THEME 7

• Taxation – an Introduction

• Theories of Taxation

• Taxation and Equality

6. téma: Úvod od daňové teorie

6.1 Daňové principy

6.2 Spravedlnost daní

6.3 Efektivnost daní

6.4 Vztah mezi efektivností a spravedlností

6.5 Daňový přesun a dopad

6.6 Měření daňové redistribuce

6.1 Daňové principy

Principy zdanění podle A. Smitha:

–danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu)

–danit s určitostí, podle jasných pravidel

–danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí

–danit s minimem nákladů na správu

• Spravedlnost

• Efektivnost:– z hlediska nákladů na správu daní– z hlediska vlivu daní na chování

ekonomických subjektů

• Korektnost

• Administrativní proveditelnost

• Daňová jistota - stabilita

Principy zdanění II:

Principy zdanění III:DVA MODERNÍ A ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZDANĚNÍ:

Daňová spravedlnost (pohled normativní ekonomie)

Daňová efektivnost (pohled pozitivní ekonomie)

6.2 Daňová spravedlnost:

DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ

Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie)

Princip platební schopnosti:

•horizontální

•Vertikální

MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

6.3 Daňová efektivnost:

DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU

–nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss)

–náklady administrativní

Daňové břemeno (tax burden = TB)

čistých daní = daně vybrané - transferyProspěch veřejného sektoru = čistých daníŠkoda soukromého sektoru = TAX BURDENTB – čistých daní = škoda soukromého sektoru –

prospěch veřejného sektoru = DWL, excess burden

SOUKROMÝ SEKTOR

VEŘEJNÝ SEKTOR

DANĚ VYBRANÉ

TRANSFERYG

Náklady zdanění

Administrativní - jsou částí G, tedy prospěch veř. sektoru

MRTVÁ ZTRÁTA (DWL)– Excess burden

Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

Substituční efekt u daně - společně s příjmovým

I1I2

statek X

statek Y

RO2 RO1

RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku XRO2 - rozpočtové omezení po zdanění statku XI1, I2 - indiferenční křivky

X2 X1

Y2

Y1

Příjmový (důchodový) efekt u daní

statek X

statek Y

I1

I2

RO1

RO2

RO1 - rozpočtové omezení před zdaněnímRO2 - rozpočtové omezení po zdaněníI1, I2 - indiferenční křivky

Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku

Y1

Y2

X1X2

Přebytek spotřebitele (AEM)

Přebytek výrobce (BCD)

P

Q

ESA

0 Q0

M

P

Q

S

C B

M0D

t

C1

E

D

CA

Q0 Q1 Q0

P

S1

S0

B

F

AEF-užitek spotřebitele před zdaněním

FBC1-užitek spotřebitele po zdanění

ABC1C - výnos

státu = t*Q1

C1CE - mrtvá ztráta

2t

tD

C2

E

DB

A

Q0 Q2 Q1 Q0

P

C1

S2

S0

S1

Uložení daně specifické, uložena výrobci

C

B E E1 E2

t{

P

0 Q

P

S

D

E

Q0

PG

PN

P0TAX

QTQ0

ST

Uložení daně specifické, uložena výrobci

ET

Uložení daně specifické, uložena spotřebiteli

t DDt

S

QT Q0 Q0

P

PN

P0

PG E

ET

Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli

t

D

Dt

S

Q0

P

PN

PO

PG

QOQT

Poskytnutí jednotkové dotace výrobci

dot

D

Sdot

S

Q0 Qdot Q0

P

Dotační náklad = Qdot * dot

PO

PN dot

PG dot

Edot

EL

Mrtvé břemeno = ΔEdotEL

Dotace = dot

Administrativní náklady zdanění - přímé a nepřímé

• PŘÍMÉ: nese veřejný sektor - daňová administrativa, také statistický úřad apod.

• NEPŘÍMÉ (z hlediska státu): nese poplatník - náklady na daňové přiznání, daňové účetnictví apod.

6.4 Vztah mezi spravedlností a efektivností

Obvykle je to něco za něco, trade off - více spravedlnosti je méně efektivnosti, neboť větší přerozdělení přináší více distorzí

Vztah mezi spravedlností a efektivností

45o

uCH

AuB

B

uB, uCH – užitky bohatého a chudého

Lafferova křivka

Výnosy stoupající -- klesající

Sazba daně

Výnos

daně

6.5 Daňový přesun a dopadRozdíl mezi uloženou daní (zákonem,

vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

DAŇ

výrobce

materiál výrobek

dodavatel spotřebitel

nakupuje prodává

POSUN VZAD POSUN VPŘED

tlak na cenu materiálu - daň nese výrobcův

dodavatel (nebo zaměstnanci výrobce)

roste cena výrobků - daň nese spotřebitel

daňové břemeno

poplatníka

daňové břemeno

poplatníka

výše zaplacené daně

výše zaplacené daně

administrativní náklady nepřímé

administrativní náklady nepřímé

nadměrné břemeno

nadměrné břemeno

čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb

čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb

administrativní náklady příméadministrativní náklady přímé

náklady daňové administrativy

náklady daňové administrativy

náklady jiných veřejných institucí

náklady jiných veřejných institucí

SLOŽENÍ DAŇOVÉHO BŘEMENE POPLATNÍKA

Uložení daně specifické, uložena výrobci

t

D

St

S

QD QO Q0

P

Daňový výnos = QD * t

PO

PN

PG

ET

E

L

Mrtvé břemeno = ΔETEL

pn=p0

pGS0

ST

ET

E0

DP

TAX

0 Q0=QT Q

ED = 0

Uložení daně specifické, uložena výrobci

DpG= p0

ET E0

QT Q0

ST

S0

PTAX

Q0

ED =

pN

Uložení daně specifické, uložena výrobci

6.6 Měření daňové redistribuce

- daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient

Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

Lorenzova křivka a Gini koeficient

0

100%

8060

40

20 A

B

20 100%procenta obyvatelstva

pro

cen

ta

dů

chod

ůGINIHO K. 0 - 1

G.K. = 0 (rovnostářské)G.K. = 1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 G =

BA+B

40 60 80

Rok Předzdaněním

Pozdanění

1949 41 36

1959 40 36

1969 37 33

1979 38 34

1986 41 36

Některé hodnoty GINI ve Velké Británii

Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics