UDRŢITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V MORAVSKÉM...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Katedra geografie

Bc. Alena TOVÁRKOVÁ

UDRŢITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V

MORAVSKÉM KRASU

Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Klapka, Ph.D.

Olomouc 2009

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a všechny

pouţité prameny jsem řádně citovala a uvedla v seznamu pouţitých zdrojů.

Olomouc, duben 2009 ……………………….

Alena Továrková

Poděkování

- Mgr. Pavlu Klapkovi, Ph.D.

- kontaktovaným osobám a institucím, které poskytli cenné rady a informace

- Erice Jonicové

- Bc. Pavle Chloupkové

- Jirkovi Nároţnému

- rodině

Obsah

1 ÚVOD A VYMEZENÍ ÚZEMÍ....................................................................................... 8

2 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ ............................................................................. 12

3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ZPRACOVÁNÍ A JEJICH DISKUZE ............. 14

3.1 Cestovní ruch a rekreace ................................................................................................ 14

3.2 Vlivy cestovního ruchu .................................................................................................. 18

3.2.1 Vlivy ekonomické ................................................................................................... 20

3.2.2 Vlivy sociálně-kulturní ........................................................................................... 22

3.2.3 Vlivy environmentální ............................................................................................ 24

3.3 Udrţitelný rozvoj a udrţitelnost ..................................................................................... 26

3.4 Udrţitelný cestovní ruch ................................................................................................ 31

3.4.1 Znaky udrţitelného cestovního ruchu ..................................................................... 32

3.4.2 Mezinárodní uznání potřebnosti udrţitelného cestovního ruchu ............................ 36

3.4.3 Environmentálně příznivé typy cestovního ruchu ................................................... 37

3.4.4 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu a certifikace jako jeden z nich ................. 42

4 ATRAKTIVITA CESTOVNÍHO RUCHU V MORAVSKÉM KRASU .................. 46

4.1 Hodnocení atraktivity z externích zdrojů ....................................................................... 46

4.2 Atraktivita území ............................................................................................................ 47

4.3 Analýza návštěvnosti Moravského krasu ....................................................................... 49

4.4 Organizační struktury cestovního ruchu a ochrany v Moravském krasu a okolí ........... 50

5 NEUDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – NÁVRHY ŘEŠENÍ ...................... 53

5.1 Střet cestovní ruchu a ochrany území ............................................................................. 53

5.2 Objekty individuální rekreace ........................................................................................ 62

5.3 Zaplacený výhled do propasti ......................................................................................... 65

6 UDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – POZITIVNÍ PŘÍKLADY ................. 68

6.1 Příznivé formy cestovního ruchu v Moravském krasu ................................................... 68

6.1.1 Pěší turistika ............................................................................................................ 68

6.1.2 Cykloturistika .......................................................................................................... 70

6.1.3 Horolezectví ............................................................................................................ 71

6.1.4 Speleologie .............................................................................................................. 73

6.1.5 Agroturistika ........................................................................................................... 73

6.1.6 Geopark ................................................................................................................... 74

6.2 Moravský kras – regionální produkt ® ............................................................................ 75

6.3 Naučné stezky................................................................................................................. 80

6.4 Projekt návštěvnického a informačního střediska Skalní Mlýn ..................................... 84

7 ZÁVĚR ................................................................................................................................. 87

8 SUMMARY .......................................................................................................................... 88

POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................................... 88

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................... 98

PŘÍLOHY

8

1 ÚVOD A VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Motto: „Dlouhodobá udržitelnost zajišťuje budoucí profit cestovního ruchu…Cestovní

ruch nemůže zničit životní prostředí, aniž by zničil sám sebe“. (Hughes)

Devastace ţivotního prostředí na Zemi dosahuje v posledních desetiletích

historického maxima a ohroţuje nejen zdraví a ţivoty lidí na planetě, ale

také harmonický rozvoj společnosti jako celku a existenci budoucích generací. O to

více zamrzí fakt, ţe se Česká republika podle studie Living Planet Report vydané

Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) řadí mezi patnáctku zemí, které nejvíce

zatěţují ţivotní prostředí na naší planetě. Do popředí nejen odborníkům ale i široké

veřejnosti se tak, s nepříliš optimistickými prognózami o budoucím stavu planety,

stále více dostávalo téma jejího udrţitelného rozvoje, jehoţ koncept je však širší neţ

jen ochrana ţivotního prostředí.

Cestovní ruch, jakoţto specifický výraz lidské mobility, není vlastně nic jiného

neţ soubor cest, související s dočasnou změnou místa pobytu. Má velmi dobrý

potenciál obohatit - duševně i ekonomicky, a to jak návštěvníky, tak i místní

komunity. Posílením například jejich konzumního přístupu k ţivotu, posílením

sociální nerovnosti či narušením místního stylu a tradic bohuţel také značně ochudit.

Environmentálním dopadům jeho rozvoje, které jsou srovnatelné s dopady kteréhokoli

jiného hospodářského odvětví, nebyla dlouho, věnována dostatečná pozornost a

dlouho trvalo, neţ se upozornilo také na nutnost řešení otázky jeho udrţitelnosti. Ta

spočívá v jeho časovém, prostorovém a funkčním souladu s obecně přijatými principy

udrţitelného rozvoje společnosti.

Jen dobrým a zodpovědným přístupem k rozvoji cestovního ruchu zajistíme, aby

jeho příspěvek k celkovému ekologickému obrazu společnosti byl minimální a neţ by

krajinu přetvářel a zanechával v ní bolestné, někdy i nesmazatelné šrámy, ji naopak

hýčkal, chránil ji a choval se k ní jako k tomu nejcennějšímu, co na planetě máme.

Zjednodušeně, leč výstiţně, lze v kontextu udrţitelného cestovního ruchu prostě říct:

„Ber si jen fotky, zanechávej pouze stopy.“

9

Téma udrţitelného cestovního ruchu je dnes stále častěji diskutovaným a stalo se

také náplní této diplomové práce. Za zájmové území byl vybrán Moravský kras, který

byl pro potřeby práce vyčleněn hranicemi katastrálních území obcí, které zasahují do

Chráněné krajinné oblasti (dále CHKO) Moravský kras, abecedně pak: Adamov,

Babice nad Svitavou, Blansko, Březina, Habrůvka, Holštejn, Jedovnice, Kanice,

Krasová, Křtiny, Lipovec, Mokrá-Horákov, Ochoz u Brna, Olomučany, Ostrov u

Macochy, Petrovice, Rudice, Sloup, Šošůvka, Vavřinec, Vilémovice a Ţďár. Do

zvolené oblasti nebyl zahrnut katastr Brna, neboť svým charakterem se od ostatních

obcí značně odlišuje.

Území takto vymezeného Moravského krasu se rozkládá na ploše cca 210 km2

(samotná CHKO 92 km2) v Jihomoravském kraji, v okresech Blansko a Brno-venkov.

Více neţ polovina území je pokryta lesy, zejména pak listnatými. Nejbliţším správním

centrem je město Blansko (21 tisíci obyvatel) je sídlem Správy CHKO Moravský kras

a Správy jeskyní Moravského krasu. Z větších sídel pak jmenujme ještě Adamov nebo

Jedovnici. Tyto jmenované plus další menší sídla jsou rozloţena po obvodu CHKO a

jsou tak vhodnými výchozími místy k návštěvě tohoto okouzlujícího území.

Ačkoli je území rozlohou malé, vyznačuje se ale vysokou přírodní i

společensko-kulturní hodnotou. Kaţdoročně se stává cílem mnoha tisíců turistů, a pro

svou specifičnost je také předmětem zájmu mnoha odborníků a badatelů z různých

oborů. Vzhledem k tomu, ţe stěţejní část oblasti je velkoplošným chráněným územím,

je nutné, aby řada opatření a aktivit vztahujících se k rozvoji cestovního ruchu

respektovala pravidla ochrany přírody a krajiny a nenarušovala přírodní ráz

neuváţenou činností a zásahy.

Samotná ochrana přírody na území CHKO začala relativně brzo. Jiţ v roce 1956

bylo území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí1, neboť s typicky vyvinutými

formami povrchového a podzemního krasu patří k nejvýznamnějším krasovým

oblastem střední Evropy a svým významem tak přesahuje i hranice republiky.

Zapomenout nesmíme ani na unikátní ţivou biotu s mnoha endemickými druhy,

kulturní a technické památky a taktéţ na archeologické doklady existence člověka na

tomto území jiţ před více neţ 100 000 lety.

Podmínky ochrany v CHKO jsou odstupňovány do tří zón2 vymezených podle

1 Moravský kras je tedy po Českém ráji druhou nejstarší CHKO v České republice.

2 Správa chráněné krajinné oblasti (dále SCHKO) se dnes snaţí o zavedení čtyřstupňové zonace.

10

příslušných hodnot. Ty nejcennější části krasu jsou chráněny ve čtyřech národních

přírodních rezervacích (NPR), dvou národních přírodních památkách (NPP) a

jedenácti přírodních rezervacích (PP), které jsou společně s plochami se

soustředěnými výskyty povrchových a podzemních krasových jevů součástí I.

(jádrové) zóny. Cílem zde je ta nejpřísnější ochrana. Přírodně cenná území, např. lesy

s druhovou skladbou blízkou přirozené či plochy s rozptýlenými krasovými jevy, byla

zařazena do II. (nárazníkové) zóny. Zbývající část CHKO patří do III. (přechodové)

zóny, která plní především výrobní a sídelní funkce.

Tab. 1 Zonace CHKO Moravský kras

celkem I. zóna II. zóna III. zóna

Moravský kras 92 tis. km2

17 tis. km2

(18 %)

40 tis. km2

(43 %)

35 tis. km2

(39 %)

Zdroj: Štefka, L., 2006

11

Obr. 1 Zájmové území

Hranice CHKO

Hranice zájmového území

12

2 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ

Cílem diplomové práce je seznámit se principy udrţitelného rozvoje, které lze

aplikovat na jedno z nejvýznamnějších a nejdynamičtěji se rozvíjejících světových

odvětví – cestovní ruch, na jehoţ negativní vlivy se začalo stále více upozorňovat.

Důsledkem jejich působení byl vznik konceptu udrţitelného cestovního ruchu.

Pomocí tohoto konceptu je úkolem zhodnotit situaci v oblasti udrţitelného

cestovního ruchu a rekreace v Moravském krasu, a to zejména na příkladech

pozitivních a negativních aktivit. Důraz bude kladen především na střety cestovního

ruchu a ochrany přírody a krajiny na tomto území a jeho kapacitní moţnosti. V

pozitivních příkladech se pak předně budu zabývat zhodnocením příznivých forem

cestovního ruchu a uvedu i další doklady, kterými lze k udrţitelnosti cestovního ruchu

na tomto území dospět.

Pro psaní teoretického rámce diplomové práce bylo hlavním vodítkem studium

dostupné literatury k tomuto tématu. Informací k udrţitelnému rozvoji je dnes jiţ

poměrně velký dostatek, vyuţíváno bylo zejména Strategie udrţitelného rozvoje ČR

(5 dílný svazek), jejímţ koordinátorem se stal profesor Bedřich Moldan. Co se týče

aplikace udrţitelného rozvoje na cestovní ruch, ucelenější zdroje jsou zejména

cizojazyčné, první kompaktnější česká publikace – Udrţitelnost rozvoje cestovního

ruchu byla vydána teprve v polovině roku 2008 a její autorkou je Ing. Martina

Pásková, Ph.D, která také ve spolupráci s Doc. RNDr. Josefem Zelenkou, CSc. vydala

často citovaný Výkladový slovník cestovního ruchu. K dalšímu studiu byly vyuţity

zejména různé dokumenty (Agenda 21 pro cestovní ruch, Globální etický kodex pro

turismus ad.) a další literární zdroje. Významnými zdroji informací v této části práce

byly rovněţ zdroje internetové.

Pro zhodnocení v rámci Moravského krasu bylo vyuţito především závazných

dokumentů pro toto území, zejména Plánu Péče o chráněnou krajinnou oblast

Moravský kras na období 2007 – 2016, Územního plánu Velkého územního celku

Moravský kras, Strategického plánu rozvoje mikroregionu a Zásad pro udělování

značky Moravský kras regionální produkt ®, nebo se území nějak dotýkajících, např.

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, Manuál pro cestovní

13

kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí ad.

Za účelem získání řady údajů týkajících se cestovního ruchu na tomto území

bylo nutné kontaktovat pracovníky tamních organizací a institucí. V prvé řadě Správu

jeskyní Moravského krasu, kde mi byly jejím ředitelem p. Hebelkou poskytnuty

materiály s údaji o početní návštěvnosti zpřístupněných jeskyní za období 1990 –

2007 a také s limity návštěvnosti, které jsou pro tyto jeskyně stanoveny. Další

organizací byla SCHKO Moravský kras, od které byly mimo rad a připomínek

čerpány i informace, zejména o individuálních rekreačních objektech a budoucím

Návštěvnickém a informačním středisku Skalní mlýn. Za účelem získání informací o

náhradní dopravě v Suchém ţlebu bylo kontaktováno i infocentrum Skalní mlýn.

Informace o regionální značce Moravský kras – regionální produkt ® a také

mnohých informací o udrţitelném cestovním ruchu byly získány díky Místní akční

skupině Moravský kras. Sdruţení pořádá za podpory Programu rozvoje venkova 2007-

2013 dvoudenní vzdělávací projekty (část teoretická a praktická) věnované

venkovským podnikatelům, místním samosprávám i zájemcům z řad široké veřejnosti.

Pro záměry práce jsem se pak jedné přednáškové akce s názvem Šetrná turistika v

přírodně cenných územích a vesnická ekoturistika zúčastnila. Odborné přednášky vedl

mimo jiné i Ing. Michal Burian, předseda ECEAT - Evropského centra pro eko agro

turistiku. Toto sdruţení je dále koordinátorem zmíněné regionální značky a vydává i

noviny Doma v Moravském krasu, které se také staly zdrojem některých informací.

Kontaktováni dále byli i někteří drţitelé regionální značky Moravský kras

regionální produkt ®, s jedním z nich, paní Erikou Jonicovou byl proveden rozhovor,

který je součástí příloh práce (příloha 7)

Diplomová práce byla vytvořena v textovém editoru Microsoft Office Word

2007 a je, vedle textové části, doplněna o část grafickou (tabulky, graf, mapové

přílohy, vlastní fotodokumentace).

14

3 TEORETICKÉ PŘEDPOKLADY ZPRACOVÁNÍ A

JEJICH DISKUZE

Principy udrţitelného rozvoje, na které se stejně jako na samotný pojem

„udržitelný rozvoj“, začalo od druhé poloviny minulého století stále častěji

upozorňovat, se časem stále více rozmělňovaly, rozvíjely a začaly také uplatňovat

v praktických oblastech lidského ţivota. Dnes tak například můţeme hovořit nejen o

udrţitelném zemědělství, udrţitelné dopravě, udrţitelné energetice či kupříkladu

udrţitelné architektuře, ale udrţitelný rozvoj se začal implementovat i v oblasti

cestovního ruchu, v jednom z nejpozoruhodnějších společenských a ekonomických

jevů.

3.1 Cestovní ruch a rekreace

Pro potřeby úvodu do dané problematiky je nejprve nutné, podívat se na

samotný koncept cestovního ruchu resp. rekreace, který, uţ jen z hlediska vymezení a

obsahu, můţe činit mnohým problém. Cestovní ruch, cestování, turistika, volný čas či

rekreace, to jsou totiţ obecně pojmy, které často souţí řada nejen terminologických

nejasností. Názvosloví, a to nejen v cestovním ruchu, se neustále vyvíjí, rozvíjí a

přetváří, jednotliví autoři pouţívají různé termíny nebo stejným termínům naopak

dávají různý význam. Problematičnost terminologických definicí v rámci cestovního

ruchu výstiţně charakterizuje následující vyjádření: „Cestovní ruch vždy zahrnuje

cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje

rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve

volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“ (Mill, R. Ch.,

Morison, A. M., 1992).

Jednou z nezodpovězených otázek však například zůstává ta, zdali můţeme

slovní spojení „cestovní ruch“ substituovat často uţívaným jednoslovným pojmem

„turismus“. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu autorů Páskové M. a

Zelenky J. (2002)3 nebo Ruxe, J. (2003) ano, neb jazykovým základem prvního

výrazu jsou slova „cesta“ a „ruch“, z čehoţ plyne, ţe podstatou tohoto jevu je samotný

3 Tento slovník, vydán s podporou Ministerstva pro místní rozvoj, obsahuje více neţ 440 stran a 2 500

tématických hesel spojených s cestovním ruchem.

15

akt cestování - tedy „túra“, odtud pak tedy jednoslovné „turismus“. O samotném

původu výrazu „túra“ pak existuje několik lingvistických i historicky zajímavých, leč

často argumentačně nepříliš podloţených verzí4.

A co se pojmů cestovní ruch a rekreace týče, ty se velmi často překrývají, i kdyţ

prvně zmíněný pojem zahrnuje navíc i cesty sluţebního charakteru či cesty z rodinných

důvodů. V rámci rekreace, jednoho ze způsobů trávení volného času (viz obr. 2), navíc

nemusí docházet ke změně dočasného pobytu (ačkoliv však k němu ve většině případů

dochází), coţ je pro cestovní ruch nezbytný a nutný předpoklad. Takţe obecně, je-li k

výkonu rekreace nutno opustit místo trvalého bydliště, dochází tím k účasti na cestovním

ruchu.

obr. 2 Vztah volného času, cestovního ruchu, rekreace a práce

zdroj: Pásková 2003 in Pásková 2008, upraveno

Najít z hlediska praxe a teorie jednotnou definici cestovního ruchu není vůbec

lehké, neboť výklad tohoto jevu je právě často komplikován jeho mezioborovým

charakterem a je tak často účelově vymezován či oborově redukován (existují definice

statistické, geografické, sociologické atd.). Mnohým definicím je avšak obvykle

společné geografické vymezení cestovního ruchu vůči obvyklému prostředí5 jeho

účastníků.

4 Jednu z pravděpodobnějších pak nabízí Mundt J. W. (2001), který uvádí, ţe slova turismus resp. túra

jsou odvozena od řeckého slova τорνοζ (= tornos), kterým se označoval nástroj kruhového tvaru. Ze

slova tornos vzniklo latinské tornare = zakulatit, krouţit a dále anglické a francouzské tour. Zásadní u

slova tour tedy je, ţe se jedná o vratný, krouţivý pohyb, označovaný téţ jako cirkulační. 5 Obvyklým prostředím člověka se myslí jeho obytné, studijní a pracovní prostředí.

pozn. CR = cestovní

ruch, R = rekreace

16

O jedno z komplexních pochopení cestovního ruchu se pokouší například

Pásková, M., (2008): „Cestovní ruch je vysoce společenský jev, související s pohybem

a pobytem lidí mimo jejich obvyklé prostředí, který představuje systém synergicky

působících prvků a vazeb mezi všemi zainteresovanými a dotčenými aktéry zdrojových

i cílových oblastí“.

Světová organizace cestovního ruchu6 nabízí o něco statičtější a „známější“

definici, kde cestovní ruch definuje jako „souhrn aktivit osob cestujících do místa

mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech po dobu kratší než

jeden souvislý rok za účelem trávení volného času, podnikání nebo jinými účely“.

Tato definice tedy zahrnuje jak místní, tak i časové a motivační ohraničení, a na

jejím základě byly také vymezeny pojmy k podrobnějšímu rozlišení různých typů

účastníků cestovního ruchu. Jestliţe se kupříkladu označovaná osoba nachází na

daném místě méně neţ 24 hodin (tedy bez přenocování), mluvíme o výletníkovi. V

případě, ţe zde tato osoba alespoň jednou přenocuje, mluvíme jiţ o turistovi (angl.

tourist). Osobu, která se na daném místě nachází kratší dobu neţ jeden rok,

označujeme návštěvníkem (angl. visitor). O rezidentu pak mluvíme, zůstane-li tato

osoba na daném místě (např. v jiné zemi) déle neţ jeden rok (Jakubíková, D., Jeţek,

J., Pavlák, M., 1995)7.

Jako v případě definic, tak obdobně se v literatuře můţeme setkat i s různými

kritérii systematického rozdělení cestovního ruchu. Jen pro připomenutí, z hlediska

formy se nejčastěji můţeme setkat s rozdělením na cestovní ruch základní (rekreační,

kulturně poznávací, sportovně turistický, léčebný a lázeňský) a specifický (např.

náboţenský, gastronomický, rodinný, venkovský, rybolov, nákupní turistika atd.). Z

hlediska třídění ho pak můţeme rozdělit nejčastěji podle místa realizace, způsobu

úhrady nákladů, délky pobytu, způsobu účasti, ročního období a vztahu trvalého

bydliště účastníka cestovního ruchu k místu předchozího pobytu (Ryglová, K., 2007).

Co se týče významu, cestovní ruch se dnes řadí k důleţitým, silným a

6 World Tourism Organisation, WTO; Od roku 2003 je organizace přidruţenou k OSN, proto je se nyní

uţívá zkratka UNWTO 7 Vzhledem k tomu, ţe se zmíněná klasifikace účastníků cestovního ruchu se v praxi velmi často

překrývá či nebývá plně respektována, budeme v této práci uţívat jednotný termín „návštěvník“,

přestoţe v Moravském krasu spadá nejvíce účastníků cestovního ruchu do kategorie „výletník“.

17

dynamicky se rozvíjejícím oborům. Je součástí ţivotního stylu a potřeb lidí. Vedle

jeho prvotní motivace, coţ je psychická a fyzická relaxace, která je nejvíce fixována

na primární zdroje (zejména přírodní atraktivity a krásy) a přináší s sebou rozvoj

různých forem turistiky, se postupně s jeho intenzivním vývojem začala, zvyšovat i

motivace druhotná, spočívající s poznáním odlišného prostředí a kultur. Hnací silou

této motivace je touha po poznání, nikoli oddech či únik (Pásková, M., 2008).

Svým rozsahem, ať uţ přímého či nepřímého ekonomického působení a vazeb,

má nezpochybnitelnou roli, co by významného ekonomického faktoru. Jeho vztah k

ţivotnímu prostředí8 byl relativně dlouho opomíjen a poté zjednodušován na jeho

negativní vlivy a jejich eliminaci v určitých oblastech, zejména pak v chráněných

územích. V současné době jsou jiţ relativně uceleně vymezeny regionální i globální

záporné i kladné vlivy cestovního ruchu a to nejen na ţivotní prostředí, ale také na

antroposféru a celou biosféru.

Podle výše uvedeného, je tedy cestovní ruch nejen socioekonomickým, ale i

prostorovým jevem. Je proto objektem zájmu nejen zmíněné ekonomiky, sociologie či

geografie, ale také medicíny, psychologie, pedagogiky, urbanismu atd. Nutno ale

podotknout, ţe z pohledu jedné disciplíny je jeho zkoumání nedostačující, neboť

kaţdá tato věda zkoumá cestovní ruch z jiného zorného úhlu a zpravidla vlastním

metodologickým aparátem. Často se tak uplatňují různé interdisciplinární přístupy.

Z hlediska geografického se stávají dle Špricové, S. (1975) předmětem studia

cestovního ruchu zejména otázky řešící plánování, podmínky a předpoklady jeho

rozvoje, otázky směřující ke směrům, rozmístění a rajonizaci cestovního ruchu, dále

studující diferenciace a distribuce jevů s ním spojeným a v neposlední řadě právě i ty,

řešící jeho dopady a vlivy na okolní prostředí a ţivot společnosti. Zapomenout však

nesmíme ani na profilaci jeho účastníků a jejich motivace.

Co se týče předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu, nejčastěji se

uţívá členění podle Mariot, P. (1983), a to na předpoklady selektivní, dokumentující

způsobilost obyvatel účastnit se na cestovním ruchu, lokalizační, vyjadřující

atraktivnost destinace a realizační, představující podmínky pro vyuţití primárních

zdrojů destinace ze strany jejich návštěvníků. Širší členění těchto předpokladů nabízí

následující schéma.

8 obecněji k biosféře

18

Obr. 3 Předpoklady cestovního ruchu.

Zdroj: Sobotová, M., Sobota K., 1996

3.2 Vlivy cestovního ruchu

Jak jiţ bylo nastíněno, jiţ dlouho nelze tvrdit, ţe cestovní ruch je pouze „čistým

odvětvím“ a omezovat svoje úvahy o něm pouze na samá pozitiva. Stejně jako kaţdé

jiné hospodářské odvětví sebou přináší i určitá negativa.

Se zlepšující se ekonomickou situací po druhé světové válce, se cestování

stávalo čím dál tím dostupnější a rozšířenější. Ubytovacích kapacit přibývalo, byly

stavěny mamutí rekreační kapacity, dokonce celá města pro turisty a s nimi i

doprovodná infrastruktura. Sílící konkurence stlačovala ceny letenek, lidé se tak

dostávali do stále vzdálenějších míst. S takovou masovou turistikou začala mizet

původnost a autentičnost společností. Rozmanitost těchto kultur byla naopak

„obohacena“ různými módními trendy. Příčinou ţivelného rozvoje takových

masových turistických center byla zejména orientace na krátkodobý zisk, snaha o

vyuţití módní vlny a nerespektování zásad udrţitelného rozvoje. A tak ačkoli se stal

cestovní ruch na konci tisíciletí nejvýdělečnější oblastí ekonomiky, současně se stal

také obrovským ničitelem mnoha trvalých kulturních a přírodních hodnot (Burian, M.,

1999).

Kremsa, V. (2004) in Mundilová, E. (2007) popisuje 4 strategie, jak řešit

problémy masového turismu:

1) změnit typ turismu

komunikační

materiálně -

technické

přírodní

kulturně -

municipální

politické

demografické

urbanizační

sociologické

ekologické

personální

administrativní

Předpoklady

CR

realizační

předpoklady

lokalizační

předpoklady

selektivní

předpoklady

19

2) zredukovat počet turistů na úroveň, která je pro prostředí únosná

3) změnit samotný zdroj turismu

4) vzdělávat turisty, návštěvníky, obchodní společnosti a vlády států, coţ by vedlo k

redukci negativních dopadů CR a zároveň ke kontrole nad rozvojem.

Vlivy cestovního ruchu obecně pak lze klasifikovat podle sloţek geografického

prostředí - tedy ekonomické, socio-kulturní a environmentální, podle geografického

měřítka jejich působnosti - globální, národní, regionální a lokální, podle časového

hlediska jejich působení na krátkodobé a dlouhodobé, a v neposlední řadě i podle

charakteru změn které způsobují, na vratné (dočasné) a nevratné (trvalé).

Komplexně lze říct, ţe projevení jeho pozitiv či negativ závisí zejména na jeho

intenzitě, době vlivu v destinaci, připravenosti místní kultury, míře a způsobu

vyuţívání vhodných nástrojů (informovanost, plánování, místní spolupráce,

certifikace atd.).

Obr. 5 Průřezovost problematiky dopadů cestovního ruchu

Zdroj: Bryon, J., 2002 in Pásková, M., 2008

Souhrn dopadů a změn vyvolaných ve významné míře cestovním ruchem,

(zejména na sociálně-kulturní a přírodní prostředí) a těch, které jsou vyvolané

cestovním ruchem jen částečně, v synergii s vlivy dalších působitelů (zemědělství,

nákladní doprava atd.) můţeme označit „turistické znečištění“ („tourist pollution“).

Neţádoucí dopady, které jsou velmi často těsně provázané a ovlivňují se co do

formy, tak i intenzity, se netýkají ovšem výhradně exotických a hojně navštěvovaných

destinací. Jsou vázané především na destinace, v nichţ tvoří cestovní ruch významný

20

Prů

my

sl C

R

Ek

on

om

ika

CR

Ubytování, stravování, zábava, rekreace,

doprava a ostatní sluţby související

s dopravou, kulturní sluţby

maloobchod, tisk, nakladatelství, veřejné

sluţby, peněţní sluţby, zdravotnická zařízení,

domovní vybavení a vybavení pro zásobování,

bezpečnostní sluţby, půjčovny aut,

administrativa, podpora cestovního ruchu,

stavba lodí, výroba letadel, rozvoj středisek,

výroba skla, ţeleza a oceli, počítače, dodávky

nápojů, prádelny, plasty, dodávky ropy a

plynu, chemikálie, textilie, kovové výrobky,

veřejná prostranství, kulturní aktivity aj.

podíl celkových lidských aktivit, kde se destinace vyznačují nejen křehkými

ekosystémy, ale také lehce zranitelnými místními komunitami, jejichţ ţivotní styl se

enormně liší od ţivotních stylů příchozích návštěvníků.

3.2.1 Vlivy ekonomické

Cestovní ruch - jedno z nejvýznamnějších světových průmyslových odvětví,

zasahuje do široké škály nejrůznějších ekonomických aktivit, jeţ pro něj pracují.

Můţeme ho tak fakticky nazvat „průřezovým odvětvím“. Dopad tak má i na taková

odvětví, jako doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod aj. a také na četná odvětví,

která vytváří produkty související s rekreací nebo poskytují sluţby týkající se volného

času a obchodního cestovního ruchu (překladatelské sluţby, fotografický průmysl,

kartografie aj.). Strukturovaný pohled na jeho charakter nabízí obr. č. 6, rozdělující

zkoumaný sektor na průmysl cestovního ruchu a ekonomiku cestovního ruchu

s výčtem nejdůleţitějších aktivit.

obr. 6 Ekonomika cestovního ruchu a průmysl cestovního ruchu

zdroj: European union action in the tourism sector, upraveno

vlivy pozitivní:

• Zdroj příjmů a investic – objemem trţeb se cestovní ruch, významný stimulátor

investičních aktivit, řadí do čela světového obchodu, před obchod s ropou a

automobily. Světový zisk z něj v roce 2007 činil úctyhodných 856 bilionů US$

21

(625 bilionů €), na hrubém světovém produktu se podílí 13 % (unwto.org).

Výrazně ovlivňuje jak příjmy místních rozpočtů, tak pochopitelně samotnou

platební bilanci státu, zejm. pak devizové příjmy9. Do roku 2020 předpokládá

WTO roční tempo růstu počtu cest do zahraničí 4,1% a výdajů na ně 6,7%, coţ je

více jak předpokládaný 3% maximální růst světového hospodářství (Koncepce

státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013).

• Zaměstnanost – cestovní ruch zaměstnává více neţ 230 milionů lidí, spojeno je s

ním tedy kaţdé dvanácté pracovní místo na zemi, ve vyspělých ekonomikách aţ

kaţdé patnácté (Burian in verb.). Do roku 2015 se pro tvorbu nových pracovních

míst předpokládá roční růst o další cca 3,4 – 3,8 %.

• Rozvoj infrastruktury – infrastruktura vytvořená pro účely cestovního ruchu

přispívá k místnímu rozvoji a vytváří a udrţuje pracovní příleţitosti i v oblastech,

kde dochází k průmyslovému či venkovskému úpadku nebo městské obnově.

Kvalita místní infrastruktury (obchody, parky, kanalizace, elektrifikace,

telekomunikace aj.) je nejen jedním ze základních předpokladů rozvoje cestovního

ruchu a zkvalitnění ţivotních podmínek obyvatelstva. Přilákat můţe pochopitelně i

další průmyslová odvětví.

vlivy negativní:

• Vysoká ekonomická závislost – výnosy z cestovního ruchu se staly pro některé

země (zejm. malé či rozvojové) určujícím zdrojem příjmů. Tato závislost se stává

nebezpečnou, dojde-li k situaci (přírodní katastrofy, politická nestabilita aj.), která

výrazně ovlivní zejména příjezdový cestovní ruch a tím tedy i finanční příjem

daných zemí.

• Cenový růst – nárůst cen zboţí a sluţeb v důsledku zvýšené poptávky turistů můţe

místní obyvatele negativně zasáhnout, zejména pak, zvyšují-li se jejich příjmy

neúměrně. Nedostatek prostředků na ţivobytí je pak úzce spjat s řadou sociálně

patologických jevů, jako jsou prostituce, toxikomanie, kriminalita aj.

9 Pro 38 % zemí světa představuje odvětví cestovního ruchu vůbec největší zdroj devizových příjmů.

22

• Ekonomické úniky (ztráty) – rozumí se jimi poklesy příjmů státu, regionu či místa,

způsobený nutností dováţet zboţí, sluţby nebo finanční prostředky z okolních států

nebo regionů (Pásková, M., Zelenka, J., 2002). Způsobovat je mohou například

mezinárodní hotelové řetězce či restaurační řetězce, dováţející zboţí a sluţby do

destinací na úkor místního artiklu a sluţeb, a odčerpávající tak zisk místním

podnikatelům a zaměstnancům.

• Nákladnost infrastruktury - finanční náklady na infrastrukturu, zejména pak

dopravní, nejsou zpravidla malé, a mohly by mít ovšem za následek omezení

vládních výdajů do jiných odvětví.

• Destabilizace pracovního trhu – destabilizaci můţe způsobit např. sezónní

charakter zaměstnání, problém opět zejména pro destinace orientované výhradně na

cestovní ruch či kupříkladu příliv pracovníků z jiných odvětví, ve kterých tak chybí

dostatek pracovní síly.

3.2.2 Vlivy sociálně-kulturní

Sociálně-kulturní dopady cestovního ruchu představují výsledky interakce

hostitelského společenství s turisty a jejich interakce s turistickým průmyslem. Často

se neprojevují tak zřetelně a bezprostředně jako například vlivy environmentální

sloţky geografického prostředí, jsou tak hůře měřitelné, zjistitelné a méně

medializované.

vlivy pozitivní

• Faktor mírového soužití – cestovní ruch nabízí vzájemný kontakt, pochopení a

kulturní výměnu mezi návštěvníky a místní komunitami (hostiteli). Rozvíjeny jsou

tedy šance k oboustrannému poznání, porozumění, eliminaci předsudků, zmírnění

napětí a povzbuzení vzájemné tolerance a snášenlivosti. Cestovní ruch tak rozvíjí

myšlenku mírového souţití.

• Posilňování komunity – například právě vytvářením pracovních míst, podporou

sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů či zmírňováním chudoby.

23

• Zvyšování životního standardu - cestovní ruch poskytuje místním různá zařízení a

moţnosti, které by jinak bez účastníků cestovního ruchu patrně nevznikly a

napomáhají tak zlepšit jejich ţivotní standard.

• Zvyšování pocitu regionální identity a pýchy – cestovní ruch oţivuje a udrţuje

folklórní a jiné tradice (hudba, tanec, jazyk, lidové kroje, umělecká řemeslná

výroba aj.). Tyto aspekty mohou nejen podněcovat pocit hrdosti a zájem o udrţení

tohoto regionálního resp. národního dědictví, ale také napomoci k vytváření nových

pracovních míst, která mohou sniţovat migraci z venkova.

• Individuální a kolektivní uspokojení – cestovní ruch uspokojuje potřeby a

poţadavky člověka, tj. odpočinek, poznávání, léčení, kulturní a sportovní vyţití,

společenskou komunikaci, rozptýlení, zábavu apod. Lidé věnují cestování aţ 25 %

volného času a utratí za něj aţ 11 % hrubých příjmů (Beránek, J. in vosunicov.cz).

vlivy negativní

• Marginalizace obyvatel – rozumí se jí proces vytlačování místních obyvatel

z prestiţnějších, zpravidla historických částí sídel, nebo z ekonomicky či sociálně

významnějších pozic. V rámci cestovního ruchu jsou vytlačováni zpravidla místní,

na jeho rozvoji podnikatelsky neangaţovaní obyvatelé do okrajových zón destinací

či na okraj místní společnosti, a to jak ekonomicky tak i společensky (Pásková, M.,

2008).

• Akulturace – cestováním dochází k setkávání lidí často z kulturně odlišných

společenských skupin. Tím se mohou rozpoutat určité kulturní efekty, jako třeba

napodobování vzorců chování návštěvníků místními obyvateli a účastí místních

obyvatel na konzumaci sluţeb cestovního ruchu10

. Tím můţe docházet

k výslednému negativnímu přejímání a napodobování rozdílných kultur.

• Adaptace na požadavky (komodifikace) – mnohé tradiční náboţenské, folklórní,

slavnostní obřady a rituály, ale také tradiční výrobky jsou nabízeny turistům uţ jen

10

Tento jev je velmi často sledován u společenských skupin, kdy jedna ze skupin je na výrazně niţší

úrovni vyspělosti. Typický příklad: vliv západní kultury na kulturu rozvojových států.

24

jako prostý výrobek či zboţí, a mnohdy pod vlivem různých jejich poţadavků a

očekávání jsou různě utvářeny a formovány. Oslabuje a mizí tak původnost,

reálnost a pravdivosti těchto kulturních identit.

• Dualizace společnosti – rozumí se jí proces rozdělování společnosti na dvě odlišné

socio-ekonomické třídy v základních znacích, a to zejména v intenzivně

navštěvovaných destinacích, kde dochází k profitování místních podnikatelů

z intenzity cestovního ruchu, zatímco zbytek místních představuje druhou,

ekonomicky méně profitující třídu.

• Negativní turistická iritace – turistickou iritací se rozumí proces vývoje vztahu

místních obyvatel k cestovnímu ruchu, který můţe mít různý stupeň. Místním můţe

kupříkladu vadit jistá nadřazenost, co se týče chování návštěvníků destinací k

místním, proces vyhlazování prvků pro místní etnikum typických či kongesce

veřejných prostor a komunikací.

• Nežádoucí pracovní síla – cestovní ruch je průmyslovým odvětvím, ve kterém je

bohuţel hojně rozšířená dětská pracovní síla (stopdetskepraci.cz). Spolehlivé

statistiky sice neexistují, mluví se však aţ o 12-20 milionech dětí a mladistvých do

18 let věku.

3.2.3 Vlivy environmentální

Přírodní zdroje jsou nepostradatelnou sloţkou prvotní motivace cestovního

ruchu. Vlivy cestovního ruchu mohou tyto přírodní sloţky prostředí výrazně

modifikovat a ničit. Z mnoha médií skoro dennodenně slýcháváme o globálním

ohroţování planety (ztenčení ozónové vrstvy, globální oteplování a tání ledovců atd.),

na kterém má cestovní ruch svůj podíl viny.

vlivy pozitivní

• Finanční příspěvky – přímými i nepřímými příspěvky (vstupné, poplatky apod.)

napomáhá cestovní ruch ke zvyšování finančních prostředků, které mohou být

pouţity pro ochranu a zachování přírodních zdrojů.

25

• Environmentální vzdělávání a alternativní formy ochrany – cestovní ruch také

můţe přispívat k poznání a pochopení vzácnosti a neobyčejnosti přírody a zvyšuje

obecné povědomí o přírodních hodnotách. Napomáhat tak můţe i k tvorbě

soukromých chráněných území a soukromých vesnic.

• Regulace - regulační měření přispívá ke kontrole kvantity turistických aktivit a

pobytů návštěvníků v daných územích. Včasným monitoringem tak mohou být

podchyceny negativní vlivy na ekosystém.

• Efektivní environmentální management a plánování - včasným plánováním ve sféře

rozvoje cestovního ruchu, se můţe předejít zhoršení přírodních zdrojů,

nepostradatelné sloţce tohoto průmyslu. I tady platí známé pravidlo, ţe prevence je

efektivnější neţ následné řešení problémů.

vlivy negativní

• Tlaky na zdroje – tlaky se rozumí zvýšená spotřeba či nadměrné uţívání zdrojů -

přírodních (voda, lesy, půda, skalní útvary aj.) i lokálních (elektrická energie,

paliva, potraviny aj.). Všechny tyto zdroje trpí nejen masovým náporem turistů, ale

také budováním ubytovacích zařízení pro cestovní ruch a jeho doprovodné

infrastruktury.

• Ovlivňování ekosystémů – neţádoucí vliv cestovního ruchu na společenstva se

projevuje především v oblasti jejich druhové rozmanitosti (biodiverzitě). U

organismů můţe docházet ke změnám jejich teritorií, denních rytmů, potravních

reţimů, populačních dynamik, změnám početních stavů, struktur, v krajním případě

bohuţel i k jejich zániku (Doleţel, T., Hošek, R., Nováková, E., 2000).

• Fyzické poškozování přírodních hodnot – ovlivňování vegetace (sběrem vzácných

druhů, destrukcí vegetačního krytu sešlapem aj.), rušení vývoje ţivé přírody (např.

eutrofizací, nadměrným hlukem), poškozování skalních povrchů (obrušování, rytí,

sprejování), to jsou jen některé aspekty, které svou činností a aktivitami, ať uţ

vědomými či nikoli, způsobují návštěvníci.

26

• Znečišťování a odpady – cestovní ruch, ať uţ přímo či nepřímo, vnáší do sloţek

přírodního prostředí chemické, biologické či fyzikální činitele, kteří jsou tomuto

prostředí kvalitativně i kvantitativně cizí. V posledních letech se stále častěji

setkáváme i se znečištěním estetickým, kdy určité stavební komponenty nezapadají

do přirozeného kontextu krajiny a běţně vyuţívané plochy se přeměňují za plochy

rekreační.

Obr. 6 Hotel Horizont v Peci pod Sněţkou jako příklad zničení krajinného rázu

zdroj: http://www.travelguide.cz/Facilities/CG/Full/1695-1.jpg

3.3 Udrţitelný rozvoj a udrţitelnost

Jiţ od druhé poloviny 18. století začala být spotřeba zdrojů na této planetě vyšší,

neţ byly reálné moţnosti, zásoby a samotná kapacita těchto zdrojů vůbec. Byl to

důsledek zejména probíhajícího období inovací a změn - průmyslové revoluci. S touto

implikací, je úzce spojen nejen zvyšující se počet obyvatel a zvyšující se míra jejich

ţivotní úrovně, ale také zvyšující se nároky na suroviny a energii, mnoţství potravin,

objem světového obchodu, objem dopravy, v neposlední řadě ale také stoupající

znečištění ţivotního prostředí. Dlouho se na tyto ukazatele nebral (nebo jen v malé

míře) zřetel a zůstávaly tak dlouho nepovšimnuty, a to téměř aţ do druhé poloviny 20.

století, kdy se začal objevovat nový pojem související s poznáním, ţe jakýkoliv

nekonečný a neregulovaný růst není v daném a ohraničeném prostředí, kde většina

zdrojů planety je z fyzikální podstaty omezených, dost dobře moţná. (Huba, M., 2000)

Tento pojem zní „(trvale)11

udržitelný rozvoj“ (angl. „sustainable development“)

11

Termín „trvale udržitelný“ má zdůraznit to, ţe se nejde o udrţitelnost v krátkodobém časovém

horizontu, nýbrţ ţe tento jev má dlouhodobý charakter. Dnes se uţ od něj velmi často upouští, neboť

v definicích a obsazích je tento dlouhodobý charakter jiţ vystiţen

27

respektive „udržitelnost“ (angl. „sustainability“)12

.

O jeden z jeho prvních konceptů se na globální úrovni pokusila Organizace

spojených národů (OSN) na Konferenci o lidském ţivotním prostředí ve Stockholmu

(1972), při níţ došlo k vytvoření Programu Organizace spojených národů pro ţivotní

prostředí (UNEP)13

. Mnozí autoři a vědci poukazovali na nutnost zejména

racionálnějšího vyuţívání zdrojů, zlepšení ţivotního prostředí, a provedli také analýzy

negativních aspektů hospodářské činnosti. Mnohé návrhy, které by negativní prognózy

eliminovali či se pokusily je zvrátit, byly však často vetché a nepříliš nereálné. OSN

se přesto dále prosazovala při řešení těchto problémů a roku 1983 ustanovila Světovou

komisi pro ţivotní prostředí a rozvoj (WCED)14

, která se měla nadále zabývat

tématem vztahu mezi hospodářským růstem a ţivotním prostředím, včetně navrhnutí

vhodných opatření týkající se jejich řešení.

Důleţitým mezníkem řešící problémy, které se přímo či nepřímo dotýkají celé

společnosti, a to jak ve vyspělých tak i rozvojových státech světa, se stala Konference

Organizace spojených o ţivotním prostředí a rozvoji (UNCED)15

, známá téţ pod

názvem Summit Země. Jednalo se o střetnutí více neţ 10 tisíc oficiálních delegátů16

ze

178 zemí světa, z toho 116 hlav států a 15 tisíc aktivistů v brazilském Rio de Janeiro

roku 1992 (cenia.cz), na kterém byly přijaty dokumenty, které jasně deklarovaly

význam důleţitosti péče o ţivotní prostředí. Prvním souhrnným dokumentem svého

druhu, mající mezinárodní konsensus (ačkoli bez právní závaznosti), se stala

několikasetstránková agenda pro 21. století neboli Agenda 21 rozpracovávající, ve 40

kapitolách rozdělených do čtyř částí17

, zásady realizace udrţitelného vývoje této

planety, obsaţené v dalším dokumentu tohoto summitu – Deklaraci z Rio de Janeira o

životním prostředí a rozvoji, která vymezila principy, kterými by se měly zavazující

státy řídit. Tuto koncepci stvrdil také Summit tisíciletí, konaný o osm let později v

New Yorku.

12

Mezi oběma termíny mohou v literatuře mnohdy figurovat určité nejasnosti a rozkoly. Většina autorů

oba tyto pojmy ztotoţňuje a pokládá jejich obsahy za víceméně identické, někteří však termín

„udržitelnost“ chápou jako komplexnější koncept, spojený s adaptivním řízením, biodiverzitou,

ekologickou integritou nebo residencí (Klapka, P., 2008). 13

United Nations Environmental Programme 14

World Commission on Enviroment and Development, 15

United Nations Conference on Environment and Development 16

Česká a Slovenská federativní republika byla zastoupena ministrem ţivotního prostředí J.

Vavrouškem, který byl shodou okolností jedním z prvních a největších průkopníků myšlenek

udrţitelného rozvoje u nás, klonil se však spíš k uţívání termínu udrţitelný ţivot. 17

1) sociální a ekonomické aspekty 2) ochrana zdrojů a hospodaření s nimi 3) posilování úlohy velkých

skupin 4) finanční zdroje a mechanizmy

28

Významnější konferencí týkající se problematiky udrţitelného rozvoje byl i

Světový summit o udržitelném rozvoji18

, konaný v Johannesburgu roku 2002. Potvrzen

byl význam Agendy 21 jako základního programu udrţitelného rozvoje v 21. století, a

díky Implementačnímu plánu byl vytvořen i návod pro její realizaci v celosvětovém

měřítku. Navíc tento projekt obsahuje plno nových priorit v oblastech, které v Agendě

21 chybějí – např. vztahu globalizace, volného obchodu atd. (cenia.cz).

Mnohé cíle udrţitelného rozvoje jsou obsaţeny jiţ v jeho samotných

definicích19

, kterých existuje na několik desítek. Obecně se však vychází z klasické a

všeobecně přijaté definice WCED ze zprávy Naše společná budoucnost (orig. Our

Common Future), známé také jako Zpráva Brundtlandové20

, z roku 1987, která

definuje udrţitelný rozvoj jako „takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současné

generace, aniž by omezoval schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní

potřeby21

“ (WCED, 1987). Podle této zprávy je to, co dnes potřebujeme, nová éra

hospodářského růstu − růstu, který je sociálně a environmentálně trvale udrţitelný

(Huba, M., 2000).

Na definici Brundtlandové navázal nedávno Evropský parlament, který

udrţitelný rozvoj formuloval následovně: „Udržitelný rozvoj znamená zlepšování

životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních

hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ (Nařízení

Evropského parlamentu a Rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000).

Česká legislativa vymezuje udrţitelný rozvoj jako „takový rozvoj, který

současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní

životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce

ekosystémů“ (zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí a ve znění pozdějších

předpisů). Do schválení tohoto zákonu roku 1991 u nás principy udrţitelného rozvoje

byly zohledňovány minimálně.

18

World Summit on Sustainable Development 19

Vůbec první definice „trvale udrţitelného rozvoje“ byla uveřejněna roku 1972 v časopise The

Ecologist. 20

Norská fyzička a politička Gro Harlem Brundtlandová byla předsedkyně Světové komise pro ţivotní

prostředí a rozvoj v době vydání této zprávy. 21

Termínem „potřeby“ se podle vyjádření WCED myslí základní potřeby vţdy těch nejchudších

obyvatel naší planety.

29

I kdyţ definic existuje ještě několik desítek, a některé z nich jsou přitom třeba

více přírodně či jinak zaměřené, většina jejich autorů se shodne na tom, ţe udrţitelný

rozvoj je stavěn na základě třípilířového konceptu rozvoje, který tvoří dimenze

ekonomická, sociální a environmentální, také rovnováhou mezi zeměmi, různými

společenskými skupinami, dneškem a budoucností.

• náplní pilíře ekonomického je udrţitelný hospodářský rozvoj spojený s rostoucími

příjmy obyvatel

• sociální rozměr obsahuje potřebu důstojného ţivota a rozvoje lidské osobnosti,

zdraví, vzdělání, sociálního uznání, spravedlivosti, soudrţnosti a rozvoje kultury22

• environmentální rozměr představuje nutnost dlouhodobě zachovávat na přijatelné

úrovni statky a sluţby, které lidské společnosti poskytuje příroda (Hrouda, V.,

Moldan, B., 2002).

Někteří autoři (např. Moldan, B., 1996, Svítil, R., 2003) k výše zmíněným

pilířům přidávají i další, nejčastěji pak kulturní, místní, lidský či (zahraničně)

politický. Avšak ať uţ tři nebo více pilířů, důleţitý je fakt, ţe pro koncepci

udrţitelného rozvoje musí všechny fungovat vyváţeně a harmonicky, to znamená, ţe

ţádný z nich se nesmí vyvíjet na úkor druhého či druhých. Ţivotní prostředí se pak

stává základem, ekonomika nástrojem pro jeho dosaţení a kvalitní ţivot pro všechny

(sociální rozměr) cílem tohoto udrţitelného rozvoje.

obr. 7 Udrţitelnost jako výsledek rovnováhy základních pilířů

vlastní návrh

22

Toho lze podle autorů dosáhnout dobrým fungováním rodiny, obcí, občanské společnosti a veřejných

institucí.

30

Ačkoli je koncept udrţitelného rozvoje znám od 70. let 20. století, v praktickém

ţivotě se dnes stále setkáváme s mezipilířovými formami nerovnováhy, které mají

nejčastěji následující podoby: nerovnováha mezi rozvojem ekonomickým a sociálním

vzniká za situace, kdy ekonomický růst dlouhodobě není ve shodě s vývojem hlavních

sloţek ţivotní úrovně. Moţná je ale i obrácená situace, kdy spotřeba domácností

předstihuje růst výkonu ekonomiky, ale za cenu dynamického růstu zadluţování

obyvatelstva, které ale není dlouhodobě udrţitelné. Nerovnováţný vývoj mezi

ekonomickou a environmentální dimenzí zase vzniká zpravidla tehdy, kdyţ růst

ekonomiky je doprovázen růstem zátěţe ţivotního prostředí - kdy se zvyšuje

znečištění ovzduší, vod a půdy, anebo kdyţ dochází k nadměrnému čerpání přírodních

zdrojů (Czesaný, S., 2007).

Základní předpoklady pro dosaţení udrţitelného rozvoje vytváří tzv. správné

řízení věcí veřejných (angl. good governance)23

. Opisně řečeno, cesta k udrţitelnému

rozvoji je podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni

zabývá místní Agenda 21. Základními rysy takového správného řízení jsou:

otevřenost, zapojení veřejnosti do rozhodování a dalších procesů, zodpovědnost,

efektivnost (zejm. institucí) a spojitost strategií a konkrétních aktivit.

Řešení problémů a tvorba rozvojových projektů, které mají nastolit stav

udrţitelnosti, vyţaduje respektování určitých udrţitelných principů. Ty základní

vyjmenovává zmíněná Agenda 21.

Základní principy udrţitelného rozvoje

Zdroj: cenia.cz

1. propojení základních oblastí 6. kvalita života.

2. dlouhodobá perspektiva 7. sociální spravedlnost

3. kapacita životního prostředí je omezená 8. demokratické procesy

4. vnitro- a mezigenerační odpovědnost 9. prevence

5. zohlednění vztahu lokální versus globální 10. předběžná opatrnost

Strategií udrţitelného rozvoje, se pak rozumí dokument, jehoţ základní rolí je

upozornit na existující a potenciální problémy udrţitelného rozvoje a iniciovat

23

Obsaţeno je v deklaraci OSN „UN Milllenium Declaration” z r. 2000, v dokumentech ze summitu

OSN v Johanesburgu v r. 2002, dokumentech EU aj.

31

opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad a co

nejefektivněji řešit jejich eventuální důsledky. Nejedná se však o dokument neměnný,

nýbrţ se počítá s jeho rozvojem a průběţným doplňováním.

K tvorbě strategií udrţitelného rozvoje na národní úrovni byly státy na

doporučení Zvláštního zasedání Valného shromáţdění OSN vyzvány k vypracování a

následné realizaci koncem minulého století (udrzitelnyrozvoj.ecn.cz). Česká republika

přes několik problémů a strastí s odmítnutím navrţených verzí přijala usnesením vlády

svoji Strategii udrţitelného rozvoje ČR koncem roku 2004. Dnes je projednávána a

vytvářena její aktualizace (integranet.cz).

3.4 Udrţitelný cestovní ruch

S narůstajícími problémy cestovního ruchu se začala zvyšovat i potřeba najít

alternativu, která by byla vlídná pro ţivotní prostředí, ale také pro místní obyvatelstvo.

Důsledkem potřeby byl vznik koncepce udržitelného cestovního ruchu (angl.

sustainable tourism), která obecně vychází z koncepce udrţitelného rozvoje, vţdyť

jeho vymezení obsahuje to, co je typické pro vymezování udrţitelného rozvoje obecně

– totiţ ţe zahrnuje současně cíle i nástroje k dosaţení, neboť nástroj (např. zapojení

místní komunity do rozvoje cestovního ruchu) je často současně cílem udrţitelného

rozvoje (Zelenka, J., 2008).

V literatuře tomuto výrazu mohou být také přiřazena synonyma jako k životnímu

prostředí přátelský, ekologický, alternativní, zodpovědný, zelený, inteligentní,

nejčastěji pak měkký cestovní ruch, avšak všechny tyto modifikace odkazují na stejný

přístup k problematice cestovního ruchu. Úplně mylně je však někdy udrţitelný

cestovní ruch povaţován pouze za specifický druh samotného cestovního ruchu, který

se zaměřuje jen na tu část trhu, která je citlivá na environmentální a sociální vlivy, a

poskytuje a nabízí pomocí specifických prostředků určité nevšední produkty. Obdobně

se můţeme setkat i s dalším chybným tvrzením, ţe se jedná o souznačný termín

k pojmu ekoturismus. Ani jedno z tvrzení tedy není správné, neboť samotné směrnice

a manaţerské postupy udrţitelného cestovního ruchu jsou pouţitelné na všechny

formy cestovního ruchu ve všech typech destinací, včetně tzv. masového cestovního

ruchu a různých specifických částech cestovního ruchu. S vyřešením problematiky

jeho vymezení nám tedy pomohou mnohé definice, uvádím některé z nich:

32

Výkladový slovník cestovního ruchu uvádí, ţe: „udržitelný je takový cestovní

ruch, kdy aktivity poskytovatelů služeb návštěvníkům a vlastní aktivity návštěvníků

ovlivňují místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru pouze tak, že nevratně nemění

místní komunitu, místní ekosystémy a biosféru a neomezují tak funkce biosféry a lidské

aktivity v budoucnosti“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002).

Podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR lze takový cestovní ruch definovat jako

„zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá

rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a

vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb

budoucích generací.“ (mmr.cz).

Světová organizace cestovního ruchu mluví o udrţitelném cestovním ruchu jako

o takovém, který: „uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a

současně chrání a obohacuje možnosti pro budoucnost. Realizovaný je pak takový

management všech zdrojů, kterými jsou naplněny ekonomické, sociální a estetické

potřeby se současným zachováním kulturní integrity, neodmyslitelných ekologických

procesů, biologické diverzity a systémů podpory života.“ (UNWTO 2007)24

.

Poslední vymezení nabízí Evropská charty o trvale udrţitelném cestovním ruchu

v chráněných oblastech, která ho definuje jako: „formu rozvoje nebo managementu

turistické aktivity, která zajišťuje dlouhodobou ochranu a zachování přírodních,

kulturních a sociálních zdrojů a přispívá pozitivním a spravedlivým způsobem

k ekonomickému růstu a k dobrému soužití jedinců, žijících, pracujících nebo

navštěvujících chráněné území“.

3.4.1 Znaky udrţitelného cestovního ruchu

Z výše uvedených definic a ze srovnání výstiţných znaků neudrţitelného a

udrţitelného cestovního ruchu25

(viz tab. 2) jasně vyplývá, ţe takový cestovní ruch

24

UNWTO poupravilo své původně spíše marketingové pojetí udrţitelného rozvoje cestovního ruchu, a

to:„schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými

destinacemi; přitáhnout první i opakované návštěvy; podržet si kulturní jedinečnost; být v rovnováze s

životním prostředím.“ aktuálnější koncepcí. 25

Při porovnávání udrţitelného a neudrţitelného cestovního ruchu nelze chápat tyto atributy v reálném

prostředí a v dané etapě vývoje absolutně, tzn. některé ze znaků se ve větší míře mohou a nemusí projevit.

http://www.mzv.cz/

33

můţeme pokládat za určitý manaţerský přístup, který se snaţí vyuţít stávajících

zdrojů při zachování ekonomické, environmentální a sociálně-kulturní vyváţenosti, s

přínosem jak pro všechny zúčastněné aktéry, počínaje místní komunitou, statutárními

institucemi ochrany přírody a krajiny, místní samosprávou, podnikatelskými subjekty

aj., tak i pro přírodu a krajinu se všemi jejími součástmi, které jsou pro cestovní ruch

vlastně primární sloţkou předpokladu jeho samotného rozvoje.

Tab. 2 Srovnání aspektů neudrţitelného a udrţitelného cestovního ruchu

neudrţitelný rozvoj cestovního ruchu udrţitelný cestovní ruch

V popředí ekonomický ráz, sociální a

environmentální stojí v pozadí. Zaměření

pouze na ekonomické cíle a maximální

zisk. Úsilí získat peníze rychle.

Soulad ekonomických, sociálních a

environmentálních cílů. Přínosy jsou jak

materiální, tak i duševní (pocit uspokojení,

čisté svědomí, vzdělání, kulturní výměna,

přívětivá atmosféra atd.)

Chápání turismu jako univerzálního nástroje

při řešení ekonomických a sociálních

problémů v regionu; rozvoj nesmí být

závislý na jednom sektoru – vysoké riziko,

nízká moţnost odolávat hrozbám; nízká

míra vyuţití potenciálu krajiny a komunity;

zapomíná se na souvislosti a provázanost

cestovního ruchu s dalšími odvětvími.

Chápání turismu jako jednoho z nástrojů při

řešení ekonomických a sociálních problémů

v regionu. Rozvoj – širší portfolio nabídky,

=> vyšší vyuţití potenciálu krajiny i místní

komunity; investice i do jiných odvětví aby

byl cestovní ruch v konkrétní lokalitě

úspěšný.

Centrální plánování a rozhodování o

regionálních projektech, a to bez přímé

účasti veřejnosti.

Rozhodnutí jsou činěna na místní úrovni ve

skutečné spolupráci odborníků, místních

obyvatel a s podporou podnikatelů.

Neefektivní aktivity, pro tento případ

např.: výstavba ubytovacích kapacit nebo

doprovodné infrastruktury pro potřeby

cestovního ruchu bez analýzy

ekonomické výnosnosti.

Koncepty a plány rozvoje turismu, a

odpovědné podnikatelské aktivity

v regionu umoţňují efektivní vyuţití.

Duplikace aktivit v regionu, neúčelné

konkurování a plýtvání zdroji.

Odpovědné a koordinované vyuţití

dostupných zdrojů, a to i v jejich sníţeném

mnoţství.

Neomezený rozvoj plánování a realizace

aktivit; zvaţovány jsou pouze zájmy

Rozvoj je usměrňován, a to v čase i prostoru,

respektována jsou omezení např. limity

34


turismu, ničeho nebo nikoho jiného. návštěvnosti, únosná kapacita území či

například období rozmnoţování organismů.

Intenzivní vyuţití krajiny a zdrojů,

aktivity koncentrovány bodově do

několika míst; úsilí o získání

maximalizaci výdajů od klienta; negativní

dopady cestovního ruchu přehlíţeny.

Extenzivní vyuţití krajiny a zdrojů,

rozptýlení návštěvníků v území, příjmy od

klienta pouze za to, co je nezbytné; úsilí o

regulaci dopadů turismu.

Univerzální podpora aktivit turismu bez

diferenciace a stanovení priorit; zdroje

jsou pouze spotřebovány bez poţadování

opravdových výsledků; obtíţné měřit

výsledky, bez samotného zájmu měřit je.

Diferencovaná a cílená podpora aktivit

turismu, definované priority – co je

důleţité pro region, co má být kdy

realizováno, dobře měřitelné výsledky, snaha

přenést zkušenosti do dalších etap rozvoje.

Naplnění individuálních projektů v regionu,

propagace individuálních zájmů, zájmy a

potřeby jiných nejsou respektovány.

Koordinace projektů v regionu můţe zvýšit

součinnost optimalizovaných dopadů

cestovního ruchu v regionu.

Stavění a rozvoj pro uspokojení neomezené

poptávky – „čím více návštěvníků, tím lépe“,

chybí nebo nejsou respektovány

profesionální analýzy, které určují,

prostorová a časová optima pro region.

Pokud je dost návštěvníků, dostatečný i je

nízký příjem na návštěvníka, a proto kvalita

sluţeb můţe být horší.

Určení limitů území; zavedeny a

respektovány metody analýzy a výzkumu;

„méně“ někdy znamená „více“ – mít menší

počet, ale dobře platících návštěvníků, coţ

současně vyţaduje dosaţení vyšších

standardů a kvality.

Nové stavby (objekty, rekreační centra,

různé atrakce atd.) je jednodušší budovat, i

za cenu vyššího poškození prostředí

(estetické znečištění, vliv na biodiverzitu,

kongescence komunikací atd.); chybí

autentičnost a původnost.

Vyuţití stávajících objektů, mnohdy sice

na pokraji bytí, je zpravidla ekonomicky

náročnější a komplikovanější, ovšem jejich

originalita a autenticita, tyto náklady můţe

rychle vrátit.

Globální architektura a stavební materiály

(často nevyhovující a „nezapadající“ do

daného místa); uniformita architektury a

realizujících firem, jednodušší realizace,

sniţuje ale výslednou kvalitu záţitku.

Vyuţívání konstrukčních technologií a

architektonických prvků typických pro

region můţe být sice obtíţnější, finančně

nákladnější, avšak zvyšuje kvalitu záţitku.

Pouţívání aut, často neefektivně

vyuţívaných, jako hlavní zdroj

Propagace veřejné dopravy je obtíţné,

(menší pohodlí, niţší frekvence, špatná

35


přemisťování osob, s sebou přináší

mnoho úskalí – exhalace, hluk, nároky na

prostor a infrastrukturu (např.

parkoviště), problémy bezpečnosti, atd.

flexibilita atd.), přitom je přepočítáno, ţe

na dopravovanou osobu ve veřejné

dopravě je podstatně méně emisí. Největší

pozitiva pak přináší doprava vlastními

silami – pozitivní dopad na zdraví, bez

emisí, menší nároky na prostor atd.

Sezónní charakter poptávky a nabídky

vede k tomu, ţe ve vrcholné sezóně je

snaha vydělat dostatek peněz na celý rok,

coţ je však spojeno s mnoha sociálními

(sezónní zaměstnanost, přetíţení území) a

environmentálními dopady.

Permanentní nabídka a poptávka,

jednodušší realizace nabídky ve vhodném

sociálním, ekonomickém a přírodním

prostředí.

Stereotypní a univerzální produkty pro

kaţdého, degradující návštěvníka na

„kus“, sniţování kvality záţitku, silný

pocit rozčarování a neuspokojení, tím je

návštěvník méně citlivý ke krajině a

místní komunitě.

Produkty připravené pro malé skupinky

návštěvníků, přátelská atmosféra, příjemné

zkušenosti, dobrý pocit z návštěvy

regionu; návštěvník podporuje místní

komunitu, ochranu přírody a krajiny, vrací

se a doporučí návštěvu; mimosezónnost

tematických návštěv.

Návštěvníkova pasivita při akceptování

přírody poukazuje na malou citlivost ke

krajině i místní komunitě („kulisa

aktivit“).

Interaktivní vztahy mezi návštěvníkem a

prostředím, interpretace krajiny a

komunity. Návštěvník porozumí

potřebám ochrany krajiny a místních

komunit.

Ekonomické náklady i výnosy rozděleny

zpravidla pouze mezi několik málo

společností podnikající v cestovním

ruchu.

Ekonomické náklady i výnosy zpravidla

rovnoměrně rozděleny mezi hostitelskou

komunitu a společnosti podnikající

v cestovním ruchu.

Preference levné a nekvalifikované

pracovní síly s cílem zvýšit zisk. Často

nízká kvalita práce.

Snaha zaměstnávat kvalifikovanou

pracovní sílu uvaţující v dlouhodobé

perspektivě, investice do místních lidí,

kteří v místě ţijí a mají zájem o rozvoj.

Vyuţívání externí pracovní síly,

zneuţívání zaměstnanců, porušování

lidských práv, úniky zisků z regionu.

Vyuţívání místní pracovní síly, odpovědný

přístupem k regionu, zajištěn profit;

zpravidla lepší návštěvníkův záţitek.

Komerční způsob prodeje; zboţí bez Prodej „srdcem“; prodej místních

36


návaznosti na region. Často velké

přepravní náklady tohoto zboţí.

produktů z místních zdrojů, přepravní

náklady mnohem menší.

Zdroje: Zelenka (2008) podle Meyer et al (2005) upraveno; doplněno o Pásková (2008), Globální etický

kodex cestovního ruchu a vlastní komentář

Sumárně je udrţitelný cestovní ruch tedy zaloţen na několika hlavních principech:

1) Přírodní a kulturní prostředí má svou vnitřní hodnotu a jeho ochrana je základem

pro dlouhodobý úspěch,

2) Vztah mezi cestovním ruchem a prostředím (přírodním i kulturním), musí být

koncipován tak, aby tento vztah byl dlouhodobě udrţitelný,

3) Cestovní ruch můţe vylepšovat unikátní přírodní a kulturní prvky,

4) Aktivity spojené s cestovním ruchem by měly plně respektovat a reflektovat

přírodní prostředí a jeho potřeby,

5) Zapojení místních do procesu plánování udrţitelného turismu je základem pro

harmonii mezi turismem a místním obyvatelstvem,

6) Mělo by být dosaţeno vyváţenosti mezi potřebami návštěvníků, prostředím a

místními obyvateli,

7) Únosná kapacita prostředí by měla být hlavní úvahou při řízení ochrany

přírodního a kulturního dědictví

3.4.2 Mezinárodní uznání potřebnosti udrţitelného cestovního ruchu

S růstem neudrţitelnosti v cestovním ruchu roste i zaměřenost OSN, EU, a

mnohých mezinárodních organizací zainteresovaných nejen v cestovním ruchu na tuto

problematiku. Pro potřebu konceptu udrţitelného cestovního ruchu díky nim vzniklo

několik mezinárodní klíčových dokumentů (úmluv, kodexů, deklarací aj.), z nichţ

některé jsou uspořádány jako „komplexní průvodce“ nejlepší praxí pro cestovní ruch a

to v souladu s ochranou a rozvojem kulturního dědictví, sociálních a ekonomických

zájmů místní komunity, také ochrany krajiny a se zachováním a rozvojem

biodiverzity. Vybrala jsem, dle mého mínění, ty nejdůleţitější26

:

26

řazeno abecedně

37

• Agenda 21 pro cestovní ruch27

(1996)

• Berlínská deklarace o biodiverzitě a udržitelném cestovním ruchu (1997)

• Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech

• Globální etický kodex pro turismus (1999)

• Lanzarotská charta o udržitelném cestovním ruchu (1995)

• Québecká deklarace Ekoturismu (2002)

• Udržitelný cestovní ruch a Natura 2000

• Úmluva o biologické rozmanitosti28

(1992)

Tyto mnohé organizace, ať uţ s vládním či nevládním charakterem, však

podporují koncepci udrţitelného rozvoje a jeho rozpracování do sektoru cestovního

ruchu, nejen tvorbou a implementací těchto deklarativních rámců, ale také osvětou

na konferencích, přednáškách či školeních, podporou certifikace, výzkumu či

subvencemi a zaváděním slučitelnějších druhů a forem cestovního ruchu, kterým se

věnuje následující kapitola. UNWTO přispěla k udrţitelnosti tohoto odvětví také

vytvořením klíčových indikátorů udrţitelného cestovního ruchu, které uvádím

v příloze 1.

V České republice je udrţitelný cestovní ruch zakotven v Zákoně o podpoře

trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území obcí. Účelem je jeho podpora

na území obcí České republiky, předmětem je pak stanovení nástrojů, úprava postupu,

vydávání a odnímání osvědčení o udrţitelném cestovním ruchu, vytvoření podmínek

pro jeho financování a stanovení působností správních úřadů a územně

samosprávných celků v oblasti cestovního ruchu.

3.4.3 Environmentálně příznivé typy cestovního ruchu

Na trhu cestovního ruchu se dnes stále více prosazuje celé řady nových forem29

,

které spojuje šetrnost vůči cílovým místům, návrat k tradicím, ohleduplnost k přírodě

ale i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. A právě tyto formy jsou zahrnovány do

konceptu udrţitelného cestovního ruchu. Stále více skloňovaným se pak stává slovo

„ekoturismus“, přičemţ často nemusí být jasný jeho obsah.

27

známo téţ jako Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu 28

rozpracovaná pro cestovní ruch v rámci Návodů pro biodiverzitu a cestovní ruch 29

Často jsou označovány téţ jako alternativní

38

Udrţitelný cestovní

ruch

Přírodně-orientovaný

cestovní ruch

ekoturistik

a

Ekoturismus

Tento termín byl poprvé definován Mezinárodní společností pro ekoturismus30

jako: „odpovědné cestování ve vzdálených přírodních nebo chráněných či málo

navštěvovaných oblastech, které nenarušuje tamní životní prostředí a přispívá

k pohodě místních obyvatel. Jde tak o propojení ochrany přírody, místních komunit a

udržitelného turismu.“ Dnes pojem ekoturismus získává stále přesnější význam a je

povaţován za udrţitelnou formou cestovního ruchu, zaloţenou na přírodním bohatství,

která se zaměřuje na získávání záţitků a vědomostí o přírodě (Fennell, A. D., 2006).

Přestoţe má potenciál vytvářet environmentálně a sociálně příznivé dopady, pokud

není dobře organizován, můţe být však i škodlivý.

Mnozí tour-operátoři, podnikatelé či různé úřady rádi uţívají tento pojem při

propagaci svých nabídek výletů do přírody, ovšem na rozdíl od přírodně-

orientovaného ruchu (viz obr. 9) je ekoturismus provozován vţdy tak, aby

nepoškozoval přírodu a krajinu a naopak vedl k posilování porozumění a vztahu

člověka k přírodě a krajině (Pásková, M., Zelenka, J., 2002). Přírodně-orientovaný

cestovní ruch ne vţdy splňuje tyto principy a kritéria udrţitelného cestovního ruchu.

Burkoň, R., (2007) in Mundilová, E., (2007) oceňuje, ţe ekoturismus

upřednostňuje regionální často certifikované výrobky a sluţby, čímţ zároveň

podporuje místní komunitu, má zájem o vzdělávání v oblasti udrţitelného rozvoje a je

ochoten přispívat na ochranu přírodního prostředí a údrţbě sociálních, kulturních a

náboţenských hodnot. Vhodný je jak pro nezávislé cestovatele, tak pro organizované

zájezdy malých skupin (UNEP, 2008).

obr. 9 Postavení ekoturistiky

zdroj: Vzdělávání v ekoturistice, upraveno

30

The International Ecotourism Society, zkr. TIES

39

Výsledně se tedy dá ekoturismus chápat jako prostředek, který motivují turisty k

pozorování, chránění a uvědomění si přírody, přispívající k jejímu zachování a

ochraně, současně vytvářející minimální dopad na přírodní prostředí i kulturní

dědictví. Mezi ekoturistické aktivity (angl. ecotourism activities) můţeme řadit

zejména pěší turistiku, cykloturistiku, pozorování volně ţijících ţivočichů (např.

ptactva31

, velryb, goril aj.) a planě rostoucích rostlin, fotografování, dobrodruţný

turismus32

, jízdu na kajaku nebo můţe mít podobu pobytu na agrofarmách (Mourek,

D., 2000). Právě posledně zmiňovaná aktivita se dostává v českém měřítku stále do

širšího povědomí a obecně je chápána jako jedna z nejpřijatelnějších forem cestovního

ruchu.

Agroturismus33

, (angl. agrotourism) jak je tato specifická formu ekoturismu

nazývána, je vázán na zemědělské farmy, statky, usedlosti nebo jiné hospodářské

komplexy. Zde se k němu můţe řadit celá i řada doprovodných programů, které

podtrhují atraktivnost nabízených sluţeb. Jedná se například o stravování či nabídku

produktů zemědělského podniku, rekondiční akce (projíţďky na koních34

, rybaření,

sběr lesních plodin aj), letní a zimní aktivity (cyklistika, pěší turistika, bruslení atd.),

atraktivity spojené s historií a kulturou, řemesly, místními zvyky, folklorem aj.

Specifickým rysem zpravidla zůstává zpravidla moţnost volně se pohybovat

v pracovním prostředí zemědělského podnikatele a seznámit se tak se vším co

k zemědělství patří - domácí a hospodářská zvířata, hospodářské objekty a movitosti

aj. či si vyzkoušet typické úkony spojené se zemědělskou výrobou (dojení, kosení,

krmení aj.). Provozovatelé agroturismu se mohou specializovat i v rámci různých typů

klientely - cykloturisté, kluby a spolky, rodiny s dětmi, důchodci, tělesně a zdravotně

postiţení aj. (Stříbrná, M., 2005). Důleţitým prvkem u jakékoli klientely zůstává

aktivní odpočinek.

Tento druh cestovního ruchu vyuţívá jiţ existující zdroje a místní suroviny, jen

výjimečně je k němu potřeba budování nové infrastruktury, typický je i blízký sociální

kontakt návštěvníků s místními obyvateli a poznání jejich ţivotního stylu.

31

Pozorování ptactva tzv. birdwatching je činnost, oblíbená zejména v Amazonii, Střední Americe či

Novém Zélandě 32

Pokud bychom připustili, ţe dobrodruţná turistika můţe být provozována jako aktivita nekomerční

povahy, tak ji moţná lze ztotoţnit s provozováním takzvaných adrenalinových sportů. Patřily by sem

pak aktivity jako horolezectví, treking na koních, raftování na divoké vodě, carving, canyoning, létání

balónem a mnoho dalších. 33

téţ agrární cestovní ruch, dovolená na statku, zemědělský cestovní ruch 34

tzv. hipoturistika

40

Agroturistika zatím není ve většině případů prováděna jako hlavní zdroj příjmů a je

provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší doplňková činnost35

ke svému primárnímu podnikatelskému programu, tj. výrobě zemědělských produktů.

Často se můţeme setkat i s pojmem ekoagroturismus (angl. ecoagrotourism).

Ten vykazuje stejné znaky jako agroturismus, liší se jen tím, ţe se týká ekologických,

často certifikovaných farem, kde se provozuje organické zemědělství. Při výrobě

rostlin a chovu zvířat tak nepouţívá syntetické chemikálie, umělá hnojiva, hormonální

přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Produkty ekologického zemědělství

podléhají přísné kontrole, a pokud splňují mezinárodní standardy, smějí uţívat

ochrannou známku BIO (Šimková, E., 2008).

Oba tyto pojmy, tedy eko- a agroturismus, jsou v mnoha klasifikacích řazeny

mezi tzv. venkovský (rurální) cestovní ruch36

, jehoţ hlavním rysem je, ţe se odehrává

na venkově mimo rekreační a turistická centra. Právě venkov byl dlouho povaţován za

chudé a neatraktivní prostředí, proto se tento druh cestovního ruchu oproti jiným jeho

formám začal rozvíjet později. Vyjadřuje zájem hlavně městských obyvatel o pobyt ve

volné, zachovalé přírodě spojený s odpočinkem a se snahou po tvůrčí činnosti.

Obr. 10 Vztahy ve venkovské turistice z hlediska udrţitelného rozvoje Zdroj: Šimková, E., 2008

35

V ČR musí, pro získání dotací na podnikání v agroturismu, pocházet podnikateli příjmy z

nadpoloviční většiny ze zemědělské činnosti 36

Pojmy venkovská turistika a agroturistika, bývají často zaměňovány, avšak venkovská turistika je

širší pojem pro pobyt a čerpání sluţeb cestovního ruchu vázaných na oblast venkova.

41

Geoturismus37

Perspektivní formou v oblasti udrţitelného cestovního ruchu se stává také

provozování geoturismu v geoparcích UNESCO38

, jejíţ globální síť čítá k červnu

2008 celkem 57 geoparků. Ačkoli se nejedná ze zákona o další typ chráněného území,

podobně jako ony, i tato území se snaţí o co největší souţití v souladu s přírodou.

Jejich cílem je zejména ochrana geologických lokalit, výzkum, vzdělávání a

popularizace geověd, rozvoj specificky orientované turistiky a udrţitelný rozvoj území

(Charta evropských geoparků). Na území geoparku jsou prioritně rozvíjeny

hospodářské aktivity, které mají v regionu tradiční význam, vycházejí z místních

podmínek a surovin a jsou šetrné k přírodě a krajině. To vše je nesmírně přitaţlivé pro

návštěvníky, kteří do území směřují původně zejména kvůli geologickým aktivitám.

Jádrem geoparku se stává výklad geologických jevů a procesů a to pomocí

environmentální výchovy, vzdělávání a školení např. pomocí geologických stezek a

průvodců, se zajištěním zvelebování krajiny a zajišťování jeho udrţitelného rozvoje.

Důleţitou se ukazuje i popularizace pomocí upomínkových a osvětových materiálů,

které má návštěvník moţnost si vyrobit či ozkoušet (např. výroba keramiky, raţba

mincí, výroba mýdla). I tady je významnou součástí aktivní zapojení obyvatel a jejich

snaha o obnovu, rozvoj a vyuţívání hodnot krajiny. A právě prezentací, údrţbou a

udrţitelným uţíváním nejen geologického dědictví, by měly geoparky přispívat

k uskutečňování cílů Agendy 21.

Obr. 11 Logo Sítě světových a evropských geoparků

Zdroj: www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3570

37

kapitola čerpá převáţně z Pásková, M., (2008) 38

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural

Organization)

42

Průvodcovská činnost v chráněných územích

Jako poslední příklad jsem zvolila průvodcovskou činnost v chráněných

územích, neboť právě stěţejní část zájmového území je řazena mezi velkoplošná

chráněná území. Tyto území jsou velkým lákadlem cestovního ruchu, neboť jsou

obecně chápána jako nositelé kvality přírodních a krajinných hodnot. Na druhou

stranu se tak ale stávají lehce zranitelnými, a proto v nich musí cestovní ruch podléhat

určitému reţimu.

V zahraničí je uţ zcela běţné, ţe tato území nabízí kvalifikovaného průvodce,

který na předem vytyčených stezkách a trasách seznamuje zájemce s přírodními a

krajinnými hodnotami. I tady platí, ţe profesionální výklad a organizace se bezesporu

odráţí v kvalitě návštěvníkova záţitku. Specializovat se přitom lze na specifika území,

jedinečné úkazy, obyvatele rostlinné i ţivočišné říše aj. Průvodcovou činností je

zpravidla i poradenství a školení osobám resp. skupinkám osob, které se chtějí v tomto

území pohybovat samostatně, ovšem při plném respektování daných pravidel.

Produkty organizovaného cestovního ruchu v chráněných územích jsou u nás

s porovnáním se zahraničím zatím ještě poměrně v plenkách, představují do budoucna

ale velký potenciál a pro málo osídlená území bez narušeného přírodního charakteru

jsou prakticky i jedinou moţností hospodářských aktivit. Znamenají totiţ uţ nejednou

zmiňované oţivení okolního regionu, ať uţ z hlediska tradic a řemesel, folklóru,

kultury i místní ekonomiky.

3.4.4 Nástroje udrţitelného cestovního ruchu a certifikace jako jeden z nich

Aby se cestovní ruch stal udrţitelným, vyţaduje, vedle jiţ zmíněného

multioborového a holistického (celostní) přístupu, také dobrý management, marketing,

plánování, propojení s dalšími ekonomickými aktivitami, všestrannou komunikaci

mezi všemi zainteresovanými skupinami a v neposlední řadě i vyuţívání vhodných

přístupů a nástrojů. UNEP klasifikuje tyto nástroje následovně:

nástroje měření – pouţívány jsou k určení intenzity turistického ruchu a zjištění

existujících nebo moţných změn (limity, monitoring, benchmarking aj.)

nástroje příkazové a řídící - umoţňují kontrolu nad jistými stránkami rozvoje

(legislativa, regulace, licence, dozor aj.)

43

nástroje ekonomické – zajišťují ovládání přes finanční prostředky a trh (poplatky,

daně, pobídky aj.)

nástroje dobrovolné – slouţí ke zvyšování konkurenceschopnosti a ekonomiky

provozu, zejména pomocí energetických úspor (certifikace, směrnice, kodexy,

audit aj.)

podpůrné nástroje – podněcovány jimi mohou být různými prostředky

podnikatelé a turisté k přiblíţení se konceptu udrţitelnosti

Protoţe v následující kapitole 6 uvádím jako pozitivní udrţitelnou aktivitu

certifikaci regionální značky Moravský kras, zmíním se teď blíţe o samotné

certifikaci39

, jako o jednom z dobrovolných nástrojů, který umoţňuje dosáhnout

vyššího stupně udrţitelného cestovního ruchu.

Certifikace

Systémy certifikace se začaly objevovat na mezinárodním trhu cestovního ruchu

koncem minulého století, mohutného rozvoje pak dosáhly v posledních několika

letech. Stejně jako většina jiných dobrovolných aktivit a iniciativ, není ani tento

proces výsledkem legislativního procesu, nicméně stát můţe být u zrodu tohoto

systému včetně jeho zafinancování. K tomu můţe dopomoci i přizpůsobením

legislativy, která je potřebná k jeho realizaci a fungování. Ať uţ tedy státní či

soukromé aktivity, obsah certifikace je vţdy stejný, tzn. prokázat, ţe identifikovaný

produkt, postup, kvalifikace pracovníka nebo sluţba jsou ve shodě s předepsanou

normou nebo jiným normativním dokumentem, resp. ve shodě se specifikovanými

poţadavky (Pásková, M., Zelenka, J., 2002).

Tři základní úkoly osvědčení a ekologických označení podle zprávy z

Konference o certifikaci trvale udrţitelných aktivit v cestovním ruchu:

• poskytovatele sluţeb v cestovním ruchu pobízet a seznamovat je s inovacemi ve

svých oborech, za účelem dosaţení vyššího stupně udrţitelného cestovního ruchu

• odlišit produkty a sluţby cestovního ruchu, které splňují ekologické, společenské

a ekonomické standardy nad úroveň poţadovanou legislativou

39

téţ ekocertifikaci

44

• poskytnout spotřebitelům návod pro orientaci v nabízených produktech a sluţbách

cestovního ruchu

Certifikační systémy se státní účastí můţe zastupovat např. certifikace národních

centrál cestovního ruchu, ze soukromých, certifikující nejčastěji ubytovací zařízení ale

i celé destinace, rekreačně-sportovní vybavení, dopravní společnosti a organizace aj.

vybírám namátkou např. Blue Flag, Green Globe, EU Flower či Green Key.

Z hlediska ekocertifikace je pak významná evropská síť center pro eko agroturistiku,

ve zkratce ECEAT40

, podporující certifikaci produktů a podnikatelů v cestovním

ruchu na venkově.

Velmi zajímavým certifikačním schématem v České republice je tzv. značení

regionálních (místních) výrobků, které je jednou z moţností jak spojit ochranu

místního přírodního bohatství, tradic a kultury s šetrným hospodařením člověka

a ekonomickou prosperitou regionu. Hlavním cílem je díky jednotné propagaci značky

a značených produktů zviditelnit tradiční regiony, známé např. svou zachovalou

přírodou, zdravým prostředím či lidovými tradicemi a vyuţít jejich socio-

ekonomických výhod.

Do systému regionálních značek „Domácí výrobky”, jak je tento systém

pracovně nazýván, se postupně do dnešního dne zapojilo deset regionů41

– Krkonoše,

Beskydy, Šumava, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko (oblast Poodří),

Górolsko Swoboda (oblast Jablunkovska), Vysočina, Polabí a Podkrkonoší (viz obr.

12). V kaţdém z nich vznikla regionální značka pro výrobky, zaručující vedle jejich

kvality a ohleduplnosti k přírodě především jejich původ, vazbu na určité výjimečné

území nebo tradiční technologie výroby. Vyjadřuje i to, zda je zboţí vyrobeno ručně,

z místních surovin, s místním motivem apod. Toto certifikační značení má zamezit

také výrobcům mimo region ve zneuţívání názvů a symbolů spojených s daným

územím pro vlastní reklamu. Systém je koordinovaný na národní úrovni občanským

sdruţením Apus42

a Asociací regionálních značek (ARZ). V kaţdém regionu pak

působí regionální koordinátor, který zajišťuje správu dané značky, komunikuje s

místními výrobci a s ARZ. Samotným výrobkům pak značku uděluje nezávislá

40

Evropské centrum pro eko agro turistiku (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism) 41

O moţném připojení se ke skupině stávajících regionů uvaţují i v Českém Lese, Prácheňsku, Horním

Pomoraví, Českém Švýcarsku či Broumovsku. Nejblíţe k ní má však dnes region Haná, který by se měl

k ARZ připojit do konce roku 2009 42

býv. Regionální environmentální centrum České republiky (REC ČR)

http://www.apusos.cz/

http://www.arz.cz/

45

certifikační komise43

, a to po splnění jednotných pravidel, která ale mohou být

přizpůsobena potřebám regionů (domaci-vyrobky.cz – O projektu)

Do začátku roku 2009 bylo ve všech uvedených regionech evidováno přes 208

udělených certifikátů, z nichţ 196 je dnes platných44

. Počet certifikovaných výrobků

je však mnohonásobně vyšší, neboť certifikát můţe být udělen jak jednomu výrobku,

tak i celé skupině výrobků (domaci-vyrobky.cz - O projektu - Propagace). Samotné

certifikované výrobky jsou spotřebního charakteru, a lze je rozdělit do tří skupin:

1) Řemeslné výrobky a umělecká díla - výrobky ze dřeva, skla nebo papíru, slaměné

ozdoby, krajky, šperky, keramika, nábytek, upomínkové předměty, pohlednice apod.

2) Potraviny a zemědělské produkty - mléko, sýry, maso, ryby, pečivo, obiloviny,

ovoce, zelenina, víno, nápoje, med apod.

3) Přírodní produkty - lesní plody, léčivé byliny, čaje, extrakty z rostlin pro

kosmetické účely, kompost, minerální voda apod.

(Doma v Moravském krasu, 2007)

Samotná značka ale není zdaleka to jediné, co danému regionu pomáhá, díky

systému značení dochází ke kontaktům mezi podnikateli, zástupci veřejné správy,

ochrany přírody či cestovního ruchu a nastavují se tak díky tomu nové formy

spolupráce uvnitř samotného regionu.

Obr. 12 Oblasti s regionální značkou (sdruţené v ARZ)

Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-317-stahnete-si-letak-o-vsech-znackach-.xml

43

v kaţdém regionu je samostatná 44

Někteří výrobci buď ukončili výrobu, nebo sloučili více certifikátů do jednoho.

46

4 ATRAKTIVITA CESTOVNÍHO RUCHU

V MORAVSKÉM KRASU

4.1 Hodnocení atraktivity z externích zdrojů

Pro samotné hodnocení atraktivity cestovního ruchu v Moravském krasu, který

přísluší k turistickému regionu Jiţní Morava a turistické oblasti Moravský kras a

okolí45

, z externích tuzemských i cizojazyčných zdrojů nabízím několik málo

interpretací:

Podle rajonizace cestovního ruchu je Moravský kras vedle např. Jihočeských

rybníků, Orlických hor či Českého ráje řazen do kategorie II., která zahrnuje oblasti

cestovního ruchu s velmi kvalitními přírodními předpoklady a podmínkami, a se

širokým souborem funkcí celostátního i mezinárodního významu.

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje hodnotí význam turistického střediska

Moravský kras společně s městem Brnem a Lednicko – Valtickým areálem, jakoţto tři

nejvýznamnější střediska tohoto kraje, zařazením do kategorie „středisko

nadregionálního významu I.“

Propagační leták Moravský kras a okolí vydaný Jihomoravským krajem láká

turisty na příjemné a zdravé prostředí, které je ideální pro pobyt a sporty ve volné

přírodě – zejména pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Poukazuje také na

mnoţství jeskyní, ponorných říček a skalních útesů, které slouţí jako vynikající

horolezecké terény.

Anglická verze tolik populární encyklopedie Wikipedia hodnotí Moravský kras

jako populární turistickou destinaci, kterou turisté navštěvují zejména v letních

měsících. Kromě jeskyní skrývá potenciál i cyklistika a pěší turistika.

Ze zahraničních tištěných materiálů vybírám turistického průvodce Czech and

Slovak Republics (autor Rob Humphrey), který posuzuje za významné objekty a

45

V ČR je turistický potenciál země rozčleněn na turistické regiony a turistické oblasti. Toto členění

vychází z historie, a především z vazby na krajinný systém.

47

pamětihodnosti Blansko, Macochu a čtyři přístupné jeskyně46

, Josefské údolí a kostely

ve Křtinách či Jedovnici. Jako atrakce uvádí lanovku a ekovláček. Zdůrazňuje

zejména pěší a cykloturistiku.

4.2 Atraktivita území

Atraktivita daného území vychází především z kvality přírodního prostředí a

jeho dostupnosti z větších měst, ale také z moţností kulturního a sportovního vyţití.

Dobrou propagací těchto aktivit lze v oblastech přispět k dalšímu rozvoji cestovního

ruchu a tím i samotnému rozvoji ekonomickému.

Moravský kras je jedno z nejvýznamnějších krasových území ve střední Evropě

a jeho atraktivitou jsou zejména jeskyně, kterých je tu známo více neţ 1 500. Tyto

podzemní prostory, které jsou unikátními přírodními jevy, dochovávají sloţité vazby

mezi ţivou a neţivou přírodou. Jako biotopy jsou zajímavé zejména z hlediska

odlišnosti nejen klimatických, půdních, ale i biotických. Pro účely Plánu péče je

pouţito členění podle způsobu vyuţití jeskynních prostor, které je následující:

A) jeskyně využívané v současnosti

a) jeskyně zpřístupněné – slouţí jako naučně poznávací objekt pro návštěvníky z řad

laické veřejnosti, dnes jich je celkem pět – nejznámější Punkevní jeskyně s moţností

plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha,

Kateřinská jeskyně, známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka s

bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené

mohutnými chodbami a podzemními propastmi, a nedávno zpřístupněná jeskyně

Výpustek, bohatá na krápníkovou výzdobu do té doby, neţ začala být přetvářena na

podzemní továrnu resp. protiatomový kryt.

b) jeskyně v konzervaci – jedná se o významné lokality, které zasluhují zvýšenou

ochranu. Výzkum (fotografování, odběr vzorků aj.), který nenaruší dochovaný stav je

moţný

c) jeskyně s pracovištěm – jedná se o lokality, kde jsou prováděny průzkumné práce

směřující k objevům nových jeskynních prostor či archeologické výkopy

46

Výpustek, pátá zpřístupněná jeskyně, byla uvedena do zkušebního provozu aţ roku 2007 (od 26. 10

do 31. 12). V lednu a únoru 2008 byla opět zavřena z důvodu dokončení prací, do plného provozu své

první sezony jeskyně vstoupila v březnu 2008. To je tedy důvod, proč ve starších průvodcích či

podobných publikacích není zmiňována.

http://cs.wikipedia.org/wiki/26._%C5%99%C3%ADjna

http://cs.wikipedia.org/wiki/2008

http://cs.wikipedia.org/wiki/2008

48

d) jeskyně jiného využití – např. j. Michalka (dříve zrání sýrů), Štajgrova j. (zdroj pitné

vody pro Skalní mlýn a okolí), Císařská jeskyně (speleoterapie)

B) jeskyně s historickým vyuţitím

a) jeskyně dříve zpřístupněné – dnes jsou uzavřené, často zdevastovaný stav, např.

Císařská jeskyně (zpřístupněna 1930 aţ 1952)

b) jeskyně s válečnými úpravami – během II. svět. války upraveny na podzemní

skladiště, továrny atd.; rozsáhlé stavební úpravy

c) jeskyně s těžbou sedimentů - slouţily k průmyslové těţbě sedimentů s obsahy

surovin pro fosfátová hnojiva (např. j. Jáchymka); často nevyčíslitelné škody

archeologické a paleontologické (kosterní zbytky)

d) jeskyně nevyužívané – naprostá většina jeskyní v Moravském krasu

V celé České republice, jsou dnes jeskyně přísně chráněny podle § 10 zákona č.

114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle kterého nesmí být ničeny ani

poškozovány47

. Jako jeskyně poţívají stejné ochrany ale i přírodní jevy na povrchu

(například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s těmito

jeskyněmi souvisejí.

Turisté v Moravském krasu však nenavštěvují pouze jeskyně, i kdyţ ty jsou

zpravidla primárním cílem jejich návštěvy. Podmanivou přírodu Moravského krasu

dotvářejí také krasové útvary na povrchu (za zhlédnutí pak stojí např. skalní amfiteátr

Kolíbky v Rudickém propadání) a další četné kulturní a technické památky. Jmenovat

za všechny můţeme zříceniny hradů Holštejn, Blansek či Čertův Hrádek u Olomučan,

známé kostely ve Křtinách, Sloupu, Jedovnici a Blansku, dále také zachovalé hutě

jako pozůstatky po zdejší těţbě a zpracování rud, např. Františčina, Paulinka a

Klamovka. V Rudici, Ostrově u Macochy, Petrovicích a Adamově zase stojí za

zhlédnutí větrné mlýny holandského typu. Historie a tradice zaujmou také v muzeích

v Blansku (jedna ze stálých expozic je věnována Moravskému krasu), Olomučanech

(muzeum keramiky), Adamově – Stará huť (expozice ţelezářství), Vilémovicích

(speleomuzeum) či ve zmíněném větrném mlýnu v Rudici (expozice mlynářství a

47

přičemţ zákon z tohoto zákazu připouští výjimky pouze v dobývacích prostorech s povolenou těţbou

podle zákona č. 44/1988 Sb.

49

speleologie, mineralogie, historie hutnictví a hornictví). Nejen pro botaniky je určitě

lákadlem arboretum ve Křtinách. Výhledem na celé území Moravského krasu se

můţeme pokochat z Alexandrovy rozhledny či rozhledny Podvrší ve Veselici.

Místní atraktivitu území vyuţívají jak pěší turisté48

, cyklisté, horolezci,

speleologové, ale díky rybníku Olšovec také nadšenci vodních sportů, kde je kromě

koupání moţno vyzkoušet třeba i veslování či windsurfing. Mnoho dalších

sportovních vyţití pak nabízí zejména město Blansko.

Samotná dostupnost území je velmi dobrá, uţ jen vzhledem ke krajským

městům Brnu a Olomouci či okresnímu Blansku. Území je dostupné takřka ze všech

částí republiky (dálnice D1, silnice E 461, ţelezniční koridor Praha – Česká Třebová –

Brno – Vídeň, aj). Výhodou je jistě i blízkost rakouských a slovenských hranic.

4.3 Analýza návštěvnosti Moravského krasu

Podle studie návštěvnosti turistických cílů v České republice za rok 2007 se

veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu umístily v celkovém pořadí s počtem

387 tisíc návštěvníků49

na dvanáctém místě, v Jihomoravském kraji pak na místě

prvním a staly se zde tedy cílem nejvyhledávanějším. Letošní návštěvnost by se pak

měla přehoupnout přes hranici 400 tisíc osob, neboť od poloviny roku bude moţno

poprvé navštívit všech pět zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu dohromady50

.

Asi čtvrtinu z celkového počtu návštěvníků tvoří cizinci, nejčastěji pak z Polska,

Německa, Ruska, Anglie, Izraele a překvapivě z Thaj-wanu (Manuál pro cestovní

kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí), kterých tu přijíţdí více neţ

třeba návštěvníků ze Slovenska či Rakouska. Nutno však podotknout, ţe návštěvnost

jeskyní v průběhu celého roku i na jednotlivých jeho lokalitách je poměrně značně

nevyrovnaná (viz příloha 2). Největší procento návštěvníků přijíţdí v období května

aţ srpna s vrcholem v červnu a červenci. Nad organizovanými formami převaţují

individuální cesty, nejčastěji sem pak návštěvníci přijíţdějí pomocí automobilů.

Nejvyšší návštěvnost (v roce 2007 226 641 návštěvníků) vykazuje Punkevní

jeskyně, která jako jediná je zpřístupněná po celý rok. Stabilní zůstává obliba

48

Není náhodou, ţe první chata (Útulna u Macochy), kterou Klub českých turistů (KČT) postavil (rok

1895) byla právě v tomto území. 49

Podle údajů Správy jeskyní Moravského krasu to bylo přesně 387 243 návštěvníků. 50

Jeskyně Balcarka je od poloviny roku 2007 v rekonstrukci, s jejím znovuotevřením se počítá na

červenec 2009, jeskyně Výpustek je naopak v plném provozu aţ od března 2008

50

Kateřinské jeskyně (cca 65 tis. návštěvníků ročně), naopak stále větším lákadlem se

stávají jeskyně Sloupsko-šošůvské, kde se návštěvnost kaţdým rokem zvyšuje (v roce

2007 59 tis. návštěvníků). Postupný pokles zaznamenává naopak jeskyně Balcarka,

která je dnes v rekonstrukci (v roce 2007 cca 37 tisíc návštěvníků). U jeskyně

Výpustek se návštěvnost za rok 2008 pohybovala kolem 30 tisíc osob

(cs.wikipedia.org).

Snahy o rozšíření vybavenosti turistickou infrastrukturou (zařízení pro

ubytování, stravování, sportovní či jiná rekreační vyţití) v minulých letech však

nebyly dostatečně silné, aby se staly stimulem delšího setrvání turistů v této oblasti,

coţ je z ekonomického hlediska pro region zajisté škoda. O „krátkodobých

návštěvách“ svědčí i průzkumy CzechTourismu a Geografického ústavu ČSAV Brno,

z kterých vyplívá, ţe z celého turistického regionu Jiţní Morava má Moravský kras

největší počet jednodenních návštěvníků. Valná většina (64 %) z těch, kteří Moravský

kras navštíví, zde setrvávají v průměru pouze 3-5 hodin, coţ je průměrná doba

potřebná pro návštěvu jeskyně, prohlídku jejího okolí, drobného stravování a

zakoupení suvenýrů (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro

roky 2007–2013 – část A a Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras).

4.4 Organizační struktury cestovního ruchu a ochrany v Moravském

krasu a okolí

Rostoucí turistický zájem o Moravský kras a zejména jeho podzemí započal jiţ

na počátku minulého století. Zpřístupňování tohoto podzemí sebou však mnohdy

přinášelo i negativní, často nevratné zásahy nejen do abiotických, ale také biotických

sloţek podzemí. Zpřístupnění jeskyní a od něho se tyto odvíjející problémy vzešly od

původní akciové společnosti Moravský kras, provoz a výzkum jeskyň, která stála za

financováním objevů a následných úprav v těchto jeskyních. Tato organizace působila

aţ do války, po ní následovala národní správa, od které se přešlo ke Správě českých a

moravských jeskyní pod Českým ústavem ochrany přírody (Strategický plán rozvoje

mikroregionu Moravský kras). Od roku 1991 jsou provozy jeskyní Moravského kras a

také dalších zpřístupněných jeskyní v ČR51

součástí Agentury ochrany přírody a

51

Koněpruské j., Bozkovské dolomitové j., Chýnovská j., Zbrašovské aragonitové j., Javoříčské j.,

Mladečské j., j. Na Pomezí, j. Na Špičáku a j. Na Turoldu,

51

krajiny ČR (AOPK), coţ je organizační sloţka státu věnující se ochraně přírody a

krajiny se sídlem v Praze, zřízená Ministerstvem ţivotního prostředí. Vykonává

správu CHKO prostřednictvím regionálních pracovišť (správ CHKO) v rámci celé

republiky, o CHKO Moravský kras pečuje Správa CHKO Moravský kras. Další

sloţkou je Správa jeskyní České republiky, která si klade za hlavní cíl zajišťování

péče, ochrany a provoz zpřístupněných jeskyní v ČR. Tuto práci v Moravském krasu

zajišťuje Správa jeskyní Moravského krasu (SJMK) se sídlem v Blansku, pod kterou

kromě uvedených aktivit spadá i zajišťování provozu parkovišť u jeskyní,

informačního centra ve Skalním mlýně, informačního střediska a obou vyhlídkových

můstků na propasti Macoše.

Zastřešující organizací cestovního ruchu v samotné turistické oblasti Moravský

kras a okolí, která koordinuje turistické aktivity a zajišťuje marketingovou podporu, se

stala instituce Management destinace Moravský kras a okolí, o.p.s. sídlící v

Boskovicích. Tato společnost v rámci své činnosti organizuje většinou ve spolupráci s

Jihomoravským krajem, Českou centrálou cestovního ruchu a Městskými úřady v

Boskovicích a Blansku prezentace regionu pro zástupce cestovních kanceláří.

Ve zkoumané oblasti působí i další subjekty, které jsou zainteresované v oblasti

cestovního ruchu. Nutno ale podotknout, ţe podnikají ale zpravidla sami a vzájemněji

spolupracují především jen na platformě informačního servisu a poskytování

obrazového a jiného propagačního materiálu. Z jiných turistických destinací známý a

pro mnohé návštěvníky samozřejmý fakt centrální koordinace aktivit ovšem chybí.

(Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras).

Jedním z takových subjektů je soukromá Společnost pro Moravský kras, a.s.

(S.M.K., a.s.), která vznikla v roce 1993. Společnost vlastní hotel Skalní mlýn52

, chatu

Macocha, zabezpečuje také dvě silniční vlakové soupravy (ekovláčky), které

zprostředkovávají dopravu návštěvníků z centrálního parkoviště Skalní mlýn k

Punkevním jeskyním a také provoz kabinové lanové dráhy Macocha, která je vyveze

od Punkevních jeskyní k vyhlídkovým můstkům nad propastí Macocha.

Pozitivním se jeví vznik Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras, zaloţený

v roce 1999 ve zdejší obci Jedovnice. Dnes sdruţuje 26 obcí regionu a jedno město.

Jeho hlavní prioritou mimo podporu cestovního ruchu v regionu je i zkvalitnění

silniční sítě a péče o ţivotní prostředí. Mimo jiné se tento spolek také podílí na

52

zde je k dispozici restaurace, prodejny suvenýrů, směnárna a další sluţby.

http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=39&lang=cs

52

budování naučných stezek a značení sítě cyklotras v regionu.

Poměrně nově se podporou trvale udrţitelného rozvoje regionu53

zabývá i

občanské sdruţení Místní akční skupina (MAS) Moravský kras, se sídlem ve Sloupu.

Udrţitelnosti v regionu chce docílit partnerstvím neziskových organizací s

podnikatelskými subjekty, školskými zařízeními a samosprávami jednotlivých obci v

tomto regionu. Podporuje i rozvoj v oblasti cestovního ruchu, kdy se například

pokouší zavést produktové balíčky, sluţbu, která v regionu doposud chybí. Před

nedávnem také podala návrh projektu „Moravský kras - více neţ jeskyně“.

53

jehoţ území je vymezeno katastrálními územími členských zemí Spolku pro rozvoj venkova

Moravský kras a mikroregionů Časnýř, Drahanská vrchovina, Protivanovsko a Černohorsko

53

5 NEUDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY –

NÁVRHY ŘEŠENÍ

V kapitole Neudrţitelné rekreační aktivity – návrhy řešení se snaţím poukázat

na to, jak cestovní ruch v minulosti ovlivňoval a ovlivňuje toto území a jeho

atraktivity, a jaké prostředky musely/musí být uţity, aby střety mezi cestovním

ruchem a ochranou tohoto území byly co nejmenší. Vedle největší neudrţitelné

aktivity, coţ je bezesporu masová návštěvnost zejména severní části krasu, potaţmo

Punkevní jeskyně, v letních měsících, hodnotím negativně i objekty individuální

rekreace, které v území i přes patřičný zákaz v minulosti vznikaly a střetávaly se často

se zájmy ochrany přírody. Ve třetí kapitole pak popisuji situaci – zpoplatněný výhled

na dno Macochy, která i kdyţ má spíše právní ráz, z hlediska udrţitelnosti cestovního

ruchu ji ale chápeme jako negativní, neboť byla porušena spolupráce a soulad mezi

zainteresovanými aktéry cestovního ruchu v této oblasti.

5.1 Střet cestovní ruchu a ochrany území

Očividně nejzávaţnějším soudobým problémem Moravského krasu je střet mezi

cestovním ruchem a potřebami ochrany přírody a krajiny. Uspokojování potřeb

návštěvníků v oblasti cestovního ruchu a rekreace hraje v území důleţitou roli,

neméně důleţitá (ne-li důleţitější) je však i ochrana přírody a krajiny. Rekreační

funkce proto musí být limitována únosnou kapacitou přírodního prostředí54

, které musí

být podřízena jak míra a kvalita samotné funkční vybavenosti, tak pochopitelně i

samotné limity návštěvnosti.

Pro plánování a zajišťování rozvoje v oblasti cestovního ruchu a za účelem

rovnoměrného rozloţení jeho účastníků s vazbou na rekreačně vhodné plochy se pro

jednotlivé oblasti cestovního ruchu určují směrné objemy návštěvnosti, které jsou

podle rajonizace cestovního ruchu pro oblast Moravského krasu stanoveny na počet

30,3 tisíc osob/den (z toho 30,0 základní a 0, 3 doplňková), u samotné CHKO je pak

podle Plánu péče směrná návštěvnost vymezena počtem 14,5 tis. osob/den a pojímá

jak pasantní návštěvnost cestovního ruchu (12, 2 tisíc osob/den), tak i návštěvnost

54

= maximální zatíţení daného území antropogenními vlivy bez sníţení kvality zatíţení ţivotního

prostředí a ekosystémů (Pásková, M. Zelenka, J., 2002)

54

realizovanou v rámci pobytových forem rekreace (2,3 tisíc osob/den). Tento údaj

vychází především z limitů návštěvnosti veřejnosti přístupných jeskyní, které zároveň

regulují i návštěvnost přilehlých oblastí. Jak jiţ bylo zmíněno, většina návštěvníků

přijíţdí do Moravského krasu v letních měsících, kdy je toto extrémní zatíţení jeskyní

negativními vlivy a zásahy do nich i samotné extrémní zatíţení přilehlého okolí

nejintenzívnější.

Samotné ovlivňování jeskynních prostor ale začalo dříve, neţ do nich začaly

proudit davy návštěvníků. Jiţ při samotném zpřístupňování a zatraktivňování jeskyní,

a to nejen těch, které jsou dnes turistům zpřístupněné, došlo k zásahům, které měly

bohuţel mnohdy nevratný charakter (zbudování desítek štol, přemisťování jeskynních

sedimentů, úprava vodní plavby a změna toku podzemní říčky Punkvy atd.).

Turistický provoz se okem laického návštěvníka negativně projevil zejména

v poškození a devastaci krápníkové výzdoby. Některé jeskyně se svou krápníkovou

výzdobou jsou v porovnání se stavem po jejich objevení takřka nezměněny, jinde

dosáhla devastace markantních rozměrů, přičemţ škoda z hlediska kulturní a vědecké

hodnoty je nevyčíslitelná. Jak rozsáhlou změnu můţe jeskyní prostor prodělat, se

dozví kaţdý, kdo absolvuje prohlídku jeskyně Výpustek55

. V jiných zpřístupněných

jeskyních spočívala náprava lidskou rukou zničených krápníků často v instalaci

náhraţek z umělé hmoty, jako například krápník Handţár, zobrazený mimo jiné ve

znaku jeskyně Balcarka či krápník Jehla v Punkevních jeskyních aj.

Velmi fatálně byl také volen systém elektrického osvětlení a zbudování

elektrických okruhů, které později neumoţnily mít zhasnutou převáţnou část jeskyně

během prohlídky. Samotné estetické ztvárnění osvětlení bylo rovněţ velmi špatné

vzhledem k taţení kabelů po skalních stěnách a hlavně umístění světel mezi

krápníkovou výzdobu, aby zbyla více zatraktivněna (Strategický plán rozvoje

mikroregionu Moravský kras). To se ukázalo velmi nešťastným zejména z hlediska

vzniku tzv. lampenflory (něm. die Lampe = svítidlo, die Flora = květena), která

vzniká právě kolem umělých zdrojů světla a má podobu zpravidla zelených skvrn,

povlaků či porostů - mechů, řas nebo sinice, vyskytovat se mohou ale i prothalia

kapradin nebo semenné rostliny (Kubešová, S.). Tyto rostliny ke svému růstu

potřebují vodu, která je v krasu přirozeně přítomna, výţivný substrát, kterým se tu

55

Někteří návštěvníci dokonce namítají, ţe propagovat jeskyni a nabízet vojenský kryt je prostá

hanebnost

55

stává nejčastěji krápníková výzdoba, sedimenty či „cizorodá příslušenství v jeskyni“

jako schody, zábradlí, zídky apod., a poslední faktor, kterým je energii slunečného

záření, kterou v podzemí mohou nahrazovat právě lampy, které slouţí k osvětlení

chodníků, prostor či krápníků při prohlídkách. Samotné odstraňování takové

lampenflory mechanicky či pomocí chemických přípravků56

sebou nese nejen riziko

poškození krápníků, ale také doprovodné poškozování původních jeskynních

společenstev.

Obr. 13 Ukázky lampenflory z jeskyní Moravského krasu

Zdroj: http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Lampflora_past&recent.pdf

S odkazem na výzkum57

Svatavy Kubešové z Moravského zemského muzea

patří zpřístupněné jeskyně Moravského krasu (zejm. Punkevní a Kateřinská jeskyně)

k těm, které se vyznačují největší pestrostí druhů, které se podílejí na vzniku

lampenflory. Pozitivnějším jevem zůstává, ţe s porovnáním s historickými údaji se

jejich počet výrazně sníţil, za čímţ bezesporu stojí rekonstrukce vnitřního vybavení

včetně rekonstrukce elektroinstalace provedená v jeskyních v minulých letech (1995

j. Balcarka a j. Kateřinská, 1995 -1996 j. Punkevní, 1997 j. Sloupsko-šošůvské). Při ní

56

Nejčastěji se pouţívá roztok chlornanu sodného, coţ je biocid pouţívaný k potlačení škodlivých

ţivočichů a rostlin. 57

Autorka provedla v letech 2004-2005 průzkum lampenflorových druhů ve zpřístupněných jeskyních

ČR (kromě j. Výpustek a jeskyní Zbrašovských a Na Pomezí, které byly v rekonstrukci) a srovnala jej

s výsledky historických záznamů lampenflorového výskytu v těchto jeskyních.

Kateřinská jeskyně Punkevní jeskyně

56

došlo zejména ke změně v technice osvětlení. Omezena byla intenzita scénického

osvětlení a začala se uţívat svítidla s vlnovou délkou méně příznivou pro růst této

neţádoucí zeleně. Také došlo k oddělení osvětlení zvlášť pro krápníky a zvlášť pro

chodníky.

V důsledku zvýšené návštěvnosti ale dochází i ke změnám jeskynního klimatu,

které se projevují nejen ve změnách chemického sloţení jeskynního ovzduší, ale

především ve změnách prvků jeskynního mikroklimatu, zejména pak teploty, vlhkosti

a proudění větru (rychlosti i směru). Při průchodu čtyřicetičlenné skupiny se teplota

můţe zvýšit i o 2 °C, coţ ovlivní nejen stávající sintrové formy, ale můţe negativně

ovlivnit i proces samotného stávajícího krasovění. (Štelcl, O., 1990).

Obecně pak lze konstatovat, ţe masová návštěvnost zpřístupněných jeskyní

sebou celkově nese negativní důsledky. Ve snaze regulovat počty návštěvníků a jejich

ovlivňování jeskynních systémů zavedla SCHKO Moravský kras po schválení zákona

114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, limity vyuţívání veřejnosti přístupných

jeskyní58

, kdy omezila zejména počet návštěvníků v jedné výpravě, samotnou četnost

výprav a omezila i provoz jeskyní v období zimování netopýrů. Jenom v Punkevních

jeskyních se pak v těchto letech sníţil celkový počet návštěvníků o takřka 70 tisíc

(Hebelka, J., Návštěvnost jeskyní Moravského krasu), i kdyţ se to neobešlo bez

mnoha úřednických namítání a protestů o volnější limity, neboť s takovým sníţením

návštěvníků poklesl pochopitelně i zisk ze vstupného do jeskyní a místních atrakcí.

Pozitivně se dále jevil i fakt, ţe se návštěvnost více rozmělnila i do dalších

zpřístupněných jeskyní, kde limity návštěvnosti nejsou naplněny a nabízejí tak

dostatečnou kapacitu pro případné návštěvníky.

Tab. 2 Limity návštěvnosti u veřejnosti přístupných jeskyní v Moravském krasu

Zdroj: Hebelka, J., SJMK

58

Do té doby neměly veřejnosti přístupné jeskyně ČR stanovené závazné podmínky způsobu provozu

Maximální počet osob

ve vstupu

Interval mezi vstupy

(min)

dospělí děti IV - X XI - III

Punkevní jeskyně 54 70 20 40

Sloupsko-šošůvské jes. 60 20

Jeskyně Balcarka 50 20

Kateřinská jeskyně 60 20

57

V dalších letech pak byla provedena i další hlubší pasivní a aktivní ochranná

opatření, a to za pouţití moderních metod (kamery, alarm, infračidla apod.), došlo také

k prohloubení preventivního působení na návštěvníky, u veřejnosti nepřístupných

jeskyní se začalo s budováním pevných uzávěr59

a mnohá výzdoba v těsné blízkosti

návštěvnické trasy začala být chráněna deskami z lepeného bezpečnostního skla.

Pro nejzatíţenější oblast, kterou je bezesporu v severní části krasu zpřístupněná

Punkevní jeskyně se známou propastí Macocha, je denní maximální únosná a

kapacitní moţnost limitována návštěvností cca 1 600 osob. V současnosti je tento

platný limit přesně 1 530 návštěvníků v hlavní a 900 návštěvníků mimo hlavní sezónu.

(Územní plán VÚC Moravský kras, 1998). Obzvláště v hlavní sezóně je samotná

jeskyně i její oblast na hranici, ne-li za ní, svých kapacitních maxim. K návštěvníkům

jeskyně musíme připočítat totiţ i návštěvníky, kteří jeskyni nenavštíví, ale přijedou

sem kupříkladu za pěší turistikou, při které se mohou seznámit i s jinými místními

zajímavostmi, o kterých se mohou dozvědět i na místní naučné stezce či místními

atraktivitami (vláček, lanovka), které jsou zde zavedeny. Přijet mohou i jen kvůli

unikátnímu výhledu do Macochy z místních vyhlídkových můstků – Horního a

Dolního. S takovým počtem zúčastněných osob jiţ můţeme mluvit o masové

návštěvnosti, která je bezesporu největší současnou neudrţitelnou aktivitou v tomto

území. Můţeme se jen ptát, jaký vliv na zatíţenost oblasti mají zmíněné atraktivity,

tedy vláček, který zaveze návštěvníky z centrálního parkoviště ve Skalním mlýnu

takřka před vchod do jeskyně a kyvná lanovka, která je od jeskyně vyveze ke

zmíněným můstkům.

Během let 1991 - 1995, po takřka desetiletém úsilí, se definitivně rozhodlo o

vyloučení individuální motorové dopravy z turisticky nejfrekventovanějších částí

oblasti - krasových údolí Pustého a Suchého ţlebu60

(celkem se jednalo o téměř 13 km

veřejných komunikací), kde způsobovala váţné problémy (zvýšený obsah oxidů

dusíku, těţkých kovů atd.). Tím také zmizely situace, kdy se na místních úzkých

silnicích často tvořili kolony a kapacitně nevyhovující parkoviště u Punkevní jeskyně

bylo neustále přeplněno. SCHKO Moravský kras ve spolupráci s Českým ústavem

59

Na takové ochraně se spolupodílí i základní organizace České speleologické společnosti. 60

Údolí Pustého ţleb je mezi ponory Sloupského potoka u Hřebenáče ve Sloupském poloslepém údolí a

Skalním Mlýnem, údolí Suchého ţlebu se táhne od Holštejna ke Skalnímu Mlýnu, kde se spojuje se

spodní částí Pustého ţlebu.

58

ochrany přírody proto vypsali konkurz na náhradní dopravu od Skalního mlýna

k jeskyním. Mezi projekty (navrhován byl např. šachetní výtah, koňský povoz,

autobusy, trolejbusy atd.) byl vybrán právě silniční vláček, který poprvé vyjel

v květnu 1993.

Jiná situace ovšem byla u lanovky, která vzbudila řadu rozhořčení a zvedla se

proti ní vlna odporu, s tím ţe zničí unikátní krajinný ráz. Při její stavbě například

odpůrci přeřezávali lana, objeveny byly i rozbušky. Ing. Lachman, který stál za

projektem lanovky, byl dokonce navrţen na titul „Ropák roku“61

. Přesto byla udělena

výjimka z ochranných podmínek CHKO a došlo k výstavbě lanovky. Samotná stavba,

přestoţe pokračovala velmi pomalu a několikrát došlo málem k jejímu zastavení, byla

dokončena v květnu roku 1995. Černou tečkou na ní zůstal moment, kdy při instalaci

nosného lana selhala brzda lanového bubnu, a toto lano spadlo do prostoru svahu pod

trasou lanovky.

Dnes tento způsob dopravy vyuţije ročně okolo 160 – 180 tisíc osob (Dvořák in

verb.), tedy více neţ dvě třetiny návštěvníků Punkevní jeskyně, i kdyţ pochopitelně

nelze říct, ţe všichni návštěvníci jeskyně sluţeb této dopravy vyuţijí. Naopak někdo

nevyuţije prohlídky jeskyně, ale vláček či lanovku ano.

I kdyţ podle atributů udrţitelného rozvoje je veřejná doprava, v tomto případě

vláček a lanovka, pozitivnější jev neţ individuální motorová doprava, ještě větším

pozitivem pro tuto oblast by však byla doprava vlastními silami, pěšky nebo například

na kole, ovšem při plném respektování všech zásad chování v tomto území. Cesta ze

Skalního mlýna k Punkevní jeskyni je vedena asfaltovou silnicí, která je asi 1,5

kilometry dlouhá a navíc po ní vede část naučné stezky Macocha – stezka Jana

Šmardy. Pokud se tedy návštěvník vydá pěšky, nejenţe ušetří peníze, ale získá i dobrý

pocit z procházky, na které se má můţe díky informačním panelům také dozvědět

mnoho informací a zajímavostí o specifikách krasu a místní oblasti. Dnes kolem

těchto panelů projede vláček a jeho pasaţéři se z těchto nabídnutých informací

nedozví takřka nic. Stejně tak za dobu svezení lanovkou (cca 2 minuty) se toho moc

nedozví.

V otázkách přístupnosti tělesně postiţených osob, zpravidla větších skupinek, je

dnes moţno udělit výjimku k povolení vjezdu aţ k jeskyním.

61

Tuto cenu v ČR získává osoba, která podle v daném roce nejvíce uškodila ţivotnímu prostředí.

Hlavním záměrem ankety je pak upozornit na lokální ekologické problémy a konkrétní projekty.

59

Obr. 14 Silniční vláček a horní stanice lanové dráhy

vlastní zdroj (28. 3. 2009)

Celkově největším problémem Moravského krasu zůstává jednostranné

vyuţívání přírodních atraktivit. Dnes jsou návštěvníci prováděni pouze jeskyněmi a

z povrchových jevů je to pouze propast Macocha, kterou mají moţnost shlédnout a

dostat k ní patřičný výklad. O jiných četných krasových úkazech, jako škrapová pole,

závrty, vývěry, propadání atd., či o mnohých zajímavých botanických a zoologických

lokalitách a smyslem jejich ochrany, se běţný návštěvník nedozví prakticky nic. Pro

respektování limitů v této oblasti je třeba odstranit jeho jednostranné vyuţívání a

rozloţit zatíţení v oblasti veřejnosti přístupných jeskyní do méně atraktivních částí

tohoto území. Aby bylo toto umoţněno, je třeba vytvořit vhodné podmínky pro

návštěvy takových lokalit, oblastí či objektů, ovšem při plném respektování způsobů

60

ochrany. Zainteresované organizace, zejména pak SCHKO, by měli důrazně

upozorňovat návštěvníky na jednostranné vyuţívání území a přetíţení určitých oblastí,

a nabídnout i jiné alternativy trávení volného času v této oblasti. Velkou snahu pak

vidím v projektu zřízení Návštěvnického a informačního střediska Skalní mlýn, pod

patronací AOPK, které by tuto roli, jako jednu ze svých hlavních, mělo plnit.

K většímu zájmu o jiné atraktivity či místa neţ jen zpřístupněné jeskyně, mohou

zajisté přispět i pravidelně se konající kulturní či sportovní akce - pouť ve Křtinách

spojená se zpřístupněním Býčí skály v Josefovském údolí, církevní slavnosti ve

Sloupu a Křtinách, Slavnosti ţeleza v Rudici, akce konané při příleţitosti Evropského

dne parků, historický a pivní jarmark v Blansku, Den Země, Evropská noc pro

netopýry, hudební festival Čarovné tóny Macochy, Dny otevřených dveří na Novém

hradě (historické leţení s ukázkami středověkých zbraní a řemesel), mezinárodní

závody motorových člunů v Jedovnici, půlmaratón Moravským krasem, Vehicle Cup

v Rudici, Blanenský plecháč (open triatlonový závod) a mnohé další, které budou-li

dostatečně a vhodně medializovány a propagovány, mohou přilákat větší mnoţství

návštěvníků i mimo nejzatíţenější oblasti jeskyň.

Pro zájezdy s dětmi, školní výlety či tábory pak navrhuji připravit naučné

programy, kterými by se tito jedinci seznámili nejen s krásami místních oblastí, ale i

s jejich problémy a smyslem jejich ochrany. Také z hlediska sportovního při dobré

propagaci a respektování únosnosti přírodních hodnot je moţné výrazněji rozvinout

zejména činnost horolezeckou a speleologickou. Zejména horolezecké akce je moţné

pořádat na mnoha místech v Moravském krasu – nabídka lezeckých terénů je poměrně

bohatá. I z hlediska speleologie by bylo moţno z Moravského krasu vytvořit jedno z

evropských (světových) center, kde by se mohly konat pravidelné kongresy,

výcvikové či školicí programy.

Hlavní ráz území CHKO co se týče jeho funkční vyuţitelnosti, ovšem vymezuje

nejen unikátní charakter místních přírodních atraktivit, ale také značně vysoký podíl

rekreačně vhodných ploch. V současnosti je však tento rekreační potenciál ve srovnání

s jinými destinacemi stále relativně málo zhodnocen, ačkoli se území můţe pochlubit

zmíněnou vysokou návštěvností a současně pobytovými formami územně vázané

rekreace obyvatel, kteří trvale ţijí zpravidla ve větších městech leţících v blízkém

okolí krasu, konkrétně pak Brně, Blansku, Rájci-Jestřebí či Boskovicích. Znakem, a

zcela jistě i nevýhodou Moravského krasu, je tedy jistě jiţ zmíněná nevůle

61

návštěvníků strávit tu delší čas. Jednodenní výlety či zájezdy nepředstavují tak velký

ekonomický efekt pro místní podnikatele jako například vícedenní pobyty. Pro

fungování a rozvoj cestovního ruchu je potřeba nejen zatraktivňovat jeskyně či jiná

místa a objekty, ale zabezpečit i materiálně technickou základnu cestovního ruchu a

vylepšit a doplnit chybějící turistickou infrastrukturu, včetně doplňkových sluţeb

(stravování, ubytování, prostory pro sportovní či kulturní vyţití ad.) pro jeho

účastníky. Tyto sluţby by se měly dostatečně rozvinout zejména v místech, která byly

územním plánem stanoveny jako nástupní centra cestovního ruchu v této oblasti -

Blansku, Jedovnici, Křtinách, Sloupu.

Obecně je v Moravském krasu nízký podíl ubytování v soukromí, i kdyţ

předpoklady k jeho vytvoření díky vysokému počtu rodinných domů tu zcela jistě

jsou. Posílení podnikání v terciérní sféře by se stalo hybnou silou nejen ekonomického

a společenského rozvoje obcí, ale pomohlo by řešit i problémy nezaměstnanosti a

nízké ţivotní úrovně obyvatel. Zisky z této činnosti by zcela jistě pomohly i obecním

rozpočtům, z kterých by mohly být financovány i veřejně prospěšné účely např.

oprava komunikací, výsadba zeleně apod.

Z hlediska udrţitelného cestovního ruchu by bylo dobré celkově zatraktivňovat

zdejší venkovské prostředí, vţdyť oblast má pro rozvoj (eko)agroturistiky, která

vyuţívá jiţ stávajících objektů, značný potenciál. Z hlediska ochrany bych nevolila

zvyšovat kapacitu či vytvářet nová ubytovací zařízení na samotném území CHKO,

potaţmo v těch nejatraktivnějších částech, ale vyuţívat a zkvalitňovat moţnosti

ubytovacích zařízení obcí zejména v blízkosti nejnavštěvovanějších území (Ostrov u

Macochy, Šošůvka, Sloup, Vilémovice, Petrovice, Rudice, Holštejn, aj.).

Problematikou ubytovacích kapacit a jejich rozvojem se musí zabývat rozvojové

programy obcí i celé oblasti, promítnuté do územních plánů jednotlivých obcí. Jejich

realizace je však podmíněna podnikatelskou iniciativou občanů, spoluprací

neziskových a podnikatelských subjektů spolu s veřejnou správou, coţ je jeden ze

základních předpokladů udrţitelného cestovního ruchu. Jedním z pozitivních jevů je

pak vznik sdruţení Spolek pro rozvoj venkova Moravského krasu a MAS Moravský

kras, které spolupracují se státními organizacemi působících na tomto území.

Výhodou je, ţe tyto organizace mohou vyuţívat různých prostředků a programů, jako

je Program rozvoje venkova, Program obnovy venkova či program SAPARD

(program EU na rozvoj venkova a zemědělství).

62

5.2 Objekty individuální rekreace

S uspokojivým charakterem co se funkčního vyuţití týče, nekoresponduje ale

četnější koncentrace objektů individuální rekreace, a to zejména ve formě chat či

jiných typech rekreačního bydlení. Tento, pro Českou republiku tradiční fenomén

druhého bydlení62

, který u nás dosáhl největšího rozmachu v sedmdesátých letech 20.

století, má bohuţel na mnoha místech republiky značně masovou podobu. Nadměrná

zatíţenost takových individuálních rekreací se bohuţel nevyhnula ani území

Moravského krasu a z hlediska ţádoucího charakteru a funkčního vyuţití této

chráněné krajinné oblasti je nutno ho tu posuzovat jako prvek negativní a

neudrţitelný.

Mohlo by se zdát, ţe i kdyţ toto území bylo vyhlášeno velkoplošným

chráněným územím, a to relativně brzy, bude to znamenat i významný zásah do

hospodaření a dalšího budování území. Ovšem i přes mnohé normy, např. Výnos o

zřízení CHKO Moravský kras z roku 1956 či Směrnice pro realizaci územního plánu

CHKO, bylo v letech 1956 - 1975 postaveno více neţ 300 chat, další pak byly

postaveny v těsné blízkosti této chráněné oblasti (Babice, Bílovice, Kanice, Hostěnice,

Mokrá-Horákov aj). Tyto normy nebyly totiţ zjevně dostatečně podpořeny

institucemi, které by jejich obsahy prosazovaly a jejich plnění důrazněji

kontrolovaly63

, a tak docházelo i k dalším negativním jevům jako bylo zaváţení a

rozorávání závrtů s cílem zvýšit plochy orné půdy, těţební činnosti či ničení

krápníkové výzdoby bez větší pozornosti.

Ačkoli byla naprostá většina těchto plánovaných chat v rozporu s ochrannými

podmínkami a celá řada z nich vykazovala nakonec i mnohé architektonické,

urbanistické a estetické závady, byla přesto povolena tehdejšími příslušnými

národními výbory (Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras). Ovšem

nutno podotknout ţe chaty zde byly i starší a po vzniku SCHKO docházelo k dalším

výstavbám na různá speciální povolení, nebo byly prostě chaty budovány bez

stavebních povolení.

Koncentrace takových rekreačních zařízení, které tu vznikly ve všech zónách

ochrany, se pak nejintenzivněji projevila ve dvou rekreačních prostorách. První z nich

62

V přepočtu chat na počet obyvatel je dokonce Česká republika na druhém místě v celosvětovém

ţebříčku. 63

SCHKO byla zřízena aţ v roce 1977, tedy 21 let po od vyhlášení CHKO

63

je ve středu chráněného území rekreační prostor Jedovnice, kde se velkým lákadlem a

lokalizačním předpokladem stalo mnoţství vodních ploch, zejm. rybník Olšovec, díky

kterým je tu moţnost koupání, veslování, sportovního rybolovu ale i windsurfingu.

Kaţdoročně se tu konají i závody motorových člunů. Druhým, rekreačně zatíţeným

územím jsou na jihu chráněného území rekreační prostory Říček a Ochozu, kde

vzniklo několik chatových kolonií např. Říčky, Skalka, Hornek, Šeba, aj.

Zatímco v případě Jedovnic (dnes v katastru zhruba 380 chat) dochází ke

kapacitním střetům s prioritními zájmy hromadných forem rekreace, v oblasti údolí

Říčky a Ochozu je nadměrná zatíţenost takových rekreací v přímém rozporu s

prioritními zájmy ochrany přírody a ekologie. Zejména údolí Říčky patří

v Moravském krasu k těm lokalitám, které si v mnoha směrech dosud zachovali

původnější ráz a jsou především cennými nejen z hlediska biogeografie, ale i

speleologie, archeologie a paleontologie. Do výraznějšího zásahu z hlediska rekreace

nebyla člověkem nikdy tato oblast, například těţbou či intenzivním zemědělstvím,

intenzivněji vyuţívána. S rekreačním rozvojem však došlo třeba k devastaci

škrapových strání či dlouhých úseků tohoto lesnatého údolí. Zatíţení cestovním

ruchem však připojilo i další negativní aktivity a nepřijatelné nátlaky na krajinu, se

kterými se tu především v letních měsících můţeme setkat. Jedná se například o

nadměrný hluk, rušení vývoje ţivé bioty, odpady v okolí (vznik černých skládek),

nepovolené rozdělávání ohňů, znečišťování drobných vodních toků, vyšlapáváním

pěšin a erozí v suťových svazích, nepovolené vstupy do nepřístupných jeskyní,

likvidace rozptýlené zeleně, vznik drobných staveb souvisejícími s chatami či

nepovolené parkování motorových vozidel v lese.

Sníţení takových záporných vlivů rekreace je účinné řešit zejména poklesem

počtu návštěvníků a to nejlépe nebudováním doprovodné infrastruktury cestovního

ruchu. Docházet by tedy jistě nemělo k dalšímu budování kempů, hostinců, stánků s

občerstvením, přilehlých parkovišť ani k zahušťování sítě turisticky značených cest, o

kterém jiţ v práci byla zmínka.

Po revoluci byla Správou provedena na území chráněné krajinné oblasti

podrobná evidenci všech stávajících rekreačních objektů včetně veškeré její

fotodokumentace. Na základě ní došlo i k několika demolicím, zejména pak v I. zóně

ochrany, přestoţe jakékoli řešení problémů je mnohdy velmi komplikované a

zdlouhavé (Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras). Další srovnávací

64

fotodokumentace chat v I. a II. ochranné zóně byla provedena roku 2002. Stávající

počet chat v těchto zónách podle SCHKO je dnes cca 150.

V současné době jsou prováděny další prověrky, a zjištěné přestupky jsou řešeny

příslušnými stavebními orgány. Ve zpracovávaných Změnách a doplňcích územního

plánu CHKO prosazuje SCHKO kategorizaci chatových lokalit ve vztahu k přírodním

hodnotám a řešit je chce v souladu s regulativy danými zonací CHKO Moravský kras

implementovanými do Plánu péče:

I. zóna: existence rekreačních chat v území I. zóny je neţádoucí

navrhující opatření: - přísný zákaz staveb jakýchkoli nových chat

- stavební uzávěr pro celou zónu s postupným termínem

likvidace všech chat v zóně

- neumoţnění rekonstrukce, ponechat chaty pouze na doţití

II. zóna: existence rekreačních chat v území II. zóny představuje z hlediska ochrany

přírody váţný problém a jsou proto posuzovány jako stavby dočasného

charakteru

navrhující opatření: - zákaz staveb nových chat

- stavební uzávěru pro celou zónu s tím, ţe na stávajících

objektech chat lze provádět pouze běţnou údrţbu. Při

povolení prací většího rozsahu, na které bude nutno vydat

stavební povolení, bude současně stanovena lhůta ţivotnosti

objektu (určena na 50 let). Nelze provádět práce, které

podstatně mění charakter a ţivotnost stavby.

III. zóna: existence rekreačních chat v území III. zóny je v současné době tolerována a

ve vyhlášených a schválených rekreačních lokalitách (např. stávající

chatová lokalita Skalka) lze povolit i dostavbu, a to v rámci zahuštění celé

lokality

navrhující opatření: - zákaz zřizování nových chatařských lokalit

- zákaz plošného rozšiřování stavějících chatových lokalit,

maximálně moţné je jejich zahuštění

65

Navrhnutá opatření ve smyslu udrţitelnosti jsou tedy jiţ implementována do

Plánu péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras, který je vlastně základním

dokument pro ochranu a správu daného území, tvořený zpravidla na desetileté období

(Moravský kras se dnes řídí Plánem péče na období 2007 – 2016). Pracovníci SCHKO

by měly nadále monitorovat stav rekreačních chat a vést příslušnou srovnávací

fotodokumentaci. Na jejím základě pak mohou řešit případné přestupky či úkony

k řešení problémů, které mohou vyvrcholit i v prosazení demolic těchto objektů.

5.3 Zaplacený výhled do propasti

„Od té doby bezedná ta jáma jménem „Macocha“ je světu známa; hříšnice tam

po tu chvíli kolem chodí, vzdychá, kvílí; cestovatel tamto v lese z daleka již křižuje se.“

(Jan Nepomuk Soukop - Macocha a její okolí).

Macocha je bezesporu jedním z největších lákadel Moravského krasu a našeho

území vůbec. Vţdyť kdo by se jiţ ve školním věku neseznámil s její přitaţlivou

pověstí a nechtěl se z onoho místa, kde matka svého syna do propasti shodila, podívat.

Návštěvnost obou největších turistických lákadel v Moravském krasu, tedy

Punkevní jeskyně a Macochy, resp. jejich můstků – Horního a Dolního, které nabízejí

pohled do ní, je podle SJMK přibliţně stejně hojná, i kdyţ návštěvnost vyhlídkových

můstků, není tak jednoznačně podloţena jako návštěvnost Punkevní jeskyně, kde stačí

pouhé sečtení prodaných vstupenek. Tedy nemusela být podloţena…. Na začátku

loňského dubna (2008) se totiţ objevily v médiích informace, a mnozí návštěvníci byli

nemile zaskočeni, ţe za pohled do Macochy se nyní vybírá vstupné (dospělí 20 Kč,

děti od 6 let 10 Kč). Toto jednání vzbudilo celou řadu nevole a bylo odsouzeno nejen

samotnými návštěvníky, ale i Správou jeskyní ČR, Správou Chráněné krajinné oblasti

Moravský kras, místními jeskyňáři či Klubem Českých turistů.

Za celou kauzou stojí předně obec Vilémovice, v jejímţ katastru Horní a Dolní

můstek Macochy, stejně jako Punkevní jeskyně leţí. Ovšem samotné můstky i veškeré

podzemní prostory patří státu, který jediný můţe o zpoplatnění těchto míst

rozhodnout. Obec tak tedy z návštěvnosti a vstupného do jeskyň či parkovištích

poplatků nemá nic64

. Hledala proto způsob, jak by alespoň část těchto zisků

plynoucích od návštěvníků mohla dostat. V minulosti mimo jiné například usilovala o

64

Veškeré zisky plynoucích z jeskyní a souvisejících zařízení je AOPK jako správce povinna odvádět

do státního rozpočtu, odkud jsou poté přerozdělovány.

66

finanční kompenzaci z místního podnikání Správy jeskyní65

či například o

provozování jejího parkoviště u Macochy, leč marně. Obec se také jiţ dvakrát sama

snaţila o výběr poplatků na Horním můstku, poprvé v roce 1933, podruhé v roce

1993, kdy ale nakonec došlo k dohodě mezi obcí samotnou a Správou jeskyní ČR, ţe

od tohoto jednání upustí. Přesto byl pro ni zisk z Horního můstku velmi lákavým, a

moţná právě proto v loňském roce 2008 pronajala soukromníkovi Jiřími Tichopádovi

na 50 let úzký pruh pozemku u Horního můstku, který poté po Správě jeskyní ČR

poţadoval kompenzaci, kterou mohlo být například podstoupení parkoviště u

Macochy. Vzhledem k tomu, ţe mu ale nebylo vyhověno, zatarasil pozemek a ihned

začal s výběrem poplatků za průchod přes něj na můstek. Výběr pak trval necelé dva

měsíce.

Obr. 16 Horní můstek u propasti Macocha

Vlastní zdroj (4. 3. 2008)

Oponující organizace i samotní turisté ovšem poukazovali na to, ţe vybíráním

poplatků za vstup na Horní můstek je porušován zákon o pozemních komunikacích,

neboť pronajatý pozemek je podle nich právě komunikací a proto se na něj vztahuje

tento zákon, podle kterého smí kaţdý uţívat pozemní komunikace bezplatně

obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, pokud pro zvláštní případy

nestanoví tento zákon nebo jiný předpis jinak. Jedná se o tzv. „obecné uţívání“

(Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb.). Obec Vilémovice a p. Tichopád

65

Správa jeskyní ČR tu ovšem nepodniká, ale je pověřena péčí a údrţbou

67

oponovali a chtějí po Správě jeskyní ČR doloţit, ţe je můstek opravdu jejich

majetkem. Podle ní o tom však nemůţe být pochyb.

Úplně původně patřil můstek Klubu rakouských turistů v Brně, kteří ho tu v roce

1882 postavili. Po válce přešlo vlastnictví na stát, od kterého ho dostala do péče

SJMK. Po revoluci poţádala obec Vilémovice o převedení pozemků v okolí můstku,

kterým jej v rámci vracení historického majetku obcí získala. Nikdo ale nezřídil věcné

břemeno, které by vyřešilo bezproblémový průchod k vyhlídce do Macochy

(zpravy.idnes.cz). A tak se mezi Vilémovicemi a Správou jeskyní táhne letitý spor.

Krajský úřad v Brně, ke kterému se celý spor dostal, uznal, ţe výběr poplatků

byl neoprávněný. Ve sporu ale nehodnotil, komu pozemek patří, ale posuzoval, zda k

Hornímu můstku, který slouţí všem lidem, vede pozemní komunikace ve smyslu

zmíněného zákona o pozemních komunikacích. Výsledkem bylo tedy šetření, ţe

pozemek zkrátka slouţí jako dopravní cesta a je tedy pozemní komunikací. Obec

Vilémovice byla jako příslušný silniční správní úřad vyzvána, aby zahájila s p.

Tichopádem správní řízení ve věci neoprávněného vybírání poplatků, coţ je ovšem

značný paradox, kdyţ mu tento pozemek sama pronajala. Ze správního řízení ve věci

podezření ze spáchání správního deliktu p. Tichopáda, které se konalo v říjnu 2008,

pochopitelně ale ţádné stanovisko nevzešlo. Definitivní konec sporu ohledně onoho

vlastnictví, který bude muset moţná vyřešit aţ soud, p. Tichoopád alespoň přislíbil, ţe

vybírat poplatky za průchod na můstek nebude.

Co se týče Vilémovic, s těmi zaţívá Správa jeskyní i další nepříjemnosti, kdy při

rekonstrukci Horního můstku v loňském roce nepřistoupili například na to, aby

můstek byl zcela nový a více vysunutý, přestoţe k tomu dali předběţný souhlas, který

byl ale nakonec stáhnut (blanensky.denik.cz).

Udrţitelného cestovního ruchu bude dosaţeno, budou-li všichni zainteresovaní -

místní komunita, statutárními institucemi ochrany přírody a krajiny, místní

samospráva, podnikatelské subjekty aj., fungovat v souladu. Tento fakt byl v tomto

případě porušen. Osobně bych navrhla spor vyřešit soudně, jednou pro vţdy by se tak

o věci rozhodlo a my se nemuseli strachovat, ţe za krátkodobý pohled do Macochy

budeme plnit kapsu vypočítavého podnikatele. Obci Vilémovice bych navrhla vlastní

rozvoj a zkvalitňování nabídek v oblasti sluţeb cestovního ruchu, které jsou tu dnes

velmi slabé. Moţnosti pro jeho rozvoje ale bezesporu má.

68

6 UDRŢITELNÉ REKREAČNÍ AKTIVITY – POZITIVNÍ

PŘÍKLADY

V kapitole Udrţitelné rekreační aktivity – pozitivní příklady nejprve zhodnocuji

Moravský kras z hlediska příznivých forem cestovního ruchu a posléze popisuji tři

aktivity, které jsou uskutečňovány pro udrţitelnost cestovního ruchu v tomto území.

První z nich je projekt značení regionálních výrobků v regionu Moravský kras a okolí,

při kterém je udělována výrobcům certifikovaná značka Moravský kras – regionální

produkt ®, která kupujícímu garantuje regionální původ daných výrobků. Druhým

příkladem je tvorba a existence naučných stezek, které mají výchovně vzdělávací

charakter a slouţí také k usměrňování pohybu návštěvníků. Třetí pozitivní aktivitou je

záměr realizovat návštěvnického a informačního středisko Skalní Mlýn, které bude

mimo jiné podporovat návštěvníky v udrţitelných formách cestovního ruchu v tomto

území.

6.1 Příznivé formy cestovního ruchu v Moravském krasu

Před formami uzavřené, vázané rekreace zůstávají v Moravském krasu hlavní

funkční náplní tzv. volné formy cestovního ruchu, zejména jsou pak podporovány

aktivity jako pěší turistika či cykloturistika. Oblíbenou sportovní činností je zde zajisté

i horolezectví. Ovšem i u těchto typů turistiky je třeba k úspěšnému vyuţívání

prostředí respektovat určitá pravidla a normativy, a to zejména tak, aby při těchto

činnostech byl vytvořen soulad jak s fyzickým prostředím, tak i s prostředím

sociálním.

6.1.1 Pěší turistika

Pěší turistika je bezesporu nejrozšířenější turistickou činností a ve spektru

turistických aktivit také nejpřijatelnější forma pohybu v NP a CHKO. Z hlediska

legislativy je tu pohyb návštěvníků omezen nad rámec obecně platných pravidel

pohybu ve volné krajině v I. zóně ochrany přírody a v klidových územích, kde je

povolen pouze po značených turistických trasách, a vstup do terénu mimo tyto

komunikace je zakázán.

69

Obr. 17 Ukázka turistického značení

v Moravském krasu

Zdroj: www.mapy.cz

Obr. 18 Systém značení turistických

cest

vlastní zdroj (16. 7. 2008)

Co se Moravského krasu týče, celé území je protkáno poměrně hustou sítí

značených turistických cest, jejichţ největší koncentrace je pochopitelně v jeho

nejatraktivnějších částech, tedy v oblasti Punkevních jeskyní a propasti Macocha,

Josefském údolí a okolí Jeskyně Pekárna na jihu území. Značení těchto turistických

cest bylo vytvořeno a dnes je pravidelně udrţováno značkaři KČT. Jeho dnešní

podoba je výsledkem přehodnoceného systému značení na tomto území, ke kterému

došlo ve spolupráci se SCHKO koncem minulého století. Na mnoha místech (zejm.

Josefovském údolí, severní část krasu) došlo k takovému přeznačení, aby zůstaly

zpřístupněny ty nejzajímavější partie Moravského krasu a přitom byly maximálně

vyuţity stávající kvalitní lesní cesty a předešlo se sešlapávání vegetace a vytváření

erozních rýh, ke kterým často na některých úsecích původních teras vedených volným

terénem docházelo. Pozůstatky po starém značení cest v některých úsecích bychom

dnes hledaly velmi těţko, neboť na mnoha místech došlo k jejich opětovnému

zarůstání vegetací, coţ je zcela jistě pozitivní jev.

Dle pracovníků SCHKO je dnes stávající síť turistických cest na území

Moravského krasu dostačující a její další výrazné rozšiřování by bylo nejen na úkor

kvality, co se její obsluţnosti týče, ale také na úkor ochrany přírody. Některé části

krasu si zaslouţí vyloţeně klidový charakter.

70

Přestoţe je síť značených cest hustá, dochází mnohdy k neţádoucímu pohybu

návštěvníků mimo tyto trasy, a to i přes zmíněná, známá pravidla chování

v chráněných oblastech. Snaha SCHKO usměrnit, ovlivnit a poučit návštěvníky

vyvrcholila také vytvořením terénního informačního systému, jehoţ hlavním cílem je

kromě „předávání“ informací také snaha vést je od nástupních míst k atraktivním

turistickým cílům, aniţ by docházelo k ničení přírody. Na území krasu bylo

vybudováno jiţ několik poutavých naučných stezek, které mají návštěvníky tedy nejen

seznámit s nejzajímavějšími místy CHKO, ale také jejich hodnotami, významem a

smyslem jejich ochrany. Proto tedy můţeme naučné stezky povaţovat svým

významem za udrţitelnou aktivitu v cestovním ruchu.

6.1.2 Cykloturistika

Co se cykloturistiky týče, ta nejenom v Moravském krasu získává na stále větší

popularitě. Na jedné straně je tu sice příleţitostí k relativně šetrnému způsobu pohybu

návštěvníků spojenému s poznáváním území, na druhé straně můţe díky neukázněným

cyklistům představovat potenciální a i reálné nebezpečí poškozování přírodního

prostředí. Do konfliktu s ochranou přírody se dostává především jízda na horských

kolech provozována mimo místa k tomu určená. Taková jízda můţe způsobit zejména

poškození vegetace, především přirozené zmlazení dřevin a povrchu půdy, na svazích

pak můţe zapříčinit následnou erozi.

V území jiţ bylo provedeno podobně jako u pěší turistiky mimořádně husté

značení cyklistických tras, které jsou vedeny po značených cyklotrasách či

turistických stezkách. Hlavním kladem zůstává zejména skutečnost, ţe silnice III.

třídy v Moravském krasu nejsou příliš přetíţené automobily a na lesních

komunikacích (obvykle dokonce s vyhovujícími povrchy) je pro cyklisty poměrně

bezpečno.

Za zmínku určitě stojí známé stezky Srdcem Jiţní Moravy66

či dálková

Jantarová stezka67

, která v celkové délce měří 303 km. Tato stezka je včleněna pod

66

Stezka vede z Blanska přes Moravský kras – Sloup – Ostrov u Macochy – Rudice – Jedovnice –

Ruprechtov – Jeţkovice – Opatovická přehrada – Dědice do Vyškova 67

V Moravském krasu prochází následujícími místy a městy Adamov – údolí Svitavy – Blansko –

Punkevní údolí – Skalní mlýn – Suchý ţleb – Ostrov u Macochy – Sloup – údolí Ţďárné.

71

Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy a je také součástí sítě cyklotras Euro-Velo, coţ

znamená, ţe je napojena na rakouské a polské cyklotrasy.

O významu cykloturistiky v Moravském krasu svědčí i to, ţe několik tamních

ubytovatelů či poskytovatelů stravování se můţe pyšnit certifikovanou značkou

„Cyklisté vítáni“, která je známkou kvality nabízených sluţeb pro cyklisty, a garantuje

například bezpečné uloţení a opravy kol, sušení a praní oděvů či přizpůsobenou

nabídku co se týče stravování. Se značkou se můţeme setkat například v Hotelu

Riviera v Jedovnici, Autokempu a Restauraci Olšovec, Hotelu Santini ve Křtinách,

Hostinci Pod Hradem v Holštejně či Hotelu Břoušek a Rekreačním středisku Čermák

ve Sloupu (Okolí Brna, Moravský kras, 1:60 000). Škodou zůstává, ţe ve vymezené

oblasti funguje pouze jediná oficiální reklamovaná cyklopůjčovna a to v Blanenské

informační kanceláři. Úplně pak chybí úschovy kol u jeskyní či na parkovištích,

přičemţ jak půjčovny, tak i úschovny kol by zcela jistě umoţnily rozvoj

kombinovaných systémů a rozmělnění špičky veřejné dopravy.

Obr. 19 Certifikovaná značka Cyklisté vítáni

zdroj: okolí Brna, Moravský kras, 1 : 60 000, Shocart

6.1.3 Horolezectví

Moravský kras je také velmi vyhledávanou horolezeckou oblastí. Z uvedených

sportovních aktivit je tato činnost asi nejkontroverznější. Sportovní aktivita tohoto

typu se totiţ můţe dostat do konfliktu s ochranou přírody nejen z důvodu poškozování

skalní vegetace, ale také z hlediska ochrany rostlin a ţivočichů. Proto mezi oběma

zainteresovanými institucemi, tedy SCHKO a Českým horolezeckým svazem (ČHS)

došlo ke stanovení podmínek, které obsahují nejen vymezení schválených

horolezeckých terénů, poţadovaný sestup (ten je zpravidla slaněním), ale také období,

kdy k těmto aktivitám můţe docházet. Z dalších podmínek pro provozování

72

horolezecké činnosti nebude/nebudou horolezci: poškozován a úmyslně měněn povrch

skal (úpravami, přidáváním a odstraňováním úchytů a stupů, včetně jejich zpevňování

betonováním či lepením), pouţíváno jistících prostředků poškozujících skálu,

odstraňovány bez souhlasu uvolněné dřeviny na skalách a kameny, slaňováno pomocí

stromů či keřů, nouzově přespáváno (bivakováno) ve skalách ani na skalních stěnách

či plošinách a bez souhlasu provádět ţádný prvovýstup v celé vyhrazené oblasti

Moravského krasu (lezec.cz).

Některé ze stěn lze zdolávat celoročně, u některých je lezení povoleno od

poloviny července (přesněji 17.7) a to zejména z důvodu hnízdění některých ptáků.

Obě instituce spolu dnes spolupracují také z hlediska informovanosti horolezecké

veřejnosti, při udrţování horolezeckých terénů a při značení přístupových stezek

k těmto terénům (Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras).

Horolezecky zpřístupněných je většina Sloupských skal, stěn v Rudickém propadání a

v Josefovském údolí. Naopak nepřípustných je většina skalních terénů v Pustém a

Suchém ţlebu a Údolí Punkvy. V turisticky nejnavštěvovanějších částech krasu je

zákaz či omezení horolezeckých aktivit i z důvodu bezpečnosti tamních návštěvníků.

O případných povoleních horolezecké činnosti v těchto oblastech vede SCHKO

podrobnou evidenci.

Obr. 20 Stěny v Rudickém propadání


73

6.1.4 Speleologie

Se zvyšujícím se zájmem o adrenalinové sporty roste také obliba amatérské

speleologie. Většina jeskyní v krasu zůstává veřejnosti nepřístupná, vstup do nich mají

povoleny zpravidla pouze členové speleologických organizací68

při svých činnostech,

a i ty musí schválit SCHKO. Přesto má laik moţnost do zákoutí podzemních prostor

nakouknout.

Centrem speleologie v Moravském krasu jsou přirozeně Rudice. Právě místní

speleologická skupina nabízí veřejnosti kurzy speleologie69

, ve kterých se účastník

můţe takřka celoročně70

seznámit v doprovodu zkušeného instruktora-speleologa s

jeskynním systémem Rudického propadání, historií jeho objevování, a dále také s

pouţíváním speleologické výstroje během praktické speleologie. Tato nabídka je

ovšem limitována nejen počtem osob (max. 10-ti členná skupina) a přiměřenou

fyzickou kondicí účastníka (speleorudice.cz), ale také pro mnohé nemalou finanční

částkou (přesněji 1 200 Kč), kterou ale speleologové zpětně investují do své činnosti,

zejména pak pro zajišťování svých dalších aktivit. V takovém případě tedy můţeme

mluvit o ekoturistické aktivitě, která splňuje kritéria udrţitelnosti. Skupina také nabízí

při kurzech doprovodné akce jako videoprojekce filmů na téma speleologie a

speleoalpinismus.

6.1.5 Agroturistika

Agroturistika, jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 3, je jedna z nejpřijatelnějších

forem cestovního ruchu. V Moravském krasu se jí zatím nevěnuje ţádný subjekt, i

kdyţ kritéria pro její provozování by v současnosti splňovaly některé soukromé

hospodářské subjekty. Naději však skrývá právě budovaný agroturistice areál v obci

Březina.

Přesto při vyhledávání agroturistických objektů v této oblasti v internetových

vyhledavačích můţeme narazit na odkazy (např. na serveru www.chata.cz,

68

V Moravském krasu pracuje nyní 23 základních organizací. 69

Jedná se o asi 5-ti hodinový program zahrnující sestup do druhého nejdelšího jeskynního systému v

ČR Rudické propadání - Býčí skála (12 km) a na dno nejhlubší suché propasti v ČR Rudické propasti

hluboké -153 m. 70

Kurzy probíhají pouze mimo druhou polovinu září a první polovinu října a mimo výjimečně vysoké

vodní stavy v jeskyni

74

www.pampeliska.cz atd.) propagující agroturismus v Hotelu Stará škola ve Sloupu.

Ovšem při drobnějším „prozkoumání“ zjistíme, ţe jeho forma ubytování, stravování

ani nabízených aktivit se s uvedenou charakteristikou agroturismu vůbec nepřekrývá.

Stravování je mimo jiné ve formě švédských stolů, hotel je obsluhován výtahem, a co

se týče hospodářského zvířectva, hotel pouze nabízí zprostředkování vyjíţďky na

koních v nedalekých Petrovicích.

Agroturistika je v souladu i s poţadavky SCHKO Moravský kras, přičemţ plán

péče dokonce podporuje budování ekofarem včetně šetrné agroturistiky jiţ v II.

ochranné zóně (Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období

2007-2016). Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras povaţuje

agroturismus za příleţitost k rozvoji tohoto regionu.

6.1.6 Geopark

V roce 2006 začaly na veřejnost pronikat informace o moţném zařazení

Moravského krasu na seznam geoparků UNESCO. Tímto titulem se v republice zatím

můţe pochlubit pouze Český ráj. Při této příleţitosti byl při Evropském dnu parků ve

stejném roce zorganizován seminář pro starosty obcí CHKO Moravský kras na téma

moţného návrhu tohoto území mezi geoparky (Výroční zpráva CHKO Moravský kras

za rok 2006). Jejím výsledkem, společně s dalšími několika jednáními s MŢP ČR,

vybranými podnikateli a dalšími zainteresovanými organizacemi, bylo vytvoření

přípravné studie Geopark Moravský kras.

Zápis mezi jedinečné světové geologické oblasti by pro tuto lokalitu nepřinesl

zpřísnění její stávající ochrany, byl by spíše jakýmsi oceněním její kvality

s poukázáním, ţe se jedná o oblast vyuţívanou člověkem, ale bez toho, aby jím byla

krajně ničena. Určitým cílem bylo i zviditelnění, vyzdvihnutí i rozvoj území

z hlediska šetrné turistiky. Samotný geopark by pak měl rozlohu větší neţ CHKO -

první návrh by zahrnoval jeho rozšíření o nejbliţší okolí, druhý pak předpokládal i

zahrnutí sousedního Boskovicka, Tišnovska a okolí Brna, tedy oblast asi sedmkrát

větší neţ plocha samotné CHKO (země.sopka.cz).

Tato vize zůstala otevřena aţ do poloviny roku 2007, kdy se však rozplynula.

Ukázalo se, ţe organizace UNESCO nehodlá geoparky zajišťovat jako je tomu

například u historicko-kulturních památek. Nosnost této značky by patrně neměla ani

75

vliv na případné získávání dotací a grantů, například z Programu rozvoje venkova či

jiných operačních programů, které s geoparky v podstatě nepočítají. Navíc by se

jednalo v současné době o mzdově poměrně nákladný projekt, uţ jen z hlediska cest

do zahraničí na různá zasedání a konference (enviweb.cz).

Známka by dle mého mínění byla pouze oficiálním potvrzením chování

Moravského krasu jako geoparku, neboť neoficiálně uţ dle zásad geoturismu kras jeho

funkci plní. Obsahuje celou řadu výjimečných geologických lokalit, průvodce, se

kterými se vlastně můţeme potkat ve všech zpřístupněných jeskyní i celou řadu

doprovodných vzdělávacích aktivit pro návštěvníky, ať uţ je to Evropský den parků,

Evropská noc pro netopýry či jiné činorodosti, či exkurze podnikané ČSOP Ponikva,

které také ověřují vybrané sluţeb, které budou nabízeny návštěvnickým střediskem, o

němţ se blíţe zmiňuji v kapitole 5.3 Projekt návštěvnického a informačního střediska

Skalní Mlýn.

6.2 Moravský kras – regionální produkt ®

Stejně jako kterýkoli region v České republice, má i Moravský kras svůj vlastní

nezaměnitelný charakter, daný nejen zmíněným přírodním bohatstvím, ale i kulturou a

staletými tradicemi jeho obyvatel. Část tohoto charakteru poskytují i místní výrobky a

produkty. Bylo by zajisté škoda, nepoukázat a nezviditelnit tuto produkci jak místním

obyvatelům, tak i návštěvníkům, a to kupříkladu zavedením značky, která bude jejich

regionální původ garantovat. Zákazník získá nákupem takových značených produktů

kvalitní a jedinečný výrobek, podpoří ekonomiku konkrétního výrobce i samotného

regionu ale sniţuje i zátěţ ţivotního prostředí, uţ jen vzhledem ke kratším přepravním

vzdálenostem.

V Moravském krasu se jiţ k tomuto cílu přiblíţili, a to pomocí zavedené značky

Moravský kras - regionální produkt ®, realizovanou v regionu Moravský kras a okolí a

koordinovanou jiţ zmíněným občanským sdruţením MAS Moravský kras ve

spolupráci s ARZ. Sdruţení odpovídá v tomto regionu za udělování značky, zajišťuje

komunikaci, propagaci, poskytuje informace moţným zájemcům, vytváří pravidla a

kritéria pro udílení značky a je také hlavním kontrolorem jestli tyto pravidla a kritéria

jsou nositeli dodrţována. V krajním případě můţe značku i odebrat.

I kdyţ region Moravský kras a okolí přesahuje pro práci vymezené území a je

76

vlastně jeho „nadmnoţinou“, bylo by nelogické z něj vyčleňovat pouze ty dílčí části či

výrobce, kteří do něj spadají, neboť samotná certifikace produktů včetně stanov,

kritérií, podmínek hodnocení aj. se váţe na celý tento region. Proto tedy zmiňuji

všechny regionální výrobce s touto značkou.

Samotné logo značky pro tento region (viz obr. 15) bylo vytvořeno tak, aby ho

co nejvýstiţněji charakterizovalo. Proto se hlavním tématem stala modrá kapka vody,

element, který se nezpochybnitelně podílí nejen na tvorbě krajinného rázu

Moravského krasu, ale je také pomocníkem při tvorbě produktů mnoha výrobců.

Obr. 21 Podoba značky Moravský kras – regionální produkt ®

Zdroj: http://domaci-vyrobky.cz/downloads/m-kras/m_kras_zadost.pdf

Moravský kras se k systému certifikace regionálních výrobků připojil jako čtvrtý

region71

a to v roce 2006, první značky se pak udělují od února 2007 těm produktům,

které prošly přísným procesem certifikace, při kterém jsou hodnoceni nezávislou

certifikační komisí, která má stálých 13 členů72

a je vybrána z řad zdejších výrobců a

dalších subjektů působících v regionu (konkrétně se jedná o Regionální agrární

komoru Jihomoravského kraje, Hospodářskou komoru Blansko, Spolek pro rozvoj

venkova Moravský kras, zástupce ARZ, EPOS – spolek poradců v ekologickém

zemědělství v ČR a Okresní agrární komora Blansko), na základě stanovených kritérií,

které platí jak pro výrobek, tak i samotného výrobce:

- subjekt musí sídlit v regionu Moravský kras a okolí,

- musí mít kvalifikaci pro příslušnou výrobu,

71

Po Krkonoších, Šumavě a Beskydech 72

K těmto základním členům mohou být přizváni i další odborníci (např. zástupci ministerstev, Czech

Tourism aj.)

77

- musí zaručit plnění všech předpisů a norem v provozu (kvalita, hygiena, finance),

- musí vyloučit neţádoucí vlivy na ţivotní prostředí,

- musí být jedinečný ve svém vztahu k regionu73

– tradicí, výrobou z místních surovin,

ruční tvorbou, motivem Moravského krasu či výjimečnou kvalitou

(Doma v Moravském krasu, 2007, upraveno)

Výrobek, který tato komise scházející dle potřeby74

schválí, získá kýţený

certifikát, a jeho výrobce opravňuje k uţívání značky po dobu 2 let. Poté dochází

komisí k přezkoumání a prodlouţení certifikace, pokud je o to výrobcem poţádáno.

Podle p. Janči, předsedy certifikační komise a manaţera MAS Moravský kras,

byla hlavním problémem při zavádění značky pochopitelná míra nedůvěry ze strany

oslovených výrobců, kteří hned očekávali velký efekt a ohromný přínos značky.

V pořadu České televize Přidej se75

také uvedl, ţe se výrobci přímo otevřeně ptali, co

jim tato značka přinese a proč by do tohoto systému certifikace měli vstupovat. Dnes

uţ si podle něj toto uvědomují a chápou význam a smysl regionálního značení, jinak

by o něj neměli eminentní zájem, a to jak ti stávající, kteří ţádají o prodlouţení

certifikátu tak i zájemci z řad zatím necertifikovaných výrobců v regionu.

Do současné doby získalo v regionu certifikát celkem 21 následujících výrobků:

Přírodní plísňový sýr NIVA extra, Mlékárna Otinoves s.r.o.

Pekařské výrobky ze Sloupu v Moravském krasu, ZEMSPOL a.s. Sloup

Kozí sýr Sedlák ze Šošůvky, Eva Sedláková

Med a medové produkty, Včela pro Moravský kras o.s.

Černohorské pivo - pivo s chutí historie, Pivovar Černá Hora, a.s.

Limonády a stolní vody z Černé Hory, Pivovar Černá Hora, a.s.

Dekorativní kameny, Soňa Čermáková

Tvaroslovné a dekorativní pečivo, Světlana Tioková

Ručně malované a batikované hedvábí, Studio Talisman - Daniela Koplová

Ovčí produkty, Vladislav a Emilie Vítkovi

Pekařské výrobky, Jiří Horák

73

toto kritérium musí splňovat alespoň dvěma následně uvedenými podmínkami 74

minimálně však jednou za půl roku 75

Vysíláno 4. 2. 2009

78

Soubor dřevěných her a hraček, LIFE Blansko

Výrobky z ovčího mléka, Zoltán Korenek

Skleněné dekorační výrobky a šperky, Erika Jonicová

Jedovnický kapr, Olšovec s.r.o.

Klasické šlové bavlněné zástěry a barchetové šaty, Yvonne, krejčovská firma

Včelí produkty, Ing. Václav Parák

Ručně vyráběná mýdla z Moravského krasu, Ing. Václav Parák

Originální umělecká litina, Pavel Zouhar

Umělé květiny z přírodních materiálů, Moraviaflor s.r.o. - Helena Synková

Pštrosí produkty z Moravského krasu, Pštrosí farma Doubravice s.r.o.

Reklamní tiskoviny (katalogy výrobků, plakáty, letáky76

apod.), média (webové

stránky, rádia, noviny77

), společenské akce, veletrhy, jarmarky, prezentace samotných

výrobců a zavedené specializované prodejny (např. včelařská prodejna a občerstvení

Včelka, Podniková prodejna pivovaru Černá hora a.s.), tady všude se můţeme setkat

s propagací značky a značených výrobků.

Obr. 22 Prodej výrobků společnosti Včela pro Moravský kras na blanenském

vítání sv. Martina


76

Ukázka plakátu a letáků regionálních výrobců viz příloha 5 a 6 77

Kaţdý z regionů vydává s pomocí ARZ zpravidla dvakrát ročně noviny Doma v „jméno daného

regionu“

79

Mohlo by se zdát, ţe s takovou propagací se zdejší certifikované výrobky, pokud

mají poukázat na kolorit regionu Moravský kras a okolí a mají se stát pro

potenciálního návštěvníka i moţnou vzpomínkou, budou prezentovány i v těch

nejnavštěvovanějších turistických cílech oblasti, tedy veřejnosti přístupných

jeskyních. Ovšem tady nastává jistý problém, za kterým stojí nedostatek financí ať uţ

samotných výrobců či koordinátora značky, neboť koupě či pronájem prodejního

místa v těchto oblastech je pro tyto, většinou drobné podnikatele aţ příliš vysoký, neţ

aby ho mohly překonat. Paní Jonicová78

, jedna z drţitelů certifikátu zdůrazňuje, ţe

musí fungovat samotná snaha prodejců distribuovat tyto výrobky na tato místa, také

dostatečná propagace, přijatelná úroveň výstavního místa a hlavně zrušení komisního

prodeje. Vše je podle ní o domluvě a nastolení výhodných podmínek mezi

prodávajícím a výrobcem. Můţeme jen doufat, ţe se to těmto výrobcům podaří a oni

na tyto trhy brzy proniknout a my si tak budeme moci odváţet uţ jen tradiční,

nefalšované a originální produkty ze svých cest po Moravském krasu.

78 Rozhovor s touto drţitelskou certifikátu v příloze 7

Obr. 23 Současný artikl většiny obchodů se suvenýry u přístupných jeskyní


80

6.3 Naučné stezky

Jak uţ bylo zmíněno, budování naučných stezek jako součást terénního

informačního systému, můţeme povaţovat za udrţitelnou aktivitu v oblasti cestovního

ruchu. Jedná se o jeden z nástrojů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty,

které návštěvníky poučí a zprostředkuje jim přímý kontakt s přírodním prostředím na

předem vytyčených a schválených trasách. Naučné stezky chtějí také ukázat, jak

člověk do přírody zasahoval a zasahuje a na přesvědčivých příkladech přímo v terénu

dokazovat, které zásahy jsou na škodu a které ku prospěchu. Cílem zůstává i

aktivizace návštěvníka, ve kterém mají vzbudit, případně posílit zájem o přírodu a

poukázat na ni jako o základní sloţce ţivotního prostředí. V chráněných územích,

kterých se naučné stezky zpravidla týkají nebo alespoň dotýkají, se připojuje i snaha o

usměrnění jejich pohybu v území do přijatelných forem.

Na území CHKO Moravský kras bylo do dnešní doby vybudováno, přestoţe se

nejedná o levnou záleţitost, jiţ celkem sedm naučných stezek, u kterých je správce

SCHKO Moravský kras, u některých ve spolupráci s různými organizacemi a

subjekty, např. Spolkem obcí Moravský kras a Technickým muzeem v Brně (naučná

stezka Cesta ţeleza Moravským krasem) či Základní organizací Českého svazu

ochránců přírody (naučná stezka Hády a údolí Říčky). K těmto stezkám byla vydána

AOPK ČR informační broţura, která návštěvníky seznamuje pomocí poutavých

fotografií a map s nejzajímavějšími místy chráněné krajinné oblasti, ale také

ochrannými organizacemi, které v regionu působí.

Přehled naučných stezek v CHKO Moravský kras pod správou SCHKO

Moravský kras a jejich partnerů79

:

NS Sloupsko-šošůvské jeskyně

Nástupiště: Sloup, Sloupsko-šošůvské jeskyně

Délka: 0,5 km

Počet zastávek: 4

Zaměření: geologie, archeologie

Náročnost: velmi snadná, bezbariérová cesta

Zajímavá místa: ponory Sloupského potoka, hřebenáč, Propástka, jeskyně Kůlna

79

Stezky řazeny podle celkové délky svých tras

81

NS Údolí Říčky

Nástupiště: Ochoz u Brna, rybník Pod Hádkem

Délka: 1,5 km

Počet zastávek: 5

Zaměření: botanika, geologie, archeologie

Náročnost: lehká

Zajímavá místa: Hádecká estavela, Ponory Říčky, Ochozská jeskyně, jeskyně Pekárna

NS Josefovské údolí

Nástupiště: Adamov, Františčina huť

Délka: 2 km

Počet zastávek: 6

Zaměření: geologie, botanika, zoologie, ekologie

Náročnost: lehká

Zajímavá místa: Františčina huť, jeskyně Jáchymka, Vývěry Jedovnického potoka,

jeskyně Býčí skála

NS Macocha – stezka Jana Šmardy

Nástupiště: Skalní Mlýn, propast Macocha

Délka: 6 km

Počet zastávek: 13

Zaměření: geologie, botanika, hydrologie

Náročnost: střední

Zajímavá místa: Kateřinská jeskyně, Korálový závrt, propast Macocha, Koňský spád,

Čertova branka, Punkevní jeskyně, Malý výtok, Štajgrovka

Protoţe je tato stezka z hlediska turistického provozu nejfrekventovanější,

nabízím o ní bliţší pojednání: naučná stezka vychází ze Skalního mlýna, u kterého se

nachází první z panelů, který má návštěvníky seznámit s CHKO Moravský kras, NPR

Vývěry Punkvy, historií mlýna a vyuţití řeky Punkvy. Odtud stezka pokračuje ke

Kateřinské jeskyni, kde se návštěvníci dozvědí informace o této jeskyni, geologií a

archeologií Suchého ţlebu, a strmě stoupající Křenkovou stezkou s mírným

82

převýšením pak stezka dále vede na hranu Suchého ţlebu a poté k propasti Macocha.

Cestou se návštěvníci seznamují s významnými badateli severního krasu, ochranou

jeskyní a krápníkové výzdoby a na panelech u Macochy s informacemi o výzkumech

propasti a Amatérské jeskyně. Vyjít můţeme aţ na vyhlídku Koňský spád nad ţlebem

Pustým. Od Macochy se klesá Salmovou stezkou Pustého ţlebu, panely nás zde

seznámí s květenou v okolí a problematikou vegetační inverze. Kolem spodní stanice

lanovky vede stezka k Punkevním jeskyním a podél levého břehu Punkvy, kde jsou

instalovány panely Malý Výtok a Štajgrovka, zpět do Skalního Mlýna, před kterým se

ještě můţeme seznámit s posledním panelem objasňující význam mokřadu

v podzemním systému Punkvy80

.

Obr 24 Informační tabule č. 12 – Štajgrova jeskyně na naučné stezce Macocha –

stezka Jana Šmardy


NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání

Nástupiště: Jedovnice, Rudice

Délka: 11 km


Zaměření: geologie, rybníkářství, botanika, zoologie


Zajímavá místa: Jedovnické rybníky (Olšovec, Budkovan, Vrbový, Dubový), údolí

80

Ramsarská lokalita Podzemí Punkvy byla koncem roku 2004 zapsána na List mokřadů

mezinárodního významu.

83

Jedovnického potoka, Rudické propadání, skalní areál kolíbky, větrný mlýn v Rudici

NS Hády a údolí Říčky

Nástupiště: Brno Líšeň, Brno Obřany

Délka: 26 km


Zaměření: geologie, historie, ekologie


Zajímavá místa: Hádecká plošina, Obřany a Maloměřice, Údolí Svitavy, Obřanský

hrad, Lesnický Slavín, Velký Hornek, údolí Říčky, hradisko Staré zámky, nádrţe

v Mariánském údolí

NS Cesta ţeleza Moravským krasem

Nástupiště: Blansko, Olomoučany, Rudice, Jedovnice, Křtiny, Adamov, Babice nad

Svitavou

Délka: cca 30 km


Zaměření: historie, geologie, archeologie


Zajímavá místa: Blansko-muzeum, huť Paulinka, Olomoučany, zaniklá ves Polom,

Adamov, huť Františka, jeskyně Býčí skála, větrný mlýn Rudice, Ţegrov, Černé hlíny,

Kaplička sv. Antoníčka, Habrůvka, Křtiny, Malá Macocha, Pod Bílou skálou

Pozn.: tato stezka, kterou lze z velké části absolvovat i na kole je zapojena do systému tras Evropských

cest ţeleza. Propojena je s NS Cesty ţeleza Moravským krasem s NS Jedovnické rybníky – Rudické

propadání a NS Josefovské údolí.

Vedle těchto stezek byly vybudovány i dvě stezky pod patronací MAS

Moravský kras resp. sdruţení Včela pro Moravský kras jako je tomu u první stezky s

názvem Pěší trasa Vilémovice - brána do Moravského krasu. Stezka má celkem 11

zastavení s informačními tabulemi, které seznamují turisty se třemi hlavními tématy -

obcí Vilémovice, včelařstvím a zmíněnými regionálními produkty Moravského krasu.

U této stezky je moţno zakoupit některé výrobky s místní regionální značkou a to ve

včelařské prodejně a občerstvení Včelka. Pro předem přihlášené zájemce je tu i moţno

zajistit kurzy týkající se včelařství či zajistit k tomuto tématu odbornou přednášku a

84

prezentaci spojenou i s občerstvením, coţ lze zase obecně chápat jako znak

udrţitelnosti. Druhá pěti kilometrová stezka Rudické doly s 12 zastávkami zase

seznamuje s místy, kde se na tomto území těţilo ţelezo, ţáruvzdorné jíly, písky a

hlinky. Stezka je vybudována rudickými jeskyňáři a místními nadšenci (rudice.cz).

Obě tyto stezky pak jsou vybudovány za pomoci státní i evropské finanční podpory.

Stav všech stezek v Moravském krasu lze hodnotit jako velmi dobrý, jejich

náročnost lze klasifikovat od kategorie velmi snadná po středně těţká. Všechny stezky

jsou určeny pro pěší turistiku, u některých je moţno část trasy absolvovat na kole nebo

v zimě na běţkách. Do běţné údrţby stezek ale i turistických tras se zapojuje, stejně

jako do kaţdoročního úklidu Moravského krasu i řada dobrovolníků, a to nejen z řad

studentů či ochránců přírody.

6.4 Projekt návštěvnického a informačního střediska Skalní Mlýn

Návštěvníci přijíţdějící do Moravského krasu mají moţnost získat řadu

informací týkajících se rezervace a návštěvy jeskyní, místního ubytování, dopravy či

stravování v mnoha místních turistických informačních centrech (např. Blanenská

informační kancelář Blanka, Ústřední informační sluţba Skalní mlýn, Informační

centrum Sloup, Informační středisko Jedovnice, Informační středisko Větrný Mlýn

aj.). Co se týče informací, které by návštěvníky přímo blíţe seznámily

s environmentálními otázkami a výchovou na tomto území či nabídkou jiných aktivit

mimo prohlídek jeskyní, těm se tyto centra věnují pouze okrajově, ve většině případů

však vůbec. Proto má AOPK ČR, prostřednictvím svého regionálního pracoviště, jiţ

od 90. let 20. století v úmyslu takové středisko81

, které by se těmito aktivitami

zabývalo zřídit. Dlouho však bohuţel zůstávalo pouze u záměru, zejména z důvodu

nedostatku investičních prostředků a do jisté míry i určitou nekoncepčnosti přístupu

k projektu a omezenými moţnostmi vyplývajícími ze statusu rozpočtové organizace

(Medek, M., 2008a). „Rozhoupání“ přišlo aţ v roce 2004, kdy byly vytvořeny první

kroky k postupné realizaci projektu, k němuţ bylo přizváno školské zařízení pro

environmentální vzdělávání Lipka Brno, následně se zapojila i ČSOP Ponikva z

81

AOPK připravuje systém takových návštěvnických středisek zřídit v turisticky exponovaných

oblastech po celé republice, Skalní mlýn je pak jednou z těchto lokalit.

85

Blanska. Do přípravy projektu jsou dnes minoritně zapojeni i další partneři a zájmové

skupiny, konkrétně Spolek pro obnovu venkova Moravský kras, Společnost pro

Moravský kras a.s., MAS Moravský kras, Sdruţení Renesance krajiny, ČSOP

Pozemkový spolek Hády, Správa jeskyní ČR, město Blansko a Geonika (Medek, M.,

2008b).

Středisko bude hlavně doplňovat nabídku pro návštěvníky, usměrňovat cestovní

ruch a podporovat jeho udrţitelné formy, dále informovat návštěvníky o přírodních,

historických i kulturních hodnotách a ochraně přírody a krajiny (Štefka in verb.) Také

zde vznikne prostor pro drobné ubytování, studené stravování, prodej místních

certifikovaných regionálních výrobků či expozice, a to jak vnitřní – povrchový a

podzemní kras, historie objevování jeskyní, zdejší biota aj., tak i venkovní – geologie,

botanická minizahrádka aj. Takové středisko bude ovšem nabízet i vlastní program,

např. pro školy či jiné zájemce, a to různé vzdělávací programy, přednášky a výstavy.

Podílet se bude i na dalších jednorázových akcí typu Den Země, Za ptačím zpěvem,

Evropská noc pro netopýry atd. Návštěvníci budou moci vyuţít i nabídky kratších

exkurzí v oblasti Skalního mlýnu či delších tématických exkurzí v celém regionu

Moravského krasu.

Místo pro toto středisko bylo pochopitelně vybráno z důvodu zdejší velké

koncentrace návštěvníků během roku. Samotná návštěvnost v okolí Skalního mlýna se

totiţ odhaduje přes půl milionu osob ročně (Štefka in verb.) Nepůjde však o stavbu

novou, nýbrţ bude za pomocí zásad ekologického stavitelství vyuţita stávající

nevyhovující budova terénní stanice, jejímţ vlastníkem je AOPK ČR (viz obr. 19).

V její reţii je také celá realizace investiční části projektu. Posléze bude středisko

pronajato provozovateli, neboť je zřejmé ţe sama Agentura prostředky na pokrytí

mzdových ani provozních nákladu návštěvnického střediska nemá (Medek, M.,

2008a).

Provoz střediska by měl být pokryt jeho samotnými příjmy z ubytovacích a

stravovacích sluţeb, prodejní činnosti a také z částečného zpoplatnění vzdělávacích

sluţeb, největší měrou však státními příspěvky a dotacemi. Hledají se avšak i

moţnosti podílu ze zisku, který generují stávající sluţby cestovního ruchu v

této lokalitě, tedy Společnost pro Moravský kras a.s. (ekovláček, lanovka, parkoviště,

ubytovací a stravovací sluţby ve Skalním mlýně) a Správa jeskyní České republiky

(vstupné do jeskyní, parkoviště u Macochy) (nssm.rychtakrasensko.cz).

86

S realizací projektu jiţ bylo výše zmíněnými institucemi a organizacemi

započato, a to vlastně uţ jejich prvotními společnými jednáními. Vedle nich jiţ byly

vypracovány studie o proveditelnosti a studie architektonické. Lipka, resp. ČSOP

Ponikva podnikají také od roku 2006 sérií exkurzí pro veřejnost82

83

, které vlastně

ověřují vybrané sluţeb, které budou nabízeny návštěvnickým střediskem. Seznam

exkurzí pro rok 2009 viz příloha 13. Kdyţ si dovolím ještě malé odbočení, musím

zdůraznit, ţe kvalitní, dvoudenní vzdělávací akce pořádá i MAS Moravský kras, které

jsou zejména zaměřeny na rozvoj venkova a podnikání na venkově.

První návštěvníky by mohlo středisko přivítat jiţ v roce 2011

(www.moravskykras.ochranaprirody.cz).

Obr. 25 Plánované umístění střediska

zdroj: Google Earth, upraveno

82

Lipka podnikala tyto exkurze v roce 2006, od následujícího roku je zajišťuje ČSOP Ponikva 83

Seznam exkurzí pro rok 2009 viz příloha 13

AOPK, terénní stanice SCHKO Moravský kras

Společnost pro Moravský kras a.s. (hotel, parkoviště automobilů, infocentrum)

stávající směr pohybu návštěvníků

předpokládaný směr pohybu návštěvníků

P

Směr

Punkevní

jeskyně

Směr

Kateřinská

jeskyně

Směr

Blansko

87

7 ZÁVĚR Cestovní ruch v sobě skrývá ohromný potenciál. Jsou-li správně vymezené a

dodržované základní podmínky udržitelnosti, mohou mít z jeho působení přínos

všichni zainteresovaní účastníci. Problém nastává, pokud dojde k upřednostnění

krátkodobé ziskovosti na úkor dlouhodobé udržitelnosti.

Moravský kras můžeme pokládat za pozitivní příklad území, které se

dlouhodobě orientuje na udržitelný rozvoj jak lokální ekonomiky, tak i šetrných forem

turismu. S neudržitelnou masovější formou cestovního ruchu se můžeme, zejména

v letních měsících, setkat u veřejnosti přístupných jeskyní, zejm. pak jeskyně

Punkevní a také u stávajících individuálních rekreačních objektů.

Aby důsledky ovlivňování a vlivu návštěvnosti na prostředí jeskyní a jeho okolí

byly co nejmenší, došlo již k několika preventivním opatřením, jako zavedení limitů

návštěvnosti, pasivní a aktivní ochranná opatření, preventivní působení na návštěvníky

ad. Dobře lze hodnotit fungování stávajícího systému rezervace vstupenek, což

pozitivně přispívá k rozložení návštěvnosti nejfrekventovanějších lokalit do delšího

časového období a tak k respektování stanovených limitů tohoto území. Z dalších

opatření, je nutné odstranit stávající jednostranné turistické využívání území, a zlepšit

a zkvalitnit nabídku služeb v obcích, které jsou dnes výrazným mantinelem, který

brání tomu, aby zde návštěvníci zůstávali delší čas. Velmi vhodným nástrojem, který

bude v souladu s udržitelností území je pak propagace vesnické turistiky a budování

agroturistických zařízení v území, jako jeden z nástrojů udržitelnosti.

Za velmi pozitivní lze kromě stávajících udržitelných forem turismu (pěší

turistika, cykloturistika aj.), hodnotit i záměr zbudování Návštěvnického a

informačního střediska Skalní mlýn, které bude nabízet i jiné aktivity mimo prohlídky

jeskyní či usměrňovat cestovní ruch a podporovat jeho udržitelné formy. Dalším

důkazem stávající udržitelnosti je i podpora využívání místních surovin a výroba

tradičních produktů, na které má mimo jiné upozornit zavedená certifikovaná značka

Moravský kras regionální produkt ®, která v území funguje více než dva roky.

Je důležité, aby místní krajina byla chápána jako významné dědictví, které je

třeba chránit jak pro místní obyvatele tak i stávající a budoucí návštěvníky, a aby toto

dědictví bylo využíváno udržitelným způsobem.

88

8 SUMMARY

Tourism has a great potential. If the basic conditions of sustainability are well-

defined and kept, all interested can benefit from the effect of tourism. The problem

arises only when short-term profitability is preferred to long-term sustainability.

Moravian Karst can be considered a positive example of area, which is focused

on sustainable development not only of the local economy, but also on the ecological

forms of tourism. Apart from individual recreations, the greatest threat for the area is

the mass attendance of the caves. Therefore some precautionary measures are taken,

such as attendance limits, passive and active protection measures, preventative

influence on visitors etc. One way to remove the current one-sided touristic use is to

improve the service in the urban area, which represents a big barrier now, preventing

the tourists from staying for longer time. A very suitable tool, which is also in accord

with area sustainability, is the development and promotion of agrotourism.

The plan to build Information Centre Skalní Mlýn, which will offer cave tours

and other activities, direct tourism to the less tourism-laden areas and support its

sustainable forms, appears to be a very positive one. An existing proof of

sustainability is also the support of utilization of local feedstock and production of

traditional products. These should be more visible now, thanks to the certified mark

Moravský kras regionální produkt ® (Moravian Krast regional product ®), which has

been on the regional market for more than two years.

People should be made aware of the local area being an important heritage that

must be used in a sustainable way. This way it will be protected not only for the local

inhabitants, but also for the current and the future visitors.

89

Pouţitá literatura

Monografická literatura:

BRYON, J.: the Chalange of Measuring Tourist-Resident Impact. In: Jansen-Verbeke,

M. (ed.): Tourism studies in Bruges. WES Research and Consultancy, Bruges, 42–51

s.

BRUNDTLAND, G. H. a kol. (1991): Naše společná budoucnost (Zpráva světové

komise pro ţivotní prostředí). Academia, Praha, 297 s.

BURIAN, M. (1999): První průvodce venkovskou turistikou aneb jedou k nám hosté.

Typografie Brno, Brno, 52 s.

CZESANÝ, S. (2007): Koncepty a měření udrţitelného rozvoje. ČSÚ, Praha, 15 s.

DOHNAL, V. a kol (1985): Rajonizace cestovního ruchu. Merkur, Praha, 167 s.

DOMA V MORAVSKÉM KRASU: noviny pro milovníky Moravského krasu, jeho

přírody a lidí. Sloup: neuvedeno, jaro - léto 2007. Vychází dvakrát ročně.

DOMA V MORAVSKÉM KRASU: noviny pro milovníky Moravského krasu, jeho

přírody a lidí. Sloup: Antonínová, podzim – zima 2008. Vychází dvakrát ročně.

DÓLEŢAL, T., HOŠEK, R., NOVÁKOVÁ, E. (2000): Zásady trvale udrţitelného

rozvoje v cestovním ruchu. 2000. In: Moldan, B., Hák, T., Kolářová, H., eds. (2002):

K udrţitelnému rozvoji České republiky: Vytváření podmínek – svazek III. CŢP UK,

Praha, 554 s.

European Union Action in the Tourism – improving support measures for sustainable

Tourism (2002). European Parlament, Luxembourg, 108 s.

FENNELL, D. A. (2006): Ecotourism: an introduction. NY: Routledge, New York,

236 s.

HUBA, M. (2002): Základná filozofia trvalej udrţateľnosti. In Moldan, B., Hák, T.,

90

Kolářová, H., (2002) es: K udrţitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek

– svazek II. ČŢP UK, Praha, 385 s.

HUMPHREYS, R. (2006): The Rough Guide to The Czech and Slovak Republics.

Rough Guides Ltd (United Kingdom), 640 s.

HROUDA, V., MOLDAN, B. (2002): Návrh národní strategie udrţitelného rozvoje

ČR. In Moldan, B., Hák, T., Kolářová, H., eds. (2002): K udrţitelnému rozvoji České

republiky: vytváření podmínek - svazek V, CŢP UK, Praha, 140 s.

JAKUBÍKOVÁ, D., JEŢEK, J., PAVLÁK, M. (1995): Cestovní ruch. ZČU, Plzeň,

268 s.

MARIOT, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Veda, Bratislava, 252 s.

MILL, R. CH., MORRISON, A. M. (1992): The tourism system. Prentice-Hall

International, Inc., New Jersey, 506 s.

MOLDAN, B. (1996): Indikátory trvale udrţitelného rozvoje. MŢP, Praha, 87 s.

MOUREK, D. (2000): Cestovní ruch a ţivotní prostředí. In: Moldan, B., Hák, T.,

Kolářová, H., eds. (2002): K udrţitelnému rozvoji České republiky: Vytváření

podmínek – svazek III. CŢP UK, Praha, 554 s.

MUNDT, J. W. (2001): Einführung in den Tourismus. München und Wien.

Oldenbourg, 572 s.

Okolí Brna, Moravský kras 1 : 60 000. SHOCart Vizovice, 2006, 1 mapa, barevná,

oboustranná

PÁSKOVÁ, M. (2008): Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus,

Univerzita Hradec Králové, 298 s.

PÁSKOVÁ, M. (2003): Vlivy cestovního ruchu na přírodní i lidmi vytvořené

prostředí a jejich časoprostorové souvislosti. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta

Univerzity Karlovy, Praha.

91

PASKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch - výkladový slovník.

Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 448 s.

RYGLOVÁ, K. (2007): Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). KEY Publishing

s.r.o., Ostrava, 81 s.

SOBOTOVÁ, M., SOBOTA, K. (1996): Zeměpisný náčrtník. Česká geografická

společnost, Praha, 31 s.

STŘÍBRNÁ, M. (2005): Venkovská turistika a agroturistika. Profi Press, Praha, 65 s.

ŠIMKOVÁ, E. (2008): Manaţerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice.

Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 95 s.

ŠPRINCOVÁ, S. (1975): Úvod do geografie cestovního ruchu. Rektorát Univerzity

Palackého, Olomouc, 86 s.

ŠTEFKA, L. (2006): 50 let CHKO Moravský kras. Jihomoravské ekolisty 2, č. 3, 25 s.

ŠTELCL, O. (1990): Vliv návštěvnosti na prostředí jeskyní Moravského krasu. EKO –

Ekologie a technologie, 2090, 25-27 s.

ZELENKA, J. (2008): Metodický návod MŢP upravující postup zajišťování

udrţitelnosti cestovního ruchu v přírodně a krajinně cenných územích České republiky

– Studie. Praha, 208 s, pracovní nepublikovaná verze

Internetové zdroje:

Agenda 21 pro cestovní ruch (Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry)

[online]. [cit. 2009-03-03] Dostupné z WWW <http://www.env.cz/AIS/web-

pub.nsf/$pid/MZPKBFJNFD2V>.

Integra Consulting Services - Aktualizace Strategie udrţitelného rozvoje ČR [online].

2008, [cit. 2009-03-14] Dostupné z WWW:

<http://www.integranet.cz/detail.php?id=58&id_web=10>

BERÁNEK, J.: Základní terminologie cestovního ruchu [online]. © 2008, [cit. 2009-

92

03-03] Dostupné z WWW: <www.vsunicov.cz/vlacilova/ZakladniPojmy.ppt>

Co je to udrţitelný rozvoj [online]. © 2008, [cit. 2009-12-12] Dostupné z WWW:

<http://www.unesco-kromeriz.cz%2Fudrzitelny_rozvoj%2Fco_je_udrzitelny_rozvoj.

pdf>

Domaci-vyrobky.cz [online]. © 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW:

<http://domaci-vyrobky.cz/>

Domaci-vyrobky.cz – Aktualita – Propagační plakát certifikovaných výrobků [online].

© 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW: <http://www.domaci-

vyrobky.cz/aktualita-159-propagacni-plakat-certifikovanych-vyrobk.xml>

Domaci-vyrobky.cz – Aktualita – Stáhněte si leták o všech značkách [online]. © 2008,

[cit. 2009-03-12] Dostupné z WWW: <http://www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-317-

stahnete-si-letak-o-vsech-znackach-.xml>

Domaci-vyrobky.cz – O projektu [online]. © 2008, [cit. 2009-03-12] Dostupné

z WWW: <http://domaci-

vyrobky.cz/dokumenty/o_projektu/informace.xml/o_projektu>

EnviWeb.cz – Geopark je v nedohlednu [online]. © 2008, [cit. 2009-04-01] Dostupné

z WWW:

<http://www.enviweb.cz/?secpart=horniny_archiv_gddgf/Geopark_je_v_nedohlednu.

html>

Geoparky [online]. © 2006, [cit. 2009-03-22] Dostupné z WWW:

<http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3570>

Globální etický kodex pro turismus rozvoj [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16]

Dostupné z WWW: <http://www.world-

tourism.org/code_ethics/pdf/languages/Czech%20.pdf>

Charta evropských geoparků [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16] Dostupné

z WWW: <http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKBFOH6NRT>

93

Informační centrum [online]. © 2006, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:

<http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=665>

KLAPKA, P.: Udrţitelný cestovní ruch [online]. © 2008, [cit. 2009-02-16] Dostupné

z WWW: <http://geography.upol.cz/kgg-gesl>

Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013 [online]. ©

neuvedeno [cit. 2008-11-10] Dostupné z WWW:

<http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-

2013>

Konference o certifikaci trvale udrţitelných aktivit v cestovním ruchu, Ministerstvo

pro místní rozvoj [online]. © 2005 [cit. 2009-03-10] Dostupné z WWW:

<http://www.mmr.cz/konference-o-certifikaci-trvale-udrzitelnych-aktivit-v-cestovnim-

ruchu>

KUBEŠOVÁ, S.: Bryophytes at lamps in selected public caves in the Czech Republic

– past and present situation [online]. © neuvedeno [cit. 2008-04-10] Dostupné

z WWW: <http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Lampflora_past&recent.pdf>

KUBEŠOVÁ, S.: Mechorosty v podzemí aneb „lampenflora“ [online]. © neuvedeno

[cit. 2008-04-10] Dostupné z WWW:

<http://kasandra.mzm.cz/~skubesova/Podzemi_souhrn_final.pdf>

Lezec.cz [online]. © 2007 [cit. 2009-04-13] Dostupné z WWW:

<http://www.lezec.cz/clanek.php?key=4159>

Living Planet Report [online]. © 2008 [cit. 2008-11-10] Dostupné z WWW:

<http://www.panda.org/about_our_earth/all_publications/living_planet_report/>

Making tourism more sustainable [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-16] Dostupné

z WWW:<http://www.uneptie.org/pc/tourism/library/A%20Guide%20for%20Policy%

20Makers.htm>.

Manuál pro cestovní kanceláře - regionální prezentace Moravský kras a okolí [online].

© 2006, [cit. 2009-03-28] Dostupné z WWW:

94

<www.czechtourism.cz/files/regiony/komunikace/manual_brno_moravsky_kras.pdf>.

Marketingová strategie Centrály cestovního ruchu – Jiţní Morava pro období 2007 –

2010 [online]. © 2007, [cit. 2009-03-16] Dostupné z WWW:

<http://www.ccrjm.cz/doc/marketingova-strategie-centraly-cestovniho-ruchu-jm.pdf>.

MEDEK, M.: Návštěvnické středisko Skalní mlýn, Správa chráněné krajinné oblasti

Moravský kras. [online]. © 2008a, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:

<http://www.csop.cz/svic/uploads/Studie_final_cela.pdf>

MEDEK, M.: Závěrečná zpráva o realizaci pilotního projektu kritéria [online]. ©

2008b, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:

<www.csop.cz/svic/uploads/Lipka_ZZ_navstevnici.doc>.

Místní agenda 21 – informace, postupy, kritéria [online]. © 2006, [cit. 2009-02-16]

Dostupné z WWW: <http://www.cenia.cz/web/www/web-

pub2.nsf/$pid/CENMSFK2CK1O>.

Mlékárna Otinoves s.r.o. [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-04-07] Dostupné z WWW:

<http://www.mot.cz/certifikaty.htm>.

Moravian Karst – Wikipedia, the free encyclopedia [online]. © 2008, [cit. 2009-03-

24] Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Moravian_Karst>.

Moravský kras – Mapy.cz [online]. © 2005-2008, [cit. 2009-03-29] Dostupné

z WWW:

<http://www.mapy.cz/#x=138409216@y=133419776@z=12@mm=TTtP@sa=s@st=

s@ssq=moravsk%C3%BD%20kras@sss=1@ssp=120640421_127797121_15045930

1_149899137>.

MUNDILOVÁ, E. (2007): Udrţitelný turismus a jeho podoby [online]. © 2007, [cit.

2009-03-17] Dostupné z WWW: <http://www.enviport.cz/udrzitelny-turismus-a-

jeho.aspx>

Návštěvnické středisko Skalní mlýn [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-04-07]

Dostupné z WWW: <http://www.nssm.rychtakrasensko.cz/letak.pdf>

95

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007 [online]. © 2008, [cit. 2008-03-17] Dostupné

z WWW:

<http://www.businessinfo.cz/files/2008/Priloha_navstevnost_cile_v_CR_2007_080827

.pdf >

O NÁS? S NÁMI! - Rada pro udrţitelný rozvoj [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-

15] Dostupné z WWW: <http://udrzitelnyrozvoj.ecn.cz/rada.shtml>

Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na období 2007-2016 [online].

© 2006 [cit. 2009-03-28]. Dostupné z WWW:<http://www.env.cz/AIS/web-

pub.nsf/$pid/MZPPDFG9H6UL/$FILE/OZCHP-

N%C3%A1vrh_Pl%C3%A1nu_p%C3%A9%C4%8De_CHKO_Moravsk%C3%BD_kr

as-20060802.pdf>

Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 - část A

[online]. © 2007, [cit. 2009-03-15] Dostupné z WWW: <http://www.kr-

jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=34671&TypeID=2>

Pronajatý pozemek u Macochy je komunikací [online]. © 2008, [cit. 2009-04-11]

Dostupné z WWW: <http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pronajaty-pozemek-je-

komunikaci20080417.html>

Provozní doba a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro rok 2009. [online].

© 2008, [cit. 2009-03-15] Dostupné z WWW:

<www.cavemk.cz/create_file.php?id=2>

RUX, J.: Cestovní ruch nebo turismus? [online]. © 2003, [cit. 2008-11-07] Dostupné

z WWW:

<http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/sekce1/11_rux.doc>

Sopka.cz – bleskovky – prosinec 2006 – Moravský kras by se mohl stát geoparkem

UNESCO [online]. © 2006, [cit. 2009-03-31] Dostupné z WWW:

<http://zeme.sopka.cz/redakce_bleskovka.php?idNews=897>

Speleokurzy [online]. © neuvedeno, [cit. 2009-03-31] Dostupné z WWW:

<http://www.speleorudice.cz/Speleorudice3.html>

http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/sekce1/11_rux.doc

96

Strategie Jihomoravského kraje [online]. © 2008, [cit. 2009-03-15] Dostupné

z WWW: <http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=16119&TypeID=2>

Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras [online]. © 2006, [cit. 2009-03-

15] Dostupné z WWW:

<www.spolekmoravskykras.cz/create_file.php?id=136&lang=1>

SVÍTIL, R.: Dejmal, Keller a Kohák chtějí vrátit udrţitelný rozvoj do politické debaty

[online]. © 2004, [cit. 2008-11-19] Dostupné z WWW:

<http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=147417>

TravelGuide.CZ - HOTEL HORIZONT - Pec pod Sněţkou - Trutnov -

Královéhradecký kraj - Kongresy - Česká republika. [online]. © 1998 - 2008 [cit.

2008-03-18]. Dostupné z WWW:

<http://www.travelguide.cz/Facilities/CG/Full/1695-1.jpg>

Udrţitelný rozvoj – CENIA [online]. © 2006 [cit. 2008-03-10]. Dostupné z WWW:

<http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB>

Udrţitelný rozvoj – Enviwiki [online]. © neuvedeno [cit. 2008-11-10]. Dostupné

z WWW: <http://www.enviwiki.cz/wiki/Udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj>

UNEP – United Nations Environment Programme. UNEP DTIE SCP Branch:

Tourism [online]. © 2008 [cit. 2009-03-10]. Dostupné z WWW:

<http://www.unep.fr/scp/tourism/topics/ecotourism/>

UNWTO – definice základních pojmů [online]. © neuvedeno [cit. 2009-11-10].

Dostupné z WWW: <http://www.world-tourism.org/sustainable/doc/a21-def.pdf>

Územní plán velkého územního celku Moravský kras - Ústav územního rozvoje

[online]. © 2001 - 2005 [cit. 2009-03-25]. Dostupné z WWW:

<http://www.uur.cz/default.asp?ID=916>

Výpustek [online]. © 2009 [cit. 2009-04-13]. Dostupné z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpustek>

97

Výroční zpráva CHKO Moravský kras za rok 2006 © 2006 [cit. 2009-04-01].

Dostupné z WWW:

<http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/res/data/096/013395.pdf>

Za pohled do Macochy uţ lidé neplatí [online]. © 1999 - 2009 [cit. 2009-04-11].

Dostupné z WWW: <http://zpravy.idnes.cz/za-pohled-do-macochy-uz-lide-neplati-

d68-/brno.asp?c=A080512_150829_brno_atk>

2. Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. ©

2001-2007 [cit. 2008-10-22]. Dostupné z WWW: <http://www.mmr.cz/2-udrzitelny-

rozvoj-cestovniho-ruchu>

Právní předpisy:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2493/2000 a č. 2494/2000

Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí a ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

a ve znění pozdějších předpisů

Ostatní literatura a zdroje:

Vzdělávání v ekoturistice. Informační broţura. EDUCATOUR, 2002.

Informační broţury výrobců s regionální značkou Moravský kras

Moravský kras a okolí. Informační broţura. Jihomoravský kraj, Agentura Bravissimo

Přidej se. Pořad České televize. Vysíláno 4. 2. 2009

Aplikace Google Earth

98

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK

AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ARZ Asociací regionálních značek

ČHS Český horolezecký svaz

ECEAT European Centre for Ecological and Agricultural Tourism

(Evropské centrum pro eko agro turistiku)

CHKO Chráněná krajinná oblast

KČT Klub českých turistů

MAS Místní akční skupina

MŢP ČR Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky

NP Národní park

NPP Národní přírodní památka

NPR Národní přírodní rezervace

NS Naučná stezka

OSN Organizace spojených národů

PP Přírodní památka

REC ČR Regionální environmentální centrum České republiky

SCHKO Správa chráněné krajinné oblasti

SJMK Správa jeskyní Moravského krasu

TIES The International Ecotourism Society (Mezinárodní společností pro

ekoturismus)

UNCED United Nations Conference on Environment and Development

(Konference Organizace spojených o ţivotním prostředí a rozvoji)

UNEP United Nations Environmental Programme (Organizace spojených

národů pro ţivotní prostředí)

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

(Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu)

(UN)WTO (United Nations) World Tourism Organization (Světová organizace

cestovního ruchu)

WCED World Commission on Enviroment and Development (Světová

komise pro ţivotní prostředí a rozvoj)

WWF World Wildlife Fund (Světový fondu na ochranu přírody)

Přílohy

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 Klíčové indikátory udrţitelného cestovního ruchu

Příloha 2 Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007

Příloha 3 Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu

Příloha 4 Provozní doby a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro rok

2009

Příloha 5 Označení prodejních míst regionálních výrobků z Moravského krasu

Příloha 6 Plakát k podpoře značky Moravský kras - regionální produkt ®

Příloha 7 Rozhovor s Erikou Jonicovou, drţitelkou certifikátu Moravský kras -

regionální produkt ®

Příloha 8 Ukázky z propagačních broţur výrobců se značkou Moravský kras -


Příloha 9 Ukázka certifikátu umoţňující uţití známky Moravský kras - regionální

produkt ®

Příloha 10 Zajímavá místa na naučné stezce Sloupsko-šošuvské jeskyně

Příloha 11 Zajímavá místa na naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické propadání

Příloha 12 Exkurze ZO ČSOP Ponikva na území Moravského krasu v roce 2009

Příloha 1 Klíčové indikátory udrţitelného cestovního ruchu

Indikátor Způsob vytvoření a

zjišťování indikátoru

Příklad metod sběru dat

UNWTO 1

ochrana území

Kategorie ochrany území podle

indexu IUCN

Záznamy správy území o jeho

zařazení do určitých kategorií

ochrany, mapy

UNWTO 2

stres

Počet turistů (návštěvníků)

navštěvujících místo (za rok, za

nejnavštěvovanější měsíc)

Počet turistů (návštěvníků),

mnoţství odpadu ve specifické

studované oblasti

UNWTO 3

intenzita vyuţívání

Počet osob/ha v hlavní sezóně Počty návštěvníků pláţí,

ubytovaných hostů apod.

UNWTO 4

sociální dopady

Poměr počtu turistů

(návštěvníků) a místních

obyvatel (v hlavní sezóně a

průměrně)

Počty turistů (návštěvníků)

v místě, záznamy policie o

přestupcích návštěvníků atd.

UNWTO 5

kontrola rozvoje

Existence procedury hodnocení

dopadů na ŢP (EIA) nebo

formální kontroly rozvoje místa

(land use) a intenzity uţívání

Materiály útvaru územního

rozvoje, stavebního úřadu

(zejména územní plán) atd.

UNWTO 6

odpadové hospodářství

Mnoţství pevného odpadu a

podíl recyklovaného odpadu,

kapacita a míra vyuţití

hygienických zařízení v místě

Data statistických úřadů,

záznamy o odvozech nákladů

(počty nakládek), poměr osob ú

hygienických zařízení v hlavní

sezóně

UNWTO 7

proces plánování

Existence rozvojového

regionálního plánu pro destinaci

cestovního ruchu, který

zahrnuje oblast cestovního

ruchu

Plánovací dokumentace pro

regionální i místní cestovní ruch

(včetně překladu)

UNWTO 8

kritické ekosystémy

Počty vzácných/ ohroţených

biologických druhů

Časové řady počtů ohroţených

druhů

UNWTO 9

spokojenost spotřebitelů

Míra spokojenosti návštěvníků Pravidelná dotazníková šetření

(cizinci zvlášť)

UNWTO 10

spokojenost místních obyvatel

Míra spokojenosti místních

obyvatel

Pravidelný monitoring faktorů

spokojenosti s vývojem

cestovního ruchu

Indikátory určené pro lokální úroveň Sezónnost cestovního ruchu Poměr prodaných lůţek v hlavní

a vedlejší sezóně

Měsíční časové řady hostů

registrovaných ubytovaných

zařízení

Negativní dopady na přírodu Pytlačení, neoficiální vstupy do

chráněných oblastí atd.

Úřední záznamy incidentů

9

Degradace kulturního kapitálu Náklady náprav škod

zapříčiněných turismem

Data správců památek,

pořadatelů festivalů atd.

Sloţené indikátory UNWTO A:

únosná kapacita

Včasné varování: měření

klíčových faktorů (několik

sloţek) ovlivňujících schopnost

místa absorbovat různou

intenzitu cestovního ruchu

Kombinace ukazatelů kvality

vody, přístupu k vodě, citlivosti

místa kapacity infrastruktury

UNWTO B:

tlak na místo (lokalitu)

Měření míry vlivu cestovního

ruchu a kumulovaných vlivů

dalšího odvětví na dané místo,

přírodní a kulturní atributy vlivů

Náklady na úklid, odstranění

škod, hustota vyuţívání místa

(osoby/m2), sezónní návaly,

negativní prvky chování

UNWTO C:

atraktivnost

Kvantitativní měření těch

atributů místa, které je dělají

přitaţlivým pro cestovní ruch a

mohou se měnit v čase

Kombinace ukazatelů kvality

vody, srovnávacího oceňování

krajinné a socio-kulturní

rozmanitosti, úroveň údrţby,

hodnocení návštěvníků

Zdroj: UNWTO 1998 in Pásková, M. (2008)

Příloha 2 Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2008/Priloha_navstevnost_cile_v_CR_2007_080827.pdf

Dvacet nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2007 (*2006)

pořadí turistický cíl počet návštěvníků pořadí 2006

1. Praţský hrad 1,42 milionu (1.)

2. Zoo Praha 1,27milionu (2.)

3. Národní muzeum, Praha 687 tisíc (4.)

4. Ţidovské muzeum, Praha 674 tisíc (3.)

5. Národní galerie, Praha 571 tisíc (5.)

6. Zoo Dvůr Králové 542 tisíc (6.)

7. Zoo Lešná 503 tisíc (9.)

8. Památník Terezín 470 tisíc (7.)

9. Staroměstská radnice, Praha 433 tisíc (8.)

10. Zoo a botanická zahrada Plzeň 402 tisíc (15.)

11. Zoo Olomouc 390 tisíc (10.)

12. jeskyně Moravského krasu 387 tisíc (11.)

13. Zoo Liberec 385 tisíc (13.)

14. Státní hrad a zámek Český Krumlov 350 tisíc (14.)

15. Chrám Sv. Mikuláše, Praha 350 tisíc* (12.)

16. Rozhledna Petřín, Praha 349 tisíc (19.)

17. Kostnice v Kutné Hoře – Sedlci 347 tisíc (22.)

18. Katedrála Sv. Víta, Praha 333 tisíc* (16.)

19. Zoo Ostrava 330 tisíc (18.)

20. Státní zámek Lednice 320 tisíc (20.)

Pozn:* čísla za rok 2007 nejsou k dispozici

Příloha 3 Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu

Pozn.:

Punkevní jeskyně 1996 – rekonstrukce v jeskyních

Punkevní jeskyně 1997 – povodně v jeskyních

Sloupsko-šošůvské jeskyně 1997 – jeskyně uzavřeny

Jeskyně Výpustek – jednalo se o zkušební provoz od 26. 10. do 31. 12. 2007

Zdroj: Hebelka, J., Správa jeskyní Moravský kras

rok Punkevní jeskyně

Kateřinská jeskyně

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Jeskyně Balcarka

Jeskyně Výpustek

Jeskyně MK celkem

1990 293 377 76 879 37 087 51 808 459 151

1991 221 328 61 072 32 896 34 818 350 114

1992 252 780 85 107 35 753 45 565 419 205

1993 183 931 81 653 30 867 46 271 342 722

1994 182 872 75 417 32 457 43 582 334 328

1995 193 868 58 115 33 024 35 704 320 711

1996 175 435 68 631 38 939 46 667 329 672

1997 115 315 63 769 0 57 435 236 519

1998 195 035 64 028 44 248 40 406 343 717

1999 200 762 63 040 40 184 38 203 342 189

2000 218 801 67 874 62 643 37 752 387 070

2001 222 200 66 165 55 610 33 551 377 526

2002 206 987 54 263 53 099 36 858 351 207

2003 192 682 47 177 40 962 32 618 313 439

2004 199 902 57 139 46 574 34 904 338 519

2005 207 411 58 316 51 217 36 580 353 524

2006 206 060 56 634 57 497 39 181 359 372

2007 226 641 59 989 59 099 36 705 4 809 387 243

Celkem 3 695 387 1 165 268 752 156 728 608 4 809 6 346 228

Příloha 4 Provozní doba a ceník vstupného do jeskyní Moravského krasu pro

rok 2009

Zdroj: www.cavemk.cz/create_file.php?id=2

Příloha 5 Chatová zástavba – Jedovnice


Příloha 5 Označení prodejních míst výrobků z Moravského krasu

Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz

Příloha 6 Plakát k podpoře značky Moravský kras - regionální produkt ®

Zdroj: www.domaci-vyrobky.cz/aktualita-159-propagacni-plakat-certifikovanych-vyrobk.xml

Příloha 7 Rozhovor s Erikou Jonicovou, drţitelkou certifikátu Moravský kras

- regionální produkt ®

Kdy jste začala s tvorbou skleněných dekoračních výrobků a šperků a jaké byly

vaše začátky?

S výrobou šperků a skla jsem začala intenzívně před rokem a půl. O sklo jako takové

jsem se začala zajímat již před 5 lety, kdy jsem se zabývala ornamentálním leptem skla

do interiérů.

Jak jste se dozvěděla o značce Moravský kras – regionální produkt ®?

Dozvěděla jsem se tuto informaci od svého strýce, který se setkal s paní, která tento

certifikát již vlastnila. Bavili se spolu o tom, co dělám ze skla a paní mu předala pro

mě informace ohledně získání certifikátu. Za necelý měsíc zasedala komise ohledně

certifikace a já jsem se hned přihlásila se svými výrobky a certifikát získala.

S jakými pocity jste se ke značce připojovala a co jste od ní očekávala?

Připojovala jsem se ke značce s příjemnými pocity plnými očekávání v pozitivním

slova smyslu, mnoho jsem od značky očekávala, hledala jsem v tom jakýsi punc

kvality, kterým je označováno certifikované zboží. Hledala jsem v tom navazování

dalších kontaktů, prodejních míst, propagace. Zatím tomu tak je.

Jak vás hodnotili členové MAS Moravský kras?

Myslím si, že nad očekávání dobře.

Myslíte si, ţe je značka Moravský kras – regionální produkt ® dostatečně

propagována a známa?

Myslím si, že na Moravě ano, dále v Čechách až tak ne. Propagace regionálních

produktu by musela běžet několikrát denně v televizi, alespoň v takových intervalech

jako je reklama pro jeden nejmenovaný zpívající pár. Ale to by byla drahá sranda.

Je podle vás škoda, ţe se produkty zatím neobjevují na turisticky atraktivních

místech v Moravském krasu?

Ano, to je velká škoda, už je načase vymítit z obchůdků se suvenýry ty příšerné čínské

kýče a nahradit je ručně vyrobenými, originálními, certifikovanými produkty na

úrovni byť jsou trošku dražší, ale mají úroveň a nedělají ve světě ostudu ba naopak

dobrou reklamu, že řemeslníci v Čechách a na Moravě ještě nevymřeli.

Co by se podle vás muselo změnit, aby na těchto místech bylo moţno je zakoupit?

Několik faktorů: zájem nabízet toto zboží, dostatečná propagace, úroveň výstavního

místa (ne, aby se originální výrobky povalovali mezi kýčemi z Číny.) A v neposlední

řadě je vše o domluvě, výhodné podmínky jak pro výrobce tak pro prodávajícího.

Důležité je hlavně zrušit komisní prodej!!! Majitelé stánku a galerií musí pochopit, že

ani rohlíky v obchodě, ani benzín na pumpách či oběd v restauracích nikdo do komise

nedává.

Příloha 8 Ukázky z propagačních broţur výrobců se značkou Moravský kras -


vlastní zdroj

Příloha 9 Ukázka certifikátu umoţňující uţití známky Moravský kras -


zdroj: www.mot.cz/images/kras.jpg

Příloha 10 Zajímavá místa na naučné stezce Sloupsko-šošůvské jeskyně

Vlastní zdroj (4. 3. 2007, 25. 8. 2008)

Hřebenáč

Informační tabule -

Propástka

Portál Jeskyně Kůlna

Příloha 11 Zajímavá místa na naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické

propadání

Vlastní zdroj (25. 8. 2008, 28. 3. 2009)

Větrný mlýn v Rudici a jeho vnitřní expozice

Kolíbky v Rudickém

propadání

Příloha 12 Exkurze ZO ČSOP Ponikva na území Moravského krasu v roce

2009

Datum Čas Místo srazu, Název, Lektor

21. 3. 8:30 Skalní mlýn, Kateřinská j. Netopýři v Moravském krasu, Mgr. Jan Zukal PhD.

11. 4. 8:30 Skalní mlýn, Kateřinská j. Netopýři v Moravském krasu, Mgr. Jan Zukal PhD.

25. 4. 7:10 Brno - Líšeň, Mariánské úd., Ptáci v údolí Říčky,

2. 5. 8:00 Skalní mlýn, Infocentrum, Ptáci krasových žlebů, Doc. RNDr. Karel Hudec

DrSc.

9. 5. 9:40 Babice (dolní zast. BUS), Botanická vycházka nad údolím Svitavy, Mgr. Karin

Hustáková

17. 5. 9:30 Hostěnice, ČOV, Těžba surovin a ochrana přírody, RNDr. Antonín Tůma

23. 5. 7:40 Adamov, zastávka ČD, Ptáci nad údolím Svitavy, Ing. Miroslav Čapek

30. 5. 9:15 Vilémovice, zastávka BUS, Botanická vycházka k Macoše, Mgr. Zdeněk

Musil

6. 6. 9:15 Rudice, Větrný mlýn, Krasové útvary Rudické plošiny, exkurze RNDr. Ivan

Balák

13. 6. 9:15 Jedovnice, kino, Lesy v centrální části Moravského krasu, Ing. Dominik Franc

20. 6. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Křtinské údolí a jeho vývoj, exkurze RNDr. Ivan

Balák

28. 6. 10:10 Ostrov, jeskyně Balcarka, Ponory a závrty ukryté v lesích, RNDr. Antonín

Tůma

4. 7. 9:15 Sloup, náměstí, Šetrné zemědělství v krasu, Ing. Jozef Jančo

11. 7. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Lesní hospodaření v krasu, Ing. Dominik Franc

25. 7. 9:15 Sloup, náměstí Ponory, Sloupského potoka, RNDr. Ivan Balák

1. 8. 8:40 Adamov, zastávka ČD, Cyklovýlet středním krasem s průvodcem, RNDr.

Antonín Tůma

Zdroj: www.mas-moravsky-kras.cz/oblibene-exkurze-pokracuji-i-v-roce-2009.html

Date post:	06-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

UDRŢITELNÝ CESTOVNÍ RUCH V MORAVSKÉM...

Documents