Test z biologie

Test z biologie

9. listopadu 2004

11. listopadu 2004

1. K zásadním rozdílům mezi buňkami prokaryontními a eukaryontními patří:

a. přítomnost buněčné stěny

b. kódování genetické informace

c. utváření jádra

d. struktura biomembrán

e. žádná odpověď není správná

1. K zásadním rozdílům mezi buňkami prokaryontními a eukaryontními patří:

a. přítomnost buněčné stěny

b. kódování genetické informace

c. utváření jádra

d. struktura biomembrán


2. Které z uvedených historických dat je správné:

a. Robert Koch objevil v r. 1952 původce tuberkulózy

b. J.D.Watson a F.Crick objevili v r. 1962 dvouvláknovou strukturu DNA

c. V r. 1997 bylo publikováno narození prvního klonovaného zvířete – ovce Dolly

d. Louis Pasteur prokázal v r. 1776, že kvašení je způsobeno mikroorganismy


2. Které z uvedených historických dat je správné:

a. Robert Koch objevil v r. 1952 původce tuberkulózy

b. J.D.Watson a F.Crick objevili v r. 1962 dvouvláknovou strukturu DNA

c. V r. 1997 bylo publikováno narození prvního klonovaného zvířete – ovce Dolly

d. Louis Pasteur prokázal v r. 1776, že kvašení je způsobeno mikroorganismy


3. Strukturu deoxyribonukeové kyseliny objasnili v r. 1953

a. H. Krebs

b. J.D.Watson a F. Crick

c. L.C.Pauling

d. H.G.Khorana


3. Strukturu deoxyribonukeové kyseliny objasnili v r. 1953

a. H. Krebs

b. J.D.Watson a F. Crick

c. L.C.Pauling

d. H.G.Khorana


4. Schopnost autoreprodukce je jednou z vlastností, kterou mají viry společnou se živými systémy. Viry

se tedy mohou množit:

a. in vitro v přítomnosti nukleotidů a aminokyselin

b. in vitro v přítomnosti nukleotidů, aminokyselin a ATP

c. i v buňce mrtvé

d. jen v buňce metabolicky aktivní


4. Schopnost autoreprodukce je jednou z vlastností, kterou mají viry společnou se živými systémy. Viry

se tedy mohou množit:

a. in vitro v přítomnosti nukleotidů a aminokyselin

b. in vitro v přítomnosti nukleotidů, aminokyselin a ATP

c. i v buňce mrtvé

d. jen v buňce metabolicky aktivní


5. Které z uvedených výpovědí není správná

a. v makromolekule škrobu jsou vázány molekuly glukózy glykosidickou vazbou

b. primárním účinkem zvýšení teploty na molekulu bílkoviny je zhroucení její terciární struktury

c. mezi makrobiogenní prvky patří H,C,N,Cu,O,Na,K,Cl,Mg,Fe

d. deoxyribonukleová kyselina je štěpena enzymy nukleázami


5. Které z uvedených výpovědí není správná


b. primárním účinkem zvýšení teploty na molekulu bílkoviny je zhroucení její terciární struktury

c. mezi makrobiogenní prvky patří H,C,N,Cu,O,Na,K,Cl,Mg,Fe



6. Ve které z uvedených kombinací jsou živé systémy seřazeny podle jejich stupně

organizovanosti

a. orgán – tkáň – buňka – organismus

b. buňka – orgán – tkáň – orgánová soustava

c. buňka – orgán – organismus – společenství organismů

d. tkáň – orgán – organismus – buňka


6. Ve které z uvedených kombinací jsou živé systémy seřazeny podle jejich stupně

organizovanosti

a. orgán – tkáň – buňka – organismus

b. buňka – orgán – tkáň – orgánová soustava

c. buňka – orgán – organismus – společenství organismů

d. tkáň – orgán – organismus – buňka


7. Mezi nebuněčné organismy patří:

a. mykoplasmata

b. ricketsie

c. bakteriofágy

d. spirily


7. Mezi nebuněčné organismy patří:

a. mykoplasmata

b. ricketsie

c. bakteriofágy

d. spirily


8. Který z uvedených vědeckých poznatků má nejstarší datum objevu:

a. produkce lidského insulinu v bakteriích

b. naklonování ovečky Dolly

c. přečtení úplné sekvence lidského genomu

d. rozluštění genetického kódu


8. Který z uvedených vědeckých poznatků má nejstarší datum objevu:

a. produkce lidského insulinu v bakteriích

b. naklonování ovečky Dolly

c. přečtení úplné sekvence lidského genomu

d. rozluštění genetického kódu


9. Rychlost difúze molekul přes plazmatickou membránu závisí na:

a. koncentraci ATP v cytoplazmě

b. na koncentračním spádu

c. aktivitě transportních proteinů

d. aktivitě membránových enzymů


9. Rychlost difúze molekul přes plazmatickou membránu závisí na:

a. koncentraci ATP v cytoplazmě

b. na koncentračním spádu

c. aktivitě transportních proteinů

d. aktivitě membránových enzymů


10. DNA se v buňce vyskytuje:

a. v jádře

b. v lyzosomech

c. v ribosomech

d. v endoplasmatickém retikulu


10. DNA se v buňce vyskytuje:

a. v jádře

b. v lyzosomech

c. v ribosomech

d. v endoplasmatickém retikulu


11. Při srovnání diferencované buňky organismu se zygotou, z níž se organismus vyvinul, zjišťujeme,

že mají obě:

a. různý genom

b. stejný genom

c. stejné mRNA molekuly

d. stejný fenotyp


11. Při srovnání diferencované buňky organismu se zygotou, z níž se organismus vyvinul, zjišťujeme,

že mají obě:

a. různý genom

b. stejný genom

c. stejné mRNA molekuly

d. stejný fenotyp


12. Pravidelnou součástí bakteriální buňky jsou:

a. buněčná stěna

b. mitochondrie

c. jádro obalené membránou

d. vakuoly


12. Pravidelnou součástí bakteriální buňky jsou:

a. buněčná stěna

b. mitochondrie

c. jádro obalené membránou

d. vakuoly


13. Sled jednotlivých fází buněčného cyklu je:

a. G1 – G2 – S – M

b. S – G1 – G2 – M

c. M – G1 – G2 – S

d. G1 – S – G2 – M


13. Sled jednotlivých fází buněčného cyklu je:

a. G1 – G2 – S – M

b. S – G1 – G2 – M

c. M – G1 – G2 – S

d. G1 – S – G2 – M


14. Tloušťka tyčinkových baktérií buňky je řádově:

a. 10 –1 mm – 10 – 2 mm

b. 10 –2 mm – 10 – 3 mm

c. 10 –3 mm – 10 – 4 mm

d. 10 –4 mm – 10 – 5 mm


14. Tloušťka tyčinkových baktérií buňky je řádově:

a. 10 –1 mm – 10 – 2 mm

b. 10 –2 mm – 10 – 3 mm

c. 10 –3 mm – 10 – 4 mm

d. 10 –4 mm – 10 – 5 mm


15. Bičík eukaryontních buněk má strukturální základ podobný:

a. bičíku bakteriální buňky

b. svazku mikrofilament

c. bičíku bakteriofága

d. řasinkám


15. Bičík eukaryontních buněk má strukturální základ podobný:

a. bičíku bakteriální buňky

b. svazku mikrofilament

c. bičíku bakteriofága

d. řasinkám


16. Která z buněk lidského těla by mohla být pozorovatelná pouhým okem:

a. buňka příčně pruhovaného svalu

b. buňka motorického neuronu

c. zralý oocyt

d. makrofág ze zánětlivého ložiska


16. Která z buněk lidského těla by mohla být pozorovatelná pouhým okem:

a. buňka příčně pruhovaného svalu

b. buňka motorického neuronu

c. zralý oocyt

d. makrofág ze zánětlivého ložiska


17. Ve kterých buněčných strukturách probíhá syntéza bílkovin:

a. v lyzosomech

b. ve vakuolách rostlinných buněk

c. v mitochondriích a chloroplastech

d. v plazmatické membráně


17. Ve kterých buněčných strukturách probíhá syntéza bílkovin:

a. v lyzosomech

b. ve vakuolách rostlinných buněk

c. v mitochondriích a chloroplastech

d. v plazmatické membráně


18. K replikaci jaderné DNA dochází:

a. v G1 fázi

b. v G2 fázi

c. v M fázi

d. v G0 fázi


18. K replikaci jaderné DNA dochází:

a. v G1 fázi

b. v G2 fázi

c. v M fázi

d. v G0 fázi


19. Který z uvedených desoxyribonukleotidů je při replikaci DNA komplementární k T:

a. U

b. T

c. A

d. C


19. Který z uvedených desoxyribonukleotidů je při replikaci DNA komplementární k T:

a. U

b. T

c. A

d. C


20. Alfa helix a beta skládaný list jsou dvě z možnosti uspořádání:

a. primární struktury bílkovin

b. sekundární struktury bílkovin

c. lineárních polysacharidů

d. nukleových kyselin


20. Alfa helix a beta skládaný list jsou dvě z možnosti uspořádání:

a. primární struktury bílkovin

b. sekundární struktury bílkovin

c. lineárních polysacharidů

d. nukleových kyselin


21. K živým buňkám byl do kultivačního média přidán 14C-uracil, který se včleňuje do nově syntetizované RNA. Místo syntézy RNA lze určit technikou radiografie. Nad kterými buněčnými strukturami se objeví zrníčka stříbra, ukazující

místo RNA syntézy?

a. lyzosomy

b. Golgiho aparát

c. ribosomy

d. jadérko

21. K živým buňkám byl do kultivačního média přidán 14C-uracil, který se včleňuje do nově syntetizované RNA. Místo syntézy RNA lze určit technikou radiografie. Nad kterými buněčnými strukturami se objeví zrníčka stříbra, ukazující

místo RNA syntézy?

a. lyzosomy

b. Golgiho aparát

c. ribosomy

d. jadérko

22. Podstatou vzájemné komplementarity obou polynukleotidových řetězců DNA molekuly jsou:

a. dvě vodíkové vazby mezi A-T a tři vodíkové vazby mezi C-G

b. dvě vodíkové vazby mezi C-G a tři vodíkové vazby mezi A-T

c. fosfodiesterové vazby mezi deoxyribózou a kyselinou fosforečnou nukleotidů A-T a G-C

d. specifické hydrofobní interakce mezi A-T a G-C


22. Podstatou vzájemné komplementarity obou polynukleotidových řetězců DNA molekuly jsou:

a. dvě vodíkové vazby mezi A-T a tři vodíkové vazby mezi C-G

b. dvě vodíkové vazby mezi C-G a tři vodíkové vazby mezi A-T

c. fosfodiesterové vazby mezi deoxyribózou a kyselinou fosforečnou nukleotidů A-T a G-C

d. specifické hydrofobní interakce mezi A-T a G-C


23. Molekula glukózy je ve vztahu ke škrobu stejně jako:

a. steroid k lipidu

b. nukleotid k nukleové kyselině

c. protein k aminokyselině

d. sacharóza ke škrobu


23. Molekula glukózy je ve vztahu ke škrobu stejně jako:

a. steroid k lipidu

b. nukleotid k nukleové kyselině

c. protein k aminokyselině

d. sacharóza ke škrobu


24. Cytokineze je:

a. pohyb buňky pomocí panožek

b. rozdělení mateřské buňky na dvě buňky dceřinné

c. pohyb buňky pomocí bičíku

d. rozdělení jádra

24. Cytokineze je:

a. pohyb buňky pomocí panožek

b. rozdělení mateřské buňky na dvě buňky dceřinné

c. pohyb buňky pomocí bičíku

d. rozdělení jádra

25. Semiautonomní organely eukaryontní buňky:

a. mají schopnost omezeně se množit mimo buňku

b. využívají ke svému dělení dělící vřeténko

c. mají vlastní endoplasmatické retikulum

d. mají svou vlastní DNA


25. Semiautonomní organely eukaryontní buňky:

a. mají schopnost omezeně se množit mimo buňku

b. využívají ke svému dělení dělící vřeténko

c. mají vlastní endoplasmatické retikulum

d. mají svou vlastní DNA


26. Mezi semiautonomní organely eukaryontní buňky patří:

a. endoplasmatické retikulum a jaderný obal

b. mitochondrie a chloroplasty

c. vakuoly plasmatických membrán a Gogiho aparát

d. jaderný obal a plasmatická membrána


26. Mezi semiautonomní organely eukaryontní buňky patří:

a. endoplasmatické retikulum a jaderný obal

b. mitochondrie a chloroplasty

c. vakuoly plasmatických membrán a Gogiho aparát

d. jaderný obal a plasmatická membrána


27. Fagocytóza je schopnost některých buněk:

a. pohlcovat pevné částice, např. bakterie

b. tvořit protilátky

c. shlukovat lymfocyty

d. pohlcovat kapičky tekutiny z okolí buňky


27. Fagocytóza je schopnost některých buněk:


b. tvořit protilátky




28. Plasmolýza je:

a. reakce rostlinné buňky na hypertonický roztok

b. reakce živočišné buňky na hypertonický roztok

c. reakce rostlinné buňky na hypotonický roztok

d. osmotická lýza červených krvineke. žádná odpověď není správná

28. Plasmolýza je:

a. reakce rostlinné buňky na hypertonický roztok

b. reakce živočišné buňky na hypertonický roztok

c. reakce rostlinné buňky na hypotonický roztok

d. osmotická lýza červených krvineke. žádná odpověď není správná

29. Živočišné buňky mají na povrchu:

a. plasmatickou membránu

b. buněčnou stěnu

c. vrstvu osku

d. kutinové pouzdro


29. Živočišné buňky mají na povrchu:

a. plasmatickou membránu

b. buněčnou stěnu

c. vrstvu osku

d. kutinové pouzdro


30. Dělící vřeténko vzniká:

a. v S fázi buněčného cyklu

b. v interfázi buněčného cylu

c. v profázi mitózy

d. v anafázi mitózy


30. Dělící vřeténko vzniká:

a. v S fázi buněčného cyklu

b. v interfázi buněčného cylu

c. v profázi mitózy

d. v anafázi mitózy


31. Karyokineze je:

a. proces dělení jádra v M fázi buněčného cyklu

b. proces zaškrcování cytoplasmy na konci M fáze buněčného cyklu

c. pohyb buněčného jádra v ose buňky v průběhu G1 fáze buněčného cyklu

d. rotační pohyb jádra v interfázi

31. Karyokineze je:

a. proces dělení jádra v M fázi buněčného cyklu

b. proces zaškrcování cytoplasmy na konci M fáze buněčného cyklu

c. pohyb buněčného jádra v ose buňky v průběhu G1 fáze buněčného cyklu

d. rotační pohyb jádra v interfázi

32. Pinocytózy je schopnost buněk:


b. tvořit dlouhé výběžky cytoplasmy



32. Pinocytózy je schopnost buněk:


b. tvořit dlouhé výběžky cytoplasmy



33. Plasmolýzu lze snadno demonstrovat na rostlinné buňce

a. z důvodů specifické struktury rostlinné plasmatické membrány

b. protože osmotické jevy se vyskytují jen u rostlin

c. protože v živočišné buňce nejsou zřetelné vakuoly

d. protože v rostlinné buňce je patrno oddělení plasmatické membrány od buněčné stěny


33. Plasmolýzu lze snadno demonstrovat na rostlinné buňce

a. z důvodů specifické struktury rostlinné plasmatické membrány

b. protože osmotické jevy se vyskytují jen u rostlin

c. protože v živočišné buňce nejsou zřetelné vakuoly

d. protože v rostlinné buňce je patrno oddělení plasmatické membrány od buněčné stěny


34. Plasmatická membrána je tvořena:

a. pouze vrstvou glykokalyx

b. dvojvrstvou fosfolipidů s bílkovinami

c. jednou vrstvou fosfolipidů a cukry

d. pouze bílkovinami a cukry


34. Plasmatická membrána je tvořena:

a. pouze vrstvou glykokalyx

b. dvojvrstvou fosfolipidů s bílkovinami

c. jednou vrstvou fosfolipidů a cukry

d. pouze bílkovinami a cukry


35. Mezi membránové organely nepatří:

a. lyzosomy

b. endoplasmatické retikulum

c. ribosomy

d. mitochondrie


35. Mezi membránové organely nepatří:

a. lyzosomy

b. endoplasmatické retikulum

c. ribosomy

d. mitochondrie


36. Tloušťka plasmatické membrány je přibližně:

a. 0,75 nm

b. 7,5 nm

c. 75 nm

d. 7,5 μm


36. Tloušťka plasmatické membrány je přibližně:

a. 0,75 nm

b. 7,5 nm

c. 75 nm

d. 7,5 μm


37. V následujících sloupcích jsou uvedeny součásti buňky, jejich biochemické složky a jejich biochemická funkce.

Která z trojic tvoří významový celek?

a. jádro chlorofyl syntéza ATP

b. cytoplasma methionin syntéza bílkovin

c. Golgiho aparát uracil syntéza RNA

d. vakuola vitamín C buněčné oxidace




a. jádro chlorofyl syntéza ATP

b. cytoplasma methionin syntéza bílkovin

c. Golgiho aparát uracil syntéza RNA

d. vakuola vitamín C buněčné oxidace




a. jádro glukóza syntéza polysacharidů

b. lyzosom histidin proteosyntéza

c. mitochondrie cytochrom syntéza nukleových kyselin

d. plastidy uracil syntéza RNA




a. jádro glukóza syntéza polysacharidů

b. lyzosom histidin proteosyntéza

c. mitochondrie cytochrom syntéza nukleových kyselin

d. plastidy uracil syntéza RNA


39. Bičík, tvořený svazky mikrotubulů, je orgánem pohybu u:

a. bakteriofágů

b. prvoků

c. baktérií

d. améb


39. Bičík, tvořený svazky mikrotubulů, je orgánem pohybu u:

a. bakteriofágů

b. prvoků

c. baktérií

d. améb


40. Strukturálním základem bičíku eukaryontních buněk jsou:

a. mikrotubuly

b. mikrofilamenta

c. polysacharidy

d. glykoproteiny


40. Strukturálním základem bičíku eukaryontních buněk jsou:

a. mikrotubuly

b. mikrofilamenta

c. polysacharidy

d. glykoproteiny


41. Endocytózou rozumíme

a. proces vylučování látek z buňky

b. pasivní příjem molekul buňkou

c. aktivní transport makromolekul a pevných částí do buňky

d. samonatrávení buněčného obsahu


41. Endocytózou rozumíme

a. proces vylučování látek z buňky

b. pasivní příjem molekul buňkou

c. aktivní transport makromolekul a pevných částí do buňky

d. samonatrávení buněčného obsahu


42. Proces endocytózy se uskutečňuje

a. pomocí průduchůb. vytvářením iontových kanálů v

plasmatické membráněc. tvorbou vchlípenin v plasmatické

membráněd. uvolněním hydrolytických enzymů z

lyzosomůe. žádná odpověď není správná

42. Proces endocytózy se uskutečňuje

a. pomocí průduchůb. vytvářením iontových kanálů v

plasmatické membráněc. tvorbou vchlípenin v plasmatické

membráněd. uvolněním hydrolytických enzymů z

lyzosomůe. žádná odpověď není správná

43. V následujícím přehledu je uvedeno několik tvrzení o mikrotubulech:

1. jsou jednou z komponent cytoskeletu2. jsou tvořeny aktinem3. tvoří strukturální základ dělícího vřeténka4. jsou tvořeny bílkovinou tubulinemKterá tvrzení jsou správná?a. tvrzení 1 a 2b. tvrzení 1,3 a 4c. tvrzení 3 a 4d. tvrzení 1,2 a 3e. žádná odpověď není správná

43. V následujícím přehledu je uvedeno několik tvrzení o mikrotubulech:

1. jsou jednou z komponent cytoskeletu2. jsou tvořeny aktinem3. tvoří strukturální základ dělícího vřeténka4. jsou tvořeny bílkovinou tubulinemKterá tvrzení jsou správná?a. tvrzení 1 a 2b. tvrzení 1,3 a 4c. tvrzení 3 a 4d. tvrzení 1,2 a 3e. žádná odpověď není správná

44. V následujícím přehledu je uvedeno několik tvrzení o mikrofilamentech:

1. jsou tvořeny bílkovinou tubulinem2. podílí se na amébovitém pohybu buňky3. podílí se na bičíkovitém pohybu buňky4. jsou tvořeny bílkovinou aktinemKterá tvrzení jsou správná?a. tvrzení 1,2 a 3b. tvrzení 2,3 a 4c. tvrzení 1 a 2d. tvrzení 2 a 4e. žádná odpověď není správná

44. V následujícím přehledu je uvedeno několik tvrzení o mikrofilamentech:

1. jsou tvořeny bílkovinou tubulinem2. podílí se na amébovitém pohybu buňky3. podílí se na bičíkovitém pohybu buňky4. jsou tvořeny bílkovinou aktinemKterá tvrzení jsou správná?a. tvrzení 1,2 a 3b. tvrzení 2,3 a 4c. tvrzení 1 a 2d. tvrzení 2 a 4e. žádná odpověď není správná

45. Karyokineze

a. je součást M fáze buněčného cyklu

b. může být indukována i v G1 fázi

c. je uskutečňována zaškrcením jádra

d. probíhá pouze u buněk s centriolem


45. Karyokineze

a. je součást M fáze buněčného cyklu

b. může být indukována i v G1 fázi

c. je uskutečňována zaškrcením jádra

d. probíhá pouze u buněk s centriolem


46. Které z tvrzení o „semiautonomních“ organelách neodpovídá definici semiautonomie:

a. mitochondrie se dělí v cytoplasmě nezávisle na S fázi buněčného cyklu

b. chloroplasty i mitochondrie obsahují vlastní DNA, mRNA a ribosomy

c. po dodání nukleotidů, aminokyselin a ATP se mohou mitochondrie množit i in vitro

d. semiautonomní organely mají svůj vlastní proteosyntetický aparát


46. Které z tvrzení o „semiautonomních“ organelách neodpovídá definici semiautonomie:

a. mitochondrie se dělí v cytoplasmě nezávisle na S fázi buněčného cyklu

b. chloroplasty i mitochondrie obsahují vlastní DNA, mRNA a ribosomy

c. po dodání nukleotidů, aminokyselin a ATP se mohou mitochondrie množit i in vitro

d. semiautonomní organely mají svůj vlastní proteosyntetický aparát


47. Která z výpovědí o plasmatické membráně neodpovídá skutečnosti:

a. plasmatická membrána tvoří semipermeabilní bariéru buňky

b. plasmatické membrána je nepropustná pro molekuly vody

c. plasmatická membrána prokaryontů obsahuje enzymy dýchacího řetězce

d. plasmatická membrána některých buněk obsahuje specifické protilátky


47. Která z výpovědí o plasmatické membráně neodpovídá skutečnosti:

a. plasmatická membrána tvoří semipermeabilní bariéru buňky

b. plasmatické membrána je nepropustná pro molekuly vody

c. plasmatická membrána prokaryontů obsahuje enzymy dýchacího řetězce

d. plasmatická membrána některých buněk obsahuje specifické protilátky


48. Dělící vřeténko, důležité pro rozdělení genetického materiálu buňky vzniká v:

a. S fázi buněčného cyklu

b. interfázi buněčného cyklu

c. profázi mitózy

d. anafázi mitózy


48. Dělící vřeténko, důležité pro rozdělení genetického materiálu buňky vzniká v:

a. S fázi buněčného cyklu

b. interfázi buněčného cyklu

c. profázi mitózy

d. anafázi mitózy


49. Pořadí fází buněčného cyklu je následující:

a. G1,G2,S,M

b. G1,S,G2,M

c. G0,G1,G2,M

d. G1,G2,S,cytokinese


49. Pořadí fází buněčného cyklu je následující:

a. G1,G2,S,M

b. G1,S,G2,M

c. G0,G1,G2,M

d. G1,G2,S,cytokinese


50. Na biochemickém rozkladu přijatých látek se v buňce podílí:

a. endoplasmatické retikulum

b. Golgiho aparát

c. lyzosomy

d. mitochondrie


50. Na biochemickém rozkladu přijatých látek se v buňce podílí:

a. endoplasmatické retikulum

b. Golgiho aparát

c. lyzosomy

d. mitochondrie


51. Golgiho aparát je jednou z organel:

a. sekreční dráhy

b. syntézy proteinů

c. syntézy fosfolipidů

d. endocytózy


51. Golgiho aparát je jednou z organel:

a. sekreční dráhy

b. syntézy proteinů

c. syntézy fosfolipidů

d. endocytózy


52. Které tvrzení o centriolu neodpovídá současným poznatkům biologie buňky:

a. je součástí centrosomub. jeho strukturálním základem jsou

mikrotubulyc. je organizační strukturou pro dělící

vřeténkod. je umístěn v primární konstrikci

chromozómue. žádná odpověď není správná

52. Které tvrzení o centriolu neodpovídá současným poznatkům biologie buňky:

a. je součástí centrosomub. jeho strukturálním základem jsou

mikrotubulyc. je organizační strukturou pro dělící

vřeténkod. je umístěn v primární konstrikci

chromozómue. žádná odpověď není správná

53. Koncentrace rozpuštěných látek v erytrocytu je asi 2%. Přes jeho plasmatickou membránu nemůže pronikat sacharóza, avšak voda a močovina ano. Ve kterém z

uvedených roztoků se projeví nejvíce osmotické svraštění erytrocytů:

a. v hypertonickém roztoku sacharózy

b. v hypotonickém roztoku sacharózy

c. v čisté vodě

d. v hypotonickém roztoku močoviny


53. Koncentrace rozpuštěných látek v erytrocytu je asi 2%. Přes jeho plasmatickou membránu nemůže pronikat sacharóza, avšak voda a močovina ano. Ve kterém z

uvedených roztoků se projeví nejvíce osmotické svraštění erytrocytů:

a. v hypertonickém roztoku sacharózy

b. v hypotonickém roztoku sacharózy

c. v čisté vodě

d. v hypotonickém roztoku močoviny


54. Mikrofotografie dělící se myší buňky (2n=40) ukazuje 40 chromosomů, z nichž každý je tvořen 2 zřetelnými

chromatidami. Kterou fázi buněčného cyklu tato mikrofotografie zachycuje?

a. profázi meiosy I.

b. anafázi meiosy II.

c. profázi mitózy

d. metafázi mitózy


54. Mikrofotografie dělící se myší buňky (2n=40) ukazuje 40 chromosomů, z nichž každý je tvořen 2 zřetelnými

chromatidami. Kterou fázi buněčného cyklu tato mikrofotografie zachycuje?

a. profázi meiosy I.

b. anafázi meiosy II.

c. profázi mitózy

d. metafázi mitózy


55. V cytoplasmě améby jsme mikroskopicky zjistili zrníčka škrobu. jakým mechanismem se

zrníčka dostala do buňky?

a. endocytózou

b. exocytózou

c. vznikla polymerací gukózových molekul

d. vznikla přeměnou zrníček glykogenu


55. V cytoplasmě améby jsme mikroskopicky zjistili zrníčka škrobu. jakým mechanismem se

zrníčka dostala do buňky?

a. endocytózou

b. exocytózou

c. vznikla polymerací gukózových molekul

d. vznikla přeměnou zrníček glykogenu


56. Endosymbiotická teorie vzniku eukaryontníchbuněk vysvětluje ůvod mitochondrií a chloroplastů z prokaryontů.

Který z uvedených poznatků není správný a tedy tuto představu nepodporuje:

a. mitochondrie a chloroplasty mají velikost, která odpovídá prokaryontnímbuňkám

b. mitochondrie a chloroplasty mají vlastní DNA, zpravidla ve formě cirkulárního chromosomu

c. ribosomy mitochondrií a chloroplastů mají stejnou velikost jako ribosomy prokaryontních buněk

d. po isolaci z buňky se mitochondrie a chloroplasty mohou dělit podobně jako prokaryontní buňky


56. Endosymbiotická teorie vzniku eukaryontníchbuněk vysvětluje ůvod mitochondrií a chloroplastů z prokaryontů.

Který z uvedených poznatků není správný a tedy tuto představu nepodporuje:

a. mitochondrie a chloroplasty mají velikost, která odpovídá prokaryontnímbuňkám

b. mitochondrie a chloroplasty mají vlastní DNA, zpravidla ve formě cirkulárního chromosomu

c. ribosomy mitochondrií a chloroplastů mají stejnou velikost jako ribosomy prokaryontních buněk

d. po isolaci z buňky se mitochondrie a chloroplasty mohou dělit podobně jako prokaryontní buňky


56. Která z uvedených odpovědí není správná:


b. mezi biopolymery patří: polysacharidy, bílkoviny, tuky a nukleové kyseliny

c. mezi makrobiogenní prvky patří: H,C,N,S,O,Na,K,Cl,Mg,Fe



56. Která z uvedených odpovědí není správná:


b. mezi biopolymery patří: polysacharidy, bílkoviny, tuky a nukleové kyseliny

c. mezi makrobiogenní prvky patří: H,C,N,S,O,Na,K,Cl,Mg,Fe



57. Které z následujících ukazatelů jsou rozhodující pro zařazení buňky mezi

prokaryontní a eukaryontní:

a. přítomnost či nepřítomnost buněčné stěny

b. přítomnost či nepřítomnost ribosomů

c. zda obsahuje nebo neobsahuje v cytoplasmě membránové organely

d. zda obsahuje nebo neobsahuje chromosomy


57. Které z následujících ukazatelů jsou rozhodující pro zařazení buňky mezi

prokaryontní a eukaryontní:

a. přítomnost či nepřítomnost buněčné stěny

b. přítomnost či nepřítomnost ribosomů

c. zda obsahuje nebo neobsahuje v cytoplasmě membránové organely

d. zda obsahuje nebo neobsahuje chromosomy


58. Diktyosomy

a. jsou součástí Golgiho aparátub. jsou typickou membránovou organelou

prokaryontůc. jsou proteinové agregáty, na které jsou

navinuty molekuly DNAd. jsou mechanické svorky zajišťující

soudržnost tkáněe. žádná odpověď není správná

58. Diktyosomy

a. jsou součástí Golgiho aparátub. jsou typickou membránovou organelou

prokaryontůc. jsou proteinové agregáty, na které jsou

navinuty molekuly DNAd. jsou mechanické svorky zajišťující

soudržnost tkáněe. žádná odpověď není správná

59. Aktivní transport molekul přes plasmatickou membránu závisí na:

a. polaritě přenášených molekul

b. velikosti pórů v plasmatické membráně

c. aktivitě přenašečových molekul v plasmatické membráně

d. koncentračním spádu rozpuštěných molekul


59. Aktivní transport molekul přes plasmatickou membránu závisí na:

a. polaritě přenášených molekul

b. velikosti pórů v plasmatické membráně

c. aktivitě přenašečových molekul v plasmatické membráně

d. koncentračním spádu rozpuštěných molekul


60. Kterou z uvedených buněčných součástí nemůžeme pozorovat světelným

mikroskopem:a. chromosomy v metafázi

b. dělící vřeténko

c. ribosomy

d. mitochondrie


60. Kterou z uvedených buněčných součástí nemůžeme pozorovat světelným

mikroskopem:a. chromosomy v metafázi

b. dělící vřeténko

c. ribosomy

d. mitochondrie


61. Centromera je:

a. dělící tělísko ležící poblíž jádra buňky

b. jedna z blastomer blastuly

c. tělísko v přední části hlavičky spermie

d. místo spojení dvou sesterských chromosomů v metafázi


61. Centromera je:

a. dělící tělísko ležící poblíž jádra buňky

b. jedna z blastomer blastuly

c. tělísko v přední části hlavičky spermie

d. místo spojení dvou sesterských chromosomů v metafázi


62. Chceme zjistit, na kterém místě se v buňce syntetizuje DNA. jednou z možností je použití radioaktivních sloučenin, které se přednostně včleňují do DNA; radioaktivní DNA se

potom detekuje autoradiograficky. Kterou z uvedených radioaktivních sloučenin použijeme?

a. kyselinu fosforečnou

b. tymidin

c. adenin

d. deoxyribózu


62. Chceme zjistit, na kterém místě se v buňce syntetizuje DNA. jednou z možností je použití radioaktivních sloučenin, které se přednostně včleňují do DNA; radioaktivní DNA se

potom detekuje autoradiograficky. Kterou z uvedených radioaktivních sloučenin použijeme?

a. kyselinu fosforečnou

b. tymidin

c. adenin

d. deoxyribózu


63. Rozdělení replikovaného prokaryontního chromosomu je zajišťováno:

a. jednoduchým dělícím vřeténkemb. sekundárně vytvořením buněčné

přepážkyc. růstem plasmatické membrány, ke které

jsou chromosomy uchycenyd. náhodnou distribucí replikovaných

cirkulárních molekul DNAe. žádná odpověď není správná

63. Rozdělení replikovaného prokaryontního chromosomu je zajišťováno:

a. jednoduchým dělícím vřeténkemb. sekundárně vytvořením buněčné

přepážkyc. růstem plasmatické membrány, ke které

jsou chromosomy uchycenyd. náhodnou distribucí replikovaných

cirkulárních molekul DNAe. žádná odpověď není správná

64. Fenotypový štěpný poměr v F2 u dihybridismu s úplnou dominancí je:

a. 1:1

b. 1:2:1

c. 9:3:3:1

d. 9:4:2:1

64. Fenotypový štěpný poměr v F2 u dihybridismu s úplnou dominancí je:

a. 1:1

b. 1:2:1

c. 9:3:3:1

d. 9:4:2:1

65. Chromosomy prokaryontních buněk jsou:

a. tvořeny jednou, zpravidla do kruhu uzavřenou, dvouvláknovou makromolekulou DNA

b. uzavřeny v jaderném obalu

c. tvořeny kruhovou molekulou jednovláknové DNA

d. tvořeny cirkulární molekulou dvouvláknové RNA


65. Chromosomy prokaryontních buněk jsou:

a. tvořeny jednou, zpravidla do kruhu uzavřenou, dvouvláknovou makromolekulou DNA

b. uzavřeny v jaderném obalu

c. tvořeny kruhovou molekulou jednovláknové DNA

d. tvořeny cirkulární molekulou dvouvláknové RNA


66. Alely téhož genu se od sebe liší tím, že:

a. nesou informaci pro jiný protein

b. jsou na chromosomech různých párů

c. mají změnu v sekvenci nukleotidů

d. leží na různých částech téhož chromosomu


66. Alely téhož genu se od sebe liší tím, že:

a. nesou informaci pro jiný protein

b. jsou na chromosomech různých párů

c. mají změnu v sekvenci nukleotidů

d. leží na různých částech téhož chromosomu


67. Při křížení jedinců s genotypy AaBB x AaBB bude štěpný poměr genotypů:

a. 9:3:3:1

b. 3:1

c. 1:2:1

d. 4:4:2:2:2:1:1:1:1


67. Při křížení jedinců s genotypy AaBB x AaBB bude štěpný poměr genotypů:

a. 9:3:3:1

b. 3:1

c. 1:2:1

d. 4:4:2:2:2:1:1:1:1


68. Fenotyp je:

a. obvykle determinován dvěma alelami

b. je nezávislý na genotypu

c. je u haploidních organismů totéž co genotyp

d. soubor všech znaků organismu


68. Fenotyp je:

a. obvykle determinován dvěma alelami

b. je nezávislý na genotypu

c. je u haploidních organismů totéž co genotyp

d. soubor všech znaků organismu


69. Alela

a. se vždy vyskytuje ve dvou formách

b. je jednotkou fenotypu

c. je konkrétní forma genu

d. se vždy vyskytuje ve více než dvou formách


69. Alela

a. se vždy vyskytuje ve dvou formách

b. je jednotkou fenotypu

c. je konkrétní forma genu

d. se vždy vyskytuje ve více než dvou formách


70. Homologní chromosmy mají:

a. stejný tvar a stejné alely

b. různý tvar a stejné alely

c. stejný tvar a rozměr a různé geny

d. stejný tvar a stejné geny


70. Homologní chromosmy mají:

a. stejný tvar a stejné alely

b. různý tvar a stejné alely

c. stejný tvar a rozměr a různé geny

d. stejný tvar a stejné geny


Date post:	30-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	alvin-riley
View:	70 times
Download:	6 times

Test z biologie

Documents