Teorie právaVOŠ SokratesAplikace práva

Mgr. Ondřej Havránek

Aplikace právaPojem aplikace práva

Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k podražení (subsumpci) konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou abstraktní právní podstatu vyjádřenou v právní normě. Výsledkem procesu apli kace práva jsou akty aplikace práva, v nichž soudy, správní úřady a jiné orgány veřejné moci rozhodují o subjektivních právech a práv ních povinnostech fyzických a právnických osob.

Aplikace právaPojem aplikace právaNejedná se o samostatnou formu realizace

práva, ale stejně jako právní odpovědnost souvisí s právními vztahy - předchází je, nebo je následuje.

Podstatou je rozhodování o právech a povinnostech, a to podle zákona (podle norem hmotněprávních i procesněprávních).

To to rozhodování provádějí především soudy, ale i jiné orgány veřejné moci státní i nestátní povahy.

Podstatou aplikace právní normy je subsumpce (podřazení) kon krétní skutkové podstaty pod abstraktní skutkovou podstatu.

Aplikace právaPojem aplikace práva

V proce su aplikace práva je třeba zodpovědět dva druhy otázek (jejich spo jení vede k výslednému rozhodnutí - dojde k vydání individuálního právního aktu):1. faktické (skutkové) otázky -

questiones facti - zjišťuje se pří mým vnímáním a dokazováním,

2. právní otázky - questiones iuris - podle jaké právní normy (práv ních norem) se případ posoudí.

Aplikace právaDruhy aplikace právaLze rozlišit tyto hlavní druhy procesů aplikace práva:1. občanské soudní řízení (civilní řízení) - upravuje ho

občanský soudní řád. Soudy v něm rozhodují o právech osob, převažuje zde kontradiktorní charakter řízení. Rozlišuje se řízení nalézací, odvo lací, dovolací a vykonávací (exekuční).

2. trestní řízení - upraveno trestním řádem. Má několik stádií, v po sledním rozhoduje soud:• přípravné trestní řízení - obvinění z trestného činu a jeho

vyšetřování, shromažďování důkazních prostředků,• sestavení obžaloby - provádí státní zástupce na základě vý sledků

vyšetřování,• rozhodování soudu - hlavní líčení (je založeno na

kontradiktornosti vztahu žalobce a obžalovaného),• odvolací řízení a popř. i řízení o dovolání,• Výkon rozhodnutí (v případě odsouzení).

Aplikace právaDruhy aplikace práva3. správní řízení - upraveno správním řádem

(typické je, že se pro řadu případů používají i speciální zákonné předpisy). • V tomto ří zení rozhodují správní orgány (orgány

veřejné správy). • Patří sem např. stavební řízení, daňové řízení a celní

řízení, přestupkové ří zení atd.

4. některé typy řízení před Ústavním soudem -je to např. rozho dování o velezradě prezidenta, o ústavních stížnostech, o platnosti volby poslance nebo senátora atd.

5. zvláštní typy řízení - např. řízení o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční řízení).

Aplikace právaDruhy aplikace právaKdy nejde o proces aplikace práva? Když nerozhoduje orgán veřejné moci (není to

uzavírání smluv, sepsání závěti atd.). I když zde vystupuje orgán veřejné moci, musíme od

aplikace práva odlišit proces tvorby práva, stejně jako abstraktní kontrolu ústavnosti.

Není to ani vlastní řídící činnost orgánu veřejné moci v rámci institucionálních vazeb subordinace (např. vydávání interních předpisů).

Není to ani přezkum zákonnosti rozhodnutí stricto sensu, kdy se zkoumá jen právní stránka případu, nikoliv skutková.

Aplikace právStádia procesu aplikace práva

Proces aplikace práva lze rozdělit na tři stadia.

1. Zjišťování skutkového stavu (questiones facti)

2. Řešení otázek právních (questiones iuris)

3. Rozhodnutí ve věci

Aplikace právaStádia procesu aplikace práva- zjišťování skutkového stavu

1. Zjišťování skutkového stavu (questiones facti)• První stadium spočívá ve zjišťování skutkového stavu

prostřednictvím dokazování, pokud ovšem není tato skutečnost nazírána bez prostředně, přímo (např. ověřování předpokladů ke studiu).

• Důkazními prostředky jsou zejména výpovědi účastníků řízení, svědecké výpovědi, znalecké posudky a výpovědi znalců, listinné důkazy, doličné předměty aj. (podle povahy řízení a předmětu doka zování), přičemž platí zásada volného hodnocení důkazů.

• Věrohodnost důkazů a jejich důkazní hodnota je dána ve vztahu k jednotlivým případům (ad hoc).

• Opakem zásady volného hodnocení důkazů by byla zásada for málního hodnocení důkazů. Důkazy jsou předem rozděleny, mají různou povahu, význam, je stanovena jejich hierarchie.

Aplikace právaStádia procesu aplikace práva- zjišťování skutkového stavu V určitých případech je dokazování usnadněno tzv.

◦ právními do mněnkami a ◦ fikcemi.

Pro právní domněnky je charakteristické, že vycházejí z určité obecné životní zkušenosti (např. z toho, že se dítě narodilo v záko nem určené době, se vyvozuje, že jeho otcem je manžel matky - tzv. první domněnka otcovství).

V závislosti na přípustnosti důkazu opaku rozlišujeme domněnky vyvratitelné, kde je důkaz opaku připuštěn, což platí zpravidla, a domněnky nevyvratitelné, kde je důkaz opaku vyloučen, což je výjimečné.

Vyvratitelnost domněnky má svůj základ v její konstrukci, tedy v zákonném návodu usuzovat z určité okolnosti na jinou okolnost.

Aplikace právaStádia procesu aplikace práva- zjišťování skutkového stavu

Pro fikci je typické, že vychází z určitého uměle vytvořeného skutkového předpokladu, který má zpravidla jen legislativně tech nický základ (např. že polovinou měsíce se rozumí patnáct dní, § 50 občanského soudního řádu stanoví, že odepře-li adresát bezdůvodně přijmout písemnost, je písemnost považována za doručenou dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno).

Jestliže jsou prokázány zákonné předpoklady ustanovení obsahujícího fikci, lze ji vyvrátit jen výjimečně tam, kde to zákon při pouští.

Zákon tedy zpravidla nepřipouští důkaz opaku.

Aplikace právaStádia procesu aplikace práva- zjišťování skutkového stavu

Typické používané důkazní prostředky:1. výpovědi - účastníků, svědecké (účastník je

zainteresován na vý sledku řízení, vyvstává otázka možné podjatosti svědka).

2. listinné důkazy• veřejné - osvědčení (platí pro ně presumpce správnosti),• soukromé (deníky, dopisy) - neplatí pro ně presumpce

správnosti.

3. znalecký posudek- lékařský, technický apod.; • finálně má listinnou podobu, ale znalec může být vyslýchán

ústně. • Posuzují se odbor né aspekty případu. • Posouzení důkazní hodnoty i zde záleží na or gánu aplikace, ten si

může vyžádat doplňující či revizní znalecké posudky.

4. doličné předměty, ohledání místa činu, rekonstrukce trestného či nu apod.

Aplikace právaStádia procesu aplikace práva- zjišťování skutkového stavu

Co není třeba dokazovat? Právní předpisy a další prameny práva, které jsou

publikovány ve Sbírce zákonů a ve Sbírce mezinárodních smluv a Úředním věstníku Evropské unie.

Platí zásada iura novit curia - soud zná právo. Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé a

známé orgánu aplikujícímu právo z jeho činnosti, tzv. notoriety.

Naopak je třeba dokazovat předpisy lokální (např. obecně závaz né vyhlášky obcí), které nejsou publikovány ve Sbírce zákonů, dále také paraprávní normy (statuty, stanovy, řády, tj. vnitřní předpisy) a právní předpisy jiných států, které mají povahu listinných důkazů jako veřejné listiny.

Aplikace právaRozdíly mezi typy řízení ve zjišťování skutkového stavu

Trestní řízení Zde jsou na dokazování kladeny nejsilnější požadavky. Uplatňuje se zde zásada objektivní (materiální)

pravdy, která vylučuje pou žívání nezákonných důkazů, důkazní prostředky mají jednoznačně a nepochybně prokázat, že obžalovaný je pachatelem trestného činu.

V případě pochybností se uvažuje ve prospěch obžalovaného (in dubio pro reo) - promítnutí zásady presumpce neviny.

Opakem zásady materiální pravdy je zásada formální pravdy.

Zá sada formální pravdy vychází z dodržení určitých pevně stanove ných forem (formulí), na jejichž dodržení závisí výsledek procesu.

Důkazní břemeno nese stát.

Aplikace právaRozdíly mezi typy řízení ve zjišťování skutkového stavu

Civilní řízení Neplatí zde zásada in dubio pro reo - jsou zde určité prvky formál ní

pravdy - postačí určitá pravděpodobnost toho, že je to pravda. Mohou být vydány rozsudky pro uznání nebo pro zmeškání:

◦ rozsudek pro uznání - žalovaný uzná žalobu v plném rozsahu: většinou končí řízení a neprovádí se důkazní řízení,

◦ rozsudek pro zmeškání - pokud žalovaný zmešká bez řádné omluvy první jednání ve věci samé, soud může vyhovět žalobě, pokud to navrhne žalobce.

Neplatí zde ani presumpce neviny. Vychází se z toho, že žalobce musí prokázat to, co tvrdí (unést důkazní břemeno).

Žalobce je pánem sporu (dominus litis), z čehož plyne, že může změnit žalobu, v průběhu řízení s ní disponovat.

Soudce je vázán návrhy stran, zá sadně nemůže navrhovat důkazy, ale nemusí provést všechny, které předloží účastníci řízení.

Řízení ovládá zásada projednací - soud ukončí řízení, jakmile je projednáno, co projednáno být mělo.

Aplikace právaRozdíly mezi typy řízení ve zjišťování skutkového stavu

Správní řízení Důraz je kladen na objektivní pravdu, zásadně neplatí

zásada in dubio pro reo. (výjimkou je přestupkové řízení)

Není zde soukromoprávní charakter, důkazní řízení pro vádí orgán ex officio.

Toto řízení má převážně písemný charakter a je neveřejné.

Typická je poměrně velká diferencovanost u jednotlivých druhů správního řízení.

Aplikace právaOtázky právní – questiones iurisDruhé stadium je zaměřeno na právní aspekty problematiky. Spo čívá v nalezení právních norem, které budou aplikovány na

danou skutkovou podstatu, posouzení otázek jejich platnosti a účinnosti, jejich interpretaci ve vztahu k dané věci.

V případě mezer v právu de lege lata je výjimečně (zvláště v oblasti práva soukromého) možné za určitých podmínek použít analogii (zákona nebo práva).

Je zakázáno odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae). Musí se posoudit, nakolik jsou zákony a jiné právní předpisy, které

chceme použít, zákonné a platné. Rozhodují cí nebude vždy účinnost v době aplikace - často se

postupuje podle předpisů již neplatných, ale účinných pro daný případ.

Např. trestné činy se posuzují dle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pokud by to však bylo pro obžalovaného výhodnější, použije se zá kon, který je účinný v době rozhodování.

Vznik právního vztahu je třeba vždy posoudit podle zákona účinného v době jeho vzniku.

Aplikace právaOtázky právní – questiones iuris Eventuelní rozpory v právním řádu je nutno řešit

zejména podle právní síly jednotlivých právních předpisů a dalších pramenů práva, v nichž jsou obsaženy na daný případ se vztahující právní normy.

Mají-li shodnou právní sílu, použije se ten z nich, který nabyl účinnosti později, anebo ten, který představuje zvláštní právní úpravu, odchyl nou od obecného právního režimu.

Postupuje se tedy podle těchto pravidel:

1) lex superior derogat inferiori (vyšší má přednost před nižším),

2) lex posterior derogat priori (pozdější ruší dřívější),

3) lex specialis derogat generali (speciální ruší obecný).

Posuzujeme také soulad příslušné úpravy k jiným pramenům prá va vyšší právní síly.

Aplikace právaOtázky právní – questiones iuris Eventuelní rozpory v právním řádu je nutno řešit

zejména podle právní síly jednotlivých právních předpisů a dalších pramenů práva, v nichž jsou obsaženy na daný případ se vztahující právní normy.

Mají-li shodnou právní sílu, použije se ten z nich, který nabyl účinnosti později, anebo ten, který představuje zvláštní právní úpravu, odchyl nou od obecného právního režimu.

Postupuje se tedy podle těchto pravidel:

1) lex superior derogat inferiori (vyšší má přednost před nižším),

2) lex posterior derogat priori (pozdější ruší dřívější),

3) lex specialis derogat generali (speciální ruší obecný).

Posuzujeme také soulad příslušné úpravy k jiným pramenům prá va vyšší právní síly.

Aplikace práva Analogie zákona a právaSoučástí řešení právních otázek je i

interpretace právních norem. Např. aplikace práva podle analogie -

argumentum per analogiam. Výklad je založen na podobnosti.Zákonodárce vyzývá k použití obdobné

právní normy či zákona pro podobný případ. Je třeba rozlišit dva druhy analogie:

1. per analogiam legis (analogie zákona)

2. per analogiam iuris (analogie práva)

Aplikace právaOtázky právní – questiones iurisper analogiam legis (analogie zákona) — existuje mezera v prá vu, která musí být vyplněna. Pociťuje se nedostatek právní úpravy tam, kde

očekáváme, že by úprava měla být. Vše je založeno na podobnosti: mezeru vyplníme

podobnou normou (tj. pro daný pří pad nejbližší).

per analogiam iuris (analogie práva) - je zde mezera v právu, ale nenajdeme podobnou právní normu. Pak postupujeme podle obec ných principů právních

nebo právních principů daného právního odvětví. Norma je vytvořena ad hoc (tvoří ji ten, kdo aplikuje,

nejčastěji tedy soud).

Aplikace právaOtázky právní – questiones iuris

Postup per analogiam (legis či iuris) lze použít zejména v soukro moprávní oblasti, kde platí zásada legální licence.

Nelze ji použít ve veřejném právu, pokud jde o pravomoc a působnost orgánů veřejné moci, skutkové podstaty trestných činů a druhy trestů.

Aplikace právaOtázky právní – questiones iurisPostup při aplikaci per analogiam legis:

1) zjištění situace, která není právem řešena, ale někdo se domáhá rozhodnutí ve věci,2) úvaha, zda existuje podobná úprava - nutno zjistit podobné znaky,3) úvaha, zda je ta mezera v právu relevantní -jestli opravdu existuje (pokud je irelevantní, analogie se vůbec nepoužije). Např. nemá me právní úpravu zasnoubení, podobné je manželství, ale zákono dárce nechtěl zasnoubení upravit, analogie se nepoužije.

4) aplikaci per analogiam nelze provést, je-li zakázána.

Aplikace práva Rozhodnutí ve věciTřetím stadiem je vydání aktu aplikace

práva. Konkrétní názvy aktů aplikace jsou různé (např. rozsudek, platební rozkaz, trestní pří kaz apod.).

Akt aplikace práva (individuální právní akt) představuje rozhod nutí o konkrétních právech a povinnostech účastníků.

Obsahuje:a) výrok (petit, enunciát) - vlastní rozhodnutí,

b) odůvodnění,

c) poučení o opravných prostředcích .Akt aplikace práva nabývá postupně

účinnosti, právní moci a vykonatelnosti.

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – účinnost aktu aplikace práva

Účinnost aktu aplikace práva znamená schopnost vyvolat za mýšlené následky.

Existují nicot né právní akty, které nejsou účinné - paakty. Jsou dva případy nicotnosti:

1. akt vydá orgán, který není orgánem veřejné moci, nebo nemá příslušnou pravomoc (např. starosta nemá pravomoc uložit někomu týden vězení),

2. akt byl sice vydán orgánem veřejné moci, ale je zcela zjevně neústavní nebo nelegální (např. v České republice nemůže soud vynést trest smrti).

Nicotný akt právně neexistuje, nenabude právní moci, je nevykonatelný, nemá schopnost vyvolávat následky.

Jinak platí presumpce správnosti veřejnoprávních aktů.

Vadné akty aplikace lze napadnout řádnými opravnými prostředky (zpravi dla dvouinstanční řízení).

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – právní moc Jedná se o klíčovou vlastnost aktu aplikace práva. Když nabude právní akt právní moci, je závazný (materiální

stránka právní moci) a nezměnitelný (formální stránka právní moci).

Právní moc aktu aplikace nastává, pokud proti němu nelze podat řádný opravný prostředek.

Jestliže tedy ještě akt nenabyl právní mo ci, lze použít řádné opravné prostředky.

Lhůta pro jejich podání běží od okamžiku doručení aktu a má prekluzivní charakter.

Uplatnění opravného prostředku má zpravidla dva účinky:

1. devolutivní - přesun rozhodnutí na vyšší právní instanci (výjim kou je tzv. autoremedura),

2. suspenzívní - odklad jeho závaznosti (může být zákonem vylou čen).

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – opravné sytémy Podle druhu opravného prostředku a postupu

opravného orgánu rozlišujeme několik soustav opravného řízení.

Jsou jimi

a) apelace,

b) ka sace

c) revize. Je možná i určitá kombinace jejich prvků nebo mo

difikace.

Apelace je druh opravného řízení, při kterém opravný orgán smí přezkoumat napadené rozhodnutí jak po stránce skutkové, tak i práv ní, a podle výsledku opravného řízení napadené rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit. V českém právu se uplatňuje princip úplné či ne úplné

apelace při odvolání jako řádném opravném prostředku.

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – opravné systémyKasace je druh opravného řízení, při kterém činnost opravného orgánu je zaměřena pouze na přezkoumání napadeného rozhodnutí po stránce právní. Vychází přitom ze skutečností a důkazů, které byly

uplatněny před orgánem, který vydal napadené rozhodnutí.

Zjistí-li opravný orgán vytýkané právní vady, zruší rozhodnutí v napadené části a věc vrátí nižší instanci k dalšímu řízení a k novému rozhod nutí.

Revize záleží na tom, že opravný orgán stejně jako u kasace pře zkoumá napadené rozhodnutí pouze po stránce právní, avšak rozsah přezkoumání je širší, než který navrhuje strana podávající opravný prostředek. Shledá-li opravný prostředek důvodným, zruší napadené

rozhodnutí a buď vrátí věc nižší instanci k dalšímu řízení a k novému rozhodnutí, nebo sám vydá nové rozhodnutí.

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – res iudicata a překážka litipendence

Res iudicata je věc pravomocně rozhodnutá. Vzniká překážka rei iudicatae - překážka věci

pravomocně rozhodnuté. Nelze o ní znovu jednat (ne bis in idem). Existují však výjimky:

1) pokud jsou zjištěny základní vady z hlediska skutkového stavu (zejména pokud se objeví skutečnosti, které nebyly dříve známy),2) pokud jsou zjištěny závažné právní vady.

Důsledkem je možnost mimořádných opravných prostředků (obnova řízení, stížnost pro porušení zákona apod.).

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – res iudicata a překážka litipendence

Vedle překážky věci pravomocně rozhodnuté je v procesech apli kace důležitá překážka litispendence (překážka zahájeného proce su).

Znamená to, že jakmile bylo v dané věci započato řízení, není možné zahájit totéž řízení např. u jiného soudu, a to až do skonče ní onoho prvního řízení.

Končí-li však řízení pravomocným rozhod nutím ve věci samé, mění se překážka litispendence v překážku rei iudicatae.

Aplikace práva Rozhodnutí ve věci – vykonatelnost aktu aplikace práva

Vykonatelnost aktu znamená možnost vynucení povinnosti, te dy okamžik, kdy lze přistoupit k donucení, ke splnění povinnosti uložených v aktu, k exekuci (např. zaplacení dluhu, vyklizení bytu atd.).

Vykonatelnost je zpravidla možná až po nabytí právní moci a uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění povinnosti.

Výjimkou je tzv. předběžná vykonatelnost.

Aplikace práva Druhy aktů aplikace právaAkty aplikace práva rozlišujeme na

a) konstitutivní a

b) deklaratorní.

Konstitutivní akt má procesní i hmotněprávní důsledky, spočí vající ve vzniku, změně nebo zániku subjektivních práv a právních povinností. V tomto smyslu je právní skutečností. Tento akt působí ex nunc („od nyní").

Deklaratorní akt nestanoví nová subjektivní práva a právní po vinnosti, ale pouze je prohlašuje (deklaruje). V rovině práva hmot ného tak není právní

skutečností. Působí tzv. ex tunc („od tehdy").