Leguáni zelení patří mezi nejmajestátnější obyvatele Guadeloupu. Na hlavních ostrovech jsou vzácnější, menší ostrůvky, jako například Les Saintes však stále představují leguání ráj.

TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT

Ostrovy zelených draků

Evropská unie sahá dál, než si mnozí lidé myslí. Po vzoru vznešených královen se i Evropa zdobí náhrdelníkem tvořeným krásnými tropickými ostrovy. Jedním z těchto drahokamů je i francouzské souostroví Guadeloupe v Karibiku, které svým tvarem připomíná motýla s rozevřenými křídly.

KOKTEJL 2/2010 23

Při příletu na Guadeloupe vás čeká přistání na pravém kříd-le „motýla“. Právě tam se totiž nachází mezinárodní letiště. Ačkoli je tento ostrov asi o tře-tinu menší než druhý z hlavních os-trovů, Basse-Terre, dostal do vínku jméno Velká země (Grande-Terre). Alespoň na něm však leží nejdůleži-tější přístav a zároveň bezkonkurenč-

ně největší město ostrovů Pointe-à-Pitre.

Navzdory očekávání ale není měs-tem hlavním. Většina státních úřadů sídlí v třikrát menším městě Basse-Terre na stejnojmenném ostrově, a kde jsou úřady, tam je také správní středisko. Takových paradoxů ve fran-couzském stylu na Guadeloupu najde-te mnohem víc.

Pointe-à-Pitre je však ideálním mís-tem pro začátek poznávání guadeloup-ské přírody, ačkoli vám to tak cestou z letiště nemusí připadat. Cesta vede po čtyřproudé silnici, která si v ničem nezadá s francouzskými dálnicemi. Vlastně má ještě lepší osvětlení než ty evropské. „Před několika lety se tu málem stala katastrofa,“ vysvětluje náš průvodce Bruno. „Pilot dopravního letadla si spletl dálnici s přistávací drá-hou. Málem na silnici skutečně dosedl. Svůj omyl poznal opravdu na poslední chvíli. Právě proto tu máme ta světla. Piloti podle nich poznají, kam můžou přistávat a kam ne.“

KDE KOUPÍTE BODLOKATrumfem v rukávu tropického pří-

stavu jsou místní proslulé trhy. Právě zde se každodenně koná spontánní přehlídka přírodního bohatství, zasa-

G U A D E L O U P E

MARIE-GALANTE

BEASEJOUR

Basse-Terre

Grande-Terre

Basse-Terre

Atlantský oceán

Pointe-à-Pitre

V botanické zahradě v Deshaies se výborně daří papouškům

loriům mnohobarvým, pocházejícím z Austrálie.

24 KOKTEJL 2/2010

TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT

zená do prostředí živého kreolského městečka. Trhy probíhají pod širým nebem a podobně jako jinde v tropech na nich seženete všechno, od kabelek z vydlabaných plodů přes čerstvou va-nilku a skořici až po neskutečně pálivé chilli papričky.

Přímo u moře, na dohled od nej-většího náměstí Place de la Victoire, nabízejí své úlovky kreolští rybáři. Na stolcích před čluny mají vyrov-nané plody zdejších korálových moří – hadovité murény, pestré dravé ka-nice i modré bodloky s nebezpečný-mi kostěnými lištami na ocase. Mezi nimi se vrší hromady nejrůznějších měkkýšů i korýšů včetně majestát-ních, až třicet centimetrů dlouhých plžů křídlatců velkých. Když zrovna nerozmlouvají se zákazníky, berou rybáři jednu rybu po druhé a zručně je čistí geniálně jednoduchým ná-

Výstražně zbarvené housenky lišaje druhu Pseudosphinx tetrio jsou silné jako mužský palec.

Kreolský kroj madras poznáte podle oranžovočerveného

kostkovaného vzoru a typického šátku s názvem foulard.

KOKTEJL 2/2010 25

strojem. Na kusu násady od koštěte mají rezavými hřebíky přitlučených asi tak pět zátek od piva. Je k nevíře, že touto improvizovanou škrabkou zvládnou očistit bodloka od šupin sotva za minutu.

VODOPÁDY NA SOPCEPůvodní indiánští obyvatelé se na

Guadeloupe dostali z Jižní Ameriky. Museli tedy být zvyklí na vlhké tropic-ké klima, díky kterému tu bují hustý prales. Krása souostroví s mnoha po-toky i vodopády jim učarovala natolik, že mu dali jméno Karukera – Ostrov krásných vod. Většina říček přitom stéká po svazích hor levého křídla po-myslného motýla, do kterého narážejí vody rozhraní Karibského moře a At-lantiku.

Největších vodopádů – Les chu-tes du Carbet – si při objevení os-trova povšiml i Kryštof Kolumbus, který o nich píše ve svých denících. S výškou více než sto dvaceti metrů

Rybáři čistí na tržišti přímo před očima

zákazníků ulovené ryby geniálně jednoduchým

nástrojem – násadou

s přitlučenými zátkami od piva.

• Slovo ti-punch vzniklo zkrácením francouzského výrazu „petit punch“, tedy v překladu malý punč. Jedná se o alkoholický nápoj z třtinového rumu, třtinové-ho cukru či sirupu a citronové šťávy, populární na karibských ostrovech.• V místních lokálech jej servíru-jí stylem „připrav si vlastní smrt“ – po-staví lahve a misky se surovinami před zákazníka, který si drink namí-chá sám podle své chuti, nálady a výdrže.

• Pravlastí pravého třtinového rumu jsou Malé Antily. Plantá-že cukrové třtiny zde pokrývají znač-nou část plochy mno-ha ostrovů, suroviny pro destilaci je tedy dostatek. Rum se prodává buď čirý, tmavý uleželý v sudech

nebo s ovocnými příchutěmi.• Produkcí vyhlášených rumů je známý ostrov Marie-Galante, který je součástí souostroví Guadeloupe.

Sklizenou cukrovou třtinu tu do destilerií dodnes někdy svážejí káry s volským potahem.• Známý český tuzemský rum (tuze-mák) je u nás sice

populární už od 19. století, s pravým rumem však nemá nic společného. Vyrábí se nejčastěji dochu-cením zředěného lihu, vypáleného z brambor, rumovou esencí, cukrem a barvivem. Podle pravi-del Evropské unie by se mu proto vůbec nemělo říkat rum.

PŘIP

RAV

SI V

LAST

NÍ S

MRT

Pravidelnou součástí úlovku guadeloupských rybářů jsou pestří pyskouni a ploskozubci.

26 KOKTEJL 2/2010

Místní chilli papričky jsou tak pálivé, že se jich po

rozkrojení člověk nemůže dotknout rukou.

patří vskutku k místním dominan-tám. Ačkoli jméno ostrova Basse-Terre v překladu znamená Nízká země, vypíná se tu do výšky bezmá-la patnácti set metrů nejvyšší hora celých Malých Antil, aktivní sopka La Grande Soufrière. Což je ukáz-kou další z mnoha roztomilých fran-couzských nelogičností.

Francouzský šarm a smysl pro žen-skou krásu se nezapře ani v pojmeno-vání dalších dvou vrcholků zarostlých pralesem. Zbytky dávno vyhaslých sopek Deux Mamelles opravdu při-pomínají ženská ňadra, jejichž jmé-nem se honosí. Ve skutečnosti se však nacházejí poměrně daleko od sebe a svůdnou podobu získávají jen při pohledu ze severovýchodní části Basse-Terre. Tehdy se dostávají té-měř do zákrytu a silueta ostrova při-pomíná postavu ležící ženy, zahale-né do sytě zeleného hávu, se svůdně pokrčenou nohou v podobě nejvyšší hory.

NAPŘÍČ PRALESEMZelený úbor odpočívající ženy ve sku-

tečnosti tvoří více než třicet tisíc hekta-rů pralesa, který se díky svému přírod-nímu bohatství stal sedmým národním parkem Francie. Vědci zde popsali na tři stovky druhů stromů, téměř stejné množství kapradin a více než stovku druhů orchidejí. Strýc Pepin by se jis-tě nahlas zaradoval, kdyby se dozvěděl, že se symbolem národního parku stal mýval. Nikoli ovšem ten, kterého do-poručoval ve filmu Postřižiny, ale jeho blízký příbuzný mýval malý (Procyon minor). Se svým větším bratrancem však sdílí většinu zvyků, včetně omývání po-travy ve vodě. Nedělá to ovšem z čis-totnosti, ale kvůli zvědavosti. Má totiž na předních tlapkách velmi citlivé hma-tové buňky, které se po namočení kůže ještě zbystří. Mýval pak snadno nahma-tá, zda drží v tlapkách chutné sousto či jen bezcenný kámen.

Mývali se na ostrov dostali tak tro-chu náhodou. Buď se zachránili z po-

KOKTEJL 2/2010 27

tápějící se lodi v osmnáctém století, nebo je na Guadeloupu vysadili jistí Kanaďané před asi sto lety. Každo-pádně se s místní přírodou sžili bez větších problémů. To se však nedá říct o mangustách, které tu lidé vy-pustili záměrně, aby hubily obtížné krysy. Mangustám se vede dobře – o to hůř však prospívají původní ži-vočichové, kterými si hbité šelmičky z Indie zpestřují jídelníček.

Na Guadeloupu nežijí žádní tvoro-vé, kteří by byli nebezpeční člověku. Přesto zde ti šťastnější z milovníků přírody můžou narazit na skutečné titány živočišné říše – přesněji světa hmyzu. Pralesem pochodují vzácní, až sedmnáct centimetrů dlouzí brouci herkulové antilští a v listí se skrývají pětadvaceticentimetrové pakobylky. Velcí lišajové s rozpětím křídel až pat-náct centimetrů sice předvádějí své le-tecké umění spíše v noci, jejich pestré housenky jsou však mezi listy plumérií k nepřehlédnutí po celý den. Mají sílu mužského palce a délkou přes patnáct centimetrů s přehledem porážejí i naše hraboše či krtky. Žlutočerné zbarvení s jasně červenou hlavou také nenosí jen tak pro parádu. Vstřebávají do své-ho těla jedy z listů rostlin, kterými se živí. Svou nebezpečnost pak na dálku sdělují všem dravcům, kteří by jinak nepohrdli tučným soustem.

Jedním ze skutečných symbolů Guadeloupu jsou však drobní anoli-sové. Tito hbití ještěři jsou sice jen o málo větší než housenky lišajů, žijí však skutečně všude. Patří do příbu-zenstva leguánů, ve skutečnosti však vypadají jako živoucí puzzle, složený z několika živočichů najednou. Díky mikroskopickým lamelám na prstech dokážou podobně jako gekoni běhat po hladkých listech pralesních lián

stejně dobře jako po stropech kreol-ských domků. Od chameleonů zase odkoukali schopnost dívat se každým okem jinam či měnit zbarvení v bo-haté škále zelených, žlutavých i hně-davých tónů. Změnou barvy splývají s okolím nebo vyjadřují svou momen-tální náladu. Podráždění samečci na-víc napínají jasně žluté hrdélko a po leguáním způsobu kývají hlavou na-horu a dolů.

Sklizená cukrová třtina prochází drtičem, aby mohla při výrobě rumu začít kvasit.

Ačkoli je mýval malý na Guadeloupu přistěhovalcem,

stal se symbolem místní fauny.

28 KOKTEJL 2/2010

•• KLIMAPodnebí na Guadeloupu je

tropické, teploty se celo-ročně pohybují v rozmezí 24 až 30 °C. Nejvhod-nější doba k návštěvě je během suššího období od prosince do června. I během období dešťů po zbytek roku jsou však srážky většinou rozptý-lené a netrvají dlouhou dobu.

• JAK NA MÍSTOZ Prahy je možné letět přímo pouze spojem letecké společnos-

ti Air France s přestupem v Paříži. Předem je možné zajistit si rovněž jízdenku na autobus Air France mezi letišti Charles de Gaulle (přílet z Prahy) a Orly (odlet na Guadeloupe). Více na www.airfrance.com.

• DOPRAVA NA MÍSTĚGuadeloupe má silniční síť evrop-ské úrovně. Na ostrovech funguje

veřejná doprava (autobusy), taxi i půjčovny aut, motocyklů a jízdních kol. Mezi jednotlivý-mi ostrovy souostroví je zavedené každoden-ní lodní či letecké spojení.

• UBYTOVÁNÍDobrou a cenově výhodnou volbou je pronájem bungalovu v přímoř-

ských osadách, jsou však k dispozici rovněž

klasické hotely a apart-mány.

• PŘÍRODANárodní park nabízí více než

300 km značených cest pro pěší túry, včetně výstu-pu na sopku La Grande Soufrière. Přehlídkou místní

fauny je pralesní zoologická zahrada Parc des Mamelles s možností prohlídky korunového patra pralesa po lanových mostech. Místní flóru představuje botanická zahrada Le Jardin Botanique de Deshaies. Lodní a potápěčské společnosti nabízejí ponory či výlety na lodi s proskleným dnem do podmořské rezervace Grand Cul-de-Sac Marin.

• SPORT A ADRENALINNa Guadeloupu jsou ideální pod-mínky pro surfování, windsurfing

a další vodní i suchozemské sporty.

• NUTNÉ FORMALITYPři cestě na Guadeloupe není nutné žádné zvláštní očkování. Guadelou-

pe je zámořský departement Francie, občanům EU tedy postačí platný občanský průkaz. V pří-padě cest na sousední ostrovy, patřící jiným ze-mím, je však nutný cestovní pas. Místní měnou je euro, zdravotnictví je dostupné, časový posun GMT –6 h v létě, –5 h v zimě. Více informací naleznete na www.lesilesdeguadeloupe.com.

GUADELOUPE – tipy na cestu

NA KŘÍDLECH MOTÝLASkupinku devíti malých ostrův-

ků rozesetých v moři jižně od gua-deloupského motýla objevil Kryštof Kolumbus spolu s celým souostrovím čtvrtého listopadu 1493. Pod dojmem z oslavy Dne všech svatých dal stejné jméno – Los Santos – i nově zakres-leným kouskům země. O sto padesát let později zabrali na rozkaz guverné-ra Guadeloupu Ostrovy všech svatých

*1975, fotograf, novinář, publicista a překladatel. Tvoří autorskou dvojici se svou ženou Markétou. Vy-studoval zoologii a napsal několik knih o zvířatech. Pořádá výstavy fotografií.

Získal sedm ocenění v soutěži Czech Press Pho-to včetně první ceny v kategorii Příroda a životní prostředí, ceny dětské poroty UNICEF a dvou ocenění za nejpůsobivější makrofotografie.

MICHAEL FOKT

Z k l d

Francouzi. Prozíravý guvernér vztyčil na ostrovech francouzskou vlajku dost brzo na to, aby ve stejném úmyslu předběhl Angličany. Obě mocnosti to-tiž vedly o karibské ostrovy řadu válek a přehazovali si Guadeloupe i s jeho sa-telitními ostrovy jako horký brambor. Je proto skoro s podivem, že si devítka ostrůvků během celé vrtkavé histo-rie podržela původní název, pouze ve francouzském přepisu Les Saintes.

V místní pevnosti Fort Napoleon se střídaly anglické a francouzské po-sádky jako na běžícím pásu. Každá ze stran vždy opravila to, co obě vojska poničila při předchozí bitvě. V dnešní mírové době se pevnost změnila v mu-zeum s botanickou zahradou na va-lech opevnění. A právě zde se většina návštěvníků poprvé setká tváří v tvář s nejpůsobivějšími obyvateli ostrovů – majestátními leguány zelenými. Šplhají volně po keřích porůstajících opevnění a působí dojmem, že jsou tu vysazeni speciálně kvůli pobavení turistů.

Teprve při šplhání po pobřežních útesech mi dochází, že jsou tady legu-áni skutečně doma. Často jich mám na dohled hned několik. Jsou však ostražití a většinou se dají na útěk dřív, než se

k nim přiblížím dost blízko na fotogra-fování. Jejich maso se údajně chutí po-dobá kuřecímu a možná tedy mají dob-rý důvod, proč se od lidí držet radši dál. Záchranou fotografa jsou velcí samci, kteří si žárlivě střeží své teritorium. Zů-stávají do poslední chvíle na vyvýšeném místě a ukazují krční lalok i velké, jako-by dračí trny na hřbetě. Zuřivě kývají hlavami a v leguání řeči mi tím říkají: „Jdi pryč, tohle je moje území.“ Na-vzdory svému impozantnímu vzhledu a někdy téměř dvoumetrové délce jsou to však mírumilovní býložravci, kteří dobře zapadají do představy exotických ostrovů pod francouzskou vlajkou.

Mys Kolibříků (Pointe des Colibris) vybíhá z východního křídla

Guadeloupu do Atlantského oceánu.

Prales na svazích sopky

La Soufrière je domovem stovky druhů

orchidejí.

KOKTEJL 2/2010 29