû na mne pÛsobí velmi pozitivnû a vstfiícnû.
Máte u nás zÛstat do konce ‰kolního roku, pfiem˘‰lel jste,Ïe byste zÛstal déle?
Ne, nemám moÏnost. Od zaãátku to bylo domluveno tak, Ïe ta-dy budu uãit pravdûpodobnû jen do konce ‰kolního roku, do návra-tu pana profesora Daubnera. Studenti septimy ov‰em chodí nadobrovoln˘ semináfi z dûjin kultury a ti by v tom asi rádi pokraãova-li i pfií‰tí rok. TakÏe kdybych se dohodl s panem fieditelem, tak bychpár hodin t˘dnû, nûkdy odpoledne, je‰tû uãil.
Uãíte radûji dûjepis, nebo zemûpis?
TûÏká otázka. Zemûpis mám asi rad‰i, protoÏe se s ním ãlovûkãastûji setká v praxi, ale bez dûjepisu to také nejde - napfi. kdyÏ uãí-
15
te podstaty váleãn˘ch konfliktÛ, geopolitiku a tak, jsou ty pfiedmûtyprovázané. Obojí je dost nároãné co se t˘ãe tfieba opravování.Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o pfiedmûty dotované 1-2 hodinamit˘dnû, znamená to, Ïe uãím sedm tfiíd a zapamatovat si v‰echny stu-denty, mít dostatek známek je nesmírnû nároãné. Ale je to ideálníkombinace.Tfieba dûjepis - ãe‰tinu bych uãit nechtûl. âe‰tina je naopravování je‰tû hor‰í, byÈ má tu v˘hodu, Ïe díky 4-5 hodinové t˘-denní dotaci uãíte ménû tfiíd a studentÛ a snadno získáte více zná-mek. To se ostatnû t˘ká v‰ech jazykÛ nebo i matematiky...
Zkuste struãnû popsat, jak si pfiedstavujete ideálního studenta.
Teì jsem si vzpomnûl na historku od mého uãitele na semináfiiz multikulturality o jednom izraelském nositeli Nobelovy ceny, kte-rého se vÏdy, kdyÏ se vracel ze ‰koly domÛ, zeptala matka: „Polo-Ïil jsi dnes uãiteli nûjakou dobrou otázku?“ a tím v nûm pofiád pro-bouzela snahu se nûco dal‰íhodozvûdût. TakÏe ideální stu-dent se ptá, je aktivní, komuni-kuje v hodinû. A potom se i uãí.Mám studenty, ktefií se sice v hodinách pofiád ptají, zajíma-jí se o v˘klad, ale pak jim z tes-tu musím dát trojku, ãtyfiku, i kdyÏ mají na víc. Ale takovémám pofiád rad‰i neÏ ty, co sijen ti‰e pí‰í a pak mají jedniãky.
Co povaÏujete za svÛjprofesní úspûch?
To jsou takové ty drobnosti... Dám vám pfiíklad: Dnes za mnoubyla jedna studentka ze septimy a fiekla, Ïe vãerej‰í semináfi bylskvûl˘. KaÏd˘ uãitel má pár takov˘ch okamÏikÛ, na které rád vzpo-míná. KdyÏ va‰i práci nûkter˘ student ocení, to je vlastnû nejvût‰íúspûch, jakého mÛÏete dosáhnout.
16
Jaké máte zájmy? Dûláte tfieba nûjak˘ sport?
V souãasnosti uÏ nesportuji, dfiív jsem pár let závodnû hrávalhokejbal, ale byl jsem jedním z nejhor‰ích hráãÛ v první lize... DnesuÏ sport sleduji jen pasivnû, tfieba tenis. Jinak rád chodím do lesa,jezdím na hory, hlavnû v létû. Potom rád vafiím a poslouchám váÏ-nou hudbu. A docela rád ãtu. TûÏko se dá fiíci, kterého autora nej-radûji. Ale hodnû se mi líbí tfieba Hovory s TGM od Karla âapka. To mi pfiijde jako úplnû skvûlá kníÏka.
Kolik máte oblekÛ?
·est nebo sedm.
Kdy vás naposledy nûkdo potû‰il?
Dcera mi pfied hodinou zatelefonovala, Ïe dopadla dobfie ve srov-návacích testech z angliãtiny. CoÏ povaÏuji za úspûch, protoÏe si mys-lím, Ïe bez jazykÛ je dnes ãlovûk ztracen˘. Dennû s ní cviãím poslechnebo spolu mluvíme anglicky. Jazyk se nedá nauãit najednou.
Kam pojedete na dovolenou?
No takhle, doma jsme museli mûnit kotel a bylo to dost drahé,takÏe jenom na chalupu na âeskomoravskou vrchovinu a moÏnána t˘den do Tater. Ale nûkam dál ne.
Trápíte rád malé vepfiíky?
Urãitû, jsem trochu sadista (smích). Takhle, netrápím je rád, alenemám s nimi naprosto Ïádné slitování.
17
AAnnkkeettaa:: IInnoovvaacceeMartin Ko‰atka
Tentokrát nás napadlo, Ïe bychom mohli zjistit, co by si li-dé pfiáli nového ve ‰kole. Velmi nás pfiekvapilo, jak ãasto
chtûli bazén. Tak se podívejte na odpovûdi jak ÏákÛ, tak kantorÛ.
1. Co byste chtûli ve ‰kole zmûnit? (nûco existujícího)2. Co byste chtûli postavit nového?3. Líbilo by se vám, kdyby byl bazén na stfie‰e?
Petra Nykod˘mová (Aj)
1. MoÏná by se nûco mohlo a dalo zmûnit, alevzhledem k tomu, Ïe jsem na ‰kole krátkou dobu,tak se zatím nicménû se v‰ím seznamuji a tûÏkobych teì mohla fiíct, Ïe by se tu nûco mûlo zmûnit.Mnû se tady moc líbí a urãitû by se nûco na‰lo, alezatím nevím co.
2. Tohle souvisí z mojí pfiedchozí odpovûdí. Tuhle ‰kolu je‰tû mocneznám. Spí‰ by mûla b˘t nûjaká oprava, rekonstrukce, ale také tozávisí na penûzích ‰koly.
3. Kdyby byl na stfiese bazén, tak by to byla urãitû v˘borná vûc, pro-toÏe o velké pfiestávce, kdyby bylo teplo, by se studenti urãitû rádivykoupali. Akorát mi to nepfiipadá jako úplnû nejbezpeãnûj‰í vûc,protoÏe kdyby nûkdo skoãil vedle... Jinak dobr˘ nápad, ale bazénna stfie‰e asi ne.
LukበKotlík (1.V)
1. MoÏná bych nûjak vylep‰il vstup do jídelny, aby se tam tvofiila fiada.
2. Bazén s tobogánem.
3. MoÏná je to lep‰í neÏ to, co jsem vymyslel.
anketa
18
Daniel Dohnal (Tv, Z)
1. Tak jako tûlocvikáfi bych chtûl vût‰í tûlocviãnua tfieba kurty na jiné sporty.
BlíÏí se konec ãervna a leto‰ní maturity jsou koneãnû zanámi. Pomûrnû pozdû v porovnání oproti pfiechozím ro-
kÛm, kdy absolvent na‰eho gymnázia drÏel v ruce osvûdãenío zkou‰ce dospûlosti uÏ koncem kvûtna. Tento rok jej dostalskoro o mûsíc pozdûji. I pfies v‰echny peripetie, provázející za-vádûní nového systému, v‰e nakonec dobfie dopadlo.
Samotné zavádûní státních maturit neprobíhalo zdaleka hlad-ce. Je‰tû v fiíjnu, po zvefiejnûní v˘sledkÛ tzv. maturitní generálky,navrhovali nûktefií zákonodárci zru‰ení celé akce a setrvání na pÛ-vodním systému. Zmûnu se v‰ak tentokrát nepodafiilo prosadit, a tak se nበroãník stal prvním, kter˘ vyzkou‰el po 150 letech no-vou podobu zkou‰ky dospûlosti.
Pfiihlá‰ky k maturitní zkou‰ce bylo tfieba podat do poloviny listo-padu. Na zaãátku kvûtna pak byla maturitnímu roãníku uzavfienaklasifikace za druhé pololetí, nedlouho poté následoval tzv. svat˘t˘den, tedy studijní volno urãené k závûreãnému opakování.
Dovolte mi, abych vám, milí ãtenáfii, pfiiblíÏil svoji zku‰enost s prÛbûhem maturitní zkou‰ky a tfieba vám tak poskytl jasnûj‰í pfied-stavu, co vás v blízk˘ch letech ãeká.
Po svatém t˘dnu jsme nastoupili v pondûlí na slavnostní zahá-jení ve vyzdoben˘ch uãebnách. Probûhla pfiedávka kytic, dále pro-jev pana fieditele, paní pfiedsedkynû a dal‰ích. V‰ichni nám popfiá-li hodnû ‰tûstí a tím zaãaly maturity naostro.
TfiebaÏe se samotné zkou‰ky lidé zpravidla obávají, na jejím sa-motném prÛbûhu není nic zvlá‰tního ãi mimofiádného. Na pokyn ve-jdete do uãebny, pfiistoupíte k místopfiedsedovi komise, kter˘ vásnechá vylosovat si Ïeton s ãíslem otázky. Hned poté usednete napotítko, kde máte k dispozici celou fiadu pomÛcek, napfiíklad slov-ník ãi atlas a samozfiejmû spoustu papírÛ, na které si pfiipravítestruãnou osnovu va‰eho projevu. Poté, co spoluÏák pfied vámiskonãí, pfiisednete na vyzvání ke stolu a zaãnete mluvit. DÛleÏité jeuvûdomit si, Ïe vás nikdo nechce potopit a zaskoãit vás zámûrnû
‰kola
20
obtíÏn˘mi otázkami. Staãí mluvit souvisle a spisovnû, drÏet se fak-tÛ a skonãit optimálnû 2-3 minuty pfied koncem vymûfieného ãasu(u ‰kolní ãásti 15 minut, u státní vy‰‰í 20 minut).
Závûrem kaÏdého dne jsou vyhla‰ovány v˘sledky studentÛ,ktefií ten den konali zkou‰ky. Cel˘ maturitní t˘den zakonãí slavnos-tí akt podobn˘ tomu zahajovacímu. Studenti pfiedají dal‰í kytice pro-fesorÛm ãlenÛm maturitní komise, vyslechnou si nûkolik projevÛ a na úpln˘ závûr se pouÏívané uãebny vzornû uklidí.
Zpûtnû vzato, maturita není nic tûÏkého a rozhodnû není tfiebase jí obávat pfiíli‰. I kdyÏ, podle mû by ãlovûk nikdy nemûl brát dÛ-leÏité vûci na lehkou váhu, a proto si myslím, Ïe rozumná míra ne-jistoty a obav je pfied maturitou na místû, stejnû tak jako dÛkladnápfiíprava. Jak se fiíká, tûÏko na cviãi‰ti, lehko na boji‰ti.
Budova na‰eho gymnázia, postavená ve funkcionalistic-kém slohu, má dlouhou tradici. První Ïáci sem chodili
jiÏ ve ‰kolním roce 1937/38. ProtoÏe od té doby ubûhla dlouhádoba, je ‰kolu tfieba prÛbûÏnû modernizovat a vylep‰ovat, abyodpovídala souãasn˘m poÏadavkÛm.
Stavba gymnázia a vedlej‰í základní ‰koly byla dokonce v roce2004 zapsána do Ústfiedního seznamu kulturních památek âR.
V minulosti pfiibyly v poãítaãové uãebny, moderní laboratofie, posi-lovna, byla zvût‰ena jídelna. Letos nás potû‰ila nová podlaha v tûloc-viãnû, rádi sedáme na nové laviãky umístûné na chodbách, v pfiípadûde‰tû si uvûdomíme v˘hody zastfie‰ení mezi ‰kolou a ‰koliãkou. RovnûÏ po leto‰ních prázdninách se mÛÏeme tû‰it nazmûny v interiéru budovy. Hnûdé nátûry okolo schodi‰tû zmizí, naopakpfiibude nová v˘malba stûn, nové osvûtlení schodi‰tû, nová dlaÏba. Bu-dou odstranûny ‰atny nahofie (1.V a 2.V) a studenti ãtyfi tfiíd vyuÏijí no-v˘ch ‰atních skfiínûk. VÏdy dva Ïáci se budou dûlit o jednu skfiíÀku.
Je skvûlé, Ïe se budova na‰eho gymnázia od nového ‰kolního ro-ku je‰tû více zmodernizuje a vylep‰í. DrÏme jí i sobû palce, aby to takbylo i v budoucnu.
‰kola
BBáássnnííccii jjaakkoo vvyyLaura Haiselová
Jsou v‰ude okolo nás. Potkáváme je ve ‰kole. Na obûdû.Na chodbách. U nástûnky. V jídelnû. Tam v‰ude se vy-
skytují. Kdo? Básníci. Nevûfiíte? Jako dÛkaz jsme ãtyfii z nichpoprosili o krátk˘ rozhovor a ukázku tvorby.
Hanka Nováková (3. V)Jak dlouho pí‰e‰ básnû?Tak nûjak od maliãka.Co tû inspiruje k psaní?Ani nevím, mám dobrou náladu, nûco mû
napadne a já to z toho pak nûco ubásním.Pí‰e‰ básnû pro nûkoho?Asi pro sebe, ale pí‰u taky pro sestfiiãku, kdyÏ je tfieba v lázních,
aby se pobavila.Co je pro tebe na psaní básní nejtûωí?Zaonaãit to tak, aby básniãka dávala smysl a aby pokud moÏ-
no byla i vtipná.Co bys chtûla vzkázat ãtenáfiÛm ·pitu?âtûte, pi‰te, r˘mujte.
Sedí ble‰ka pod stromeãkemmaltu v míse míchá
na kÛlniãku za domeãkem,najednou ji v bfií‰ku píchá
projde kolem ve‰kaa vidí jak ble‰ka
bolestivû vzdychá
"Na tohle je snadn˘ lék, lehne‰ na zem zádíãkama,
zakope‰ si noÏiãkamaa bolest tû pfiejde hned."
Ble‰ka chvilku neotálí a uÏ se na zemi válí.Zatínaj se pûstiãky
zatfiepou se noÏiãkyách!
A neÏ si prdlamalta jí ztvrdla.
ZaraÏené prdíky
‰kola
21
22
Pavel Pospí‰ek (7. V)
Jak dlouho pí‰e‰ básnû?SvÛj první text, kter˘ by se dal zvát
básní, jsem napsal asi pfied dvûma lety,kdyÏ jsem zÛstal doma s mononukleó-zou, a tak jsem mûl hodnû ãasu. Byla ad-resovaná.
TakÏe ty pí‰e‰ básnû pro nûkoho?Pár uÏ jsem jich pro nûkoho napsal, teda pro nûkoho konkrét-
ního, skuteãného. A potom pí‰u i básnû urãené nûkomu, ale ten nû-kdo není Ïádná konkrétní osoba.
Co tû inspiruje k tvorbû?Mojí hlavní inspirací jsou urãitû Ïeny. Ale jinak pí‰u o v‰em, co vi-
dím a proÏívám a paradoxnû pí‰u taky o tom, co jsem nevidûl a co bych chtûl zaÏít. Motivem mÛÏe b˘t absence jakéhokoli motivu.
Co je pro tebe na psaní nejtûωí?Vzít tuÏku do ruky. A psát s ní na papír.
Jak˘ je tvÛj nejoblíbenûj‰í básník?KaÏd˘ básník je narcista, takÏe po mnû je mÛj nejoblíbenûj‰í
básník asi Krchovsk˘. Ale spousta z nich má nûco do sebe. Myslím si, Ïe králem básníkÛ je Shakespeare.
Co bys chtûl vzkázat ãtenáfiÛm ·pitu?Aby trápili malé vepfiíky tak dlouho, jak jim to pÛjde.
Svlékám pohledem dívky z tramvaje,sám v‰ak tváfiím se nevinnû,jaká asi ta sleãna nahá je?
jak asi vypadá jen v rou‰e Evinû?Kdo je ta krásná dívka cizí?odnûkud se moÏná známe,
pod m˘m pohledem z ní ‰aty mizí- na co myslí? na to samé?
Metodûj Novotn˘ (4. V)Jak dlouho pí‰e‰ básnû?Asi tak sedm aÏ devût minut.Pamatuje‰ si svoji první báseÀ?Ano, ano, pamatuju, a to velice dobfie. Vy‰la i ve ·pitu, jmenovala se Dáma. Co je pro tebe inspirací ke psaní?
Samozfiejmû, Ïe v‰echno, co se kolem mû dûje, ale hlavnû to, cose dûje v mû samotném. SloÏit˘m my‰lenkov˘m pochodem leckdydojdu k naprosto odli‰n˘m vûcem, neÏ jaké pÛvodnû byly, a tento pokroucen˘, nûkdo by mohl fiíct perverzní, pohled na vûc jemi potom inspirací.
Co je pro tebe na psaní básní nejtûωí?Dozajista téma. Jak zaãnu, tak uÏ jsem schopen sloÏit pÛl bás-
nû cestou autobusem, pÛlku cestou domÛ, ve vanû jí dopiluju a pfied spaním hodím na papír. To házení na papír je po tématu todruhé nejtûωí, protoÏe nejlíp se mi pí‰e veãer a pfiemoct se sed-nout si za stÛl a napsat nûco, co uÏ jste dokonãili, to chce vÛli a cha-rakter, jenÏ já postrádám.
Jaká je tvá oblíbená poezie?TûÏko fiíct. Zpravidla upfiednostÀuji jakoukoli epiku pfied lyrikou,
a ãím hÛfi se to ãte, tím líp.
Îil kdysi jeden sympatick˘ malífia kaÏd˘ ho mûl rád.
Umûl se zlobitumûl se i smát,
knírek jako kartáãekvlasy jako Rath.
On rád kfiiãel do davua preferoval blond
a hlas, kter˘m to fiíkal, znûl jak zvon.Jeden národ, jedna fií‰e, jeden vÛdce!
A tím vÛdcem mûl b˘t,samozfiejmû, on.
Slávu vzal ìas a prapor nevlaje dál,ãist˘ sen malífiÛv se hroutí.
A ten, kter˘ ÎidÛ se bál,malífi, miláãek mas,
ode‰el.A nikdo neví, zdali pryã
nebo jenomnûkam jinam.
Malífi pokojÛ
23
24
Jakub Hrdina (1. B)Jak dlouho pí‰e‰ básnû?Aktivnû pí‰i zhruba od dvanácti
let, ale pár dûl jsem vytvofiil uÏ dfiíve.
Pamatuje‰ si svoji první báseÀ?Ano, první báseÀ, která mûla hla-
vu a patu, jsem napsal v deseti letechpro jednu holku z tábora, do kteréjsem byl hroznû zamilovan˘. Tu bá-seÀ jsem jí nikdy neukázal.
Pí‰e‰ básnû pro nûkoho?Vût‰inou své básnû nûkomu vûnuji, a to dívkám. BáseÀ vylo-
Ïenû pro nûjakou holku jsem napsal asi tfiikrát, s tím, Ïe první dvûbyly spí‰e psány, abych na dûvãe zapÛsobil. Teì uÏ pí‰u „z lásky“jen pokud mû dívka opravdu hodnû zaujme a chci jí prostfiednictvímbásnû nûco sdûlit. Vadí mi, kdyÏ to holka neumí ocenit. Také obãaspí‰u pro dobré kamarádky, které si o to poÏádají, nebo jim báseÀnapí‰i tfieba k narozeninám.
Co je pro tebe na psaní básní nejtûωí?Co nejlépe vyjádfiit své pocity a dát básni nûjak˘ hlub‰í smysl.
Aby to prostû nebyla jen fiíkanka pro dûti.
Kdo je tvÛj nejoblíbenûj‰í básník?Metud Novotn˘.
Jaké mበplány do budoucna? Je‰tû nemám úplnû jasno, ãasto své pfiedstavy o budoucnosti
stfiídám, ale momentálnû bych se chtûl stát psychologem. A co set˘ãe psaní básní, chtûl bych nûkdy vydat vlastní sbírku.
Co bys chtûl vzkázat ãtenáfiÛm ·pitu?Mûjte se fanfárovû!
25
Plátno
Mám na mramoru povû‰ené plátno,je plné upfiímnosti, jako málo vûcí na svûtû,
co motivem je, v tom nemám jasno,rám odfien˘ od star˘ch hrotÛ touÏících po odvetû.
Na obraz mi obãas dopadne rud˘ list,pfied plátnem mám kvûty ãerstvé kaÏdé úter˘,
obãas cítím pfiíjemné teplo z mnoha míst,i kdyÏ poãasí se nemûní.
Nûkdy za mnou chodí pán v ãerném diskutovat ne‰vary,kleãí, ptá se mû na obraz a v ruce svírá r˘ã.
Má dívka mohla plátno vytvofiit, kreslila podobné tvary,kde je teì nevím, ale asi pryã.
Chodí ke mnû lidé, prohlíÏejí si obraz a slzy roní,stojí tu jen chvíli a pak jdou zase dál,nûkdy mám pocit, Ïe tu byli i vloni,kaÏd˘ pfiesnû tam, kde kaÏd˘ stál.
Îe uÏ dávno nejsem jako oni, to pfiece vím,ale cítím stejn˘ smutek, stejnou pohodu,
moÏná mi pfiece jen ale bude líp, aÏ si pfiipustím,Ïe to krásné plátno visí mi na hrobu.
V posledních dnech si lámu hlavunad ‰kolními toaletami.
Proã jsou pofiád v bídném stavu?Za to si mÛÏou Ïáci sami.
Záchod nefunguje, asi,nesplachuje, protéká,
Ïák zoufalstvím rve si vlasy,trpûlivost pfietéká.
Jsou tu v‰ak i vady jiné:odér, jenÏ se chodbou line
vÛní pfiíjemnou a svûÏídá se nazvat pouze stûÏí.
Zneãi‰tûné prk˘nkoje dÛvodem ke zhnusení,leã hor‰í je o malinko,
Ïe v tfietím patfie Ïádné není.
NejrÛznûj‰ích odpadkÛnajdeme tu pfiemíru- oproti nedostatkutoaletního papíru.
Mokrá hmota na stropûsk˘tající pohled lib˘navede nás ke stopû
proã v kabinkách papír chybí.
Zfiejmû nás jiÏ nic neohromí.Kdo má tohle v‰e na svûdomí?
Nûjaké stádo ãuÀat v akci?Jen zdej‰í dívky a chlapci.
26
Znáte Arnolda? Je to ‰kolní kostlivec, kter˘ rád a do v‰eho strkános. KdyÏ se mu nûco nezdá, nebojí se ozvat. Líbí se Vám jehonázory? Souhlasíte s ním? Máte ho rádi? Chcete s ním kamará-dit? Chcete mu pohladit ple‰? Podrbat ho za uchem? Dopisovatsi s ním? Zbít ho? RozloÏit ho na jednotlivé kostiãky a potom zasesestavit? Diskutovat s ním? Hádat se?MÛÏete ho kontaktovat! Arnold sdíli e-mail s redakcí,napi‰te mu na - [email protected]
Orchideje, Japonské borovice, exotiãtí mot˘li, africké ma-soÏravky nebo americké vodopády… Myslíte si, Ïe za ta-
kov˘mi krásami pfiírody musíte cestovat tfieba na druhou stranuzemûkoule? M˘líte se! Máme je totiÏ rovnou pfied nosem. I v zasta-vûném velkomûstû se najdou divy pfiírody, které stojí za to vidût.Botanická zahrada v Praze Tróji v‰echny takové divy skr˘vá…
Nedávno jsem Botanickou zahradu nav‰tívila a musím pfiiznat,Ïe jsem byla doslova une‰ená.
Cel˘ areál se rozkládá na obrovské plo‰e 25 hektarÛ. Pro nad‰en-ce ãerstvého vzduchu jsou k vidûní venkovní expozice. K nejstar-‰ím a stále velmi oblíben˘m expozicím patfií Ornamentální zahra-da. V‰ichni náv‰tûvníci doslova Ïasnou nad neobvykl˘mi tvaryokrasn˘ch kefiÛ, rostlin a stromÛ.
Mû osobnû nejvíce zaujala Ja-ponská zahrada. Byla jsem ohrome-na magickou atmosférou, která namû pÛsobila díky neobyãejnosti a ex-travaganci japonsk˘ch rostlin, na-prosto odli‰n˘ch od v‰ech ostatních.
Zejména bûhem kvûtna a ãervna je hojnû nav‰tûvovaná PivoÀ-ková louka, kde se nachází nejvût‰í mnoÏství pivonûk a magnólií v âeské republice. Pokud se v nejbliωí dobû chystáte na náv‰tûvuBotanické zahrady, nádherné pivoÀky urãitû stojí za to vidût.
Nad krásn˘mi vinicemi Svaté Kláry, které jsou také souãástí ce-lého areálu, se nachází malá kapliãka stejného jména. KdyÏ se pfiední posadíte, otevfie se pfied vámi nádhern˘ pohled na zoologickou za-hradu, Trojsk˘ zámek, Stromovku, Vy‰ehrad, PraÏsk˘ hrad i Vltavu.
28
Pro ty, ktefií se naopak ãerstvému vzduchu vyh˘bají, je novû vy-budovan˘ tropick˘ Skleník Fata Morgana. Tam je ãerstvého vzdu-chu opravdu minimum, to mohu potvrdit. Tato moderní stavba s ne-obvykl˘m esovit˘m pÛdorysem je zapu‰tûna do pÛvodního skalna-tého terénu. Povrch skály je proto dÛmyslnû vyuÏit k v˘sadbû rost-lin. Fata Morgana je z tohoto pohledu skuteãnû evropsk˘m uniká-tem. Interiér skleníku je rozdûlen do tfií samostatn˘ch ãástí s rozdíl-nou teplotou a vlhkostí vzduchu, která je v nûkter˘ch místech oprav-du k nevydrÏení. MÛÏeme se kochat krásou rostlin ze v‰ech koutÛsvûta. K vidûní jsou níÏinné de‰tné lesy JiÏní a Stfiední Ameriky,Austrálie nebo Afriky, flóra celého asijského kontinentu, Mexika ne-bo Madagaskaru. Stálá expozice exotick˘ch mot˘lÛ, ktefií volnû po-letují po celém skleníku, jen dobarvuje neobyãejnou atmosféru.
I vytrvalí turisti si pfiijdouna své, pokud se rozhod-nou pro 3 km dlouhou pro-cházku nauãnou stezkoupfiírodního areálu Botanickézahrady. Trasa vás zavedei na nejvy‰‰í místo v Tróji -vrchol Velké skály, kter˘ byldokonce v dávné minulostidvakrát ostrovem v mofii.
V‰echno, co jsem v Botanické zahradû vidûla, mû neuvûfiitel-nû pfiíjemnû pfiekvapilo. V‰em vfiele doporuãuji její náv‰tûvu. Neza-pomeÀte svoji prohlídku zakonãit relaxací na luxusních dfievûn˘chlehátkách ve venkovních zahradách a dopfiejte si tak ten prav˘ od-poãinek. Kde jinde, neÏ v oáze…
29
RRoozzhhoovvoorr ss AAlliiccíí ··rráámmkkoovvoouuLucie Rudolecká, Magdalena Hamáãková
Paní profesorka ·rámková uãí na na‰í ‰kole druh˘m ro-kem. Letos je tfiídní profesorkou primy. Nedávno (v kvût-
nu) byla na mistrovství svûta v kickboxu, odkud pfiivezla dvûzlaté a jednu bronzovou medaili. Ve sv˘ch 28 letech je‰tû nenívdaná, ale Ïije s pfiítelem. Ptali jsme se jí, jak se jí líbí na na‰í‰kole, na MS svûta v kickboxu, ale i na to, jestli plánuje dûti.
Máte sourozence? Ano, mám star‰ího bráchu.
Máte nûjaké domácí zvífie? Ano, psa. Skoro tfiíletou fenku
jack russel teriéra Ebi.
Odkud pocházíte? Z Prahy.
âím jste chtûla b˘t jako malá? Ani nevím, nevzpomínám si.
Jaká jste byla studentka (mûla jste nûkdy nûjak˘ velk˘prÛ‰vih, ...)?
Premiantkou jsem nebyla, ale ani Ïádn˘m velk˘m prÛ‰vihá-fiem. Taková normální studentka.
Vynikala jste ve ‰kole v tûlocviku a matematice? Jojo, v tûlocviku urãitû ano. V matematice si nemyslím, Ïe
bych pfiímo vynikala, ale urãitû jsem patfiila k tûm lep‰ím.
Za kolik ubûhnete 800m? Teì jsem ji dlouho nebûÏela, takÏe nevím. Ale dfiíve jsem ji
bûhala pod tfii minuty.
Které pfiedmûty jste nesná‰ela? Slovo nesná‰ela bych asi nepouÏila, ale tfieba jazyky byly ty
ménû oblíbené.
rozhovor
30
Co jste studovala? Vystudovala jsem obor uãitelství matematika a tûlesná v˘chova.
Tûlák na Fakultû tûlesné v˘chovy a sportu a matiku naMatematicko - fyzikální fakultû Univerzity Karlovy.
Co vás vedlo k v˘bûru pfiedmûtÛ, které uãíte? (M+TV) Jsou mi nejbliωí.
Kter˘ pfiedmût vás víc baví uãit? Jsou tak rozdílné, Ïe lze tûÏko fiíct, kter̆ je zábavnûj‰í. Baví mû oba.
Líbí se vám u nás ve ‰kole? Líbí se mi tu moc, jsem tu spokojená.
Jak vycházíte s kolegy? Myslím si, Ïe spolu vycházíme velmi dobfie.
Jaké máte koníãky? Nejvût‰ím koníãkem je urãitû kickbox, kterému vûnuji nejvíce
ãasu. Ale baví mû vesmûs v‰echny sporty, a kdyÏ mám ãas, rádazkusím cokoliv.
Byla jste na mistrovství svûta v kickboxu a pfiivezla jste dvû zlatéa jednu bronzovou medaili. V jak˘ch kategoriích jste soutûÏila?
Kickbox je bojov˘, kontaktní sport, kter˘ má nûkolik rÛzn˘chdisciplín. Cílem závodnic je získat bodovou pfievahu nad soupefi-
kou povolen˘m zpÛsobem podle pra-videl a tak zvítûzit.Já jsem závodila v disciplínách semi-contact a three-point fights, coÏ jsoudisciplíny, kde se po kaÏdém bodova-ném zásahu boj pfieru‰uje a následnûstfiedov˘ rozhodãí udûlí body. Dálejsem závodila je‰tû v light-contactu a free contactu, kde se jiÏ zápasnepfieru‰uje, rozhodãí udûlují body
prÛbûÏnû a vítûzí ten, kdo jich nakonec má víc. To je jen nejv˘raz-nûj‰í rozdíl, kaÏdá disciplína má svá pfiesná pravidla a kritériazisku bodÛ.
Jinak jsou bodované údery a kopy na tûlo a na hlavu následo-vnû: úder na tûlo, hlavu = 1 bod, kop na tûlo = 1 bod, kop nahlavu = 2 body.
Jak˘ jste mûla pocit pfii vítûzství na MS? Pfiípravû jsem vûnovala opravdu spoustu ãasu a stála mû
hodnû úsilí, takÏe jsem samozfiejmû ráda, Ïe to nebylo zbyteãné.
Od kolika let se kickboxu vûnujete a jak jste se k nûmu dostala? Ke kickboxu jsem se dostala aÏ na vysoké ‰kole, takÏe
pomûrnû dost pozdû. Ze zaãátku jsem ho dûlala pouze rekreaãnûa ani mû nenapadlo, Ïe bych v nûm mohla nûkdy závodit. To jsemzaãala aÏ pfied tfiemi lety.
Co vás na nûm baví?Kickbox je maximálnû v‰estrann˘ sport, pfii kterém se rozvíje-
jí v‰echny motorické schopnosti: rychlost, síla, koordinace i vytrva-lost. Stejnû dÛleÏitá je i psychická odolnost, protoÏe v kickboxunejde jen o to rozdávat rány, ale umût je i pfiijímat.
- kartáãek na zubyTûlo robota tvofii zubní kartáãek. Vlastnû jenom „hlaviãka“ kar-
táãku, kde jsou ‰tûtinky, na kter˘ch se robot bude pohybovat. DÛ-leÏité je, aby ‰tûtinky na kartáãku nebyly rovné, ale mírnû zkosené,tak, aby kdyÏ kartáãek zmáãknete, tro‰ku „poskoãil“ dopfiedu. Vrch-ní strana kartáãku by mûla b˘t hladká, aÈ se na ní dá pfiipevnit ba-terka a motÛrek.
- vibraãní motorDal‰í podstatnou ãástí je samozfiejmû samotn˘ motor. Konkrét-
nû vibraãní motÛrek. Krom toho, Ïe se dá koupit, ho jistû i spoustaz vás má doma v nûjaké staré Nokii. MotÛrek by mûl b˘t tak mal˘,aby se bez problémÛ ve‰el na vr‰ek zubního kartáãku.
- baterie, drátkyPosledními potfiebn˘mi vûcmi jsou malá „knoflíková“ baterie,
nûjaké ty drátky (pokud vበmotÛrek nûjaké drátky uÏ nemá) a nû-co, ãím pfiidûláte motÛrek ke kartáãku (o tom ale aÏ pozdûji).
MÛÏeme zaãít!
1. Nejdfiíve je tfieba pfiipájet k noÏiãkám motÛrku drátky, pokudtak uÏ nûkdo nûudûlal za vás. Následnû pomocí napfi. noÏe ufiízne-me kartáãek tak aby zbyla pouze „hlaviãka“ a k ní ze shora (tj. tam,kde nejsou ‰tûtinky) pfiipevníme motÛrek tak, aÈ nedrhne o kartá-ãek. Nejlep‰í moÏností jak ho pfiipevnit, je pouÏit pûnovou lepícípásku. Dobfie drÏí a zároveÀ je pruÏná a tak dobfie vede vibrace.Nev˘hodou je ov‰em vysoká cena, cca pfies 100 Kã za 1,5 metru.Levnûj‰í je motorek prostû jen pfiivázat nití, ale záleÏí na tvaru va-‰eho kartáãku i motorku, takÏe je moÏné, Ïe se na kartáãku neudr-
32
jak na to
33
Ïí. Dal‰í moÏností je kupfiíkladu lepidlo, pozor ale, aÈ nemáte vr‰ekkartáãku z gumy a nepouÏijete tfieba lepidlo Herkules, které v tom-to pfiípadû nefunguje. Poslední moÏností je napfiíklad oboustrannálepicí páska.
2. Poté, co umístíte na kartáãek motÛrek, pfiilepte vedle nûj le-pící páskou baterii, jeden drátek vedoucí z motÛrku rovnou upev-nûte mezi baterií a kartáãkem. Pokud nyní ohnete druh˘ drátek tak,aby se dot˘kal baterie, mûl by se cel˘ „robÛtek“ rozvibrovat. V˘hod-né je tak druh˘ drátek pfielepit lepící páskou, jinak drátek vibrace ne-vydrÏí, pohne se a pfieru‰í obvod. Díky vibracím a zkosen˘m ‰tûtin-kám by se mûl robÛtek sám od sebe pohybovat. Pokud se pfievrh-ne, je dobré mu na kaÏdé stranû pomocí lepidla pfiilepit noÏiãku z párátka, díky které nebude padat. Pokud spojíte obvod, robÛtekse rozvibruje a zaãne se pohybovat. Rychlost pohybu záleÏí na sí-le va‰eho motÛrku. Tak a máte hotovo!
34
OOttáázzkkoovváá kkooppaannááJakub Cepník
Po krátké odmlce zpÛsobené neschopností nejmenova-ného studenta se na scénu vrací otázková kopaná.
Nanovo vykopává David Trojan z tercie.
David Trojan (3.V) se ptápana profesora Va‰áka:
Která ze zemí, jiÏ jste nav‰tívil, se vám líbila nejvíce? âím vás zaujala?
Slovensko, protoÏe jsem ze ãtvrtiny Slovák a ze ãtvrtiny Maìara protoÏe mám rád hory a jezdil jsem do Tater a Slovenského rájeuÏ jako mal˘, takÏe mÛÏu stanovat a cítím se jako doma.
Které místo v âR máte nejradûji a proã?
Vysoãinu - líbí se mi vyváÏenost krajiny, lesÛ, polí, vesnic...
Máte radûji âechy, nebo cizinu?
âechy, neb jsem tady doma.
Které historické období máte nejradûji?
20. století, protoÏe ovlivÀuje souãasnost a je k nûmu nepfieber-nû materiálu - nejen písemného, ale i obrazového nebo osobníhosvûdectví pamûtníkÛ.
Nûkdy, zvlá‰tû v období neustál˘ch písemek, se zdá té-mûfi neuvûfiitelné, Ïe by vyuãující mûli zájem i o nûco ji-
ného, neÏ o vlastní pfiedmût. Obãas prostû musí pfiijít nûco mi-mofiádného, abychom si plnû uvûdomili, Ïe pedagogové majítaké svÛj vlastní Ïivot - napfiíklad matefiská dovolená. Jak jsouna tom vlastnû na‰i profesofii s dûtmi?
Hana BlaÏkováKolik je teì Aniãce let?
Aniãce jsou teì 4 roky a 3 mûsíce (fotka je z loÀského léta –¤ecko), chodí do ‰kolky a moc se jí tam líbí. UÏ si tam na‰la i ka-marádku, se kterou si pofiád hraje a nutno fiíct, Ïe i nûkdy zlobí.
Jaké bylo její první slovo?
První slovo bylo kolem 1 roku a jakjinak – TATA.
Má nûjakou oblíbenou hraãku?
S hraãkou je to sloÏitûj‰í, protoÏe jepo ãase vÏdycky mûní, navíc teì si do‰kolky na spaní bere pokaÏdé nûco ji-ného. Ale momentálnû asi vede rÛÏo-vo-zelen˘ ply‰ov˘ slon.
Aco va‰e druhé malé? UÏ se narodilo? A jak se má jmenovat?
Druhé miminko je pofiád v bfií‰ku, termín je aÏ pfií‰tí t˘den, takÏepofiád nevíme, kdo se nám tam „schovává“. Urãitû potom dám vûdût.
(pozn.: Rozhovor je z 30.5., paní profesorce se 7.6. narodil zdra-v˘ chlapeãek jménem Jenda.)
‰kola
Renata Pospí‰ilováKolik je teì Viktorovi let?
Narodil se 11. prosince 2009. TakÏe je mu se-dmnáct a pÛl mûsíce.
Jaké bylo jeho první slovo?
První "slovo" bylo "HAM", pokud se to dá po-vaÏovat za slovo. Jinak za opravdové prvníslovo já osobnû povaÏuji "AGÍ", coÏ je na‰efenka maìarského ohafie Sagita, na kterouvoláme "Sagí!".
Má nûjakou oblíbenou hraãku?
Nejoblíbenûj‰í hraãka je v‰echno, co hraãkou není a co je zakáza-né, napfi. klávesnice, mobil, nádobí, apod.
Plánujete je‰tû nûjaké dûti? A co návrat na ·pitálskou?
Druh˘ sourozenec se narodí jiÏ letos na pfielomu srpna a záfií.Mûla by to b˘t holãiãka… Návrat na ·pitálskou nevyluãuji. A kdy?Tak to nedokáÏu vÛbec fiíct, ale nejdfiíve za tfii roky.
Slavomír ScholzJak se vበsyn jmenuje a kolik je
mu let?TomበScholz (fiíká si Tomíno), naro-
dil se 24. 4. 2009 :-)Jaké bylo jeho první slovo?Máma.Má nûjakou oblíbenou hraãku?Spí‰e jich má nûkolik a nezanedbává ani jednu. Z ply‰ákÛ maz-
lí nejãastûji velblouda, rád si prohlíÏí kníÏky, hraje si s tenisáky, do-ma drandí na autû a venku na kolce (=odstrkávadlo).
36
Sly‰ela jsem, Ïe ãekáte dal‰í pfiírÛstek do rodiny, je to pravda?Ano, ano, ale hlavnû to nezakfiiknout. „Klokan má pfiiletût na
pfielomu listopadu a prosince.“ :-)))
Katefiina Drábková
Má Monika nûjakou oblíbenouhraãku? A jaké bylo její prvníslovo?
Nejoblíbenûj‰í hraãkou byly do-posud autíãka a vláãky, ale naprvní slovo si nevzpomínám. To jsem ale matka, co?
Má uÏ nûjakého kamaráda?
Tak Monika má nejlep‰ího kama-ráda od narození. Je to pejsek yorkshir Miky, nahrazuje i ply‰áãka.Obãas se ale pokou‰ou, ale pak zas kamarádí dál.
A co nûjaká zábavná pfiíhoda?
Monika nás pfiekvapila, kdyÏ nám jiÏ dávno fiekla, Ïe ona se ne-bude muset uãit a chodit do ‰koly, protoÏe uÏ se v‰echno nauãila,kdyÏ byla velká… TakÏe jiÏ umí francouzsky i anglicky a lituje svoustar‰í sestru, Ïe se musí pofiád uãit. Je o tom pfiesvûdãená a má na tudobu i konkrétní vzpomínky. Jen ji udivuje, Ïe my si nevzpomínáme…
37
38
KKaamm oo pprráázzddnniinnáácchhVûra Hujerová
Ne v‰em smrtelníkÛm se podafií naplánovat si ideální prázd-niny. JelikoÏ si o dvoumûsíãních prázdninách také aspoÀ
jednou poloÏím otázku: Co mám dûlat, abych se nenudila?, napsa-la jsem tento ãlánek urãen˘ právû pro takové pfiíleÏitosti.
1. V˘stavy
a) V praÏském UmûleckoprÛmyslovém muzeu právû probíhá v˘stava,která nese název Glamour. Je zamûfiena na dámské spoleãenskéobleãení z let 1950 aÏ 2010. JelikoÏ je vûnována hlavnû módnímustylu, designu a módním trendÛm posledních 60ti let, myslím, Ïe bybyla vhodnûj‰í spí‰e pro dámy, ale urãitû se pánÛm nic nestane,pokud se pfiiuãí nûco o módním prÛmyslu.b) Now and Wow: Znovuzrození módní fotografie v LanghansGalerii, Praha. Asi jste si pfii tomto názvu definitivnû fiekli, Ïe nadrÏujidívkám a Ïe v tomhle ãlánku se nic pro chlapce nedozvíte, ale i kdyÏnázev v˘stavy obsahuje také slovo módní, není zamûfiena na módu.To je záhada, viìte? Jedná se o v˘stavu fotografií, které dnes kralujína blozích. JelikoÏ v 21. st. uÏ pro fotografy není poctou dostat své dílona obálku módního ãasopisu, jako je Vogue, ale získat spí‰e úspûchsvé fotografie na blogu, kam je sou-stfieìují. Obrazy, které mÛÏou lidénajít na blozích, jsou vût‰inou abso-lutnû abnormální… Pokud se vámv‰ak tyto obrazy zdají originálnínebo se vám prostû líbí, tak je tav˘stava urãena pro vás!
2. RestauraceKdyÏ vás po nav‰tíven˘ch v˘stavách pfiepadne ukrutn˘ hlad, mÛÏete zajítdo jedné z tûchto ménû tradiãních restaurací: a) Bio restaurace – v Praze neustále pfiib˘vá Bio restaurací. Pokud neví-te, o co se jedná, zajdûte si na ochutnávku do jedné z nejznámûj‰ích:Osteria Antika - Jinonická 80 150 00 - Praha 5
informativní ãlánek
39
Marantha - Vyskoãilova 2/1100, Praha 4 – MichlePatriot-X - V Celnici 1038/3 110 00 Praha 1-Nové Mûsto Fluidum - Lucemburská 1497/6, 130 00 Praha 3-Vinohradyb) ¤ecké potraviny – TIP ·PIT – milovníci fiecké kuchynû urãitû oceníTaverna Olympos -– Kubelíkova 9, Praha 3¤ecká restaurace Zorbas - Ve Smeãkách 603/13, Praha-Nové Mûsto(200m od Václavského námûstí)Restaurace Delphi - Podolské nábfieÏí 1108/1, Praha 4 - Podolíc) Sushi – MakaKiko - OC Palladium, patro gurmán, Shochiku -Kladenská 34/540, Praha 6Sushi se stávají ãím dále, tím více populární nejen v hollywoodsk˘ch fil-mech, ale i v âR, takÏe kdo neochutnal sushi, mûl by to napravit.
3. Zajímavé obchody (spí‰e pro dámy)
Pokud jste dívka a máte chuÈ si koupit nûjak˘ kousek, kter̆ m zaruãenûohromíte okolí, tak mám pro vás pár obchodÛ, kde by se vám mohlo líbit,hlavnû v pfiípadû, Ïe jste milovnice Retro stylu a Vintage.a) K-Oukey v Vodiãkové ulicib) Butik Item v Îatecké ulici 8 (poblíÏ Staromûstského námûstínaproti KFC) – TIP ·PIT
4. Hodnû dobrá webová stránka
Pokud patfiíte k pánské ãásti ãtenáfiÛ, ani Vám nebudu nabízet Ïádnéobchody a pfiejdu k vûci… Co takhle nav‰tívit nûjakou hodnû dobrouwebovou stránku?www.gogofrog.com - stránka ve 3D - TIP ·PIT
5. Pokud se vám náhodou zaãne st˘skat po ‰kole, nezapomeÀte,Ïe mÛÏete profesory nav‰tívit i v ménû formálním prostfiedí:
Pí profesorka Ciburová : „Urãitû pojedu na ·umavu a asi nûkamdo b˘valé Jugoslávie.“
Pí profesorka Caletková: „Já pojedu do Krkono‰ a potom do Lond˘na.“
V pfiípadû, Ïe Vás nic z toho nezaujme a zoufale se budete snaÏitzabavit, prostû si stáhnûte film Jak ukrást Venu‰i nebo Prázdniny v ¤í-mû a vychutnejte si nicnedûlání, dokud na to máte právo - dokud ne-skonãily prázdniny!
40
WWhhaatt''ss uupp
27., 28. a 29. 6. 2011 Sportovní dny
Na celé tfii dny se na‰e ‰kola ponofií do sportovního zápolení. Kte-rá tfiída z nûj vyjde vítûznû? Kdo se stane volejbalov˘m, fotbalov˘mnebo softbalov˘m králem pro cel˘ pfií‰tí rok? Rozhodnû si nenechteujít Ïádné utkání a jako správní fanou‰ci nezapomeÀte podpofiitsvoji tfiídu!
30. 6. 2011 Vysvûdãení
Koneãnû se pfiiblíÏil onen den, na kter˘ ãekáme uÏ od prvního záfií– pfiedávání vysvûdãení a zaãátek prázdnin. Celá redakce ãasopi-su ·pit vám pfieje pfiíjemnû strávené prázdniny – spoustu zábavy,trochu nebezpeãí, Ïádné úrazy... A tû‰íme se na shledanou opût v pfií‰tím ‰kolním roce.
Návrat pana profesora Daubnera
Od pfií‰tího ‰kolního roku se na na‰e gymnázium vrací pan profesorDaubner. Poslední dva roky strávil na cestû kolem svûta. Informaceo jeho putování si mÛÏete pfieãíst v minulém ãísle ·pitu nebo na we-bov˘ch stránkách pana profesora - www.kompas.estranky.cz.
41
DDoorreemmiiMetodûj Novotn˘
D o re m iDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremiDoremi?
Rad‰i ne.
42
·éfredaktor Laura Haiselová (7.V)
RedakceLucie Rudolecká (1.V), Alice Kopalová (1.V), MagdalenaHamáãková (1.V), Martin Ko‰atka (1. V), Roland Fritsch (1. V),Martina Kune‰ová (2.V), Adam Cepník (2.V), Denisa ·enk˘fiová(3.V), Vûra Hujerová (3.V), Josefína Kurfürstová (4.V), MetodûjNovotn˘ (4.V), Jan Holan (4.V), Jakub Cepník (4.V), AnnaStuchlá (5. V), Anna Holanová (6.V), Bronislav âíÏek (7.V), PetraSvobodová (7.V), Jifií Culka (4.B);
