STUDIE PROVEDITELNOSTI Řešení svozu a zpracování bioodpadů … · 2011-09-06 · Tabulka č.1...

Sdružení měst a obcí Jesenicka IČ 48427870

STUDIE PROVEDITELNOSTI

Řešení svozu a zpracování bioodpadů v okrese Jeseník

Zpracovatel: ENVIprojekt s.r.o.

Datum zpracování: květen 2008

ENVIprojekt s.r.o. tel.: 577 006 280 Na Požáře 144 fax: 577 006 290 760 01 Zlín e-mail:[email protected]

Studie proveditelnosti květen 2008 Řešení svozu a zpracování bioodpadů v okrese Jeseník strana 2

Název úkolu : STUDIE PROVEDITELNOSTI ŘEŠENÍ SVOZU A ZPRACOVÁNÍ BIOODPADŮ V OKRESE JESENÍK

Objednatel : Sdružení měst a obcí Jesenicka 790 61 Lipová – lázně 396

Manager projektu : Alexandra Císařová

Jednatel společnosti : RNDr. Oldřich Fišer



Obsah studie

Úvod ....................................................................................................................................................... 5

A. Výchozí situace .............................................................................................................................. 6

A.1 Přehled a množství současné produkce bioodpadů ....................................................................... 6

A.2 Soulad s cíly POH sdružení měst a obcí vztahující se k nakládání s bioodpady ............................ 7

A.3 Stávající nebo plánovaná zařízení v regionu vztahující se k záměru.............................................. 9

B. Variantní návrh technologií pro zpracování bioodpadů ................................................................. 10

B.1 Potenciál množství BRO a BRKO v oblasti ................................................................................... 10

B.2 Další suroviny vstupující do procesu kompostování ..................................................................... 12

B.3 Stanovení kapacity kompostárny .................................................................................................. 13

B.4 Stručný popis jednotlivých typů technologií .................................................................................. 15

B.4.1 Kompostování v hrázkách ................................................................................................................. 15

B.4.2 Kompostování v plastových vacích ................................................................................................... 16

B.4.3 Komunitní kompostování ................................................................................................................... 16

B.4.4 Malé zařízení dle zákona o odpadech .............................................................................................. 16

B.5 Výstup z kompostárny .................................................................................................................. 17

B.6 Povinnosti provozovatele zařízení z hlediska platné legislativy .................................................... 17

C. Základní informace o lokalitách pro výstavbu zařízení ................................................................. 19

C.1 Informace o lokalitách nabízených k výstavbě zařízení ................................................................ 19

C.1.1 Velká Kraš ......................................................................................................................................... 19

C.1.2 Mikulovice ......................................................................................................................................... 22

C.1.3 Areál skládky odpadů Supíkovice ..................................................................................................... 24

C.2 Základní popis vybrané lokality ..................................................................................................... 27

C.2.1 Údaje o pozemcích pro výstavbu kompostárny................................................................................. 27

C.2.2 Technické vybavení lokality .............................................................................................................. 27

C.2.3 Shrnutí posouzení vhodnosti lokality pro provozování zařízení ........................................................ 28

D. Návrh logistiky svozu bioodpadů, systému sběru a shromažďování ............................................ 29

D.1 Návrh sběru a svozu – dílčí kroky ................................................................................................. 29

D.2 Optimalizace svozových tras ........................................................................................................ 29

D.2.1 Clark – Wrightův algoritmus – popis postupu .................................................................................... 29

D.2.2 Volba lokality pro umístění kompostárny dle svozových vzdáleností ................................................ 30

D.2.3 Svoz do areálu skládky Supíkovice – optimální trasy ....................................................................... 32

D.3 Výsledky logistiky svozu bioodpadů ............................................................................................. 35

D.3.1 Svoz BRO pomocí kontejnerů o objemu 20m3 (5 tun) umístěných v obcích ..................................... 35

D.3.2 Svoz BRO pomocí kontejnerů o objemu 20 m3 (5 tun) z hromad ...................................................... 36

D.3.3 Svoz BRO pomocí nádob o objemu 1100 litrů .................................................................................. 37

D.3.4 Svoz BRKO (15% KO) pomocí nádob o objemu 120 litrů ................................................................. 38

D.3.5 Svoz BRKO (30% KO) pomocí nádob o objemu 120 litrů ................................................................. 39

D.3.6 Svoz BRKO pomocí nádob o objemu 120 litrů .................................................................................. 40

D.3.7 Svoz BRKO pomocí nádob o objemu 1100 litrů ................................................................................ 41

D.3.8 Rekapitulace jednotlivých variant ...................................................................................................... 42

E. Návrh technického a technologického řešení ............................................................................... 44

E.1 Základní technologické vybavení .................................................................................................. 44

E.1.1 Prostředky pro sběr a svoz BRO a BRKO ........................................................................................ 44

E.1.2 Technologické vybavení kompostárny .............................................................................................. 45

E.2 Základní technické vybavení kompostárny a nutné stavební práce .............................................. 45



F. Ekonomická analýza variant řešení .............................................................................................. 48

F.1 Ekonomická analýza sběru a svozu bioodpadu ............................................................................ 48

F.2 Ekonomická analýza zpracování bioodpadu – kompostárna ........................................................ 52

F.2.1 Investiční náklady kompostárny ........................................................................................................ 52

F.2.2 Provozní náklady kompostárny ......................................................................................................... 53

F.3 Celková rekapitulace investičních nákladů ................................................................................... 54

F.4 Celková rekapitulace investičních a ročních provozních nákladů ................................................. 55

F.5 Závěr ekonomické analýzy .......................................................................................................... 56

G. Možnosti získání dotací ................................................................................................................ 58

G.1 Využití fondů EU pro výstavbu center pro nakládání s odpady ..................................................... 58

G.1.1 Operační program Životní prostředí (OPŽP) ..................................................................................... 58

G.1.2 Základní struktura OPŽP ................................................................................................................... 58

G.1.3 Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží ......... 58

G.2 Vhodné podporované aktivity ....................................................................................................... 59

G.3 Formy a výše podpory .................................................................................................................. 59

G.4 Aktuální stav probíhajících výzev ................................................................................................. 61

G.5 Možnosti žadatele při získávání dotací ......................................................................................... 61

G.6 Možná výše dotace ....................................................................................................................... 62

G.7 Doklady k žádosti ......................................................................................................................... 62

G.7.1 Doklady požadované k Formuláři žádosti pro její vyhodnocení ........................................................ 62

G.7.2 Seznam požadovaných ekonomických podkladů.............................................................................. 63

G.8 Zásadní podmínky pro získání dotace z OP ŽP ........................................................................... 63

G.8.1 Další podmínky příjemců podpory ..................................................................................................... 63

G.8.2 Zásady realizace finančních toků k příjemcům podpory ................................................................... 64

G.9 Stanovení míry podpory z dotačního titulu .................................................................................... 65

G.9.1 Obecný příklad investičního záměru výstavby včetně možného procenta získané dotace ............... 65

G.9.2 Zhodnocení dotace z pohledu SMOJ, TS Jeseník a.s. a Města Jeseník .......................................... 65

G.9.3 Návrh financování záměru s využitím dotačních zdrojů .................................................................... 67

G.9.4 Dotace – závěrečné zhodnocení připravovaného záměru ................................................................ 67

H. Závěrečné zhodnocení ................................................................................................................. 68

Seznam zkratek ........................................................................................................................................... 69

Seznam tabulek ........................................................................................................................................... 70

Seznam obrázků .......................................................................................................................................... 70

Přílohy

1. Situační umístění technologie v areálu skládky Supíkovice.

2. Mapy optimálních svozových tras.

3. Vyjádření projektanta kotelny na spalování biomasy Jeseník.

4. Prezenční listiny z kontrolních dnů.

5. Harmonogram přípravy projektu k realizaci.



Úvod Studie proveditelnosti je základním analytickým dokumentem každého záměru. Jejím úkolem je posoudit záměr z hlediska toho, zda je celkově proveditelný a především, zda má budoucí investor dostatečný objem zdrojů (finančních, hmotných) nejen na jeho pořízení, ale zejména na jeho budoucí provoz, to znamená, že studie dokazuje především životaschopnost projektu. Variantní zpracování záměru usnadňuje budoucímu investorovi volbu optimální varianty. Studie proveditelnosti „Řešení svozu a zpracování bioodpadů v okrese Jeseník“ řeší varianty nakládání s biologicky rozložitelným odpadem od občanů z domácností (nyní tvořící složku směsného komunálního odpadu) a biologicky rozložitelných odpadů z údržby obecních a městských zelení v okrese Jeseník. Součástí řešení je návrh systému sběru, shromažďování a svozu biologicky rozložitelných odpadů, vytipování možné lokality pro umístění zařízení tak, aby umístění zařízení bylo ekonomicky a technicky nejvýhodnější a zároveň odpovídalo požadavkům zákona č. 183/2001 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a požadavkům předpisů na ochranu životního prostředí. Součástí studie je také ekonomické zhodnocení záměru a veškerých možností financování z fondů EU. Studie vychází z dokumentů, které byly doposud pro Sdružení měst a obcí Jesenicka zpracovány, a to především z „Plánu odpadového hospodářství obcí okresu Jeseník“ a studie „Komplexní řešení nakládání s bioodpadem v okrese Jeseník“. Studie proveditelnosti je zpracována na základě zadání Sdružení měst a obcí Jesenicka a v úzké spolupráci s jeho zástupci.

Identifikační údaje zadavatele studie: Název: Sdružení měst a obcí Jesenicka Adresa: Lipová-lázně 396, 790 61 Lipová-lázně Kraj: Olomoucký IČ: 48427870 Statutární zástupce: Ing. Lubomír Žmolík, předseda sdružení Telefon: 584 421 229 E-mail: [email protected]

Identifikační údaje zpracovatele studie: Obchodní jméno: ENVIprojekt s.r.o. Právní forma: společnost s ručením omezeným Adresa: Na Požáře 144, 760 01 Zlín IČ: 60739959 DIČ: CZ60739959 Obchodní rejstřík: Krajský soud v Brně, oddíl C, vložka 18251 Telefon: 577 006 280 Fax: 577 006 290 E-mail: [email protected] Statutární zástupce: RNDr. Oldřich Fišer, jednatel společnosti



A. Výchozí situace

Sdružení měst a obcí Jesenicka (dále jen „SMOJ“) tvoří 24 měst a obcí, toho 5 měst a 19 obcí. Města: Javorník, Jeseník, Vidnava, Zlaté Hory, Žulová. Obce: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec - Nová Ves, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice a Vlčice.

Sdružení řeší společné problémy v územním rozvoji, cestovním ruchu, dopravě atd. Společným zájmem je také řešení odpadového hospodářství a využívání nabízených dotačních titulů. Z tohoto titulu se SMOJ rozhodlo naplňovat cíle Plánu odpadového hospodářství a postupnými kroky řešit problematiku biologicky rozložitelných odpadů.

Podle studie „Komplexní řešení nakládání s bioodpadem v okrese Jeseník“ zpracované v roce 2006, v oblasti vzniká za rok přibližně 2 500 tun bioodpadů ze zeleně, to je množství, které je téměř okamžitě k dispozici pro zpracování v budoucí technologii. Jako celkové množství vznikajících bioodpadů v oblasti, včetně bioodpadů z odděleného sběru od občanů po jeho zavedení, je uváděno množství 6 400 tun za rok. Plán odpadového hospodářství Sdružení měst a obcí Jesenicka (POH SMOJ) který byl zpracován v roce 2005, stanovil cíle v odpadovém hospodářství oblasti a opatření, kterými by se mělo cílů dosáhnout. Sběrem a svozem bioodpadů a provozováním zařízení k nakládání s nimi sdružení naplňuje z velké části 2 z 11 cílů POH SMOJ:

1. Snížit hmotnostní podíl biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky, snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky.

2. Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů s upřednostněním recyklace.

Rozhodnutím řešit problematiku nakládání s bioodpady na sebe SMOJ přebírá díl zodpovědnosti za obce, které jsou jejími členy. Toto rozhodnutí má své ekonomické opodstatnění včetně splnění požadavků legislativy ČR včetně jejích očekávaných změn.

A.1 Přehled a množství současné produkce bioodpadů

V následující tabulce je uvedeno, jaké množství bioodpadu v oblasti vzniká. Obce sdružení produkují 2 438 tun odpadů ze zeleně, cca 77 tun odpadů ze školních kuchyní za rok, tj. celkem 2 500 t/rok. V případě zavedení odděleného sběru bioodpadů od občanů, a za předpokladu, že by se podařilo vyseparovat 35% z produkce směsného komunálního odpadu, by bylo k dispozici dalších 1 051 t/rok bioodpadu z komunálního odpadu a 2 758 t/rok ze zahrad. V dalším textu jsou používány zkratky BRO = odpady z údržby zeleně a BRKO = biologické odpady vytříděné z komunálního odpadu.

Tabulka č.1 Souhrn produkce bioodpadu v oblasti v roce 2006 popis odpadu množství (t/rok) poznámka BRO obecní zeleň 2 438 k dispozici téměř ihned

BRKO ze školních jídelen 77 k dispozici téměř ihned

BRO ze zahrad od občanů 2 758 k dispozici za rok či dva

BRKO z komunálního odpadu 1 051 k dispozici za několik let

BRO z nemocnic 4 zanedbatelné množství

kaly z ČOV 0 není zájem

BRO z průmyslu 0 není zájem

BRO od zemědělců 0 není zájem

Celkem ze všech zdrojů: 6 328

Zdroj: Studie „Komplexní řešení nakládání s bioodpadem v okrese Jeseník“.



V regionu nejsou žádní významní producenti bioodpadu v komerční sféře. Poměrně významný potenciál produkce bioodpadu by představovaly zemědělské podniky, které však v současné době nemají zájem o spolupráci. Maximální množství bioodpadů v regionu tedy může výhledově činit při stoprocentním zapojení občanů a obcí do systému maximálně 6 300 tun / rok. Ze studie vyplynulo, že bez zapojení komerční sféry a zemědělců do projektu, nemá smysl v regionu Jesenicka uvažovat o využívání bioodpadů v bioplynové stanici. Ze studie vyšlo, že investičně i provozně je nejméně náročné vybudovat centrální kompostárnu, která by mohla v budoucnosti sloužit i jako druhý stupeň využívání bioodpadů v zařízení anaerobní digesce (kompostovací sekce bioplynové stanice), pokud by se situace v regionu nějakým způsobem změnila, např. by se zvýšila produkce bioodpadů tak, aby byl provoz bioplynové stanice rentabilní.

A.2 Soulad s cíly POH sdružení měst a obcí vztahující se k nakládání s bioodpady

Plán odpadového hospodářství Sdružení měst a obcí Jesenicka (POH SMOJ) byl zpracován v roce 2005 v návaznosti na POH Olomouckého kraje. Povinnost zpracovat POH vycházela z požadavku § 44 odst. 1 a § 41 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento dokument je závazným podkladem pro činnost měst a obcí sdružení v oblasti nakládání s odpady a města a obce jako původci odpadu jsou povinni zajišťovat jeho plnění. Z POH SMOJ vyplynuly pro odpadové hospodářství sdružení následující priority k řešení:

1. Snížit podíl biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky a snížit podíl odpadů ukládaných na skládky,

2. zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace a zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů,

3. dostatečně zajistit sběr nebezpečných odpadů, 4. zajistit sběr a využití stavebních a demoličních odpadů, 5. zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí, 6. zajistit sběr a využití autovraků, 7. zvýšit informovanost a vzdělávání obyvatelstva, 8. zajistit uvedení provozovaných skládek odpadů v regionu do souladu s platnou legislativou ČR, 9. zajistit aktualizaci obecně závazných vyhlášek o systému odpadového hospodářství u všech měst a

obcí sdružení, 10. zajistit rekultivaci starých zátěží na území regionu v závislosti na finančních možnostech, 11. zajistit ochranu životního prostředí a minimalizaci environmentálních škod v době mimořádných

situací a zamezení nezákonného zbavování se odpadu. První dva cíle určené jako nejvyšší priority k řešení se týkají právě biologicky rozložitelných odpadů. V návaznosti na tyto cíle POH doporučil:

- realizovat studii nakládání s BRO pro celou oblast - to bylo splněno zpracováním studie v roce 2006,

- následně podle výsledků studie vybudovat zařízení pro zpracování BRO s dostačující kapacitou a ekonomicky přijatelnou technologií, které by bylo provozováno oprávněnou osobou se silným postavením v regionu pro celý okres,

- zajistit, aby všechny obce sdružení evidovaly BRO z údržby městské a obecní zeleně, - vyřešit sběr a zpracování biologického odpadu od občanů a to vhodným způsobem, který umožní

následné využití těchto odpadů.



Oblast nemá v současné době žádné zásadní zařízení pro využívání BRO. Jediným zařízením v okrese je kontejnerová kompostárna v areálu ČOV Česká Ves, která zpracovává vlastní kaly. Další informace viz. kapitola A.3.

Přehledné porovnání záměru řešení nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v oblasti s cíly Plánu odpadového hospodářství sdružení měst a obcí Jesenicka (POH SMOJ), konkrétně s cíly, které se týkají záměru výstavby zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů (BRO) a systému jejich sběru a svozu:

Tabulka č.2 Přehled vyhodnocení záměru s cíly POH

Cíl POH SMOJ

1.1 Omezovat ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky 1.2 Využití separovaně vznikajícího biologicky rozložitelného odpadu 1.3 Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky 2.1 Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace 2.2 Zvýšit materiálové využívání komunálních odpadů vznikajících v obci

Opatření k zajištění cílů

Vytvářet podmínky - zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů BRO vznikajících v domácnostech a úřadech, omezovat znečišťování vytříděných biologicky rozložitelných odpadů jinými odpady (zejména majícími nebezpečné vlastnosti)

Komentář BRO z jednotlivých obcí bude shromažďováno a sváženo dle návrhu optimálního sběru a svozu a to nejprve BRO z údržby obecní zeleně a následně také BRO separované přímo občany.

Zajistit předání BRO vznikajících separovaně při činnosti měst a obcí k využití (odpad zeleně z údržby měst a obcí)

BRO vznikající separovaně z údržby zeleně bude shromážděno a svezeno odděleně a využito v zařízení.

Ukládat odpady na skládky jen v případě, že s nimi či jejich oddělitelnými částmi nelze nakládat jiným způsobem (technicky a ekonomicky přijatelným), zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním dle zákona o odpadech

Separované bioodpady budou využity v zařízení a nebudou ukládány na skládku odpadů. Bude zajištěno přednostní využití této skupiny odpadů před odstraněním.

Zvýšit informovanost a vzdělávání občanů (co je biologicky rozložitelný odpad, co způsobuje tento odpad uložením na skládku odpadů, atd.)

Ještě před uvedením zařízení pro zpracování BRO a celého systému sběru BRO do provozu musí proběhnout cílená osvěta občanů – informační kampaň, ve které musí zástupci měst a obcí ve spolupráci s budoucím provozovatelem seznámit občany se změnami v systému odpadového hospodářství. Tato kampaň by neměla být jednorázová, účinnější je systematická dlouhodobá informovanost pomocí osvědčených prostředků v místě obvyklých.



Činnost měst a obcí (občanů měst a obcí) se řídí platnými a aktualizovanými obecně závaznými vyhláškami (OZV) o systému odpadového hospodářství, ve vyhláškách je zapracována problematika separace biologicky rozložitelných odpadů

OVZ jednotlivých měst a obcí by měly být aktualizovány po každé zásadní změně v odpadovém hospodářství města nebo obce. Proto po uvedení systému nakládání s BRO do provozu by měly být OZV doplněny o nové skutečnosti.

Vést BRO (odpad z údržby obecní zeleně) v evidenci původců odpadu (měst a obcí)

V současné době většina obcí BRO neeviduje a tento odpad se nedostává do centrální evidence o odpadech, tudíž není přehled o jeho výskytu a nakládání s ním.

Zpracovat studii logistiky a nakládání s biologicky rozložitelným odpadem pro celý region.

Studie byla zpracována v roce 2006 – viz. kapitola A.1.

Vybudovat zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů s dostačující kapacitou a ekonomicky přijatelnou technologií pro celý region, které bude provozováno oprávněnou osobou se silným postavením v regionu.

Zařízení by mělo být vybudováno na základě závěrů této Studie proveditelnosti.

Zdroj: „Plán odpadového hospodářství Sdružení měst a obcí Jesenicka“.

A.3 Stávající nebo plánovaná zařízení v regionu vztahující se k záměru

Kompostárna v areálu ČOV Česká Ves V lokalitě obce Česká Ves je umístěna čistírna odpadních vod (ČOV) pro region Jesenicka, která byla v uplynulých letech rekonstruována. V rámci rekonstrukce byla v areálu vybudována kontejnerová kompostárna, která tak doplnila linku nakládání s kalem na ČOV. Kompostárna sestává ze tří hal (hala 1 – příjem surovin, hala 2 – míchání a plnění fermentačních kontejnerů, hala 3 – dozrávání kompostu) a plochy pro fermentační kontejnery – zrání kompostu (15 x 20 m). Na ploše se nachází 8 fermentačních kontejnerů + jeden kontejner obsahující strojní zařízení a jeden kontejner s biofiltrem pro čištění odpadního vzduchu. Technologie: Maximální předpokládaná kapacita zařízení bude po plánované rekonstrukci kontejnerů na vyšší nosnost 1 700 t/rok, tj. 2 500 m3/rok, v tomto množství může být zahrnuto max. 400 – 500 tun kalu. Kal z ČOV je zahuštěn a dále vyhnívá ve dvoustupňovém termofilním procesu při 55 °C, sušina kalu se pohybuje mezi 30 – 33 %. Provozovatel uvádí, že k míchání kalu (zahušťování) potřebuje také piliny, štěpky a odpad z údržby zeleně. Odpadu ze zeleně by mělo být cca 600 t/rok. Kotelna na spalování biomasy Jeseník Ve městě Jeseníku, v prostorách bývalého areálu Moravolen, bude vybudována nová kotelna na spalování biomasy, jejímž cílem bude zásobování některých částí města (sídliště Dukelská, Lipovská a Tyršova, objekty ve správě města a v majetku Krajského úřadu Olomouckého kraje) teplem. Záměr je v současné době (05/2008) ve stavu projektové přípravy. Uvažovaný výkon kotelny je 10 MW s možným budoucím rozšířením. Jako palivo je uvažována ze 70% štěpka a 30% sláma. Dle vyjádření projektanta nelze v zařízení spalovat odpady. Tyto by museli být klasifikovány jako paliva. V kotelně tedy nelze spalovat trávu, listí ani kuchyňské odpady, proto studie s odklonem části odpadu do kotelny nepočítá. Vyjádření projektanta kotelny je doloženo v příloze č. 5.



B. Variantní návrh technologií pro zpracování bioodpadů

Pro sdružení obcí je navrhována jedna centrální kompostárna. To vyplynulo ze zjištěné produkce bioodpadu v okrese, z výpočtů potencionálu produkce bioodpadu v oblasti a z provedené ekonomicko-finanční analýzy (kapitola F této studie). Hlavními důvody proč stavět jednu centrální kompostárnu a ne více menších zařízení jsou především výrazně nižší investiční i provozní náklady a zmírnění dopadů na životní prostředí. Hlavní důvody, proč nebudovat více jak jednu kompostárnu:

- vyšší investice do zpracovatelské techniky nebo vyšší provozní náklady na přejezdy jedné techniky na více stanovišť,

- vyšší stavební investice (oplocení, provozní zázemí, obsluha, kamerový systém atd.), - vyšší investiční náklady na projekty, provozní řády, na projednání se správními úřady atd., - složitější logistika svozu, - více území ovlivněných provozem zařízení nakládajícího s odpady.

Jakým způsobem nejefektivněji kompostovat je vyčísleno v kapitole F této studie. Do úvahy přicházejí následující druhy kompostování:

a) klasické kompostování v hrázkách,

b) kompostování v plastových vacích.

B.1 Potenciál množství BRO a BRKO v oblasti

1) BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad vyseparovaný z SKO u občana Pro výpočty potencionální produkce BRKO v oblasti bylo použito množství SKO z evidence Technických služeb Jeseník, a.s. za rok 2007 a stanoveny 4 varianty možného potencionálně vyseparovaného množství BRKO z SKO u občanů:

a) v SKO je obsaženo 15% BRKO, b) v SKO je obsaženo 30% BRKO, c) každý rodinný dům dostane nádobu o objemu 120 l, d) na cca 10 rodinných domů připadne 1 nádoba o objemu 1100 l.

Svoz BRKO je uvažován v intervalu 1x za 14 dnů po celý rok = 26 svozů. Více v kapitole D. této studie (Návrh logistiky svozu bioodpadů). 2) BRO – biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně Hodnoty BRO ze sečených ploch byly převzaty ze studie „Komplexní řešení nakládání s bioodpadem v okrese Jeseník“. Množství BRO je rozpočteno podle procentního rozložení vzniku BRO v měsících květen až říjen. Pro každý měsíc je pak stanoveno týdenní množství vzniklého BRO a maximální hodnota byla použita jako výchozí pro další výpočty. V rámci logistiky svozu bylo město Jeseník zahrnuto jako celek – nebyly počítány trasy pro jednotlivé ulice (nelze přesně stanovit množství po jednotlivých ulicích s ohledem na výměry travnatých ploch). Svoz BRO je uvažován pouze v období údržby travních ploch od května do října v intervalu 1 x týdně = 24 svozů.



Tabulka č.3 Výpočet množství potenciálně produkovaného BRO a BRKO v oblasti

Sloupce „BRO - sečené plochy“ udávají celkovou roční hodnotu a maximální týdenní hodnotu množství BRO. Tyto odpady vznikají v průběhu roku nelineárně. Největší množství je na přelomu měsíce května a června (vycházeli jsme z údajů ve městě Jeseníku za rok 2007). Pro následné výpočty byla proto použita tato hodnota, která představuje maximální množství odpadu, které bude nutno obsloužit a na kterou byla spočítána navazující logistika svozu. Sloupce BRKO udávají maximální vyseparované množství BRKO v jednotlivých obcích za rok pro jednotlivé varianty předpokládaného výskytu BRKO – viz. výše. Po sečtení produkce BRO a BRKO v jednotlivých obcích za rok se dostáváme ke 4 množstevním variantám produkce bioodpadu v oblasti, které budou dále využity k potřebným výpočtům.

Tabulka č.4 Výpočet celkového množství potenciálně produkovaného bioodpadu v oblasti

varianta 1 2 438 tun BRO + 968 tun BRKO = 3 406 tun =& 3 500 tun bioodpadu varianta 2 2 438 tun BRO + 1 936 tun BRKO = 4 374 tun =& 4 500 tun bioodpadu varianta 3 2 438 tun BRO + 3 955 tun BRKO = 6 393 tun =& 6 500 tun bioodpadu varianta 4 2 438 tun BRO + 3 695 tun BRKO = 6 133 tun =& 6 300 tun bioodpadu



B.2 Další suroviny vstupující do procesu kompostování

Kompostovací proces musí být zajištěn dodržením správného poměru živin C : N = 30 : 1 , dodržením vlhkosti 40 - 65 %, obsahu organických látek min. 25 % a zajištěním aerobních podmínek. Mimo odpady budou do kompostárny vstupovat také suroviny, bez kterých by kompost neměl potřebnou kvalitu. K bioodpadům může být přidána do 10% objemu zemina (nemusí to být ornice, ale nesmí obsahovat kameny), která vytvoří základ pro vznik sorpčního komplexu. Dále pro vyrovnání kyselosti a podpoře rozkladného procesu směsi může být přidáváno mleté pálené vápno nebo mletý vápenec. Používání vápenatých látek ale není pro kompostování nezbytné. Vápnina by neměla přijít do styku s hnojem, aby nedocházelo ke ztrátám čpavkového dusíku. Při kompostování nebudou používány žádné biopreparáty ani biostimulátory. Základním parametrem kontroly bude teplota, která indikuje aktivitu mikroorganismů a jejich výkonnost, intenzitu rozkladu a účinnost technologie. Sledování jejího průběhu bude probíhat od začátku do konce kompostovacího procesu. Využití kalů z ČOV se v kompostárně nedoporučuje vzhledem k obvyklým obsahům škodlivin v kalu. Nejčastěji bývá překračován limit pro zinek, rtuť a arzen. Nebyla by tak zaručena kvalita výsledného kompostu pro použití v obcích. Kaly z ČOV je tedy možné přidávat ke kompostovanému odpadu pouze za předpokladu splnění limitů pro škodliviny dané provozním řádem, znamená to laboratorně ověřovat každou dodávku kalu do kompostárny. Kaly ze septiků a žump nelze na kompostárnu přijímat z důvodu obsahu patogenních mikroorganizmů. Tyto se musí před dalším využitím předupravovat v hygienizační jednotce. BRO případně BRKO dosahuje poměru C : N = 20 až 25 :1, což je hodnota nižší než jak je požadováno pro optimální kompostovací proces (30 : 1). Z tohoto důvodu bude nutné doplnění dalších složek do procesu. V úvahu připadají odpady nebo suroviny, u kterých je poměr C : N vyšší (např. výlisky z ovoce, stromová kůra, sláma obilovin, piliny). Příklad vhodných surovin a možných kombinací materiálu pro optimální skladbu kompostu, které je možné přidat do kompostovacího procesu, je v následující tabulce. Množství jsou vztažena k 1 tuně bioodpadu a jednotlivým variantám vypočteného množství.

Tabulka č.5 Příklad vhodných surovin a jejich množství pro optimální skladbu kompostu

bioodpad C:N = 24:1

surovina C:N C:N Var.1 Var.2 Var.3 Var.4

suroviny t kompostu 3 500 4 500 6 500 6 300 kůra 160:1 0,25 30,1 875 1 125 1 625 1 575 sláma obilovin 94:1 0,18 30,6 630 810 1 170 1 134 piliny 490:1 0,22 30,3 770 990 1 430 1 386 listí 38:1 0,80 30,8 2 800 3 600 5 200 5 040 výlisky ovoce 121:1 0,65 30,8 2 275 2 925 4 225 4 095 stařina z luk 51:1 0,30 30,2 1 050 1 350 1 950 1 890 Zdroj : Program Kompost – www.biom.cz Údaje ve sloupci „t“ vyjadřují poměr dané suroviny vztažené k 1 tuně bioodpadu, sloupce Var.1 až Var.4 vyjadřují celkové množství dané suroviny k celkovému množství BRO + BRKO dle variant podle různé úrovně separace BRKO.

Tabulka č.6 Výpočet celkového množství kompostovaného bioodpadu včetně suroviny (sláma)

varianta 1 3 500 tun bioodpadu + 630 tun slámy = 4 130 tun =& 4 200 tun varianta 2 4 500 tun bioodpadu + 810 tun slámy = 5 310 tun =& 5 500 tun varianta 3 6 500 tun bioodpadu + 1 170 tun slámy = 7 670 tun =& 7 700 tun varianta 4 6 300 tun bioodpadu + 1 134 tun slámy = 7 434 tun =& 7 500 tun

Konečná čísla jsou zaokrouhlená celková množství kompostovaného bioodpadu + přídavné suroviny v tunách za rok podle jednotlivých variant.



B.3 Stanovení kapacity kompostárny

Tabulka č.7 Podklady pro výpočet kapacit kompostárny



Pro stanovení kapacit centrální kompostárny byly použity výsledky jednotlivých variant svozu a z nich bylo stanoveno průměrné skladované množství bioodpadu + přídavné suroviny v závislosti na době zdržení v kompostárně (90 a 120 dnů). Z těchto údajů byly následně použity maximální hodnoty (max. skladované množství), které jsou v dalších kapitolách vyčísleny jak z hlediska investičních, tak i provozních nákladů. Do zpracování byly také zahrnuty hodnoty pro dobu zdržení 4 měsíce s ohledem na klimatické podmínky v okrese Jeseník. Sloupec BRO představuje produkci odpadů z údržby zeleně, sloupec BRKO představuje produkci odpadů od občanů při různé úrovni vytříděného množství. Variantní řešení bylo zpracováno záměrně, jelikož v současnosti (bez zkušebního provozu sběru bioodpadu) nelze zcela jednoznačně vyčíslit množství v budoucnu vyseparovaného bioodpadu a také předpokládá se postupný náběh a zvyšování separace v určitém časovém horizontu. Vypočtené hodnoty tak představují určité hraniční rozpětí (minimální, střední a maximální hodnota), které lze při zavedení separace BRKO dosáhnout. Sloupec BRKO + BRO pak představuje součet těchto hodnot – BRO + BRKO + surovina (sláma) a vychází ze surovinové skladby uvedené v kapitole B.2 (celková nutná kapacita kompostárny při surovinové skladbě se slámou dle jednotlivých úrovní separace BRKO). Hodnoty jsou zaokrouhleny.

Pro posouzení návrhu velikosti ploch kompostárny byly použity 3 varianty podle ročního skladovaného množství bioodpadu a přídavné suroviny (přídavná surovina = sláma):

1) 4 200 tun odpadu včetně přídavné suroviny, 2) 5 500 tun odpadu včetně přídavné suroviny, 3) 7 700 tun odpadu včetně přídavné suroviny.

Tabulka č.8 Výpočet zpevněných ploch pro 4200t ročního množství





Zdroj : Česká zemědělská univerzita v Praze (V.Altmann), Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze (P.Plíva) Pro návrh velikosti ploch se dále uvažuje s kompostováním v hrázkách s lichoběžníkovým tvarem při použití nejmenšího profilu - šířka základny 3m, horní šířka hromady 1m, výška hromady 2,25 m. Požadavky na celkovou maximální plochu dle variant jsou následující:

1) 4 200 tun bioodpadu a surovin = plocha 1 600 m2 2) 5 500 tun bioodpadu a surovin = plocha 2 100 m2 3) 7 700 tun bioodpadu a surovin = plocha 2 900 m2

Výše uvedené výměry jsou maximální s ohledem na typ použitého překopávače (šnekový překopávač s koeficientem 1,1).

B.4 Stručný popis jednotlivých typů technologií

B.4.1 Kompostování v hrázkách

Kompostování v pásových hromadách (hrázkách) je klasická technologie, která umožňuje aerobní zpracování bioodpadu (za přístupu vzduchu) v hromadách trojúhelníkového nebo lichoběžníkového tvaru. Činností mikroorganizmů se bioodpad v zařízení řízeně přeměňuje na stabilizovaný výstup – kompost. V zařízení lze zpracovávat veškeré biologicky rozložitelné komunální odpady od občanů z domácností (BRKO - nyní tvořící složku směsného komunálního odpadu) a biologicky rozložitelné odpady z údržby obecních a městských zelení (BRO). Podrobný seznam využitelných bioodpadů bude uveden v provozním řádu zařízení. S ohledem na předpokládanou skladbu odpadu a dostupné plochy pro kompostování lze tuto variantu doporučit jako nejvhodnější.

Vybavení potřebnou dopravní a manipulační technikou a potřeba lidský zdrojů je popsána v kapitole F - Ekonomická analýza.



B.4.2 Kompostování v plastových vacích

Suroviny ke kompostování se vzájemně promíchají na manipulační ploše a pomocí plnícího zařízení uloží do plastového vaku. Zároveň s plněním vaku se středem hmoty ke kompostování odvíjí perforovaná hadice, která pak slouží k přístupu vzduchu do hmoty. Regulováním výkonu ventilátoru lze ovlivňovat teplotu uvnitř vaku. Výrobce vaků udává, že po cca 37 dnech je kompost ve vaku téměř hotový a dále je nutné jej jen jedenkrát překopat a nechat dozrát na volné ploše.

Jako vstupní surovina jsou uváděny především odpady ze zeleně, dřevěné štěpky a drůbeží hnůj pro nastartování procesu. Není odzkoušeno kompostování BRKO od občanů.

Z hlediska provozních nákladů u tohoto způsobu kompostování vstupují režijní náklady ve formě nákladů na plastové pytle a provzdušňovací hadici, které výrobce vyčísluje na úrovni 340-360 Kč/t. K těmto nákladům je nutno zahrnout další náklady na míchání vstupní suroviny a manipulaci při plnění. Proto tento způsob nelze doporučit – více v kapitole F - Ekonomická analýza.

B.4.3 Komunitní kompostování

Komunitní kompostování není do variant záměru zahrnuto, protože neřeší poptávku na zpracování všech požadovaných druhů bioodpadů z oblasti. Přesto zpracovatel studie považuje za užitečné pro porovnání uvést několik základních informací o tomto způsobu kompostování. V komunitním kompostování (dle § 10a zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech) lze využívat pouze rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad! na území obce nebo města, tyto zelené zbytky jsou vyčleněny z kategorie odpad. V takovém zařízení tedy nelze kompostovat bioodpad, to znamená ani BRKO od občanů. Komunitní kompostárna není zařízením k nakládání s odpady dle § 14 zákona o odpadech.

B.4.4 Malé zařízení dle zákona o odpadech

Malým zařízením pro využívání biologicky rozložitelných odpadů se rozumí zařízení dle § 33b zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, které zpracovává biologicky rozložitelné odpady aerobním způsobem v množství nepřekračujícím 150 tun ročně a v maximálním množství 10 tun za rok na jednu zakládku. Je tedy zřejmé, že toto omezení kompostovaného množství nekoresponduje se záměrem kompostovat bioodpady z celého okresu, kde je počítáno s množstvím až 7 700 tun za rok.



B.5 Výstup z kompostárny

Výstupem ze zařízení bude kompost, který bude dle nové vyhlášky o nakládání s bioodpady zařazován podle kvality do jednotlivých skupin a tříd. Výsledný produkt bude využíván k údržbě a obnově veřejné zeleně na území měst a obcí podle schématu: bioodpad z obce se vrací zpět do obce k využití jako surovina.

Obrázek č.1 Schéma toku bioodpad - surovina

Podmínky jeho využití budou řešeny provozním řádem kompostárny dle očekávané nové legislativy. Předběžně lze říci, že využití výstupu z kompostárny bude následující:

- využití na povrchu terénu určeného nebo využívaného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků,

- využití na povrchu terénu určeného nebo využívaného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení,

- využití pro vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev,

- využití v intravilánu průmyslových zón pro úpravy terénu. Pokud by vyrobený kompost z nějakých důvodů nesplňoval kritéria nastavená novou vyhláškou pro jeho využití na povrchu terénu, bude možné jej za určitých podmínek využít pro překryv skládky odpadů nebo jako náplň biofiltrů. Na zvážení je též varianta míchání hotového kompostu se zeminou a další využití této směsi pro terénní vyrovnání v obcích apod. Toto ale předpokládá další prostor v blízkosti kompostárny, pokud možno zastřešený, aby do směsi nepršelo, a možnost zdrojů vhodné zeminy v okolí.

B.6 Povinnosti provozovatele zařízení z hlediska platné legislativy

Kompostárna (kompostování v hromadách, kompostování ve vacích) je zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů kód R3, dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a střední zdroj znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Z toho vyplývají pro provozovatele následující povinnosti:

- kompostárnu lze provozovat pouze na základě souhlasu krajského úřadu a podle schváleného provozního řádu dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a schváleného provozního řádu středního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší,



- kompostárna musí být provozována na zpevněné vodohospodářsky zabezpečené ploše (u kompostování ve vacích vodohospodářsky zabezpečené plochy příjmu odpadu a dozrávání kompostu) tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí,

- kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů mají povinnost měření emisí pachových látek pro kategorii C dle Vyhlášky č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování

- pro zařízení musí být vedena evidence odpadů na vstupu a výstupu a evidence konečného produktu dle § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a vždy do 31.3. následujícího roku musí být dle § 22 vyhlášky podáno Hlášení o produkci a nakládání s odpady obci s rozšířenou působností (ORP) na předepsaném formuláři – příloha č. 20 Vyhlášky č. 383/2001 Sb.

- zařízení musí být ohlašováno dle bodu 4 § 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb. ORP na formuláři uvedeném v příloze č. 22 vyhlášky (zařízení k využití odpadů),

- kompostárna musí mít veden Provozní deník dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. příloha č. 1, bod 10. Zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění - zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů nespadá pod působnost zákona č. 76/2002 Sb. Samotný záměr nemusí projít správním řízením o integrované povolení. Pokud se budoucí kompostárna bude nacházet v areálu jiného zařízení, které je provozováno dle integrovaného povolení, je povinnost zažádat o změnu tohoto povolení se začleněním kompostárny jako další technologické jednotky do zařízení stejného provozovatele. Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí – zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů nespadá pod působnost zákona č. 100/2001 Sb. Doporučuje se ale požádat krajský úřad o stanovisko na formuláři z přílohy č. 3a k tomuto zákonu (podlimitní záměry). Vyloučí se tak možná komplikace při dalším povolování záměru. Toto stanovisko KÚ je vyžadováno také jako příloha k žádosti o dotace.



C. Základní informace o lokalitách pro výstavbu zařízení

C.1 Informace o lokalitách nabízených k výstavbě zařízení

Dne 28. února 2008 byly obce a města sdružení požádány Stavebním úřadem Městského úřadu Jeseník o vyjádření, zda se v jejich katastrálním území nachází vhodná lokalita pro vybudování kompostárny. Na výzvu se ozvalo 10 starostů oslovených měst a obcí: Velká Kraš, Mikulovice, Lipová-lázně, Zlaté Hory, Skorošice, Vlčice, Černá Voda, Vidnava, Ostružná a Česká Ves, z nichž pouze dvě obce byly schopny nabídnout lokalitu k výstavbě kompostárny tak, aby plocha byla v souladu územním plánem obce (Velká Kraš, Mikulovice). Další vhodnou lokalitou pro výstavbu kompostárny se jeví část oploceného areálu Řízené skládky odpadů S-OO3 a S-OO1 Supíkovice. Posuzované lokality jsou tyto:

1) Velká Kraš 2) Mikulovice 3) Areál skládky odpadů Supíkovice

V dalších odstavcích této kapitoly je provedeno posouzení vhodnosti těchto lokalit z hlediska přírodních podmínek a z hlediska technických požadavků pro umístění kompostárny.

C.1.1 Velká Kraš

Lokalita ve Velké Kraši je stavba bývalého polního hnojiště, která je majetkem úpadce Agrodružstva Velká Kraš. Pozemky p.č. 217 (120 m2), 218 (2 786 m2) a 219 (118 m2) jsou v majetku obce Velká Kraš. K hnojišti vede z obce nezpevněná polní cesta v délce cca 2,5 km přes železniční přejezd. Plocha je asfaltová ohraničená vysokou betonovou konstrukcí. Dle sdělení starostky obce se u plochy nachází 2 podzemní jímky na odpadní vodu, u kterých nebyl ověřen technický stav (vodotěsnost).



Obrázek č.2 Umístění lokality Velká Kraš v přehledné mapě

Zdroj: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitostí

Obrázek č.3 Lokalita Velká Kraš na leteckém snímku + zobrazení parcel


Lokalita Velká Kraš



Zhodnocení z hlediska přírodních poměrů

- inundační území vodních toků (záplavy) Ve smyslu vodohospodářského členění ČR přísluší území do hlavního povodí řeky Odry a jejího dílčího povodí 2 - 04 – 04. Lokalita ve Velké Kraši je od nejbližšího toku Vidnavka (dílčí povodí 2-04-04-047/0; patří k lososovým vodám) vzdálena cca 1,5 km. Lokalita neleží v inundačním území vodních toků.

- chráněná území a systémy ekologické stability Lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v žádném chráněném území podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Lokalita také neleží v územním systému ekologické stability (ÚSES) ani v chráněném území evropského významu vyhlášeném podle požadavků směrnice 79/409/EHS o ptácích a směrnice 92/43/EHS o stanovištích (NATURA 2000).

- klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí náleží lokalita mírně teplé oblasti MT9 a MT7. Mírně teplá oblast MT 9 je charakterizována dlouhým létem, suchým až mírně suchým, s krátkým přechodným obdobím, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá oblast MT 7 je charakterizována normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, s krátkým přechodným obdobím, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá a s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný dlouhodobý roční úhrn srážek ze stanice Jeseník je udáván hodnotou 846 mm, průměrná teplota je 7,1 °C a sumární roční výpar pro lokalitu je dán orientační hodnotou 442 mm. Zhodnocení z hlediska technických požadavků Ve vybraném území v katastrálním území obce Velká Kraš se v současnosti nachází nevyužívaná zpevněná plocha. Tato plocha je, po určitých stavebních úpravách (přespádování, vodohospodářské zajištění plochy, atd.), pro výstavbu kompostárny vhodná. Dvě jímky na dešťovou vodu z plochy jsou nevyužívané a předpokládáme na nich nutné práce, které by zabezpečili jímky z hlediska vodotěsnosti. Dále by bylo nutné ověřit jejich velikost, zda postačují velikosti komostárny. Ostatní technické zázemí zde úplně chybí. Jedná se především o vybudování cca 2,5 km dlouhé zpevněné komunikace pro příjezd vozidel s odpadem a surovinami na kompostování, provozní zázemí kompostárny (kancelář, šatny, sociální zařízení apod.), přístřešek pro mechanismy kompostárny, mostová váha, oplocení. Přípojky inženýrských sítí by byly, vzhledem ke vzdálenosti od okolní infrastruktury, značně komplikované, ne-li nereálné. Celkové zhodnocení lokality Velká Kraš Z hlediska přírodních podmínek je lokalita pro stavbu kompostárny vhodná. Z technického hlediska je výstavba kompostárny v lokalitě Velká Kraš možná, nicméně z výše popsaných důvodů není příliš vhodná.



C.1.2 Mikulovice

Lokalitu v Mikulovicích tvoří parcely č. 129/1 a 129/2 ve vlastnictví obce v blízkosti obecní ČOV s celkovou výměrou 16 756 m2. Jedná se o rovinatou plochu při břehu řeky Bělé, kde v současné době obec deponuje stavební a demoliční odpady. Přístup k pozemkům je po místní asfaltové komunikaci.

Obrázek č.4 Umístění lokality Mikulovice v přehledné mapě


Obrázek č.5 Lokalita Mikulovice na leteckém snímku + zobrazení parcel


Lokalita Mikulovice



Zhodnocení z hlediska přírodních poměrů

- inundační území vodních toků (záplavy) Ve smyslu vodohospodářského členění ČR přísluší území do hlavního povodí řeky Odry a jejího dílčího povodí 2 - 04 – 04. Lokalita v Mikulovicích leží přímo u břehu vodní ho toku Bělá (dílčí povodí 2-04-04-095/0), která patří k lososovým vodám. Areál leží částečně v inundačním území tohoto toku (100-letá voda). Obrázek č.6 Lokalita Mikulovice – výřez z mapy záplavových území

Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Praha – mapa záplavových území

- chráněná území a systémy ekologické stability Lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v žádném chráněném území podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Lokalita také neleží v územním systému ekologické stability (ÚSES) ani v chráněném území evropského významu vyhlášeném podle požadavků směrnice 79/409/EHS o ptácích a směrnice 92/43/EHS o stanovištích (NATURA 2000).

- klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí náleží lokalita mírně teplé oblasti MT7 s počtem letních dnů 30-40, průměrnou teplotou 10°C v roce 140 – 160 dnů, počtem dnů se srážkami 1 mm 100-120. Sumární roční výpar pro lokalitu je daný orientační hodnotou 442 mm. Mírně teplá oblast MT 7 je charakterizována normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, s krátkým přechodným obdobím, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá a s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný dlouhodobý roční úhrn srážek ze stanice Jeseník je udáván hodnotou 846 mm, průměrná teplota je 7,1 °C a sumární roční výpar pro lokalitu je dán orientační hodnotou 442 mm.



Zhodnocení z hlediska technických požadavků Kompostárna v lokalitě Mikulovice by si vyžádala kompletní výstavbu zařízení včetně provozního zázemí. Jedná se tedy o výstavbu příjezdové komunikace, vodohospodářsky zajištěné zpevněné plochy pro kompostování, jímky na dešťové vody z kompostárny, provozního zázemí (kancelář, šatna, sociální zařízení atd.), přístřešku pro mechanismy kompostárny, zpevněné plochy (parkoviště) a oplocení pozemku. Připojení na inženýrské sítě by mělo být, vzhledem k blízkosti obce a rodinných domů, relativně bezproblémové, nicméně nutné bude vybudovat přípojku kanalizace, vodovodu a el. energie. Celkové zhodnocení lokality Mikulovice Lokalita není pro stavbu kompostárny příliš vhodná z důvodu, že částečně leží v záplavovém území vodního toku Bělá. Je předpoklad, že stavba by byla v lokalitě povolena pouze za dodržení určitého stavebního řešení, zabraňujícího roznosu odpadů vodou, a vypracování povodňového plánu, který schvaluje správce příslušného povodí. Dalším problémem se jeví blízkost obytné zástavby z důvodu pachových emisí, které i za předpokladu dodržení správného technologického postupu kompostování není možné zcela vyloučit a vyhnout se tak stížnostem obyvatel obce. Z technického hlediska je výstavba kompostárny v katastrálním území obce Mikulovice možná, nicméně je zde zapotřebí vybudovat, kromě samotné kompostárny, kompletní zázemí pro zajištění bezproblémového chodu zařízení.

C.1.3 Areál skládky odpadů Supíkovice

Obrázek č.7 Umístění areálu skládky Supíkovice v přehledné mapě


Lokalita skládka Supíkovice



Zdroj: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitostí Obrázek č.8 Areál skládky na leteckém snímku + zobrazení parcel (část pro umístění zařízení)




Zhodnocení z hlediska přírodních poměrů - inundační území vodních toků (záplavy)

Ve smyslu vodohospodářského členění ČR přísluší území do hlavního povodí řeky Odry a jejího dílčího povodí 2 - 04 – 04. V zájmovém území se nacházel pramenní vývěr, který byl podchycen při výstavbě skládky a převeden do bezejmenné vodoteče pod skládkou. Bezejmenná vodoteč se směrem na západ od areálu vlévá do řeky Bělé. Vodoteč pod skládkou je pravidelně monitorována v monitorovacím programu stanoveném pro skládku odpadů. Předpokládané pozemky pro výstavbu kompostárny leží při vjezdu do areálu, tedy neleží v blízkosti vodoteče. Areál neleží v inundačním území žádného vodního toku.

- chráněná území a systémy ekologické stability Lokalita neleží v žádném zvláště chráněném území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v žádném chráněném území podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Nejbližší ochranné pásmo vodních zdrojů se nachází cca 1,5 km vzdušnou čárou směrem na jih (voda 805/R-73/91-Sa-235-J), které nemůže být provozem kompostárny v areálu skládky ohroženo. Lokalita neleží v územním systému ekologické stability (ÚSES) ani v chráněném území evropského významu vyhlášeném podle požadavků směrnice 79/409/EHS o ptácích a směrnice 92/43/EHS o stanovištích (NATURA 2000). Ve vzdálenosti cca 1,5 km na J, JV, V a SV se nachází hranice CHKO Jeseníky, které jsou zařazeny do CHOPAV a do NATURY 2000. Ve vzdálenosti cca 1,5 km na Z a JZ se nachází evropsky významná lokalita (NATURA 2000) Rychlebské hory – Sokolský hřbet. Ve vzdálenosti cca 1,5 km na JZ, Z a SZ se nachází regionální biokoridor Kamenný vrch, s ekosystémy A, P, L-2-SM, BK. Tyto lokality nemohou být výstavbou kompostárny ovlivněny.

- klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí náleží lokalita mírně teplé oblasti MT7 s počtem letních dnů 30-40, průměrnou teplotou 10°C v roce 140 – 160 dnů, počtem dnů se srážkami 1 mm 100-120. Sumární roční výpar pro lokalitu je daný orientační hodnotou 442 mm. Mírně teplá oblast MT 7 je charakterizována normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, s krátkým přechodným obdobím, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá a s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný dlouhodobý roční úhrn srážek ze stanice Jeseník je udáván hodnotou 846 mm, průměrná teplota je 7,1 °C a sumární roční výpar pro lokalitu je dán orientační hodnotou 442 mm. Zhodnocení z hlediska technických požadavků Umístění navrhovaného záměru do areálu skládky Supíkovice rozšíří možnosti zpracování odpadů na území Jesenicka. Stávající areál skládky je oplocený, nachází se zde nezbytné zázemí pro provoz, je zajištěn příjezd nákladních automobilů po zpevněné komunikaci. Při realizaci navrhovaného záměru doporučujeme vybudovat nové provozně technické zázemí u vjezdu do areálu a přemístění plechového skladu – garáže kompaktoru – blíže skládce. To nám umožní vybudování plochy pro kompostování v maximálním rozsahu cca 2 900 m2 a vybudování přístřešku pro mechanismy kompostárny. Současně zde mohou vzniknout parkovací místa pro osobní automobily. Uvažujeme s demolicí současné váhy, která nevyhovuje z hlediska své délky a možnosti najetí delších vozidel, a výstavbou nové mostové váhy o celkové délce 18 m a jejím napojením do kanceláře (velínu) v provozní budově.



Celkové zhodnocení lokality areál skládky Supíkovice Z hlediska přírodních poměrů je lokality pro výstavbu kompostárny vhodná. Realizace kompostárny v uzavřeném areálu skládky Supíkovice je vzhledem k současnému účelu celého areálu (nakládání s odpady) vhodná a z technického hlediska je výstavba navrhovaného záměru možná. Výstavbou kompostárny v areálu skládky by ze zařízení „skládkování odpadů“ vzniklo odpadové centrum zahrnující jak odstraňování tak využívání odpadů.

C.2 Základní popis vybrané lokality

Pro stavbu kompostárny byla zpracovatelem studie jako nejvhodnější vybrána lokalita areálu Řízené skládky odpadů Supíkovice.

Pozemky pro výstavbu kompostárny a potřebného zázemí jsou v současné době ve vlastnictví Technických služeb Jeseník a.s. v katastrálním území Supíkovice.

C.2.1 Údaje o pozemcích pro výstavbu kompostárny

Tabulka č.11 Pozemky dotčené stavbou

Parcelní číslo

Vlastnické právo Druh pozemku Plocha (m2)

627/2 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 3 705 628/2 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 2 388 629/2 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 365

Tabulka č.12 Pozemky sousedící se stavbou

Parcelní číslo

Vlastnické právo Druh pozemku Plocha (m2)

610/2 Kateřina Jakubová, Miroslav Klaban, Rostislav Klaban, Vítězslav Klaban

orná půda 1181

627/1 ČR - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ostatní plocha 720 628/1 ČR - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ostatní plocha 1123 629/1 ČR - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ostatní plocha 91 634/3 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 2230 634/4 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 27543 644/4 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 1046 740/2 Technické služby Jeseník a. s. ostatní plocha 101

Vybudování kompostárny v této lokalitě je v souladu s územním plánem obce Supíkovice.

C.2.2 Technické vybavení lokality

Jedná se o oplocené území v areálu řízené skládky Supíkovice. Pozemek je volný, nevyužívaný, v jeho jihozápadní části se nachází provozní objekt, jímka, nádrž na užitkovou vodu, plechový sklad - garáž.

Jak již bylo uvedeno v předchozích odstavcích, zpracování bioodpadů by bylo provozováno ve stávajícím areálu řízené skládky odpadů.

Areál skládky odpadů je umístěn na třech katastrálních územích, a to Supíkovice, Hradec Nová – Ves a Písečná. Vybudování kompostárny přichází do úvahy v části areálu na pozemcích ležících v katastrálním území Supíkovice. Příjezd do oploceného areálu skládky je řešen jako sjezd ze státní komunikace II. třídy mezi obcemi Písečná a Supíkovice.



Za účelem řádného zajištění provozu zařízení byla vybudována přípojka VN s trafostanicí, situovanou v prostoru technického zázemí skládky. Dále je skládka vybavena přípojkou nízkého napětí a telefonní linkou 584 423 055. Komunikace v areálu tvoří částečně panelový kryt, částečně jednoduchý živičný kryt, k příjezdu ke skládce slouží příjezdná dvouproudá účelová komunikace (cca 50 m). Část komunikací je opatřena místním osvětlením. Areál skládky je opatřen oplocením vysokým 1,8 m. V místě navrhované kompostárny se nachází plechová garáž pro kompaktor využívaný na skládce. Provozní objekt se nachází v místě navrhovaného parkoviště a přístřešku pro mechanismy kompostárny. Areál skládky není napojen na rozvod pitné ani užitkové vody, voda pro sociální účely se musí dovážet. Splaškové vody ze sociálních zařízení jsou svedeny do jímky a podle potřeby jsou odváženy na ČOV k likvidaci.

Stávající areál bude pro provoz kompostárny jen mírně upraven a dobudován bez přerušení provozu skládky odpadů.

C.2.3 Shrnutí posouzení vhodnosti lokality pro provozování zařízení

Zhodnocení z hlediska velikost lokality: stávající areál skládky a uvažovaná volná plocha o velikosti cca 2 900 m2, která bude využita pro kompostárnu, je pro zařízení na zpracování biologických odpadů dostatečná. Celý areál je již nyní oplocen a je tak zajištěn proti vniknutí nepovolaných osob.

Zhodnocení z hlediska přístupu: stávající areál je dopravně napojen na komunikaci č. 455 (Písečná-Supíkovice), dopravní napojení je zabezpečeno jedním vjezdem. Dopravní napojení zůstane zachováno.

Zhodnocení z hlediska technické obtížnosti realizace: vzhledem k tomu, že kompostárna se zázemím bude zprovozněna ve stávajícím areálu, ve kterém základ nutného technického vybavení již existuje, lze konstatovat, že realizace objektů bude možná bez větších problémů.

Zhodnocení z hlediska budoucího provozu: provoz kompostárny bude umístěn v lokalitě v dostatečné vzdálenosti od obytných domů (mimo zastavěná území obcí), aby její provoz nerušil pohodu a klid obytné zóny. Z hlediska vlastního provozu můžeme tedy konstatovat, že realizací výstavby dojde k rozšíření a zkvalitnění služeb v oblasti nakládání s odpady.

Z hlediska přírodních poměrů: je lokalita pro výstavbu kompostárny vhodná. Vzdálenost od nejbližší obytné zástavby je dostatečná, v areálu je nakládáno s odpady již téměř 17 let bez stížností ze strany obyvatel. Okolní přírodní poměry jsou pravidelně monitorovány (podzemní a povrchové vody, ovzduší, fauna a flóra) bez zjištění narušení životního prostředí činností v areálu.



D. Návrh logistiky svozu bioodpadů, systému sběru a shromažďování

D.1 Návrh sběru a svozu – dílčí kroky

Pro návrh optimálního způsobu sběru a svozu biologicky rozložitelných odpadů bylo postupováno v dílčích krocích. Byly stanoveny potencionální varianty sběru a svozu odpadu z údržby zeleně (BRO) - hodnoty o potenciálním množství odpadů byly převzaty z dříve zpracované studie a z podkladů evidence Technických služeb Jeseník, a.s. Při stanovení potenciálního množství bylo stanoveno max. výchozí množství (období s nejvyšší intenzitou sečení – dle výkazu TS se jedná o měsíc červen). Toto množství bylo vzato jako konstantní pro všechny varianty a na tyto hodnoty pak byly stanoveny svozové trasy. Tím byly získány srovnatelné výsledky.

1. Pro sběr a svoz odpadů z údržby zeleně BRO (pouze odpady z činnosti obcí, ne od občanů) byly zpracovány tyto varianty :

a. Sběr do nádob o objemu 1100l, svoz linear pressem b. Sběr do kontejnerů o objemu 20 m3, svoz by probíhal výměnným způsobem, svozové

vozidlo by bylo vybaveno přívěsem, přepravní kapacita 2 ks kontejnerů, max. přepravené množství 10 tun.

c. Sběr pomocí vozidla s hydraulickou rukou a přívěsem, odpad z obcí by byl soustřeďován na hromadách, odkud by byl prostřednictvím hydraulické ruky s drapákem nakládán do kontejneru. Max.přepravované množství 9 tun (nižší nosnost je způsobena hydraulickou rukou, která snižuje celkovou užitečnou nosnost vozidla).

2. Pro každou z variant byla vypočtena optimální svozová trasa. 3. Z těchto variant byla zvolena varianta s nejnižšími náklady, následně byl tento způsob sběru a

svozu uplatněn pro stanovení svozových tras pro stanoviště kompostárny. a. Umístění v areálu skládky odpadů Supíkovice b. Umístění v obci Velká Kraš c. Umístění v obci Mikulovice

4. Pro sběr a svoz BRKO (bioodpadů z domácností) byly nejprve zpracovány varianty o potenciálním množství, přitom byly uplatněny tyto předpoklady :

a. Množství BRKO = 15% z produkce SKO b. Množství BRKO = 30% z produkce SKO c. Množství BRKO = 1 ks nádoby o objemu 120l umístěné v rodinných domech (ne

v bytových domech) x průměrná hmotnost nádoby = 24 kg x interval svozu = 1x za 14 dnů 5. Na tato množství (uvedená v bodě 4) byly stanoveny svozové trasy a to jednak s využitím nádob o

objemu 120l a jednak s využitím nádob 1100l. S ohledem na donáškovou vzdálenost bylo předpokládáno využití 1 ks kontejneru na dům, bez zapojení bytových domů.

6. Z bodů 1 až 5 pak byly stanoveny celkové údaje o množství pro všechny zpracovávané varianty, které jsou následně použity pro stanovení variantní kapacity kompostárny.

D.2 Optimalizace svozových tras

D.2.1 Clark – Wrightův algoritmus – popis postupu

Při optimalizaci svozových tras bylo použito úloh hromadné obsluhy, spadající do skupiny heuristických metod. Autorem metody je G.Clark a W.Right, zveřejněna byla v roce 1964. Výchozím krokem je sestavení matice vzdáleností (vzdálenosti mezi stanovišti). Z ní jsou nejprve sestaveny elementární trasy, které jsou následně sdružovány podle koeficientů výhodnosti (vyjadřují úsporu sdružené trasy oproti trase



elementární). Při sdružování jsou uplatněny kriteriální podmínky, které je nutno dodržet. Pro stanovení svozových tras se jedná o následující:

a) maximální kapacita vozidla, b) celkový čas.

Celkový čas je limitován:

a) časem na přejezdy (průměrná přepravní rychlost), b) časem na výklop sběrných prostředků = čas výklopu 1 ks x počet sběr. prostředků, c) časem na vyprázdněním vozidla, d) časem na povinné pracovní přestávky.

Výsledkem modelování je návrh svozových tras, který obsahuje jak popis trasy, tak množství přepravených odpadů, celkovou spotřebu času a počet ujetých kilometrů, počet „vozidlo-dnů“ na obsloužení svozové oblasti a počet shromažďovacích prostředků. Způsob sestavení je uveden v následujících tabulkách této kapitoly. Výsledky pak v kapitole D.3.8. Do výpočtu logistiky svozu pro BRKO byly zahrnuty všechny obce v regionu. Předpokládaný svoz by probíhal v intervalu 1 x za 14 dnů = 26 krát ročně. Při svozu BRO byl předpokládán interval svozu 1x týdně v období údržby zelených ploch – květen – říjen, celkem 24 svozů.

D.2.2 Volba lokality pro umístění kompostárny dle svozových vzdáleností

Pomocí optimalizace svozových tras byly posuzovány tři vytipované lokality pro umístění kompostárny. Z tohoto posouzení se jako nejlépe vhodná jeví lokalita areálu skládky Supíkovice, protože svoz odpadu na tuto lokalitu vykazuje nejnižší provozní náklady. To je způsobeno především vzájemnými vzdálenostmi mezi zvolenými lokalitami a konkrétními obcemi okresu. Pro posouzení vhodnosti jednotlivých lokalit byla zvolena varianta sběru a svozu prostřednictvím hromad. Jednotlivé varianty svozu a sběru s ohledem na zvolený postup poskytují srovnatelné výsledky (stejné vstupní konstanty – přejezdová rychlost, spotřeby času, matic vzdáleností atd.), sběr hromad má nejnižší požadavek na pracnost výpočtu, proto byla zvolena tato varianta pro vzájemné srovnání.



Tabulka č.13 Lokalita Mikulovice – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad

Tabulka č.14 Lokalita Velká Kraš – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad

Tabulka č.15 Lokalita areál skládky Supíkovice – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad

Z tabulek je zřejmé, že při svozu na lokalitu do areálu skládky Supíkovice se spotřebovává nejmenší počet ujetých kilometrů a rovněž spotřeba času je nejmenší.



D.2.3 Svoz do areálu skládky Supíkovice – optimální trasy

Pro návrh optimálních tras svozu bioodpadu na kompostárnu do areálu skládky odpadů Supíkovice byly využity výše popsané metody výpočtu. Na příkladu varianty svozu BRO pomocí kontejnerů o objemu 5 m3, které se sváží autem po 2 kontejnerech, je v této kapitole demonstrován postup optimalizace těchto svozových tras. Výchozím krokem bylo sestavení matice vzdáleností (vzdálenosti mezi stanovišti):

Tabulka č.16 Matice vzdáleností – svoz do areálu skládky Supíkovice

Z tabulky matic vzdáleností jsou nejprve sestaveny elementární svozové trasy:

Tabulka č.17 Elementární trasy

elementární trasy BIO (t) km počet kontejnerů čas jízdy čas vykládky čas výklopu celkový čas

0 1 0 5,6 32 1 0,80 0,33 0,33 1,46

0 2 0 12,0 44 2 1,10 0,33 0,66 2,09

0 3 0 0,6 74 1 1,85 0,33 0,33 2,51

0 4 0 4,2 30 1 0,75 0,33 0,33 1,41

0 5 0 3,5 10 1 0,25 0,33 0,33 0,91

0 6 0 2,4 8 1 0,20 0,33 0,33 0,86

0 7 0 3,6 56 1 1,40 0,33 0,33 2,06

0 8 0

0 9 0 1,8 40 1 1,00 0,33 0,33 1,66

0 10 0 4,3 30 1 0,75 0,33 0,33 1,41



elementární trasy BIO (t) km počet kontejnerů čas jízdy čas vykládky čas výklopu celkový čas

0 11 0 14,2 16 3 0,40 0,33 0,99 1,72

0 12 0 0,3 46 1 1,15 0,33 0,33 1,81

0 13 0 3,1 4 1 0,10 0,33 0,33 0,76

0 14 0 3,0 44 1 1,10 0,33 0,33 1,76

0 15 0 3,5 20 1 0,50 0,33 0,33 1,16

0 16 0 3,7 4 1 0,10 0,33 0,33 0,76

0 17 0 10,0 54 2 1,35 0,33 0,66 2,34

0 18 0 5,6 44 1 1,10 0,33 0,33 1,76

0 19 0 2,3 34 1 0,85 0,33 0,33 1,51

0 20 0 1,1 10 1 0,25 0,33 0,33 0,91

0 21 0 6,5 28 2 0,70 0,33 0,66 1,69

0 22 0 2,3 52 1 1,30 0,33 0,33 1,96

0 23 0 12,2 34 2 0,85 0,33 0,66 1,84

0 24 0 8,5 40 2 1,00 0,33 0,66 1,99

Celkem 113,9 754 30 18,85 7,59 9,90 36,34

Pozn.: Stanoviště č. 8 - město Jeseník v tabulce není, sváží se zvlášť bez začlenění do ostatních tras. Elementární trasy jsou následně sdružovány podle koeficientů výhodnosti do sdružených tras. Výhodnost nebo nevýhodnost sdružení dvou tras je určena úsporou, která jejich sdružením vznikne. Tuto úsporu měříme tzv. výhodnostním koeficientem.

Tabulka č.18 Tabulka koeficientů výhodnosti

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

1 3 9 6 10 3 8 17 8 19 2 18 3 14 -4 0 11 20 3 0 -6 14 7 13 1

2 43 21 0 0 43 4 32 13 6 13 0 31 16 3 42 30 31 9 27 41 6 31 2

3 25 1 1 55 9 33 17 7 17 0 36 16 4 51 34 30 9 27 47 7 36 3

4 1 1 25 3 24 12 7 12 0 29 20 4 27 29 18 9 18 29 7 29 4

5 3 1 9 1 9 3 10 4 4 0 1 2 10 0 0 1 4 3 4 5 6 1 3 0 3 6 4 3 0 0 0 0 4 1 0 1 0 6 1 6

7 9 33 17 7 17 1 36 17 4 51 34 30 10 27 47 7 35 7

8 8 18 3 18 4 12 0 0 10 18 1 0 1 12 6 12 8

9 16 7 16 0 35 18 4 35 33 33 9 27 36 7 35 9

10 3 29 3 21 3 0 19 26 9 0 4 21 4 21 10

11 4 3 6 6 0 6 6 6 6 7 6 15 7 11 12 4 21 3 1 19 27 8 0 4 21 4 21 12

13 0 0 0 0 4 0 0 1 0 3 0 13

14 19 3 38 38 29 9 22 39 6 39 14

15 3 18 19 16 9 17 20 6 20 15

16 3 3 4 3 4 3 0 3 16

17 36 27 9 27 49 6 37 17 18 25 9 21 38 6 38 18

19 9 27 30 7 28 19

20 10 9 6 9 20

21 25 7 22 21

22 6 39 22

23 7 23 24 24

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24



Tabulka č.19 Sdružené trasy – podle kódů

č. trasy trasy BIO (t)

km počet

kontejnerů čas jízdy

čas vykládky

naložení, vyložení

přejezd + přestávka

celkový čas

1 0 17 0 9 18 0 10 12 0 21,9 152 6 3,80 0,99 1,98 1,10 7,87 2 0 2 0 24 0 6 11 0 11 0 37,1 118 8 2,95 1,32 2,64 1,10 8,01 3 0 23 0 1 5 0 13 16 0 35,7 104 8 2,60 1,32 2,64 1,10 7,66 4 0 3 7 0 14 22 0 20 21 0 12,0 160 6 4,00 0,99 1,98 1,10 8,07 5 0 19 21 0 7,3 35 2 0,88 0,33 0,66 1,10 2,97 Celkem 113,9 569 30 14,23 4,95 9,90 5,50 34,58

Tabulka č.20 Sdružené trasy – podle názvů stanovišť

Navržené optimální sdružené trasy svozu bioodpadu na kompostárnu v areálu skládky odpadů Supíkovice jsou graficky znázorněny na mapách, které jsou v přílohách této studie (sestaveny podle čísel svozových tras 1 – 5).



D.3 Výsledky logistiky svozu bioodpadů

D.3.1 Svoz BRO pomocí kontejnerů o objemu 20m3 (5 tun) umístěných v obcích

Do každé obce se přistaví určitý počet kontejnerů o objemu 20m3 (5-ti tunové kontejnery) na BRO (odpady z údržby zeleně). Počet kontejnerů = týdenní množství BRO tun/5 tun (1.kontejner). Výchozí podmínky (kontejnery 5t) – BRO: Průměrná rychlost vozidla 40 km/hod

Vyložení na kompostárně 0,33 hod

Doba na 1. nádobu - naložení, vyložení 0,33 hod

Max nosnost 10 t Předpoklad: auto pojede s návěsem a tudíž uveze 2 kontejnery = 10 tun Přejezd z/do garáže á 0,6 hod

Bezpečn. přestávka 0,75 hod

Tabulka č.21 Navržené trasy – svoz BRO - kontejnery 5t

Pro jeden svozový okruh je nutná instalace 34ks 20m3 kontejnerů, svoz spotřebuje 42,7hod a 649km. Svoz jednoho okruhu vyžaduje 6 vozidlo-dnů.



D.3.2 Svoz BRO pomocí kontejnerů o objemu 20 m3 (5 tun) z hromad

Každá obec má na svém území hromadu BRO (pouze odpady z údržby zeleně), která je svážená autem s hydraulickou rukou a návěsem. Množství svezeného odpadu je 9 tun na 1 svoz. Výchozí podmínky – svoz hromad BRO Průměrná rychlost vozidla 40 km/hod

Vyložení na kompostárně 0,33 hod

Doba na 1.nádobu - naložení, vyložení 0,50 hod

Max nosnost 9 t Předpoklad: auto pojede s návěsem a tudíž uveze 2 kontejnery = 9 tun – snížená nosnost z důvodu instalace hydraulické ruky

Přejezd z/do garáže á 0,6 hod

Bezpečn. přestávka 0,75 hod

Tabulka č.22 Navržené trasy – svoz BRO z hromad

Pro jeden svozový okruh se spotřebuje 46hod a 633km. Svoz jednoho okruhu vyžaduje 6 vozidlo-dnů. Pro sběr postačují 2ks kontejnerů.



D.3.3 Svoz BRO pomocí nádob o objemu 1100 litrů

Každá obec má na svém území rozmístěn určitý počet nádob 1100 l na BRO (odpady z údržby zeleně). Počet nádob = týdenní množství BRO/hmotnost naplněné nádoby. Výchozí podmínky – BRO svoz 1100l Průměrná rychlost vozidla 40 km/hod Vyložení na kompostárně 0,25 hod Doba na 1.nádobu - výklop 1100 l 0,067 hod Max nosnost 8 t Přejezd z/do garáže á 0,3 hod Bezpečn. přestávka 0,75 hod Hmotnost plné 1100 l nádoby 0,22 t

Tabulka č.23 Navržené trasy – svoz 1100l nádob – BRO

Pro jeden svozový okruh se spotřebuje 78hod a 690km. Svoz jednoho okruhu vyžaduje 10 vozidlo-dnů. Pro sběr je nutná instalace 655ks kontejnerů.



D.3.4 Svoz BRKO (15% KO) pomocí nádob o objemu 120 litrů

Množství BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad od občanů) v jednom svozu bylo stanoveno jako 15% KO/počtem svozů za rok. Množství nádob 120 l = BRKO/hmotnost naplněné nádoby. Výchozí podmínky – svoz BRKO (15% SKO) Průměrná rychlost vozidla 40 Km/hod Vyložení na kompostárně 0,25 hod Doba na 1.nádobu - výklop 120 l 0,013 hod Max nosnost 8 t Přejezd z/do garáže á 0,3 hod Bezpečn. přestávka 0,75 hod Hmotnost plné 120 l nádoby 0,024 t

Tabulka č.24 Navržené trasy – BRKO 15%

Pro jeden svozový okruh je nutná instalace 1552ks 120l nádob, svoz spotřebuje 35,2hod a 362km. Svoz jednoho okruhu vyžaduje 5 vozidlo-dnů.



D.3.5 Svoz BRKO (30% KO) pomocí nádob o objemu 120 litrů

Množství BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad od občanů) v jednom svozu bylo stanoveno jako 30% KO/počtem svozů za rok. Množství nádob 120 l = BRKO/hmotnost naplněné nádoby. Výchozí podmínky – BRKO 30% Průměrná rychlost vozidla 40 Km/hod Vyložení na kompostárně 0,25 hod Doba na 1.nádobu - výklop 120 l 0,013 hod Max nosnost 8 t Přejezd z/do garáže á 0,3 hod Bezpečn.přestávka 0,75 hod Hmotnost plné 120 l nádoby 0,024 t

Tabulka č.25 Navržené trasy – BRKO 30%




D.3.6 Svoz BRKO pomocí nádob o objemu 120 litrů

V každé obci je u každého rodinného domu umístěna nádoba 120 l na BRKO. Množství BRKO na 1 svoz = počet nádob x hmotnost naplněné nádoby

Výchozí podmínky – nádoby 120l Průměrná rychlost vozidla 40 Km/hod Vyložení na kompostárně 0,25 hod Doba na 1.nádobu - výklop 120 l 0,013 hod Max nosnost 8 t Přejezd z/do garáže á 0,3 hod Bezpečn.přestávka 0,75 hod Hmotnost plné 120 l nádoby 0,024 t

Tabulka č.26 Navržené trasy – nádoby 120l




D.3.7 Svoz BRKO pomocí nádob o objemu 1100 litrů

V každé obci je na každých cca 10 rodinných domů umístěna 1 nádoba 1100 l na BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad od občanů). Množství BRKO na 1 svoz = počet nádob* hmotnost naplněné nádoby. Výchozí podmínky – BRKO 1100l Průměrná rychlost vozidla 40 Km/hod Vyložení na kompostárně 0,25 hod Doba na 1.nádobu - výklop 1100 l 0,067 hod Max nosnost 8 t Přejezd z/do garáže á 0,3 hod Bezpečn.přestávka 0,75 hod Hmotnost plné 1100 l nádoby 0,22 t

Tabulka č.27 Navržené trasy – BRKO 1100l




D.3.8 Rekapitulace jednotlivých variant

Tabulka č.28 Přehled jednotlivých variant – 1.svozový okruh

Tabulka č.29 Vzájemná kombinace navržených variant – 1.svozový okruh



Tabulka č.30 Vzájemná kombinace navržených variant – roční spotřeba času a km

Tabulka č.31 Výsledné hodnoty vyjádřené v kg/ob/rok a jako podíl z SKO

Výsledné hodnoty jednotlivých variant vykazují značné rozdíly. Ty jsou způsobeny především různými předpoklady o potenciálním množství vzniklého odpadu. Jelikož samotná separace dosud v regionu neprobíhá, jsou výše uvedené hodnoty teoretické, nicméně poskytují dobré vodítko pro další rozhodování. Lze předpokládat, že při zavedení separace BRKO formou 120l či 1100l nádob bude skutečná produkce dosahovat podobných hodnot. Pro toto tvrzení se opíráme o zkušenosti z obdobných studií, např. v Ústeckém kraji – město Bílina, kde průměrná produkce dosahuje 166 kg/ob/rok. Prosté % z produkce SKO nelze považovat za příliš věrohodné, protože v případě instalace nádob u rodinných domů, bude v nádobách končit nejen odpad z kuchyní, ale i část odpadu z údržby zeleně u nemovitostí.



E. Návrh technického a technologického řešení

E.1 Základní technologické vybavení

E.1.1 Prostředky pro sběr a svoz BRO a BRKO

Pro sběr a svoz biologických odpadů je navrženo několik variant, jejichž celkové posouzení je provedeno v ekonomické kapitole. Pro sběr odpadů jsou navrženy tyto prostředky

1. BRO (odpad z údržby zeleně) a. Kontejnery 20m3 nosnost 5t b. Volné shromažďování odpadu na vyhrazených místech v obcích (hromady) c. Kontejnery 1100l

2. BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad od občanů) a. Plastové nádoby 120l b. Kontejnery 1100l

Tabulka č.32 Počty nádob podle jednotlivých lokalit a variant sběru a svozu

Počty nádob se liší mezi jednotlivými variantami, tento rozdíl odpovídá předpokládanému výskytu BRKO vyjádřené procentem z SKO. Počet nádob je stanoven jako podíl předpokládaného výskytu BRKO v obci na 1 svoz a průměrné hmotnosti nádoby (var.15% a 30%), tento počet vyjadřuje teoretickou hodnotu skutečně vyklopených nádob v jednotlivé obci. Počet 120l = počet RD a počet 1100l je na každých 10 RD. Tyto hodnoty stanovují skutečný počet instalovaných nádob v domácnostech pro pokrytí celého území SMOJ.

Pro svoz odpadů jsou navržena tato svozová vozidla: a) hákový nosič kontejnerů + vlek, b) hákový nosič kontejnerů vybavený hydraulickou rukou + vlek, c) Linear press.



E.1.2 Technologické vybavení kompostárny

Pro zpracování odpadů na kompostárně je navrženou použití následující techniky a) Překopávač kompostu b) Rotační síto c) Kolový nakladač s přídavnou drticí a třídící lopatou Allu d) Mobilní štěpkovač s samostatným pohonem

E.2 Základní technické vybavení kompostárny a nutné stavební práce

Vzhledem k tomu, že pro vybudování a zprovoznění navržené kompostárny bude využit stávající areál skládky, bude nutné provést některé stavební úpravy a dále také dobudování technického vybavení areálu. Jsou navrženy následující úpravy:

a) demolice objektu provozní budovy, váhy

b) přemístění plechového skladu - garáže

c) výstavba provozní budovy

d) přípojka NN

e) provedení zpevněných ploch (parkoviště)

f) výstavba mostní váhy

g) výstavba plochy pro kompostování

h) výstavba jímky na dešťovou vodu

i) zastřešení pro mechanismy

j) výstavba jímky na vyvážení

k) výstavba nádrže na pitnou vodu

l) osvětlení kompostárny

a) demolice objektu provozní budovy, váhy

Aby mohlo dojít k výstavbě kompostárny s dostatečně velkou plochou, je nutné stávající provozní zázemí odstranit. Současně bude zrušena také stávající váha na komunikaci, která neumožňuje vážení delších vozidel.

b) přemístění plechového skladu

V prostoru uvažovaném pro kompostovací plochu se v současné době nachází také plechový sklad (garáž kompaktoru). Z tohoto důvodu je uvažováno s přemístěním skladu blíže prostoru skládkování.

c) výstavba provozní budovy

Pro obsluhu skládky a kompostárny bude jako kancelář a nutné sociální zázemí vybudován nový objekt provozní budovy. Objekt bude umístěn v prostoru vstupní části napravo od vjezdu. Zvažovaným typem je (pro účelnost a jednoduchost výstavby i provozu) využití objektů kontejnerového typu. V současnosti předpokládáme s přízemním objektem (2-3 buňky) o velikosti cca 6,0 x 7,5 m. Výstavba zděného objektu je výrazně investičně náročnější a proto není navrhována.



d) přípojka NN

Nový provozní budova bude napojen novou přípojkou NN z trafostanice umístěné ve vzdálenosti cca 25 m na sloupu VN. V podstatě se bude jednat o přemístění stávající přípojky do jiného místa odběru. Na přípojku NN bude připojeno i rozšíření osvětlení areálu kompostárny a vstupního prostoru.

e) provedení zpevněných ploch

V návaznosti na novou budovu provozního zázemí bude u vjezdu do areálu skládky vybudováno nové parkoviště pro osobní auta. Povrch parkoviště bude ze zámkové dlažby nebo asfaltobetonový. Dále v souvislosti s výstavbou nové mostové váhy a odstraněním stávající váhy budou provedeny nutné opravy a doplnění na stávající příjezdové komunikaci. V tomto případě bude povrch zpevněných ploch asfaltobetonový.

Celková velikost zpevněných ploch je uvažována 430 m2.

f) výstavba mostní váhy

Mostní váha je osazena za branou areálu před budovou provozního zázemí mimo jízdní pruh příjezdové komunikace.

Mostní váha bude v provedení s modulovou ocelovou konstrukcí a nízkou stavební výškou v provedení zapuštěná mostní váha, uložená do mělkého betonového (monolitického nebo prefabrikovaného) základu vany. Modul mostní váhy bude o rozměrech 3x18 m.

Součástí dodávky mostní váhy bude i propojení váhy s PC v kanceláři provozní budovy a komunikační zařízení pro možnost domluvy mezi řidiči a obsluhou váhy.

g) výstavba plochy pro kompostování

Plochu pro kompostování bude tvořit vodohospodářsky zabezpečená zpevněná plocha, spádovaná do žlabů. Jako povrch může být použit asfaltobetonový kryt nebo železobetonová deska. Celková výměra zpevněné plochy je odlišná v různých variantách. V minimální variantě se jedná o plochu cca 1800 m2, ve střední variantě o plochu cca 2100 m2 a v maximální variantě o plochu cca 2900 m2 [při využití lichoběžníkových hromad rozměru 3;1;2.25]. Výpočet ploch je uveden v tabulkách č.7,8,9. Současně bude nutné vytvořit plochu pro dozrávání kompostu respektive jeho uskladnění před odvezením k dalšímu zpracování.

h) výstavba jímky na dešťovou vodu

Ze zpevněné plochy pro kompostování bude dešťová voda odvedena do záchytné jímky. Velikost (objem) jímky bude dána skutečnou velikostí zpevněné plochy. V této fázi projektu uvažujeme s plastovou nebo betonovou jímkou. Zachycené dešťové vody se budou využívat pro zavlažování zrajícího kompostu. V případě malého množství dešťové vody bude voda na zavlažování kompostu dovážena a umístěna právě do jímky na dešťovou vodu. Bezpečnostní přepad z jímky bude zaústěn do kontrolní jímky ve spodní části skládky.

i) přístřešek pro mechanismy

Pro mechanismy využívané na kompostárně (štěpkovač, překopávač apod.) bude vybudován ocelový zastřešený přístřešek opláštěný plechem. Přístřešek bude uzamykatelný. Předpokládáme půdorysnou velikost cca 6,0 x 9,0 m, výšku 4,5 m. Skutečná velikost bude stanovena po upřesnění skutečně používaných typů mechanismů.

j) výstavba jímky na vyvážení

V souvislosti s výstavbou nové provozní budovy se sociálním zázemím navrhujeme novou jímku na splaškové vody. Předběžně uvažujeme s plastovou nádrží o objemu cca 6 m3. Dešťové vody ze střechy budou svedeny do vsakovací jámy. Stávající jímka bude po zrušení stávající provozní budovy zrušena.



k) výstavba nádrže na pitnou vodu

Do areálu skládky Supíkovice není přivedena přípojka pitné vody a tato se musí dovážet. Pro zajištění jejího dostatečného množství, navrhujeme vybudovat nádrž na pitnou vodu. Stávající nádrž na užitkovou vodu může být v případě potřeby zachována pro jiné účely.

l) osvětlení kompostárny

Pro celoroční provoz kompostárny bude nezbytné vybudování osvětlení, aby mohla byla zajištěna manipulace s kompostem i v zimních měsících. Osvětlení bude provedeno pomocí sloupových halogenových svítidel, které pokryjí celou kompostovací plochu i plochy navazující.



F. Ekonomická analýza variant řešení

Všechny varianty sběru a svozu jak BRO tak BRKO byly posuzovány z hlediska investičních a provozních nákladů. Jejich výše byla stanovena jednak na základě poptávek mezi jednotlivými dodavateli (kontejnery, svozová technika), jednak na základě ceníku stavebních prací a stanovených kubatur pro stavební práce. Do celkových investičních nákladů jsou zahrnuty všechny uznatelné náklady, specifikované v podmínkách implementačního dokumentu k Operačnímu programu životní prostředí. Rovněž výše nákladů na projekci a stavební technický dozor vychází z podmínek tohoto dokumentu a je stanovena definovaným procentem z celkových uznatelných investičních nákladů. Výše provozních nákladů byla stanovena z dílčích kalkulací na jednotlivé položky technologického vybavení. Do provozních nákladů byly rovněž zahrnuty odpisy a to ve snížené výši (předpokládaná výše dotace 90%, cena vstupující do aktiv = 10% pořizovací ceny). Z účetního hlediska totiž majetek pořízený formou dotace vstupuje do aktiv v pořizovací ceně, snížené o podíl dotace, čímž dochází i k snížení výše odpisů. Pro kalkulace bylo použito 5-ti leté lineární odpisování. Výše mzdových nákladů (včetně odvozů na zdravotní a sociální pojištění) byla předpokládána ve výši 210Kč/hod, cena PHM (nafty) byla předpokládána ve výši 35 Kč/l. Výše pojištění (zákonné, havarijní) byla použita z běžných nabídek pojišťovacích společností, výše daně silniční z platných předpisů. Náklady spojené s údržbou a opravami byla stanovena procentem z pořizovací ceny (5%). Celková výše provozních nákladů byla chápána jako přírůstková (zahrnuje tedy jen ty náklady, které vzniknou s případnou realizací záměru). Do nákladů nejsou zahrnuty náklady na případnou administrativu, nepředpokládá se její nárůst. Pro vzájemné posouzení jednotlivých variant byly předpokládány jen náklady přímo spojené s danou variantou (není zahrnuto případné využití techniky či pracovníků k dalším činnostem).

F.1 Ekonomická analýza sběru a svozu bioodpadu

Tabulka č.33 Výchozí varianty sběru a svozu

Tabulka reprezentuje výsledné hodnoty z logistiky sběru a svozu, tedy typ vozidel, počty nádob a předpokládané hodnoty spotřeby času a ujetých kilometrů. Z těchto vstupních údajů byla zpracována následující tabulka, která zobrazuje možné kombinace jak sběru a svozu BRO, tak sběru a svozu BRKO.



Tabulka č.34 Možné kombinace jednotlivých variant sběru a svozu BRO a BRKO – investiční a roční

provozní náklady

Pro lepší názornost jsou uvedené hodnoty interpretovány v následujících grafech.



Obrázek č.9 Srovnání celkové výše investičních nákladů – sběr a svoz

Z pohledu celkových investičních nákladů je nejnáročnější varianta sběru BRKO do 120l nádob + sběru BRO do 1 100 l kontejnerů a svozu pomocí Linear Pressu, následuje kombinace sběru a svozu BRO i BRKO prostřednictvím 1100l kontejnerů a Linear Pressu a nejnižší investiční náklady vykazuje kombinace sběru a svozu pomocí vozidla s hydraulickou rukou a Linear Pressu (shromažďování BRO na hromadách, shromažďování BRKO do 120 l nádob). Obrázek č.10 Provozní náklady – sběr a svoz



Provozní náklady jsou nejvyšší u varianty sběru BRKO do 120l nádob + sběru BRO do 1 100 l kontejnerů (způsobené zejména nejvyšším počtem vozidel), nejnižší provozní náklady vykazuje sběr prostřednictvím hydraulické ruky z hromad (shromažďování BRO na hromadách, shromažďování BRKO do 120 l nádob).

Investiční a provozní náklady je však nutno posuzovat ve vzájemné souvislosti, následující graf demonstruje situaci po 5-ti letech provozu (zahrnuje investiční náklady ve výši přepokládaného podílu investora [10% z investičních nákladů] a provozní náklady za dobu předepsaného monitorování – 5let). Obrázek č.11 Provozní a investiční náklady sběr a svoz po 5-ti letech provozu

(podíl vlastních zdrojů 10% investičních nákladů)

Při interpretaci celkového srovnání je nutno si uvědomit následující skutečnosti:

a) Nelze přesně stanovit podíl BRKO v komunálním odpadu, varianty 15% a 30% předpokládají výskyt teoretického množství, kterému odpovídá i počet 120l nádob

b) Protože legislativa bude ukládat povinnost zahájit separaci BRKO od roku 2010, bude nutné, aby všichni občané měli k dispozici dostatečný objem nádob (což 15% - 30% plně nepokrývá).

c) Z toho plyne, že varianty svozu BRKO bude nutná buď ve formě 1100l případně 120l, ale s dostatečným počtem nádob (ne podle teoretického výskytu, ale podle počtu obyvatel)

d) Proto pro další porovnání zůstávají k rozhodnutí varianty s plným počtem 120l nebo 1100l, které pokryjí celkový počet obyvatel okresu (zelené a modré sloupce grafu).

Z těchto skutečností se jeví jako nepříznivější varianty – kombinace Linear Pressu pro svoz BRKO a hákového nosiče pro svoz BRO. Především s ohledem na kapacitní vytížení vozidel je výhodnější varianta 120l BRKO (2 vozidla 3 237 hod.) a hákový nosič (1 vozidlo 1 025 či 1 104 hod.) oproti svozu 1100l BRO a 120l BRKO (3 vozidla 5 271 hod.). Je na zvážení investora zda bude zvolena varianta hákového nosiče + kontejnery či hákový nosič + sběr hromad.



F.2 Ekonomická analýza zpracování bioodpadu – kompostárna

Z analýzy logistiky sběru a svozu byly vyčísleny variantní množství odpadu. Jelikož nelze zcela jednoznačně určit, jaké bude skutečné množství vzniklého odpadu, byly vyčísleny tři základní varianty pro navrhovanou kapacitu kompostárny a to ve výši 4 200, 5 500 a 7 700 tun zpracovaného bioodpadu a přídavných surovin za rok. Na tyto varianty byly rovněž vyčísleny jak předpokládané investiční tak provozní náklady. Investiční náklady se mezi variantami liší především ve výměře zpevněných ploch.

F.2.1 Investiční náklady kompostárny

Tabulka č.35 Varianty investičních nákladů v závislosti na kapacitě kompostárny



F.2.2 Provozní náklady kompostárny

Tabulka č.36 Varianty provozních nákladů v závislosti na kapacitě kompostárny

Provozní náklady jsou stanoveny s ohledem na tabulkovou kapacitu navrhovaných zařízení (překopávač kompostu, kolový nakladač + drtící a třídící lopata, rotační síto). Všechna zařízení mají samostatný dieslový pohon. Provozní náklady jsou tvořeny spotřebou PHM, mzdovými náklady, náklady na údržbu a opravy a odpisy. U odpisů, stejně jako u sběru a svozu je předpokládáno jejich snížení, vlivem využití dotace a 5-ti leté lineární odpisování.



F.3 Celková rekapitulace investičních nákladů

Následující tabulka podává přehled o celkových investičních nákladech (sběr + svoz + kompostárna), barevně jsou zvýrazněny varianty, které byly navrženy k případné realizaci v předchozích kapitolách.

Tabulka č.37 Celkové investiční náklady

Celková výše investičních nákladů je v rozmezí 33 až 44 mil. Kč pro varianty, kdy budou všichni obyvatelé okresu disponovat nutným objemem sběrových nádob a bude dosaženo maximálního předpokládaného množství 7 700t.



F.4 Celková rekapitulace investičních a ročních provozních nákladů

Tabulka č.38 Celková rekapitulace investičních a ročních provozních nákladů

Celková výše provozních nákladů se pohybuje v rozmezí 3.3 mil Kč až 5.5 mil. Kč ročně, v závislosti na zvolené variantě. K tomu odpovídající podíl vlastních zdrojů při uplatnění 90% činí 2,9 až 4,5mil Kč. Při pětiletém srovnání se jeví nejpříznivěji opět varianta 120l plus kontejnerový nosič, protože zahrnuje všechny obyvatele okresu.



F.5 Závěr ekonomické analýzy

Celková výše investičních nákladů pro navržené řešení činí 40 914 670 Kč. Předpokládané provozní náklady při dosažení plné kapacity 7700t byly stanoveny na 4 870 047 Kč, což činí v přepočtu na 1 obyvatele částku 114 Kč, vyjádřeno v ceně za svezenou a zpracovanou tunu bioodpadu částku 649 Kč.

V částce 114Kč/obyvatele/rok jsou zahrnuty veškeré provozní náklady. Tuto částku je ovšem nutno zohlednit ve vztahu ke skládkování odpadu. Současná cena za skládkování je ve výši 1100Kč/t. Při nejnižším odhadovaném množství 1000t BRKO v SKO to představuje částku 1100 tis. Kč, což je 25 Kč/ob/rok , při nejvyšším odhadu 4000t činí úspora 4400tis.Kč což je 103 Kč/ob./rok.

O tuto částku se sníží celkové provozní náklady systému nakládání s odpady, takže celkový dopad na obyvatele SMOJ činí 114 – 25 = 89 Kč/ob/rok při nejnižším odhadu, při max. odhadu 114 – 103 = 9Kč/ob./rok. Částku 89Kč, případně 9Kč je nutno chápat jako přírůstkovou, tzn. že o tuto částku se každé obci zvýší provozní náklady odpadového hospodářství obce.

V předchozím odstavci ale není zohledněn dopad připravované legislativy, která předpokládá navýšení poplatku za skládkování. Tato situace je demonstrována v následujících grafech. Obrázek č.12 Srovnání nákladů na skládkování a kompostování do roku 2013

Vodorovné linky zobrazují celkové náklady na kompostování pro předpokládaná množství BRKO 1000, 2000 a 4000 tun. V nákladech není zohledněn vliv inflace, pouze dopad zvyšování poplatku. Sloupce skládka představují celkové náklady na skládkování pro uvedená množství (tedy bez zavedení separace BRKO) se zohledněním průběžného legislativou nařízeného zvyšování poplatku. V následujícím grafu jsou výše popsané skutečnosti zobrazeny v jednotkové ceně za 1t včetně vzniklé úspory. Z grafu je zřejmé, že již od roku 2009 vzniklá úspora převyšuje náklady na skládkování.



Obrázek č.13 Srovnání nákladů na skládkování a kompostování do roku 2013 v Kč/1 tunu



G. Možnosti získání dotací

G.1 Využití fondů EU pro výstavbu center pro nakládání s odpady

G.1.1 Operační program Životní prostředí (OPŽP)

Operační program Životní prostředí 2007 – 2013 byl vypracován Ministerstvem životního prostředí (MŽP) na základě usnesení vlády ČR č. 175 ze dne 22. února 2006. Tento operační program rozpracovává prioritu „Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí“. OPŽP předpokládá čerpání finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a z prostředků Fondu soudružnosti (FS). Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo životního prostředí, které odpovídá za provádění programu. Zprostředkujícím subjektem programu je pro MŽP Státní fond životního prostředí (SFŽP). SFŽP je odpovědný zejména za transparentní výběr projektů, implementaci a monitorování projektů, zajištění spolufinancování z národních zdrojů, zajištění finančních toků a proplácení prostředků z FS a z ERDF. Cílem OP ŽP je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí a požadavků vyplývajících z dalších mezinárodních závazků ČR. Ochrana a kvalita životního prostředí jsou také zásadními tématy v rámci realizace politiky hospodářské a sociální soudružnosti EU v programovém období 2007 – 2013. Operační program Životní prostředí svým zaměřením navazuje na Operační program Infrastruktura, který byl realizován v období 2004 - 2006. Nejpodstatnější změnou v operačním programu Životní prostředí oproti operačnímu programu Infrastruktura je pro obce to, že peníze budou propláceny průběžně a ne až po dokončení projektu. Žadatele o dotace čeká zrychlené proplácení nákladů, rozšíření způsobilých uznatelných nákladů o náklady na projektovou dokumentaci a na stavební dozor a zjednodušená administrativa. Projekty v rámci operačního programu Životní prostředí budou v letech 2007 až 2010 financovány podle pravidla n + 3. To znamená, že prostředky alokované na příslušný rok lze čerpat v průběhu následujících tří let.

G.1.2 Základní struktura OPŽP

Základní strukturu OP ŽP tvoří 7 prioritních os (PO): PO 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní PO 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí PO 3 Udržitelné využívání zdrojů energie PO 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží PO 5 Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik PO 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny PO 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

G.1.3 Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

Z operačního programu Životní prostředí bylo na tuto prioritní osu vyčleněno 15,79 % z celkové částky příspěvku společenství Evropské unie 4 917 867 098 EUR, tj. 776,5 mil. EUR, tj. cca 150 miliard Kč.



Specifické cíle prioritní osy byly stanoveny jako snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady a odstraňování závažných starých ekologických zátěží. Podpora z OP ŽP poskytovaná v rámci prioritní osy 4 se týká celého území ČR. V rámci prioritní osy 4 jsou realizovány následující dvě oblasti podpory:

4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady 520 258 572 EUR 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží 256 246 759 EUR Prioritní osa 4.1: Zkvalitnění nakládání s odpady Priority podpory projektů v rámci této osy určuje Plán odpadového hospodářství ČR a u konkrétních projektů rovněž Plán odpadového hospodářství kraje. Cílem této podpory je snížení produkce odpadů, zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru odpadů, budování třídících linek a zařízení na recyklaci odpadů a systémů na podporu odděleně sbíraných a následně využívaných specifických druhů odpadů (baterie a akumulátory, odpad z elektrických a elektronických zařízení, použité oleje, biologicky rozložitelné odpady), snižování množství odstraňovaných odpadů. Oblast podpory je určena pro technologie k využívání druhotných surovin získávaných z odpadů a projekty vedoucí ke snižování produkce nebezpečných odpadů, včetně zařízení k nakládání s nimi.

G.2 Vhodné podporované aktivity

- budování integrovaných systémů nakládání s odpady: a) regionální systém pro využití bioodpadu, b) regionální systém pro mechanickou a biologickou úpravu KO, c) regionální systém pro energetické využití KO (s výjimkou směsných KO).

- budování systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady, - budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, - budování sběrných dvorů a skladů, - budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování), - budování systémů odděleného sběru nebezpečných odpadů, včetně nebezpečných komunálních

odpadů a nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, - rekultivace starých skládek, včetně komunálního a ostatního odpadu, - odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích, - podpora výstavby kompostáren a biofermentačních stanic.

G.3 Formy a výše podpory

Projekty jsou podporovány formou nevratné pomoci, tedy dotace. Konkrétní výše podpory je stanovena na základě finančně-ekonomické analýzy a v závislosti na charakteru příjemce podpory.

Podpory v rámci prioritní osy 4 budou poskytovány z prostředků FS s maximální hranicí 85 % celkových způsobilých nákladů u projektů předkládaných veřejnými subjekty (veřejnoprávními subjekty). 5 % celkových způsobilých nákladů dotuje v případě splnění interních podmínek ze svých dotačních prostředků Státní fond životního prostředí. Tyto podmínky nejsou veřejné. Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu bude vyžadována v minimální výši 10 % z celkových nákladů projektu.



V případě, je-li žadatelem podnikatelský subjekt, maximální výše podpory z Fondu soudružnosti nepřesáhne 40 % celkových způsobilých výdajů, přičemž při poskytnutí podpory těmto subjektům budou dodržena platná pravidla pro poskytování veřejné podpory stanovená Evropskou komisí.

Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na úrovni 0,5 mil. Kč.

V rámci OP ŽP nebude podpořen žádný projekt, který nebude mít kladné stanovisko závěru EIA nebo vyjádření, že projekt procesu EIA nepodléhá.

Způsobilé náklady:

- náklady na zpracování studie proveditelnosti, - zpracování projektové dokumentace a s ní spojené náklady až do výše max. 7 % z celkových

způsobilých výdajů, - finanční a ekonomická analýza, finanční analýzy a žádosti, - vícepráce do výše rozpočtové rezervy, která činí max. 5 % z celkových způsobilých přímých

realizačních výdajů, - náklady spojené s nákupem vhodného pozemku max. 10 % z celkových způsobilých přímých

realizačních výdajů, - náklady na stavební a technický dozor do výše 4 % z celkových způsobilých přímých realizačních

výdajů, - stavební práce a související služby, - stavební práce na výstavbu nových nebo na rekonstrukci stávajících zařízení, - stavební práce související s přípravou pozemku pro instalaci zařízení či systému nakládání s odpady, - příjezdové komunikace adekvátní délky a obslužné objekty adekvátní velikosti, úprava nebo demolice

stávajících staveb, - výdaje na přípravu staveniště, - zkoušky a testy související s uváděním majetku do stavu způsobilého k užívání.

Příjemci podpory poskytované v rámci Prioritní osy 4 jsou:

- neziskové organizace, - územní samosprávné celky a jejich svazky, - občanská sdružení a církve, - nadace a nadační fondy, - podnikatelské subjekty, - příspěvkové organizace, - organizační složky státu a jejich přímo řízené organizace, - nebo právnické osoby státem pro tyto účely zřízené, - fyzické osoby, - společenství vlastníků, bytová družstva, - státní podniky.

Kritéria přijatelnosti a kritéria výběru podporovaných projektů:

a) míra přínosu pro životní prostředí (včetně dopadů na zdraví obyvatelstva), b) soulad s prioritními osami a OPŽP, c) míra naplnění požadavků legislativy EU, závazky vyplývající z mezinárodních smluv, soulad se

Státní politikou životního prostředí a jednotlivými složkovými politikami v sektoru životní prostředí, d) efektivnost vynaložených prostředků s ohledem na přínos pro životní prostředí a technická úroveň

navrhovaného opatření ve srovnání s nejlepší dostupnou úrovní technologie (BAT), e) regionální aspekt – např. vazba na využití stávajících kapacit, priority regionálních politik, atd.



f) hospodářský a sociální přínos, g) parametry žadatele (veřejný a soukromý sektor), ziskovost opatření (projektu), projektová a

investorská připravenost žadatele, h) zajištění spolufinancování, i) vyhodnocení z hlediska rovnosti šancí (rovnost příležitostí mezi muži a ženami).

U projektů typu sběrných dvorů resp. center pro nakládání s odpady je specifickým kritériem, zda je zajištěno minimálně shromažďování papíru, sklad plastů, objemného odpadu, nebezpečných složek z komunálních odpadů, prostor pro místo zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení.

G.4 Aktuální stav probíhajících výzev

Výzvy:

1. výzva – prioritní osa 4 – 18 miliard – 3.9. - 26.10. 2007 byla určena především pro žadatele z řad nepodnikatelských subjektů jako jsou obce, města, kraje,

příspěvkové organizace, obecně prospěšné organizace, občanská sdružení nebo církve.

2. výzva – prioritní osa 4 – cca 20 miliard korun – předpokladem jejího vyhlášení je srpen – září 2008

Pro přijímání žádostí žadatelů o dotace z programu OP ŽP byla zřízena krajská pracoviště. V nich probíhá příjem žádostí i distribuce dokumentů žadatelům. V provozu je také call centrum, obsazené kvalifikovanými pracovníky, kteří žadatelům radí při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Číslo na call centrum je 800 260 500, provoz běží ve všední dny od 7.30 do 16.00 jednotně ve všech krajích.

G.5 Možnosti žadatele při získávání dotací

Základním předpokladem pro úspěšné získání dotace je kvalitně zpracovaný projekt.

Žadatel má dvě možnosti:

1. Zpracuje si projektovou žádost a s ní související dokumentaci sám.

Výhoda: finanční aspekt – žadatel o dotace je zároveň i zhotovitelem projektu

Nevýhoda: musí nastudovat veškerou dokumentaci nutnou pro samotné zpracování záměru i žádosti včetně seznámení se s metodami ekonomického hodnocení projektu, shromáždit nutné dokumenty a fyzicky zpracovat samotný projekt.

2. Žadatel zadá zpracování vlastní projektové dokumentace specializované společnosti tedy pověří ji kompletním zpracováním projektu.

Výhoda: specializované firmy přesně vědí, jak se takovéto projekty zpracovávají a co musí obsahovat. Takováto firma připraví projektový záměr tak, aby šance žadatele na získání dotace byla co největší, včetně dokumentace EIA a samotné projektové dokumentace.

Nevýhoda: jedná se o placenou službu (náklady s touto službou spojené je však možné uplatnit v rámci dotace jako uznatelné resp. způsobilé výdaje).



G.6 Možná výše dotace

Podpory v rámci prioritní osy 4 budou poskytovány z prostředků FS s maximální hranicí 85 % celkových způsobilých nákladů u projektů předkládaných veřejnými subjekty (veřejnoprávními subjekty). 5 % celkových způsobilých nákladů dotuje v případě splnění podmínek ze svých dotačních prostředků Státní fond životního prostředí. Finanční účast příjemce podpory na spolufinancování projektu bude vyžadována v minimální výši 10 % z celkových nákladů projektu.

Další možností žadatele – obce či města je pro záměr vybudovat odpadové centrum resp. sběrný dvůr využít dotační podporu v rámci pravidla de minimis.

Pravidlo de minimis

Za účelem usnadnění práce Komise bylo vydáno nařízení, aby z kontrol veřejné podpory byly vyčleněny podpory mající z důvodů své velikosti minimální dopad na obchod a konkurenci mezi členskými státy. Pravidlo „de minimis“ nastavuje horní hranici podpory, kterou lze udělit jednomu žadateli. Od 1.1. 2007 je aplikovaná částka ve výši 200 000 EUR po dobu tří let.

Pokud realizovaný záměr bude mít nižší hodnotu než je stanovena pravidlem „de minimis“, tedy budou-li investiční náklady na něj nižší než zmiňovaných 200 000 EUR, může žadatel kdykoliv v průběhu 3 let dočerpat zbývající částku z této podpory.

Tato forma dotace není tak náročná z hlediska administrace žádosti a probíhá zjednodušeným schvalovacím řízením ze strany SFŽP, a proto ji v případě, že plánované investiční náklady s výstavbou sběrného dvora resp. centra pro nakládání s odpady nepřekročí uvedených 200 000 EUR, můžeme doporučit.

G.7 Doklady k žádosti

G.7.1 Doklady požadované k Formuláři žádosti pro její vyhodnocení

- doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele, - doklad, kterým je určena osoba pověřená jednáním se SFŽP, - prohlášení žadatele, zda je či není plátcem DPH, - stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí a územního

rozvoje, - posouzení vlivů na životní prostředí EIA (pokud je vyžadováno), - stanovisko orgánů ochrany přírody, - finanční analýza – pouze u projektů generujících příjem, - pozemkové vlastnictví – prokázání, že je pozemek buď v majetku žadatele nebo je žadatelem

dlouhodobě pronajat, - provozní smlouvy včetně dokladů k výběru provozovatele, doložit, zda provozovatelem bude sama

obec nebo případně jí ze 100 % vlastněná právnická osoba - doklad o způsobu zajištění provozu investice, - ekonomické podklady, - seznam všech příloh, - stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí a územního

rozvoje, - projektová dokumentace pro územní rozhodnutí případně vyšší stupeň projektové dokumentace

včetně položkového rozpočtu, - územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., - aktuální výpis z katastru nemovitostí.



G.7.2 Seznam požadovaných ekonomických podkladů

- výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu obcí územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí,

- rozvaha (bilance) územních samosprávných celků, - rozpočet pro následující rok, - vystavené záruky, ručitelská prohlášení, - prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám, - zdroje financování projektu, - tok peněžní hotovosti Cash Flow, - přehled o stávajících úvěrech a půjčkách a jejich splácení, - přehled o plánovaných úvěrech a půjčkách, včetně půjček se SFŽP ČR a jejich splátkách, - předběžný návrh na zajištění půjčky dle Pokynů pro zajištění pohledávek.

G.8 Zásadní podmínky pro získání dotace z OP ŽP

Pokud investor hodlá získat podporu, nesmí být stavební práce a dodávky zařízení zahájeny před schválením dotace Státním fondem životního prostředí.

Postup by měl být zhruba následující:

- předběžná příprava projektu, studie proveditelnosti, vyhodnocení vhodnosti a souladu s cíli POH kraje, dané obce (pokud má zpracován) a OP ŽP

- územní rozhodnutí a stavební povolení, souhlasy dotčených orgánů (příslušného krajského úřadu, Natura 2000 atd.)

- žádost o dotaci – prostřednictvím Krajských pracovišť - I. fáze – schválení podpisem ministra – do 3 měsíců od podání žádosti obdrží žadatel vyrozumění

o - přidělení dotace - zadávací fáze, - výběrová řízení - dodavatelské smlouvy na základě výběrových řízení - II. fáze – smlouva se Státním fondem životního prostředí – schválení dotace jednotlivých položek

dodavatelských smluv - podrobný projekt - zahájení stavebních prací a nákup techniky a technologie

Zásadní ekonomickou podmínkou pro přidělení dotace v maximální možné výši je tzv. „neziskovost“ investice. Investice by po obdržení podpory neměla nejméně po dobu 10 let vygenerovat „větší“ čistý příjem. Čistý příjem je příjem nad velikost odpisů (u obcí, tedy nad velikost hodnot oprav a údržby). V případě „větší“ ziskovosti projektu se o součet čistých příjmů za pět let výše dotace poníží.

G.8.1 Další podmínky příjemců podpory

Příjemce zajišťuje:

a) zpracování žádosti o poskytnutí pomoci zahrnující identifikaci a přípravu projektu včetně finančního plánu,

b) přípravu zadávací dokumentace projektu, c) v úzké koordinaci se SFŽP zadávání veřejných zakázek a podpis příslušných smluvních

dokumentů s dodavateli, d) řádnou realizaci projektu dle smluv uzavřených s vybranými dodavateli, e) ověřování a proplácení ověřených faktur dodavatelům,



f) fungující oddělený účetní systém projektu ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

g) vnitřní finanční kontrolu a zajištění provedení nezávislého výročního auditu organizace, a to po celou dobu implementace projektu,

h) podávání pravidelných zpráv Zprostředkujícímu subjektu o postupu projektu a případně příležitostných zpráv během přípravy,

i) zpracování a předávání podkladů Zprostředkujícímu subjektu pro monitorování, j) neprodlené informování Zprostředkujícího subjektu o všech podstatných změnách a

skutečnostech, které mají vliv nebo souvislost s plněním závazků ze smlouvy či rozhodnutí, k) regionální a místní publicitu a informační tabule na místě staveb ve smyslu příslušných pravidel

EU.

Příjemce odpovídá za to, že výdaje projektů požadovaná k proplacení v rámci OP ŽP jsou uznatelné a že při realizaci projektu budou dodrženy podmínky rozhodnutí o financování akce.

Při předkládání žádostí o platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a doloží, že odpovídají podmínkám projektů obsaženým v rámci rozhodnutí o poskytnutí dotace. Veškeré platební nároky musí být podloženy potvrzenými fakturami nebo, pokud to nelze provést, účetními dokumenty ekvivalentní důkazní hodnoty.

Příjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která je dostatečnou pomůckou pro případný audit zaměřený na finanční toky.

Příjemci musí umožnit, aby doklady o projektech byly kdykoliv k dispozici pro inspekce prováděné oprávněnými osobami nebo subjekty. Doklady musí být archivovány v souladu s platnými předpisy.

G.8.2 Zásady realizace finančních toků k příjemcům podpory

Státní fond životního prostředí je oprávněn v případě potřeby požadovat další dokumenty a doplňující údaje, popř. aktualizovat náležitosti žádosti.

V případě fyzického předání písemné formy žádosti o dotaci žadatelem místně příslušnému Krajskému úřadu existuje lhůta 3 pracovních dnů, v jejichž rámci musí být doplněny chybějící podklady či chybějící požadované přílohy. V rámci této lhůty musí být odstraněny také možné nedostatky zjištěné u konkrétní žádosti při jejím podání pracovníky Krajského pracoviště.

Rozhodnutí o přidělení dotace obdrží žadatel do tří měsíců od podání žádosti. O přidělení dotace rozhodují ze 40 % kritéria technická, ze 40 % kritéria ekologická a z 20 % kritéria ekonomická. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, zásadní změnou v porovnání s operačním programem Infrastruktura je způsob proplácení faktur. Fond bude proplácet i faktury neuhrazené a to do cca 1 měsíce od jejich předložení k proplacení žadatelem.

V případě udělené dotace má žadatel povinnost provádět roční monitorování vybraných ukazatelů stanovených ze strany Státního fondu životního prostředí, a to po dobu 5 let.



G.9 Stanovení míry podpory z dotačního titulu

G.9.1 Obecný příklad investičního záměru výstavby včetně možného procenta získané dotace

Tabulka č.39 Příklad možné výše dotace

Investice Podpora „DE MINIMIS“

Veřejná podpora Obec, město Obchodní společnost

Stavební a technologická část (bez dopravní techniky,

jen např. lisy, kontejnery, štěpkovače)

Max 90 %

40 – 50 % (v závislosti na splnění

podmínky malý a střední podnik, u veřejných subj. max. 40%)

Max 90 % 40 %

Dopravní technika – pouze pořízení nových svozových

prostředků Max 90 % 40 – 50 % 40 % 40 %

Dopravní technika jako nezbytná součást

navrhovaného systému Max 90 % 40 – 50 % Max 90 % 40 %

Poznámka: Maximální podpora ve výši 40 % závisí na stanovené regionální investiční podpoře.

G.9.2 Zhodnocení dotace z pohledu SMOJ, TS Jeseník a.s. a Města Jeseník

Záměrem projektu je vybudovat novou kompostárnu včetně technologického vybavení, pořízení techniky na sběr a svoz bioodpadu, včetně shromažďovacích prostředků. Jednotlivé nutné doklady pro udělení dotace jsou sepsány v předchozím textu, k termínu podání žádosti o dotace musí existovat platné územní rozhodnutí o kompostárně, stavební povolení se přikládá až v dalším kole dokladové části pro SFŽP. V prvním kole schvalování žádosti stačí územní rozhodnutí v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. Záměr již byl zpracovatelem studie předjednán na Státním fondu životního prostředí v Praze. Z důvodu získání maximální výše dotační podpory bude nutné celý připravovaný záměr rozdělit do celkem 5 projektů. Tento způsob řešení předkládaného záměru byl pracovníky SFŽP potvrzen jako nejvýhodnější pro získání maximální možné dotace. Nositelem projektu a tudíž žadatelem o dotační prostředky na kompostárnu by mělo být SMOJ. SMOJ by mělo zároveň využít i své možnosti získat podporu v režimu „DE MINIMIS“ a paralelně žádat také o dotační prostředky na kontejnerový nosič, vlek a kontejnery v režimu „DE MINIMIS“. Dále doporučujeme, aby jak Město Jeseník, tak TS Jeseník, využili své možnosti a taktéž požádali v režimu „DE MINIMIS“ o svozové vozidlo Lineár Press a nádoby. Ve všech čtyřech projektech se bude jednat o podporu ve výši 90 %, žadatel se musí podílet 10 % vlastních zdrojů – viz. kapitola G.9.3. Zbývající kontejnery a nádoby budou financovány ze strany Státního fondu životního prostředí v režimu veřejné podpory, proto žadatel – v tomto případě doporučujeme TS Jeseník, dostanou dotaci ve výši 40-ti procent. Přesný postup při rozdělení projektů je uveden v odstavci G.9.3 této studie. Realizace podání žádosti o dotaci Firma ENVIprojekt s.r.o. nabízí v rámci projekčních prací zpracování žádosti o dotaci a její administraci až do okamžiku udělení dotace. Komunikace s SFŽP probíhá elektronicky, prostřednictvím elektronického účtu v systému BENEFILL, zprávy jsou souběžně poskytovány jak zpracovateli, tak žadateli (e-mail). Tento způsob nabízí rychlejší možnost reakce na případné nutné doplnění jak technických tak formálních nedostatků v žádosti. Průběh žádosti je následující :

A) žádost o dotaci musí být zpracována ve formě tištěné – tu si podává žadatel sám u příslušného Krajského pracoviště SFŽP,



B) zpracovatel žádosti (ENVIprojekt) podá prostřednictvím dotačního účtu žádost na základě pověření žadatele elektronicky

Tyto činnosti běží paralelně, ve vzájemné návaznosti a souladu.

Předpokládaným termínem v pořadí 2. výzvy na prioritní osu 4 je srpen až září tohoto roku. S ohledem na časové vazby při projednávání záměru s orgány státní správy (územní řízení atd.), lze předpokládat, že tento termín nebude u tohoto projektu možné využít. V úvahu tedy bude připadat termín v pořadí již 3. výzvy, který by měl být počátkem příštího roku (předpoklad březen 2009). Podmínkou je platné územní rozhodnutí. Předpokládané alokace do výzev s pořadovým číslem 2. a 3. se pohybují opět řádově v rozmezí 18-20 miliard korun. Doporučení i s termíny pro možnou realizaci záměru V případě kladného rozhodnutí o realizaci záměru je nutno s ohledem na výše uvedený odstavec zahájit co nejdříve veškeré projekční a navazující přípravné práce pro získání platného územního rozhodnutí. Prvním krokem je výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace, v intencích a požadavcích Státního fondu životního prostředí. V případě platného územního rozhodnutí do konce roku 2008 lze realizovat podání žádosti v průběhu měsíců ledna a února 2009. Následně, do tří měsíců od podání žádosti by mělo být vydáno vyjádření o přidělení dotace. Ihned poté je možné začít s výběrovým řízením na generálního dodavatele. Po verifikaci průběhu výběrového řízení ze strany SFŽP dojde k uzavření smlouvy o přidělení dotace a mohou být čerpány finanční prostředky z dotačních zdrojů. Reálný termín započetí stavby je tady někdy na podzim roku 2009 a zkušební provoz a možná kolaudace v polovině roku 2010 (viz do textu vložený harmonogram prací a činností).



G.9.3 Návrh financování záměru s využitím dotačních zdrojů

Tabulka č.40 Navrhované řešení pro získání maximální míry dotace z OPŽP

G.9.4 Dotace – závěrečné zhodnocení připravovaného záměru

Při kombinaci veřejné podpory a „DE MINIMIS“ lze reálně předpokládat celkovou dotaci ve výši 84,34 % celkových investic a podíl vlastních zdrojů je ve výši 6,237 mil. Kč. V případě, že by bylo použito financování cizími zdroji je roční anuita při 5.5 % p.a. úročením a 10 letech splatnosti ve výši 1 415 592 Kč, což představuje dodatečné navýšení provozních nákladů ve výši 19,08 Kč/občana SMOJ a rok. Při uvažované maximální kapacitě projektu by celkové roční náklady činily 109 + 19,08 = 128 Kč/ob./rok.



H. Závěrečné zhodnocení

Záměr vybudování a provozu komplexního systému nakládání s bioodpady v oblasti je plně v souladu s cíly POH SMOJ, POH Olomouckého kraje a platnou legislativou ČR. V oblasti není žádné stávající zařízení ke zpracování bioodpadů, které by svou kapacitou a možnostmi zpracování pokrylo potřeby regionu, ani se takové zařízení neplánuje. Kontejnerová kompostárna v areálu ČOV Česká Ves pojme ke své vlastní produkci kalu navíc max. 600 tun bioodpadu ze zeleně. V budoucí kotelně na spalování biomasy, jejíž výstavba je plánována ve městě Jeseníku, nelze dle vyjádření projektanta spalovat trávu, listí ani kuchyňské odpady, proto studie s odklonem části bioodpadu do kotelny nepočítá. Ve studii byly zhodnoceny jak různé varianty sběru a svozu, tak různé lokality a kapacity kompostárny. Z posuzovaných variant lze doporučit následující:

a) Lokalita pro umístění centrální kompostárny je nejvhodnější v areálu stávající Řízené skládky odpadů S-OO1 a S-OO3 Supíkovice – vyhovuje jak ze stavebních a přírodních hledisek, tak i z hlediska provozních a investičních nákladů.

b) Technologie kompostování – využít klasické kompostování v hrázkách lichoběžníkového tvaru – pro uvažované množství bioodpadu je tato varianta nejvhodnější, zejména s ohledem na provozní náklady.

c) Kapacita kompostárny – s ohledem na připravovanou legislativu, která uloží obcím separaci BRKO z SKO od občanů doporučujeme vybudovat kompostárnu na nejvyšší kapacitu = 7 700 tun. Tím bude vytvořeno dostatečné zázemí pro rozvoj celého systému nakládání s bioodpady v regionu v dalších letech. V případě nižší varianty je potenciální riziko nedostačujících kapacit a nutných následných výdajů. Kapacita 7 700 tun zahrnuje zpracování jak produkce bioodpadu, tak přídavných surovin pro zajištění kvality kompostu. Velikost zpevněných ploch kompostárny bude 2 900 m2.

d) Pro sběr a svoz BRO využít uzamykatelné velkoobjemové kontejnery o objemu 20 m3 pomocí svozu prostřednictvím hákového nosiče s vlekem. Tento způsob zajistí kvalitu BRO (nebude docházet k případnému vhazování nežádoucích příměsí) a také efektivnější sběr a svoz.

e) Pro sběr BRKO doporučujeme využití 120l umístěných v každé domácnosti, díky tomu bude možné splnit požadavky budoucí legislativy a oproti sběru 1100l bude snáze kontrolovatelná kvalita sbíraných odpadů. Svoz BRKO doporučujeme realizovat prostřednictvím vozidel s lineárním stlačováním o objemu nástavby 16m3 a užitečné nosnosti 8t.

Realizace výše uvedeného bude vyžadovat :

a) vybudování kompostárny včetně technologického vybavení: - překopávač kompostu s lichoběžníkovým profilem, - rotační síto, - kolový nakladač s Alu lopatou, - mobilní štěpkovač se samostatným pohonem,

b) pořízení 34ks 20m3 velkoobjemových kontejnerů, c) pořízení 6 342 ks 120l nádob, d) pořízení 1 vozidla s hákovým nakladačem a přívěsem pro sběr BRO, e) pořízení 2 vozidel s lineárním stlačováním o objemu nástavby 16m3 s užitečnou nosností 8 tun.

Realizací vznikne 7 nových pracovních míst v oblasti sběru a svozu, pro zpracování na kompostárně lze předpokládat zřízení 2 pracovních míst. Celkem lze předpokládat vznik 9-ti nových pracovních míst.

Celková výše investičních nákladů pro navržené řešení činí 40 914 670 Kč. Předpokládané provozní náklady při dosažení plné kapacity 7 700 tun byly stanoveny na 4 870 047 Kč, což činí v přepočtu na 1 obyvatele částku 114 Kč, vyjádřeno v ceně za svezenou a zpracovanou tunu bioodpadu částku 649 Kč.



Seznam zkratek BAT Nejlepší dostupná technika BRO Biologicky rozložitelný odpad (z údržby zeleně) BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad (vytříděný z SKO u občana) CF Cash Flow ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika DPH Daň z přidané hodnoty EIA Posouzení vlivu záměru na životní prostředí ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropské společenství EU Evropská unie FS Fond soudružnosti HW Hardware IČZÚJ Identifikační číslo základní územní jednotky IPPC Proces integrovaného povolování záměru KO Komunální odpady KÚ Krajský úřad k.ú. Katastrální území MŽP Ministerstvo životního prostředí NO Nebezpečný odpad OH Odpadové hospodářství OLK Olomoucký kraj OP ŽP Operační program Životní prostředí ORP Obec s rozšířenou působností OZV Obecně závazná vyhláška PC Počítač pc Pořizovací cena PHM Pohonné hmoty PO Prioritní osa POH Plán odpadového hospodářství SFŽP Státní fond životního prostředí SKO Směsný komunální odpad SMOJ Sdružení měst a obcí Jesenicka SW Software ÚSES Územní systém ekologické stability VHS Vodohospodářsky zabezpečená plocha VO Velkoobjemový odpad VOK Velkoobjemový kontejner



Seznam tabulek Tabulka č.1 Souhrn produkce bioodpadu v oblasti v roce 2006 ............................................................... 6

Tabulka č.2 Přehled vyhodnocení záměru s cíly POH ............................................................................. 8

Tabulka č.3 Výpočet množství potenciálně produkovaného BRO a BRKO v oblasti ............................. 11

Tabulka č.4 Výpočet celkového množství potenciálně produkovaného bioodpadu v oblasti ................. 11

Tabulka č.5 Příklad vhodných surovin a jejich množství pro optimální skladbu kompostu ..................... 12

Tabulka č.6 Výpočet celkového množství kompostovaného bioodpadu včetně suroviny (sláma) ......... 12

Tabulka č.7 Podklady pro výpočet kapacit kompostárny ....................................................................... 13

Tabulka č.8 Výpočet zpevněných ploch pro 4200t ročního množství .................................................... 14



Tabulka č.11 Pozemky dotčené stavbou ................................................................................................. 27

Tabulka č.12 Pozemky sousedící se stavbou .......................................................................................... 27

Tabulka č.13 Lokalita Mikulovice – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad .............................. 31

Tabulka č.14 Lokalita Velká Kraš – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad ............................. 31

Tabulka č.15 Lokalita areál skládky Supíkovice – svoz BRO kontejnery o objemu 20 m3 z hromad ....... 31

Tabulka č.16 Matice vzdáleností – svoz do areálu skládky Supíkovice ................................................... 32

Tabulka č.17 Elementární trasy ............................................................................................................... 32

Tabulka č.18 Tabulka koeficientů výhodnosti .......................................................................................... 33

Tabulka č.19 Sdružené trasy – podle kódů .............................................................................................. 34

Tabulka č.20 Sdružené trasy – podle názvů stanovišť............................................................................. 34

Tabulka č.21 Navržené trasy – svoz BRO - kontejnery 5t........................................................................ 35

Tabulka č.22 Navržené trasy – svoz BRO z hromad ............................................................................... 36

Tabulka č.23 Navržené trasy – svoz 1100l nádob – BRO........................................................................ 37

Tabulka č.24 Navržené trasy – BRKO 15% ............................................................................................. 38

Tabulka č.25 Navržené trasy – BRKO 30% ............................................................................................. 39

Tabulka č.26 Navržené trasy – nádoby 120l ............................................................................................ 40

Tabulka č.27 Navržené trasy – BRKO 1100l ........................................................................................... 41

Tabulka č.28 Přehled jednotlivých variant – 1.svozový okruh .................................................................. 42

Tabulka č.29 Vzájemná kombinace navržených variant – 1.svozový okruh ............................................ 42

Tabulka č.30 Vzájemná kombinace navržených variant – roční spotřeba času a km .............................. 43

Tabulka č.31 Výsledné hodnoty vyjádřené v kg/ob/rok a jako podíl z SKO ............................................. 43

Tabulka č.32 Počty nádob podle jednotlivých lokalit a variant sběru a svozu .......................................... 44

Tabulka č.33 Výchozí varianty sběru a svozu .......................................................................................... 48

Tabulka č.34 Možné kombinace jednotlivých variant sběru a svozu BRO a BRKO – investiční a roční provozní náklady ................................................................................................................ 49

Tabulka č.35 Varianty investičních nákladů v závislosti na kapacitě kompostárny .................................. 52

Tabulka č.36 Varianty provozních nákladů v závislosti na kapacitě kompostárny ................................... 53

Tabulka č.37 Celkové investiční náklady ................................................................................................. 54

Tabulka č.38 Celková rekapitulace investičních a ročních provozních nákladů ....................................... 55

Tabulka č.39 Příklad možné výše dotace ................................................................................................ 65

Tabulka č.40 Navrhované řešení pro získání maximální míry dotace z OPŽP ........................................ 67

Seznam obrázků Obrázek č.1 Schéma toku bioodpad - surovina ...................................................................................... 17

Obrázek č.2 Umístění lokality Velká Kraš v přehledné mapě ................................................................. 20

Obrázek č.3 Lokalita Velká Kraš na leteckém snímku + zobrazení parcel ............................................. 20



Obrázek č.4 Umístění lokality Mikulovice v přehledné mapě .................................................................. 22

Obrázek č.5 Lokalita Mikulovice na leteckém snímku + zobrazení parcel .............................................. 22

Obrázek č.6 Lokalita Mikulovice – výřez z mapy záplavových území .................................................... 23

Obrázek č.7 Umístění areálu skládky Supíkovice v přehledné mapě ..................................................... 24

Obrázek č.8 Areál skládky na leteckém snímku + zobrazení parcel (část pro umístění zařízení) ......... 25

Obrázek č.9 Srovnání celkové výše investičních nákladů – sběr a svoz ................................................ 50

Obrázek č.10 Provozní náklady – sběr a svoz .......................................................................................... 50

Obrázek č.11 Provozní a investiční náklady sběr a svoz po 5-ti letech provozu ....................................... 51

Obrázek č.12 Srovnání nákladů na skládkování a kompostování do roku 2013 ....................................... 56

Obrázek č.13 Srovnání nákladů na skládkování a kompostování do roku 2013 v Kč/1 tunu .................... 57

Date post:	28-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

STUDIE PROVEDITELNOSTI Řešení svozu a zpracování bioodpadů … · 2011-09-06 · Tabulka č.1...

Documents