Trendy v didaktice biologie - pages.pedf.cuni.czk-abstraktů-final.pdf · prostoru o vyb er p eti...

Trendy v didaktice biologie

Konference k 20. vyrocı obnovenı cinnosti katedry biologiea environmentalnıch studiı na Pedagogicke fakulte

Univerzity Karlovy v Praze

Sbornık abstraktuLenka Pavlasova (ed.)

Praha, 2.–3. rıjna 2014Konference je poradana pod laskavou zastitou panı dekanky

doc. PaedDr. Radky Wildove, CSc.

Praha, 2.–3. rıjna 2014

Organizacnı vybor

RNDr. Lenka Pavlasova, Ph.D. [email protected]

doc. RNDr. Lubomır Hrouda, CSc. [email protected]

doc. RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. [email protected]

Ing. Dana Kalistova [email protected]

Kontakty

Adresa katedryPedagogicka fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Katedra biologie aenvironmentalnıch studiı,Magdaleny Rettigove 4,116 39 Praha 1Ceska republika

telefon+420 221 900 172 (sekretariat)

wwwhttp://kbes.pedf.cuni.cz/konference2014

Za obsahovou spravnost odpovıdajı autori prıspevku.

1

Obsah

Plenarnı prednasky

Ozehave otazky soucasne didaktiky biologie v Ceske re-publice – Papacek M. . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Stav a perspektıvy didaktiky biologie z pohl’adu situaciena Prırodovedeckej fakulte Univerzity Komenskehov Bratislave – Usakova K. . . . . . . . . . . . . . 9

Didaktika geologie na Slovensku – sucasny stav a per-spektıvy – Turanova L. . . . . . . . . . . . . . . . 10

K historii prıpravy ucitelu prırodopisu a biologie na Pe-dagogicke fakulte Univerzity Karlovy v Praze –Dostal P. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Prıprava a vzdelavanı ucitelu prırodopisu a biologie

Prıprava ucitelu biologie na PrF UP v Olomouci – Vinter V. 14

Proc ucitele prırodopisu (ne)majı radi geologii? – Kopecka J. 15

Studentske pojetı integrovane tematicke vyuky na zakladnıskole – Vodova L. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Skolnı experimenty: jak je vnımajı studenti ucitelstvıprırodopisu a biologie – Petr J. . . . . . . . . . . 17

Moznosti vyuky molekularnı biologie na fakultach vzde-lavajıcıch ucitele a gymnaziıch – Janstova V., Jac M. 18

Prıprava budoucıch ucitelu biologie na vyuku mikrobi-ologie s vyuzitım prvku BOV – Pavlasova L. . . . 19

Hodnotenie zrucnostı v badatel’sky orientovanej vyucbebiologie – Slepakova I., Kimakova K. . . . . . . . . 20

Badatelske prıstupy v prıprave ucitelu versus Biologievsednıho dne – Chocholouskova Z., Vlach P. . . . . 21

2


BOV v didaktice zoologie – Rychnovsky B. . . . . . . . . 23

Vyuzitie zoologickych zahrad pri vzdelavanı ucitel’ovbiologie – skusenosti z Katedry biologie a ekologieFakulty prırodnych vied UMB v Banskej Bys-trici – Urban P., Adamcova M., Malina R. . . . . . 24

Atlas invaznych taxonov Europy – multimedialna ucebnapomocka – Ruzek I., Bizubova M. . . . . . . . . . . 26

Klub ucitelov geovied a jeho participacia na d’alsomvzdelavanı ucitel’ov prırodovednych predmetov– Bizubova M., Ruzek I. . . . . . . . . . . . . . . . 27

Vyzkum v didaktice biologie

Vyuzitie multimedialnej a interaktıvnej elektronickej ucebnicezo strukturnej botaniky a mykologie vo vyucovacomprocese – Gaperova S., Trhan P., Gaper J. . . . . . 30

Vyuzitı modernıch didaktickych technologiı v badatel-sky orientovanem vyucovanı v biologii – Ryplova R.,

Majerova M., Rehakova J., Cekal T. . . . . . . . . . 32

Porovnanı vysledku ucenı anatomie rostlin s vyuzitıme-learningu a tisteneho textu – Bazgier V., Vinter V. 33

Efektivita pouzitı multimediı ve vyuce prırodnıch ved zpohledu ucitelu – pilotnı studie – Odchazelova T. 34

Srovnanı ucebnic prırodopisu pro 9. rocnık ZS – Kocı T. 35

Moznosti vyuzitia zazitkovej pedagogiky vo vyucovanıbiologie – Petrasova A. . . . . . . . . . . . . . . . 37

Termın”evoluce“ a jeho vymezenı a pouzitı v ceskych

a britskych ucebnicıch prırodopisu a biologie –Mullerova L. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Atraktivita vybranych uloh z forenznı biologie ocimaucitelu a zaku – Pinkr T., Janstova V. . . . . . . . 39

Prırodovedna inteligence H. Gardnera, jejı charakteris-tiky a vyzkum jejich cetnosti v MS a ZS Ceskerepubliky – Jancarıkova K. . . . . . . . . . . . . . 40

Vyzkumny nastroj pro merenı environmentalnı gramot-nosti studentu ucitelstvı 1. stupne ZS – Kroufek R. 41

3


Srovnanı mıry implementace statistiky do vyuky vy-branych prırodovednych oboru na Univerzite Kar-love v Praze – Hybsova A. . . . . . . . . . . . . . 42

Vyznam nezavislych expertnıch center pro sırenı ba-datelsky orientovane vyuky v Ceske republice –Cincera J. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Formativnı hodnocenı v Ceske republice – implemen-tace projektu ASSIST-ME – Petr J., Rokos L. . . 44

Postoje ziakov nizsieho sekundarneho vzdelavania k pred-metu prırodopis po skolskej reforme – Fancovicova J.,

Kubiatko M. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Motivace gymnazialnıch studentu ke studiu biologie afaktory, ktere ji ovlivnujı – Janstova V., Dvorakova R.,

Pavlasova L. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Znalosti zaku z prırodopisu pred zavedenım a po zave-denı RVP ZV – Juzlova P., Zavodska R. . . . . . . 48

Zaujem ziakov nizsieho sekundarneho vzdelavania o bi-ologicke vedy – Fancovicova J., Kubiatko M. . . . . 49

Skolnı zahrada jako modernı vyukovy nastroj – Vacha Z. 51

Stav vyuky histologie na skolach vyssıho stupne sekundarnıhovzdelavanı v Ceske republice – Maratova K. . . . 52

Faktory vplyvajuce na toleranciu obojzivelnıkov – Fancovicova J.,

Kubiatko M. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Tajemstvı slimaku: kam spejı hlenky v ceskem vysokemskolstvı? – Korbelyi T., Rıhova D. . . . . . . . . . 54

Prırodovedna gramotnost v ramci projektu NIQES –Rusek M. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Postery

Botanicka zahrada – mısto pro rozvoj alternativnıhovzdelavanı – Novozamska E., Vıtova E. . . . . . . . 58

Vitamıny a mineralnı latky v ucebnicıch prırodopisu na2. stupni zakladnıch skol – Smıdova, Z. . . . . . . 59

Ulohy v ucebnicıch prırodopisu: reprodukce poznatkunebo rozvoj myslenı zaku? – Vranova O. . . . . . 60

Pedagogicke pochopenı obsahu a didakticke rekonstrukcev kurzech didaktiky biologie – Svehla J., Papacek M. 61

4


Vnımanı genetiky a eticke stranky tohoto oboru zakystrednıch skol – Vlckova J. . . . . . . . . . . . . . 62

Pasteuruv kvadrant: implikace pro vyzkum v didakticebiologie – Jac M. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Implementace badatelsky orientovaneho vyucovanı dovyuky prırodopisu na zakladnı skole – prıpadovastudie – Tomaskova K., Jac M. . . . . . . . . . . . 64

Pohled ucitelu na poradanı Biologicke olympiady nazakladnıch skolach a gymnaziıch – Janstova V.,

Dvorakova D. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65Komparace historickych a soucasnych trendu prırodovedneho

vzdelavanı – Odchazelova T. . . . . . . . . . . . . 66

5


6

Plenarnı prednasky

7


Ozehave otazky soucasne didaktiky biologiev Ceske republice

Hot Spots of Current Biology Didactics in the Czech Republic

Miroslav PapacekKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected]

Abstrakt

Didaktika biologie se v soucasnosti v Ceske republice vyrovnava s do-znıvajıcım scientnım paradigmatem vzdelavanı prırodovednych pred-metu, hledanım aktualnıch teoretickych vychodisek a metodologickychprıstupu, velkym objemem uciva biologie vazanym na transmisivnızpusob vyuky, hledanım cest pro zavadenı konstruktivistickych vzde-lavacıch prıstupu a v neposlednı rade, s generacnı obmenou svychnositelu a s psychosocialnımi promenami populace zaku a studentu.

”Ozehavych otazek“, ktere si didaktika biologie v CR muze klast, tak

lze nalezt celou radu. Prıspevek se proto pokousı v ramci vymezenehoprostoru o vyber peti klıcovych problemu z ruznych oblastı oboru,nazralych k resenı a snazı se o vysvetlenı, proc je nutne je resit ao naznacenı moznych cest jejich resenı.

Z pohledu autora, bez ohledu na stanovenı posloupnosti jejichnalehavosti, se pak jedna o problemy nasledujıcı: (i) z hlediska otazky

”Co a proc ucit?“ se jedna o problem akcentu, cılu a ontodidaktickeho

nedoresenı obsahu biologickeho vzdelavanı; (ii) z hlediska otazky”Jak

ucit?“ se jedna o problem pokusu zmeny transmisivnıho vyucovanıbiologie smerem ke konstruktivistickym prıstupum vcetne badatel-sky orientovaneho vyucovanı a o problem barier teto zmeny. S uve-denymi problemy aplikace didaktiky biologie ve skolske praxi je pakuzce provazan (iii) problem obsahu a zpusobu prıpravy ucitelu biologiea funkcnıho propojenı jejı oborove, pedagogicko-psychologicke, obo-rove didakticke a prakticke slozky a (iv) problem teorie a metodologiedidaktiky biologie jako vednıho oboru i jako disciplıny vysokoskolskeprıpravy ucitelu a (v) problem orientace vyzkumnych temat.

8


Stav a perspektıvy didaktiky biologiez pohl’adu situacie na Prırodovedeckej fakulte

Univerzity Komenskeho v Bratislave

The State and Perspectives of Didactics of Biology from the

Perspective of The Faculty of Natural Sciences, Comenius

University, Bratislava

Katarına UsakovaKatedra didaktiky prırodnych vied, psychologie a pedagogiky, Prırodovedecka

fakulta, Univerzita Komenskeho, Bratislava [email protected]

Abstrakt

Prıspevok popisuje vychodiska a impulzy rozvoja didaktiky biologie naSlovensku z pohl’adu skusenostı edukacnej a vyskumnej prace na Ka-tedre didaktiky prırodnych vied, psychologie a pedagogiky PRIFUKv Bratislave. Cez strucny historicky prehl’ad od povojnoveho obdobiaaz po sucasnost’ upriamuje pozornost’ na osobnosti, ktore su s formo-vanım didaktiky biologie uzko spojene. Poukazuje na niektore spolocneproblemy prırodovedneho vzdelavania v kontexte spolocensko-politic-kych zmien spojenych so vstupom do EU a dosledkami reformnehousilia s ciel’om konvergencie vzdelavacıch systemov krajın EU. Po-drobnejsie sa venuje problemom v doktorandskom studiu a vyskumuv didaktike biologie, od kvality ktoreho sa odvıja aj uroven ucitel’skejprıpravy buducich ucitel’ov biologie. Konkretizuje zmeny v obsahu ajv strukture didaktickych predmetov s ciel’om zvysit’ kvalitu a funkcnost’

prıpravy ucitel’ov. V zavere prıspevku autorka upozornuje na pre-trvavajuce problemy didaktiky biologie, ktorych riesenie si vyzadujepotrebu vyssej miery spoluprace vsetkych zainteresovanych zloziek.

9


Didaktika geologie na Slovensku – sucasnystav a perspektıvy

Didactic of Geology in Slovakia – Current Status and Perspectives

Lıdia TuranovaKlub ucitel’ov geovied, odborna skupina pri Slovenskej geologickej spolocnosti

[email protected]

Abstrakt

Didaktika geologie ako samostatna vedna disciplına na Slovensku nemadlhu historiu a naviac jej zaklady a historia do 31. decembra 1992 suspolocne s Ceskou republikou. Rozdiel vo vyvoji didaktiky geologiesa prejavil az koncom 90. rokov minuleho storocia, kedy sa na Prı-rodovedeckej fakulte v Bratislave pripravovalo znovuotvorenie vyucbypedagogickych kombinaciı s geologiou. Po otvorenı studia tychto kom-binaciı sme naviazali sıce na cesku skolu 80. rokov, ale didaktikugeologie sme strukturovali uz podobne ako ostatne prırodovedne didak-tiky, ktore presli v obdobı, ked’ didaktika geologie bola v utlme, pro-gresıvnym vyvojom. Zial’ tento trend sa zastavil po zavedenı ostatnychreformnych krokov na zakladnych skolach.

Pretoze existuje uzka vazba medzi didaktikou geologie a jej zastu-penım v ucive, nas viac trapi problem ako je geologicke ucivo zastupenev ucive ZS a SS ako otazka ako ucit’ geologiu. V porovnanı s Ceskou re-publikou, kde sa geologicke ucivo stalo nediel’nou sucast’ou ramcovychvzdelavacıch programov, z ucebnych osnov ZS a SS na Slovensku sapomaly vytraca. V r. 2006 vysla novo upravena ucebnica Prırodopis8, v ktorej je geologicke ucivo zredukovane o 40%. Dnes to uz nie jeani Prırodopis 8, ale Biologia 8. Na SS este donedavna bola geologiavolitel’ny predmet, v sucasnosti uz medzi volitel’nymi predmetmi nieje. A tam, kde niet co ucit’, zda sa, netreba ani vediet’ ako ucit’.

10


K historii prıpravy ucitelu prırodopisu abiologie na Pedagogicke fakulte Univerzity

Karlovy v Praze

The History of Biology Teachers Training at the Faculty of

Education, Charles University in Prague

Petr DostalKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha [email protected]

Abstrakt

Prıspevek je prurezem historie pracoviste, v jehoz vedenı byli od pocat-ku nasi nekterı vyznamnı biologove a didaktici. V roce 1979 vsak bylaprıprava ucitelu prırodopisu a biologie nasilne prerusena a k jejı obnovedoslo az v roce 1994. V te dobe se podarilo otevrıt toto studium nejenpro zakladnı skoly, ale i pro skoly strednı. Pripravenost a opravnenosttohoto kroku potvrdily i vsechny nasledne akreditace. Jako specifi-kaci, kterou by se odlisila nase prıprava od prakticky totozne prıpravyna Prırodovedecke fakulte Univerzity Karlovy, byl zvolen ve vyuceprincip tzv.

”prubezne didaktizace“, jenz vıce zduraznil pedagogickou

povahu fakulty. K dalsımu rozvoji katedry vyrazne prispela akreditacedoktorskeho studia, ktera se zdarila dıky uzke spolupraci s Pedago-gickou fakultou Jihoceske univerzity. V soucasne dobe je personalnıstabilizovanost pracoviste s perspektivou odborneho rustu jeho clenu,s bohatou publikacnı cinnostı, s dostatkem vedeckych grantu a zajmemo doktorska studia jistou zarukou pro dalsı rozvoj.

11


12

Prıprava a vzdelavanıucitelu prırodopisu abiologie

13


Prıprava ucitelu biologie na PrF UPv Olomouci

Biology Teacher Training at the Faculty of Science, Palacky

University in Olomouc

Vladimır VinterKatedra botaniky, Prırodovedecka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Studium ucitelstvı biologie pro strednı skoly garantuje na PrF Pa-lackeho univerzity v Olomouci katedra botaniky. Studium je konci-povano jako dvouoborove, rozdelene na trılete bakalarske a navazujıcıdvoulete magisterske studium. PrF UP ma akreditaci pro konanı ri-goroznıho rızenı v oboru Ucitelstvı biologie pro strednı skoly. Modulpredmetu oborove didaktiky (didaktiky biologie) je zarazen v nava-zujıcım magisterskem studiu. Mimo povinne predmety (Didaktika bi-ologie, Zaverecny seminar pro ucitele, Pedagogicka praxe 1 a 2) jsousoucastı modulu i predmety povinne volitelne a volitelne (napr. Sou-casne problemy vyuky biologie, Repetitorium ze stredoskolske biologie,Organizace prırodovednych exkurzı).

Mimo vyuky jsou pracovnıci katedry zapojeni do rady projektuzamerenych na vzdelavanı, spolupraci se strednımi skolami, tvorbuvyukovych materialu a ucebnıch opor (Prırucka pro zacınajıcı ucitelebiologie, Rostliny pod mikroskopem, Power Point v pohybu, Prehledmorfologie cevnatych rostlin, Fyziologie rostlin, Prakticka cvicenı z che-mie a biologie pro stredoskolske studenty aj.). Vyzkumna cinnost jezamerena predevsım na problematiku efektivity vyuky v souvislostise zavadenım novych modernıch vzdelavacıch strategiı, na problema-tiku didakticke transformace uciva a problematiku zacınajıcıch ucitelubiologie.

14


Proc ucitele prırodopisu (ne)majı radigeologii?

Why Biology Teachers (Dis)like Geology Teaching?

Jitka KopeckaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Geologicke ucivo spolecne s ucivem o zive prırode, biologii cloveka aekologii tvorı obsahovy ramec vyuky prırodopisu a ve skolnıch vzdela-vacıch programech jednotlivych zakladnıch skol byva zpravidla razenodo 9. rocnıku. Zatımco vztah ucitelu i zaku k biologicke a ekologickecasti uciva je vesmes pozitivnı, ucivo o nezive prırode je casto obemastranami chapano jako narocne a pro zaky abstraktnı.

Tuto skutecnost ucitele z praxe vysvetlujı tremi hlavnımi faktory:1. neziva prıroda je oproti zive prırode zakum vzdalenejsı, 2. praciv hodine vyznamne urcuje klima trıdy

”poslednıho rocnıku“, 3. vlastnı

vztah ucitele ke geologii. Pro zlepsenı celkove pozice uciva geologie nazakladnı skole je treba zohlednit vsechny vyse uvedene faktory a posta-vit koncepci vlastnı vyuky na vıceurovnove didakticke transformaci ana budovanı a posılenı vztahu k vyuce geologickeho uciva u ucitelu jizbehem jejich vysokoskolske prıpravy. Vıceurovnova didakticka trans-formace zahrnuje transformaci na urovni kurikula a na urovni or-ganizace vyuky a didakticke analyzy uciva. Kurikularnı uroven bymela reflektovat obsah a rozsah geologickeho uciva vhodne defino-vanymi ocekavanymi vystupy na zaklade Bloomovy resp. Anderso-novy klasifikace vyukovych cılu. Organizace vlastnı vyuky a volbavhodnych metod zprostredkovanı uciva zalozene na didakticke analyzekonkretnıho geologickeho uciva s vyuzitım mezipredmetovych vztahuby mela cılene vest k posılenı povedomı o vyuzitelnosti poznatkuv praxi.

Prıspevek byl zpracovan v ramci resenı projektu CETPo,”

Centrumteorie a vzdelavanı prırodovednych predmetu“, c. CZ 1.07/2.3.00/20.0166.

15


Studentske pojetı integrovane tematickevyuky na zakladnı skole

Student Conception of Integrated Thematic Teaching in Primary

School

Libuse VodovaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Masarykova univerzita, Brno

[email protected]

Abstrakt

Prıspevek shrnuje zkusenosti s prıpravou a realizacı integrovane te-maticke vyuky studenty ucitelstvı na zakladnıch skolach. V poslednımrocnıku absolvujı studenti ucitelstvı na prırodovednych katedrach pred-met Didaktika prırodnıch ved. V prubehu semestru studenti pracujı vectyrech seminarnıch skupinach a to vzdy pod garancı jednoho z obo-rovych didaktiku prırodovednych kateder. Skupiny jsou sestavovanytak, aby zahrnovaly studenty ucitelstvı prırodopisu, zemepisu, fyzikya chemie. Navrh vyuky pro studenty predstavuje problem, pri jehozresenı nejen aplikujı teoreticke poznatky do praxe, ale rozvıjı sve kom-petence. Integrace prırodovednych poznatku v ramci jednoho tematuposouva studenty blıze k celostnımu vnımanı dane problematiky. V za-veru semestru je vyuka realizovana na nektere z brnenskych skol. Svenamety a zkusenosti pak studenti prezentujı ostatnım spoluzakumbehem zaverecne konference.

16


Skolnı experimenty: jak je vnımajı studentiucitelstvı prırodopisu a biologie

School Experiments: How Are They Perceived by Biology

Pre-service Teachers

Jan PetrKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected]

Abstrakt

Na fakultach pripravujıcıch ucitele jsou v didaktikach prırodopisu,biologie a take prırodovedy pro 1. stupen ZS zarazovany seminare,zamerene na vyuzıvanı pokusu, laboratornıch uloh nebo pozorovanı vevyuce. Tento prıspevek uvadı nektere zkusenosti s vyberem, prıpravoua realizacı jednoduchych uloh a experimentu a pohledy studentu naproblematiku skolnıch pokusu, ktere byly realizovany behem didak-tickeho seminare v minulych dvou letech nebo byly navrzeny a reali-zovany behem resenı diplomovych pracı na Pedagogicke fakulte Jiho-ceske univerzity v Ceskych Budejovicıch.

17


Moznosti vyuky molekularnı biologie nafakultach vzdelavajıcıch ucitele a gymnaziıch

The Possibilities of Teaching Molecular Biology at Pedagogical

Faculties and Secondary Schools

Vanda Janstova1,2, Martin Jac31Katedra ucitelstvı a didaktiky biologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha [email protected] biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha3Katedra biologie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Molekularnı biologie se rychle rozvıjı, a ve spojenı s genetikou a mole-kularnı diagnostikou se s jejımi vystupy setkavame i v beznem zivote.Na rade gymnaziı je ale podle analyzy vybranych skolnıch vzdelavacıchprogramu a nasich zkusenostı vyucovana spıse okrajove, casto v ramcivolitelnych seminaru. Prakticka cvicenı z molekularnı biologie jsoupak realizovana zcela vyjimecne. Mezi mozne prıciny tohoto stavumuzeme zaradit nedostatecnou didaktickou pripravenost vyucujıcıchpro vyuku tematickeho celku molekularnı biologie, nevyhovujıcı vy-bavenı skolnıch biologickych laboratorı, vysoke financnı naklady napraktickou vyuku molekularnı biologie a v neposlednı rade absenci kva-litnıch didakticky propracovanych vyukovych materialu dostupnychv ceskem jazyce. V ramci prıspevku predstavıme konkretnı namety,jak je mozne vyuku tohoto tematu pojmout pri prıprave budoucıchucitelu biologie na pedagogickych a prırodovedeckych fakultach a jakemoznosti majı pri vyuce molekularnı biologie stredoskolstı ucitele.Namety do vyuky budou zahrnovat vyuzitı zdarma prıstupnych on-lineaplikacı, prıklady didaktickych her a aktivit, jednoducha laboratornıcvicenı nebo praci s odbornych textem. Soucasne shrneme zpetnouvazbu z dotaznıkovych setrenı od stredoskolskych a vysokoskolskychstudentu, kterı vyuku s vyuzitım prezentovanych nametu absolvovali.

Prıspevek byl zpracovan v ramci resenı projektu OPVKCZ.1.07/2.3.00/20.0166

”Centrum teorie vzdelavanı prırodovednych

oboru“.

18


Prıprava budoucıch ucitelu biologie na vyukumikrobiologie s vyuzitım prvku BOV

Preparation of Future Biology Teachers to Microbiology Teaching

with Use of IBSE

Lenka PavlasovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Mikrobiologie ma ve vzdelavacıch planech zakladnıch a strednıch skolpomerne malou casovou dotaci. Tema je pro zaky znacne abstraktnı,proto je velmi dulezite, jakym zpusobem ho ucitel prezentuje, aby zakyzaujal a primerenym zpusobem zıskali potrebne informace. Ucitelejsou navıc casto odrazovani nutnostı pouzıvat mikroskopickou tech-niku a narocnou prıpravou preparatu. Dobre vyuzitelne jsou z tohotohlediska kratsı ulohy, nebo ulohy, ktere lze provadet i ve trıde a ne-musı byt vazany na laborator. Mısto je zde i pro alternativnı cinnosti,jako tvorbu modelu mikroorganismu nebo didakticke hry. Prıspevekpredstavuje nektere pokusy a namety na laboratornı prace s prvkyBOV, ktere lze ve vyuce na ZS a SS vyuzıt. Jedna se zejmena o po-stupy zalozene na metodach pestovanı mikroorganismu na agarovychpudach a modifikacıch diskove difuznı metody vyuzıvane na stano-venı citlivosti bakteriı na antibiotika. Zduraznen je fakt, ze zpusobprıpravy budoucıch ucitelu biologie v ramci laboratornıch cvicenı prijejich studiu vyrazne ovlivnuje jejich vlastnı vyuku, ktera muze vestaz k absenci prezentovanı nekterych skupin mikroorganismu.

19


Hodnotenie zrucnostı v badatel’skyorientovanej vyucbe biologie

Assessment of Skills in Inquiry Based Biology Education

Ivana Slepakova, Katarına KimakovaUstav biologickych a ekologickych vied, Prırodovedecka fakulta, Univerzita Pavla

Jozefa Safarika, Kosice [email protected] [email protected]

Abstrakt

V ramci medzinarodneho projektu 7RP ESTABLISH vznikli meto-dicke materialy pre sirsie vyuzıvanie badatel’skych metod vzdelavania(IBSE – Inquiry Based Science Education). Na ich vyvoji a imple-mentacii do vyucby sa podiel’alo 11 partnerov.

Na Slovensku bolo do pilotneho projektu zapojenych viac nez 40ucitel’ov biologie, chemie a fyziky, ktorı boli vybranı z priblizne 150 za-skolenych ucitel’ov do problematiky IBSE na Univerzite Pavla Jo-zefa Safarika v Kosiciach a na SPU v Bratislave. Obsah kurzu jesprıstupneny na stranke projektu ESTABLISH.

Skusenosti ukazali, ze ucitelia mali pri implementacii pocit stratykontroly nad vyucovanım, pretoze nevedeli ako identifikovat’ a hodnotit’

rozvoj badatel’skych zrucnostı ziakov. Tvorbe nastrojov na hodnotenieziakov v procese IBSE sa venuje projekt 7RP SAILS. Ucitelia, ktorıich overuju v praxi sa zucastnuju prıpravneho vzdelavania. Sucast’ouprojektu SAILS je aj navrh obsahu vzdelavania zameraneho na sirsievyuzite metod hodnotenia badatel’skych zrucnostı a uplatnenia spatnejvazby pri hodnotenı.

V prıspevku su uvedene konkretne prıklady z prıpadovych studiıvychadzajucich z praktickych skusenostı ucitel’ov biologie. Tie prispelik formovaniu vseobecnych kriteriı formatıvneho a sumatıvneho hod-notenia ziackeho badania a tvorbe obsahu vzdelavania pre ucitel’ovprırodovednych predmetov.

Prıspevok bol spracovany za podpory projektu 7RP ESTABLISH,IBSE– Inquiry Based Science Education

20


Badatelske prıstupy v prıprave ucitelu versusBiologie vsednıho dne

Research Approaches in Teacher Training Versus Biology of

Everyday Life

Zdenka Chocholouskova, Pavel VlachCentrum biologie, geoved a envigogiky, Pedagogicka fakulta, Zapadoceska

Univerzita, Plzen [email protected]

Abstrakt

Primarnı prıprava ucitelu v Ceske republice je predevsım domenoupedagogickych fakult. I na absolventy magisterskych studijnıch pro-gramu, v ramci kterych ucitele standardne studujı 2 obory a volısi tak svou budoucı aprobaci, jsou vsak kladeny pozadavky na ne-ustale doplnovanı znalostı, dovednostı, kompetencı v ramci dalsıhovzdelavanı pedagogickych pracovnıku. To je o poznanı slozitejsı; i presexistenci Narodnı institutu pro dalsı vzdelavanı, ktery pripravuje anabızı prednasky, kurzy a seminare pro dalsı vzdelavanı ucitelu s celo-republikovou pusobnostı, nenı totiz centralne sjednoceno, a tak probıhaponekud zivelne.

V Plzenskem kraji existujı dve tradicnı instituce nabızejıcı DVPP,Krajske centrum vzdelavanı a jazykova skola a take PF ZapadoceskeUniverzity v Plzni (ZCU). Rozvoj DVPP byl vyrazne podporen pro-jekty Evropskeho socialnıho fondu (ESF), predevsım v ramci Operac-nıho programu Vzdelavanı pro konkurenceschopnost (OPVK) v ramcioblasti podpory 1.3.

”Dalsı vzdelavanı pracovnıku skol a skolskych za-

rızenı“. V souvislosti s projekty ESF vzniklo mnoho dalsıch subjektunabızejıcı jednotliva skolenı nebo cele studijnı programy.

Take PF ZCU je realizatorem ESF projektu, v ramci kterych nabızınove studijnı programy. Cılem tohoto prıspevku je priblızit a srov-nat prıstupy v celozivotnım vzdelavanı ucitelu, ktere byly uplatnenyv ramci projektu

”Rozvoj experimentalnı vyuky environmentalnıch

programu ZS a SS (CZ.1.07/1.1.12/04.0009)“ na strane jedne a”Bio-

logie vsednıho dne (CZ.1.07/1.1.30/02.0023)“ na strane druhe.

Zatımco prvnı projekt vychazel z mezinarodnıch projektu zame-renych na zvysovanı atraktivity prırodovednych oboru a jeho cılem

21


bylo prevest badatelske postupy a metody do vyuky prırodovednychpredmetu i na nizsı stupne vzdelavanı, druhy se naopak zameruje nabiologii

”vsednıho dne“. Soustredı na temata, se kterymi se zaci a stu-

denti setkavajı v kazdodennım zivote, ale podstata techto biologickychjevu jim casto unika.

Cılem prıspevku nenı konstatovat, ktery z techto prıstupu je lepsınebo spravny, ba naopak. Dle nazoru autoru je nutne tato tematavzajemne kombinovat tak, aby byly prırodovedne obory sice modernıa atraktivnı, ale zaroven nebyly odtazene od reality a zustaly prıstupnei tem zakum, ktere nelze povazovat za prırodovedne zamerene.

22


BOV v didaktice zoologie

IBSE in Didactic of Zoology

Boris RychnovskyKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Masarykova univerzita, Brno

[email protected]

Abstrakt

Metody”Badatelsky orientovane vyuky“ (BOV) jsou v prubehu studia

prırodopisu na PdF MU aplikovany v jednotlivych studijnıch predme-tech jak v bakalarskem, tak i magisterskem studiu. Jsou castou stu-dijnı strategiı odborne prıpravy v jednotlivych odbornych predmetechvcetne zoologickych. Nejvyrazneji jsou uplatnovany v prubehu teren-nıch cvicenı. Mnohe ukoly BOV integrujeme se zazitkovou pedagogi-kou. Strategie BOV byla na PdF MU uspesne aplikovana i do didak-ticke oblasti studia prırodopisu. V ramci Didaktiky zoologie je predstudenty postaven zjednoduseny ukol: hodnocenı ucebnic Prırodopisupro ZS podle zoologickeho obsahu. Nedılnou soucastı je krome zhod-nocenı prezentace vyssıch taxonu zivocichu podle vytcenych kriteriıi hodnocenı ekosystemoveho prıstupu jednotlivych ucebnicovych rad.Podle kvantitativnıho hodnocenı kapitol jednotlivymi studenty vyply-nou pozitiva a nedostatky jednotlivych ucebnic a celych rad. Vysledkempredmetu je hlubsı poznanı vsech nabızenych rad ucebnic prırodopisupro ZS (a prıslusne rocnıky gymnaziı), jejich zoologicko-ekologickevhodnosti a didakticke vyuzitelnosti pro vyuku prırodopisu.

23


Vyuzitie zoologickych zahrad pri vzdelavanıucitel’ov biologie – skusenosti z Katedry

biologie a ekologie Fakulty prırodnych viedUMB v Banskej Bystrici

Use of Zoos in Education of Biology Teachers – the Experience

from the Department of Biology and Ecology, Faculty of Natural

Sciences UMB in Banska Bystrica

Peter Urban, Marcela Adamcova, Radovan MalinaKatedra biologie a ekologie, Fakulta prırodnych vied, Univerzita Mateja Bela,

Banska Bystrica [email protected] [email protected]@umb.sk

Abstrakt

Katedru biologie a ekologie Fakulty prırodnych vied Univerzity Ma-teja Bela v Banskej Bystrici zriadili v roku 1954 (ako katedru biologiea chemie). Prechadzala roznymi organizacnymi zmenami a od roku2007 posobı pod sucasnym nazvom. Zabezpecuje vyucbu v ramci akre-ditovanych studijnych programov Systemova ekologia (v Bc. i Mgr.stupni), Evolucia ekosystemov a ich ochrana (v doktorandskom stu-dijnom programe) a v ucitel’skych programoch studia biologie v kom-binacii (v Bc. i Mgr. stupni).

K dolezitym nastrojom vzdelavania ucitel’ov biologie stale patrı(aj popri vyuzitı modernych IKT) priamy kontakt s objektmi vyucby.Preto v snahe o co najlepsie priblızenie zivocıchov, vratane ich ekologie,etologie a ochrany, vyuzıvame aj exkurzie do zoologickych zahrad (Boj-nice, Steppentierpark Pamhagen a od roku 2014 aj Praha). K zaklad-nemu poslaniu tychto zariadenı patrı okrem vystavovania zivych ex-ponatov aj chov ohrozenych druhov, ukazky roznych ochranarskychaktivıt, od vyskumu cez ochranu ex-situ az po realizaciu projektovin-situ priamo v terene.

Preto su exkurzie do ZOO so sprievodcom tiez pravidelnou sucast’ouvyucby v nasich studijnych programoch (napr. v predmete Manazmentchranenych druhov zivocıchov) a studenti v nich mozu absolvovat’

aj ochranarsku prax. Okrem priamej navstevy sa vynikajucim po-mocnıkom pri vzdelavanı buducich ucitel’ov (ale i ziakov zakladnych

24


a strednych skol) mozu stat’ internetove stranky a socialne siete, naktorych sa zoologicke zahrady prezentuju. Vacsina z nich putavou for-mou ponuka informacie, ktore studentov zaujımaju, dobrovol’ne ichvyhl’adavaju a samostatne sa k nim vracaju. Preto je vel’mi vhodnevyuzitie tychto mediı vo vyucbe, ci uz priamo, alebo v ramci dobro-vol’nych aktivıt studentov.

25


Atlas invaznych taxonov Europy –multimedialna ucebna pomocka

Atlas of Invasive Taxons of Europe – a Multimedial Teaching Tool

Ivan Ruzek, Maria BizubovaKatedra fyzickej geografie a geoekologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita

Komenskeho v Bratislave [email protected] [email protected]

Abstrakt

Invazne organizmy su rostliny alebo zivocıchy cudzokrajneho povodu,ktore boli a su na nase uzemie zamerne alebo nahodne zavliekane.Tieto maju v novych podmienkach znacnu ekologicku adaptivitu aplasticitu, prejavujucu sa schopnost’ou invazne sa sırit’ na nove sta-novistia.

Invazie sa v sucasnosti prejavuju ako celosvetovy problem, pretozesucasny sposob vyuzıvania krajiny a sposoby l’udskych aktivıt podpo-ruju vznik novych refugiı a vel’mi rychle sırenie nepovodnych taxonov.V takychto prıpadoch dochadza vplyvom sırenia nepovodnych orga-nizmov k rozsiahlej destrukcii povodnych ekosystemov a rozsiahlemuvymieraniu povodnych rastlinnych aj zivocısnych taxonov. S proble-matikou invaznych organizmov sa stretavame aj v ucebniciach geo-grafie a biologie pre ZS a SS. Pre ucitel’ov nebol zatial’ vytvorenykomplexny material, ktory by mohli vyuzıvat’ na vyucovacej hodine,prıpadne pocas prıpravy na vyucovanie. Preto je nasim ciel’om vytvorit’

interaktıvny multimedialny atlas invaznych organizmov, ktore sa vy-skytuju v regione Strednej Europy. Atlas bude obsahovat’ charakteris-tiku najvyznamnejsıch invaznych taxonov (rastlinnych i zivocısnych),informacie o ich priestorovom rozsırenı, nebezpecnosti a moznostiachich likvidacie. Atlas budu moct vyuzit’ nielen ucitelia a ziaci, ale ajsiroka verejnost’.

Atlas invaznych organizmov Strednej Europy vznika vd’aka pro-jektu KEGA c. 088UK-4/2013

”Nove trendy v geovedach – geovedne

vzdelavanie ucitel’ov“.

26


Klub ucitelov geovied a jeho participacia nad’alsom vzdelavanı ucitel’ov prırodovednych

predmetov

Club of Geosciences Teachers and his Participation in Further

Education of Teachers in the Natural Sciences

Maria Bizubova, Ivan RuzekKatedra fyzickej geografie a geoekologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita

Komenskeho v Bratislave [email protected] [email protected]

Abstrakt

Vzt’ah cloveka k prırodnemu prostrediu a ku krajine vobec ma pri-amu vazbu na ich dokladne poznanie. Novy obsah vzdelavania sadnes v prırodovednych vednych odboroch orientuje viac na prax, novetrendy a metody. Poznavanie geovednych fenomenov a s nimi suvisiacichenvironmentalnych problemov priamo v terennych podmienkach, sa nazakladnych a strednych skolach stale malo vyuzıva. Jednou z prıcino takuto formu vyucby je maly zaujem pedagogov, ktory vacsinousuvisı s nedostatocnymi poznatkami o krajine, ako aj praktickymi kom-petenciami a zrucnost’ami pre terennu pracu. Je preto mimoriadnedolezite a stale aktualne ponukat’ ucitel’om prırodovednych predme-tov dostatok novych poznatkov, informaciı, metodickych materialov anavodov na prakticke aktivity, ktore by mohli aplikovat’ v modernejvyucbe. Prave taketo ambıcie ma od roku 2009 Klub ucitel’ov geovied,ktory existuje na Prırodovedeckej fakulte UK v Bratislave a je zarovenodbornou skupinou Slovenskej geologickej spolocnosti.

Prıspevok prezentuje participaciu geoklubu na d’alsom vzdelavanıucitel’ov biologie a geografie, ktora je zamerana na prednaskove, ka-binetne aj terenne aktivity. Cinnost’ Klubu ucitel’ov geovied bola odsvojho vzniku napojena na riesene projekty, predovsetkym projektAPVV

”Geovedy pre kazdeho“ (2009-2012) a nadvazujuci v sucasnosti

rieseny projekt KEGA”Nove trendy v geovedach – geovedne vzdelava-

nia ucitel’ov“. Ciel’om prveho projektu bola popularizacia vied o Zemi atransformacia geovednych poznatkov. Do riesenia projektu boli zapo-jenı okrem riesitel’ov z PRIF UK aj pedagogovia a studenti gymnaziı,ktorı popularizacne aktivity orientovali na ziakov zakladnych a ma-

27


terskych skol. Ich vyustenım bola prezentacia popularizacnych pracv ramci sut’aznych prehliadok na pode fakulty. Projekt KEGA

”Nove

trendy v geovedach – geovedne vzdelavania ucitel’ov“ je zameranyna prıpravu inovovanych multimedialnych ucebnych materialov (napr.Atlas foriem georeliefu, Atlas vyznamnych drevın a indikacnych bylın,Atlas invaznych organizmov, Geovedne zaujımave lokality strednej aJV Europy) v elektronickej podobe, zvysenie orientacie ucitel’ov sme-rom k aktualnym trendom v prırodnych vedach formou odbornychseminarov, workshopov a geovednych exkurziı a zvysenie zrucnostı priaplikacii s informacno-komunikacnymi technologiami.

28

Vyzkum v didakticebiologie

29


Vyuzitie multimedialnej a interaktıvnejelektronickej ucebnice zo strukturnej botaniky

a mykologie vo vyucovacom procese

The Use of the Multimedial and Interactive Electronic Textbook

from Structural Botany and Mycology in Education

Svetlana Gaperova1, Peter Trhan1, Jan Gaper2,31Katedra biologie a ekologie, Fakulta prırodnych vied, Univerzita Mateja Bela,

Banska Bystrica [email protected] [email protected] ekologie a environmentalistiky, Technicka univerzita, Zvolen

[email protected]ırodovedecka fakulta, Ostravska Univerzita, Ostrava

Abstrakt

V skolskej praxi na Slovensku je zatial’ malo elektronickych ucebnıc.Tuto medzeru ma z casti vyplnit’ pripravovana multimedialna a in-teraktıvna elektronicka ucebnica zo strukturnej botaniky a mykologievo formate iBook pre tablet iPad. Mala by mat’ siroke vyuzitie pri-amo vo vyucovacom procese, pri samostudiu, ale najma pri realizaciipraktickych aktivıt ziakov a studentov. Urcena je studentom vysokychskol prırodovedneho zamerania a jej nizsie verzie (vyexpertovane dopdf formatu) pre ziakov zakladnych skol a gymnaziı.

V ramci Statneho vzdelavacieho programu sa strukturna botanikaa mykologia v SR vyucuje v nizsom sekundarnom vzdelavanı (ISCED2) v 5. a 6. rocnıku ZS, kde sa ziak prvykrat oboznamuje so zakladnouterminologiou a zıskava prve prakticke skusenosti z mikroskopovania.

Vo vyssom sekundarnom vzdelavanı (ISCED 3A) sa strukturnabotanika (cytologia, histologia, anatomia a morfologia rastlın), aj my-kologia vyucuje v 1. a 2. rocnıku gymnazia, na vysokych skolach prıro-dovedneho zamerania prevazne v prvom rocnıku bakalarskeho studia.Nakol’ko strukturna botanika a mykologia obsahuje mnozstvo odbor-nych termınov, je potrebne, aby ich studenti vedeli spravne pouzıvat’

a aby zıskali co najvacsie skusenosti z praktickych pozorovanı studo-vanych javov.

30


Obsahovu napln elektronickej ucebnice tvoria dve casti – teoretickaa prakticka. Sucast’ou praktickej casti je

”Databaza praktickych uloh

zo strukturnej botaniky a mykologie”vytvorena studentmi z vysledkovich vlastnych pozorovanı.

Uvadzana ucebnica vznika vd’aka podpore Kulturnej a grantovejagentury Ministerstva skolstva SR (grant KEGA022-UMB-4/2013).Autori d’akuju agenture za financnu podporu.

31


Vyuzitı modernıch didaktickych technologiıv badatelsky orientovanem vyucovanı

v biologii

The Use of Modern Didactic Technology in Inquiry Based Science

Education

Renata Ryplova, M. Majerova, Jarmila Rehakova, T. CekalKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected]

Abstrakt

Prıspevek odrazı zkusenosti z praxe zıskane pri overovanı 3 vyukovychtemat zpracovanych formou badatelsky orientovane vyuky (BOV) s vy-uzitım modernı didakticke techniky. Badatelsky orientovane vyucovanıje modernı didakticky trend, ktery je povazovan za jednu z cest ve-doucıch k zatraktivnenı prırodnıch ved pro soucasnou mladou generaci.Mezinarodnı vyzkumy naznacujı, ze vyuzitı modernıch didaktickychtechnologiı muze vyrazne napomoci implementaci badatelskych prvkudo vyuky. Proto byla zpracovana dve vyukova temata z oblasti bota-niky formou BOV s vyuzitım interaktivnı tabule a jedno s vyuzitımdidaktickeho merıcıho setu Vernier.

Jsou prezentovana data z pruzkumu sledujıcıho vliv badatelskyzamerenych vyukovych programu pro interaktivnı tabuli na urovenzakovskych znalostı a udrzitelnost zıskanych poznatku. Zaroven jsouprezentovany i zkusenosti z pilotnıho overenı badatelske vyuky s vy-uzitım didaktickeho merıcıho setu. Ve vsech prıpadech byla bada-telska vyuka s vyuzitım modernıch technologiı ze strany zaku velmipozitivne prijımana. Bylo zjisteno, ze zaci, kterı absolvovali vyukuprostrednictvım badatelskych vyukovych programu pro interaktivnıtabuli, dosahovali v naslednych didaktickych testech lepsıch vysledkunez zaci kontrolnı skupiny, vyucovani klasickou frontalnı vyukou. Zna-losti zıskane formou BOV na interaktivnı tabuli se navıc jevı jakotrvalejsı.

Prıspevek prinası i prehled moznostı vyuzitı interaktivnı tabulev BOV.

Prıspevek byl zpracovan za podpory projektu GAJU 078/2013/S.

32


Porovnanı vysledku ucenı anatomie rostlins vyuzitım e-learningu a tisteneho textu

The Comparison of Learning Results of Anatomy of Plants Using

E-learning and Printed Text

Vaclav Bazgier1,2, Vladimır Vinter31Katedra fyzikalnı chemie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita Palackeho,

Olomouc [email protected] regionu Hana pro biotechnologicky a zemedelsky vyzkum PrF UP v

Olomouci3Katedra botaniky, Prırodovedecka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Alternativou k tradicnım metodam a formam vyuky je zavadenı mo-dernıch vzdelavacıch technologiı, mezi nejcastejsı technologie aktualnepatrı e-learning. Na katedre botaniky PrF UP v Olomouci byly vy-tvoreny v ramci projektu ESF OPVK e-learningove studijnı oporyzamerene na anatomii a morfologii rostlin. Nasledne bylo provedenotestovanı efektivity vyuky u studentu prvnıho rocnıku ucitelstvı bio-logie na prıkladu trı vybranych tematickych celku anatomie rostlin:1) tvar a velikost rostlinnych bunek, stavba bunecne steny, 2) rost-linna pletiva, 3) fytolity. Byly srovnavany tri rotujıcı skupiny studentuucıcıch se za kontrolovanych podmınek rozdılnym zpusobem – pomocıe-learningu, tisteneho textu a kontrolnı skupina, ktera byla testovanabez prıpravy.

Nasledne studenti vyplnili kontrolnı vedomostnı test. Na zakladeprovedeneho vyzkumu lze konstatovat, ze efektivita ucenı prostred-nictvım e-learningu je srovnatelna s efektivitou ucenı z tistenych stu-dijnıch materialu. Druha cast prıspevku se venuje dotaznıkovemu set-renı mezi studenty s cılem zjistit jejich nazory na e- learningovou formuvyuky a nasledne vyhodnotit jeho kladne a zaporne stranky.

33


Efektivita pouzitı multimediı ve vyuceprırodnıch ved z pohledu ucitelu – pilotnı

studie

The Effectiveness of the Use of Multimedia in Science Education

from the Perspective of the Teachers – a Pilot Study

Tereza OdchazelovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Multimedia se v poslednı dobe se stala neodmyslitelnou soucastı kazdo-dennıho zivota. Z tohoto duvodu majı sve mısto i ve vyukovem pro-cesu, coz koresponduje se soudobymi evropskymi trendy ve vzdelavanı.Tato pilotnı studie je zamerena jednak na analyzu vybavenosti ceskychzakladnıch a strednıch skol multimedialnımi technologiemi a mıru je-jich implementace v hodinach prırodopisu a biologie. Cast vyzkumuje rovnez zamerena na analyzu postoju ucitelu k aplikaci multimediıdo vyuky v kontextu s motivacı zaku a studentu, a efektivitou jejichucenı a poznavanı.

34


Srovnanı ucebnic prırodopisu pro 9. rocnık ZS

Comparison of Textbooks for 9. Class of Basic School in the

Czech Republic

Tomas KocıMensa gymnazium, Praha [email protected]

Abstrakt

V soucasnosti se v CR pouzıva pro vyuku geologie v 9. rocnıku ZSdvanact ucebnic vydanych mezi lety 1993–2012. Tento prıspevek sezabyva komparacı vsech dvanacti titulu. Srovnanı bylo vytvoreno nazaklade sledovanı peti hodnot, pouzıvanych pro analyzu obtıznostitextu ucebnic dle Pruchy (1998). Zjist’ovana byla syntakticka, pojmovaa celkova obtıznost textu, proporce odbornych pojmu vuci celkovemupoctu slov a vuci celkovemu poctu pouzitych pojmu.

ucebnice Ts Tp T i h

Fronek a Tonika (1993) 11,28 23,5 34,78 17,16% 51,22%Valis a kol. (1996) 10,17 33,67 43,84 25,25% 68,26%Fronek a Tonika (1997) 11,56 27,34 38,9 20,06% 57,24%

Cernık a kol. (1998) 12,93 31,21 44,14 26,22% 74,79%Jakes (1999) 9,46 28,04 37,5 21,76% 63,46%Cılek a kol. (2000) 10,81 22,77 33,58 20,18% 64,64%Zapletal a kol. (2000) 10,87 23,11 33,98 21,99% 70,98%Kocarek a Kocarek ml. (2001) 11,25 28,19 39,44 22,57% 66,05%Kvasnickova a kol. (2002) 11,14 31,86 43 23,19% 63,45%

Matejka a Svecova (2007) 10,98 22,27 33,25 12,46% 36,62%

Cernık a kol. (2010) 16,41 25,18 41,59 16,98% 44,86%Matyasek a Hruby (2012) 9,58 27,1 36,68 16,55% 42,59%

Tabulka 1: Cıselne porovnanı zkoumanych ucebnic. Ts – syntak-ticka obtıznosti textu; Tp – pojmova obtıznosti textu; T – celkovaobtıznosti textu; i – proporce odbornych pojmu v celkovem poctuslov; h – proporce odbornych pojmu v celkovem poctu pojmu.

Bylo zjisteno, ze celkova obtıznost textu (T) se u vetsiny ucebnicpohybuje okolo optimalnıho rozmezı hodnot 38–42. Pouze tri ucebnice

35


toto kriterium skutecne splnujı (viz Tabulka 1). Proporce odbornychpojmu vuci celkovemu poctu pouzitych pojmu (h) je u vsech ucebnicpomerne vysoka. Pouze tri zkoumane tituly majı hustotu odbornychpojmu nizsı bez ujmy na kvalite napr. z hlediska didakticke vyba-venosti. Porovnanım hodnot celkove obtıznosti textu a proporce od-bornych pojmu se jako nejadekvatnejsı pro vyuku geologie jevı ucebniceMatejky a Svecove (2007). Castecne vysledky zde prezentovaneho vyz-kumu jsou detailne diskutovany v praci Kocıho (2008).

36


Moznosti vyuzitia zazitkovej pedagogiky vovyucovanı biologie

Possibilities of Using Experiential Education in Biology

Anna PetrasovaKatedra biologie a ekologie, Fakulta prırodnych vied, Univerzita Mateja Bela,

Banska Bystrica [email protected]

Abstrakt

Hoci je zazitok neoddelitel’nou sucast’ou l’udskeho zivota, vyuzıvaniezazitkovej pedagogiky ci zazitkoveho ucenia je u nas zatial’ len v za-ciatkoch. V porovnanı s beznymi vychovnovzdelavacımi aktivitami mazazitkove vyucovanie niekol’ko vyhod. Okrem aktıvneho nadobudaniaa vyssej trvacnosti vedomostı a zrucnostı sa podiel’a na celostnom roz-voji ziaka (rozvoj emocionalnej inteligencie, kreativity, spontannosti,komunikacie atd’.). Prostrednıctvom ukazok aktivıt z botaniky somsa snazila ucitel’om priblızit’ zaklady a moznosti vyuzitia zazitkovejpedagogiky vo vyucovanı biologie.

37


Termın”evoluce“ a jeho vymezenı a pouzitı

v ceskych a britskych ucebnicıch prırodopisu abiologie

The Term “Evolution” and its Explanations and Use in Czech

and British Textbooks of Biology

Lucie MullerovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Cılem prıspevku je predstavit vysledky vyzkumu srovnavacı analyzyzabyvajıcı se pouzitım odbornych termınu pri vykladu

”evoluce“ v ces-

kych a britskych ucebnicıch prırodopisu a biologie. Vyraz evoluce byvasirokou verejnostı nejcasteji vnıman jako synonymum k biologicke evo-luci, Darwinove evolucnı teorii anebo k prırodnımu vyberu.

Z duvodu nejednoznacneho vnımanı techto”evolucnıch“ termınu

byl vyzkum zameren na analyzu konkretnıch definic a jejich cetnostipouzitı v ucebnicıch prırodopisu a biologie. Vysledky ukazujı, ze jakv Ceske republice, tak ve Velke Britanii byva v ucebnicıch nejcastejidefinovana Darwinova evolucnı teorie a prırodnı vyber. Termınu bio-logicka evoluce se nevenuje zadna ze zkoumanych britskych ucebnic,na rozdıl od nekterych ceskych. Vyzkum dale rozebıra pomocı shlukoveanalyzy obsah definic termınu ve forme sledovanı frekvence konkretnıchbiologickych pojmu, pomocı kterych jsou termıny evoluce, evolucnı te-orie, biologicka evoluce, Darwinova evolucnı teorie a prırodnı vybernejcasteji interpretovany. Z vysledku analyzy vyplyva, ze definice evo-luce, evolucnı teorie a biologicka evoluce jsou casto v ucebnicıch vazanys pojmy – vyvoj, zmena a gen. Zaroven pak definice prırodnıho vyberua Darwinovy evolucnı teorie zahrnujı vyrazy jako je zivotnı prostredı,reprodukce a prezitı. Nicmene z vysledku analyzy je take zrejme, ze vestudovanych ucebnicıch jsou zmınene evolucnı termıny casto odlisnedefinovany prostrednictvım ruznych pojmu a z ruzneho pohledu. Tatoskutecnost muze ve svem dusledku vest u zaku k rade miskoncepcımv oblasti evoluce.

38


Atraktivita vybranych uloh z forenznı biologieocima ucitelu a zaku

The Attractiveness of Selected Tasks of Forensic Biology Viewed

by Teachers and Pupils

Tomas Pinkr, Vanda JanstovaKatedra ucitelstvı a didaktiky biologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita Karlova,

Praha [email protected] [email protected]

Abstrakt

V ramci vyuky ucitelu na Prırodovedecke fakulte Univerzity Karlovyv Praze (PrF UK) bylo pripraveno prakticke cvicenı z vybranych oboruforenznı biologie (daktyloskopie, forenznı trichologie, dukaz prıtomnostislin ve vzorku a zkoumanı lidske krve). Pilotovanı tohoto projektuprobehlo na PrF UK a na Prırodovedecke fakulte Palackeho univerzityv Olomouci (PrF UPOL)a to ve dvou fazıch. Nejdrıve probehlo pilo-tovanı s magisterskymi studenty ucitelskych oboru PrF UK a ucitelibiologie z praxe (celkem 33 ucitelu a 67 studentu), druhe faze sezucastnili studenti strednıch skol a studenti prvnıch rocnıku na PrFUPOL – prevazne z fyzikalnıch oboru (celkem 67 zaku a studentu).

V ramci pilotovanı studenti a ucitele absolvovali jednotlive ulohya po praktickem cvicenı byl ucastnıkum predlozen kratky dotaznık zaucelem ohodnocenı jednotlivych uloh a cvicenı jako celku (na Liker-tove skale 1-5, 1 nejlepsı, 5 nejhorsı). Z dosavadnıch vysledku vyplyva,ze nejzajımavejsı ulohou byla uloha tykajıcı se analyzy vzorku krve,nejmene zajımavou ulohou je analyza slin a to u obou skupin (ucitelei studenti). Vysledek muze byt dan atraktivitou mene provadenychmetod a specialnıch pomucek, ktere jsou vyuzıvany zejmena pri resenıulohy zkoumanı lidske krve. Rozdıly v hodnocenı atraktivity jednot-livych uloh i celeho cvicenı mezi pohlavımi nebyly prokazany.

39


Prırodovedna inteligence H. Gardnera, jejıcharakteristiky a vyzkum jejich cetnosti v MS

a ZS Ceske republiky

The Naturalist Intelligence by H. Gardner. It’s research

characteristics and their frequency in kindergartens and primary

schools Czech Republic

Katerina JancarıkovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Prıspevek strucne predstavuje teorii rozlicnych inteligencı HowardaGardnera (Gardner, 1999). Zameruje se na jednu z osmi vytycenychinteligencı – prırodovednou inteligenci (Cambell, 1997, Jancarıkova,2009, Meyer, 1997, Wilson, 1998). Sleduje jejı charakteristiky (pro-jevy detı a zaku). Nasledne predstavuje vyzkumnou sondu – sledovanıcetnosti techto charakteristik u detı a zaku raneho veku v ceskych MS aZS. Diskutuje mozne prınosy zaclenenı teorie prırodovedne inteligencedo prıpravy ucitelu, a to jak pro potrebu rane identifikace nadanı, takpro naslednou podporu prırodovedne nadanych i pro rozvoj vseobecneprırodovedne gramotnosti.

40


Vyzkumny nastroj pro merenı environmentalnıgramotnosti studentu ucitelstvı 1. stupne ZS

Research Tool for Measuring Environmental Literacy of

Pre-service Teachers of Primary School

Roman KroufekKatedra preprimarnıho a primarnıho vzdelavanı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

J.E.Purkyne, Ustı nad Labem [email protected]

Abstrakt

Vyzkumu environmentalnı gramotnosti, ci spıse jejıch vybranych as-pektu, byla od 70. let dvacateho stoletı venovana pozornost predevsımv severnı Americe a zapadnı Evrope. V poslednıch letech se k diskuzio moznostech zjist’ovanı urovne environmentalnı gramotnosti pridavajıdalsı zeme. Prıspevek strucne seznamuje s procesem a vysledkem tvorbytakoveho vyzkumneho nastroje, ktery by mohl byt uspesne pouzit privyzkumu environmentalnı gramotnosti v Ceske republice na specifickeskupine respondentu, studentu ucitelstvı 1. stupne ZS. Predstavujevyznamne vyzkumne nastroje, s uspechem pouzıvane v jinych regio-nech a moznosti a limity jejich vyuzitı v nasich podmınkach. Pri tvorbevyzkumneho nastroje bylo vychazeno z definice environmentalnı gra-motnosti, publikovane Severoamerickou asociacı pro environmentalnıvychovu (NAAE, 2011). Vyzkumny nastroj, predstaveny v prıspevku,tak sestava ze trı jasne definovanych dimenzı – vedomostnı, posto-jove a behavioralnı. Strucne jsou predstaveny take nektere vysledkyvyzkumu vyuzıvajıcıho tento nastroj.

41


Srovnanı mıry implementace statistiky dovyuky vybranych prırodovednych oboru na

Univerzite Karlove v Praze

Comparasion of Areas of Statistics Implemented to Study

Programs of Selected Natural Science Study Fields in Charles

University in Prague

Aneta HybsovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Vyuzitı statistickych metod pri analyze dat je dnes nedılnou soucastıkazdeho vyzkumu a zejmena v exaktnıch vedach je statistika hojnevyuzıvana ve vedeckem vyzkumu jako evaluacnı nastroj. Z tohotoduvodu by vzdelavanı ve statistice melo byt standardnı soucastı vy-sokoskolske prıpravy kazdeho studenta. Prıspevek se zabyva analyzoumıry implementace vyuky statistiky v biologickych oborech na vy-sokych skolach, a to konkretne v bakalarskych studijnıch oborech Bi-ologie se zamerenım na vzdelavanı (PrF UK v Praze) a Biologie, ge-ologie a enviromentalistika se zamerenım na vzdelavanı (PedF UKv Praze), a dale na ne navazujıcıch magisterskych oborech Ucitelstvıbiologie pro SS (PrF UK v Praze) a Ucitelstvı vseobecne vzdelavacıchpredmetu pro ZS a SS – biologie (PedF UK v Praze).

Komparativnı analyza vyucovanych kurzu statistiky v ramci zmı-nenych studijnıch oboru se zameruje na porovnanı obsahu a rozsahuprobıranych tematickych oblastı a urovne pouzitı statistickych me-tod obsazenych v sylabech techto kurzu. Vysledky vyzkumu jsou pre-zentovany formou paprskovych grafu, ze kterych vyplyva, ze studentiPrırodovedecke fakulty UK v Praze jsou pripravovani zcela odlisnymzpusobem nez studenti Pedagogicke fakulty UK v Praze. Odlisne po-jetı vyuky statistiky lze zaznamenat nejen v obsahu vyuky, ale i v li-terature, ktera je doporucena k jednotlivym statisticky orientovanymkurzum a v prıspevku je take diskutovana.

42


Vyznam nezavislych expertnıch center prosırenı badatelsky orientovane vyuky v Ceske

republice

The Importance of Independent Expert Centres for Dissemination

of Inquiry-based Learning Approach in the Czech Republic

Jan CinceraKatedra environmentalnıch studiı, Fakulta socialnıch studiı, Masarykova

Univerzita, Brno [email protected] pedagogiky a psychologie, Fakulta prırodovedne-humanitnı a pedagogicka,

Technicka univerzita, Liberec

Abstrakt

Prıspevek diskutuje problemy souvisejıcı s rozsırenım tzv. badatelskyorientovane vyuky (BOV) v ceskem prostredı. V prvnı casti prıspevekposkytuje prehled publikovanych odbornych textu zabyvajıcıch se v ces-kem kontextu BOV. Ve druhe jsou shrnuty zkusenosti, ktere s toutometodikou zıskala tzv. nezavisla expertnı centra, tj. organizace posky-tujıcı skolam vyukove a treninkove programy. Strucne jsou charakteri-zovany jednotlive realizovane programy BOV a vysledky jejich evalu-ace. V poslednı casti prıspevek uvadı argumenty pro vetsı spolupracimezi temito centry a univerzitami pri sırenı BOV.

Prıspevek byl publikovan v casopisu SCIED, c. 1, 2014.

43


Formativnı hodnocenı v Ceske republice –implementace projektu ASSIST-ME

Formative Assessment in the Czech Republic – Implementation of

ASSIST-ME Project

Jan Petr, Lukas RokosKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected] [email protected]

Abstrakt

Formativnı hodnocenı aktualne predstavuje casto diskutovany zpusobhodnocenı, ktery umoznuje zvysenı kvality vysledku studentu a zakuv prırodovednych predmetech. ASSIST-ME (Assess Inquiry in Science,Technology and Mathematics Education) je evropskym projektem, doktereho je zapojeno 10 vzdelavacıch a vyzkumnych institucı z osmievropskych zemı. Hlavnım cılem je pomoci efektivnı implikaci forma-tivnıho a sumativnıho hodnocenı v badatelsky orientovanem vyucovanıpri vyuce prırodovednych predmetu a matematiky na zakladnı a strednıskole v rozdılnych evropskych vzdelavacıch prostredıch.

Tento prıspevek prezentuje vysledky orientacnıho pruzkumu zkuse-nostı studentu ucitelstvı a ucitelu z praxe s formativnım hodnocenım.Zjistili jsme nedostacujıcı povedomı ucitelu o teto forme hodnocenı na-vzdory tomu, ze ucitele nektere z formativnıch prıstupu ve sve vyuceintuitivne vyuzıvajı. Vyznamnymi faktory zpusobujıcımi tuto situaciv Ceske republice jsou nedostatecna podpora formativnıho hodnocenıv kurikularnıch dokumentech, nejasne definovana terminologie a nedo-statecne mnozstvı vedeckych a metodickych publikacı v ceskem jazyce.

V ramci projektu vyvinute a nasledne aplikovane metody forma-tivnıho hodnocenı majı za cıl podnıtit ucitele k vetsımu vyuzitı tohototypu hodnocenı soucasne s klasicky vyuzıvanym sumativnım hodno-cenım behem badatelsky orientovanych hodin v prırodovednych pred-metech a matematice.

44


Postoje ziakov nizsieho sekundarnehovzdelavania k predmetu prırodopis po skolskej

reforme

Lower Secondary School Pupils Attitudes toward Biology after

School Reform

Jana Fancovicova1, Milan Kubiatko21Katedra biologie, Pedagogicka fakulta, Technicka univerzita, Trnava

2Institut vyzkumu skoly a zdravı, Pedagogicka fakulta, Masarykova univerzita,Brno [email protected]

Abstrakt

Prırodovedne predmety zostavaju stale nevyhnutnou zlozkou vzdela-vania. Tieto predmety su vsak ziakmi povazovane za nezaujımave avzdialene od kazdodenneho zivota. Mnoho vyskumov tykajucich sapostojov ziakov k prırodovednym predmetom poukazuje na fakt, zeo biologiu maju ziaci najvacsı zaujem v porovnanı s inymi prırodo-vednymi predmetmi (Osborne, 2003). S narastajucim vekom zaujemo vedu u ziakov klesa, pricom vacsı zaujem o vedu maju chlapci v po-rovnanı s dievcatami. Ziaci povazuju vedu za zlozitu a nemajucı suviss praktickym zivotom (Ramsden, 1998). Najvacsı pokles zaujmu o prı-rodovedne predmety je pocas prestupu ziakov zo zakladnej skoly nastrednu skolu, preto by sa mala tomuto obdobiu venovat’ vacsia po-zornost’ (Skamp a Logan, 2005).

V sucasnosti prebieha na skolach reforma, tykajuca sa zmeny u-cebnych osnov, ktore mozu mat’ vplyv na postoje ziakov k biologii. Vovyskume realizovanom po skolskej reforme na gymnaziu sa opat’ potvr-dil vacsı zaujem o biologiu u dievcat v porovnanı s chlapcami, avsakpostoje ziakov neklesali s narastajucim vekom ziakov, ale zaviseli oducebnych osnov. Postoje ziakov k biologii boli neutralne (Fancovicova,2010).

Ciel’om prace je analyza postojov ziakov nizsieho sekundarnehovzdelavanie k predmetu prırodopis. Postoje ziakov k prırodopisu predskolskou reformou boli pozitıvne, avsak s narastajucim vekom po-stoje ziakov k predmetu klesali. Zist’ovali sme, ci postoje k prırodopisusuvisia s ucebnymi osnovami. Zistili sme, ze ziaci nizsieho sekundarneho

45


vzdelavania maju k predmetu prırodopis neutralny postoj. Postojeziakov zavisia od ucebnych osnov predmetu prırodopis a nie od vekuziakov. Dievcata mali pozitıvnejsie postoje k predmetu prırodopis v po-rovnanı s chlapcami.

46


Motivace gymnazialnıch studentu ke studiubiologie a faktory, ktere ji ovlivnujı

Secondary School Students’ Motivation towards Biology and

Factors that Influence it

Vanda Janstova1,2, Radka Marta Dvorakova1,2, Lenka Pavlasova21Katedra ucitelstvı a didaktiky biologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha [email protected] biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha

Abstrakt

Behem poslednıch dvou dekad byl v zapadnıch zemıch zaznamenanpokles zajmu zaku o prırodovedne predmety. Navrhu, jak tento trendzvratit, je cela rada. Krome badatelsky orientovane vyuky a vetsıhopropojenı s kazdodennım zivotem a mıstnı komunitou, se opakovaneobjevuje i castejsı zarazenı praktickych cvicenı do vyuky.

Prıspevek popisuje pedagogicky experiment, ktery zjist’uje a po-rovnava mıru motivace studentu gymnaziı ke studiu biologie pred apo absolvovanı pokrocileho praktickeho cvicenı z biologie. Schemaexperimentu bylo nasledujıcı: studenti gymnaziı (n = 280) vyplnilipostojovy dotaznık (Glynn et al., 2009) doplneny o identifikacnı casta pote absolvovali prakticke cvicenı z molekularnı biologie a gene-tiky, nebo ze zoologie. Ihned po praktickem cvicenı vyplnili evaluacnıdotaznık, ve kterem hodnotili dane cvicenı zejmena z hlediska srozu-mitelnosti a atraktivity. Po sesti tydnech byli pozadani o opetovnevyplnenı postojoveho dotaznıku. Vysledky byly porovnany s vysledkykontrolnı skupiny (n = 172). Studenti kontrolnı skupiny vyplnili stejnypostojovy dotaznık take 2x ve stejnem casovem rozpetı sesti tydnu,neabsolvovali prakticke cvicenı a nevyplnovali proto ani evaluacnı do-taznık. Vysledna skore studentu byla porovnana mezi kontrolnı a ex-perimentalnı skupinou a nebyl mezi nimi zjisten signifikantnı rozdıl.

To muze byt dano tım, ze narocnejsı prakticka cvicenı, mohoupri prvnım setkanı nektere studenty paradoxne odradit. Krome vlivupraktickych cvicenı na motivaci byly testovany i dalsı vybrane faktory.V tomto prıpade vysledky ukazujı signifikantnı rozdıly mezi studentyruznych rocnıku gymnaziı.

47


Znalosti zaku z prırodopisu pred zavedenım apo zavedenı RVP ZV

Students’ Knowledge of Biology before and after the Introduction

of RVP ZV

Petra Juzlova, Radka ZavodskaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice


Abstrakt

Clanek prezentuje uroven a srovnanı vystupnıch znalostı zaku 9. trıdvybranych zakladnıch skol a osmiletych gymnaziı z oblasti biologickehoa geologickeho uciva. Prvnı cast sondy byla provedena pred zavedenımRamcoveho vzdelavacıho programu pro zakladnı skoly (dale RVP ZV)do 9. rocnıku zakladnıch skol, cast druha reflektuje zmenu formalnıhokurikula. Znalosti zaku byly zjist’ovany pomocı didaktickeho testu se-staveneho podle osnov Vzdelavacıho programu Zakladnı skola, tak abytest zaroven respektoval ocekavane vystupy RVP ZV ve vzdelavacıoblasti Clovek a prıroda. Testovanı se zucastnilo zhruba 500 zakuzakladnıch skol.

48


Zaujem ziakov nizsieho sekundarnehovzdelavania o biologicke vedy

Lower Secondary School Pupils Interest about Biological

Scientific Disciplines



Abstrakt

Zaujem ziakov o prırodovedne predmety celosvetovo klesa, ziaci akodovody nezaujmu uvadzaju narocnost’ a nedolezitost’ vedy pre ichzivot a buduce povolanie. S narastajucim vekom zaujem o vedu uziakov klesa, pricom vacsı zaujem o vedu maju chlapci v porovnanıs dievcatami.

Ciel’mi vyskumneho setrenia bolo zistit’ aka oblast’ z prırodovednychpredmetov ziakov najviac zaujıma a tiez zistit’ vplyv premennych akosu gender a vek na zaujem o biologiu. Vyskumu sa zucastnilo 389 ziakovnizsieho sekundarneho vzdelavania vo veku 10 – 15 rokov. Kazdy re-spondent mal na cisty harok papiera uviest’ l’ubovol’ny pocet spon-tannych otazok – mal napısat’ otazky, ktorych odpoved’ ho zaujıma.Administracia otazok spocıvala v ich zaznamenanı a naslednom zacle-nenı do prıslusnej prırodovednej oblasti.

Viac ako 91 % vsetkych otazok predstavovali otazky z biologie anie z fyziky alebo chemie, cım sa potvrdilo, ze o biologiu maju ziacinajvacsı zaujem. Predpokladali sme, ze chlapci budu mat’ vacsı zaujemo biologiu ako dievcata. Dany predpoklad sa nam nepotvrdil, pretozevacsı zaujem o biologiu sme zistili prave u dievcat. V d’alsom pred-poklade sme stanovili, ze dievcata bude zaujımat’ biologia cloveka vi-acej ako chlapcov a naopak chlapcov bude viacej zaujımat’ zoologia.Predpoklad vsak nebol potvrdeny. Dievcata sıce mali vacsı zaujemo biologiu cloveka v porovnanı s chlapcami, ale k podobnym zisteniamsme dospeli aj v zoologiı, teda vacsı zaujem o zoologiu mali dievcata.Predpoklad, ze mladsı ziaci budu mat’ vacsı zaujem o biologicke temyako starsı ziaci sa nam jednoznacne nepotvrdil. Z oblasti biologie

49


bolo najviac otazok polozenych v siestom rocnıku a nasledne v sied-mom co mohlo byt’ sposobene obsahom ucebneho predmetu v danychrocnıkoch.

50


Skolnı zahrada jako modernı vyukovy nastroj

School Garden as a Modern Educational Tool

Zbynek VachaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected]

Abstrakt

Skolnı zahrada je mnohymi pedagogy chapana jako modernı vyukovynastroj a strategie, ktera umoznuje ucitelum do vyuky zaclenit prak-ticke aktivity v rozmanitych disciplınach. Poskytuje dynamicke prostre-dı v okolı skoly, ve kterem se zaci zabyvajı pozorovanım, objevovanım,experimentovanım a podlehajı zde vychovne vzdelavacımu procesu.V prostoru skolnıch zahrad si zaci osvojujı zkusenosti z realneho zivotanazorneji nez z prıkladu v ucebnici, coz zakum umoznuje, aby sestali aktivnımi ucastnıky vyucovanı. V soucasnosti je vsak vyuzitıskolnıch zahrad ve vzdelavanı bohuzel neustale omezovano, ackoli mavzrustajıcı tendenci. Hlavnım cılem vyzkumu je zmapovat aktualnıstav vyuzıvanı skolnıch zahrad ve vyuce na primarnım stupni zaklad-nıch skol a determinovat potencialnı moznosti zaclenenı skolnıch za-hrad do vyuky v budoucnosti.

51


Stav vyuky histologie na skolach vyssıhostupne sekundarnıho vzdelavanı v Ceske

republice

The Status of Teaching Histology at Schools of Upper Level of

Secondary Education in the Czech Republic

Klara MaratovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

Predmetem studie je problematika stavu vyuky histologie na strednıchskolach (ISCED 3) v Ceske republice. Vyzkum je zameren na stre-doskolske ucitele biologie, kterı byli osloveni prostrednictvım on-linedotaznıku. Vyzkumu se zucastnilo celkem 260 respondentu ze vsechkraju Ceske republiky.

Mezi cıle vyzkumu patrı zmapovanı spokojenosti vyucujıcıch sezpracovanım histologicke problematiky ve stredoskolskych ucebnicıch,do jake mıry ucitele pri prıprave na vyuku vyuzıvajı dalsı informacnızdroje nebo zda vyuku histologie povazujı pro zaky za prınosnou. Dalebylo zjist’ovano, zda ucitele ve vyuce se zaky pouzıvajı trvale histo-logicke preparaty, poprıpade zda jsou schopni si trvale histologickepreparaty samostatne vytvorit. Na zaklade odpovedı bylo zjisteno, zeprestoze 98% ucitelu biologie povazuje vyuku histologie za dulezitou,pouze 33% ucitelu ji povazuje za prınosnou pro vsechny zaky bezohledu na jejich budoucı povolanı. Dale bylo zjisteno, ze pouze 25% re-spondentu ma pro vyuku k dispozici kvalitnı trvale preparaty v do-statecnem mnozstvı.

52


Faktory vplyvajuce na toleranciuobojzivelnıkov

The Factors Influencing Tolerance to Amphibians



Abstrakt

Napriek tomu, ze obojzivelnıky maju v prırodnych ekosystemoch svojenezastupitel’ne miesto, samotny pocet druhov, ale najma stav ich ohro-zenia nielen u nas, ale aj v celosvetovom meradle, je alarmujuci. Oboj-zivelnıky su povazovane za neobl’ubene zivocıchy, u l’udı vyvolavajucestrach a odpor. Stupen ochrany obojzivelnıkov zavisı prave od l’udı,ktorı si casto ani neuvedomuju ich vyznam v prırode a pre cloveka akonaju emocionalne.

Vyskumu sa zucastnilo 200 respondentov, studentov vo veku 15 – 18rokov. Skumali sme vplyv emociı strachu a odporu na spravanie sastudentov voci obojzivelnıkom. Pri skumanı strachu a odporu zo zivo-cıchov a ich vplyvu na spravanie sa voci obojzivelnıkom, sme pouzilimetodu dotaznıka. Dotaznık obsahoval okrem zakladnych demogra-fickych otazok ako pohlavie, vek a rocnık, i otazky tykajuce sa bydliska,tj. ci respondent byva v rodinnom dome alebo v panelovom cinziaku.

Dalsie mozne faktory vplyvajuce na toleranciu obojzivelnıkov smezvolili prıtomnost’ zahrady ci vlastnia resp. ich rodicia dom so zahradou,prıtomnost’ zahradneho jazierka i oplotenia. V poslednej casti dotaznıkasa mali respondenti na Likertovej skale vyjadrit, do akej miery supre nich obojzivelnıky odporne a uzitocne. Tolerancia obojzivelnıkovziakmi bola pomerne vysoka, pricom ich tolerancia bola ovplyvnenatoleranciou rodicov, chapanım ich uzitocnosti tiez strachom a odporomz nich.

Na zaklade tychto vysledkov mozeme potvrdit’, ze tolerancia oboj-zivelnıkov pozitıvne korelovala s hodnotenım ich uzitocnosti, t.j. cımviac povazovali ziaci obojzivelnıka za uzitocneho, tym vyssia bola ichtolerancia voci obojzivelnıkom, avsak ostatne faktory boli nevyznamne.

53


Tajemstvı slimaku: kam spejı hlenky v ceskemvysokem skolstvı?

A Grex Mystery: the Position of Slime Molds in Czech Tertiary

Education

Tereza Korbelyi, Dagmar RıhovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha [email protected] [email protected]

Abstrakt

O hlenkach (Myxomycota) nejspıs kazdy slysel: tato tajemna skupinaje proslavena predevsım slozitym rozmnozovanım a

”prechazenım“

mezi jednobunecnymi a mnohobunecnymi ci syncytialnımi formami.I presto, ze se jedna o organismy s nezvyklym zivotnım cyklem, muzemeje bezne nalezt v nası prırode, pri vyuce terennıch pracı a pri ex-kurzıch s zaky ci studenty. Zajımalo nas tedy, zda se budoucı uciteleprırodopisnych predmetu pri sve prıprave na vysoke skole s proble-matikou hlenek setkajı. Za tımto ucelem jsme zjist’ovaly, v jakychpredmetech a s jakym systematickym razenım hlenek jsou studenti se-znamovani, protoze slozity zivotnı cyklus nenı jedinym uskalım (vyuky)techto organismu. Problematicke je i jejich systematicke zarazenı avnitrnı clenenı.

Vyzkum jsme provedly na osmi ceskych vysokych skolach. Zadnaz techto institucı pri vyuce hlenky neopomıjı. Studenti se s nimi mohousetkat celkem na 18 prednaskach. Vetsinu techto kurzu predstavujıprednasky nizsı botaniky nebo mykologie. Ve dvou prıpadech jsouhlenkam venovany kapitoly v kurzech zoologie bezobratlych a mik-robiologie, pouze tri prednasky jsou zacılene na jednobunecna euka-ryota. Zpusoby zarazenı hlenek do systemu se lisı mezi jednotlivymivzdelavacımi institucemi. Diverzita a specifita jednotlivych skupin hle-nek se tedy odrazı i pri jejich nejednotnem zpusobu vyuky. Pozi-tivnım zjistenım je ale fakt, ze budoucı ucitele prırodopisu a biolo-gie o hlenkach jiste povedomı zıskajı a znalost teto zajımave skupinynevymizı.

54


Prırodovedna gramotnost v ramci projektuNIQES

Scientific Literacy within the Project NIQES

Martin RusekKatedra chemie a didaktiky chemie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Karlova,

Praha [email protected]

Abstrakt

Prıspevek seznamuje s aktivitou v ramci projektu NIQES (Narodnısystem inspekcnıho hodnocenı vzdelavacı soustavy v Ceske repub-lice), jehoz nositelem je Ceska skolnı inspekce (CSI). V tomto pro-jektu je pozornost venovana matematicke, ctenarske, jazykove, in-formacnı, socialnı a prırodovedne gramotnosti. Prvnım ukolem tymupro prırodovednou gramotnost, jehoz je autor tohoto prıspevku soucas-tı, bylo vymezenı pojmu prırodovedne gramotnosti. Hojne vyuzıvanadefinice testovanı PISA je v mnoha ohledech vyuzitelna. Ne zcela vsakodpovıda podmınkam ceskeho skolstvı, a bylo ji tak zapotrebı upravit.Dalsı cinnosti se pak tykajı nastroju ke zjist’ovanı podmınek, procesu avysledku prırodovedneho vzdelavanı na ceskych skolach. V prıspevkubudou uvedeny i dılcı vysledky z testovanı zaku osmych trıd zakladnıchskol, ktere v kvetnu 2014 realizovala CSI. Prırodovedna gramotnostbyla testovana prostrednictvım komplexnı ulohy vytvorene tymempro prırodovednou gramotnost v projektu NIQES. Dle ocekavanı melizaci problemy predevsım s otazkami zamerenymi na resenı problemu,navrh experimentu apod. Znacne problemy take zpusobovaly otazkys otevrenou odpovedı, ktere jasne ukazaly jiz pri testovanı ctenarskegramotnosti (PISA 2009), ze castym zdrojem nespravnych odpovedızaku nenı jejich neznalost daneho oboru, ale jejich neschopnost docıstcely text a odpovedet na vsechny otazky.

55


56

Postery

57


Botanicka zahrada – mısto pro rozvojalternativnıho vzdelavanı

Botanical Garden – a Place for the Development of Alternative

Education

Eva Novozamska, Eva VıtovaBotanicka zahrada hlavnıho mesta Prahy, Praha [email protected]

[email protected]

Abstrakt

Moznosti mimoskolnıho vzdelavanı nabızı zakum a jejich ucitelumsiroke spektrum nabıdek, ktere mohou vyuzıt zvlaste v oblasti prırod-nıch ved v podobe nejruznejsıch exkurzı a seminaru. Jedna se o moznoualternativu klasicke skolnı vyuky, ktera muze do probıraneho tematuvnest ozivenı. Otazkou je, jak predavane informace spravne podat tak,aby pro posluchace byly pochopitelne a navıc poutave, coz je obtıznezvlaste u mene popularnıch temat, jako je botanika. Poster prezentujejednotlive aktivizacnı metody vyuky, ktere jsou vyuzıvany v ramcivyukovych programu v Botanicke zahrade hl. m. Prahy a ktere pre-zentujı alternativnı prıstup k vyuce. Jedna se zejmena o vyukove hry,metody zkusenostnıho ucenı formou vlastnıho prozitku ci skupinoveprace v ramci nejruznejsıch badatelskych postupu.

58


Vitamıny a mineralnı latky v ucebnicıchprırodopisu na 2. stupni zakladnıch skol

Vitamins and Minerals in Course Books of Biology for the 2nd

Level of Primary Schools

Zuzana SmıdovaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice

[email protected]

Abstrakt

Problematika vitamınu a mineralnıch latek je z hlediska jejich obsahuv pestre a vyvazene strave v soucasne dobe velmi aktualnı. Vitamınyjsou pro lidsky organizmus nezbytne a musı byt prijımany v potrave.Jako slozky enzymu se ucastnı chemickych deju v bunkach. Jejich ne-dostatek zpusobuje ruzne poruchy a nemoci. Mineralnı latky (jejichionty) jsou potrebne pro mnohe procesy v tele a pro stavbu a cinnostorganu, nektere jsou slozkami enzymu. Je proto dulezite zacıt s edukacıv tomto smeru co nejdrıve, jiz na zakladnı skole.

Uvedena problematika byla analyzovana v sesti ucebnicıch prı-rodopisu pro 8. rocnık zakladnıch skol (ucebnice biologie cloveka).Zkouman byl rozsah, hloubka a nazornost zpracovanı problematiky(tabulky, obrazky), jako i tematicke zaclenenı k urcite latce v ucebnici.V uvedenych aspektech byly zjisteny velke rozdıly mezi ucebnicemi.Ve vsech ucebnicıch je problematika vitamınu a mineralnıch latek lo-gicky zaclenena do kapitoly

”Travicı soustava“, nasleduje za ucivem

o jednotlivych organech teto soustavy. Jen v jedne ze zkoumanychucebnic problematika predchazı samotne ucivo travicı soustavy, jakouvod do rozsahle kapitoly

”Energie“.

Znacny rozdıl je v komplexnosti uvedenych vitamınu a mineralnıchlatek, u vitamınu v informacıch o jejich zdrojıch, doporucene dennıdavce, funkcıch a projevech nedostatku. Z uvedenych hledisek jsou nej-podrobnejsı informace uvedeny v ucebnici Prırodopisu pro 8. rocnıkzakladnı skoly autoru E. Kocarek – E. Kocarek, vydane nakladatel-stvım Jinan (Uvaly u Prahy, 2000).

59


Ulohy v ucebnicıch prırodopisu: reprodukcepoznatku nebo rozvoj myslenı zaku?

Learning Tasks in Biology Textbooks: Reproduction of Facts or

Development of Pupils’ Thinking?

Olga VranovaKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Ucebnı ulohy jsou jednım z prostredku, ktery muze vyznamne prispıvatk rozvoji myslenı zaku. Obsahlym zdrojem prırodovednych ucebnıchuloh jsou ucebnice a pracovnı sesity prırodopisu. Cılem prezentovanehovyzkumu bylo zjistit rozmanitost uloh v ucebnicıch prırodopisu a na-rocnost uloh s ohledem na myslenkove procesy nutne k jejich resenı.Vyzkumny soubor tvorily ucebnı ulohy v soucasnych ucebnicıch prı-rodopisu pro 6.- 9. rocnık sedmi ruznych nakladatelstvı.

Ucebnı ulohy v jednotlivych ucebnicıch byly posuzovany podlenarocnosti vyzadovanych myslenkovych operacı (klasifikace Tollinge-rove). Na zaklade zarazenı uloh do typu bylo mozne porovnat narocnosta pestrost souboru ucebnıch uloh v ruznych ucebnicıch prırodopisu.Vysledky vyzkumu naznacily, ze v ucebnicıch prırodopisu prevazujıtypy uloh, k jejichz resenı je treba pametnı reprodukce poznatku ajednoduche myslenkove operace.

60


Pedagogicke pochopenı obsahu a didaktickerekonstrukce v kurzech didaktiky biologie

Pedagogical Content Knowledge and Didactic Reconstruction in

Didactics of Biology Courses

Jirı Svehla, Miroslav PapacekKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Jihoceska univerzita, Ceske Budejovice


Abstrakt

Prıspevek se zabyva komparacı teoriı didakticke rekonstrukce a peda-gogickeho pochopenı obsahu a jejich zaclenenım do kurzu didaktiky bi-ologie na vysokych skolach. Jednım z cılu je take navrzenı minimalnıhotextu do skript didaktiky biologie, protoze v soucasnosti nejsou tytoteorie v ramci ceskeho pedagogickeho prostredı prılis rozpracovany.V tomto ohledu tvorı jednu z vyjimek napr. Janık a kol. (2007). Jejichvyznam je vsak nesporny, ve sve podstate totiz legitimizujı povolanıucitele – tato kompetence odlisuje ucitele biologie od biologa – vedce.

61


Vnımanı genetiky a eticke stranky tohotooboru zaky strednıch skol

Perceptions of Genetics and Ethical Aspects of this Field among

Secondary School Students

Jana VlckovaKatedra pedagogiky, Pedagogicka fakulta, Masarykova Univerzita, Brno 252511@

mail.muni.cz

Abstrakt

Genetika je obor, ktery dnes zazıva obrovsky rozmach. Se svym po-krokem vsak nese i radu negativnıch aspektu a dotyka se etickychnorem. Dıky masmediım se informace snadno sırı, ale je zapotrebık nim umet pristupovat kriticky a hodnotit jejich relevantnost. Tentoprıspevek se zameruje na to, jak zaci strednıch skol vnımajı gene-tiku, jejı vyznam pro spolecnost a jejı eticky aspekt. Osborne (2003)vymezuje postoje ke vede (prırodovednym predmetum) jako kombi-naci porozumenı, vıry a hodnot k objektu, ktery je produktem nebovysledkem vedy u verejnosti nebo vedcu.

Ke zjist’ovanı postoju ke genetice zaky strednıch skol byl pouzitsemanticky diferencial vytvoreny Bauerem (2008), ktery byl mırneupraven. Pro analyzu zıskanych dat byla data prevedena do cıselnepodoby. Polozky semantickeho diferencialu byly kodovany od 1 do 7(pozitivnı vyroky s nejvyssım skore a negativnı s nejnizsım). Datazıskana polozkami semantickeho diferencialu byla podrobena fakto-rove analyze, aby polozky byly rozdeleny do souvisejıcıch dimenzı.Prıspevek rozsiruje oblast vedeckeho badanı, kde v ceskem odbornempoli zatım vznika mezera.

62


Pasteuruv kvadrant: implikace pro vyzkumv didaktice biologie

Pasteur’s Quadrant: Implications for Biology Education Research

Martin JacKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc

[email protected]

Abstrakt

Vymezenı a pojetı oborovych didaktik, mezi ktere patrı i didaktika bi-ologie, nenı v ceske pedagogicke literature zdaleka jednotne. Nejcastejise v soucasnosti setkavame s pojetım oborove didaktiky jako apliko-vane vednı disciplıny vychazejıcı ze zakladnıho vyzkumu. Tento prıstupreflektuje linearnı model zakladnıho a aplikovaneho vyzkumu Vanne-vara Bushe. Pred necelymi dvaceti lety predstavil Donald Stokes novydvojrozmerny model oznacovany jako Pasteuruv kvadrant, ktery vztahmezi zakladnım a aplikovanym vyzkumem vyznamne propojuje. Totoparadigma bylo uspesne uplatneno v mnoha prırodovednych, tech-nickych i spolecenskovednıch oborech.

V ramci prıspevku bude prezentovan modifikovany zakladnı a roz-sıreny dynamicky model Pasteurova kvadrantu ve vztahu k didak-tice biologie a moznostem vyzkumu v oboru. Tento model implikujemoznosti a zaroven nezbytnost vzajemneho propojenı didaktickehovyzkumu se vzdelavacı praxı ve skolach. Implementace paradigmatuPasteurova kvadrantu do didaktiky biologie a dalsıch oborovych di-daktik predpoklada tesny synergicky vztah mezi smery vyzkumu pro-hlubujıcımi zakladnı teoreticke poznanı v oboru a smery vyzkumu,ktere v praxi umoznı zkvalitnenı skolnı vyuky biologie. Toto kom-plexnı pojetı vyzkumu v didaktice biologie by mohlo vest v dlouho-dobejsım casovem horizontu k preklenutı rozdılu mezi didaktickou te-oriı a vyucovacı praxı.

Prıspevek byl zpracovan v ramci resenı projektu OPVKCZ.1.07/2.3.00/20.0166

”Centrum teorie vzdelavanı prırodovednych

oboru“.

63


Implementace badatelsky orientovanehovyucovanı do vyuky prırodopisu na zakladnı

skole – prıpadova studie

Implementation of Inquiry-Based Lessons in Biology Instruction

at Lower Secondary School – Case Study

Katerina Tomaskova, Martin JacKatedra biologie, Pedagogicka fakulta, Univerzita Palackeho, Olomouc


Abstrakt

Badatelsky orientovane vyucovanı je jednım z trendu soucasneho prı-rodovedneho vzdelavanı. Zkusenosti s implementacı tohoto zpusobuvyucovanı na zakladnıch skolach jsou v Ceske republice pomerne male.V nası studii byl zpracovan soubor 7 badatelskych lekcı pro vyukutematickeho celku biologie cloveka v prırodopisu na 2. stupni zakladnıskoly. Jednotlive badatelske lekce majı charakter nasmerovaneho nebootevreneho badanı, pricemz kazda lekce pokryva kompletnı badatelskycyklus. Vytvorene badatelske lekce byly od unora do cervna 2014 pi-lotne overeny ve vyuce prırodopisu v 8. trıde na zakladnı skole v NovemJicıne. Po ukoncenı vyukoveho programu bylo u zaku dotaznıkovymsetrenım zjist’ovano, jak hodnotı narocnost a zajımavost jednotlivychkroku badatelskeho cyklu a do jake mıry jim ucast ve vyukovem pro-gramu napomohla pri rozvoji dılcıch badatelskych dovednostı.

Ze zjistenych vysledku vyplyva, ze zaci povazujı za nejnarocnejsıcasti badatelskeho cyklu formulaci zaveru pokusu ci merenı, stano-venı vyzkumne hypotezy a zpracovanı namerenych dat. Jako nejmeneobtıznou a zaroven nejvıce zajımavou cast badatelskeho cyklu zacihodnotı realizaci pokusu a moznost prace s digitalnımi sondami prosber dat. Za nejmene zajımave cinnosti zaci povazujı tvorbu grafuz namerenych dat, formulaci zaveru pokusu a kladenı a vyber vyz-kumnych otazek. Nejvetsı prınos realizovaneho vyukoveho programuspatrujı zaci v prakticke casti badatelskych lekcı od planovanı pra-covnıho postupu po realizaci pokusu.

Prıspevek byl zpracovan v ramci resenı grantoveho projektuIGA PdF 2014019.

64


Pohled ucitelu na poradanı Biologickeolympiady na zakladnıch skolach a gymnaziıch

Participation in the Biology Olympiad at Primary and Secondary

Schools from Teachers Point of View

Vanda Janstova1, Darina Dvorakova21Katedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha [email protected] ucitelstvı a didaktiky biologie, Prırodovedecka fakulta, Univerzita

Karlova, Praha

Abstrakt

Bylo ukazano, ze predmetove souteze, konkretne Biologicka olympiada(BiO) a letnı tabory a soustredenı zamerene na biologii (prıpadneprırodnı vedy), majı kladny vliv na motivaci zaku ke studiu biolo-gie a na vnımanı prırodnıch ved. Presto se rada skol do techto soutezınezapojuje. Proto jsme se rozhodli pilotnım dotaznıkem zjistit, jakyje nazor ucitelu na prınosy a nevyhody BiO, jak casto a pravidelne sezaci ucastnı BiO. Dale jsme mj. zjist’ovali typ a velikost skoly, delkupraxe ucitele.

Na vzorku 248 ucitelu zakladnıch skol a gymnaziı (navratnost nazakladnıch skolach 26%, navratnost na gymnaziıch 42%) bylo pomocıelektronickeho dotaznıku zjisteno, ze ucitele gymnaziı poradajı skolnıkola BiO signifikantne casteji nez ucitele zakladnıch skol. Rada ucitelupovazovala zadanı souteznıch uloh za prılis narocne, coz ale u vyberovesouteze jinı povazovali za potrebne. Zaroven respondenti zminovali mo-tivacnı potencial souteze a to, ze

”rozvıjı nadanı a odborne vzdelavanı

zaku“. Jako nejcastejsı duvody pro neorganizovanı skolnıho kola sou-teze se ukazaly prılisna narocnost zadanı souteznıch uloh a to, ze zacineprojevujı aktivnı zajem o BiO.

Prıspevek byl zpracovan v ramci resenı projektu GAUK 259-484

”Faktory motivujıcı resitele celostatnıch kol vybranych predmetovych

prırodovednych olympiad (biologicke, chemicke a fyzikalnı) k ucastiv soutezi“.

65


Komparace historickych a soucasnych trenduprırodovedneho vzdelavanı

Comparison of Historical and Current Trends in Science

Education

Tereza OdchazelovaKatedra biologie a environmentalnıch studiı, Pedagogicka fakulta, Univerzita


Abstrakt

V poslednıch letech je zaznamenavan celoevropsky trend poklesu zajmuo studium prırodnıch ved. Tento fakt logicky vede didaktiky a uciteleprırodovednych oboru k hledanı novych efektivnejsıch a pro zaky pri-tazlivejsıch vzdelavacıch metod a prıstupu k vyuce. Pri pohledu nasoucasnou podobu

”ceskeho“ prırodovedneho vzdelavanı je jednoznac-

ne, ze hlavnı myslenky a zamery se vesmes shodujı s temi, ktere jiz bylyaplikovany v uplynulych desetiletıch. Tento prıspevek srovnava aktu-alne doporucovane didakticke metody a prıstupy k prırodovednemuvzdelavanı s puvodnımi myslenkami a vyukovymi koncepty prednıchceskych pedagogu a didaktiku konce 20. stoletı.

66

Autorsky rejstrık

Adamcova Marcela, 24

Bazgier Vaclav, 33Bizubova Maria, 26, 27

Cekal T., 32Cincera Jan, 43

Dostal Petr, 11Dvorakova Darina, 65Dvorakova Radka Marta, 47

Fancovicova Jana, 45, 49, 53

Gaper Jan, 30Gaperova Svetlana, 30

Hybsova Aneta, 42

Chocholouskova Zdenka, 21

Jac Martin, 18, 63, 64Jancarıkova Katerina, 40Janstova Vanda, 18, 39, 47, 65Juzlova Petra, 48

Kimakova Katarına, 20Kocı Tomas, 35Kopecka Jitka, 15Korbelyi Tereza, 54

Kroufek Roman, 41Kubiatko Milan, 45, 49, 53

Majerova M., 32Malina Radovan, 24Maratova Klara, 52Mullerova Lucie, 38

Novozamska Eva, 58

Odchazelova Tereza, 34, 66

Papacek Miroslav, 8, 61Pavlasova Lenka, 19, 47Petrasova Anna, 37Petr Jan, 17, 44Pinkr Tomas, 39

Rehakova Jarmila, 32Rokos Lukas, 44Rusek Martin, 55Ruzek Ivan, 26, 27Rychnovsky Boris, 23Ryplova Renata, 32

Rıhova Dagmar, 54

Slepakova Ivana, 20

Smıdova, Zuzana, 59

67


Svehla Jirı, 61

Tomaskova Katerina, 64Trhan Peter, 30Turanova Lıdia, 10

Urban Peter, 24Usakova Katarına, 9

Vacha Zbynek, 51Vinter Vladimır, 14, 33Vıtova Eva, 58Vlach Pavel, 21Vlckova Jana, 62Vodova Libuse, 16Vranova Olga, 60

Zavodska Radka, 48

68

Trendy v didaktice biologieSbornık abstraktuEditor: Lenka Pavlasova

Vydala: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogicka fakultaRok vydanı: 20141. vydanıVytiskla tiskarna Nakladatelstvı KarolinumISBN: 978-80-7290-787-8

Date post:	28-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	9 times
Download:	0 times

Trendy v didaktice biologie - pages.pedf.cuni.czk-abstraktů-final.pdf · prostoru o vyb er p eti...

Documents