iiV topadu 2010 KAVAANA j a nou 5ek (~udcas t z Oficialni str~nky statn i maturity ww wnoyamaturitacz K tomu ministersklti cast wwwmsmtczstjltnJ-maturitamESh

u

Statnf maturity nejsou lek ny-brz symptom choroby

Ukolem statni maturity rna byt identifikace spatnych skol a z8kU Pokud vsak vSe probet1ne podle planu poslouzi piedevSim k LEGuJZ

jsme piece moe dobt l kdyZ tak narocnou zkousku udelalo tolik zcikU

p zlepsi zpiisnenim vystupni konshy a souwne dat kazdemu kdo ma PAVEL JANOUSEK troly middot zajem moinost temto standarshy

lcd jedcnadvaeeli lety dum dQ~tal V druhem pnpaltie se OautorovlZeme otevienjch narucijsem m~l radostny poeiI charakter a kvalita vynky stavaji

ze uz nebudu zit v le01i Pan ministr skolstvi jaks i pozashy velie in ami podrutn)hni a jedinym Pavel kde nckdo nesmysloe pomnel ze zaldadem kVdlitnJ ukazatelem fungovanr souslavy je

experimcmuje s Ijdmi a zavadi produkce cehokoli tedy i vzdeshy bezprobJemova prodmce absolshyneco 0 tern v~icllni tcli Ze je ianosti neni zpetna restrikce yenlU respektive slatisticke vykashyto hloupost Byl to naivru omyl nl 7aklade vyhodnoceni poctu zy 0 narustu jejich pOCIU Neni NarodiJ se 26 Dfezna 1956

Na Filozoficke fakultA UKneboi zahy se ukazalo ze rozum zrnetkil nybrz dobry projekt pntom lUke doloZit Ze v minushyabsolvoval (1980) ~boryj e schopen zduvodnit kazdy kvalitni materiAl ~pickove fizeni Iych letech se takoveto uvaZovaru cestina vytvarnd vychova

nesmysl a eesta do pekla je a organizace prace a take kvalitshy de facto stalo direktivou Debot divadelni a nlmoVil veda dhi1dena nejkrrumej simi umysshy ni a zaiDleresovilllY zamcstnaoec opet bylo jednou nutDe dohnat Dlouhodobe pracuJe v Ustavu Iy Dukl7em IOho je mi stav A to vSechDO nase dne~n i skolshy a piedehnat Zapad Nove ~oly pro tlskou Iiteraturu AV tR k nemuz po fade ozdravnych stvi jako cclek nema (Nic proti rostly jak houby po desi a 0 jak ktery v letech 1999-2010 vedl

Od r 1990 externe vyutujereforem dospelo ceske skolstvi tern z jeho spolutvlircu ktefi jsou gyrnnuia tak j odOOme Mtoly na katedfe (Listavu) ceske a take stalni maturi ta jako exemshy opravdu v7dclani a obetavi) nejrUznej~ibo typu a urovne literatury a literarni vedy

plum Proc IOOlU tak je Obavam se Tomu kdo schopnostmi nOOoshy FF UK V letech 1999-2009 Kdy~ dne~n i ministr skolshy ie na zaCiilkn byla velmi pozishy sahl na statni skolu neOO Demel pusobiJ na katedie teske

stvi Dobe~ reagoval fiB zk~ebshy tivni my~lenka Kazdy clovck chui se na ni otravoval se pak ilteratury PedF UK Od r 2008

nl kolo ta~ance zvane sUilni rna pnivo dosahnout na co nejshy oteviela milUc skol podle rulzvU uti na katedre divadelni vedy FFUK maiurita pronesl dye zajfmave vy~~i vzdelani ktenl se vsectak soukromYch oviiem rovnel hojni

veei Zaprve potvrdil ie jedna ryehle 7trivializovala v utilishy dotovanych statem Jejich pilvodshy Byl hlavnim redaktorem z nejlhilejtej~ich casti 7jvota taristickou tezi Kaidy clovck n1m smyslem parme bylo poskytshy dvojdBmho SlovnJku teskYch

splsovatehi ad roku 1945spoletnosti jc oClIlOcoa Ladruhe rna pravo vlastnit doklad 0 co nout pffleZitost pro jim~ pedagoshy(vysel1995 a 1998) tl hlavmm vyh llisil ze statni maturi ta je tim nejvymm vzdehini Rozdil gicke pfistupy V praxi se vSal autorem ttyidllnych D~jln

pravym lekem ktery nemoene je patmy V prvnim pfipade je nemala cast z nich stala mistem teske literatury 1945- 1989 skolstvi vyletr Zajimavy napad povinnosti statu jako garanta jednoducheho smenneho obchoshy (2007-2008)Samostatne Obdobne asi uvazovali ieditel~ skolstvi stanovit standardy pro du doklad 0 studiu za pnslusny vydal napt studll ivan Vyskotil nekdejsich mirodnieh podniku jedDotJive typy druhy a stupne financni oboos Slysel jsem tak a jeho neJlteratura (2009)

Vyrnbime siee zmetky ale to se skol dba( na jejich dodrzovani napnklad 0 skole zvueneho mlzvu

KAVARNA 27 ~ ~V$uClteIOHausenblas v Respektu 8 11 2010 Podrobne j5em probral vsecl132 lila letosm1o teslu pouziteho v tzv generalce na maturitu z cestiny Jak je mozlle ze do 18 z Ilich CERMAT po deseti letech pred razelleho vyvoje ope t pustll chyby

kJe vyber ZAku i zpusob jcjich vloelavani pmbl1ui v rC7ii fotbashyIOvCh klublL Tfn perspektivnim oorotencom plali kolne a vymeshynou Zll to pedagog-lt skoly oceshykava eje v pnslusn u dobu ) enshyei ljZenym dokladtrn U vWelam

Nastup novjdI verozvistU Z pohl uU stui tik je ceske ~kol shysty lISp~ ne yenidyl uz dnes mame vice mist na ~ticdnic h a vysoshyJ-ych skoillch nei deti v popushyloenim menlku Zap mneJu se vl(uk n dctail podlc piirodnich zakonu nemaji vichn pfislullnishyci danenl pupulacniho rocnlku slcjne nadani 11 steJouu motivllci SluUuvat Nic proll tomu hudy jsme j iny kvalita clovela nesoushyvisi certifilclty a dohrY r meshy~Inll jc vic n L hloupy pseushytIo inte ligent Nicmcne logika veci vedc ke klicove uvaze zJllimco nadan a motivovani jsou schopni nabyvat vzdel ni ~ami od sebe ~ tomu aby ke stejnym vys1edshy

um dospeli Uci mene nadani I motivovani je treba kvalitnejsishyho pedagogrckcho veden

Popsana simace se logicky stala vyzv u pro J idaktik-y a tcorelicke pedagogy Poslavila pred n tikol pmv~st revizJ systemu vychovy a vzdelavini tak aby i za zmeshynenych tupti fu ngoval PrUsvih vsak tkvi v tom ze do jejich cela se postavili verozvesti iluze ze pravym lekem na vsechny potishyie je didakticky optimismus opirajici se 0 pfesvedceni ze kazdy student je v jadru tvohvy a rna nesmimou chui se ucit Kaidy ucitel je pak potencialni Komenskl a neexistuje pro nej vetsi rozkos nez piedavat sve hlushyboke lnalosti dychtivym zaktim Jedinc co tedy dokonalym ucishyteltrm a zaktim piekazi v jejich vrozene potrebi byt lepsimi a lep~imi jsou piekazky kladene

direkLivnimi metodami pravidly a 7vyk ~qare ~oly Je proto tiebll 73ky i ucitele od nich osvoshybodit po kymvul jim svobodny proslor to dobre v nich sarno od sebc rozkvete a stvO skolu v niz se clovek stane vzdilanym jen jahi mimochodenl uprostred rruiostnych tabav a her

Odvekj n Zakladnim trikem didakticklch verozvestU se piitom stala manishypulace se slovy znalosti a dovedshynosti ktera byla rei nterpretovashyna jako dve spolu nesouvisejici veliciny Modemi eovck PrY uz j iste veci nemw l wbec znat proshytoze si v~ecko dtilezite vcas najde na intcrnetu Od skoly se proto chce jen to aby zaka naucila praktickym dovcdnostem a to jen tern ktere bude v zivote potreshybovat Jak bajecne Podle teto logiky by se budouci chirurgove nemuseli ueit anatomii (Ialinshysky) staei kdyz budou umet dobre rezat Rozdil mezi srdcem a brzlikem kde je slepe stfevo ajak vypadajijatra to vse si piece snadno najdou ai ph operaci shypokud to ph sve tvohvosti budou wbee potiebovat

Bezbolestne vzdelani patn k odvekym sntim lidstva clovek spolkne kousek neceho koulelshyneho a hned bude vseehno umet Kaidy z nas ma navie osobni zkushy

senost s dobrYmi uCiteli jejichZ hodiny byly radost a s tupci produkujicimi nudu sed Sed A nikdo r zhodnc nechce aby ti dmzi na kolach pfevaiovali Vyse nastinene didakticke teze si tak snadno ziskaly popularitu v medishyich u rodicti ucitelti i illti neboi byly plislibem ze rozum a demoshykratickl vzdor proti aUloritarstvi zasahnc a zcivilizuje i skolu

Mezi idealem a jeho vulgami realizaci byva rozdil a tak se v praxi didak1icklffi cHern nove skoly stala vychova komunishykativniho blbce tedy ilovcka schopneho vest kdykoli dialog o cemkoli aniz 0 tom mnoho vi A neplekvapi ze tele 0 redukci nadbytecneho uceni ktere brzdf phrozenou kreativitu nejvice oslovila zaky Jejich spontanni odpor pr ti biilovanl a picsvedshyceni ze vets ina toho co na skoshyllkh uci je stejne neucelny pleshyvel byly touto teli rehabilitovany ba co vic zmenily se v ucinshynou zbran v jejich odvekem boji s tyranskymi ulitcli

OpomQeni Gaussovy kHvky

Reforma uz nejakY ten patek bezi a mel a by tedy phmlSet sladke plody zaky stale vzdelanejsi Fakt ze tomu tak neni naznacuje ze se asi nekde stala chyba eoz si uvcdomuji i ti premy~livcjsi mezi didaktiky Mnozi z nich obhajuji

Za ilustracni doprovod k eseji Pavia Janouskajsme zvolili ukazky z instalace Evy Kotltkove (1982) vychovny model (2009-2010) kterY jenyni umisten v prazskem Centru soucasneho umeni DOX na prehlidce dosavadnich laureatu Ceny Jldficha Chalupeckeho Nositelka teto ceny za rok 2007 ve vychovnem modelu pfinasi dalsi variaci svych skolnich temat a prad svych navratu do detstvi Jednou takovou variacibyla vystava Cesta do skoly (2008 Spalova galerie Praha)jinou serie objektu Domaci vezeni (2009 l dalSi vystava Diktat (2009 ARGE Kunst Balzano)Eva K take IIustruJe prozalcke kn hy svello otce povotanim analytickeho filozofa Petra Kotatka (1955) nejnoveji se tak still 0 u romanu pro deti Wormsuv svet (2009 Druhe mesto Brno)

plilol1lny stay s lisackosti l1lisshytrU marxleninismu I ) Je lbyteClle pieceiiovat objektivni i subjeltivni ukazatele p k1esu protoze cc ta je v zasadc spnivna a objevuji se i prvni pliznaky zmcny k lepsimu 2) Zdalllivy pollegt je dan piezitky minulosti a indtvidualnimi chyshybruni 3) Situace sc tedy zlepsi hned pote rcspektive za par desishytek let tcdy nekdy v budoucnu ai skoly ovl~lIne nami vychovana zcela nova generace dokonalych pcdagogu pro nez nase vize bude i itou skulecnosti (Je proto nutne na plislusnych vysoklch skolach stale phdavat hodiny pedagogiky a to i na ukor takzvane odbornosti neboi lleni dllldite co se uci ale jak se u L)

Skoda jen ze tito odbomiei skuteenc delaji jednu drobnou chybu zapominaji ze Gaussova kiivka plati i pro uiitele tedy ze take mezi nimi jsou nejen lide lalentovani a tvonvi ale take ti kteii Iota povo)in i vykonavaji bez predpoldadu A lake ze s narusshytajicim poctem mist tech drushyhych v syslemu phbyva Zvlaste vezmeme-li v uvahu ze socialshyni a financru ohodnoceni ucitelti neni velike a lalentovanym idem se nabizeji mnohem atraktivnejshysi zptisoby jak se seberealizoyat a uzivit

KAVARNA 27 ~ ~V$uClteIOHausenblas v Respektu 8 11 2010 Podrobne j5em probral vsecl132 lila letosm1o teslu pouziteho v tzv generalce na maturitu z cestiny Jak je mozlle ze do 18 z Ilich CERMAT po deseti letech pred razelleho vyvoje ope t pustll chyby

kJe vyber ZAku i zpusob jcjich vloelavani pmbl1ui v rC7ii fotbashyIOvCh klublL Tfn perspektivnim oorotencom plali kolne a vymeshynou Zll to pedagog-lt skoly oceshykava eje v pnslusn u dobu ) enshyei ljZenym dokladtrn U vWelam

Nastup novjdI verozvistU Z pohl uU stui tik je ceske ~kol shysty lISp~ ne yenidyl uz dnes mame vice mist na ~ticdnic h a vysoshyJ-ych skoillch nei deti v popushyloenim menlku Zap mneJu se vl(uk n dctail podlc piirodnich zakonu nemaji vichn pfislullnishyci danenl pupulacniho rocnlku slcjne nadani 11 steJouu motivllci SluUuvat Nic proll tomu hudy jsme j iny kvalita clovela nesoushyvisi certifilclty a dohrY r meshy~Inll jc vic n L hloupy pseushytIo inte ligent Nicmcne logika veci vedc ke klicove uvaze zJllimco nadan a motivovani jsou schopni nabyvat vzdel ni ~ami od sebe ~ tomu aby ke stejnym vys1edshy

um dospeli Uci mene nadani I motivovani je treba kvalitnejsishyho pedagogrckcho veden

Popsana simace se logicky stala vyzv u pro J idaktik-y a tcorelicke pedagogy Poslavila pred n tikol pmv~st revizJ systemu vychovy a vzdelavini tak aby i za zmeshynenych tupti fu ngoval PrUsvih vsak tkvi v tom ze do jejich cela se postavili verozvesti iluze ze pravym lekem na vsechny potishyie je didakticky optimismus opirajici se 0 pfesvedceni ze kazdy student je v jadru tvohvy a rna nesmimou chui se ucit Kaidy ucitel je pak potencialni Komenskl a neexistuje pro nej vetsi rozkos nez piedavat sve hlushyboke lnalosti dychtivym zaktim Jedinc co tedy dokonalym ucishyteltrm a zaktim piekazi v jejich vrozene potrebi byt lepsimi a lep~imi jsou piekazky kladene

direkLivnimi metodami pravidly a 7vyk ~qare ~oly Je proto tiebll 73ky i ucitele od nich osvoshybodit po kymvul jim svobodny proslor to dobre v nich sarno od sebc rozkvete a stvO skolu v niz se clovek stane vzdilanym jen jahi mimochodenl uprostred rruiostnych tabav a her

Odvekj n Zakladnim trikem didakticklch verozvestU se piitom stala manishypulace se slovy znalosti a dovedshynosti ktera byla rei nterpretovashyna jako dve spolu nesouvisejici veliciny Modemi eovck PrY uz j iste veci nemw l wbec znat proshytoze si v~ecko dtilezite vcas najde na intcrnetu Od skoly se proto chce jen to aby zaka naucila praktickym dovcdnostem a to jen tern ktere bude v zivote potreshybovat Jak bajecne Podle teto logiky by se budouci chirurgove nemuseli ueit anatomii (Ialinshysky) staei kdyz budou umet dobre rezat Rozdil mezi srdcem a brzlikem kde je slepe stfevo ajak vypadajijatra to vse si piece snadno najdou ai ph operaci shypokud to ph sve tvohvosti budou wbee potiebovat

Bezbolestne vzdelani patn k odvekym sntim lidstva clovek spolkne kousek neceho koulelshyneho a hned bude vseehno umet Kaidy z nas ma navie osobni zkushy

senost s dobrYmi uCiteli jejichZ hodiny byly radost a s tupci produkujicimi nudu sed Sed A nikdo r zhodnc nechce aby ti dmzi na kolach pfevaiovali Vyse nastinene didakticke teze si tak snadno ziskaly popularitu v medishyich u rodicti ucitelti i illti neboi byly plislibem ze rozum a demoshykratickl vzdor proti aUloritarstvi zasahnc a zcivilizuje i skolu

Mezi idealem a jeho vulgami realizaci byva rozdil a tak se v praxi didak1icklffi cHern nove skoly stala vychova komunishykativniho blbce tedy ilovcka schopneho vest kdykoli dialog o cemkoli aniz 0 tom mnoho vi A neplekvapi ze tele 0 redukci nadbytecneho uceni ktere brzdf phrozenou kreativitu nejvice oslovila zaky Jejich spontanni odpor pr ti biilovanl a picsvedshyceni ze vets ina toho co na skoshyllkh uci je stejne neucelny pleshyvel byly touto teli rehabilitovany ba co vic zmenily se v ucinshynou zbran v jejich odvekem boji s tyranskymi ulitcli

OpomQeni Gaussovy kHvky

Reforma uz nejakY ten patek bezi a mel a by tedy phmlSet sladke plody zaky stale vzdelanejsi Fakt ze tomu tak neni naznacuje ze se asi nekde stala chyba eoz si uvcdomuji i ti premy~livcjsi mezi didaktiky Mnozi z nich obhajuji

Za ilustracni doprovod k eseji Pavia Janouskajsme zvolili ukazky z instalace Evy Kotltkove (1982) vychovny model (2009-2010) kterY jenyni umisten v prazskem Centru soucasneho umeni DOX na prehlidce dosavadnich laureatu Ceny Jldficha Chalupeckeho Nositelka teto ceny za rok 2007 ve vychovnem modelu pfinasi dalsi variaci svych skolnich temat a prad svych navratu do detstvi Jednou takovou variacibyla vystava Cesta do skoly (2008 Spalova galerie Praha)jinou serie objektu Domaci vezeni (2009 l dalSi vystava Diktat (2009 ARGE Kunst Balzano)Eva K take IIustruJe prozalcke kn hy svello otce povotanim analytickeho filozofa Petra Kotatka (1955) nejnoveji se tak still 0 u romanu pro deti Wormsuv svet (2009 Druhe mesto Brno)

plilol1lny stay s lisackosti l1lisshytrU marxleninismu I ) Je lbyteClle pieceiiovat objektivni i subjeltivni ukazatele p k1esu protoze cc ta je v zasadc spnivna a objevuji se i prvni pliznaky zmcny k lepsimu 2) Zdalllivy pollegt je dan piezitky minulosti a indtvidualnimi chyshybruni 3) Situace sc tedy zlepsi hned pote rcspektive za par desishytek let tcdy nekdy v budoucnu ai skoly ovl~lIne nami vychovana zcela nova generace dokonalych pcdagogu pro nez nase vize bude i itou skulecnosti (Je proto nutne na plislusnych vysoklch skolach stale phdavat hodiny pedagogiky a to i na ukor takzvane odbornosti neboi lleni dllldite co se uci ale jak se u L)

Skoda jen ze tito odbomiei skuteenc delaji jednu drobnou chybu zapominaji ze Gaussova kiivka plati i pro uiitele tedy ze take mezi nimi jsou nejen lide lalentovani a tvonvi ale take ti kteii Iota povo)in i vykonavaji bez predpoldadu A lake ze s narusshytajicim poctem mist tech drushyhych v syslemu phbyva Zvlaste vezmeme-li v uvahu ze socialshyni a financru ohodnoceni ucitelti neni velike a lalentovanym idem se nabizeji mnohem atraktivnejshysi zptisoby jak se seberealizoyat a uzivit

2Ustopadu 2010 KAVARNA Podle ClK Fakulta informacnich technologli CVUl jako prvni VS oznamila ze bude pfijimat uchazece na zaklade vysledku statnich maturit Budou se muset prokazat tegi variantou maturity z matematiky slozenou nejmene na 70 procent

Vlra obcas hory neprenasi Ma statnf maturita sanci splnit ocekavanf svych tvurcu Vfra V jejf Jspech je totez jako presvedcenf normalizacnfch Kapitanu prumyslu ze ceskoslovenska elektronika dlky vystupnf kontrole predstihne japonskou

~ 1inak feceno navzdory proshy vedeni skoly a jeji ucitele piljdou klal1lacim statisticky pfibyva do sebe a polepsi se (Napfiklad (kol v nichi uroveil urcuji ti netashy misto vyuky literatury venuji zvyshyIcntovani a nemotivovani - a to senou pozomost nacviku piedposhyiak mezi zaky tak i mezi uciteli kladanych testil spnivnych odposhylIen navie ziskali moznost ucit si vedi na nesmyslne otazky ktere co a jak chtej i 1estlize si navzdoshy do nich jejich autoli nasazeli) ry tomli mnohe skoly a mnozi No nekupte to kdyz je to tak ucitele jeste podrzeli piislusny levne nejake ty stovky milionil standard je to zazrak jenz nedoshy a zamestnava to navic tolik sikovshyIclZe zastnt fakt ie na mnoha nych odbomiku kten by jinak dalSich skohich zacala byt Uroveil snad museli dokonce - nedej boze vzdehivini nizsi lld llizki - ucit

Fakt ze statni maturita vznikshyKonec duvery V (uku la predevsim z dilvodti restrikce Za teto situ ace celkem piirozene rna zastnt pnslib ze do budoucshyvyvstala pfedstava statni maturishy na by jeji vyssi uroveil mohla ty jako vystupni kontroly Stara zakovi automaticky zajistit piijeti maturita stala totiz na duvere na vysokou skolu jeho snil Dosti stfltu v uroven pedagogickeho o tom pochybuji - a to navzdory sboru dane skoly a uroveil jeho tomu ie na vysokych skolach prace Vychazela z piedpokladu zatim probiha obdobny proshy7~ dospely vzdelany jedinec rna ces devastace kvality kvantitou b1 schopen prokazat svou dovedshy Princip sablonoviteho celostatnishynost () v pravou chvili pisemshy ho zkouseni bez ohledu na oboshyDe a ustne pojednat 0 vybranych rove odlisnosti ktery autory nuti tcmulech A ti kten jej zkouseji koncipovat testy tak aby sanci jou oprnvneni kvalitu jeho vykoshy zvladnout je meli zaci naprosto nuposoudit rozdilnych skol a zamereni totiz

igtova maturita je naopak vyrashy jejich uziti jako nwady piijimashylem neOOvery v uCitele ajednotlishy cich zkousek znacne limituje ~ ~koly pfedpoklada ze se spatni

Vyiif piech3zi v nliSi ucitele se lIa spatne skole spiknou e svymi zaky Je proto nezbytshy Ma tedy statni maturita sanci splshy ti kten zvolili test nizsi urovshy PROCESD a lepsit sarno ceske skolstvi Kdo

nt ytvoiit mechanism us jehoz nit ocekivani svych tvurcil Vira ne) je z hlediska tvilrcu maturit I1ustraceje tomu ven at tam oczi ale ja jsem pomoci stat pripadne dohode v jeji uspech je podle mne totei nepochybne vitany Umoziluje detailem piesvedcen ze statni maturita je mezi uciteli a zaky zabrani Stale jako presvectceni normalizacnich jim totii vytvofit zdanl ze jde zinstalace jen syndrol11 nemoci nikoliv lt~k

Ilpakovami teze 0 komunikacnich kapitanil prumyslu ze ceskosloshy o skutecne nirocnou zkousku Evy Kotakove na ni dovednostech zakil tudiz musi vensklt1 elektronika diky vystupni Ovsem fakt ie dYe tretiny popushy Vychovny model

Kam umistime tu traverzujil stranou a je nahrazena jejich kontrole piedstihne japonskou lacniho rocniku tyto testy zvladshy (2009-2010) hopnosti vyplilovat objektivshy Statni maturita je totiz stejne Iy (a to bez jakekoli pnpravy) kteraje do Dovolte mi zaverecnou metafol1l

Ri laskrtavaci testy Samostatne jako tato socialisticka kontrola je na druhe strane dostateenou 17ledna 2011 Ceske skolstvi se podoba autoshyibtni a pisemne projevy jsou limitovina prumemou kvantitou zarukou ie pfi ostrem zkouseni umistena busu plnenlU deti ktere nekdo redukovany na minimum Mozna testovaneho vzorku respektive piljde vse hJadce a (skoro) vsichni vprazskem pustil po naklonene rovine a chce pr(lto aby byl omezen subjektivshy tim ze kontrolorilm je povoleshy projdou Chce to jen trochu udelat Centru jej nyni zpomalit pomoci oceloshyni nuor zkou~ejieiho ale mozna no jako nekvalitni vyclenit jen bu bu bu soucasneho ve traverzy postavene pres cestu take proto ze pro mnohe dnesni piedem naplanovanou - polishy Ukolem slitni maturity ma byt umeniDOX Milze ji nastavit tak ie to autoshymaruranty je dovednost napsat ticky unosnou - iast produkce identifikace spatnych skol a zakil REPRO JOSEF bus skutecne zpomali respektive

CHUCHMAdelSi text a souvisle a kultivovane Verdikt ze polovina studentu Pokud vsak vse probehne podle zastavi ale to by byl masakr mlU1t prakticky nedostupna (Pii maturitu nezvladla by byl totiz planu poslouii predevsim k legashy Anebo tu traverzu muze dat tak yhodnocoValli pisemne pnice nepfijatelny a to ani ne tak pro lizaci soucasneho propadu jsme vysoko ze autobus s drobnymi l ~ny hy la proto skolam navic U ky jako pro system Uroven prece moc dobn kdyz tak nltirocshy oderkami projede a bude se vesele

JistolU ponechana moznost testil a jejich vyhodnoceni proto nou zkousku udelalo tolik zaku ntit dal zatimco pocelny odbomy llIch kriterii ) musi byt udelany tak aby jimi Nemoc tedy nebude diagnostikoshy rym pro jeho vectecke zpomalovashy

Ylip je v tom ze zik v tomto prosla naprosta vetsina zkouseshy vana a pojmenovana ale prohlashy ni bude moci dale vymyset jaky )~temu neni ani tak tim zkouse- nych 1akkoli jsou tedy tyto testy sen a za normalni a zdravy stay by ta traverza mela mit spravshyDYm jako spise l1Ikojm1m jehoz formalne oznaceny jako vyssi Fakt ze nastavena uroveil statshy ne tvar a jak vysoko respeklive prolfeunictvim stat vydini skolu a niisi mereno tim jake absolshy nl maturity nelli velka je znam nizko ji pnste nastavlL Kterou respektive sam sebe nebot skolshy venty by mely produkovat nejen i ministl1l skolstvi jinak by nemel z techto moznosti si asi millistershy~~ i je jeho soucasll (piipadne spickove ale i prumeme stredni duvod zdilraznovat jde jen 0 proshy stvo zvoli

jim aJespoll vyznamne spolushy ~koly jde spise 0 uroven nlzkou vizorium a do budoucna by tato A nebylo by lepe kdyby mlsto iinancO ano) Vee rna fungovat a vel rni nizkou zkouska mela byt stale narocshy toho sedel na piednim sedadle laKt(l kdyl TU ur~ile skole jeden Humbuk ktery vznikl pote co nejsi Avsak jen umeme tomu nekdo kdo zacne zptlsohem rok diky objektivrumu hodnoceni generalku neudelala tfetina stushy jak se pod jej im vlivem bude k tomu urcenym pouLivat volant neorojde velke mno1st VI 2akil dlffltlI (charakteristicky pfedevsim automaticky lepsi l a lepsil a lepsit plyn a brzdu