Testování žáků 1. ročníku oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní

zkouškou 2013

Společnost pro kvalitu školy, o.s.Martin Malčík

Obsah• Motivace k testování• Výsledky testování• Výsledky z odhadů žáků• Výsledky dotazníků• Závěr

Motivace k testování• Opakované testování přineslo signifikantně lepší výsledky (znalosti a

dovednosti žáků) než opakované čtení textu (Roediger, Agarwal, 2011)• Testování nejen měří učení se žáka, ale také ho mění, zlepšuje výkon v

dalších testech.

• Formativní hodnocení– je zajištěno sledování pokroku jednotlivých žáků při jejich dosahování;– jsou použity různé metody pro hodnocení porozumění žáků;– pravidelně je realizována zpětná vazba žákova výkonu a podle potřeb

jsou adaptovány výukové metody pro dosažení vzdělávacích cílů jednotlivými žáky;

– žáci jsou aktivně zapojeni do procesu výuky.

Hodnocení pro výuku by mělo být citlivé a konstruktivní, prot o ž e s s e bo u k a ž d é hodnocení nese emocionální dopad.

Učitelé by si měli uvědomovat dopad, jaký jejich komentáře, hodnocení a známky mají na žákovu sebedůvěru a nad-šení. Jejich zpětná vazba žákům by měla být co nejkonstruktivnější. Ko-m e n t á ř e , k t e r é s e vztahují k žákově práci a nikoliv k jeho osob-nosti, jsou pro výuku i motivaci mnohem prospěšnější.

Hodnocení by mělo klást důraz na žákovu motivaci.Hodnocení, které si klade za cíl podporovat učení, rozvíjí motivaci tím, že se zaměřuje na pokroky a dosažené výsledky, nikoliv na selhání. Porovnávání žáka s jinými žáky, kteří mají lepší výsledky, jej bude těžko moti-vovat. Může vést také k tomu, že se žák nebude chtít zapojit do vzdělávacího 0 procesu v oblastech, ve kterých má kvůli hod-nocení poci t, že „je k ničemu“. Motivaci lze udržet a posílit tako-v ý m i h o d n o t i c ím i m e to d a m i , k t e r é chrání žákovu svo-bodu, poskytují mu m ož nos t v o lby, konstruktivní zpět-nou vazbu a u-možňují mu na sobě sam os-tatně pracovat.

H od n o cení pro výuku by mělo

ro zvíjet s iln ý vztah k e   v z d ě l á v a c í m c í l ů m

a jednotné chápání kritérií, podle kterých j e j ej i ch n ap l ň o ván í

hodnoceno.

Aby bylo učení efektivní, musejí si žáci uvědomovat, čeho se

vlastně snaží dosáhnout – a že toho dosáhnout chtějí. Takové po-

chopení a vztah se vytvoří, pokud mají žáci nějaký podíl

na v o lbě c í lů a k r i tér i í hodnotících je j ich napl -

ňov ání . Chc e- l i uč i t e l představit hodnoticí kri-

téria, měl by si o nich s   ž ák y popov ídat a

použít takové výrazy, kterým budou žáci

rozumět. Měl by uvést přík lady, jak lz e

k r i t é r i a s p l n i t v praxi, a také za-

pojit žáky do vzá-jem ného hod-

nocení a sebe-hodnocení.

Žáci by měli získat konstruktivní rady jak se dále zlepšovat.

Žáci potřebují informace a rady, aby si mohli naplánovat své další vzdělávací kroky.

Učitelé by měli: určit žákovy silné stránky a poradit mu s jejich dalším rozvojem;

jasně a konstruktivně zhodnotit žákovy slabiny a pomoct mu se s nimi

vypořádat; poskytovat žákovi příležitosti dále se ve své práci

rozvíjet.

Hodnocení pro výuku rozvíjí žákovu schopnost sebehodnocení, díky které nad

sebou přemýšlí a dokáže sám řídit své učení.Nezávislí žáci dokáží hledat a získávat nové schopnosti,

znalosti a vědomosti. Využijí sebereflexe a dokáží identifikovat další kroky ve svém vzdělávání. Rozvíjením schopnosti sebehodnocení

učitelé u žáků vytváří touhu a schopnost vzít vzdělání do vlastních rukou.

Hodnocení pro výuku by mělo uznávat kompletní rozsah všech úspěchů každého žáka.Hodnocení pro výuku by mělo posilovat příležitosti všech žáků učit se nové věci v každé oblasti vzdělávací aktivity. Mělo by umožnit, aby každý žák dosáhl svých nejlepších výsledků a byl za své úsilí náležitě oceněn.

Hodnocení pro výuku je zapotřebí chápat jako klíčovou profesní

kompetenci každého učitele.Učite lé potřebují tyto profesní

znalosti a kompetence k tomu, aby dokázali: plánovat hodnocení;

s l e d o v a t p r ů b ě h u č e n í ; analyzovat a in terpretovat

důkazy o učení; poskytovat z p ě t n o u v a z b u ž á k ů m

a podpořit je v sebehod-nocení. Podpora učitelů

v rozvoji těchto dovedností by měla probíhat ve formě

počátečního a násled-ného nepřet rži t ého

profesního rozvoje.

Hodnocení pro výuku je třeba považovat za klíčovou část práce

v hodinách.

Velkou část toho, co učitelé a žáci v hodinách provádějí, lze pokládat za hodnocení. Tedy:

úkoly a otázky vyzývají žáky k tomu, aby prokázal i své znalost i , pochopení

a schopnosti. Sleduje se, co žáci říkají a dělají, je to dále interpretováno

a posuzuje se, jakým způsobem lze vzdělávání zlepšit. Tyto hodnoticí

procesy jsou nezbytnou součástí každodenní práce v hodinách

a  v e d o u u č i t e l e i ž á k y k   p ř e m ý š l e n í , d i a l o g u

a rozhodování.Hodnocení pro výuku by se mělo

zaměřit na způsob, jakým se žáci učí.Při plánování hodnocení a při interpretaci důkazů

musí učitel i žák neustále myslet na samotný proces učení. O tom „jak“ se učí, by měli mít žáci stejnou představu,

jakou mají o tom „co“ se učí.

Hodnocení pro výuku b y m ě l o b ý t s o u č á s t í efektivního plánování výuky a učení.

Učitelovo plánování by mělo učiteli i žákovi poskytovat příležitosti získávat a využívat informace sledující jejich postup k vytyčeným vzdělávacím cílům. Plánování musí být flexibilní a reagovat na původní i nově vznikající myšlenky a dovednosti. Součástí plánování by měly být strategie, které zajistí, aby žáci rozuměli cílům, o které usilují, a kritériím, podle kterých bude jejich práce hodnocena. Také je dobré naplánovat, jakým způsobem budou žáci získávat zpětnou vazbu, jak se budou podílet na hodnocení svého vzdělávání a jakou získají pomoc při svém dalším rozvoji.

Je součástí efektivního plánování.

Se soustředí na to, jakým

způsobem se žáci učí.

Je ústředním

bodem vyučování.

Je klíčovou profesní

kompe-tencí.

Je citlivé a konstruk-

tivní.

Rozvíjí motivaci.

Dbá na porozumění

cílům a kritériím.

Ukazuje žákům, jak

se dále zlepšovat.

Rozvíjí schopnost

sebehodnocení.

Oceňuje každý dosažený úspěch

v učení.

Hodnocení pro výuku je proces objevování a interpretování důkazů, který umožňuje žákům a učitelům

zjišťovat, kde se žáci v učení nacházejí, kam mají směřovat a jak se tam nejlépe dostanou.

Zásady jak v rámci vyučovacích hodin hodnotit pro výuku.

Hodnocení pro výuku

Hodnocení pro výuku1. Hodnocení pro výuku by mělo být součástí efektivního

plánování výuky a učení. 2. Hodnocení pro výuku je třeba považovat za klíčovou část práce

v hodinách.3. Hodnocení pro výuku je zapotřebí chápat jako klíčovou profesní

kompetenci každého učitele.4. Hodnocení pro výuku by mělo být citlivé a konstruktivní.5. Hodnocení by mělo klást důraz na žákovu motivaci.6. Žáci by měli získat konstruktivní rady jak se dále zlepšovat.7. Hodnocení pro výuku rozvíjí žákovu schopnost sebehodnocení,

díky které nad sebou přemýšlí a dokáže sám řídit své učení.

Výsledky Kvalita 2013

• Celkový počet otestovaných žáků v MSK: 5899 žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou.

• Celkový počet testovaných tříd v MSK: 237 tříd.

• Celkový počet testovaných škol v MSK: 79 škol.

Celkové počty

Části testu

Skupiny oborů

Gymnázia Lycea Technické Ekonomické Služby Přírodovědné Ped. soc. a zdrav. Umělecké Celkem

Český jazyk 2141 458 1633 646 544 144 505 127 6198

Matematika 2138 457 1631 646 542 144 504 127 6198

Anglický jazyk 2090 450 1615 628 518 139 501 123 6064

Německý jazyk 47 7 11 17 23 4 3 4 116

Průměrná úspěšnost žáků v ČJ, M a v cizích jazycích

Předměty ČJ M AJ NJ

Průměrná úspěšnost počítána ze všech žáků

68,8 56,7 76,7 58,1

Průměrná úspěšnost v letech 2011-2013

ČJ Ma AJ NJ0.00%

10.00%

20.00%

30.00%

40.00%

50.00%

60.00%

70.00%

80.00%

90.00%

201120122013

Srovnání výsledků podle pohlaví

chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívkyČeský jazyk Matematika Anglický jazyk Německý jazyk

0

10

20

30

40

50

60

70

80

průměr

Části testu

PÚ(o)[%]

Gymnázia Lycea Technické Ekonomické Službové Přírodovědné

Ped., soc.

a zdravotnické

Umělecké Max. Diference

Český jazyk 76,9 70,5 63,3 67,5 62,3 63,0 63,4 64,5 14,6

Matematika 68,4 56,6 54,6 50,2 43,4 45,3 43,7 48,6 24,9

Anglický jazyk 83,5 75,4 68,1 71,4 67,2 65,2 66,8 70,9 18,3

Německý jazyk 52,9 51,8 54,7 47,9 40,8 44,1 50,4 30,3

Průměrná úspěšnost 76,1 67,4 62 62,9 57,5 57,7 57,9 60,9 18,5

Úspěšnost skupin oborů vzdělání v celém testu 2011 - 2013Skupiny oborů PÚ(o) 2011 [%] PÚ(o) 2012 [%] PÚ(o) 2013 [%]

Gymnázia 66,8 75,3 76,1

Lycea 60,9 67,2 67,4

Ekonomické 56 62,2 62,9

Technické 56,9 61,9 62

Umělecké 55,5 59,560,7

Ped. soc. a zdravotní 55,3 59,2 57,9

Přírodovědné 51,6 57,357,7

Služby 52,3 56,657,4

• Sebehodnocení žáků

Parametry výkonu žákaV Ý K O N

Centrální schopnosti(vrozené intelektovéfaktory)

Lokální schopnosti(vlastnosti smyslovýchorgánů a motoriky)

Neintelektové faktory(motivace, nálady, únavaa jiné přechodné stavy)

Instrumentální struktury(učením získané dovednosti)

Sebevědomí• Určuje, do jaké míry si člověk uvědomuje své

možnosti a schopnosti aby podal výkon.• Sebevědomí má stránku kognitivní (představy,

myšlenky, hodnocení) a emocionální (nálady, emoce, pocity).

• Sebevědomí je tvořeno tím, co si o sobě myslíme, jak se vnímáme a hodnotíte ve vztahu ke konkrétní:– Situaci;– Činnosti;– Lidem.

Sebehodnocení• Schopnost uvědoměle a přiměřeně hodnotit svět

kolem sebe i sebe sama• Kvalita sebehodnocení bezprostředně souvisí s

utvářením sebevědomí člověka, s vírou ve vlastní schopnosti a možnosti.

• Jedná se však o schopnost, s níž se dítě nerodí, tedy která není vrozená, ale kterou dítě získává v průběhu svého života.

• Na schopnosti sebeposuzování se podílejí rodiče a později učitelé.

Odhady žáků AJodhad AJ počet resp. průměr

chlapcirozdíl chlapci počet resp. průměr

dívkyrozdíl dívky

10 105 58,36 -48,36 166 60,57 -50,57

20 122 59,85 -39,85 194 63,64 -43,64

30 179 64,28 -34,28 331 67,01 -37,01

40 266 66,11 -26,11 476 69,87 -29,87

50 494 68,74 -18,74 804 73,24 -23,24

60 319 74,08 -14,08 465 78,13 -18,13

70 380 78,46 -8,46 404 82,77 -12,77

80 305 81,52 -1,52 313 83,82 -3,82

90 169 85,76 4,24 169 87,09 2,91

100 112 80,48 19,52 58 79,93 20,07

Výsledky podle vzdělání rodičůpředmět vzdělání rodičů počet resp. průměr sm.

odchylkasig. t-testu

Český jazyk

rodiče bez maturity 1191 64,75 12,536

,000rodiče a maturitou 2831 71,26 12,720

Matematika

rodiče bez maturity 1191 50,29 17,209

,000rodiče a maturitou 2831 60,85 17,558

Anglický jazyk

rodiče bez maturity 1168 69,59 13,834

,000rodiče a maturitou 2794 77,12 13,445

Český jazyk – pořadí dovedností

Pořadí Název dovednostiPrůměrná úspěšnost 2013 PÚ

[%]

Průměrná úspěšnost 2012 PÚ

[%]

Průměrná úspěšnost 2011 PÚ

[%]

1. Ovládání morfologického pravopisu 80,6 79,18 84,19

2. Ovládání lexikálního pravopisu 63,6 70,72 66,73

3. Porozumění obsahu textu 66,5 69,65 67,5

4. Třídění slov 72,7 66,83 67,49

5. Ovládání syntaktického pravopisu 51,5 50,9 47,21

Matematika – pořadí dovedností

Pořadí Název dovednosti

Průměrná úspěšnost

2013

Průměrná úspěšnost

2012

Průměrná úspěšnost

2011

PÚ [%] PÚ [%] PÚ [%]

1. Práce se znaky (symboly) 74 76,92 75,21

2. Grafické vnímání, práce s grafem a diagramem 73,6 73,61 71,72

3. Orientace v tabulce a práce s ní 71,8 73,46 70.35

4. Numerické dovednosti 55,3 60,85 56,53

5. Funkce jako vztah mezi veličinami 54,4 53,89 50,86

6. Chápání čísla jako pojmu vyjadřujícího kvantitu; zápis celku různými způsoby 51,4 50,05

46,697. Správnost logické úvahy 47,7 46,73 40,028. Poznání rovinných útvarů a prostorová

představivost 40,1 41,06 38,59

Anglický jazyk – pořadí dovedností

Pořadí Název dovednosti

Průměrná úspěšnost

2013

Průměrná úspěšnost

2012

Průměrná úspěšnost

2011

PÚ [%] PÚ [%] PÚ [%]

1. Reakce na jednoduchá sdělení 85 84,16 81,94

2. Práce s tázacími výrazy 82,3 83,14 91,59

3. Práce s předložkami 78,4 82 77,84. Stavba anglické věty 85 78,46 84,76

5. Orientace ve slovesných strukturách 72,6 77,35 61,99

6. Slovní zásoba 67,6 76,58 64,42

7. Stupňovat přídavná jména 73,6 73,34 71,84

8. Čtení kratšího souvislejšího textu s porozuměním 71,3 73,27 70,88

Vyhodnocení dotazníku

Jsem úspěšným

žáke

m

Většině učit

elů na žácíc

h opravdu zá

leží

Žáci

vycházejí d

obře s větši

nou učitelů

Třídní u

čitel m

i pomáhá dosahova

t co m

ožná nejlepšíc

h výsle

dků

Třídní u

čitel je

férový

a sprave

dlivý

Třídní u

čitel se

o mě za

jímá a pomáhá m

i se šk

olními ú

koly

Školní ú

koly

jsou za

jímavé

Vyučo

vání je

zábavn

é

Rád/a dělám práci navíc

Učím se

to, c

o budu v živ

otě potřebova

t

To, co se

učíme, p

ovažuji z

a důležité

Dostává

m známky,

které si

zasloužím

Vím, ja

k si p

oradit se šk

olními ú

koly

1

1.5

2

2.5

3

3.5

4

průměr

faktor

Třídní učitel pomáhá

Škola je zábavná

Učivo je důležité Sebevědomí

Třídní učitel mi pomáhá dosahovat co možná nejlepších výsledků ,813

Třídní učitel se o mě zajímá a pomáhá mi se školními úkoly ,787

Třídní učitel je férový a spravedlivý ,728 Školní úkoly jsou zajímavé ,750 Rád/a dělám práci navíc ,731 Vyučování je zábavné ,682 To, co se učíme, považuji za důležité ,429 ,638 Žáci vycházejí dobře s většinou učitelů ,619 Učím se to, co budu v životě potřebovat ,391 ,609 Dostávám známky, které si zasloužím ,581 Většině učitelů na žácích opravdu záleží ,555 Jsem úspěšným žákem ,807Vím, jak si poradit se školními úkoly ,752

Co mi neumožňuje věnovat dostatečný čas přípravě do školy (v %)

mimoško

lní aktivit

y

pomoc s domácí

mi prac

emi

hraní h

er na P

C nebo su

rfová

ní na in

ternetu

sledován

í telev

ize

trávím

raději

čas s

kamará

dy0

10

20

30

40

50

60

20122013

Co mi brání dosahovat lepších výsledků ?

Nepřátelství spolužáků

Špatné podmínky doma

Dosahuji výsledků, které už nemohou být lepší

Nepřízeň učitele

Vlastní neochota

Nedostatek času

0 0.5 1 1.5 2 2.5 3

průměr

ZávěrTestování poskytuje informace i zpětnou vazbu

žákům, rodičům, učitelům, vedoucím pracovníkům

Výsledky jsou ovlivněny socioekonomické faktory – vzděláním rodičů

Zvyšování kvality diagnostické metody– Poslech v cizím jazyce– Předání úloh s výsledky žákům.