TatopublikacevzniklazapodporygrantuMŠMT2D06013,projekt ... · ké pojetí animace jako...

Tato publikace vznikla za podpory grantu MŠMT 2D06013, projekt Trénink kognitiv-

ních funkcí u stárnoucí populace – efektivita a využití je financován Ministerstvemškolství, mládeže a tìlovýchovy ÈR v rámci Národního programu výzkumu II v te-matické oblasti Stárnoucí èeská populace.

© Psychiatrické centrum Praha 2010

Obsah

1 Mùže trénování pamìti ovlivnit lidský potenciál? 8Obsah vzdìlávání trenérù pamìti 16Certifikovaný trenér pamìti 19

2 Co je efektivita? 22Krátkodobá efektivita mìøená testovými metodami 24Krátkodobá efektivita mìøená sebeposuzovacími metodami 27Efektivita v dlouhodobé perspektivì 29Zamyšlení nad výzkumy 33

3 Anketa k efektivitì trénování pamìti 36

4 Efektivita trénování pamìtiz pohledu pøedsedkynì Èeské spoleènosti pro trénovánípamìti a mozkový jogging Danuše Steinové 48

5 Kontakty na trénování pamìti v ÈR 54

6 Literatura 56

Projekt

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace – efektivita a využitíAkronym projektu: NPV2TPÈíslo projektu: MŠMT 2D06013Program: Sociálnì-ekonomický rozvoj èeské spoleènostiTematická oblast: Stárnoucí èeská spoleènostTéma: Nové postupy umožòující úèinnou

a hospodárnou adaptaci zásadní strukturálnípromìny èeské spoleènosti

Doba øešení: 1. 7. 2006 – 31. 12. 2010

Výzkumný týmVedoucí týmu: doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.Koordinátor: PhDr. Hana ŠtìpánkováStatistik: Mgr. Jiøí Lukavský, Ph.D.Lektor, metodik trénování pamìti: Ing. Danuše SteinováDalší èlenové týmu: PhDr. Eva Dragomirecká, Ph.D.

RNDr. Daniela Øípová, CSc.Mgr. Jolana Šediváa externí spolupracovníci

Kognitivní trénink je v ÈR dostupný podle místních podmínek. Nejvìtší or-ganizací propagující a realizující kognitivní trénink (pod názvem trénovánípamìti) je Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový jogging(ÈSTPMJ), kterou založila v roce 1998 jako obèanské sdružení a dosud ve-de Ing. Danuše Steinová. Je potìšující, že na internetových stránkáchEURAG (The European Federation of Older Persons) je pøímý odkaz(www.eurageurope.org) na Memory Training Centre Prague, tj. odkaz nastránky ÈSTPMJ. EURAG je neziskovou nezávislou organizací založenouv roce 1962. Prostøednictvím svých 148 èlenských organizací ve 33 zemíchEvropy reprezentuje miliony starších lidí v Evropì. EURAG pracuje na zlep-šování kvality sociální a politické úrovnì života starších osob.

Pøístup ÈSTPMJ se dá považovat za tradièní vzhledem k pøevládánímnemotechnik a pamìťových cvièení v programu. Tradièní je také v tom,že jde pøevážnì o skupinové lektorované kurzy. Program kurzù neníovšem zdaleka zamìøen pouze na pamìť, ale také na zvýšení sebevìdomí,na procvièení dalších kognitivních funkcí a na návody k pozitivním zmì-nám životního stylu. Z tohoto dùvodu mùžeme zaøadit pøístup ÈSTPMJk multimodálním pøístupùm. Kromì ÈSTPMJ poskytuje rùzné formy kogni-tivního tréninku celá øada dalších subjektù.

7

Trénink pamìti

1M

ůže

ěti

trén

ován

í pam

ovliv

nitlid

ský

pote

nciá

l?

Tøiaosmdesátletý Tomáš Špidlík pøedstoupil pøed Svatéhootce k pomazání s omluvou: „Svatý otèe, nemohu poklek-nout, bolí mne nohy.“ Svatý otec odpovìdìl: „Mì také již bolínohy.“ A Tomáš Špidlík vtipnì odvìtil: „Svatý otèe, jak jsmešťastni, že zaèínáme od nohou a ne od hlavy.“ Takovoutostrategii pøijetí zmìn, které s sebou stárnoucí organizmus pøi-náší, a uspoøádání hodnot nazývá již v roce 1966 Bromley(Stuart-Hamilton, 1999) strategií konstruktivnosti. Je ideálníformou adaptace na stáøí a akceptace stáøí.

Døíve preferovaný deficitní model stárnutí je dnes již nepøi-jatelný, protože popisuje proces stárnutí jako proces poma-lých ztrát rozvoje schopností a psychických funkcí, v nìmžnebylo pro produktivitu a kompetenci místo. Nové výzkumyvšak pøinesly nová fakta o stárnutí, totiž, že jednotlivé systémyorganizmu stárnou rùznou rychlostí, že dynamika stárnutímùže být v rùzném vìku rozdílná a že stárnutí není spojenojen se ztrátami, ale mùže pøinášet také stabilitu a zisk. Baltes(Stuart-Hamilton, 1999), který chápe stárnutí jako selektivnía kompenzaèní pøizpùsobování pøipisuje èlovìku dvojnásob-né kompetence. Jednak pøekonání ztráty k zajištìní prožívánísvého životního uspokojení a pak odhalení a rozvíjení vlastní-ho, dosud skrytého potenciálu stáøí. Jedním z jím definova-ných psychologických mechanizmù, jimiž lze pozitivnì ovliv-nit obraz stárnoucího a starého èlovìka, jsou kompenzaèníopatøení. Ta nastupují, dochází-li k nevratným zmìnám èiomezením. V urèitém funkèním období mohou mít charaktervnitøních opatøení (rùzné mnemotechnické pomùcky, strate-gie a jiné techniky zapamatování) nebo vnìjších opatøení(úprava prostøedí, volba kompenzaèních pomùcek, volba od-povídajících aktivit, nácvik úkonù kompenzujících omezeník zachování sobìstaènosti). Baltes vychází z pøedpokladu, žeèlovìk mùže zlepšovat své rezervy trénováním, cvièením, po-silováním.

Jaká se nabízejí východiska pro odùvodnìní smyslu a vý-znamu procvièování kognitivních funkcí – trénování pamìti?V tìchto souvislostech mùžeme hovoøit o opatøeních k udrže-ní èi rozvoji funkèní gramotnosti. Ta je indikátorem lidskéhokapitálu (potenciálu). Na souèasné postavení staršího dospì-lého a seniora v nynìjším rychle se mìnícím svìtì upozoròu-

Efektivita trénování pamìti

9

jednotlivé systémyorganizmu stárnou

rùznou rychlostí

dynamika stárnutímùže být v rùzném

vìku rozdílná

stárnutí není spojenojen se ztrátami, alemùže pøinášet také

stabilitu a zisk

je velmi výstižnì Bauman (2004), když život v postmodernídobì charakterizuje jako útržkovitý, zlomkovitý, sestavenýz neúplných èástí, jejž žijeme v èase epizodek, drobnýchudálostí, pøíhod, pøíbìhù, z nichž jsou mnohé vedle hlavníhodìje podstatné, dlouhodobìji využitelné, ale vìtšina je nedù-ležitá a využitelná jen velmi krátkodobì. Život v souèasnémprostøedí pøirovnává ke kaleidoskopu – tak rychle a zásadnìse prùbìžnì mìní pravidla každé z her, jichž je rozehránomnoho najednou. Starší a staøí jsou konfrontováni se stejnýmisituacemi jako mladí, musí se však na nì adaptovat, protožev uèení se novému nemohou profitovat z pøedchozích zkuše-ností. Vzdìlávání a péèe o kognitivní funkce (jejich procvièo-vání) se tak podle Baumana stávají svrchovanou adaptaèníhodnotou, klíèovou složkou nezbytného vybavení pro život.

Z andragogického pohledu1 je takováto adaptaèní eduka-ce vzdìláváním z perspektivy životního svìta. Nìkteøí ji nahlí-žejí jako intervenci pøi vyrovnávání se se sociálními instituce-mi (tedy s tím, jak se co dìlá), kde je úèinným nástrojemzvyšujícím úroveò funkèní gramotnosti. Jiní ji chápou jako zá-mìrné zasahování nástroji vzdìlávání do systému lidskéhopotenciálu s cílem dosáhnout orientace èlovìka v kritickýchuzlech jeho životní dráhy (kritickým uzlem mùže být i nutnostpøeorientovat se na nové postupy, nahrazení stávajících tech-nologií èi zpùsobù novými apod.). V tomto smyslu je pro-cvièování kognitivních funkcí (trénování pamìti) transdisci-plinární (procházející napøíè disciplínami) andragogickou/gerontagogickou2 intervencí s tìmito cíli – otevøít se životu,pøijímat výzvy z okolního svìta, správnì je interpretovat, roz-hodnout s vìdomím vlastních možností, realizovat rozhodnu-tí, tj. nìco zmìnit v sobì, možná nìco zmìnit i ve svìtì mimonás. Dalším východiskem mùže být Murphyho antropologic-ké pojetí animace jako andragogické kategorie ve smysluoduševòování, nikdy nekonèící humanizace, jako procesuzískávání a rozvíjení specificky lidských vzorcù chovánía osvojování specificky lidských hodnot vytvoøených v prùbì-


10

vzdìlávání a péèeo kognitivní funkcese podle Baumana

stávají svrchovanouadaptaèní hodnotou,

klíèovou složkounezbytného vybavení

pro život

1 Andragogika je vìdní obor zabývající se vedením a vzdìlávánímdospìlých.

2 Gerontagogika je vìdní obor zabývající se vedením a vzdìlává-ním seniorù.

hu existence civilizace, tedy animace dospìlého èlovìka zá-mìrnou edukací. Tou je možno pùsobit pøedevším na kogni-tivní a afektivní systém osobnosti staršího èlovìka a seniora.

Úlohou kognitivního systému je vnímat, interpretovat, chá-pat prostøedí èlovìka. Zahrnuje veškeré psychické procesyzapojené do pøijímání, získávání, zpracování a využívání infor-mací, tj. percepci, pøedstavivost, pamìť, myšlení, øešení prob-lémù, rozhodování. Úloha afektivního systému je spatøovánapøedevším v pøipravenosti organizmu na vzrušení a uvolnìníi vyrovnávání se s tìžkostmi, problémy, stresy, emocemi. Po-kud jde o didaktické aspekty této edukce, podle Petøkovéa Èornanièové (2004) lze øíci, že naplòují tøi základní cíle –poznávací, zamìøené na prohlubování a získávání novýchvìdomostí vèetnì pøípravy na stáøí a zdravotní výchovy, po-stojové, orientované na vytváøení vztahu k novému obdobíživota, k jiným vìkovým skupinám a hodnotovým orientacím,ke smysluplnému životu, a psychomotorické, týkající se tì-lesných a psychických dovedností a kompetencí. Smysl a cílevzdìlávání seniorù spatøují Petøková a Èornanièová ve èty-øech rovinách – v kultivaci života a jeho obohacení, v pocho-pení vývojových úkolù seniorského vìku a usnadnìní adap-tace na zmìnìný zpùsob života (od požadavku na výkonk rozvoji schopností, obohacení znalostí a rozvoji osobnostik seberealizaci), v udržování tìlesné a duševní aktivity, v po-moci pøi orientaci v dnešním rychle se mìnícím svìtì. Osob-nì se velmi pøimlouvám za pøiøazení dalších dvou rovin: podílna využívání spoleèných zdrojù, které v pøedchozích letechspoluvytváøeli, a aktivní úèast na spoleèenském dìní.

Podle materiálù OECD se celoživotní uèení chápe jako roz-voj lidského potenciálu, opírající se o soustavné podpùrnéprocesy, které jednotlivce stimulují a umožòují jim získávatveškeré znalosti, dovednosti, hodnoty a porozumìní, kterébudou potøebovat v prùbìhu celého života, aplikovat je se se-bedùvìrou, tvoøivostí uspokojením ve všech rolích, okolnos-tech a prostøedí.

Z tìchto souvislostí vyšel v roce 1980 modelový pokus3 –zaèal nabízet specifické vzdìlávání – pomoc pøi orientaci, or-ganizování identity v novì vytvoøeném sociálním prostoru.Souhrnný cíl pro seniory „zùstat mezi lidmi“ nebyl postulován


11

smysl a cílevzdìlávání seniorùspoèívají v kultivaci

života a jehoobohacení,v pochopení

vývojových úkolùseniorského vìku

a usnadnìníadaptace

na zmìnìný zpùsobživota a v udržovánítìlesné a duševní

aktivity

jen z èistì etických pohnutek. Protože stárnutí populace jeglobálním faktem, samozøejmì také rostou náklady na péèio nesobìstaèné. Od druhé poloviny osmdesátých let formu-lují západoevropští odborníci požadavek na vypracovánídlouhodobého komplexního programu usilování o zachováníkvality života, integrace ve spoleènosti a autonomie rozhodo-vání do nejpokroèilejšího stáøí. To jsou kategorie pro udrženíkvalitního života, v nìmž významnou roli hraje pamìť. Celýsvìt pøedkládá mnoho poznatkù o možnosti udržet do pozd-ního vìku sobìstaènost cvièením pamìti u stárnoucí a starépopulace. Cvièení pamìti zajišťuje právì vzdìlávání – aktivnìse vìnovat nìkterým oblastem zájmové èinnosti. Mezinárodnídoporuèení zdùrazòuje význam specifického tréninku pamìti,ať již pod vedením profesních pracovišť èi každý samostatnì.Pospíšilová (1999) zcela pragmaticky uvádí, že „zaslouženýodpoèinek“ není nikde na svìtì zaruèen. Proto je bezpeènìjšíudržovat a stále oživovat spojení s ostatním svìtem. To zna-mená stále vytrvale a cílevìdomì oživovat, mobilizovat, ino-vovat slovní zásobu, udržovat pohotovou dovednost srozumi-telného mluvení, zkoušet i obnovu schopností pohotovérepliky a jasného vyjádøení. To vše s plným vìdomím naléha-vosti potøeby dne (doby). Možností jsou kurzy, jejichž cílemi výsledkem je vštípit seniorùm návyk na stálou péèi o vlastnípamìť tak pevnì jako všechny hygienické zásady. Ve všechpøípadech je pro cvièení pamìti klíèová – pøimìøenost a kvali-fikovanost trenéra.

Kognitivní tréninky k procvièování kognitivních funkcí lzeaplikovat preventivnì pro bìžnì stárnoucí jedince, kteøí sichtìjí udržet èi zlepšit svou výkonnost v poznávací oblasti.Realizují se skupinovì. Nebo lze kognitivní trénink aplikovatkurativnì, jako jeden ze segmentù komplexní péèe, kdy je ta-


12

vypracovánídlouhodobéhokomplexního

programu usilovánío zachování kvalityživota, integrace ve

spoleènostia autonomie

rozhodování donejpokroèilejšího

stáøí

cvièení pamìtizajišťuje vzdìlávání

3 K pøehodnocování úlohy stárnoucí a staré populace ve spoleè-nosti dochází v sedmdesátých letech. V roce 1977 se jí na svémValném shromáždìní zabývalo OSN. Navrhlo uspoøádat svìto-vé shromáždìní k otázkám stáøí. Konalo se v roce 1982 ve Vídnia pøijalo akèní program „Mezinárodní plán aktivit ke stárnutí“ –byl formulován v podobì 118 bodù a 62 doporuèení, které jsouprùbìžnì vyhodnocovány OSN. Modelový pokus je jeho sou-èástí.

to forma vìtšinou aplikována individuálnì a je urèena pro tupopulaci seniorù, u které obèas výkonnost selhává a která secítí nevýkonná, má problémy s pamìtí (je urèeno i pro pa-cienty po prodìlané cévní mozkové pøíhodì èi traumatickýchpoškozeních mozku).

Formou, v níž se proces procvièování kognitivních funkcírealizuje, je aktivizaèní program. Ten je založen na psycho-genní aktivaci chápané jako prevence pøed snížením úpadkuvýkonu a schopností èi jejich posílení a zlepšení. Základnímetodou aktivizace je kognitivní trénink. Jde o systematickýprogram navazujících cvièení, která vedou ke zlepšení urèitévybrané kognitivní funkce èi dovednosti, zejména z hlediskazpracování informací. Kognitivní tréninky vede aktivizaèní pra-covník – trenér pamìti. Ke vzdìlávání tìchto certifikovanýchspecialistù je v Èeské republice akreditována Èeská spoleè-nost pro trénování pamìti a mozkový jogging v Praze, založe-ná a vedená Ing. Danuší Steinovou,4 jako vzdìlávací zaøízenízaøazené do systému celoživotního vzdìlávání pracovníkùv sociálních službách s tøístupòovým vzdìlávacím programem„Certifikovaný trenér pamìti – aktivizaèní pracovník v sociál-ních službách“.

Èeská spoleènost pro trénování pamìti a mozkový joggingje tím, kdo úèastníky kurzu pro trenéry pamìti uèí, jak provì-øené metody a techniky uvádìt do praxe. Tolik zdùrazòovanánutnost entuziazmu a schopnosti empatie trenérù pamìtiv prùbìhu kurzù je výzvou k notné dávce vlastní invence pøiaplikování metod a technik v praxi. Rozumí se tím pøístups vìdomím, že každý úèastník kurzu trénování pamìti je jedi-neèná, neopakovatelná lidská bytost s rozmanitými zkuše-nostmi, specifickými potøebami, osudem, problémy, zdravot-ními omezeními, zájmy, pøáními, osobnostními rysy apod.


13

kognitivní tréninkyk procvièování

kognitivních funkcílze aplikovat

preventivnì nebokurativnì, jako jeden

ze segmentùkomplexní péèe

aktivizaèní programje založen na

psychogenní aktivaci

kognitivní tréninkyvede aktivizaèní

pracovník – trenérpamìti

4 ÈSTPMJ od svého vzniku vychází z principù European Federati-on for the Welfare Elderly. EURAG vznikla v roce 1962, jde o po-liticky a nábožensky neutrální evropskou organizaci, která svùjúkol vidí v podpoøe zachování lidské dùstojnosti a individualityve stáøí, v udržování navyklého životního stylu starších a pøedpo-kladù pro uchování pøimìøené kvality života, v posilování pocituvlastní hodnoty a ochoty zapojovat se do sociálních aktivit,v podpoøe úèasti starší generace na životì spoleènosti.

Pøedstavené metody a techniky je pak trenér pamìti scho-pen modifikovat pro konkrétní cílovou skupinu èi jednotlivce,obsah pøizpùsobit zájmùm a pøáním svých klientù èi terapeu-tickým požadavkùm na revitalizaci funkce a hlavnì obohatito vlastní nápady a zkušenosti. Dùraz je pøedevším kladen naklientem deklarované pøání, ve které oblasti svého života po-ciťuje nìjaký nedostatek, úbytek funkce, problém, v èem bysám chtìl, aby mu trénování pamìti pomohlo. Vychází se te-dy ze znalosti stavu úèastníka, identifikace potøeb, jím stano-vených osobních cílù. Výjimkou nejsou studující univerzit tøe-tího vìku, kteøí oèekávají usnadnìní uèení.

Úèastník kurzu trenérù pamìti získává strategii, jak se na-pøíklad s pomocí akrostika (vytvoøeného pøíbìhu èi øíkanky)lze nauèit dlouhý seznam èísel èi jmen, pojmù s dùležitostí za-chování poøadí, pøièemž akrostikum mùže být koncipovánojako básnièka, pøíbìh èi nìkolik na sobì zcela nezávislýchvìt. Pro zapamatování je dùležitá atraktivita obsahu pro mo-zek. Oživlé pøedmìty umístìné do bytu pomocí techniky loci(místa) mají poskytnout návod, jak lze s dlouhým seznamemrùznorodých pøedmìtù zacházet, aby byl do pamìti uloženv pøesném poøadí. Pøíklad: Klientka využívá tuto techniku v ja-kémkoli prostøedí, potøebné položky k zapamatování si roz-misťuje na místa, která si v daném prostøedí k tomu úèelu vy-bere; vždy úspìšnì; vìk 95 let.

Úèastníky kurzù trénování pamìti (klienti trenérù pamìti)jsou vìtšinou ti, kteøí mají mnohá témata a celoživotní zájmy èiuskuteèòují své tužby. Trénování pamìti se úèastní jednakz preventivních dùvodù, ze zájmu o zlepšení a pak také proto,že pociťují pokles nìkterých funkcí. Velkou èást klientù tvoøí li-dé všech vìkových skupin po centrální mozkové pøíhodì, kdyje trénování pamìti souèástí rehabilitace, a v neposlední øadìje nutno zmínit poèetnou skupinu handicapovaných, z nichžnapøíklad zrakovì postižení nemají mnohdy jinou možnostnež velké množství informací do pamìti uložit. To, že mnemo-techniky výraznì napomáhají školním dìtem, snad není tøebazmiòovat. Snad všichni si pamatujeme, jak jsme se uèili Sme-tanovy opery èi øecké múzy. Smysl trénování pamìti a kogni-tivních funkcí a význam úspìchu a pochvaly pro klienty s po-èínajícím èi rozvinutým degenerativním onemocnìním mozku


14

trenér pamìtimodifikuje aktivaènímetody a techniky

pro konkrétní cílovouskupinu èi jednotlivce

pro zapamatováníje dùležitá atraktivitaobsahu pro mozek

je pro tyto klienty velmi cenný. Ale i v terminálním stadiu málehká kognitivní stimulace své místo a velký význam. Zde seuplatní pøedevším reminiscenèní terapie, témata zamìøenána životní úspìchy a radostné okamžiky života, doplnìnovhodnì volenou stimulací pohybu.

Seznam svìtové literatury konkrétních cvièení pro trénová-ní pamìti se zamìøením na obì poloviny mozku je velmi roz-sáhlý. Bez odborné znalosti z oborù neurovìdních, geriatrie,gerontologie, psychologie a psychologie stáøí, andragogikya gerontagogiky, speciálnì zamìøeného tìlovýchovného lé-kaøství a mnoha dalších souvisejících oborù by byl trenér pa-mìti s útlou knížkou nìkolika základních metod a technik napoli trénování pamìti diletantem a klientovi spíše škodlivýmnež prospìšným.

Úèastníky vzdìlávacího programu trenérù pamìti jsou pøe-vážnì ti, kteøí si chtìjí ve svých oborech v systému celoživot-ního vzdìlávání rozšíøit znalosti a dovednosti a s klienty tímtozpùsobem chtìjí pracovat. Jejich hodnocení kurzu, provádì-né s odstupem, je pak opøeno o praktickou zkušenost s apli-kací získaných znalostí a dovedností u svých klientù. Takovéhodnocení je velmi pøínosné pøedevším proto, že se jednáo výmìnu zkušeností, nápadù, konkrétních námìtù, to všepodepøeno mnoha kazuistikami. Problematika a odborný dis-kurz se opírá o veškeré disciplíny tøístupòového vzdìlávacíhoprogramu, který má koncepci, obsah, cílovou skupinu, meto-dy a techniky.

Trenérem pamìti mùže být absolvent tøístupòového vzdì-lávacího programu „Certifikovaný trenér pamìti – aktivizaènípracovník v sociálních službách“. Tento program je akredito-ván v rámci dalšího vzdìlávání pracovníkù v sociálních služ-bách, kteøí vykonávají èinnosti podle § 116 odstavce 1, písme-ne a), b), d) Zákona è. 108/2006 Sb.

Zákon ukládá poskytovateli sociálních služeb poskytovatv pobytových zaøízeních a centrech denních služeb výchov-né, vzdìlávací a aktivizaèní èinnosti, vedoucí mj. k rozvojiosobnosti, zájmù, znalostí a tvoøivých schopností. Tím se ro-zumí komplexní aktivizace se zamìøením na kognitivní funkcea intelektuální potøeby klientù (vìtšinou seniorù, jejichž poža-davky se výraznì mìní – seniorská populace je aktivní nejen


15

trenérem pamìtimùže být absolvent

tøístupòovéhovzdìlávacího

programuCertifikovaný trenérpamìti – aktivizaèní

pracovníkv sociálních službách

pohybovì, ale i ve vyhledávání složitìjších mentálních ope-rací, jejichž zvládnutí je nutné k sobìstaènosti v užívánísouèasných technologií, nezávislosti na okolí), a to z pozicandragogických a gerontagogických pøístupù vèetnì zásaduplatòování efektivních nástrojù péèe o kognitivní schopnostiprávì trénováním pamìti. Volené formy, metody a technikypak zohledòují zmìny stárnoucího a starého organizmu a jsoureakcí na skuteèné zájmy a intelektuální potøeby klientù.

V rámci uplatòování politiky aktivního stárnutí vzdìlávacímodul umožòuje uplatnìní i osobám v preseniorském vìkua aktivním seniorùm.

Další úrovní využitelnosti vzdìlávacího programu je prese-niorská a proseniorská pøíprava v souladu s požadavky a do-poruèeními Národního programu pøípravy na stárnutí obyva-telstva ÈR pro roky 2008–2012.

Cílem vzdìlávacího programu „Certifikovaný trenér pa-mìti – aktivizaèní pracovník v sociálních službách“ je vyškolitpracovníka v sociálních službách, který bude disponovatteoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi k samo-statnému poskytování programù komplexní aktivizace kogni-tivních funkcí klientù. Obsah vzdìlávacího programu je konci-pován jako interdisciplinární a intradisciplinární komplexnípøístup k pøedmìtné problematice. Metody a techniky pøedá-vání poznatkù a dovedností zohledòují zásady andragogikya gerontagogiky.

Odbornì vedené trénování pamìti je smysluplné komplex-ní pùsobení na klienta ve všech souvislostech.

Obsah vzdìlávání trenérù pamìti

•Trenér pamìti získává poznatky o souèasné demografickésituaci a jejím pøedpokládaném vývoji v celospoleèenskýchsouvislostech ÈR a státù EU.

•Seznámí se s mozkem jako pøedmìtem souèasného inten-zivního výzkumu, biologickou podstatou pamìti jako polezájmu neurobiologie, duševními mechanizmy, vnímáním,


16

seniorská populaceje aktivní nejen

pohybovì,ale i ve vyhledávání

složitìjšíchmentálních operací

demografická situace

výzkum mozku,biologická podstata

pìmìti

pamìtí, inteligencí a uèením jako polem zájmu kognitivníchvìd.

•Získává teoretické poznatky z kognitivní psychologie o pa-mìti jako schopnosti informace pøijímat, zpracovávat,uskladòovat, vydávat a znovu poznávat. Seznámí ses funkcí a specifiky jednotlivých druhù pamìti. Osvojí si zá-kladní odbornou terminologii, teoretické zázemí trénovánípamìti, získá základní pøehled o strategiích napomáhají-cích lepšímu zapamatování a zlepšování pamìti a teoretic-kých znalostí o funkci pamìti a lokalizaci jejích druhùv mozku, o fungování levé a pravé mozkové hemisféry, do-minanci mozkových hemisfér a metodických pøístupech cí-lených na trénování funkcí obou hemisfér.

•Seznámí se s tradicí trénování pamìti, získá teoretické po-znatky o cílových skupinách (zdraví, traumatická poško-zení mozku, demence, jiná onemocnìní mozku) a meto-dických pøístupech podle cílové skupiny a cíle trénovánípamìti.

•Osvojí si zpùsoby aktivace a motivace klientù, dovednostiprojektovat programy trénování pamìti pro rùzné cílovéskupiny.

•Nabývá teoretické znalosti a praktické dovednosti k použí-vání základních mnemotechnik a modelových cvièení po-dle druhù pamìti, která je trénována, napomáhajících udr-žet, zlepšit a znovunabýt dobrou pamìť.

•Získá teoretické poznatky o uèení v dospìlosti a ve stáøíz pozice vztahu vìk a schopnosti. Seznámí se se sníženímsmyslových funkcí zpùsobených fyziologií stárnutí, s pøí-stupy snižujícími psychologický dopad fyziologickýchzmìn a zpùsoby motivování k pøijetí modelu aktivního stár-nutí vèetnì teoretických poznatkù o psychologickýchmodelech stárnutí. Seznámí se s mezinárodními doku-menty – programy zdravého stárnutí s dùrazem na udrženínezávislosti, sobìstaènosti a kvality života mobilizací ko-


17

kognitivnípsychologie

tradice trénovánípamìti

aktivace a motivace

mnemotechnikya modelová cvièení

uèení v dospìlostia ve stáøí

gnitivních a intelektových funkcí. Získá znalosti o didaktic-kých aspektech vzdìlávání seniorù.

•Získá základní teoretické znalosti o vývojových zmìnáchv oblasti tìlesné, smyslových funkcí a psychomotorickýchvýkonù a v oblasti kognitivní v prùbìhu stárnutí a stáøí.

•Seznámí se se souèasnými vìdeckými poznatky o vztahunervového a svalového systému a aktivity celého organiz-mu, s postupem pøi zhoršování pohybové koordinace vestáøí – smysl uèení, cílených pohybových aktivit spojenýchs hudbou a tancem k celkovému zlepšení všech funkcí or-ganizmu a s prostøedky k optimalizaci duševní a tìlesnékondice seniorù v nìkolika úrovních nároènosti.

•Praktickou ukázkou a procvièováním si osvojí dovednostiuplatnit tyto formy aktivizace v práci s dospìlými a seniory.

•Získá teoretické poznatky o metodách vyšetøení pamìtia kognice a orientaèním zhodnocení kognitivních funkcí –mírná kognitivní porucha a demence, seznámí se s rozdì-lením demencí a jejich diagnostikou. Získá poznatky o ko-gnitivních postiženích v dùsledku poranìní hlavy, mozko-vých pøíhod, tumorù a jiných onemocnìní. Seznámí se sesouvislostmi mezi depresí ve stáøí jako prvním pøíznakemdemence a léèbou deprese a s koncepcí péèe o pacientys kognitivním deficitem a cíleným kognitivním tréninkem.Seznámí se s druhy narušení vyšších korových funkcí(kognitivních funkcí) – pamìť, myšlení, orientace, chápání,uvažování, schopnost uèení, øeè, úsudek a druhy pøedchá-zejících èi doprovodných projevù – zhoršení kontroly emo-cí, sociálního chování, motivace a zásadami racionálníhopøístupu – vèasné zvážení možnosti onemocnìní, vèasnádiagnostika vèetnì dùkladného klinického vyšetøení, urèe-ní druhu demence. Získá poznatky o smyslu a možnostechkognitivní stimulace, její efektivitì a vlivu na kvalitu životapostiženého kognitivní rehabilitací u pacientù s demencí,aktivizaci vnitøního svìta seniorù s onemocnìním demencípomocí reminiscenèní terapie. Získá teoretické poznatky


18

metody vyšetøovánípamìti a kognice,

hodnoceníkognitivních funkcí

vývojové zmìnyv prùbìhu stárnutí

a stáøí

vztahy nervovéhoa svalového systému

o ovìøené škále efektivních cvièení a využití všech smyslùa neverbální komunikace a zpùsoby efektivního zpracová-ní informací klientù po cévní mozkové pøíhodì èi traumatic-kém poškození mozku.

•Tematická stáž na odborném pracovišti v trvání 80 hodin máúèastníkovi kurzu umožnit procvièení získaných poznatkùa dovedností v praktickém vykonávání aktivizaèních progra-mù k trénování kognitivních funkcí, získání zkušeností a pro-kázání schopnosti pracovat s klienty k jejich prospìchu.

•Zpracování závìreèné práce a její obhájení vychází z naby-tých poznatkù a dovedností a praktické zkušenosti získanéodbornou stáží. Rovnìž je dùkazem schopnosti postiženívšech souvislostí, výbìru vhodné odborné literatury a schop-nosti vlastní invence autora pøi projektování aktivizaèníchprogramù pro konkrétní cílové skupiny èi individuálníklienty. Již dnes mnohé závìreèné práce obsahují empiric-ké výzkumy zamìøené na sledování úèinkù trénovánípamìti v reálném životì, posuzováných samotnými úèast-níky, odborným personálem, rodinnými pøíslušníky, zná-mými. Dat je zatím málo a rozhodnì se nejedná o repre-zentativní vzorek. V rùzných místech republiky však autoøidocházejí k velmi podobným závìrùm. Výrazný je vysokýpodíl hodnocení všech respondentù udávajících zlepšenív oblasti nálady úèastníka, zmírnìní napìtí. Klienti èi blízcíse jim jeví klidnìjší, radostnìjší, tolik vše nehledají, vícea lépe komunikují, zaèali se více pohybovat, mají více chutijít mezi lidi, mnohdy je patrná obnova zájmových èinností,zájem o nová témata – lze charakterizovat jako chuť uèit senovému.

Certifikovaný trenér pamìti

Certifikovaný trenér pamìti je tak vybaven znalostmi a doved-nostmi v užívání metod a technik, které mu umožòují realizo-vat komplexní aktivizaèní programy pro pøíjemce sociálních


19

závìreèná práce

tematická stáž

empirické výzkumy ,sledování úèinkùtrénování pamìti

služeb v pobytových, stacionárních zaøízeních, denních cen-trech a domácím prostøedí pøi poskytování terénních sociál-ních služeb, pro širokou veøejnost, ve všech vìkových skupi-nách, pro pøíjemce se specifickými potøebami.

Je schopen identifikovat vzdìlávací potøeby klientù k udr-žení a zvýšení kvality života, nezávislosti a sobìstaènosti, zvo-lit efektivní metody a techniky trénování pamìti, adekvátní for-my kognitivní stimulace, projektovat program trénovánípamìti z pozic zásad psychologie, neurobiologie, gerontago-giky, samostatnì vést aktivizaèní program trénování pamìti,uplatnit mnemotechnická a koncentraèní cvièení vèetnì ná-cviku k samostatnému trénování, použít metody pohybovýchaktivit. Umí reagovat na aktuální intelektuální potøeby klienta,motivovat jej a s využitím všech efektivních nástrojù trenérapamìti mu napomoci k rozvoji osobnosti, zájmù, znalostía tvoøivých schopností.

Vìtšina lidí sice ví, co s èasem a se sebou, jen jim to ve stáøíèi nemoci déle trvá. Pøesto si zasluhují naši pozornost, úctua pochvalu i za dílèí úspìch, tedy potvrzení smyslu, chcete-livytvoøení pøíznivého klimatu pro sebepojetí èi zvýšení sebevì-domí. Takoví lidé mnohdy velmi dobøe nahlížejí svùj stav, jsounejistí, smutní, trpí depresemi, hledají odpovìï na otázku,proè se najednou nedokáží udržet ve stavu, jaký potøebují.Zmìny intelektu mohou snižovat sebeúctu. Vysoká èetnostpamìťových lapsù koreluje s úrovní deprese, pro èlovìka topøedstavuje bludný kruh: èlovìk hodnotí svùj pamìťový vý-kon jako špatný, ztrácí sebeúctu a tím se dále zhoršují jehoschopnosti.

Trénování pamìti je efektivní nástroj vzdìlávání

Na pozadí souèasných zjištìní lze trénování pamìti chápat ja-ko efektivní nástroj vzdìlávání, kterým je do jisté míry možnoovlivnit systém lidského potenciálu. U vìdomí souèasnéhostavu organizmu a svìta a mé pozice v nìm nabízí strategiivèasné volby obsahu vhodných tìlesných aktivit, duševníchèinností, vzdìlávacích aktivit i sociálních kontaktù se zárukou


20

vysoká èetnostpamìťových lapsùkoreluje s úrovní

deprese

trénování pamìtije efektivní nástroj

vzdìlávání

využitelnosti v reálném prostøedí. Cílené a odbornì vedenétrénování pamìti poskytuje návody, umožòuje nácvik, metodya techniky jsou široce využitelné pro všechny druhy pamìti,potvrzuje, udržuje èi obnovuje a rozvíjí vlastní schopnosti,umožòuje prožitek úspìchu, radost z úspìchu, zprostøedko-vává smysluplné sociální kontakty. Nabyté znalosti a doved-nosti uplatní úèastník pro sebe i okolí, je úèinným adjuvans(pomocníkem, podporou) pro udržení èi znovunabytí sobì-staènosti a nezávislosti, pro udržení kontaktu se sociálnímokolím a zachování podílu na spoleèenském dìní a na využí-vání spoleèných zdrojù. Schopnost èi obnovení schopnostidosahovat urèité úrovnì mentálního výkonu do nejvyššíhovìku je potvrzením klientovy hodnoty v tomto svìtì.

Závìrem doporuèujeme navštívit na stránkách Èeské spo-leènosti pro trénování pamìti a mozkový jogging seznamtrenérù pamìti, namátkou se rozhodnout kontaktovat nìkteréz nich a dohodnout si s nimi návštìvu jejich programu tréno-vání pamìti. Bude tak možno prožít, co klientùm programtrénování pamìti pøináší, jaký vliv má na kvalitu jejich života.To, že se jedná o oboustranné obohacování, je zkušenost ne-pøenositelná.


21

schopnost dosahovaturèité úrovnì

mentálního výkonudo nejvyššího vìku jepotvrzením klientovy

hodnoty v tomtosvìtì

Co

jeefe

ktivi

ta?

2

Termín efekt, pøestože v èeštinì zdomácnìl, se pøekládá vìt-šinou jako úèinek. Termín efektivita se v rùzných oblastechpoužívá rùznì. Napø. lék èi urèitá léèebná intervence mùžemít nežádoucí efekt, úèinek. V matematice efektivita znamenáproveditelný algoritmus, v medicínì efektivita pøedstavuje,jak dobøe urèitá léèba v praxi funguje, v managementu seefektivita vztahuje k tomu, aby „vìci dobøe fungovaly“. Slovoefektivní se nìkdy používá ve smyslu kvantitativním – nìco jehodnì, nebo naopak málo efektivní. V této pøíruèce budeme;efektivitu používat v medicínském významu. Efektivita pronás znamená, jak dobøe trénování pamìti funguje v praxi.Praxí myslíme zmìny v testových a jiných metodách (napø.pøed a po trénování), v chování a prožívání, v každodennímživotì.

Rozlišit mùžeme rùzné druhy efektivity, napøíklad:

•efektivitu vnìjší, pozorovatelnou – napø. na první pohled vi-díme, že si èlovìk s poškozením mozku autohavárií po tré-nování pamìti lépe zapamatuje seznam položek na nákup,

•efektivitu subjektivní, skrytou – napø. èlovìk vypovídá o po-zitivní zmìnì, která se s ním stala, že je vnitønì aktivnìjší,èinorodìjší, i když navenek to pozorovat nemùžeme,

•efektivitu bezprostøední – zmìna je pozorovatelná okamži-tì po trénování pamìti, napø. do týdne po ukonèení kurzu,

•efektivitu dlouhodobou – zmìna je pozorovatelná i s èaso-vým odstupem, napø. po šesti mìsících.

Mnoho lidí chce efektivitu vidìt na první pohled. Když tohonení dosaženo, jsou zklamáni.

Pokud jejich partner po kurzu trénování pamìti zapomenepøinést èást nákupu, považují to za doklad špatnì fungujícípamìti. Subjektivní efektivita, projevující se ve zmìnì prožívá-ní, které navíc nemusí být zcela uvìdomováno, je pochopitel-nì vnìjškovì pozorovatelná obtížnìji.


23

v medicínì efektivitaznamená, jak dobøeurèitá léèba v praxi

funguje

pro nás efektivitaznamená, jak dobøe

trénování pamìtifunguje v praxi

Krátkodobá efektivita mìøená testovýmimetodami

Verghaeghen et al. (1992) zkoumali míru plasticity pamìti potréninku pamìti zamìøeném na specifické mnemotechniky,jako je napø. metoda loci (spojující imaginaci místa s potøe-bou si nìco urèitého zapamatovat, napø. seznam položek nanákup), spojení jména a tváøe, techniky pegword (spojení slo-va, rytmu a obrazu) aj. Zajímali se o otázky, jako napø. jaká jevelikost úèinku tréninku pamìti, které charakteristiky tréninkua zkoumaných osob mají pøi trénování pamìti zvláštní vý-znam, zda má vliv typ mnemotechniky nebo zpùsob pøípravypøed tréninkem samotným (napø. relaxaèní cvièení).

Hlavním zájmem výzkumníkù bylo zjistit, zda trénink pamì-ti ovlivòuje výsledky výkonových zkoušek (výkonová zkouškaje napø. test pamìti) zamìøených podobným zpùsobem jakotrénink. Výzkumníci rozdìlili efekt výkonu na „zamìøený“ (tes-ty pamìti blízké tréninku) a „nezamìøený“ (jiné pamìťové tes-ty). Napø. metoda loci byla pøemìøována testem, který obsa-hoval seznam slov, a podobnì specificky byly vybrány testyi u jiných mnemotechnik. Výzkumníci se zajímali také o ná-cvik, pøípravu pøedcházející vlastnímu tréninku pamìti, kteráobsahovala napø. relaxaèní cvièení, výcvik ve vizualizaci aj.

Do souhrnné studie, metaanalýzy, zahrnuli výzkumníci 31studií, celkem 1539 zkoumaných osob, jejichž prùmìrný vìkbyl 69 let. Minimální vìk úèastníkù byl 60 let. Nejstarší vìdec-ká studie byla z roku 1974. Do studie nebyly zaøazeny soubo-ry s úèastníky, kteøí trpìli poškozením centrální nervové sou-stavy, šlo tedy o relativnì zdravé osoby. Prùmìrný tréninkpamìti obsahoval 6 sezení, která trvala pøibližnì 1,5 hodiny,èasový rozdíl mezi vyšetøením (testy) pøed a po tréninku bylv prùmìru 23 dní. Retest po ukonèení trénování byl v prùmì-ru po dvou dnech.5

Sledovány byly kromì skupin, kde se trénovala pamìť,také kontrolní soubory (které netrénovaly) a skupiny s place-bem. Ve skupinách s placebem mìli úèastníci náhradní aktivi-ty, jako napø. cvièení zamìøené na pozornost, relaxaèní cvièe-ní, diskuze o osobních problémech a problémech s pamìtí,


24

trénink pamìtiovlivòuje výsledky

výkonových zkoušekzamìøenýchpodobným

zpùsobem jakotrénink

informace o pamìti a stárnutí. Samotné tréninkové skupiny ob-sahovaly rùzné formy posilování pozornosti, nácvik externíchpamìťových technik, informací o pamìti a stárnutí, skupinovédiskuze, relaxaèní cvièení, trénink v sebemonitorování aj.

Vliv typu skupiny (kontrolní, placebo a trénování pamìti)na zmìny v testech pamìti

Cohenovo d (velikost úèinku)

Výsledky ukazují, že úèastníci tréninku pamìti mají z tétoaktivity zisk – tedy že trénování pamìti je efektivní. Tento efektje významnì vyšší než u kontrolních skupin èi skupin s place-bem. Efekt tréninku pamìti postihuje specificky pamìťovéfunkce obdobné trénovanému materiálu. Je možno øíci, žeefekt trénování pamìti se v jiných než obdobných testechprojevuje ménì.


25

úèastníci tréninkupamìti mají z této

aktivity zisk –trénování pamìti je

tedy efektivní

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

kontroly placebo trénink pamìti

nízkáefektivita

nízkáefektivita

nízkáefektivita

nízkáefektivita

vysokáefektivita

nejvìtší vliv navýsledek vìk mìlydélka trvání sezení,nácvik pøedcházejícísamotnému tréninku,

skupinový výcvik

5 Metaanalýza je statistická integrace nezávislých studií a pracujes velikostí úèinku (effect size, ES). ES nám pomáhá odhadnout,zda zjištìný rozdíl má praktický význam. Cohenovo d, vyjadøujícíES, je rozdíl mezi dvìma prùmìry dìlenými spojenou standard-ní odchylkou pro tyto prùmìry. Effect size menší než 0,20 se ob-vykle interpretuje jako zanedbatelná velikost úèinku; 0,20–0,40jako nízká; 0,41–0,70 jako støední; vìtší než 0,70 jako vysoká.Jiná uznávaná interpretace je 0,2 jako malá, 0,5 jako støednía 0,8 jako vysoká.

Ze tøinácti sledovaných promìnných, které výzkumníci sle-dovali, mìly nejvìtší vliv na výsledek vìk (èím vyšší vìk, tímhorší efekt), délka trvání sezení (kratší sezení mìla lepší výsle-dek), nácvik pøedcházející samotnému tréninku (nácvik výsle-dek zlepšoval), individuální vs. skupinový výcvik (skupinamìla lepší výsledky). Jiné promìnné (jako napø. poèet sezení,použití jedné èi více mnemotechnik, pøítomnost trenéra èi jenposlechové lekce, zpùsob získávání pokusných osob aj.) vlivna efektivitu tréninku pamìti nemìly.

Efektivita trénování pamìti v zamìøených a nezamìøenýchtestech

Cohenovo d (velikost úèinku)

Autoøi za hlavní výsledek metaanalýzy považují, že pamìťje i ve stáøí trénovatelná. Trénink je bezesporu více než jenplacebem. Efekt je specifický pro trénovanou oblast. Autoøinezjistili vliv vzdìlání na efekt tréninku, což mùže ukazovat, žetato aktivita není jen pro osoby urèitého, napø. vyššího vzdìlá-ní. Výsledky tedy platí pro bìžnou populaci; jejich pøenos –generalizace na oblast závažnìjších poruch kognitivníchfunkcí, napø. demencí, je problematická. Jaký má trénink vlivna každodenní život, ale z výsledkù této studie nevíme.


26

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

testy pamìti blízké tréninku jiné pamìťové testy

støedníefektivita

nízkáefektivita

poèet sezení, použitímnemotechnik,

pøítomnost trenéra èijen poslechové lekce,

zpùsob získávánípokusných osob aj.

vliv na efektivitutréninku pamìti

nemìly

pamìť je i ve stáøítrénovatelná, tréninkje bezesporu více než

jen placebem

Krátkodobá efektivita mìøená sebeposuzovacímimetodami

Pìt let po první metaanalýze (Verghaeghen et al., 1992) bylapublikována druhá, tentokrát provedená jinými autory (Floyda Scogin, 1997), vycházející z první metaanalýzy a využívajícíèást jejích dat, ale se zamìøením na subjektivní zmìny potréninku pamìti.

Vedle objektivních nástrojù, jako jsou testy pamìti a jinýchkognitivních funkcí, je stejnì tak zajímavá oblast subjektivníhozlepšení po tréninku pamìti. Právì tomu vìnovali pozornostFloyd a Scogin (1997) z University of Alabama v metaanalýze25 studií publikovaných od poloviny sedmdesátých let do ro-ku 1994. Sdružený soubor byl založen na celkem 1150 zdra-vých (nedementních) osobách s prùmìrným vìkem 71 let.Srovnávaly se hodnoty výsledkù zkoušek založených na se-beposouzení pøed tréninkem a krátce po tréninku.

Autoøi se zamìøili na subjektivní hodnocení pøed a po tré-ninku pamìti v rùzných oblastech: celkovì (prùmìrnì v rùz-ných oblastech sebeposouzení), dále jen v pamìti, v meto-dách mìøících duševní zdraví, depresivitu a jiné oblasti.Porovnávali výsledek tréninku pamìti s tzv. zmìnou oèe-kávání (expectancy modification, kde úèastníci získávaliinformace o stárnutí pamìti), kombinovaným tréninkem (tré-ninkem pamìti + zmìnou oèekávání), placebem (aktivita beztréninku pamìti èi zmìny oèekávání) a se skupinou osob beztréninku.

Autoøi zjistili, že oproti pøedchozí metaanalýze Verghaeg-hena et al. (1992), která se zamìøila na objektivní zmìny v pa-mìti, jsou subjektivní dùsledky samotného tréninku pamìti(srovnání pøed a po tréninku) mnohem ménì výrazné(d = 0,19 oproti d = 0,66).

Subjektivní zmìny jsou tedy podle výsledkù studie ménìovlivnitelné než aktuální objektivní zmìny, napø. výsledky tes-tu pamìti. Autoøi zjistili, že významnou souèástí tréninku pa-mìti mùže být tzv. zmìna oèekávání, ve které se úèastníkùmdostávají informace o vztahu stárnutí a pamìti s cílem zmírnitjejich obavy a negativní oèekávání ze stárnutí. Dalším vý-


27

subjektivní zmìny potréninku pamìti

sebeposouzení pøedtréninkem a krátce po

tréninku

subjektivní dùsledkysamotného tréninku

pamìti (srovnánípøed a po tréninku)

mnohem ménìvýrazné

významnou souèástítréninku pamìti mùže

být tzv. zmìnaoèekávání

znamným zjištìním bylo, že zácvik do trénování pamìti (napø.relaxaèní cvièení, pøíprava úèastníka na to, aby trénink byl conejefektivnìjší) mìl pozitivní vliv na výsledky tréninku, na roz-díl od vìku úèastníkù, poètu tréninkových setkání, trvání tré-ninku, druhu tréninku (s pomocí instruktora, videozáznamu,samostatný trénink bez instruktora), vzdìlání úèastníkù, vì-decké kvalitì studie aj.

Prùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninkusebeposuzovací (subjektivní) metody

d+

d = prùmìrná velikost úèinku efektu ze studiíPrùmìrné velikosti úèinku mezi skupinami po tréninku pro všechny použitésebeposuzovací metody (Floyd a Scogin, 1997). Kladná hodnota znamenálepší úèinnost tréninku pamìti, záporná horší úèinnost tréninku pamìti oprotidruhému zpùsobu. Trénink pamìti je tedy úèinnìjší, než když neposkytnemetrénink žádný, placebo je však s tréninkem témìø srovnatelné, zmìna oèeká-vání je oproti trénování pamìti efektivnìjší, stejnì tak kombinovaný tréninkpamìti, a kombinovaný trénink je výraznì efektivnìjší oproti nicnedìlání.

Trénink pamìti se ukazuje být úèinnìjší než skupina beztréninku èi s placebem, ale ménì úèinný ve srovnání se zmì-nou oèekávání èi s kombinovaným tréninkem. Nejúèinnìjší je


28

-0,4

-0,2

0

0,2

0,4

0,6

0,8

bez tréninku

trénink pamìti x

placebo

trénink pamìti x

zmìna oèe

kávání

trénink pamìti x

kombinovan

ý trénink

kombinovan

ý trénink x

bez tréninku

nízkáefektivita

nízkáefektivita

vysokáefektivita

zácvik do trénovánípamìti mìl pozitivní

vliv na výsledkytréninku

kombinovaný tréninkje výraznì

efektivnìjší oprotinicnedìlání

však kombinovaný trénink ve srovnání se skupinou bez tré-ninku.

Trénink pamìti mírnì zlepšuje náladu, ale pøekvapivì jeplacebo èi skupina bez tréninku na tom ohlednì nálady lépenež po tréninku pamìti. Autoøi zvažují, že za vlivem placebamùže být pøi trénování pamìti další promìnná, napø. míra po-zornosti, které se úèastníkùm dostalo bìhem tréninku. Topodporuje i znaèné kolísání výsledkù rùzných studií, napø. tré-nink pamìti kolísal v subjektivních zkouškách pamìti oprotisouborùm bez tréninku od d = –0,5 až po d = 0,55 a oprotiplacebu od d = –0,03 do d = 0,88. Autoøi metaanalýzy se takédomnívají, že trénování pamìti neovlivòuje výraznìji depre-sivní symptomatiku nebo jiné problémy duševního zdraví.

Trénink pamìti zlepšuje subjektivní duševní zdraví, ale pøe-kvapivì je placebo èi skupina bez tréninku na tom ohlednìduševního zdraví lépe než po tréninku pamìti.

Dále se ukázalo, že pøi srovnání pøed a po tréninku byl zøe-telnì lepší kombinovaný trénink oproti všem ostatním inter-vencím a i zmìna oèekávání se uplatnila lépe než samotnýtrénink pamìti. Je možné, že zmìna v subjektivním hodnoce-ní je zpùsobena nejen nauèenými dovednostmi (samotný vlivtréninku), ale i oèekáváným výkonem (informace o stárnutía pamìti).

Výsledky této metaanalýzy mùžeme shrnout s tím, že opro-ti znaèným objektivním zmìnám na úrovni pamìťových testùjsou subjektivní zmìny menší, pokud není trénink pamìtipodpoøen vedle uèení se mnemotechnik také informacemio stárnutí a zmìnách v kognitivních funkcích.

Efektivita v dlouhodobé perspektivì

Pøedchozí studie porovnávaly efektivitu mìøením krátce pøeda krátce po trénování. Neumožnily nám nahlédnout, jakouefektivitu má trénink v dlouhodobé perspektivì.

Jedna z prací o trénování pamìti je však v tomto smìru be-zesporu prùlomová. Sherry Willisová et al. (2006) v èlánkuDlouhodobý vliv kognitivního tréninku na každodenní fungo-


29

trénink pamìti mírnìzlepšuje náladu,

zlepšuje subjektivníduševní zdraví

subjektivní zmìnyjsou menší, pokudnení trénink pamìti

podpoøen vedle uèeníse mnemotechniktaké informacemi

o stárnutí a zmìnáchv kognitivních

funkcích.

vání starších osob (Long-Term Effects of Cognitive Trainingon Everyday Outcomes in Older Adults) popisují pìtileté sle-dování stovek osob z bìžné populace.

Svoji studii pojmenovali jako ACTIVE (The Advanced Cog-nitive Training for Independent and Vital Elderly). Jde o multi-centrickou (provádìla se na více místech v USA) randomizo-vanou (tj. pokusné osoby byly náhodnì pøiøazovány rùznýmtréninkùm nebo do kontrolní skupiny) studii ke zkoumánídlouhodobého efektu kognitivních funkcí na každodenní fun-gování starších osob (celkem 2802 osob s prùmìrným vì-kem 73 let, které žijí samostatnì). Výzkum probìhl v letech1998–2004. Autoøi testovali hypotézy, že kognitivní tréninkovlivní trénované kognitivní schopnosti, které v èase pøetrvají,že efekt se projeví v každodenním fungování ve tøech rùznýchtrénovaných skupinách (viz dále), protože všechny oblastikognitivních funkcí jsou spojené s aktivitami bìžného života.

Pokusné osoby byly získány ke spolupráci v domovech se-niorù, komunitních centrech, nemocnicích a na klinikách. Vy-louèeny byly osoby, které byly mladší než 65 let, které mìlyvýrazné problémy s každodenními aktivitami, mìly kognitivnídeficity, referovaly o diagnóze Alzheimerovy choroby, byly vešpatném zdravotním stavu, mìly tìžké poruchy vidìní, slyše-ní nebo komunikaèních dovedností, absolvovaly v souèas-nosti jiný kognitivní trénink nebo by byly bìhem studie nedo-sažitelné. Studie byla provedena na ètyøech skupinách osob– tøech experimentálních a jedné kontrolní (ta nebyla trénová-na). Mìøení byla provedena na poèátku studie – pøed trénin-kem a po 1, 2, 3 a 5 letech. Examinátoøi nevìdìli, do jaké sku-piny byly pokusné osoby zaøazeny.

Tøi tréninky byly úzce zamìøeny na jednotlivé trénovanéoblasti s cílem specifického, nepøekrývajícího se zamìøenítréninku. Pamìťový trénink obsahoval uèení se pamìťovýmstrategiím (jako napø. organizace, vizualizace, asociace) prozapamatování si podnìtového materiálu (seznamy slov, tex-ty). Trénink usuzování obsahoval uèební strategie nacházeníurèitého vzorce v øetìzcích slov nebo písmen a identifikovánínásledujícího prvku v øadì. Trénink rychlosti zpracování in-formací zahrnoval vizuální vyhledávání a rozdìlenou pozor-nost (napø. identifikace objektu na obrazovce poèítaèe pøi


30

studie ACTIVE

tøi tréninky byly úzcezamìøeny na

jednotlivé trénovanéoblasti s cílemspecifického,

nepøekrývajícího sezamìøení tréninku

zkracování délky prezentace podnìtu pøi rozdìlení pozornos-ti na dvì úlohy). Všechny tøi tréninky byly pøipraveny pro 10setkání po 60–75 minutách. 10 % tréninku bylo zamìøeno navyužití nabytých strategií k øešení každodenních úkolù (napø.jak se nauèit nákupní seznam, jak porozumìt rozpisu odjezdùautobusù). Po 11–35 mìsících byl nabídnut upevòovací tré-nink (booster training), který obsahoval 4 setkání po 75 minu-tách. Efekt každého tréninku byl pøemìøován psychologickýmimetodami. Efekt byl mìøen ve dvou kategoriích – kognitivní(neuropsychologickými testy) a funkèní (sebeposuzovací šká-lou6 a pozorováním chování). V obou kategoriích bylo vícemetod, autoøi vytvoøili souhrnný skór pro obì kategorie. Zaukonèený výcvik se považovala prezence na alespoò devítiz deseti setkání.

Všechny tøi trénované skupiny byly podobné. Shodovalyse v tìchto bodech:

•mìly stejnou intenzitu a trvání (10 sezení po 60–75 minu-tách),

•úèastníci pracovali v malých skupinách s individuálnímii skupinovými cvièeními,

•zamìøení na strategie øešení problémù, zapamatování,rychlou reakci na informace,

•sezení obsahovala ukázku strategie, nácvik modelovéhopøíkladu a zpìtnou vazbu k výkonu,

•snaha o nabytí sebejistoty pøi nacvièeném výkonu,

•aplikace nauèených strategií do úkolù bìžného života,

•sociální interakce s ostatními úèastníky ve skupinì.

Pamìťový trénink byl zamìøený na verbální pamìť. Bìhemprvního sezení probìhla diskuze o tom, jak pamìť fungujea jak mít co nejvìtší užitek z tréninku pamìti. Bìhem druhéhosezení získali úèastníci návod na kategorizaèní metody, kdese uèili, jak si zapamatovat napø. seznam položek na nákup,jak položky shromažïovat do kategorií. Ve tøetím sezení seuèili vizualizaèní strategie, jak propojit vizuální asociaci s tím,co si chtìjí zapamatovat. Ve ètvrtém sezení se nauèili metodu


31

10 setkání po60–75 minutách

upevòovací trénink

pamìťový tréninkbyl zamìøený naverbální pamìť

6 IADL (škála denních aktivit, tzv. IADL difficulty), šestitibodováškála od „nezávislý“ pro „zcela závislý“ ve vykonávání urèité èin-nosti na druhých osobách

loci (místa) na pøíkladu lidského tìla k zapamatování si vícenesouvisejících položek. Pøi pátém setkání se uèili organizaè-ní strategie pro vybavení textu. Bìhem šestého až desátéhosezení procvièovali všechny nauèené techniky, které se na-uèili bìhem prvních pìti sezení.

Autoøi zjistili, že všechny tréninky mìly okamžitý efekt nakognitivní funkce. Prokázali význam upevòovacího tréninku.I po pìti letech mìly všechny tøi typy tréninku vliv na spe-cifické kognitivní funkce (pamìťový trénink na pamìť, tré-nink usuzování na usuzování, trénink zpracování informací narychlost zpracování informací). V pøípadì tréninku pamìti lzeøíci, že d = 0,23 odpovídá, pøevedeno na formát „pamìťové-ho skóru“ (podobnì jako inteligenèního skóru), nárùstu o 3,5bodu. Tento vliv lze oznaèit jako „mírný“ pro trénink pamìtia usuzování, pro rychlost zpracování informací jako „støední“.V pátém roce všechny tøi skupiny referovaly ménì obtížív každodenních èinnostech než kontrolní skupina, statistickyvýznamné to však bylo pouze pro trénink usuzování. Úpadekvýsledkù tréninku byl patrný poprvé mezi druhým a tøetím ro-kem. Od tøetího do pátého roku byl úpadek dramatický prokontrolní skupinu a menší pro zbývající tøi skupiny. Pìtiletoustudii dokonèilo 67 % souboru. Autoøi nijak nedokumentovalipsychiatrické obtíže, registrovali ale napø. užívání návykovýchlátek a screeningovou míru depresivity.

Studie Willisové et al. (2006) pøedstavují zatím nejvýznam-nìjší pokus o mìøení efektu trénování pamìti a poèet studiíodvozených od ACTIVE narùstá. Trenéøi pamìti nyní mohoulépe odhadnout, jaký efekt mùže trénink pamìti mít v dlouho-dobé perspektivì. Vìdí, že mohou slibovat malé pozitivnízmìny v trénovaných specifických schopnostech i po pìti le-tech, ale nemohou slibovat dlouhodobý vliv na každodenníøešení problémù èi každodenní rychlost zpracování informací.Nemohou také garantovat vliv na jiné než trénované kognitiv-ní funkce a musí akceptovat asi jednu desetiu nezlepšenýchosob. Mohou poèítat s tím, že vyšší vzdìlání pozitivnì ovliv-òuje výsledky tréninku.


32

tréninky mìlyokamžitý efekt nakognitivní funkce

dùležitou roli hrajeupevòovací trénink

trenéøi pamìtimohou slibovat malé

pozitivní zmìnyv trénovanýchspecifických

schopnostech i popìti letech

vyšší vzdìlánípozitivnì ovlivòujevýsledky tréninku

Zamyšlení nad výzkumy

Všimnìme si, že sledované studie nehodnotí oblasti, ve kte-rých by ke zlepšení mohlo dojít (vedle psychologických testù)také napø. postoje rodinných pøíslušníkù k trénovanému je-dinci, oblast tvoøivosti, schopnost zapojení se do jiných so-ciálních aktivit. Poèítejme s tím, že psychologické výzkumyjsou sice v této oblasti provádìny, ale efektivitu trénování pa-mìti i jednotlivce mohou tato èísla postihnout jen èásteènìa spíše nedostateènì.

Když èteme popsané studie, je zajímavé, jak velmi odlišnévýsledky lze najít mezi jednotlivými výzkumy zahrnutými dometaanalýz. Jak vysvìtlit tak velké rozdíly v efektu jednotli-vých studií? Pokud dùvodem rozdílù v efektivitì trénování pa-mìti není napø. vìk úèastníkù, poèet tréninkových setkání,trvání a druh tréninku, vzdìlání aj. (Floyd a Scogin, 1997), coby to tedy mohlo být? Pøi sledování videozáznamù tréninkuz naší vlastní studie nás napadlo, že by to mohly být i pedago-gické schopnosti vedoucího kurzu, jeho charisma, motivace,kterou dokáže podnítit povzbuzovaním a krátkými rozhovorys úèastníky o pøestávkách, zapálenost trenéra pro svoji vìc,povìst organizace, pro kterou pracuje, místo setkávání, so-ciální podpora od ostatních úèastníkù, jejich pøesvìdèenío smyslu tréninku, povìst podobných tréninkù, neformální in-formace o kurzu, informace o efektivitì sdílené úèastníky, pøí-klady ze života podporující smysl tréninku a ukazující druhýmmožnosti využití, podpora osobami blízkými, v ÈR také zatímmalé rozšíøení podobných metod a malá konkurence v tétooblasti aj. Každopádnì popsané studie umožòují, abychomnašim zájemcùm èi klientùm na otázku po úèinnosti kurzù tré-nování pamìti byli schopni øíct, že:

•Trénování pamìti je úèinné.

•Efektivita trénování pamìti není jen náhodná èi zpùsobenavlivem prostého opakování testù pøed a po tréninku.


33

efektivitì trénovánípamìti napomáhají

i pedagogickéschopnosti

vedoucího kurzu,jeho charisma

a motivace

•Jak moc tréninkem získáme, je závislé na vhodné kombi-naci trénování pamìti s dalšími, pøídavnými informacemi(o stárnutí, adaptaci na zmìnìné podmínky, vlastním vní-mání svých pamìťových schopností).

•Trénink pamìti má znaèný efekt v metodách blízkýchoblasti tréninku a nižší v oblastech ménì s tréninkem spo-jených. V praxi to znamená, že mùžeme poèítat s urèitoupozitivní zmìnou v pamìťových testech a v sebeposouze-ní, ale nelze poèítat významnìji s pozitivními zmìnamiv oblastech, které s tréninkem nesouvisejí (napø. pøi vaøení).

•To, že dojde k nárùstu výkonu v nìkteré z psychologic-kých metod, se nutnì nemusí odrazit v každodenním živo-tì. Jako klienti bychom mìli pøi trénování pamìti žádat in-dividualizovaný pøístup trenéra, jeho zamìøení na konkrétnípotøeby klienta, ne jen pøístup zamìøený na mnemotechni-ky obecnì.

•Nejvýraznìjší efekt tréninku je bìhem prvních tøí let, pak vý-kon upadá. Opakované procvièování již jednou nacvièe-ných technik lze jen doporuèit.

•Efektivita jednotlivých výzkumù znaènì kolísá, nìkde vý-zkumy neprokazují efektivitu vùbec, jiné velmi výraznì. Jepravdìpodobné, že každý kurz je osobitý, s nezamìnitel-nými specifickými charakteristikami, které vytváøí mj. klien-ti, jejich motivace, pøístup a oèekávání.

•Oproti poèítaèovým formám tréninku kognitivních funkcí jetrénování pamìti s trenérem jedineèné osobním pøístupema setkáváním na obohacující úrovni uèitel-žák.

•Graf níže (podle Verghaeghen et al., 1992) ukazuje zprù-mìròované výsledky z mnoha výzkumù. Ukazuje se, žepokud se po urèité dobì zkoumají zmìny duševní výkon-nosti psychologickými testy, již jen samotné opakovánítestù (kontroly) èi neefektivní èinnost (placebo) mohou véstk mírnému nárùstu výkonu. Opravdu efektivní èinnost (tré-


34

nování pamìti) však prokazuje efektivitu v objektivních pa-mìťových testech podstatnì vyšší (trénink pamìti).

Vliv typu skupiny na úèinnostCohenovo d (velikost úèinku)


35

00,10,20,30,40,50,60,70,8

kontroly placebo trénink pamìti

Anketa

kefe

ktivi

tě

trénov

ánípam

ěti

3

Požádali jsme tøi trenérky pamìti s dlouhodobými zkušenost-mi s praktickým trénováním pamìti individuálnì i ve skupinì(Danuši Steinovou, Janu Vejsadovou) i s metodikou tréninku(Dianu Chrástkovou) o odpovìdi na 17 otázek zamìøenýchna úèinek tréninku. Odpovìdi uvádíme níže.

Prosím uveïte skupiny klientù, kterým byste trénovánípamìti obecnì doporuèila.

DS Trénování pamìti je vhodné pro všechny vìkové kategoriea pro široké spektrum klientù, napø. pro dìti s poruchami uèe-ní, pro matky na mateøské dovolené, pro tzv. zdravou senior-skou populaci, ale také pro pacienty po cévní mozkové pøího-dì, po chemoterapii èi osoby trpící rùznými formami demence.

JV Trénování pamìti je prospìšné témìø pro každou cílovouskupinu: pro studenty, maminky na mateøské dovolené, lidive vìkové kategorii 45+, dlouhodobì nezamìstnané, seniory,pacienty v dlouhodobé rekonvalescenci, pacienty po cévnímozkové pøíhodì a úrazu hlavy, zdravotnì znevýhodnìné atd.

DCH Dìtem a studentùm s obtížemi pøi uèení, lidem v prese-niorském vìku jako pøípravu na stáøí, prevenci problémù s pa-mìtí, studujícím dospìlým, zdravým seniorùm, seniorùm sezhoršenou úrovní výkonu kognitivních funkcí (objektivnì i sub-jektivnì), všem vìkovým skupiám jako adjuvans pøi revitalizacipostižených funkcí po cévní mozkové pøíhodì, úrazech hlavy,vrozeném i získaném postižení sluchu, zraku apod.

U které z popsaných skupin (pøedchozí otázka) je podleVašeho názoru trénování pamìti nejefektivnìjší?

DS ÈSTPMJ je orientována na zdravou seniorskou populacia s ní má také dlouholeté a velmi pozitivní zkušenosti. Tréninklze však modifikovat i pro další zmínìné cílové skupiny.

JV Jsou to na základì mých dosavadních zkušeností pøede-vším maminky na mateøské dovolené, lidé po cévní mozkovépøíhodì a úrazu hlavy a senioøi z øad veøejnosti. Mohou to


37

DS = D. SteinováJV = J. VejsadováDCH = D. Chrástková

všechny vìkovékategorie, širokéspektrum klientù

každá cílová skupina

pøi obtížích s uèením,v preseniorském

vìku, pøi revitalizacipostižených funkcí

zdravá seniorskápopulace

však být napø. i zrakovì postižení a nevidomí lidé, kteøí sicezpravidla mívají výraznì lepší pamìť než jejich zdraví vrstevní-ci (nemohou spoléhat na zrak, využívají proto ve vìtší míøeostatní smysly, vnímají ménì rušivých vjemù z okolí atd.),pøesto jim nìkteré techniky mohou usnadnit život a sobìstaè-nost (telefonní èísla, PIN, letopoèty, kalendáø, diáø, jména atd.).

DCH Pøi preseniorské pøípravì na stáøí a u zdravých seniorù,což však neznamená, že trénink pamìti má pro tuto skupinutaké nejvìtší pøínos v oblasti psychiky. Pro ostatní má obrov-ský pøínos dosažení dílèího úspìchu, pochvala…

Kterým klientùm (skupinám klientù) byste trénovánípamìti obecnì nedoporuèila?

DS Pokud se jedná o vážné poruchy pamìti, vždy doporuèu-jeme pøed pøípadným tréninkem konzultaci s odborníkem(neurologem, psychiatrem atd.).

JV Osobnì bych trénování pamìti nedoporuèovala u klientùv pokroèilém stadiu demence. Za úèinnìjší formu kognitivníaktivizace pro nì považuji reminiscenèní terapii, tzn. prácis autobiografickými vzpomínkami.

DCH Lidem s akutními stavy psychických poruch vùbec, pøirùzných stadiích degenerativních onemocnìní mozku (tam jepotøeba specifická forma, obsah, proces i výsledek, dùraz nadílèí úspìchy). Trénování pamìti je multifunkèní a víceúrovòo-vé – pøináší nevyrovnané výsledky v èase i úrovni, ale nìkdyi velmi pøekvapivé, leè ojedinìlé výkony.

V èem podle Vás spoèívá hlavní pøínos trénovánípamìti pro klienty?

DS U zdravé populace dochází k rychlému zvýšení sebevì-domí po tom, co se klient pøesvìdèí, že si ještì docela slušnìpamatuje, když mu nìkdo poradí, jak na to.


38

maminky namateøské dovolené,

lidé po cévnímozkové pøíhodì

a úrazu hlavy, senioøi

preseniorská pøípravana stáøí, zdraví

senioøi

vážné poruchypamìti

pokroèilé stadiumdemence

akutní stavypsychických poruch ,

degenerativníonemocnìní mozku

rychlé zvýšenísebevìdomí

JV Pøínos pro všechny vidím zejména v možnosti seberealiza-ce s cílem subjektivního funkèního zlepšení, v kognitivní stimu-laci, zvýšení povìdomí o fungování pamìti a dalších kognitiv-ních funkcí, v ovìøení si vlastních schopností a možnostechjejich zlepšování, v efektivní práci s novými informacemi, budo-vání kognitivní rezervy. Seniorùm navíc pøináší zlepšení kogni-tivní zdatnosti, funkèní sobìstaènosti a sebekontroly, subjek-tivní posouzení vlastních pamìťových kvalit, menší obavuz demencí a ménì stížností na pamìť, sociální kontakty, obje-vování vlastního tvoøivého potenciálu, který bývá zdrojem ra-dosti a povzbuzení èi krokem k novým zálibám nebo aktivitám.

DCH Udržení, obnovení èi získání návyku aktivního zacházeníse všemi informacemi, pravidelný nácvik a schopnost jejichzpracovávání pro konkrétní úèel. Jistota v jednání, projevu, so-ciálních kontaktech, usnadnìní každodenních èinností – odnejistoty a chaosu k jistotì v jednání a struktuøe jednotlivýchúkonù, myšlenkových procesù… Tím vzniká sobìstaènost, nezá-vislost na pomoci druhých ve vìtšinì èinností, i ve vysokém vìkuusnadnìní uèení, aktivní pìstování zájmù, koníèkù.

Je trénování pamìti efektivnìjší pøi práci s individuálnímklientem èi se skupinou, nebo je to jedno?

DS Individuální práce má smysl u pokroèilejších forem de-mence èi u pacientù po cévní mozkové pøíhodì, u zdravé po-pulace je vhodnìjší skupinový trénink.

JV Nelze odpovìdìt jednoznaènì. Individuální trénování pa-mìti je urèitì efektivnìjší u klientù po cévním poškození moz-ku a u dalších lidí, kteøí mají problémy s pamìtí v dùsledkunemoci nebo úrazu hlavy. Práce s jednotlivcem umožòujezvolit podle potøeby cílená cvièení, vhodnou úrovò nároènostii metody práce, které pøinášejí postupné zlepšení. Úèinnost jetak lépe zaznamenatelná. Svùj význam má i práce v malé sku-pinì (3–5 osob), kterou volím jako doplòkovou formu, napø.v rámci rekondièních pobytù nebo klubových setkání. U os-tatních cílových skupin je kolektivní práce (10–12 osob) spíše


39

možnostiseberealizace,

zlepšení kognitivnízdatnosti

aktivní zacházenís informacemi,jistota v jednání,sobìstaènost,nezávislost

u zdravé populaceje vhodnìjší

skupinový trénink.

individuální trénovánípamìti je efektivnìjšíu klientù po cévnímpoškození mozkua u lidí, kteøí mají

problémy s pamìtív dùsledku nemocinebo úrazu hlavy

pøínosem. Interakce s druhými lidmi má významnou socia-lizaèní funkci a podporuje také aktivitu i zdravou soutìživost.

DCH U zdravých je lepší skupina, kde dochází ke vzájemné-mu obohacování, prvky soutìživosti motivují k vyššímu výko-nu, sekundárním ziskem je spoleèenský kontakt (mnohdy je-diný). U klientù s mírným kognitivním poklesem skupinaaktivuje k vyššímu výkonu, verbalizované výsledky druhýchnapomáhají vybavování. Pøi výrazném poklesu úrovnì kogni-tivních funkcí z jakéhokoli dùvodu je lepší individuální pøístuppodle osobních potøeb klienta, ale obèasné zaøazení 1–2osob s výrazným oslabením kognitivních funkcí do skupinyzdravých pøináší mnohdy pøekvapivé výsledky.

V èem je možné výsledek trénování pamìti na klientovividitelnì pozorovat?

DS Klient je schopen si zapamatovat neuvìøitelné množstvíinformací s pomocí mnemotechnik, které mu usnadòují bìž-ný denní život, napø. telefonní èísla, schùzky, seznamy na ná-kup, jména, tváøe ...

JV Je to pøedevším pohoda a radost z prožitku, z dosaženýchvýsledkù i zlepšení, která se odráží v mimice úèastníkù. Ne-pøehlédnutelná je i vìtší sebedùvìra i aktivita.

DCH Pøi struktuøe programu trénování pamìti (aktivizaèní roz-cvièka, hlavní program s nìkolika cvièeními se stupòující senároèností, uvolòující cvièení na závìr) lze pozorovat gradují-cí úroveò výkonu, s tím i zlepšení nálady a bohatší a jistìjšíkomunikaci.

Jaké nepozorovatelné zmìny se s klientem po trénovánípamìti stanou èi mohou stát?

DS Klient zaène k novým informacím pøistupovat s pozitivnímoèekáváním, protože si ovìøil, že je schopen si ještì slušnìpamatovat, a oèekávání pozitivnì ovlivòuje výsledek.


40

pomocmnemotechnik

pohoda a radostz prožitku

zlepšení náladya bohatší a jistìjší

komunikace

pozitivní oèekávání

u klientù s mírnýmkognitivním

poklesem skupinaaktivuje k vyššímu

výkonu,verbalizované

výsledky druhýchnapomáhajívybavování

Ve výjimeèných pøípadech se stává, že klient mùže dojítk závìru, že veškerá snaha je marná a odmítne se dalšího tré-ninku zúèastnit.

JV Nemùžu pozorovat, do jaké míry trénování ovlivní plastici-tu jeho mozku ani to, jak dokáže zmìnit jeho životní styl, živo-tosprávu èi trvalý zájem o danou problematiku.

DCH Vìtší vnitøní jistota, pocit smyslu, pøijetí stárnutí èi stáøía souvisejících zmìn vyrovnanìji (ještì je oblast, v níž jsoudobøí èi nìco mohu, ménì se zamìøují na tìlesné obtíže).Možné je i zlepšení zdravotního stavu celkovì. Máme však nato nástroje? A mají je psychologové, lékaøi?

Máte možnost sledovat, jak trénování pamìti klientaovlivní i v jeho bìžném životì?

DS Obecnì si klienti pochvalují, že zvýšené sebevìdomí po-zitivnì ovlivòuje jejich každodenní život. Zcela konkrétnì sle-duji skupinu klientù, která navštìvuje kurz dlouhodobì, a do-slova se tetelím blahem, když si její úèastníci stìžují, že potom, co x krát vyhráli urèitou rozhlasovou soutìž, byli citlivìpožádáni, aby se už dalších soutìží nezúèastòovali, èi vyhrálikonkurz pøed mladšími zájemci, a všichni svornì vìøí, že jejichschopnosti jsou výsledkem dlouhodobého tréninku pamìti.

JV Ano, u tìch, s nimiž se dlouhodobì stýkám. Nìkteøí mi pøináhodném setkání sami sdìlují, v èem pociťují zlepšení, cojim z tréninku pamìti nejvíce v pamìti utkvìlo a k èemu by sepotøebovali znovu vrátit.

DCH Spíše zprostøedkovnì – co oni sami øíkají, co øíkají druzí.Pøímo jen velmi omezenì.

Ovìøujete si efektivitu trénování pamìti u osob klientùmblízkých (rodina, pøátelé…)?

DS Pøíležitostnì. Zpìtná vazba je vždy pozitivní, je patrné zvý-šení prestiže klienta v rodinì a mezi pøáteli.


41

vìtší vnitøní jistota,pøijetí stárnutí èi stáøí,

vyrovnanìji

spíšezprostøedkovnì,

pøímo jen omezenì

zpìtná vazba je vždypozitivní

výjimeènì se klientodmítne dalšího

tréninku zúèastnit

JV Jen když se jedná o klienta se zdravotním handicapema rodinný pøíslušník dochází na trénování pamìti jako jehodoprovod. V tomto pøípadì se možnost dotazù na úèinnostv každodenním životì nabízí a volím formu rozhovoru. Efekti-vitu trénování pamìti pro ostatní sociální skupiny u èlenù je-jich rodin neovìøuji. Necítím se k tomu kompetentní a nemámk tomu ani nástroje, ani prostor.

DCH Ano – pøed, pøi, po kurzu a s odstupem, ne však u všechklientù – pouze velmi nepravidelnì a jen u dostupných klientù.

Co mùže podle Vaší zkušenosti klientovi trénovánípamìti pøinést v každodenním životì?

DS Minimalizaci problémù s pamìtí.

JV Vìtší sebedùvìru ve vlastní pamìťové schopnosti, kogni-tivní flexibilitu, lepší soustøedìní na úkoly, vysvìtlení pøíèinzapomínání v situacích, s nimiž se setkává takøka každýz nás, námìty k pøemýšlení i samostudiu, nová pøátelství atd.Konkrétní zlepšení nastávají zejména v pamìti na jména, èís-la, letopoèty, odborné výrazy, slovíèka z cizích jazykù, v re-produkci textu bez zrakové podpory atd.

DCH Relaxaci, prevenci, rehabilitaci, adaptaci, kompenzaci,stimulaci, komunikaci, kultivaci života a jeho obohacení, roz-voj schopností a obohacení znalostí, seberealizaci, udržovánítìlesné a duševní aktivity, pomoc pøi orientaci v mìnícím sesvìtì, anticipaci – zamìøení na pozitivní vyladìní pøi zmì-nách, vìtší pružnost pøi zpracovávání informací…

Cvièíte s klienty mnemotechniky na modelovýchsituacích z reálného života?

DS Ano, výstup by mìl být prakticky použitelný, napø. aktuali-zace politické mapy svìta s pomocí pøíbìhu je neuvìøitelnìefektivní technika, která není v žádné literatuøe popsána. Kli-enti sami vymýšlejí, jak techniky vzájemnì kombinovat, modi-fikovat pro splnìní urèitého cíle.


42

forma rozhovoru

konkrétní zlepšenínastávají zejménav pamìti na jména,

èísla, letopoèty,odborné výrazy,slovíèka z cizích

jazykù

aktualizace politickémapy svìta s pomocí

pøíbìhu je efektivnítechnika

JV U nìkterých skupin jsou mnemotechniky jen málo využi-telné, proto stavím pøedevším na mentálních faktorech, kterépamìťový proces pøirozenì ovlivòují (asociace, vizualizace,logika, lokalizování, transformace atd.). Využívám zejménatechniky, které na nich staví (myšlenkové mapy, metoda loci,technika symbolù). Jsou to staletími ovìøené nástroje efektiv-ního zapamatování a jsou dobøe využitelné i dnes v každo-denním životì. Cvièíme na nich modelové situace, jako jenapø. nákup, diáø, èasový scénáø, kalendáø, zprávy, plánovánísituací, statistické údaje, výsledky anket, pracovní postupy,argumentaèní kruh, proslov k urèité pøíležitosti, reprodukcetextu, cestování pražským metrem atd.

DCH Ano, využívám. Pøednì dùležitá èísla, osoby (jména, ad-resy, telefonní èísla), dùležité cesty (mapy, MHD, dopravnípøedpisy, záchytné body), neopomenutelné denní èinnosti(léky, cvièení, pitný režim – jak nezapomenout a jak si vzpo-menout, zda již vykonáno). Druhou dùležitou skupinou jsouprocesy – obsluha zaøízení domácnosti, automobil, kolo, mo-bily, poèítaèe, odchod z domova, návštìvy pošty, banky,bankomatu, jiných automatù, práce s textem. Velmi užiteènéje vyprávìní – nácvik strategie, aby bylo vždy uspoøádané, lo-gické a práce se vzpomínkami èi zájmové èinnosti, koníèky(cestování, architektura, pøíroda, sport apod.). Napøíkladu Pražanù trénujeme jména pražských ostrovù po proudu Vl-tavy, jména mostù, zahrad, soch na námìstích, divadel, pøíto-kù Vltavy – sochy na Podolské vodárnì, ale i pražských ne-mocnic a høbitovù, budovy vysokých škol apod.

Snažíte se zajistit, aby klient mnemotechniky využili v každodenním životì?

DS Klienti by mìli získat pocit, že jim kurz pomohl v praktic-kém životì, proto když se uèí napø. jak si zapamatovat telefon-ní èísla, tak je jim doporuèeno, aby si deset nejpoužívanìjšíchèísel vymazali z mobilu a vytáèeli èísla s pomocí mnemotech-nik. Funguje to skvìle a ti, kteøí si na to troufnou, si to moc po-chvalují... Co kdyby jim náhodou nìkdo mobil ukradl...


43

mentální faktory,které pøirozenì

ovlivòují pamìťovýproces

velmi užiteèné jevyprávìní a práce se

vzpomínkami èizájmové èinnosti

klienti by mìli získatpocit, že jim kurz

pomohl v praktickémživotì

JV V prvé øadì se snažím, aby si je klient co nejlépe osvojil,pochopil jejich podstatu a i sám pøemýšlel o dalším možnémvyužití v reálném životì. Nìkterá cvièení v závìru programustavím tak, aby každý mìl možnost zvolit techniku, která munejvíc vyhovuje. Pak lze pøedpokládat, že ji také bude dál vy-užívat. Zároveò mi to ukáže oblibu jednotlivých technik u kli-entù.

DCH Ano, pøímo pøi trénincích uvádím, k jaké konkrétní situa-ci je vhodné použití techniky, èi se dotazuji, v jakých situacíchby klienti potøebovali pomoc (nìjakou techniku). Pak zpìtnìzjišťuji, zda ji úspìšnì užili. Pokud nebyli úspìšní, snažíme seo korekci a nácvik opakujeme.

Co se podle Vás dalo udìlat, aby trénování pamìti ve Vašípráci (napø. Vašich kurzech, individuální práci s klienty)bylo efektivnìjší, úèinnìjší?

DS Nižší poèet osob v kurzu dává šanci trenérovi pamìti sejednotlivým klientùm více vìnovat.

JV Výrazné úèinky pøináší dlouhodobá spolupráce s klienty.U trénování pamìti pro skupiny se mi nejlépe osvìdèily cykly,které navazovaly zhruba po pùl roce a byly vždy nadstavboupøedchozího. Ti klienti, kteøí je pravidelnì absolvovali, mìliopravdovou vùli ke zlepšení a také ho dosahovali.

DCH Hned na poèátku lekce stanovit jasná pravidla (hlavnìpro chronické narušitele), dodržet èasový plán pro jednotlivácvièení a nezaøazovat neplánovaná a didakticky nepøipravenácvièení, užívat pojmy s ohledem na rùzný stupeò vzdìláníúèastníkù, èastìji opakovat dílèí úseky zadání, èastìji si ovì-øovat, že klienti porozumìli úkolu èi dílèímu úseku cvièení,plánovat dostatek èasu na nácvik a pøípadné dotazy èi øíze-nou diskuzi.


44

každý by mìl mítmožnost zvolit

techniku, která munejvíc vyhovuje

pøi neúspìchukorekce a opakování

nácviku

nižší poèet osobv kurzu

dlouhodobáspolupráce, cykly

jasná pravidla,dodržování èasového

plánua èastìjší opakování

dílèích úsekù

Co je podle Vás nejvìtší pøekážkou v tom, aby trénovánípamìti bylo efektivnìjší, úèinnìjší?

DS Osobnost trenéra pamìti. Ne každý trenér má potenciála vùli, aby klienta dovedl k vytouženému cíli, tj. aby klient pro-žil pocit vítìzství.

JV Nevhodnì zvolené strategie, které nevycházejí z každo-denní potøeby, špatnì zvolený stupeò obtížnosti, podcenìníintelektu a zkušeností klientù, nepøesvìdèivý pøístup trenéra,obtížnì zapojitelný èlen ve skupinì, nemotivovaný pøístup ketrénování pamìti, kdy úèastníka pøivádí napø. jen zvìdavostnebo je pøedem pøesvìdèen o neúspìchu, negativní názor ro-diny a blízkého okolí na efektivitu trénování pamìti atd.

DCH Jednoznaènì pobytová zøízení s režimem nastavenýmk péèi a obsluze, kde je cílem prodat klientovi co nejvíce so-ciálních služeb. To je v koneèném dùsledku zneschopòující.Když nauèené není kde použít nebo jen zøídka, èi jen virtuálnì.Když je trénování pamìti založeno na obsazích, které nesou-visí s potøebami klienta, je pro klienta nevyužitelné (doba,reálné prostøedí). V pøípadì, kdy forma neodpovídá stavua možnostem klienta. Pokud nastanou v prùbìhu trénovánípamìti rušivé vlivy ze strany personálu pobytových zaøízení,klient není pøipraven (napø. nemá brýle). Neúèinné je trénová-ní pamìti realizované bez promyšlené pøípravy, bez dodrženízásad uèení dospìlých a seniorù, s nevhodnì zvolenou pøed-lohou, pomùckami, pøi používání nesrozumitelných pojmùapod. Velmi èastá a velmi špatná je zámìna trénování pamìtis testováním vìdomostí.

Èím ÈSTPMJ mohla pøispìt k tomu, aby trénování byloefektivnìjším nástrojem pro stárnoucí populaci?

DS Efektivní osvìtou mezi laickou a odbornou veøejnostía kvalitním vzdìláváním budoucích a stávajících trenérù pa-mìti.


45

osobnost trenéra

nevhodnì zvolenéstrategie èi stupeò

obtížnosti,nemotivovaný

pøístup, negativnínázor rodiny

pobytová zøízenís režimem

nastaveným k péèia obsluze

efektivní osvìta,kvalitní vzdìlávání

trenérù pamìti

JV Toto je otázka spíš pro diskuzi uvnitø ÈSTPMJ a širší okruhodborníkù. Nelze myslím dosud jednoznaènì urèit, zda jeefekt trénování pamìti globální (souhrnný) nebo zda je napø.závislý na typech použitých cvièení, složení skupiny èi osob-nosti lektora.

DCH Již prezentací témat souvisejících s reálným prostøedíma využitelných v každodenním životì – zdùrazòovat a serióz-nì vysvìtlovat utilitární hodnotu ve všech souvislostech,strukturovanì, ne pøekotnì (neprodávat „štìstí“). Jasnì a sro-zumitelnì deklarovat jak, proè a k èemu trénování pamìtislouží. Aplikovat didaktiku podle zásad vzdìlávání dospìlýcha seniorù v jasné struktuøe cílù, výukových zámìrù, úkolech,evaluaci, škále využitelnosti.

Mùžete uvést pøíklad, kdy trénování pamìti efektivnínebylo a proè?

DS Nemívám èasto pocit, že trénink nebyl efektivní. Zcela vý-jimeènì se stává, že lidé hází tzv. flintu do žita a tréninku sedoslova brání, protože si nevìøí. Takové pøípady se více stá-vají v zaøízeních rezidenèní péèe než v kurzech pro veøejnost.

JV Podobných pøíkladù mám naštìstí velmi málo. V jednompøípadì se míjelo úèinkem prakticky cokoliv, protože klientkase sice chtìla trénování pamìti zúèastòovat, ale odmítala ne-vybíravì jakoukoliv spolupráci. Ukázalo se, že pøíèinou bylozhoubné onemocnìní a ona tak kompenzovala své zoufalství.Obèas se vyskytne nìkdo, kdo shrne veškeré mé snažení slo-vy, že si pøece nepotøebuje vùbec nic pamatovat, když sivšechno vyfotí, uloží do mobilu nebo najde na internetu. Tozpravidla øeším dotazem, proè ještì chodí, když byla vynale-zena zaøízení od kolobìžky až po letadlo.

DCH Pokud je pøíliš vysoká nebo nízká úroveò zadání nebonedostatek informací o klientovi (napø. osobní smlouva v zaøí-zení obsahovala pouze pùvodní profesi a zdravotnické a ob-služné èinnosti, o zájmech èi intelektuálních potøebách klien-ta ani slovo – odtud vznikl špatný odhad identifikace potøeb).


46

jasná a srozumitelnádeklarace jak, proèa k èemu trénování

pamìti slouží

lidé hází tzv. flintudo žita

pøíliš vysoká nebonízká úroveò zadání

nebo nedostatekinformací o klientovi

U seniorù s poèínajícím èi rozvinutým degenerativním one-mocnìním mozku nelze pøedem predikovat efektivitu, proto-že významnou roli sehrává momentální stav, utkvìlé téma,apatie, neklid apod.

Zjišťujete ve svých kurzech èi individuální prácis klientem efektivitu trénování pamìti?

JV V individuální práci s klientem (pøedevším po cévní moz-kové pøíhodì) používám pro orientaèní zjištìní pøípadnéhokognitivního deficitu napø. Addenbrookský kognitivní test. Al-ternativní testy s podobným obsahem využívám i k ovìøovánízmìn bìhem trvání trénování pamìti nebo na konci urèité eta-py. V kolektivní práci využívám testy, které vypovídají o profilupamìťových schopností klientù (verbální, numerická, akustic-ká, vizuální, vizuálnì prostorová pamìť, kontextová pamìťatd.). Vstupní a výstupní testování slouží pøedevším k jejich in-terní informaci o dosaženém zlepšení.

DCH Používám pretest (zjišťování stavu pøed zahájením tré-nování pamìti), kdy identifikuji potøeby, oèekávání a poža-davky klienta samotného. Pøi prùbìžné evaluaci (v prùbìhulekcí trénování pamìti) sleduji zmìny, modifikace pùvodníchpotøeb a oèekávání, zda klient dosahuje dílèích cílù, jak hod-notí sám sebe, jak hodnotí svou úèast v trénování pamìti, jakhodnotí jeho úèast v trénování pamìti peèující personál neborodina a známí. Pøi závìreèné evaluaci se snažím zjistit,dosáhl-li klient cílù èi jen dílèích cílù, zaèal-li nauèené strate-gie užívat v každodenním životì, je-li rozdíl ve stavu pøedzahájením trénování pamìti a po ukonèení baterie lekcí z po-hledu lektora, peèujících osob, rodiny a známých, vede-litrénování pamìti k uchování èi znovunabytí samostatnostiapod. Možné a vhodné je i hodnocení s èasovým odstupem:pokud klient pokraèuje v trénování pamìti, opakuji pretest,pokud nepokraèuje snažím se zjistit u peèující osoby, rodiny,známých, zda klient ještì užívá nauèené strategie, zda úspìšnì,zda procvièuje nìkterá cvièení…


47

Addenbrookskýkognitivní test,

testy vypovídajícío profilu pamìťových

schopností klientù

pretest, prùbìžnáevaluace, závìreèná

evaluace, vhodnéje i hodnocení

s èasovým odstupem

Efe

ktivi

tatr

énov

ánípam

ěti4

Efektivita trénování pamìti z pohledu trenéra má jiné kvalita-tivní aspekty než z pohledu psychologa, který se zabývá vy-hodnocením kognitivního výkonu u výzkumné èi kontrolní se-niorské skupiny. Zámìrnì hovoøíme o zdravé seniorsképopulaci, která je hlavním pøedmìtem našeho zájmu. Tréninklze však modifikovat i pro jiné cílové skupiny vèetnì seniorùtrpících demencí. Považujeme za názorné použít zásady prá-ce Èeské spoleènosti pro trénování pamìti a mozkový jog-ging (ÈSTPMJ) a na nich demonstrovat, jak trenéøi pamìtihodnotí efektivitu své práce.

Právì problémy s pamìtí v každodenním životì jsou dùvo-dem, který k nám seniory pøivádí. To, že nás sami vyhledají,to, že vìdí, že trénování pamìti existuje, je výsledek efektivníosvìty, zejména prostøednictvím celosvìtové akce Brain Aware-ness Week (BAW), kterou už od roku 1996 poøádá americkáorganizace Dana Alliance for the Brain (www.dana.org).V bøeznovém týdnu (15.–21. 3. 2010) se veøejnost na celémsvìtì dozvídala o výsledcích výzkumu mozku srozumitelnouformou prostøednictvím stovek akcí. Ty jsou poøádány vìdec-kými institucemi, které se výzkumu mozku vìnují, pøípadnìinstitucemi, které výsledky výzkumu aplikují v praxi. V rámcicelosvìtové akce BAW je ÈSTPMJ dlouhodobì jediným part-nerem, který se cílenì zamìøuje na seniorskou populaci v ná-rodním mìøítku. Letos byla svìtová centrála BAW v NewYorku doslova ohromena rekordním poètem osvìtovýchpøednášek, které ÈSTPMJ zaregistrovala, a zaslala nám do-taz, zda mohou uvést plný seznam našich akcí v Mezinárod-ním kalendáøi BAW 2010, aby byli ohromeni také ostatní part-neøi a aby u nás získali inspiraci do budoucna.

V prvních tøech letech 2005–2007, byl poøádán Národníden trénování pamìti, který se pravidelnì setkával s obrov-ským ohlasem u seniorské veøejnosti. Napø. 12. 3. 2007 na-bídli èlenové ÈSTPMJ osvìtové pøednášky nejen v Praze, ale


49

Náš cíl je, aby senioøi byli schopni využít techniky a strategie prominimalizaci problémù s pamìtí v bìžném denním životì, ale nejdøíveje musíme pro trénování pamìti získat.

také v dalších 29 místech ÈR, pøipojili se i slovenští èlenovéspoleènosti, celkem se konalo zdarma 32 osvìtových pøed-nášek, které navštívilo 1656 osob. V roce 2008 se poprvé ko-nal Národní týden trénování pamìti (NTTP) se 101 akcemiv rámci ÈR i SR, které byly zdarma k dispozici v uvedenémtýdnu nejen seniorské veøejnosti, ale také žákùm základních,støedních a vysokých škol, mateøským centrùm èi rodièùmdìtí s Downovým syndromem. Pøednášek se zúèastnilo cel-kem 3242 osob, loni už poèet pøednášek dosáhl 115 a poèetúèastníkù rekordních 3974. Letos ÈSTPMJ opìt vyhlásila tutocelonárodní celotýdenní osvìtovou akci. K aktivní úèasti sepøihlásili èlenové ze všech koutù ÈR a nìkolik i ze Slovenska.162 osvìtových pøednášek NTTP 2010 navštívilo 4922 osob.

V dùsledku fyziologického stárnutí mozku máme s postupují-cím vìkem stále více problémù si zapamatovat nové informa-ce. Senioøi zaèínají považovat své problémy za nevyhnutel-nou souèást procesu stárnutí a zaèínají tzv. házet flintu dožita. V tomto pøípadì se nesmírnì osvìdèují mnemotechniky,které velmi efektivnì kompenzují pokles kognitivního výkonuve stáøí. Mnoho expertù je pøesvìdèeno, že senioøi postrádajípotenciál k využití mnemotechnik v bìžném životì. Po dlou-holetých praktických zkušenostech s vedením kurzù trénová-ní pamìti pro veøejnost i v zaøízeních rezidenèní péèe u nási v zahranièí musíme s radostí konstatovat, že senioøi bez roz-dílu národnosti, vìku, pohlaví a vzdìlání, zvládají mnemo-techniky s lehkostí. K tomu, aby je skuteènì zaèali používatv bìžném životì, je nutné je vhodnì motivovat a pøedevšímsázet na jejich zvýšené sebevìdomí a chuť demonstrovatznovuobjevený vlastní potenciál v praxi.


50

Naší specialitou je tzv. terapie pøíjemným šokem. Úèastníci siprostøednictvím koncentraèního cvièení a používáním komplexníchpamìťových strategií, jako je asociace a vizualizace ve spojenís pamìťovými technikami, ovìøí, že jejich pamìť je stále ještì funkèní.Senioøi na základì této zkušenosti zaènou pøistupovat ke každé novéinformaci s pozitivním oèekáváním, že si ji zapamatují, což ovlivòujevýsledek.

V tomto pøípadì je trénování pamìti pravdìpodobnì jednímz nejefektivnìjších nástrojù rychlého zvýšení sebevìdomí.Senioøi jsou užaslí nad svými vlastními schopnostmi. Ale fun-guje to tak skvìle jenom proto, že jsme schopni jim poskyt-nout hmatatelný dùkaz o existenci jejich vlastního potenciálu.A na sebevìdomého seniora si hned tak nìkdo netroufne.

Z toho je patrné, že trénování pamìti má pøedevším kvalitativ-ní parametry. Mùžete vést kurz pro 150 lidí a efekt je patrný nakaždém úèastníkovi, ale jen za pøedpokladu, že úèastníci sku-piny vykazují srovnatelný stupeò kognitivních schopností.U klientù s mírným kognitivním zhoršením volíme individuálnípøístup a trénink pøizpùsobujeme jejich schopnostem tak, abyuspìli. Úspìch klienta považujeme za efektivnì zvládnutýtrénink.

Toto je specifikum naší práce. Efektivita trenérské práce seodvíjí od profesionality trenéra pamìti, schopnosti empatie,zodpovìdnosti za úspìch klienta, za jeho zvýšené sebevìdo-mí. Odmìnou trenérùm je obrovské uspokojení z dobøe vyko-nané práce a to, že nikdy netrpí syndromem vyhoøení.


51

Tento pøístup vede k okamžitému zvýšení sebevìdomía sebehodnocení úèastníkù našich kurzù, které se následnì odrazíve zvýšení kvality života seniorù obecnì, protože zaènou zvládatproblémy denního života s daleko vìtším pøehledem.

Volíme individuální pøístup a trénink pøizpùsobujeme schopnostemklienta s jediným cílem, a to, že klient musí uspìt a zažít pocitvítìzství.

Osobní zodpovìdnost trenéra pamìti za úspìch klienta je alfoua omegou naší trenérské práce. Pokud klient neuspìje, není to jehovina, nýbrž vina trenéra pamìti, který nezvládl svùj úkol.

Efektivita trénování pamìti spoèívá také v tom, jaké má trenérteoretické znalosti a jak je schopen je pøedat klientùm. Klient,který chápe, jak pamìť funguje, rozumí tomu, kam míøí inter-vence, a chápe, co vše musí on udìlat pro to, aby nová infor-mace byla efektivnì zpracována, uložena do dlouhodobépamìti a aby zároveò byla snadno vybavitelná v pøípadì bu-doucí potøeby, nemá problémy s tím, aby používal mnemo-techniky v bìžném životì.

O prakticky využitelná cvièení mají senioøi nejvìtší zájem a jeto i spolehlivý barometr pro mìøení efektivního využití v praxi.Jak si zapamatovat telefonní èísla, seznamy na nákup, tváøea jména, kalendáø na celý stávající rok, souèasnou politickoumapu svìta, poøadí stavebních slohù èi seznam èeských pa-novníkù. Témata navrhují sami úèastníci, o to vìtší motivacimají k jejich uèení a o to efektivnìjší je praktické využití.

Efektivita trénování pamìti spoèívá velkou mìrou i na atmo-sféøe kurzu, na tom, že se nejedná o atmosféru soutìžníhoklání, o tom, že výsledky svých pokusù úèastníci nezveøejòují,ale pouze si výsledek zkontrolují s lektorem, takže nikdo se


52

Zamìøujeme se na to, abychom zmìnili pøístup seniorù k jejichvlastním problémùm s pamìtí v tom smyslu, že je pøestanou vnímatjako nevyhnutelnou a negativní souèást procesu stárnutí, ale naopaksi zaènou být vìdomi toho, že mají svùj osud víceménì ve vlastníchrukou.

Obsah jednotlivých lekcí je pøipraven s intencí, aby senioøi získaliz tréninku dlouhodobý prospìch.

Trénink pamìti je kombinací klasické kognitivní stimulace sezvládnutím mnemotechnik a relaxujících psychomotorických cvièení.Zároveò plní funkci platformy sociálního kontaktu se stejnìmotivovanými vrstevníky.

neztrapní tím, že se mu cvièení pøípadnì nepovedlo. Kurzy sekonají v pøátelské atmosféøe, lidé musí vyjít z izolace svéhobytu, seznámí se se stejnì motivovanými vrstevníky a navazu-jí nová pøátelství.

Zvýšení sobìstaènosti a prodloužení nezávislosti jsou dù-sledkem zvýšeného sebevìdomí a uvìdomení si pocituosobní zdatnosti, existence osobního potenciálu, schopnostidìlat vlastní rozhodnutí, plánovat vlastní budoucnost, volitefektivní strategie k dosažení vlastních cílù zapamatování sinových informací, budování vlastní rezervní mozkové kapaci-ty. Takto se cítí senioøi, kteøí opakovanì navštìvují kurzy tré-nování pamìti. Do jaké míry je jejich hodnocení subjektivnía jak by tito senioøi uspìli v objektivním hodnocení jejich ko-gnitivního výkonu formou psychologických testù, nedokážuposoudit, nejsem psycholog, jsem trenér pamìti.

Vzhledem k tomu, že mám možnost srovnání chování se-niorù z výzkumné skupiny a z kurzù pro veøejnost, kam se lidéhlásí proto, že si chtìjí zlepšit pamìť, a kde si zaplatí kurzov-né, konstatuji, že je mezi nimi velký rozdíl. Kvalitativní rozdílv motivaci a v pøístupu k sobì samým. Senioøi v kurzech proveøejnost pøistupují k tréninku s daleko vìtší zodpovìdností,protože se pøihlásili do kurzu, aby pomohli sami sobì. Tentoaspekt ve výzkumných skupinách chybí. Vzhledem k tomu,že se dá pøedpokládat, že výzkum celosvìtovì probíhá stan-dardním zpùsobem, uvažuji, jak objektivní jsou výstupy a zdato náhodou není dùvod, proè se tak obtížnì prokazuje efekti-vita kognitivního tréninku obecnì...


53

Trénování pamìti patøí mezi efektivní nástroje ke zvýšenísobìstaènosti a prodloužení nezávislosti seniorské populace,což je z hlediska spoleènosti nejlevnìjší øešení demografickéexploze seniorù a z hlediska jedince pøedstavuje nejpøíjemnìjšía nejdùstojnìjší formu stárnutí.

Konta

kty

natr

énov

ání

pam

ěti v

ČR5

Informace o praktickém provádìní:www.trenovanipameti.cz

Informace o výzkumném projektu:http://www.pcp.lf3.cuni.czhttp://www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum/trenovani_pameti/uvod.html

Další stránky obsahující informace o pamìti a trénování:http://www.seniorum.czhttp://zdravi.doktorka.cz/pamet---specialhttp://zpameti.czhttp://www.mneme.czhttp://www.tretivek.czhttp://www.senio.cz

55

Trénink pamìti

Litera

tura6

Baumann, Z. Individualizovaná spoleènosti. Praha: Mladá Fronta, 2004.

Floyd M, Scogin F. Effects of memory training on the subjective memoryfunctioning and mental health of older adults: a meta-analysis. Psychol.Aging 1997; 12: 150–161.

Petøková, A., Èornanièová, R. Gerontagogika. Úvod do teorie a praxe edu-kace seniorù. Olomouc: FFUP, 2004.

Pospíšilová, A. Cvièení pamìti ve vyšším vìku. Praha: Portál, 1999.

Stuart-Hamilton, I. Psychologie stárnutí. Praha: Portál, 1999, s. 149–176.

Verghaeghen P, Marcoen A, Goossens L., et al. Improving memory perfor-mance in the aged through mnemonic training:a meta-analytic study.Psychol. Aging 1992; 7: 242–251.

Willis SL, Tennstedt SL, Marsiske M, et al. Long- term effects of cognitivetraining on everyday functional outcomes in older adults. JAMA 2006;296: 2805–2814.

57

Trénink pamìti

Efektivita trénování pamìtiPøíruèka pro zájemce o trénování pamìtidoc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D., PhDr. Diana ChrástkováIng. Danuše Steinová, Jana Vejsadová

Vydavatel: Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, 181 03 Praha 81. vydání – 2010 – 58 s.Redaktor: PhDr. Alena PalèováGrafická úprava a DTP sazba: Jana VaškováKresba na obálce: Bohumír MíèTisk: Protisk, Èeské Budìjovice

ISBN 978-80-87142-10-3

Date post:	09-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

TatopublikacevzniklazapodporygrantuMŠMT2D06013,projekt ... · ké pojetí animace jako...

Documents