+SALEBRA OPEN AIR+KOMIX+BRIGÁDY+NEVÝHERNÍ AUTOMATY+MUTACE+SMĚJEME SE+FRONTA NA OBĚDY+ROZHOVORY S NOVÝMI PROFESORY+PRÁZDNINY VE ŠKOLE

ROZHOVOR S PANÍ PROFESORKOU PŘÁDNOU

FRONTA NA OBĚDY

Sedí dva koně na telegrafním sloupu. Najednou kolem proletí kráva. Bílý se zarazí a říká tomu černému: “Hele, viděl si to? Tady normálně proletěla kráva!” Černý nato nereaguje a tak sedí dál. Najednou kolem proletí další kráva. Bílému to opět nedá a oznamuje černému: “No je to normální? Zase tady proletěla další kráva!” Černý se na něj otočí a říká: “No tak tady asi někde mají hnízdo!”

SMĚJEME SE S PANÍ PROF. PELČÁKOVOU

Moji mílí čtenáři, máme tu nový školní rok a s ním i školní časopis. Po vzoru známých osob-ností jsme se roz-hodli, po tesklivém loučení, k obrov-skému a úspěšnému comebacku. Zchát-

ralé vedení profesora Sárköziho, který se spíše staral o svou učitelskou revoluci, než o blaho časopisu, vystřídalo vedení energického a nápady nabitého profesora Míky. V trochu pozměněné sestavě se budeme snažit nejen vyrovnat, ale i před-stihnout čísla minulá. Náplň občasníku zůstává stejná. Opět si představíme nové tváře naší školy, poradíme Vám, kam se vydat a popíšeme zajímavosti z našeho okolí. K novým a doufáme, že pra-

videlným rubrikám patří i „Smějeme se s profesorkou Pelčá-kovou“, nebo Vám necháme nahléd-nout do tajů, co se děje ve škole o prázdninách…Přeji dobrou zábavu. Váš Richard Petrásek

Ú v o d n í k

1+1=2

Vědci a lékaři v poslední době stále častěji upozorňují na změny ve fyziogno-mii studentů, vzniklé, zjednodušeně řečeno, v důsledku školní docházky. Nejvíce se mluví o problémech s páteří a držením těla, vyvolaných či umocněných nevyho-vujícím sklonem lavic a neergonomickým designem židlí, ale to je pouze špička ledovce. Stále více se totiž setkáváme s pří-pady, kdy lze bez roz-paků použít termín „radikální mutace“. Mnohdy i rodiče mají problém poznat své potomky po návratu ze školy: „Když ote-vřel dveře, stěží jsem v sobě zadržela výkřik a svačinu,“ vypráví matka jednoho z posti-žených žáků. Jejímu synovi během dne ve škole narostla tykadla.

M U T A C E„K akcelerované evoluci s absencí reprodukční fáze došlo pravděpo-dobně v důsledku snahy o opisování při testu. Dlužno říci, že příslušná profesorka neztratila hlavu a sotva se tykadla vyvinula do dostatečné délky, aby umožnila nahlédnout do písemné práce souseda přes uličku, žákovi písemku odebrala a vykázala ho z hodiny se slovy :‚Je říjen, běž to shodit do lesa.’ V následném souboji s jelenem utrpěl chlapec něko-lik lehčích zranění,“ sdělil nám Phdr. Xavier, ředitel školy, kterou hoch navštěvuje. Té se už v okolí začalo říkat Mutant academy, jelikož u jejích žáků se mutace objevují zhruba osmitisíckrát častěji než u žáků jiných škol. „Nám to číslo nepřijde nijak děsivé,“ krčí rameny Xavier, na chodbách jehož školy je obtížné potkat někoho, kdo by vám na pozdrav nepodával slizký pseudopod nebo se vás nepokoušel ochutnat.Jak vidí situaci příslušní úředníci? „Studentům narůstají nové páry rukou, aby mohli pod lavicí balit marihuanové cigarety, chapadla, kte-rými mohou obtěžovat své spolužačky a podobně. Rozhodně nic váž-ného,“ zlehčuje situaci ministryně Buzková. Skutečnost je však ve sku-tečnosti daleko horší: „Ano, skutečně jsme zaznamenali několik pří-padů, kdy se studentům vyvinul zvláštní orgán, produkující silný roztok kyseliny sírové, který pak vypouštěl do žaludku, většinou v době oběda. Někteří žáci také mají ve škole takový hlad, že získali schop-nost vstřebávat potravu kůží, což způsobuje velké škody na školním majetku,“ usvědčuje jí nevědomky ze lži tiskový mluvčí ministerstva.Není ovšem pravda, že by se mutace vyskytovaly pouze u studentů. U učitelů je nejčastějším jevem vznik chapadla, umožňujícího psát na tabuli bez toho, že by dotyčný vstal ze židle. V extrémní formě pak tato změna umožňuje neopouštět vůbec sborovnu. Někteří kantoři se také se svojí školou tak sžili, že v ní doslova zapustili kořeny. Klasická nebezpečí školních sklepů (šílený školník, obrovské krysy a ukrytí mimozemšťané) jsou tak nahrazena rizikem vstřebání neopatrného návštěvníka profesorským sborem.A dál psát nemůžu, unavilo by se mi klepeto.

Pavel Bakič4-1=3

Každý student působící na našem ústavu déle než dva roky si jistě vzpomene na fronty na oběd. Ano, mnoho z vás už jistě tuší, o jaké fronty jde. Nyní se pokusíme dostat do atmosféry poslední šesté hodiny: Svačiny máme již velmi dlouho snědené a tak se nejméně hodinu vypořádáváme s pocitem hladu, samozřejmě za neustálého výkladu vyučujících. Konečně zazvoní!!! Všichni opouští třídu rychlým během směrem školní jídelna. Zde jsou jaksi zvýhodnění studenti, kteří svou hodinu mají v nižších patrech, zejména v 01. Dobíháme cílovou rovinku, poslední schody a… a ouha! Fronta na oběd až k vestibulu. Se zármutkem se všichni řadí na konec fronty, ty mazanější hledají své kamarády na začátku davu a

tak okázale předbíhají… občas jim to vyjde… Komu to nevyjde, ten se vrací opět zpět. No ale pokračujme: Hlad je stále ukrutnější. Dav začíná mít anarchistické sklony. Jen mlčky musí přihlížet, jak profesoři konající dozor propouštějí do jídelny své oblíbené žáky… (ne, že by to byla nějaká narážka, ale i tako-véto věci se v minulosti děly).

Doufám že jsem vám připomněl tuhle dávnou dobu, plnou hladu a nešvaru mezi studenty. Ale minulý rok tomu již bylo jinak! Všelijak proklínané vedení školy zabodovalo! Protažení přestávek mezi posledními hodi-nami u vybraných tříd tento problém zcela vyřešilo. Málokdy se stalo, že fronta pře-sahovala dveře do jídelny. Ale teď je na

Když se řekne „hrál na automatech“, každý si vybaví, že dotyčná osoba zřejmě obléhala klasické výherní auto-maty, někdy nazývané jednorukými ban-dity. A zde se děje první chyba: ono vůbec nemusí jít o výherní automaty. Vět-šina lidí si vůbec neuvědomuje, že exis-tují také automaty zábavní, nevýherní, ke kterým má přístup opravdu každý, i malé dítě. Položme si nyní otázku: Je

správné, že hrát na nevýherních auto-matech mohou všechny osoby bez roz-dílu věku? Já si myslím, že NE. Když si uvědomím, že jedna taková hra pro dvě osoby, trvající asi 2 minuty vyjde na 40,-Kč, nevidím mezi výherními a nevý-herními automaty rozdíl. Dítě nevidí hra-nice a nezná ani pravou hodnotu peněz, ono si chce prostě jen hrát…za každou cenu. Na otázku, zda jsou tyto automaty

F R O N T Y N A O B Ě D Y

2+2=4

N E V Ý H E R N Í A U T O M A T Y

čase položit si otázku, kde se takto geniální nápad zrodil. Zde přichází ŠOKUJÍCÍ ODHA-LENÍ! Nepochází od vedení, ale od studentů!

Samozřejmě, že většinu studentů ze školy fronty na oběd velice rozčilovaly. Proto nejme-novaní chytří žáci z bývalé tercie (dnes kvinty A) dostali skvělý nápad. Jelikož ten den měli poslední hodinu v 01, rozhodli se, že zajdou na oběd dříve, mezi pátou a šestou hodinou. Desetiminutová přestávka na zhlt-nutí pokrmu bohatě stačila (opomeneme-li žaludeční vředy), a tak po páté hodině rychle na oběd… Mnohokrát jim to krásně vyšlo, ale jednou… Jednou paní profesorka Vrbová přišla na hodinu o trochu dříve!!! A tak milí studenti přišli na hodinu pozdě…

Nastalo vyšetřování tohoto ohavného činu. Studenti byli vzati do vazby, do kabinetu prof. Barešové, a počal křížový výslech. Všichni obvinění byli usvědčeni a po zásluze potres-táni. Nejméně sedm skleslých hlav studentů vycházelo z kabinetu s napomenutím třídního učitele… Nutno dodat, že o čtrnáct dní poz-ději, začátkem června, se vedení rozhodlo, na popud tímto činem, o posunu obědů… Ale kázeňské postihy odpuštěny nebyly!

Nyní jen můžeme poděkovat těmto hrdin-ným rekům, kteří se svým vlastním tělem a vlastní krví zasloužili o blaho studentů celé školy! Čest jejich památce!

Pavel Vybíhal

návykové a jestli připravují hráče na budoucí kariéru gamblera, si každý musí odpovědět sám. Jistým faktem však zůstává, že s přibývajícím věkem každý touží více a více po penězích. A tak samozřejmě navštíví již pravou hernu pro dospělé, kde objeví ráj hracích automatů, elektrických rulet a dalších lákadel, jež obšťastní svými penězi. A když to nako-nec všechno sečte, zjistí, že ho to stojí

dokonce méně. Tu a tam navíc ještě něco vyhraje. Osobně si tedy myslím, že by se měl určit minimální věk hráče nevý-herních automatů. Nemuselo by to být zrovna 18 let, ale určitě by to nemělo být méně jak 15 let. V této situaci si totiž musím pokládat otázku: Proč se na dvě téměř shodné věci pohlíží dvojím, a v současné době, různým metrem?

Martin Kopecký

F R O N T Y N A O B Ě D Y

2x2+1=5

N E V Ý H E R N Í A U T O M A T Y

V podtitulu této skromné akce stálo I. O-ciální skateboardové závody pro nespon-zorované jezdce. Tato skutečnost musela potěšit snad všechny skateboardisty, kteří jezdí, ale na sponzory nejsou tak dobří. Myš-lenku uspořádat tuto akci měla skupina lidi-ček točící se okolo skateboardů na Černém Mostě, kteří se uskupily do formace Raj-čárna promotion. Společně s úřadem měst-ské části Praha 14 se jim podařilo uspořádat příjemnou akci, ale to už předbíhám.

Skatepark obsahoval celkem obstojné pře-kážky ( až na dvě, které se málem rozsy-paly). Měl i U-rampu, kam ke škodě diváků, závodníci mockrát nezabloudili. Jinak bylo rozestavění překážek odvedeno na výbor-nou.

Na tuto akci se sjížděli skatemakeři z celé Prahy, Berouna, Kolína, a dokonce přijel i jeden Slovák. Závodníci byli rozděleni do 2 kategorií: do 14 a od 14 let. Startovné bylo pro obě skupiny stejné (50Kč). Nejdříve závod odjela kategorie mladších. Závod se jel systémem kvalikačních jízd, odkud jeden postupoval okamžitě do nále a zbytek měl ještě užší kvalikaci. Jízda kaž-dého závodníka trvala 2 minuty a nálové

S A L E B R A O P E N A I R

jízdy byly dvě.Triky jezdců byly různé od těch skutečně špičkových až po ty ne zcela vydařené. A jak už název vypo-vídá, nemohli jste čekat, že v každé jízdě uvidíte nějaký ten mega trik. Jinak byly jízdy většinou povedené a až

2x3=6

na jeden bolavý kotník se nic nestalo.

Nejenom skateboardem baven je člověk, a tak při závodech vyhrávala rockovou a hip hopovou hudbu pohledná djka Liška. V průběhu pauz se konaly exhi-bice. Myslím, že první exhibice patřila kolečkovým bruslím a naprosto úžasným trikům, protože je předváděla elita tohoto sportu u nás. To samé by se dalo říci i o kolech, které mě však zaujaly poně-kud více. Člověk by ani nevěřil, co se dá s takovým lehce upgradovaným BMX dělat… Tyto dvě exhibice jsem viděl, další exhibicí, footbag, jsem z časových důvodů nestíhal. Ve footbagu se představil mistr světa Vašek Klouda a jenom co jsem pozo-roval, jak se rozcvičuje muselo jít o pove-denou show. O jugglingu napsaném na plakátě nebylo ani vidu ani slechu. Možná to bylo způsobené tím, že se na jiném místě v Praze konal juggling meeting. Roz-hodně mě to však celkem naštvalo. Celou akci moderoval moderátor na svém místě a byl jím Koudelka z Rajčárna promotions. Celou dobu mého pobytu na závodech měl skutečně zábavné hlášky a zajímavé pro-jevy.

Výborné bylo, že pořadatelé zajistili od hasičů hadici s vodou a tak se každý mohl příjemně osvěžit. A i catering nebyl tak špatný, jak se na první pohled mohlo zdát.Nejstrašnější věcí na závodech bylo právě vedro. Skatepark je totiž umístěn tak, že na něj celou dobu svíti slunce, a tak se jeden můj kamarád opálil víc než je zdrávo a musel předčasně domů. Bohu-žel, jak se ukázalo, nebyl sám a hodně lidí z tohoto důvodu nevydrželo déle než do 16:00.

Celou akci hodnotím kladně, i když měli pořadatelé problémy s organizací. Počítání bodů jim trvalo dlouho, neustále přes mik-rofon sháněli spolupořadatele, chyběli lidi, kteří by dohlédli na ukázněnost přihlíže-jících ( což jednou způsobilo 15 minu-tové zpoždění ). Jinak jsem si Salebra open air užil a zůstal sem tam i o něco déle než sem původně zamýšlel. Jestli se bude konat druhý ročník, neváhejte a běžte se aspoň podívat.

Zdeněk Linc

Je všeobecně známo, že profesoři poslední týden prázdnin tráví ve škole, kde se při-pravují na nadcházející školní rok, zatímco studenti se na školu připravují pilně doma (ehm…). Mně se podařilo proniknout do budovy právě v tomto termínu za účelem vypracování rozhovoru s paní profesorkou Přádnou. Tomu, co jsem viděl, jsem nevě-řil.

Domníval jsem se, že se kantoři budou při-pravovat v kabinetech a sborovně, zaklá-dat si klasikační sešity a další nezbytné věci k budoucímu období, ale mýlil jsem se. Již při příchodu do školy mě překvapilo právě rekonstruované hřiště. Že by se přes prázdniny něco dělo? Ano, desítky profe-sorů stěhujících výbavu školy mě v tom utvrdily.

„Potřebujeme někoho na stěhování piána!“ „Přestěhujte někdo televizi“, ozývalo se po chodbách. „Tak nosit nosit!“, nutila mě do práce paní profesorka Ciburová, ale chápal jsem to jako humor a prchnul jinam. Zamí-řil jsem ke sborovně, kde jsem to skutečně nepoznal, po chodbách se míhaly paní pro-fesorky s nosítky a výtvarnými pomůc-kami, které se stěhovaly do „školičky“.

A vy máte nyní možnost prohlédnout si fotograe s pracujícími kantory na našem webu spit.gymspit.cz. Nebo je to jen exhi-bice…

P r a c o v a l i

Ondřej Hála

5+2=7

Se začátkem letošního školního roku zamířilo na náš ústav několik pedagogických posil. Jednou z nich je i nová profesorka matematiky a fyziky Dr. Eva Přechová, a tak nám nezbylo nic jiného, než s ní udělat rozhovor. A jak se na fyzikářku sluší, byl stručný a věcný.Studenty by jistě zajímalo, jak jste se vlastně k výuce matematiky a fyziky dostala.Přemýšlela jsem nad nějakými přírodovědnými obory a uvažovala jsem o počítačích nebo o učení. Nakonec to učení zvítězilo a fyzika se mi líbila.Jaký fyzikální obor Vás nejvíce zajímá?Určitě astronomie, ale k té se bohužel v hodinách dostaneme asi nejméně.Máte nějakou špatnou povahovou vlastnost, na kterou by si studenti ve Vašich hodinách měli dát pozor?Těch bude asi celá řada. Nechám studenty, aby na to př iš l i sami.Co děláte ve svém volném čase? Máte nějaké koníčky?Hudba, čtení , cv ičení a nějaké ruční práce.Jistě chodíte do školní j ídelny, a tak se hodí zeptat, jaké j ídlo máte nejraději

Úkolem naší redakce, ba přímo povinností, je seznamovat studenty s novými kantory na škole. Tentokrát nám profesoři poskytovali rozhovory ne v čase výuky, ale v čase prázdninovém. S paní profesorkou Přádnou jsem si povídal ve škole dne 26.8.2003.Paní profesorka Petra Přádná se na naše gym-názium dostala díky inzerátu v novinách, jenž podal pan ředitel, na který odpověděla. „Nejdu učit poprvé,“ říká, „již jsem vyučovala 2 roky na gym-náziu Škvoreckého v Praze a rok jsem byla ve Velké Británii ve Walesu.“ Vyzkoušela si i 1 rok pra-covat v jiné rmě, ale život u počítače ji nezaujal. Být kantorkou je její přání již od dětství, na škole paní profesorku všichni zrazovali od učení - trápení s žáky, opravování písemek apod., ale stále šla za svým cílem pracovat s dětmi. „Dříve jsem chtěla vyučovat matematiku a biologii, ale na gymnáziu jsem se rozhodla pro hudební výchovu a anglič-tinu.“ Vtipně dodává , že tyto předměty lze spojit, zpívat anglicky a jít dřív domů. Učit angličtinu se denitivně rozhodla při výletu do Anglie v 16

PROFESORKA EVA PŘECHOVÁ

PROFESORKA PETRA PŘÁDNÁ

letech, kde si oblíbila tamější kulturu. „Moc se těším na studenty,“ říká. Paní profesorka Přádná si ze sebe dokáže udělat legraci: „Dělám si ji ze sebe vlastně pořád.“ „Chtěla bych vyučovat kombinací volnějších hodin, kde se spíše povídá o daných problémech, studenti si z hodin něco odnesou, a hodin testů a zkoušení (prostě terorem, pozn.red.).“ O hudební výchově říká, že je to spíše o požitku než biování teorie. Paní profesorka hraje na klavír, ale více se věnuje zpěvu. Se sborem cestovala po Evropě. Místo diplo-mové práce měla dokonce diplomový koncert, který viděl i pan profesor Míka. S ním se zná z vysoké školy v Hradci Králové.Paní profesorka pochází z Liberce, tudíž se rekre-ačně věnuje sportu – lyžování v Jizerských horách. Když odešla na vysokou školu do Hradce Králové, tak nemohla pochopit, že někdo neumí lyžovat.Přejme paní profesorce, aby se jí na škole líbilo, aby se nezměnil její názor na studenty!

Ondřej Hála

a jaké naopak nesnášíte?No, nejraději, to by se mi těžko vybíralo, protože takových jídel bude asi hodně.. rajská omáčka, svíčková, řízky. A které vysloveně nesnáším? No, asi rizoto.Trápíte ráda malé vepříky???Malé vepříky určitě ne!

Martin Mityska a Pavel Vybíhal

5+3=8

Ještě před začátkem letošního školního roku jsem se sešel s novým členem našeho profesorského sboru, s profesorem Michálkem. Poté, co se mi ho podařilo odlákat od stěhování školního klavíru, jsme měli zhruba 20 minut na uskutečnění rozho-voru, který si nyní můžete přečíst. Jak jste se vlastně dostal na naší školu?Přišel jsem sem za prací.Já jsem spíše myslel jak jste se dozvěděl o naší škole?Sháněl jsem práci a rozeslal jsem řadu žádostí, z nichž jedna přišla právě na toto gymnázium.Co u nás budete učit?Já budu učit zeměpis a dějepis.Aha, takže u nás budete zastupovat prof. Zýkovou.Na škole budeme učit zeměpis zatím oba dva.Studujete?Už jsem dostudoval. Vystudoval jsem Pedagogic-kou fakultu UJEP v Ústí nad Labem.A odkud vlastně jste?Jsem z Hořovic.To je kousek za Prahou, tuším …To je asi 50 km od Prahy.Jak jste se dostal k zeměpisu?Jak jsem se dostal k zeměpisu a dějepisu? Původně jsem chtěl studovat historii. Během období, kdy jsem dělal přijímací zkoušky, jsem se nakonec dostal na Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Zeměpis mi připadal jako jeden z možných a velice dobrých předmětů v kombinaci s dějepisem. V té době jsem zkoušel také kombinaci dějepisu s angličtinou. To, že nakonec mi zůstala kombinace se zeměpisem, považuji za šťastné a nelituji toho. Když učíte zeměpis…cestujete rád?Musím se přiznat, že mnoho necestuji. Vše je otázka peněz.Ale cestujete rád?Ano, cestuji rád. Pokud budu mít čas rád se někam podívám.A kde jste už byl?Navštívil jsem Německo, Švýcarsko a Francii.A kde se Vám nejvíce líbilo?Myslím, že v horské části Švýcarska. Taky bych se

rád časem podíval na Slovensko, kde jsem nebyl.Takže máte raději ty hornaté oblasti než nížiny.Nedá se říci, že by mě přitahovaly horské oblasti. Více mě lákají kulturní památky.Jste tedy spíš na tu historii, než na tu pří-rodu. Mám rád přírodu, ale historie, památky a příroda se vzájemně prolínají. Jedno bez druhého nemůže být.Vy učíte poprvé nebo jste už někdy učil?Neučil jsem ještě nikde.Jak si myslíte, že budete učit? Jaký chcete být učitel?To je zajímavá otázka, já bych byl rád, kdyby si studenti z mých hodin něco odnesli. Dějepis je koneckonců o souvislostech. Rád bych uplatňo-val ve vyučování skupinovou práci.Takže aktivní vyučování? ( pozn. grafika chtěl bych vidět nějaké pasivní :-)Určitě je lepší, když se třída více zapojuje, pro-tože když učitel vede monolog a nemá žádnou odezvu, tak je to vždycky špatně.Zábavné vyučování?Já si myslím, že by si student měl odnést z hodiny tolik, aby neměl s mým předmětem problémy.A co testy? Testy budu používat vždy po probraném téma-tickém okruhu. Spíše budu používat testy formou otázek.Řeknete nám něco zajímavého o sobě.Mě teď nic nenapadá.Jak se Vám líbí naše škola?Já jsem tady asi 3,5 hodiny.Myslím první dojem.Můj první dojem je dobrý. Už když jsem si vybíral, na kterou školu půjdu, chtěl jsem nějakou menší.

Panu profesorovi je 25 let a jak nás ujistil, paní Romanu Michálkovou z Kácova nezná.Na závěr popřejme panu profesorovi Michálkovi, aby se mu u nás ve škole líbilo.

Martin Kopecký

PROFESOR MICHÁLEK

3x3=9

Připravili jsme si pro Vás malý test tří našich známých brigádníků v různých obchodech. U každého brigádníka jsme hodnotili jeho vzhled, ochotu, pracovní připravenost a jeho výkon. Pracovník mohl získat maximálně čtyři hvězdičky, nejméně žádnou. Náš test jsme prováděli ve 3. týdnu měsíce srpna roku 2003. Nyní, vážení čtenáři, posuďte sami, ke komu si jít něco koupit. Ondřej Hála (text) & Martin Kopecký (test).

Jan Čebiš byl připraven pracovat, avšak byl zaskočen naším nákupem.

T E S T B R I G Á D N Í K ů

První testovanou brigádnicí byla slečna, která z pochopitelných důvodů nechtěla být jmenována. Pracovala v jednom komerčním zařízení v Praze. Zakoupili jsme u ní zkušebně jeden cheesburger v ceně 22,- Kč a obratem jsme obdrželi 4 cheeseburgry, 0,5 nápoj a 2 zmrzliny. Jediným záporem bylo to, že jsme obdrželi pouze 1 ubrousek. Tato brigádnice v našem testu vyhrála. Vzhled: **** Ochota: **** Připravenost pracovat: **** Pracovní výkon: ****

Dalším brigádníkem, kterého jsme se již neptali, zda-li chce, aby bylo uve-deno jeho jméno, je Jan Čebiš, který pracoval v Uzenářství – lahůdkách v Praze Na Můstku. Jeho pracovní připravenost byla obdivuhodná, avšak byl zaskočen, když jsme chtěli, aby nám zkušebně navážil 1 plátek debrecínky. Nepříjemně nám oznámil, že tuto hmotnost váha nenaváží, avšak všiml si, že jeho vedoucí směny je právě nad ním a tak debrecínku neochotně navážil a uložil do igelitového sáčku. Museli jsme zaplatit cenu vskutku nehoráznou: 10,- Kč za 1 plátek. Když se Martin Kopecký pokusil zkušebně pozvat na rande jeho kolegyni, bylo mu Janem oznámeno, že je „nechutné prase“, což se Mar-tina velmi dotklo, protože nemá rád, když mu někdo říká pravdu přímo do očí. Honza se umístil na druhém místě.Vzhled: ** Ochota: ** Připravenost pracovat: ****Pracovní výkon: **

Posledním naším testovaným byl Pavel Bakič, který pracoval taktéž v Uzenářství Na Můstku jako Jan. V době naší přítomnosti byl u kasy. Martin Kopecký zkušebně zakoupil jeden balíček žvýkaček Orbit bez cukru a zaplatil bankovkou v hodnotě 1000,- Kč. Pavel Bakič se neochotně podíval na Martina a dostával se do bezmocnosti. Otevřel kasu a zjistil, že nemá na vrácení

?(undefined)))) - McDONALDS

JAN ČEBIŠ - UZENÁŘSTVÍ

nazpět. Martin se na Pavla jen drze smál a Pavel začal křičet, proč musí platit tak „blbě“. Naštěstí se u Pavla objevila již zmíněná vedoucí směny, která mu příslušný obnos na vrácení přinesla z trezoru. Pavel Martinovi vrátil, avšak na stole zůstala ležet stokoruna. Nikdo nevě-děl, komu patří. Vedoucí se na Pavla rozzlobila a ten již propadl absolutnímu rozči-lení. Tento pracovník nepro-šel naším testem.Vzhled: * Ochota: * Připravenost pracovat: ** Pracovní výkon: nic

PAVEL BAKIČ - UZENÁŘSTVÍ

8+2=10

Tento rok se konal již 10. ročník této celosvětově známé akce na pražském ostrově Štvanice. I letos byl MSC už pošesté zařazen do série závodů WCS - World Cup Skateboarding jako jeden ze čtyř WCS závodů v Evropě. Sjelo se sem na 12.000 příznivců nejen skateboardingu, ale také příznivci hip hopové kultury, grafti a taneční muziky. Závod Mystic Sk8 Cup 2003 se jel ve třech disciplínách: streetstyle, vertikální rampa a best trick contest. Do disciplíny streetstyle se přihlásilo celkem 130 jezdců z celého světa včetně světové elity. V této disciplíně se nejlépe umístili Austen Seaholm (USA), Chad Bartie (AUS) a Daniel Vieira (BRA). Roli favoritů ve vertikální rampě potvrdili profesio-nálové Andy McDonald (USA) a Sandro Dias (BRA), který zároveň předvedl ve vertikální rampě nej-lepší trik (Best trick contest), následován dalším brazilcem Lincolnem Uedou. Nejlepší trik ve stre-estyle předvedl Danny Wainwright (UK), Rafael Rysdyk (BRA) a Manuel Magreiter (AUT)..Zástupci domácích teamů, kteří se kvalikovali na základě průběžných výsledků Českého skateboar-dového poháru se bohužel neprobojovali do závě-rečných jízd a tak nále patřilo brazilským a ame-rickým jezdcům. Tradičně se celý víkend nesl v uvolněné atmosféře, kterou pomáhal spoluvytvářet doprovodný program v Relax Zone a na hlavním podiu. Po pátečním vystoupení kytarových kapel, vytvořili výbornou atmosféru DJ Hype (D) a raper Akrobatik (USA), kteří udrželi diváky i přes nepřízeň počasí v podobě hustého deště. V neděli po vyhlášení výsledků vystoupil na hlavním podiu japonský mág a mistr abstraktního hiphopu DJ Krush. Svým prvním vystoupením v České republice zároveň zakončil svoje světové turné a roztančil několika tisícový dav svých příznivců. Během celého víkendu nedošlo k vážnějším pro-blémům ani zraněním a tak mohli být pořadatelé celého závodu spokojeni. Celá akce skončila v ran-ních hodinách v Global connection stanu, kde se vystřídala celá řada domácích a světových inter-pretů. Zdroj: Mysticskates.cz

Subjektivní názor: První den: Po zkušenosti z předchozího ročníku jsem se první den vydal směr Štvanice se značným časovým předstihem. Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem dorazil na místo hodinu před otevřením areálu a tam už si to podupávalo tak nejmíň 1000! nedočkavých nad-šenců. Když už jsem se prodral dovnitř, zabral jsem výhodné místo tak, abych všude viděl. ( Celou akci totiž provází značný nedostatek míst k sezení, že se člověk i bojí si dojít pro něco k pití či k jídlu, neb by zcela určitě ono místo nenašel volné…) .Po skončení tréninku jsem se šel podívat na koncert punkové skupiny Suffer, po kterých měli nastoupit Clou a Phantoms on re. Jelikož ale nejsem velkým fanouškem tohoto hudebního žánru, odebral jsem se raději do Relax Zone, kde byly pro návštěvníky přichystány různé bary, čajovna, galerie, kadeř-nický a tattoo salon, internetová kavárna, global

M Y S T I C S K 8 C U P 2 0 0 3connection area - unique people unique places a věc do této chvíle u nás nevídaná – 40ti metrová graffti wall, kde se měli v průběhu týdne vystřídat přední evropští umělci.

Den 2: Druhý den na kvalikaci už jsem nemusel čekat tu řadu, protože už jsem měl proměněný lístek za permanentku na všechny 3 dny. Tentokrát už si diváci poprvé pořádně zahučeli a myslím, že všichni měli už jasno, kdo že je tady vítězem. Ještě před skončením kvalikace začal koncert v sestavě DJ Hype (D) a rapera AKROBATIK (USA), která sli-bovala hodně. Měl jsem v plánu si tam taky zajít, ale pro nepřízeň počasí ( censored jak sviň) jsem byl nucen jít home, ale podle slov četných účast-níků byly „fakt našláplý.“

Den 3: Seminále a nále slibovalo nejlepší podí-vanou, a taky že jo. Na závod se přišlo podívat ranec lidí (asi tak milion) a takovej řev byste neu-slyšeli ani v listopadu 1989 na Václaváku. Nejvíce tribuny rozběsnil ( a to doslova ) Austen Seaholm, který se stal také vítězem. Bohužel jsem přišel o závod v U-Rampě a tak se o to s vámi nemohu podělit, ale prej byl taky hustej. Po vyhlášení jsem se v klidu odebral k hlavnímu pódiu, kde už roz-jížděl svá kouzla hip-hopový mág z Japonska DJ Krush. Nejlepší, tímto slovem by se dal zhodnotit jak koncik DJ Krushe, tak i celý Mystic. Krom bolavý zadku (redakčně upraveno), zad a vlastně celýho těla jsem si odnesl jeden z nejlepších kulturních zážitků mého života. Už nezbývá než se těšit na další ročník, kam vás všechny srdečně zvu.

Bersen Hoxha

10+1=11

s p i t . g y m s p i t . c zo b s a h u j e v í c e i n f o r m a c í

v š e c h n a č í s l a v č e t n ě t o h o t o