Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v roce 2010/2011

STAV Ž I VOTNÍHO PROSTŘEDÍ

VE ZL ÍNSKÉM KR A JI

v období 2010/2011

Zlínský kraj

2012

3

Obsah

1. Základní informace o území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

2. Podnebí a klimatické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

3. Ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

4. Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19

5. Půda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27

6. Horninové prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

7. Příroda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32

8. Lesy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34

9. Odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39

10. Staré ekologické zátěže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany

životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46

12. IPPC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

13. Činnost a vývoj v oblasti životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

Nové druhy v přírodě Zlínského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

Vysvětlení zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56

5Základní informace o území

1. Základní informace o územíZlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvo-

ření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které

patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým

krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí

s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce

II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě

sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským.

Svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 305 obcí (z toho 30 měst), ve kte-

rých ke konci roku 2010 žilo 590 361 obyvatel. Hustota zalidnění 149 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republi-

kový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (186 obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (127 obyvatel/

km2). Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje,

v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku.

Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čertův mlýn (1 206 m), na východě

se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší

horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských

Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby

s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouc-

kého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské

Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba

úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především

6 Stav ž ivotního prostředí ve Zl ínském kraji v období 2010/2011

v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických

hodnot naměřených v meteorologické stanici na území kraje byla zjištěna v roce 2010 průměrná teplota vzduchu

8,6 °C a celkový úhrn srážek 828 mm/m2. Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku,

s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých

půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až

těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy.

Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je

49,0 % zemědělské a 51,0 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,0 %

celkové výměry okresu, z toho je 70,5 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém

podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,6 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové. Kraj je chudý

na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový

význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy

a zemního plynu. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě

chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi

šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 38 přírodních rezervací, z toho

6 národních a 122 přírodních památek, z toho 2 národní. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických

osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území

chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se

sídlem v Trenčíně a území působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu

tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikrore-

gionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje. V roce 2010 žilo na území Zlínského kraje 590 361 obyvatel.

Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti

roku 2009 se podíl obyvatel starších 64 let zvýšil z 15,8 % na 16,2 %. Přesto je věková struktura z ekonomického

hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2010 byl 41,2 let.

Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. Export v kraji

je negativně poznamenán polohou kraje v rámci ČR. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí

na 7. místo mezi kraji v ČR. V roce 2010 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 301 442 Kč

(v běžných cenách).

Zdroj: ČSÚ

Základní údaje o území Zlínského kraje

ČR, kraj, okresyRozloha

(km2)1)

Počet obyvatel

v tom Průměrný věk

Hustota obyvatelstva

na 1 km2 muži ženy

Česká republika 78 865 10 532 770 5 168 799 5 363 971 40,8 134

Zlínský kraj 3 963 590 361 287 984 302 377 41,2 149

Kroměříž 796 108 055 52 697 55 358 41,4 136

Uherské Hradiště 991 144 203 70 396 73 807 41,2 145

Vsetín 1 143 145 464 71 251 74 213 40,7 127

Zlín 1 034 192 639 93 640 98 999 41,4 186

Zdroj: ČSÚ

7Podnebí a klimatické podmínky

2. Podnebí a klimatické podmínkyÚzemní teploty vzduchu v roce 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Uka

zate

l

MěsícRok

celkem1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . 7 . 8 . 9 . 10 . 11 . 12 .

Česká republika

T -5,0 -1,8 2,7 8,1 11,5 16,6 20,0 17,0 11,3 6,1 5,0 -4,9 7,2

N -2,8 -1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7 -1,0 7,5

O -2,2 -0,7 0,2 0,8 -0,8 1,1 3,1 0,6 -1,5 -1,9 2,3 -3,9 -0,3

Zlínský

T -5,0 -1,2 3,0 8,1 12,1 16,9 19,9 17,5 11,9 6,3 6,5 -3,8 7,7

N -2,5 -0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5 -0,6 8,1

O -2,5 -0,7 -0,3 -0,1 -1,0 0,8 2,5 0,5 -1,5 -2,4 3,0 -3,2 -0,4

T – průměrná měsíční teplota vzduchu (°C)

N – dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 (°C)

O – odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2010 od dlouhodobého průměru (°C)

Zdroj: ČSÚ


Územní srážky v roce 2010 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Uka

zate

lMěsíc

Rok celkem1 . 2 . 3 . 4 . 5 . 6 . 7 . 8 . 9 . 10 . 11 . 12 .

Česká republika

Sr 59 26 33 48 133 75 118 149 84 13 65 65 867

N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674

% 140 68 83 103 179 89 149 191 162 31 132 135 129

Zlínský

Sr 61 43 25 58 224 97 126 123 85 20 67 65 995

N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786

% 129 93 57 103 273 95 141 148 146 41 105 108 127

Sr – úhrn srážek (mm)

N – dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961–1990 (mm)

% – úhrn srážek v roce 2010 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100)

Zdroj: ČSÚ

Extrémní hodnoty meteorologických prvků ve Zlínském kraji v roce 2010

Pramen: ČHMÚ

Meteorologická stanice

Holešov (224 m n.m.)

Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu

Nejnižší denní minimální teplota vzduchu

Nejvyšší denní úhrn srážek

Nejvyšší denní výška sněhové pokrývky

°C datum měření °C datum měření mm datum měření cm datum měření

2008 31,7 23 . 6 . -11,3 17 . 2 . 41,0 18 . 5 . 6,0 7 . 1 .

2009 33,5 23 . 7 . -20,8 9 . 1 . 31,5 19 . 6 . 25,0 23 . 2 .

2010 34,3 16 . 7 . -19,0 27 . 1 . 38,5 1 . 6 . 25,0 4 . 2 .

Zdroj: ČSÚ

9Podnebí a klimatické podmínky

Výskyt kulminačních průtoků, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než pětiletý, v ČR v roce 2010

Pramen: ČHMÚ

Měsíc Den Tok ProfilStav (cm)

Průtok (m3/s)

Doba opakování (roky) SPA1)

Květen

17 . Vsetínská Bečva Vsetín 378 224,0 5 3

17 . Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí 435 346,0 20–50 3

18 . Bečva Dluhonice 695 724,0 20–50 3

17 . Moštěnka Prusy 360 67,5 5–10 3

19 . Morava Kroměříž 684 663,0 20 3

19 . Morava Spytihněv 666 693,0 20 3

16 . Velička Strážnice 327 41,8 10 3

19 . Morava Strážnice 700 719,0 50 3

Červen

3 . Morava Moravičany 360 179,0 2–5 3

3 . Třebůvka Loštice 324 75,7 5–10 3

4 . Morava Olomouc 431 198,0 2–5 3

3 . Bečva Dluhonice 590 526,0 5–10 3

2 . Moštěnka Prusy 374 78,5 10 3

3 . Morava Kroměříž 631 562,0 10 3

2 . Dřevnice Zlín 318 162,0 10–20 3

2 . Morava Spytihněv 669 697,0 20 3

2 . Olšava Uherský Brod 539 151,0 10–20 3

2 . Velička Velká nad Veličkou 147 42,0 10–20 3

2 . Velička Strážnice 392 62,1 20–50 3

2 . Morava Strážnice 705 755,0 50 3

1) 1. stupeň povodňové aktivity (SPA) – bdělost (B)

2. stupeň povodňové aktivity (SPA) – pohotovost (P)

3. stupeň povodňové aktivity (SPA) – ohrožení (O)

Zdroj: ČSÚ


3. Ovzduší

3.1 EmiseVýchozím podkladem pro emisní bilanci v uvedených letech jsou údaje ze souhrnné provozní evidence zdrojů

znečišťování ovzduší, které jsou ověřovány Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Zlínského

kraje .

Majoritním zdrojem znečištění TZL ve Zlínském kraji je doprava a malé zdroje především lokální topeniště pro vytá-

pění domácností (spalování uhlí v domácnostech a spoluspalováním odpadu), které produkují více než pětinásobné

množství tuhých látek než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady, zatímco u zvláště velkých, velkých

zdrojů a středních zdrojů klesají. S nejvyššími emisemi TZL ve Zlínském kraji jsou Alpiq Zlín s.r.o. – Teplárna Zlín,

DEZA, a.s. – Energetika, ZPS – SLÉVÁRNA, a.s., Zlínské cihelny s.r.o. – Závod Malenovice.

Největší pokles zaznamenaly v roce 2010 emise oxidu siřičitého SO2, poklesly v období od roku 2009 do 2010

na cca 79 % (v absolutní výši o cca 659 t/r). Na snížení emisí SO2 se nejvíce podílely Teplárna Otrokovice a.s.,

DEZA, a.s. – Energetika.

Emise oxidů dusíku NOx poklesly v období od roku 2009 do 2010 v absolutní výši o cca 72 t/r. Zdrojem znečiš-

tění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje Na poklesu mají opět největší vliv Teplárna

Otrokovice a.s., DEZA, a.s. – Energetika, Alpiq Zlín s.r.o. – Teplárna Zlín, CTZ s.r.o., Uherské Hradiště – kotelna

na tuhá paliva

Zdrojem znečištění oxidu uhelnatého ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Dalším významným

zdrojem jsou však také malé zdroje, především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují

zhruba čtvrtinu všech emisí CO.

11Ovzduší

Produkce emisí VOC ve sledovaných letech 2009–2010 mírně vzrostla. Zdrojem znečištění VOC ve Zlínském

kraji jsou malé zdroje – zejména lakovny atp. Dalšími významnými zdroji jsou zvláště velké a velké zdroje –

SPUR a.s. – Zlín, MITAS a.s., výrobní úsek AGRO Otrokovice, DEZA, a.s., Valašské Meziříčí – Chemické výroby,

COLORLAK, a.s., ALBO SCHLENK s.r.o. – výroba hliníkových past a pigmentů, Bojkovice.

Na rozdíl od předcházejících let (konec 20. století) již nejsou nejvýznamnějším původcem znečištění ovzduší

v kraji velké a střední zdroje znečištění, ale naopak malé zdroje umístěné v objektech pro bydlení a doprava

vedená přes intravilány obcí.

Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt. rok – 1) v roce 2010

Rok REZZO TZL SO2

NOx

CO VOC

Emise celkem2009 1–2 0,133 3,173 1,651 0,674 1,15

2010 1–2 0,13 2,564 1,577 0,604 1,334

Velké a zvláště velké zdroje

2009 1 0,103 3,164 1,570 0,597 1,013

2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165

Střední zdroje2009 2 0,030 0,009 0,081 0,077 0,137

2010 2 0,062 0,059 0,079 0,141 0,169

Zdroj: ČHMÚ

Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt. rok – 1)v roce 2011

Rok REZZO TZL SO2

NOx

CO VOC

Emise celkem2010 1–2 0,1298 2,5644 1,5777 0,6042 1,334

2011 1–2 0,1818 3,3959 1,8984 0,7626 1,2869

Velké zdroje2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165

2011 1 0,106 3,327 1,767 0,548 1,067

Střední zdroje2010 2 0,0618 0,0594 0,0797 0,1412 0,1690

2011 2 0,0758 0,0689 0,1314 0,2146 0,2199

Zdroj: ČHMÚ

Podle údajů z registru emisí a zdrojů znečisťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologic-

ký ústav (ČHMÚ), je zřejmé, že se ve Zlínském kraji v posledních letech emise znečisťujících látek snižovaly.

Nejvýraznějším zdrojem znečistění ve Zlínském kraji byly i v roce 2010 mobilní zdroje znečistění (REZZO 4),

a to s podílem na celku 56,6 % u tuhých látek, 60,9 % u oxidů dusíku a 66,0 % oxidu uhelnatého. Největší podíl

znečistění oxidem siřičitým šel na vrub velkým stacionárním zdrojům (REZZO1), a to 77,6 %. Největší zátěží

pro kvalitu ovzduší ve Zlínském kraji byly mobilní zdroje znečistění (REZZO4, v této skupině jsou zahrnuta

mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová

vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla). U emisí tvořených tuhými znečisťujícími látkami došlo

v průběhu čtyř let k poklesu o 2,1 % a jejich podíl na těchto emisích v kraji však vzrostl o 0,3 procentního bodu

na 56,6 %. U emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého došlo od roku 2006 k poklesu produkce o 14,9 % a 34,5 %.

Jejich podíl na celku těchto emisí v kraji od počátečního roku sledovaného období u oxidu dusíku klesl z 63,9 %


o 3,0 p.b. na 60,9 % a u oxidu uhelnatého také poklesl o 6,7 p.b na 66,0 %. Na znečistění oxidem siřičitým se

mobilní zdroje podílely v roce 2010 necelým procentem (0,52 %). U znečistění těmito látkami došlo v průběhu

čtyř let ke snížení o 1,8 %. Největšími producenty emisí oxidu siřičitého v kraji byly velké stacionární zdroje

znečisťování (REZZO1, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW

a zařízení zvlášť závažných technologických procesů). V roce 2010 tvořily na zlínském celku těchto emisí

77,6 %. Proti předchozímu roku bylo zaznamenáno snížení emisí o 15,1 % a proti roku 2006 došlo k poklesu

o 34,2 % a za čtyři roky se tak jejich podíl snížil o 5,6 p.b. Také střední stacionární zdroje znečistění (REZZO2,

což jsou stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných

technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek)

a malé (REZZO3, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW,

zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých

jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a od-

padů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší) svým podílem

přispívají na znečisťování ovzduší v kraji. Zvláště malé zdroje rozhodně nejsou zanedbatelné. V roce 2010

byl jejich podíl znečistění tuhými látkami 34,6 % (zvýšení podílu za 4 roky o 2,5 p.b.), oxidem siřičitým 20,6 %

(od roku 2006 došlo ke zvýšení podílu o 6,4 p.b.), oxidy dusíku 4,9 % (pokles podílu za čtyři roky o 1,9 p.b.)

a oxidem uhelnatým 26,7 % (nárůst podílu za sledované období o 9,1 p.b.). Čistota nebo znečistění ovzduší

jednotlivých územních celků je dána jednak rozmístěním stacionárních zdrojů výrazně znečisťujících ovzduší

(tedy podniků produkujících emise, dále i umístěním ploch, na kterých jsou skládky paliv, surovin, produk-

tů a odpadů) a v neposlední řadě také mobilními zdroji, tedy dopravní zatížeností silničních a železničních

„tepen“ v kraji. Z grafu 4.6 je zřejmé, že nejvyšší znečistění emisemi oxidu siřičitého bylo opět zjištěno

ve zlínském okrese (2,65 t/km2). Nejvyšší hodnoty tuhých znečisťujících látek (0,36 t/km2), oxidu dusíku

(1,27 t/km2) a oxidu uhelnatého (1,37 t/km2) byly naměřeny v okrese Vsetín. Ve všech čtyřech sledovaných

druzích emisí znečisťujících ovzduší (REZZO1–4) dosahovaly zjištěné údaje za Zlínský kraj nižší hodnoty, než

činily průměry za celou republiku. Mezi kraji se Zlínský kraj umístil v emisích tvořených tuhými znečisťujícími

látkami na druhém nejlepším místě (tedy byla zde naměřená druhá nejnižší hodnota těchto emisí mezi kraji).

V produkci emisí oxidu siřičitého obsadil kraj 7. příčku, oxidu dusíku 6. pozici a oxidu uhelnatého čtvrté místo.

Z celorepublikového pohledu tak Zlínský kraj patřil mezi kraje s čistým ovzduším. Nejmenší znečistění ovzduší

bylo i v roce 2010 zjištěno v Jihočeském kraji.

Meziroční změna emisí hlavních znečišťujících látek 2010/2009

(tis. t. rok – 1)

TZL SO2

NOx

CO VOC

Emise celkem 0,067 0,709 0,07 0,198 0,184

Velké zdroje 0,035 0,659 0,072 0,134 0,152

Střední zdroje 0,032 0,05 - 0,002 0,064 0,032

Zdroj: ČHMÚ

13Ovzduší

3.2 Imise

3.2.1 Síť imisního monitoringu

V roce 2010 a 2011 probíhal ve Zlínském kraji monitoring imisí na 6 lokalitách. Z toho 4 lokality spadají

do státní sítě imisního monitoringu ČR spravované Českým hydrologickým ústavem a jsou akreditovány podle

ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Jedná se o lokality Zlín (PM10, PM2,5, SO2, NO, NO

2, NO

x, CO, O

3, benzen, toluen,

polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy), Uherské Hradiště (PM10, NO, NO2, NO

x), Vsetín – hvězdárna (PM10)

a Štítná nad Vláří (O3). Lokality Valašské Meziříčí – Masarykova (PM10) a Zlín – Svit (PM10, SO

2, NO

2, O

3) má

ve správě Ekovia. V roce 2013 by mělo dojít k optimalizaci státní sítě imisního monitoringu, v rámci které by

měla přibýt ve Zlínském kraji vesnická pozaďová lokalita, která doposud v kraji chybí (zřejmě v blízkosti obce

Vrbka). Dále dojde k přesunu stanice ve Vsetíně z hvězdárny do centra města a v neposlední řadě přibyde sta-

nice ve Valašském Meziříčí, kde by vzhledem k charakteru zdrojů v oblasti mělo být měření zaměřeno na PM,

benzen a polyaromatické uhlovodíky. Bližší informace o optimalizaci státní sítě imisního monitoringu budou

známy po schválení návrhu ČHMÚ ze strany MŽP.

3.2.2 Vyhodnocení kvality ovzduší ve Zlínském kraji

Pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší

č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo podle prahových a limitních úrovní provedeno pro jed-

notlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM10,NO2, olova, benzenu,

kadmia, arsenu a niklu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM10 a SO2,

hodinových limitních hodnot pro SO2 a NO

2 a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a ozónu.

Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly vymezeny oblasti

se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých je překročen imisní limit pro ochranu

zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO2, CO, PM10, Pb, NO

2 a benzen).

Obr. č. 1 znázorňuje mapu oblastí České republiky se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z mapy vyplývá, že tyto ob-

lasti jsou na 21,2 % rozlohy území ČR. Obr. č. 2 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových

imisních limitů pro alespoň jednu látku mimo ozónu (jedná se o As, Cd, Ni a benzo(a)pyren). V roce 2010 to

bylo 14,5 % plochy území ČR. Obr. č. 3 znázorňuje mapu oblastí, kde dochází k překračování cílových imisních

limitů pro alespoň jednu látku (týká se As, Cd, Ni benzo(a)pyrenu a ozónu). V roce 2010 to bylo 23,4 % plochy

území ČR.


Obr. č. 1 – Mapa vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, v roce 2010

(zdroj ČHMÚ)

Obr. č. 2 – Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) v roce 2010

(zdroj ČHMÚ)

15Ovzduší

Obr. č. 3 – Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2010

(zdroj ČHMÚ)

Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě

měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle

odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očeká-

vat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří

a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic,

polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území,

dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, po-

lyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc

k emitování nebezpečných dioxinů.

Již z mapy na obr. č. 1 je patrné, že v roce 2010 došlo na zhruba polovině plochy území zóny Zlínský kraj

k překročení imisního limitu a tudíž byly vymezeny OZKO. Jedná se zejména o západní část území zóny,

zejména pak nížiny podél toku řeky Moravy, které jsou významně ovlivňovány dálkovým přenosem z Polska

a Moravskoslezského kraje. Pro vymezení OZKO jsou nejdůležitější koncentrace PM10. Jedná se zejména

o průměrné 24hodinové koncentrace, které překračují platný imisní limit. V případě cílových imisních limitů

(mimo O3) se jedná výhradně o koncentrace benzo(a)pyrenu, coby legislativního zástupce PAH. V předešlých

letech docházelo k vymezení OZKO pouze na malých částech území zóny Zlínský kraj, jak je zobrazeno na obr.

č. 4. Nejmenší OZKO byla vymezena v letech 2008 a 2009, zejména rok 2008 lze z hlediska kvality ovzduší

považovat za nejlepší za posledních 10 let.


Obr. č. 4 – Mapa oblastí zóny Zlínský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2007–2010

(zdroj ČHMÚ)

Výměra území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou

ovzduší (v % celkového území zóny/aglomerace) pro jednotlivé škodliviny uvádí následující tabulka.

2007

2009

2008

2010

17Ovzduší

Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001–2010

Rok PM10_DP PM10_RP Celkem B(a)P Ni O3

2001 0,90% - 4,40% 4,30% 0,10% 81,30%

2002 3,60% - 3,60% 0,20% - 97,00%

2003 12,00% - 12,00% - - 100%

2004 5,80% - 5,80% - - 97,60%

2005 70,70% 0,30% 70,70% 3,80% - 99,30%

2006 32,40% 0,70% 32,40% 14,90% - 100%

2007 6,70% - 6,70% 7,80% - 100%

2008 1,00% - 1,00% 2,85% - 100%

2009 2,37% - 2,37% 3,30% - 99,42%

2010 53,77% - 53,77% 48,08% 47,90%

V roce 2010 žilo v OZKO cca 436.000 obyvatel (74 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Zlínském kraji je nejdůležitější sledovat koncentrace částic PM10

a PM2,5

a poly-

aromatické uhlovodíky. Překračování imisních resp. cílových imisních limitů zobrazují následující tabulky.

Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, Zlínský kraj, 2002–2011

Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002–2011

Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Kroměříž-ZÚ 50,0 73,0 65,0 55,0 47,0

Štítná nad Vláří 37,0

Uherské Hradiště 68,1 81,3 76,4 58,9 55,5 61,4 79,7 68,6

Valašské Meziříčí - Masarykova 51,0 44,0 43,0 59,0 46,0

Vsetín - hvězdárna 63,0 55,0 64,0 57,0 50,0 46,0 46,0 63,0 56,0

Zlín 59,4 67,1 62,1 47,8 42,9 49,8 65,2 55,9

Zlín-Svit 76,5 78,2 71,0 54,0 49,0 67,0

LAT 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25

UAT 35 35 35 35 35 35 35 35 35 35

LV 50 50 50 50 50 50 50 50 50 50

Lokalita 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zlín 2,02 1,86 1,51 1,50 1,60 1,30

LAT 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4

UAT 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6

TLV 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1


Z uvedených grafů je patrné, že v případě obou charakteristik dochází k dlouhodobému překračování imis-

ních limitů. Obě škodliviny dosahují svých maxim v zimním období. Vzhledem k emisní charakteristice jsou

ve Zlínském kraji na vině zejména doprava a malé zdroje, avšak významně dochází k ovlivnění kvality ovzduší

i ze zdrojů mimo Zlínský kraj (zejména z Polska a Moravskoslezského kraje) díky dálkovému transportu zne-

čištění. V případě průměrných ročních koncentrací PM10 dochází pouze výjimečně a výhradně na dopravních

stanicích (Uherské Hradiště a Zlín – Svit).

Z grafů rovněž vyplývá, že situace se v různých letech někdy až dramaticky liší. Hodně závisí na délce topné

sezóny a teplotě v zimě, které určují množství emisí z vytápění. Dalším důležitým faktorem jsou meteoro-

logické podmínky, zejména pak zdali se vyskytují delší epizody s inverzním charakterem počasí – během

teplotní inverze dochází k stabilizaci atmosféry, je téměř bezvětří a škodliviny se tedy kumulují pod hranicí

inverze podobně jako pára pod pokličkou. Pokud situace trvá delší dobu (listopad 2011) a je doprovázena

nepřítomnosti srážek, mohou koncentrace dosáhnout hodnot a podmínek pro vyhlášení smogových signálů

dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. viz. další kapitola).

U ostatních škodlivin k překračování imisních limitů nedochází. PM2,5 se ve Zlíně pohybuje v blízkosti nového

cílového imisního limitu. Koncentrace NO2 se na dopravních stanicích pohybují nad horní mezí pro posuzování,

u ostatních lokalit není překročena dolní mez pro posuzování. Troposférický ozón se pohybuje v blízkosti

cílového imisního limitu a jeho koncentrace jsou závislé na délce slunečního svitu a teplotě v letním období.

Zbývající škodliviny sledované legislativou (SO2, benzen, CO, olovo, arsen, kadmium, nikl) nepřekračují nikde

na území Zlínského kraje dolní mez pro posuzování.

3.2.3 Smogový varovný a regulační systém

Žádný ze zdrojů na území Zlínského kraje nespadá do Ústředního regulačního řádu ČR. Od roku 2011 však

funguje v rámci Zlínského kraje Krajský regulační řád dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. Pro vyhlašování signálů

upozornění a regulace ve Zlínském kraji slouží datové podklady ze stanice Zlín.

V roce 2011 vyhlásil Zlínský kraj signál upozornění na smogovou situaci z důvodu zvýšených koncentrací

PM10

. Podmínky pro vyhlášení signálu regulace nebyly splněny. V případě vyhlášení signálu regulace by vy-

brané zdroje v rámci Zlínského kraje musely dle svých regulačních řádů přijmout opatření ke snížení emisí

prašnosti. Dle emisní bilance tuhých látek však regulovatelné zdroje spadají do kategorie zvláště velkých

a velkých zdrojů tvořících pouze 5 % celkového množství emisí TL do ovzduší (a to jsou v regulačním řádu

pouze ty nejvýznamnější). Naopak zdroje, které v rámci Zlínského kraje především přispívají ke zhoršené

kvalitě ovzduší (vytápění domácností a doprava) omezit nelze. V rámci vytápění domácností lze pouze ape-

lovat na občany, aby používali vhodná paliva, prováděli vhodnou údržbu vytápění a nespoluspalovali odpad.

Tyto informace zveřejnil v době epizod zvýšených koncentrací PM10

krajský úřad Zlínského kraje na svých

webových stránkách. Regulovat dopravu je možné pouze za předpokladu, že je k dispozici náhradní trasa

s minimálně stejnou třídou silnice, což ve většině případů není možné.

19Voda

4. VodaRok 2010 byl z hlediska celkového množství srážek silně nadnormální s výraznějšími odchylkami. Srážkově

výrazně nadprůměrné bylo období květen až září, naopak podprůměrné byly měsíce březen a říjen. Celkové

srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí 129–136% oproti dlouhodobým průměrům (květen 232%, říjen 39%

oproti dlouhodobému průměru). Z hlediska odtokových poměrů lze hodnotit rok 2010 jako výrazně nadprů-

měrný s maximy v měsících květen a červen. Průměrný roční úhrn srážek na povodí Bečvy byl 1 176 mm, což

představuje 133 % normálu. Průměrný roční úhrn srážek na povodí střední a dolní Moravy byl 879 mm, což

představuje 136 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn 276 mm byl naměřen v Bystřici pod Hostýnem v květnu.

Průměrné průtoky na vybraných profilech v roce 2010

Tok Srážky PrůtokDlouhodobý průměrný

roční průtok/Qa

Valašské Meziříčí Rožnovská Bečva 1387 mm 6,7 m3/s 3,5 m3/s

Jarcová Vsetínská Bečva 1208 mm 14,0 m3/s 6,6 m3/s

Zlín Dřevnice 818 mm 3,4 m3/s 2,2 m3/s

Kroměříž Morava 957 mm 86,0 m3/s 51,3 m3/s

Spytihněv Morava *mm 96,0 m3/s 55,4 m3/s

Uherský Brod Olšava 733 mm 3,4 m3/s 2,1 m3/s

*Hodnoty nejsou k dispozici


Z dlouhodobého hlediska i ve srovnání s předchozími roky se jednalo o rok v mělkých obzorech výrazně nad-

průměrný, v hlubších zvodních průměrný. Vlivem teplotně i srážkově příznivých podmínek docházelo k dobré

dotaci mělkých, ale i hlubších obzorů podzemní vody a malým výkyvům hladin a vydatností v závěru roku.

Podzemní vody v dílčím povodí Moravy byly s menším počtem nadlimitních hodnot základních ukazatelů.

Relativní četnost hodnot nevyhovujících kvalitě pitné vody nad 10 % se vyskytuje u ukazatelů pH, NH4+ a Cl– .

V ukazateli pH je zjevná klesající tendence v počtu překročení limitů pro pitnou vodu, naopak v ukazatelích

NH4+, NO3–, Cl– a SO4

– je zjevná stoupající tendence v průběhu tříletí 2008 až 2010. U ukazatele CHSKMn mají

koncentrace překračující limity kolísavý charakter. V podzemních vodách tohoto dílčího povodí se nevyskytují

žádné koncentrace nevyhovující limitům u hodnocených toxických kovů Cd, Cu a Pb.

U povrchových vod došlo oproti roku 2009 ke snížení množství odebrané vody o 2 %. U vypouštění odpadních

vod došlo k velmi významnému nárůstu množství, způsobenému velkým množstvím srážek za rok 2010. Tento

nárůst se objevil především u ČOV, které jsou napojeny na jednotnou kanalizaci a tudíž odvádějí i dešťové

vody na čistírnu.

V roce 2010 se vyskytly v květnu a červnu v povodí Bečvy a střední a dolní Moravy dvě významné srážko-

vé epizody. Velikost následné odtokové odezvy byla v obou případech velmi ovlivněna předchozím silným

nasycením půdy intenzivními srážkami. Na Bečvě byla v květnu dosažena 50letá voda, na Rožnovské Beč-

vě 20–50letá voda, na Vsetínské Bečvě 10–20letá voda. V červnu byl na Bečvě i Vsetínské Bečvě namě-

řen průtok na úrovni 5–10leté vody. V povodí střední a dolní Moravy se maximální průtoky vyskytly od 17.

do 19. května, kdy ve většině vodoměrných stanic došlo k dosažení 3. stupně povodňové aktivity. Maximální

průtok byl ve Spytihněvi a Kroměříži na úrovni 20leté vody. Přítoky Moravy se pohybovaly většinou na úrovni

2–5leté vody. V červnu se maximální průtoky vyskytly ve dnech 2. a 3. června. Opět byly dosaženy 3. stupně

povodňové aktivity ve většině stanic. Maximální průtoky v Kroměříži byly na úrovni 10leté vody, ve Spytihněvi

na úrovni 20leté vody. Přítoky Moravy zaznamenaly průtoky na úrovni 10–20leté vody (Dřevnice, Olšava).

Květnovou povodní bylo zasaženo 38 obcí a červnovou 108 obcí Zlínského kraje. Menší povodňová epizoda

nastala na přelomu srpna a září, kdy kulminace dosahovaly 2–5letých vod.

Rok 2011 byl z hlediska celkového množství srážek průměrný. Průměrný roční úhrn srážek na Rožnovské

Bečvě byl 737 mm. Průměrný roční úhrn srážek na měrném profilu ve Zlíně byl 555 mm. Z hlediska odtokových

poměrů lze hodnotit rok 2011 jako průměrný až mírně podprůměrný.

Průměrné srážky a průtoky na vybraných profilech

Tok Srážky PrůtokDlouhodobý průměrný

roční průtok/Qa

Valašské Meziříčí Rožnovská Bečva 737 mm 3,2 m3/s 3,5 m3/s

Jarcová Vsetínská Bečva * mm 6,8 m3/s 6,6 m3/s

Zlín Dřevnice 555 mm 1,5 m3/s 2,2 m3/s

Kroměříž Morava * mm 41,8 m3/s 51,3 m3/s

Spytihněv Morava *mm 46,0 m3/s 55,4 m3/s

Uherský Brod Olšava 545 mm 1,9 m3/s 2,1 m3/s

*Hodnoty nejsou k dispozici

Hydrobiologická sezóna 2011 byla podobně jako ta předcházející klimaticky výjimečná. V průběhu července

došlo k prudkému snížení teploty vody, které mělo za následek změnu společenstev řas a sinic. Jednotlivé

konkrétní vodní lokality (přehrada, rybník, profil na řece atd.) je možno řadit do tříd trofie (úživnost prostře-

21Voda

dí) Oligotrofii (čistá, průzračná voda, zanedbatelné koncentrace chlorofylu) v tomto roce odpovídaly nádrže

Karolinka, mezotrofní (vysoká průhlednost vody, mohou se vyskytovat přechodné kyslíkové deficity) byly

Slušovice a Koryčany, slabě eutrofní Bojkovice, eutrofní (průhlednost vody klesá až na hodnoty kolem jed-

noho metru, sinicové vodní květy se vyskytují často, kyslíkové deficity jsou samozřejmostí) Ludkovice, silně

eutrofní Fryšták, hypertrofii (silné a dlouhotrvající vodní květy jsou často nahrazovány mohutnou biomasou

zelených řas a rozsivek, průhlednost klesá někdy až na několik centimetrů) se nevyskytla. Díky absenci

masového rozvoje sinic způsobené příznivými klimatickými podmínkami je možno po hydrobiologické stránce

ohodnotit celkově rok 2011 jako příznivý.

V druhé polovině června vydatné srážky spojené místy s intenzivními bouřkami zasáhly území Hostýnských

a Vizovických vrchů, kdy toky v této oblasti dosáhly až 3. stupně povodňové aktivity.

Ve dnech 15. a 16. srpna fronta s velmi vydatnými srážkami především na území obce s rozšířenou působností

Zlín způsobila zvýšení přítoku na Luhačovickou přehradu. Byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity. Přehrada

byla v té době vypuštěna z důvodu čištění usazenin, a proto nedošlo k žádným významnějším škodám.

(Zpracovatel: krajský úřad, ČHMÚ)

4.1 Zásobování pitnou vodouVe Zlínském kraji bylo v roce 2010 vyrobeno 30,640 mil. m3 pitné vody. Ztráty vody pak ve vodovodních

sítích představovali 19,1 %. Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 542 803

obyvatel, což představuje 91,9 % obyvatel kraje. Hlavními provozovateli vodovodů v kraji jsou Moravská

Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s.

a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s..

V roce 2011 vyrobeno 29,771 mil. m3 pitné vody. Ztráty vody pak ve vodovodních sítích představovali 17,1 %.

Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 542 497 obyvatel, což představuje

92,1 % obyvatel kraje. Hlavními provozovateli vodovodů v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké

vodárny a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace

Vsetín, a.s..

(Zpracovatel: krajský úřad)

Výroba a užití pitné vody

2010 2011

Objem vyrobené pitné vody (mil. m3) 30,6 29,8

Počet obyvatel zásobených vodou z veř. vodovodů (tis. obyvatel) 542,8 542,5

Ztráty vody ve vodovodních sítích (%) 19,1 17,1

Zdroj: ČSÚ


4.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vodChráněné oblasti přirozené akumulace vod

Název chráněné oblasti přirozené akumulace vodPlocha (km2)

Podíl na ploše kraje (%)

Beskydy 622,8 15,7

Vsetínské vrchy 402,5 10,1

Kvartér řeky Moravy 188,2 4,7

Zdroj: VÚV T.G.M.

4.3 Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelůV letech 2009 a 2010 byla sledována ve Zlínském kraji kvalita vody na 45 různých tocích pomocí pravidelného

odběru vzorků na 75 profilech. Jednalo se převážně o významnější páteřní toky. V jednotlivých vzorcích byla

analyzována rozdílná škála fyzikálně-chemických, chemických, biologických i mikrobiologických parametrů.

Řada toků je zatížena zvýšeným obsahem fosforu, který je hlavní příčinou eutrofizace. V některých povodích

dochází v důsledcích splachů k nárazovým zvýšením koncentrací nerozpuštěných látek v povrchových vodách.

Nejznečištěnějšími v tomto období monitorovanými toky jsou Rusava, Říka, Kudlovický potok a Dlouhá řeka.

Mezi nejčistší toky naopak patřila Vsetínská a Rožnovská Bečva, Dritomice, Žitkovský potok a Bystřička.

Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů za dvouletí 2009–2010 dle hodnocení ČSN 75 7221

Skupiny ukazatelů A B C D

Počet měřených profilů 75 28 73 73

Třída jakosti %

I 6,7 32,1 1,4 19,2

II 18,7 50,0 64,4 34,2

III 30,7 14,3 20,5 37,0

IV 29,3 0 6,8 5,5

V 14,7 3,6 6,8 4,1



Třída jakosti %

I 5 9 1 14

II 14 14 47 25

III 23 4 15 27

IV 22 5 4

V 11 1 5 3

Vysvětlivky:

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické

a biologické ukazatele

Třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda

Zdroj: ČHMÚ (Zpracovatel: krajský úřad)

23Voda

K nejvýznamnějším evidovaným znečišťovatelům pro rok 2010 ve Zlínském kraji se dlouhodobě řadí čistírny

odpadních vod velkých sídelních aglomerací jako je Zlín, Otrokovice, Vsetín, Kroměříž nebo Uherské Hradiště.

Ve Zlínském kraji byla v letech 2010 a 2011 monitorována kvalita vody na 110 profilech lokalizovaných na 77

různých tocích. Významná pozornost byla oproti předchozím letům zaměřena i na vybrané drobnější toky

v oblasti Beskyd, které se jak po chemické tak i po biologické stránce převážně pohybovaly na úrovni I. a II.

třídy jakosti. Na řadě toků monitoring prokázal vysoký obsah fosforu, který je hlavní příčinou eutrofizace. Jed-

ná se o dlouhodobý problém. Především v deštivých obdobích jsou některá povodí zatížena zvýšenou půdní

erozí, díky které v tocích nárazově narůstají koncentrace nerozpuštěných látek. Mezi nejhůře hodnocené toky

ve Zlínském kraji patří Okluky, Tištínka, Roštěnka, Švábský potok a Rusava. Nejméně znečištěnými význam-

nými páteřními toky jsou Vsetínská a Rožnovská Bečva.

Zdroj: krajský úřad, Povodí Moravy, s.p.

Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod v třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů za dvouletí 2010–2011 dle hodnocení ČSN 75 7221



Třída jakosti %

I 11,8 22,7 12,5 27,6

II 22,7 63,6 50,0 32,4

III 34,5 13,6 28,1 31,4

IV 18,2 0 1,6 8,6

V 12,7 0 7,8 0



Třída jakosti %

I 13 5 8 29

II 25 14 32 34

III 38 3 18 33

IV 20 0 1 9

V 14 0 5 0

Vysvětlivky:

Skupiny ukazatelů: A – Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B – Specifické organické látky, C – Kovy a metaloidy, D – Mikrobiologické

a biologické ukazatele

Třídy jakosti:

I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda

Zdroj: ČHMÚ (Zpracovatel: krajský úřad)


K nejvýznamnějším evidovaným znečišťovatelům pro rok 2011 se dlouhodobě řadí čistírny odpadních vod

velkých sídelních aglomerací jako je Zlín, Otrokovice či Kroměříž.

Největší bodové zdroje znečištění

Ukazatel Znečišťovatel Recipient

Vypouštěné znečištění

(t/rok)

Rozdíl oproti roku 2010

(t/rok)

CHSKCr

Zlín ČOV Dřevnice 217,3 -29,9

BSK5

Zlín ČOV Dřevnice 57,0 29,0

TOMA Otrokovice Morava 38,4 -7,7

Celkový fosfor Zlín ČOV Dřevnice 7,9 -0,6

Amoniakální dusík Kroměříž ČOV Morava 12,9 -3,8

Anorganický dusík Zlín ČOV Dřevnice 75,3 -1,7

Nerozpuštěné látky TOMA Otrokovice Morava 34,8 -5,0

Rozpuštěné anorganické soliZlín ČOV Dřevnice 4425,0 386,0

TOMA Otrokovice Morava 3690,0 -129,0

Zpracovatel: krajský úřad, Povodí Moravy, s.p.

4.4 Odpadní vodyVe zlínském kraji bylo na kanalizaci v roce 2010 napojeno 505 145 obyvatel, z toho 447 164 obyvatel napoje-

ných na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV). Celkové množství odpadních vod vypouštěných

do povrchových vod v roce 2010 bylo 50 693 tis. m3, odpadních vod vypouštěných do kanalizací pro veřejnou

potřebu 25 077 tis. m3 a z toho byly odpadní vody čištěny na ČOV v množství 23 424 tis. m3. Převažující

typické kontaminanty vypouštěných odpadních vod jsou např. CHSKCr, BSK

5, amoniakální dusík, dusičnanový

dusík a fosfor. Hlavními provozovateli Kanalizací v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny

a kanalizace, a.s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.

Na veřejnou kanalizaci je napojeno 85,6 % obyvatel Zlínského kraje.

V roce 2011 bylo napojeno 530 127 obyvatel, z toho 487 529 obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou

čistírnou odpadních vod (ČOV). Celkové množství odpadních vod vypouštěných do povrchových vod v roce

2011 bylo 49 664 tis. m3, odpadních vod vypouštěných do kanalizací pro veřejnou potřebu 28 231 tis. m3

a z toho byly odpadní vody čištěny na ČOV v množství 26 368 tis. m3. Převažující typické kontaminanty vy-

pouštěných odpadních vod jsou např. CHSKCr, BSK5, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a fosfor. Hlavními

provozovateli Kanalizací v kraji jsou Moravská Vodárenská, a.s., Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Uherské

Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž a.s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s.. Na veřejnou kanalizaci je

napojeno 90,0 % obyvatel Zlínského kraje.

Vypouštěné odpadní vody (mil. m3)

2010 2011

Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových 50,7 49,7

Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací 25,1 28,2

z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod) 23,4 26,4

Zdroj: ČSÚ

25Voda

Obyvatelé napojení na veřejnou kanalizaci (tis. obyvatel)

2010 2011

Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 505,1 (85,6%) 530,1 (90,0%)

z toho: napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV 447,2 487,5

Zdroj: ČSÚ

Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách

ukončené v daném roce

V roce 2010 byla dokončena výstavba jedné městské ČOV ve Zlínském kraji s kapacitou nad 2 000 EO (pro-

dukce nad 120 kg BSK5 za den), což povede ke snížení zatížení odpovídajících recipientů odpadními vodami.

Jedná se o čistírnu odpadních vod v obci Vlčnov (okr. Uherské Hradiště). Rekonstrukce stávajících ČOV byla

ukončena v obci Velehrad. Ve Velehradu byl, jakožto součást terciálního stupně čištění odpadních vod, použit

mikrosítový filtr.

V roce 2011 byla dokončena výstavba městské ČOV s kapacitou nad 2 000 EO (produkce nad 120 kg BSK5

za den), což povede ke snížení zatížení odpovídajících recipientů odpadními vodami, v obci Dolní Lhota (okr.

Zlín). Rekonstrukce stávajících ČOV byla ukončena ve čtyřech obcích Zlínského kraje – Uherský Brod, Vizovi-

ce, Valašské Klobouky a Slušovice.

Zpracovatel: krajský úřad

Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji

2008 2009 2010 2011

Počet ČOV celkem 86 90 93 97

V tom:1 1 1 1

- mechanické

- mechanicko-biologické 85 89 92 96

z toho dalším odstraňováním

- dusík (N) 17 20 20 *

- fosfor (P) 2 2 1 *

- dusíku i fosforu (N+P) 24 24 27 *

Celková kapacita ČOV (m3/den) 181 303 181 814 182 376 193 600

*údaje nejsou k dispozici

Ve sledovaném období se vodovodní síť rozšířila o 159 km, počet vodovodních přípojek se navýšil o 7,4 tis.

V roce 2011 představovala vodovodní síť v kraji 3 827 km a evidováno bylo téměř 123 tis. vodovodních

přípojek. Počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů vzrostl o více než 14,2 tis. osob na 543 075, což

představuje 92,1 % obyvatel kraje. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je tento podíl podprůměrný, řadí kraj

na 9. pozici. Spotřeba vody v kraji postupně klesá. Objem vyfakturované pitné vody v rámci kraje klesl mezi-

ročně o 280 tis. m3 na 23 680 tis. m3. V přepočtu na obyvatele je to pokles ze 120,9 na 119,5 l na osobu a den,

což je nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. Cena vody za 1 m3 v kraji meziročně vzrostla o 1,40 Kč.

V roce 2011 představovala 32,0 Kč a byla o 1,20 Kč vyšší než průměr za republiku. Podíl z celkového množství

fakturované vody určený domácnostem zůstal na stejné úrovni jako v předchozím roce, tj. 65 %.


V domech napojených na kanalizaci v roce 2011 bydlelo 90,0 % obyvatel kraje, což je třetí nejvyšší podíl mezi

kraji. Ve srovnání s rokem 2006 je to téměř o 25,7 tis. obyvatel více. Celková délka kanalizační sítě v kraji

v tomto roce činila 2 656 km a počet kanalizačních přípojek přesáhl 107 tisíc.

Za sledované období přibylo v kraji 11 čističek odpadních vod (ČOV), celková kapacita všech 97 ČOV v kraji

tak vzrostla na 193,6 tis. m3 za den. Z hlediska technologie čištění jsou rozhodující mechanicko-biologické

čistírny, pouze jedna je mechanická. Zhruba polovina mechanicko-biologických čistíren je uzpůsobena pro

další odstraňování dusíku, popř. dusíku a fosforu současně. Počet osob bydlících v domech napojených na ka-

nalizaci s ČOV vzrostl na 79,8 %.

4.5 HavárieDle údajů České inspekce životního prostředí bylo v roce 2010 zaznamenáno na území Zlínského kraje cel-

kem 5 havarijních úniků závadných látek, které unikly do povrchových vod.V roce 2011 bylo zaznamenáno

na území Zlínského kraje celkem 6 havarijních úniků závadných látek, z toho 5 do vod povrchových a jeden

do podzemních vod.

Havarijní úniky závadných látek

2010

Počet havarijních úniků celkem 5

- z toho: do vod podzemních 0

do vod povrchových 5

- znečištění způsobené úniky: ropných látek 4

těžkých kovů 0

chlorovaných uhlovodíků 0

jiné 1

2011

Počet havarijních úniků celkem 6

- z toho: do vod podzemních 1

do vod povrchových 5

- znečištění vod způsobené úniky: ropných látek 0

těžkých kovů 0

chlorovaných uhlovodíků 1

neznámá látka 3

jiné 2

Zdroj: KÚ, ČIŽP

27Půda

5. PůdaZemědělská půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 937 ha (počet parcel 740 856), což je 48,93 % z cel-

kové výměry půdy a stupeň zornění představuje 63,5 %. V roce 2011 je evidováno o 193 ha zemědělské půdy

méně než v roce 2010. V roce 2011 došlo ke snížení orné půdy o 376 ha a naopak k nárůstu trvale travního

porostu o 133 ha oproti roku 2010.

Největší zastoupení orné půdy je na území obce s rozšířenou působností (ORP) Kroměříž oproti tomu nej-

menší výměru orné půdy má území ORP Rožnov pod Radhoštěm. Největší výměra trvale travního porostu se

nachází na území ORP Vsetín, oproti tomu nejmenší výměra je na území působnosti ORP Holešov. Stále přetr-

vává zatížení půdy vodní erozí na pahorkatinách a větrnou erozí v rovinatých oblastech. Protierozní ochrana

je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvor-

ných programů. V roce 2011 nebyly v kraji zjištěny nové pozemky s nadlimitní kontaminací půdy rizikovými

látkami, které by vyžadovaly uložení opatření o zákazu pěstování potravinových plodin.



Bilance půdy ve Zlínském kraji (stav k 31. 12. 2010)

v ha

2008 2009 2010

Výměra 396 358 396 356 396 315

Zemědělská půda 194 778 194 564 194 130

v tom:

orná půda 124 966 124 396 123 606

zahrady 9 887 9 891 9 897

ovocné sady 2 813 2 962 3 041

trvalé travní porosty 56 125 56 329 56 600

chmelnice - - -

vinice 987 987 986

Nezemědělská půda 201 579 201 791 202 185

v tom:

lesní pozemky 157 411 157 454 157 486

vodní plochy 5 043 5 062 5 068

zastavěné plochy a nádvoří 7 217 7 211 7 213

ostatní plochy 31 908 32 065 32 418

Pramen: ČÚZK

Na celkové výměře půdního fondu Zlínského kraje se na konci roku 2011 podílela zemědělská půda 48,9 %

a nezemědělská 51,1 %. Proti předchozímu roku se nepatrně zvýšil podíl nezemědělských ploch na úkor ze-

mědělských o 0,05 procentního bodu. Meziroční zmenšení zemědělské půdy činilo 193 ha. Nejvíce zemědělské

půdy ubylo v okrese Uherské Hradiště (85 ha). Od roku 2006, tedy během pěti let, se v kraji výměra země-

dělské půdy zmenšila celkem o 1 390 ha, z toho největší část 587 ha byla z okresu Kroměříž. Největší podíl

zemědělské půdy měl v kraji okres Uherské Hradiště (30 %), nejmenší okres Vsetín (21 %).

Meziroční úbytek ve výměře orné půdy 376 ha byl z větší části kompenzován přírůstkem ploch trvalých

travních porostů (133 ha) a ovocných sadů (52 ha). Největší plocha orné půdy ubyla v okrese Zlín (203 ha).

Za pětileté sledované období se výměra orné půdy v kraji zmenšila o 2 414 ha, z toho nejvíce v okrese Uherské

Hradiště (953 ha), dále pak v okrese Kroměříž (677 ha), Zlín (572 ha) a nejméně v okrese Vsetín (213 ha).

Nejvíce orné půdy v kraji měly na konci sledovaného období okresy Kroměříž (34 %tní podíl z celkové výměry

orné půdy v kraji) a Uherské Hradiště (33 %), nejméně okres Vsetín (13 %). Z celkové výměry Zlínského kraje

3 963 km2 připadla na konci roku 2011 51,1 % na nezemědělskou půdu. Z toho bylo 77,9 % lesních pozemků,

2,5 % vodních ploch, 3,6 % zastavěných ploch a nádvoří a 16,1 % ostatních ploch. Z ostatních ploch zaujímala

12 363 ha celková dopravní plocha. Z toho zabírala 1 107 ha dráha, 56 ha dálnice, 2 843 ha silnice, 8 252 ha

ostatní komunikace a 106 ha ostatní dopravní plocha. Dopravních ploch bylo nejvíce, a to 3,3 km2, v okrese

Uherské Hradiště, nejméně (2,9 km2) v okrese Kroměříž. V průběhu pěti let ubylo 18 ha s dráhou, naopak

přibylo 208 ha s ostatní komunikací, 97 ha se silnicemi a v neposlední řadě se zvětšila plocha o 54 ha s dál-

nicemi. O 5 ha vzrostla také ostatní dopravní plocha.

29Půda

Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31.12. 2011)

Druh 2011

ha %

Zemědělská půda celkem 193 937 48,93

z toho: - orná půda 123 230 31,09

- trvalé travní porosty 56 733 14,31

Nezemědělská půda celkem 202 383 51,06

z toho: - lesní půda 157 560 39,76

- vodní plochy 5 083 1,28

Celková výměra 396 320

Poznámka: % – uvádí se procentický podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji

Zdroj: ČÚZK

Ekologické zemědělství

V roce 2011 bylo v kraji registrováno celkem 359 ekofarem, což od roku 2006 znamená zvýšení na více jak

trojnásobek (o 252 %). Největší podíl ekologických zemědělců ve sledovaném roce v celé republice byl zjištěn

v Jihočeském kraji (13,4 %). Dále následovaly kraje Plzeňský (10,5 %), Moravskoslezský (9,6 %) a Zlínský

(9,2 %).

V rámci kraje bylo po celé sledované pětileté období nejvíce ekofarem v okrese Zlín (130 v roce 2011), nej-

méně v okrese Kroměříž (40 v roce 2011).

Ekofarmy ve Zlínském kraji v roce 2011 obhospodařovaly celkem 19,4 % zemědělské půdy, což je mezi kraji

4. nejvyšší podíl. Tato plocha tvořila 7,8 % z republikového celku. Největší výměru zemědělské půdy ekologic-

ky využívají zemědělci v Jihočeském kraji (698 km2), naopak nejmenší kromě Hlavního města Prahy (4 km2)

v Pardubickém kraji (135 km2).

Z celkové rozlohy zemědělské půdy kraje tak v roce 2011 připadlo na ekologické zemědělství (spolu s pře-

chodným obdobím) 19,4 %, což je čtvrtý největší krajský podíl v republice. Vyšší republikový podíl měly kraje

Karlovarský (52,6 %), Liberecký (23,9 %) a Moravskoslezský (20,0 %). V rámci kraje ekologicky využívali

zemědělci největší plochu ze zemědělské půdy ve zlínském okrese (36,9 %), dále pak v okresech Uherské

Hradiště (20,9 %), Vsetín (17,3 %) a Kroměříž (2,4 %). Vzhledem k roku 2006 se plocha ekologicky využívaná

zvětšila z 259 km2 v roce 2006 (podíl z celkové zemědělské půdy 13,2 %) na 377 km2 v roce 2011.


6. Horninové prostředíV oblasti ochrany a využívání ložisek nerostných surovin nedošlo v roce 2010 a 2011 proti předchozímu

období k výraznějším změnám.

Oblast kraje je s ohledem na geologickou stavbu území poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin.

Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy

řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves).

Těžba ložisek stavebního kamene v oblasti Chřibů (Žlutava) a v oblasti Bílých Karpat (ložiska Bučník, Bzová)

mají jen regionální charakter.

Využívání ložisek cihlářských hlín se již delší dobu ve Zlínském kraji nerozvíjí. V některých cihelnách byl pro-

voz v předcházejících letech přerušen (Biskupce, Kunovice). V cihelně Havřice byla výroba cihlářského zboží

zastavena, zařízení bylo odvezeno, a průmyslové objekty byly zbourány. Při projednávání plánu likvidace

důlního díla hliniště bývalé cihelny bylo přihlédnuto k výskytu zvláště chráněných druhů ptáků vázaných

na vodní biotop v zatopené části dobývacího prostoru. Proto byl v tomto území zaregistrován „Významný

krajinný prvek Havřická cihelna“. V souvislosti s celkovým poklesem zájmu o cihlářskou surovinu probíhá

postupné přehodnocování jejích zásob i na ostatních ložiskách.

Ložiska černého uhlí se vyskytují při severní hranici Zlínského kraje, v tomto prostoru byla ověřená i ložiska

zemního plynu. K jejich využívání se dosud nepřikročilo. Při diskusích o případné otvírce nastávají vážné

střety zájmů, mimo jiné s orgány ochrany přírody, vzhledem k tomu, že se ložiska nacházejí v CHKO Beskydy.

Další vznikající problémy je nutné řešit při zajišťování ochrany zdrojů podzemních a povrchových vod (CHOPAV

Kvartér řeky Moravy) v souvislosti s těžbou ložisek štěrkopísků. Ke střetům zájmů na úseku ochrany půdního

31Horninové prostředí

fondu dochází v průběhu příprav k využívání ložisek nerostných surovin, kdy vznikají požadavky na zábory

lesní i zemědělské půdy.

Pokračující snaha vyhovět zvyšujícím se požadavkům na zajištění dostatku „místních“ stavebních materiálů

pro rekonstrukci stávajících silnic a výstavbu komunikací dálničního typu v kraji vede k rozšiřování těžby

těchto ložisek.

Pro racionální využívání nerostných surovin, zejména štěrků a štěrkopísků, byla v roce 2006 na objednávku

kraje zpracována „Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin

ve Zlínském kraji“.



7. Příroda

OCHRANA PŘÍRODY

ÚZEMNÍ OCHRANA PŘÍRODY

Na území kraje zasahují dvě velkoplošná zvláště chráněná území, chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé

Karpaty. V kraji bylo v roce 2011 evidováno 176 maloplošných chráněných území o celkové rozloze 2 069 ha –

konkrétně 6 národních přírodních rezervací (NPR), 2 národní přírodní památky (NPP), 39 přírodních rezervací

(PR) a 129 přírodních památek (PP) a 6 přírodních parků o celkové rozloze 62 265 ha. Zlínský kraj prostřed-

nictvím krajského úřadu pečuje ve své působnosti o 106 maloplošných zvláště chráněných území na jejichž

management a péči v roce 2011 vydal téměř 3 500 tis. Kč

Na úseku ochrany přírody a krajiny byla také zabezpečována implementace a ochrana území evropské sou-

stavy Natura 2000 realizací projektů z OPŽP a byl realizován projekt Zlínského kraje zaměřený na obnovu

biodiverzity vybraných území rekonstrukcí druhově bohatých lučních porostů v celkové částce 10 mil. Kč.

Projekt uspěl v náročném výběru a byl podpořen v 85 % z finančních mechanismů EU a Norských fondů, 15 %

bylo hrazeno z rozpočtu Zlínského kraje. Součástí závěrečné zprávy jsou i výsledky prezentované publikací

s bohatou fotodokumentací. V průběhu roku byla provedena revize a nová dokumentace památných stromů

na území kraje a na jejím podkladě vydána publikace Památné stromy Zlínského kraje.

33Horninové prostředí

Záchranné programy a stanice

Krajský úřad zajišťuje regionální programy péče o vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Pro vybrané

druhy rostlin a živočichů jsou vytvořeny projekty aktivní péče, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory

způsobující ohrožení dotčených druhů a zvýšit početnost populací na lokalitě. Odborný dohled na realizace

projektů provádí AOPK ČR ve spolupráci s vědeckými institucemi. V zajištění této kompetence mají nezastu-

pitelnou úlohu některé nevládní ochranářské organizace – ZO ČSOP SCILLA Vlčnov, ZO ČSOP Zelené údolí

u Doubrav, ZO ČSOP Vsetín, ZO ČSOP Uherskohradišťsko a Záchranná stanice volně žijících živočichů v Buch-

lovicích (pro okresy Kroměříž, Uh.Hradiště a Zlín), pro okres Vsetín pak Záchranná stanice v Bartošovicích.

Realizované programy aktivní péče

Stepní druhy rostlin Hlucké pahorkatiny – hlaváček jarní, hadinec nachový, len chlupatý, koniklec velkokvětý,

kavyl tenkolistý

Motýli – modrásek hořcový, modrásek očkovaný, modrásek ligrusový, pestrokřídlec podražcový, bourovec

trnkový

Ptáci – vlha pestrá, rybák obecný

Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) podle soustavy Natura 2000

Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny, ČSÚ

Kraj, okresyEvropsky významné lokality Ptačí oblasti

Počet1)) Rozloha (ha) Počet1) Rozloha (ha)

Zlínský kraj 68 113 705 3 34 723

Kroměříž 14 10 081 1 4 470

Uherské Hradiště 27 30 956 - -

Vsetín 12 64 670 3 29 630

Zlín 23 7 998 1 624

1) počet lokalit a oblastí za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť lokality a oblasti se rozkládají na území více okresů

Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2010) podle Ústředního seznamu ochrany přírody

Kategorie Celkem (počet) Rozloha (ha)

Národní park (NP) - -

Chráněná krajinná oblast Maloplošná ZCHÚZ toho:

(CHKO) (celkem)

2 176

117 167 2 069

- Národní přírodní rezervace (NPR) 6 414

- Národní přírodní památka (NPP) 2 29

- Přírodní rezervace (PR) 39 1 048

- Přírodní památka (PP) 129 578

Přírodní park 6 62 265

Zdroj: Správy NP, SOP ČR, AOPK ČR, KÚ


8. LesyLesní porosty zaujímají ve Zlínském kraji plochu celkem 154 557 hektarů (pozemky určené k plnění funkcí

lesů – PUPFL 157 629 ha), což představuje lesnatost 39 % (39,77 % dle PUPFL). Největší zastoupení lesů je

na Vsetínsku (58,4 %), naopak nejméně lesů se nachází ve správním obvodu MěÚ Holešov (12,7 %). Podle

převažujícího účelu se zařazují lesy do tří základních kategorií. Nejrozšířenější jsou lesy hospodářské, jejichž

dominantní funkcí je produkce dříví. Lesy ochranné zabezpečují především ochranu půdy před všemi druhy

eroze. Lesy zvláštního určení jsou vyhlašovány na těch lokalitách, kde je jejich mimoprodukční využití z rozlič-

ných celospolečenských důvodů nadřazeno produkci dříví. Ani u hospodářských lesů však není jejich přínosem

pouze produkce dříví, ale i souběžné kladné působení v krajině, pro kterou jsou významnou stabilizační, este-

tickou a rekreační složkou. Toto tvrzení je nejlépe doložitelné ze skutečností, že na ploše představující 54,6 %

lesů ve Zlínském kraji je současně vyhlášeno chráněné území přirozené akumulace vod, 15,40 % plochy lesů

je součástí ochranných pásem vodních zdrojů, z toho 3% představují zdroje léčivých vod, necelých 42 % plochy

lesů se nachází ve velkoplošných chráněných územích (CHKO Bílé Karpaty a Beskydy), dalších 25 % plochy

lesů plní funkci přírodních parků a 14,7 % plochy lesů je současně zařazeno jako prvky územního systému eko-

logické stability. Některé lesní části přitom poskytují několik významných mimoprodukčních přínosů najednou.

K tomu, aby dřevinná skladba mohla být rozmanitá a současně vytvořená z geneticky kvalitních dřevin přizpů-

sobených zdejšímu prostředí, je ve Zlínském kraji vyhlášeno 12 genových základen na ploše 12 887 hektarů.

Základní rozdělení lesů ve Zlínském kraji podle kategorií zachycuje následující tabulka.

35Lesy

Kategorizace lesů

Kategorie lesů Výměra (stav v roce 2011)

Hospodářské 137 723 ha

Ochranné 86 ha

Zvláštního určení 16 748 ha

Zdroj: MZe, ÚHÚL

Vlastnická struktura lesů ve Zlínském kraji – tabulka a koláčový graf

Tabulka s přehledem vlastnictvíPorostní půda

(ha)% porostní

půdy

Státní lesy 67 058 43,39

z toho: LČR s.p. 66 749 43,19

vojenské lesy a statky 239 0,15

lesy MŽP (NP) 0 0,00

krajské lesy (střední školy aj.) 0 0,00

ostatní 14 0,01

lesy MŽP (AOPK) 51 0,03

původní státní (**) 5 0,00

Právnické osoby 12 820 8,29

Obecní a městské lesy 24 181 15,65

Lesy církevní a náboženských spol. 41 0,03

Lesní družstva a společnosti 3 038 1,97

Lesy ve vlastnictví fyzických osob 47 417 30,68

Ostatní (nezařazené) lesy 2 0,00

CELKEM 154 557 100,0

Státní vlastnictví lesů je ve Zlínském kraji pod průměrem ČR (60,1 %) a je nahrazeno zejména majetky fyzic-

kých osob, obcí a právnických osob. Velikost lesních majetků u fyzických osob není většinou optimální pro

řádné lesnické hospodaření, protože převládají majetky o velikosti pod 1 hektar. Mnohé lesní pozemky jsou

též nevhodného tvaru, tj. příliš úzké pro dlouhodobou a přehlednou stabilizaci hranic a samostatné efektivní

provádění většiny lesnických prací.

Dřevinná skladba lesních porostů ve Zlínském kraji je sice pestrá, ale významnější podíl na tvorbě lesních

porostů má pouze 12 druhů dřevin (zastoupení vyšší než 1%). I ve Zlínském kraji byla v minulosti cíleně člo-

věkem pozměněna přirozená skladba lesů ve prospěch více produkčních a žádanějších jehličnatých dřevin,

z nichž má dominantní podíl zejména smrk ztepilý (43,8 %), následován borovicí lesní (5,9%), modřínem opa-

davým – evropským (3,5 %) a jedlí bělokorou (2,7 %). Změny v druhové skladbě však nebyly ve Zlínském kraji

tak rozsáhlé jako v jiných oblastech ČR, neboť ve ZK trvale roste významný podíl listnatých dřevin zejména

buku lesního (21,2 %) a dubů (9,1 %), což

podstatně přispívá k odolnosti lesních porostů a stabilizaci trvale udržitelné produkce lesních půd. Ve srov-

nání s většinou ostatního území České republiky je zastoupení listnatých dřevin ve ZK vyšší – 43 % (průměr

ČR je 25,3 %). Obnova listnatých dřevin, které jsou na většině lesních stanovišť schopné v porostech plnit me-

liorační a zpevňující funkci, je od roku 2005 finančně podporována Zlínským krajem (ročně v průměru téměř

10 mil. Kč) a množství listnatých dřevin by se tudíž mělo v lesních porostech nadále zvyšovat, což je podle


nejnovějších poznatků nejlepší zárukou zvýšení odolnosti a adaptability lesních porostů a tím významným

přínosem pro budoucnost lesů, které by měly být i nadále a dlouhodobě prospěšné obyvatelům i návštěvní-

kům Zlínského kraje. Podrobné zastoupení jednotlivých dřevin v lesních porostech ve Zlínském kraji lze zjistit

z následujících tabulek.

Zastoupení jednotlivých dřevin v porostech

Zastoupení jehličnatých dřevin Plocha porostní půdy (ha) %

SM smrk ztepilý 67 634 43,8

SMP smrk pichlavý 15 0,0

JD jedle bělokorá 4 210 2,7

JDO jedle obrovská 23 0,0

DG douglaska tisolistá 171 0,1

BO borovice lesní 9 134 5,9

BOC borovice černá 73 0,1

VJ vejmutovka 10 0,0

KOS kosodřevina 1 0,0

MD modřín evropský 5 452 3,5

JAL jalovec obecný 3 0,0

Jehličnaté celkem 86 727 56,1

Zastoupení listnatých dřevin Plocha porostní půdy (ha) %

DB dub letní 11 426 7,4

DBS dub letní slavonský 10 0,0

DBZ dub zimní 2 676 1,7

DBC dub červený 58 0,0

CER dub cer 0 0,0

BK buk lesní 32 830 21,2

HB habr obecný 6 607 4,3

JV javor mléč 86 0,1

KL javor klen 2 014 1,3

BB javor babyka 45 0,0

JVJ javor jasanolistý 17 0,0

JVX javory ostatní 1 0,0

JS jasan ztepilý 2 549 1,7

JSA jasan americký 5 0,0

JSU jasan úzkolistý 499 0,3

JL jilm habrolistý 41 0,0

JLH jilm horský 3 0,0

JLV vaz 1 0,0

AK akát 238 0,2

BR bříza bradavičnatá 2 452 1,6

JR jeřáb ptačí 46 0,0

BRK břek 1 0,0

ORC ořešák černý 192 0,1

37Lesy

TR třešeň ptačí 53 0,0

STR střemcha pozdní 0 0,0

HR hrušeň 0 0,0

JB jabloň 2 0,0

LTX ostatní listnaté tvrdé 10 0,0

LP lípa srdčitá 2 441 1,6

LPV lípa velkolistá 0 0,0

OL olše lepkavá, šedá a zelená 1 229 0,8

OS osika 271 0,2

TP topol bílý, černý a ost. nešlechtěné 208 0,1

TPS topoly šlechtěné 113 0,1

JIV jíva 83 0,1

VR vrba bílá, v. křehká 114 0,1

KS jírovec maďal 6 0,0

PJ pajasan žláznatý 2 0,0

KR keře 95 0,1

Listnaté celkem 66 426 43,0

Jehličnaté dřeviny 86 727 56,1

Listnaté dřeviny 66 426 43,0

Holina 1 404 0,9

CELKEM 154 557 100

Zdravotní stav lesních porostů ve Zlínském kraji byl v roce 2011 dobrý. Situace ohledně poškození lesů abio-

tickými škodlivými činiteli (vítr, sníh, přísušky…) byla poměrně příznivá a neoslabené porosty lépe odolávaly

i biotickým škůdcům, zejména hmyzu. Problémy nastaly pouze u napadení jasanových porostů chorobou

způsobenou houbou Chalara fraxinea (tzv. nekróza jasanů), jejíž způsob přenosu zatím není úspěšně znám

a která některé jasanové porostní části zničila nebo silně poškodila a bohužel se dále šíří. Přemnožili se též

drobní hlodavci, kteří v lese nárazově působí lokální problémy. V následujícím roce může zdravotní stav lesů

nepříznivě ovlivnit nízké množství podzemní vody, jejíž zásoby se v podzimních měsících nemohly doplnit

z vydatnějších srážek. Nelze však opomenout ani skutečnost, že na zatím dobrém zdravotním stavu lesních

porostů se významně podílí činnost jejich vlastníků, uživatelů nebo správců, kteří v drtivé většině plní svoje

základní povinnosti v ochraně lesa.

V roce 2011 byla silná úroda semen listnatých stromů zejména dubů a buku, která sice znamená zlepšení

možností pro přirozenou i umělou obnovu porostů, ale současně silně plodící dřeviny vyčerpává a navíc pod-

poruje kondici a úspěšnost rozmnožování spárkaté zvěře, která v některých oblastech Zlínského kraje působí

dlouhodobě problémy s poškozováním lesních stromů i polních plodin. Protože lesní půdy na území Zlínského

kraje jsou dobře zásobené živinami i vodou (živné půdy pokrývají takřka 80 % a obohacené půdy 15 % plochy

lesních pozemků), roste zde většina lesních dřevin velmi rychle, což je sice produkčně příznivé, ale naopak ne-

výhodnou se stává u takto přirůstajících stromů jejich určitá labilita při extrémních klimatických podmínkách.

Z tohoto důvodu je mimořádně důležité přiměřené a včasné opakování výchovných zásahů v mladých lesních

porostech (prořezávky a probírky), které mohou podstatným způsobem zlepšit celkovou odolnost všech typů

porostů a navíc u listnatých porostů jsou při správném provedení velmi důležité pro zvyšování kvality kmene

a koruny stromů.


S ohledem na tyto skutečnosti věnují orgány státní správy lesů provádění výchovných zásahů zvýšenou po-

zornost a Zlínský kraj ze svého rozpočtu finančně přispívá vlastníkům a nájemcům lesů na správně provedené

prořezávky a probírky (ročně v průměru 3,2 mil. Kč). Zlepšování stavu lesní půdy i porostů napomáhá i vyu-

žívání technologií, které jsou šetrnější k přírodnímu prostředí. Využití těchto technologií je každoročně pod-

porováno více než 4,6 mil. Kč z rozpočtu Zlínského kraje (průměrná hodnota z let 2005 až 2011). Konkrétně

se jedná o příspěvky na využití lanovek, koní a nízkotlakých vyvážecích strojů k primární dopravě dříví a o fi-

nanční spoluúčast na likvidaci těžebních zbytků štěpkováním nebo drcením náhradou za nebezpečné pálení.

39Odpady

9. OdpadyZlínský kraj patří z hlediska produkce odpadů ve vztahu k celkové produkci odpadů v ČR ke krajům spíše

podprůměrným. Na celkové produkci České republiky se v roce 2010 podílel 4,8 %. Za největší producenty

odpadů jsou považovány stavební podniky, které se podílely v roce 2011 na celkové produkci odpadů ve Zlín-

ském kraji 47,46 %. Zde dochází k výraznému kolísání produkce, která se v letech 2005–2010 pohybovala

od 250 tisíc až do 711 tisíc t za rok. Výrazné navýšení v roce 2011 bylo způsobeno produkcí odpadní zeminy

a sedimentů, které vzniky při čištění vodního díla Luhačovice. Další velmi významnou skupinu z hlediska

množství a zároveň nejproblematičtější z hlediska nakládání je skupina 20 – komunální odpady, u kterých

se dá hovořit o pozvolném mírném nárůstu produkce. Tyto odpady v roce 2011 tvořily 17,75 % z celkového

množství odpadů vznikajícího v kraji. Trvalý pokles je zaznamenán u skupin odpadů 02 – odpady z prvovýroby

v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin; 03 – odpady ze zpracování

dřeva, 04 – odpady z kožedělného a textilního průmyslu, 06 – odpady z anorganických chemických výrob.

Tento trend souvisí jednak s poklesem výroby v těchto oborech, ale zároveň je i odrazem přístupu k některým

druhům odpadů. Jedná se zejména o odpady, z nichž se postupem času stala velmi žádaná surovina. Jako pří-

klad mohou posloužit dříve nevyužitelné piliny. Dnes se jedná o velmi žádaný produkt, který rozhodně nepatří

mezi odpady. Výrazný nárůst byl zaznamenán u odpadů skupiny 16, kdy došlo s vývojem legislativy k rozvoji

v oblasti zpracování autovraků a tedy i produkci odpadů z této činnosti. Kolísavým vývojem prochází skupina

19 – tedy odpady pocházející ze zařízení na úpravu vod a odpadních vod. Produkce v této skupině je odrazem

přístupu k evidování odpadů z čištění odpadních vod, kdy v průběhu let jsou zaznamenávány (podle metodiky


platné v daném ohlašovacím roce) a ohlašovány kaly z čištění odpadních vod, zejména komunálních o různé

sušině a tedy v různém množství (podle metodiky platné v daném ohlašovacím roce).

Pozitivní vývoj je zaznamenán v případě materiálového využívání odpadů. S tím přímo souvisí snižování množ-

ství odpadů ukládaných na skládky ve Zlínském kraji. V letech 2010 a 2011 dochází na území Zlínského kraje

k pozvolnému rozvoji komunitního kompostování a to jak na úrovni domácností tak i následně obcí.

Vývoj základních parametrů nakládání s odpady ve Zlínském kraji – 2008–2011

Meziroční srovnání základních parametrů nakládání s opady ve Zlínském kraji

Ukazatel 2008 2009 2010 2011

Celková produkce odpadů 1000 t/rok 969,72 890,55 959,92 1 497,55

Produkce odpadů na obyvatele kg/obyvatele/rok 1 640,01 1 506,12 1 623,43 2 545,36

Podíl využitých odpadů % 60,98 51,32 55,30 65,77

Podíl materiálově využitých odpadů % 40,11 50,98 55,05 65,58

Podíl energeticky využitých odpadů (R1) % 0,56 0,34 0,26 0,18

Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1,

D5, a D12)% 20,44 20,33 17,92 11,13

Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) % 1,25 1,27 1,10 0,77

Celková kapacita zařízení pro využívání odpadů t/rok 561 657,50 660 432,50 764 195,50 1 342 087,5

Celková kapacita zařízení pro materiálové

využívání odpadůt/rok 545 407,50 647 682,50 762 545,50 1 340 437,5

Celková kapacita zařízení na energetické

využívání odpadů (R1 a Z6)t/rok 16 750,00 16 750,00 16 750,00 16 750,00

Celková kapacita zařízení na spalování odpadů

(D10)t/rok 16 750,00 16 750,00 16 750,00 16 750,00

Celková kapacita zařízení pro skládkování odpadů

(D1, D5, D12, U2)m3 3 202 300,00 3 545 320,00 4 099 950,00 4 065 950,00

Podíl nebezpečných odpadů ze zdravotnictví

na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví% 99,11 98,20 87,59 82,67

Produkce odděleného sběru komunálních odpadů

a obalů (podskupina 20 01 a 15 01 od obcí)kg/obyvatele/rok 57,20 79,94 116,62 123,37

Podíl biologicky rozložitelného komunálního

odpadu (BRKO) ukládaného na skládky vzhledem

ke srovnávací základně (1995)

% 93,36 76,56 72,61 71,61

Podíl stavebních a demoličních odpadů na celkové

produkci odpadů% 34,17 29,72 25,41 47,46

Podíl využitých stavebních a demoličních odpadů % 81,90 64,63 89,95 84,97

Podíl stavebních a demoličních odpadů

odstraněných skládkováním (D1, D5, a D12)% 5,43 3,22 4,15 1,26

Celková produkce odpadů s obsahem PCB t/rok 26,59 3,19 4,49 1,3

Celková produkce kalů z čistíren odpadních vod t/rok 19 328,87 9 330,11 33 992,64 10 052,03

Celková produkce odpadů azbestu t/rok 484,10 711,90 596,70 1 160,4

Celková produkce autovraků t/rok 6 403,88 8 029,36 8 526,13 7 739,72

Zdroj: databáze ISOH, KÚ

V uplynulých 4 letech byl výrazně navýšen zejména počet zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů kovů,

zpracování elektrošrotu a autovraků. Rovněž kapacity zařízení pro materiálové využití plastů zaznamenaly

mírný nárůst. Velkým pozitivem je plné zprovoznění zařízení pro materiálové využití pneumatik v Uherském

41Odpady

Brodě. Kapacita skládek se zdá být pro období dalších 15 let plně dostačující. Podíl odpadů skládkovaných

z území Zlínského kraje má snižující se tendenci. Materiálové využití odpadů bylo v roce 2011 nad hranicí

65 %. Část odpadů a to zejména nebezpečných je i nadále předáváno k využití či odstranění mimo území

Zlínského kraje. Z hlediska absence funkčních zařízení ke sběru a výkupu odpadů se jako problematické jeví

okrajové oblasti kraje, kde jsou tato zařízení nahrazována činností obcí popř. sbory dobrovolných hasičů

apod. Nedostatkem Zlínského kraje je téměř úplná absence vhodných zařízení pro energetické využití odpadů

zejména ostatních.

Zařízení pro nakládání s odpady krajského a celorepublikového významu

Zařízení Počet Kapacita

Třídící linky 5 22 900 t/tok

Sběrné dvory 66 nelze specifikovat

Překládací stanice 2 20 000 t/rok

Skládky skupina SOO 3 8 4 065 950 m3

Skládky nebezpečného odpadu 0 0

Spalovny nebezpečného a zdravotnického odpadu 4 16 750 t/rok

Zařízení na zpracování autovraků – sběrná místa

58 220 t/rok – demontážní zařízení 21

– drtící zařízení 1

Zařízení na zpracování stavebních a demoličních odpadů

– mobilní drtící zařízení 12 450 000 t/rok

Zařízení pro zpracování elektrošrotu 9 6 525 t/rok

Kompostárny a zařízení na biol. zprac. odpadů 5 35 000 t/rok

Biodegradační plochy 2 30 000 t/rok

Zdroj: ISOH, vlastní šetření

Na území Zlínského kraje nachází 4 spalovny, které jsou přednostně určeny ke spalování odpadů nebezpeč-

ných a slouží zároveň jako zdroj energie.


Zařízení na spalování odpadů na území Zlínského kraje

Obec Okres Název provozovny TechnologieProjektovaná

kapacita [t/rok]

Zlín ZL SITA EMSEKO spalovna odpadů SP 3202/E 4 400

Chropyně KMDESTRA Co., s.r.o. (v rekonstrukci)

Spalování odpadů s využitím tepla

2 250

Uherské Hradiště UHNemocnice s poliklinikou v Uherském Hradišti – spalovna

Nová technologie s využitím tepla

500

Valašské Meziříčí VS DEZA, a.s. – spalovna Spalovna průmyslových odpadů 10 000


Počet skládek se za roky 2010 a 2011 nijak nezměnil, mění se pouze jejich charakter. Za poslední 2 roky byla

řada z nich doplněna zařízeními, v nichž jsou odpady dotřiďovány, kompostovány, plochami pro využití staveb-

ních odpadů apod. Z areálů skládek se tak postupně stávají zařízen í pro komplexní nakládání s odpady.

Přehled skládkovacích kapacit na území Zlínského kraje k 30. 9. 2011

Přehled skládek na území ZK a jejich kapacit (v m3)

Skládkaplánovaná

kapacita

volná kapacita

k 31 . 12 . 2010

projektovaná

kapacita

Skládka Zdounky – provozovatel DEPOZ, spol. s r.o. 370 000 81 000 82 000

Skládka Bystřice pod Hostýnem.A.S.A. Bystřice pod Hostýnem, s.r.o. 720 000 380 000 720 000

Skládka Prakšická – Uherský Brod – provozovatel RUMPOLD UHB, s.r.o. 367 868 50 487 418 355

Skládka Suchý Důl, Zlín – provozovatel TS Zlín, spol. s r.o. 935 320 604 427 935 320

Skládka Slavičín – Radašovy – provozovatel Skládka odpadů Slavičín, s.r.o. 76 000 60 000 76 200

Skládka Smolina – Valašské Klobouky – provozovatel Valašskokloboucké služby s.r.o. 400 000 269 817 400 000

Skládka Březová – provozovatel EKO-UNIBAU a.s. Praha 210 000 66 750 210 000

Skládka Kvítkovice – Moravská skládková a.s. 1 653 820 110 000 1 224 075

Celkem 4 733 008 1 622 481 4 065 950


Komunální odpady

Velká pozornost je na území kraje věnována nakládání s komunálními odpady. V letech 2008–2011 je zazna-

menán pozvolný nárůst produkce komunálních odpadů. Prioritou Zlínského kraje je zajistit maximální možné

vytřídění využitelných složek komunálního odpadu. Z níže uvedené tabulky je zřejmý pozitivní posun v oblasti

materiálového využívání komunálních odpadů, které je možné zajistit pouze v případě, že dojde k vytřídění

využitelných složek již na úrovni původce, tedy občana nebo firmy, popř. svozové organizace. Třídění odpadů

na území Zlínského kraje je na velmi dobré úrovni. Zlínský kraj velmi úzce spolupracuje se společností EKO-

KOM a.s., která na území ČR provozuje systém sběru a recyklace využití obalových odpadů a kolektivními

systémy ELEKTROWIN a.s. a ASEKOL s.r.o., které se zaměřují na systém sběru a následné recyklace vyřaze-

ných elektrozařízení. V roce 2011 měli občané možnost odkládat separované využitelné složky komunálního

odpadu již do 13 000 ks kontejnerů určených pro sběr papíru, plastů, skla i nápojového kartónu. Značně se

snížila průměrná docházková vzdálenost na cca 150 m. V roce 2011 činila výtěžnost vytříděného skla, papíru,

plastu a nápojového kartónu 34,4 kg na obyvatele a rok. Na území kraje došlo v letech 2010 a 2011 i k rozvoji

43Odpady

v oblasti třídění elektroodpadů. Ve městech i některých obcích byly rozmístěny speciální červené kontejnery,

které umožní občanům odložit vyřazená elektrozařízení v kteroukoliv denní dobu. Rovněž byly dovybaveny

sběrné dvory obcí a měst speciálními kontejnery určenými ke stejnému účelu. Za rok 2011 se obyvatelé

Zlínského kraje umístili v hodnocení kolektivního systému ASEKOL s.r.o. na 1. místě v ČR a v hodnocení kolek-

tivního systému ELEKTROWIN a.s. na místě 3. z celé ČR.

Problémem Zlínského kraje, stejně jako celé ČR, je nakládání se směsným komunálním odpadem. Tento je

téměř výhradně ukládán na skládkách. Jeho materiálové využití formou recyklace již značně diskutabilní

a problematické a zde je třeba celý proces směrovat k využití energetickému. Z níže uvedené tabulky je

zřejmé, že s nárůstem materiálového využívání odpadů se snižuje množství odpadů ukládaných na skládkách.

Cílem Zlínského kraje je tento trend zachovat.

Svozem a dalším nakládáním s komunálními odpady se zabývá ve Zlínském kraji 23 svozových organizací,

z nichž většina je buď zcela v majetku obcí, nebo jsou většinovými vlastníky těchto organizací. Stav, kdy jsou

obce přímo zainteresovány a mají možnost ovlivnit jak rozsah a kvalitu služeb, tak i tvorbu cen za nakládání

s odpady z komunální sféry, je třeba zachovat.

Nakládání s komunálními odpady na území Zlínského kraje – 2008–2011

UkazatelRok

2008 2009 2010 2011

Celková produkce odpadů 1000 t/rok 190,01 234,98 247,53 265,83

Podíl na celkové produkci odpadů % 19,11 27,31 25,79 17,75

Produkce odpadů na obyvatele kg/obyvatele/rok 321,35 411,33 418,62 451,83

Podíl využitých odpadů % 20,71 18,01 27,28 28,75

Podíl materiálově využitých odpadů % 19,31 17,63 26,86 28,25

Podíl energeticky využitých odpadů (R1) % 0,20 0,38 0,41 0,5

Podíl odpadů odstraněných skládkováním

(D1, D5, a D12)% 83,38 66,16 59,47 53,40

Podíl odpadů odstraněných spalováním (D10) % 0,22 0,18 0,26 0,13


Nová zařízení pro nakládání s odpady realizovaná v letech 2010 a 2011

V letech 2010 a 2011 byla do provozu uvedena některá zařízení, která jistě výrazně přispějí ke zlepšení

úrovně nakládání s odpady na území Zlínského kraje a to zejména v oblasti třídění odpadů a jejich následného

materiálového využívání. Jedná se hlavně o zařízení řešící problematiku odpadů pocházejících z komunální

sféry. V roce 2010 byla realizována celá řada odpadových center, např. Holešov, Napajedla, Horní Bečva, Žal-

kovice, Koryčany apod. Tato zařízení v sobě zahrnují sběrný dvůr, kompostárnu, plochu pro využití stavebních

odpadů a v případě Holešova i dotřiďovací linku. V roce 2011 byla vybudována a uvedena do provozu i regi-

onální kompostárna Slavičín, II. etapa Logistického centra odpadů Vsetín a kompostárna EPS. Jedná se zde

o technologie, které v budoucnu umožní zpracovávat téměř veškeré druhy biologicky rozložitelných odpadů

a svou kapacitou mohou pokrýt značnou část území kraje.



10. Staré ekologické zátěžeVzhledem k možnosti využít dotace z Operačního programu životní prostředí byla v letech 2010 a 2011

řešena celá řada starých ekologických zátěží. Jednalo se převážně o rekultivace starých uzavřených skládek

odpadů, které by bez těchto prostředků nebylo možné vyřešit. Byla provedena rekultivace skládky Smeťák

– Chropyně, Losky – Luhačovice, Lochy – Kvasice, Cihelna – Skaštice, Bystřička, Zdounky-Světlá, Troubky

– Zdislavice, Velký Ořechov, skládka Strž – Košíky. V případě těchto skládek, stejně jako u skládek rekulti-

vovaných v minulosti, bude prováděn dlouhodobý monitoring. I v letech 2010 a 2011 pokračovaly sanační

práce v areálu LET Kunovice. Za velmi významné je možné považovat vyřešení problematické lokality v areálu

ZEVETA Bojkovice, kde byly sanovány bývalé kalové laguny. V případě několika lokalit bylo provedeno jejich

posouzení z hlediska možného rizika pro životní prostředí, tzv. analýza rizik, které ukáže, zda je pro dané

území nutné přijmout nějaké řešení

Pro celé území kraje je zpracována Studie starých ekologických zátěží. Tato studie je databází, ve které byly

shromážděny všechny v současnosti dostupné informace o lokalitách se starou ekologickou zátěží, posouze-

na jejich rizikovost a doporučena opatření k nápravě, popř. k dalšímu sledování vývoje situace na každé z nich.

Jedná se o lokality, na nichž byly v minulosti umístěny skládky odpadů, a to jak průmyslových, tak i komunál-

ních, a dále pak o kontaminovaná místa, která byla nebo dosud jsou součástí průmyslových areálů. Zlínský

kraj ve své databázi v současnosti eviduje 136 známých starých ekologických zátěží. Při jejím zpracování

bylo základním cílem prověřit stav celého území Zlínského kraje z pohledu výskytu starých zátěží a následné

zajištění sanace nebo rekultivace lokalit, kde hrozilo akutní riziko znečištění podzemních či povrchových vod.

Dalším velmi důležitým důvodem existence této databáze je nutnost zajistit informovanost obcí, budoucích

45Staré ekologické zátěže

investorů i orgánů státní správy o této problematice s ohledem na budoucí výstavbu a umísťování podnikatel-

ských záměrů, realizace rekonstrukcí apod.

Vzhledem k možnosti využít dotace z Operačního programu životní prostředí byla v letech 2010 a 2011

řešena celá řada starých ekologických zátěží. Jednalo se převážně o rekultivace starých uzavřených skládek

odpadů, které by bez těchto prostředků nebylo možné vyřešit. Byla provedena rekultivace skládky Smeťák

– Chropyně, Losky – Luhačovice, Lochy – Kvasice, Cihelna – Skaštice, Bystřička, Zdounky-Světlá, Troubky

– Zdislavice, Velký Ořechov, skládka Strž – Košíky. V případě těchto skládek, stejně jako u skládek rekul-

tivovaných v minulosti bude prováděn dlouhodobý monitoring. I v letech 2010 a 2011 pokračovaly sanační

práce v areálu LET Kunovice. Za velmi významné je možné považovat vyřešení problematické lokality v areálu

ZEVETA Bojkovice, kde byly sanovány bývalé kalové laguny. V případě několika lokalit bylo provedeno jejich

posouzení z hlediska možného rizika pro životní prostředí, tzv. analýza rizik, které ukáže, zda je pro dané

území nutné přijmout nějaké řešení.



11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti

ochrany životního prostředíV roce 2010 úspěšně pokračoval podprogram PF04–11 pro rozvoj ekologických aktivit ve Zlínském kraji

a na podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) určený obcím, nevládním neziskovým

organizacím, školám a školským zařízením s dotacemi v celkové částce 800 tis. Kč. Vrcholem aktivit v rámci

environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty pak tradičně byl Mezinárodní filmový festival „Týká se to také

tebe“ jehož je Zlínský kraj spoluvyhlašovatelem a jehož již 35. ročník se uskutečnil tradičně v Uherském

Hradišti a dílčími programy v Uherském Brodě, Trenčíně a Novém Městě nad Váhom. Nejde jen o filmovou

přehlídku, ale festival je především místem dialogu všech lidí, kterým není stav přírody a životního prostředí

naší planety lhostejný, a kteří mají zájem o jeho zlepšení. S podporou Zlínského kraje se uskutečnil Krajský

veletrh výukových programů EVVO a již 10. krajská konference EVVO. Byl zahájen česko – slovenský projekt

„Přeshraniční spolupráce v EVVO“. Celkový rozpočet projektu činí 22 882 EUR (600 tis.Kč). Na jeho realizaci

získal Zlínský kraj finanční příspěvek z Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR–ČR 2007–2013,

Fondu mikroprojektů, a to ve výši 85 % z celkového rozpočtu projektu. Zbylých 15 % je hrazeno z rozpočtu

Zlínského kraje.

V roce 2011 se uskutečnila řada akcí, projektů a programů. Mezi nejvýznamnější patří zejména Přeshraniční

spolupráce v EVVO – mikroprojekt z prostředků EU (semináře, workshopy), „Západní Karpaty – společná

hranice“ – spolupráce na přeshraničním projektu Muzea JVM ve Zlíně a Hornonitrianského muzea v Prievidzi

(2 výstavy, 2 mapy ZCHÚ, 2 sympozia, publikace Chráněná území Trenčínského a Zlínského kraje) – 2. zá-

věrečná etapa, TS TTT – Týká se to také tebe – 36. ročník mezinárodního festivalu o životním prostředí

47Aktiv it y neziskového sektoru v oblast i ochrany životního prostředí

(mezinárodní filmová a fotografická soutěž, Česko – slovenská dětská výtvarná a literární soutěž, workshopy,

besedy, semináře, výstavy), Rozhledny a výhledová místa Zlínského kraje – zmapování, fotodokumentace,

příprava a tisk propagační publikace, Krajský veletrh programů a aktivit na podporu EVVO ve školách, škol-

ských zařízeních a NNO ve Zlínském kraji – datum konání 11. 10. 2011, Krajská konference EVVO v Uherském

Hradišti – datum konání 24. 11. 2011.

V oblasti zemědělství Zlínský kraj, jako veřejnoprávní korporace, nemá pravomoci na přímé vstupy do země-

dělské prvovýroby. Finančně však podporuje regionální producenty zemědělských a potravinářských výrobků

ve spolupráci s obcemi a Agrární komorou Zlínského kraje v rámci jejich historických a geografických specifik.

Zlínský kraj se podílí zejména projektu „Začínající včelař“, který pokračuje od roku 2007 a jehož záměrem je

finanční podpora nákupu základního a doporučeného vybavení pro nové – začínající včelaře. Nelze opominout

ani výraznou podporu Zlínského kraje při financování „Včelařské akademie“, která se pořádá každé 2 roky

ve Fryštáku. Významnou akcí je také „Perla Zlínska“, soutěž zaměřená na propagaci a výběr nejkvalitnějších

potravinářských výrobků na území celého Zlínského kraje. Kvalita těchto výrobků úspěšně hájí barvy kraje

i na mezinárodním potravinářském veletrhu Ekogala – Rzesow v Polsku, na celostátní výstavě „Země živi-

telka“ v Českých Budějovicích a další potravinářské výstavě „Salima“ v Brně. Kraj dále spolupracuje a pod-

poruje propagační akce jako „Zemědělská výstava Kroměříž“, která je další společnou aktivitou krajského

zemědělství s ukázkami zemědělské techniky, vybraných odrůd osiv a ušlechtilého plemenného dobytku,

„Krajské dožínky Zlínského kraje“ v Kroměříži, které obnovily historickou tradici slavnosti dožínek za účasti

zemědělců, potravinářů a široké veřejnosti, „Ovčácký den na Valašsku“, který se již tradičně pořádá v obci

Prlov a přibližuje návštěvníkům problematiku chovu ovcí, zpracování produktů z jejich chovu a všeho, co

s chovem ovcí souvisí a „TOP víno Slovácka“, které je další prezentací regionálního zemědělství již od roku

2008. Ukázka novinek na úseku vinohradnictví, která je spojena s vyhlášením nejlepších výrobců vína v této

oblasti se konala tradičně v Polešovicích. Ačkoliv výměra vinic v našem kraji nedosahuje ani 1% z celkové vý-

měry zemědělské půdy, zaujímá Zlínský kraj 2. místo (po kraji Jihomoravském) mezi vinařskými kraji v celé ČR.



12. IPPCIntegrovaná prevence a omezováni znečištění (Integrated Prevention Pollution and Control – IPPC) je nový

přístup k ochraně životního prostředí, jehož cílem je co největší stupeň ochrany životního prostředí jako

celku. IPPC se dívá na zdroj znečištění jako na jeden celek. Integrované povolení je rozhodnutí povolujícího

úřadu, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem

zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle

zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti ze-

mědělství, pokud to tyto předpisy umožňují.

Kraj se zaměřuje o prosazování a uplatňování nejlepších dostupných technologií v největších průmyslových

a zemědělských podnicích. Největší úspěch byl dosažen u jednoho z největších znečišťovatelů nejen v rámci

kraje – DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, kde došlo v rámci chemických výrob ke snížení množství emisí do ovzdu-

ší a postupně i do vody a půdy. V roce 2011 bylo uvedeno do trvalého provozu zařízení na termické čištění

odplynů z antracenových skladovacích zásobníků, dehtových skladovacích zásobníků a spouštěcí stanice

dehtu (hermetizace v provoze dehet) u kterého byl na základě dohody snížen emisní limit na polovinu hodnoty

zákonného emisního limitu. A tato hodnota bude v budoucnu uplatňována u všech nových a rekonstruovaných

zařízení ve všech chemických provozech.

49IPPC

Počet zařízení, která jsou povolena integrovaným povolením ve Zlínském kraji v jednotlivých obvodech obcí

s rozšířenou působností. Celkem 67 zařízení

Vsetín

ZlínVizovice

Luhačovice

ValašskéKlobouky

Otrokovice

Kroměříž7

2

3

91

5

2713

10

5

21

Holešov

UherskéHradiště

UherskýBrod

Rožnov pod Radhoštěm

ValašskéMeziř íčí

Bystř icepod Hostýnem


13. Činnost a vývoj v oblasti životního prostředíInvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora ve Zlínském kraji byly v roce 2010

na nejvyšší úrovni od roku 2006 a tvořily 1 324 905 tis. Kč, což je meziroční navýšení o 39,7 % a proti roku

2006 až o 77,9 %. V rámci investičních aktivit si nejvýznamnější roli udržuje oblast nakládání s odpadními

vodami, kam byla v roce 2010 investována skoro polovina z celkových prostředků.

Další významnou aktivitou jsou investice v oblasti nakládání s odpady, které tvořily v roce 2010 27,7 %. Objem

neinvestičních nákladů investorů se sídlem v kraji v roce 2010 meziročně vzrostl o 15,1 %. Růst těchto nákla-

dů po celé sledované období nemá tak dynamický charakter, jako investiční náklady, přesto jsou skoro dvakrát

vyšší. Rozložení podle druhu je v posledních letech v celku stálé. 63 % připadlo na nakládání s odpady, zhruba

jedna pětina na nakládání s odpadními vodami a 13 % na ochranu ovzduší a klimatu.

51Činnost a v ývoj v oblast i ž ivotního prostředí

Vybrané ukazatele za Zlínský kraj – vývoj životního prostředí

Měřicí

jednotka2006 2007 2008 2009 2010 2011

PŮDA (ČÚZK)

Zemědělská půda k 31. 12. ha 195 327 195 173 194 778 194 564 194 130 193 937

z toho: orná půda 125 644 125 372 124 966 124 396 123 606 123 230

- zahrady a ovocné sady 12 700 12 686 12 700 12 853 12 938 12 987

- trvalé travní porosty 55 995 56 127 56 125 56 329 56 600 56 733

Nezemědělská půda k 31. 12. ha 201 027 201 185 201 579 201 791 202 185 202 383

z toho: lesní pozemky 157 260 157 320 157 411 157 454 157 486 157 560

zastavěné plochy a nádvoří 7 214 7 223 7 217 7 211 7 213 7 208

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ (MZe)

Ekologičtí zemědělci počet 102 151 197 280 344 359

Výměra půdy v ekologickém zemědělství ha 21 305 22 021 24 785 26 779 29 438 33 135

Výměra půdy v přechodném období ha 4 568 7 412 6 055 7 529 6 198 4 562

Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové výměře zemědělské půdy

% 13,2 15,1 15,8 17,6 18,4 19,4

VODOVODY A KANALIZACE

Specifické množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele

litr/den 83,7 83,9 81,6 79,6 79,0 78,5

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci

% 81,4 83,5 85,0 85,4 85,6 90,0

z toho na kanalizaci s koncovou ČOV 69,6 72,3 73,4 74,1 75,7 79,8

Podíl čištěných odpadních vod % 87,6 94,6 93,7 93,3 93,4 94,4

OVZDUŠÍ

Měrné emise tuhých znečišťujících látek (REZZO 1–4)1) t/km2 0,57 0,60 0,63 0,61 0,61 .

z toho: velké stacionární zdroje (REZZO 1) 0,05 0,05 0,05 0,03 0,03 .

- mobilní zdroje (REZZO 4) 0,32 0,32 0,31 0,32 0,32 .

Měrné emise oxidu siřičitého (REZZO 1–4) t/km2 1,77 1,65 1,38 1,39 1,25 .

z toho velké stacionární zdroje (REZZO 1) 1,47 1,39 1,12 1,14 0,97 .

Měrné emise oxidů dusíku (REZZO 1–4) t/km2 2,10 2,11 2,09 2,00 1,88 .



Měrné emise oxidu uhelnatého (REZZO 1–4) t/km2 3,78 3,70 3,41 3,33 2,73 .



ODPADY

Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele kg 1 313 1 697 1 143 1 005 1 674 .

Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele kg 288 287 283 318 298 .

Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu % 11,8 14,2 14,0 16,6 16,5 .

Odděleně sbírané složky komunálního odpadu na 1 obyvatele kg 34 41 39 53 49 .

Nakládání s odpady celkem tis. t 895 859 670 805 720 .

z toho nebezpečné odpady % 1,9 3,6 8,8 5,6 10,1 .

Podíl využitých odpadů % 33,6 23,5 30,5 31,7 21,1 .

z toho recyklovaných (vč. regenerace) 18,7 9,3 17,5 16,0 12,2 .

Podíl odstraněných odpadů % 19,6 36,7 30,7 23,7 31,7 .

VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle místa investice na 1 obyvatele

Kč 1 355 1 728 1 279 2 348 2 357 .

Investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora tis. Kč 744 801 923 981 653 832 948 592 1 324 905 .

z toho: ochrana ovzduší a klimatu % 38,3 30,3 21,8 17,8 21,7 .

- nakládání s odpadními vodami % 27,2 40,6 39,4 55,7 46,4 .

- nakládání s odpady % 27,5 25,4 28,4 22,1 27,7 .

Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí podle sídla investora

tis. Kč 2 020 580 2 133 174 2 093 694 2 061 836 2 372 333 .

z toho: ochrana ovzduší a klimatu % 6,5 5,5 6,6 15,1 13,2 .

- nakládání s odpadními vodami % 22,5 24,2 20,6 21,4 19,4 .

- nakládání s odpady % 63,0 66,9 69,2 60,7 63,3 .

1) od roku 2007 včetně emisí z chovů hospodářských zvířat, od roku 2008 navíc včetně emisí ze stavebních činností

Zdroj: ČSÚ


Nové druhy v přírodě Zlínského kraje

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium

punctorium)

je nový druh pavouka, který se vlivem globálního otep-

lování vyskytuje také na některých místech České re-

publiky. Tento nápadný druh s délkou těla až 1,5 cm

si během léta dělá zámotky na vrcholcích rostlin a je

zajímavý tím, že se jedná o jediného jedovatého pa-

vouka u nás. Jeho kousnutí působí velkou bolest, často

je spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým

ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí

většinou do 24 hodin samy odezní.

Podle dosavadních pozorování se nejčastěji vysky-

tují na loukách s vyšší travinou, kde si v letním ob-

Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca,

synonymum Mantispa pagana)

je druh hmyzu z řádu síťokřídlých. V ČR je pakudlan-

ka chráněna zákonem jako kriticky ohrožený druh.

Ve Zlínském kraji byla poprve nalezena v roce 2005

u Drslavic.

Tělo má hnědožluté, dlouhé 12–25 mm. Křídla s roz-

pětím 25–30 mm jsou čirá s četnou žilnatinou. Pře-

dohruď má výrazně prodlouženou. Přední pár nohou

je přetvořen na loupeživý (uchvacovací) orgán, po-

dobně jako u druhů z řádu kudlanek.

Vyskytuje se v severní Africe, v Asii od Turecka

po Mongolsko a k severu až na jižní Sibiři. V Evropě

se vyskytuje především na jihu a ČR prochází severní hranice jejího rozšíření. V ČR je velice vzácná, vyskytuje

se jen na jižní Moravě.

Samička klade na podzim asi 300 vajíček, která jsou uchycena na dlouhé stopce. Larvy se vylíhnou ještě

na podzim a nepřijímají potravu. Přezimují schovány v stěrbinách kůry stromů. Po přezimování vyhledávají

kokony pavouků z čeledi slíďákovitých (Lycosiidae), ve kterých se usídlují. V kokonech někdy ještě nějakou

dobu čekají, až pavoučci dospějí do potřebné velikosti a pak je vysávají zašpičatělým ústním ústrojím. Matka

pavouků nechává pakudlanku v kokonech bez povšimnutí. Po druhém svlékání se larva mění v pohyblivou

kuklu, která se prokouše z kokonu pavouka. Pavoučí samička až do této doby hlídá kokon. Venku se z kukly

později vylíhne dospělá pakudlanka. Pakudlanka se vyskytuje na keřích nebo osamocených stromech. Živí se

dravě, loví hlavně mouchy, které chytá za letu svými loupeživými končetinami.

Foto: Pakudlanka jižní (Drslavice 26. 7. 2005)

53Nové druhy v př írodě Zl ínského kraje

dobí vytvářejí zámotky. V domech se běžně nevyskytují. Nemají k tomu ani důvod, jelikož tam nemají vhodné

životní prostředí a podmínky. Tento pavouk je svým vzezřením dost jedinečný a od našich pavouků se výrazně

liší.

Je to pavouk pocházející z Pyrenejského poloostrova (Španělsko), kde je běžným druhem. Zhruba kolem roku

1995 se rozšířil až do teplé Porýnské nížiny v Německu. Rok nato se objevil v sousedním Rakousku v okolí

Lince a Branau. U nás se ojedinělé nálezy objevovaly již před tímto obdobím (1958 Pouzdřanská step, 1991

Lysá nad Labem), avšak teprve od roku 2006 jsou jeho nálezy častější a pravidelné. Ve Zlínském kraji byl

poprvé nalezen u Hluku v roce 2007.

Foto: Zápřednice jedovatá z Hluku (2. 7. 2007)

Květnatec Archerův (Anthurus

(Clathrus) archeri)

svým vzhledem připomíná spíše tropickou rostlinu

či mořskou hvězdici. U nás je tato houba nepůvodní.

Její domovinou je jihovýchodní Austrálie, Nový Zé-

land a Tasmánie. Do Evropy byla zavlečena v průbě-

hu 20. století. V mládí vypadá houba jako 2,5–4 cm

velké šedavé až hnědorůžové kulaté vajíčko napůl

zanořené do půdy. Později toto vajíčko praská

a z něho vyrůstá asi 10 cm vysoký třeň, který nese

červená ramena. Na ramenech často sedává hmyz,

který sem láká zápach. Hmyz pak roznáší po okolí

výtrusy, které ulpí na jejich tělech. Houba je nejedlá.

V Evropě se květnatec nejprve objevil ve Francii,

kam údajně dorazil se zásilkou bavlny. U nás byl poprvé spatřen v roce 1963 v jižních Čechách. Daří se mu

v lesích nebo na travnatých plochách. Vyskytuje se často na vlhkých místech – i na kompostu nebo na zbytcích

dřeva. Roste od května do listopadu ve vyšších polohách.

Foto: Květnatec Archerův – (Hostýnské vrchy 23. 9. 2006)

Šakal obecný (Canis aureus) – nový

druh pro ČR

se už dostal i do České republiky. Na přelomu tisíci-

letí již sice byla zaznamenána neověřená pozorování

z našeho území, ale výskyt byl prokazatelně doložen

až 19. 6. 2006 nálezem mrtvého samce u obce Po-

dolí u Uh. Hradiště.

Jde o přirozené šíření této psovité šelmy. V polovině

minulého století byl šakal obecný v jižní Evropě likvidován. Ročně padly tisíce kusů. To vedlo k jeho ochraně

a rozšíření i do zemí, které nebyly oblastí jeho původního výskytu. Jeho šíření na sever je zcela jistě výsled-

kem ochranářských aktivit v oblastech původního výskytu (Turecko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko). Hypotézu,


kterou je šíření v důsledku globálního oteplování, však nelze také vyloučit. Ve srovnání s liškou má šakal delší

nohy a kratší ocas. Ze všech tří druhů šakalů obývá tento druh nejrozsáhlejší areál, který se táhne od vý-

chodní Afriky přes Balkán, Turecko, Blízký a Střední východ, Indii až po Barmu. Charakterizují ho také srostlá

bříška prostředních prstů na předních končetinách.

Ilustrační foto: Jan Ševčík

Páskovec velký (balkánský)

(Cordulegaster heros)

Tento druh vážky byl popsán v roce 1979 z oblas-

ti Niederösterreich (typová lokalita Andrä vor dem

Hagnethal) (THEISCHINGER 1979). Dospělci svými

rozměry patří mezi největší evropské druhy vážek,

resp. samice svými rozměry je největší vážkou Evro-

py. Páskovec velký je východomediteránním druhem,

areál zahrnuje Balkánský poloostrov (zahrnující

Řecko, Makedonii, Černou horu, Albánii, Chorvatsko,

Slovinsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko,

východní Itálii a Rumunsko) a vybíhá až do Střed-

ní Evropy na úpatí Alp ve východním Rakousku

a na úpatí Karpat. Rozsáhlým průzkumem vodotečí v oblasti ČR a SR v letech 1997–2011 byl druh nalezen

v r. 2001 na Slovensku a v r. 2009 na území ČR. Na území ČR byl druh zjištěn na 3 lokalitách na jižním úpatí

Chřibů ve Zlínském kraji, lokality leží v nadmořské výšce 253–309 m n.m. a jsou nejsevernějším bodem areálu

výskytu .

Foto: Páskovec velký (Chřiby – Kudlovická dolina 22. 6. 2012)

Obnovené historické výskyty v přírodě Zlínského kraje

Sklenobýl bezlistý (Epipogium aphylum)

Nález tohoto druhu u Salaše v Chřibech v roce 2003

je v kraji první od roku 1960 (Vizovice – Tomášek)

a v Chřibech dokonce od roku 1912 (Staré Hutě –

Gogela). Sklenobýl bezlistý roste výhradně na zcela

zastíněných stanovištích, kde s oblibou vyhledává

vlhká mechovitá místa se silně humózní půdou. Vy-

skytuje se od podhůří do hor a dává přednost listna-

tým, převážně bukovým, lesům, i když jsou známé

i nálezy z lesů jehličnatých.

V celé České republice se jedná o kriticky ohroženou rostlinu, která se v průběhu 20. století dostala až

na pokraj vyhubení. V posledních letech se situace zdá být nepatrně lepší a sklenobýl je znovu nepravidelně

55Nové druhy v př írodě Zl ínského kraje

zaznamenáván v některých oblastech někdejšího výskytu (Šumava, Moravský kras, Drahanská vrchovina,

Chřiby, Bílé Karpaty). Populace jsou však velmi slabé a proto stále velmi ohrožené.

Foto: Sklenobýl bezlistý (Chřiby-Salaš 10. 7. 2003)

Švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis)

Překvapivý nález vymizelého druhu v roce 2010

v Hostýnských vrších je ve Zlínském kraji první

od roku 1956 (Vizovice, Valašské Klobouky). V ob-

lasti místa nálezu pak od roku 1912. V České repub-

lice se v minulosti vyskytoval vzácně až roztrouše-

ně na celém území. Do současnosti však s jistotou

vytrvaly pouhé dvě lokality, v Čechách se zachoval

u Albrechtic v Pošumaví, na Moravě pak u Švařce

na Českomoravské vrchovině.

Dramatický ústup švihlíku během dvacátého století

souvisel, jako u řady dalších orchidejí, s upuštěním

od tradičního hospodaření na jeho lokalitách a s cel-

kovou intenzifikací zemědělství. Ukončení pastvy

ovcí a koz, společně s počátkem užívání minerálních

hnojiv navždy znehodnotilo drtivou většinu lokalit

této vzácné rostliny.

Foto: Švihlík krutiklas (Hostýnské vrchy 23. 8. 2011)

Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis)

se k nám přistěhoval z východu, konkrétně teplých

stepí Ruska, maďarské pusty a jiho-kavkazských ob-

lastí, kde je běžně pozorovatelný. Na území ČR byl

poslední nález v roce 1944. V ČR se tak po dlouhých

letech objevil opět až v roce 2003 v oblasti Uher-

skohradišťska (Hluk, Drslavice), aby svou populaci

následně rozšířil do desítek míst, kde převládá kyp-

rá půda s minimem vegetace. Na našem území však

vyhledává pro něj nezvykle vlhká místa, vyschlé bře-

hy řek a vodních nádrží, u nichž je také spatřitelný

nejčastěji.

Foto: Slíďák tatarský z Kunovic u Uh. Hradiště (24. 4. 2003)

Vysvětlení zkratekAOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

CENIA Česká informační agentura životního prostředí

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP Česká inspekce životního prostředí

ČSÚ Český statistický úřad

ČÚZK Český ústav zeměměřičský a katastrální

KÚ Krajský úřad

MZe Ministerstvo zemědělství

SOP ČR Správa ochrany přírody ČR

Správy NP Správy národních parků

ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

VÚV T. G. M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

VÚV T. G. M. – CeHO VÚV T. G. M. – Centrum hospodaření s odpady

S TAV Ž I V O T N ÍHO PROS T ŘE DÍ V E Z L ÍNSK É M K R A J I V OBDOBÍ 2010/ 2011

Vydal: Zlínský kraj, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín v roce 2012

Zpracoval: Jaroslav Hrabec a kol., Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství

Spolupráce: Zdeněk Florián, Tomáš Hladík, Zdeněk Chvátal, Jana Káčerová, Ivo Kunc, Bohdana Pešková,

Veronika Plesarová, Ondřej Skoba, Jarmila Vránová

Grafická úprava, dtp: Petr Zákutný

Tisk: H.R.G. spol. s r.o.

Náklad: 1 000 výtisků

Date post:	23-Jan-2017
Category:	Documents
Upload:	dinhkiet
View:	228 times
Download:	4 times

Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v roce 2010/2011

Documents