84
Téma 5:
NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A
MARKETINGOVÁ ČINNOST
OSNOVA:
1. Nákup
2. Řízení zásob
3. Logistika
4. Prodej a marketing
1. NÁKUP
• Základní funkce a úkoly nákupu
• Nákupní marketing, jeho zásady a nástroje
• Marketingový nákupní proces a jeho fáze
• Strategické řízení nákupu
ZÁKLADNÍ FUNKCE
A ÚKOLY NÁKUPU
• Základní funkce: zajistit efektivní pořízení materiálů (popř. zařízení, strojních celků) a služeb pro výrobní i nevýrobní činnosti podniku
• Materiály: suroviny, pomocné materiály, doplňkový materiál (mazadla, kancelářské potřeby), náhradní díly, obaly, nářadí apod.
• Sluţby: výrobní (opravy, údržba, čištění…); nevýrobní (komunikace, marketing, analýzy…)
NÁKUPNÍ MARKETING,
JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE
• Nákupní marketing - zjišťuje potřeby,
zkoumá nákupní trhy a další informace
potřebné k volbě dodavatelů,
k rozhodování o velikosti (resp. frekvenci)
dodávek zásob, o jejich výši a o
potřebných logistických procesech
NÁKUPNÍ MARKETING,
JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE
• Nákup musí být aktivním článkem v procesu
plnění hlavních (strategických) cílů podniku
• Je třeba vytvořit a využívat informační základnu
o vstupech a dodavatelích
• Pracovníci zajišťující nákup musí být odborně
kompetentní
• Dodavatel = partner - spojenec, resp. férový
protihráč
NÁKUPNÍ MARKETING,
JEHO ZÁSADY A NÁSTROJE
• Marketingový mix = souhrn
marketingových nástrojů
• U nákupního marketingu jde o nákupní
marketingový mix
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX
1. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ MIX
• Informační soubory o cenách, produktech, dodavatelích, dodacích podmínkách
• Výzkum dodavatelů, volba dodavatelů, komunikace s dodavateli, jejich hodnocení, rozhodování o dalších dodavatelsko – odběratelských vztazích
• Péče o dlouhodobé partnerství s dodavatelem
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX
2. VÝROBKOVÝ MIX A MIX SLUŢEB
• Kvalita, sortiment, funkčnost, spolehlivost,
úspornost, substituce, normy
standardizace
• Poskytované služby: druhy, sortiment,
pružnost, pohotovost, garance, opravy
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX
3. CENOVÝ A KONTRAKTAČNÍ MIX
• Výše a změny cen, vztah cena - užitná
hodnota, cenová pružnost, platební,
dodací a logistické podmínky, daňové a
celní sazby, cenová vstřícnost, ochota
jednat o cenách, rabatová politika, ceny
substitutů
NÁKUPNÍ MARKETINGOVÝ MIX
4. LOGISTICKÝ MIX
• Dodávková cesta: články, spolehlivost, rizika,
pružnost, hospodárnost, náklady, ztráty na
dodávkové cestě
• Vlastní logistika: doprava, manipulace, balení,
manipulační jednotka, software, poradenství,
skladování, technika a technologie, organizace
MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES
A JEHO FÁZE (1)
1. poznání potřeby – nákupní impuls
2. identifikace nezbytnosti, charakteru a rozsahu potřeby
3. kupní rozhodnutí
4. specifikace výrobku nebo služby
5. výzkum nabídek – nákupní výzkum trhu (dodavatelů)
6. volba dodavatele (nabídky)
7. rozhodnutí a formulace podmínek dodávek, zadání objednávky
MARKETINGOVÝ NÁKUPNÍ PROCES
A JEHO FÁZE (2)
8. logistické aktivity při vstupu dodávky do
podniku
9. kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávky,
případná reklamace
10. finanční vypořádání, úhrada dodávky
11. hodnocení výkonu dodavatele
STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ NÁKUPU
• Dlouhodobá nákupní strategie = předpoklad
nezávislosti podniku na tržních partnerech
• Možné priority: minimální náklady; zrychlování
obratu zásob; maximální materiálová
hospodárnost; minimalizace rizika nekrytí
potřeb; pružná kombinace více dodavatelských
zdrojů atd.
2. ŘÍZENÍ ZÁSOB
• Úkol řízení zásob
• Strategické a operativní řízení zásob
• Optimalizace zásob
• Moderní přístupy k řízení zásob
ÚKOL ŘÍZENÍ ZÁSOB
• Zajistit dostatečnou úroveň zásob
nezbytnou pro plynulou výrobu a eliminaci
výkyvů v dodávkách a ve výrobě
• Zásoby by měly být udržovány na co
nejnižší úrovni (zásoby váží kapitál)
STRATEGICKÉ A OPERATIVNÍ
ŘÍZENÍ ZÁSOB
Strategické řízení:
• Řízení potřeb zásob = součást řízení aktiv
podniku
• Jaký objem finančních zdrojů lze vyčlenit =
součást finančního řízení podniku
Operativní řízení:
• Udržování konkrétních druhů zásob v
požadované výši, kvalitě a struktuře
DRUHY ZÁSOB • Běţná (obratová) - pořízení najednou,
čerpání v dávkách
• Pojistná – eliminace výkyvů na straně
vstupu i výstupu
• strategická – (havarijní) zásoba -má
zajistit fungování podniku při
nepředvídatelných událostech, jako je
např. krytí spotřeby při kalamitách
v zásobování, při stávkách, konfliktech,
nedodávky surovin atd.
DRUHY ZÁSOB (1) • technologická zásoba – vzniká tehdy,
byl-li již proces výroby ze strany výrobce ukončen, ale výrobek ještě není schopen uspokojovat poptávku zákazníka, neboť před použitím vyžaduje ještě jistou dobu skladování. Př. sýry,pivo, víno, musí určitou dobu zrát
• spekulativní zásoba – se utváří za účelem dosažení mimořádného zisku vhodným nákupem
Dodávkový cyklus, ČNZ
• časová norma zásob „ČNZ“
(na kolik dnů nám průměrně stačí zásoba materiálu)
ČNZ = c/2 + Zp + Zt
c = dodávkový cyklus (počet dnů mezi dvěma
dodávkami)
p = pojistná zásoba (pro případ výkyvů
v dodávkovém cyklu)
t = technologická zásoba (tam, kde nelze mat. vydat
ihned do zásoby – není nutná )
ZÁKLADNÍ „BILANČNÍ
ROVNICE ZÁSOB“
ZDROJE = POTŘEBY
zdroje = Zp + D; potřeby = M + Zk
Zp + D = M + Zk
Z toho: D = M + Zk – Zp
• Zásoba suroviny na počátku období (Zp)
• Spotřeba suroviny (M) za období
• Zásoba suroviny na konci období (Zk)
• Celková výše dodávky (D) suroviny v období
OPTIMALIZACE ZÁSOB
• Minimalizace celkových nákladů na dodávky, skladování a udrţování zásob
• Náklady na dodávku: stejné pro každou dodávku (příprava dodávky, komunikace, průzkum trhu, přejímka, kontrola, fakturace)
• Náklady na skladování a udrţování zásob: náklady vázanosti prostředků (úroková míra), provoz skladů, evidence, pojištění, ostrahy, náklady z rizika (znehodnocení, poškození, ztráta využitelnosti apod.)
OPTIMALIZACE ZÁSOB
PŘÍKLAD
• Celková roční potřeba dodávky určité
suroviny do podniku (D) je 1 480 tun,
náklady na 1 dodávku zásob (Nd) 2 000 Kč
a roční náklady na skladování 1 tuny
zásob (Ns) jsou 200 Kč.
• Vypočítejte optimální velikost jedné
dodávky (dOPT), resp. optimální počet
dodávek za rok.
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
• Použije se tzv. Harrisův-Wilsonův vzorec:
• dOPT = √2 * 1 480 * 2 000 / 200 = √29 600 =
172 tun
• Počet dodávek = 1 480 / 172 = 8,6; tj. po
zaokrouhlení 9 dodávek ročně
sdOPT NNDd /**2
PŘÍKLAD č.2 • Optimální velikost dodávky v podniku je 625 kusů při předpokládané
spotřebě 2500 ks za rok. Pojistná zásoba byla stanovena v podniku 80 ks a
technická na 75 ks. Cena za měrnou jednotku materiálu činí 4,50 Kč / 1ks.
Zjistěte :a) frekvenci dodávky za rok? b) dodávkový cyklus ( počet dnů)? c)
časovou normu zásob? d) Urči normovanou zásobu na základě stanových
informací? ( zaokrouhli na celé číslo)
e) Normativ zásob ( v jaké úrovni by měly být zásoby na skladě
udržovány)?
f) Zjistěte počáteční stav na skladě na základě bilančního principu
v případě, že bylo do skladu nakoupeno 2000 ks materiálu ?
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU a) Frekvence dodávky = 2500 / 625 = 4 x krát
b) Dodávkový cyklus = 360 / 4 = 90 dnů
c) Časová norma zásob = c/2+ Zp + Zt = 90/2 + 80 + 75 = 200 dní
d) průměrná denní spotřeba = S/ 365 = 2500/ 365 = 6, 849
normov. zás. = Nz = čnz x průměrná spotřeba = 200 x 6,849 = 1 369, 86
e) Normativ zásob = 4,50 x 1 369,86 = 6 164,37 Kč.
Bilanční rovnice : PS = Spotřeba + KZ - Nákup
PS = 2500 + 1370 – 2000 = 1870 ks.
MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ
ZÁSOB (1)
JIT ( JUST-IN-TIME) vers. JUST-IN-CASE
• Přísná kontrola kvality
• Pravidelné a spolehlivé dodávky
• Blízkost výroby
• Spolehlivá komunikace
• Operativní informace o průběhu výroby
• Spolupráce dodavatele a odběratele
MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ
ZÁSOB (2)
• Metoda ABC: roztřídění sortimentu
materiálů v zásobách na tři skupiny podle
jejich celoroční spotřeby
• Postupy a metody řízení jednotlivých
skupin (skupiny A, B a C) jsou
diferencovány
MODERNÍ PŘÍSTUPY K ŘÍZENÍ
ZÁSOB (3)
• A: 5 - 15 % druhů zásob má 60-80% podíl
na celkové spotřebě
• B: 15 - 25 % druhů zásob má 15-25%
podíl na celkové spotřebě
• C: 60 - 80 % druhů zásob má 5–15% podíl
na celkové spotřebě
3. LOGISTIKA
• Logistika: řeší organizaci a řízení
rozmísťování (tj. pohyby, transportní
procesy), včetně souvisejících informací
• Řídí veškerý materiálový tok podnikem
(včetně toku od dodavatelů a
k odběratelům) a příslušný tok informací
LOGISTIKA
• Zahrnuje: dopravu, překládku a manipulaci, skladování, balení, distribuci na místa potřeby, přípravu, úpravu a kompletaci dodávaného produktu, zajišťování příslušných informací (včetně evidence a kontroly)
• Logistické řetězce: sladěné posloupnosti logistických systémů, jimiž prochází materiálový tok
• Zvlášť důležité je sladění míst styku systémů
4. PRODEJ A MARKETING
• Prodej
• Marketing (definice, marketingové řízení,
výzkum trhu)
• Marketingový mix (výrobek, cena,
distribuce a komunikace)
PRODEJ
• Zjišťuje potřeby na trzích produkce a
prodejem produktů je uspokojuje
• Zahrnuje: výzkum trhu, komunikaci se
zákazníky (včetně působení na ně za
účelem podpory prodeje), logistiku
prodeje, tvorbu cen atd.
MARKETING
Marketingová koncepce řízení
• = filozofie podnikatelského myšlení, která
důsledně respektuje potřeby zákazníka a
jejich uspokojení
• = součást strategického řízení podniku
MARKETING
Marketingové řízení:
• Plánování - marketingová situační analýza, stanovení marketingových cílů, formulování strategií, sestavení plánu
• Realizace - vytvoření marketingové organizace a realizace plánu
• Kontrola - měření výsledků, porovnávání s plánem, hodnocení a analýza zjištěných skutečností
MARKETING
• Výzkum trhu – důležitá součást marketingu
• Marketingový výzkum zahrnuje: příprava
výzkumu, sběr informací, analýza informací a
prezentace výsledků
• Metody získávání informací: dotazování (ústní, telefonické, písemné) a pozorování
• Analýza dat: matematicko-statistické metody
• Objekt marketingového výzkumu = kupní chování
• Při výzkumu kupního chování se používá segmentace zákazníků
MARKETINGOVÝ MIX
• Marketingový mix = marketingové
nástroje ovlivňující kupní rozhodování
• Prvky marketingového mixu:
výrobek (Product)
cena (Price)
distribuce (Place)
komunikace (Promotion)
MARKETINGOVÝ MIX
Trvalé získání zákazníka – koncept 4 C:
• Hodnota pro zákazníka (Customer Value)
• Celkové náklady pro zákazníka na získání a užití
výrobku (Total Customer Cost)
• Pohodlí pro zákazníka (Convenience)
• Oboustranná komunikace (Communication)
VÝROBEK (1)
• Pro zákazníka má výrobek obvykle
komplexní charakter
(= komplexní výrobek)
• Ţivotní cyklus – vyjadřuje tržní reakce na
výrobek v průběhu času (pronikání,
rozšiřování, ustálení, ústup)
Fáze ţivotního cyklu výrobku
• I. Fáze zavádění výrobku - začíná okamžikem uvedení nového výrobku na
trh.Poptávka v této době velmi nízká a velmi rozsáhlá reklamní kampaň.
Spotřebitel se má o výrobku dozvědět a zkusit ho. Cílem je v této fázi
zvyšovat podíl výrobku a tím i zisk. Cena se stanovuje podle segmentu trhu a je
nutná výborná market. strategie.
• II. Fáze růstu – informovanost o výrobku se zvýšila, prodej stoupá a distribuce
probíhá do více oblastí. Zisk se dosahuje vyšším prodejem. Intenzivnější je
reklama a propagace výrobku. Výrobek může být dále zdokonalován, cena může
být i snížena a tím nutí konkurenci, aby přišla na trh s podobným výrobkem.
Fáze ţivotního cyklu výrobku (1)
• III. Fáze zralosti výrobku – trvá déle než předcházející fáze a ještě se dále
rozděluje na dospělost (zvyšuje se prodej, zisk je stejný) a nasycenost (prodej
zůstává, zisk klesá).
Většina zákazníků zná daný výrobek, a proto poptávka je nejvyšší, náklady jsou
na nejnižší úrovni, nejvyšší je zisk. Konkurence na trhu je vysoká a reklama
zdůrazňuje výjimečné vlastnosti výrobku.
Jestliže se dosáhne vrcholu, začíná poptávka klesat a tím i zisk. Firma má vždy
snahu tuto fázi prodlouţit tím, ţe se hledá nové trhy, snaží se výrobek
modifikovat, mění styl prodeje atd.
• IV. Fáze úpadku = útlumu – sniţuje se poptávka v důsledku změn na trhu →
zvýšil se technický pokrok, změny ve vkusu atd. Výrobek kupuje pouze skupina
věrných zákazníků, proto klesá prodej a je velmi nízká cena, která má získat nějaké
další zákazníky. Nebezpečí – výroba zastaralého výrobku můţe poškodit image
firmy.
VÝROBEK (2)
• Výrobkový mix = sortiment (souhrn)
výrobků, které podnik nabízí na trhu
• Sortiment je sestaven a upravován
v zájmu plnění podnikových cílů
• Výrobková analýza = důležitý analytický
nástroj posouzení a řízení sortimentu
výrobků
VÝROBEK (3)
Hodnocení výrobků:
• podle rentability počítané ze zisku (Z/Tržby),
vychází z kalkulace úplných nákladů
• podle rentability počítané z hrubého rozpětí
(HR/Tržby), vychází z kalkulace přímých
nákladů
• Objektivnější výsledky: ukazatel rentability
počítaný z hrubého rozpětí
CENA (1)
• Cena = množství peněz vydaných
zákazníkem na zakoupení produktu
• Pro zákazníka: hodnota, kterou mu
vlastnictví a užívání produktu přináší
CENA (2)
Základní principy tvorby cen jsou:
• podle nákladů
• podle poptávky
• podle konkurence
Pozor na cenovou elasticitu (neboli
pruţnost) poptávky!
DISTRIBUCE
• Distribuční politika = soubor postupů a operací (včetně jejich návazností a prolínání), jimiž se výrobek dostává z místa svého vzniku do místa svého užití (určení)
• Distribuce umísťuje zboží na trhu tzv. distribuční cestou
• Distribuční cesta může být přímá nebo nepřímá, s mezičlánkem, resp. mezičlánky, jimiž mohou být prostředníci (ti si produkty kupují) či zprostředkovatelé
KOMUNIKACE (1)
• Marketingová komunikace zahrnuje:
záměrné a cílené vytváření a používání
informací k působení na zákazníky (k
ovlivňování jejich kupního chování)
KOMUNIKACE (2)
Složky marketingové komunikace:
• Reklama – neosobní komunikace se zákazníkem prostřednictvím médií
• Podpora prodeje – časově omezený program s cílem okamžitého nárůstu prodejů
• Osobní prodej – přímá osobní komunikace se zákazníkem
• Public relations – vytváření kladné představy o podniku v povědomí zákazníků
• Přímý marketing – přímý (nikoli osobní) kontakt se zákazníkem (katalogový prodej, zásilkový prodej, telemarketing, teleshopping)
KOMUNIKACE (3)
• Event marketing – pořádání a využívání nevšedních akcí (her, kulturních a sportovních událostí) k upoutání potenciálního zákazníka
• Guerillový marketing – nekonvenční cesty k oslovení potenciálních zákazníků; zákazník věnuje kampani pozornost, aniž by si byl vědom, že jde o komunikaci
• Virální marketing – šíření reklamního sdělení e-maily, SMS, ICQ apod.
• Mobilní marketing – využívá nástrojů mobilní komunikace (SMS, MMS, …) ve formě např. soutěží, bonusů a odměn
• Product placement – umísťování produktů přímo do děje televizních a filmových příběhů
Téma 6: VÝROBA
OSNOVA:
1. Vymezení výroby a výrobního systému
2. Členění výrob
3. Produkční funkce
4. Výrobní kapacita
5. Nové výrobní systémy
6. Produktivita podnikových systémů
1. VYMEZENÍ VÝROBY
A VÝROBNÍHO SYSTÉMU
VÝROBA
= soubor cílevědomých činností, při nichž
vzájemným působením výrobních faktorů
dochází k přeměně vstupních prvků na produkci
VÝROBNÍ SYSTÉM
= soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s
jejichž pomocí se uskutečňuje výroba
Odpad
Produkce Výrobní
zařízení
Energie
Materiály
Pracovníci Technologie
hmotný tok
informační tok
VYMEZENÍ
VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU
• S výrobou velmi úzce souvisí nákup,
doprava a skladování a správa a kontrola
těchto oblastí
• Výroba zásadním způsobem ovlivňuje
efektivnost podniku a jeho konkurenční
schopnost.
VYMEZENÍ
VÝROBY A VÝROBNÍHO SYSTÉMU
• Převyšuje-li poptávka nabídku, jediným
omezením pro výrobu jsou výrobní a
finanční kapacity
• Pokud jsou pro podnik základním
omezením požadavky trhu, mělo by
plánování výroby vycházet z plánování
prodeje
2. ČLENĚNÍ VÝROB
a) PODLE CHARAKTERU
TECHNOLOGICKÉHO PROCESU
• Chemicko-technologické, biologické a
biochemické
• Mechanicko-technologické
ČLENĚNÍ VÝROB
b) PODLE DIFERENCOVANOSTI
PRODUKTŮ A VYRÁBĚNÉHO
MNOŢSTVÍ
• Výroby hromadné
• Výroby sériové
• Výroby kusové
ČLENĚNÍ VÝROB
c) SAMOTNÁ VÝROBA SE ČLENÍ NA
• Hlavní výrobu
• Vedlejší výrobu
• Doplňkovou výrobu
• Přidruţenou výrobu
• Kromě základních výrobních procesů
probíhají v podniku pomocné a obsluţné
procesy
3. PRODUKČNÍ FUNKCE
• Produkční funkce = vztah mezi vstupem
(vstupy) a výstupem (výstupy) podniku
• Modelem je funkce: vyjadřuje vztah mezi
rozsahem vstupů (výrobních faktorů) a
výstupem, tj. produkcí, resp. její hodnotou
PRODUKČNÍ FUNKCE
• Tvar produkční funkce je ovlivněn tím, zda
a jak se produktivita vstupů v závislosti na
velikosti objemu výroby mění či nemění
• Produkční funkce ovlivňuje nákladovou
funkci
NEMĚNNÁ PRODUKTIVITA
KLESAJÍCÍ PRODUKTIVITA
ROSTOUCÍ PRODUKTIVITA
PROMĚNLIVÁ PRODUKTIVITA
4. VÝROBNÍ KAPACITA
vyjadřuje maximální výrobní schopnost
konkrétního výrobního zařízení za
určité období a za určitých podmínek
výroby
VÝROBNÍ KAPACITA (Qp)
Je určena:
• Výkonností výrobního zařízení
(tzv. kapacitním výkonem) a
• Vyuţitelným časovým fondem
VÝKONNOST
VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ (vp)
Např. výkonnost aparátů v chemickém
provozu závisí
– na rychlosti reakce a
– na účinnosti přeměny surovin na výsledný
produkt
vyjadřuje maximálně dosaţitelné
mnoţství produkce za jednotku
provozní doby za obvyklých provozních
podmínek
VYUŢITELNÝ ČASOVÝ FOND (Tp)
Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané
zařízení mohlo nebo mělo být v činnosti:
Kalendářní fond (Tk ) = celá délka sledovaného
období, vyjádřená ve dnech nebo v hodinách
Nominální časový fond (Tn) = kalendářní fond po
odečtení nepracovních dní
Vyuţitelný časový fond = Tp = (Tn - Topr)
STANOVENÍ
VÝROBNÍ KAPACITY
Výrobní kapacita = součin výkonnosti a
využitelného časového fondu
Qp = vp * Tp
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI
ŘÍZENÍ VÝROBNÍHO PROCESU
• Skutečně dosažené výsledky x Plánované,
normované, příp. maximálně dosažitelné
hodnoty
• Srovnání se provádí pomocí poměrných čísel:
skutečná úroveň / plánovaná úroveň
• Vyjadřuje se v %
VYUŢITÍ VÝROBNÍ KAPACITY
• Celkové vyuţití výrobní kapacity =
(Qs / Qp) * 100 = integrální využití = kc
• Splnění normy výkonnosti =
(vs / vp) * 100 = intenzivní složka = ki
• Vyuţití stanoveného časového fondu =
(Ts / Tp) * 100 = extenzivní složka = ke
• kc = ki * ke
PŘÍKLAD
• Kapacitní výkon výrobního zařízení je 1 tuna produkce za hodinu. Využitelný časový fond je 8 000 hodin za rok. Ve sledovaném roce tento výrobní systém vyprodukoval 7 250 tun, přičemž výrobní zařízení bylo v provozu 7 530 hodin.
Vypočítejte:
• výrobní kapacitu za rok
• celkové (integrální) využití výrobní kapacity
• časové (extenzivní) využití výrobní kapacity
• výkonové (intenzivní) využití výrobní kapacity
ŘEŠENÍ PŘÍKLADU
• Qp = 1 * 8 000 = 8 000 t za rok
• kc = 7 250 / 8 000 = 90,6 %
• ke = 7 530 / 8 000 = 94,1 %
• vs = 7 250 / 7 530 = 0,963 t/hod.
ki = 0,963 / 1 = 96,3 %
• kc = ki * ke = 0,963 * 0,941 = 90,6 %
5. NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY
• Přechod od dosavadní operační koncepce řízení k nové koncepci procesní
• Roste význam informací a znalostí
• Využívají se moderní komunikační prostředky
• Zaměření na procesy jako celky a na řízení jejich efektivnosti
NOVÉ VÝROBNÍ SYSTÉMY
• Velký potenciál pro zvýšení produktivity
= úspora mezioperačních časů, tzn. eliminace
operací nepřidávajících hodnotu
• Je třeba vytvořit plynulý tok operací
přidávajících hodnotu, tzv. filozofie Just-in-
Time
• Podniky využívající tuto filozofii = podniky
světové třídy (World Class Company)
CHARAKTERISTIKY
NOVÝCH VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ
• Štíhlé, bezztrátové procesy
• Úplný Just-in-Time (úplná eliminace ztrát)
• Řízení kvality
• Řízení zákazníkem
• Vývoj a konstrukce výrobků pro zákazníka a pro „vyrobitelnost“
• Znalostní organizace
• Štíhlé řízení
• Úplná zaměstnanecká účast
• Integrace dodavatelů
• Dokonalá informační podpora štíhlých systémů
6. PRODUKTIVITA
PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ
• Produktivita
= účinnost využívání výrobních faktorů
(vstupů) ve výrobě, obecně vyjádřená
poměrem
(výrobní) výstup / (výrobní) vstup
• Měří se za určitý časový interval
PRODUKTIVITA
PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ
• Produktivita technickoekonomická a
produktivita technická
• Produktivita mikroekonomická a
produktivita makroekonomická
• Produktivita celková a produktivita
parciální
PRODUKTIVITA
PODNIKOVÝCH SYSTÉMŮ
Pro řízení podniku mají hlavní význam:
• Produktivita práce, např. přidaná hodnota / pracovníci
• Celková produktivita a parciální produktivity, např. hodnota výstupu (tržby) / ekonomické náklady spotřeby a vázání vstupu (všech druhů nebo určitého druhu)
PRODUKTIVITA PRÁCE
Prací se v tomto ukazateli rozumí pouze ţivá práce
Ukazatele produktivity práce:
• přidaná hodnota / pracovníci (jejich počet či počet odpracovaných hodin, či osobní náklady)
• čistá produkce, tj. přidaná hodnota bez odpisů / pracovníci (jejich počet či počet odpracovaných hodin, či osobní náklady)
• Přidaná hodnota = výnosy za produkci (tržby) - náklady na veškeré nakupované suroviny, ostatní materiály, energie a služby
CELKOVÁ
A PARCIÁLNÍ PRODUKTIVITY
• Ukazatele pracují s ekonomickými
náklady
• Odrážejí jak účinnost spotřeby, tak i
drţení (vázání) výrobních faktorů
• Lze je využívat při analýze úrovně i vývoje
tvorby ekonomické přidané hodnoty
(EVA)
