Student Portfolio 2014

portfoliopavla kilnarová2014

Autoři na příkladu města Brna hledají a zároveň ověřují způ-sob, jak co nejobjektivněji a přitom jednoduše vyhodnotit kvality konkrétních náměstí. Nastiňují, porovnávají a inter-pretují tři různé metody: 1. multikriteriální hodnocení (po-hled architekta-urbanisty), 2. hodnocení skutečných aktivit (pohled sociologa) a 3. dotazníkové šetření (pohled uživa-tele náměstí).Případné opakování hodnocení v budoucnu umožní srovná-vání výsledků v čase a zaznamenání vývoje konkrétních ná-městí. Dá se předpokládat, že veřejně prezentované výsledky hodnocení povedenou k větší aktivitě místních obyvatel a pomůžou obecním a místním úřadům v rozhodování při hle-dání možností zlepšení stávající situace.

MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ KVALITY NÁMĚSTÍDruhou částí práce je hodnocení kvality náměstí z hlediska jejich statických charakteristik. Vytvořili jsme všeobecně vy-užitelnou metodiku pro hodnocení náměstí zaměřující se na hodnocení kvality relativně neměnných prvků, jako jsou například rozměry a kvalita povrchů chodníků, přítomnost či nepřítomnost přechodů pro chodce, mobiliář a jeho využitel-nost, vybavenost či lidské měřítko a mnoho jiných. Snahou bylo vytvořit hodnocení a kritéria hodnocení co nejobjektiv-nější, aby výsledky byly srovnatelné, bez ohledu na hodnoti-tele, místo, nebo čas hodnocení, při zachování jednoduchos-ti metodiky.

ANALÝZA ŽIVOTA NÁMĚSTÍTřetí částí práce je hodnocení kvality náměstí z hlediska jejich reálné využitosti, zkoumání dynamických charakteristik, a to lidí a jejich aktivit, toho jak reagují na statické charakteristiky náměstí a na vybavenost, to jak náměstí skutečně využíva-jí, a hodnocení demografické struktury uživatelů. Jedná se o hodnocení energeticky a časově podstatně náročnější, než předchozí způsob hodnocení kvality.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍPoslední, no neméně důležitou částí projektu, je dotazníkové šetření. Krátký dotazník je připojen ke každé stránce náměstí na webu projektu mojenamesti.com. Doufáme, že dotazníky nám pomohou porozumět tomu, jak vnímají náměstí jejich skuteční uživatelé, lidé, kteří zde bydlí, pracují nebo zde tráví svůj volný čas.

2014

moje náměstí

P

P

P

Mendlovo náměstí 43%

81

Mendlovo náměstí je složitý komunikační uzel, dochází zde ke křížení významných dopravních tahů a zároveň je jedním z nejdůležitějších stanovišť městské hromadné dopravy. Možnosti pobytových akti-vit v prostoru náměstí jsou utlačovány dominancí dopravy. Komplexní řešení jeho problémů je složité, protože má vliv na systém dopravy v celém městě.

39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%

Možnost chodit Možnost státMožnost sedětMožnost hrát siMožnost občerstvit se

DostupnostDopravní bezpečnostSociální bezpečnost

Lidské měřítkoŽivý parterVybavenostVizuální zážitekSluchový zážitekKvalita vzduchuPohoda prostředí

a b c d e f g h ch i j k l m n o p q r s t u v w x y z

městská část: Střed (Staré Brno)

doba vzniku/revitalizace: 19. století

struktura: rostlá městská

převažující funkce: dopravní

význam: celoměstský

Metody hodnocení náměstí


81


39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%












81


39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%












81


39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%












81


39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%












81


39%100%56%0%100%

100%0%60%

33%0%47%38%0%0%21%











Záznam pohybu chodců v prostoru náměstí.

Nejvíce chodců vstupuje na Mendlovo náměstí z ulice Křížové. Směřují-li na ulici Hlinky, přechá-zejí po přechodu ulici Veletržní a pokračují dále přes zastávku trolejbusů při západním okraji ná-městí. Pokud zde zrovna vystupují a nastupují cestující, úzký chodník je zaplněn lidmi a jen s obtížemi průchodný. Než chodci opustí náměs-tí, přecházejí ještě přes nepříliš frekventovanou ulici Výstavní. Přechod pro chodce je umístěn mimo přímou trasu, a tak skoro všichni přechá-zejí ulici asi patnáct metrů od něj, což dosvědčují i chodníčky vyšlapané v trávě. V severovýchodní části náměstí chybí přechod. Toto místo je velmi nebezpečné, protože zde navíc auta z Úvozu jez-dí velkou rychlostí.

Ve všední den bylo napočítáno celkem 10 940 návštěvníků náměstí, v neděli 5396, což je o 51 % méně. Ve všední den dopoledne (mezi 7.–11. hodinou) přichází na náměstí v průměru téměř 800 osob za hodinu, v době oběda dochází k výraznému zklidnění, avšak odpoledne (mezi 13.–18. hodinou) návštěvnost překonává i do-polední hodnoty průměrem 892 osob za hodi-nu. V průběhu neděle návštěvnost od rána po-malu stoupá a nejvyšších hodnot dosahuje mezi 17.–21. hodinou. Ve všední den i v neděli se po 21. hodině počet vstupujících chodců významně snižuje. Celkový počet zaznamenaných návštěv-níků náměstí nezahrnuje osoby, které přijíždějí prostřednictvím městské hromadné dopravy.

Analýza života náměstí

126

Mendlovo náměstí

Počet chodců na jednotlivých přístupových trasách na náměstí v průběhu všedního dne (žlutě) a

neděle (modře).

Celkový počet chodců na všech přístupových trasách na náměstí ve všední den (žlutě) a v neděli

(modře) mezi 7.–23. hodinou.Struktura: Rostlá městskáHodnoceno dne: 7.9.2014, 10.9.2014

Informace o respondentechPrvní část otázek se kromě sociodemografických charakteristik respondentů soustředila na vztah respondentů k Mendlovu náměstí například ve frekvenci návštěv.

Jak často navštěvujete náměstí?87 % respondentů odpovědělo, že Mendlovo náměstí navštěvuje denně nebo vícekrát v týd-nu. Z grafu je patrné, že dotazníky vyplňovali především lidé, kteří se na náměstí pohybují velmi často, dobře jej znají a pravděpodobně k němu mají osobní vztah. Právě na tuto skupinu osob bylo dotazníkové šetření zaměřeno. Nej-méně respondentů zaškrtlo možnost „Jednou za čtvrt roku, půl roku a méně“.

Jaký je Váš vztah k náměstí?Přibližně 64 % dotazovaných bydlí nebo pracuje na náměstí či v jeho blízkosti. Domníváme se, že do dotazníkového šetření se tedy zapojili hlavně lidé, kterým není lhostejné, jak náměstí vypadá a jaká jej čeká budoucnost. V naprosté většině pří-padů respondenti označovali pouze jednu mož-nost, i když mohli volit z vícero možností.


162

Informace o respondentechPrvní část otázek se kromě sociodemografických charakteristik respondentů soustředila na vztah respondentů k Mendlovu náměstí například ve frekvenci návštěv.

Jak často navštěvujete náměstí?87 % respondentů odpovědělo, že Mendlovo náměstí navštěvuje denně nebo vícekrát v týd-nu. Z grafu je patrné, že dotazníky vyplňovali především lidé, kteří se na náměstí pohybují velmi často, dobře jej znají a pravděpodobně k němu mají osobní vztah. Právě na tuto skupinu osob bylo dotazníkové šetření zaměřeno. Nej-méně respondentů zaškrtlo možnost „Jednou za čtvrt roku, půl roku a méně“.

Jaký je Váš vztah k náměstí?Přibližně 64 % dotazovaných bydlí nebo pracuje na náměstí či v jeho blízkosti. Domníváme se, že do dotazníkového šetření se tedy zapojili hlavně lidé, kterým není lhostejné, jak náměstí vypadá a jaká jej čeká budoucnost. V naprosté většině pří-padů respondenti označovali pouze jednu mož-nost, i když mohli volit z vícero možností.


162

25 34

57

70

81

57 60 61

57 52

38

46

54

37 43

34

24

35 49

24

37

49

17 20

30 33

29

21 16 17

22 21

0

20

40

60

80

100

120

140

160

7:00

8:00

9:00

10:0

0

11:0

0

12:0

0

13:0

0

14:0

0

15:0

0

16:0

0

17:0

0

18:0

0

19:0

0

20:0

0

21:0

0

22:0

0

1 tecka = 10 aktivit!!!

velmi vysoká vysoká spíše vysoká spíše nízká nízká velmi nízká



řešení domu uprostředchybějící veřejné WC

nedostatečná kapacita maloobchoduchaos

nepřehlednost

chyb

ějíc

í lav

ičky

nevh

odné

dop

ravn

í řeš

ení

více zeleněnevyřešený KRA

S

Ženy Muži

Ženy Muži

LOUKA - STARÁ ŠKOLADominika Petrů, Jakub Stýblo, Ivana Lelkes, Kryštof Foltýn, Pavla Kilnarová

2014

klášter Loukaworkshop

DÍLNA

VINÁRNAATELIÉR

SKLAD

1.nadzemní podlaží, 3.etapaPRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

FARNÍ KAVÁRNAWC

SKLAD

SALÓNEKSPOLEČENSKÁ

MÍSTNOST

UČEBNASKLAD

2.nadzemní podlaží, 3.etapa

1.np2.np

URBANISTICKÉ SOUVISLOSTIParcela se nachází v těsné blízkosti centra města Brna v přímé návaznosti na zelený pás parků s kulturními stavbami, jako jsou Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, nebo Dům umě-ní města Brna. Umělecké zaměření tedy jen rozšiřuje koncen-trovanou nabídku kulturního vyžití v daném území. Nárožní parcela je definována dvěma rušnými ulicemi, Kolištěm a ul. Milady Horákové. Protínají ji dvě osy, první přímo z nároží, kde se předpokládá největší nápor přicházejících návštěvní-ků. Další významnou osu tvoří pohled z třídy Kapitána Jaroše. Kterou na jedné straně ukončuje severní fasáda navrhované-ho objektu, na druhé straně pomyslná hranice zeleně parku Lužánky.

ARCHITEKTONICKÝ VÝRAZHmotové řešení reaguje jak na pozici v nároží, tak na potřebu distancovat galerijní prostory maximálně od hlučné křižovat-ky. Budova přímo navazuje na okolní objekty a vyplňuje ná-roží hmotou, která převyšuje přilehlé objekty. Snaží se citlivě doplnit městskou strukturu.První hmota navazuje na Bauerův palác a prodlužuje uliční čáru až ke křižovatce. Slouží jako pracovní prostor pro stu-denty architektury, uměleckých předmětů a dalších tvůrčích činností. Je orientována severozápadně, čímž zajišťuje stálé difuzní světlo.Druhá střední hmota je spojovacím krčkem mezi galerií a ate-liery. Vstupní foyer je otevřeno přes všechna podlaží.Třetí část navazuje na banku ČSOB v úrovni hrany jejího arký-ře, ve východní části pozemku. Její funkční náplní je výstavní prostor. Prosklenými plochami se otevírá směrem k parku a láká kolemjdoucí dovnitř.

2013

Laborartorybakalářská práce

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY

AN

AU

TOD

ESK

ED

UC

ATI

ON

AL

PRO

DU

CT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY A

N A

UTO

DESK

EDU

CA

TION

AL PR

OD

UC

T

Řešené území se rozkládá na ploše 10 ha, na místě původního historického jádra města. V současnosti se správní, kulturní a obchodní centrum přesunulo do nově zbudované městské části na jihu.Dnes je území zastavěno rostlou, nepravidelně uspořádanou strukturou rodinných domů, převážně dvoupodlažních. Ob-čanská vybavenost se v území prakticky nenachází, pouze jednotlivé zastoupení drobných služeb.Při návrhu dle územního plánu bylo zadáno veškerou sou-časnou zástavbu zbourat a území zastavět deskovými byto-vými domy charakteru panelové výstavby.Cílem návrhu bylo území zastavět kompaktnější zástavbou s důrazem na udržitelný rozvoj a tím nastínit nové možnosti pro další rozvoj výstavby v Astaně.Území je podélně členěno na dvě části průběžnou komuni-kací spojující dvě městské třídy, které ohraničují celek na vý-chodě a západě. V příčném směru je hlavní linií autostráda tvořící západní hranici území. Další členění v kolmém smě-ru tvoří zalomená komunikace, která je prvkem přejatým z původní struktury zástavby. Území je členěno do 5 hlavních celků a 2 menších celků vznikajících jako vestavba pod zvýše-nou konstrukcí magistrály, hlavního průtahu spojující severní a jižní cípy města.V území jsou navrženy převážně bloky se zastavěným par-terem s občanskou vybaveností, parkováním a technickým vybavením budov. Z nich vystupují obytné domy v uzavře-ných i otevřených blocích s výškou od 2 do 5 podlaží. Celko-vá výška budov tedy nepřesahuje 6 podlaží. Nejvyšší domy navazují na západě na autostrádu, která dosahuje výšky pěti-podlažního domu. Na východě se snižují ke třem podlažím s obchodním parterem. Na střeše prvního podlaží vzniká polo-soukromý dvůr se zelení a privátními zahrádkami.

2013

Astana - meze růstu města

Sokolovna v Července u Litovle byla postavena v roce 1927 a od té doby slouží k pořádání sportovních a kulturních akcí. Místní Sokolové by ji však chtěli využívat více a chtěli by její provoz pozvednout na současný standard. Spektrum aktivit, které Sokolovna hostí, by se mělo rozšířit a dům by se měl stát centrem společenského dění v obci.Tomuto záměru nahrává i získání pozemků v sousedství So-kolovny do majetku obce. V kombinaci s protější samoobslu-hou a plánovanou zástavbou v zákrutě Tyršovy ulice se na-skýtá šance vytvořit z nového prostranství přirozené centrum obce, které v Července doposud chybí.

Pointa zadání spočívá v adekvátní reakci na rostlý urbanistic-ký kontext hanácké vesnice, definování vyvážené prostorové a funkční skladby centra současné vesnice, architektonické navázání na historický objekt, který ač není chráněnou pa-mátkou, neodmyslitelně patří ke kulturnímu dědictví obce.

V návrhu rozšiřuji funkce stávající tělocvičny, aby byla pře-vážně v zimních měsících, kdy jsou náklady na provoz nej-vyšší, plně využívána. Navrhuji rozšíření hlavního prostoru, na vhodnější tvar pro umístění sportovišť. Dále je v přístavbě situována malá tělocvična určena převážně pro kondiční cvi-čení. Zadní trakt je věnován zázemí hygienických zařízení a šaten. V druhém nadzemním podlaží se nachází posilovna, sauna a místnost s pingpongovými stoly. Prostor jeviště je díky své výšce zároveň využit pro umístění horolezecké stěny.

Kompozice hmot navazuje na původní stavbu, které se ne-snaží konkurovat ani výškou ani členěním. Výrazným prvkem je potisk plošného zasklení, které navazuje na tradici fresek a aplikací v omítkách v oblasti Hanácka a převádí ji do moderní současné podoby.

2012

SokolovnaČervenka

Základním úkolem a tedy i výsledkem tohoto výzkumu je vy-tvoření digitálního modelu architektonické a stavební struk-tury areálu znojemského hradu, a to v jeho nejzásadnějších historických vývojových etapách. První model zachycuje období proměny dřevěného hradiště do podoby románského hradu s prvními kamennými zdě-nými vnitřními objekty a opevňovacím systémem, sahající do přelomu 12. a 13.století – období moravských markrabat Konráda Oty a Vladislava Jindřicha.Druhý model je časově zasazen do období největšího rozkvě-tu hradu, kdy se stává oporou královské vojenské moci a také například častým místem pobytu Přemysla Otakara II., Jedná se tedy o jeho podobu ze druhé poloviny 13.století.Třetí model ukazuje podobu hradu ve 15. a 16. století, před jeho rozdělením a přestavbou na zámek a měšťanský pivovar. V celém tomto období je hrad významnou oporou královské moci Lucemburků, Jagellonců i Habsburků.

Grafickým výstupem je 3D model , kde je barevně odlišena a zvýrezněna část hradu a nejbližšího okolí, zbytek modelu je pojednán monochromaticky např. ve světle šedé.Dále je graficky sjednoceno řešení všech tří modelů, výraz modelu, barvy a textury, úroveň propracování od celku k de-tailuK modelům je doplněna legenda, barevně odlišené části jednoznačně dochované nebo doložené stavební struktury, části předpokládané a části, na jejichž existenci a podobu neexistuje jednotný názor.

2012Architektinická interpretacearcheologických nálezů naší

historie

hrad Znojmo

Zoo ve Dvoře Králové nemá v nynější době žádný expoziční pavilon pro žirafy, pouze dvě zimoviště, což v praxi zname-ná, že návštěvníci v zimě žirafy téměř neuvidí. Studie nového expozičního pavilonu pro žirafy se tento problém snaží vy-řešit. Nová stavba přiléhá ze západní strany k již stávajícímu zimovišti žiraf síťovaných. Jižní strana objektu je orientovaná směrem do výběhů. Návštěvníci do budovy vstupují z výcho-du. Objekt je dvoupodlažní, umožňuje tedy pohled na žirafy ze dvou výškových úrovní. Do patra je přístup možný jak po schodišti, tak výtahem, nebo zvenku schodištěm a rampou. Tvarem se budova snaží připodobnit africkým vesnicím, a to jak svým členěním, tak použitými materiály.Nosná konstrukce je tvořena vyzděnými stěnami. Střešní plášť je z rákosu tloušťky 500 mm. Dispozice využívá maximum prostoru pro expoziční výběh žiraf. Návštěvníkům je určena jižní část budovy, ve které se nachází rovněž instalace zábavnou formou poučující o životě žiraf i afrických domorodců. Boxy, kde žirafy nocují jsou situ-ovány ve stávající budově, stejně jako box porodní, skladové prostory a zázemí pro ošetřovatele. Stávající budova je dále propojena s tzv. dvorečkem, který slouží jako zimní krytý vý-běh a odtud je přímé spojení s oběma letními výběhy. Prv-ní je napojen přímo, druhý, přes padací most na vyhlídkové rampě. Rampa lemuje celou hmotu nové budovy po východ-ním a jižním průčelí a prochází mezi výběhy, kde skýtá po-hled na zvířata ve venkovním prostředí.Stávající budovu obývají kromě žiraf síťovaných i zebry, pro které jsou vyhrazeny dva boxy a je jim umožněn přímý pří-stup z budovy do letního výběhu. Vnitřní zimní expozice s nimi nepočítá.Pro stávající budovu je taktéž navržena rekonstrukce a obno-vení vnějších fasád se změnou dispozice střechy.

2011

Pavilon žiraf

Dům je objemově rozdělen na dvě hlavní hmoty podzemní-ho podlaží a nadzemního. Obě tyto hmoty jsou navzájem po-sunuty a vytváří tak terasovitý charakter domu, který reaguje na sklonitý terén dané lokality. Dům je určen pro čtyřčlennou rodinu s možností růstu., aby byl schopen se maximálně při-způsobit novým okolnostem.Vstup do domu je orientován z jižní strany od příjezdové ko-munikace a je vymezen chodníkem obehnaným zvyšujícím se terénem.První místností je malé zádveří s šatní skříní a botníkem. Z něj posuvnými dveřmi vstupujeme do otevřené chodby, propo-jující obytný prostor se schodištěm do prvního nadzemního podlaží sloužící jako klidová zóna všech obyvatel domu.Společenský prostor tvoří obývací pokoj propojený s jídel-ním koutem a kuchyní. Svými velkými okny je otevřen jižní fasádou do ulice. Za touto velkoprostorovou místností se skrývá chodbička se vstupem do koupelny a vstupem do místnosti uzpůsobené pro chov psů. Přímým schodištěm se vchází do prvního nadzemního podla-ží, kde se nachází ložnice majitelů i pokoje dětí. Na schodiště navazuje kolmá chodba, která je z jedné strany prosvětlena oknem do zahrady. Z chodby jsou přístupné tři ložnice. Jedna má vlastní šatnu, ta je určena rodičům, další dvě mají společ-nou šatnu se samostatným vstupem. Koupelna a wc jsou od sebe odděleny. Ze západní strany navazuje chodba na zád-veří, které propojuje oddělený vstup s pracovnou a pohoto-vostní koupelnou. Ty jsou od ostatních privátních prostor od-děleny jednak, aby nerušily obyvatele domu a jednak, aby se mohly v budoucnu využít jako samostatná bytová jednotka.

2011

Rodinný dům

situace 1:200

Pohledy 1:100Pohledy 1:100

Pohledy 1:100Pohledy 1:100

2010

RozhlednaSTROM

projekty& zájmová činnost

2011

Ornament

2012

PavilonNekonečná věž

6x6x6x6Romeo a Julie

2012

Dětská židle

2012

Malba

portfoliopavla kilnarová2014

Bc. Pavla Kilanrová[email protected]

721 226 619

Date post:	06-Apr-2016
Category:	Documents
Upload:	pavla-kilnarova
View:	214 times
Download:	1 times

Student Portfolio 2014

Documents