Svět BVE - brnobve.eubrnobve.eu/SvetBVE/2007/svet_BVE_2007_11.pdf · macemi odkaz „“ (stahují...

Časopis pro příznivce vlakového simulátoru BVE

Svět BVERočník 3 číslo 11 Listopad 2007

Připravuje sePokračování First Brno Track

Rail Simulator: První zkušenostiJe dlouho očekávaný konkurent BVE opravdu tak dobrý?

Seriál o stavbě tratí pro BVE 4 pokračuje

SurfujemeBVEHK.net - průvodce „rozsypaným čajem“

Tipy a radyProgram „Switch“

ZkušenostPříklady táhnou - demotratě Javorová-Vranice

Obsah

slovo úvodem

Svět BVE 1 listopad 2007

Slovo úvodem

Vážení čtenáři,

toto číslo máme pro vás hned dvě prvenství, přičemž to první z nich není zrovna slavné. Hned vysvět-lím.

Poprvé jsme se nesetkali v simu-látoru za uplynulý měsíc s žádnou novinkou. Pokud tedy právě teď koukáte do obsahu nalevo a klepe-te si na čelo jakéže novinky to tedy inzerujeme, pak vězte, že jsem nenadálého prostoru využil k tako-vému malému zamyšlení a hlavně k prognóze ohledně vydávání naše-ho časopisu v blízké budoucnosti.

Druhé prvenství je veselejší. Popr-vé totiž zaplnila rubriku „Připravuje se“ česká trať. Kolega Derryck se totiž nespokojil s pouhými 5 km své tratě a chystá pro vás prodloužení. Z dalších rubrik opět vřele doporu-čuji seriál o stavbě tratí (dozvíte se něco o výhybkách) nebo se můžete podívat, jak dopadlo vydání konku-renčního Rail Simulatoru.

Věřím, že v těchto podzimních, nevlídných a sychravých dnech si najdete pro svůj oblíbený simulá-tor více času.

Příjemné počtení!

novinkyNovinky za říjen ... str. 2

surfujeme po internetuBVEHK.net ... str. 3

tipy a radyStavíme trať pro BVE 4, část IV. ... str. 4Program Switch ... str. 11Listárna ... str. 13

připravuje se prodloužení First Brno Track ... str. 15

zkušenostčeská trať Javorová-Vranice (demo) ... str. 17

zamyšleníKoleje ... str. 19

putujeme obrazemHong Kong DisneyLand Resort Line ... str. 21

okno ke konkurenciPrvní zkušenosti s Rail Simulatorem ... str. 23

Na titulní straně:

DisneyLand Resort Route

(Hong Kong)

Tiráž

Vydávají:Vince Black ([email protected])Gyzma ([email protected], ICQ: 307-559-060)Derryck ([email protected])

Redakční [email protected]

Vychází 6.11.2007

Motto:

Venku mlhy, tma padá, listí šustí,doma máme teplo, BVE funguje ... naštěstí.

Dejme šálek čaje horkého,a doufejme, že další měsíc přinese něco nového.

Příští číslo vyjde 6.12.2007

mailto:[email protected]




Novinky: ŘíjenVince Black

novinky

Zatím jsme každý měsíc přinesli v této rubrice nějaké novinky ohledně simulátoru. Někdy více, někdy méně. Dost často jsme se báli, že nebudeme mít do této rubriky co dát, ale nakonec se vždy nějaká ta novinka na poslední chvíli našla. Nyní nastalo to, čeho jsme se obávali, a poprvé za existence našeho časopisu se za uplynulý měsíc neobjevilo vůbec nic nového. Dovolím se tedy využít nečekaně naby-tého prostoru, a zamyslet se nad budoucností našeho časopisu a potažmo BVE samotného.


Musím přiznat kolegovi Gyzmovi, že tuto situaci předvídal již před časem, a víceméně se trefil i předpovědí období, kdy tento stav přijde. Absence novinek nejen v našem časopise, ale i na anglickém diskusním fóru či v databázi tratí na stránkách BVE-routes.com, vybízí k otázce, co bude s BVE dál. Na místě jsou obavy z vyčerpání tvůrčích možností známých stavitelů tratí a vlaků či přechod ke konkurenci (Microsoft Train Simulator, dále jen MTS či Rail Simulator, RS).

Samozřejmě, že náš časopis, jako ostatně každé periodikum, žije převážně z popisu nových událostí, a tomu, co bylo vytvořeno již dávno či v jiném oboru, se věnuje pouze sporadicky. I my sice můžeme recenzovat zastaralé tratě a uveřejňovat screeny z tratí možná ještě zastaralejších, ale ruku na srdce - jak dlouho? A bude to vůbec někoho ještě zajímat?

Ne, i my žijeme z novinek. Potřebujeme je nejen do této rubriky, ale pochopitelně i pro recenze tratí či obrázkové galerie. Potřebujeme nové vlaky pro rubriku Představujeme. S obojím jde ruku v ruce i náplň rubriky Listárna, protože nové tratě a vlaky obvykle přinášejí nové dotazy. Spočtěte si tedy sami, kolik rubrik bez přísunu novinek zůstane. Mnoho ne.

Nelze uspokojit čtenáře pouhým popisem našich zážitků z reálné železnice (rubrika Zamyšlení) či „špionáží“ ke konkurenci. A i když nám počátkem loňského roku „aféra Markus“ hodně zvedla čtenost, není ani tohle hlavní náplní našeho časopisu.

Otázkou tedy je, jak budeme vycházet dál. Kolega Gyzma má pro vás připraveno ještě několik dílů svého seriálu o stavbě tratí, k tomu

by byl ochoten se s vámi podělit i o některé fígle. Nějakou dobu ještě mohou fungovat rubriky jako Naše listárna, Zamyšlení, Putujeme obrazem či Okno ke konkurenci.

Možností, jak vycházet dál, je několik:

1) Vycházet jako občasník - je to nejlákavější možnost, ale zároveň také nejzrádnější. Až dosud jsme byli k psaní do časopisu hnáni termínem „uzávěrky“, zatímco bez pevného termínu vydání časopisu se obáváme jistého „zvlčení“.

2) Vycházet jako dvouměsíčník - tato varianta vychází z úvahy, že za dva měsíce by se přece jen něco nového udát mohlo, ale co když tomu tak nebude?

3) Psát o jiných simulátorech - v tom případě by se náš časopis mohl přeměnit ze „Světa BVE“ na „Svět simulátorů“. Vzhledem k neustálému nárůstu tratí a misí např. ve zmíněném MTS či nově vzniklému RS bychom jistě měli „živobytí“ zajištěno na dlouhou dobu dopředu, ovšem má to několik háčků.

Jedním z nich je fakt, že o ostatních simulátorech mnoho nevíme, takže bychom o nich museli buď psát jen okrajově nebo do nich pořádně proniknout, což např. v případě MTS není zrovna nic snadného (o tom svědčí např. české diskusní fórum plné dotazů a návodů). Je tu ještě

možnost získat přispěvatele z řad komunity MTS či Trainzu, ovšem to je velice nejisté. Několikrát jsme vyzývali ke spolupráci i vás, čtenáře, ovšem nepřihlásil se nám nikdo, a tak je důvodná obava, že by to v jiných komunitách bylo podobné.

Ať tak či onak, ještě nějakou dobu se budeme snažit pro vás BVE a náš časopis „udržet na živu“. Protože já s kolegy zatím ještě zbraně neskládáme. Osobně mohu slíbit vydání elektromotorické jednotky řady 971 („Ešus“) a to jak ve verzi pro 4.x, tak pro starší 2.x. Pro obě verze simulátoru rovněž chystám zbrusu novou kabinu pro „Šestikolák“, aneb elektrickou lokomotivu řady 181. Rád bych dokončil také kabinu „Pantografu“ 451 pro BVE 4.x, spolu s pohledem cestujícího, a vytvořil tak jakýsi „Pantograf Pack“. Samozřejmě mám v plánu i další lokomotivy.

Rovněž přispívám svými objekty do Gyzmovy databáze tratí na stránkách http://bve-cz.net, stejně tak jako třeba slovenský fanoušek BVE jménem Jano.

Kolega Derryck rovněž nezahálí, a jak si můžete přečíst na jiném místě v tomto časopise, v rubrice Připravuje se, chystá pokračování své tratě First Brno Track.

Doufám tedy, že jsme vás nevystrašili, ale považovali jsme za nutné upozornit své čtenáře na všechny možnosti, které mohou v budoucnu nastat. Samozřejmě my všichni doufáme, že k tomu nedojde a časopis bude nadále vycházet jako doposud.

Držte nám palce!

[x]

http://bve-cz.net

Surfujeme: Stránky, které ještě možná neznáteVince Black

surfujeme


V minulém čísle jsme psali o beta verzi tratě Hong Kong MTR DisneyLand Resort Line a přidali dově-tek, že na domovské stránce lze nalézt mnohem více tratí a vlaků, týkajících se právě vzdáleného Hong Kongu. Pokud navštívíte stránku uvedenou v odkazu nad obrázkem, patrně se zděsíte písma se známým a trefným označením „rozsypaný čaj“. Ale nebojte, od toho jsme tu my, abychom se vás pokusili v této spletité a obsáhlé stránce zorientovat.

BVEHK.net

URL: http://bvehk.net/home.phpJazyk: čínsky, anglickyZaměření: BVE 2.x/4.x

Hned na úvod bych vám měl pora-dit lepší odkaz, a bude to ten, kte-rý jsem uvedl i při anoncování této tratě v říjnovém čísle letošního roku - http://bvehk.net/plugin.php?identifier=download&module=download&acti=softview&softid=21. Vyzkou-šeli jste? Pokud ano, jistě zjistíte, že se zde vyznáte mnohem lépe. Horizontální odkazy do jednotlivých sekcí (v horní části obrazovky) totiž obsahují i nám snadno srozumitelné anglické názvy. Ono vlastně nejde o několik odkazů, ale pouze o jeden, který nás dovede na zdánlivě tajem-nou stránku se třemi hlavními okny. V prvním z nich již vidíte známé odkazy jako „Main Program“, „BVE Tools“, „BVE Route“ či „BVE Train“.

A světe div se, funguje to. Pokud kliknete na odkaz „BVE Route“, uvi-díte celkem slušný seznam více jak dvaceti tras. Na prvním místě je pochopitelně název v čínských zna-cích, hned vedle se pak nachází ang-lický název tratě. V dalších sloupcích pak můžete mj. vidět údaj o velikosti souboru. Použítím odkazu s názvem trati se dostanete na stránku, která

Myslím, že je to vše, co byste o této stránce měli vědět. Vše ostatní už je jen pro „domorodce“ a pravděpo-dobně byste tam nešli nic jiného než to, co většinou na podobných strán-kách nacházíte (diskusní fórum, for-mulář pro odeslání e-mailu atd.).

Závěrem tedy lze konstatovat, že jde o na první pohled nesrozumitelnou stránku, nicméně při trochu pozor-nosti zde najdete vše, co si ohledně Hong Kongu potřebujete pro simu-látor stáhnout …

[x]

Ukázky některých tratí:

obsahuje základní informace o trati, plus několik náhledů. Pokud si bude-te chtít trať stáhnout do svého PC, hledejte hned pod základními infor-macemi odkaz „<<Download>>“ (stahují se soubory v balíčku rar).

Chvályhodné je, že některé strán-ky tratí obsahují i odkaz ke stažení potřebného vlaku, nejčastěji použité otázky (Q&A nebo také chcete-li FAQ) či dokonce ukázkové video .

Těm je dokonce vyhrazena i samo-statná sekce, na níž vede link rovněž z prvního z hlavních oken. Videa se otevírají v nové stránce a jsou umís-těna na známém serveru YouTube (http://www.youtube.com). Tam zjistíte nejen zdali daná trať stojí za stažení, ale můžete se díky video-klipům i podívat jak taková dopra-va v Hong Kongu v reálu vypadá. A když už tam budete, jistě strávíte nějakou chvíli i prohlížením dalších videí, kde najdete ukázky z jízdy v simulátoru nejen na tratích v Hong-Kongu, ale např. i v Japonsku a dal-ších zemích.

Na stejném principu jako nabídka tratí funguje i seznam stažitelných vlaků. Každá z příslušných stránek je vždy opatřena fotografií z reálné-ho provozu a náhledem kabiny.Možná vás zajímá, co je v těch ostat-ních dvou hlavních oknech. Přiznám se, že nevím co je obsahem třetího okna, neboť tam anglický překlad chybí. Ve druhém okně běží pruh avizující poslední novinky na strán-ce, a to dokonce i včetně malých obrázkových upoutávek.

http://bvehk.net/home.php

http://bvehk.net/plugin.php?identifier=download&module=download&acti=softview&softid=21



http://www.youtube.com

kterou běžně vídáme v nádražích rozhodně na délku neměří 25 m, jako je tomu v našem případě. Z toho se odvíjí i ostřejší oblouk, nad kterým budeme muset přivřít oko, protože padesátimetrová výhybka je zas moc dlouhá.

Máme tedy dvoukolejnou trať s oso-vou vzdáleností 4 m. Výhybky jsou dvě o délce 25 m což znamená, že se na druhou kolej dostaneme po 50 m. Z toho je nám jasné i ozna-čení výhybek číslem 2000, které je udáváno v milimetrech a znamená osovou vzdálenost větvících se kole-jí výhybky v 25. metru. Abychom správně použili příkaz Turn musíme vědět, že odklon není nic jiného než zmiňovaná osová vzdálenost s tím rozdílem, že je zde počítána na 1 m délky. Pokud má být osová vzdále-nost po 25 m dva metry, jeden metr vypočítáme jednoduchým výpočtem 2 : 25 = 0,08. Hodnota „slope“ bude tedy 0,08 m. Po 50 m opět kolej odkloníme zpět zápornou hodnotou. Pro lepší pochopení a představu co nám vznikne nahlédněte do přílohy 2.

Máme hotov základ budoucí výhyb-ky. Nyní je třeba doplnit souběžné koleje. To uděláme pomocí známé-ho příkazu Rail, kde budeme muset spočítat správnou vzdálenost poklá-dané koleje. Jelikož jsou objekty rov-ných kolejí dlouhé 25 m, v počátku odklonu bude vzdálenost pro kolej vlevo 0 m, po 25 m bude vzdálenost 2 m a nakonec po 50 m bude vzdále-nost 4 m. U koleje vpravo, na kterou přejíždíme, budou tyto vzdálenosti postupovat opačně, od 4 m po 0 m. Pochopitelně kolej ukončíme v místě nulové vzdálenosti pomocí příkazu RailEnd. Viz. příloha 3.

Hotova je základní výhybka a zbývá nám ji vylepšit reálnějšími objek-ty. Jde o pravé výhybky odbočující vpravo a tak vybereme objekty dle

Tipy a rady: Stavíme trať pro BVE 4, část IV.Gyzma

tipy a rady

Uplynul měsíc a s ním nadešel čas pro další pokračování našeho návodu o stavbě tratí pro BVE 4. Naposledy jsme si pověděli něco o kvalitě tratě, adhezi a načali jsme velikou a důležitou kapitolu o zvucích. Tématem tohoto dílu bude stavba výhybek společně se zvukovým doprovodem. Výhybku lze vytvořit dvěma způsoby. Jedním z nich je použití příkazu Turn a druhým z nich je použití příkazu Curve. Oba dva příkazy patří samozřejmě do sekce Track.


Syntaxe příkazů je následující:

Track.Turn (Slope)

Slope: odklon koleje [ m ] ((+): vpravo, (-): vlevo)

Track.Curve (Radius; Cant)

Radius: poloměr [ m ] ((+): pravý oblouk, (-): levý oblouk, 0: rovná trať)Cant: převýšení [ mm ]

Pozn. Příkazy lze umístit pouze v násobcích intervalu 25m.

Možná právě přemýšlíte nad rozdí-lem mezi těmito příkazy, který není jen v jejich syntaxi, ale i v chování při jízdě vlaku. Pokud použijeme příkaz Curve, vlak se pohybuje po jakési neviditelné kružnici, byť koleje jsou prezentovány jako 25 m rovné seg-menty. My ale víme, jak tyto 25 m rovné segmenty nahradit objektem příslušného oblouku. Naproti tomu příkaz Turn funguje úplně jinak. Apli-kuje se pouze v místě jeho použití a vytvoří zde odklon koleje doprava nebo doleva podle zadané hodno-ty. Je to jakýsi zlom a pokračování tratě v přímém směru, který nejlépe pochopíte na konkrétním příkladu. Opět budeme vycházet ze základní tratě. Viz příloha 1.

Myslím, že je nyní vše jasné a můžeme přikročit ke stavbě výhyb-ky. Než však začneme, domluvíme na důležitých údajích, které bychom měli dodržovat při používání objektů z databáze CZ-SK. Osová vzdálenost kolejí na širé trati bude 4 m a ve stanicích 4,70 m. Tomu odpovídají i objekty výhybek VyhybkyB1k, kte-ré je nutné stáhnout a nainstalovat. Musím vás upozornit, že BVE je vázá-no jak pravidly pro tvorbu objektů, tak pravidly pro jejich umisťování, a tak není možné u výhybek dodržet reálné rozměry. Skutečná výhybka

anglické zkratky (left, right). Jsou to VRR-2000.x a VRR-2000-op.x. Zkratka op je už naše a znamená výhybku v opačném směru. Je to z důvodu perspektivy textury. Objekty kolejí definujeme jako Free Object. Úmyslně tyto objekty přiřadíme ke kolejím 1 a 2, protože tyto koleje jsou rovné a nemusíme tak objekt natáčet jako v případě přiřazení objektu ke koleji 0, tedy naší kole-ji po které jedeme. Abychom moh-li objekty výhybek použít, musíme nejprve docílit zneviditelnění části nahrazovaných kolejí, aby nedochá-zelo k jejich překrývání. To udělá-me pomocí objektu nic.x, který se nachází přímo ve složce CZ-SK a definujeme ho jako objekt koleje s indexem 1. Viz příloha 4.

Track.FreeObj (Index; IdxStType; X; Y; Turn)

Index: index koleje (-1: umístění přímo na terén | 0 - 15: umístění vzhledem ke koleji) IdxStType: index objektuX: poloha X [m] Y: poloha Y [m] Turn: otočení podle osy y [deg]

Nyní si zkuste výhybku projet. Urči-tě se všimnete, že vlak nejede po oblouku, ale skutečně v místě s příkazem Turn se stočí a pokračuje rovně. Při takto ostrých obloucích se tato metoda netváří nikterak reálně, a tak je dobré použít pří-kaz Curve. Tady ale pozor! Je tře-ba znát poloměr oblouku odboč-né větve výhybky, který je vepsán na začátku každého *.x souboru. Do takovéhoto souboru se můžete podívat textovým editorem a nebo za pomoci souborového manažeru (Servant Salamander, Total Comma-nder…) klávesou F3. Pro výhybky s osovou vzdáleností 2 m resp. 4 m, počítáme-li celý průjezd na druhou kolej, je poloměr oblouku 156.583 m. Vymažte tedy z vaší pokusné tra-

příloha 5.

Při testovací jízdě jste vždy slyšeli zvuk výhybky i když jsme se o to nějak vědomě nepřičinili. Jak to tedy funguje? Zvuk výhybky je přehráván v případě, že některé z dalších kole-jí vytvořených příkazem Rail (1-15) překříží ve stejné výškové poloze naši kolej s indexem 0. V našem případě jsme tuto podmínku splnili, neboť v místě výhybky jsme vytvoři-li další kolej. Proč tohle říkám? Může se stát, že se rozhodnete na trať umístit výhybky pojížděné v přímém směru a ne do odbočky. V takové situaci máte např. dvě souběžné

tipy a rady


tě příkazy Turn a nahraďte je příka-zem Curve. Tady opět dávejte pozor a uvědomte si, že celý přejezd na druhou kolej je dlouhý 50 m. Místo prvního odklonění vložte oblouk s kladným poloměrem o výše zmíně-né velikosti bez převýšení. Hned po 25 m je nutné vložit téže oblouk o záporném poloměru a v místě dru-hého odklonu vložit oblouk o polo-měru 0, aby došlo k jeho ukonče-ní. Spusťte simulaci a projeďte se vlakem. Uvidíte velký rozdíl oproti příkazu Turn. Vlak se nyní pohybuje pěkně po kružnici a opisuje plynulý oblouk. Je zcela na vás, jakou meto-du zvolíte. Já doporučuji Curve. Viz

koleje, mezi kterými nemáte důvod vytvářet propojení pomocí dalších kolejí, protože na to postačí objekty výhybek. Zvuk se v takovém přípa-dě nepřehraje a je nutné za pomoci neviditelného objektu nic.x vytvořit 25 m odbočné koleje a hned ji zase ukončit. Viz příloha 6.

Balíček výhybek rovněž obsahuje samostatné oblouky k výhybkám o shodných poloměrech, které lze využít při stavbě vícekolejných sta-nic, bez nutnosti používat opačné výhybky k narovnání oblouku odbo-čujících kolejí.

[x]

Přílohy:

Příloha 1 - odklon koleje doprava pomocí příkazu Turn (znázorněn modře):

With Train.Folder 113_6

With Structure.Rail(0) CZ-SK\Koleje\KolejeB1k\Kolej.x.Rail(1) CZ-SK\nic.x.Ground(0) UchiboX\GrassRise.x

With Texture.Background(0) UchiboX\Bg_Fine.bmp

With Track0,.Sta Stanice A;07.0040;07.0100; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; , .Height 0.4,

5,.Stop 1

25,.Turn 1

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; ,

1005,.Stop 1;0;0,

tipy a rady


Příloha 2 - odklon kolejí příkazy Turn (kladná a záporná hodnota):





5,.Stop 1

25,.Turn 0.08

75,.Turn -0.08

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; ,

1005,.Stop 1;0;0,

tipy a rady


Příloha 3 - definice a ukončení vedlejší koleje příkazy RailType, Rail a RailEnd:





5,.Stop 1,

25,.RailType 0;1,.Turn 0.08.Rail 1;0;0;1,.Rail 2;4;0;0,

50,.Rail 1;-2;0;0,.Rail 2;2;0;1,

75,.RailType 0;0,.Turn -0.08.Rail 1;-4;0;0,.Rail 2;0;0;0,

100,.RailEnd 2;0;0,

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; ,

1005,.Stop 1;0;0,

tipy a rady


Příloha 4 - zneviditelnění části nahrazovaných kolejí pomocí objektu „nic.x“:


With Structure.Rail(0) CZ-SK\Koleje\KolejeB1k\Kolej.x.Rail(1) CZ-SK\nic.x.Ground(0) UchiboX\GrassRise.x.FreeObj(0) CZ-SK\Koleje\VyhybkyB1k\VRR-2000.csv.FreeObj(1) CZ-SK\Koleje\VyhybkyB1k\VRR-2000-op.csv



5,.Stop 1,

25,.FreeObj 1;0;0;0;0,.RailType 0;1,.Turn 0.08.Rail 1;0;0;1,.Rail 2;4;0;0,

50,.Rail 1;-2;0;0,.Rail 2;2;0;1,

75,.FreeObj 2;1;0;0;180,.RailType 0;0,.Turn -0.08.Rail 1;-4;0;0,.Rail 2;0;0;0,

100,.RailEnd 2;0;0,

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; ,

1005,.Stop 1;0;0,

tipy a rady


Příloha 5 - výhybka pomocí příkazu Curve:


With Structure.Rail(0) CZ-SK\Koleje\KolejeB1k\Kolej.x.Rail(1) CZ-SK\nic.x.Ground(0) UchiboX\GrassRise.x.FreeObj(0) CZ-SK\Koleje\VyhybkyB1k\VRR-2000.csv.FreeObj(1) CZ-SK\Koleje\VyhybkyB1k\VRR-2000-op.csv



5,.Stop 1,

25,.FreeObj 1;0;0;0;0,.RailType 0;1,.Rail 1;0;0;1,.Rail 2;4;0;0,.Curve 156.583;0

50,.Rail 1;-2;0;0,.Rail 2;2;0;1,.Curve -156.583;0

75,.FreeObj 2;1;0;0;180,.RailType 0;0,.Rail 1;-4;0;0,.Rail 2;0;0;0,.Curve 0;0

100,.RailEnd 2;0;0,

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; , 1005,.Stop 1;0;0,

tipy a rady


Příloha 6 - ukončení odbočné koleje:


With Structure.Rail(0) CZ-SK\Koleje\KolejeB1k\Kolej.x.Rail(1) CZ-SK\nic.x.Ground(0) UchiboX\GrassRise.x.FreeObj(0) CZ-SK\Koleje\VyhybkyB1k\VRL-2000.csv



5,.Stop 1,

25,.FreeObj 0;0;0;0;0,.RailType 0;1,.Rail 2;2;0;0,

50,.RailEnd 2;0;0,.RailType 0;0,

1000,.Sta Stanice B;07.0245;T; ;-1;0; ; ; ;50; ; ; , 1005,.Stop 1;0;0,

tvorbě výhybky tuto délku dodržo-vat. Samozřejmě máme možnost vytvořit výhybku i delší, a to za před-pokladu, že její délka bude násob-kem čísla 5. Tvoření delších výhybek vyžaduje určitou zručnost při stavbě tratí, protože vše je třeba důkladně propočítat. Sestavení výhybek del-ších než 25 m je zkrátka náročnější.

- X-offset of the right/left branch:Vzdálenost mezi větvemi výhybky. Nula představuje přímou kolej, klad-ná a záporná hodnota větvení vpra-vo a vlevo. Pokud budeme stavět výhybku o délce 25 m, je nejmen-ší možná vzdálenost os obou větví výhybky 1,75 m (tj. pro vzdálenost os 3,5 m dvou rovnoběžných kole-jí). Při menší vzdálenosti již nedo-

Tipy a rady: Aplikace „Switch“Gyzma

tipy a rady

Switch je jedním z velice užitečných programů usnadňujících tvorbu výhybek, oblouků a křižovatek o rozchodu 1435 mm. Jeho autorem je Rüdiger Hülsmann z Německa, mimo jiné známý tvůrce vlaku metra F92, díky jemuž je stavba opět o něco jednodušší. V současné době je program ve verzi 1.5 a hned při spuštění jste vyzvání k výběru jazyka, angličtiny nebo němčiny. Samozřejmostí je tedy základní znalost anglického jazyka.


Po výběru jazyka, v našem přípa-dě angličtiny, a stisknutí klávesy enter se ocitáme v hlavní nabídce programu. Na výběr máme ze šesti položek:

1. Switch (jednoduchá výhybka)2. Curve (oblouk)3. Crossing (kolejová křižovatka)4. Single Slip Switch (poloviční kři-žovatková výhybka)5. Double Slip Switch (celá křižovat-ková výhybka)

6. Exit program (ukončit program)

Vytvoření jednoduché výhybkyPři tvorbě jsme postupně dotazová-ni na následující parametry (viz obr. 1):

- Length of the switch (a)- X-offset of the right branch (b)- X-offset of the left branch- Direction of travel (c)- Guard rails (d)- Compensating pieces to reach the next 25m (if needed)- Overhead line right- Overhead line left- Height of the contact wire- Height of the carrying rope

- Lenght of the switch:Zde napíšeme délku výhybky v met-rech. Kolejové segmenty v BVE mají délku 25 m, a tak bude vhodné při

jde k jejich úplnému překřížení. Při extrémně malé osové vzdálenosti dojde k chybě, která má za následek zcela nepoužitelný objekt. V jiném případě může dojít k pádu aplika-ce. Pokud tedy potřebujeme menší osovou vzdálenost větvení, musíme vytvořit výhybku delší než 25 m. To s sebou nese výše uvedené kompli-kace.

- Direction of travel:Určení směru jízdy po výhybce, resp. polohy jazyků.

- Guard rails:V této nabídce si vybereme zda chceme přídržnice či ne. Někdo by se mohl zamyslet nad tím, nač tady taková nabídka je. Ve skutečnosti přídržnice být musí, ale při konstruk-ci složitějších zhlaví a kolejových křížení v simulátoru, mohou přídrž-nice zasahovat do dalších objektů a tak je tvůrci mohou při práci se Switchem vypustit a dle potřeby vlastnoručně dodělat až v trati.

- Compensating pieces:Tato nabídka doplňuje chybějící dél-ku objektu do dalšího 25 m segmen-tu. Jak bylo řečeno, segmenty kolejí v BVE mají délku 25 m. V případě výhybky o délce 35 m budeme dotá-záni na doplnění zbývajících 15 m. Pokud budeme souhlasit, můžeme zmíněných 15 m doplnit na začátek

obr. 1 (c) Rüdiger Hülsmann

obr. 2 (c) Rüdiger Hülsmann

1. normal track, straight (přímá jíz-da)2. normal track, branch (jízda do odbočky)3. crossing track ( přímá jízda z ved-lejší koleje)

V případě tvorby křižovatky je tato nabídka bezpředmětná.

Vytvoření obloukuTvorba oblouku je mnohem jedno-dušší než tvorba výhybek. Na výběr máme ze dvou možností.

1. Radius2. X-offset

- RadiusPoloměr oblouku v metrech. Nejmenší možná hodnota je 150 m. Menší hodnoty nejsou doporučová-ny, neboť dochází už i tak k velkému zkreslení.

tipy a rady


a konec výhybky. Možné je volit dél-ky opět v násobcích čísla 5 např 10 a 5.

Overhead line:Možnost volby trolejové vedení nad jednotlivými větvemi výhybky. Dále je zde možnost nastavení výšky tro-lejového drátu a napínacího lana.

Nakonec budeme vyzváni k zadá-ní názvu objektu bez přípony. Tím jsme vytvořili objekt výhybky ve for-mátu B3D.

Vytvoření křižovatky a křižo-vatkové výhybky (viz. obr. 2 na předchozí stránce)

Tvorba probíhá obdobným způso-bem jako u jednoduché výhybky. Na výběr máme následující položky:

- X-offsetTato funkce je velice podobná tvor-bě odbočných větví u výhybek. Je to odchylka od osy Z v přímém směru na délce 25 m.

Nakonec se nás Switch zeptá, zda chceme oblouk pootočit o patřičný úhel. Pokud ho hodláme použít jako objekt Rail, zvolíme kladnou odpo-věď.

ZávěrPoužívání aplikace Switch je velice jed-noduché a po několika pokusech se s ním naučí zacházet každý. Na dotazy, zda Switch dokáže jiný rozchod než 1435 m, musím odpovědět, že niko-liv. Dále oblouky a výhybky jsou zde vytvářeny po 5 m segmentech a tak použití velmi malých poloměrů bude na objektech dosti vidět.

[x]

Ilustrační foto: Vince Black

Naše listárnaVince Black, Gyzma

Naše listárna

Dotazy do listárny můžete psát na adresu [email protected]. Příspěvky jsou redakčně upravo-vány.


Nevíte o podobné „super“ hře pro Linux?

Hernajs

O ničem takovém nevíme. Pokud jste “zarytý Linuxák”, tak Vás trochu litu-jeme, protože mít jen jeden systém je ve Vašem případě dosti neprak-tické. Linux má nesporně mnoho výhod, ale co s ním, když programy, které chcete, jsou jen pod Windows. Tenhle problém bychom řešili dvěma HDD s Linuxem a Windows.

Přihodila se mě velice prapodiv-ná věc v trati Sellye-Petervár. Tuto trať většinou jedu tak jed-nou za uherský rok . Jde o misi Sellye-Petervar szemely.csv - pokud vím, tato mise byla noční, ale od včera jí jezdím ve dne - noc se mi “ztratila”, ale jízdní řád je stejný, začíná časem 22:16. Ne že bych si stěžoval, jsem radě-ji, že jí můžu teď jezdit ve dne, ale mě se poslední dobou vůbec ztrácejí noční mise ... zmizely např. noční verze z tratí Desert Freight a Birmingham a když si trať stáhnu znovu, noční mise prostě nejsou.

pilot 1

Dejte si v BVE 4.x nabídku „Option“ a zaškrtněte si políčko „Fog“.

Kdy bude dokončena trasa Met-ra A?

J

(odpovídá Gyzma, autor tratě:) Žád-ný pevný termín není dán. Případné budoucí aktualizace budou vždy zve-řejněny na mých stránkách (http://bve-cz.net/) v sekci “Novinky” a “Downloads”.

Prosím o pomoc, dostal jsem od

ce” lepší? Když jsem porovná-val obě verze, tak sice musím uznat, že pro BVE 2.x je více tratí a lokomotiv, ale po straně grafické je BVE 4.x určitě lepší nebo ne?

jaja

Po technické a grafické stránce je BVE 4.x určitě lepší. K BVE 2.x se někdo vrací právě kvůli množství tratí a také z nostalgie. I když nutno říci, že chování vlaku při jízdě v BVE 2 je někdy lepší.

Tak jsem se po dlouhé době rozhodl opět hrát BVE, a tak jsem nejprve hrál BVE 2.x, ale včera jsem nainstaloval i BVE 4.x, a musím uznat, že grafika i chování vlaků mi přijde daleko lepší. Jen škoda, že do BVE 4.x je stále nedostatek lokomotiv a tratí, a tak hledám co se dá. Jinak se moc těším na tu cd 971 a doufám, že nebude jediná, co tu bude nově vyrobena.

Stanislav Švec

(odpovídá Vince Black, autor českých vlaků:) Jediná určitě nebude, chys-tám např. úplně jinou, lepší kabinu pro cd181. Měly by pak následovat i další lokomotivy, akorát prosím o trpělivost, protože tvorba je časově celkem náročná a času málo.

Po delší odmlce jsem si stáhl váš pdf soubor svet_BVE_2007_10 (říjnový výtisk našeho časopisu, pozn. red.) a po otevření to chce po mě heslo. Je to jen pro regis-trované uživatele?

Jarda

(odpovídá Vince Black:) Tak to sly-ším prvně ... po mě to žádné hes-lo nechce. Ani při otevření rovnou z internetu, ani po stažení na disk.

kamaráda odkazy na stránky o BVE a nemůžu se od toho odtrh-nout! Můj obdiv patří Vám. Vše chodí v pořádku, ale jen nemo-hu rozjet vlak cd680 (Pendoli-no) v BVE 4.x, vypadá to jako že se nezapne hlavní vypinač. Zkoušel jsem všechny možné varianty a pořád nic ...

Jirka

Pendolino se startuje vždy klávesou 6 na nenumerické části klávesnice. Zapnutí hlavního vypínače poznáte podle toho, že se vám rozsvítí počí-tače, pokud se nic nerozsvítí, tak je vše vypnuté. Nápověda kláves se nachází nalevo od panelu (stačí se posunout v simulátoru šipkou doleva na num. klávesnici).

Je už znám nějáký termín dokončení jednotky cd971?

Jarda

(odpovídá Vince Black, autor vlaku:) Přesný termín říci nemohu, ale rád bych ho dodělal teď na podzim, asi ve druhé polovině listopadu.

Chtěl bych vás poprosit a požádat, jestli byste nepřehod-notil své rozhodnutí a nezhoto-vil připravovanou cd971 i pro BVE 2.x. Žádám vás za všechny fanoušky BVE a doufám, že snad naše přání vyslyšíte.

pilot 1

(odpovídá Vince Black, autor vlaku:) Vzhledem k tomu, že právě předělá-vám kabinu pro cd181 (a to pro obě verze), udělám i cd971 pro verzi 2.x. Ještě musím ale zpracovat u tohoto vlaku zvuky.

Mimochodem nechápu ty, co hrají BVE 2.x - co je na “dvoj-


http://bve-cz.net/

http://bve-cz.net/

Naše listárna


Soubor určitě zaheslovaný není. Jiná čísla vám otevřít jdou? Pokud nám zašlete svůj e-mail, mohu Vám číslo poslat v příloze (má cca 3,5 MB).

Stáhl jsem si BVE 4.x + základ-ní trať Uchibo, vše mi funguje. Nemůžu ale najít nějaké tra-tě navíc. Co jsem stahoval, mi nefunguje. Anglické odkazy ne-jdou stáhnout atd. Mohl by mi prosím někdo poradit nějaký funkční odkaz na trať, která by po stáhnutí fungovala? Ještě mi funguje trať BVExMTS, ale jinak nic, co jsem si stáhl. Také jsou tam na stažení nějaké soubo-ry s příponou exe, to se dá také použít a popřípadě jak?

Dawe

Jeden odkaz s pěknou tratí je http://www.anthony-b.pwp.blueyonder.co.uk/rsr-uk/x-city_south/downlo-ads.html. Pokud vám něco nefun-

li postup co je třeba stáhnout např. z téhle konkrétní tratě a poradili mi ...

Dawe

BVE 4 se standardně instaluje do C:\Program files\mackoy\bve4. Pokud jste stáhl a nainstaloval soubory 1 až 4, je to správně. Z téže stránky vede odkaz na el. jednotku 323. Pokud ji máte nainstalovanou, lze spustit mise, které jsou označené pro tuto jednotku. Pokud byste chtěl jezdit další, potřebujete lokomotivy 158 a 37 z těch samých stránek, ze kterých jste stáhl 323. Přesný odkaz je http://www.trainsimcent-ral.co.uk/bve_train.htm To by mělo váš problém vyřešit. Pokud můžeme doporučit, spouštějte mise v adresá-ři HighDetail. Pokud máte ale slabý počítač, zkuste Medium a po té Low. Ochudíte se však o detaily.

[x]

guje, tak to patrně špatně instalu-jete. Projděte si návody a popisy na stránce http://bve-cz.net/. Zjistíte tak, kde co má být. Bohužel nevíme jaké “exe soubory” máte na mysli.

(reakce na předchozí odpověď, pozn. red.:) Jedná se mi o trať, kterou jste mi poradili. Zkoušel jsem ji z vašeho odkazu a jsou tam čty-ři instalační soubory typu “exe”. Vše jsem stáhl a spustil. Nain-staluje se to samo do adresářů /mackoy/BVE4. Když spustím simulátor, tak základní trať Uchibo má v nabídce jeden sou-bor “csv”, kdežto tato trať jich má několik. Zkoušel jsem růz-né soubory a pokaždé se objeví hláška, že trať neexistuje. Tak buď jsem něco stáhl a nainsta-loval špatně nebo nevím jak to rozjet. S Angličtinou na tom nejsem nijak moc dobře, takže s tím zápasím s nulovým výsled-kem. Jestli by jste mi popsa-

reklama

Virtual Railroaderzajímavé čtení, návody, galerie a recenze železničních simulátorů

(obsahuje rovněž sekci BVE)http://www.virtualrailroader.com/index.html

http://www.anthony-b.pwp.blueyonder.co.uk/rsr-uk/x-city_south/downloads.html




http://www.trainsimcentral.co.uk/bve_train.htm

http://www.trainsimcentral.co.uk/bve_train.htm

http://bve-cz.net/

http://www.virtualrailroader.com/index.html

Les

Stožár

ČD 362 157-7

Připravuje se: First Brno Track (pokračování)Vince Black (ukázky připravil Derryck)

připravuje se

Všechny české fandy simulátoru nedávno jistě potěšila krátká fiktivní trať od kolegy Derrycka. On sám slíbil pokračování a že své slovo zatím plní, dokazují následující ukázky z prodloužení jeho tratě.


Výjezd

Dálnice

Viadukty

Připravuje se: First Brno Track (pokračování)

připravuje se


Sbíhání tratí

Protihluková stěna

Střecha nástupiště Vranov

Vranov

Vranov

Podchod ve stanici Vranov

Zkušenost: Příklady táhnou ... aneb trať Javorová-Vranice (demo)Vince Black

zkušenost

Jedním z cílů databáze českých a slovenských objektů na stránce http://bve-cz.net bylo dát kuráž nesmělým, začínajícím autorům, kteří by se sami rádi pokusili o nějakou tvorbu, ale nemají do toho dostatečné odhodlání nebo odvahu něco vydat. Že to takový problém není, dokazují následující ukázky, jejichž autorem je Kryštof Zuska. Ten vytvořil cca osmikilometrový úsek se čtyřmi zastávka-mi, k čemuž použil převážně objekty z tratě First Brno Track kolegy Derrycka a objekty ze zmíněné databáze.


http://bve-cz.net

Zkušenost: Příklady táhnou ... aneb trať Javorová-Vranice (demo)zkušenost


Ilustrační foto - Martin Hanzal

Zamyšlení: KolejeDerryck

zamyšlení

Toto vyprávění a snad i trochu zamyšlení mě vrací ve vzpomínkách asi o čtyři roky zpět, kdy jsem se rozhodl vyrazit s partou kamarádů na kola na Vysočinu. Jelikož žádný z nás není až tak cyklisticky vyspělý, aby takto dlouhou cestu podnikl přímo na jednostopém bezmotorovém vozidle, rozhodli jsme se pro použití vozidla dvoustopého kolejového. Cílem naší výpravy se stalo Dolní Smrčné, které leží na trati 240.


Číslo osobního vlaku, který jsme si pro naši přepravu vybrali, si již nepamatuji, nicméně jisté je to, že jej táhla lokomotiva řady 751, která na sobě měla červeno-bílo-modré lakování. V té době to byl spolu s lokomotivami řady 754 asi jediný typ, který na trati působil, když pomineme motorové vozy.

Naše skupina pěti lidí se tedy jed-noho úterního rána (byly prázdn-iny, proto ten všední den) sešla na šestém nástupišti v plném počtu jak osob, tak kol. Odebrali jsme se k vagónu, který poskytoval službu úschovy během přepravy a začali jsme bicykly nakládat dovnitř. To se neobešlo bez incidentu, kdy jed-nomu z mých spolucestujících upadl jeho dopravní prostředek na nohu. Celá skupina krom postiženého jed-

tím s koly, ten byl totiž určen pouze pro přepravu zavazadel a pro ces-tující s dětmi. Tehdy na trati jako osobní vlaky ještě jezdily soupravy vagónů tažené lokomotivami, dnes tam potkáte již téměř výhradně mo-torové vozy, které jsou vždy plně ob-sazeny. Tenkrát bylo místa ve vlaku dost, avšak přesto jsme museli řešit globální problém – jak jistě víte, v klasických sedačkách je místo pouze pro čtyři osoby. Nás bylo pět a tak jsme chtě nechtě museli někoho buď vzít na klín, nebo vyexpedovat přes uličku ke starší paní, která si potichu cosi breptala. V zájmu toho, abychom nikoho nepohoršovali, jsme se nakonec rozhodli pro druhou variantu a hádejte, kdo si toto privi-legium vylosoval… no samozřejmě, náš otloukánek. Nyní již bylo možné se spokojeně (tedy až na výjimky)

ince se pochopitelně rozchechtala. Nakonec se nám však podařilo do vagónu umístit vše potřebné a tak jsme spokojeně do vlaku nastoupili, přičemž se ten samý člověk, který si upustil kolo na nohu, stihl ještě udeřit do hlavy.

Můj spolucestující ten den skutečně nebyl příliš ve své kůži, zkrátka měl „den blbec“ – provázela ho jedna drobná nehoda za druhou, občas ještě proložené nějakým tím tra-pasem, například když si o vousaté průvodčí myslel, že se jedná o muže. A tak, zatímco my ostatní jsme se pochopitelně výborně bavili, on si připadal otlučený jako starý hrnek a trapný jako střela do tyče prázdné brány.

Nalezli jsme místo ve vagóně před

Ilustrační foto - „strnda“

zamyšlení


usadit a očekávat přes dvě hodiny trvající jízdu.

Zbývalo několik málo minut do odjezdu, když venku nastal nějaký rozruch. Nejdřív jsme mu nevěnovali příliš velkou pozornost, co je nám po nějakém opileckém křiku. Když se ale hluk začal stupňovat, zvědavě jsme vystrčili hlavy z okna a naskytlo se nám zvláštní divadlo – dva policisté pacifikovali bezdomovce. Ten po nich šermoval rukama a jakousi prázd-nou, nerozbitou lahví, avšak jeho aktuální promile mu neumožňovaly se dostatečně koordinovat, takže při jednom ze svých útočných výpadů upadl obličejem do kaluže, již zde zanechala bouřka z předešlého dne. Všichni jak jsme tam v tom okně stá-li jsme se začali smát na celé kolo, což ještě vystupňoval opilec sám, když zvedl hlavu z bláta a pohrozil nám pěstí. Poté se postavil zpět na nohy a cosi velmi horlivě objasňoval policistům.

Konec výjevu jsme pozorovali již za jízdy, vlak se mezitím dal do pohy-bu. Náš třetí vagón právě míjel velký cihlový dům stojící po pravé straně. Co já se pamatuji, nikdy jsem v jeho okolí neviděl žádné známky života … tedy jen jednou, když v Brně probíh-aly oslavy 150. výročí železnice. Ale o tom snad někdy jindy …

V duchu jsem přemýšlel o trati, která nás očekávala; mám dvě ob-líbené a tato je jedna z nich. Už dříve mi učarovala její atmosféra, která člověka obklopí po výjezdu z Brna - stráně, lesy, pole a louky a mezi tím vším ta jediná zdánlivě zchátralá kolej, která však má ještě dost sil na to, aby zvládla vést touto nádhernou krajinou náš vlak. Mám projeto příliš málo zahraničních tratí, takže nemohu dobře srovná-vat, ale myslím si, že málo kde se najdou tak krásné scenerie jako u nás. Jednou bych chtěl podobnou trať vytvořit pro BVE; tehdy jsem však ještě ani nevěděl, že simulátor vůbec existuje.O trati 240 jsem již psal v jednom ze svých předchozích příspěvků, nebudu zde proto znovu omílat její klady a zápory, co je a není třeba udělat. Hlavní myšlenkou tohoto článku není kázat a poukazovat na nedostatky, ani popisovat, jak jsem

Třeba v „romantickém“ filmu to fun-guje tak, že si lidé postaví na stůl svíčky, kolem ní rozloží ubrousky, přinesou si hranolky, tatarák a láhev červeného a říkají tomu „romantická večeře při svíčkách“. Pokud jde navíc o americký romantický film, mužský představitel má ve většině případů tak ulíznutý účes, že jej snad tvořil jazyk hovězího dobytka (ano, „jako by ho oblízla kráva“). Na světě však existují lidé (sám jsem se o tom během přípravy tohoto článku přesvědčil a nemyslím tím sebe), kteří umí opravdovou roman-tiku prožít a vychutnat si ji se svými blízkými.

Podle mě mohou být střípky původního významu slova romanti-ka ukryté například právě v cestách vlakem … projížďka motoráčkem při západu slunce, jízda širou krajinou do neznámých dálek, pocit volnosti. Tak či onak je každý vlak poután ke své trase stejně jako člověk, jediný rozdíl je ten, že zatímco vlak si kolej vybrat nemůže a jede tam, kam je přehozená výhybka, člověk si svou cestu může vybrat sám a jeho další putování tak nezáleží na nikom jiném.

Každý z nás má v životě své koleje. Někdo se životem prořítí jako pen-dolino, ale moc toho nezažije a před ničím se nezastaví, někomu naopak stačí jet třeba jako šestikolák a utáhnout toho co nejvíc. Otázkou k posouzení zůstává, co je lepší…

[x]

na Vysočině jezdil (a leckdy též bloudil) na kole, spíše se zamyslet nad tím, co komu může železnice přinést, či naopak vzít.

Přivádí mě to na otázku, nad kterou jsem začal přemýšlet až později, právě při své tvorbě do BVE - co vlastně vede člověka k tomu, že má rád vlaky? Pro většinu lidí jsou to jen bezduché špinavé stroje a musí-li se jich člověk dotknout, je třeba si honem rychle co nejdůkladněji umýt ruce. Já například když už jedu vlakem, dám si někdy tu práci, dojdu na jeho začátek a přátelsky prohovořím k lokomotivě, třeba že nás má v pořádku dovézt. A klidně si teď myslete, že „jsem divnej“.

Mě osobně na vlacích lákají třeba neznámé dálky světa, přijde mi naprosto úžasné se dostat několik tisíc kilometrů od domova zdánlivě po jedné a té samé koleji … koleje přece nejsou někde přerušené a nepokračují o kus dále. Svou roli snad hraje také jakýsi pocit volnosti; když se jen tak řítíte vlakem volnou krajinou, často se stane, že úplně zapomenete na starosti všedního dne. Není nic víc uklidňujícího, než koukat se na krajinu ubíhající podél vagónů…

Myšlenka s ubíhající krajinou mi vnukla ještě jednu úvahu – co je to vlastně romantika? V dobách romant-ismu byl tento pojem chápan jako rozevlátost, personální hrdinství, snad i forma vzpoury společnosti a život někde na jejím okraji. A dnes?

Putujeme obrazem: Hong Kong MTS DisneyLand Resort lineVince Black

Tratě v Hong Kongu patří svou kvalitou mezi velice různorodé. Tamní tvůrci o sobě dali slyšet po delší době a to beta-verzí tratě pro BVE 2.x i 4.x. Jak sami uvidíte, čím je trať delší, tím je monoton-nější, konec trasy o verzi beta vypovídá více než výmluvně (i když jsou autoři, kteří by něco takového klidně vydali za finální verzi).

putujeme obrazem


Putujeme obrazem: Hong Kong MTS DisneyLand Resort line


putujeme obrazem



Okno ke konkurenci: První zkušenosti s Rail SimulatoremVince Black

okno ke konkurenci

V souvislosti s příchodem tohoto simulátoru na trh jsme o něm v našem časopise psali (celkově již podruhé) v předminulém čísle. Nyní vám mohu přinést vlastní, čerstvou zkušenost s tímto produk-tem. Jde jen o hrubé seznámení, nicméně možná vám i tak ledacos napoví … Předem ještě podotý-kám, že jsem úmyslně nečetl žádné jiné recenze ani návody na internetu.


Proč znovu o Rail Simulatoru?Donedávna ovládaly svět vlakových simulací víceméně tři hlavní nejroz-šířenější a nejznámější simulátory – BVE, Microsoft Train Simulator (MTS) a Trainz Railroad simula-tor (TRS). Nyní k nim po jistých „porodních bolestech“ přibyl i Rail Simulator (RS), společné dílo firem Kuju, která stojí i za MTS, a známé Electronics Art (EA), která má zase na svědomí různé sportovní hry, např. hokejovou řadu NHL.

Právě RS jsme s kolegou Gyzmou považovali vzhledem ke slibným video a foto ukázkám za velkou kon-kurenci pro BVE, a proto se mu tedy znovu věnujeme a v budoucnu ještě patrně budeme věnovat podrobněji.

Následující odstavce prosím ber-

na ploše ikonka, na kterou když klik-nete, tak se dostanete do okénka s tlačítky „Play“ a „Modify“. Měl jsem za to, že druhé z tlačítek nabízí mož-nost konfigurace hry, tj. nastavení úrovně detailů, ovládání atd., ale šlo pouze o klasické okno se třemi tlačítky, kde můžete buď instalaci opravit, provést znovu nebo simulá-tor odinstalovat.

Spouštím tedy „Play“ a čekám na nějaké to „intro“, které se však nekoná. Nabíhají pouze loga tvůr-čích firem a dalších partnerů, které se na výrobě podílely (např. němec-ké železnice DB). Dostávám se do úvodního menu, kde si mohu zvolit mj. zdali chci vybírat konkrétní trať, či zda chci nastavit detaily. Samo-zřejmě začínám detaily a s myšlen-kou, že mám celkem slušnou grafiku

te pouze jako můj osobní názor na tento simulátor, názor člověka již ve světě simulátorů trochu více oriento-vaného, který vám může pomoci při rozhodování o tom, zdali si jej poří-dit či nikoliv. Se samotným simuláto-rem nejsem obeznámen dopodrob-na, takže vám později mohu buď já, nebo kolega přinést další informace. Nicméně sami víte, že se na první dojem hodně dá. Samozřejmě, že budu ve svém článku hodně srov-návat RS především s MTS (sami uvidíte proč) a TRS.

InstalaceDostat produkt na vaše PC je pře-kvapivě mnohem jednodušší než třeba takové MTS, které se při instalaci ptá na více věcí a také instalace také zabere trochu více času. Po nainstalování vám přibude

okno ke konkurenci


a nastavuji vše na maximum. Poté se vracím k výběru tratí.

Jsou zde celkem čtyři – tři z Velké Británie (Oxford-Paddington, Bath Green Park-Templecombe, Newcast-le-York), jedna z Německa (Hagen-Siegen). Zkouším první z nich. Dostávám se na další obrazovku, kde si mohu vybrat, zdali pojedu pouze jakousi „průzkumnou jízdu“ (pro zasvěcené z MTS – obdoba Explo-re route) nebo zdali budu chtít plnit konkrétní misi. Přesto i v nabídce misí je vždy obsažena mise ve stylu „Nasedněte a jeďte kam chcete“.

Volím tedy nejprve průzkum trati. Na monitoru se mi tak objeví mapka (opět zřejmě inspirace v MTS, kde se mapky objevují buď při načítá-ní tratě nebo je ji možno zobrazit v jedné z obrazovek) a čtyři ukáz-ky z tratě, které jsem zprvu mylně považoval za možnost výběru vlaků. Tuto možnost mám až po načtení tratě, které mimochodem trvá na můj vkus docela dlouho. Dokonce i složitější tratě MTS se načtou rych-leji (a to dokonce i bez použití pod-půrné aplikace Train Store).

Vybírám tedy motorový vlak řady 166. Vzhledem k tomu, že dost čas-to nejprve věci zkouším a poté tepr-ve čtu návod, mi chvíli času zabere testování různých kláves a pozoro-vání „co to udělá“. Samozřejmě že pokud bych stiskl F1, našel bych seznam použitelných kláves, ale o tom o něco níže.

Jízda a ovládání vlakuKonečně tedy jedu. A po prvních zkušenostech musím konstatovat, že RS svou inspiraci v MTS nezapře. Posuďte sami – v MTS se vlak roz-jede klávesou D, rychlost se ubírá klávesou A, směr jízdy (reverzer) se nastavuje klávesami W (dopředu) a S (neutrál, zpětný chod). V RS je přidávání a ubírání rychlosti opačně

První vážnější kámen úrazu je tzv. Track Monitor, věc opět známá pří-znivcům MTS – tam jde o okno se zobrazením blížících se návěstí, tj. omezení rychlosti, signál výstraha či stůj atd. V RS je toto omezeno pouze na světelné návěsti, takže na cedule-omezovače rychlosti si musí-te dát velký pozor. Při absenci světel v noci (viz níže) je velký problém všimnout si např. návěsti „očekávej 80 km/h“, tyto návěsti jsem navíc viděl v německé trati umístěny na vrcholech stožárů. Kromě toho na Track Monitoru (dále jen TM) můžete ještě najít informaci o vzdálenosti do nejbližší stanice (obdoba panelu po stisku F10 v MTS), grafické zná-zornění stoupání či klesání a schéma vlaku pro případné odpojení vozů (tohle umí MTS po stisku F9). Pro-blém TM je hlavně jeho neprůhled-nost (v MTS bylo toto vylepšeno až později), nemožnost přesunout jej na jiné místo, rovněž tlačítko „X“ pro deaktivaci by neuškodilo. Obdobně je to i panelem nápovědy, kde vidíte seznam úkolů (F11 v MTS) a nápo-vědu použitelných kláves.

GrafikaJízda na plnou grafiku plynulá není (na jakém PC jsem RS testoval, viz závěr článku). Občas tedy měním pohledy a dívám se ven, tam je ani-mace mnohem plynulejší. Zjišťuji, že mám špatně nastavená světla – zprvu nesvítila vůbec žádná, poté jen koncová. A zde je kontrolní otáz-ka pro uživatele MTS – čím se zapí-nají v RS světla? Ano, hádáte správ-ně, klávesou H, tedy stejně jako v MTS. Potvrzuje to i nápověda (po stisku F1), ovšem už tam zapomně-li dodat, že se světla nazpět přepí-nají pomocí Ctrl+H. Zde nacházím další velký problém – na rozdíl od MTS a TRS zapnutí světel vůbec neovlivňuje pohled na trať! Ve dne to samozřejmě tolik nevadí, ovšem v noci nevidíte z tratě skoro nic! Je to asi jako byste jeli noční aktivitu v

(to je patrně trest pro všechny časté uživatele MTS, i mě osobně to děla-lo dost problémy, ač MTS tak často nehraji), směr jízdy se volí pouze klávesou S. Klávesou D se zároveň i brzdí (testováno při nastavení nej-jednoduššího ovládání).

Stejně jako v MTS se přepínají i pohledy – do kabiny se podíváte stiskem klávesy 1, zvenku můžete vlak sledovat buď po stisku klávesy 2 nebo 3 (pohled na konec vlaku), klávesa 4 pak nabízí sledování vlaku pomocí simulace kamer umístěných podél trati (známe jak z MTS, tak z TRS). Ale abychom tvůrcům tolik nekřivdili, téměř stejným způsobem se pohledy přepínají i v TRS. Ono také co vymyslet jiného, že …

Za nádražím nabírám rychlost a roz-hlížím se nejen po krajině, ale i po interiéru kabiny. Jak asi víte z pře-dešlých článků, RS umožňuje ply-nulý pohyb „očí“ po kabině (stiskem a držením pravého tlačítka myši), takže zapomeňte na fotorealistické kabiny z BVE či MTS. Pravdou však je, že kresba jednotlivých detailů je o něco lepší než v TRS. RS má přece jen jednu malinko „revoluční novinku“ – umožňuje se přesunovat v kabině z leva doprava a naopak (kurzorové šipky vpravo a vlevo). „Zoom“ pohledu (kurzorové šipky nahoru a dolů), který znáte z BVE 4.x a TRS je zde také možný, ovšem stejně jako přesouvání v kabině zná pouze 2 pozice, tj. na plynulý zoom zapomeňte.

okno ke konkurenci


MTS s úmyslně vypnutými světly …Ovšem celkem pěkná a efektní je změna počasí během jízdy. Vyjdete za sluníčka a během pár kilometrů se obloha začne zatahovat, přiženou se těžké, černé mraky a začne pršet. Co už ale tak pěkné a efektní není, je fakt, že se krajina, tedy textu-ry krajiny nezmění ani při hodně zatažené obloze. Takže jedete sice v dešti, ale krajina je pořád stejná jako při plném slunci.

Chtěl jsem také vyzkoušet němec-kou misi Hagen-Siegen s posunem s motorovou lokomotivou. Když pomi-nu fakt, že jsem měl připojit několik nákladních vozů, kterých bylo plné nádraží, a nepřišel jsem na to, jak si vyvolat jejich čísla, tak mě zdě-sil všudypřítomný bílo-žlutý povrch. Chvíli jsem si myslel, že mám něco s grafikou, ale pak jsem si uvědomil, že je to sníh.

Jistě se v duchu ptáte, jak je to se stěrači. Stěrače zapnout můžeme (TRS tohle neumí vůbec), na roz-díl od MTS vidíme stěrače i zevnitř kabiny, ovšem stírat dešťové kapky z čelního okna umí zatím jen BVE ve verzi 4.

Pokud jde o animaci ovládacích prvků, samozřejmě, najdete je tu. A to nejen u rychlostní, brzdové a směrové páky (což žádné překva-pení pochopitelně není), ale i u dal-ších prvků, jako je třeba ovládání světel či houkačky (to je ostatně velmi podobné BVE 4.x). Poněkud mi ovšem chybí změna kurzoru při najetí na ovládací prvek, kterým mohu myší pohybovat. Sice se obje-ví bublina vysvětlující, k čemu daný prvek slouží, nicméně projíždět kabinu kurzorem myši, zastavovat se nad každým prvkem a čekat zdali se bublina objeví či nikoliv, mi nepři-jde zrovna příliš pohodlné.

ZvukyTěžko zde mohu posuzovat reálnost

buď v této lokomotivě sedí na zemi nebo zapomněli tvůrci RS povytáh-nout stoličku o něco výše. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale z téhle pozice se opravdu na trať nedá koukat.

Simulátor sice umožňuje otevřít dveře vlaku ve stanicích (trochu nelogicky zahrnut do stejného pří-kazu jako pro nakládání zboží – v tomhle si ovšem mohou podat ruce s TRS; zde klávesy T a Ctrl+T), ovšem žádná animace nastupujících a vystupujících se nekoná.

Pokud stisknete klávesu F4, zobra-zíte si v dolní části obrazovky prů-hledný (zajímavé, že to v tomto případě jde) panýlek, který udává procentuální vyjádření tahu rych-lostní či brzdové páky, kromě toho zobrazuje i polohu páky směrové. To by byla celkem užitečná pomůcka, kdyby nebylo zarážejícího faktu, že brzdová páka („Train Brake“) nikdy nedosáhne 100% - např. u němec-ké mise Hagen-Siegen jsem dosáhl max. brzdění 74%, a naopak se mi zase nepodařilo odbrzdit na méně jak 26%. Předpokládal bych, že když ovládám lokomotivu jednou pákou, tj. stejnou přidávám rychlost a stejnou brzdím (připomínám klá-vesu A, resp. D), odbrzdím na 0% a začnu přidávat rychlost. Ovšem ne tak v RS. Tam mám zabrzděno dej-me tomu na 56% (rychlostní páka ukazuje logicky 0%), odbrzdím až na oněch min. 26%, slyším zvuk odbrzdění, pak začnou narůstat pro-centa u rychlostní páky a vlak se rozjede. U brzdové páky je ovšem stále stejný údaj.

A poslední maličkost, které jsem si všiml. Při jejím popisu zůstanu u mise Hagen-Siegen – do první sta-nice je vzdálenost cca 33 km. Měl bych tam být za půl hodiny, což jsem skutečně byl. Ovšem průměr-ná rychlost na trati je 100-120 km/h, nepočítám li cca 3 km výjezdu z nádraží, přes komplikovaná zhlaví,

zvuků u lokomotiv a vlaků, které neznám. Sám za sebe jsem postrá-dal klapot kolejnic a zvuky přejez-du přes výhybky. Skřípění kolejnic v zatáčkách mi přišlo „prostě divné“ a např. v takové německé lokomotivě DB 101 mi i docela tahalo za uši. Různé další zvuky „drcání“ neodpo-vídají rychlostem, stejně tak např. zvuk průjezdu pod mostem při rych-losti 20 km/h je stejný jako při 90 km/h.

Co považuji za celkem směšné, jsou zvuky ptačího zpěvu, které slyšíte v kabině i při rychlosti 90 mil za hodi-nu …

ObjektyKdyž už jsem zmínil mosty - všech-ny, pod kterými jsem projížděl, byly stejné, ať už šlo o německou či britskou trať. To by se ještě dalo pochopit, dá se očekávat, že objek-ty budou přibývat od dalších tvůrců/uživatelů.

Poněkud horší je to např. s elek-trickým vedením. Dráty se „lámou“ mimo úchyty na stožárech, samotné stožáry jsem dost často viděl vedle kolejnic (viz obrázek pod odstav-cem), takže by do nich vlak musel ve skutečnosti zákonitě narazit. Viděl jsem i takové „perly“ jako růz-ně pokroucené dráty při odbočkách na vedlejší kolej, v jednu chvíli vedly dokonce na dvoukolejné trati vedle sebe tři dráty, aby po chvilce ten, co vedl bez kolejí byl ukončen bez jedi-ného úchytu.

Další zádrhelePokud použiji známou hlášku z jed-né starší české komedie, tak sami vidíte, negativa spíše převažují nad „aktivami a sociálními jistotami“. Takže už jen letmo – pokud jede-te britskou misi Newcastle-York s motorovou lokomotivou řady 55, tak vidíte maximálně celou přístrojovou desku a předním oknem pouze mra-ky na obloze. Fírové na ostrovech

okno ke konkurenci


kde se jede max. 40 km/h. Při rych-losti 100 km/h bych měl 30 km ujet zhruba za 20 minut, ale ne za půl hodiny, což mě přivádí k pochybnos-tem, zdali souhlasí kilometráž v jed-notlivých misích.

Suma sumárum„Ještě horší, než jsme čekali“. Ten-tokrát jsem zabrousil do světa filmu a vypůjčil jsem si (a překroutil) titul jedné komedie s hercem Luďkem Sobotou. Dlouhé očekávání, těšení, slibné ukázky, několikrát odložené datum vydání. A výsledek? Horkou jehlou ušitý a drahý produkt, který nepřinese patrně o moc víc nového než TRS. Simulátor, který chce osl-nit a který možná oslní a osloví urči-tou skupinu nenáročných uživatelů svou grafikou (měnící se počasí, stí-ny). Grafikou, která MTS předčí, ale co se ovládání, provedení objektů a

ně. Tady bych se domníval, že spíše půjdou převést vlaky z TRS. Jak to bude s převodem tratí, nevím. Jisté je, že RS je ještě hodně v začátcích a ještě bude co vylepšovat. Nako-nec žádný ze simulátorů, ani MTS, ani TRS, ani „naše“ BVE nezůstalo u první verze. U RS bude jistě hod-ně záležet na tom, jak často budou vznikat další objekty, lokomotivy a tratě. Na tom, a na vylepšení, na můj vkus poměrně velkých počá-tečních vad, bude záviset další osud tohoto simulátoru.

Testováno na PC s Windows XP Pro-fessional, Service Pack 2, procesor AMD Athlon(TM) XP 2200+ 1.8GHz, 1024 MB RAM, grafická karta NVI-DIA GeForce 7600 GT (256 MB), rozlišení 1024x768, DirectX 9.0c.

[x]

dalších vlastností týče, pokulhává jak za MTS, tak za BVE. Těžko říci zdali to tvůrci takto zamýšleli nebo nakonec na jistý nátlak simulátor vydali v této podobě.

Nejhoršími prohřešky jsou dle mého názoru absence osvětlení tratě, pri-mitivně provedený Track Monitor a nesmyslné umístění a provedení některých objektů (trolejové vede-ní). Na tak ambiciózním projektu dále zaráží jednoduchost a mono-tónnost zvuků či podivné procen-tuální vyjádření výkonu brzdové a rychlostní páky.

Otázkou je, kolik a jaké uživatele si RS získá. Avizovaný snadný převod z MTS nemám vyzkoušený (pokud existuje), ale ten stejně nikdy nebude stoprocentní, neboť MTS nepoužívá plynulý pohled očí v kabi-

Mise Bath Green Park-Templecombe - něco pro příznivce parních lokomotiv

Date post:	14-Jul-2019
Category:	Documents
Upload:	buihuong
View:	224 times
Download:	0 times

Svět BVE - brnobve.eubrnobve.eu/SvetBVE/2007/svet_BVE_2007_11.pdf · macemi odkaz „“ (stahují...

Documents