DETEKTIV NA ROZCESTÍ(str. 38–39)

Na titulní straně foto Václava Šebka

Cesta do mise vede přes testy ......................................2–5Rodina co bezpečnostní prvky má ...........................20–23

...1. nám. ministra vnitra ČR plk. JUDr. Jiřího Komorouse .......................................6–7

Místo zákopů pancéřové zdi ..........................................10Nová zbraň pro policii ................................................... 11Rusko: Podnikateli ze dne na den ..................................12Mexiko: Eskalace drogové války ...................................13

Vražedkyně vynesla dvojí ortel ............................... 14–15

Mezinárodní seminář...................................................... 16

Nový ředitel na „jedničce“ ...................................... 18–19

Španělsko: Země permanentních policejních reforem ..25Informační systém Europolu.....................................26–27

Dětská cena prevence kriminality ............................28–29

Není jednoduché poskytnout první pomoc ..............30–31

Slavnostní vyřazení absolventů ..................................... 32Nejlepší ostravští policisté roku 2009 ..................... 32–33Předávání policejních Oskarů v Brně ...........................34

Velezrádná voda .............................................................35

52 hodin strachu .......................................................36–37

Detektiv na rozcestí ................................................. 38–39

Ethan Hunt počtvrté .......................................................40Zločin bez rozhřešení .....................................................40Čína je daleko i blízko ...................................................40

Severočeští kluci od vody ........................................44–45 Antikonfliktní týmy...................................................46–47

Dopravní nehody 2009 ........................... I–IV a XIII–XVIJazykové mosty – Němčina I .................................. V–XII

POLICISTA č. 4/2010 – Ročník 16.Z obsahu

Reportáže

Otázky pro...

Zahraničí

Prevence kriminality

Rozhovor

Křížky u silnice

Z policejních archivů

Z krajů

Prevence kriminality

Školství

Případy majora Zahrádky

Kultura

Prevence v praxi

Příloha

Případ skončil odložením

Jak to chodí jinde

Měsíčník POLICISTA vydává MV ČR, odbor prevence kriminality

Ředitelka: Mgr. Jitka GJURIČOVÁ

TISKNE: Tiskárna Ministerstva vnitra, s. p. o., Bartůňkova 1159/4, 149 01 Praha-Chodov.

REDAKCE: šéfredaktorka Mgr. Dagmar LINHARTOVÁ Grafická úprava a reprodukce: Kristina Pokorná Příjem inzerce v redakci: tel.: 974 816 570 až 577. Inzeráty zasílejte na adresu redakce v tiskovémPDF, nebo JPG, v barevnosti CMYK. Za obsahovou náplň a případné textové chyby v zaslaných inzerátech v elektronické podobě redakce neodpovídá.

Adresa redakce: nám. Hrdinů 4, 140 00 Praha 4 Tel: 974 816 571, fax: 974 816 846e-mail: redakce@mvcr.cz, http://www.mvcr.cz/clanek/casopisy-policista.aspx

MK ČR E 5199 ISSN 1211–7943 Informace o předplatném, objednávky policistů a veřejnosti vyřizuje Tiskárna Ministerstva vnitra, s. p. o.obchodní úsek, Bartůňkova 1159/4, 149 01 Praha 4-Chodov tel.: 974 887 334, 335, 341, fax: 974 887 333, e-mail: pavel.komarek@tmv.cz Objednávky veřejnostia zahraničních zájemců vyřizuje: Předplatné tisku, s. r. o. Obchodní úsek Hvožďanská 5–7 CZ – 148 31Praha 4 Roční předplatné činí 360 Kč Předplatitelům zasílá Jindřich Matouš, distribuce tiskovin. Redakční uzávěrka 17. 3. 2010. Číslo 4/16. ročník vychází 14. 4. 2010.Podávání novinových zásilek povoleno: Českou poštou, s. p. Odštěpný závod přeprava, č. j. 23/96,dne 3. 2. 1996. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost a pravdivost odpoví-dá autor. Některé příspěvky budou uveřejněny i v počítačové síti internet.

Tiskárna nezodpovídá za nekvalitní vytištění nekvalitního obrazového materiálu dodaného redakcí, fotografií od externích spolupracovníků redakce a archivních materiálůz policejních spisů.

RODINA CO BEZPEČNOSTNÍPRVKY MÁ (str. 20–23)

VRAŽEDKYNĚVYNESLA DVOJÍORTEL (str. 14–15)

CESTA DO MISE... (str. 2–5)

��������������

���

DĚTSKÁ CENAPREVENCE KRIMINALITY(str. 28–29)

MEZINÁRODNÍ WORKSHOP(str. 46–47)

Low profile policing (doprovod s členy AKT)

K

V kinosále policejního prezidiazasedlo téměř šest desítek českýchpolicistek a policistů, kteří se rozhodli to zkusit a přihlásili sek přijímacím testům uchazečůo vyslání do některého z kontingentů Policie ČR v zahraničních mírových operacíchEvropské unie nebo Organizacespojených národů. Přijeli příslušnícivšech možných policejních služeb a specializací ze všech regionů republiky. Spojuje je jenomvěk, průměr by se dal odhadnoutmálo přes třicet let. Teď všichninapjatě očekávají zahájení testů,jejichž obsah rámcově znají: angličtina, střelba z pistole a řízeníterénního automobilu. Časový harmonogram je také předem dán,o speciálních požadavcích zkoušejícího však mají uchazečijen mlhavé představy.

K testům, které jsou součástí výběrovéhořízení a předvýjezdové přípravy do zahranič-ních mírových misí, se přihlásilo 66 policistů,dostavilo se jich 58. Plukovník Ing. MartinŠebesta (vedoucí 2. oddělení odboru meziná-rodních vztahů Kanceláře policejního prezi-denta) krátce přivítá přítomné a představí zku-šebního komisaře, kterého vyslala centrála

OSN v New Yorku. Stále usměvavý a dobřenaložený Yitvah Penga v exotické uniformě(všimneme si rukávové nášivky Cameroun)také nedělá žádné cavyky. Stručně nastíní prů-běh zahajovacího písemného testu ze znalostíanglického jazyka, který sestává ze tří padesá-timinutových bloků, popřeje good luck

a osobně rozdává písemné zadání pro prvníz nich.

Tady je to ještě snadné. Na padesát řádekanglického textu, jakési služební hlášenío domácím násilí, a uchazeči musí ve formu-láři odpovědět na soubor jednoduchých otázektypu What was the husband proud of having

2 � Reportáž POLICISTA

Yitvah Penga seznamuje uchazeče s průběhem testu

CESTAdo mise vede přes testy

done? Kdo rozumí, odpovědi snadno najdev textu. Uchazeči s tím zjevně nemají potíže.Vcelku je nemají ani s druhou částí testu,která je podobná, jen text, jemuž mají porozu-mět, je zde mluvený a člověk si ho musí zhru-ba zapamatovat.

Pořádně přituhovat začne ve třetí části. Zdeuchazeči musí podle vyslechnutého textusestavit policejní hlášení, „report“, samozřej-mě pořád v angličtině a tak, aby v něm bylyobsaženy všechny zásadní informace. Mnoho

zkoušených se tvářírozpačitě a výsledektomu odpovídá. Nako-nec právě na této částitestu „vyhořelo“ hned23 uchazečů, kteří užna další části zkouškynemuseli chodit. Nej-bližší šanci mají zase zarok.

„Musíme se nad tímzamyslet,“ říká plukov-ník Šebesta, kteréhovýsledek zjevně mrzí.

„Spolu s učiteli Vyšší policejní školy v Praze--Hrdlořezích PaeDr. Foltýnem a Mgr. Bc.Havelkou, kteří byli při jazykové zkoušce pří-tomni, se pokusíme vytvořit na intranetupomůcku, jež by uchazečům přiblížila i tutočást jazykové zkoušky. Aby se mohli lépe při-pravit.“

Do služby v některé ze zahraničních míro-vých operací (civilních misí) se může kdyko-liv během roku přihlásit každý příslušníkPolicie ČR. K obecným podmínkám platnýmpro kohokoliv na celém světě patří předcháze-jící nejméně pětiletá služba u policie, schop-

nost pracovní komunikace v angličtině, řidič-ský průkaz, výborná fyzická a psychická kon-dice a konečně i počítačová gramotnost.

Komunikovat s účastníky testu o motivech,které je vedly k zájmu o zahraniční misi, neníjednoduché. Mnozí sem přijeli ze své dovole-né, aby se o tom na pracovišti nevědělo –hlavně pro případ, že by v testu neuspěli. Toby si v práci vyslechli od kolegů řečí o zlato-kopech! Protože peníze jsou u všech, kteřío tom chtěli mluvit, rozhodně jedním z hlav-ních motivů. Sice je mnozí uváděli až na dru-hém místě, třeba za snahou poznat svět a jinézpůsoby policejní práce nebo za nespokoje-

ností ve svém dosavadním služebním zařaze-ní, ale nikdo zájem o finanční aspekt nepo-přel.

Na tom ostatně není nic špatného. Ves-měs se jedná o mladé lidi, buď svobodné,nebo s relativně nedávno založenou rodi-nou, a všichni peníze potřebují. Přitom jejim jasné, že v misi, pokud se na ni dosta-nou, si sice vydělají, ale nezbohatnou. Pří-platek za službu v zahraničí může být ažzhruba ve výši trojnásobku policistova nor-málního platu, ale to jen zřídka, protože pří-platky jsou odstupňované zejména podleteritoria, obtížnosti či rizikovosti misea dalších kritérií – nemluvě o tom, že senejedná o nějaký dárek, ale o náhradu zarizika, změnu způsobu života a další even-tuální negativa, s nimiž jsou mise spojeny.

Ty nepříjemnosti, byť v zastřené podobě,někdy vznikají už před odjezdem do mise.Vedoucí pracovníci sice mají při výběru domisí spolupracovat, ale co naplat, vznikají jimtím těžkosti. Nejen že často přijdou o velmischopné pracovníky, ale navíc jim celý prvnírok musí držet volné jejich funkční místo(policisté jsou vysíláni do misí zpravidla najeden rok, avšak mohou požádat o prodlouže-ní)... Na druhou stranu získává policie pojejich návratu ze zahraničí pracovníky s veli-kým potenciálem, schopné pracovat v multi-kulturním prostředí, a s vynikající znalostíangličtiny.

Druhý den testů se zbylí uchazeči scházejína kryté střelnici Inspektorátu cizinecké poli-cie v Ruzyni, vlastně v širším areálu pražské-ho letiště. Obsah střeleckého testu je jednodu-chý. Policisté a policistky po pěticích nastu-pují do střeliště, kde je Yitvah Penga podrob-ně seznámí s provedením zkoušky. V první

Také na střelnici každá směna prošlapodrobnou instruktáží

Zkušební komisař pozorně sleduje práci policistů při jazykovém testu

POLICISTA Reportáž � 3

etapě uchazeči musí během pěti minut (loni tobyly dvě minuty) provést základní demontážpistole Glock ráže 9 mm Luger a zase ji složit.

Potom následuje střelba na standardní terč(vzor 22). Nejprve se střílí pět ran ze vzdále-nosti pěti metrů, a to s tasením z pouzdra.

Všechno probíhá na povel, střelbu řídí osobněkomisař. Po první položce uchazeči ustoupía ze 7,5 metru střílejí pět ran „z nízké pohoto-vostní polohy“, tedy s připravenou a skloně-nou zbraní. Opět to probíhá na povel a ve stej-ném čase pěti sekund na jednu ránu. V každé

z obou položek se požadují alespoňčtyři zásahy ve střední kruhové částiterče, která má průměr 50 centimet-rů. Podmínkou úspěchu v testu jetaké dodržování bezpečnostních pra-videl.

Jak se ukázalo, tato zdánlivě pro-stinká střelecká úloha nebyla takúplně bez úskalí. Možná to bylo tím,že většina policistů nezná důvěrněGlocky, s nimiž jsou vybavováni

naši policisté do misí – i když rozebrat a slo-žit tuto zbraň v pětiminutovém limitu dokáza-li všichni. Ovládání Glocku je však přece jenodlišné od standardní policejní pistole CZ 75D Compact a navíc policisté necvičí střelbu

4 � Reportáž POLICISTA

Pracovníci 2. oddělení odborumezinárodních vztahů Kancelářepolicejního prezidenta) – zlevapplk. Mgr. Kamil Vodička, plk. Ing. Martin Šebestaa kpt. Mgr. Tomáš Kollár – sledujíz kabiny průběh střeleckého testu(zcela vpravo instruktor Inspektorátu cizinecké policiePraha-Ruzyně)

Zkušební komisař OSN Yitvah Penga:

Na českých policistech se mi líbí disciplína, soustředění

na problém a samozřejmě vysoká profesionalita

Yitvah Penga pochází z Kamerunu a je absolventem práv na tamějšíuniverzitě. Jako policista prý má hodnost srovnatelnou s kapitánem a máza sebou pětadvacetiletou policejní praxi, mimo jiné jako kriminálnívyšetřovatel a potom jako instruktor v kamerunské policejní škole. Mluvífrancouzsky a anglicky, při svém pobytu v Praze používal angličtinu.Třetí den testů měl vyhrazený na vyhodnocení a sepsání závěrečné zprá-vy, ale našel si čas i na rozhovor pro náš časopis.

Určitě máte zkušenosti s policejní službou v mírových operacíchOSN. Kde všude jste působil v misích?

Od roku 2000 do roku 2002 jsem pracoval v Kosovu, nejdřív na poli-cejní stanici poblíž Mitrovice a zbytek jako instruktor v kosovské poli-cejní škole. Při druhém pobytu v Kosovu jsem byl pět měsíců instrukto-rem v policejním výcvikovém středisku, v policejní akademii. Na třetímisi jsem byl od listopadu 2004 v Pobřeží Slonoviny. Třicet měsíců jsempůsobil jako instruktor v přijímacím centru zahraničních policistů přijíž-dějících do mise. Ve všech misích OSN takové středisko – ve zkratceVAT - jednak poskytuje příchozím policistům přijímací dvoutýdenní ško-lení či instruktáž, jednak vyhodnocuje jejich schopnosti a podle toho jezařazuje do funkcí v misi. Prakticky stejnou práci mám nyní, když jsemna misi MINURCAT v Čadu. Tam jsem zařazen u speciální služby míro-vého kontingentu OSN, která má na starosti ochranu uprchlíků.

Setkal jste se na některé misi pracovně s českými policisty?Potkal jsem jich několik v Kosovu, ale jako kolegové jsme spolu

nepracovali. Vlastně jsem české policisty blíž poznal až teď v Praze.Do České republiky jste přijel v pozici zkušebního komisaře pro

výběr policistů do misí OSN. Děláte to poprvé?Kdepak! Byl jsem už v mnoha zemích, u mnoha policejních sborů.

Vlastně jsem začal v době, kdy jsem působil v misi v Kosovu. Pokud sito dobře pamatuji, tak jsem s tímhle úkolem navštívil Estonsko, Polsko,Rusko, Indii, Bangladéš, Nepál, Fidži, Burkinu Faso, Čad, Senegal, Pob-řeží Slonoviny a Jordánsko.

Můžete tedy srovnávat. Co říkáte českým policistům?Přesvědčil jsem se o jejich kvalitách. Líbí se mi u nich disciplína, sou-

středění na problém a samozřejmě vysoká profesionalita. Věřím, žev mírových operacích jsou vítaní a kdyby se vyskytla taková příležitost,

přivítal bych je i sám osobně. Rád bych s nimi pracoval. Jenom mě tro-

chu mrzí, že teď k výběrovému testu pro mise OSN se přihlásilo takmálo žen, jenom jedenáct z celkového počtu uchazečů. Centrála míro-vých operací OSN má zájem, aby bylo v misích mnohem víc žen, proto-že jsou tam hodně zapotřebí, aby bylo dosaženo očekávaného cíle. Napří-klad v islámském světě právě jenom ony mohou jednat s ženami, muživ žádném případě. Také třeba v Čadu, kde teď působím, jsou ženy-poli-cistky hodně zapotřebí. Při jednání s ženami a dětmi z řad uprchlíků majímnohem lepší výsledky, než jakých dosahují muži.

Ještě musím zdůraznit, že pro všechny účastníky mezinárodních misíje to víc než univerzita. Poznají jiné kulturní prostředí, často zcela odliš-né, poznají lidi z celého světa a musí s nimi komunikovat, poznají jinémetody a postupy policejní práce, s jakými by se jinak třeba celý životnesetkali. Po návratu z mise mají mnohem větší rozhled, širší znalostia dovednosti. Vysílání policistů do misí je velmi přínosné jak pro samot-né policisty, tak i pro Policii České republiky.

Nevadí Vám, že tentokrát víc než třetina českých uchazečůu zkoušky neuspěla, a to vesměs z angličtiny?

Je mnohem lepší, když se mezery v jejich znalostech odhalí tady, a neaž v misi. Od toho tu ostatně jsem. Ti, co neuspěli, neměli problémy anitak s angličtinou, jako se zpracováním policejního hlášení o reproduko-vané události v angličtině, což je podle metodik OSN součást testu. Bezpředávání informací, bez hlášení nemůže být žádná policejní služba. Jeto zkrátka důležité. Věřím, že si to uchazeči uvědomí a propříště se natuto specifiku lépe připraví.

Jak se Vám líbí v Praze?Do Prahy jsem se velmi těšil, slyšel jsem od přátel a známých, že je to

krásné město. Bohužel jsem toho moc neviděl, tři dny jsem pracoval odrána do večera. Ani jsem se nebyl podívat v centru, ale třeba se v pro-gramu ještě najde chvíle. Také je mi tady docela chladno, i když sepořádně obléknu. Ne že bych dřív nezažil evropské zimy, ale takovýmráz a tolik sněhu ještě ne. Navíc jsem teď přes dva roky v Čadu, kde jepřece jen trochu tepleji, a aklimatizace trvá dlouho. Ale jinak je tu všech-no výborné, testy byly dobře připravené a všechno proběhlo hladce. Pře-kvapilo mě, jak jsou zdejší lidé, s nimiž jsem přišel do styku, komunika-tivní, ochotní a vůbec milí. Abych nezapomněl, platí to i o všech, kdozorganizovali a zabezpečili moji výběrovou misi u české policie. Takétřídenní pozornost policejního tisku je pro mě nová zkušenost, ale popu-larizaci mírových misí včetně výběrového řízení mezi policisty považujiza dobrý nápad.

Teď už se chystáte na odjezd. Čeká Vás doma velká rodina?To ano. U nás se do rodiny počítají moji rodiče, bratři a sestry, strýco-

vé a tety, bratranci a sestřenice... Ale vy se asi ptáte na něco jiného. Takžeano, jsem šťastně ženatý a mám tři pěkné děti. Jenže tentokrát se s nimiještě neuvidím. Do Prahy jsem přiletěl z mise v Čadu a do Čadu se zasevracím.

„salvou“ na povel, takže některým střelcůmdělalo problémy zasáhnout relativně obrovskýterč všemi deseti ranami. Ale podle pravideltestu stačilo i osm...

Uchazeči dostříleli – nakonec všichniúspěšně – a nastupují do autobusu, který jeodváží na plochu heliportu Letecké službyPolicie ČR, kde je čeká závěrečná část testu,jízda terénním automobilem 4x4. YitvahPenga podle nákresu vyznačuje kuželkamivelmi jednoduchou zkušební trasu předepsa-

nou pro testy: něja-kých 400 metrů jízdyse dvěma zatáčkamia zacouváním do „ga-ráže“. Je tu nevlídno,sychravo, řídká mlha,fouká vítr a kolemhromady sněhu. Pen-ga se choulí do kože-šinové bundy, českázima mu viditelně ne-

dělá dobře, ale dob-rou náladu neztrácí.Když mu nabídnouhorkou kávu, jehon e p o s t r a d a t e l n ýúsměv se ještě rozší-ří.

To už přijíždějídva Jeepy Cherokeez majetku Útvarurychlého nasazenía zkoušky mohouzačít. Penga usedá za

volant, aby předvedl požadovaný průběhzkušební jízdy. Pro uchazeče byla tato částtestu bez problémů, jen zpočátku muselkomisař některé krotit, aby tolik nešlapali naplyn... Vyhověli všichni. „No vidíte! Loni, totady byla zkušební komisařka z Ugandy, bylyproblémy právě s jízdou, kde někteří nepro-šli,“ hodnotí výsledky jeden z organizátorůtestů a koordinátor misí kpt. Mgr. TomášKollár.

Na závěr komisař s uchazeči jednotlivěpohovořil o motivaci. S velkou pravděpodob-ností se dá předpokládat, že všichni policisté,kteří uspěli u letošních testů, také do misevyjedou. Teď je čeká ještě zmíněné lékařskéa psychologické vyšetření, devítidenní pří-pravný kurz ve Vojenské akademii ve Vyško-vě a ve Vyšší policejní škole a střední poli-cejní škole MV v Holešově (v budoucnostiby měl být dvoutýdenní) a pak už mohou jenčekat na „povolávací rozkaz“ policejníhoprezidenta do některé mise.

Připojí se tak k oněm několika stovkám

policistů, kteří už tuto neocenitelnou zkuše-nost mají za sebou. Policie České republiky sedo mírových operací Organizace spojenýchnárodů nebo Evropské unie zapojuje od roku1999, kdy byl policistům umožněn přísluš-ným zákonem výkon služby na cizím státnímúzemí. Na začátku letošního roku v misíchEvropské unie a OSN působilo 41 našich poli-cistů: 6 v Afghánistánu (operace EUPOL), 4v Bosně a Hercegovině (EUPM), dva v Gruzii(EUMM), 22 v Kosovu (EULEX), 5 v mírovémisi OSN v Libérii a jeden na Palestinskýchúzemích (EUPOL COPPS). Takzvaných auto-rizovaných míst je ale nyní celkem 66, kromězmíněných zemí ještě v Iráku a Moldávii.

Přemysl LIŠKAFoto Václav ŠEBEK

POLICISTA Reportáž � 5

Ještě kontrola řidičských průkazů…

Na heliportu Letec-ké služby PolicieČR bylo sychravo

S řízením vozidla neměl nikdo problémy

6 � Otázky pro... POLICISTA

Minulých šest měsíců jsme v časopisepředstavovali nová krajská policejní ředi-telství, jak se Vám osobně – jako náměst-kovi zodpovědnému za fungování čidobrý obraz policie – jeví současný stavpolicejní reformy?

Nejprve k formulaci otázky: zodpovědnýza obraz policie, nebo snad za popularituslužby, tak to není přesné. Mimo úkolů spo-jených přímo s ministerstvem vnitra jsemdostal dvě speciální gesce, jedna se týkáextremismu a druhá reformy policie jakotakové, jako celku. Což znamenalo analyzo-vat ve spolupráci s Policejním prezidiem,s krajskými ředitelstvími policie, vlastně sevšemi policejními složkami, současný stavpolicie – hledat její slabé a silné stránky,objevovat rezervy, a ty se snažit hbitě a ope-rativně naplňovat. To představovalo a před-stavuje velice náročnou činnost.

Výsledkem desetiměsíční práce je teď(rozhovor jsme vedli ve druhé půli února –pozn. red.) ucelený materiál, který jasněotevírá některé slabší stránky, nad jejichžřešením se bude bezprostředně diskutovats vedením policie – za účasti pana minist-ra, za přítomnosti krajských policejníchředitelů.

Ten materiál charakterizují dva obsáhlévstupní soubory – přičemž zdůrazňuji a po-dotýkám, že jsou výsostným dílem policistů,že do toho nezasahoval jediný úředníkministerstva vnitra, včetně mě, já jsem tyvěci pouze přijímal, shromažďoval, maxi-málně jsem byl moderátorem schůzek týmů,které na tom spolupracovaly. A ty dva sou-hrny poznatků jsou analýza fungování poli-cie, vlastně průzkum spokojenosti policistůČR s probíhající reformou, s cílem identifi-kovat nejrizikovější segmenty – to se ukon-čilo v červnu minulého roku. Druhýmvýchozím materiálem, který byl předloženpočátkem tohoto měsíce, je funkční analýzaexistence územních odborů na území kraj-ských ředitelství – s navrhovanými opatření-mi, které se potom perspektivně, v dlouho-dobém horizontu dotýkají fungování kraj-ských ředitelství. Z uvedených dvou rozbo-rů jsme vytvořili komplexní, čtyřstránkovouzprávu, kde se navrhují konkrétní řešení,která budeme pozítří projednávat.

Budu-li trvat na Vaší osobní odpovědike stavu dosavadní reformy Policie ČR?

Můj názor je kritičtější než uvedený závě-rečný text. Jinými slovy: s reformou ještěsouvisí hodně rezerv.

Další dotaz nemíří tolik k náměstkovi,jako spíš k nedávno ještě činnému vyso-kému policejnímu důstojníkovi. Změnilyse, nebo mění se, řekněme v novém stole-tí, přístupy, pracovní styl, nasazení doslužby u řadových policistů?

Je to samozřejmě subjektivní názor, kterýnemusí být správný, ale mně se zdá, že troš-ku ubylo srdcařiny. – Souvisí to i se systé-

mem výběru no-vých policistů.Jsem přesvědče-ný, že policie ne-má získávat lidiprostřednictvímobrovských nábo-rových kampaní,práce policisty mápodle mě být vý-běrové povolání.Lákat lidi do řadpolicie na bonusypeněz, na různévýhody, to patříjistě mezi mo-menty rozhodová-ní – ani policistanemůže pracovatzadarmo – dělatz toho ale hlavnípriority, přistupo-vat k policejníprofesi, jako kekaždé jiné – nor-

mální – práci, to se mi pořád nějak nelíbí. Daleko víc by se mělo, vedle nezbytných

předpokladů vzdělání, nebo fyzickýchschopností, hledět na motivaci, charakterčlověka. Proč vůbec právě on chce jít mezipolicisty.

A když už někdo schopný a kvalitnípolicistou je, má policejní útvar kontrolní– nebo dokonce, řekl bych, sebeobran-né – mechanismy, aby kariérní postupopravdu dobrých četníků nebrzdilykroky méně zdatných, třeba i vyloženěcharakterově slabších, ovšem kariéristic-ky nevybíravě akčních jednotlivců?

Ne. I když by to měla zajišťovat výběrovářízení. Alfou a omegou úspěšnosti policejnípráce je ale velitelská praxe, úroveň velitelů,kteří vybírají velitele pod sebou. A jestližeu toho převáží jiná kritéria, než aby to byldobrý, schopný velitel – jak profesionálně,tak s podporou svých podřízených, obé bymělo být v souladu – a jakmile to vyšší nad-řízený nevidí a nepracuje s tím, činnost útva-ru potom nejspíš, opatrně vyjádřeno, nebudeoptimální.

Zpět k práci náměstka ministra vnitra.Před chvíli padla zmínka o extremismu –jak velké nebezpečí aktuálně hrozív tomto směru České republice?

Ta situace není zase až tak alarmující,

nebo tak hrozivá, jak se občas píše – určitěse nijak diametrálně neodlišuje od zbytkuEvropy. Myslím si, že dneska máme velmidobře vybavený, vycvičený policejní sbor,zejména ve speciálních segmentech, u celo-republikových útvarů, v řadách specialistů.Druhá věc je právní rámec, ve kterém sepohybuje Česká republika – protože mámtakový dojem, že u nás existuje určitá dlou-hodobá, setrvalá snaha neustále jakoby pří-slušné právní normy změkčovat. Spíš, nežaby se policii umožňovalo efektivněji praco-vat proti organizovanému zločinu, vnímámtendence – i včetně poslední novelizacetrestního zákona – legislativní nůžky vícjaksi rozevírat...

V rámci jakoby demokratických snah?Právě. A myslím si, že podobné směřová-

ní v této době celosvětového ohroženídemokratických států – teď mluvím o glo-bálních otázkách – extremismem, teroris-mem, drogovým byznysem, není zrovnanejšťastnější cesta. I ve smyslu právě teďposunu některých hranic v trestním kodexu,kdy policisté už nemohou nasazovat speciál-ní úkony, nemohou používat policejníhoagenta, protože meze jeho nasazení – tedypodmínky, odkdy ho lze využít – se zvedly.

A kde jsem v této souvislosti silně znepo-kojen, to jsou legislativní rámce kolem cel-kové drogové oblasti v České republice.

SITUACE NENÍ ÚPLNĚ ALARMUJÍCÍ

...prvního náměstka ministra vnitra plk. JUDr. Jiřího KOMOROUSE

Otázky pro... Z domova � 7

I na to jsem se chtěl vyptávat. Máte jakonáměstek ministra prostor v pracovnímčase na alespoň občasné bližší dohlédnutína aktivity, čerstvé úspěchy Vašeho vlast-ně bezprostředního dítka – Národní pro-tidrogové centrály?

Její práci sleduji. Ale naprosto cíleně sezdržuji jakýchkoliv zásahů do fungováníNárodní protidrogové centrály, nebo i jenjejího komentování – protože vím, jak složi-tou situaci má nový velitel. Obecně ale mohuříct, že jsem s ním – a s celým útvarem –velmi spokojen, a že i úspěchy, kterých zaposlední rok Národní protidrogová centráladosáhla, jsou opravdu významné. Útvar jestabilizovaný.

Druhou věcí, která mě vůbec netěší, jsouzásadní postupy boje proti drogám, což sle-duji hodně soustředěně i proto, že jsem dnesčlenem Rady vlády pro koordinaci protidro-gové politiky. Tam vyjadřuji hlasitě svůjnesouhlas s některými kroky, které se týkajístrategických a koncepčních věcí. Myslím si,že je zcela zřejmé, jak některá média nadále,stále více a razantněji, šíří atmosféru nesou-hlasnou s oficiálními protidrogovými snaha-mi. Počínaje až halasným aplaudovánímmarihuaně – přitom v žádném případě nenípravda, že by u nás byla legalizována.

Došlo ke specializaci některých trestníchčinů v drogové oblasti a já jsem nesouhlasils tím, aby se takové změny prováděly, aby sedělily drogy trestním zákonem na měkké a tydruhé. Svůj názor jsem vyjádřil – dopadlo totak, jak to dopadlo. Nicméně, aby dneskavycházely články, že marihuana je odškrtlá,takže tu si už může každý hulit, a tento týdenjsem dokonce zaznamenal názor, že kokainnení nebezpečný – to pokládám za absolutněvarující skutečnosti.

Pokud chceme proti něčemu skutečněbojovat, vedle drog můžeme mluvit třebao korupci, pak musíme poskytnout policiipotřebné právní nástroje – proto i takzvanýprotikorupční balíček současného panaministra. A řeči o tom, že stávajících nástro-jů máme dostatek, jsou podle mě pomýlené.

Mám před sebou analýzu, která se mimojiné týká protikorupčního agenta – tam nastalposun v hranici sazby pro zvláště závažnétrestné činy, zločiny. Nový trestní zákoníkbyl konstruován na tradiční sazbu osmi let,která byla zásahem Výboru pro bezpečnostposunuta na deset let. Sazby jednotlivýchčinů se však neposunuly, takže většinaodstavců obsahujících trestnou činnosts organizovaným prvkem, u nichž je osm letběžná hranice, vypadla ze skupiny zvláštězávažných zločinů – a nasadit na ni agentanení možné.

Máte nějaké, řeknu náměstkovské, cílepro zbývající čas v nynější apolitické, čiúřednické, odborníky tvořené vládě?

Jeden bod je svým způsobem pokračující:nadále trvat na zásadních krocích boje protiextremismu – a prohlubovat jejich razanci.Jak v Policii České republiky, tak i vně,zejména ve spolupráci s nevládními složka-mi. Druhá věc jako hlavní úkol: snažit sedotáhnout identifikaci a přijetí návrhu opat-ření v oblasti reformy Policie České republi-ky. A třetí věc: přispět k racionálnímu pohle-du na protidrogovou politiku na cetrálníúrovni – aby se skutečně přestalo s neustá-

lým ústupem, bagatelizováním té problema-tiky.

Jestliže výroční zpráva o stavu drog za rok2008 konstatuje vlastně skoro ve všechoblastech stoupající míru, charakterizujeúzemí České republiky jako území číslojedna v Evropě, co se týče konzumace kana-binoidu, tak to si myslím, že je špatnévysvědčení pro náš stát. A vůbec nechápu,jak někdo může pořád plesat, jak jsme natom dobře.

Máte představu, co budete dělat, ažVaše současné angažmá doběhne – nešelbyste, na příklad, ovlivňovat obecnějšídění v politice?

V politice ne. Ostatní nechávám otevřené.

Na závěr jsem si nechal jaksi zájmověredakční otázku, protože vím, jak jstev pozici dlouholetého šéfa protidrogovkynáš měsíčník sledoval a poskytoval muvždy vstřícně bohaté podklady o policejnípráci. Jak se tedy díváte na dosavadnípůsobení časopisu Policista?

Určitě vnímám časopis Policista velicepozitivně. A myslím si, že se s ním dosudnevyužily všechny možnosti, které by mohlmít. Byl bych rád, kdyby se z něj stalo oprav-du centrální odborné médium, které by sezásadním způsobem věnovalo sféře policie,hasičů a vůbec celého resortu vnitra, a dál jepůsobivě popisovalo. Zároveň, aby to bylprostředek, který významně oslovuje veřej-nost, působí na občana. Protože dobře deva-desát procent – když to řeknu v uvozovkách– civilních médií, představitelů pověstnésedmé velmoci, představuje vůči policiijenom kritické hlasy. Což je samozřejmě najednu stranu v pořádku, ale na druhou stranukritičnost má být objektivní – a vyváženás nespornými úspěchy.

Mám dost smutnou, letitou zkušenost, ževedle zcela zřejmých průšvihů, novinářimálokdy reflektují prospěšnou práci policie.Ať už z hlediska preventivních snah, nebojistého ponaučení pro veřejnost – o prokaza-telně vydařených akcích ani nemluvě.

Nedošla řeč na Váš vztah k prevencikriminality...

Ten je naprosto zásadní. A nerozumím, jakmůže někdo říct, že se policie nemá věnovatprevenci. Takové názory jsem slyšel – pokudto zazní někde z veřejnosti, s přimhouřenýmokem bych to jako neodborný postoj ještěpřijal, když to ale slyším dokonce na úrovnimanagementu, tak to mě docela mrazí. Jsempřesvědčený, že policie by se měla stejnýmdílem věnovat prevenci jako vyšetřovánítrestných činů, což je, samozřejmě, tenzákladní pilíř toho, co policie dělá. V oblastiorganizovaného zločinu, narkobyznysu, to jeúplně něco jiného. Lepší je ale těmto věcempředcházet, dělat veškerá možná opatření,která budou minimalizovat páchání trestnéčinnosti.

Naznačovat, že policie nemá dělat preven-ci, to pokládám za nápad – hlášku – odněkudz jiného světa.

Připravil Jaroslav KOPICFoto archiv MV ČR

Karta života zachraňuje života dává důležité informace o vydaných penězích, o zdraví klientů ZP MV ČR a o hrozícíchzdravotních rizicích…

„Při záchraně zdraví a životů nenímoc času hledat potřebné zdravotníúdaje o pacientovi. Karta života mijako záchranáři dává okamžitě infor-maci, kterou potřebuji. Výsledkembude zdravý pacient, zachráněnýpacient, který by třeba dříve zachrá-něn nebyl,“ říká šéf pražské záchran-ky MUDr. Zdeněk Schwarz o novémproduktu ZP MV ČR, kterým je Kartaživota.

„Kromě toho, že Karta životapomůže lékařům záchranky získatrychlé informace o tom, zda je nášklient diabetik, epileptik či kardiak,jaké užívá léky a je-li na něco aler-gický, je Karta života užitečnái samotným klientům. Díky ní získajírychle a diskrétně výpis ze svéhozdravotního účtu, tedy přehledo penězích, které za ně zaplatí pojiš-ťovna lékařům“ dodává generálníředitel ZP MV ČR Ing. Jaromír Gaj-dáček, Ph.D.

Co je Karta života?Informace v databázi ZP MV ČR,

které dají klientům pojišťovny srozu-mitelné a rychlé odpovědi na otázky– kolik stojí má zdravotní péče, jakájsem absolvoval vyšetření, jaké lékymám předepsané. Vše až tři rokyzpět.

Umožňuje klientům ZP MV ČRbýt spolutvůrcem přehledu o svémzdraví. Lékaři mohou do karty napsatdůležité údaje o užívaných lécích,o tom, zda trpí pacient chronickounemocí, či například alergií. Možnostosobních poznámek dává pacientůmpouze Karta života ZP MV ČR.

Díky Kartě života získá praktickýlékař informace nezbytné k ještěefektivnější léčbě. Dozví se, jaké lékypacientovi předepsali jiní odbornílékaři a zjistí, zda jejich kombinacínehrozí pacientovi riziko.

Karta života je pomocníkem lékařůzáchranné služby, kteří během chvil-

KARTAŽIVOTA– UNIKÁTNÍPRODUKTZP MV ČR

OOssttrraavvsskkyyppoolliicceejjnníí pplleess

Jubilejní, již patnáctý reprezentační ples Městské-ho ředitelství policie Ostrava proběhl dne 5. 2. 2010v kulturním domě Akord v Ostravě-Zábřehu. Ples bylslavnostně zahájen Mahulenou Bočanovou a ředite-lem Městského ředitelství policie Ostrava, plk.Mgr. Tomášem Landsfeldem. A na začátku nechybě-la ani prezentace policejní práce. Program pokračo-val polonézou. Mahulena Bočanová s Jaroslavem

Kunešem v průběhu večera před-vedli nejen své taneční umění, alezájemce také učili salsu. PřítomnéMahulena Bočanová však okouzlilanejen půvabem a tancem, ale takésvou bezprostředností, srdečnostíi znamenitým moderováním. Sa-mozřejmě nechyběla ani tombola,cimbálová muzika, hudební skupi-na i DJ. Plesu se zúčastnily stovkylidí, atmosféra byla vynikající.Neopakovatelné okamžiky kultur-ního zážitku budou mnohým připo-mínat také fotografie, které sizájemci odnášeli s sebou jižz plesu.

Tradice, která byla založena předmnoha lety, tak naštěstí zůstalazachována i do současnosti. Prorodinné příslušníky policistů plesmůže být také malým poděkováním– či oceněním – za trpělivosta nelehké soužití s policisty připlnění jejich „poslání“.

por. Bc. Gabriela HOLČÁKOVÁ Foto archiv P ČR

8 � Z domova POLICISTA

ky zjistí, zda je pacient alergik, kardiak,epileptik či diabetik, jaké užívá léky, jakézávažné operace prodělal.

Tyto okamžité a přesné informaceo zdravotním stavu mohou přispět k ještěrychlejšímu a efektivnějšímu zásahua v některých případech vést až k záchra-ně života. Přístup ke všem těmto informa-cím mají zúčastnění on-line. Okamžitě.Bez čekání. Čtyřiadvacet hodin denně.

Jak si zřídit Kartuživota?

Pracovníci všech po-boček ZP MV ČR vámpři vaší návštěvě oka-mžitě vygenerují osobníPIN kód a heslo, vševám také rádi vysvětlí.

Všechny potřebné informace získáte rov-něž na infolince 844 121 121. Po získáníPIN kódu si kartu života zřídíte nawww.zpmvcr.cz v sekci Karta života, kdevyplníte požadované údaje.

Zdraví jako vášeň s Pavlem KřížemCílem Zdravotní pojišťovny minister-

stva vnitra ČR je vést všechny své klien-

ty ke zdravému způsobu života a k pre-venci nemocí.

„Prevencí se dá zabránit mnohýmnemocem nebo jejich komplikacím. Jepro pacienty snesitelnější a pro pojišťo-vnu levnější, než léčení už vzniklých cho-rob. Chceme, aby naši klienti patřilik občanům žijícím zdravý, aktivní, plno-hodnotný život až do pozdního věku.Proto jsme vytvořili projekt Zdraví jakovášeň s Pavlem Křížem, který je od 1.února prezentován na webových strán-kách www.ZdraviJakoVasen.cz ,“ říkágenerální ředitel Zdravotní pojišťovnyministerstva vnitra ČR Jaromír Gajdáček.

„Vždycky jsem chtěl vědět o lidskémorganizmu co nejvíc, abych pomohl sobě,protože jsem od narození diabetik, alei jiným lidem. Zdravý životní styl se staldoslova mou vášní. A proto spolupráce sezdravotní pojišťovnou, jejímž mottem je:Zdraví jako vášeň, je zcela logická,“dodává k tomu průvodce projektu, klientZP MV ČR, herec a psychoterapeut PavelKříž. Na wwwZdraviJakoVasen.cz jsourozhovory s lékaři, známými osobnostmi,herci, zpěváky, sportovci – z velké částiklienty ZP MV ČR – o prevenci a zdra-votním stylu, i o tom, jak je těžké jejdodržovat. Čtenáři se dozvědí řadu tipů,triků a rad. Na webu ZP MV ČR nabízímožnost diskutovat, sdělit své zážitky,zapojit se do programů a také každýměsíc do soutěží o zajímavé ceny.

Generálním partnerem projektu Zdravíjako vášeň s Pavlem Křížem se stalafirma Fujitsu Technology Solutions s. r.o., přední evropská počítačová společ-nost, která nabízí jedno z nejúplnějšíchportfolií produktů a služeb v oblastivýpočetní techniky. Tato firma také ZPMV ČR věnuje hlavní cenu do soutěží,kterou bude automobil VW Polo.

Eva BROŽOVÁFoto autorka a ZP MV

Na únorové tiskovékonferenci ZP MV seprvní ujal slova jejígenerální ředitel

Herec Pavel Kříž v rolizáchranáře(snímek vlevo)

POMOC POSTIŽENÉMUHAITI

Dne 12. ledna 2010 zasáhlo ostrov Haitizemětřesení o síle 7,3 Richterovy stupnice.Jak jistě všichni víme, následky tohotozemětřesení jsou katastrofální. Počet obětídosáhl několika set tisíc. Zemětřesení zasáh-lo však i ty, co přežili. Ať už přišli o osobublízkou nebo o domov. Haiti je nejchudšízemí na západní části zeměkoule. O to hůř ses následky ničivého zemětřesení bude vyrov-návat.

Nejcitlivější skupinou jsou vždy děti. Bez-prostředně po této tragické události se naKrajském ředitelství policie Moravskoslez-ského kraje zrodila jistě dobrá myšlenka, jakpomoci právě dětem na Haiti. Během čtrnác-ti dnů moravskoslezští policisté a zaměstnan-ci mezi sebou vybrali částku 144 350 Kča odeslali ji jako dar Českému výboru dět-ského fondu Organizace spojených národůUNICEF, který jako jeden z prvních sbírkuna pomoc dětem postiženým ničivýmzemětřesením vyhlásil.

Při tak rozsáhlé katastrofě, jaká postihlaHaiti, bylo v první fázi zapotřebí urychlenězajistit podmínky na přežití. Ve druhé fázi je

pomoc dětem za-měřena na návrat donormálního života,včetně poskytovánípsychosociální po-moci pro odbouránítraumat. Prioritou jetaké jejich ochrana,zejména identifika-ce těch opuštěnýcha osiřelých, aby conejdříve mohlo začítvyhledávání jejichpůvodních rodin,případněnáhradníchopatrovníků.

První únorovéúterý letošního rokukrajský policejní ředitel, plk. Mgr. TomášTuhý, při příležitosti slavnostního vyhlášenínejlepších sportovců, policistů a zaměstnan-ců krajského ředitelství za rok 2009 v kultur-ním domě v Těrlicku předal zástupkyni Čes-kého výboru dětského fondu Organizacespojených národů UNICEF paní PhDr. IvaněSvobodové, která přijela z Prahy, symbolic-ký šek na tuto částku. Paní Ivana Svobodováve svém projevu poděkovala moravskoslez-ským policistům a zaměstnancům za podpo-ru dobré věci.

Následovalo pozvání na setkání příznivcůUNICEF, které se uskutečnilo v Praze naŽofíně 23. února. Zde ředitel moravskoslez-ských policistů, plk. Mgr. Tomáš Tuhý pře-vzal od výkonné ředitelky Českého výboru

pro UNICEF, paní Pavly Gomby, certifikát,jako výraz uznání UNICEF – Dětskéhofondu OSN v České republice, za význam-nou pomoc ve prospěch dětí.

Jsme hrdi na to, že i touto formou naplňu-jeme naše krédo „pomáhat a chránit“ .

por. Bc. Darina MAJKOVÁFoto archiv P ČR

POLICISTA Z domova � 9

Společnýpostup protivýtržníkům

24. února 2010 se konala společná tis-ková konference Ministerstva spravedl-nosti ČR, Policie ČR, Probační a mediač-ní služby ČR a Českomoravského fotba-lového svazu v souvislosti s alternativnímtrestem „zákaz vstupu na sportovní, kul-turní a jiné akce,“ který zavedl novýtrestní zákoník, a chystaným začátkemjarní části fotbalové ligy.

Za Policii ČR se tiskové konferencezúčastnili policejní prezident genmjr.Oldřich Martinů a náměstek policejníhoprezidenta pro vnější službu plk. IvanBílek, Ministerstvo spravedlnosti ČRbylo zastoupeno ministryní DanielouKolářovou, Probační a mediační službaČR ředitelem Pavlem Šternem, Česko-moravský fotbalový svaz bezpečnostnímmanažerem Miroslavem Platilem.

Nový alternativní trest řeší mimo jinéi problémy s agresivními fanoušky spor-tovních klubů. Policie ČR hraje v celémsystému nezastupitelnou roli. Od policis-tů budou přicházet informace o riziko-vých sportovních a kulturních akcícha zároveň to bude policie, kdo dá Probač-ní a mediační službě ČR zpětnou infor-maci o plnění podmínek stanovenýchsoudem při uložení trestu. Týkat se tobude i mladistvých pachatelů trestnýchčinů, kterým může být vedle tohoto tres-tu uloženo i výchovné opatření.

„Slibujeme si od této spolupráce pře-devším zvýšení bezpečnosti na stadio-nech a větší komfort pro ty, kteří se jdouna stadion pouze podívat na zápas,“ pro-hlásil na tiskové konferenci policejní pre-zident.

kpt. Mgr. Jan MELŠAtiskový mluvčí

Policejního prezidia ČR

Dne 11. 3. 2010byla na Obvodnímoddělení Policie ČRSlezská Ostrava naBohumínské uliciotevřena nová re-cepce.

Rekonstrukcí vstu-pu, recepce a míst-nosti pro dozorčíslužbu prošlo Ob-vodní oddělení Poli-cie ČR na Bohumínské ulici. Přestavba naprosto nevyhovujících prostor stála 3, 5 miliónukorun. Jedná se již o osmé rekonstruované oddělení Policie ČR v Ostravě.

Tuto slavnostní událost svou přítomností obohatilo hned několik významných hostů.Za všechny jmenujme starostu městského obvodu Slezská Ostrava Ing. Antonína Maštalí-ře, náměstka ředitele krajského ředitelství policie Ms kraje plk. Ing. Martina Hrinka Ph.D.a plk. Mgr. Tomáše Landsfelda ředitele Městského ředitelství Policie ČR v Ostravě. Mimoně na tuto akci přijali pozvání i další zástupci důležitých institucí sídlících v tomto speci-fickém městském obvodě. Mnoho úspěchů policistům popřáli zástupci Městské PolicieOstrava, Hasičského záchranného sboru, Věznice Ostrava Heřmanice, Zoologické zahrady,Dětského domova na Bukovanského ulici a dalších.

Rekonstrukce výše uvedené ho oddělení byla provedena v rámci projektu P1000, jehožcílem jsou dvě nejdůležitější věci. Za prvé zlepšení kvality pracovního prostředí policistůa tím i zvýšení efektivity jejich práce a za druhé naplňování metod filozofie „Communi-ty policing“. V praxi tato filozofie znamená „otevírání se“ veřejnosti, odbourávání před-sudků a překážek a chápání policejní práce jako službu občanům. Otevřením oddělení na„Slezské“ postoupili ostravští policisté opět o krok vpřed v naplňování tohoto důležitéhoprincipu.

por. Mgr. Petr SVOBODAFoto autor

PhDr. Ivana Svobodová

DDDDaaaallllššššíííí nnnnoooovvvváááá rrrreeeecccceeeeppppcccceeee!!!!

Příležitost dělá zloděje a uživateléinternetu takových příležitostí nabízejístále víc. Zejména neustálé informováníokolního světa o tom, kde právě jsou a codělají anebo kdy a kam jedou na dovole-nou, vytváří nové netušené šance i probytové zloděje.

Na toto riziko upozorňuje nizozemskáwebová stránka PleaseRobMe.com (vpřekl. „Prosím, vylup mne“). Tři Holan-ďané, kteří stránku vytvořili, tvrdí, žepouze ukazují, jak snadné je získat infor-mace potřebné k loupeži.

„Začalo to tehdy, když jsme s kamará-dem viděli v našich zprávách v Twiterustále více a více zpráviček od Foursqua-re,“ řekl BBC Boy Van Amstel, spoluau-tor stránky.

Foursquare je síť, jejíž účastníci častoa hrdě oznamují pomocí svých mobilníchtelefonů, kde právě jsou a které místo(nejčastěji je to hospoda) svou přítom-ností právě „dobyli“. Za to získávají„odznaky“ nebo hodnost „kapitán“.

„Lidé se přihlašují ze svých domovů,z bytů svých přítelkyň či kamarádůa oznamují adresy. Myslím, že si ani neu-vědomují, kolik toho prozrazují,“ soudíVan Amstel, podle nějž tak nadšencivlastně zlodějům „inzerují“, kdy nejsoudoma.

Stránka varovně nabízí ukázky stovektakových příležitostí ke vloupání a svéúdaje neustále aktualizuje. Přitom všakjejí autoři podle britské BBC ujišťují:„Nejsme manuál pro lupiče. To, nač sesnažíme upozornit, je fakt, že ještěnedávno bylo považováno za pochybnéuvádět na internetu i jen své plné jméno.Dostali jsme se o tisíc mil dál.“

Foursquare reagoval tvrzením, že stej-né informace lze získat i přes sociální síťTwitter, přes který si lidé posílají kratičkézprávičky, kde jsou, co právě dělají atd.S tím Van Amstel a jeho kamarádi sou-hlasí. Dodávají, že stejně lze zneužíti Facebook, Brightkite, Google Buzza další.

Potenciálním zlodějům pak díky infor-

macím na těchto sítích postačí jen použítvyhledávač, jímž si stáhnou údaje, kterébyty či domy v jejich městě či nejbližšímokolí jsou momentálně bez obyvatel.A získat takovou pomůcku není nic těž-kého. „Je až zarážející, jak je to snadné,“řekl Van Amstel s tím, že s trochou zna-lostí a zručnosti lze takový zlodějskývyhledávač dát dohromady doma zaněkolik hodin.

Za své aktivity – jakkoliv jsou avizo-vané jako varování – se ale trojice Holan-ďanů stejně nevyhnula ostré kritice. „Jeto naprosto nezodpovědné. Mohli aspoňvynechat detaily o adresách,“ řekl o nichbritskému listu The Daily TelegraphSimon Davies, ředitel hnutí PrivacyInternational.

NOVÁ ZBRAŇPRO POLICII

Stačí zamířit, stisknout spoušť a přesněnasměrovaný elektromagnetický pulzzničí elektroniku jedoucího auta. Běhemněkolika let by to policistům měla dovo-lit pistole, jejíž funkční prototyp bylúspěšně otestován v Kalifornii.

Pachatel například ujíždí bez placeníod benzínové pumpy, na magistrále vesto padesáti kličkuje mezi ostatními řidi-či... a náhle se mu vypne motor, zhasne

10 � Ze zahraničí POLICISTA

DOPLNIT STAVYAFGHÁNSKÉPOLICIE SE NEDAŘÍZnačný počet afghánských rekrutů, kteří by měli tvořit

jádro budoucích bezpečnostních sil země, užívá drogy.Představuje to velký problém pro NATO, které chce posílitv konfliktu s Tálibánem afghánskou policii i armádu. Při-tom užívání hašiše se toleruje, protože jinak by rekrutůnebylo dost, tolerován není pouze heroin, uvádí agenturaReuters.

Když britští velitelé výcviku na základně v afghánské

provincii Hílmand na jihu země provedli náhodné drogovétesty u 25 policejních adeptů, většina z nich byla pozitivní. Jeden z rekrutů byl rovnou vyhozen, další obdrželi důraz-né varování.

Z pětadvaceti testovaných rekrutů tři užívali amfetamina opiáty, 15 dalších hašiš. Pokud někdo bere hašiš, je poká-rán při nástupu před třemi sty rekruty, ale není vyhozen.Kdyby se netoleroval hašiš, zbylo by jich příliš málo.

„Když poprvé zjistíme, že je někdo na hašiši, tak muřekneme, že to není správné. Podruhé dostane varování.Potřetí se mu pokusíme pomoci při odvykání a při čtvrtémprohřešku už ho vyhodíme,“ říká afghánský důstojníkMahmúd Rafík Širjár. „Pokud jde o heroin, pak se těch,kteří ho berou, zbavujeme okamžitě. Je to škodlivé nejenpro ně, ale samotná závislost na heroinu je svým způsobemnakažlivá. To je především důvod, proč je nechceme.“

Výcvik afghánských policistů je klíčovoučástí strategie NATO. Aliance chce postup-ně předat odpovědnost za bezpečnost Afg-hánistánu místním silám, aby se západnívojáci, kterých už brzy bude v Afghánistá-nu 150 000, mohli již příští rok začít staho-vat.

NATO chce zvýšit počet afghánskýchvojáků a policistů o 50 procent na celkovýpočet 282 000 do poloviny roku 2011. Tentotermín stanovil americký prezident BarackObama pro předpokládané zahájení odsu-nu koaličních sil.

Velitelé ale připouštějí, že jde o sisyfov-ský úkol. Afghánští rekruti nejen beroudrogy, ale jsou často negramotní a mnozíbrzy dezertují. Někteří z nich mohou býtdokonce přestrojení povstalci, kteří sesnaží do bezpečnostních sil infiltrovat –v listopadu například zabil takový afghán-ský policista pět britských vojáků.

BYTOVÍ ZLODĚJIMAJÍ NOVÉINFORMÁTORY

palubní deska, zmlkne autorádio, utichnenavigace a auto se pomalu zastaví.Z vrtulníku nebo policejního vozu hototiž právě zasáhla elektromagnetickápulzní zbraň HPEMS. Bez zdlouhavéhopronásledování, bez střelby a dalších ris-kantních zásahů.

Technici společnosti Eureka Aerospacevyvinuli zařízení, které dokáže ujíždějícíauto zastavit bez ohrožení okolního pro-vozu a kolemjdoucích. Vysokoenergetic-ký elektromagnetický pulz dokáže vozid-lo zasáhnout až na vzdálenost 200 metrů.Po zásahu pulzem se do elektroinstalaceautomobilu naindukuje náboj, který zli-kviduje procesor řídící jednotky.

Automobil se v tu chvíli zcela vypnea pokračuje v jízdě pouze setrvačností.Pulz samozřejmě zničí i veškerou dalšízapojenou elektroniku, včetně autorádia,navigace, případně telefonu. Je to prů-vodní jev zásahu.

Zbraň je zatím jen obtížně přenosná,váží zhruba 22 kilogramů a její anténa jevíce než metr široká. Test na automobilubylo proto možno zatím uskutečnit jenv laboratorních podmínkách. Podle kon-struktéra Jamese Tatoiana by se však dopěti let měly rozměry systému zmenšitpřibližně na úroveň dnešních ručních pal-ných zbraní.

MÍSTO ZÁKOPŮPANCÉŘOVÉZDI

Američtí vojáci na zahraničních misíchby už brzy mohli být schopni opevnit seběhem deseti minut, k čemuž by nepotře-bovali žádné nářadí či zařízení k budová-ní zákopů. Námořní pěchota už začalanakupovat snadno vztyčitelnou opancé-řovanou zeď nazvanou po vojákoviMcCurdym, který v Iráku zemřel přizáchraně svého zraněného kamaráda.

Zeď je vysoká dva metry a její díly

poměrně jednoduše složí tři lidé. Jedno-tlivé části se spojují sponami. Zeď byvojáky měla ochránit i proti granátovýma minometným útokům. Výhodou je, žejde vztyčit během pár minut a nenípotřeba budovat zákopy a vršit na sebepytle s pískem. Stejně rychle ji lzedemontovat, složit, převézt a postavit najiném místě.

Z dílů je možné vytvořit opevnění vetvaru U, V, J a jejich variací. Zeď mátaké ve svých stěnách střílny.

Systém vyvinula firma Dynamic

Defence Materials a pojmenovala hoMcCurdy’s Armour (McCurdyho brnění)po příslušníkovi námořní pěchoty RyanuS. McCurdym, který v roce 2006 zemřelv Iráku, když se snažil dostat zraněnéhokolegu do bezpečí.

Americká námořní pěchota už nanákup prvních 14 sad opevnění uvolnila800 000 dolarů (přes 15 milionů korun).

Dvoustranu připravilJaroslav LINHART

Foto internet

POLICISTA Ze zahraničí � 11

Téměř pětina všech internetovýchstránek nabízejících vyzvánění domobilů či pozadí na jejich displeje zmi-zela z trhu. Jejich uzavření nařídilyúřady v jednotlivých členských státechEvropské unie po akci, která začalav červnu loňského roku a zaměřila seprávě na stránky s podobným obsa-hem.

Problémových bylo kolem 70 pro-cent webů, 54 procent z nich svéchyby napravilo, 17 procent byloúplně zrušeno.

Správci internetových stránek senejčastěji provinili třemi základnímichybami. V mnoha případech chybělyjasně uvedené ceny za stažení vyzváně-ní, prodejce o sobě neuváděl úplnéinformace a v mnoha případech inze-rovali vyzvánění „zdarma“, nikde všakjiž neuvedli, že je tuto službu třebapředplatit.

„Toto šetření, které probíhalo v celéEU, bylo přímou odpovědí na stovkyžádostí od rodičů a spotřebitelůz mnoha členských států. Mladí lidé byse neměli stávat oběťmi nekalých prak-tik, jako je klamavá reklama, které jenalákají, aby si předplatili vyzváněcítóny, o nichž si mysleli, že jsou zdarma.A na rodiče by neměla čekat nepříjem-ná překvapení na účtu za telefon poté,co si jejich děti omylem předplatilyvíce služeb, než bylo dohodnuto,“ řeklanovinářům eurokomisařka pro ochra-nu spotřebitelů Meglena Kunevová.

Některé členské státy EU dokoncepři společné unijní akci neváhaly pro-vozovatelům stránek vyměřit značnépokuty, což se týká především Itálie.Devět tamních společností, mezi něžpatří i velcí operátoři jako Vodafone čiTelecom Italia, muselo zaplatit pokutudva miliony eur (zhruba 52 milionůkorun) za poskytování nejasnýchinformací, které se týkaly napříkladpočtu vyzváněcích tónů za uvedenoucenu.

Evropané vlastní více než 495 milio-nů mobilních telefonů. Samotné vyzvá-něcí tóny podle odhadů představovalyv roce 2007 v Evropě 29 procent celko-vého trhu s obsahem do mobilních tele-fonů (to je asi o deset procent více nežv roce 2006). Hodnota prodeje vyzvá-něcích tónů v Evropě v roce 2007 seodhaduje na 691 milionů eur (téměř 18miliard korun).

EVROPSKÁ UNIE ZAKÁZALA STRÁNKYS VYZVÁNĚNÍM PRO MOBILY

V

V

12 � Ze zahraničí POLICISTA

RUSKO: PODNIKATELEM ZE DNE NA DEN A DOMÁCÍ VĚZENÍ

V Rusku se „firmy na jeden den“ zakládají většinou z důvodu mož-nosti daňového úniku a registrují se převážně na studenty. Proto taképoslední akcí, již pracovníci Správy daňové kriminality zorganizovalipro veřejnost, byla série přednášek, tentokrát pro studenty v Irkutsku,neboť tam byl zadokumentován zatím poslední případ. Bohužel jsoustudenti pro svou značnou právní negramotnost, životní nezkušenosta touhu po snadném a rychlém výdělku lehkou kořistí protřelých pod-vodníků.

Mezi byznysmeny se pojem „firmy na jeden den“ objevil asi předdeseti lety. Tehdy se tento typ firem začal registrovat na kradené neboztracené pasy. Nový majitel dokumentu se stal vlastníkem nebo gene-rálním ředitelem čerstvě založeného podniku. Poté se firma prodalaa začala figurovat v nejrůznějších schématech daňových úniků. Jakčas plynul a zákony začaly ztrácet na benevolentnosti a naopak trestyza daňové přečiny nabývaly na přísnosti, šejdíři začali vyhledávatlidi, kteří by za úplatu byli ochotni pro ně sehrát roli „pana ředitele“.V počátcích to byli dost často lidé závislí na alkoholu a jiné podobnéztracené existence, dnes se majitelé fiktivních firem rekrutují z řadvysokoškoláků.

V r. 2005 se jeden z irkutských studentů stal generálním ředitelemhned tří takových podniků. Post mu byl nabídnut, hned když přišelžádat o místo. K tomu kulatá sumička, ba i penzijní připojištění.Zároveň ale i obrovský daňový nedoplatek na finančním úřadu. Ten-tokrát to ale dopadlo dobře, studenta od trestní zodpovědnosti zachrá-nilo doznání, upřímná lítost a okamžitá likvidace „firmy“. Takovéštěstí asi nebude mít 20letá studentka, která za pouhé dva tisíce rublůnaivně podepsala dokumenty, na jejichž základě se stala šéfkou pod-niku. Byla ujištěna, že se ničeho nezákonného nedopouští, a teďnamísto školy tráví čas buď na policii pro podání vysvětlení, nebov soudní síni jako svědkyně.

Tyto firmy samozřejmě po formální stránce splňují všechny náleži-tosti, ale fakticky žádnou činnost nikdy nevyvíjejí. Pouze realizujínelegální bankovní operace a perou špinavé peníze získané trestnoučinností. Jejich aktivity často nabývají mezinárodních rozměrů – tokdyž se peníze za pomoci nastrčených „partnerských“ firem stačilypřelít přes hranice Ruska. V podvodných aktivitách figurují nejenzaměstnanci bankovních institucí, ale i další „vážení občané“ nejrůz-nějších profesí.

Postup, jak získat studentskou oběť, je poměrně jednoduchý. To sedá do novin inzerát, že firma potřebuje obsadit velmi dobře placenoupozici a hledá iniciativní osobnost, nejlépe vysokoškoláka. Student jeuvítán v kanceláři s příjemnou sekretářkou, inspirativní prostředídotváří nejmodernější výpočetní technika. Poté, co proběhl přijímacípohovor, budoucí zaměstnavatel oznámí přijetí kandidáta na nabízenýpost a požádá jej, aby kvůli vyřízení formalit nechal u sekretářky napár dnů svůj osobní průkaz. Jakmile se tak stane, celé schéma nele-gálních finančních operací se spustí. Studenti, zaujati vidinou lehcezískaných peněz, nemají ani ponětí o nezákonnosti svého počínání,natož aby je napadlo, jaké jejich rozhodnutí bude mít následky. Bohu-žel, jen za poslední dva roky se šest studentů poté, co se o jejich„podnikání“ začaly hlouběji blíže zajímat finanční úřady a následněpolicejní orgány, beze stopy ztratilo. Před nedávnem se vyšetřovalasmrt 24letého filologa, který zahynul za nevyjasněných okolností.Následně se zjistilo, že firmami vedenými na jeho jméno proteklo18 milionů rublů.

Za realizaci nezákonného nebo falešného podnikání hrozív Rusku vysoké pokuty do 300 000 rublů, za legalizaci peněžníchprostředků získaných nelegální činností jiné osoby pak odnětí svo-body až na osm let. ���

Trest domácího vězení se podle mínění expertů bude týkat přede-vším úplatných úředníků, ačkoli je možné, že vznikne zároveň novýtyp korupce. Uvedou ji do života právě ti pachatelé, kteří budou nanové formě trestu nejvíc zainteresováni a rádi ji namísto „ostrého“vězení využijí. Vesměs jde o lidi, kteří netrpí nedostatkem prostřed-ků… Příležitost lákavá pro obě strany.

Na každý pád ale se přetíženým ruským věznicím uleví, a také stát-

nímu rozpočtu. Ačkoli přijde technické zabezpečení celého projektuna několik miliard rublů, jeden reálný vězeň stojí státní kasu 25 000rublů měsíčně. Předpokládá se, že se díky finančně zajištěným naruši-telům zákona prostředky, v projekt vložené, brzy vrátí.

Domácí vězení může trvat od dvou měsíců do čtyř let a týká seméně závažných porušení zákona, jako například drobných krádeží,výtržnictví a také některých přestupků hospodářského charakteru.Může navíc fungovat i jako doplňkový trest pro pachatele, který si jižodpykal trest odnětí svobody za závažný trestný čin a je třeba omezitjeho volný pohyb. V tomto případě může domácí vězení trvat až dvaroky.

Ti, kdo budou muset dodržovat „gaučový“ režim, nebudou smětnejen opustit hranice bydliště, ale ani navštěvovat kluby, restaurace,koncerty a sportovní podniky. V některých případech nebudou mociv určité hodiny vycházet ven vůbec. Na dodržování podmínek trestudomácího vězení bude dohlížet zvláštní inspekce, jejíž příslušnícimají právo navštívit svou „ovečku“ v libovolnou dobu. Dalšími pro-středky dohledu jsou kromě elektronických náramků i bytové video-kamery. V určitých případech lze sledovat i internetové aktivity,pokud existuje nebezpečí, že odsouzený bude v trestné činnostipokračovat. Dojde-li k porušení soudem stanovených pravidel, můžebýt domácí vězení nahrazeno reálným vězeňským režimem.

Domácí vězení jako forma mírnějšího trestu je v trestním zákoníkuRuské federace již nyní, ale téměř se nepoužívá. Zákon ostatně vyvo-lává i otázky, zvláště v té své části, kde je domácí vězení pojato jakodoplňující základní trest za závažnější trestné činy. Experti se ale sho-dují, že věznicím se odlehčí a sníží se recidiva, neboť často „sedí“spolu mladí lidé, dopustivší se méně závažné trestné činnosti poprvé,s již zkušenými recidivisty, kteří z nich skutečné kriminálníky teprveudělají.

Z materiálů MV RF a podle Infox.ru přeložila a zpracovala Mgr. Dana Složilová

MEXIKO: ESKALACEDROGOVÉ VÁLKY

V samotném Mexiku jsou problémy s narkomany a narkomaniírelativně malé. Velký problém však už desítky let představuje pašová-ní drog, především kokainu, z Jižní Ameriky do USA: přes Mexikojich prý putují po moři, vzduchem i po zemi až tři čtvrtiny dodávané-ho množství v odhadované hodnotě 40 miliard dolarů za rok. USAtrvají na tom, že se tato trasa musí co možná nejtěsněji uzavřít. Praxeje bohužel jiná. Mexické drogové gangy (některé už dávno nejsoučistě mexické, ale mezinárodní, členy jsou mimo jiné i Američané)operují především v severních pohraničních státech s centry v Tijuaněa Ciudad Juárez, kde je jejich skutečná moc už dlouho větší než mocstátních úřadů.

Jejich hlavní zbraní je korupce. Řadové policisty už snad aninepodplácejí, ale rovnou je na billboardech lákají do svých řad.Kdo se snaží odolávat, ten musí skončit. Loni na podzim vzkázalkartel policejnímu šéfovi v Ciudad Juárez, že musí odstoupitz funkce, jinak bude každých 48 hodin zabit jeden policista. Šéf tovzdal po deseti dnech, když už bylo pět jeho policistů mrtvých. Alevětšinou stačí peníze. Těch mají kartely z obchodu s drogami dost,snad až stovky miliard dolarů, zatímco mexická vláda jimi zrovnanemůže hýřit.

Rozdělení moci (a zisků) narkobaronů není nijak rigidní záležitost,pořád se mění a vyvíjí. Vlastně právě kvůli tom spolu jednotliváuskupení neustále bojují. Tyto boje během několika posledních letnarostly do obludných rozměrů a dále eskalují, přičemž si stále častějivyžadují i „civilní“ oběti bez jakéhokoliv vztahu k narkomafii.

Momentálně proti sobě stojí dvě velká seskupení kartelů: na jednéstraně Tijuana, což je organizace rodiny Arellano Félix v severozá-padním pohraničí, ve spojení s organizací Zálivu (Gulf) ve státechMatamoros a Tamaulipas, a na druhé straně Sinaloa („Federace“,„Zlatý trojúhelník“) ve spojení s kartelem Juárez. Kartel Sinaloa řídíJoaquín „El Chapo“ Guzmán, nejhledanější osoba v Mexiku – s odha-dovaným osobním majetkem ve výši jedné miliardy dolarů je to 701.nejbohatší člověk na světě. V čele kartelu s působištěm ve více nežmilionovém městě Ciudad Juárez na hranicích s Texasem stojí Vicen-

te Carrillo Fuentes, který prý ale také ovládá některé nebo všechnydrogové kartely v Kolumbii.

Mimo tuto základní strukturu stojí menší organizace, které s těmivelkými většinou spolupracují na „obchodní“ bázi. Relativně samo-statné a nezávislé jsou rodiny Michoacán a Bertrán-Leyva. Los Neg-ros momentálně představují ozbrojené křídlo kartelu v Sinaloi, LosZetas je soukromá armáda, která poskytuje palebnou sílu a potřebnýdůraz v boji s konkurencí organizaci Zálivu, tedy na celém dlouhémpobřeží Mexického zálivu. Los Zetas jsou bývalí příslušníci elitníchzvláštních jednotek mexické armády. Vůdcem Las Zetas je Osiel Cár-denas, jenž od roku 2007 přebývá ve vězení v USA.

Zetas ale představují jenom malou část ozbrojené síly drogovýchkartelů. Podle ministerstva obrany USA a listu Washington Timesmohou postavit do boje dokonce 100 000 až 130 000 nebo i vícozbrojených „pěšáků“.

Bojům kartelů mezi sebou a se státními orgány od roku 2007 padloza oběť přinejmenším 15 000 lidských životů. Jen v roce 2008 mělyv Mexiku na svědomí přes 6 290 mrtvých, z čehož bylo 85 procentčlenů syndikátů, asi 800 policistů a vojáků a 250 nezúčastněnýchcivilistů. Za prvních deset dnů roku 2010 už bylo zaznamenáno na200 mrtvých.

Protože tlumení moci a řádění kartelů policejními úřady se ukázalojako víceméně neúčinné, v prosinci 2006 mexický prezident FelipeCalderon nasadil armádu. Zpočátku se jednalo jenom o speciální jed-notky v síle 3 900 mužů, ale v srpnu 2008 už jejich počet musel býtněkolikanásobně zvýšen. Dnes už je jich snad 45 000. V severníchpohraničních státech Mexika, stejně jako v přístavech na pobřežíMexického zálivu a Tichého oceánu od té doby zuří válka. Nedá sebohužel jednoznačně tvrdit, že by vládní jednotky vyhrávaly, a konecje v nedohlednu.

Mimořádně dramatická epizoda této války se odehrála na konciminulého roku. V čele stejnojmenného gangu Bertrán-Leyva stojí pětbratrů, kteří nedávno přešli na stranu organizace Gulf ve spojení s LosZetas, přičemž se ale jejich „pracovní náplň“ nezměnila. Pašováníkolumbijského kokainu, ale také heroinu je pro ně spíš vedlejší záleži-tost. Hlavně se orientují na vyděračství, únosy pro výkupné, nájemnévraždy, silniční loupeže a pašování zbraní, a to nejen na mexickémúzemí, ale i v příhraničních státech USA. Říká se, že Leyvové si nepo-trpí na korupci. Kdo se jim vzepře, odmítne sloužit, toho prostězavraždí, a to co nejkrutěji a nejokázaleji – „pro výstrahu ostatním“.

Koncem roku 2009 mexické zpravodajské složky získaly informacio tom, kde se ukrývá hlava kartelu, „El Jefe del Jefes“ (šéf šéfů) nebotaké „La Muerte“ (smrt) Marcus Arturo Bertrán-Leyva, mimochodemmajitel několika přepychových hotelů a dalších nemovitostí v Acapul-ku. V podmínkách nejpřísnějšího utajení bylo nasazeno do akcekomando námořní pěchoty, což je nejlépe vycvičená a prý takénejméně zkorumpovaná ozbrojená složka v zemi. 11. prosinceLa Muerte pořádal vánoční večírek gangu s umělci a prostitutkamiv Ahuatepeku u Cuernavaky. Marines zaútočili, zastřelili tři členygangu (a bohužel i jednu nezúčastněnou osobu) a zatkli jedenáct dal-ších. Marcus Arturo spolu s dalšími ale uprchli.

V duchu jeho filozofie na sebe nenechala čekat odveta: 15. prosin-ce byly u kostela v Durangu v igelitových taškách nalezeny zohavenéhlavy šesti policistů. Den poté dvousetčlenné komando námořnípěchoty za pomoci vrtulníků udeřilo podruhé, tentokrát přímo naúkryt hlavy gangu v luxusním bytovém komplexu Altitudes v leto-visku Cuernavaca, jen šedesát kilometrů od hlavního města. V divoképřestřelce a za použití ručních granátů na obou stranách byl usmrcenjak šéf Marcus Arturo Bertrán-Leyva, tak i další čtyři členové gangu.V „křížové palbě“ byl smrtelně zraněn jeden voják, další dva utrpělimenší zranění a opět došlo k usmrcení civilisty. V dobytém bytě senašlo 25 pušek řady AR 15 a jedna AK 47.

Zdálo se, že síla alespoň jednoho z gangů tím bude na nějakoudobu potlačena. Jenže skutečnost je jiná, to nejkrutější mělo teprvepřijít. Za týden po události se za velké pozornosti médií konal pohřebseržanta námořní pěchoty padlého v boji V. Cuernavace. A jen párhodin po vysílání reportáže z pohřbu v televizi byla „neznámýmipachateli“ surově vyvražděna celá pozůstalá rodina: manželka, matkaa dvě děti. Evidentně pro výstrahu, aby si příště vojáci rozmysleli,zda jim akce proti drogovému gangu skutečně stojí za to.

Mimochodem: Americká vláda považuje mexické kartely za hroz-bu číslo tři pro národní bezpečnost USA, hned za situací v Pákistánua v Íránu, ale před Afghánistánem a Irákem. Těžko říct, zda se zdenedočkáme nějakého důraznějšího amerického zákroku, když zjevněnestačí 1,5 miliardy dolarů, což je částka dosud poskytnutá jakopomoc mexické vládě v boji proti narkomafii. -PL-

POLICISTA Ze zahraničí � 13

Mexické drogové kartely - rozdělení sfér vlivu

Silně pozlacený samopal AK vystavovala na konci roku 2009mexická policie. Zbraň patřila jednomu z drogových baronů, kterýbyl dopaden při nejúspěšnější loňské akci proti narkomafii.

VV 7.38 hod. dne 22. ledna 2008 oznámilavýpravčí Českých drah z Ivanovic na Hanévyškovským policistům, že asi před pětiminutami došlo ke sražení neznámé ženyprojíždějícím nákladním vlakem, a to na56,9 km železniční trati mezi Ivanovicemia Chvalkovicemi na Hané. Z výpovědi stroj-vůdce vyplynulo, že neštěstí nešlo zabránit,žena mu prý doslova pod vlak vběhla, prav-děpodobně v sebevražedném úmyslu:

„Po průjezdu Chvalkovicemi, asi 600metrů za nádražím, jsem si všiml, že z pravéstrany, maximálně tak 30 metrů před vla-kem, vyběhla nějaká osoba z keřů u trati.Zmíněná osoba měla na sobě černý kabáta bílou čepici, vběhla přímo na kolejiště, kdeji vlak srazil.

I když jsem okamžitě reagoval brzděním,srážce jsem už nedokázal zabránit. V okolísrážky jsem neviděl žádné další osoby. Pozastavení vlaku jsem se vydal zjistit, co sestalo, a pod dvacátým vagonem jsem nalezlbezvládné tělo ženy, která už nejevila znám-ky života.“

Ztotožnění sebevražedkyně nepředstavo-valo složitý problém, necelé tři metry od jejíhlavy se nacházela černá koženková peně-ženka. Kromě malého finančního obnosubyl v peněžence občanský průkaz na jménoEva Ajmutovová, narozená 1947, bydlištěmv jedné obci ústeckoorlického okresu,s čímž korespondovaly i další občanskénebo zdravotní doklady.

Vlak usmrtil nešťastnici okamžitě,pozdější soudní pitva konstatovala jako pří-činu smrti polytrauma, tedy poranění víceživotně důležitých orgánů, zejména rozlá-mání klenby a spodiny lební s rozhmoždě-ním mozkové tkáně, trhliny a zhmožděninyplic – v neposlední řadě šlo pak o těžkoukrevní ztrátu při traumatické amputaci pra-vého bérce.

„Banální“ sebevražda? Ohledání místačinu takový názor velmi rychle vyvrátilo.

Dopis psaný z křivdy

„Ve křoví na levé straně srázu železničnítratě se nalézá černá kabela, zajištěná jakostopa č. 1. Leží ve vzdálenosti 3 m odželezničních kolejí a ve vzdálenosti 15 mod těla mrtvé ženy. Odhozením tašky přistřetu s vlakem nedošlo k vypadnutí žád-ných věcí, taška zůstala uzavřena, mecha-nismus otvírání tašky nebyl narušen.V okolí nálezu černé tašky nejsou patrnéžádné trasologické stopy, krevní stříkance,skvrny. Z vnějšího pohledu nenese kabela,ani okolí jejího nálezu, žádné známkypotřísnění krví.“

Pozor, jedná se o velmi důležitý postřeh!Uprostřed mnoha předmětů, jmenujmenapříklad zrcátko, ústní inhalátor, léky, pro-pisovačky, spodní prádlo nebo svazky klíčů,se nacházely též listinné dokumenty, z nichžškolní sešit byl potřísněn krví a obsahovalvzkaz, jakýsi dopis psaný v emocích křivdya hněvu. Hned osamocená věta na prvnístraně obsahovala slova „podvedla mě“a „jidáška“...

V dopise je pak zmateně popsán utrpěnýpodvod s jakousi nemovitostí, ještě spíšsofistikovaný a především organizovanýkomplot, režírovaný blízkou příbuznoua s ní spřaženou bankou. V listu se dálehovoří o půdě v ruském Kačajevsku v hod-notě 13 miliard (!): „Chtěla mě dostat zapomoci lékařů do blázince, zbavit mě své-právnosti, aby mohla vzít dědictví sama, zamne... Realitka, notáři, katastr, jedna tlupa!“

Ale to ještě není konec podezřelým sto-pám. Na samém dnu tašky byla uloženajedna zakrvácená utěrka a další mokrá, zřej-mě vypraná utěrka. Ležel tam i kuchyňský

nůž se žlutou rukojetí a ostřím dlouhým cca14 cm, právě v místě uschování těchto před-mětů zajistili kriminalisté stopy čerstvěvstříknuté krve.

Znepokojující signály

Prsty mrtvé ženy nesly stopy řeznýchporanění, která nemohla pocházet z osudné-ho střetu s vagony nákladního vlaku: „Tatozranění obecně vznikla následkem tahu ostřířezného nástroje – nože přes dlaňovou plo-chu 2. až 5. prstu pravé ruky a bříško posled-ního článku ukazováčku levé ruky,“ konsta-tovali soudní lékaři.

Policisté vyrozuměli o neštěstí dcerumrtvé ženy. Paní Romana se se svou matkouv poslední době prakticky nestýkala, alesamozřejmě věděla, že se po smrti svéhoruského manžela vrátila do České republiky,zakoupila nemovitost ve východníchČechách, ale bydlela a žila u své sestry Jaro-slavy v Ostravě...

Už se nikdo nikdy nedozví, co přesně se osudné ráno mezi těmi lidmi odehrálo. Ale chvíle, kdy vrah odhodil zkrvavený nůž a zmírající oběť ležela bezvládně na zemi,neznamenala jen konec jednoho života.

14 � Případ skončil odložením POLICISTA

VRAŽEDKYNĚ VYNESLA

DVOJÍ ORTEL

Důležitou stopou ke kriminalistickému zkoumání byly oba kuchyňské nože

V době mobilů je leccos snazší, Romanainformovala sestřenici Hanu, dceru Jarosla-vy. Ta zkusila své matce zavolat, záhy alezjistila, že matčin mobil je nedostupný.Dostala strach, že se něco stalo i její matce –a o svém podezření promptně informovalaPolicii České republiky.

Další věta může lakonicky znít, že vstup-ní dveře Jaroslavy Siebertové byly v přítom-nosti policejního orgánu otevřeny 23. ledna2008 cca v 11.30 hodin členem Hasičskéhozáchranného sboru a že v průběhu následnéprohlídky byla v ložnici nalezena ubodanámrtvola Siebertové.

Realita byla taková, že zakrvavená mrtvo-la v krví zbroceném pyžamu ležela těsněvedle postele, v teplé místnosti na podlazea zaházená peřinami, takže především obli-čej nesl vysoké známky hniloby. Totožnostmrtvé nakonec se vší určitostí stvrdili soudnílékaři porovnáním zubní dokumentace Sie-bertové se stavem chrupu mrtvoly. Dodejme,že nedaleko těla ležel masivní kuchyňskýnůž s dřevěnou střenkou, celkové délky 26cm, z toho délka čepele měla asi 14 cm.

Oběť se zoufale bránila

Ve znaleckém posudku ostravských soud-ních lékařů najdeme popis 24 bodných, bod-nořezných a řezných ran. Z toho 7 směřova-lo na krk, 4 v zádech a plných 9 napočítalilékaři oboustranně v oblasti rukou: „Bezpro-střední příčinou smrti bylo bodné poraněníkrčních žil a levé krkavice... V rozsahu obou

rukou byly zjištěny četné povrchní i hlubo-ké řezné rány, nasvědčující pro urputnousebeobranu poškozené v průběhu útoku...Útok byl zjevně likvidační... Je pravděpo-dobné, že útok mohl být zahájen v době, kdyse poškozená nacházela v posteli...“ konsta-tovali pitvající znalci.

Ti dále připustili, že v průběhu vedenéhoútoku se mohl krvácivě poranit též útočník(v našem případě tedy podezřelá útočnice)a to v oblasti obou rukou. Všechna zraněníjevila známky vitální reakce, vznikla tedyv době, kdy oběť ještě žila. Oba kuchyňskénože, jak z místa vraždy Siebertové, takz místa sebevraždy Ajmutovové, mohly býtpředmětem vražedného útoku.

Krev na nich patřila oběti i předpokládanépachatelce. Pracovníci Policie ČR, správySeveromoravského kraje, služby kriminálnípolicie a vyšetřování z Ostravy mohli tedylogicky předpokládat, že k potřísnění užzmiňovaného školního sešitu krví Ajmuto-vové a k psaní textu o podvodném komplo-tu došlo po činu. Jinak řečeno, podezřelážena ho psala vzápětí po úspěšném vražed-ném útoku na svou sestru.

Dvě nemocné osoby

Tým procesualistů a operativců, věnují-cích se objasnění případu, vedl zkušenývrchní komisař kpt. Miroslav Knížátek.Jemu i jeho kolegům bylo jasné, jak oběnásilné smrti do sebe časově i vztahovězapadají, všem nepochybně vířil před hla-vou paragraf 11 odst. 1 písmeno e) trestníhořádu, tedy, že trestné stíhání proti tomu, kdozemřel, je nepřípustné.

Nicméně plán prověřování a vyšetřování,sestavený 28. ledna 2008 (v kolonce Pacha-tel bylo ještě uvedeno Neznámý pachatel),měl dvě vyšetřovací verze s 13 možnýmipodverzemi a obsahoval více než 50 úkonůk provedení. Dvoudílný spis má v konečnépodobě téměř 500 stránek...

„Čím víc jsme měli informací od příbuz-ných a sousedů v domě o soužití Evy a Jaro-slavy, stejně jako lékařských poznatkůk jejich psychickému zdraví, tím víc sílilodůvodné podezření, že vrahem Siebertové jeskutečně Ajmutovová,“ konstatuje s odstu-pem času kpt. Miroslav Knížátek.

„Vedle exaktních kriminalistickýchpoznatků, jakými byly stopy DNA v bytěoběti či na písemnostech, dále například

fakt, že cylindrické vložky zámků na dve-řích bytu nebyly poškozeny a klíče nevlast-nil nikdo jiný než obě sestry, byl pro násdůležitý znalecký posudek z odvětví psy-chiatrie a klinické psychologie, vypracova-ný soudními znalci z Psychiatrické léčebnyv Opavě. Vlastně šlo o psychoprofily, zamě-řené, byť v obou případech posmrtně, na oběsestry, na možnost jejich dědičné psychickézátěže a eventuality jejich vzájemné vražed-né interakce.“

Až k hořkému konci

Jaroslava už v minulosti střídala obdobípsychického zdraví a nemoci, při které,zjednodušeně řečeno, propadala stihomamu,že je někým pronásledována, nebo měnilav horečném tempu zámky u bytu, přesvěd-čena, že v jejím bytě se soustřeďují bez její-ho vědomí cizí osoby...

Nicméně příbuzní a okolí ji pro její dob-rosrdečnou povahu litovali – jak už bylořečeno, psychóza v mezích bipolární afek-tivní poruchy umožňovala nemocné paníi plnohodnotné dny a týdny života.

Složitější to bylo s Evou, její sestrou. Natu v dobrém nevzpomínaly ani její děti.Paradoxně se nikdy psychiatricky neléčila,přitom projevy její narůstající duševnínemoci byly závažnější a nebezpečnější.Odmítala používat mobil z obavy, že jeněkým sledována, trpěla pocitem, že se jíztrácejí věci, že je okrádána – přičemž jejípovaze bylo vlastní nějakému „okrádánírázně zamezit“, třeba agresivitou.

Byla chronická stěžovatelka a kverulant-ka, přesvědčená o sérii vloupání a úmyslné-ho ničení, ať už neznámým pachatelem,nebo zlými sousedy, v její ústeckoorlickénemovitosti. Nic z toho se ovšem nikdynepotvrdilo.

Soužití osob, ke kterému zřejmě nikdynemělo natrvalo dojít, nabíralo na obrát-kách. „Bojovnice“ Eva našla v Jaroslavě„nepřítele“, který ji pravidelným trávenímčaje chce zlikvidovat, co hůř, připravuje„jidášský“ komplot, aby ji zbavil obrovské-ho dědictví. Pasivní Jarka nedokázala tako-vé podezření rozptýlit, naopak každé jejíslovo zřejmě Evu utvrzovalo, že se „nemý-lí“. Pak přišlo osudové ráno 21. ledna2008...

Vrchní komisař Miroslav Knížátek ve svézprávě z června 2008, uložené na koncispisu, považoval za prokázané, že pachate-lem vraždy Jaroslavy Siebertové není nikdojiný než její sestra Eva Ajmutovová, která zestrachu před trestem spáchala sebevraždu(jak se vyjádřil jeden ze svědků: „Pobyt vevězení byl pro Evu něco nepředstavitelnéhoa nepřípustného, to by radši volila smrt“)a věc proto odložil podle už zmíněnéhoparagrafu trestního řádu.

Oběť je jasná, pachatelka taky, spis odlo-žen... Kdo chce, ať soudí. Eva spáchala bru-tální zločin, poslední hodiny jejího životabyly však nepochybně kruté. Litovala svéhočinu cestou ke kolejím, po kterých už k nípřijížděla Smrt? Nebo byla přesvědčena, žesebevražda je nevyhnutelnou součástí trpképorážky, kterou jí připravil svět zla a nepřá-telství? Těžko říct, co je horší...

Viktorín ŠULCFoto: vyšetřovací spis

POLICISTA Případ skončil odložením � 15

V době svého napadení ležela oběť zřejmě v posteli. Při ohledání místa činu bylo tělo na zemi vedle postele, zaházené lůžkovinami.

„„Je mi velkou ctí, že zde dnes mohu natomto semináři být s vámi a setkat se také seslovenskými a americkými kolegy. Bojproti korupci je jednou z priorit Minister-stva vnitra. Těší mne, že se dnes s námimohou američtí kolegové podělit o zkuše-nosti a být studnicí nápadů. Věřím, že dneš-ní konference přispěje k eliminaci korupcenejen u nás v České republice,“ zahájilseminář první náměstek ministra vnitra JiříKomorous.

Celé odpoledne prvního dne probíhalworkshop česko-slovenské části semináře.Mezi Slovenské spíkry patřil např. JUDr.Dušan Kováčik, náměstek generálníhoprokurátora, Úřad speciální prokuratury SR.V průběhu celého semináře mezi další před-nášející patřili např. gen. PaedDr. TiborGašpar, ředitel Úřadu boje proti korupci,Policejní prezidium SR, plk. Mgr. LiborVrba, ředitel ÚOKFK SKPV.

Zajímavý příspěvek přednesl Keith A.Byers, specialista na korupci a úplatkářstvíveřejných činitelů, FBI. Svoji přednášku,doplněnou diapozitivy, začal otázkou. Co tovůbec korupce je? Obecně lze korupci defi-novat jako zneužití veřejné pravomoci prosoukromý prospěch. Mezi typy korupce

patří korupce na nejvyššíúrovni, kde se jedná o korupcimezi nejvyššími představitelistátů a vlád, i korupcev malém, jako je uplácenímalými částkami za drobnévýhody v běžné populaci. Bezohledu na rozsah korupcepoškozují všechny takovéčiny rozvoj občanské společ-

nosti. Korupce působí ve všech zemích aúzce s korupcí souvisí i vydírání. „Nikdonení nad zákon,“ je velice rozšířená fráze,kterou po svém nástupu do úřadu proneslprezident USA Barak Obama. „V USA tomimo jiné znamená, že je jedno, kdo sekorupce dopouští,“ řekl agent FBI Keith A.Byers a pokračoval. „Já s velkou radostíbudu vyšetřovat každého, kdo je podezřelýz korupce, ať je to kongresman, nebo oby-čejný občan. Naopak raději budu vyšetřovat

kongresmana a pokud bude vinen, budeodsouzen a několik let si pobude ve věze-ní.“

Průzkumy ukazují, že nejméně zkorum-povaní jsou občané Nového Zélandu a Dán-ska. Česká republika je na 52 a Slovenskona 56 místě. Na konci tabulky průzkumu jeSomálsko a Afghánistán. „V Afghánistánuje celý systém založen na úplatcích. Každýněkde bere a někde platí. Nikdo nechce pra-covat, ale každý má zájem se dostat na urči-té místo, aby mohl žít z úplatků,“ zdůraznilagent FBI, který v Afghánistánu vedl protikorupci školení.

Účastníci semináře se věnovali přede-vším následujícím tématům:� Problematika odpovědnosti právnických

osob, možnosti kontroly veřejných osob,prevence vytváření korupčního prostředí

� Prevence korupčního jednání policistů,operativně pátrací činnost a techniky,metody odhalování

� Rozsah a povaha využití technickýchprostředků v boji proti korupci a jejichprávní úprava vzhledem k lidským prá-vům

� Použití agenta, korunní svědek, kazuisti-ka – rozbor případů

V průběhu tří dnů mezinárodního semi-náře nechyběl prostor na diskusi. Neformál-ní diskuse probíhala i o přestávkách a podva společné večery.

Na samotný závěr přišla na řadu doporu-čení a návrhy pro budoucí spolupráci přivyšetřování případů korupce ve veřejnésprávě.

Eva BROŽOVÁ Foto Václav ŠEBEK a MV ČR

Začátkem března proběhl v Solenici třídenní mezinárodní seminář na téma Efektivní formy a metody prevence korupceve veřejné správě. Semináře se kromě českých a slovenskýchexpertů účastnili také přední američtí odborníci. Mezinárodníseminář oficiálně zahájil první náměstek ministra vnitra plk. Jiří Komorous, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká,náměstek policejního prezidenta plk. Jiří Novák a chargé ďaffaire Mary Thompson-Jones.

16 � Prevence kriminality POLICISTA

MMMMEEEEZZZZIIIINNNNÁÁÁÁRRRROOOODDDDNNNNÍÍÍÍSSSSEEEEMMMMIIIINNNNÁÁÁÁŘŘŘŘ

Zajímavý příspěvek předneslKeith A. Byers, specialista nakorupci a úplatkářství veřej-ných činitelů, FBI (nahoře)

První náměstek ministra vnitraJiří Komorous zahájil meziná-rodní seminář (vlevo)

Účastníci semináře

POLICISTA Internet � 17

V životě člověka se obvykle střídají období spokojenosti s chví-lemi plnými problémů osobních, zdravotních, výchovných, finanč-ních či vztahových. Ne vždy si s jejich řešením víme rady a potře-bujeme a hledáme pomoc – ať už u svých nejbližších, nebou odborníků: psychologů, pedagogů, lékařů, sociálních pracovníkůapod. Účinnou pomoc v krizových životních situacích nabízízejména mladým klientům už od roku 1994 brněnské Občanskésdružení Modrá linka. Její nejpopulárnější aktivitou je telefonickáa e-mailová „Linka důvěry pro děti a mládež“, která poskytuje kri-zovou pomoc 365 dní v roce. Smysl činnosti linky vystihují úvodníslova v titulu její webové stránky www.modralinka.cz :

„Jsou chvíle, kdy si člověk neví rady, cítí se ohrožen potřebujeporadit nebo pomoci. Mohlo se stát něco vážného, mimořádného,může ho třeba znepokojovat něco „obyčejného“. Nechce nebonemůže se obrátit na své blízké, nebo se třeba ocitl sám. Možnápotřebuje jen slyšet něčí hlas, protože se cítí opuštěn… Pokud i Vyjste v podobné situaci a chcete se o své těžkosti podělit s někým,kdo Vám bude pozorně naslouchat a pomůže Vám s jejich řešením,nebo se chcete jen vypovídat, potom se s důvěrou obraťte na Mod-rou linku…“

Spánek patří mezi naše základní fyziologické potřeby. Dobřevíme, že bez dostatečného a kvalitního spánku se cítíme (a skutečnějsme!) stále unavenější. V krajním případě hrozí i riziko vznikuvážných duševních onemocnění. Na kvalitě spánku se ve velkémíře „podepisuje“ naše psychická pohoda: jsme-li delší dobu stre-sováni, klidného spánku se stěží dočkáme. Vzhledem k významuspánku pro kvalitu našeho života bychom neměli případné problé-my přehlížet, nebo dokonce bagatelizovat. Internetovou pomoca radu hledejte na stránce se slibnou adresou www.dobry-spanek.cz . Odbornou lékařskou úroveň portálu garantuje jak jehovydavatel, tak tříčlenná redakční rada.

Obsáhlá stránka je určena jak nám laikům, tak i odborníkům.Z mnoha sekcí jsou v případě problémů užitečné například oddílys výstižnými názvy „Příčiny nespavosti“, „Desatero spánkovéhygieny“, „Recepty pro kvalitní spánek“, „Žijeme aktivně“, „Léčbanespavosti“, „Poradna lékaře“ aj. Vzhledem k charakteru našehopovolání jistě stojí za zamyšlení například Tipy, jak zvládat stres:

Mluvte o potížích. Když cítíte, že můžete, proberte svoje problé-my s partnerem nebo důvěrným přítelem. Možná, že se pak na situ-aci budete dívat objektivněji.

Dělejte si radost. Aspoň jednou denně udělejte něco, co vásopravdu potěší.

Uvolněte se smíchem. Smích má úžasné léčivé účinky a zlepšuje

sociální vazby. Samotný smích zvyšujeokysličení plic a produkci endorfinů a můževyvolat pocit euforie.

Cvičte. Spalte energii vytvořenou stresemdříve, než spálí ona vás. Během čtvrt rokumůže snížit depresi a úzkost třikrát týdněpůlhodinka pohybu (aerobiku, chůze, běhu

apod.), při němž srdce dosáhne asi 120 tepů za minutu. Plánujte a stanovte si priority. Zorganizujte si lépe život tím, že

závažné věci budete řešit nejdříve, aby vám neležely v hlavě.A neberte si toho na sebe příliš.

Buďte optimisté. Jak praví staré přísloví – ve zdravém těle zdravýduch. A platí to i naopak. Nezatěžujte si tedy před spánkem hlavuzbytečnými starostmi a myslete pozitivně.

„Vítejte na specializovaném internetovém portálu www.abcHis-tory.cz , který je určen zájemcům o dějiny, dějepis, historii a souvi-sející oblasti poznání.“ Těmito slovy je uveden internetový rozcest-ník českých i zahraničních stránek o všem, co se týká různýchaspektů historie. Rubrika „Obecné informace“ obsahuje mj. odkazyna archivy, muzea, galerie, knihovny, vysoké školy a jiné instituce.V rubrice „Historická období“ jsou soustředěny webové odkazyo starověku, středověku, novověku a o soudobých dějinách. Rubri-ka „Zájmové oblasti“ je rozdělena na sekce o archeologii, nábožen-ství, umění, humanitních a přírodních vědách, technice a sběratel-ství. Zájemci o konkrétní historické, zeměpisné či vlastivědné infor-mace v různých částech světa nechť s důvěrou zalistují v rubrikách„Historické události“ a „Teritoria“.

Historické události nemusí pocházet jen ze starověku nebo stře-dověku. Pro většinu současníků patří do „daleké“ historie už i pade-sátá leta minulého století. Tak například k americkému životnímustylu oné doby neodmyslitelně patřily nablýskané chevrolety, cadil-laky, pontiaky a další rozměrné osobní vozy. Dnes jsou tyto křižní-ky silnic muzeálními exponáty a vítanou atrakcí na přehlídkáchautomobilových veteránů. Máte-li slabost pro jejich elegantní tvary,prolistujte stránku www.plan59.com/main.htm . Na typickýchreklamních kresbách z 50. a 60. let budou před vámi defilovat vozyv celkovém pohledu i v detailu, s modelkami i bez nich. Volbou„správného“ odkazu se dostanete do databáze nejrůznějších modelůz uvedeného období. Jiné odkazy vám nabídnou obdobně provede-né kresby interiérů amerických domácností té doby nebo sladkobol-né reprodukce mnoha děl „kapitalistického realismu“...

Na závěr dnešního dílu nabízíme ještě trochu rozptýlení, které jeobčas nutné. Stránku www.paluba.cz provozuje pražský klub des-kových her „Paluba“. Jste-li hraví, klikněte na odkaz „Pokladniceher“ a budete se cítit jako v ráji. Je zde uvedeno téměř 800 abeced-ně seřazených deskových her se základními charakteristikami.U části her jsou uvedena i podrobná pravidla, vzhled hrací desky,příp. další informace. Rozsáhlý seznam je možno uspořádat podlerůzných kritérií, aby se usnadnilo vyhledávání.

Jaroslav KUSALA

Našli jsme pro vás na internetu

28

18 � Rozhovor POLICISTA

Karel Prommer v Praze začal u speciálnípořádkové jednotky. Nejprve pracoval v týmu,ale postupně procházel řídícími funkcemia u speciální pořádkové jednotky končil v roce2009, a to na funkci zástupce vedoucího odboru.

Dnes jste ředitelem Obvodního ředitel-ství Policie České republiky Prahy I.Můžete prozradit, jaké dosavadní zkuše-nosti u policie vám pomáhají při současnépráci v centru metropole?

Nejvíce cenných zkušeností jsem získal vespeciální pořádkové jednotce. Při bezpečnost-ních opatřeních jsem se snažil co nejvíceabsorbovat a přejímat znalosti délesloužícícha erudovaných kolegů, jak ze služby pořádko-vé policie, tak ze služby dopravní. Vím, jaképroblémy přináší Václavské náměstí v průbě-hu dne či noci. Sám jsem na počátku své poli-cejní kariéry toto nejznámější pražské náměs-tí mnohokrát takzvaně „šlapal“. Z různýchpohledů znám rizika a nástrahy, která přineslashromáždění a demonstrace, jež probíhala pře-vážně v centru Prahy. Připomenu ty největšíakce, kterých jsem se zúčastnil a kde jsem přiřízení neustále získával drahocenné znalostia zkušenosti. Byl to například summit NATO,mistrovství světa v ledním hokeji, křišťálovánoc, předsednictví EU a opakovaná bezpeč-nostní opatření v souvislosti s l. květnem.Všechny tyto zkušenosti se snažím pochopi-telně jako ředitel využívat. Vím, co nás kde

může překvapit a podle toho společně sesvými kolegy připravujeme jednotlivé bezpeč-nostní akce.

Post obvodního ředitele ale není pouzeo policejní práci, i když ta pochopitelněvede. Určitě také spolupracujete s orgánystátní správy a samosprávy. Můžete něcoo policejní spolupráci prozradit?

Je obecně známé, že spolupráce s orgánystátní správy a samosprávy je nezbytnou sou-částí práce obvodního ředitele. Pravidelně seúčastním jednání bezpečnostní komise naMěstské části Praha 1 a komise pro bezpeč-nost a dopravní politiku v obvodu Prahy 6.Téměř neustále jsem v kontaktu se starostya místostarosty Městskýchčástí Praha 1, 6, 7, s vedenímMěstské policie hlavníhoměsta Prahy, i s řediteli jedno-tlivých městských částí. Navšech uvedených jednáníchřešíme podněty, názory, alei stížnosti občanů na jejichžzákladě analyzujeme součas-nou situaci v daném teritoriua připravujeme adekvátní bez-pečnostní opatření. Nesmímopomenout také denní spolu-práci značného okruhu podří-zených policistů s Obvodnímistátními zastupitelstvími.Jinak jsem členem Bezpeč-nostní rady, Krizového štábu

a Povodňové komise v obvodu Prahy 1. Co setýká okrajových městských částí, jako jenapříklad Suchdol, Lysolaje, Troja nebo Řepy,tak tady se starosty spolupracují a jednají pře-devším vedoucí místních oddělení. Oni nejví-ce znají problematiku ve svém regionu, cožvelice oceňuji, a nemalou měrou tak přispíva-jí k dobrému jménu policie, potažmo všechpolicistů zařazených na „jedničce“.

Spolupracujeme i s kolegy ze Služby cizi-necké policie, a také s celoměstskými útvarypražského krajského ředitelství, jako je speci-

NNNNOOOOVVVVÝÝÝÝ ŘŘŘŘEEEEDDDDIIIITTTTEEEELLLLNNNNAAAA„„„„JJJJeeeeddddnnnniiiiččččcccceeee““““

V polovině loňského roku přišel na Obvodní ředitelstvíPolicie ČR Prahy I nový ředitel. Devětatřicetiletý plk. Mgr. Bc. Karel Prommer u policie pracuje šestnáctýmrokem. V roce 1994 nastoupilke službě pohraniční a cizinecké policie na okreseČeský Krumlov. Osud ho ale už v roce 1995 vyslal do centra metropole.

Na stole ředitele nesmí chybět trestní zákoník

Úkoly na další den ladí s asistentkouJaroslavou Hamplovou

ální pořádková jednotka a odbor služby pořád-kové policie, jenž velmi často dotuje policistyz oddělení služební kynologie či hipologie.Bez těchto specialistů by bylo obtížné naplá-novat bezpečnostní opatření, či preventivníakce. V neposlední řadě při práci v ulicíchspolupracujeme i s kolegy z odboru službydopravní policie.

Bylo nutné po nástupu na místo řediteleprovést nějaké personální či jiné změny?

Po nástupu na takové místo, jako je postobvodního ředitele, není pokaždé zcela moud-ré okamžitě provádět personální změny. Bylonutné své podřízené především osobně poznat

a založit pracovně služební vztahy na vzájem-né důvěře. Postupně jsem navštívil všechnamístní oddělení a s příslušnými vedoucímijsem probral personální stavy jimi řízenýchútvarů. Dále jsem si zmapoval situaci, kolikpolicistů splňuje kvalifikační předpokladya kolik z nich bude nutno tzv. „obměnit“z důvodu nedostatečného vzdělání. Ne všichnipožadavek splňují a splní. Nechci ale, abydobří policisté skončili. Nabídnu jim práciodpovídající jejich vzdělání a i nadále chcijejich letité zkušenosti využívat.

Jedno však zdůrazňuji, policisté, kteřínechtějí pracovat, chybí jim aktivní přístupnebo mají problémy se zákonem, budunekompromisně dle zákona řešit. Určitěnemám v úmyslu upřednostňovat policisty,kteří si do práce chodí odpočinout nebo pracu-jí se sebezapřením.

Jaká trestná činnost Obvodní ředitelstvíPolicie ČR Prahy I nejvíce trápí?

Problémů, které trápí policisty i občany, je

několik. Je to hlavně drogová problematika,kapesní krádeže a krádeže věcí z vozidela vozidel samotných.

Problematikou kapesních krádeží se zabývásamostatné oddělení v rámci SKPV, jehož pra-covníci působí v místech nejvyššího nápadu.Kromě toho provádějí zesílená opatření přikulturních, sportovních a společenskýchakcích. V terénu vykonávají službu denně,včetně sobot, nedělí a svátků. Při akcích jsouvyužíváni i policisté SPJ, kteří mají výhodutzv. „neznámých tváří“, protože policistyz oddělení kapesních krádeží již mnozí pacha-telé znají a včas se svojí činností přestanou.

Místa s nejvyšším nápadem kapesních krá-deží jsou například stanice metra Můsteka Muzeum, areál Pražského hradu, celá trasatramvajové linky č. 22, Staroměstské náměstí(u Orloje), provozovny rychlého občerstveníMc Donalds, KFC, atd. V loňském roce serozšířil i způsob krádeží proříznutím kapsyspícím, či podnapilým osobám a odcizenímjejich obsahu. I přes vysoké nasazení policis-tů, pracujících na této problematice, je početkapesních krádeží poměrně vysoký. Složitostdokazování spočívá zejména v nutnosti zadr-žení pachatele přímo při činu. K tomu je všakpředtím nutné vytipování podezřelých osob,jejich sledování a pozorování až do doby pro-vedení samotného trestného činu. Dále oka-mžité zadržení pachatele a jeho společníkůs odcizenou věcí a zajištění poškozených,kteří ne vždy spolupracují se zakročující hlíd-kou kriminální policie. Na této trestné činnos-ti se často podílí i mládež, a to jak cizinci, taki čeští občané. Za poslední roky se policistůmpodařilo vymítit organizované skupiny zejmé-na pocházející z východní části Evropy. Spo-kojeni však rozhodně být nemůžeme a bude-me nadále vymýšlet nové a nové způsoby, jaktuto trestnou činnost eliminovat. Pachatelékrádeží věcí z motorových vozidel, tzv. „vlou-pači“, jsou většinou ti nejméně kvalifikovanízloději, kteří v převážné většině požívajídrogy a jejich veškeré chování je vedeno sna-hou získat rychle prostředky pro nákup novédávky.

Pachatelé krádeží motorových vozidel jsouoproti tomu organizováni na stále vyšší úrov-ni a jejich chování vůči policistům je čím dáltím více agresivnější. Na tuto problematiku jezaměřeno 8. oddělení obecné kriminalitySKPV, které patří k nejvíce aktivním v rámcinaší kriminální služby. Jejich nasazení a pří-stup je pro ostatní policisty příkladný. Lze jenkonstatovat, že právě zmiňované problemati-ky zaznamenávají v rámci našeho ředitelstvívýrazný pokles.

Stanovil jste si při nástupu na obvodníředitelství nějaké cíle a co jste si určil jakoprioritu? Můžete už dnes říci, co se Vámpodařilo?

První úkol, který jsem chtěl zlepšit, bylakomunikace. Dle získaných poznatků od poli-cistů byl předchozí ředitel strašně vzdálen.Myslím si, že ředitelování nelze vykonávatpouze za zavřenými dveřmi. Při každodennímřešení problémů musí moji podřízení vědět, žejsem ochoten jim kdykoliv pomoci a že jsemza běžné poznatky ze strany policistů rád. Jdeo každodenní kontakt s policisty a o komuni-kaci vně policie, která tady chyběla.

Druhý úkol, který jsem si dal, bylo zlepšitpracovní podmínky. I tento problém postupněřeším. Finančně nám pomohli jednotlivé měst-

ské části. Policisté díky této pomoci získalinové technické prostředky pro výkon služby.Při práci tak například používají nové počítače,kamery, fotoaparáty, vybavili jsme na ředitel-ství multimediální učebnu a policisté také zís-kali dalekohledy pro noční vidění. V obměněbudeme pokračovat i nadále a počítáme sevstupní úpravou vestibulu pro SKPV v Barto-lomějské ulici, tentokráte v rámci projektuP 1000. V plánu je také dovybavení některýchpracovišť nábytkem, nebo napojení počítačů nasíť u našich kriminalistů, kde to již zřetelněchybí. Nezapomínám také na fyzickou přípra-vu jednotlivců, a proto jsem, ve spoluprácis krajským ředitelstvím, inicioval na útvarechv našem obvodě zřízení posiloven s odpovída-jícím vybavením. Je zřejmé, že vše nebuduv důsledku finančních nároků schopen splnitokamžitě, ale věřím, že vše postupně vyřešíme.

Za poslední úspěch lze považovat navýšenípočtu tabulkových míst na dopravním inspek-torátu našeho obvodu. Po ustanovení do funk-ce jsem zjistil, že dopravních policistů natento policejní obvod jsou pouze tři desítky,což je nedostatečné. Po dohodě s krajskýmředitelem došlo tudíž k navýšení tabulkovýchmíst, jež se stane nemalým přínosem v rámcidopravní situace na jedničce. Naši dopravnípolicisté patří k jedněm z nejvytíženějších.Jejich podíl na značném množství bezpečnost-ních opatření a akcí v centru Prahy je neoddis-kutovatelný, a i těmto podřízeným patří dík.Společně se strážníky MP řeší například poru-šování zákona v oblasti parkování, dozorujíkritické přechody pro chodce v blízkosti škol-ských zařízení, ale i na problémových turistic-kých místech.

Prozradíte na závěr, co plánujete v nad-cházejících měsících a kde mohou občané„Vaše policisty“ vidět?

Každé MOP realizuje na svém území vlast-ní bezpečnostní opatření a akce, která mají zaúkol snížit trestnou činnost. Vedoucí si připra-ví plán opatření a pokud potřebuje posílit dal-šími policisty nebo specialisty, ozvou se naředitelství a my jim pomůžeme. Takže občanépolicisty vidí přímo v ulicích. Tato bezpeč-nostní opatření se nám společně daří realizo-vat, vedoucí začínají mít dojem, že mohou ini-ciovat něco, co jim pomůže v jejich teritoriua neplní pouze slepě příkazy cíleně zaměřené.Dle statistických ukazatelů je toto pozorova-telné i na trestné činnosti. OŘP Praha I má zaprvní dva měsíce tohoto roku nejmenší nápadtrestných činů v rámci celého Krajského ředi-telství hl. města Prahy. Nadále plánujeme akcena kontrolu dodržování zákazu požívání alko-holických nápojů mladistvými. Policistébudou vidět i při bezpečnostních opatřeníchv rámci fotbalových i hokejových utkáních,při květnových volbách a při dalších bezpeč-nostních opatřeních v rámci našeho obvodu.

Občané policisty dále uvidí při preventiv-ních aktivitách. Plánujeme semináře pro obča-ny, seniory a školáky. Připravujeme témataosobní obrana, narkomani, zabezpečení nemo-vitostí a vozidel, nebo jak bojovat proti stresu.

Eva BROŽOVÁFoto autorka

PS: V rozhovoru s ředitelem OŘP Praha Ijsme záměrně vynechali drogovou problema-tiku, které se budeme věnovat samostatně.

POLICISTA Rozhovor � 19

Karel Prommer odjíždí na jednání MČ Praha 6

20 � U policistů v Moravské Třebové POLICISTA

RODINACO BEZPEČNOSTNÍPRVKY MÁ

Kapucín měl všechno předem do detailu promyšlené. A vyzkoušené! Ženu v letech si vyhlédlz bezpečného odstupu v dostatečném městskémpouličním osvětlení. Pak ji - zcela jakoby náhodou –trpělivě sledoval. Když opustila rušnější a kvalitnějinasvícené centrum města, počkal na okamžik,v němž neměla solidně oblečená paní naději přivolatpomoc náhodného chodce. A svižně, tiše zaútočil.Několika rychlými kroky se ocitnul oběti v zádech.Bleskově jí sesmekl kabelu z ramene, syknul strašnévulgarity – dokonale využil momentu překvapení,vyděšeného úleku starší osoby. A přes příšeří odlehlého místa zmizelza rohem v ještě temnějším zákoutí...

PPočátkem roku trápilpolicisty a také – prostřed-nictvím tiché místní poštyi díky oficiálnímu regionál-nímu zpravodajství – řaduobčanů Moravské Třebovévečerní fantom. S největšípravděpodobností mladý,sportovně disponovanýmuž, v tmavším oblečenís kapucou staženou hlubo-ko do čela, přepadávající naopuštěných chodnících osa-měle kráčející žensképostavy.

Okradená, ponížená,zkoprnělá, dezorientovaná,sotva padesátiletá žena tepr-ve po hodinovém zklidňo-vání u domácího krbu a podvlivem příbuzných zašla napolicejní stanici. O kabelkus peněženkou, v ní 500korun, o brýle a mobilní

telefon zhruba za tisícovku přišla po 18.hodině, u policistů začala vypovídat kolem19:45.

„Ten chlap nebyl o moc vyšší než já. Šlajsem na návštěvu k dcerce. Páchlo mu z úst –tak sprostý slova na mě nahrnul. Nejvíc sipamatuju velký černý rukáv, takový cho-mout, který měl přehozený přes hlavu!“

Postižená paní, ostatně ve třech předcho-zích případech tomu u oloupených žen neby-lo příliš jinak, nedokázala čerstvě děsivouchvilku života podrobněji popsat. Přišlao nějaké hodnoty, osobní věci, to ale – vedlevlastního hororového šoku – vlastně aninepovažovala za hrozivější ztrátu. Újma najejí důvěře v okolní lidi byla daleko většía bude ji provázet dlouhé měsíce.

Čtvrtý případ podobné „kapesní“ krádežeza necelé čtvrtletí ovšem prohloubil obavupolicejního týmu z Obvodního odděleníPolicie ČR v Moravské Třebové. Představa,že už příště – brzy – přeroste „pracovnípostup“ zloděje v násilnější formu loupeže,ve fyzické napadení s následným zraněním

okradeného občana, samozřejmě v řadáchprofesionálních ochránců zákona sílí.A zneklidňuje jim život, službu.

Byť s půldruhahodinovým zpožděním,vyrazily hlídky – četníků i městských stráž-níků – do večerních ulic za vychládající sto-pou. Kontrolovaly se záznamy z dohlíže-cích „oček“ městského kamerového systé-mu, ve spolupráci s „filiálkou“ služby kri-minální policie a vyšetřování (tři její „stálí“členové jsou bývalými policisty z obvodu!)prohlubují dnešní obvoďáci typ – i tipy – napravděpodobného pachatele...

���Obvodní oddělení Policie ČR v Morav-

ské Třebové se v minulém roce dosti vý-znamně proměňovalo. Z někdejšího naokrese největšího obvodu se v červenci

POLICISTA U policistů v Moravské Třebové � 21

K nejzkušenějším třebováckým policistům – a nejspíš do čelamezi těmi s největší místní znalostí – patří beze sporu prap. Pavel Vaňous ( na snímku vpravo)

Při zajišťování stop a svědecké výpovědi k vloupání do kanceláří měl prap. David Bureš asistenta v redakčním fotografovi

Zámek v Moravské Třebové (původně tu stával hrad z konce 13. století, který na sklonku st. 15 začali majitelé přestavovat do zámecké podoby) má dosud zachovány výrazné renesanční arkády

Vedoucí npor. Bc. Pavel Horák (vpravo) a jeho zástupce npor. Bc. Martin Švancara stojí v čele oddělení necelý rok, jejich pracovní „přístupy“ již přesto zdárně ovlivňují chod policejního útvaru

2009 sloučením s Obvodním oddělenímP ČR v Jevíčku stal nejrozsáhlejší policejníobvod Územního odboru vnější služby Svita-vy. Operuje nyní na pomezí Čech a Moravyna bezmála 300 kilometrech čtverečníchv zájmu více než 20 tisíc trvale zde žijícíchobyvatel – v „sídelním“ městě a v dalších 35přilehlých obcích (v Jevíčku funguje vedeníobvodu podřízená policejní stanice).

Od března 2009 je vedoucím oddělenínpor. Bc. Pavel Horák, kterému po vytvořenínového útvaru začal dělat zástupce npor. Bc.Martin Švancara (předtím jevíčský šéf).Sestavu policistů tvoří pětadvacítka dílemzkušených, dílem mladých šikovných poli-cistů, včetně jedné ženy. A velké procentoz nich nejen s osobním zaujetím pro policej-ní práci, poslání, ale i s rodinnými – chcete-lirodovými – tradicemi.

Přikládáme neúplnou „soupisku“ morav-skotřebovských současných četníků:

Nprap. Pavel Vaňous – k policejní služběse vrátil v roce 1993, z Českého Brodu přešelroku 1997 do Moravské Třebové, jako zdat-ný zpracovatel řeší ponejvíce „výživy“,snaží se dělat práci tak, aby po něm něcozůstalo, po neplatičích alimentů pátrá pocelé republice, sám na tomto poli pomáháPražákům, Kladeňákům, chce ženám, kterépřicházejí podat oznámení, sehnat penízea vždycky ho víc potěší, když se mu povedeprostředky pro jejich děti od chlapů přímozískat než „zapomětlivé“ otce za mřížedostávat, vyznává dvojí životní filozofii –k druhým: když nemůžeš pomoct, neubli-žuj!, a k sobě: ty nemůžeš, ty musíš!, jehosyn slouží u policistů v Lanškrouně.

Nprap. Martin Tylšar – zbruba osm letslužby, rodilý Třebovák, zpracovatel zejmé-na nepravostí mezi mládeží, s vedoucím se

podílí na práci městské komise prevencekriminality, prohlubuje si kvalifikaci naVyšší odborné policejní škole v Holešově.

Prap. Pavel Veselý – rovněž rodilý míst-ní občan, odslouženo necelých deset let,precizní zpracovatel, další z pilířů oddělení.

Prap. Martin Souček – taky jednaz opor, dojíždí ze Starého Města (5 km), šestlet v uniformě, sportovec, běhá na lyžích,závodí se spřežením psů, patří do pořádkovéjednotky (oddělení do ní přispívá hned troji-cí zdatných jednotlivců!), jeho bráchaLuděk je též policistou (v minulém číslejsme se o něm zmínili ve sportovní rubrice –v textu o SKP Svitavy).

Prap. Karel Pastýř – desetileté zkuše-nosti, jako územák „střeží“ střed města (odroku 1980 je Moravská Třebová památko-vou městskou rezervací).

Prap. David Bureš – odslouženo osmlet, vedle územní zodpovědnosti západnímsměrem ve Starém Městě, v Budišině zastá-vá funkci pomocného technika a odvádískvělé dílo, jasně překonává předchůdce.

Prap. Ondřej Kleger – z policejních„kruhů“ (otec tady taky působil, než přešelna svitavskou kriminálku, dnes je důchod-cem s udržovaným zájmem o policejní

práci), po osmi letech praxe mladý mužchrání území v jižním směru, v Trnávce, veVranové Lhotě.

Prap. Josef Holík – našel si ve městě za

22 � U policistů v Moravské Třebové POLICISTA

Součinnostní příkladné kroky pro zdar boje s kriminalitou ve městě posilují neúnavně také místostarosta JUDr. Miloš Izák (sedící) a „jeho“ velitel MP Karel Bláha

Spolupráce Městské policie Moravská Třebová s obvodemP ČR má v poslední době kvality přímo až spořádaně rodinné– na snímku služební kontakt zosobňují zprava: strážníciJaroslav Řezníček s Jiřím Dopitou a policisté nstržm. MartinKaláb s nstržm. Michalem Fučíkem

Během naší služební návštěvy představoval „středobod“ policejního dění „dozoru na bráně“ prap. Pavel Veselý

středoškolských studií budoucí ženu, sloužínějakých deset let, z Brna přišel do Morav-ské Třebové před třemi lety.

A mladší vlna – nstržm. Ondřej Vaší-ček, absolvent zdejšího gymnázia, syn býva-lého vedoucího, nastoupil k minulému pod-zimku, nstržm. Aleš Širůček, přišel v srpnu,nstržm. Miroslav Šmíd, objevil se předNovým rokem a už má na kontě velkýúspěch, nstržm. Lucie Sedláková, dojíždíze Starého Města, kde je doma řada jejíchkolegů, před Silvestrem skončila školu a roz-šířila soupis policistů do služby, nstržm. Bc.Filip Bartošek, syn někdejšího svitavskéhokriminalisty, s parťákem Pastýřem „hlídá“historický střed města, dobrý fotbalista, sna-živý lyžařský běžkař, nstržm. MichalFučík, k 1. únoru začal pracovat po „zkuše-né“ v Praze, nstržm. Martin Kaláb, dalšínejčerstvější akvizice po zakončení odbornépřípravy.

A síly pro stanici v Jevíčku – nprap. Sta-

nislav Vodák, dělá trestní řízení, „zkrácen-ky“, má více než desetileté zkušenosti, pře-stoupil z brněnského městského ředitelství,spolehlivý, samostatný, nepsaný staniční šéf,pprap. Josef Šibor, rodák třebovický, bydlív Jevíčku, další opora jevíčské služebny.

Dva „hotoví“ policisté koncem rokuz oddělení odešli, využili starý zákon, dvěposily – z Brna – má vedení rozjednané.

Zbývají zmínky o vedoucím tandemu –npor. Bc. Pavel Horák, naplňuje dvacetiletípolicejní služby, pochází z Dlouhé Loučky,od mládí Moravskou Třebovou zná, žijev Jevíčku, dlouze odpovídal za centrálnínáměstí a přilehlý prostor, od roku 1997 naobvodě „zástupcoval“ tucet let, npor. Bc.Martin Švancara, nadmíru zkušený policis-ta, zaujatý sportovec cyklista, místostarostav Březové, vyšetřovatel svitavské kriminálnípolicie a vyšetřování, poté vedoucí skupinydopravních nehod, přes „vedení“ v Jevíčku„doputoval“ na třebovický obvod, razí myš-lenku sehrané městské „bezpečnostní rodi-ny“ – systematicky i trpělivě provazované„souhry“ činností vůči protiprávnímu konánílidí, proti zločinu!

���

„Hned, jak jsem přišel v roce 2006 na rad-nici, věnoval jsem se na prvním místě sou-činnostním vztahům obou policií. Nebylyzrovna ideální, ne mezi veliteli, spíš mezimužstvy,“ říká emeritní podplukovníka místostarosta Moravské TřebovéJUDr. Miloš Izák.

„Už dříve a jinde se mi to hrozně nelíbilo,zbytečná rivalita, a kritizoval jsem to – třebave Svitavách. U obou složek musí fungovatvzájemná zastupitelnost, musejí tvořit jedinýšik proti kriminalitě. Především je nutné, abylidi ve službě cítili, že jejich velitelské kádryjsou zajedno. To nejde jenom nastavit sesho-ra, je na řadových strážnících a četnících,aby se pak trendu podřídili a postupně vlast-ní kroky slaďovali s druhou stranou. Cožtady teď funguje dost dobře!“

Tenkrát měl kamerový dohlížecí systémměsta dvě kamery nad náměstím, a ještě nez nejkvalitnějších, průběžně přibývaly další,aktuálně jich sleduje centrum města pět.

„Je to pěkné,“ shrnuje situaci bývalý výšepostavený kriminalista, „ale na současnéměstské potřeby to je málo.“

Deseti městským policistům (několikz nich sloužívalo u P ČR) třetím rokem velídruhý nejmladší z nich Karel Bláha. Také onsi chválí, jak s nástupem nového vedení naobvodním oddělení (s npor. Horákem seznají sedm let) ještě razantněji zesílila uni-formovaná spolupráce – obzvláště na poliprevence kriminality a v reakcích na kon-krétní závažnější případy přestoupení záko-na. Další pozitivní rozvoj očekává od zřízenípultu centralizované ochrany, který „měšťá-kům“ nedávno schválilo městské zastupitel-stvo.

Vrchní strážník města si vlastně notujes názorem místostarosty pověřeného zodpo-vědností za bezpečnost – i předcházení zlo-činnosti – uvnitř města. Ten zdůrazňuje, že„policejní práce je službou občanům, při nížse má sahat k represi, až když není vyhnutí,když není jiné cesty!“

���Rajon Obvodního oddělení P ČR

v Moravské Třebové zahrnuje na Jevíčskučást tzv. Malé Hané. Na konci Boskovické

brázdy (na opačném konci leží Macocha) sepřevážně rovinatá krajina zvedá směrem navýchodní Čechy, k Lanškrounu, v kraj boha-tě zalesněný. Do něj patří Hřebečský masivse známou Mladějovskou úzkorozchodnouželeznicí (s historickým vláčkem), nebo starékaolinové doly poblíž Rychnova na Moravě.

Když už jsme u „dějepisných“ zajímavos-tí, uveďme si, že město vzniklo ve druhépolovině 13. století jako typické kolonizačnísídlo (naposledy bylo dosídleno – shodouhistorických okolností – v minulém století poprotektorátních časech). Největší rozkvět zdezavládl (zatím) od konce 15. století do prvnípoloviny 17. věku, kdy se této Třebové, jakostředisku humanistické vzdělanosti, říkaloMoravské Athény. Pamětihodné – a malebné– jsou tady pozdně gotické a renesanční máz-hauzy, renesanční zámek s arkádami, radnicese zachovalou renesanční freskou Šalamou-nův soud, morový sloup na náměstí, klášterFrantiškánů či kryté schodiště vedoucí napoutní Křížový vrch (s barokní Křížovoucestou). Vše doporučení hodné k jarnímvýletům.

V neposlední řadě je potom potřeba vyslo-vit, že policejní „pracoviště“ tady protínáhlavní silniční tah – I/35 – z Čech od HradceKrálové na Olomouc, Ostravu (místy sedvěma jízdními pruhy jedním směrem, hojněvyužívaný kupř. polskými kamiony), podob-ně jako železniční spojení s následnou „roz-dvojkou“ k severu Moravy a k Brnu na jih.Což je výhodné nejen pro zájemce z řadturistických návštěvníků, ale často s tím sou-visejí najíždějící, obtížněji odhalovaní, natožzadržovaní pachatelé (zhusta v automobilechs ostravskými SPZ)...

���Začali jsme popisem drobnější – přestože

velice nepříjemné – formy kriminality.V závěru „letmého svědectví“ o činnostimoravskotřebovských policistů můžemepopsat hodně vydařený zásah z letošní sobo-ty 16. ledna.

Na signál o napadení prodejny Jednotyv třináct kilometrů vzdáleném Mladějově naMoravě vyrazila bleskově do akce dvoučlen-ná motohlídka. Pro zbojníky překvapivěrychle projela kalamitně zasněženou silnicí.Zepředu kýženého objektu byl klid po pěši-ně. Vzadu ovšem zasahující tandem zastihlu nákladové rampy muže, který se ukrýval zaplechové kontejnery na pečivo. Výlupkazadrželi a při pátrání uvnitř odchytili druhé-ho zloděje. Volali o posily, střežili únikovoudráhu z prodejny a po příjezdu výjezdovky –i s psovodem – se podíleli na kontrole vnitř-ních prostor budovy. Pomohli přitom sezadržením dalších tří pachatelů.

Partička předem na loupežném výpadudomluvených mužů (ve věku od 20 do 37 let)z vedlejší obce a od Svitav, pocházejícíz nepřizpůsobivé menšiny spoluobčanů,měla již „zájmové“ zboží připravenév objemných taškách. Úspěšnou dvojici poli-cistů, kteří s přehledem nasazovali pouta,tvořili zkušený prap. Martin Souček, jemužneohroženého parťáka představoval nstržm.Miroslav Šmíd, svým způsobem zelenáč, prokterého šlo vskutku o služební křest ohněm!

Jaroslav KOPICFoto Václav ŠEBEK

POLICISTA U policistů v Moravské Třebové� 23

Na jedné z pravidelných akcí „ve službách“ předcházení zločinnosti zastihl fotoreportér „hostující“ preventistku por. Hanu Kaizarovou se začínajícím – a hned značně slavným – policistou nstržm. Miroslavem Šmídem

NNejprve něco málo „odborných“ informací – tudíži nápovědí – k ostrovu:

Rujana, původně Rána, je v Německu největším ostrov-ním celkem, který leží v Baltském moři na severovýchod-ním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořan-sko. Jeho východní pobřeží představuje západní hraniciPomořanského zálivu. Dříve obýval ostrov Slovanskýkmen Rujánů, předtím Raňanů, a náboženské pohanskécentrum se nacházelo v Arkoně, která byla zasvěcena bohuSvantovítovi. Toho zobrazuje např. Alfons Mucha ve vla-steneckém cyklu Slovanská epopej...

Na ostrově s rozlohou – s přilehlými ostrovy a ostrůvky– zhruba jednoho tisíce čtverečních kilometrů dnes trvaležije přes 70 000 obyvatel. Jejich řady v průběhu rokuvydatně posilují turistické zástupy. Ostrov má nízké a velmičlenité břehy, na nichž návštěvníka upoutá mnoho poloost-růvků, kos, přesypů a dun. V nevysokém kopcovitém relié-fu krajiny jsou časté valy koncových morén, které překrý-vají vápence. Na severu – nedaleko města, které máte určit– se rozkládá Národní park Jasmund, známý předevšímpříkrými křídovými, přímo běloskvoucně zářícími skalami,v jedinečném barevném kontrastu se zelení bukových lesůa s tyrkysově zbarveným mořem. Majestátní vznešenost strmýchvrstev křídy, ale též četných močálů, vlhkých luk, stejně jakosuchých trávníků, inspirovala k uměleckým dílům již v 19. stoletínejednoho romantického básníka či malíře. Ostrov s pevninou spo-juje hráz dlouhá 2,5 kilometru, osazená železnicí a mostem.

„Hlavní“ sídlo Rujany představuje – jak již naznačeno –významný přístav. Poblíž něj se těží křída, jsou tady také několi-kery přímořské lázně (třeba Binz, Sellin). Profesionální i svátečnírybáři se tu mohou cítit jako v ráji – abychom byli přesnější jakov pohádkově štědrých lokalitách sleďů či úhořů. Kdo sní o tres-kách, nebo dokonce lososech, musí využít zdejší čilý trajektovýruch a pokračovat skandinávským směrem.

Na Rujaně se pro poznáníchtivé hosty nachází téměř 40 muzeíod Vlasteneckého muzea po Vodní svět v Binzi, který zábavným,zážitkovým způsobem přibližuje dětem i dospělým zájemcům světfyziky a techniky.

Samo ostrovní „centrum“ má – mimo jiná výstavní místa, histo-rické památky, galerie – jedinečné Muzeum pro podvodní archeo-logii, první tohoto druhu v Německu. Fandové námořní dopravy sezde mohou seznámit s pestrým množstvím podmořských „vykopá-vek“ – i metod jejich získávání. Mezi vraky lodí každého upoutápalubní strana s kormidlem od hanzovní plachetnice (doklad pro-pojení baltské a středomořské řemeslné tradice!) nebo člun z Rals-wieku, postavený kolem roku 995 po Kristu, který je z hlediskavýzkumu „referenčním objektem slovanské stavby lodí“...

Na rodinný – nejen rybář-ský – výlet není výše načrt-nutý a pro Slovany notně za-jímavý ostrovní svět z českékotliny ani tak příliš vzdále-ný, co říkáte?

/ki/Foto Dana KUTÁLKOVÁ

Kresba František DOUBEK

Řešení zasílejte na adresu redakce nejpozději do 30. dubna 2010

Řešení z č. 2/2010 zní: město FLORENCIEZe správných odpovědí jsme vylosovali:Josef Nový, Janovice nad Úhlavou; Věra Pojmanová,Havlíčkův Brod; František Brejcha, Praha.

Blahopřejeme a zasíláme knižní odměnu!

Znaky evropských měst

KUPO

N č.

4

Policista č. 4/ 2010

�

�

Stalo se u nás módou sezony – již hodně dlouhých posledních let– vyjíždět zejména v jasrním čase za bezmála snovým rybařenímdocela daleko na sever. Zvláště pak do Norska. Snad nejčastěji používanou „zkratkou“ přes mořepřitom bývá trajekt vyplouvajícíz německého ostrova Rujana ke skandinávskému břehu ve Švédsku. A pojmenování výchozího přístavu je dnešním soutěžním úkolem.

OBLÍBENÁ BRÁNADO SEVERSKÝCHKONČIN

24 � Čtenářská soutěž POLICISTA

znaky evropskýchměst

POLICISTA Jak to chodí jinde � 25

čČeská republika jako země, která v sou-

časnosti prochází územní reformou výkonupolicejní činnosti, si může jen gratulovat, žejejí systém není natolik složitý, jako mnoh-de jinde v Evropě. Například takové Špa-nělsko je zemí, kde působí hned dva celo-státní a tři regionální policejní sbory. Prototato země prochází takřka permanentnímipolicejními reformami, které se týkajíi územního uspořádání – a které mohou býti pro Českou republiku inspirující.

Španělsko je na základě ústavy z roku1978 tvořeno 17 autonomními společenství-mi (comunidadades autónomas) složenýmiz 50 provincií (47 na pevnině, jedna naBaleárských ostrovech, dvě na Kanárskýchostrovech). Integrální součástí státu jsoui enklávy Ceuta a Melilla, obklopené úze-mím Maroka (autonomní města: ciudadesautónomas). V zemi působí dva celostátnísbory určené pro výkon policejní práce,oba systemizované v rámci ministerstvavnitra (Generální ředitelství Národní policiea Civilní Gardy):

Národní policejní sbor (Cuerpo Nacionalde Policía, CNP) je odpovědný za veřejnoubezpečnost v největších městech (hlavníměsto Madrid, správní střediska provinciía některá další města s více než 20 000 oby-vateli). V těchto obcích žije odhadem asi 60procent populace země. Civilní Garda(Guardía Civil) sestává z jednotek odpo-vědných za veřejnou bezpečnost na zbytkuúzemí (mimo teritoriální působnost Národ-ní policie, kde žije cca 40 procent populacezemě – tento podíl však narůstá v letníchměsících, kdy se jedná až o 65 procent osobnacházejících se aktuálně na území státu –tedy včetně turistů). Civilní garda je mimojiné spoluodpovědná i za bezpečnost a pořá-dek na vodních tocích a v teritoriálníchvodách Španělska.

Ústava Španělska zároveň umožňujebudovat i tzv. regionální policejní sbory.Činnost takových sborů je podrobnějipopsána zákonem o bezpečnostních silácha sborech z roku 1986. Poměrně značnýčasový odstup mezi schválením ústavya prováděcího zákona v oblasti policejně

bezpečnostních sil nebyl samoúčelný.Panovala snaha jednak poskytnout auto-nomním oblastem dostatek času na zformo-vání svých policejních sil, jednak dopřátprostor státní správě, aby řádně zmapovala„zájem“ o tuto možnost a případně zabráni-la „inflaci“ myšlenky autonomních policej-ních sborů.

V současnosti tak existují ve Španělskutři regionální policejní síly:� Ertzaintza v Baskicku (7500–8000

členů)� Policía Foral v regionu Navarra

(610–950 členů)� Mossos d’Esquadra v Katalánsku

(15 500 členů)Několik dalších autonomních oblastí

(Valencia, Andalucía, Galicía) složkyNárodního policejního sboru a Civilnígardy přímo specificky úkoluje.

Třetí úrovní systému policejních orgánův zemi jsou místní bezpečnostní síly. VeŠpanělsku působí v řadách sborů obecnípolicie (policias locales) odhadem asi54 000 osob. Tyto sbory operují asi v 1700obcích, přičemž smějí vykonávat činnostpouze na jejich teritoriu. Úkoly sborů obec-ní policie jsou:� chránit obecní orgány, budovy užívané

k obecním účelům a další obecní maje-tek;

� dohlížet na bezpečnost silničního pro-vozu (v případě nehod započít nezbytnéúkony a informovat o situaci příslušnýstátní nebo autonomní policejní sbor);

� vykonávat vybrané správní policejníčinnosti, zejména s ohledem na dodržo-vání místních vyhlášek a nařízení;

� spolupracovat při vyšetřování trestnéčinnosti;

� pomáhat občanům, zejména v přípa-dech nehod, katastrof apod.;

� provádět preventivně bezpečnostní čin-nost a chránit veřejná prostranství;

� spolupracovat s ostatními policejnímisbory v případech demonstrací a podob-ných událostí;

� na vyžádání napomáhat při řešení sou-kromých konfliktů.

Nejkomplexnější z regionálních policej-ních sil ve Španělsku je katalánská Mossosd’Esquadra. Tento sbor navazuje na tradi-ce prokrálovských polovojenských jedno-tek z 18. století. V moderní době sbor vzni-kl již roku 1950, ale fungoval jako relativnědrobný vojenský útvar. Po celospolečen-ských změnách roku 1980 sbor postupněexpandoval a pozbyl vojenský statut. Vět-ších kompetencí v oblasti prosazovánípráva se sbor dočkal až roku 1994. Od tédoby počet jeho personálu (nyní cca.15 500) a služeben (dnes více než 80) rostegeometrickou řadou. Roku 1994 začal pro-ces „nahrazování“ výkonu policejních čin-ností Národního policejního sboru a Civilnígardy. Během dlouhodobého vývoje děnícelostátní síly „vyklízely pozice“ od severuaž po jih. Ve finále roku 2008 celonárodnísbory „vyklidily“ regiony Tarragona a Tor-tosa.

Pro ilustraci je možné dodat, že rozlohaKatalánska je 32 114 km2 (méně než polo-vina rozlohy České republiky) a žije zde(podle údajů z roku 2008) asi 7 354 000obyvatel (asi 75 % populace České republi-ky).

Rozhodující policejní silou v Katalánskuse od roku 2008 stala „Katalánská poli-cie“, která se skládá z Mossos d’Esquadraa lokálních policejních sborů, utvářenýchjednotlivými obcemi. Spolupráce „regionál-ních“ a „obecních“ policistů (strážníků) jezpravidla vzorná. Z teritoriálního hlediskaje sbor Mossos d’Esquadra strukturován dodevíti regionů (regió policial, RP): Metro-politana Barcelona, Metropolitana Nord,Metropolitana Sud, gitina, Ponent, PirineuOccidental, Central, Camp De Tarragonaa Terres De L’ebre

Tento stav přitom nekoresponduje se sou-časnými čtyřmi regiony Katalánska (Barce-lona, Girona, Lleida, Tarragona). O to většíje jeho vazba na tzv. rozvojové plánovacíregiony „ámbits“, se kterými se údajně odroku 2011 počítá i jako se sedmi administ-rativními oblastmi „veguerias“ Katalánska(administrativní region Barcelona je rozdě-len na tři regiony „policejní“). Dá se tedykonstatovat, že reforma územního uspořá-dání policejních sil – narozdíl od situacev České republice – časově předchází refor-mě administrativní.

Mgr. Oldřich KRULÍK, Ph.D.Katedra krizového řízení

Policejní akademie České republiky

ŠPANĚLSKOZEMĚ PERMANENTNÍCH

POLICEJNÍCH REFOREM

ÚÚčelem Informačního systému Europolu

(IS) jako zpravodajské databáze je podporovatčlenské státy, Europol a partnery spolupracují-cí s Europolem v boji proti všem formámzávažné mezinárodní trestné činnosti a teroris-mu. Členské státy také mohou údaje uloženév informačním systému využít k boji protiostatním závažným formám trestné činnosti.

Informační systém podporuje veškeré ope-rační činnosti v rámci Europolu. Poskytujerychlé odkazy na informace, které jsou k dis-pozici orgánům prosazujícím právo v člen-ských státech Evropské unie a Europolu vevěci podezřelých a/nebo odsouzených osob,struktur/organizací vyvíjejících trestnou čin-nost, trestných činů a prostředků užívanýchk jejich páchání.

Informační systém nabízí možnost ukládat,vyhledávat, zobrazovat a propojovat informacetýkající se mezinárodní trestné činnosti, a tímumožňuje orgánům prosazujícím právo v celéEvropě účinně spolupracovat při jejich vyšet-řování. Systém podporuje automatickou detek-ci případných společných prvků jednotlivýchvyšetřování a usnadňuje sdílení citlivých infor-mací bezpečným a spolehlivým způsobem.Následující rovnice v jednoduchosti charakte-rizuje hlavní myšlenku systému.

Právní základInformační systém byl zřízen v souladu

s Úmluvou o Europolu. V současné době upra-ven Rozhodnutím rady EU, kterým se zřizujeEuropol, v tomto Rozhodnutí je uvedeno, žek plnění svých úkolů Europol zřídí a bude udr-žovat počítačový Informační systém.

Kdo má do ISpřístup?Členské státy mají

ve svých národníchjednotkách Europolupřímý přístup k In-formačnímu systé-mu pro účely zadá-vání dotazů a vklá-dání a údržby údajův systému. K Infor-mačnímu systémumají za účelem pro-vádění těchto čin-ností přímý přístupi styční důstojnícičlenských států v Europolu a oprávnění pra-covníci Europolu.

Automatické versus manuální vkládání údajůÚdaje v Informačním systému jsou uloženy

formou různých objektů (například osoby,automobily, doklady totožnosti atd.), kterémusí být navzájem propojeny, aby vytvořilystrukturovaný obraz trestního případu.

Pro vkládání informací do Informačníhosystému jsou k dispozici dva druhy nástrojů:automatické vkládání údajů a manuální vklá-dání údajů. V současné době 10 členskýchstátů již používá tzv. dataloadery, které umož-ňují automatické vkládání údajů, další členskézemě, včetně České republiky, se na tento krokpřipravují.

Přeshraniční odhalování trestné činnosti Informační systém podporuje automatické

zjišťování případných shodných prvků jednot-livých vyšetřování. Například v případě, žeInformační systém zjistí dva či více záznamůpotenciálně totožných osob, budou dotčenézemě/strany o této skutečnosti informovány,aby mohlo dojít k výměně dalších informací

(např. otisků prstů, DNA materiálu, fotografií)s cílem posoudit, zda se záznamy skutečnětýkají téže fyzické osoby. Toto zjišťování shod-ných prvků se označuje jako přeshraniční kon-trola trestné činnosti (CBCC = Cross-BorderCrime Check).

Kromě osob je přeshraniční kontrola trestnéčinnosti prováděna i u řady dalších druhůinformací uložených v Informačním systému,například telefonních čísel, automobilů, dokla-dů totožnosti a střelných zbraní.

Podpora ve více jazycíchUživatelské rozhraní Informačního systému

je k dispozici v 21 jazycích. Zajišťuje i tran-skripci a transliteraci jmen zadaných v řečtiněa bulharštině do latinky.

Budoucí trestná činnostV Informačním systému lze ukládat nejen

údaje o již spáchané trestné činnosti, ale i zpra-vodajské údaje o osobách, u nichž podle vnitro-státních právních předpisů existují závažnédůvody k domněnce, že se v budoucnu dopustítrestných činů spadajících do mandátu Europolu.

Kritéria zadávání údajů do Informačního systému

INFORMAČNÍSYSTÉM

EUROPOLU

Europol je organizace Evropské unie prosazující právo,která pracuje se zpravodajskými informacemi týkajícími setrestné činnosti. Jejím cílem je zlepšovat účinnost a spolupráci mezi příslušnými orgány členských států připrevenci a potírání závažné mezinárodní organizovanétrestné činnosti a terorismu. Posláním Europolu jevýznamnou měrou přispívat k působnosti Evropské uniena poli prosazování práva v oblasti organizované trestnéčinnosti a terorismu, s důrazem na podchycovánízločineckých organizací.

26 � Europol POLICISTA

E=mc2

E = EuropolM = členské státy (member states)

C = příspěvky (contribution)

Jako ve všech počítačových systémech sehodnota Informačního systému přímo odvíjí odjeho obsahu. Proto byla definována kritéria,která si kladou za cíl dosáhnout vysoké úrovněkvality obsahu databáze. Některá z těchto kri-térií si povinně vynucuje systém, některávycházejí z oborových pravidel poskytovanýchv podobě podpůrné dokumentace pro uživatelea školení. Uživatelé v členských státecha v Europolu tedy v rámci postupu zadáváníúdajů do Informačního systému dodržují určitéstandardy.

Omezení vztahující se na uchovávání a používání údajůČlenské státy a Europol musí údaje ke zpra-

cování v Informačním systému pečlivě vybírata posuzovat podle právních a kvalitativníchkritérií.

Pro určení důvěryhodnosti a přesnosti zdro-je a informací musí být použity hodnotící kódy.

Údaje uložené v Informačním systému lzešířit a/nebo používat pouze v souladu s mani-pulačními kódy a stupni utajení v Europolu,které uplatňuje vlastník informace.

Odpovědnost za údajeÚdaje vkládané do Informačního systému

zůstávají pod plnou kontrolou subjektu, který jevložil (vlastníka údajů), nemůže je nijak upravitani Europol, ani jiný členský stát. Vlastník jeodpovědný za přesnost a spolehlivost údajů a zaověřování lhůt pro jejich uchovávání a je povi-nen zajišťovat jejich aktualizaci.

Lhůty pro uchovávání údajůInformace lze v Informačním systému ucho-

vávat po dobu tří let. Po uplynutí této dobymusí proběhnout přezkoumání údajů. Při pře-zkumu může vlastník údajů rozhodnout o jejichdalším uchovávání do příštího přezkumu,pokud je to stále nezbytné pro plnění úkolůEuropolu. Pokud dotčený členský stát nepřijmežádné opatření, Informační systém údaje,

jejichž lhůta pro uchovávání vypršela, automa-ticky vymaže jeden den po datu uplynutí lhůty.

Toky informací v Informačním systémuProtože národní jednotky Europolu v člen-

ských státech jsou na Informační systém přímonapojeny, mohou zpracovávat údaje, aniž bynejprve kontaktovaly Europol. To se týká zadá-vání dotazů i správy jejich údajů v Informačnímsystému. Uživatelé z národních jednotek majípřímý přístup ke všem údajům uloženýmv Informačním systému, pokud tomu nebráníprávní omezení. Taková omezení platí napří-klad pro zpravodajské údaje o budoucích trest-ných činech. V těchto případech, je-li požado-váno více informací, lze tyto informace získatprostřednictvím styčných důstojníků Europolu.

Veškeré žádosti třetích stran o vyhledání,vložení a údržbu údajů v Informačním systémuzpracovává oddělení Europolu pověřené zpra-cováním výměny informací třetích stran s Euro-polem. Odpovědi jsou poskytovány stejnou ces-tou. Následující schéma popisuje přehled Infor-mačních toků v Informačním systému:

BudoucnostV blízké budoucnosti Informační systém

zasáhne ještě větší skupinu uživatelů, protožekromě národních jednotek Europolu se k Infor-mačnímu systému budou moci za účelem zadá-vání dotazů připojit i další určené příslušnéorgány v členských státech Evropské unie.

Počet záznamů v Informačním systému oduvedení systému do provozu značně narostl.Své údaje do něj vkládají všechny členskéstáty. Předpokládá se, že vzroste počet člen-ských států schopných připojit k Informačnímusystému své vnitrostátní databáze a vkládatúdaje automaticky. Tím se zvýší objem obsahuInformačního systému, a v důsledku tohoi počet nalezených shod.

Informační systém byl vyvinut internímoddělením Europolu pro vývoj softwaru a jehoúdržba probíhá centrálně v Europolu. SprávuInformačního systému provází trvalý proceszdokonalování, kterého se dosahuje sběremzpětných vazeb od uživatelů. Tyto zpětnévazby se spolu se změnami, které vyžadujínové právní předpisy, nové technologie atd.,stávají součástí nových verzí Informačníhosystému. Současný cyklus vydávání novýchverzí předpokládá v průměru dvě nové verzesystému za rok.

Budoucí verze systému mohou nabídnoutfunkce pro párování biometrických údajů,například profilů DNA, otisků prstů a foto-grafií.

pplk. Mgr. Martina ABRAHAMOVÁ

POLICISTA Europol � 27

PŘEHLED OBJEKTŮ informačního systémuVytvářením datových objektů a vztahů mezi těmito datovýmiobjekty lze v Informačním systému uchovávat tyto druhy informací:

Trestné činyStručný popis věci včetně informacío způsobu provedení trestného činu

Informace o kontaktu a číslujednacím Kontaktní údaje o jednotce, kterámá být kontaktována v případě, žejsou k věci požadovány další infor-mace

OsobyOsoby podezřelé z již spáchanýchtrestných činů nebo za ně odsouzenénebo osoby podezřelé z budoucíúčasti na trestném činu

AliasyFalešné totožnosti používané pode-zřelými / odsouzenými osobami

ÚčtyInformace o bankovních účtech

BombyVýbušniny, výbušná a zápalná zaří-zení, falešné zprávy

Chemické substanceHormonální látky, prekurzory užíva-né k výrobě drog atd.

Kriminální organizacePodezření na členství podezřelých /odsouzených osob ve zločineckéorganizaci

MěnyPadělané peníze, bankovky a/nebomince

Zařízení Tiskárny včetně bitmapovýchkódů, laptopů atd.

DrogyKonopí, kokain, heroin, stimulan-ty atd.

Finanční transakceElektronické převody peněz,hotovostní transakce, transakcev drahých kovech atd.

Střelné zbraněPistole, revolvery atd.

Doklady totožnostiCestovní pasy, řidičské průkazyatd.

Komunikační prostředkyTelefonní čísla, e-mailové adresy,URL, IP adresy atd.

Platební prostředkyKreditní a ostatní platební karty

Dopravní prostředkyAutomobily, plavidla atd.

Organizace Právnické osoby, například spo-lečnosti

PřílohyMultimediální soubory v různémformátu včetně otisků prstů, foto-grafií, filmů a dokumentů

JJJde o specifický projekt, zaměřený na pre-venci výskytu sociálně patologických jevůa odvrácení mladých lidí od kriminálního pro-středí, jehož významnou součást tvoří kolektiv-ní soutěž. Cílovými skupinami projektu jsouděti a mládež, pedagogové, rodiče a co možnánejširší veřejnost. Aktuálně je projekt zaměřenna teenagery – žáky 8. ročníků ZŠ, a to vzhle-dem k vysoké rizikovosti této věkové skupiny.Vytipované třídní kolektivy postupně absolvujídiagnostiku (se zaměřením na výskyt projevůa příznaků patologického chování), analýzu,rozbor zjištěných skutečností a přednášku spo-jenou s besedou k problematice posilováníprávního vědomí a trestní odpovědnosti. Sou-částí projektu je vzdělávací a informační pod-pora škol a rodin. V internetovém prostředíprobíhá diskuse s veřejností k tématům projek-tu. Zjištěné závažné případy řeší pedagogicko--psychologická poradna (partner projektu)individuálními konzultacemi se žáky, s rodičii pedagogy. Výstupem soutěže je Mini-projekt,jehož cílem je maximální snížení rizik souvise-jících se zjištěnou kriminalitou v třídnímkolektivu. Z důvodů navození co největšíhozájmu a sledovanosti vstupují do průběhu sou-těže Ambasadoři. Jsou iniciátory a motivační-mi osobnostmi soutěže. Mini-projekty jsou vesvé konečné fázi představeny na internetovýchstránkách. „V průběhu tvorby Mini-projektuklademe důraz na komunikaci zástupců soutě-žících kolektivů s porotou, složenou ze zná-mých osobností a odborníků z oblasti prevencekriminality. Mini-projekty, které nejvíce zau-jmou svým kreativním přístupem a způsobemrealizace, porota nominuje na udělení Dětskéceny prevence kriminality (DCPK). V rámciDCPK je oceněno celkem 6 kolektivů a peda-

gogů. Nezávisle na nominacích probíhá veřej-né hlasování, vítězný projekt získá Cenu veřej-nosti,“ řekla nám k projektu DCPK Irena Ščer-bová, prezidentka IOBD.

Cílem projektu je:� podpora podmínek pro kvalitní život a vše-

stranný rozvoj dětí a mladých lidí,� snižování míry a závažnosti trestné čin-

nosti,� interaktivní účast dětí, mladistvých, rodičů

a široké veřejnosti při omezování příčin kriminality,

� začleňování prevence kriminality do roz-voje obcí za současného zvyšování pocitubezpečí občanů.Mezi cílové skupiny projektu například patří

děti a mládež se zaměřením na neorganizovanéděti, nebo děti vyhledávající party, dále školnímetodici prevence, pedagogové, ale i rodičea zástupci podnikatelské sféry i široká veřej-nost.

Do projektu Dětská cena prevence krimina-lity, který v Praze probíhal v loňském roce, sezapojilo 22 třídních kolektivů s třídními peda-gogy, na projektech se podílelo asi 500 žáků.V listopadu loňského roku proběhla na Magist-rátu hl. m. Prahy Mezinárodní konference, jejížsoučástí bylo vyhlášení vítězů projektu Dětskácena prevence kriminality.���

Vítězem DCPK se stal kolektiv žáků VIII. Bze ZŠ Olešská, Praha 10. Vítězná třída siv rámci projektu jako téma vybrala „Šikanu“.A proč si žáci vybrali zrovna šikanu prozradilisami….

Kateřina Doubková – Když jsme byliv sedmičce, tak jsme přímo ve třídě šikanuměli. Šikanovaný byl jeden náš spolužák. Byl

jiný než ostatní, nezapojoval se do našehokolektivu. Byl chytrý, učil se dobře, přímo najedničky, ale měl různé nálady. Někdy stačilojediné slůvko a už se rozčílil. Neměl tadyžádné opravdové kamarády.

Monika Vojnová – Já a několik kamarádekjsme se s ním normálně bavily, neměly jsmes tím problémy, ale když se rozčílil, byl hlavněna děvčata sprostý i agresivní. Jiný byl v tom,že měl zájem o jiné věci než my všichni.

Třídní učitelka Lenka Vyskočilová – bylodlišný než zbytek třídy, zároveň psychickysilný jedinec a sám si mně nestěžoval, i kdyžmu spolužáci ubližovali. Snažil se vše řešit posvém a ze začátku se mu to i dařilo. Nepřišelani nikdo z jeho spolužáků, aby se ho zastala informoval mě, co se děje, že má tento žák sezbytkem třídy problémy. O některých jeho pro-blémech jsem věděla delší dobu, ale snažilajsem se přímo nezasahovat do vztahů ve třídě,protože to ještě pořád byly takové „klukoviny“.Bohužel vše gradovalo, drobné útoky vůči jehoosobě se opakovaly. Na konci školního rokumne kontaktovali a písemně informovali ažjeho rodiče. Jednalo se převážně o slovní šika-nu, schovávání, nebo shazování jeho věcíz lavice, ale přerostlo to v opakované poškozo-vání věcí. Za zničený penál a mikinu, kteroumu spolužáci počárali fixem, jsem navrhla udě-lení příslušného kázeňského opatření s odů-vodněním, že chování klasifikuji jako projevyšikany. Viníci trest přijali celkem rozumně,horší byla komunikace s jejich rodiči, kteřío šikaně nechtěli vůbec nic slyšet. ���

A jak na realizaci projektu vzpomínají žácia třídní učitelka…

Kristýna Krunclová – Foto, které jsme

DĚTSKÁ CENAPREVENCE KRIMINALITY

28 � Prevence – projekt POLICISTA

Na druhé příčce se v rámci národníhokola Prevence kriminality za rok 2009umístil projekt Dětská cena prevence kriminality, předložený Magistrátu hl. m.Prahy, realizovaný Iniciativou Občanského Bezpečí Domova (IOBD).

Vítězná třída – VIII. Bze ZŠ Olešská, Praha 10

v rámci našeho projektu na téma „Šikana“vytvořili, jsme dlouho společně připravovalia vybírali z několika variant. Nakonec vyhrálofoto se stíny.

Sierra Holanová – Kolektiv v naší třídě jepo ukončení tohoto projektu jednotný. Mocnám to pomohlo, více spolu komunikujeme.

Katka Doubková – Na projektu nás nejpr-ve začínalo pouze pět. Ostatní spolužáci zájemneměli, ale postupně se přidávali. To se milíbilo.

Třídní učitelka – Když se teď něco ve tříděděje, chci, aby se samy děti rozhodly, co už sejim nelíbí, co už není legrace a aby na to svéhospolužáka upozornily. Učím žáky, aby opako-vaně řekli svému kamarádovi ze třídy, tohle užmi nedělej, tohle se mi nelíbí, to už je moc,nechci to a pokud nepřestaneš, budu to řešits třídní učitelkou!

K začátku samotného projektu nám celátřída potvrdila, že nejprve byla aktivní pouzepětice žáků. A i když vše připravovali na tříd-nických hodinách, ostatní se do práce nezapo-jovali. Postupně ale i ostatní žáci přicházelis návrhy a o projekt se zajímali. Projekt pohltilvšechny děti až v samotném závěru, kdy probí-halo šestidenní hlasování veřejnosti na interne-

tových stránkách. Pro-jekty ostatních škol sena internetu objevilyaž při závěrečném hla-sování pro veřejnosta děti se opravdu veli-ce snažily, aby se přitéto závěrečné fázi doprojektu zapojilo conejvíce osob. Oslovo-valy proto rodiče, pra-rodiče nebo další ro-dinné příslušníky, ka-marády atd. a prosilyje, aby přes internetprávě o jejich projektuhlasovali. Napříkladdo zdejší školy volalymaminky a postesklysi, že se nemohouk samotnému hlasová-ní dostat a co je pro tonutné udělat. Za šestdní v rámci celé Prahyhlasovalo více nežjedenáct tisíc osob.

Katka Doubková– Ve třídě je to teďmnohem lepší, než tobylo v loňském roce.

Jsme velice rádi, žejsme vyhráli, a i kdyžse někdo zapojoval doprojektu více a někdoméně, ceny, které jsmedostali, jsou kolektiv-ní. Na začátku jsmenetušili, co vítěze pro-jektu ve finále můžečekat. Kdo vyhraje,jsme se dozvěděli ažna konferenci, kteráv listopadu probíhalav budově Magistrátuhl. m. Prahy. Tady by-lo přítomno pět nomi-novaných škol a šestáškola, která získalazvláštní cenu poroty.Ocenění tříd začalo odpátého místa a my

jsme si říkali, tak teď už budeme, ale byli jsmeúplně první. Mile nás to překvapilo.

Celá osmá třída si ceny pro vítěze mocpochvalovala. Třídní kolektiv získal šek v hod-notě padesát tisíc korun od partnera projektu,firmy Nike. Tuto cenu žáci zařadili na prvnímísto. Další společnou cenou byla exkurze dovýcvikového prostoru pilotů letiště Praha. Tamuž třída byla. Na jaře vítěznou třídu čekánávštěva Aquapalace Praha. Poslední cenoubyl fotoaparát značky Canon, který zazname-nává od listopadu všechny třídní akce VIII. Ba v aquaparku nebude rozhodně chybět. Pove-dené fotografie budou na internetových strán-kách školy. Třída však získala především hlav-ní cenu – křišťálovou trofej. Ceny získala i tříd-ní učitelka. V jejím případě šlo o deset volnýchvstupů do Fitness Olgy Šípkové, šperk a křišťá-lovou trofej���

Další žákyně vyprávěla o přítomnosti psy-choložky ve třídě. PaedDr. Kašparová bylav základní škole loni v září, přesto si na jejísezení žáci dobře pamatují. Děti vzpomínají narozdělení do čtyř skupin, kdy seděly v kruhu.

Marina – Vzpomínám si, jak jsme dostaličtyři kamínky a měli jsme je předat těm kama-

rádům, kteří nás budou reprezentovat a komu-nikovat za celou třídu. Moc se nám to líbilo.Nebo jsme seděli v kruzích a postupně jsme seposunovali a ti co seděli naproti sobě, spoludvě minuty na zadané téma museli mluvit.I tento úkol pro nás byl zajímavý.

Pokud by žáci měli možnost se do soutěž-ního projektu opětovně přihlásit, tentokráteby si vybrali téma drogy a kouření. Držímetřídě palce, ať se jim v třídním kolektivui nadále daří.

���

Anna Mrázek Kovačič – předseda odbornéporoty

Naše oslovení teenagerů přímo ve třídáchnebylo možné ničím nahradit. Bylo to provšechny super… Já i Tomáš, známý jako DJWICH jsme sehráli určitě tu nejkrásnější roliAmbasadorů. Brzy jsme přišli na to, kdy másmysl k nim promluvit. Dopoledne. Tehdy nástřída vnímala, žáci nebyli unaveni. Postavilijsme je do role reklamní agentury a zadali jsmejim zakázku. Použili jsme slangové výrazy,přesně takové jako se používají ve skutečnéreklamní agentuře. Podmínkou bylo, že se doprojektu musí zapojit celá třída. Tendr byl tedyvyhlášen. Zadáním bylo vypracování Mini-projektu – budoucího plakátu. Téma: „Krimi-nální prostředí očima dětí“. Dostali možnostvidět věci jinak…

Překvapila mě uzavřenost mnoha dětí,neschopnost komunikace. Přiznávají, že mezisebou komunikují spíš jen přes facebook. Mys-lela jsem si, že je to jinak. Chyběla otevřenost,diskuse. Byla jsem dost zklamaná. Projekt dalvěci do pohybu. Jsou teď jiní. Šli do sebea k sobě. A to má smysl… Všichni jsou vítězo-vé, děti i třídní učitelé.

���

Na závěr několik slov pedagoga a právníkaz Pedagogické a právní poradny PPPK.

PaedDr. Zdeňka Kašparová – Já jsemv rámci projektu Dětská cena prevence krimi-nality měla sice jednotný program. V každétřídě jsem ale zjistila jiné problémy.

JUDr. Karel Kašpar – přednášku s bese-dou jsem přizpůsoboval problémům zjiště-ným v třídních kolektivech. Cílem byla pre-vence konkrétních rizikových jednání a posí-lení právního vědomí žáků.

PaedDr. Zdeňka Kašparová – Osobnějsem za třídní učitele, nebo metodiky preven-ce, případně výchovné poradce ve třídě veli-ce ráda. Většinou si to přejí i sami žáci. Peda-gog má tak možnost vidět chování dětí jinaknež při běžné vyučovací hodině a zároveňmohu i já vidět reakce pedagoga. Na závěrprobíhá hodinový rozbor s pedagogema vedením školy. Konzultujeme poznatky nása učitelů. Pozitivní na naší účasti v projektuje, že si děti i po několika měsících pamatujína naše sezení i na konkrétní témata. To násopravdu moc těší. A co jsem zjistila negativ-ního? Žáci trpí tím, že mají nedostatek pro-storu na své problémy. Někdy mají pocit, žejejich problémy nikoho nezajímají.

���

Projekt „Dětská cena prevence kriminality“též pod názvem „Creative battle“ pokračujedalším ročníkem. Projektový tým IOBD při-pravuje novinky. Počet zúčastněných škol mápřesáhnout 100. Po Praze vstupuje do projektui Ostrava. O projekt mají zájem i v zahraničí.Konkrétně Slovenská republika a Polsko.

Eva BROŽOVÁFoto Václav ŠEBEK a archiv IOBD

POLICISTA Prevence – projekt � 29

Vítězný Mini-projektna téma „Šikana“

Diplom za udělení 1. místa mají žáci neustále na očích

PPPolicejní středisko v oblasti zdravovědyúzce spolupracuje se specialisty z ArmádyČeské republiky. Trojice zdejších instruktorůse od září loňského roku zúčastňuje praktic-kých cvičení první pomoci společně s vojá-ky. Jejich specialisté se při společných setká-ních zaměřili na poskytování první pomociv náročných podmínkách, s důrazem na conejdelší udržení života. Za policejní středis-ko Teplice je instruktorem první pomocinprap. Martin Bartl. Pětatřicetiletý policistamá praktické zkušenosti, neboť mimo tatospeciální cvičení úzce spolupracuje se zdejšízdravotnickou záchrannou službou.

„Na základě naší žádosti vojenští specia-listé modifikovali témata zdravotnické pří-pravy na civilní podmínky, které v rámcislužby může Policie ČR využívat,“ říkávedoucí mjr. Ing. Vít Pech a doplňuje. „Zna-mená to udržet život do příjezdu záchrannéslužby, což je nejméně patnáct minut. Je to

knot-how jednoho z vojenských specialistů,který také proškoloval naše tři instruktory.“

���Prezentace těchto činností se uskutečnila

začátkem letošního února právě v objektuŠkolního policejního střediska v Teplicích.Celou formu poskytnutí první pomocivytvořili a předvedli specialisté z VÚ Stra-konice Jaroslav Duchoň a bývalý hlavní

30 � Školství POLICISTA

Vedoucí ŠPS Teplice mjr. Ing. Vít Pech poskytuje novinářům informace

Modelová situace – přestřelka a zadrženípachatele

NNNNeeeennnníííí jjjjeeeeddddnnnnoooodddduuuucccchhhhééééppppoooosssskkkkyyyyttttnnnnoooouuuutttt

PPPPRRRRVVVVNNNNÍÍÍÍ PPPPOOOOMMMMOOOOCCCC

Školní policejní středisko Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje sídlív Teplicích už od roku1994. Od října roku 2008je vedoucím střediskamjr. Ing. Vít Pech.

medik útvaru speciálních operací AlešKarban, kteří mají osobní a praktickézkušenosti ze svého působení v misíchv Afghánistánu.

V rámci své prezentace oba vojácipředvedli několik vybraných postupůzáchrany lidského života v krizovýchsituacích. Zaměřili se také na používa-ný materiál a další prostředky, nutné přizáchraně lidského života, které by bylomožno zavést do standardního vybave-ní Policie ČR.

Jaroslav Duchoň nejprve přítomnéseznámil s teorií poskytování prvnípomoci při krizových situacích. V prvníčásti zároveň ukázal materiál a pomůc-ky, které jsou nezbytné při záchraně lid-ského života. V druhé a praktické částipřišla na řadu ukázka modelové situacezákroku policistů. Při ukázce došlo i nazbraň, použití zbraně a následnému zra-nění policisty i pachatele.

Na závěr nám vedoucí teplickéhopolicejního střediska sdělil: „Chcemepřebrat některé prvky z výukové meto-dy, které se v prezentaci objevilya v průběhu letošního druhého čtvrtletíje plánujeme zařadit do koncepcevýuky zdravotnické přípravy v rámcizákladní odborné přípravy. Dále připra-vujeme týdenní zdokonalovací kurzya speciální třídenní zdravotnické kurzypro policisty Krajských ředitelství poli-cie Ústeckého a Libereckého kraje.Uvidíme, jaké budou požadavkya objednávky od kolegů z výkonua podle toho zdravotnické kurzy přizpů-sobíme.“

por. Bc. Ilona NOVOTNÁFoto Policie ČR

Podklady zpracovala Eva BROŽOVÁ

POLICISTA Školství � 31

nprap. Martin Bartl provádí u zraněného pachatele masáž srdce

Vzdělávání v činnosti při nálezu podezřelého předmětu nebo nástražnéhovýbušného systému v civilnímletectví.

Naše země, stejně jako další státy světa,není vůči hrozbě leteckého terorismu aniostatním typům protiprávních činův civilním letectví imunní.

Policisté Služby cizinecké policie pro-vádějící výkon služby v prostoru letištějsou vedeni k tomu, aby citlivě reagovalina bezpečnostní problémy. Jsou jimposkytnuty odpovídající informace, aby siuvědomovali svoji konkrétní úlohu a indi-viduální odpovědnost v celém systémubezpečnosti civilního letectví.

I z důvodu výše uvedeného se uskuteč-nily v souladu se vzdělávacím progra-mem pro základní odbornou přípravupřednášky se zaměřením na činnost poli-cisty Služby cizinecké policie při nálezupodezřelého předmětu nebo nástražnéhovýbušného systému v prostorách meziná-rodního letiště. Pro zvýšení efektivity

výuky byl proveden praktický nácvik.V rámci spolupráce VPŠ a SPŠ MV

Holešov a Inspektorátu cizinecké policieletiště Praha-Ruzyně přednášel a praktic-ké cvičení vedl policista ze skupinyochrany objektu zvláštního významu.Studentům předal do výkonu službymnoho praktických rad a tím přispělk vysoké kvalitě přednášek.���

Účelem zaměstnání nebylo naučit sezneškodňovat výbušniny a nástrahy, alevědět jak preventivně postupovat, umětprohlédnout prostory s cílem odhalit pří-padně nastražené výbušné systémy a vě-dět jak se zachovat při jejich nalezení.

Zaměstnání byla směřována na situace,které se mohou vyskytnout v praxi a kterése taky často řeší, jako jsou napříkladodložená nebo zapomenutá zavazadla.Tímto se zavazadla stávají podezřelýmpředmětem, protože účel, umístění, pů-vod, majitel nebo jiné okolnosti jehovýskytu nejsou známy a jeho vnější formaa celková situace na daném místě letištěvzbuzují odůvodněnou obavu, že byse mohlo jednat o nástražný výbušnýsystém.

Cíl zaměstnání byl naplněn hlavně tím,že studenti dovedou aplikovat závaznýpokyn policejního prezidenta č. 53 z roku2003, který upravuje postup příslušníkůP ČR při oznámení o uložení nástražnéhovýbušného systému a nálezu podezřeléhopředmětu.

Obdobná zaměstnání, která budoupokračovat i nadále, přispějí ke vzdělává-ní, výcviku a prohloubení znalostí a do-vedností policistů, kteří se v leteckémprostředí pohybují a naplní základnípředpoklad pro úspěšné a efektivní pro-vádění preventivních bezpečnostníchopatření a zároveň úspěšné zvládání pří-padných protiprávních činů v civilnímletectví.

kpt. Mgr. Petr NOVOSÁDvrchní komisař

předmětové oddělení SCP

Foto P ČR

Policisténesmí nicopomenout

Maketa nástražného výbušného systému

32 � Z krajů POLICISTA

Slavnostnívyřazení absolventů

Vyšší policejní škola MV v Brně pokra-čuje v tradici slavnostního vyřazeníabsolventů studia základní odborné pří-pravy určeného pro policisty službypořádkové, dopravní a železniční policie.Slavnostního únorového aktu, který pro-bíhal ve společenském sále školy, sezúčastnili vedoucí funkcionáři školy,významní hosté z řad policejního mana-gementu příslušných krajských policej-ních ředitelství a předsedové zkušebníchkomisí.

Před zraky rodičů, sourozenců a ostat-ních blízkých absolventi převzali z rukouředitele školy plk. JUDr. Mgr. JiříhoMusila osvědčení o absolvování studiazákladní odborné přípravy, čímž se jimotevřela brána do výkonu služby. Bylitaké mezi prvními, kteří obdrželi novéabsolventské odznaky. Budou jim trvalepřipomínat jejich absolventskou – brněn-skou policejní školu, ale také završeníjejich prvotní etapy na cestě profesnímživotem příslušníků Policie České repub-liky. Ředitel školy využil této příležitostik poděkování zúčastněným služebnímfunkcionářům a za dosavadní spoluprácis brněnskou školou jim předal „MedailiVyšší policejní školy Ministerstva vnitrav Brně“.

Chorál „Ktož sú boží bojovníci“ dopro-vázel praporečníka nesoucího standartu.Státní hymna České republiky a student-ská hymna „Gaudeamus igitur“ orámova-ly celý akt, který kromě vyřazení samot-ného má v absolventech podnítit stavov-skou čest a sounáležitost k policejnímusboru. Stejně jako úcta ke služebnímustejnokroji musí být pro služebně mladépolicisty samozřejmostí, ne pouze prázd-nými pojmy. Práce, kterou si zvolili, jenáročná a je v pravém slova smyslu služ-bou.

Brněnská policejní škola si letos připo-míná 35. výročí založení a stejně tak

dlouho připravuje pro výkon službybudoucí policisty. Při této příležitosti seuskuteční celá řada doprovodných akcí.

plk. Mgr. Jiří CHROMEKFoto Policie ČR

Nejlepšíostravští policisté roku2009

Slavnostní ocenění nejlepších ostrav-ských policistů za rok 2009 se odehrálove druhé půli února. Společenský zážitekzajisté umocnilo i prostředí Divadla lou-tek na Pivovarské ulici v Ostravě. Celkem34 nejlepších policistů a občanskýchzaměstnanců Městského ředitelství poli-cie Ostrava převzalo ocenění Policistaroku, Občanský zaměstnanec roku 2009i další speciální ocenění.

Akci obohatila přítomnost význam-ných hostů: ředitel Krajského ředitelstvípolicie Moravskoslezského kraje plk.Mgr. Tomáš Tuhý, primátor statutárníhoměsta Ostravy Ing. Petr Kajnar, honorár-ní konzul Ing. Aleš Zedník, předsedkyněOkresního soudu Ostrava Mgr. DagmarGottwaldová, představitelé samospráva složek IZS.

A nejlepším ostravským policistůmpopřály i další významné ostravské osob-nosti Jarek Nohavica i Martin Chodúr.Vzhledem k tomu, že mezi nominovaný-mi převažovali muži, několik slov a přánívěnovala policistům též půvabná ženaMahulena Bočanová.

Pan Nohavica navíc, s humorem jemuvlastním, prostřednictvím obrazové zdra-vice policistům věnoval jakýsi hudební„manuál“ v podobě CD a DVD s vlastno-ručním věnováním i podpisem.

Ředitel Městského ředitelství policieOstrava, plk. Mgr. Tomáš Landsfeld oce-

nil titulem Policista roku 2009 dvanáctpolicistů jednotlivých obvodních odděle-ní Územního odboru vnější služby Ostra-va (mezi nimi i jednu ženu).

Namátkou lze z oceněných vybratnapříklad pprap. Václava Wewiorkuz ostravského dopravního inspektorátu.Policista zvítězil v květnu 2009 v krajskésoutěži dopravních policistů a své kvalitynásledně potvrdil i v celostátním klání,kde se umístil na třetím místě mezi 27policisty z celé republiky. Titul Policistaroku 2009 dále získalo též třináct policis-tů Územního odboru služby kriminálnípolicie a vyšetřování Ostrava (mezi nimiopět dvě ženy, komisařky). A znovumůžeme z oceněných kriminalistů vybratnapříklad por. Mgr. Jiřího Buluška,který se specializuje na problematikusprejerství. A nutno říci, že víc než úspěš-ně nekompromisní policista tak od kole-gů, ale i veřejnosti, získal pojmenování„lovec sprejerů“.

Titulem Občanský zaměstnanec roku2009 se nyní může pyšnit pět administra-tivních pracovnic jednotlivých útvarů.Speciální kategorie otevřel pprap. Mar-tin Danel, vrchní asistent Obvodníhooddělení policie Ostrava-Vítkovice, v ka-tegorii „Příkladný čin roku“. Tentomladý, empatický, aktivní policista sipočínal jako profesionální „vyjednavač“při záchraně lidského života. Dne 11. 9.2009 zachránil muže, který chtěl skočitz okna v pátém patře domu. S mužem,sedícím na parapetu a naklánějícím sez bytu, se policistovi nejen podařilo navá-zat komunikaci, ale také jej stáhnoutz nebezpečného místa dovnitř. Nicméněkolega Danel byl vybrán jako nejstateč-nější také občany, neboť zvítězil v anketěSedm statečných, periodiky „Sedmička“.Městské ředitelství policie Ostrava máovšem více podobných žen a mužů, kteřív uplynulé době zachránili další osobyv krizových okamžicích. I těmto policis-tům patří poděkování.

Ve speciální kategorii „Objev roku“byl oceněn nstržm. Roman Večeřaz Obvodního oddělení policie Ostrava-Poruba, v současnosti sloužící na 4. oddě-lení obecné kriminality Územního odboruslužby kriminální policie a vyšetřováníOstrava. Jde sice o „nováčka“, u policieje teprve krátce, ale již se výrazným způ-sobem podílí na objasňování trestné čin-nosti páchané na území Poruby.

Ředitel Městského ředitelství policieOstrava plk. Mgr. Tomáš Landsfeld neza-pomněl ani na pprap. Romana Fučíkaz Obvodního oddělení Ostrava-Poruba 2.Policistovi udělil speciální ocenění„Sportovní počin roku 2009“. Kolegauspořádal hokejové mistrovství republikypolicejních celků. Do šampionátu nastou-pilo dokonce 10 mužstev. Sportovní klánípolicista zorganizoval bezchybně, zapo-menuto nebylo ani na malé diváky.

Medaili policejního prezidenta „Za sta-tečnost“ převzal v průběhu slavnostníakce také pprap. Přemysl Lička z Oddě-lení hlídkové služby Ostrava. Policejníprezident udělil medaili za projeveníosobní statečnosti v souvislosti s nasaze-ním v oblastech postiženými povodněmidne 24. 6. 2009 na Novojičínsku. Medai-

Nástup praporečníka se standartou doprovázel známý chorál „Ktož sú boží bojovníci“

POLICISTA Z krajů � 33

li policistovi předal ředitel Krajskéhoředitelství policie Moravskoslezskéhokraje, plk. Mgr. Tomáš Tuhý a kolegovipoděkoval také primátor statutárníhoměsta Ostrava, Ing. Petr Kajnar.

Řady Městského ředitelství policieOstrava tvoří naštěstí mnoho schopnýchžen a mužů na svých místech, kteří nevá-hají a „pomáhají a chrání“ dnem i nocí.Nelze zmínit všechny výjimečné jedince(o zásadních situacích jste průběžněinformováni tiskovými zprávami), letošnítituly určitě získají další nejlepší.

Humorně laděné slavnostní odpolednebylo korunováno jak jinak než dalšívýraznou osobností Ostravy, první Čes-koslovenskou superstar, Martinem Cho-dúrem. Hledištěm zašumělo překvapení,když se po uvedení Martina Chodúramladý umělec opravdu objevil. Ohlasa aplaus nebral konce. Mnozí ocenění pakodcházeli i s fotografiemi mladého uměl-ce na památku. A Martin Chodúr spolu

s ředitelem městského ředitelství předali speciální ocenění jedné z policistek.Zpěvák nás překvapil svou bezprostřed-ností i vstřícností. Zásadní byl také fakt,že si ve svém vytíženém programu našelčas a zavítal mezi nejlepší ostravsképolicisty.

Kategorie „Příkladný čin roku2009“

Původní tisková zprávak záchraně života pprap. Danelem

Ukončit svůj život skokem z výškychtěl v Ostravě 32letý muž v pátek večer,poté co přišel z restaurace. PolicistéObvodního oddělení Policie Ostrava-Vítkovice byli vysláni na místo 11. 9.2009, kolem 22.30 hodin. Již v doběsvého příjezdu uviděli na okenní římsestojícího muže. Začal okamžitý bojo jeho život. Policisté co nejrychlejivyběhli k bytu do pátého patra, dveřeotevřela rozrušená matka. Motivem zou-falého činu měl být rozchod s přítelkynímuže. Policista se ihned pokusil navázat

s mužem stojícím na parapetu okna kon-takt, nicméně muž odmítal jakoukolivkomunikaci s kýmkoliv jiným než se svoupřítelkyní. Situace byla vážná, muž senahýbal z okna, stavěl se na venkovníparapet okna a hovořil o svém odhodlánískočit.

Vzhledem k situaci byly na místo oka-mžitě přivolány také další složky IZS,hasiči, rychlá záchranná služba a vyraziltaké vyjednavač. Policista Obvodníhooddělení policie Ostrava-Vítkovice,pprap. Martin Danel, na místě reagovalprofesionálně, s mužem se snažil opětov-ně navázat komunikaci a odvést mužovupozornost k jiným tématům. Trvalo dlou-hé desítky minut, než muž začal policisto-vi důvěřovat a komunikovat s ním. Mužvyžadoval, aby policista stál v dostatečnévzdálenosti, při jakémkoliv pohybu vyhro-žoval skokem z okna. Policista tak stálu dveří kuchyně, muž seděl na parapetuokna na druhé straně místnosti. Několi-

krát se muž na parapetu dokonce postavila vyjadřoval své odhodlání skočit. Zpo-čátku musel policista třikrát odejít z míst-nosti, než bylo mezi zachráncem a mužemnavázáno křehké pouto důvěry. Vyjedná-vání trvalo zhruba hodinu. Vážnou situa-ci komplikoval fakt, kdy se nepodařilonakontaktovat ženu, s níž jedinou chtělmuž hovořit.

Pprap. Danel uvedl: „situace bylaopravdu dramatická, muže jsem neznal,viděl jej poprvé, a měl jsem řešit jehoživotní krizi. Hledal jsem vhodná tématake komunikaci, naštěstí byl muž vášnivýmrybářem, já na ryby chodím také, tudížjsme našli společnou řeč. Před tím všakna můj jakýkoliv pohyb reagoval vstává-ním z parapetu a výhrůžkami. Situace sezhoršila také poté, co dorazili hasičia muž pod sebou viděl nainstalovanýzáchranný prvek. Tvrdil, že skočí stejněmimo plachtu.“ V průběhu dialogu vypa-dl muži zapalovač, této skutečnosti si všakvšiml naštěstí jen policista a rozhodl se.Strhnout muže bude reálné, shýbne-li sepro předmět a nakloní do místnosti. Bez-problémové záchraně nepomohla anivzdálenost mezi muži, ale ani uprostředmístnosti mezi muži umístěný stůl a židle.Navíc byli v kuchyni, kde hrozilo použitínožů. Ideální nebylo ani mužovo oděnípouze do spodního prádla, v úvahu nepři-padalo ani mnohem bezpečnější strženímuže dovnitř uchopením za oděv bez rizi-ka možného pádu spolu se zachraňova-ným dolů.

Ostravský policista však zareagovalukázkově. V nestřežené chvíli, kdy senaskytla vhodná příležitost, muž senahnul pro zapalovač a na okamžik pře-stal sledovat policistu. Zachránce jejuchopil kolem pasu a strhnul co nejdál odokna. Záchranná akce pokračovala zne-hybněním muže, při němž již pomohlidalší dva policisté (původně skrytí v jinémístnosti), tak aby muž mohl být ošetřenlékařem. Muž byl ihned předán do lékař-ské péče a převezen na protialkoholnízáchytnou stanici. Orientační dechovázkouška vykázala pozitivní hodnotualkoholu.

Nač asi myslí člověk, který pro záchra-nu druhého bezesporu neváhá obětovatzdraví či život svůj? I na to jsem se pprap.Martina Danela zeptala. „Myslel jsem nato, jaké to bude spadnout dolů, možná dotěch plachet, ale riskl jsem to, chtěl jsemho zachránit za každou cenu. Myslel jsemna to, že mohu spadnout dolů, muž bylvětší a vážil víc než já, ale nejdůležitějšíbylo zachránit jeho život.“

Kategorie

„Nejlepší policista roku

2009“ – vnější služba

Původní tisková zpráva:Ostravská „dopravka“ se může po-

chlubit také nejlepším dopravním policis-tou v kraji. Prap. Václav Wewiorkav květnu 2009 zvítězil v krajské soutěžidopravních policistů s názvem „Soutěžv odborných znalostech a dovednostechv řízení provozu“, pořádanou Odborem

34 � Z krajů POLICISTA

služby dopravní policie Krajského ředi-telství policie Severomoravského kraje.Své kvality prap. Wewiorka potvrdil takév celorepublikovém klání dopravníchpolicistů. Druhý ročník soutěže se usku-tečnil na konci října 2009 v Jihlavěa mezi 27 zúčastněnými se umístil prap.Wewiorka jako třetí. Kolega Wewiorkasoutěžil například v řízení křižovatky,absolvoval jízdu zručnosti, kontrolovaltechnický stav vozidel….Teoretické zna-losti byly ověřovány testy, a to nejenz pravidel silničního provozu, ale takédalších právních norem – zákona o Poli-cii ČR i dalších…Kolega srovnal i soutě-že v Ostravě a Jihlavě, lišily se nejentesty, ale také disciplínou řízení provozu.V Ostravě řídili soutěžící dvě křižovatky,v Jihlavě pouze jednu. Na můj dotaz, cobylo v soutěžích obtížné, kolega sdělil, ženic. „Ne že bych vše věděl či zvládl, alesoutěže byly koncipovány ideálně“. Prap.Wewiorka nastoupil do služebního pomě-ru policisty 1. 5. 2003 a je zařazen doskupiny dopravních nehod ostravskéhodopravního inspektorátu.

Kategorie „Nejlepší policista roku2009“ – služba kriminálnípolicie a vyšetřování

Původní tisková zpráva k jednéz mnoha sérií objasněných případů sprejerství.

Ostravští kriminalisté, specializující sena problematiku sprejerství, slaví dalšíúspěch v podobě objasnění rozsáhlé série34 případů tzv. sprejerství. K protiprávní-mu jednání docházelo zhruba rok, odprázdnin roku 2008 do poloviny roku2009. Způsobená škoda na majetku sepohybuje v současnosti zhruba kolem100 000 korun. Podezřelí měli různýminápisy či nástřiky opatřit zdi (v některýchpřípadech i okna) domů, oplocení, pod-chody, mosty, školu, zastávku, transfor-mátor, obchodní centrum či hájenku naúzemí Ostravy (největší výskyt byl zazna-menán v Ostravě-Dubině, Porubě, Mari-ánských Horách, ale také v centru neboHrušově).

Kriminalisté odhalili skupinu 13 osob,mezi nimi je celkem osm nezletilých a pětmladistvých. Konkrétněji lze uvést, že pětmladistvých je ve věku od 16 do 17 let,jedná se o jednoho studenta gymnázia,jednoho studenta středního odbornéhoučiliště a tři žáky základní školy. Nezletilí„výtvarníci“ jsou ve věku od 13 do 15 let.

Hlavní součást skupiny však tvořila sku-pinka šesti osob, tří nezletilých a tří mla-distvých podezřelých. Na zdích či dalšíchmístech se tak počaly objevovat různoba-revné tegy i plošné nástřiky – grafitti.

Kriminalisty pak čekala detailní, doslo-va „mravenčí“ práce. Precizním doku-mentováním a zajištěním stop se roztříště-né informace počaly skládat do zmíněnéskupiny „sprejerů“. Kriminalisté opětpracovali s množstvím různých podpisů –tegů, které jednotliví autoři využívajía v konečném důsledku znamenají zjištěníkonkrétního podezřelého. Někteří členovéskupiny měli užívat svůj podpis „artistbrother“. Podezřelí měli používat černéi stříbrné popisovače (fixy), spreje růz-ných barev – zelené, černé, stříbrné,i další různobarevné. Vyjma podpisů jed-notlivých aktérů, se tak na objektechobjevily například též kresby lidskýchpostav, hlavy a tlapy psa, motiv duchaapod. Navzájem se měli obvinění mezisebou o svých počinech informovata některá „díla“ byla ke shlédnutí také nainternetu.

Nezletilí měli nápisy opatřit i základníškolu, v níž někteří absolvují školní do-cházku, a to dokonce v přestávce mezivyučováním.

Policejní komisař sdělil obvinění všempěti mladistvým pro provinění poškozová-ní cizí věci. Dospělému pachateli hrozítrest odnětí svobody až na jeden rok,u mladistvých se trest snižuje na polovinu.

Ostravským policistům se dlouhodobědaří předmětnou trestnou činnost (tzv.sprejerství) objasňovat. Pro lepší orienta-ci v problematice lze dodat i statistickáčísla za období od ledna do října před-loňského i loňského roku. V roce 2008jsme v Ostravě za prvních deset měsícůprověřovali 186 případů tzv. sprejerství,podezřelý zjištěn v 83 případech (objas-něnost činí téměř 45 procent). V roce2009 bylo prověřováno ve stejném obdo-bí již 268 případů a podezřelý byl zjištěnu 153 z nich (objasněnost zhruba 57 pro-cent). V celé republice bylo za prvníchdeset měsíců roku 2009 prověřováno2 976 případů „sprejerství“ – tedy poško-zování cizí věci, podezřelý byl zjištěnv 687 případech (objasněnost činí 23 pro-cent).

por. Bc. Gabriela HOLČÁKOVÁFoto archiv P ČR

Předávání„PolicejníchOSKARŮ“v Brně

Za loňský rok byla vedením Krajskéhoředitelství policie Jihomoravského krajevyhlášena cena „Policejní OSKAR2009“. Hlavním cílem bylo ohodnotitnadstandardní výkony policistů a poděko-vat jim za jejich dosavadní práci.

Nominace bylo možné posílat do tříkategorií:� Policista roku�Veterán roku�Tým rokuZačátkem ledna o vítězích rozhodla

etická komise. Slavnostní vyhlášení pro-běhlo v prostorách Vyšší policejní školyMV v Brně dne 17. ledna 2010.

Vzhledem k tomu, že rozhodovánínebylo snadné, byli v kategorii Policistaroku dva vítězové, kteří si zcela jistězaslouží největší obdiv: nprap. JaroslavBytešník a nprap. David Zavřel

Oba policisté pracují ve skupinědopravních nehod v rámci Územníhoodboru Brno-venkov.

Dlouhodobým a příkladným plněnímslužebních úkolů a dosahováním velmidobrých pracovních výsledků jsou vzo-rem svým kolegům.

Nominování do kategorie Policistaroku si ovšem oba policisté zasloužili zazáchranu lidského života. Policisté přišetření dopravní nehody zachránili životjednomu z účastníků, který se vzdálil donedalekého lesa s odůvodněním, že potře-buje nutně vykonat tělesnou potřebu. Jeli-kož se delší dobu nevracel, šel se nprap.Bytešník přesvědčit, že je vše v pořádku.Druhý kolega pokračoval dál v šetřenídopravní nehody, ale když se kolegas řidičem nevraceli, rozhodl se, že situaciprověří. V lese následovně našel účastní-ka dopravní nehody stojícího na stroměse smyčkou ocelového lanka kolem krku,s úmyslem spáchat sebevraždu oběšením.Oba policisté se snažili muži v jeho počí-nání zabránit. I přes jejich snahu řidič zestromu skočil. Nprap. Bytešník mužezachytil za nohy, aby se smyčka dále neu-tahovala a nprap. Zavřel vyšplhal po stro-mě, muže odřízl a společně jej bezod-kladně začali resuscitovat. Po úspěšnémzajištění životních funkcí mu ošetřili řez-nou ránu na krku od ocelového lankaa zajistili příjezd RZS.

Oba policisté, tak zcela jistě zabránilirodinné tragédii, která by sebevraždouřidiče vznikla.

I kategorie Veterán roku měla dva vítěze: npor. Emilie Bínová z Územního

odboru Blansko, Služba kriminální poli-cie a vyšetřování, a

npor. JUDr. Antonín Kratochvílz Územního odboru Pelhřimov, Obvod-ního oddělení P ČR Pacov

Oba policisté byli oceněni za dlouho-dobé vynikající pracovní výsledky.

V kategorii Tým roku bezkonkurenčnězvítězil Tým TOXI, tedy kriminalistéz 3. oddělení Služby kriminální policiea vyšetřování z Městského ředitelstvív Brně. Své vítězství si zasloužili zejmé-na za dosahovaní velmi dobrých výsledkůna úseku drogové kriminality v Brněa také za eliminaci distribuce drog veměstě.

Všichni ocenění si odnesli sošku „Poli-cejního OSKARA“ jako symbol nejlepší-ho výkonu. Jednotlivci také hodinkya tým finanční odměnu.

nprap. Andrea PROCHÁZKOVÁ

SSS výstavbou moderních komunikacíse stále častěji objevuje možnost, žeběhem několika málo minut vjíždí autodo zcela jiných povětrnostních podmí-nek a dalších okolností. A nemusí jítpouze o výrazné horské, třeba zahranič-ní regiony. Jako příklad může sloužitnedávná novinka – dálniční tunel nadChomutovem v romantických „Krušno-horkách“ na hranici s Německem. Např.cestou z výletu do Drážďan můžetebýt/jste z prosluněného počasí rázemve sněžící, vodní či mlžné bílé tmě, zesuché vozovky z čista jasna, mžikem, nanepříjemně vlhce „zapatlaném“ asfaltu.

Hrůzná nehoda, o níž se krátce zmíní-me, se však stala před pěti lety hlubokouvnitř republiky. Pod tunelovým průjez-dem Hřebeč poblíž Moravské Třebové.Ze Svitav se v osobním automobiluRenault Laguna vracela k domovu pěti-členná rodina, jedna ze tří dcer bylačerstvou úspěšnou autorkou v literárnísoutěži mladých spisovatelských nadějí.Za letního podvečera vyjel vůz z tuneluve směru na Olomouc a sjížděl zvolna,možná bez zařazeného rychlostníhostupně, zcela osamoceně dolů z kopce,spořádanou rychlostí ne větší než deva-desát kilometrů v hodině.

Povrch silnice byl mokrý po předcho-zím dešti. Sedmačtyřicetiletý řidič mělna přední a zadní nápravě různé dvojicepneumatik. S hloubkou vzorku kolem 2milimetrů těsně splňovaly předpis protechnickou způsobilost k bezpečné jízdě.Na úpatí kopce, v sotva znatelné pravo-točivé zatáčce, ve zcela přehlednémúseku cesty čekala – bohužel – na vozid-lo souvislá hladina vody. Kaluž, kteránestačila po ukrutném „slejváku“ –zuřícím na východní straně hřebečskéhohorského hřebene nejspíš bezprostředně

předtím – odtéct stranou do příkopůa kterou na dlouhé minuty doplňovalvodní příval stékající shora podélně povozovce.

Široko daleko nejelo žádné jiné auto.Až na velkou Tatru 815, která v proti-směru, v krajním pruhu ze dvou vzhůrusměřujících jízdních pásem, pravděpo-dobně podřazovala do začínajícího stou-pání – a mohla tedy mít rychlost někdemezi šedesátkou až sedmdesátkou.

Když osobák náhle najel na vodníplochu – pro muže za volantem zřejměneočekávaně – stal se neovladatelným.Drážky pneu obutí dopravního pro-středku nestačily odvádět příval vody,nastal jev zvaný acquaplaning. Vůzpokračoval ve smyku jako sáně a osudo-vou (?) silou se levým předkem/bokemstřetl s levou přední/boční stranou vel-kého náklaďáku.

Řidič a jeho tři dcerky (23, 22 a 15let) byli okamžitě mimo tento svět. Jedi-nou čtyřiačtyřicetiletou maminku rodi-ny sedící na místě předního spolujezdcezastihli záchranáři částečně při životě.Sanitka s ní neprodleně uháněla do svi-tavské nemocnice, kde lékaři ale usoudi-li, že na rozsah a charakter jejích zraně-ní nestačí, takže zdravotnické vozidlospěchalo dál do špitálu v Hradci Králo-vé.

V Litomyšli ovšem více než závažněporaněná žena v nerovném boji o životpodlehla...

Memento děsivého zlomku vteřina okamžité, neodvolatelně nepříznivésouhry návazných faktorů tady budepořád!

/ki/Foto archiv Policie ČR

Velezrádná voda

Na silnici může řidiče překvapit víceméně kdykoliv cokoliv. Ostatně i proto nabízíme náš nekonečný seriál výpovědí o nejčernějších okamžicích v souvislosti s provozem motorovýchvozidel. Nechceme jenom strašit, pokud ovšem naše „výstrahy“ někoho za volantem alespoň trochu „přibrzdí“, přinutí alespoň k malému zamyšlení, a tím před tragickými dopady „nepředvídavého“ konáníušetří, nečtete nás zbytečně...

POLICISTA Křížky u silnice � 35

EE

Druhého ledna roku 1969 bylčtvrtek. Od rána mrzlo a úklido-vé čety v hlavním městě čistilyulice od střepů i zbytků silvest-rovských rachejtlí a petard. Bylprvní všední den nového roku.

Eva Hronová uložila pětiměsíčníhoRadka do kočárku a vyrazila na pravidel-nou procházku. Chlapeček měl v poslednídobě na tvářích drobnou vyrážku, lékařkana dětském oddělení mu předepsala mastič-ku, proto se maminka cestou zastavilav lékárně.

„Bude to chvilku trvat,“ oznámila ma-gistra.

Kočárek stál na chodníku před vchodem,Radek spokojeně spal.

„Nevadí,“ řekla paní Hronová.V Klapkově ulici, tehdy se ovšem ještě

jmenovala třída Rudé armády, panovalběžný městský ruch. Lidé nakukovali dovýkladních skříní, kolem projížděla auta,řinčely tramvaje. Lékárnice připravovalalék, dámy si povídaly o sunaru, o prvníchzoubcích, o plínkách, které se běžně pralya žehlily po každém použití. Čas rychleletěl, přibližně po třiceti minutách vykouklamaminka z lékárny ven. Místo, kde stálkočárek, bylo prázdné.

„To je snad hloupej vtip. Někdo mi odve-zl kluka!“

Obě ženy vyběhly na ulici a vyptávalyse kolemjdoucích, jestli náhodou nevidělikočárek s dítětem. Chodci jen rozpačitěvrtěli hlavami.

Vystrašenou matku napadlo, že Radkamožná odvezl manžel, aby ji trochu postra-šil, občas totiž dokázal žertovat podobnýmzpůsobem. Spěchala tedy domů, ale kočá-rek v chodbě nestál a byt byl prázdný.

„Kdepak máte mladého pána?“ zajímalse soused, ona si však vůbec neuvědomila,že na ni někdo mluví. Vrhla se k telefonu,zavolala svého muže do práce, tam jí všakřekli, že je na jakési schůzi ve Vysočanech,nicméně ta už by měla pomalu končita zřejmě se vrací domů. Vyběhla mu napro-ti a společně se setkali nedaleko ulice NaStírce.

„Rudlo, Rudlo, ztratil se nám kluk!“Vůbec nechápal, že by to mohla být prav-

da. Myslel si, že jde o nějaké nesmyslnénedorozumění, jenže žádné logické vysvět-lení jej nenapadalo. Chvíli hledali ztracenýkočárek spolu, když to bylo marné, zašli naoddělené Veřejné bezpečnosti.

Nadstrážmistr, který měl službu, jepozorně vyslechl. Okamžitě poslal namísto, kde stál kočárek naposled, uniformo-vaného kolegu, sám případ ohlásil vedoucí-mu oddělní a operačnímu důstojníkoviměstské správy v Praze. Krátce na to bylovyhlášeno celoměstské pátrání.

„Všem, všem, všem,“ volala služebnívysílačka. „Neznámý pachatel dnes kolemšestnácté hodiny unesl v Praze 8 – Kobyli-sích pětiměsíční dítě s kočárkem. Jdeo chlapce, který má kolem úst drobnouvyrážku, modré oči, světlé vlasy a na pravéstraně od pupečního důlku přibližně třímili-metrovou pigmentovou skvrnu. Kočárekmá tvar vaničky opatřené slídovým krytem,

uvnitř je bílý, zvenčí jsou na něm maléšedočerné kostky. Dítě bylo přikryto světle-modrou dečkou s našitými obrázky zajíčků.Veškeré poznatky ihned hlaste!“

Do pátrání bylo nasazeno deset služeb-ních vozů, několik pěších hlídek a tři pso-vodi. Jedna z vyšetřovacích verzí totiž před-pokládala, že pachatel mohl nechat kočárs dítětem na nějakém odlehlém místě, v létěby to tak dramatické nebylo, jenže mrzloa podchlazení mohlo stát malého Radkaživot. Prohledávaly se městské dvory, opuš-těné ohrady, zimní zahrady a parky.

Z úředních záznamů je zřejmé, že sek vystrašeným rodičům policisté chovalivelmi ohleduplně. Chápali, jak hrozná můžebýt v podobné situaci nečinnost, proto vzalamatku do vozu jedna motorizovaná hlídka,otec spolu s pěšími policisty procházelokolí. Marně.

Ve sněhu před lékárnou byly nalezenystopy po kočárku, koleje o rozchodu 56 cen-timetrů se objevily v místech, kde ještěnebyl sníh zcela rozšlapán. Zdálo se zřejmé,že ten, kdo dítě sebral, mířil k tramvajovézastávce, kde projížděly spoje číslo 3 a 14.

Vypovídali svědci, kteří v kritickou dobunavštívili lékárnu nebo nakupovali v přileh-lých obchodech, byly vyslechnuty všechnyposádky tramvají projíždějících místem odčtyř do půl páté. Běželo o desítky zaměst-nanců dopravního podniku včetně třicetiřidičů autobusů, které měly stanici nedalekolékárny.

Jedna ze zásadních otázek spočívalav tom, do jaké míry zapojit do pátrání veřej-nost. Nikdo sice nepochyboval, že lidé rádipři hledání dítěte pomohou, nebylo všakjasné, jak bude na mediální tlak reagovatpachatel. Bylo jisté nebezpečí, že dostane

strach a dítě někde odloží, což by v pěti-stupňovém mraze mohlo být osudné.

Po šestnácti hodinách marného vyšetřo-vání bylo rozhodnuto vyhlásit celostátnípátrání a obrátit se na veřejnost s žádostío pomoc. První zprávu o únosu přineslv poledne rozhlas, později Večerní Prahaa v mimořádné bezpečnostní relaci i Česko-slovenská televize.

Poznatků a informací, které vzápětí při-cházely na jednotlivá oddělení Veřejné bez-pečnosti, byla spousta, ovšem jen malá částz nich se skutečně týkala vyšetřovaného pří-padu. V 16.40, tedy víc než čtyřiadvacethodin po ztrátě kočárku, se přihlásila důle-žitá svědkyně.

„Včera jsem jela do vnitřního městatramvají číslo tři. U Veletržního paláce sev přepravovaném kočárku rozplakalo malédítě a mladá žena se ho snažila utišit. Uká-zalo se, že to s nemluvnětem vůbec nedo-vede, napadlo mě v tu chvíli, jak jsou dneš-ní dívky pozoruhodně nezkušené. Samo-zřejmě, že jsem to neřekla nahlas, vystupo-vala jsem u Dětského domu a ta mladá paníjela dál.“

Důležitá informace nasměrovala policis-ty na tramvajové soupravy projíždějící měs-tem v uvedenou dobu a jedna průvodčílinky číslo tři záležitost upřesnila.

„Ve stanici Pelc Tyrolka jsem pomáhalanastupovat přibližně dvacetileté ženě

36 � Z policejních archivů POLICISTA

52 hodinSTRACHU

V době načeho příběhu se Masarykovo nádraží, odkud odjela únoskyně, nazývalo nádraží Praha-střed.

Pelc-Tyrolka, dnes už neexistující tramvajová zastávka, kde dáma s kočárkem nastupovala (snímek vpravo)

s kočárkem. Všimla jsem si, že nemá naruce snubní prsten, jaký obyčejně mladémaminky nosí. Navíc, s kočárkem neumělazacházet. Vysvětlila jsem jí, že ho musínakládat do elektriky obráceně, nejdřívdržadlem napřed a ten, kdo jí pomáhá,zvedne kočár u boudičky. Ona se rozpačitěomlouvala a vysvětlovala, že dítě není její,že ho veze své sestře na Kačerov.“

Průvodčí mladou ženu docela přesněpopsala, na přístroji zvaném identikit sepomocí průhledných fólií pokusila sestavitjejí podobu. S výsledným obrázkem vyrazi-li do okolí Kačerova pracovníci operativy.Bylo jim jasné, že hledají jehlu v kupcesena, ale i nepatrná naděje, že objeví něja-kou stopu po zmizelém dítěti, je přinutilaneohlížet se na ubíhající čas.

Nyní se pro změnu pokusme vyprávětpříběh z druhé strany.

Jana Nápravníková se narodila v roce1950 v Teplicích, v době, o níž vyprávíme,jí bylo devatenáct let. Vlastní rodiče nikdynepoznala, její adoptivní otec pracoval jakohorník, matka byla zaměstnána u doprav-ních podniků. Janě se ve škole příliš nedaři-lo, pro různé kázeňské přestupky byla dánado ústavní výchovy a rané mládí strávilav dětských domovech. Často z nich utíkala,navazovala přechodné známosti se staršímipány. Když jí bylo šestnáct let, byla dopa-dena při krádeži a odsouzena na tři měsícepodmíněně. V Domově mládeže v Černovi-cích u Tábora se měla původně vyučit šva-

dlenou, jenže pro naprostý nezájemo vybraný obor byla přeřazena do ústavníkuchyně. V osmnácti letech z domovaodcházela a bylo jí zajištěno řádné zaměst-nání na jedné krkonošské horské boudě.

Měla tím pádem poměrně slušný plati ubytování, na konci sezóny však byla pro-puštěna. Odjela tedy do Prahy, kde mělařadu přelétavých pánských přátel, přesto sipřipadala nepochopená a osamělá. Nazačátku ledna se bezcílně toulala po ulicích,neměla žádný program. Nakonec nasedlado tramvaje, která ji odvezla do Kobylis.

„Všimla jsem si kočárku před lékárnou,“stojí ve výpovědi, „a protože dítě začaloplakat, trochu jsem ho povozila. Odjelajsem tak kousek dál a najednou jsem se bála

vrátit. Chlapeček byl roztomilý, tak měnapadlo, že si ho nechám, budu se o něj sta-rat a nebudu tak sama.“

Zprávu o únosu slyšela druhý den z roz-hlasu a dostala strach.

„Napadlo mě, že odjedu do Teplic, tamnás snad nikdo hledat nebude.“

Náhodný přítel slečny Nápravníkové seo novinové zprávy moc nestaral, podobá sepravdě, že odjezd své přítelkyně přivítals ulehčením. Ochotně odvezl prázdný kočá-rek na nádraží a odtud ho poslal na severjako spoluzavazadlo.

S dítětem v náručí se pak únoskyněvypravila na nádraží Praha-střed, jak sev těch časech říkalo Masarykovu nádraží.Bez problémů nastoupila do vlaku a dojelado Teplic, kde zašla za nevlastní babičkou.Stará paní ji však přijala nevlídně, jako sta-rosvětsky vychovaná žena neměla pro svo-bodné matky žádné pochopení. JanaNápravníková tak našla ubytování až u sou-seda, kterého si pamatovala z dětských let.Ten pán však zdaleka nebyl tak nevšímavý,jako její pražský přítel. Uvědomil si, žeJana neumí s dítětem zacházet, při přebalo-vání si všiml mateřského znaménka na bříš-ku chlapečka. Tiše se vytratil z domu a zašelna oddělení Veřejné bezpečnosti.

„Myslím,“ oznámil, „že by mohlo jít o tomalé dítě unesené v Praze.“

Policisté okamžitě vyrazili na místo,mladá žena jim nedokázala ukázat anirodný list, ani vlastní občanský průkaz.

U sebe měla jen párstarých jízdenek,propadlých lístků dokina a korunu pade-sát haléřů v hotovos-ti. Ještě cestou naoddělení se k únosupřiznala. Od ohláše-ní ztráty kočárku u-běhlo přesně padesátdva hodin.

Okamžitě byla in-formována pražskáměstská správa a po-licisté mohli koneč-ně oznámit vystraše-ným rodičům dobrouzprávu. Na cestu doTeplic připravili nej-lepší automobil, kte-rý měli k dispozici,táta s mámou si takpro synka přijeli v lu-xusní Tatře 603.

Konec příběhu? Ne tak docela. Za dvaměsíce předstoupila Jana Nápravníkovápřed soud. Byla v té době v pokročilém sta-diu těhotenství, a možná právě proto bylrozsudek poměrně mírný.

Obžalovaná byla odsouzena k úhrnnémutrestu odnětí svobody v trvání jednoho rokus podmíněním odkladem na zkušební dobudvou let.

Tenkrát bylo jaro roku 1969, dávný čas.Celostátně hledanému Radkovi je dneskapřes čtyřicet a zřejmě jediné, čím se podobáunesenému nemluvněti, je malé mateřskéznaménko na opáleném břiše.

Antonín JIROTKAFoto archiv

POLICISTA Z policejních archivů � 37

PROGRAMduben 2010

Středeční odpoledne pro děti – od 14.00 do 15.00 hod.

Měsíc s Kriminalistickým ústavem Prahaaneb Poznej práci kriminalistických znalců:� Středeční odpoledne pro děti

– od 14.00 do 15.00 hod.� 7. 4. Jak pomůžeme zraněnému

kamarádovi?� 14. 4. Co nevíš o zbraních� 21. 4. Praktické ukázky z pyro-

technické kynologie� 28 . 4. Znáte Integrovaný záchranný

systém?Vstupné na dětské pořady 5 Kč.

Výstavy a jiné akce � do 25. 4. Svět očima dětí – výtvarné

práce dětí ze stejnojmenné soutěže� do 25. 4. Afrika – prodejní výstava

fotografií Jana Foltána z cest po Namibii,Botswaně a Zimbabwe.

� do 30. 6. Kriminalistika proti zločinu –výstava k padesátému výročí Kriminalistického ústavu Praha

� do 30. 6. Kriminalistický kabinet 1954–1970, výstava ze sbírek muzea

� Ochrana obyvatelstva – expozice Hasičského záchranného sboru

� Prostituce staré Prahy, Ochrana osob a majetku – stálé výstavy

� 22. 4. od 18.00 hod. Velikonoční koncert komorních souborů Hudby Hradní stráže a Policie ČR

� 28. 4. 9.00 – 16.00 hod. Integrovaný záchranný systém se představuje…Filmový čtvrtek – od 17.00 hod.

� 8. 4. Nedodržený slib – film, který získal hlavní cenu na Filmovém festivaluv Los Angeles

NA OBJEDNÁVKU: Dopravní výchova promateřské školy a 1.– 4. ročníky zákl. školMládež a kriminalita – besedy pro 2. stupeňZŠ a studenty středních a učňovských školInformace o programech a případné objednávky na tel.: 974 824 862

Internetová adresa – http://www.muzeumpolicie.cz

Expozice je otevřena denně mimo pondělíod 10.00 do 17.00 hod.

Změna programu vyhrazena

MMMMUUUUZZZZEEEEUUUUMMMM PPPPOOOOLLLLIIIICCCCIIIIEEEE ČČČČEEEESSSSKKKKÉÉÉÉ RRRREEEEPPPPUUUUBBBBLLLLIIIIKKKKYYYY

Ke Karlovu 1, Praha 2tel.: 224 922 183fax: 974 841 091

e-mail: muzeum@mvcr.cz

MMMusel to být pro uklízečku náramný šok,

když krátce po šesté ranní dne 6. srpna1971 otevřela kupodivu nezamčené dveřelaboratoře jednoho pražského výzkumnéhoústavu. Spatřila totiž vědátora Šmardu,ověnčeného před i za jménem tituly, nahé-ho, svázaného a v neposlední řadě mrtvé-ho!

Tělo mrtvého je svázáno kabely a řemín-ky k židli, spočívá hýžděmi na kovové fólii,na níž je připojen kabel elektrického okru-hu, který je druhým vývodem přes auto-transformátor a vysokofrekvenční vakuo-vou zkoušečku připojen na penis zemřelé-ho. Celá zmíněná aparatura je pak připoje-na na rozvodnou desku 220 V... Ústa mrt-voly jsou rudě zbarvena fixem, na nohoumá zpola obuty dámské boty... Tolik z pro-tokolu o ohledání místa činu a těla zemře-lého.

Omyl plachého vědátoraS podobnými scénami měli už krimina-

listé zkušenosti. Jejich příčinou bývá sexu-ální úchylka, především transvestismusa masochismus. Je někdy až neuvěřitelné,jak někteří devianti dokáží složitě spoutatsami sebe, až se zdá, že něco takového nenímožné bez „pomoci“ další osoby...

Nesdílný, už postarší samotář Šmardaneměl důvěrného přítele. Mezi kolegy pla-til za podivína, kolegyně z něho mívalydocela legraci – pan inženýr byl vůči něž-nému pohlaví neobyčejně plachý a stydli-vý. Všichni ale uznávali jeho odbornévědomosti, jeho dříčství... Co když naŠmardu někdo profesionálně žárlil, využiljeho „slabosti“ a poslal ho na onen svět?

„Krok za krokem jsme vylučovali cizízavinění nebo úmysl. Fix, kterým si oběťnabarvila rty místo rtěnky, patřil do sady ze

Šmardova stolu. Objevili jsme skříňku, odkteré měl klíče jenom pan inženýr. Kroměkrabice od páru lodiček, jež měl na nohou,leželo vedle pár kousků něžného prádélkazahraniční výroby. A co bylo důležité,“zdůrazňoval ve svém vyprávění majorZahrádka, „že na všech tlačítkách a spojíchužité soupravy elekropřístrojů našel dakty-loskop jen Šmardovy otisky!“

Proč ale zemřel? Na to dali odpověď ažsoudní znalci: Zařízení, kterým si inženýrv minulosti rád uděloval do penisu jenmizivé výboje proudu, ho jednou a provždyšeredně zklamalo. Přesně řečeno, připosledním montování sestavy přehlédlchybu a poslal si do těla výboj 220 V – tenzasáhl srdce, došlo k zásta-vě a zadušení.

„Sebevražedný motivnebyl věrohodný. Šmardaneměl důvod brát si život.Pokud ano, určitě by sivybral důstojnější způsobodchodu, takhle, byťposmrtně, na sebe prozradilokolí vše. A když se figu-rantovi podařilo běhemvyšetřovacího pokusu svá-zat se přesně jako nešťastnývědátor, mohli jsme s kli-dem případ odložit,“ napilse Zahrádka pěnivéhomoku. „Tenkrát ano... Alepovím vám případ, kterýjsme nikdy spolehlivě ne-rozlouskli.“

Botka v kalužikrvePo násilném otevření

dveří z domovní chodby zji-

stila přivolaná hlídka Veřejné bezpečnosti,že dveře bytu nejsou zamčeny, jenomzaklapnuty. To, co uviděli dál, přimělomuže v uniformách pohybovat se co nejo-patrněji. Podle všeho se nacházeli na místězávažného trestného činu:

Shrnutý koberec v předsíni... Krevníkaluž v obýváku, ve které stála dámská kot-níčková bota... A mrtvola majitelky bytu vevaně! Zpráva o tom, že 68letá MarieKopecká byla ve svém vršovickém bytězavražděna, se 7. února 1973 roznesladomem i okolím jako blesk. Když dorazilapražská mordparta, byla už ulice plná zvě-davých zevlounů.

„Mrtvola Kopecké ležela ve vaně, zapl-

38 � Případy majora Zahrádky POLICISTA

„Víte, co pro mě bylo největší ško-lou pro práci v mordpartě?“ kladlčasto řečnickou otázku penzistaZahrádka před nějakou tou stolníspolečností, dychtivě naslouchají-cí jeho vyprávění. „Záhadná úmrtí!Stojíte nad mrtvolou, říkáte siVražda? Sebevražda? Nešťastnánáhoda? a na každou otázku vámnabízí místo činu kladnou odpo-věď!“

DDDDEEEETTTTEEEEKKKKTTTTIIIIVVVVna rozcestí

něné ze tří čtvrtin vodou, spolu s plavajícímprádlem, čistícími potřebami, mycími práš-ky a dalšími věcmi, vyskytujícími se snadv každé koupelně,“ vzpomínal s odstupemřady let Jaroslav Zahrádka, někdejší esopražské vyšetřovačky.

Zlý sen protokolistyMístnosti připomínaly na první pohled

sklad, ještě lépe skladiště odpadků. Tomu,komu připadne povinnost sepsat protokolo ohledání místa činu, budou brzy dřevěnětprsty!

„V bytě byl velký nepořádek. Napříkladv kuchyni sahaly nakupené krabice zhrubado jedné třetiny výšky zdi, stály tu kufrys prádlem, bedničky s různými tiskovinami

a spousta dalších krámů, až byl volnýpohyb prakticky nemožný.

Uprostřed obýváku, zařízeného jakonocležna, stály čtyři válendy a jedna postel,na nich opět řada kufrů, krabic a oděvníchsvršků. V kufrech byly různé textilie, v kra-bicích konzervy, sušenky... Našli jsmei igelitový sáček s hotovostí 600 Kčsa cestovní vkladní knížku na dívčí jménoKopecké s poměrně nízkým obnosem,“shrnul první poznatky z místa činu emerit-ní major Zahrádka.

Smutný osud výrobce šlíZjišťování poměrů v životě Marie

Kopecké a její rodiny přineslo svědectvío jednom nelehkém životním osudu, sužo-vaném komunistickými pseudozákony,někdy i záští a mstou... Manžel Kopeckékdysi vlastnil výrobnu šlí a podvazků,v roce 1950 mu však byl soukromý podnikzlikvidován a udělena značná pokuta proukrytí zboží za čtvrt milionu a nedovolenouvýrobu.

Kopečtí měli dvě děti, syna a dceru,které opustily v roce 1968 Československoa zůstaly na západ od republiky i se svýmirodinami. Osamělý a nuzný život dvoudůchodců – Jaroslav pobíral 718 korun,Marie 100 korun penze – byl vylepšovánpříležitostným pronajímáním pokoje turis-tům. Někdy na smlouvu s Pragoturem, vět-šinou načerno...

Další patálie s úřady čekaly Kopecké,když prodali nábytek z dceřina bytu pojejím odchodu do zahraničí. Obvodnínárodní výbor v Praze 10 usoudil – v sou-ladu se „zákonem“ – že se tak stalo neo-právněně, že těžit z majetku po emigran-tech měl stát a vymáhal na důchodcíchčástku 4 480 korun.

Jak vznikly stopy násilí?Do toho všeho byl Kopecký stižen moz-

kovou mrtvicí a v lednu 1973 zemřelv nemocnici. Ještě před jeho odvozemsanitkou došlo k události, která mohla mítk probíhajícímu šetření smrti Kopeckédost možná vztah: Stalo se totiž, že staříkusedl v koupelně na hranu vany, zaplněnévodou, zvrátil se dozadu – a jen tak taknezemřel už na místě utopením.

Také Marie Kopecká trpěla řadou cho-rob: měla revmatismus, dále pokročilousklerózu, byla operována na žaludečnívředy a léčena na vředy bércové... Jentěžce se pohybovala, trpěla závratěmi,v poslední době několikrát omdlelaa upadla v domě, ale taky na ulici.

„Kopeckou viděli sousedé naposledy 2.února při zametání chodby. Od té dobyměla ve schránce i neodebrané noviny...Stav jejího těla, přesně řečeno jeho pokro-čilá hniloba vzhledem k pobytu v maléa dobře vytápěné koupelně, předpokláda-ným pěti dnům odpovídal,“ vyprávěl Jaro-slav Zahrádka a zdůraznil důležitý závěrsoudní pitvy:

„Ta určila jako příčinu smrti udušeníz utopení. V orgánech zemřelé nenašlilékaři žádné toxikologické látky. Ovšemupozornili nás na krevní výron v horníčásti lebky a drobnou tržnou ránu vlevo nazátylku. Krevní výron měl vitální reakci,

byl tedy způsoben zaživa, pravděpodobněhranou tupého předmětu.“

Vidlice tří cestV květnu 1973 kriminalisté stíhání

neznámého pachatele pro trestný čin ublí-žení na zdraví přerušili. V podstatě toovšem znamenalo – nevyskytnou-li senějaké dosud neznámé okolnosti či novázjištění – že případ smrti důchodkyněKopecké bude uložen ad acta do archivu.

„Jo, bylo tomu tak,“ přiznával Zahrádka.„Přes veškerou snahu – vražd a loupežítehdy nebylo zdaleka tolik jako v 90.letech, tudíž jsme měli dost času se kauzouzabývat – se nám stoprocentně nepodařiloprokázat nebo vyloučit možnost sebevraž-dy, nešťastné náhody, ale ani cizího zavině-ní... Zdá se vám to divné? Tak si to poslech-něte a zvažte sami:

Sebevraždě by nasvědčoval fakt, žeKopecká se v poslední době netajila nespo-kojeností se svým nešťastným životem.Byla těžce nemocná, po smrti manželazůstala prakticky bez finančních prostřed-ků... Jako určitý návod sebevraždy mohlaposloužit manželova nehoda v koupelně.

Krátce před smrtí musela krvácet z bér-cových vředů. Ale kriminalistická experti-za boty, nalezené v obýváku, prokázala, žekrev stékala po hladkém povrchu obuvi pří-močaře a nepřerušovaně, že nejde o tzv.stříkance, způsobené zraněním v nějakémzápase s útočníkem, který by Kopeckounapadl.

Rozhodně nejmíň podkladů jsme shro-máždili pro verzi cizího zavinění. Nepořá-dek na místě činu sice naznačoval, že by tuněco mohlo být hledáno... Ale co, kdyžpeníze a vkladní knížka zůstaly předpoklá-daným pachatelem nepovšimnuty?

Nejpravděpodobnější se zdá být dodnesverze nešťastné náhody. Kopecká si omýva-la krvácející nohu ve vaně, bez ohledu nanamočené prádlo. Stihla ji závrať, udeřilase o hranu vany a v zoufalé snaze něčeho sezachytit, sházela do vody ony prací práškya čistící prostředky.“

Lehce zachmuřený Zahrádka pokývalhlavou: „Smutný konec smutného života.Ani tu její smrt se nám nepodařilo stopro-centně rozlousknout...“ Zaražené tichoobcházelo stůl. Pravý čas objednat sipanáka.

Viktorín ŠULCIlustrační foto archiv

MajorJaroslav Zahrádka

POLICISTA Případy majora Zahrádky � 39

Každý daktyloskopický otisk, každá krevníšmouha, každá změna v terénu nebo pohybnábytku představují na místě činu cennéinformace. Záleží jen na kriminalistech,aby je dokázali dobře poskládat a vyhodno-tit, chcete-li „přečíst“...

PPPakliže se diváci domnívali, že třetí Mis-sion: Impossible je nepochybně poslední,pak byli bláhoví. Čtyřka se už chystá a hlav-ní roli ztělesní – nu, kdo jiný než Tom Crui-se! Dokonce se tentokrát významně podílíi na příběhu samém, jehož námět vymyslels režisérem a producentem Jeffrey JacobemAbramsem, jenž natočil už pokračovánítřetí. Cruise se bude opět podílet i na pro-dukci, zatímco psaní scénáře přenechalpřece jen profíkům, Joshi Applebaumovia André Nemecovi. Premiéru studio Para-mount Pictures plánuje na květen 2011,a nelze se mu ani divit: trojka Mise od svépremiéry v roce 2006 mu vydělala už přes400 milionů dolarů.

Třebaže naši fanoušci měli řadu výhrad (okriticích radši nemluvě), kasa hovoří jasně:tudy cesta vede…

Stojí asi za připomínku, že dosavadní fil-mová trilogie (+1 zřejmě, jako v případě muš-ketýrů) má televizní prehistorii, již začala psátamerická CBS seriálem stejného názvu, jenbez dvojtečky uprostřed. Seriál byl nadmíruúspěšný, vysílal se dlouhých sedm let v obdo-bí 1966 až 1973, třebaže mezi herci nezářilyžádné superstar. Hrdinou epizod byl celý týmšikovných a sympatických agentů, vybave-ných převratnou technikou.

Patnáct let nato projekt vzkřísila koku-renční ABC, dílem se stejnými aktéry, dílems tvářemi novými – avšak sukces se nezopa-koval, natočilo se jen pětatřicet dílů. Tuhlesérii jsme ale viděli už i u nás, vysílala sepod názvem Nulová šance a nijak zvlášťdiváky nezaujala.

Nu, a pak si na Mission vzpomněl TomCruise a coby producent si nechal napsatscénář, v němž se pro něj našla „parádníhauptka“, jak herci říkají. Pro režii získalvelkého profíka Briana de Palmu – a v roce1996 se zrodil světový trhák. Podílela se na

něm svými nevšedními exteriéry i Praha, jež

se nabídla divákům i z pohledů dosti neotře-lých. Tým agentů se vytratil, zůstal hlavně –coby neprůstřelný Ethan Hunt – neodolatelnýTom Cruise. Zřejmě v sobě tutlal touhu poroli Jamese Bonda a když mu ji nedali, zahrálsi ho pod jiným jménem. Návštěvnost před-stihla očekávání, následoval tedy druhý díl(2000) a záhy po něm třetí (2006).

A úspěch se opakoval, takže hollywoodštípočtáři usoudili, že látka snese i pokračováníčtvrté. Nechme se překvapit, jaké bude.Mohli bychom hádat, ale to se nemá…

(-ěk)Foto archiv

Známý a uznávaný filmař Petr Zelenka (Knoflíkáři, Samotáři, Rok ďábla, Karamazovi, Pří-běhy obyčejného šílenství) našel zalíbení i v tvorbě pro jeviště: nejčastěji zatím spolupraco-val se souborem Dejvického divadla v Praze, nicméně texty hry, kterou původně napsal propolský krakovský ansámbl, na českou scénu jako první uvedlo Jihočeské divadlo v ČeskýchBudějovicích. A řekněme hned na úvod, že jde o představení pozoruhodné: v Praze by kolemněj asi vypukl nadšený poprask, na oblasti není nikdo prorokem.

Děj hry Očištění vypráví o nepříliš významném, ale úspěšném spisovateli, jenž má na svě-domí ohavný zločin: znásilnil jedenáctiletého kluka ze sousedství! Trápí ho svědomí, chtěl byse vyzpovídat své ženě a chlapcovu otci, ale marně hledá odvahu. A tak Michal přijde nanápad vpravdě současný: využije populárního televizního pořadu Očištění a předloží svédoznání šokovaným divákům v přímém přenosu!

Zločin se na přelomu tisíciletí stal čímsi všudypřítomným, místo toho, aby byl řádnětrestán, se všemožně vysvětluje, zdůvodňuje, pitvá, slintá se nad detaily. Pachatel má tisícpráv a omluv, oběť právo jediné: trpět, pokud zůstala naživu. Nebo zemřít. Zelenka přesněpostihl zákulisí senzacechtivé televize i společnosti, jež jím jsou fascinovány. Dobře charakte-rizuje figurky „profesionálů“, kteří mají vždy na mysli modlu jménem sledovanost, alei ostatní jednající osoby. Vynikající výkon podává v hlavní roli Jiří Šesták, jenž v ústraníČeských Budějovic dozrál v osobitého charakterního herce. Jeho výkon je přesný a uměřený,procítěně vychází zvnitřku, působí na diváka velmi věrohodně. Ale i v dalších rolích sev režii zkušeného režiséra Martina Glasera jihočeští herci vytáhli. Jmenujme aspoň MartinaHrušku, jenž citlivě ztělesnil otce znásilněného chlapce, Jaroslavu Červenkovou jako spisova-telovu manželku, vyzdvihněme přesnou charakteristiku nakladatele (hraje ho Zdeněk Kupka),jenž osciluje mezi kamarádstvím a chladnou logikou obchodníka. Neboť z druhořadého auto-ra se doznáním stává sice vyvrhel, ale rovněž hvězda. O jeho průměrné knížky se najednoučtenáři perou… Očištění je svižnou, hořce posměšnou studií naší současnosti. Nabízí kuspravdy, ani zdaleka však rozhřešení. Ale na to asi síla divadla nestačí. (jjv)

O Číně víme pořád pramálo – a přitom se právě tam dnes nej-spíš rozhoduje o budoucnosti světa. O to spíš stojí za přečteníkniha tak atraktivní a napínavá, jakou je detektivka Smrt ve stínuMao Ce-tunga. Napsal ji Siao-lung Čchiou, do češtiny přeložilMartin König a na tuzemský trh dodalo nakladatelství XYZ. Začí-ná, jak jinak, nálezem mrtvoly, jíž je mladá dívka. Už ale komen-tář, jenž k nálezu pronese dívčina kolegyně, zní pro nás už absurd-ně: „Byla to skvělá členka strany!“

Vyšetřování vraždy celonárodní celebrity se ujímá inspektor (arovněž básník) Čchen a záhy zjišťuje, že tohle bude náramně oše-metný případ. Zavražděná žila velice intenzivní společenský život,v němž ovšem nebylo místo na žádné soukromí – anebo to bylopřece jen poněkud jinak?

Obsáhlá kniha Smrt ve stínu Mao Ce-tunga (takový je názevčeského vydání, originál se jmenuje Death of a Red Heroine, tedySmrt rudé hrdinky) je první z půltuctu detektivek šanghajskéhospisovatele, který už léta žije i s manželkou v americkém St.Louis a na tamní univerzitě přednáší čínskou literaturu. Přijel tamv roce 1988, aby nasbíral materiál pro svou knihu o básníku T.S. Eliotovi – a když se rok nato veřejně přihlásil ke studentům

pobitým na náměstí Nebeského klidu, návrat do vlasti raději odlo-žil. A odkládá ho podnes…

Ve své knize nabízí čtenářům napínavý příběh v exotickýchkulisách, ale navíc stravitelné a věrohodné líčení proměn, jimižtajemná čínská společnost v posledních letech prochází. Od rigidníkomunistické totality až… kam vlastně? V době, kdy děj detektiv-ky začíná, je už Mao Ce-tung bezmála patnáct roků mrtev, ale jehostín se vznáší nad velkou zemí a o moc soupeří mnoho kormidel-níkových potenciálních následovníků. Jde o moc, o majetek,o vládu nad zemí a ve výhledu možná i nad celým světem.

Autor zalidnil svůj příběh množstvím životných postav a figu-rek. Do vyšetřování vraždy zasahují velmi významní soudruzi,zvláště když se ukáže souvislost s potomkem jednoho z nich. Měs-tem se prohánějí limuzíny prominentních zbohatlíků, ambiciózníjedinci horečně budují kariéry – a ti, kdož na to nemají žaludek,mizejí někde v cizině. Avšak dění pod pokličkou dál bděle střežíjediná strana a její výbory a tajemníci.

Kniha vyšla ve Spojených státech v roce 2000, od té doby jipřeložili a vydali v řadě jiných jazyků. A o Číně na přelomu tisíci-letí vypoví asi víc než spousta nabubřelých příruček. (jjv)

ČÍNA JE DALEKO I BLÍZKO

ZLOČIN BEZ ROZHŘEŠENÍ

Kniha

Ethan Hunt počtvrtéFilm

40 � Kultura POLICISTA

Divadlo

Jedním z Cruisových protihráčů byl i Jean Reno

POLICISTA Odborná literatura � 41

Ve čtvrtek 15. ledna 2010 sev Muzeu Policie ČR uskutečnil křest knihy s prostým názvem Kriminalistická balistika. Je to vlastně poprvé v česko-slovenské a české historii,kdy vychází monografievěnovaná tomuto tématu. (Planka, B. a kol.: Kriminalis-tická balistika. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk,Plzeň 2010, pevná vazba, 660 s., množství bar. a čb.fotografií,ISBN 978-80-7380-036-9.)

Knihu vytvořil kolektiv odborníků podvedením plukovníka Ing. Bohumila Plan-ky, CSc., vedoucího balistického odděleníKriminalitického ústavu Praha PolicieČR. V rozsahu přes 650 tiskových stranpředstavuje rozsáhlé a obsahově mimo-

řádně bohaté dílo,které v České republi-ce nemá obdobya nenajde se pro nějmnoho (moderních)srovnání ani ve světě.

Nejedná se o vyčer-pávající učebnici kri-minalistické balistikya přečtením knihy sečlověk nemůže státexpertem v oboru. Nadruhou stranu se jednáo jakési minimálnípenzum odbornýchinformací, které každýbalistický expert musíznát a stavět na nichsvůj další odbornýrůst. K tomu lze takéocitovat část charakte-ristiky z obálky knihy:„Publikace nenásilnoua přehlednou formouposkytuje obsáhlé,a přitom srozumitelnéinformace, jednodušeuchopitelné každým,kdo se potřebuje v kri-minalistické balisticerychle zorientovat...Cílovou skupinou čte-nářů jsou zejménasoudci, státní zástupci,

vyšetřovatelé, studenti právních věd a kri-minalistiky i novináři... Zajímavé a propraxi užitečné údaje zde naleznou krimina-lističtí technici a soudní balistici.“ A ještěje zapotřebí dodat, že s obsahem knihy byse měli seznámit i novináři ze všech typůmédií, pokud by chtěli skutečně profesio-

nálně komentovat trestněprávní kauzy spo-jené se střelbou.

Kromě jakýchsi „povinných kapitol“z teorie a praxe kriminalistické balistickéidentifikace považuji za zvlášť přínosnépojednání o postavení a úloze balistikav trestním řízení, o kvalitě jeho prácea akreditovaných laboratoří a v neposlednířadě celou 9. kapitolu nazvanou Praktickéinformace a pomůcky. Ta sice v souladus názvem uvádí některé praktické informa-ce a pomůcky, ale zároveň naznačujeobrovskou odbornou šíři dané problemati-ky, kterou ani v obsáhlé příručce tohototypu nelze v plné šíři postihnout.

Vedoucí autorského kolektivu Ing.Bohumil Planka, CSc., pracuje v oboru kri-minalistické balistiky přes tři desítky let. Jeautorem a spoluautorem několika novýchkriminalistických metod a přístrojů použí-vaných nejen u nás, ale i v zahraničí, je čle-nem expertní skupiny palných zbraníEvropské sítě forenzních institucí (EWGFirearms ENFSI), publikuje a přednášídoma i v zahraničí, má mnohaleté praktic-ké zkušenosti s výchovou policejníchexpertů.

Je to tedy v současnosti nejpřednějšíčeský expert v oboru kriminalistické balis-tiky a kniha odráží jeho celoživotní prak-tické zkušenosti na tomto úseku. Je dobře,že přistoupil k jejich systematickému utří-dění a vyšel při tom z modifikované obec-né teorie kriminalistické identifikace.Kromě významného přínosu pro krimina-listickou praktickou činnost tak je dílo,které vzniklo pod jeho vedením, zároveňneméně významným obohacením krimina-listické vědy.

Ing. Přemysl LIŠKAFoto autor

Při křtu knihy zleva kmotři – nejvyšší státní zástupkyně JUDr. Renáta Vesec-ká, první náměstek ministra vnitra plk. JUDr. Jiří Komorous, ředitel Kriminalistického ústavu Praha plk. JUDr. Emil Vančo, prorektor Policejní akademie ČR profesor PhDr. Jiří Straus, DrSc., – a zcela vpravo autor knihy

plk. Ing. Bohumil Planka, CSc.

noční pták

pozdníobilí

hospodář-ská used-lost

ochranaželvzpěvnýpták

skobyhorolezcůstavebníhmota

mřížkynadohněmněmecky„trh“

42 � Soutěžní křížovka POLICISTA

pádováotázka

moravská-metropole

dědiny

spojovat

český písničkář

uhelnáštola

zavařenéovoce

depozitář

junačka

list

deskováhlavicesloupu

odvod ze zisku

staršíčeskýherec

vrcholnázasedání

předložka

Seveřan

plošnámíra

kniha islámumyšlenko-vé směry

smyšlen-kybřicho

část listu výkvěty

talířovývlekkožešino-vé zvíře

bodavýhmyzcizí měny

Druhátajenkaindiánskýkůl

korálovéútesykopečky

klenotybývalý čs.fotbalovýreprezent.

vraník

jednat

zápasiště

vztah

Prvnítajenka

osobnízájmeno

označeníletadelLibérie

hudebníinterpret

mužskéjméno

německýurčitý člen

očistitvodou

drobnépozornosti

vznik střecha

dědičný jankovitézvíře pytle

zasezvratnézájmeno

dlouháblůzalichoko-pytníci

Třetítajenkaslitina Fe,Ni a Co

úkaz

velcí savciobsahklasů

zvučetkovovýprvek

trosky lodípoštovnízásilka

chem.zn.hliníkune takto

působnostdomácízvířata

českýlyžařklesat

chem.zn.cessiamravnýčlověk

nerozváž-ný kousek

Shakespe-arův král

nadezdív-ky nadřímsoupytláckésmyčky

jizvachudozu-bý savec

vdanáženavůdcesekty

Karta-giňanatletickénářadí

kornoutni-ceženskéjméno

zemřítšpanělskyzlato

�

��

��

Policista4 /2010

Křížovkasoutěžní kupon

�

�

�� ����

V tajenkách naleznete tituly tří detektivek od Agathy ChristieŘešení zasílejte na adresu redakce nejpozději do 30. dubna 2010

Řešení z č. 2/2010 1. INŽENÝRŮV PALEC 2. SKANDÁL V ČECHÁCH3. UROZENÝ ŽENICH

Ze správných odpovědí jsme vylosovali:Anna Čulíková, Kopřivnice; Ivana Spěváčková, Praha; Václav Černý, Mariánské Lázně.

Všem vylosovaným blahopřejeme a zasíláme knižní odměnu!

��

erdinand Psohlavec byl uznávaný fachman a jeho zboží zedřeva neslo známku té nejvyšší kvality. Lidé v malém měs-tečku, kde se každý zná s každým a v podstatě jsou všichnistrýcové a tety, si zručného řemeslníka vážili, ale každýz chlapů, který navštěvoval místní hostinec si dával pozor,

aby s Ferdou u jednoho stolu neseděl příliš dlouho. Ferda bylzábavný, znal vtipy a různé příhody, hodně si pamatoval, alev okamžiku, kdy překročil míru, začal napadat, urážet a zesměš-ňovat. A skutečnost, že si hodně pamatoval a s alkoholem v krviztratil zábrany, vedla k tomu, že připomínal lidem to, co dávnochtěli zapomenout, nebo alespoň co nechtěli před jinými lidmislyšet. Ryl, urážel, nikoho nešetřil.

Byl pátek večer, za malou chvíli měly na velké televizní obra-zovce hospodského Burdy začít televizní noviny a Ferda Psohla-vec dopíjel šestou dvanáctku a trochu těžkým pohledem hledalobsluhu. Samozřejmě, že jeho zrak padl na výčepní pult. Psohla-vec s několika dalšími štamgasty seděl u stolku hned před pípou,snad proto, aby to mladá dívenka, která roznášela pivo, nemělak jejich stolu daleko. Hospodský za pultem nebyl, zato seo naleštěnou desku opíral host, který právě přišel.

„Hele Havlíček,“ oznámil Ferda jeho přítomnost spolustolov-níkům. „Je to můj spolužák ze základky,“ podal další informaci.„Tak co Havlíčku, ty ses přiženil do té rodiny, jak se před válkoujmenovali Krajníčkovi, a když přišel Němec, tak z nich najednoubyli Krajniczkovi.“

„Nech toho Ferdo,“ požádal ho Havlíček. „Pij si svoje pivoa nech ostatní svobodně dýchat.“

„Jo svobodně, demokraticky, to jo…Havlíček. A jestli pak víš, žehned po válce z Krajniczkových byli zase Krajníčkovi a starej zesebe dělal partyzána, který málem zlikvidoval celé komando es es?“

„Nech toho Ferdo! Jsi napitej, reješ a nevíš, co říkáš.“„Tak já nevím, co říkám? Tys měl vlastně štěstí, že se jmenu-

ješ Havlíček, to je něco jako Borovský, to jméno má v národě tra-dici. A co po sametové revoluci? Nepřemýšlela celá ta rodina, žese zase přejmenujete? Co takhle…?“

„Jdi do prdele, Ferdo. Jsi vůl a navíc namazanej.“„Tak vůl, říkáš. Já jenom mluvím o cti, jestli víš, co to zname-

ná?“„Změnili si jméno a co má být. Nechtěli mít problémy. Niko-

mu to nevadilo a jim to pomohlo.“„Každému dávejte, co jeho jest a komu čest, tomu čest, jak řekl

svatý Pavel Římanům, a tobě řeknu, Havlíček, jedno. Vadilo tokaždému a mně to vadí do dneška. V té rodině nikdy žádnou čestneměli. Ty to nechápeš?“

„Nech to být. Dneska už to není pravda,“ pokusil se o smírHavlíček.

„Havlíčku, když jde o čest, tak to platí vždycky, v každémobdobí, v každé politické situaci, jenže ty to jejich špekulantstvíobhajuješ, ty to i schvaluješ…“

„Ferdo, nech ho,“ zasáhl jeden ze spolustolovníků. „Havlíčekza to nemůže. Máš nejspíše na něho pifku.“

„Schvaluje to, říká, že si pomohli. Změnou jména se vlastněpřihlásili k těm druhým. Já se jmenuji Psohlavec a Psohlavci toje historie národa, a já se nepřejmenoval.“

„Chlapci, napijme se a pojďme se raději bavit o něčem jiném,“navrhl Psohlavcův soused u stolu.

„Tak jo,“ souhlasil Ferda a obrátil se k Havlíčkovi. „Tobě Hav-líčku ještě něco řeknu – staň se čestným člověkem a můžeš si býtjist, že na světě bude o jednoho darebáka méně.“

Josef KRATOCHVÍLIlustrace Kristina POKORNÁ

OTÁZKA:Demokracii si někteří lidé vykládají jako právo beztrestně na

veřejnosti útočit na čest, důstojnost, soukromí, jméno… verbálněnapadené osoby. V této souvislosti se v médiích často objevujetermín – žaloba na ochranu osobnosti. Musí být naplněna skut-ková podstata trestného činu pomluvy?

1 ne2 ano

Řešení zasílejte na adresu redakce nejpozději do 30. dubna 2010

Řešení z č. 2/2010 zní:Situaci řeší z. č. 141/1961 Sb., trestní řád v § 73 a, odst. 1). „Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jináosoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi v nichž je shledávándůvod vazby.“ Správná je odpověď č. 3.

Ze správných odpovědí jsme vylosovali:Antonín Zapletal, Ostrava; Jitka Tafelová, Kolín; Magdalena Němcová, Libochovice nad Labem.

Všem vylosovanýmblahopřejeme a zasíláme knižní odměnu!

deset minut s

Kupon č. 4/ 2010

POLICISTA§§§§�

�

FF

POLICISTA deset minut s §§§§ � 43

�

Evžen DAVID

KKKKOOOOMMMMUUUUČČČČEEEESSSSTTTT

MMMěření ledu je v pracovní činnosti zdej-ších poříčáků novinkou. V zimní sezóně2009–2010 si vytipovali ve čtyřech okre-sech (Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplicea Děčín) vodní plochy, kde veřejnost bruslí.S měřením ledu začali poté, co hladiny uza-vřela silnější ledová vrstva. Samotné měře-ní se provádí ve třech vzdálenostech odbřehu vyvrtáním kontrolních otvorů. Z bez-pečnostních důvodů je to práce nejméně prodva policisty. Koncem února na zamrzlouplochu Žernoseckého jezera šelpprap. Hynek Kmoch. Na soběměl trilaminátový oblek, kterýmu zaručí, že je v suchu, teplea voda se k němu nedostane.Samozřejmě nechyběla ochrannáhelma, záchranná plovací reflex-ní vesta a jistící úvaz s karabinou.Pomocí lana kolegu ze břehu jis-til prap. Martin Racek, zástupcevedoucího oddělení. Po vyvrtánímalého otvoru změří sílu ledu,výsledek nahlásí kolegovi nabřeh a posunuje se od břehu dál.„První měření se provádí asi metrod břehu,“ říká pprap. Petr Hos-kovský a pokračuje. „Druhé mě-ření je asi pět metrů od břehua probíhá naprosto stejně, stejnějako poslední – třetí. To se prová-dí podle velikosti zamrzlé plo-chy. Pokud je plocha menší, takuprostřed, a pokud je velká, jakotady to jezero, tak asi dvacetmetrů od pevniny. Ve vzdálenostijeden metr může být led ovlivněnlámáním při kolísání hladinya může vzniknout tzv. dvojitýled, nebo zde může být kvalitaledu snížena vlivem napadaného

listí. V pěti metrech od břehu je led častoovlivněn bublinkami z tlejících vodníchrostlin a bahenního plynu. Ve dvaceti met-rech od břehu by se již mělo jednat o kvali-tu ledu reprezentujícího celou vodní plochu.Když je hladina pokrytá sněhem, musí sipolicista místo na měření nejprve lopatouodházet. Led vrtáme akuvrtačkou a vrták naled máme prozatím vlastní, vyrobil ho jedenkolega.“

Výsledky měření síly ledu se ukládají na

internetové stránky Krajského ředitelstvípolicie Ústeckého kraje, kde je monitoringzaledněných ploch podle již zmíněnýchokresů. Zájemci o zimní radovánky si takmohou aktuálně zjistit sílu ledu na konkrét-ním zamrzlém místě. Čísla měření jsou alepouze orientační. Na led každý vstupuje navlastní nebezpečí, sám se musí rozhodnout,zda se na zamrzlou plochu vypraví, či niko-li. Při rozhodování si každý může otevříti internetové stránky Vodní záchranné služ-

44 � Prevence v praxi POLICISTA

Velké Žernoseky nás na konciúnora přivítaly mlhou, ale ta sepozději rozplynula a bylo krásnéjarní počasí. Policisté z poříčního odděleníústeckého kraje měřili sílu ledu na zdejším jezeře. Poté následovala kontrola chat a kontrola vodní cesty na Labi.

SEVEROČEŠTÍkluci od vody

První měření se provádíasi metr od břehu

by, kde jsou zásady bezpeč-ného pohybu a chování. Tytostránky jsou také u policejní-ho monitoringu zaledněnýchploch.���

Po ukončení měření sílyledu jsme se přesunuli na pří-voz Velké Žernoseky. Tadyuž na nás čekal vedoucípoříčního oddělení ppor. Bc.Dušan Güttner. Do čela poří-čáku se postavil před půldru-hým rokem.

Tentokráte jsme policistydoprovázeli na kontrolu chatdo oblasti Libochovany. Pří-stup až k samotným chatkámje pouze od řeky. Policistépři kontrole obešli chatu, ale

nic podezřelého nenašli. Nakonec vyplnilipreventivní kartičku a umístili ji ke dveřímchatky. Až se majitel vrátí, zjistí, že poli-cisté chatu zkontrolovali a že objekt nebylnarušen. Nechybí preventivní rady o za-bezpečení rekreačního objektu. „Pokud jechata oplocená a není přes plot patrné, že jechatový objekt nezvaným návštěvníkemnarušen, na pozemek bezdůvodně nevstu-pujeme. V tomto případě policisté vyplně-nou kartičku zanechají u branky plotu,“řekl nám vedoucí oddělení. Když zkontro-lovali poslední chatku, vrátili se zpět na loďa mohli jsme pokračovat.���

Během plavby po Labi nám podporučíktrochu více poříční oddělení přiblížil. „Jenás tady deset včetně mě a mého zástupcea každý musí splňovat danou odbornost.Znamená to, že musí vlastnit průkaz vůdcemalého plavidla se strojním pohonemo výkonu nad 100 kW a omezený průkazradiotelefonisty námořní pohyblivé služby,který nám po složení dosti náročných zkou-šek vystavuje Český telekomunikačníúřad.“ Podmínky, které musí každý policis-ta na tomto oddělení splňovat ještě doplnil

i zástupce vedoucího. „Každý musí býtvelice dobrý plavec, při zkouškách v přijí-macím řízení musí uplavat 400 metrů do 10minut. Nutné jsou také dobré znalostiz první pomoci a umět první pomoc správ-ně poskytnout. Spolupracujeme s Vodnízáchrannou službou ČČK a od nich jsme senapříklad učili, jak provádět resuscitaci.“���

Těžiště práce poříčního oddělení Kraj-ského ředitelství policie Ústeckého krajespočívá především v prevenci a připrave-nosti na pomoc při řešení krizových situací,např. při povodních. Mezi preventivní čin-nost patří i další kontroly, nejen chatovéoblasti. Kontrolují rekreační i licencovanouplavbu, loděnice, zdymadla i rybáře. Dálekontrolují dodržování pravidel silničníhoprovozu na příbřežních komunikacícha cyklotrasách.

Na místa u řeky většinou mají vjezdpovolen pouze vozidla povodí Labe, složekIZS a vozidla s povolením. Pro ostatní platízákaz vjezdu. Některým rybářům nebotáborníkům to ale nic neříká. Část řekyprochází chráněným krajinným územíma v této oblasti policisté například kontro-lují, zda občané dodržují zákaz rozdělává-ní ohňů, nevytvářejí nepovolené skládky,nebo v chráněné oblasti netáboří. Zjištěnénedostatky oznamují příslušným orgánům.Na některé kontroly policisty doprovázíi pracovníci Správy CHKO a inspektořiČeské inspekce životního prostředí.

V rámci community policing policistékomunikují s občany, a to nejen v chato-vých oblastech, ale i ve sportovních lodě-nicích. Zajímají se, co je na vodě nebou vody trápí a zjištěné problémy následněřeší. Mnohdy to je rychlá a nebezpečnájízda plavidel. Jejich vůdci tu a tam opomí-její, že na některých místech je nutné rych-lost snížit, například podél loděnic nebo

přívozů. „Když si v zakotvené lodi budevařit její majitel polévku a okolo projedečlun větší rychlostí, je to problém. Způso-bené vlny loď rozhoupou a polévka místo natalíři skončí v lepším případě na zemia v tom horším majiteli na klíně,“ řekls úsměvem Dušan Güttner a pokračoval. „Vnejhorších případech dojde i k poškozenívyvazovacích zařízení ukotvených lodí.“ ���

Ústecké poříční oddělení se stará o uza-vřené vodní plochy a o 102 říčních kilomet-rů. Řeku Labe kontrolují od hranic ve Hřen-sku až po vesničku Horní Počáply u Mělní-ka. Do jejich vybavení patří dva větší člunya dva malé, jeden je gumový a jeden hliní-kový. Dvě služební jízdní kola v barváchpolicie pro kontrolu cyklostezek a chato-vých oblastí. Ke své práci v terénu využíva-jí terénní vozidlo, které je určeno hlavně prokrizové situace. Vůz získali od Krajskéhoúřadu v Ústí nad Labem. Policisté od vodyjezdí také společně s německými kolegy nahlídkové lodi EVROPA. Kontrolují lodě,pohyb osob, nebo pátrají po osobáchi věcech, pocházejících z trestné činnosti,a to v úseku od Děčína až do Bad Schandau,ale to už je zase na další povídání.

Eva BROŽOVÁFoto Václav ŠEBEK

POLICISTA Prevence v praxi � 45

Vedoucí poříčního oddělení – ppor. Bc. Dušan Güttner sleduje na Labi jízdu dalšího plavidla

Práce na počítači je běžná i při plavběčlunu – na počítači pracuje prap. MartinRacek

pprap. Hynek Kmoch hlásí kolegovi na břehvýsledek měření, tentokráte 20 cm

Motto: ,,V demokratickémstátě musí policie, která jenositelkou mocenské sílya ze které vychází veškerástátní moc, učinit své konánítransparentnější. Současněmusí policie, která chce brátkaždého jednotlivce vážně,být v neustálém dialogus občanem. Bez blízkostik občanovi by ve svýchcílech a hodnotách rychleosaměla a byla by ohroženazneužitím politickými nebospolečenskými silami.“

Role policie ve společ-nosti je většinou stálechápána jako represivní.,,Represivní“ znamenáuplatňující násilí, případ-ně užívající donucovacíprostředky. Prevence(lat.,,praeventus“ zname-ná zákrok předem) jev širším kontextu chápá-na jako předcházení pro-blému, ochrana apod.Jedním ze základníchkamenů preventivníhopůsobení Policie ČR jsoujiž čtyři roky antikon-fliktní týmy (dále jenAKT).

Policie byla v minu-losti zvyklá vyčkávat navznik problému a teprvepak zasahovala, což sepůsobením AKT mění.

Nasazení AKT se ukázalo jako vysoce účin-né již před samotným vypuknutím problémuči eskalací násilí. U jednotlivých Krajskýchředitelství Policie ČR (dále jen KŘP ČR) sedaří využívat AKT při rozličných bezpeč-nostních opatřeních, zejména sportovníchdoprovodech fanoušků, extremistickýchpříznivců, squatterů, různých shromážděníatp. Samotné doprovázení fotbalovýchfanoušků či extremistů pak nemusí vypadatjako ,,placený doprovod policie“ pořádko-vou jednotkou. Samozřejmě v případech,kdy hrozí nebezpečí napadání davu protistra-nou, nebo je realizována distribuce zbraní čipyrotechniky osobám v průvodu (často mla-distvími), je doprovod tzv. těžkooděncinaprosto nezbytný.

,,Evropští psychologové se na základějejich výzkumů po zasedání Světové bankya Mezinárodního měnového fondu shodují,že jednou z cest, jak může policie působit nachuligány a demonstranty, je využití principutzv. low profile policing. Namísto nevybíravétěžkopádné taktiky, která ve skutečnosti kon-flikt ještě vystupňuje, zde působí policisté nafanoušky přátelsky a reagují spíše na jejichaktuální chování než na jejich pověst a repu-taci, kterou sebou přivážejí.“

Dne 21. ledna 2009 proběhla v Praze pora-da pana policejního prezidenta, týkající sezavedení nových metod vedení policejníchopatření na principu ,,Low profile policing“(strategie minimálního prezentování policej-ní síly a vyčkávání v záloze) a filosofie ,,3D“(vyjadřující stupně – dialog, deeskalace,determinace).

Pojem „Low profile policing“ v přímémpřekladu znamená „méně se profilující poli-cajtování“. Do češtiny se zatím nepodařilovnést ustálený ekvivalent (dal by se také

vyjádřit slovy jako neagresivní, nevyzývavý,minimální, tichý, či dokonce pokorný projevpolicie – pozn. autora).

Jak uvádí M. Synecký, pravý význam pře-kladu do češtiny je následující: ,,jedná seo vystupování policie na veřejnosti v tako-vém počtu a takové výstroji, aby přítomnostpolicie a její výzbroj nevzbuzovaly negativníemoce, zejména pak nedeklarovaly připrave-nost a očekávání střetu (zákroku). Opakem jepak tzv. „Hard profile policing,“ jež je ozna-čení pro typické nasazení pořádkových jed-notek – helmy, kukly, těžká výstroj, jednodu-še maximální demonstrace síly.“ (Hard pro-file policing by se dal také vyjádřit slovyjako přísný, nelítostný nebo definitivní pro-jev policie – pozn. autora).

Praktické příklady využívání ,,Low profile policing“:

v okolí stadionů a různých shromážděníči pochodů se pohybují hlídky v klasických

uniformách nebo členové AKT (hlídky jsouod sebe vzdáleny na dohled!), policistévíce komunikují s aktéry a obyvateliv místě konání shromáždění (zápasu),místní znalost nemusí mít kompletní hlíd-ka, ale nejméně jeden policista by měl býtmístní, policisté jsou schopni sdělovatinformace v souvislosti se shromážděnímči pochodem (akcí), vyzbrojené pořádkovéjednotky (SPJ) jsou mimo vizuální kontakts veřejností, ale na vhodném místě k zása-hu. Pokud toto není možné a není vhodnýobjekt pro pořádkové jednotky, vyčkávajípotom v automobilech na strategicky urče-ném místě.

Je zřejmé, že pouhé využití AKT v rámci,,Low profile policing“ nemůže být účinnévždy a všude. Maximální efekt využití AKTse projeví při kompaktnosti s pořádkovoujednotkou. Jako ideální se nabízí automatic-ké vysílání AKT na opatření společněs pořádkovou jednotkou, a to i na případnouvýpomoc do jiných KŘ. V mnoha krajskýchředitelstvích jsou totiž AKT s PJ secvičenytak, že se jeden bez druhého neobejdou.

S metodou ,,Low profile policing“ je tedyspojena intenzivní komunikace prostřednic-tvím antikonfliktních týmů (event. policistův klasických uniformách). Nejedná se alepouze o komunikaci bezprostředně předzapočetím bezpečnostního opatření a v jehoprůběhu, ale třeba i několik dnů předem(členové AKT u berlínské policie rozdávajíjiž dávno před započetím akce informačníletáky o tom, co se bude na plánovanémmístě shromáždění dít, plán uzavírek městaatd. – pozn. autora).

Na principy ,,Low profile policing“ velmiúzce navazuje strategie „3D“, která počítá se

46 � Komunikace s veřejností POLICISTA

MMMMEEEEZZZZIIIINNNNÁÁÁÁRRRROOOODDDDNNNNÍÍÍÍWWWWOOOORRRRKKKKSSSSHHHHOOOOPPPP„Low profile policing – využívání antikonfliktních týmů“

Často slýcháváme o zavedení novýchtrendů policejních činností jako např.

,,3D Filosofie“ nebo ,,Low profile policing“ (jako opozitum k tzv. Highneboli Hard profile policing). V čemvlastně tyto nové strategie spočívají,

na jakých pilířích stojí a odkud se vzaly?A využívají evropské země

včetně české policie nové trendy policejních činností jako cestu k respek-

tovanému ,,public relations“ (PR)? Nejenna tuto otázku by kromě tohoto článkumohl odpovědět mezinárodní workshopzemí využívající nové trendy policejníchčinností, který se koná v České republice

pod názvem,,Low profile policing – využívání

antikonfliktních týmů“, ve dnech 11. až14. dubna 2010, v zařízení MV ČR

– Spiritka.

POLICISTA Komunikace s veřejností � 47

třemi stupni řešení potencionálně krizovýchsituací. Je sestavena z oblastí:

„Discution (1D)“ – diskuse, komunikace,zejména prostřednictvím AKT P ČR. S oso-bou (osobami) je třeba zahájit komunikaci zaúčelem zjištění důvodů rizikového jednáníosob, vysvětlení nebezpečnosti jednání osob,snahy nalézt řešení bez použití PJ, případnězískat čas pro přesun sil. Obecně je činnostpořádkové policie založena na monitoringuhlídek a komunikaci antikonfliktních týmů.Vyzbrojené pořádkové jednotky jsou v tétofázi mimo vizuální kontakt s veřejností.

„Deescalation(2D)“ – uklidňování, zmír-ňování napětí. Pokud osoba (osoby) ani povyčerpání možností dialogu od svého jedná-ní neustoupí, případně se jejich jednánízhoršuje, je čas pro nasazení spotterů (u fot-balových zápasů) a zintenzivnění činnostiAKT se zdůrazňováním, že jejich jednání jeprotiprávní a může nést konkrétní následky.Eventuelně je možné zvýšit počet (zviditel-nění) policejních jednotek na místě. V tétofázi je užitečné navázat komunikaci přímos pořadatelem akce, samosprávou, provádětmediální činnost prostřednictvím PIO, popř.AKT či velitele opatření.

„Determination (3D)“ – rozhodnýzákrok. Pokud není účinné ani 2D, je třebapřikročit k determinaci osoby (osob) poru-šujícím veřejný pořádek (dále jen VP). Zák-rok musí být veden pokud možno rychle,s velkou razancí, měl by být přesně cílený,zejména se klade důraz na techniku „Getand back“, což znamená, že se zadrží osobyporušující VP (konkrétního násilníka)a pořádkové jednotky okamžitě opouštímísto zákroku). Bylo prokázáno, že delšípřítomnost PJ na místě zákroku, než jenezbytně nutné, vždy vede k eskalaci napě-tí, event. porušování VP a solidarizaci davus přestupci.

Prostřednictvím komunikačních týmůdává policie radikálním skupinám najevo:,,Jsme připraveni zasáhnout v případěnarušování veřejného pořádku, pokud sevšak budete držet v zákonných mantinelech,využívejte plně práva svobodně se shromaž-ďovat, které ovšem není bezbřehé“.

Při dodržení výše uvedených principů byse neměly objevovat novinové články typu:,,Policie doprovodila neonacisty“ nebotransparenty v davu ,,Kdo fašisty kryje, to jepolicie“.

Koncepce AKT

Antikonfliktní tým (,,AKT“) – je skupi-na speciálně vyškolených policistů, jejichžzákladním úkolem je transparentním způso-bem prostřednictvím komunikace předchá-zet konfliktům a agresivnímu jednání osob,zejména v lokalitě, kde se shromažďuje většípočet lidí. Koncepci AKT zrealizovala zhru-ba před 10lety Spolková republika Němec-ko. Odtud ji také jako novinku do ČR v roce2005 přiváží pplk. Mgr. Milan KROUŽILz Ředitelství služby pořádkové policie Po-licejního prezidia. Mnozí policejní funkcio-náři byli zpočátku k této specializaci zcelakritičtí, ale během několika let se jejichpostoje zásadně mění. AKT složené z vybra-ných policistů se orientují na cílové skupinyúčastníků akce nebo shromáždění, na místníobyvatelstvo, diváky a na zástupce sdělova-cích prostředků. Intenzivně jim vysvětlujív rámci rozhovorů smysl a účel příslušnýchpolicejních opatření zejména tam, kdenejsou policejní manévry pro veřejnost zcelapochopitelné. Členové AKT upozorňujíosoby, které jsou shromážděním dotčeny, naaktuální právní stav akce a na jednání, ježmohou přerůst v protiprávní činnost.

Antikonfliktní týmy představují nedílnousoučást zvládání taktiky nasazení policejníchsil během současných bezpečnostních opatře-ní. Společně s pořádkovými silami a dalšíminasazenými policisty tvoří jakousi kompaktnípolicejní rodinu, kde se členové navzájemdokonale znají a svými činnostmi ovlivňují.V rámci vylepšení image české policienastoupily AKT na scénu v roce 2006 (mj.i po doporučení ombudsmana ) a svým při-spíváním k bezkonfliktnímu průběhu běhemBO si získávají uznání a kredit u veřejnosti.

Myšlenka a strategie AKT vznikla nazákladě předchozích zkušeností policieve Spolkové republice Německo, kdy zhrubaod 90. let stále rostla agresivita účastníkůakcí s účastí většího počtu osob. Tím se zvy-šoval i počet použití zákroků pod jednotnýmvelením a jejich závažnost. Toto mělo zanásledek mj. i kritiku a zpochybňování prácepolicie ze strany části veřejnosti a politickéscény a byl vznesen požadavek ke zdokona-lení (a zviditelnění) vlastních policejníchpostupů k účinnějšímu předcházení násilí.

Podstata nové strategie měla spočívatv účinnější práci se širokou veřejností a sesdělovacími prostředky – toto vše měl býtzačátek cesty k nastartování pozitivního PR

(z anglického PublicRelations).

Mezinárodníworkshop,,Low profilepolicing – využíváníantikonfliktníchtýmů“

Ve dnech 11.–14.dubna 2010 se v ČRuskuteční mezinárod-ní workshop zemíEvropské unie podnázvem ,,Low profilepolicing – využívá-ní antikonfliktníchtýmů.“

Tento seminář pořádá Ředitelství službypořádkové policie PP ČR ve spolugescis odborem bezpečnostní politiky MV ČR.Na seminář budou pozváni zástupci AKT zeSpolkové republiky Německo (jenž je dosudjedinou zemí, kde se využívají AKT) a dalšízemě EU jako např. Polsko, Rakousko, Slo-vensko, Nizozemsko, Švýcarsko, Velká Bri-tánie, Maďarsko a Francie.

Cílem tohoto workshopu je nahlédnutí doaktuální problematiky týkající se zvládáníakcí za účasti většího množství osob v jed-notlivých zemích. Podle slov zakladateleAKT v ČR pplk. Mgr. Milana Kroužila sečeská policie má nejenom stále co učit, aleuž může učit i ostatní a být pro ně vzorem.Každá z pozvaných zemí by měla představitsvou činnost související se zvládáním davo-vých akcí v problematice, která jednotlivézemě nejvíce zatěžuje. Většinu času pakbudou mít k dispozici odborníci z různýchútvarů české policie, kteří budou prezentovatčinnost pořádkové policie, zejména využívá-ní AKT ve spolupráci z SPJ/KPJ. Vyvrchole-ním semináře by měla být přímá účast nabezpečnostním opatření typu fotbal v Praze.

A protože srdcem firmy, týmu či organiza-ce bývá její logo, rozhodli se představiteléPolicejního prezidia ČR v čele s pracovníkyzabývající se problematikou AKT, že jepotřeba vybudovat jednotné oficiální logoantikonfliktních týmů, které by mělo býtpředstaveno během tohoto workshopu.

Základní kuchařkou pro činnost všechkrajských AKT a pořádkových jednotek(SPJ) při provádění opatření k omezenínegativních jevů ovlivňujících bezpečnostnísituaci, se stal v rámci legislativní ekonomieZávazný pokyn policejního prezidentač. 10/2009, o zajišťování vnitřního pořádkua bezpečnosti. Zde je zřetelně v čl. 10, odst.4 stanoveno, že: ,,před vlastním rozhodnutímo provedení jednotného zákroku se využijívšechny dostupné preventivní prostředkyk jeho možnému odvrácení – činnost AKT,jednání se svolavateli shromáždění, elimina-ce iniciátorů protiprávního jednání apod.“

Pokud má být jednou z hlavních zásadpolicejní práce pomáhat a chránit, musí býtvýše uvedené principy s citlivým přístupemaplikovány i v praxi. Cílem policie je použí-vat násilí co nejméně, a pokud už se k němupřece jenom uchýlí, tak jen proti skutečnýmagresorům a v zákoně přesně vymezenýchpřípadech. Pouze toto je spolehlivou cestouk získání respektovaného ,,public relations“policejního sboru.

Kpt. Mgr. Martin KORYČANSKÝFoto archiv autora

(Další informace, odb. literatura – rsppppcr@mvcr.cz)

Filosofie 3D

Omlouváme se čtenářům a pánům autorům za neuváženézkrácení titulku v čísle 3/2010, na str. 34. Správný titulek zní:Ohlédnutí za pilotním

projektem Inovačního

programu pro členy

antikonfliktních týmů

Policie ČR

V grafu je uveden procentuální podíl jednot-livých stupňů „3D“ přiřešení davových krizovýchsituací

48 � Cvičení POLICISTA

Připravila Zdravotní pojišťovna MVve spolupráci s Ředitelstvím pro řízení

lidských zdrojů Policejního prezidia ČR a Fakultou tělesné výchovy a sportu

Univerzity Karlovy- th -

PRO PŘÍSLUŠNÍKYBEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ

Cvik č. 9Cíl: uvolnění svalstva v oblasti hrudnía bederní páteře a protažení svalů nazadní straně končetinZákladní poloha: stoj rozkročný, připažitVýdech – stáhnout hýžďové a břišnísvaly, plynule ohnutý předklon (krční,hrudní, nakonec bederní páteř),

výdrž 10 s, plynule dýchatNádech – zpět do základní polohy,postupně od bederní páteře, hrudní páteře, nakonec krční páteřeChyby: rovný předklon a vzpřim přílišrychlý, pokrčení v kolenních kloubechOpakování: 1–3krátFrekvence: 1–3krát denně

Cvik č. 10

Cíl: protažení svalů na přední straněstehnaZákladní poloha: stoj na pravé nozes oporou pravé ruky, skrčit přínožmolevou, levou rukou uchopíme nárt levénohyVýdech – stáhnout hýžďové a břišnísvaly, podsadit pánev do pocitu tahu

na přední straně stehna, výdrž 10 s, volně dýchatNádech – zpět do základní polohy, totéžprovádíme ve stoji na levé nozeChyby: prohnutí v bedrech, koleno smě-řuje vpřed či do strany, předsunutí hlavy,nedostatečné podsazení pánveOpakování: 2–3krát na každé dolní kon-četiněFrekvence: 3krát denně

Cvik č. 11

Cíl: protažení svalů na zadní straněstehna a lýtka

Základní poloha: stoj na pravé nozepřednožný levou, pata na obrubníku,špička nohy přitažena k bérci, paže podéltěla

Výdech – pravou nohu mírně pokrčit,ruce na kolena, rovný předklon k levénoze do pocitu tahu na zadní straně steh-na a lýtka, výdrž 10 s, volně dýchatNádech – zpět do základní polohy, totéžprovádíme ve stoji na levé nozeChyby: přednožená noha není propnutav koleniOpakování: 1–3krát na každé nozeFrekvence: 3krát denně

� Cvičení je nutné přizpů-sobit věku a aktuálnímuzdravotnímu stavu

� Cvičení nesmí vyvolávatbolest

� V případě bolesti oka-mžitě ukončete cvičení!

� Cviky provádějtepomalu, tahem, nešvihem, s uvolněnýmdýcháním ve výdrži

� Při cvičení dýchejtepravidelně a nezadržujtedech

� Pokud trpíte akutněvzniklou bolestí v zádech,jste po operaci či úrazuzad, anebo máte jinézdravotní problémy, tytocviky nemusí být vhodné.Je proto nezbytné poraditse s Vaším lékařem čifyzioterapeutem.

� Při cvičení je možnépodložit záda malýmmíčem (overballem), PETlahví či jinou pomůckou,nebo cvičit bez pomůcek

REGENERAČNÍ A KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ

AUTO / 3