Zásady střídání plodin

a osevní postupy

Jan Křen a Lubomír Neudert

Ústav agrosystémů a bioklimatologie

AF MENDELU

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Osevní postup

• plánovité agrotechnicky zdůvodněné

střídání plodin z hlediska prostorového (na

pozemcích) a z hlediska časového (v

jednotlivých letech).

Základní pojmy

• Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití.

• Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny, které se sejí a sklízejí v jednom vegetačním období a na ozimy, které svou růstovou dobou zasahují do dvou vegetačních období.

• Plodina dvouletá - v prvním vegetačním období vytváří vegetativní orgány, v druhém vegetačním období vytváří generativní orgány.

• Plodina víceletá - poskytuje na stanovišti víceletý užitek bez obnovy výsevu nebo výsadby.

• Plodina hlavní - její pěstování zaujímá celou nebo podstatnou část vegetační doby. Je k ní zaměřen výběr předplodin, příprava půdy.hnojení.

• Meziplodina - je pěstovaná v meziporostním období mezi dvěma hlavními plodinami.

• Krycí plodina - plodina, do které je podseta jiná plodina. Poskytuje podseté plodině v počátku růstu ochranu zastíněním.

• Podsev - plodina setá současně nebo po zasetí krycí plodiny na stejný pozemek. Hlavní růst podsevu je v období po sklizni krycí plodiny.

• Nosná plodina - zlepšující plodina jednotlivých článků osevního postupu (jeteloviny, luskoviny, hnojené okopaniny), plodina reprodukující půdní úrodnost.

Základní pojmy

• Plodina první tratě - plodina hnojená chlévským hnojem.

• Plodina druhé tratě - plodina pěstovaná po předplodině hnojené hnojem.

• Plodina třetí tratě - plodina pěstovaná za delší období po plodině hnojené hnojem.

• Předplodina - plodina zařazená ve sledu před pěstovanou plodinou.

• Následná plodina - plodina zařazená ve sledu po pěstované plodině.

• Porost - souhrn rostlin pěstovaných na určitém stanovišti.

• Čistý porost - vytvářejí rostliny téže plodiny.

• Smíšený porost - vytvářejí rostliny několika plodin. Rozlišujeme jednak– směsky - smíšené porosty, v nichž se plodiny vedle sebe plně vyvíjejí a sklízejí

se současně,

– jednak sourosty - smíšené porosty, kde se jednotlivé plodiny sklízejí na sobě nezávisle.

• Hospodářská skupina plodin - skupina plodin se stejným hospodářským využitím (zrniny, pícniny, technické plodiny atd.).

• Pěstitelská skupina plodin - skupina plodin, která má podobnou pěstitelskou technologii (obilniny, jeteloviny, okopaniny)

Základní pojmy

• Hon - plošná půdní jednotka střídání plodin v osevním postupu. Jednotlivé hony by měly být stejně velké (odchylka do 5 % průměrné výměry honu).

• Hon celistvý - tvořený jedním půdním celkem

• Hon dělený - tvořený z více samostatných půdních celků ohraničených neodstranitelnými překážkami (vodní toky, meze, hranice jiných kultur)

• Hon blokový - hon s větší výměrou, vzniklý spojením (blokací) menších pozemků na sebe navazujících. Pěstuje se na něm jedna plodina nebo více plodin stejné pěstitelské skupiny, aby bylo racionální jejich obdělávání.

• Mimohon - hon vyčleněný z rotace osevního postupu.

• Pohyblivý hon - přechodně vyčleněný z rotace osevního postupu,za určité období se do rotace opět vrací.

• Hon jednoduchý - na němž je pěstována jedna plodina

• Hon složený - na němž je pěstováno více plodin stejné pěstitelské skupiny.

• Hon smíšený - na němž je pěstováno více plodin z různých pěstitelských skupin.

• Hon zhuštěný - na kterém se pěstuje více plodin během vegetace buď současně (sourost) nebo po sobě (meziplodiny).

Základní pojmy

• Sled plodin - pořadí plodin pěstovaných po sobě na stejném pozemku.

• Článek osevního postupu - agrotechnicky opodstatněný, zpravidla dvou-až čtyřčlenný sled plodin.Několik skupinových sledů tvoří osevní postup.

• Monokultura - opakované pěstování stejné plodiny po sobě na témže pozemku nepřetržitě po více let.

• Osevní plán - plánovité rozmístění plodin na pozemcích zemědělského podniku v jednom roce.

Hlavní zásady střídání plodin

Hlediska :

• biologická

• pěstitelská

• technologická a organizační

Biologická hlediska

Voda• Plodiny náročné na vláhu

– jeteloviny, okopaniny, zeleniny

Živiny• Plodiny náročné na živiny (hnojem hnojené)

– 30 - 40 t/ha cukrovka, kukuřice

– 20 - 30 t/ha brambory

– 15 - 20 t/ha řepka

• Plodiny organicky nehnojené, zařazované po org. hnojených– pšenice, ječmen, cibule

• Plodiny méně náročné na živiny– žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky

Vliv na půdu

Hloubka zakořenění

• hlubokokořenící vojtěška, jetel, cukrovka

• mělkokořenící trávy, obilniny- jařiny

Vliv na půdní strukturu

• zhoršující obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka)

• zlepšující luskoviny, jeteloviny, směsky

Nesnášenlivost plodin po sobě

• jeteloviny 4 - 6 let

• řepa 4 roky

• brambory 3 roky

• řepka 4 roky

• luskoviny 3 roky

• len 6 - 7 let

• oves 3 roky

ÚNAVA PŮDY

= jev kdy se půda po sklizni jeví dočasně nevhodná pro tutéž plodinu nebo plodiny příbuzné

• pravá - pouze některé plodiny

• všeobecná - po všech plodinách

Teorie vzniku únavy půdy

• nedostatková

• mikrobiologická (organismová)

• toxinová - alelopatie

Význam organické hmoty v půdě

• slouží jako substrát pro půdní

mikroflóru

• prekursor humusu

• významná část se mineralizuje –

přeměna na živiny

Bilance organické hmoty

• V našich podmínkách se rozloží v půdě ročně

cca 3,5 – 4,5 t.ha-1 organických látek (v sušině)

– Posklizňové zbytky

– Hnůj, sláma, zelené hnojení, další nadzemní hmota

• Množství posklizňových zbytků po jednotlivých

plodinách:

– Obilniny 2,0 – 2,5 t.ha-1

– Luskoviny 1,0 – 2,5 t.ha-1

– Okopaniny 0,5 – 1,5 t.ha-1

– Jeteloviny, jetelotrávy (víceleté) 3,0 – 10,0 t.ha-1

Pěstitelská hlediska

Faktory :

• stupeň zastínění

• vegetační doba

• vliv plodiny na půdní strukturu

• kvalita posklizňových zbytků

• odčerpání živin z půdy

• odčerpání půdní vláhy

• doba sklizně

• nároky následné plodiny

• ostatní činitelé

předplodinová hodnota

Hlediska technologická a

organizační

• respektovat délku vegetační doby

z hlediska návaznosti prací

• pracovní špičky

• potřeby trhu

• specializace podniku

• živočišná výroba

• používané technologie

Zařazení plodin

do osevních postupů

Jeteloviny

Postavení v osevním postupu a vliv na půdní prostředí:

• Vysoce zúrodňující plodiny tvořící (spolu s okopaninami) kostru klasických osevních postupů.

• Posklizňové zbytky víceletých jetelovin jsou kvalitní humusotvorný materiál (úzký poměr C:N).

• Fytosanitární působení (např. vůči původcům chorob pat stébel obilnin).

• Fixace N2.

• Hluboký a bohatý kořenový systém.– vynášení živin z hlubších vrstev půdy, především P a Ca,

– příznivý vliv na strukturu půdy, vodní a vzdušný režim.

• Potlačování plevelů zapojeným porostem.

Jetel luční

• Hlavní jetelovina pro chladnější a vlhčí

oblasti (BVO a PVO) a stanoviště s vyšší

hladinou podzemní vody.

• Obvykle se pěstuje na 1 užitkový rok, na

více let v jetelotravních směsích.

• V jednom roce dává zpravidla 2 seče.

• Vyžaduje odstup 4 – 5 let.

Vojtěška setá

• Výnosnější, ale náročnější na teplo než jetel luční, vhodná do ŘVO a KVO.

• Pěstuje se na 2 – 3 užitkové roky.

• V sušších podmínkách poskytuje 2 – 3 seče, v příznivých podmínkách 3 – 4 seče za vegetaci.

• Nesnáší vysokou hladinu spodní vody (odumírání kořenů).

• Hluboký kořenový systém.

• Vysušuje půdu, v sušších letech trpí následná plodina (pšenice) nedostatkem vody.

• Vyžaduje odstup 3 – 4 roky.

Obilniny

• Předplodina je stále významným faktorem ovlivňujícím výši výnosu.

• Hlavním limitujícím faktorem zařazení a koncentrace v osevním postupu jsou choroby pat stébel a kořenů (nejvíce jsou napadány ozimá pšenice a ozimý ječmen).

• Odčerpávají z půdy pouze tzv. pohotové živiny (výjimkou je oves).

• Jsou náročné na dusík.

• Zanechávají v půdě střední množství posklizňových zbytků (strniště a kořeny) s širokým poměrem C:N.

• Riziko zaplevelení půdy lipnicovitými plevely (např. pýr plazivý, chundelka metlice) i některými dvouděložnými plevely (svízel, heřmánkovce, rmeny, violka).

Ozimá pšenice

• Z obilnin je nejvíce napadána chorobami pat stébel.

• Ze všech obilnin reaguje nejcitlivěji výnosem na předplodinu.

• Plodina náročná na dusík.

• Předplodina ovlivňuje významně i kvalitu produkce (obsah lepku).

Vhodné předplodiny:

• víceleté pícniny (jeteloviny),

• luskoviny a luskovinoobilné směsky na zeleno,

• ozimá řepka,

• rané a polorané brambory,kukuřice na siláž,

• některé zeleniny (cibule).

Středně dobré předplodiny:

• kukuřice na zrno (včas sklizená),

• včas sklizené okopaniny (i přednostně sklizená cukrovka),

• luskovinoobilné směsky na zrno,

• mák,

• len.

Špatné předplodiny:

• obilniny,

• pozdě sklizené okopaniny.

Jarní ječmen

• Mělký a slabší kořenový systém, s tím souvisí náročnost na pohotové živiny.

• Nadbytek dusíku zvyšuje náchylnost k poléhání a snižuje sladovnickou kvalitu.

• Choroby pat stébel nejsou limitujícím faktorem výnosu, je však jejich přenašečem na následné plodiny.

• Nutno dodržovat prostorovou izolaci od ozimého ječmene z důvodu přenosu padlí travního.

Vhodné předplodiny:

• cukrovka, krmná řepa, pozdní brambory,

• kukuřice na siláž,

• kukuřice na zrno,

• ozimá řepka, mák.

Středně dobré předplodiny:

• ozimá pšenice, žito,

• luskovinoobilné směsky,

• rané brambory,

• len.

Méně vhodné předplodiny:

• jarní obilniny,

• luskoviny,

• jeteloviny.

Srovnání výnosů a předpokládaných tržeb

z 1 ha po předplodinách(lokalita Kroměříž, odrůda Kompakt, 1996 - 2004)

Pozn.: Kalkulováno s cenou sladovnického ječmene 3831 Kč.t-1 a cenou

krmného ječmene 2689 Kč.t-1 (prům. ceny za rok 2003)

Předplodinavýnos

(t/ha)

podíl zrna

nad 2,5

mm

výnos

zrna nad

2,5 mm

předpoklad

tržeb

(Kč/ha)

Cukrovka 7,34 93,23 6,84 27 549

Pšenice ozimá 6,91 85,73 5,92 25 342

Kukuřice na

siláž7,07 94,03 6,65 26 606

Ozimý ječmen

• Osevní plochy v ČR cca 125 tis. ha, průměrný výnos v přibližně 4,5 t.ha-1.

• V našich podmínkách nejčasněji sklízená obilnina, má nároky na včasný výsev.

• Méně náročný na předplodinu.

• Náchylný k poléhání, slabší zimovzdornost.

• Je zdrojem chorob pro jarní ječmen, pokud je v jeho blízkosti (dodržovat prostorovou izolaci).

• Vhodné předplodiny:– ozimá řepka,

– rané a polorané brambory,

– luskovinoobilní směsky,

– mák,

– (hrách).

• Nejčastěji pěstován po obilninách.

• Nevhodné je pěstování po sobě a po jarním ječmeni.

• Vhodná předplodina pro ozimou řepku.

Žito a tritikale

• Pěstují se na méně úrodných půdách převážně v BVO a PVO.

• Na předplodinu je poměrně nenáročné, žito vyžaduje včas uvolněný pozemek (vysévá se do 20. září).

Velmi dobré předplodiny:

• ozimá řepka, luskoviny, jetel luční, jetelotrávy, jednoleté pícniny, rané brambory.

Středně dobré předplodiny:

• len, ozimá pšenice, oves.

Méně vhodné předplodiny:

• jarní pšenice, jarní ječmen.

Oves

• Osevní plochy cca 55 tis. ha, průměrný výnos 2,8 – 3,8 t.ha-1 (2001-05).

• Pluchatá a bezpluchá forma (nahý oves).

• Má vyvinutý kořenový systém a dokáže si dobře opatřit živiny (nejlépe ze všech obilnin).

• Nejvíce tolerantní obilnina na předplodinu, sám po sobě je však nesnášenlivý (háďátko ovesné).

• Ve sledu obilnin má fytosanitární účinek.

Velmi dobré předplodiny:

• jetele, luskoviny, luskovinoobilní směsky, brambory, ozimá řepka, kukuřice na siláž.

Středně dobré předplodiny:

• len, ozimá pšenice, ozimé žito, jarní obilniny.

Kukuřice na zrno

• Osevní plochy cca 85 tis. ha, průměrný výnos 5,6 – 8,7 t.ha-1 (2001-05).

• Obilnina, která má svými požadavky na agrotechniku a hnojení charakter okopaniny.

• Při organickém hnojení není náročná na předplodinu.

Dobré předplodiny:

• vojtěška, okopaniny, olejniny.

Méně vhodné předplodiny:

• Obilniny

• Po sobě je snášenlivá, při dvouletém sledu je vhodné pořadí 1. kukuřice na zrno, 2. kukuřice na siláž.

Luskoviny

• V osevním postupu se zařazují většinou po obilninách (jako přerušovače obilních sledů).

• Jsou dobrými předplodinami pro ozimé obilniny, které dokáží využít luskovinami fixovaný dusík v půdě, a tím zabránit jeho větším ztrátám v průběhu zimního období.

Samy po sobě většinou nesnášenlivé (mimo sóju a hrachor), vyžadují v osevní postupu odstup:

• Fazol: 2 roky.

• Lupiny (vlčí boby): 3 roky.

• Hrách, peluška, bob obecný, vikev huňatá, vikev panonská, cizrna: 3 - 4 roky.

• Vikev setá: 4 roky.

• Čočka: 4 – 6 let.

OLEJNINY

Ozimá řepka

• Vyžaduje brzy sklizené předplodiny.

• Sama je velmi dobrou předplodinou, hlavně pro ozimou pšenici.

• Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje odstup nejméně 4 roky.

Hořčice

• Stejné požadavky jako řepka.

Slunečnice

• Po sobě velmi nesnášenlivá, vyžaduje odstup 6 – 7 let.

Mák

• Náročný na půdu a živiny.

• Nejvhodnějšími předplodinami jsou okopaniny hnojené chlévským hnojem a luskoviny.

• Často zařazován mezi dvě obilniny.

Len

• zařazuje se většinou po obilnině,

• po sobě je nesnášenlivý, vyžaduje odstup 6 – 7 let.

OKOPANINY

• Okopaniny jsou plodiny s dlouhou vegetační dobou, náročné na

• dostatek živin. Většinou jsou hnojeny chlévským hnojem.

Cukrovka

• se zařazuje po obilninách a je pro obilniny, hlavně jarní, dobrou předplodinou.

• Po sobě je nesnášenlivá, vyžaduje nejméně čtyřletý odstup.

Brambory

• Většinou se zařazují mezi dvě obilniny. Jsou dobrou předplodinou pro pšenici.

• Mohou se pěstovat i po listnatých plodinách (okopaninách, luskovinách, olejninách). Velmi dobrými předplodinami jsou jeteloviny.

• Po sobě by měly být řazeny až po čtyřech letech.

Stavba

osevního

postupu

Krok č. 1

- stanovení počtu honů

• ZVO pícninářská 4 - 6 honný OP

• ZVO bramborářská 6 - 8 honný OP

• ZVO obilnářská 6 - 8 honný OP

• ZVO řepařská 8 - 10 honný OP

• ZVO kukuřičná 9 - 10 (12) honný OP

Krok č. 2

- volba víceleté pícniny a způsobu založení

• výsev jeteloviny do krycí plodiny – ječmen jarní,

bob, kukuřice na siláž …

• čistý výsev (přímý výsev)

Krok č. 3

- zařazení nosných plodin do osevního postupu

Krok č. 4

- zařazení ostatních plodin

Příklad sestavení OP

Zemědělský podnik hospodaří na 1 000 ha orné půdy v řepařské výrobní oblasti. Navrhněte osevní postup pro následující požadované procentické zastoupení plodin.

Požadovaná struktura plodin v %:

• Jeteloviny 20

• Obilniny 50

• Řepa - cukrovka 13

• Řepa - krmná 1

• Kukuřice – silážní 6

• Brambory 4

• Řepka (ozimá) 3

• Luskoviny 3