Vys s ı odborna s kola pedagogicka a

Strednı pedagogicka s kola v Litomys li

Studijnı obor: 76-44-7; Pedagogika specifickych c innostı ve volne m c ase

K problematice prace s obtıznÚvychovatelnymi dÚtmi na letnım

prazdninove m tabore

Absolventska prace

Autor: Josef Kulhavy

Konzultant: Mgr. Josef Dobias ovsky

Sebranice u Litomys le, duben 1998

Prohlas uji, ze jsem pracoval samostatnÚ a ze jsem vyznac il ves keroupouzitou literaturu.

OBSAH:

1. U vod 5

2. Letnı tabory 6

2. 1. Represivnı prıstup k praci s dÚtmi (- piony rske tabory ROH) 6

2. 2. Preventivnı prıstup k praci s dÚtmi (- chaloupky) 7

2. 2. 1. Don Bosko 8

2. 2. 2. Salesiani Dona Boska 8

2. 2. 3. Salesianske hnutı mladeze (SHM) 9

2. 2. 4. Chaloupka 10

3. Prace s dÚtmi na letnım tabore 13

3. 1. ObtıznÚ vychovatelne dÚti na chaloupce 14

3. 2. ZamÚrenı letnıho tabora 15

3. 2. 1. Celotaborova hra 16

3. 3. Te matko 17

3. 4. Prıprava letnıho tabora 18

3. 4. 1. Obstaravanı pomucek, plan programu 18

3. 4. 2. Zajis tÚnı potrebnych formalit 19

3. 4. 3. Informovanı dÚtı a jejich rodic u 21

3. 4. 4. Navs tÚva mısta pobytu 22

3. 5. Program letnıho tabora 23

3. 5. 1. Prıjezd na letnı tabor 24

3. 5. 2. Prvnı den na letnım tabore 25

3. 5. 3. Den na chaloupce 26

3. 5. 4. Celodennı vy let 30

3. 5. 5. Noc nı hra 32

3. 5. 6. Stravovanı na chaloupce 33

3. 5. 7. Hygiena 35

3. 5. 8. Duchovnı program na chaloupce 35

3. 5. 9. Ukonc enı celotaborovky 37

3. 5. 10. Odjezd z letnıho tabora 37

3. 6. Prace po skonc enı letnıho tabora 38

4. Prıklady her 39

5. ZavÚr 51

6. Pouzita literatura 53

"Snaz se, aby vsichni, ke kterym mluvıs, stali tvymi pra teli."

Sv. Jan Bosko

Nemyslım si, ze proble m vychovy obtıznÚ vychovatelnych dÚtı a mladezeje v nas ı spolec nosti tabuizovan. Chci se vs ak v te to praci zamÚrit na relativnÚalternativnı zpusob vedenı letnıho prazdninove ho tabora. Velice c asto se totizpohybuji v blızkosti kongregace salesianu, kterı dali vzniknout zajımave muprojektu - tzv. "chaloupkam", kde nenı snaha pri praci s mladezı postupovatrepresivnımi, ale preventivnımi metodami.

Pochopit tyto metody a zasady, prijmout je, ale take predavat dal, miznac nÚ pomaha prace v redakci c asopisu CAS, ktery spolu s nÚkolika dals ımimladymi lidmi vydavam pravÚ pro vedoucı a animatory tÚchto taboru.

Navıc jsem byl v lednu roku 1998 zvolen do Predsednictva narodnı radySalesianske ho hnutı mladeze, ktera tyto tabory (ale nejen je) zajis úuje poorganizac nı strance.

Sam jsem se chaloupek jiz desetkrat zň c astnil. Zhruba od vÚku dvanactilet s estkrat jako dıtÚ, trikrat jako pomocnık vedoucıho - tzv. "animator" (- c astÚjise pouzıva oznac enı "asistent") a v loni poprve jako vedoucı chaloupky.

V te to praci chci spojit potrebne s uzitec nym. Jelikoz jsem prijal nabıdkuve st i letos letnı prazdninovy tabor, chci v te to praci ukazat teoreticke iprakticke kroky, ktere vyplyvajı z funkce vedoucıho tabora, a jejichz spravnostpote na chaloupce ovÚrım.

PravÚ z tohoto duvodu nezarazuji do prace vysledky a reakce dÚtı kekonkre tnÚ uvadÚnym c innostem. A pokud se v praci takovy odstavec objevı,vychazım ze zkus enostı, ktere jsem nabyl na chaloupce lonske .

2. Letnı taboryPrazdniny jsou snad pro kazde s kolou povinne dıtÚ nejkrasnÚjs ı c astı

roku. Na prazdniny, na kamarady, na slunıc ko i studenou vodu v koupalis ti sekazde dıtÚ tÚs ı dlouho pred prvnım c ervencem. Letnı prazdninovy tabor bytedy mÚl by t pro vs echny odmÚnou a vyvrcholenım nejen prazdnin, ale tım icele ho roku.

2.1. Represivnı prıstup k praci s de tmi (- piony rskžtabory ROH)

Represivnı prıstup dle me ho nazoru nenı dobry . Bohuzel byl u nas pocelou dobu totality syste mem nejrozs ırenÚjs ım. Znac ny podıl na tom mÚlypiony rske tabory ROH pro dÚti a mladez.

Represivnı syste m nespoc ıva v predchazenı chybam, ale v jejich zpÚtne mres enı, a jejich napravovanı. V tomto syste mu se nelze obejıt bez karanı atrestu. Tabory jsou vÚts inou organizovany tak, ze dÚti majı spoustu volne hoc asu, ktery sami nedovedou vhodnÚ vyplnit. A pravÚ tyto chvıle vedou c asto kekazenskym prohres kum. Opomenuta je zde te z stranka pracovnı. Na tabore jezamÚstnano "dostatek" pracovnıku, kterı se starajı o chod tabora. DÚti se tedynemusı vlastnÚ o nic starat, nemajı zadne pracovnı povinnosti.

Mnohdy se stane, ze vychovatele a pracovnıci nejedou na prazdninovytabor kvuli dÚtem, ale aby si vydÚlali, poprıpadÚ aby se sami zabavili.

Proto represivnı prıstup zavrhuji a odmıtam se s nım ztotoznovat.

Nesmım vs ak zapomenout podotknout, ze ne vs echny "piony rske " taborypostupovaly vy s e naznac enym zpusobem. Mnohdy se totiz stalo, ze podhlavic kou "piony rsky tabor" byla vypravena skupina drıvÚjs ıch junaku, skautu adals ıch, kterı dokazali navodit na takove m tabore prıjemnou rodinnouatmosfe ru bez jake koliv represe.

2.2. Preventivnı prıstup k praci s de tmi (- chaloupky)Opakem represivnıho syste mu je syste m preventivnı. Je zalozen na

predchazenı chybam. Spoc ıva ve snaze vytvorit vztahy hluboke ho pratelstvımezi vychovavanym a vychovatelem. Vychovatele mohou by t prvotrıdnımiobc any, c estnymi a vzdÚlanymi lidmi, ale jestlize nedovedou ve st s dÚtmidialog v opravdovÚ pratelske m ovzdus ı, ve vychovÚ nebudou mıt ň spÚch.

(/1; str. 3 - 4)

Poradanı takove ho tabora je zcela jistÚ slozitÚjs ı a naroc nÚjs ı na pracitymu, ktery tabor vede a animuje. Vyzaduje totiz neustalou prıtomnost alesponjednoho z vedoucıch mezi dÚtmi.

Dodnes mam v zive pamÚti situaci, kdy mi salesian Jaroslav Mikes prirozhovoru na jednom tabore vs tÚpoval mys lenku, ze je treba, aby na mıstÚ,kde jsou alespon dva svÚrenci, byl jeden z nas - animatoru.

Preventivnı syste m je syste mem pouzıvanym v rodinÚ - vzdyú ktera matkaby se svym dıtÚtem nekomunikovala a nechranila ho pred nastrahami tohotosvÚta. Rodinne prostredı na tabore je tedy vskutku zadoucı a vıtane . Z tohoduvodu jsem tedy proti davovym taborum poradanym pro velky poc et dÚtı.

V prvnım c ısle c asopisu Salesianska rodina z roku 1994 mÚ velmi zaujalc lanek vÚnovany pravÚ preventivnımu syste mu:

...Zakladnım cılem vychovy mladeze je pomahat jim, aby se stali panyvlastnıho zivota a vlastnıho chovanı. Prvnım krokem pri hledanı res enı jepec live pozorovanı toho, co se stane, kdyz vÚci budou probıhat s patnÚ.

(/2; str.: 17)

Jeden prıklad: Vedoucı chtÚl ve mÚstÚ nakoupit potraviny. Vzal s sebou icelou skupinu dÚtı, protoze asistenti zatım pripravovali hru. Kdyz byli ve mÚstÚ,shlukli se kluci kolem trafiky s vystavenymi pornografickymi c asopisy. VedoucımÚl dvÚ moznosti: buŽ je dal nechat u novinove ho stanku, nebo klukumvynadat.

Preventivnı syste m vzdy zve k uvazenı: Vedoucı se musı rozhodnout, coma udÚlat drıve, nez pujde s chlapci do mÚsta. Muze se naprıklad rozhodnout,ze s sebou nevezme kluky drıve, dokud nepochopı, ze pornografie nenı nic, coby bylo zdrave pro jejich rozum.

2.2.1. Don BoskoDon Bosko se narodil 16. srpna 1815 v Becchi, asi 30 km od Turına v

severnı Italii v rodinÚ chudych rolnıku. Pote , co byl v roce 1841 vysvÚcen naknÚze, se vÚnoval opus tÚnym dÚtem z rozvracenych rodin a dÚlnicke mladezi vTurınÚ. Pomahal jim nachazet rovnovahu mezi povinnostı a svobodou. Sestavilvychovny syste m, ktery byl zalozen na predchazenı chybam a zivotnımomylum mladych lidı. DuslednÚ se vyhybal natlaku a hrozbam. Zalozil Oratorsv. Frantis ka Saleske ho, kde mohla turınska mladez travit svuj volny c as, kdese konaly vec ernı prednas ky, kde byl te z uc novsky domov, strednı s kola,odborne kurzy a poradal take letnı tabory. Aby jeho dılo mohlo pokrac ovat,zaklada reholnı spolec nost salesianu a stava se spoluzakladatelemkongregace dcer Panny Marie Pomocnice. Don Bosko zemrel v TurınÚ 31.ledna 1888 a za svate ho byl prohlas en roku 1934.

(/7; str. 6)

2.2.2. Salesiani Dona Boska (SDB)Jak je mozno vyc ıst v predchozı kapitole, salesiani jsou pokrac ovatele

dıla, ktere zalozil Don Bosko.

Jelikoz mnoha lidem zustava nejasna spojitost salesianu s cırkvı, uvadımzde struc nÚ nÚktere nalezitosti:

Rozhodne - li se katolık - muz, ze se stane knÚzem, ma nÚkolik moznostı.BuŽ se stane duchovnım, ktery podle ha pouze biskupovi te ktere diece ze,nebo knÚzem - salesianem, ktery ma ve sve m poslanı, kromÚ jine ho, pracovats mladezı a pomoci ji vhodnÚ zaplnit jejı volny c as.

Zenskou vÚtvı "Salesianske rodiny" jsou Dcery Panny Marie Pomocnice(FMA) - to jsou reholnice se stejnym poslanım jako knÚzı. Dals ıneopomijitelnou slozku tvorı Salesians tı spolupracovnıci (ASC) - vÚts inoumanzele , kterı chtÚjı aktivnÚ salesianum pomahat a spolupodılet se navychovÚ s irs ı vrstvy mladeze.

Prvnım c eskym salesianem se stal P. Ignac Stuchly , ktery roku 1927 veFrys taku u Holes ova otevıra prvnı c eskou orator. Do roku 1950 se podarilorozjet dals ıch jedenact domu. V tomto obdobı vs ak tehdejs ı komunisticky rezim

zastavuje c innost vs ech reholı a radu a proto salesianske dılo zac ınastagnovat. Po roce 1989 je presto plnÚ schopno rozjet svou c innost nanovo.

Tabulka 1

Salesia ni ve svete a v CR

SVE T CRVe tev: Poc et lid�: Poc et pusobis �: Poc et lid�: Poc et pusobis �:SDB 17000 1000 200 28FMA 17000 1000 50 5ACS 40000 - 420 -

2.2.3. Salesianskž hnutı mladez e (SHM)Salesianske hnutı mladeze (SHM) je registrovane obc anske sdruzenı,

jehoz c leny jsou lide pracujıcı s dÚtmi a mladezı v salesianske m duchu. Vzniklov roce 1992. Mezi poslanı te to organizace patrı umoznit mladym vychovatelumne st zodpovÚdnost za ty, kdo jsou jim svÚreni. Lidsky rec eno SHM jeorganizace mladych lidı, kterı chtÚjı nÚco udÚlat pro sve kamarady. (Heslo te toorganizace znı: "Mladı pro mlade ".)

Mezi radne c leny SHM patrı zejme na animatori, vedoucı a asistentichaloupek, ale i nÚkterı ze salesianu a dcer Panny Marie Pomocnice a dals ı. VSHM existuje jes tÚ pridruzene c lenstvı, ktere je urc eno pro ty, kdo sepravidelnÚ ň c astnı akcı SHM. V souc asne dobÚ ma sdruzenı zhruba 80radnych a 1200 pridruzenych c lenu.

U kolem SHM je poradanı akcı pro dÚti a mladez, a to zejme nacelonarodnıch. Sem patrı Kresúansky ples mladych, sportovnı turnaje,formac nı tydny, duchovnı obnovy atd. NejvÚts ı prioritou vs ak zustava zas tıcenıchaloupek jak po strance financ nı (zadosti o statnı dotace na tyto tabory), tak iorganizac nı (vydavanı c asopisu pro asistenty a asistentky CAS, pojis tÚnı,atd...)

Pro svou c innost SHM zıskava prostredky z c lenskych prıspÚvku, statnıchdotacı, daru, prıpadnÚ z vynosu akcı, ktere porada.

Zakladnım c lankem SHM je Klub. Klub sdruzuje c leny podle mısta nebopodle druhu c innosti. V souc asne dobÚ existujı kluby na deseti mıstech po celeCeske republice. (Ve vychodnıch Cechach v Pardubicıch a v Sebranicıch.)

V Sebranicıch (kromÚ Predsednictva narodnı rady SHM se angazuji pravÚv tomto klubu) je c innost SHM prezentovana ň c astı a spoluporadanımsportovnıch turnaju, prosazovanım pantomimy "Svıtanı" a nebo trebakazdoroc nım poradanım Zive ho Betle ma. Pod aktivity klubu dale spada vedenıpoc ıtac ove ho, truhlarske ho, vy tvarne ho, hudebnıho (kytara, klavır) a dals ıchkrouzku a samozrejmÚ poradanı prazdninovych chaloupek (doposud pouze prochlapce). V roce 1997 bylo vypraveno sedm chaloupek s celkovym poc tem 115chlapcu.

(/11; str. 6 - 7)

2.2.4. ChaloupkaVs echno zac alo nÚkdy kolem roku 1969. Tehdy salesian Jaroslav Lank

vybıdl nÚkolik mladych lidı ze sve ho okolı, aby se pokusili vypravit letnı taborpro chlapce z prevaznÚ katolickych rodin. Prvnı tabor se setkal s velkymň spÚchem a te mÚr nic nebranilo tomu, aby se v "chaloupkach", jak je pozdÚjinazvali jejich ň c astnıci, pokrac ovalo. Tato akce nabyla velkych rozmÚru zvlas tÚve druhe polovinÚ sedmdesatych let, kdy se organizace ujal Karel Herbst,puvodnÚ diece znı knÚz, ktery se stal salesianem. Cela vÚc mÚla prıchuúilegality. Nebylo mozne vzıt kohokoliv, o vÚci bylo nutne mlc et a poc ıtat i sprıpadnym vys etrovanım a postihem. K vys etrovanı obc as dos lo, ale nikdy tonenabylo takovych rozmÚru, aby bylo nutne chaloupek zanechat. Vhodnechalupy se zpoc atku pujc ovaly, pozdÚji i pronajımali, pozdÚji se navıc bÚhemroku organizovalo s kolenı vedoucıch a asistentu; sve skupinky posılala idÚvc ata.

(/3; str. 135 - 136)

Pres mnoho proble mu se chaloupky dozily roku 1990, kdy mohly vystoupitz ilegality. Vznika Salesianske hnutı mladeze, ktere zas tiúuje chaloupky popravnı strance, vedoucı a asistenti jsou vzdÚlavani a pripravovani na dalekovys s ı ň rovni, atd. Na druhe stranÚ se chaloupky stavajı daleko dostupnÚjs ı pro

s irs ı vrstvy dÚtı a mladeze - nenı tedy zvlas tnostı se na chaloupce setkat ani sdÚtmi obtıznÚ vychovatelnymi.

V souc asne dobÚ jsou chaloupky organizovany nejc astÚji pronekoedukovanou skupinu maximalnÚ devatenacti dÚtı vÚkem pribliznÚ stejnyma to od deseti do osmnacti let. Chalupy, ve ktery nejc astÚji osmi- azpatnactidennı letnı tabory probıhajı, jsou vÚts inou pronajımany od soukromychmajitelu, ale jiz ponÚkolikate jsem byl osobnÚ na chaloupce, jejız majitelposkytl prostory zcela zdarma.

Graf 1

Dí lka trva nı chaloupky

0

100

200

300

400

500

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Poc et dn� straveny ch na chaloupce

Cel

kovy

poc

et det�

Graf 2

Pocet detı na jední chaloupce

0

3

6

9

12

15

6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30

Poc et de t� na jednů chaloupce

Poce

t cha

loup

ek

V roce 1997 se uskutec nilo v CR celkem 116 chaloupek pro 1778 dÚtı,odhaduje se, ze se tÚchto taboru zň c astnilo pres 400 mladych lidı, kterıchaloupky vedli a zajis úovali jejich zdarny prubÚh.

(/5; str. 7 - 9)

Administrativnı agendu, typu - kdo s kym na chaloupku pojede, mavÚts inou na starost nÚktery ze salesianu, ktery ma kontakty na vs echny ty,kterı jeli na chaloupku lonsky rok a u kterych je velka pravdÚpodobnost ze natabor chtÚjı jet i letos, a to jak dÚti, tak i vedoucı a asistenty. Na vedoucımchaloupky je, urc it de lku a mısto trvanı chaloupky, jakoz i jejı cely program.

Na animatorske m setkanı v Pardubicıch (v prosinci roku 1996) jsemnÚkolika lidem polozil otazku: "Co pro tebe znamena chaloupka?" Zde jsouodpovÚdi vÚts iny z nich. ( V zavorce jsou uvedeny: jme no, bydlis tÚ a vÚk.)

Chaloupka, to je spolec enstvı mladych lidı, s kterymi se muzu seznamit.Vzdycky se na chaloupky hroznÚ tÚs ım, ze potkam nÚkoho nove ho. (Pavel,Nekor, 17 (let))

Chaloupka, to je takovy barak a nÚkdy do nÚj tec e... (Jan, ?, 21)

Chaloupka, to je takove prıjemne odreagovanı od s koly, vlastnÚ i pouc ny ,- te matka... (Karel, ?, 15)

Chaloupka, to je takovych 14 dnı, vytrzenı z vs ednÚjs ıho zivota, je topÚknych 14 dnı o prazdninach. Jezdım tam uz hodnÚ dlouho a nejezdil bych,kdyby mÚ to nebavilo... (Standa, Subslava, 19)

Je to vlastnÚ 14 dnı - c as, ktery prozıvam s klukama, kdy si vlastnÚuvÚdomuji, ze na tomto svÚtÚ nejsem jenom pro sebe, ale ze jsem takyschopen nÚkomu nÚco dat. (Pavel, Sloupnice, 17)

Chaloupka, to je mozna jes tÚ nÚco vıc, nez rodina - da se rıct. I kdyz je tojenom 14 dnı dlouhe , je to velice dobre . (Jirı, Cervena Rec ice, 17)

Pocit predavanı zkus enostı - ktere jsem mohl naby t - tÚm klukum, a mamradost z toho, ze mohu nÚco pripravit, a ty kluci majı pak taky radost...(Frantis ek, Pelhrimov, 18)

Podnik, kde muze c lovÚk nÚco dÚlat pro druhe . TeŽ uz ne, ale za mladato pro mÚ byla perfektnı rekreace - aktivnı rekreace - to bylo na tom to nejleps ı,nez treba nÚkde lezet a "bavte mÚ, zivte mÚ..." (Libor, ZŽar nad Sazavou, 18)

Vychova a prace s klukama, prace pro kluky. (Marek, Hermanuv MÚstec,20)

Kdyz jsem byl mens ı, tak jsem jezdil na chaloupky a dnes se touhleformou snazım vratit to, co pro mÚ vedoucı obÚtovali. (VojtÚch, Praha, 17)

(/5; str. 7 - 8)

3. Prace s de tmi na letnım taboreOdjezd na letnı prazdninovy tabor je snad pro kazde dıtÚ chvıle, na kterou

se jiz dlouho pred zac atkem tÚs ı. Aby vs ak nemuselo by t zklamano z jejıhoprubÚhu, musıme se jako organizatori - vedoucı a asistenti chaloupky nakazdou takovou akci dostatec nÚ pripravit. Je nutno podotknout, ze takovaprıprava nenı pouze jednorazovou akcı na jedno odpoledne. Prıprava sesestava z mnoha tydnu a mÚsıcu pec live ho vybıranı a vymy s lenı tohonejleps ıho programu, jehoz cılem je uspokojenı nejen potreb svÚrenych dÚtı,ale take splnÚnı nas ich osobnıch cılu pri formovanı osobnosti kazde ho jednohodıtÚte.

3.1. Obtız ne vychovatelnž de ti na chaloupceNenı zvlas tnostı, objevı - li se na chaloupce jedinec, ktery svym chovanım

a jednanım patrı do skupiny obtıznÚ vychovatelnych dÚtı a mladeze. ProuvÚdomÚnı si, ze se tento proble m nas ı spolec nosti bezprostrednÚ dotyka,uvadım tabulku s ň daji o trestech a kriminalitÚ v CR v letech 1989 - 1994.

Tabulka 2

Vy voj majetkoví kriminality

Rok Poc et skutku v tis�c�ch1989 601990 1671991 2311992 2871993 327

(/6; str. 56)

Jelikoz nemalou c ast tÚchto lidı tvorı dÚti a mladistvı, musıme poc ıtat stım, ze se na chaloupce s takovymi dÚtmi setkame a ze se je pak treba vhodnÚse jim vÚnovat. Na chaloupkach se snazıme nerozlis ovat mezi "normalnımi" aobtıznÚ vychovatelnymi dÚtmi. RozdÚlujeme - li dÚti na ty "hodnÚjs ı" a

"zlobivÚjs ı", pocıtı to vs ichni, ze se ke vs em nechovame stejnÚ. Vychovneprincipy tedy mame pro vs echny stejne . Do her, prace i ostatnıch c innostı jsouvrazovani vs ichni, nikdo nenı vyluc ovan. Pro vs echny dÚti platı stejny "metr".Tyto dÚti potrebujı vÚdÚt, ze o nÚ nÚkdo ma zajem. Svymi prohres ky si vlastnÚpouze vynucujı pozornost vedoucıho a asistentu. Nenı dobre ani to, budeme -li se obtıznÚ vychovatelnym vÚnovat vıce, nez ostatnım. Musıme tedy najıtspravnou mıru prıstupu k nim.

Ve vedoucım a asistentech musı vidÚt prirozenou autoritu. Ne sılu, moc,ktera je nasilım k nÚc emu nutı, ale vliv, jehoz nelze zanedbat, vliv, ktery k nimpromlouva hlasem rodic u nebo jejich vlastnıho svÚdomı.

(/6; str. 70)

Majı - li obtıznÚ vychovatelne dÚti dostatek zabavy, her, ale i prace,nemajı potom c as zlobit. Na vedoucım a asistentech zalezı, aby tÚmto dÚtemneustale poskytovali vhodne formy c innosti. Jak jsem jiz jednou zmınil, nakazde m mıstÚ, kde jsou alespon dvÚ dÚti, by mÚl, pokud mozno, by t jeden zvedoucıch c i asistentu. Abychom zabranili u obtıznÚ vychovatelnych dÚtı amladeze kazenskym prestupkum, nesmı pocıtit nudu.

Nenı dobre jsou - li na chaloupce pouze dÚti obtıznÚ vychovatelne . U c astdÚtı "normalnıch" je v takovych prıpadech dulezita pro to, aby se s tÚmito dÚtmi"vezli" v taborove m programu. I zde platı heslo: "Kolektiv v kolektivu prokolektiv."

Objevı - li se na chaloupce naznaky agrese ze strany (nejen) obtıznÚvychovatelnych dÚtı, je nutne jej okamzitÚ res it. Postup res enı se vs ak budelis it prıpad od prıpadu. ObecnÚ platı, ze pouzıvat fyzicke nasilı nema smysl.

Jednım ze zpusobu jak zabranovat s ırıcı se agresy je vnÚjs ı natlak.Pusobı zde proti agresorovi autorita vychovatele a jeho pravomoci. Vrozhovoru s agresorem c asto stac ı pohrozit sankcemi nebo vylouc enım. Tentozpusob sice zajis úuje formalnı napravu, ale muze se v kratke dobÚ opakovatznovu. Je tedy potrebne neustale bedlivÚ sledovat vyvoj vztahu ve skupinÚ.

Na lonske chaloupce nas dva chlapci neustale "vytac eli" az jsme serozhodli tuto vÚc res it. Prılezitost pris la jiz vec er. Neznam jiz presnou zaminku,ale jeden z asistentu si s obÚma vybÚhl na "rozcvic ku": BÚzeli asi pul druhe ho

kilometru sviznym tempem. Byla jiz tma a atmosfe ra lesa zpusobila sve . Klucise bali, aby nezustali za asistentem pozadu, museli tedy bÚzet jeho tempem.

Po navratu, jako mavnutım kouzelne ho proutku, vytac et prestali, stac ilo,zmınit se, ze by se v prıpadÚ potreby mohla vec ernı rozcvic ka lesem opakovat.

Vhodne je prizpusobit neprıznivym vlivum i te matko. Muzeme si naprıklads dÚtmi popovıdat o tom, jaka jsou pravidla slus ne ho chovanı, proc - k c emu -by t k ostatnım kamaradsky , vzajemnÚ si pomahat, atd.

V prıloze c . 10 jsou uvedeny faktory zvys ujıcı efektivitu pri praci s obtıznÚvychovatelnou mladezı.

3.2. Zame renı letnıho taboraNejzakladnÚjs ı otazkou, kterou se musıme zabyvat, je druh tabora, ktery

chceme a budeme pripravovat. To znamena - pro jak velkou skupinu dÚtı, zdabude skupina koedukovana c i nikoliv, jak dlouho bude chaloupka probıhat, vjake m prostredı se bude chaloupka odbyvat. Dale je treba brat zretel na to, zdaje vÚts ina dÚtı z vesnice c i mÚsta, zda budou vs echny, nebo te mÚr vs echnydÚti pochazet z kresúanskych rodin a budeme tedy moci zaradit odpovıdajıcıduchovnı program. V prıpadÚ, ze majı dÚti nÚjaky spolec ny zajem (naprıkladhru na hudebnı nastroj, praci s poc ıtac em, cykloturistiku, atd.), je zadoucıchaloupku uzpusobit tomuto zajmu.

Dale je treba zvazit (zejme na u chlapeckych chaloupek), zda pozvat nachaloupku nÚktera dÚvc ata, ktera by se starala o varenı, c i zda si dÚti budou zapomoci vedoucıho a asistentu varit sami. Kucharky nelze akceptovat, jsou - lichlapci stars ı (nad 15 let). Argumentem pro je to, ze na taborech, kde kucharkynejsou, chlapci, kterı majı "sluzbu", nemohou hrat pravÚ hrane hry.

3.2.1. Celotaborova hraCelotaborova hra je neodmyslitelnou souc astı snad kazde ho tabora, tedy

nejen chaloupky. "Celotaborovka" musı cely tabor provazet, musı umÚt by thybnou silou, musı dÚti zaujmout. Jejı prıpravÚ je nutno vÚnovat velkoupozornost.

Muzeme volit ze dvou zakladnıch druhu celotaborovych her: Jednak jsouto celotaborovky, kdy jsou dÚti rozdÚlene do nÚkolika skupin napr. po trechnebo po c tyrech. Zvolıme - li tuto moznost, je vhodne svÚrit kazdou takovouskupinu jednomu z asistentu, ktery ji pak ma na starost - "hlıda" ji, motivuje ji kaktivitÚ (rozumÚj - vıce nez ostatnı), ale te z pomaha k zıskavanı bodu (napr. prifotbalove m turnaji hraje spolu s touto skupinou). Nebezpec ı vs ak hrozı v tom,ze soutÚzivost se zvrtne v nevrazivost skupin mezi sebou.

Druhou moznostı je postavit celotaborovou hru na osobnosti jednotlivce.Kazdy se snazı by t nejleps ı, ale je c lenem jedne velke skupiny, pomahaostatnım, aby spolec nÚ dosahli zdarne ho cıle. Vedoucı s asistenty v tomtoprıpadÚ musı umÚt zamezit vzniku pohrdanı ke slabs ım jedincum ze stranyostatnıch, protoze "brzdı hru". Dals ım nebezpec ım se muze stat to, ze jeden zeskupiny nebude chtıt spolupracovat a cela taborova hra muze skonc it pravÚ natomto jedinci. Zde je opÚt nutny cılevÚdomy zasah vedoucıho nebo nÚktere hoz asistentu.

I kdyz se jevı tento druhy zpusob stavÚnı celotaborovky jako slozitÚjs ı, majednu nespornou vyhodu. Dokaze mnohem ň c innÚji stmelit ň c astnıkychaloupky a vytvorit tak pravou pratelskou naladu po celou dobu pobytu.

Prıklad celotaborove hry - viz str. 39

3.3. Tž matkoTe matko na chaloupce chapeme jako kratky spolec ny rozhovor s dÚtmi

na urc ite , nejc astÚji predem dane te ma. (Na chaloupkach, kde nas vs echnyspojuje jedna vıra v jednoho Boha, vÚts inou byva te matko na te ma "Buh asvÚt" - povıdanı naprıklad o krtu, Duchu svate m, radosti, praci, zmrtvychvstanıJezıs e Krista, atd.)

O c etnosti te matek na chaloupce rozhoduje vedoucı, ktery sam spolu sasistenty tyto rozhovory rıdı. Prıpravou te matek se jako svou hlavnı c innostızabyva vÚts ina asistentskych setkanı na salesianskych strediskach. Vzdyúdobre, srozumitelnÚ a smysluplnÚ pripravene te matko lze c asto vytvorit jenvelice obtıznÚ.

Zde je nÚkolik mys lenek a navrhu pro zleps enı nebo zpestrenı te matek:

1) Co je nezbytne :

Pripravit si te matko predem jiz doma (i kdyz bychom mÚli by t schopnipovıdat si s dÚtmi o c emkoliv). Vybırat te matka podle vÚku a vyspÚlosti dÚtı anezapomınat na to, ze nam na chaloupku jezdı i dÚti z nevÚrıcıch rodin. Nenıtedy na s kodu mluvit o zdanlivÚ samozrejmych vÚcech. Na chaloupce pakte matko vhodnÚ zaradit do programu.

2) Co je mozne :

Na zac atku muzeme dÚtem rozdat ses ity, kam si zapisujı dulezite vÚci,kreslı, nalepujı apod. Kazde te matko muzeme zac ınat tım, ze zjistıme, co uzdÚti o te matku vÚdı, co si myslı. To je klıc k dals ı cestÚ. Je naprıklad moznerozdÚlit dÚti do mens ıch skupin (4 - 6), vytvorit mezi sebou vztah duvÚry avzajemnÚ se obohacovat o sve nazory a zazitky.

Spojit te matko s celotaborovou hrou. Je to asi umÚnı, ale ma to svevyhody, te ma se pak prolına celym dnem. Souc astı te matka by mÚly by tpısnic ky a hry. Naprıklad:

- na velky papır kazdy zapisuje nebo maluje to, co ho k te matku napada.

- zabavne zopakovanı pomocı pripravenych krızovek nebo testıku.

Nesmıme zapomenout na to, ze se nam vryje do pamÚti:

10% z toho, co c teme

20% co slys ıme

30% co vidıme

50% co slys ıme i vidıme

70% co rıkame

90% co sami dÚlame a vyzkous ıme si

(/10; str. 12)

3.4. Prıprava letnıho taboraAby se chaloupka nebo kterykoliv jiny letnı tabor zdaril, musı mu v

kazde m prıpadÚ predchazet naroc na prıprava.

Zac atkem brezna kazdy vedoucı chaloupky obdrzı soupis lidı, kterı by snım mÚli na chaloupku jet. Tuto skupinu vÚts inou tvorı vedoucı spolu se dvÚmi

az tremi asistenty a zhruba osm az patnact dÚtı. (Stav se vs ak muze doprazdnin jes tÚ zasadnım zpusobem zmÚnit, a proto by mÚl vedoucı tytoinformace prijımat jako orientac nı.) Nynı by mÚl vyvodit prvnı dusledky: Urc it,jak dlouho a od kdy do kdy bude chaloupka probıhat, poprıpadÚ stanovit mıstopobytu.

3.4.1. Obstaravanı pomu cek, plan programuJiz v breznu vedoucı svola sve prvnı setkanı s asistenty. Na prvnım

setkanı vedoucıho s asistenty je treba stanovit, kdo se postara o vs echnynalezitosti k celotaborove hre - kdo ji sestavı, poprıpadÚ sezene rekvizity.RamcovÚ lze rozdÚlit i ostatnı puldennı hry a dals ı vyznamne c innosti natabore (taborovy ohen, stezka odvahy...). Urc ı si mezi sebou c lovÚka, kteryvyhleda vhodne autobusove c i vlakove spojenı na chaloupku a bude se starato klidny prubÚh cesty. Ma - li jiz vedoucı pripraven narys programu, seznamı snım asistenty, poprıpadÚ tento narys spolec nÚ v tuto chvıli vytvorı. (Prıkladnarysu chaloupky v prıloze c ıslo 9.) Na tomto setkanı by se te z mÚli ň c astnıcidomluvit zda a navrhnout kdo (z dÚvc at) bude na chaloupce varit.

Pri druhe m setkanı zac atkem c ervna je treba pevnÚ stanovit, kdo vezmena chaloupku ktere pomucky: kdo vezme mıc , baseballovou palku, kdole karnic ku, kdo mapu, fotoaparat, klobouk, kazetovy prehravac c i kytaru, kdo sipodrobnÚ pripravı kterou hru a kdy se zhruba tato hra bude hrat, atd., atd.Stanovı se te z, kdo bude mıt kterou c innost na starost - rozdÚlovanı sluzeb vkuchyni, obstaravanı nakupu, vedenı pokladnıho denıku, dozor pri hygienÚpopr. pridÚlenı modlitby. Dale si vedoucı spolec nÚ s asistenty rozdÚlı mezisebou vedenı te matka, rannı rozcvic ky, tvorivou c innost s dÚtmi, c etbu knızkyna dobrou noc, atp.

Spolec nÚ schvalı navrhnuty program, rozhodnou, v kolik hodin se budevstavat a v kolik chodit spat, jakou c innost nabıdnou dÚtem pri polednım klidu,kam se pujde na celodennı vy let, jakou pısen zvolit za chaloupkovou hymnu.

3.4.2. Zajiste nı potrebny ch formalitZaplacenı pobytu se vÚts inou provadı pomocı slozenky, dodane rodic um

pri prvnı navs tÚvÚ bydlis tÚ vedoucım nebo asistenty. Pokud majı rodic e tutoc astku u sebe v hotovosti mohou zaplatit prımo vedoucımu. Vedoucı je pakpovinen vystavit o te to financ nı transakci doklad a nechat si podpisem ztvrditprıjem do pokladnıho denıku. Pri te to prvnı navs tÚvÚ preda vedoucı rodic umformular zadosti o prıspÚvek z Fondu kultury a socialnıch vÚcı (FKSP), abyrodic e mohli, v prıpadÚ zajmu, pozadat prostrednictvım tohoto formularepersonalnı oddÚlenı sve ho zamÚstnavatele o financ nı vypomoc.

Pred odjezdem na chaloupku je nutne , aby vedoucı od vs ech dÚtı vybralProhlas enı zakonnych zastupcu dıtÚte o jeho bezinfekc nosti (prıloha c . 5),ktera chranı vedoucıho, v prıpadÚ vyskytu nÚjake ho infekc nıho onemocnÚnı nachaloupce pred pravnım postihem. Toto prohlas enı musı by t podepsanorodic em (zakonnym zastupcem) dıtÚte a datum na nÚm uvedeny nesmı by tstars ı trı dnu pred odjezdem na tabor.

Pojis tÚnı pro ň c astnıky chaloupek, pojis tÚnı zavazadel i pojis tÚnıodpovÚdnosti za s kody zajis úuje pro chaloupky hromadnÚ Salesianske hnutımladeze u Hasic ske vzajemne pojis úovny.

Asistent, ktery organizuje cestu na chaloupku, by mÚl mıt na pamÚti to, zezdlouhava cesta s mnoha prestupy muze nejen dÚti radnÚ unavit a proto bymÚl volit cestu tomu odpovıdajıcı. Dale by mÚl vÚdÚt, ze Ceske drahy sp.nabızı pro dopravu skupiny nad 6 osob slevu az ve vy s i 60% (pro dÚti do 15 letvÚku). Pokud bude chtıt te to slevy vyuzıt, mÚl by mıt na pamÚti, ze o jejıvystavenı se zada jiz nÚkolik dnı pred odjezdem.

Je - li tabor zotavovacı akcı ve smyslu zakona (zotavovacı akcı se rozumıpobyt dvaceti a vıce dÚtı a dorostu do osmnacti let na dobu dels ı nez c tyri dny)musı tyto tabory splnovat nÚktere dals ı pozadavky:

Pro kazdych 20 chlapcu musı by t k dispozici jeden zachod a jeden pisoar;v blızkosti zachodu musı by t moznost mytı rukou. Pokud se pouzıvajı suchezachody, prevrstvujı se dennÚ vrstvou zeminy. Zachody, umyvarna a mısta k

mytı musı by t umıstÚny alespon 25 metru od studny, ze ktere se c erpa pitnavoda.

Osoby c inne pri stravovanı musı mıt zdravotnicky prukaz. Na kazde mtabore musı by t osoba, ktera zabezpec uje zakladnı pe c i o zdravı - zdravotnık.Zdravotnık muze by t le kar, strednı zdravotnicky pracovnık, student le karskefakulty, ktery ukonc il alespon tretı roc nık, nebo zdravotnık, ktery predlozıdoklad o absolvovanı kursu prvnı pomoci se zamÚrenım na zdravotnickouc innost.

Dva mÚsıce pred zahajenım pobytu konanı tabora je nutne predlozitokresnı hygienicko - epidemiologicke stanici (OHES) vzorek vody potrebny kjejımu rozboru.

(/9; str. 19)

Dale je dobre se seznamit pred odjezdem na tabor s tÚmito vyhlas kami azakony:

- Vyhlas ka c . 185/1990 Sb.: PravÚ tato vyhlas ka urc uje, ze zotavovacıakce je organizovany spolec ny pobyt dvaceti a vıce dÚtı a dorostu do osmnactilet na dobu dels ı nez c tyri dny.

- Vyhlas ka FMV c . 99/84 Sb., kterou se stanovı Pravidla provozu napozemnıch komunikacıch (Pravidla silnic nıho provozu)

- Vyhlas ka c . 344/91 Sb., kterou se vydava Rad plavebnı bezpec nosti navnitrozemskych vodnıch cestach ve znÚnı pozdÚjs ıch predpisu

- Zakon c . 283/91 Sb. o Policii CR

- Vyhlas ka c . 18/91 Sb. o jinych ň konech v obecne m zajmu (zde jde oposkytovanı pracovnıho volna s nahradou mzdy)

- Narızenı vlady c . 216/92 Sb., kterym se vydava zdravotnı rad ve znÚnıpozdÚjs ıch predpisu

- Zakon c . 563/91 Sb. o ň c etnictvı ve znÚnı pozdÚjs ıch predpisu

- Zakon c . 289/95 Sb. o lesıch a o zmÚnÚ a doplnÚnı nÚkterych zakonu(Lesnı zakon)

- Zakon c . 114/92 Sb. o ochranÚ prırody a krajiny ve znÚnı pozdÚjs ıchpredpisu

- Vyhlas ka c . 132/64 Sb. o zeleznic nım prepravnım radu ve znÚnıpozdÚjs ıch predpisu

- Trestnı zakonık c . 140/61 Sb. ve znÚnı pozdÚjs ıch predpisu

K tÚmto zakonum se vztahujı tzv. znÚnı pozdÚjs ıch predpisu, coz jsoudodatky a novely k tÚmto zakonum.

(/12; str. 4)

3.4.3. Informovanı de tı a jejich rodicuNejpozdÚji do poloviny dubna by mÚli rodic e vs ech svÚrenych dÚtı vÚdÚt,

s kym letos na chaloupku jejich dÚti pojedou, kdy a kde se bude chaloupkakonat, kolik bude cely pobyt stat. Tyto informace jsou dulezite zejme na prourc enı termınu jejich dovolene , poprıpadÚ k naplanovanı dals ıhoprazdninove ho programu. Pro tento prvnı kontakt je zadoucı osobnı navs tÚvakazde ho dıtÚte a jeho rodic u v jeho bydlis ti alespon jednım asistentem c ivedoucım. (Viz prıloha c . 6)

Na druhou stranu se vedoucı a asistenti seznamı s prostredım, v nÚmzdıtÚ zije, poprıpadÚ si prımo dotvorı sestavu dÚtı, ktere na chaloupku pojedou.(Nezrıdka se totiz stane, ze nÚktere z dÚtı nebo jeho rodic nebude mıt ochaloupku zajem, a nebo budou chtıt poslat spolec nÚ s nım jeho sourozence,atp.)

Koncem kvÚtna doda vedoucı rodic um podrobne informace o chaloupce:Kdy se presnÚ pojede - tedy odjezd a predpokladany prıjezd, kontakt navedoucıho, poprıpadÚ adresu chaloupky. Dale - jakym zpusobem probÚhneplacenı a co si ma vzıt dıtÚ na tabor s sebou, vc etnÚ dokladu. (Viz prıloha c . 7)Vs ichni stars ı patnacti let nesmı zapomenout vzıt si s sebou obc ansky prukaz.

Mezi informacemi na vy s e uvedene m formulari by nemÚla zaniknoutvyzva: "Navs tÚvy rodic u jen v nejnutnÚjs ıch prıpadech!" Nezrıdka se totiz pritÚchto navs tÚvach stava, ze dıtÚ jiz na tabore nechce de le zustat a odjızdı srodic i domu. A tato udalost c asto naboura cely dals ı prubÚh tabora.

3.4.4. Navste va mısta pobytuNÚkolik dnı pred zac atkem chaloupky je nutne , aby si vs ichni z vedoucıho

tymu - vedoucı, asistenti, ale i kucharky - jeli prohle dnout objekt, ve ktere mbudou s dÚtmi bydlet. Zde je dulezite si vs imnout nÚkolika vÚcı:

Jak je zde vyres ena dodavka elektricke ho proudu a vody. V nÚkterychmıstech se totiz stava, ze pro vodu se musı chodit naprıklad do studnÚ, patrıcık sousednımu objektu. U chaloupek, kde je maximalnÚ 19 dÚtı, nenı nutnezadat o prohlas enı o nezavadnosti vody u OHES, ale je dobre se na tutoskutec nost preptat alespon obyvatelu nejblizs ıho domu. Pri prohlıdceelektricke ho vybavenı je treba opsat c ıslo stavu elektromÚru. Zabranıme takpozdÚjs ım neprıjemnostem.

Na c em lze na chaloupce varit a jake je zde pouzitelne nadobı. V prıpadÚ,ze se zde da varit pouze na kamnech, ve kterych se musı topit, je dobre , kdyzse v tÚchto kamnech zatopı, a v prıpadÚ potreby se vymetou. Na mnohachaloupkach nenı zadne nadobı, pak se musı stanovit, kdo pujc ı jaky hrnec.Pokud zde nejsou talıre ani hrnky, je nutne napsat do seznamu vÚcı pro dÚti ies us a hrnıc ek.

Kde je mozne se my t - zda prımo v chalupÚ v umyvarnÚ, nebo trebavenku u potoka. Zkontrolujeme te z stav WC.

Je treba urc it, poprıpadÚ jiz pripravit, vs echny mıstnosti k jejichpozdÚjs ımu uzıvanı - pokud se chalupa dels ı dobu nepouzıvala, umy t podlahuve vs ech mıstnostech, pripravit rozmıstÚnı stolu v jıdelnÚ tak, aby byla mıstnostihned po prıjezdu pouzitelna. Pripravit mıstnosti, kde se bude spat, urc itmıstnost "technicke ho zabezpec enı" - trinactou komnatu, kam budou mıtprıstup vyhradnÚ a pouze vedoucı s asistenty, prıpadnÚ kucharky, v zadne mprıpadÚ dÚti.

Je nutne rozhle dnout se po okolı; zjistit, kde je nejblizs ı mısto v lese, kdese da sbırat drevo na topenı v kamnech a na taborak, kde se dajı hrat hry, kdeje hris tÚ a koupalis tÚ. Pri te to navs tÚvÚ mısta je zadoucı objednat v nejblizs ımobchodÚ chle b, poprıpadÚ dals ı potraviny, ktere by se jinak musely dove zt zdomova. Nesmıme zapomenout zjistit, kam se lze obratit v prıpadÚ ň razu,

nebo jinych zasadnıch proble mu. V prıpadÚ, kdy pochazejı vs echny dÚti zvÚrıcıch rodin, navs tıvıme zdejs ı farnı ň rad a ohlasıme, od kdy do kdy a kdebude chaloupka probıhat a pozveme predbÚznÚ duchovnıho na navs tÚvu.

3.5. Program letnıho taboraPoc ıtame - li celou dobu tabora na 11 dnı dojdeme k c ıslu 246 hodin. Od

te to doby musıme odec ıst pravidelne , kazdodennı c innosti - nejme nÚ 93 hodinspanku, asi 26 hodin, po ktere se budeme vÚnovat jıdlu, dale 17 hodin hygienya ň klidu, 2 hodiny rozcvic ek a 14 hodin osobnıho volna - siesty po obÚdÚ.Odec teme jes tÚ 2 krat 6 hodin cesty na chaloupku a zpÚt, 10 hodin stravenychna celodennım vy letÚ, 8 hodin zaplnÚnych modlitbou, nedÚlnı ms ı svatou acestou na nı a zpÚt - pokud jsme skupina vÚrıcıch. Tımto zpusobem sedopracujeme k c ıslu 64 hodin, ktere musıme vyplnit vhodnym, vyvazenym azajımavym zpusobem. I kdyz se na prvnı pohled toto c ıslo zda by t velke , pozrale ň vaze zjistıme, ze je tento c asovy ň sek velmi kratky ...

Taborovy program by mÚl by t te z vhodnÚ emotivnÚ rozvrstveny :

Graf 3

Emocnı bilance letnıho ta bora

Pobyt na tabore

Uro

ven

emoc

n�ho

vzr

uchu

Prvnı vrchol by mÚl nastat jiz prvnı, c i druhy den pobytu na chaloupce.MÚl by se jım stat ň vod celotaborovky, ktera by mÚla by t pro vs echny natolikzajımava, aby dokazala by t motivac nım prvkem cele chaloupky.

Druhym vrcholem - vlastnım vyvrcholenım by mÚla by t na kazde m taborehonba za pokladem, pasovanı do rytırske ho stavu, nebo taborak s rozlus tÚnımzahady, ktera dÚti po celou dobu tabora provazela - tedy to, nac se vs ichni celypobyt tÚs ili.

Nemalo podstatny nenı ani ň tlum emoc nı bilance mezi tÚmito dvÚmivrcholy, ktery zabranuje tomu, aby na konci nepris el neprıjemny a nenadalys ok.

3.5.1. Prıjezd na letnı taborChaloupka zac ına. DÚti se zac ınajı schazet na vlakove m nadrazı. Vedoucı

vc etnÚ asistentu jsou jiz zde plnÚ pripraveni prevzıt od rodic u jejich ratolesti adovyrıdit potrebne formality. Zejme na je nutne vyzvednout od kazde ho formularProhlas enı zakonnych zastupcu dıtÚte o jeho bezinfekc nosti a kartic kuzdravotnı pojis úovny. Poslednı rozlouc enı a rodic ovske napomenutı; musımenastupovat, protoze vlak je jiz pripraven k odjezdu.

Jednou z pozitivnıch zkus enostı je, muze - li na tabor nÚkdo z asistentuprijet autem. V tomto dopravnım prostredku se totiz na chaloupku muze vzıtnejen spousta nadobı a hrncu, ktere by se jinak musely odve zt na taborpredem, ale i nÚktere zavazadla chlapcu, kterı by s jejich transportem mÚli pricestÚ potıze.

Samotnou cestu by mÚl mıt na starost jeden z asistentu nebo vedoucı.Tento c lovÚk zajis úuje nakup a kontrolu jızdenek, stara se o to, aby vs ichni bylivc as v tom ktere m dopravnım prostredku a kontroluje pri vystupovanı sedadla,zda si zde nÚkdo nÚco nezapomnÚl.

Je - li skupina ve vlaku rozdÚlena do nÚkolika kupe , je zadoucı, aby vkazde m jednom kupe byl nÚkdo z dospÚlych - vedoucı, asistenti, nebokucharky.

Prıklady her, ktere se dajı hrat pri cestÚ ve vlaku - viz str. 40

Je - li cılova stanice vlaku c i autobusu ve vÚts ı vzdalenosti od mıstachaloupky, c asto pri cestÚ zastavujeme a to zvlas tÚ tehdy, jsou - li dÚtiobtÚzkany zavazadly. Pri jedne takove zastavce je vhodne , pokud se dÚtineznajı, aby kazdy o sobÚ rekl nÚkolik vÚt - jak se jmenuje, kde bydlı, kde se

uc ı (studuje), jeho zajmy, konıc ky, atd. Dals ı moznostı, jak se spolec nÚformalnÚ seznamit, je zahrat jednoduchou seznamovacı hru (viz str. 41)

V dali je vidÚt c ervenou strechu chaloupky. Jsme tu. Jsme na mıstÚ, kterebude nÚkolik dnı nas im domovem.

3.5.2. Prvnı den na letnım taborePo prıjezdu na chaloupku organizujeme rozdÚlenı mısta na spanı. V

mnoha objektech se spı na zemi, je tedy nutne , aby kazdy mÚl svou vlastnıkarimatku. Prive zt si s sebou vlastnı spacak se na tÚchto taborech povazuje zasamozrejmost. Nebranıme dÚtem, pokud chtÚjı dva kamaradi spat blızko sebe,v tom, aby se vedle sebe ukladali. Jak usporadat a kam ulozit osobnı potreby abatoh, zalezı na prostornosti chaloupky. DÚti majı kazdy sve mısto, kam ulozıbatoh a kam si v prıpadÚ potreby budou chodit pro vs echno oblec enı a vÚciosobnı potreby. Nejleps ı samozrejmÚ je, kdyz se toto mısto nenale za uspacaku, ale nÚkde v jine mıstnosti. To bohuzel dosud mnohde nejde pronedostatek mısta zarıdit.

Jsou - li na chaloupce prıtomny kucharky, vymezıme pro nÚ specialnıpokoj, do ktere ho by nemÚli mıt prıstup ani asistenti.

Po vybalenı vs ech vÚcı shromazdıme vs echny potraviny na vymezene mmıstÚ, aby se nezkazili. V prıpadÚ, ze u sebe dÚti majı jes tÚ svac inu, kterounedojedli, nevyhazujeme ji, ale pouzijeme ji pri svac inÚ nebo vec eri.

DÚti byvajı prvnı den cele zhave do jake hokoliv pohybu. Je tedy trebadoslova je "vyhnat" a to i v prıpadÚ, ze prs ı. V tom prıpadÚ jdeme ven vplas tÚnkach a pevnych botach. S dÚtmi je mozne hrat i tu nejprimitivnÚjs ı hru.

Je zajımave , jaky ohlas vzbudı hra, ktere jsme dali svuj originalnı nazev.Naprıklad jsme hre Na jednorukou babu (viz strana 42) dali nazevZtrouchnivÚly Jean. Pro velky ň spÚch se musela dals ı den opakovat.

Prvnı, nejpozdÚji druhy den chaloupky zarazujeme rozjezd celotaborovehry. DÚti se dozvıdajı, o co v nı pujde, co bude jejich ň kolem, jak bude moznezıskat do celotaborovky body, kdy bude mıt hra svuj konec. Tyto skutec nosti byse vs ak nemÚly dozvıdat dÚti prımo, ale nÚjakou zajımavou formou.Nezapomenme na to, ze by tato chvıle mÚla by t emoc nÚ vznÚtliva.

Bereme - li v potaz celotaborovou hru uvedenou na stranÚ 39, muze tatovstupnı c ast vypadat nasledovnÚ:

Zlatokop: "... Neve rım va m, a proto va s vystavım te z kť zkousce. Zde ma temou zpra vu o mıste , kde je poklad." (Poda jim dopis.)

Vedoucı: "... Ale... Vz dyč tu jsou pouze po celť strane ne jakť ca rky? Jak znich pozna me, kde je to mısto s pokladem?"

Zlatokop: "Pristup blız ... Na... Zde ma te bezcennť zlatť a strıbrnť odlitky.Zaslouz ı - li si oni (uka z e prstem sme rem k de tem) tyto zlatky, da s jim tolik,kolik uzna s za vhodnť... Az jich budou mıt hodne , ač prijdou sem. Ja jim pak zakaz dy zlaty odlitek proda m tri a za kaz dy strıbrny jedno pısmenko v mťmdopisu. Az budou mıt cely dopis rozluste ny, dozve dı se z ne ho, kam jsem ukrylpoklad. A teů jiz jde te, da va m va m na rozluste nı pouhych deset dnu. Pakodcha zım pryc a vy me jiz nikdy nenajde a nenajdete ani mť zlato..."

Nejle pe na konci dne, upozornıme dÚti na to, jak se na chaloupce chovat,kam majı zakazan vstup, kam chodit pro vodu atd. Na mnoha chaloupkach seosvÚdc il specialnı "trest" za sprosta slova, nadavky a odmlouvanı. Kazdy(vc etnÚ vedoucıho a asistentu!), kdo se takto provinı proti zakonum chaloupky,je povinen pred alespon jednım asistentem nebo vedoucım udÚlat deset klikunebo dvacet drepu. Tento trest je nutne aplikovat ihned po vyrc enı zakazane hoslova.

DÚtem navrhneme program dne a pak jej spolec nÚ schvalıme.

3.5.3. Den na chaloupceJiz pred taborem je nutne pripravit dennı program chaloupky. Vyrobıme jej

na tvrdy karton o velikosti nejme nÚ A4, abychom jej v prıpadÚ schvalenıasistenty, ale i dÚtmi mohly vyvÚsit na urc ene mısto.

Pri jeho prıpravÚ vychazıme z nÚkolika pravidel:

Spat se musı a to i na chaloupce. DÚti by mÚly spat asi osm az devÚthodin. Pokud budeme pozorovat, ze nami urc ena doba ke spanku nestac ı,nebo je naopak prılis dlouha, upravıme ji podle potreb dÚtı.

7,00 - Kazde rano by po probuzenı mÚla nasledovat rozcvic ka. Stac ıkratke protazenı tÚla; pokud neprs ı, tak v prırodÚ. V ramci rozcvic ky je dobre

zahrat nÚjakou jednoduchou hru. Jedna z vhodnych je uvedena na stranÚ 41.Sluzba, ktera je urc ena na dnes nı den jako pomoc kucharkam se rozcvic kyneň c astnı, ale pomaha pri prıpravÚ snıdanÚ. Pri chaloupce pro vÚrıcı je moznese pri rozcvic ce pomodlit rannı modlitbu. V nedÚli rozcvic ky nedÚlame!

7,15 - Po rozcvic ce - pred snıdanı by mÚla nasledovat hygiena. Pokudbyly dÚti pri rozcvic ce bosı, nezapomeneme dohle dnou, aby si vs ichni umylinohy.

7,30 - Pokrac ujeme snıdanı. Jıst zac ıname az vs ichni spolec nÚ, od stolupokud mozno bÚhem jıdla neodchazıme, odchazıme te z vs ichni spolec nÚ. Nakresúanske m tabore jıdlo zac ıname a konc ıme kratkou modlitbou. V zavÚrusnıdanÚ je mozne nastınit prubÚh dnes nıho dne.

8,15 - Po snıdani nechame dÚtem nÚkolik minut na ň klid spacaku a mıstakolem sve ho batohu. Poradek vzdy sami zkontrolujeme, poprıpadÚ obodujeme.Sluzba v kuchyni pomaha my t, utırat a uklızet nadobı.

8,30 - Pred odchodem ven je vhodne zaradit do programu te matko.

8,50 - Zhruba pred devatou hodinou odchazıme s dÚtmi nejle pe venzahrat si jakoukoliv hru. Cas na ni mame vyhrazen az do obÚda, to znamenazhruba tri hodiny. Jedna z her by mÚla mezi ostatnımi dominovat, mÚla by te zby t bodovana vıce body, nez ostatnı.

BÚhem tabora je dulezite vyhradit nÚktere dopoledne praci. Muze to by tprace tykajıcı se bezprostrednÚ chaloupky - jako naprıklad shrabovanı listı,sekanı dreva do kuchynÚ, prıprava taboraku nebo vy roba oltare pro ms i svatouv prırodÚ. Jinou moznostı je nabıdnout nÚkomu svou pomoc - treba sousedovi,ktery potrebuje pomoci s travou, kterou posekal. (U alergiku a astmatiku pozorna sennou rymu.) Zvlas tÚ, pokud je to c lovÚk stars ı, velmi tuto pomoc privıta anezapomene se odmÚnit.

12,00 - V tento c as vÚts inou je jiz obÚd uvaren a pokud ne, zahrajeme si sdÚtmi v blızkosti chalupy nÚkterou kratkou nenaroc nou hru na zklidnÚnı (vizstrana 42). Nezapomıname na to, ze pokud svıtı slunıc ko, intenzita je odjedenacte do tretı hodiny odpoledne nejvÚts ı. Volıme proto pobyt ve stınu.

Pri obÚdÚ platı podobne pravidla jako pri snıdani. Zac ıname spolec nÚ akonc ıme spolec nÚ ve chvıli, az vs ichni dojedı.

12,45 - Po obÚdÚ nastava chvıle pro siestu - tedy polednı klid. Jes tÚ predtım si vs ak vs ichni, pokud je tak domluveno, umyjı sve es usy nebo talıre ahrnıc ky. V opac ne m prıpadÚ je to ň kol sluzby, ktera pomaha kucharkam.

I kdyz by mÚly pri polednım klidu (hlavnÚ dÚti) odpoc ıvat, stava se c asto,ze jsou to pravÚ ony, kdo ma nejvÚts ı elan a energii do jake koliv c innosti.Nicme nÚ, dÚtem, kterı davajı prednost odpoc inku, by mÚla tato moznost by tnabıdnuta. V mıstnosti je pak vhodne naprıklad c ıst knızku (Doporuc uji O.Batlic ka: Kavalıri odvahy).

O ostatnıch platı, ze v jejich blızkosti musı by t buŽ vedoucı a nebo nÚkdoz asistentu a drzet nad nimi dohled. OpÚt volıme spıs e hry a c innosti ve stınu.Nenı nutnostı, aby tuto hru rıdil vedoucı c i asistent, dÚti si dokazı najıt a bezproble mu zahrat vhodnou hru sami. Tyto hry nebodujeme, jsou dobrovolne . KtÚmto, ale i jinym ň c elum, bychom mÚli mıt na chaloupce k dispozici naprıkladle tajıcı talır, tenisove palky, atd. (Vhodne hry - viz strana 43.)

14,00 - Po c asove m obdobı dlouhe m pres jednu hodinu polednı klidukonc ujeme a odchazıme, nejle pe do lesa, hrat dals ı pripravenou hru. Pokudse domluvıme, ze posuneme svac inu, mame dostatek c asu i na dels ı aorganizac nÚ naroc nÚjs ı hru. Vyhodou hrat takove hry po polednım kliduspoc ıva take v tom, ze o siestÚ muze jeden z asistentu odejıt hru pripravit. Itento ň sek dne by jes tÚ mÚl by t straven ve stınu lesa.

16,30 - Svac ina byva na chaloupce zarazovana v dobÚ, kdy se vracımezpÚt do blızkosti chalupy a kdy naprıklad mÚnıme prostredı her ze hry v lesena hru na hris ti, c i louce. UvÚdomme si, ze svac ina ma by t pro nas a ne my prosvac inu.

16,45 - Program po svac inÚ zmÚnıme z pobytu ve stınu na pobyt na loucec i na hris ti. Rıdıme se aktualnım stavem vykonnosti dÚtı. Pokud jsou unavene ,nehrajeme jiz zadnou vykonnostnı hru.

V tomto c ase je mozne , pokud se nerozhodneme tuto c innost zaradit dodopolednıho programu, prove st s dÚtmi nÚkterou z tvorivych c innostı, ktere byna tabore nemÚly by t opomıjeny.

19,30 - Nastava chvıle pro vec eri a po nı kratky odpoc inek do doby, nezse doumyje nadobı.

20,00 - Den se pomalu chy lı ke konci. Pokud zarazujeme hru, volımetakovou, ktera dÚti zklidnı. Doporuc uji vs ak mısto hry naprıklad postoupit vcelotaborove hre a navs tıvit (v popisovane m prıpadÚ) zlatokopa. Nes kodıtrebas ale ani kratka vec ernı prochazka.

Aú jiz zvolıme kteroukoliv moznost, nezapomenme, ze se po zapaduslunce rychle ochladı a dbejme na to, aby mÚly dÚti vhodne oblec enı.

21,15 - Na zavÚr dne zbyva vykonat vec ernı hygienu. I zde je potrebadohle dnout, aby si vs ichni radnÚ umyli, v lavoru (nebo potuc ku) nohy.NÚkolikrat za tyden se navzajem zkontrolujeme a pomuzeme od klıs úat. Jevhodne , aby doba, kdy se zac ına s hygienou, byla presnÚ stanovena adodrzovana - to ma za nasledek, ze se chodı spat kazdy den ve stejnou dobu.

21,40 - Po hygienÚ povazuji za dobre , aby se vs ichni jes tÚ jednou ses li aspolec nÚ zhodnotily uplynuly den. Na kresúanskych taborech je tato chvılechvılı pro modlitbu, u ostatnıch muzeme zaradit mısto modlitby alespon kratkezamys lenı nad uplynulym dnem. Toto zamys lenı by, stejnÚ jako modlitba, mÚloprobıhat vestoje v kruhu. Nasleduje vec ernı sluvko, kdy vedoucı nebo jeden zasistentu vypravı dÚtem kratky srozumitelny prıbÚh, konc ıcı pouc enım.

21,50 - Vs ichni dÚti zalezou do svych spacaku. Na chaloupkach jemnohaletym zvykem, ze jeden z asistentu prec te dÚtem ň ryvek z knızky. DÚtiusınajı, asistent zhasına kapesnı svıtilnu, kterou si svıtil pri c tenı. Dals ı denchaloupky pro dÚti konc ı...

...Nekonc ı vs ak jes tÚ pro tym vedoucıho, asistentu a kucharek. Vedoucı,asistenti i kucharky by se v tuto chvıli mÚli sejıt v jine mıstnosti kolem stolu apopovıdat si. Zcela neformalnÚ, nezavaznÚ, jako pratele , kterı se po celodennıpraci sejdou spolu. Hovorı se na ruzna te mata: potıze s vedenım tabora,zıtrejs ı vy let, ale i sve osobnı zazitky z bÚzne ho zivota, c i plany do budoucna.

Toto setkanı je nejen velmi podnÚtne k nalezenı prıstupu k jednotlivymdÚtem, ale i stmelı partu tÚchto lidı. Tyto spolec ne vec ery se vs ak musı obejıtbez alkoholu. Nesmı by t prıtÚzı pro dals ı vychovne pusobenı dÚtı - to znamena- setkanı se ukonc ı v c ase, aby byli i zıtrejs ı den schopni dÚtem se naplnovÚnovat.

3.5.4. Celodennı vy letTak, jako k chaloupce patrı hry a te matka, nesmıme nevyhradit mısto v

programu pro celodennı vy let. Pri planovanı nesmıme zapomenout na to, zetretı, osmy a s estnacty den ode dne zac atku zatÚze na tabore (cesty na mıstopobytu) je kriticky a nemÚly by v tÚchto dnech by t na dÚti kladeny vÚts ı fyzickenaroky.

Trasu pripravıme jiz pred chaloupkou. Nejc astÚji to je nÚjaka historickapamatka - hrad, zamek, muzeum, kostel, nebo prırodnı zajımavost - skalnımÚsto, vrchol hory, atp. Velky ň spÚch na jedne chaloupce vzbudila navs tÚvazoologicke zahrady.

Pro stanovenı cesty bereme v potaz hlavnÚ starı dÚtı. Nasledujıcı tabulkaukazuje priblizne vzdalenosti, kam jsou dÚti bez proble mu schopni dojıt arychlost presunu.

Tabulka 3

Dí lka celodennıho vy letu

vek chlapci d�vky rychlost8 - 10 let 12 8 310 - 12 let 14 10 3,512 - 15 let 17 12 3,515 - 18 let 22 16 418 -> 26 20 4,5

Na cestu vyrazıme vÚts inou jiz rano, po snıdani. Te matko muzeme sň spÚchem zaradit pri cestÚ. Do krosny, kterou poneseme s sebounezapomeneme kromÚ chlebu, pomazanky a lahvı s vodou pribalit utÚrky anoze. Na lehce dostupne m mıstÚ nesmı chybÚt le karnic ka. Jıdla beremedostatec ne mnozstvı, tak, aby nikdo cestou nemusel hladovÚt. Zbyva - li vkrosnÚ jes tÚ mısto, nabıdneme dÚtem, aby si sem daly plas tÚnky, ktere byjinak musely ne st ve sve m baúuzku. PenÚzenky dÚtı by mÚl u sebe uschovatsam vedoucı.

Pred odchodem dohle dneme na to, aby kazdy mÚl pohodlnou obuv a bylpripraven na zmÚnu poc ası. Pokud nikdo z asistentu ani vedoucı bezpec nÚ

nezna celou cestu, musı mıt skupina mapu. Doporuc uji mapu v mÚrıtku 1 :50.000 vydavane Klubem c eskych turistu, ktere pokryvajı cele ň zemı Ceskerepubliky.

Aby cesta le pe ubıhala, je mozne hrat nÚkterou hru z uvedenych nastranÚ 47. Krosnu, pokud nenı prılis tÚzka, nesou chlapci - dobrovolnıci, mozneje, aby to bylo s odmÚnou nÚkolika bodu do celotaborove hry.

V prıpadÚ, ze nas cıl je mÚsto, muzeme dÚtem dovolit navs tÚvu c etnychobchodu a kramku. Je dobre dÚti upozornit na to, aby sve penıze neutracelyzbytec nÚ - mohou treba koupit nÚjakou drobnost pro rodic e a sourozence.Zalezı na nas samotnych, zda zakazeme nakupovat pamlsky c i nikoliv. DÚti bysi totiz mohli navzajem zavidÚt. DÚtem radÚji nÚjaky pamlsek (zmrzlinu,c okoladu) koupıme na vy letÚ sami. V cıli cesty je vhodne se spolec nÚvyfotografovat.

ObÚdvame na mıstÚ podle moznostı, vÚts inou v prırodÚ. Dva asistentikrajı a mazou chleby.

Nejsou - li dÚti schopny vzdalenost prekonat, u malych skupinek nenıproble m pouzıt pro zkracenı pÚs ıho putovanı dopravnıho prostredku - vlakunebo autobusu. Dohle dneme vs ak na to, aby se dÚti chovaly slus nÚ. Jsou - lidÚti na konci cesty unavene , zvÚts ıme c etnost prestavek.

Po navratu z vy letu majı mıt dÚti moznost odpoc inku. K vec eri by mÚlo by tpripraveno teple jıdlo.

3.5.5. Nocnı hraU malych dÚtı ji nezarazujeme, u stars ıch dÚtı je vs ak prıjemnym

zpestrenım programu jak pro vedoucı, tak pro dÚti, i kdyz se jim c asto nechce vnoc nıch hodinach vstavat.

Jednou z moznostı, jak prozıt na chaloupce jednu, c i nÚkolik nocı je spatvenku. Vyhle dneme si k tomu vhodne mısto bez korenu stromu, kamenu atd.Nesmıme zapomenout na celtu nebo alespon velkou igelitovou rouru, do ktereje mozne v prıpadÚ zhors enı poc ası se spacakem vle zt. Vs ichnibezpodmınec nÚ musı mıt na sobÚ teple oblec enı, vc etnÚ tlustych ponozek nanohou. Jsou - li chlapci stars ı, nemusı v blızkosti spat nikdo z asistentu ani

vedoucıch, u mens ıch dÚtı je to vs ak nutnost. VÚts inou se stane, ze se nÚkoliklidı k ranu probudı. Navrhuji proto vzbudit vs echny a jıt se podıvat na vychodslunce. U mnohych zanecha tento pohled v krasne prırodÚ nesmazatelnouvzpomınku.

Stezka odvahy je takovou malou tres nic kou na chaloupkovske m dortıku,spravnym korenım, ktere jı da rız a jeden z vrcholu chaloupky vubec. Nachaloupce by stezka odvahy nikdy chybÚt nemÚla. Vs ichni dÚti se po celoudobu nedoc kavÚ na tuto chvıli pripravujı. Prestoze majı strach, vlastnÚ po nıtouzı a sami se uz dopredu stras ı tım, jak bude stezka tÚzka.

Pripravit takovou zkous ku nenı velky proble m, vÚts inou jde o to, dÚti buŽ vnoci vzbudit a nebo je poslat na stezku prımo od taborove ho ohnÚ. DÚti mohoujıt po cestÚ za svÚtlem svıc ky, pridrzovat se natazene ho provazku, nebo trebapo listech bıle ho papıru rozmıstÚnych dva metry od sebe na zemi. Je dobre ,kona - li se stezka tam, kde jsme uz ve dne nÚkdy byli. Ma to sve vyhody. DÚtialespon pribliznÚ sve okolı znajı (nemysleme si, ze je pak vs e snadne , protozev noci vypada krajina ň plnÚ jinak), nezabloudı a my mame jistotu, ze zdenejsou nebezpec na mısta, kde by si mohly dÚti ublızit.

Stezka se da uve st ruznym zpusobem. VÚts inou je souc astı celotaborovehry. Je dulezite dbat na to, aby byla dobrovolna, aby se dÚti sami rozhodly, zepujdou. Ve skutec nosti je dobrovolnost minimalnı. VÚts inou se rozhodne c lenskupiny pod skrytym tlakem.

Pri stezce zbytec nÚ nestras me. Soky dÚtı za to nestojı a navıc budou sebat sami dost. Kdyz se jde lesem, kde je naproste ticho, je slys et kdejakys ramot. A prida - li se idealnı petrolejova lampa (moc neosvÚtluje a hazı skvÚlestıny), pracuje dÚtska fantazie naplno. Nedoporuc uji svıc ku ani baterku.Jednak je svıc ka otevreny ohen, jednak snadno zhasne a na cestu vamneposvıtı. Je dobra pouze na znac enı cesty (vlozena do sklenic apod.). Pokudje stezka nebezpec na - hrozı vypıchnutı oc ı, pad ze skaly apod., radÚjipouzijeme baterku, ale ze vs eho nejle pe udÚlame, kdyz stezku v tomto mıstÚdÚlat vubec nebudete. Pokud vede stezka naroc nÚjs ım tere nem, nebo madels ı trasu atp., nevahejme vyslat dÚti po skupinkach. Oslabuje se sice strachvyplyvajıcı ze samoty tım, ze ho jeden hazı na druhe ho, ale stale ho musınÚjak prekonat.

Vynikajıcı jsou take noc nı pochody a noc nı bojove hry. Pokud sivymyslıme nÚjake ohrozenı a hraje nam do karet nÚco zvlas tnıho, co se dÚje vokolı, je skvÚle treba hlıdat chalupu, rozdÚlit ň koly a prohledavat okolı.SebevÚdomı a sehranost kluku jen stoupne. Prıklad noc nı hry je uveden nastranÚ 48.

(/13; str. 8)

3.5.6. Stravovanı na chaloupceAby se cela chaloupka podarila, nesmıme se zapomenout dostatec nÚ

vÚnovat ani tak banalnı vÚci, jako stravovanı. Hlad dÚtı i asistentu totiz brzdıprogram - den je pak "na nic".

Jiz pred chaloupkou by se proto mÚly setkat kucharky, ktere se o stravubudou starat a pripravit jıdelnıc ek na celou dobu pobytu. Strava by mÚla by tvyvazena, nÚkolikrat by se v nı mÚlo objevit maso a mle c ne vy robky.

Pro us etrenı financ nıch prostredku je dobre prove st pred chaloupkounakup ve velkoobchodnı nebo diskontnı prodejnÚ. Ve vÚts inÚ tÚchto zarızenıse poskytujı pro odbÚratele zbozı za vys s ı hotovost vy razne slevy. Pokud osobÚ vedoucı nÚkolika chaloupek vÚdı, mohou se domluvit a na "velky " nakupse vypravit spolec nÚ. Sleva pak muze by t vys s ı.

Zakladnımi surovinami pro vy robu snıdanı a vec erı je vÚts inou chle bnÚc ım namazany . Aú jiz je to dzem, pas tiky, ruzne druhy pomazanek nebomaslo s medem, mÚly by se tyto komponenty vhodnÚ strıdat. K obÚduprevladajı na ruzne zpusoby upravena ryze, brambory a tÚstoviny.

Zasobovanı potravinami by mÚl mıt na starost kazdy den nÚkdo zasistentu nebo vedoucı, mÚli by se vs ak strıdat. Pro potraviny se totiz musıdochazet c asto daleko, c asnÚ rano, jes tÚ pred probuzenım dÚtı a absencepravidelne ho, trebas jen pulhodinove ho spanku je nÚkdy znat.

Je velmi zadoucı, aby bylo jıdlo - snıdanÚ, obÚd a vec ere bylo pravidelnÚv urc enou dobu, aby se na nÚj nemuselo c ekat. To je ň kol pro kucharky. Tynezasahujı do programu jinak, nez pravÚ obstaravanım stravy. NemÚli bychomna nÚ proto klast dals ı ň koly, jako - hlıdanı dÚtı, vedenı te matka apod.

Na prıpravu snıdanÚ by nemÚly by t kucharky sami. Pomuze jim asistent,ktery nes el na rozcvic ku a sluzba, ktera bude mıt po cely den na starost hlavnÚumyvanı nadobı. Kdyz po snıdani namazane chleby zbudou, v zadne m prıpadÚje nevyhazujeme. Pouzijı se buŽ pri svac inÚ a nepohrdne jimi ani nahodnyjedlık, "okukujıcı" v kuchyni.

Zadoucı je, jak jiz bylo nÚkolikrat uvedeno, zapojit do mytı a ň klidu nadobısamotne dÚti. Pri vybÚru adeptu muzeme postupovat hned nÚkolika zpusoby:BuŽ vybırame na ň klid dobrovolnıky, nebo vyrobıme velke kolo se jme ny dÚtı advÚmi ruc kami, ktere se posunujı jednım smÚrem - ten, na koho ukazujeruc ic ka, ma sluzbu.

Pro likvidaci zbytku, slupek z brambor a dals ıch vyhloubıme poblızchalupy jeden metr hlubokou odpadovou jamu, kterou pred odjezdem opÚtzasypame.

3.5.7. HygienaDals ı c innostı, na kterou musı vedoucı spolu s asistenty provadÚt, je

dohled na hygienu. NÚkterı chlapci si totiz myslı, ze kazdodennı mytı rukou,nohou a c is tÚnı zubu je povinnostı jen pred svymi rodic i.

Ne vs ude na chaloupkach jsou pro hygienu dobre podmınky. Nezrıdka sestane, ze se "muzstvo" myje v potuc ku, prote kajıcım pode l chaloupky. Jinde jev objektu koupelna, kde se da hygiena obstojnÚ prove st. Pred tım, nez dÚtivtrhnou na mısto, kde se hygiena bude odbyvat, pripravıme lavor s vodou namytı nohou (pokud v mıstÚ nenı vana). Zuby si zasadnÚ c istıme pitnou vodou.

Nejme nÚ jednou tydnÚ - v sobotu by si dÚti mÚly umy t cele tÚlo. Muzemeto vyres it nasledujıcım zpusobem: Chlapci se prevle knou do plavek. U vany jepripravena nadoba s teplou vodou. Chlapec je vedoucım nejdrıve polit vodou;pak se namydlı a umyje si hlavu s amponem a posle ze dukladnÚ splachne dals ıvarkou vody. PostupnÚ se tımto zpusobem umyjı vs ichni prıtomnı. Kucharkamk mytı poskytneme dostatek vody, c asu a soukromı.

Dbame te z na to, aby si dÚti myly ruce po kazde m pouzitı zachodu. Poblızzachodu k tomuto ň c elu postavıme nadobu s c istou vodou. Dohle dneme na to,

aby na WC nikdy nechybÚl zachodovy papır. Pokud jsou v mıstÚ latrıny, jenutne je nÚkolikrat tydnÚ zahazet zeminou.

3.5.8. Duchovnı program na chaloupceJsou - li vs ichni ň c astnıci, nebo alespon naprosta vÚts ina ň c astnıku

chaloupky vÚrıcı, nalezıcı k jedne cırkvi, nenı proble m prizpusobit chaloupkovyprogram te to skutec nosti.

Samozrejmostı na takove m tabore je ň c ast na nedÚlnı ms i svate . Pokudnam dovolı prostredky a c as, je vhodne ň c astnit se ms e svate i nÚktery den vtydnu. V te matku se da diskutovat o vÚcech tykajıcıch se vıry - osobnıhovztahu k Bohu atd.

V blızkosti chalupy se druhy den po prıjezdu vyrobı ze dreva vysoky krız,nebo oltarnı stul (naprıklad z kamenı). Na tomto mıstÚ se pak vedoucı,asistenti, dÚti i kucharky spolec nÚ modlı a v prıpadÚ navs tÚvy knÚze zdemohou mıt ms i svatou. Rannı modlitba muze probÚhnout na mıstÚ, kam dÚtivybÚhly na rozcvic ku. Modlitba pred kazdym jıdlem a po jıdle by mÚla by tpouze kratka, vlastnımi slovy. Vec ernı modlitbu doporuc uji prove st prımo vchaloupce, protoze dÚti by jiz v tuto chvıli mÚly by t v oblec enı, ve ktere m budouspat a venku by mohly nastydnout. Vhodnou rekvizitou k modlitbÚ je svıc ka nastole nebo uprostred shromazdÚnych dÚtı.

Pokud se na tabore objevı vıce dÚtı, kterı do kostela nechodı, uzpusobımeprogram tomuto stavu. Budeme se snazit ukazat dÚtem, ze se da zıt i jinak nezmaterialistickym zpusobem zivota.

Mısto modlitby pred jıdlem zaradıme podÚkovanı "na dalku" vs em lidem,kterı zajistili to, ze muzeme mıt na stole to, co mame. Nahradou za vec ernımodlitbu muze by t naprıklad pozastavenı se nad uplynulym dnem apripomenutı si, co jsme stac ili udÚlat, co se nam lıbilo, zda jsem nÚkomuudÚlali radost, atd. Po tomto vec ernım zamys lenı by nemÚla chybÚt, a to ani nachaloupce pro vÚrıcı dÚti tzv. "Vec erka", nebo chaloupkova hymna, pokud jsmeji dali vzniknout. Po Vec erce pronese nÚkdo z vedoucıch a asistentu kratke ,vystizne a pouc ne "Vec ernı sluvko". To muze vypadat nasledujıcım zpusobem:

Jeden dospıvajıcı kluk psal sva predsevzetı. Byl sklone ny nad stolem,zatımco maminka z ehlila pra dlo. "Kdybych uvide l ne koho, kdo se topı," psalkluk, "vrhl bych se hned do vody, abych ho zachra nil. Kdyby ne kde horel dum,zachra nil bych de ti. Pri zeme tresenı bych docela urcite neme l strach a vrhalbych se do nebezpecnych trosek, abych zachra nil vsechny uboz a ky sve ta..."

Maminka: "Prosım te , dojdi mi do me sta koupit kousek chleba."

"Mami, copak nevidıs, z e prsı?"

Spousta lidı se chva sta , z e by de lala to ci ono, ale vysledek nikde. I mytak kolikra t jedna me. Ale to nenı podstatou. Dulez itť je, abychom si hlede lisvych denodennıch povinnostı. Pokud doka z eme plnit vsechny svť povinnosti,tak se staneme "hrdiny", aniz bychom museli de lat ne jakť nadlidskť vykony.De lejme tedy, co na m prıslusı a ne ve ci, kterť jsou na ňkor vlastnıchpovinnostı.

Vhodnou aktivitou na tabore je rozhodnout se s dÚtmi, ze kazdy pro sve hokamarada vyrobı za dobu chaloupky jeden maly darek. Muze to by t naprıkladlodic ka z kury stromu, obrazek nakresleny na c tvrtce a tak dale. Tento darekna konci tabora jeho vy robce preda tomu, jehoz jme no si vylosuje z klobouku.

Nejdrıve se dÚti musı stat dobrymi lidmi, az pak dobrymi kresúany.

(Na stranÚ 49 je uvedena hra, majıcı navodit leps ı vzajemny vztahjednoho k druhe mu.)

3.5.9. Ukoncenı celotaborovkyJak je uvedeno v grafu na stranÚ 24, druhym, nejvys s ım vrcholem emoc nı

bilance na letnım prazdninove m tabore by mÚlo by t ukonc enı celotaborove hry.Tato chvıle bude pro kazdou celotaborovku jina. NÚkde pujde o to, dobÚhnouna vzdalene mısto jako prvnı pro poklad, jinde o s erpovanı, nebo pasovanı dorytırske ho stavu, nÚkde o probuzenı zaklete princezny, atd.

ZavÚr celotaborovky popisovane na stranÚ 39 by mohl vypadatnasledujıcım zpusobem: V prıpadÚ, ze dÚti dosud nestihly zıskat dostatec nypoc et zlatych a strıbrnych odlitku k vylus tÚnı zpravy, zverejnıme, ze jedenkazdy lze zıskat za jedno obÚhnutı chalupy kymkoliv z dÚtı.

Posle ze vs ichni spolec nÚ odchazejı za zlatokopem a dochazı k dolus tÚnıdopisu. Kluci, jiz celı nedoc kavı, zda poklad doopravdy bude na popisovane mmıstÚ, pobÚzı ke studance, urc ı mısto, na ktere m se nachazı a poklad ze zemÚvyzvednou. Jeho obsah donesou do chalupy a tam se spravedlivÚ rozdÚlı.

Tento akt by mÚl probıhat tÚsnÚ pred zapalenım, nebo pri taborove mohni. DÚti je treba uklidnit, aby mohl pokrac ovat dals ı program. DÚtemrozdame i nÚjakou upomınku na tabor, pokud ji jiz nenas ly v pokladu. Jevhodne na kazde chaloupce demokratickym zpusobem vyhodnotit c lovÚka,ktery se podle vs ech - vedoucıho tymu i dÚtı choval nejle pe a mÚl nejleps ıvysledky. Pro toho by mÚl by t pripraven vhodny darek navıc. Vyhodnotıme dÚti,ktere nejle pe pomahaly v kuchyni, ktery se staral o hudbu, ktery daval prifotbale nejvıc golu, atd.

Pri taborove m ohni by mÚla probÚhnout sumarizace a zhodnocenı taborakazdym jedincem. Kazdy by mÚl mıt moznost rıct, co se mu na chaloupcenejvıce lıbilo a co bylo podle nÚho s patne . Taborovy ohen ukonc ıme modlitbou.

3.5.10. Odjezd z letnıho taboraChaloupka se blızı ke sve mu zavÚru. Vs ichni majı jiz od vc erejs ıho dne

sbalene batohy. Poslednı den rano k nim pripevnujı karimatky a spacaky.Vedoucı rozdÚluje ň klidove rajony - jeden asistent se c tyrmi dÚtmi uklidıkoupelnu a zachody, dals ı dÚti zametou a vytrou podlahu v jıdelnÚ, dals ı vytrouv mıstnostech, kde se spalo a na vs ech chodbach. NÚkdo dostane za ň kolzasypat odpadovou jamu. Kuchyn si vÚts inou uklızı sami kucharky.

Te mÚr pokazde se stane, ze si nÚktery z dÚtı nÚkde zapomene nÚkterykus sve ho oblec enı. Je tedy dobre vyc lenit mısto, kam se vs echny tyto vÚcibudou nosit a odtud pak si je budou moci majitele prevzıt.

Pravidlem zustava, ze chaloupku uklidıme prinejhors ım tak, jak jsme ji nazac atku prebırali - spıs e vs ak jes tÚ le pe.

Jes tÚ naposledy vs echny mıstnosti zkontrolovat a odchazı se smÚrem kvlakove c i autobusove zastavce. Cestou domu se vÚts inou pospava, urc enyasistent vs ak musı i tentokrate davat pozor, aby skupina nezapomnÚla

prestoupit a prestoupila do spravne ho dopravnıho prostredku, zda si ve vlakuc i autobusu nÚkdo nÚco nezapomnÚl.

Rodic e by mÚli vÚdÚt, z pohlednice, kterou mÚl kazdy bÚhem sve hopobytu poslat domu, kdy jejich ratolesti prijedou a proto, pokud je to z jejichstrany mozne , by mÚli prijıt na nadrazı nebo zastavku dÚti prevzıt.

Vedoucı si muze v te to chvıli oddechnout. Jiz za nikoho neruc ı, jiz nikohonema na starost, jiz nikoho nemusı napomınat a rozhodovat o tom, co se budedÚlat dal...

3.6. Prace po skoncenı letnıho taboraPrace s chaloupkou vs ak jes tÚ dosud pro vedoucıho nekonc ı. Musı se

totiz dat do poradku ves kere ň c etnictvı, vyplnit vs echny doklady o prubÚhuchaloupky - zaznamenat, kdo na chaloupce byl a zda se na nÚj vztahovala abyla vyplacena dotace od Ministerstva s kolstvı, mladeze a tÚlovychovy atd.,atd.

V nejblizs ım mozne m termınu je vedoucı povinen odevzdat klıc e odchaloupky jejımu majiteli, na stredisko, ktere chaloupku provozovalo, prine st vporadku zhotoveny penÚznı denık a dals ı formulare.

DÚti, ale predevs ım rodic e velmi uvıtajı, napıs e - li nÚkdo z chaloupkydenık a ten pak vs em zajemcum poskytne. Text denıku z chaloupky, kteroujsem v roce 1997 vedl poskytuji v prıloze (8)

Jes tÚ predtım - nejle pe hned vec er po prıjezdu z chaloupky by se mÚlisejıt vedoucı, vs ichni asistenti i kucharky a zhodnotit chaloupku, urc it, co senepodarilo a jak postupovat pri te same situaci prıs tı rok. Je dulezite sedohodnout, zda a jak se bude s dÚtmi z chaloupky udrzovat komunikace.Chaloupka se naprıklad muze sejıt v prubÚhu nasledujıcıho s kolnıho roku,stejna parta, pokud se na tom vs ichni z chaloupky smluvı, mohou jet opÚt prıs tırok spolu.

4. Prıklady her

Celotaborova hraPri prochazce lesem kluci naleznou tajemnou zpravu o zlatokopovi, ktery

na zdejs ım ň zemı nas el netus ene mnozstvı zlata. V dopise nabada toho, kdozpravu nalezne, aby za nım pris el na urc ene mısto. (viz prıloha c . 1)

Chlapci dojdou na urc ite mısto, kde na nÚ bude zlatokop c ekat. (Totomısto by mÚlo by t nÚjakym zpusobem tajemne . Zlatokopem by mÚl by t c lovÚk,ktery se na tabore prımo nepodılı - naprıklad nÚkdo z vesnice, na koho jespolehnutı. MÚl by by t oblec en do starych roztrhanych s atu.) Kdyz je vs akspatrı, nebude jim duvÚrovat. Vybıdne je vs ak, aby se ho pokusili presvÚdc it.Navrhne res enı. Za urc ite c innosti budou chlapci na chaloupce odmÚnovanimalymi strıbrnymi a zlatymi trpytkami. Za ty si pak budou moci od nÚho koupiturc ite mnozstvı pısmen v jeho zpravÚ o presne m ulozenı "velke ho mnozstvızlata".

Kluci odejdou zpÚt do chalupy.

Po cely pobyt chaloupky vedoucı spolec nÚ s asistenty boduje nÚktere(nejle pe predem vybrane ) c innosti, za ktere chlapci dostanou urc ite mnozstvıstrıbrnych a zlatych odlitku. (Naprıklad pri soutÚzi - Kdo prebÚhne nejrychlejiurc itou vzdalenost s drevÚnym polenem - dostanou vs ichni, kterı zabÚhnoupod 15 sekund dvÚ zlatky, ti, kdo dobÚhnou pod 20 sekund dvÚ zlate a jedenstrıbrny odlitek, kdo dobÚhne pod 25 sekund jednu zlatku.)

Nejle pe kazdy vec er se vs ichni sejdou u zlatokopa a vyzadajı si od nÚjpısmena v jeho dopise (viz prıloha 2 a 3). Za ty zaplatı strıbrnymi a zlatymiodlitky. (Naprıklad za zlaty odlitek zıskajı tri pısmena, za strıbrny po jednompısmenu.) Jednotliva pısmena mohou tipovat, kazdy novy radek vs ak lze zac ıtlus tit az tehdy, majı - li predchozı radek spravnÚ vylus tÚny .

Body musı zıskavat tak, aby predposlednı den pobytu za odlitky zıskaliposlednı pısmeno dopisu. Tım zıskajı i zpravu o mıstÚ, kde je ukryt poklad

(c okoladove zlaúaky, bombony, sus enky, popr. knızku, atd.). Poklad vykopou aspravedlivÚ (pod dozorem vedoucıho) si ho rozdÚlı.

Hry, kterž se dajı hrat pri ceste ve vlakuSlovnı kopana

Hra je urcena pro dva a vıce hra cu, cvicı se pri nı myslenı, slovnı za sobaa pohotovost.

Prvnı hra c zahajuje hru vykopem - rekne jakťkoliv slovo - naprıklad "lyz e",druhy musı pokracovat slovem, kterť zacına poslednımi dve ma pısmenysouperova slova - napr. "z elezo". Hra pokracuje da l do doby, az ne ktery zhra cu nedoka z e nalťzt vhodnť slovo. Ten pak zıska va prvnı trestny bod apokracuje vykopem. Kdo zıska napr. deset trestnych bodu, vypada ze hry.

Slova se nesmı opakovat, na prvnı, vykopa vacı slovo musı zna t protihra codpove ů.

(/15; str.116)

Odhadni pocet zapalek

Hra je urcena pro dva a vıce hra cu, cvicı se pri nı logickť myslenı, odhad.Pomucky: krabicka za palek.

Hra cum se rozda urcity pocet za palek (10). Vezmou je do dlane a schovajıza za da. V jednť ruce poslťze nechajı urcity pocet za palek a sevrenou pe stuka z ı vsem protihra cum. Jsou - li vsichni hra ci tımto zpusobem pripraveni,zacınajı postupne v kruhu typovat, kolik za palek se nalťza dohromady vsevrenych pe stıch. Nakonec se vsechny za palky spocıtajı. Ten, kdo budenejda l od skutecnťho vysledku, odevzda va svou jednu za palku na urcenťmısto doprostred. Ten, kdo odevzda poslednı za palku, vypada ze hry. Vyhra vaten, kdo jako poslednı zbude.

Hra ci, kterı jako prvnı zacınajı typovat jsou v urcitť nevyhode a proto semusı strıdat.

Seznamovacı hra

Pomucky: pripravenť lıstecky v dostatecnťm poctu.

Vsem hra cum se rozdajı lıstecky, kterť jsou rozde leny do ne kolika polıcek(9) s na pisy napr.:

"Narodil se ve znamenı raka"

"Chutna mu spena t"

"Je na chaloupce poprvť"

"Umı pracovat s pocıtacem"

"Umı hra t na kytaru"

Na pokyn vedoucıho se vsichni hra ci snaz ı sehnat do kaz dť kolonky jedenpodpis clove ka, ktery splnuje danť kritťrium. Vıte zı ten, kdo ma v kaz dťmpolıcku jeden podpis.

Jeden hra c se muz e druhťmu podepsat do ne kolika polıcek najednou. Ukaz dťho podpisu vsak musı splnovat danť podmınky. Hra je zaloz ena naduve re, z e nikdo se nebude podepisovat nepra vem.

Hra pri rozcviccePomucky: Lıstecky s cısly, vhodna odme na.

Pokud se na chaloupce vyskytne problťm s tım, z e de tem se nechce ra noze spaca ku, tak uva dım jednu hru, ktera by me la slouz it jako rozcvicka a dobramotivace pro rannı vsta va nı.

Jeste pred budıckem asistenti rozmıstı karticky s ruznymi bodovymihodnotami na vsechna moz na mısta. Na ta spatne prıstupna (koruny stromu,potoky, atd.) se da vajı ty, jejichz hodnota je nejvyssı. Pak stacı jen vyhla sitbudıcek a po 10 az 15 minuta ch hru ukoncit. Karticky musı byt umıste ny tak,aby byly dobre viditelnť a jejich sbıra nı bylo za lez itostı spıse rychlosti nezdlouhťho hleda nı.

Jako odme nu je moz nť da t ne kolik bodu do celota borovť hry, nebotreba... pola rkovy dort...

(/8; str.7)

Na malomocenstvı

Jeden z hra cu zacına chytat a vola pri tom "jsem malomocny". Kohochytne, sta va se "malomocnym" spolecne s nım a jako on honı ostatnı.Vyhra va poslednı hra c, ktery zbyl ve hre a dosud nebyl nakaz en.

Kratkž hry v blızkosti chalupyPlavky

Hra rozvıjı, pozornost, ostraz itost, pohotovost, rychlost. Pomucky:jakykoliv kus osacenı.

Hra ci se rozde lı na dve stejne pocetnť skupiny. Mezi sebou si rozdajıcısla od jednť. Rozhodcı, kterym je licha osoba zatım vyznacı dve ca ry, kterťjsou od sebe vzda leny 12 - 20 metru. Presne doprostred tťto vzda lenosti poloz ıjakykoliv kus osacenı - "plavky".

Obe skupiny se postavı se na svou ca ru celem proti sobe . Rozhodcıvyvola jedno cıslo. Majitel tohoto cısla z kaz dť skupiny dobe hne k plavka m asnaz ı se s nım dobe hnou zpe t za svou ca ru tak, aby nebyl chycen svymprotihra cem. V prıpade , z e za ca ru bezpecne dobe hne, zıska va jeho druz stvobod, v prıpade , z e se ho protihra c dotkne, zıska va bod druz stvo protihra ce.

Pri hre je tedy dulez itť odhadnout chvıli, kdy nenı protihra c dostatecnesoustrede ny a odbe hnout s plavkami za svou ca ru. Kdyz rozhodcı pozoruje, z eprotihra ci nemohou nalťzt spra vny okamz ik, muz e vyvolat dalsı cıslo. Platıovsem, z e hra c muz e pla cnout jen protihra ce se stejnym cıslem - hra c cıslo 5pouze hra ce s cıslem 5.

Vyhra va skupina, ktera zıska predem urceny pocet bodu (10).

Na jednorukou babu (Ztrouchnive ly Jean)

Cvicı se zejmťna rychlost a pohotovost.

Na zaca tku vymezıme prostor, ktery nesmı pri hre nikdo opustit. Kdo mababu, prona sleduje ostatnı hra ce, a kdyz se ne koho dotkne rukou, musı sechyceny hra c snaz it dostihnou ne koho dalsıho s rukou na mıste , kde se hopredesla "baba" dotkla. (/16; str. 54)

Hry pro polednı klidDrobnž hry a soute z e s tenisovou palkou

Hry hrajeme s tenisovou pa lkou a mıckem, ktery neponicı zeů.

1) Kdo bude mıt nejdelsı neprerusenou sťrii ňderu o zeů. Po kaz dť chybezacına hra c pocıtat znovu od jednicky.

2) Kdo doka z e poslat mıcek na zeů vıckra t be hem jednť minuty. Nikdonesmı prekrocit nakreslenou ca ru tri metry ode zdi.

3) Kdo doka z e nejdelsı dobu pinkat s mıckem bez toho, aby se mıcekdotkl zeme .

4) ...

(/14; str. 206)

Vybıjena s lž tajıcım talırem

Pred zaca tkem hry se vymezı prostor pro hru.

Hra c, ktery ma pra ve u sebe lťtajıcı talır ho hodı a snaz ı se pritom, aby sedotkl ne kterťho dalsıho hra ce. Pokud se ho opravdu dotkne, musı tento hra cude lat deset kliku nebo dvacet drepu. Hra zatım pokracuje da le. Nynı ha zıhra c, ktery se lťtajıcı talır drz ı a dotkne se ho jako prvnı.

Pokud ne ktery z hra cu lťtajıcı talır chytne do ruky, muz e pokracovat beztoho, aby prova de l prıslusnť cviky.

Hry do lesaPirati

Hra procvicuje rychlost, vytrvalost a odvahu. Pomucky: hracı penıze,sa tky.

Pira ti je hlavne u chlapcu velmi popula rnı hra, ktera snad ani nemuz echybe t na z a dnť chaloupce. Hraje se v ma lo prehlednťm terťnu, kde vsaknehrozı ve tsı moz nost porane nı.

Prıprava hry: Vyrobıme 120 karticek jejichz rozme ry jsou 5 x 12 cm. Z nichvyrobıme "dolary", "marky" a "koruny" v nomina lnıch hodnota ch 10, 50, 100 a

500. - vsechny po deseti kusech od kaz dť me ny. Vyrobenť penıze rozde lımena tri ca sti tak, aby v prvnı ca sti byla polovina vsech bankovek americkych ane meckych - pro skupinu "C esko"; ve druhť ca sti musı byt polovinaamerickych a ceskych - ta bude patrit skupine "Ne mecko" a tretı ca st patrıcıskupine "Amerika" musı obsahovat polovinu marek a korun.

Hra ce rozde lıme na ctyri skupiny (skupina "pira tu" muz e byt o ne co ma lomensı - kaz dy ma na cele priva za n sa tek) a preda me jim pripravenť penıze.Obejdeme spolecne prostor urceny ke hre a vymezıme tri me sta - ne meckť,americkť a ceskť (vzda lenost by me la byt zhruba 100 - 200 metru; musı bytzretelne vyznaceny sa tkem).

Na zaca tku je kaz dy ve svťm me ste . Na pısknutı vedoucıho hra zacına .Hra c - obchodnık - se snaz ı s bankovkou, kterou vyzvedl ze svťho me sta,bezpecne dojıt do me sta soupere, tam tuto bankovku vyme nit za takovou,kterou sbıra jeho skupina a vra tit se do svťho domovskťho me sta.

V prostoru se vsak pohybujı pira ti, kterı se snaz ı obchodnıkum zabra nit vjejich transakcıch. Pokud se pira t obchodnıka dotkne, musı obchodnık pira tovivydat vsechny penıze, kterť ma pra ve u sebe.

Pira t nesmı vbe hnou do z a dnťho me sta. Muz e tak ucinit pouze v prıpade ,kdy ve me ste nenı z a dny obchodnık. Pak muz e ukra st vsechny penıze, kterťzde najde.

Hru ukoncı vedoucı pısknutım zhruba po 45 - 90 minuta ch hry podle toho,jak se vyvıjı obchodova nı. Vıte zem se sta va ta skupina, ktera ma pri ukoncenınejvıce prome ne nych pene z.

Skutecnymi vıte zi vsak jsou ti, kterı po celou dobu hra li cestne . Jim pakna lez ı nejlťpe hmotna odme na.

Velikonocnı ostrovy

Hra rozvıjı postreh a rychlost. Pomucky: karticky s cısly.

Skupina de tı se rozde lı na ctyri skupiny. Tri jsou prekupnıci, ctvrta - muz ebyt mťne pocetna - jsou domorodı obyvatelť ostrovu. Vymezı se prostor orozloze zhruba 300 x 300 metru - Velikonocnı ostrovy. Do tohoto prostoru serozmıstı karticky s cısly. K jednť ve tsı karte se pridajı ctyri karty od kaz dť ze trı

barev - dohromady tedy 1 + 12 karet. Karticky by neme ly byt vide t z velkťda lky. Na okraji ostrova si tri skupiny - cervenı, modrı a zelenı vytvorı svťprıstavy, kterť be hem hry jiz nelze me nit. Po ostrove se rozbe hnou domorodci,kterı majı za ňkol chytat prekupnıky.

Hra zacına - prekupnıci se snaz ı vbe hnout na ostrov, tam vyzvednoutjednu ze ctyr karticek ve svť barve - cervenı cervenou karticku atd. adobe hnout s nı zpe t do svťho prıstavu, kde ji odevzda do spolecnťho fondu.Prekupnık nesmı pribe hnout s vıce nez jednou kartickou.

Prekupnık, kterťho se dotkne domorodec, musı odevzdat karticku, kterouna ostrovech nasel a vra tit se za hranici vyznacenťho ňzemı. To musı ude lat itehdy, nema - li dosud u sebe karticku z a dnou.

Domorodı obyvatelť nesmı za hranici ostrovu - musı se pohybovat pouzeve vyznacenťm ňzemı.

Vıte zı ta skupina, ktera ma na konci hry nejvıce karticek barvy, kterousbırala.

Hry na loukuHuúuúu

Hra rozvıjı mrstnost, sılu, pevnou vuli a zralou rozvahu. Pomucky:Osacenı nebo prova zek k vyznacenı ňzemı.

Pomocı osacenı nebo prova zku vyznacıme ňzemı. Je to obdťlnık srozme ry 10 x 20 metru uprostred rozde leny na dve poloviny. Dve druz stva -silove stejna se rozestavı k vne jsım ca ra m ňzemı.

Prvnı druz stvo vysle svťho za stupce. Ten dojde k ca re, z hluboka senadechne a vkrocı do nepra telskťho ňzemı. Od tťto chvıle rıka neusta le"hučučučuču...". Az do na vratu na svou polovinu se jiz nesmı nadechnout. Snaz ıse dotknout ne koho z protivnıku tak, aby nebyl jeho muz stvem chycen na jejichňzemı a nedosel mu dech. Pokud se stacı vra tit zpe t na svou polovinu (stacı,aby se napraz enou rukou dotkl prova zku rozde lujıcıho ňzemı), zvıte zil avsichni, jichz se dotkl nebo se oni dotkli jeho, na lez ı od tťto chvıle skupinetohoto hra ce. V prıpade , z e se mu nepodarı se vra tit, zusta va zajatcemprotivnıkovi skupiny a je plnopra vnym clenem tťto skupiny.

Skupiny se ve vysıla nı svych bojovnıku strıdajı. Zvıte zı ta skupina, u kterťse nakonec vsichni shroma z dı.

Boj o lıstecky

Hra rozvıjı rychlost a odvahu. Pomucky: 2 cepice, 40 lıstecku.

Vyznacte obdťlnıkovť hriste a rozde lte je na dve ctvercova ňzemı. Doctvercu I a II rozloz te po dvaceti lısteccıch, nastrıhanych z kreslıcı ctvrtky. Pakrozde lte hra ce do dvou druz stev. Muz stvo A zaujme postavenı v levťm ctverci,muz stvo B v pravťm. Kaz da strana mezi sebou vybere jednoho stra z ce aoznacı ho cepicı. Na signa l zacnou hra ci vbıhat do ňzemı souperu. Kaz dy sesnaz ı proniknout az ke ctverci, kde jsou lıstky, jeden lıstek tam sebrat a odnťstho na svou polovinu do vlastnıho ctverce. Jestliz e je pri vpa du na cizı ňzemıchycen stra z nıkem, odcha zı do zajateckťho ta bora souperu. Ma - li uz lıstek vruce, musı ho vra tit do ctverce, odkud ho predtım sebral.

Zajatec muz e byt osvobozen, kdyz k ne mu pribe hne ne ktery jehospoluhra c a dotkne se ho. Pri jednom vypadu smı kaz dy osvobodit jen jednohozajatce.

Stra z ci neopouste jı svoje ňzemı, ale mohou byt obcas vyme ne ni, a to tak,z e stra z ce preda cepici ne komu jinťmu. Zvıte zı to muz stvo, kterť bude mıt nakonci vıc lıstku.

(/14; str. 65 - 66)

Hry pri cesteBomba, potopa, nalety

Pri hre je dulez itť, aby se vsichni drz eli pohromade . Hra ci, kterı se hryzňcastnı, reagujı na tyto tri slova: "Bomba", "potopa" a "na lety".

Pri zvola nı "bomba" je kaz dy povinen ihned lehnout si na zem a vyckat"pominutı nebezpecı" - vyzvy vedoucıho, ktery jediny ma pra vo toto slovozvolat, aby se pokracovalo v ceste . Ten, kdo neuposlechne hrozbe nebezpecıobdrz ı jeden trestny bod.

Po slove "na lety" vedoucı pocıta od deseti k nule. Ma pritom zavrenť oci.Kdyz vyslovı poslednı cıslo, otevre je a bez toho, aby se jednou nohou pohnul

z mısta, vola jmťna lidı, kterť zahlťdne. Ti se pak odeberou ze svťho ňkrytuzpe t na cestu. Kaz dy takto odhaleny obdrz ı jeden trestny bod. Kdyz vedoucıvytusı, z e jiz nikoho nezahlťdne, zvola "konec" na letu a vsichni mohou vylťzt abeztrestne pokracovat v ceste . Prıstı hru vedoucı zacına pocıtat jiz od cısla ojedno mensı (9, pak 8 atd.).

Pri slove "potopa" je systťm pocıta nı stejny jako pri slove "na lety".Vedoucı vsak nema zavrenť oci. Po odpocıta nı dohlız ı na to, zda jsou vsichnialespon jeden metr nad ňrovnı zeme . Kdo tuto podmınku nesplnuje, obdrz ıjeden trestny bod.

Kdo ma trestnych bodu pe t, vypada ze hry a jiz se jı neňcastnı.

Hledanı lıstecku

Patna ct minut pred skupinou de tı vybe hne vedoucı nebo asistent a vbezprostrednı blızkosti ceste k cıli schova va lıstecky v nomina lnıch hodnota chod jednť do pe ti bodu. Skupina de tı je pak hleda a sbıra . Kaz dy hraje sa m zasebe; snaz ı se o to, aby me l lıstecku co moz na nejvıce. Jeden z asistentu jde vcele tťto skupiny, nikdo ho nemuz e predbe hnout. Vyhra va ten, kdo v cıli hrybude mıt soucet bodu na lısteccıch nejvyssı

Nocnı hryPlız enı do kruhu

Hru hrajeme za temnť, bezme sıcnı noci v lesnatťm terťnu. Polovinaskupiny prevezme ňlohu stra z cu a rozestavı se podťl hranic ctvercovťho ňzemıasi 5 x 5 metru - dovnitr vsak nesmı. Hranice jsou vyznaceny v rozıch ctyrmisvıckami vloz enymi ve sklenicıch. Uprostred ctverce visı na strome pa tasvıcka, v jejız blızkosti se nacha zı barevnť lıstecky. Na kraji lesa sto metru odctverce je krabicka s jinymi - bılymi lıstecky. Ukolem druhť poloviny skupiny -ňtocnıku - je proplız it se do ctvercovťho ňzemı, vyzvednout odtamtud jedenbarevny lıstecek a vra tit se s nım zpe t na kraj lesa. Aby se do ctverce mohldostat, musı mıt u sebe vstupenku - bıly lıstecek z kraje lesa. Dotkne - li sene kterťho ňtocnıka stra z ce, musı mu ňtocnık odevzdat bıly, poprıpade barevnya bıly lıstecek, ktery ma u sebe. Pak si ňtocnık musı ope t jıt na kraj lesa pro

novy bıly lıstecek. Vyhra va skupina ňtocnıku ci stra z cu, ktera ma ve tsı pocetbarevnych lıstku.

(/16; str. 436 - 437)

Svıcky v jeskyni

Tuto hru jsme hra li ve starťm opuste nťm kaolınovťm lomu se spoustoupravoňhlych bezpecnych sacht. Lze jej vsak hra t i v lese po desti.

Rozde lili jsme se na dve skupiny. Kaz da skupina si nasla mısto, kamumıstila svou z ivotoda rnou svıci, kterou po celou dobu hry chra nila predsfouknutım protivnıka. Ukolem tedy bylo dojıt se svou osobnı svıckou, kteroubylo moz nť si zapa lit pouze u hlavnı svıce kaz dť skupiny, az ke svıcisouperove a sfouknout ji. Pokud ne kdo ne komu svıcku sfoukl, musel si jıt svousvıcku ope t zapa lit ke svť hlavnı svıci.

Hra skoncila sfouknutım jednť z hlavnıch svıc.

Hra pro zlepsenı vzajemnž ho vztahu mezi de tmiNa ande ly

Pomucky: lıstky se jmťny vsech prıtomnych, klobouk.

Ra no, nejlťpe pred zaca tkem snıdane si kaz dy vylosuje z klobouku lıstek,na kterťm je napsa no jmťno jednoho z prıtomnych. Toto jmťno nesmı nikomuprozradit. Tomuto clove ku se pak bude snaz it po cely dnesnı den de lat radost.Napr.: natrha mu hrst boruvek, pomuz e s mytım na dobı, atd.

Vecer se vsichni sejdou a pokusı se uha dnout, kdo byl jeho "ande lem".

Najdi cestu domu

Pomucky: automobil, sa tky, ne kolik podrobnych map.

Hru je moz nť hra t pouze se starsımi de tmi. V noci (2,00) je vsechnyrozde lıme do skupin (zhruba 3 lidi v jednť skupine ), vsem zava z eme oci analoz ıme je do auta. Skupiny pak po sobe vysadıme na ne kolika mıstech vokolı zhruba 6 - 12 km. Rozva z eme jim oci. Ukolem kaz dť skupiny je, dostat(za pomocı mapy) do urcitť doby zpe t do chalupy (6,00).

Po na vratu vsech si spolecne povıda me o nocnıch za z itcıch.

Hry v mıstnostiNa vraha

Hra ci sedı v kruhu. Na zaca tku vedoucı hry tajne urcı "vraha", tak, aby otom ostatnı neve de li.

Hry zacına . Vrah se snaz ı zabıt vsechny hra ce v kruhu. Mrtvym se sta vaten, na koho vrah dvakra t kra tce zamrka jednım okem (dotycny to samozrejmemusı zpozorovat). Pak pronese: "jsem mrtvy" a da l se jiz tohoto kola hryneňcastnı.

Zpozoruje - li kdokoliv jiny, z e vrah ne koho zabıjı, zvedne ruku a rekne:"Ma m podezrenı." Kdyz se ve skupine najdou dve podezrenı, odpocıta vedoucıhry "jedna, dva tri." Na poslednı cıslici musı oba uka zat sme rem k vrahovi.Pokud se shodnou na stejnťm clove ku, jejich objekt umıra - v prıpadeobycejnťho clove ka i vraha - v druhťm prıpade hra koncı, jelikoz je vrahdopaden. Vsichni ostatnı krome vraha majı mrkat jednım okem zaka za no.

Matematico

Hra ci si pred novou hrou matematica nacrtnou sıč o 25 polıch (5 x 5).Vedoucı hry pripravı 4 sady karticek s cısly od 1 do 13. Az budou mıt vsichnisıč hotovou, zacne vedoucı hry odebırat z balıcku karticek jedno cıslo zadruhym. Kaz dť cıslo nahlas precte. Hra ci si jej zapısı do jakťhokoliv volnťhopole. Zapsana cısla se jiz nesmı nikam presunovat. C ısla musı bytrozmısčova na podle jistťho pla nu - hra ci z nich vytva rejı sestavy s bodovouhodnotou. Jsou - li v jednť rade , jednom sloupci nebo jednť z hlavnıchuhloprıcek:

dve stejna cısla - 10 bodu

dva pa ry stejnych cısel - 20 bodu

tri stejna cısla - 40 bodu

pe t po sobe jdoucıch cısel - 50 bodu

tri a dve stejna cısla - 80 bodu

tri jednicky a dve trina ctky - 100 bodu

ctyri stejna cısla - 160 bodu

ctyri jednicky - 200 bodu

Vsechny tyto cısla mohou byt prha zenť, nemusı jıt za sebou.

Kdyz majı vsichni tabulku zaplne nou pe tadvaceti taz enymi cısly, spocıta sikaz dy body a napıse na okraj. Kdo ma nejve tsı soucet vsech bodu, vıte zı.

5. Zave rMezi spoustu aktivit, ktere se dÚtem a mladezi nabızı o prazdninach, nenı

na nijak zastrc ene m mıstÚ projekt nazvany "chaloupky". Vznik letnıchprazdninovych taboru s tımto nazvem se datuje na sedmdesata le ta dvacate hostoletı - zpoc atku tajne , po roce 1989 vedene jako jedna z prioritnıch ň koluevidovane ho obc anske ho sdruzenı "Salesianske hnutı mladeze".

Od ostatnıch taboru se chaloupky odlis ujı svym duchovnım(nematerialistickym) programem, ktery je vzdy zalozeny na preventivnımsyste mu. V roce 1997 bylo po cele Ceske republice uskutec nÚno celkem 116chaloupek a zň c astnilo se jich 1778 dÚtı, o ktere se staralo odhadem 400mladych lidı.

Nejen chaloupky, ale i ostatnı tabory, znamenajı pro dÚtinezapomenutelne chvıle prozite v prırodÚ a s kamarady. Proto se prıpravÚtÚchto taborum musı vÚnovat dostatec nÚ dlouha prıprava. Tato prıprava jeceloroc nı zalezitostı. Pro vedoucı a asistenty chaloupek jsou organizovanyseminare a setkanı, ktere tyto lidi pripravujı na prazdniny.

V breznu dostane vedoucı chaloupky seznam dÚtı, kterı by s nım mÚly natabor jet. Na nÚm je, aby se setkal s rodic i tÚchto dÚtı a dohodl se nadulezitych formalitach ohlednÚ chaloupky. Pred zac atkem je treba se takesetkat s celym tymem lidı, kterı se budou spolupodılet na vytvarenı aanimovanı tabora. K dals ım ň kolum vedoucıho patrı zajis tÚnı povolenı nanejruznÚjs ıch ň radech a institucıch. Je treba te z navs tıvit mısto, kde se taborbude konat a pripravit prostory k jejich obyvanı.

Na chaloupce bychom nemÚli dÚlat zadne rozdıly ve svych postojıch ani kvychovÚ mezi dÚtmi tzv. "normalnımi" a obtıznÚ vychovatelnymi. C innosti bytotiz na sebe mÚly navazovat, takze by nikdo nemÚl pocıtit nudu, ani potrebuna sebe upozornovat vy trznostmi.

Majı - li (nejen) obtıznÚ vychovatelne dÚti dostatek zabavy, her, ale iprace, nemajı potom c as zlobit. Na vedoucım a asistentech zalezı, aby dÚtemneustale poskytovali vhodne formy c innosti.

Chaloupka zac ına. Dopravit se na mısto, rozjet celotaborovou hru,vypravit se s dÚtmi na vy let, v noci se vzbudit a s dÚtmi prozıt nÚkolik chvil prinoc nı hre c i stezce odvahy, rano privıtat vychazejıcı slunce, prostÚzorganizovat cely pobyt tak, aby se dÚtem na chaloupce lıbilo a aby na ni radivzpomınaly. Vedoucı a asistenti toho musı po cely pobyt na chaloupce nosit vhlavÚ tak velke mnozstvı... Kdy a co se bude jıst, kdo s dÚtmi a kde bude hratjakou hru, kdo povede te matko a o c em bude, jak stihnout vlak, ktery zanÚkolik minut odjızdı? A kdo dohle dne na to, aby nikdo nepociúoval nudu, anaopak, aby dÚti nebyly hrou presyceni, aby vs e mÚlo spravny spad, aby nachaloupce panovala spravna pratelska nalada?

Vedoucı chaloupky si pritom musı uvÚdomit, ze ma vs echny prıtomne dÚtina svou zodpovÚdnost a v prıpadÚ vyc erpanı nemuze vs e nechat sve muosudu. I kdyz se to vs echno zda by t nesmırnÚ slozite , je to pravÚ to, kvuli c emuse mnohy vzda c trnacti dnı volna nebo sve dovolene a rozhodne se s dÚtmihrat si na indiany c i zlatokopy.

PravÚ pocit zodpovÚdnosti dÚla z vedoucıch chaloupek jejich vedoucı apravÚ proto majı chaloupky u dÚtı ň spÚch.

Sesty c ervenec se blızı...

6. Pouz ita literatura:1/ Arco, Adolfo L : Vychovavej jako Don Bosco; in: Salesianska rodina

95/6; Salesiani Dona Boska, Praha 1994

2/ Kopecky , Jaroslav, SDB: Vychovavej jako Don Bosco; in: Salesianskarodina 94/1; Salesiani Dona Boska, Praha 1994

3/ Krızkova, Marie Rň t: Kniha vıry, nadÚje a lasky, Portal, Praha 1997

4/ Kulhavy , Josef: Anketa; in CAS 1997/1; SHM, Sebranice 1997

5/ Kulhavy , Josef: Chaloupky v roce 1997; in CAS 1998/1; SHM,Sebranice 1998

6/ Matous ek, Oldrich a kol.: Prace s rizikovou mladezı; Portal, Praha 1996

7/ PÚkny , Libor.: Don Bosko - zivot a vychovne principy; in: CAS 1996/5;SHM, Sebranice 1996

8/ PÚkny , Libor: Vstavame!; in: CAS 1997/3; SHM, Sebranice 1997

9/ SvÚtnic kova, Marie: Organizace prace a vychovne pusobenı prikresúanskych prazdninovych pobytech dÚtı; Diece znı stredisko mladezeBiskupstvı brnÚnske ho 1993

10/ Vackova, Jana: Hura, te matko; in CAS 1997/3; SHM, Sebranice 1997

11/ Vetes nık, Lukas : Vıte nÚco o SHM; in: CAS 1996/4; SHM, Sebranice1996

12/ Vtıpil, Petr.: Paragrafy na chaloupce; in: CAS 1997/3; SHM, Sebranice1997

13/ Vtıpil, Petr: Stezka odvahy; in CAS 1997/3; SHM, Sebranice 1997

14/ Zapletal, Milos : Hry na hris ti a v tÚlocvic nÚ; Olympia, Praha 1987

15/ Zapletal, Milos : Hry v klubovnÚ; Olympia, Praha 1986

16/ Zapletal, Milos : Hry v prırodÚ; Olympia, Praha 1985

Seznam prıloh:1) Zprava od zlatokopa - vstupnı informace

2) Zprava od zlatokopa - informace o mıstÚ, kde je ukryt poklad -rozs ifrovany

3) Zprava od zlatokopa - dopis o mıstÚ, kde je ukryt poklad

4) Reklamnı 2x zvÚts ene c ıslo c asopisu CAS (98/2)

5) Prohlas enı zakonnych zastupcu dıtÚte o jeho bezinfekc nosti

6) Prvnı informace o chaloupce

7) Zavazne informace pro ň c astnıky chaloupky

8) Chaloupka Dobra Voda 97’ (text denıku chaloupky)

9) Narys programu chaloupky

10) Faktory zvys ujıcı efektivitu pri praci s obtıznÚ vychovatelnou mladezı.

Pr ıloha 1

Zprava od zlatokopa - vstupnı informace

U Velke ho jezera 16.7.xx98

O jak ja jsem se mohl mıt. Zeny a dıvky milovat, pıt opojne napoje, nebose treba stat panovnıkem cele zemÚ. Vs e jsem mohl mıt. Kdyby... Kdyby senestalo to, co se snad muselo stat. Tenkrat, kdyz jsem ryzoval zlato u Velke hojezera, byl zrovna nadherny slunec ny den. Na sve m rajonu jsem mÚl stalejes tÚ hojny vydÚlek, zlate trpytky se mi bly s tily pod rukama.

I kdyz slunce zapadalo, ostatnı zlatokopove na okolnıch rajonech jizustavali od sve prace, nechtÚlo se mi jes tÚ se svou pracı skonc it. Zdrzel jsemse tedy zhruba jes tÚ hodinu, nez jsem vzal ry c a vracel se po cestÚ domÚstec ka.

Prochazel jsem pravÚ kolem stare ho vykotlane ho dubu, kdyz se ke mnÚpoc ala blızit temna postava. NÚkolik kroku prede mnou se muz zastavil a spadlna zem. Slys el jsem, jak slabÚ kric ı o pomoc. Ne, nechtÚl jsem s tım c lovÚkemnic mıt. Buh vı, kdo to je. Obloukem jsem se mu vyhnul.

Kdyz jsem byl asi deset yardu od nÚho, zase se pokusil mÚ svym volanımzastavit. Nic jsem na to nedbal a pridal jsem do kroku. V tom se stalo nÚco, naco nikdy nezapomenu. Slys el jsem - zcela jasnÚ - jako by stal maly kousek odemnÚ: "Proklınam tÚ. Nikdy nebudes moci sve zlato pouzıt a zemres teprvetehdy, az sve zlato predas poctivym a spravedlivym lidem!" Pak s lehl blesk ana vıc se jiz nepamatuji.

Vzbudili mÚ v mÚstske m s pitale. Pry velky s ok. Kdyz jsem se uzdravil,poptaval jsem se lidı, ale nikdo nic o cizinci, ktere ho jsem potkal, nevÚdÚl.

ChtÚl jsem se vratit ke sve praci. Stala se vs ak podivna vÚc. Kdyz jsemchtÚl sve zlato zpenÚzit, nikde mi ho nebrali, vs ude mÚli buŽ plno a nebo nebylitakove mnozstvı zlata schopni prijmout. Kletba se poc ala plnit. Zac al jsem setedy zivit jako dÚlnık na stavbÚ nove banky, jindy jsem zametal ulice.

Zivot s el dal. Vs ichni mı pratele jiz byli davno po smrti a ja tu stalezustaval. Tu jsem pochopil, ze se druha c ast me kletby bez omezenı plnı.

Zkous el jsem dat sve zlato mnoha lidem, ale pokazde se z nich vyklubalivydridus i, lide nec estnı a sobec tı. A zlato se mi pak vzdy nÚjakym zpusobempo c ase vratilo.

Sve ho c inu, totiz toho, ze jsem tenkrat nepomohl tomu chudakovi, lituji. Aprosım toho, kdo tento dopis najde. VysvoboŽte mÚ. VysvoboŽte mÚ avezmÚte si me zlato. PrijŽte do stare boudy na kraji lesa. Ja tam na vas buduc ekat.

John Lood

Pr ıloha 2

Zprava od zlatokopa - informace o mıste , kde je ukrytpoklad - rozsifrovany

1 T A K Z A C I N A T E B O J O V A T2 O Z L A T O , K T E R E V A M3 P O MĚZ E K B O H A T S T V I A4 MÝ K V Y T O U Z E N EMU5 P R E C H O D U N A O N E N S V Ý T .6 D Ý K U J I V A M Z A V A S I7 O D V A H U , K T E R O U8 P R O K A Z U J E T E P R I V S E C H9 V A S I C H C I N N O S T E C H A10 H R A C H . P R E S V Ý D C I L I11 J S T E MÝ , Z E J S T E12 P O C T I V I A Z E S I13 D O K A Z E T E N A V Z A J E M14 P O MA H A T . A P R O T O V A M15 O D K A Z U J I V S E C H N O S V E16 Z L A T O . MĚZ E T E S I H O17 J I T V Y Z V E D N O U T K E18 S T U D A N C E P O B L I Z19 T O H O T O M I S T A . Z A K O P A L20 J S E M J E J D E S E T21 C E N T I ME T R Ě P O D Z E M22 D V A ME T R Y O D S T U D A N K Y23 S MÝ R E M N A V YC H O D .24 U Z I J T E S I S V EH O Z L A T A25 A V Z P O ME N T E N A MÝ26 N Ý K D Y V E S V E27 MO D L I T B Ý . . .

Pr ıloha 3

Zprava od zlatokopa - informace o mıste , kde je ukrytpoklad1 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _2 _ _ _ _ _ _ , _ _ _ _ _ _ _ _3 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _5 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ .6 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _7 _ _ _ _ _ _ , _ _ _ _ _ _8 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _9 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11 _ _ _ _ _ _ , _ _ _ _ _ _12 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _13 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14 _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _15 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16 _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ . _ _ _ _ _ _ _20 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ .24 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _25 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _27 _ _ _ _ _ _ _ _ ...

Pr ıloha 5

Prohlasenı zakonny ch zastupcu dıte te o jehobezinfekcnosti

+ + +

PROHLASENI ZAKONNYCH ZASTUPCĚ DITÝTE O JEHOBEZINFEKCNOSTI

Prıjmenı dıtÚte: .........................................

Jme no: .........................................

Bydlis tÚ: .........................................

Rodne c ıslo: __ __ __ __ __ __ / __ __ __ __

Prohlas ujeme, ze le kar, ani okresnı hygienik nenarıdil nas emu dıtÚtikarante nnı opatrenı. Souc asnÚ prohlas ujeme, ze nas e dıtÚ v poslednıch dvoutydnech nepris lo do styku s osobami, ktere onemocnÚli jakoukoliv infekc nınemocı

Jsme si vÚdomi pravnıch nasledku, ktere by nas mohly postihnout, kdybytoto prohlas enı nebylo pravdive .

Datum: ......................

Podpis zak. zastupce: ..............................

Poucenı: Datum nesmı byt starsı 3 dnu pred odjezdem na ta bor.

Pr ıloha 6

Prvnı informace o prazdninovž chaloupceVedoucı: Josef Kulhavy , SebraniceAsistenti: Petr Hladky , Sebranice

Miloslav Jirac ek, OsıkMartin Odehnal, Litomys l

Predpokladane osazenstvo:

Milos Flıdr, LubnaVaclav Zindulka, SebranicePavel Blazek, OldrısAles Blazek, OldrısJirı Koutny , Siroky DulJakub Pavlıc ek, Siroky DulVile m Pavlıc ek, StrıtezDominik Prevor, Vile moviceMartin Karsky , Siroky DulPetr Vomac ka, OsıkMiloslav Horac ek, SebranicePetr Dvorak, Dolnı Cermna

Termın: 8.7.1998 (streda) - 18.7.1998 (sobota)Mısto: Lhuty u Ronova nad DoubravouCena (11 dnı): 850,- Kc (+ dotace od statu = 150 az 200 Kc )PodrobnÚjs ı informace vc as dodame.V prıpadÚ, ze nemate o chaloupku zajem, sdÚlte, prosım, tuto skutec nostvedoucımu chaloupky. Jestlize vıte o nÚkom, kdo by na tuto chaloupku chtÚl jeta nenı v seznamu, kontaktujte se s vedoucım.Formular "Zadost o poskytnutı prıspÚvku z Fondu kulturnıch a socialnıchpotreb ň c astnıkovi letnıho tabora" predejte personalnımu oddÚlenızamÚstnavatele. Pokud mate zajem o dals ı kopii zadosti, kontaktujtevedoucıho chaloupky.Financ nı hotovost (850,- Kc ), prosıme zaplaú te nejpozdÚji do konce kvÚtnaprilozenou slozenkou na uvedeny ň c et.Moznost informovanı se u vedoucıho chaloupky:Josef Kulhavyc p. 83569 62 Sebranicetel.: (0463) 74 52 34

Pr ıloha 7Zavaznž informace pro �castnıky chaloupky

CHALOUPKA 98’Sebranice 2.6.1998Mily prıteli!Uz jen par tydnu nas dÚlı od nas ı chaloupky. Proto Ti tımto listem podavameposlednı a ň plne informace.

SRAZ:V Sebranicıch u Litomys le v pondÚlı 6. c ervence 1998 v 9,00. Autobusem v 9,15odjızdıme do Polic ky. Odtud nam v 10,05 jede vlak do ZŽarce u Skutc e, tamprestoupıme do pristavene ho vlaku a odtud pojedeme do ChotÚbore. Na mıstÚbudeme asi v 12,45.

NAVRAT:Chaloupka konc ı ve c tvrtek 16. c ervence 1998. Navrat vlakem do Polic ky bude v15,20. Prıjezd do Sebranic v 16,05 hod.

DOKUMENTY:Nezapomen si vzıt s sebou kartic ku zdravotnı pojis úovny.Vezmi s sebou take vyplnÚne prohlas enı o bezinfekc nosti, podepsane rodic i nejle pev den odjezdu.

POTRAVINY:Prebyvajı - li vam doma nÚjake potraviny, ktere bychom mohli na chaloupcezuzitkovat (vajıc ka, marmelady, kompoty, atd.), prines je, prosım, na faru doSebranic - nejpozdÚji do 19. c ervna. Odvezeme je predem autem na chaloupku apak spolec nÚ zbas tıme.

ADRESA CHALOUPKY:pan Fr. HrochLhuty 5592 48 Lhuty u Ronova nad DoubravouNavste vy jen v kriticky ch prıpadech!

Vedoucı chaloupky:Josef Kulhavyc p. 83569 62 Sebranicetel.: (0463/) 74 52 34

V prıloze posılame doporuc eny seznam vÚcı.

Tesıme se na tebe...Jozka, Martin, Petr, Mıla

CO S SEBOU:

1) Satstvo:tılko 2 kstrenyrky, slipy 4 ksponozky 4 paryplavky 1 kstric ko 2 kskos ile (tepla) 1 kssvetr 1 kskalhoty (pracovnı) 1 kskraúasy, bermudy 1 - 2 ksteplakova souprava 1 ksteplaky na spanı 1 kskapesnıky 4 ksplas tÚnka 1 kslehka bunda 1 kss atek 1 ksc epiceslus nÚjs ı oblec enı do kostela(kos ile, kalhoty)

2) Obuv:tenisky, botasky 1 parpohorky 1 parprezuvky 1 par

3) Hygiena:mydloruc nıkzubnı pastakartac ek na zubyhrebenkre m na opalovanıtoaletnı papırutÚrka na nadobılahev na vodubry le proti slunci4) Osobnı vÚci:pohodlny batohspacakkarimatkablok

tuzka, propiskabaterkas itınuzes us dvojdılny + lzıceplechovy nebo PVC hrnec ekdopisnı potrebyZetor, nejle pe s pluhemfotoaparatkapesne max. 50,- Kc5) Nezapomen:osobnı le kyjıdlo - obÚd; (spolec na budesvac ina a vec ere)odvahu a spoustu dobrenaladysrdce a ruce ochotne slouzitdruhym6) Nebrat:magnetofony, radianechuú k praci a zabavÚ

Pr ıloha 8

Chaloupka Dobra Voda 97’ (text denıku chaloupky)

Pondelı - 30.6.1997Jiz od tri c tvrti na devÚt jsme se zac ali schazet pred Sebranickou farou, abychom se,

az velka ruc ic ka prekroc ı devıtku, mohli presunout na autobusovou zastavku. Nas tÚstı jsmes sebou nemuseli tahnout vs echny batohy, protoze nam jich c ast vzal Martin do sve ho auta,s kterym na chaloupku prijede. Nastoupili jsme do autobusu a ten nas zavezl do Polic ky.Tam jsme se chvıli pohoupali v dÚtske m parku a vedoucı nam koupili limonady. Jiz zdezavadıme pravidlo, ze za kazdou hrubost, s patnost, c i sproste slovo si kazdy z nas udÚla 15kliku.

V 11 hodin nam odjızdÚl vlak. Ve ZŽarci u Skutc e jsme c as nemÚli zadny . Jinak tomubylo v Havlıc kovÚ BrodÚ a proto jsme v houfech odkryvali pole na svych losech za svedrahocenne penızky. A nÚkterı z nas dokonce vyhravali.

V 15 hodin vs ak jiz navle kame na zada batohy a putujeme po zlute asi 3 km na samotuse c tyrmi domy - na Dobrou Vodu. Martin nas jiz pozoruje z okna a my unavenı, ale s úastnı,ze jsme dos li, vybırame mısto pro spanı, vybalujeme a odpoc ıvame.

Jes tÚ toto odpoledne, po kratke seznamovacı hre odchazıme do lesa k "ZizkovÚstudance". Jako nahodou tam nachazıme stoc eny dopis. V nÚm nas KAPITAN lodi, kteraztroskotala vybızı, abychom se vydali na ostrov vyhledat poklad. V chaloupce nam vedoucıPepa ukazuje velkou mapu, pomocı ktere se dostaneme na Ostrov pokladu. Nas e cesta ma120 polıc ek. Vybırame si sve lodÚ - vlajky, abychom vÚdÚli, kde se pravÚ nas e loŽ nale za.

Je vec er. Venku je jiz tma. Odchazıme do mıstnosti v kulnÚ - kajuty. Tam si kazdyvytahne ze sac ku takovy poc et kousku velke ho obrazku, kolik bodu za dnes nı den zıskal.Svou loŽ pak posouva z prıstavu na urc ite polıc ko na mapÚ. Hygiena, modlitba, sluvko,c etba z knızky a prvnı den je ukonc en.

U tery 1.7.1997Vzbudili nas jiz v 7 hodin. Po rozcvic ce byla modlitba a po nı snıdanÚ. Dopolednı

program byl vyhrazen na uklızenı vevnitr a kolem chalupy. NÚkterı z nas s li do lesa na drevo.V poledne obÚd a pak kratke osobnı volno. Tolik jsme se tÚs ili na koupalis tÚ, ale zac aloprs et a tak z koupanı nebylo nic. SedÚli jsme doma a provadÚli, co se dalo. Harvardskelogikartic ky, Na vraha, Mafiani. Vec er z mraku voda kapat prestala a proto jdeme po silniciaz k obci Luc ice, abychom si na zdejs ım hris ti zahrali fotbal. Vracıme se zpÚt do chalupy.Asistent Petr si s Jirkou a Pepou Z. jes tÚ jdou zabÚhat k Hornı Pohledi a zpÚt. Vec er prichazına radu bodovanı v kajutÚ, mytı, potom modlitba s vec ernım sluvkem, hymnou a zpıvanouvec erkou. Ve spacac cıch poslouchame vypravÚnı z knızky a usıname spankem blazenych...

Streda 2.7.1997Vedoucı Pepa nas dnes nı rozcvic kou trochu nas tval, protoze jsme museli bÚzet bosı,

ale chutna snıdanÚ, kterou pripravily nas e 3 kucharky Jana, Jitka a Zdıs a (poslednÚjmenovana prijela az vc era v poledne) nam ihned vratil naladu. Nasledovalo te matko -Pratelstvı. Rezeme a sekame drevo a hned po obÚdÚ se odchazıme koupat do rybnıkakousek od Luc ice. Povozili jsme se dokonce na voru. Domu jsme se vratili pres hris tÚ, kdejsme si stac ili zahrat fotbal.

Na kazde chaloupce nesmı chybÚt hra Pirati a proto jsme si naslednÚ po navratu zas lituto hru zahrat. Kuriozitou bylo, ze dvÚ - vıtÚzne - skupiny vymÚnili naprosto shodnou c astku

svych penÚz. Zıtra vec er ma podle vedoucıch prijet otec Jaroslav a proto pro nÚj vymy s lımeprivıtanı. Jdeme te z do lesa upravit oltar, u ktere ho budeme slavit ms i svatou. Bylo jiz dostpozdÚ a bodu do celotaborovky pribylo jen male mnozstvı. Proto jsme dnes navs tÚvu kajutyvynechali. Umyli jsme se a kvuli nebezpec ı dotırajıcıch komaru utvorili krouzek okolo pas kaluuvnitr v jıdelnÚ. Hymna, modlitba, vec ernı sluvko, zpÚv vec erky a pak hura do spacaku.

Ctvrtek 3.7.1997Hned po snıdani jsme chtÚli vyrazit na celodennı vy let, ale zcela nec ekanÚ nas jes tÚ pri

jıdle prekvapil otec Jaroslav a Roman, kterı se za nami prijeli podıvat. "Provadıme" s niminacvic ene privıtanı. S malym zpozdÚnım, ale i s otcem Jaroslavem a Romanem odchazımepres Hornı PohleŽ na hrad Lipnici. Tam v travÚ obÚdvame a na Jaroslavovu poc est lızemezmrzliny, ktere pro nas koupil. To vs ak jiz nas vedoucı Pepa vola na hrad, protoze prohlıdkas pruvodcem pravÚ zac ına. Kdyz jsme si hrad dostatec nÚ prohle dli, odchazıme nejdrıve khrobu Jaroslava Has ka a pak na Lipnicke namÚstı. Zvolili jsme si moznost, ze si chcemenÚco koupit sami a tak utracıme penızky. Autobus nas sice zavezl az pred vlakove nadrazıve SvÚtle nad Sazavou, ale vlak, kterym se mame ve zt ma pulhodinove zpozdÚnı. Cestou zHornı Pohledi jsme se stac ili jes tÚ chvıli vykoupat. Otec Jaroslav se s nami rozlouc il a odjelpryc . V chalupÚ jsme si zahrali Mafiani a novou hru s nazvem "HU". Nasledovalo klasickezakonc enı dne: Po bodovanı v kajutÚ jsme se kazdy umyl. Potom jsme si v krouzku zazpıvalihymnu, nasledovala modlitba a vec ernı sluvko a po vec erce jsme odes li zale zt do svychspacaku.

Pa tek 4.7.1997Rano se nam nechtÚlo spat a tak se role obratili: Nebudili vedoucı nas, ale my vedoucı.

Oni nas za to prohnali na poradnou rozcvic ku. Nutno jes tÚ podotknout, ze vc era pozdÚ vec ernas prijel navs tıvit otec Pavel s Pavlem S., Pavlem K. a Zdenkem T. Po snıdani se namnabızı moznost vyuzıt prılezitost ke svatosti smırenı. Ostatnı odchazejı na louku hrat hru"Huúuúu".Asi v 11 hodin odchazıme spolec nÚ k oltari slavit ms i svatou. Ve chvıli c ekanı naobÚd hrajeme "Pepıc ku pıpni", s otcem Pavlem si vypravıme vtipy a na tric kach, ktere namvedoucı rozdali, navazujeme uzly, aby nam mohly by t odpoledne nabarveny. I po pozdnımobÚdÚ tu s nami otec Pavel zustava. Musıme hrat hry v chaloupce, protoze obloha jezatazena a prs ı. Pak otec Pavel i se svym doprovodem a kucharkou Janou odjızdı. Hra nablazny a otiskovanı listu nas dovedli az k vec eru. Po vec eri jsme ukonc ili den a s li spat.

Sobota 5.7.1997Hned po rozcvic ce vedoucı vyhlasil "Super - maxi - multi - extra - prima - special -

bojovku" RozdÚlili jsme se proto do 3 skupin a vyrazili jsme plnit jednotlive ň koly:1) Nasbırat plny es us boruvek a lesnıch jahod.2) Zjistit, v kolik hodin odjızdı vlak z Hornı Pohledi po 11 hodinÚ.3) Zjistit, kdy zac ına v nedÚli v Luc ici ms e svata.4) Zjistit c ıslo urc ite ho domu v Malc ınÚ.5) Zjistit, kolik kilometru je z Luc ice do Tisu.6) Zjistit, v kolik odjızdı autobus z Hornı Pohledi do SvÚtle nad Sazavou.7) Opsat napis na pomnıku u Zizkovy studanky.Poc ası bylo po celou dobu idealnı. - Bylo pod mrakem, ale neprs elo. Jen jsme vs ak

odpoledne ves li do chalupy, zac alo lıt jako z konve. Do vec ere zbyvalo jes tÚ trochu c asu aproto jsme hrali ruzne hry a poslouchali te matko - Odpus tÚnı, smırenı. Za dnes nı vec eri bylykucharky radnÚ pochvaleni, protoze pro nas pripravily bramboraky. Pozvanı prijal i panMazuch se svymi dvÚma prıbuznymi. Pan Mazuch je nas soused. Ma konÚ, na ktere jsme ses li nÚkolikrat podıvat a je na nas velmi hodny . Proto to pozvanı. Po vec eri jsme se prevle klido plavek a byli jsme vedoucım za mohutne podpory asistentu Martina a Petra ve vanÚ

radnÚ vydrhnuti od hlavy az k patÚ. Vedoucı Pepa prec etl vysledky a pak jsme po jednomodchazeli do kajuty, abychom do lahve mohli vhodit notnou davku kousku obrazku.

NedÚle 6.7.1997Rano, jen co jsme se nasnıdali, vyrazili jsme na ms i svatou do Luc ice. Kratce jsme si

po ms i svate zazpıvali a vydali se na zpatec nı cestu. Chvıli c ekanı na obÚd jsme si zkratilite matkem. Po obÚdÚ se dalo do des tÚ a poc ası se nezmÚnilo az do vec era. Hrali jsme protoruzne hry. Dnes pod vedenım kucharek Jitky a Zdıs i. Nejvıce zaujala hra "Na brouc ky". Tatohra se hraje ve spacacıch a vıtÚzem se stava ten, kdo nejdrıve usne. K zahozenı ale nebylyani "HU", Hru s pÚtikorunou, Pantomima - filmy, Bingo. Priblızila se devata hodina a protojsme den ukonc ili v kajutÚ, v koupelnÚ a pak v krouzku pri modlitbÚ.

Pondelı 7.7.1997Po rozcvic ce na spacacıch a snıdani nasledovalo te matko - Osobnı povolanı.

Dopolednı program byl vyplnÚn ruznymi hrami: HU, Mafiani, atd. Poslednı obÚd, po nÚmjsme, pro asistenty zcela nec ekanÚ, chtÚli dat dals ı partii Brouc ku (...a spali a spali a spali...)Bylo nam vyhovÚno a tak jsme si opÚt zalezli do spacaku. Po svac inÚ se uklızelo a kazdy sesnazil zıskat poslednı, stodvacaty bod do celotaborovky. Po chvıli jsme tak vs ichni dopluli naostrov. Rozrızli jsme kazdy svou lahev a spolec nymi silami dali dohromady zpravu odKAPITANA, ktery nas zval k ZizkovÚ studance pro poslednı zpravu o mıstu, kde je ukrytpoklad.

Navle kli jsme na sebe tedy plas tÚnky a kdo mÚl, tak i galos e a vyrazili jsme do des tÚpro zpravu. Poslednı zprava byla vlastnÚ mapou a c erveny bod na nı byl poklad. Zkusili jsmetedy jıt na mısto, kde mÚl poklad by t ukryt. Byl to posed na kraji lesa, hned vedle cesty. Nas edomnÚnky byly spravne a proto jsme velkou krabici prenesli do chalupy. Kdyz jsme seprevle kli do suche ho oblec enı, vedoucı nam dovolili krabici - truhlu otevrıt. V nÚm bylospousta dobrot a tak jsme se o nÚ spravedlivÚ rozdÚlili. Nasledovala vec ere - vurty - bohuzelbyly ohrıvane ve vodÚ na kamnech v chaloupce, protoze venku neprestavalo prs et. Navec eri prijal pozvanı i pan soused Mazuch. Pro vedoucıho jsme jes tÚ odpovıdali pısemnÚ nanÚkolik jeho otazek. Po vec eri pro nas chtÚli vedoucı udÚlat male prekvapenı, ale na nas ezklidnÚnı museli c ekat velice dlouho. Tım prekvapenım byla sce nka Popolus ka (c asopis Cas96/3). Pak jsme se umyli, shromazdili k modlitbÚ a po sluvku a vec erce s li spat.

U tery 8.7.1997Rano jsme vstavali uz v 6 hodin. Vedoucı chtÚli mıt jistotu, ze vs echno stihneme.

Nasnıdali jsme se a sbalili vs echny sve vÚci do batohu. Zavazadla jsme vynosili na verandu.Nastal velky ň klid. Po devate hodinÚ byla chaloupka uklizena a my se vydali k vlakovezastavce do Hornı Pohledi. Nas tÚstı se do Martinova auta ves lo kromÚ hrncu a nÚkterychdals ıch pomucek kucharek a vedoucıch jes tÚ nÚktere nas e spacaky, karimatky a batohy. Nazastavku jsme dos li docela brzy a proto jsme se chvıli dıvali z mostu na rozvodnÚnouSazavu. I kdyz mÚl vlak zpozdÚnı asi pul hodiny, vs echny dals ı prıpoje jsme stihli a tak jsmese mohli ve tri c tvrti na c tyri rozlouc it s asistentem Petrem a kucharkou Jitkou a pod vedenımPepy a Zdıs i jsme nastoupili do autobusu, ktery nas zavezl na Sebranice. Poslednı "Cigy,cigy, cak" a pak jsme se rozes li do svych domovu, abychom mohli ukazat a predat to, cojsme si z chaloupky privezli: KromÚ tric ek, sladkostı a rozstrıhane ho obrazu, ktery si domaslepıme i spoustu hezkych zazitku a novych pratelstvı. Ale i poznanı, co je to c estnost,kamaradstvı a souzitı s ostatnımi, jako i poznanı, ze modlit se, je normalnı.

Pane, dÚkujeme ti za spolec nÚ prozity tyden. Za to, ze se nam nikomu nic zle honeprihodilo. A dej, prosıme, abychom v kazde m c lovÚku dokazali vidÚt to kladne , co v nÚmje.

Pr ıloha 9

Narys programu chaloupky.Datum Dopoledne Odpoledne Podvec er Vec er

1 8 St cesta prıjezd rozjezd hazenı na

celotaborovky presnost

2 9 C t ň klid kolem vy roba pirati fotbal

chalupy krıze huúuúu

3 10 Pa na basu prıprava na privıtanı salesiana

4 11 So celodennı vy let

5 12 Ne vychod slunce obÚd v prırodÚ velikonoc nı

ms e sv. ostrovy

6 13 Po placana medvÚdi huúuúu fotbal

plavky

7 14 U t navs tÚva salesiana ms e sv

8 15 St celodennı ň kolovka

9 16 C t bobrık samoty pirati prıprava stezka

taboraku odvahy

10 16 Pa ň klid ukonc enı celotaborovky taborak

11 17 So ň klid odjezd

Pr ıloha 10

Faktory zvysujıcı efektivitu pri praci s obtız nevychovatelnou mladez ı.

Program by mÚl reagovat na vıce nez jeden proble m obtıznÚvychovatelnych dÚtı (ň prava vztahu k autoritÚ, ale i k cele spolec nosti).

Program musı odpovıdat vyvojove fazi dÚtı a poskytovat potrebnoupodporu.

Program musı dÚtem a mladezi poskytovat podnÚty, ktere jsou pro nÚpritazlive .

Jejich rozvıjenı by mÚlo posilovat pozitivnı sebehodnocenı.

Program by mÚl nabızet spolec enske role, jez jsou respektovany. MÚl byby t prılezitostı k uc enı novym socialnım dovednostem.

Program by mÚl by t zalozen na jasnych oc ekavanıch, tykajıcıch se dÚtı.MÚl by dÚtem nabızet predvıdatelne prostredı.

Program by mÚl studentum nabızet aktivnı ň c ast.

Efektivnı programy jsou zalozeny na nÚkolika zdrojıch podpory(vedoucıch, vrstevnıcıch, rodic ıch...).

(/ 6; str. 69)