1

TMATA BAKALSKCH A DIPLOMOVCH PRAC, AK. ROK 2014 - 2015

2

Doc. PhDr. Marie Fulkov, Ph. D.

Navaz. Mgr., jedno obor a dvou- obor, t pro 1. stupe uitelstv Z, specializace VV

Vn exotika: interkulturn tma ve vtvarn vchov.

Analza zobrazovn a dalch zpsob sociln konstrukce odlinho. Prce se sousted na analzu a reflexi obecnch pedstav o barbarech a divoch, o psluncch neevropskch civilizac, a to v historickm, filosofickm, antropologickm a pedagogickm kontextu, piem hlavn draz bude kladen na analzu ideologi a manipulac obrazovm sdlenm. Vyplynuv zjitn budou podkladem k nvrhu a oven edukativnho programu pro kolu, event. ve spoluprci s muzeem, galeri apod. (Nen nutnost). Anglitina nutn.

Divck rozkoe v Gottlandu: Promna dispozitivu percepce vizulnch kulturnch artefakt

Promny fenomnu k ve vztahu k vysok a populrn kultue, ve vztahu k souasnmu vtvarnmu umn a v textech soudob estetiky a analza percepnch zvyklost a zpsob soudobho divka. Participan vzkum v ternu ve kole i mimo kolu. Vyplynuv zjitn budou podkladem k nvrhu a oven edukativnho programu pro ky. Anglitina nutn. Pro zjemce z VV ZU a oborovho studia VV.

Pro odvn a komunikativn badatele v ternu a nebojcn ve studiu odbornch text.

Vitln prostor: mezi galeri a kolou.

Reflexe vztah mezi institucemi pro kulturu a vzdlvn, kontexty souasnch trend galerijn edukace u ns a v zahrani, nvrh a oven nosnosti vlastnho edukativnho modelu v. animan sti. Ternn vzkumn sonda ve vazb na aktuln vstavu Secese, vitln umn v Obecnm dom v Praze a jej edukan program ve spoluprci s UPM v Praze. Pasivn anglitina nutn.

3

PaedDr. Helena Hazukov

Uitelstv pro 1. st. Z Vv (PS, KS)

Uivo vtvarn vchovy ve koln praxi na 1. stupni Z

Vzkumn eten zamen na problmy uitel pi rozpoznvn uiva vtvarn vchovy v kolech zadvanch km

Pedagogika pedkolnho vku (KS)

Dtsk prekoncepty svta ve vtvarn vchov v pedkolnm vzdlvn

Vzkumn eten zamen na schopnost uitelek mateskch kol rozpoznat a vyut vzdlvac potencil vtvarnch innost v pedkolnm vzdlvn. Oven na vlastnch nvrzch a realizaci dlouhodobjch vtvarnch program.

Bakalsk studia

Uitelstv pro matesk koly (PS,KS)

Vtvarn akce jako soust novch kolnch ritul a tradic v matesk kole.

Nvrhy zajmavch vtvarnch a vtvarn-dramatickch akc uskutennch v prbhu kolnho roku. Vzkumn eten zamen na odezvu, kterou mly u dt, jejich rodi i pedagog.

Vychovatelstv (KS)

Vtvarn akce jako soust novch kolnch ritul a tradic v zkladn kole.

Nvrhy zajmavch vtvarnch a vtvarn-dramatickch akc uskutennch v prbhu kolnho roku. Vzkumn eten zamen na odezvu, kterou mly u dt, jejich rodi i pedagog.

4

Mgr. Magdalena Novotn, Ph.D.

Jak lze uplatnit tvr psan ve vtvarn vchov?

Vyuit metod tvrho psan ve zprostedkovn vizulnho umn. Jak umleck dla jsou vhodn pro interpretaci pomoc postup tvrho psan? Hledn vztah mezi vizulnm a jazykovm zpracovnm tmatu. Jak kompetence rozvjme ve vtvarn a jak v literrn vchov? Co umouje jejich propojen? Nvrh a realizace vlastnho pedagogickho projektu.

Tajemn bytosti

Studium stedovkch besti a etba starch legend. Zzran, nadpirozen bytosti a podivn zjeven. Vymezen pojm imaginace a fantazie. Ternn vzkumn sonda, zabvajc se tm, jak koln vtvarn vchova s tmito pojmy zachz. Interdisciplinrn pesahy vtvarn vchovy do literatury, historie. Realizace irho projektu na zklad pedchozho studia se ky zkladn koly.

Ptka z vtvarn vchovy?

Portfolio jako zpsob reflexe a hodnocen ve vtvarn vchov. Otzky hodnocen ve vtvarn vchov, reflexe k a sebereflexe uitel v souvislosti s cli a oekvanmi kompetencemi. Ternn vzkumn sonda mapujc pstup uitel a k k problematice hodnocen ve vtvarn vchov. Zkoumn a oven konkrtnch monost vtvarnho portfolia na 1. stupni Z. Vhodn pro studenty uitelstv 1. stupn kombinovanho studia.

Po em lapeme? Chodnky v naem mst.

Dlaba a jej rytmus, tvar, struktura a materil, vhodn vtvarn prostedky. Vlastn vtvarn zpracovn tmatu. Monosti tmatu pro rozvoj dtskho mylen, interdisciplinrn pesahy. Nvrh a realizace projektu v M/Z a jeho reflexe.

5

Doc. ak. mal. Ji Kornatovsk

Nvrhy tmat bakalskch prac

Pbh

Volnou vtvarnou formou zpracujte tma, kter m svoji naraci zakotvenou v kesanskch "pbzch" - ( Kov cesta, Noe, David a Goli, Adam a Eva, ad.)

Vhodn je malba, nebo kresba.

Animus a anima

Cyklus fotografi nebo maleb s odvkm principem vztahu mue a eny. Zpracujte fenomn nahoty jako analogii dobra a zla, harmonie a disharmonie, krsy a oklivosti. Zamte se rovn na monosti vhodn interpretace tmatu pi vuce na II. stupni Z.

Hora k obchzen - Cesty a poutnci

Cyklus kreseb nebo grafickch list - ppadn voln vrazov prostedek. Teoretick reflexe zabvajc se metaforou a interpretac proitku. Didaktick reflexe M.

Nvrhy tmat magisterskch diplomovch prac, dvouoborov studium

Kresba a as (Proces ve vtvarnm umn)

Vytvote vlastn cyklus kreseb nebo komb. technik na voln tma nap. plynouc, nekonen, opakovn a nvrat. Promna v kvalit. Rst a znik atd. Didaktick reflexe pro Z nebo S

Ltn

Zhotovte cyklus kreseb, maleb nebo komb. technik na tma ltn - prostor, vzdlenosti, ukotven, bezbeh, za horizontem, svoboda a volnost atd. Dolote teoretickou reflexi a didaktick projekt se ky na I. a II. stupni Z

nr a jeho podoby

(Krajina, Zti, Figura - zkladn "klasick" motivy). Realizace cyklu obraz, kreseb, nebo grafickch list s drazem na kompozin a konstruktivn principy v obrazov skladb. Osobn voln tma. Teoretick reflexe a didaktick projekt.

6

Doc. PhDr. Martin Raudensk, Ph.D.

Tmata bakalskch prac

Studijn obor: specializace v pedagogice Bc studium

Soudob umn ilustrace s ohledem na produkci urenou dtem.

Vazen soudob ilustrace do irho rmce oboru vizuln komunikace. Vztah obrazu a textu, uplatnn ilustrace v rmci tradinch i elektronickch mdi. Ptomnost ilustrace i mimo obvykl rmce uit. Srovnn zahranin a tuzemsk tvorby prostednictvm analzy prce souasnch tvrc. Promny souasn vizuln kultury s ohledem na produkci urenou dtem a mon aplikace tchto vchodisek v rmci mimokolnch aktivit a galerijnch edukac. (praktick projekt doplnn pedagogickou reflex). Praktick projekt: autorsk kniha, grafick album, koln asopis.

Soudob umn animace s ohledem na produkci urenou dtem.

Vazen umn animace do irho rmce oboru vizuln komunikace. Promny souasn vizuln kultury s ohledem na produkci urenou dtem a mon aplikace tchto vchodisek v rmci mimokolnch aktivit a galerijnch edukac (praktick projekt doplnn pedagogickou reflex). Praktick projekt: krtk video koncipovan jako metodick materil uren pro vuku animace.

Soudob grafick design s ohledem na produkci urenou dtem.

Vazen oboru grafick design do irho rmce oboru vizuln komunikace. Srovnn zahranin a tuzemsk tvorby prostednictvm analzy prce souasnch tvrc. Promny souasn vizuln kultury s ohledem na produkci urenou dtem a mon aplikace tchto vchodisek v rmci mimokolnch aktivit a galerijnch edukac. Praktick projekt: ucelen soubor tiskovin koncipovan jako metodick materil, galerijn didaktick listy, hern pln apod.

Okrajov nry grafick tvorby uren dtem: omalovnky, vystihovnky, dokreslovnky, skldaky.

Prozkoumat mon vtvarn pstupy k naplnn zkladnho principu nru (design and art with paper, papercraft, paper engineering, origami). Srovnn zahranin a tuzemsk tvorby prostednictvm analzy prce souasnch tvrc vetn reflexe historickho vvoje oboru. Pokus o vymezen zkladnch kritri kvality dan produkce. Praktick projekt: soubor seit k dokreslovn, omalovnek, vystihovnek a skldaek pro vybranou vkovou skupinu.

Tmata diplomovch prac

Studijn obor: Uitelstv VVP pro Z a S, Uitelstv vtvarn vchovy pro Z, S a ZU

Grafick design ve veejnm prostoru.

Vrazov prostedky grafickho designu mohou poslouit k irok kle cl (zprostedkovn propagandy, reklamy a stejn tak k pedn jasn informace, i jako impuls k zahjen oteven komunikace). Nzor, postoj, gesto. Aktivistick umn (guerilla-art), nezvisl nakladatelsk innosti (nzkorozpotov asopisy ziny, nzkonkladov knihy, katalogy, multiply), First Things First Manifesto. Principy self publishing i independent publishing a mon aplikace tchto vchodisek ve vtvarn vchov. Monosti vyuit ve kolnm projektu, jeho nvrh a testovn. Praktick projekt: srie nzorov vyhrannch plakt uplatnnch ve veejnm prostoru a nsledn analza projektu.

Videoart, animace, experimentln film, v kombinaci odlinch tvrch pstup a formlnch metod.

7

Vizuln dla zaloen na principech Time-Based Art (video jako umleck prostedek). Jednoduch (ve kolnm prosted dostupn) postupy vedouc ke vzniku audiovizulnho dla ve srovnn s monost propracovanch postproduknch postup. Loutky, hry, thaumatrop, flip book, zptn projektor, stnov projekce, laterna magica, camera obscura.Principy do it yourself a mon aplikace tchto vchodisek ve vtvarn vchov. Monosti vyuit ve kolnm projektu, jeho nvrh a testovn. Praktick projekt: ucelen srie krtkch vide urench pro on-line mdia, promylen koncept jejich publikovn ve vztahu k dalmu didaktickmu uplatnn.

Konceptuln a postkonceptuln pstupy v prci s mdiem autorsk knihy.

Autorsk kniha (ve form multiplu) jako intermediln prostedek pro komunikaci jedinench tmat. Pklad: tma vzdlvn jako mnohovrstevnat fenomn (cesta, kola, uen, tradice, touha, nostalgie, psmo, kniha, architektura, emeslo, krajina, lid a komunita, sdlen, jdlo, cestovn). Formy: leporelo, multipl, dynamick prvky zaloen na dtskch pop-up knihch. Principy self publishing i independent publishing a mon aplikace tchto vchodisek ve vtvarn vchov. Monosti vyuit ve kolnm projektu, jeho nvrh a testovn. Praktick projekt: ucelen kolekce autorskch knih odkazujcch se ve zpsobu zpracovn tmatu k postupm a principm konceptulnho i postkonceptulnho umn.

Soudob umn ilustrace, osobnosti, styly, pstupy, mdia a smovn.

Pokusit se zachytit souasnou podobu umn ilustrace bez omezen hranic, nrodnch kol, a stylovch smovn. Clen se vnovat nejmlad generaci tvrc, pedstavit adu inovativnch ilustrtor nap mezinrodn scnou a poukzat na rznorodou klu pstup a styl. Zamit se na osobn zpsob vzkumu a hledat prniky se soudobmi trendy ve vtvarn vchov (pepokld se iniciativn pstup ve vyhledvn materilu, osobn kontakt s tvrci, teoretiky, nakladateli apod.). Monosti vyuit ve kolnm projektu, jeho nvrh a testovn. Praktick projekt: ucelen srie konkrtnch aplikac autorsk ilustrace realizovan skrze titn nebo elektronick mdium, promylen koncept formy publikace ve vztahu k jejmu dalmu didaktickmu uplatnn.

Soudob umn autorsk grafiky, osobnosti, styly, pstupy, techniky a smovn.

Mapovn souasn podoby autorsk grafiky (umleckho tisku) bez omezen hranic, nrodnch kol, a stylovch smovn. Postihnout potencil principu multiplikace prostednictvm tiskovch technik ve vztahu k monm pesahm do oblasti prostorov instalace a novch mdi. Soubn provit aktuln potencil ustlench forem prezentace spojench s autorskou grafikou (grafick album, ex libris, autorsk kniha, multipl). Clen se vnovat souasnm autorm, kte pin inovativn prvky a ve sv tvorb vykrauj za tradin hranice oboru. Pedstavit uniktn pklady prniku emesln tradice a novodobch strategi nap mezinrodn scnou a poukzat na rznorodou klu pstup a styl. Zamit se na osobn zpsob vzkumu a hledat prniky se soudobmi trendy ve vtvarn vchov (pepokld se iniciativn pstup ve vyhledvn materilu, osobn kontakt s tvrci, tiskai, teoretiky, galeristy apod.). Monosti vyuit ve kolnm projektu, jeho nvrh a testovn. Praktick projekt: ucelen soubor grafickch list koncipovan pro uplatnn ve form prostorov instalace, promylen koncept zpsobu prezentace i ve vztahu k jejmu dalmu didaktickmu uplatnn.

8

Mgr. A. Michal Sedlk

Tma pro bakalsk prce a diplomov prce pro jednooborov a dvouoborov studium.

Kabina ve veejnm prostoru /Cabin in the public space

Kabina jako mal uzaven prostor, kter je ze specifickch elovch dvod oddlen od prostoru, ve kterm se nachz. Vztah vnjho a vnitnho prostoru. Uvaovn o tomto specifickm typu objektu, kter se nachz ve veejnm prostoru a kter m svj specifick el a pravidla. Kabinka v souvislosti s histori a souasnost. Kabina jako jev v prostoru, kabina jako paradox k vnjmu prostoru, kabina vytvejc smyslupln celek s prostorem vnjm. Teoretick a pedagogick, vtvarn uchopen tmatu je pomrn irok, je mon se zamit na urit fyzick aspekty prostorovho vnmn ve spojen s lidskm tlem, sociln a spoleensk kontexty, ale tak napklad na tma objektu - stavby jako spojen tvaru a funkce v irch i uch vztazch.

9

PhDr. Jan md, Ph.D.

Bakalsk studium

Struktura, textura a konstrukce ve fotografii aplikace problm do vtvarn edukace

Zkoumn tmatu v kontextech historickho chpn pojm prostednictvm teoretickho studia a jako fotografick cykly, pedstavujc monosti hledn konstruknch princip pomoc fotografickho mdia ve svt kolem ns; prce se opr o hledn paralel ve vtvarnm umn a fotografii.

Magistersk studium

Parafrze a fotografie fotografick parafrze malskho dla autorsk rekonstrukce obrazu; didaktick aspekty tmatu ve vtvarn vchov

Teoretick st se opr o studium vybran literatury, v praktick sti se autor vnuje pesahm od klasick malby do polohy fotografickho mdia, tzn. vytvoenm fotografick parafrze na zklad vlastnho vbru obrazu-malby; rekonstrukce obrazu jako vchodisko pro chpn vztah prostorovch pln v malb a ve fotografickm obraze; pedmt jako stavebn a vznamov prvek obrazu; draz kladen na monosti vystien atmosfry a na monost pouit neautentickch pedloh pro instalaci, prce s obrazem obrazov kompozice, celek-detail; konstrukce prostoru, svtlo v obraze; vznam; posun; aktuln mylen, kontext.

10

Doc. ak. mal. Ivan pirk

Dp Mgr Dvouobor

Mstsk troby

Podzemn labyrinty. Star pod novm. Vnitnosti velkomsta. Grafick cyklus. Oven tmatu skrytosti a tabu ve vtvarn vchov na Z, S.

Chodnky

Po em lapeme. Kouzlo i syrovost mstsk podlahy. Detaily. Odpadl vci. Vezy reality. Lid na chodnku. Kresby, grafika, malba. Koncept msta ve vtvarn vchov na Z, S. Vtvarn projekt.

Periferie

Specifick kultura okrajovch mstskch st; cyklus studi a autorskch realizac: grafika, kresba, fotografie. Obecn i specifick v konceptulnm souboru. V teoretick sti prce prozkoumat promnu rol okraje msta v ase. (Od Skupiny 42 po dneek.) V didaktick sti oven pojmu ve kole.

Zp Bc Dvouobor

Grafick triptychy a cykly

Vytvote nkolik autorsk soubor grafickch list, ve kterch bude kad jednotliv list autentickm vtvarnm dlem a zrove ve spojen s dalmi dvma grafikami stane se jednotnm dlem po obsahov i formln strnce. V teoretick prci prozkoumejte pklady uit triptych a cykl jako specifick umleck vpovdi. Navrhnte didaktickou reflexi tmatu pro prci s rznmi vkovmi skupinami dt a student.

M PS i KS 1. Z PS i KS a Vychovatelstv

Arcimboldo obrazov kol a metaforick mylen

Prozkoumejte aktuln monosti prce s kol, kter si klade za cl programov rozvjet dtsk smysl pro metaforu. Soust prce bude teoretick studie zkoumajc metaforu a jej interpretace pi prci s dtmi.

Periferie - Specifick kultura okrajovch mstskch st.

Cyklus studi a autorskch realizac: grafika, kresba, fotografie. V teoretick sti prce budou prozkoumny a dokumentovny promny okraje msta v ase. V didaktick sti navrhuji ir vklad vybranho pojmu na zklad zkuenost ze koly. (Skupina 42 a dnen pojet tmatu msta.)

Ndra

Kouzlo a jedinenost cestovn vlakem je podtreno histori a podobou ndranch budov, vlak, semafor, vhybek, atd. Zpracujte projekt, kter dovol dtem se zorientovat a skrze prci se skutenost (NTM na Letn) prohloubit sv dovednosti. Vyuijte tma jako mezioborov - literatura, poezie, film a nabdnte jej dtem (s vjimkou stylizovanch ilustrac, kter poetika skutenosti lehce pekon).

11

PhDr. Vra Uhl Skivanov, Ph.D.

Tmata bakalskch a diplomovch prac

Remix obraz

Transkulturn a osobnostn pstupy v souasn vtvarn vchov. Obrazov kultura v dob globalizovanch mdi, specifika interkulturn komunikace ve vtvarn vchov a monosti jejho zkoumn, ppadn umn jako monost a prostedek bilingvnho vzdlvn.

Multikulturn vchova X interkulturn vzdlvn ve vtvarn vchov

Jak zprostedkovat kulturn tradici a specifika v rmci vtvarn vchovy? Jak pispt vtvarnou tvorbou k porozumn nap. mezi ky esk a vietnamsk nrodnosti? Vzkumn eten a vlastn vtvarn projekt ve koln praxi.

Srovnvac vtvarn-pedagogick studie

V rmci zahraninho pobytu student zrealizuje vzkumnou sondu ve vuce vtvarn vchovy v ciz zemi. Zam se nejen na srovnn kurikulrnch dokument, ale tak vyuovacho procesu (vzdlvacch obsah a cl).

Oteven a uzaven vtvarn koly

Student mapuje v praxi nkolika vybranch kol realizovan vtvarn koly, kter analyzuje z hlediska jejich vzdlvacho potencilu a vzdlvacch cl. Zvltn zetel vnuje formulaci zadn vtvarnho kolu. Ov souvislost mezi jazykovou formulac danho zadn a monostmi zskvn kovskch kompetenc, kter ji tato formulace zakld.

Profesn kompetence uitele vtvarn vchovy

V nvaznosti na pedchoz vzkumn vsledky a navrhovan struktury profesnch kompetenc uitele vtvarn vchovy student porovn a na zklad vzkumnho eten ve koln praxi ov funknost pvodnch model ve vztahu k soudobmu pojet vuky. Nazna transfer a souvislosti vzdlvacch cl - dosahovn kovskch (oborovch) kompetenc s profesnmi kompetencemi soudobch uitel.

12

Ak. mal. Mgr. Martin Velek, Ph.D.

Nvrhy tmat diplomovch prac

Tda k pouit - nouzov een, zzran manul pro uitele vtvarn vchovy

Monosti vuky vtvarn vchovy s minimlnmi prostedky. Uebna a jej sti (vetn charakteristickch atribut houba, tabule, svtlo atd.) jako prostor (a prostedek) vtvarnho vyjadovn. Vtvarn vchova bez papru, tuky a temper. Aplikace ve vukovm procesu nouzov een jako inspiran potencil. Z nouze ctnost a jej vazby k bnm, klasickm vtvarnm prostedkm i obsahm. Me bt mn vce?

Mylen v obraze obraz v mylen

Prce zaloen na mylen stejn jako na manulnch schopnostech. V vahu pichz zachzen s kresbou, malbou stejn jako se slovem. Cesta od mylenky k obrazu a naopak. Obraz jako prostedek, nikoliv cl. Postmodern pouvn. Aplikace ve vukovm procesu zsadn vznam ideje. Mylenka jako urujc podstata tvrho procesu. Umleck dlo jako zpsob komunikace. Vtvarn prostedky jako jeho jazyk. Vazby k djinm umn.

Symbol, znak

Prce se symbolem, znakem. Ikonografie. Emblematika. Syntza. Analza. Citace a pouvn umleckho dla jako tvr princip. Transpozice (zmna polohy, prvk). Transformace (petvoen). Hledn vznamu. Interpretace. Konstrukce. Smantick trojhelnk. Aplikace ve vukovm procesu - od rozboru umleckho dla pes prci s kompozinmi prvky k vytvoen vlastn parafrze. Demonstrace podstaty inspirace. Fabulace.

Krajn meze

Hledn vrazovch prostedk (podloky a podklady, kresebn a malsk materily). Krajn meze vrazovch prostedk. Obsah a forma. Technologick experiment. Degradace a destrukce jako tvr princip. Aplikace ve vukovm procesu vznam technologickho experimentu v tvrm procesu. Vynalzavost a kreativita. Nhoda a zmr.

Adam a Eva

Nahota v umn. Biblick konotace. Hch. Erotika. Morlka. Dekadence. Mylenkov pozad. Literrn paralely. Jazykov vazby. Ilustrace. Aplikace ve vukovm procesu ilustrace promny zobrazen lidskho tla. Urujc podl filosofie a nboenstv pro vznik umleckho dla a vnmn nahoty. Umlec jako soust doby.

Nvrhy tmat bakalskch prac

Obraz jako tradice

ir souvislosti klasickch nr kresby a malby. Zti. Portrt. Figura. Krajina Hledn pbhu. Personifikace x odosobnn. Semiotika. Aplikace ve vukovm procesu rozen monost vuky klasickch nr. Demonstrace tradice. Rozvoj kreativnho uvaovn v omezench podmnkch zadn. Vytven pbh. Vazby k dramatick vchov.

Na rozhran

Hledn hranic a pechod a jejich atribut. Doteky. Spojen a oddlen. Vizualizace. Horizont Stmvn Svtn Pobe Polibek Aplikace ve vukovm procesu vyhledvn dramatickch moment, smysl pro gradaci, rytmus. Dialektick jednota protiklad.

13

Obal jako socha

Obalov design. Kreativn a technick een. Funknost a estetika. Konceptuln obal. Proda x technika. Slupka jako obal Skopka Ulita OdvKonstrukn principy. Technick vkres jako umleck dlo. Aplikace ve vukovm procesu prohlouben prostorovho vnmn. Vztahy 2D a3D prostoru. Fantazie. Inspirace. Environmentln aspekty.

14

Doc. PhDr. Jaroslav Blha, Ph.D.

Tmata diplomovch prac

Skupina 12/15 a jej msto v eskm umn druh poloviny 20. stolet

Vchodiskem teoretick sti bude razantn nstup tzv. druh avantgardy u ns na pelomu

padestch a edestch let a radikln zmna spojen s normalizac. Klovm obdobm, na kter se

prce sousted pedevm, je druh polovina osmdestch let a zatek let devadestch s drazem

na konfrontaci se skupinou Tvrdohlav jako reprezentantem nastupujc esk postmoderny. Pestr

kla vtvarnch technik pedstavitel skupiny 12/15 nabz zajmav podnty pro didaktickou st

prce.

Skupina Tvrdohlav a nstup esk postmoderny

Vchodiskem teoretick sti bude polovina osmdestch let spojen s energickm nstupem

stedn a mlad generace, pedevm spolen i konfrontan vstavy v Lidovm dom ve

Vysoanech, v Kolodjch, v bvalch jatkch v Holeovicch ad. Zdraznit je teba generan

konfrontaci skupin 12/15 a Tvrdohlavch a specifickou situaci v dob geneze esk postmoderny.

asov vymezen, na kter se soustedte, bude od poloviny osmdestch let do poloviny let

devadestch. Citace, quasicitace a obraz jako text nabzej zajmav podnty pro didaktickou st

prce.

Prce s umleckm dlem v hodinch vtvarn vchovy

Prce s vtvarnm dlem a ji jako prostedkem motivace nebo jako rozvjen a kultivace vizuln

gramotnosti je asto achillovou patou vtvarn vchovy. Proto se zamte na specifick aspekty

prce s umleckm dlem podle vkovch skupin k a na propojen prosted koly a galerie ve

vzjemn interakci. Ovte si na vzorku asi 10 kol 2. a 3. stupn, jak se v pedagogick praxi

s umleckm dlem pracuje.

15

PhDr. Leonora Kitzbergerov, Ph.D.

Diplomov prce

Galerijn a muzejn edukace ve koln praxi

Analytick pohled na monosti vyuit galerijn a muzejn edukace v praxi konkrtn zkladn koly nebo gymnzia. Zkladem je dobr znalost prosted koly z hlediska vchovn vzdlvacch cl i z hlediska podmnek, v nich probh vuka vtvarn vchovy. Podmnkou je monost blzk spoluprce s vyuujcmi vtvarn vchovy. Soust prce je nvrh, realizace a kritick zhodnocen vlastn galerijn edukace.

Souasn umn ve kole

Na zklad znalost souasnho umn, jeho tmat a vyjadovacch prostedk vyberte tma, kter povaujete za vznamn. Z dostupnch zdroj je zmapujte a zaate do irho umleckohistorickho kontextu. Vytvote a podle monost realizujte didaktick projekt pro konkrtn kolu. Posute a v pedagogick reflexi dolote, zda a jakou mrou se vm zdailo doshnout cl programu. Z tohoto hlu posuzujte i prce vytvoen ky pod vam vedenm.

Vzdlvac programy a koln realita

Na zklad pozorovn v konkrtn kole porovnejte vztah mezi obsahy a cli vtvarn vchovy ve kolnm vzdlvacm programu a jejmi obsahy v relnm vyuovn. Clem prce je posoudit, jak se v ppad konkrtn koly realizuj kurikulrn dokumenty, jak jsou vztahy mezi verblnm vyjdenm a praktickou realizac cl pedmtu, jak je vztah mezi inovanmi tendencemi a tradic koln vtvarky. Podmnkou je blzk spoluprce s vyuujc/m. Na zklad pozorovanch skutenost pipravte a realizujte vlastn didaktick projekt. Jeho realizaci posuzujte pedevm z hlediska vztahu k odpovdajcm vzdlvacm programm.

Bakalsk prce

Vtvarn vchova s handicapem

Na zklad pozorovn ve kole zkoumejte monosti uplatnn vzdlvacch obsah vtvarn vchovy v zazen pro ky se specilnmi potebami. Porovnejte vzdlvac program s realitou vyuovn. Analyzujte obsah vybranch vyuovacch hodin. Navrhnte a podle monost realizujte vlastn program pro ky se zvltnmi potebami.

Jakpak je dnes u ns doma?

Dkladn prozkoumejte okol svho bydlit, prostudujte jeho historii, informujte se o jeho souasnosti a na zklad zskanch informac a znalost pipravte a podle monost v mstn kole realizujte didaktick projekt smujc k prohlubovn vztahu k k mstu, v nm ij. V oblasti vtvarnho umn vyhledejte autory, kte se zabvaj podobnmi tmaty, a znalost jejich dla vyuijte pro ppravu projektu.

Souasn umn a galerijn edukace

Prozkoumejte monosti spoluprce konkrtn koly s galeri i muzeem. Posute z hlediska stupn vzdlvn a typu koly nabzen edukan programy zamen na souasn umn. Navrhnte a realizujte vlastn program i vlastn rozvjen programu nabdnutho galeri. Vsledky realizace programu vetn vytvoench kovskch prac zhodnote z hlediska vytench cl.

16

Doc. ak. mal. Zdenek Hla

Mgr studium

Zvsn obraz

Zvsn, malovan obraz a jeho vznam a msto v souasnm vtvarnm provozu. Nepojmov uchopovn a tvoen reality. Vznik a vvoj volnho plonho vtvarnho objektu, zvsnho obrazu.

Socha a prostor

as, hmota a pohyb v prostorovch realizacch. Objektov gesto ve veejnm prostoru. Promny funkce skulptury, vtvarnho objektu ve mst a v krajin.

Bc studium

Malba - prostor, barva a hmota

Vznam hmotn kultury; materilov sloky vtvarnho dla. Vizuln a prostorov hmotov provn reality. Malba jako fyzick, gestick akce. Srovnej pojmov, vizuln a prostorov provn relnho svta.

Znak a struktura

Vznam znaku a struktury ve vtvarnm dle a jejich vzjemn promny. Zkoumejte rzn monosti vytven struktur, v prostorovch a plonch vtvarnch realizacch. Zhodnote kdy a jak se zmna vtvarnho dla projev v promn znaku v strukturu a naopak.

17

Mgr. Viktor ech

Tmata pro Bc i Dp prce

Autopotrt a sebereflexe.

Ztotonn vlastnho zobrazen umlce s jeho tvorbou jako specifick oblast v novodobm a modernm umn. Jej vazby na dobov chpn a modely lidsk identity. Autoterapeutick a sebereflektivn aspekty tto tvorby a jejich uplatnn ve vtvarn a pedagogick praxi.

Spoleensk vztahy a mezilidsk komunikace v souasnm umn.

Sociln interakce jako forma vyuit v umleck tvorb. Performance a intervence v mezilidskm prostoru, jejich rzn polohy (hra, provokace, aktivismus, atd.). Prce s performativy, tlesnost a komunikac. Umleck tvorba jako prostedek ohledvn spoleensk sounleitosti i jejch problematickch bod.

Hraka jako soust umleck tvorby.

Vliv forem a postup modernho a avantgardnho umn i modernch technologi a vizuln kultury na vznik novodobch hraek. Utven dtskho svta prostednictvm inovativnch forem a materil od moderny a avantgardy do souasnosti.