UF ONoviny7-8/2011

Dhuateh tumti kei dhu urnus atertiTvoje bdanieA tyto civilizace, to jsou vechno lid jako my? e Sn ve Skalnatch horch II.Zptn inenrstv mimozemskchtechnologiTajomstvo kamennch hlvNov informace o mstech zcen UFO II.UFO a kostelO co jdeBrazilsk Roswell? III.Rut vdci se set-kali, aby diskutovali o mimozemskch civi-lizacchTesty potvrzuj, e lomky z Roswellu nejsou ze ZemStar a oputn kos-tel pln zhadBERMUDSK TROJUHOL-NK, DROGOV KARTELY A KGB III.Transformcia II.Preveren pozorovania Stoprov Vesmrny Sprievodca

Mesank UFO Noviny je vone riten vcelku a zadarmo | Obsah je mon prebera len so shlasom redakcie | Autori maj prvo svoj exkluzvny lnok vyda na svojich strnkach prednostne, najskr vak mesiac po vyjden sla | Redakcia ani vydavate nezodpoved za obsah, ktor nemus vdy zodpoveda stanovisku redakcie i vydavatea | Fotografie a in obra-zov materily s autorsky chrnen | fredaktor: Yezid | Redakcia: Milo Jesensk, Duan Szabo, Danica U, Martin Marek, Marek Tocimk | Design: Aliancia | Neprelo jazykovou pravou | 2011 UFO Noviny vydva www.cez-okno.net

prspevky zasielajte na adresu:ufonoviny@cez-okno.net, Inzerciou podporujete vydvanie magaznu, cennk zaleme napoiadanie

Redakcia akuje vetkm prispievateom a partnerom.

ozvite sa autori, fungujce Ufo kluby!

alie slo vyjde 30. Septembra 2011

http://www.cez-okno.net/sekcia/vychadzame-vam-v-ustrety

F E S T I V A L | DVD zznam prednok Zimnho Slnovratu 2010:Robo Jankovich: Ekosdeln spoloenstv

Marcel Matisko: Regresn terapiaFrantiek Nagy: Germnska nov medicna

M. Valentovi: Kam smeruje naa spolonosCD a MP3 LIVE nahrvky - koncert MAOKA na festivale

VIDEOKLIP podujatiaDovidenia 10. 12. 2011!

http://www.cez-okno.net/zimny-slnovrat-2010-download

Obsah

UFO Noviny/Ronk 1/slo 6, 7

Dhuateh Tumti Kei Dhu Urnus Aterti*Marek Tocimk

Pri svitan sa hviezdy vzauj,v oiach sa ivot prebdza.

Kad slza je vypout,z opony vidie novtiene,due opustili tel.

Dotknut hviezd,sme blzko cestypozadie sa men.

Vnok uril nov smer,lietajce detitancuj nad oblohou,sme v tom spolone.

Genercie sprevdzan symbolmi,ako lnie meniacekurz.

V osude s strnky przdne,fantzia je nekonenako sen,pre ktor ije.

elaj si to, stle a vdy.

* Privies nebes na Zem a vrti Svetlo nebesm

Dhuateh tumti kei dhu urnus aterti/Marek Tocimk 3

Editoril/Tvoje bdanie/P. Vyehradsk 4

A tyto civilizace, to jsou vechno lid jako my? III./G. Dibitonto 5

e Sn ve Skalnatch horch II./Gaspar 7

Zptn inenrstv mimozemskchtechnologi/Karel Ran 12

Tajomstvo kamennch hlv/Danica U. 15

Nov informace o mstech zcen UFO II./Ladislav Zelinka 16

UFO a kostel/Rajsigl 18

O co jde/Rajsigl 21

Brazilsk Roswell? III./Michael M. Faitl 24

Rut vdci se setkali, aby diskutovali o mi-mozemskch civilizacch/K. Ran 26

Testy potvrzuj, e lomky z Roswellu nejsou ze Zem/Karel Ran 27

Star a oputn kostel pln zhad 29

BERMUDSK TROJUHOLNK, DROGOV KARTELY A KGB III. 40

Transformcia II./Peter Vyehradsk 41

Preveren pozorovania 44

Stoprov Vesmrny Sprievodca/Srius 46

3

UF ONoviny

Tvoje BdaniePreo udia odjakiva vzhliadali k oblohe, rozprvali si prbehy o bohoch lietajcich po nej vo svojich vozoch a akali i sa vrtia? Hadali v oblohe mdros a spsu. udsk bytosti mvaj niekedy zvltne pohntky, ale k svetom tam hore by sa ne-upriamovali bezo zmyslu. T najmdrej z ns si pamtali, e obloha nm u raz nieo dala. Z vesmru vznikla Zem, na nej lovek, ale urite nie poprvkrt v celom univerze.

plne logicky, obrovsk priestor vesmru mus obsahova nespoet inteligentnch a technologicky i duchovne vyspelch foriem ivota. Mnoh z nich v minulo-sti vznamne ovplyvnili a zrchlili vvoj ivota na Zemi. Teria evolcie je plne sprvna, len v nej chbal jeden mal do-datok, pretoe jej zstanci egoisticky tvr-dia, e naa Zem sa vyvjala nezvisle na ostatnom vesmre, o je v tomto prpade absurdn. Dnes je u celkom spoahlivo archeologicky a psomne dokzan Ich existencia a vplyv na Zem. Sta otvori oi - monumenty v Tihuanacu, podklad akro- poly z obrch kvdrov v Baalbeku, zato-pen chrm v jazere Titicaca, i podmor-sk mesto v Yonaguni pri Japonsku svedia o vznamnej technologickej peride v obdob minimlne od 20.000 - 7.500 pr.n.l., priom tento interval sa me znane rozri, hlavne smerom do minulosti. O tom ak nespoahliv s metdy datovania viny dnench vedcov asi ani netreba psa, na to si sta pretudova literatru kudne i takho skvelho dobrodruha ako bol Erich von Dniken.

4

UF ONoviny

Editoril

Pravdu a dkazy vak netreba hada len v hmote, ale aj v prbehoch a psomne i stne dochovanch legendch. Na druhej strane tu mme mnostvo mytologickch prbehov zo sumerskch tabuliek, egyptskch hiero-glyfov, starozkonnch textov, indickch vd a legiend, i dokonca grckej mytolgie, o bohoch, ktor prili z nebies, sumersky Anunnaki. Mnostvo prbehov v priestorovo i asovo zdanlivo nesvisiacich mytolgii nrodov sa zhoduje, hlavne atrbty a vy-bavenie bohov. Tto bohovia navtvili Zem a v mnohom sa od seba lili. Niektor z nich boli skutonmi diablami a zloincami v pravej podobe pre technologick i magick silu, ktorou vldli. Ale niektor ako Thovt/Hermes, boli udstvu npomocn a ich uenia s dodnes. Je tie pravdepodobn a logicky vyplvajce, e nie vetci Anunna-kovia a mimozemania, ktor ovplyvnili v staroveku a praveku Zem pochdzali z Ni-biru, ale i z inch miest vo vesmre. V my-tolgii i architektre njdete mnoho spojen so shvezdiami Sirius a Orion, ktor urite nie s nhodn. Dkazov je naozaj skutone vea a je dleit sa zorientova nielen tu dole na svete, ale aj vo vesmre, lebo tak mete prs na skuton vlastn miesto v om.

Odpovede treba hada nakoniec v sebe samom. Duchovn vzostup a transform-cia nie s len tak abstraktn pojmy. Prca na sebe je v dnenej dobe dleitejia ne kedykovek predtm, lebo to my sme obra-zom nho sveta. Mnoho ud tvrd, e m telepatick mimozemsk kontakty a po-dobn veci. Ja verm, e vea z nich naozaj m. lovek je studou boskej energie a doke vnma i nm neviditen bytie, ak chce. Tak lovek spozn, e vetko v ns je kozmick a hranica medzi pozemskm a nepozemskm v podstate neexistuje. Mil itate UFO Novn zamysli sa preto nad tm - zaober sa tvoje bdanie i smerom dovntra?

Peter Vyehradsk

http://www.cez-okno.net/rubrika/peter-vysehradsky

a astrln gravitac. Tvj skuten domov je mimo asoprostor.

Setkvm se na tomto svt vdy s lidmi z minulch ivot?

Ne, vichni tvoji ptel a pbuzn nejsou vtinou tady. A u proto, e u zemeli, nebo se jet nen-arodili, nebo sem ani nepijdou. Nkdy se setkte, nkdy ne a asto se mjte. Vte ale o sob. Kdy jste na onom svt, jsou nkte z vs zase tady. Vechny sptelen a spznn due jsou k sob pitahovni a rdi se inkarnuj spolen - to jsou ony citov dvody. Na druhou stranu ale mte rzn koly a muste se setkvat i s tmi, se ktermi mte co doinn a kterm muste splatit sv dluhy a naopak. Mnoho setkn vbec nen nhodnch, ale ne vechna. Pokud byl v tomto ivot nkdo jen na okrajovou, nevznamnou a doasnou znmost, byl j pravdpodobn i v ivot minulm. A pokud nkdo v naem ivot hraje zsadn lohu, je to vtinou proto, e ji hrl i v minulm ivot. Vztahy zstvaj, je scna, spoleensk postaven a okolnosti naeho vztahu se mn. Jednou je tv ena milenkou, jindy manelkou, jindy dcerou nebo matkou, atp.

Odkud ti souasn lid na Zemi pili?

Velk vtina jich sem pila z temnch svt, kde ji splnili svj kol - asi 4,5 miliardy lid. Asi 900 mil. je naopak padlch novk z vych svt (z toho vak pesto jich vce ne 80% svj ivotn kol nezvld). Zbytek, asi miliarda lid jsou k tto Zemi trvale, dlouhodob pipoutni, jejich vvoj stagnuje a reinkarnuj se sem stle znova. Nejmlad due ze vech oblast maj za sebou do 400 tisc ivot, naopak star due 800 tisc a 1 200 tisc ivot. Urit mal procento lid zav lidskou existenci pln poprv. Nkte zaili fyzickou existenci v jin sti asoprostoru a v jin fyzick form, ale jako lid ij pln poprv. Jin novci nezaili vbec dnou formu fyzickho byt.

UF ONoviny

5

Forma existence me bt rzn, ale due zstv t. To jsou ale vjimen ppady u proto, e kad je pitahovn ke stejnm dum a stejnm mstm, kde se setkvaj a maj spolenou karmu. Prv karma je to, co vs dr pohromad a nut vs setkvat se ve spoleenstv nebo spolenosti, kde se nachzte. Respektive ne nut, ale poskytuje vm ideln monost, jak ji vyrovnat a osvo-bodit se od n prv zde a tady. Nen ale nikde psno, e v ptm ivot, pokud se inkarnuje, bude opt ech nebo pozeman. Zle to na pokroku, kter udl v dosavadnm ivot. Tvoje dosavadn rove t ale pivd prv na Zemi, kter je takovm kolcm centrem, pro ty, kte propadaj. Nco jako zvltn nebo pomocn kola. To ale nen dvod k malomyslnosti, je to naopak vzva a ance doshnout v krtk chvli velkho pokroku i pro ty, kte by se mohli inkar-novat i na vysplej planetu.

Ano, nkdy mm pocit, e do tohoto svta nepatm...

To mt me zcela prvem, ale pesto tu nejsi omylem. Sm sis toto msto vybral a m tu kol, kter mus splnit. Na Zemi se nakonec inkarnuj i ti, kte to vbec nemaj zapoteb. Jen proto, aby pomhali lidstvu. Ty sis takov posln nezvolil, ale m tu jet karmu, kterou potebuje vyrovnat a kter t ve k Zemi a tvm blinm jako k vaemu domovu. Tvj skuten domov je ale cel vesmr, kter ti pat a Bh. Ne njak hmotn tleso ve vesmru, kter t doasn pitahuje svoji fyzickou

A tyto civilizace, to jsou vechno lid jako my? III.Giorgio Dibitonto ~ onen-svet.tode.cz

Jak je to pesn s tmi spznnmi duemi, jak to funguje?

To se tk pedevm tvch osudovch vztah. Tedy vztah s tmi, kte pat do okruhu spznnch du, kter jsou ti blzk, se ktermi m stejn cl a se ktermi t spojuje hlubok pouto. V rznch ivotech potkv ty sam due, pouze v jinm spoleenskm postaven. Tv nejzsadnj osu-dov vztahy se tkaj du, kter pat do nejbliho okruhu tvch spznnch du, mezi kter pat. Jin, pouze okrajov vztahy pat do irho okruhu tvch duchovnch pbuznch nebo o nich mluvme jako o nhodnch znmch, i kdy nic nen nhoda. Pokud nkdo ve tvm ivot hraje zcela zsadn roli, bude ji hrt i v jinm ivot a naopak. Pokud se s nkm potk jen letmo, je pravdpodobn, e bude tvou letmou znmost i v jinm ivot. Vztahy pokrauj, pouze konstalace se mn podle poteb. Jak jsem ekl, na onom svt neijeme v rodinch, neenme se ani nevdvme, neplodme a nerodme dti. ijeme tu ve spoleenstvch. Ta jsou tvoena rznm potem pbuznch du. A samozejm ne vichni z tohoto okruhu se vracme na Zemi ve ste-jnou dobu, abychom se vichni najednou potkali i v ivot. Vdy je nkdo z ns tady a nkdo tam.

Vm, e je to tko pochopiteln, ale tento princip takto funguje prv u Boha. V nm vechny byto-sti tvo bytost jednu, splvaj v jednu, co je pocit nepopsatelnho blaha. V Bohu nen nikdo nikdy sm, sm je pouze ten, kdo se od Boha, kter je lska sm oddluje. Sice i potom tvo spoleenstv podobn odpadlch du, ale ti spolu nedokou splynout ani tady. Lska to je vlastn umn vzdt se sm sebe, splvat a splynout s jinou du.

To si njak nedovedu pedstavit

Zkus si pedstavit dva oblky, kter se prolnou a spoj v jeden oblak a rozplynou se v sob. Ten, kdo se nedoke otevt a vzdt se svho j ve prospch jinho j, ten si nikdy splvat nenau. Mnoho lid nejene nedovede takto splvat, ale ani komuniko-vat. Pedpokld to obrtit se a otevt se Bohu a splvat s nm. Poznat jeho lsku a ztotonit se s n. Bh je lska my vichni jsme jej soust. Jeho soust. Jedin co tomu brn je vae ego, pcha, strach a nedostatek vry. Kdykoli si bude snait si lsku pivlastnit, proklouzne ti mezi prsty. Je to proud ist energie svtla, kterho jsme vodii a kanly. Na povinnost je tento kanl vyistit a nechat tuto energii skrze ns voln proudit, skrze ns pichzet a odchzet. Pijmat a rozdvat dl. Jakmile pijm a nedv, tento kanl se ucpe a nen schopen lsku pijmat ani vydvat. A stejn tak neme lsku dvat, kdy ji nejsi schopen pijmat. Jedin oteven srdce je istm kanlem. Odho sv j a zapemlej, m a kde blokuje tento vesmrn proud a pro nar. Pemlej o tom kad den, svt se ti oteve dokon a Bh pijme s otevenou nru. Necho proti proudu, ale nech se vst po proudu a pak uvid, e je ivot krsn. Nenech se unet proudem svta, kter jde proti proudu lsky.

Z knihy Andl v hvzdnch lodchod Giorgia Dibitonta, http://onen-svet.tode.cz/

Pokraovanie nabudce...

6

UF ONoviny

A osudov lska?

To je prv ten ppad. Vztah s osudovou lskou pat do nejuho okruhu navzjem spznnch du, do kterho pat. Me mt jedinou, se kterou ije tady i tam a dohodnete se, e se setkte i na Zemi. V ivot jste pak k sob navzjem pitahovni silou svch podobnch mylenek, a se jakoby nhodou potkte. Me jich mt ale i vce a pak se dohodne jednou z nich. Anebo dnou, dn takov zk spojen. V takovm ppad nemluvme o osudov lsce, i kdy ani takov vztah nen nhodn. Due na onom svt nemus svoji lsku provat jen ve dvou, ale jak jim to vyhovuje. Neexistuje tu dn rlivost, protoe ivot bez fyzickho tla umouje tmto dum dokonal spojen v jednu, i kdy je jich vce.

Ufo kluby ozvite sa,State sa spolutvorcami e-magaznu

7

UF ONoviny

e Sn veSkalnatchHorch II.Gaspar ~ matrix-2012.cz

Zden zpsobil prst nalezen v kdovm vpenci, patc prehistorickmu lovku. Ulomen st od stednho kloubu m rozmry 7.6 cm (3 palce). V cel dlce by to milo asi 15 cm (6 palc). Na fotce je srovnn s bnm lidskm prstem. Vkopy v tomto vpenci tak odhalily dtsk zub a lidsk vlasy.

Obr. Rozezn ukzalo typickou porzn strukturu kosti oekvanou v lidskm prstu. Rentgen a MRI rozeznal klouby a stopy lach v cel dlce foslie

Obr. Rentgen ukazuje tmav oblasti vyloen jako vnitek kost a kostn de. Tyto oblasti jsou mn hust ne obklopujc kamenn vrstva a snadno jimi projdou paprsky Rentgenu, kter zpsob ztmavnut obrazu. ern oblast zobrazuje rozdlen kost na jednotliv lnky

Toto znamen, e dinosaurus v kdovm obdob

geologick historie nebyl jedinm pnem tvorstva. Otisk st tla lovka a dinosaura ve stejnm kameni odporuje modern evolun teorii, protoe lidstvo se nemohlo vyvinout ani existovat ped 75 - 100 miliny let. Jene jak vysvtlit, e se objevily stopy stejn jako lidsk ve zkamenlm nnosu spolen s dinosaumi? dn tvor s chodidly po-dobnmi lidskm ijc v t dob nebyl objeven!

Horn Taylorsk Platforma (UTP) McFall Cesta

Cesta zejm lidskch fosilnch stop soubn s dinosaumi stopami byla vykopna v roce 1999 v eiti Paluxy, v horn sti v blzk rokli v Texa-su. Tato nov cesta na horn Taylorsk ploin se jmenuje McFallova cesta. Zan asi 25 metr proti proudu potoka jen nkolik metr vlevo od Taylorovy cesty vykopan potkem 70. let 20. stol. a vede ve stejnm smru. Tam, kde cesty kon, byly nalezeny dv dokonal lidsk stopy odhalen podle Emmita McFalla bratry Wilsonovmi v roce 1940.

Texask sucho uinilo monmi nov odhalen. Platforma v eiti Paluxy blzko nvr Gleny v Texasu byla odhalena geologem-poradcem Dr. Donem Pattonem a spolupracovnky. Odhaluje ti dramatick cesty dinosau drhy. Primrn cesta dole pedstavovala sestavu ze 136 nepetritch drah do ky pes 400 stop. Otisky jsou hlubok a s neuvitelnmi detaily. Prce s odkrvnm a itnm cesty zaaly 9. z roku 1999 a pokraovaly do 14. jna roku 1999. Byly zeny pod dohledem Institutu prodn vdy Metroplex a vytvoenm Muzea Dkaz.

Pro vznam zkamenlch tmavch dlk na fotce nahoe. Skutenosti, e takov otisky jsou uchovan ve skle, demonstruje rychlost tvoen usazeninov skly.

8

UF ONoviny

V z 1989 vyel lnek napsan badatelskou spolenost Rosnau, Auldaney, Howe a Waisgerber, dotkajc se pravdpodobn lidskch fosilnch stop nalezench u okraje silnice indinsk rezer-vace blzko Tubovho msta v Arizon.

Nsledn zprva o otiscch v nkterch jinch drahch shledanch pobl byla publikovna v pro- sinci 1989. Tyto drhy jsou o 100 stop dl od velkho souboru dinosauch drah. Drhy jsou loka-lizovny na stolov hoe tsn po pekroen kopce na lev stran.

Jedna z mnoha lidskch stop souasnka dinosaur odebran od eky Paluxy lokalizovan v Dinosaum parku pobl Glen Rose v Texasu. Otisk zobrazen se souasnou lidskou nohou na dlku pekro 45 cm (18 palc). Studie ez proveden pes komprimaci odhalily, e to byla ensk stopa. Odhady ukazuj, e jej postava byla piblin 305 cm (10 stop) vysok a vila 454 kg (1,000 lbs). V tomto parku bylo vykopno nkolik vrstev lidskch a dinosauch otisk. Podle Dr. Carla Baugha, archeologa, kter organizoval vkopy, byly tyto vrstvy poloeny bhem prvnch nkolika dn zplavy, kdy hladina vody byla natolik nzk, aby dovolila uchovat denn plivov zmny na formovan vrstv bahna, kdy prchajc zvata hledala zchranu ve ve poloen oblasti. V hornch vrstvch se neukzaly dn otisky.

lnek z asopisu Element (prosinec 1895) otiskl Stopy Elder Vr Irska u W.G. Wood-Martina, kter se zmioval, e toto je fosilizovan tlo obra, obje-venho bhem tebnch operac v kraji Antrim v Irsku.

Za kamennm tlem na snmku je vlakov vagn. Tlo se zhadn ztratilo...

http://www.cez-okno.net/ave-evo

Obr. Otisky, kter jsou odebran z eky Paluxy v Texasu. Tyto vzorky jsou ze sbrky Columbijsk U-nionsk vysok koly, Takoma v Marylandu. Barva a struktura otisk v vypadaj, e jsou toton. Otisk 2 je skla svtlej barvy a struktury jemnjho zrna ne ostatn. Dry v nkterch v drahch jsou od dvjch pokus urovat pvod otisku.

Nalezen Ob kostry

Ve sv knize, Pirozen a Domorod Minulost Tennessee John Haywood popisuje velmi velk kos-ti v kamennch hrobech nalezench v kraji William-son v Tennessee, v r. 1821. V Blm kraji, Tennessee, starovk opevnn obsahovalo kostru gigantick postavy dosahujc prmrn pinejmenm 7 stop na dlku. Ob kostry byly objeveny potkem r. 1800 blzko Rutlandu a Rodmanu ve stt New York. J.N. Dehart, M.D. nael obratle vt ne tyt souasnho typu ve wisconsinskch kopcch v r. 1876. W.H.R. Lykins odkryl lebky velk velikosti a tlouky v hro-madch kansassk mstsk oblasti v r. 1877. W. Hill, M.D., vykopal kostru neobvykl veli-kosti v oblasti Ashlandskho kraje v Ohio. V r. 1879, 2 stopy a 8 palc velk kost byla vykopna na kopci blzko Brewersville v Indian (Indianapolis Zprvy, Nov 10, 1975) 6 stop a 6 palc vysok kostry byly nalezen v utahskm mohylovm kopci. Tato byla pinejmenm o stopu vy ne prmrn indinsk vka v tto oblasti a tito domorodci nebyli stavitel mohyly. Kostra, kter je reportovan, byla obrovskch rozmr a byla nalezena v jlov rakvi s pskovcovou deskou obsahujc hieroglyfy bhem zkoumn kopce u Dr. Everhart blzko Zanesville v Ohio. (Americk Antikv, v3, 1880, pg61) Deset koster obou pohlav a gigantick veli-kosti byly vykopny na kopci u Warrena v Minnesot, 1883. (St. Paul Prkopnick Tisk, 23. kvtna 1883) Kostra 7 stop a 6 palc dlouh byla nalezena v masivn kamenn struktue, kter byla pirovnna k chrmov komoe uvnit kopce v kanawhskm kraji ve West Virginia, v r. 1884. (Americk Antikv, v6, 1884 133f. Cyrus Thomas, Zprva O Kopci Zkoumn Vboru Etnologie, 12. Vron Zprva, Smithsonian Vbor Etnologie, 1890-91) Velk kopec blzko Gasterville v Pennsylvanii obsahoval sklep, v kterm byla nalezena kostra vysok 7 stop a 2 palce. Npisy byly vyezny na sklepen. (Americk Antikv, v7, 1885, 52f) V r. 1885 hornci objevili mumifikovan pozstatky eny mc 6 stop a 8 palc drc dt. Mumie byly nalezen v jeskyni za palrem skly v Yosemitskm dol.

10

UF ONoviny

V roce 1987 objevil Jerry MacDonald irokou klu krsn uchovanch fosilnch stop v horch Roble-dos v Novm Mexiku. Z mstnch povst, kter se zmiovaly o foslich, se nedalo vyvodit, kdy se jejich pbhy odehrly a msta zstala psn tajn. Na-konec vyel drdiv lnek v asopisu Smithonian, ervenec 1992.

V Minnesot v r. 1888 byly objeveny pozstatky sedmi koster od 7 do 8 stop vysokch. (St. Paul Prkopnick Tisk, 29. ervna 1888) Kopec blzko Toleda v Ohio obsahoval 20 koster usazench a postavench k vchodu dvakrt tak velkch ne dnen souasn lid a vedle kad byla velk msa se zhadn zpracovanmi hiero-glyfickmi sly. (Chicago Zznam, 24. jen 1895; citovan u Rona G. Dobbinse, NEARA urnl, v13, koncem 1978) Kostra obrovskho mue byla odkryta na Beckleyov farm Lake Koronis v Minnesot; pedtm u ostrova Moose a msta Pine vyly na svtlo kosti jinch obr. (St. Paul Planeta, Aug. 12, 1896) V r. 1911 nkolik rusovlasch mumi vysokch v rozmez od 6 a pl stopy k 8 stopm bylo objeveno v jeskyni v Lovelock v Nevad. V noru a ervnu 1931 byly nalezen velk kostry v Humboldt na dn jezera blzko Lovelock v Nevad. Prvn z tchto dvou koster mila 8 stopy a vypadala jako zabalen v pryskyinm tkanivu podobnm egyptskmu zpsobu mumifikace. Druh kostra byla tm 10 stop vysok. (Hornick listy, 19. ervna 1931) 7 stop a 7 palcov kostry byly nalezen na Friedmanov farm blzko Lovelocku v Nevad, v r. 1939. (Hornick listy, 29. z 1939) V roce 1965 byla nalezena kostra mic 8 stop a 9 palc zahraban pod skaln msou podl Hollyho Creek vchodn od centrln Kentucky.

Gaspar

http://www.think-aboutit.com/

Pokraovanie nabudce...

UF ONoviny

11

-

Jako behaviorln vdec, klinick lka, jsem 15 let pracoval s lidmi, kte tvrdili, e mli setkn s mimozemskou inteli-gentn ivotn formou s hvzdnmi nvtvnky. Bhem obdob m prce jsem pocioval nutnost dozvdt se co nejvce o prav realit UFO a toho, co o tchto nvtvncch z daleka ji vlda v. Jak se informace o hvzdnch nvtvncch a setknch s lidmi hro-madily, zaal jsem sv zjitn publikovat a pedstavovat je na nrodnch a mezi-nrodnch konferencch, ve specilnch asopisech a v rozhovorech pro mdia. To upoutalo pozornost jistch postav ze souasnch nebo bvalch vysoce utajo-vanch sektor. Tito jedinci se rozhodli prozradit mi jist dodaten informace a vdli, e m zaujmou a tak vzbud veejn zjem.

Mj doktort je z psychologie a antropologie, a protoe existence a operace rznch nehlench nebo tajnch vldnch instalac, vztahujcch se na hvzdn nvtvnky, nebude souvisl bez polnho vzkumu, zaal jsem plnit svj kol. V roce 1992 jsem provedl przkumy, pozorovn - a v nkterch ppadech jsem pronikl mnohmi dleitmi z tchto instalac. Uvaoval jsem, e znalosti, kter jsem zskal, by mohly bt uiten lidem, kte nco zaili a radili se se mnou, abych jim pomohl ctit se bezpen. Chtli ci, e netrp halucinacemi, e vyspl technologie existuj a e ve skutenosti americk vlda m nkter z tchto technologi v dren.

Stovky lid, kte nco zaili, se se mnou podlily o in-formace - vetn o vysplch americkch letadlech, a

UF ONoviny

12

ji z dvodu, e jim takov vci byly eeny hvzdnmi nvtvnky, nebo byli uneseni vojenskou zpravodajs-kou slubou a vzati na palubu jednoho z takovch letadel nebo vidli takov letadla na vlastn oi. V prbhu toho, jak jsem informace shromaoval nebo mi byly sveny ostatnmi, jsem se dozvdl mnoho o americkch letadlech, avak neinm si nrok vdt vechno, co maj Spojen stty ve svm arzenlu, ani o operacch a schopnostech letoun, kter jsem identi-fikoval.

Jsem si vdom existence deseti druh specilnch, pokroilch program letadel - a do vech je zale-nna njak forma antigravitace. Jsou to:

Bombardr B-2 Spirit Stealth - koncernu Northrop Grumman

Aurora

X-33A - koncernu Lockheed-Martin

Nautilus - koncernu Boeing a Airbus Industries

Letoun TR3-A Pumpkinseed

Letoun TR3-B Triangle

Disk Great Pumpkin - spolenosti Northrop

Letoun XH-75D - koncernu Teledyne Ryan Aeronautical

Antigravitan helikoptra Shark

Hyper-nadzvukov antigravitan bombardr TAW-50 - koncernu Lockheed-Martin a spolenosti Northrop

***

1. Bombardr B-2 Stealth

zptn inenrstv mimozemskch technologiKarel Ran ~ Exopolitika.cz

Americk Air Force popisuje tento letoun jako nzko pozorovateln, strategick, dalekonosn bombar-dr, schopn proniknout sofistikovanmi a hust rozmstnmi vzdunmi tty.

Penzionovan plukovnk Air Force - Donald Ware - mn pedal informace od thvzdikovho generla, kterho zn a kter mu prozradil, e B-2 Stealth m elektro-gravitan systmy na palub a e to vysvtluje, pro naich 21 B-2 stoj asi miliardu dolar jeden.

2. Aurora SR-33AUF ONoviny

13

Je to vlastn antigravitan diskovit letoun. Bval plukovnk americkch Air Force, Steve Wilson, uvedl, e vojent astronaut trnovali na njak tajn vesmrn akademii oddlen od normln akade-mie Air Force v Colorado Springs. Tito astronaut pak operovali ze zkladen v Beale a Vandenberg v Severn Karoln. Z tchto zkladen tito astronaut pravideln ltali trans-atmosfricky do vesmru. Jedna z tchto vesmrnch lod, kterou podle pluko-vnka Wilsona pouvaj, je X-22A. Dal informtor, kejme mu Jessie neboZ, kter dve pracoval v NSA, mi ekl, e X-22A je vybaven zbranmi na pa-prsky neutrlnch stic, co je zbra na smrovou energii, kter je schopna inn optick, jako i radarov neviditelnosti a e je poslna celosvtov na vojensk operace z novch tb pro vesmrnou vlku, kter le v opevnnch podzemnch zklad-nch asi 4 km pod Kings Peak ve Wasatch Moun-tains High Unitas Primitive Area, 150 km vchodn od Salt Lake City.

5. Nautilus

Je dalm plavidlem schopnm cestovat do vesmru, je to tajn vojensk lo, kter operuje s magnetick-mi pulzy. Je zen z nepotvrzench tb vesmrnho velitelstv Spojench stt, hluboko pod njakou horou v Utahu. Dva tdny trv vlet k tajn vesmrn stanici vojensk zpravodajsk sluby. Nautilus se tak pouv pro super-rychl sledovac operace, vyuvajc sv schopnosti proniknout vzdunm prostorem clov zem shora z vesmru, objevuje se z neoekvanho smru. Je vyrbn spolen koncerny Boeings Phantom Works pobl Seattlu a anglo-francouzskm koncernem EU Airbus Idus-tries.

Ped nkolika lety bhem m cesty do Washing-tonu jsem se setkal s bvalm manaerem Boeingu, kter tam pracoval na Phantom Works, co je divize ernch projekt Boeingu (zhruba ekvivalent Skunk Works u Lockheedu). Tento mu potvrdil, to, co jsem se dozvdl ji dve od zpravodajskho zasvcence:

Je stedn velik plavidlo schopn lett do vesmru. Bval vdec Vboru nrodn bezpenosti (NSC), Dr. Michael Wolf z podvboru NSC, oficiln ne-existujc skupiny pro zvltn studia (pvodn nazvan MJ-12), uvedl, e Aurora me opero-vat jak s konvennm palivem, tak se systmy antigravitanho pohonu. Dle uvedl, e Aurora me klidn lett na Msc. Wolf mi tak prozradil, e Spojen stty maj na Msci malou stanici a ma-lou observato maj rovn na Marsu. Take pochy-buji, e by Dr. Wolf takto Auroru charakterizoval, pokud by ji bylo njak plavidlo na takov vlety pouvno. Dodal, e Aurora operuje z Area 51 na severovchodnm konci zkladny v Nellis, severn od Las Vegas, v Nevad.

3. Vesmrn letadlo X-33A

Je jakmsi vojenskm prototypem dal ady ves-mrnch plavidel u Lockheedu. Je to jednostupov orbitln plavidlo. Koncern Lockheed-Martin toho moc o svm letounu s kdly neekl, krom toho, e jej stav. Take je pro jejich veejn program Space-Plane ve stadiu vvoje. Jasn je, e koncern vyrobil ji dlouho pedtm jeho prototypy, jako i nepotvrze-nou vojenskou verzi, o kter vak pochybuje, e je pmo X-33A. Ppona A znamen antigravitaci.

Plukovnk Donald Ware mn ekl, e se nedvno dozvdl od thvzdikovho generla, e Venture-Star X-33 m elektrogravitaci (antigravitaci). To uka-zuje na to, e nepotvrzen vojensk verze X-33A m tak na palub antigravitaci. Je mon, e to, emu se k X-33A je vlastn Aurora, kterou popisoval Wolf.

4. Letoun pro dva leny posdky X-22A

8. Antigravitan disk koncernu Northrop Aircraft Corporation

Vyrobili antigravitan disk, jeho design nen znm, kter byl zejm podobn disku Great Pumpkin svou zrzavou a zlatav oranovou z. Zkouel se od roku 1992 nad vyveninou Groom Range u spojnice Area 51 v Nevad. Tyto letouny maj sv psn tajn konstrukn prce pohben hluboko v horch. Kdy takov disk energizujete, vydv charakteristickou intenzivn z. Je to pravdpodobn dky siln ionizaci, elektrogravitace je metodologie jejich pohonnho pole.

9. Antigravitan helikoptra XH-75D nebo jen XH Shark

e Boeing spolupracoval s EU Airbus Industires pi vrob Nautila.

6. TR-3A Pumpkinseed

UF ONoviny

14

Super-rychlmu plavidlu TR-A se pezdv Dov semnko, co je odkazem na jeho tenk, ovln, aerodynamick tvar. Pouv technologii pulzn detonace v podzvukovm hyper-reimu a tak pouv antigravitan technologie - jak pro maso-vou redukci, tak k doplkovmu pohonnmu poli pi rovnch vych rychlost. Ideln proudn vzduchu umouje motorm pi pulzn detonaci (PDWE) teoreticky pohnt nadzvukov letoun a na rychlost 10 mach (3 315 metr za sekundu) pi nadmosk vce 55 km. Pouv se k napjen trans-atmosfrickch letoun, stejn PDWE by mohl bt schopen zvednout letoun k okraji vesmru, kdy se pepne do raketovho reimu.

7. TR3-B Astra

Jde o velk trojhelnkovit antigravitan plavidlo zaazen do flotily Spojench stt. Zasvcenec do ernch projekt obrannho prmyslu Edgar Roth-schild Fouche napsal celou knihu (Alien Rapture, 1998) o existenci TR3-B. Tak mj bval informtor s pezdvkou Z potvrdil, e TR3-B je pln funkn. Z mluvil tak o TR3-B jako o trojhelnkovitm antigravitanm letounu. V roce 2000 o nm vylo listopadov slo Popular Mechanics a popisoval jej jako plavidlo ve tvaru oky, prvn verze byla funkn ji v roce 1962. Pouval se ve vlce v Zlivu v brz-kch hodinch a ml na palub elektromagnetick laserov pulzn kanny. Doslova se posadil ve vzdu-chu, stlel na dlouhou, stedn i krtkou vzdlenost,

Vyrobila spolenost Teledyne Ryan Aeronautical Corporation ze San Diega (nyn sten Northrop-Grumman). Plukovnk Steve Wilson kal, e mnoho z tchto XH-75D bylo pidleno divizi Nrodnho adu pro przkum (NRO), kter obnovuje spadl UFO. Tato divize je tak zapletena do mrzaen skotu - jako psychologickho vlenho programu na americk veejnosti, snace se vzbuzovat strach a nenvist k mimozemanm skrze pijet mylenky, e mimozeman jsou ti, kte rozezvaj dobytek.

10. Antigravitan bombardr TAW-50

Jeden dodavatel pro obranu, se kterm jsem mluvil, mn prozradil podrobnosti o tomto vysplm ame-rickm sthacm bombardru. Byl vyvinut bhem 90tch let, m schopnosti pikovho vojenskho letounu a je ohromujc. Tato technologie ukazuje, e ministerstvo obrany nevyuv jen to, co se dozvdla pomoc vrak rznch zcench UFO.

TAW-50 byla spolenm vrobkem Lockheed-Mar-tin, Skunk Works v Palmdale-Helendala, Kalifornii a Northrop nepochybn v jejich neoficilnm stedisku Anthill uvnit Tehachapi Mountains, severozpadn od Lancasteru v Kalifornii. Ob spolenosti maj svou historii tajnch antigravitanch letadel ve stediscch v Mojave Desert.

TAW-50 m schopnosti doshnout rychlosti vce jak 50 mach! (61 155 kilometr za hodinu). Jist poet dodavatel k, e je to velmi konzervativn odhad. Jeho aktuln rychlost je utajovna. Ve srovnn s ry-chlost poadovanou pi niku z pozemsk gravitace, kter je 40 234 kilometr za hodinu, to znamen, e je TAW-50 schopen okamit doshnout vesmru. M tylennou posdku a je tak extrmn rychl, e na palub mus mt vkonn potae k jeho zen. Ty byly vyvinuty American Computer Company, kter je zskala ze svho tajnho letounu Valkyrie XB/9000 AI (uml inteligence). TAW-50 je vybaven mikro-superexplozivn nadzvukovou stelou. Stely jsou o nco vt ne bn munice do leteckch kann. Jedna tato stela HyperDart me zniit jakkoli Mig kdekoli v dosahu 6 metr od samotn stely. Na palub TAW-50 je nkolik takovchto typ stel HyperDart.

PhDr. Richard Boylan, 2005

Mnoia sa sprvy o kameoch, ktor sa svo-jim tvarom podobaj na udsk hlavy. Ivan Stepanenko, regionalista, naiel nedvno pri Kyjeve al balvan, ktor svojou formou pripomnal lebku. No ani trochu sa nepo-dobala na udsk. Nlez preleal v zemi miliny rokov a pravdepodobne slil ako atribt nejakho starobylho kultu - podelil sa s Yoki.ru o informcie.

Skamenen lebka s vhou pribline do pol kila je pretiahnut, m trbinu namiesto st, vek ui, nos prakticky chba...

udia asto nachdzaj kamene pripomnajce lebky neznmych stvoren, rozprva Ivan Jakovlevi. No nieo takto som nikdy nevidel ani u ud ani u zvierat. Nlez treba preskma, spravi rdiouhlkov analzu a analzu DNA.

Mimochodom, v predminulom roku bola podobn lebka njden 200 kilometrov od Sofie a vedci prili k zveru, e je to skamenen kos. Lebku poslali do berlnskeho laboratria na analzu DNA, no vsledky expertzy zatia nie s znme.

Aj Evgenij Bugaev z Minska naiel pred niekokmi rokmi v lese zvltny kame, na ktorom bolo mon jasne rozozna onice s oblkmi, kontry nosa a st. A niekoko tdov nato naiel ete niekoko podobnch kameov, ktor sa podobali na hlavy rznych zvierat hada, krokodla...

Poda Bugaeva, odbornka na systmy automatick-ho riadenia lietajcich zariaden, mu kamene predstavova produkty biotechnolgie: elektronick zariadenia a zrove iv organizmy. Preto maj vzhad hlv...

Nlezmi Bugaeva sa zaoberali aj in vskumnci. Znmy ufolg Valerij Dvuinyj, oboznmen so vzorkami, vy-hlsil, e na u muselo psobi teplo. No na tom istom zem neboli zisten iadne stopy vulkanickej innosti.

UF ONoviny

15

s t u u u t s

ufonoviny@cez-okno.net

Tajomstvo kamennch hlvDanica U. ~ Exkluzvne

Ufolg vyjadril predpoklad, e kamene by mohli ma vesmrny pvod... Dvuinyj vak nevyluuje ani monos, e to skutone me by skamenen lebka.

Kamenn hlavy sa objavovali u ovea skr - v 16. stor. v rsku. Nemlo skamenench lebiek nachdzaj archeolgovia a paleontolgovia v ase vykopvok, zvl v tzv. anomlnych znach a na zem starobylch chrmov. V prmorskej jaskyni Chladiare, vo venom mraze, bola njden lebka divnej formy pretiahnut do dky a s onicami pozerajcimi dohora... Experti vyhlsili, e patr bytosti, ktor na Zemi nie je znma.

Vedci vedeck pracovnk stavu geochmie a geo-fyziky Bieloruska Vsevolod Bordon dva javu o trochu triezvejie vysvetlenie - zistil, e vina kameov je zloen z kremea. No i tak, tento druh sa v Minskej oblasti vyskytuje len vemi zriedkavo a je ak objasni, ako je mon, e sa kamene vyskytuj nahromaden na jednom mieste. Niektor exemplre s v skutonosti kskami vulkanickch hornn, ktor vak na tomto zem chbaj.

Tto neobyajn forma teda me by vsledkom zve-trvania pdy. No teoreticky to mu by aj skamenen lebky. Ale ie? A odkia sa vzali v takom mnostve a ete na povrchu zeme? Zver vedca: Kamene s interesant-n a miesto je aksi zludn!

Ufolgovia, pravdae, vidia v takch nlezoch dkaz ex-istencie mimozemskho ivota. Ale pravdepodobnejie bude, e as kameov m pvod len v rozmarnej hre prrody a as je vytvoren umi. (Podobn lebky vytesvali mono na nboensk ely). Ale len analza DNA me potvrdi, i boli tieto objekty niekedy ivou hmotou. Avak ani v tomto prpadne nebudeme mc potvrdi, i ilo o obyvateov inch plant: aj v histrii Zeme je toti nemlo bielych kvn. Nie je vylen, e kamenn hlavy patrili predstaviteom postrannej vetvy loveka, ktor dvno vymrela.

Napokon, existuje ete pravdepodobnos, e bizarn typ lebky je vsledok genetickej mutcie. Ve podobn znetvorenia stretvame aj dnes. A hlavy mohli by odd-elen od tela: starodvni udia mohli zabja mrzkov a uchovva ich lebky. Alebo ich oddeovali od tela a po ich prirodzenej smrti kvli ritulnym elom.

Tak i onak - nemme iadne vznamnejie dkazy v prospech toho, e s to skutone lebky a nie len obyajn kamene. Preto je na akkovek zver ete skoro...

: http://www.yoki.ru/anomalous/unreal/30-06-2011/395717-stoneheads-0/

s t u u u t s

Byl to novin Frank Scully, kter jako prvn vzburcoval svt senzanmi zprvami o nalezench ltajcch talch a malch mucch ve svm bestselleru Behind the Flying Saucers vydanm v roce 1950. Scully tvrdil, e do t doby se uskutenily tyi takov nlezy, jedno z nich dajn u obce Aztec v Novm Mexiku, kde bylo zskno 16 humano-idnch tl spolen s jejich nepokozenou lod. Podle Scullyho informtor ml disk, kter zde pistl, 99.99 stop (asi 30 m) v prmru, jeho vnitek byl z lehkho kovu pipomnajcho hlink, ale tak tvrdho, e dn dvka tepla (byla pouita a do 10 000 stup), ani dia-mantov vrtk nemly dn efekt.

Disk zjevn v sob obsahoval velk kovov prstence, kter se otely okolo centrln stabilizovan kabiny uvajce nejasnch pevodovch mechanism. Nebyly zde dn nty, rouby ani jakkoli znmky sven. Vyetujc mli nakonec monost dostat se dovnit. Scullymu bylo eeno - kvli pokozen jednoho z bonch oken, kter rozili, e uvnit nali tlatko, kter, kdy ho stiskli (ty), tak otevelo skryt dvka. 16 malch humanoidnch bytost, o vce od 36 do 42 palc (90-105 cm), bylo dajn nalezeno mrtvch uvnit kabiny, jejich tla byla splen do tmav hnd

UF ONoviny

16

Nov informace o mstech zcen UFO II.

Ladislav Zelinka ~ Exopolitika.cz

Nlez u Aztecu 1948

barvy. Scullymu bylo eeno, e lo pistla nepokozena, pistla pod vlastnm vedenm. Plavidlo bylo nakonec rozebrno a vyetujc odhalili, e bylo vyrobeno z oddl, kter do sebe zapadaly v rhch a byly pipendleny k sob okolo zkladny. Cel sekce kabiny mc 18 stop (6 m) byla vyzdviena ze zklad-ny tale, okolo kter bylo hnac soukol, kter zapadalo do soukol kabiny. Tyto oddly spolen s kabinou byly nsledn transportovny na zkladnu Wright Field (Wright Patterson AFB). Nkter z tl byla pozdji rozpitvna a zkoumna Air Force (Letectvo USA) a bylo zjitno, e se podobaj ve vech ohledech lidskm bytostem s vjimkou zub, kter byly dokonal.

Uvnit lodiO nco pozdji ne skupina IPU (Interplanetary Phe-nomenon Unit) na msto dorazil tm vdc a zaal rozebrat disk. Podle Steinmana veli dovnit jeden po druhm, vchod byl vytvoen z vylomenho bonho okna, jak bylo popisovno Scullym. Okna sama vy-padala kovov a byla prsvitn pouze pi pohledu zblzka. Uvnit lodi nali dva humanoidy okolo dvou stop vysok (60 cm), lec na dcm panelu splenm dohnda. Dalch 12 tl leelo rozhzench na podlaze v komoe uvnit kabiny, nce celkem 14 tl (nikoli 16, jak bylo eeno Scullymu).

dc panel ml dajn nkolik tlatek a pek s hiero-glyfickmi symboly, stejn tak jako svtc symboly na malch obrazovkch displeje. Bush (Dr.Vannevar Bush) a von Neuman objevili, e kontroln deska mla uplky, kter se otevely, ale nebyly tam dn drty. Kniha sloen z list podobnch pergamenu z plastu tak ob-sahovala tyto podivn hieroglyfy-podobn psmenm sanskrtu, podle Openheimera. To bylo odevzdno ge- nerlu Marshallovi, kter to pak pedal dvma vedoucm odbornkm-kryptologm k analze-W.F.Friedmanovi a L.C.Callihamosovi (obma se pozdji podailo udlat kariru u NSA-nrodn bezpenostn agentury).

Dr. Bronk-fyziolog a biofyzik, zkoumal tla a podal Bushe, aby pipravil kryogenn zazen (chladc z.) pro jejich uchovn. Specialista-kryogenik Dr. P. A. Scherer, Bushv kolega, byl kontaktovn a poradil Bushovi, aby zskal njak such led. Mezitm dal mal skupina vdc a vojk zkoumala plavidlo a dokzala je roze-brat, kdy bylo nalezeno nkolik zamykacch zazen, kter otevely spoje v uritch mstech. O ti dny pozdji byly sti lodi naloeny na ti nkladn auto-mobily spolen s tly a byly transportovny, pekryty plachtou s npisem Explosives(vbuniny). Konvoj se ubral v noci cestou nejmn podezelou a asto velmi obtnou do utajovanho komplexu Naval Auxiliary Airfield (pomocn letit nmonictva) v Los Alamos a dorazil tam o tden pozdji. Zde zstaly skoro cel

rok (podle Steinmana), ne byly pevezeny na jinou zkladnu.

TlaDr. P. A. Scherer nakonec zskal speciln uchovvac pepravnky pro nejmn pokozen tla, k Steinman. Jedna ze spolenost zsobujcch vybavenm byla Air Research Corporation (Leteck vzkumn spolenost), u kter byl Scherer editelem seku vzkumu a vvoje; poskytla erpadla na tekut dusk, cirkulan systmy a zmraovac jednotky. Dal exemple byly podrobn rozpitvny tmem biofyzik, histochemik a patolog pod vedenm Dr. Bronka. Vsledky byly zapsny do zprvy, jej st se podle Steinmana objevila ve zprv Air Force v rmci projektu Sign (Grudge) Zprva . 13, kter nikdy nebyla zveejnna.

Podle zprvy byla tla popisovna jako prmrn 42 palc (105 cm) velk. Rysy tve siln pipomnaly mongoloidn orientlce ve vzhledu, s nepomrn velkou hlavou, velkma ikmma oima, malmi nosy a sty. Prmrn vha byla okolo 40 liber (20 kg). Trupy byly velmi mal a thl s velmi thlmi krky. Ruce byly dlouh a thl, dosahujce a ke kolenm, ruce mly dlouh a tenk prsty se zasenm mezi nimi. Nebylo zde dn zavac stroj, dn zavac ani stevn trakt a dn vvod. dn rozmnoovac stroj nebylo nalezeno. Msto krve zde byla bezbarv tekutina bez ervench krvinek, kter byla ctit podobn jako ozon

Zdroj: http://www.amazon.com/gp/product/1606110209?ie=UTF8&tag=paranortalkra-20&link_code=as3&camp=211189&creative=373489&creativeASIN=1606110209

UF ONoviny

17

3 449 912zobrazench

strnokAKUJEME!

ufonoviny@cez-okno.net

Dobr den, jeden koment ke snmkm s UFO. 28.4.2011, v 16:43 hod. jsem nhodou, digitlnm fotoapartem, v Sobovicch u Havova, zejm vyfotil UFO. Bhem jedn minuty (16:43, as je vidt i na kostelnch hodinch), v rozmez nkolika vtein, jsem udlal dva pln stejn snmky kvli tomu, abych ml jistotu, e aspo jeden bude kvalitn. Pi pevdn snmk do potae, a po jejich zvten (abych zjistil kvalitu snmk) jsem objevil na jednom ze snmk, na nebi objekt, kter svm tvarem npadn pipomn ltajc tal. Snmky jsou ve vysokm rozlien. Se sousedem (Ing., technick vzdln, bval uitel, editel prmyslovky) jsme vylouili letadlo, meteoro-logick baln, ptka, vrtulnk, atp

a vodrensk v, kter hyzd okol a potlauje dojem pietnho msta, dva nesluiteln fakty, tedy jak a pro koho. Na kostelnch hodinch je as 16:45 hod. Ten je nesprvn, protoe asi mstn kostelnk i mechanik, si nedal tu prci, aby vn hodiny sedil, aby ukazovali stejn as, do ty svtovch stran. Pidm jet tet snmek, kde jsou vidt na stejn kosteln vi, i druh hodiny, kter ukazuj sprvn as, o kterm pu, tedy 16:43 hod.

UF ONoviny

18

Kostela UFORajsigl ~ Exkluzvne

Snmek A, Kostel bez UFOTento snmek byl pozen jako prvn, z tch dvou stejnch snmk. Dalo by se ct, blb fr. Vpravo od kostela, vodrensk v na noze, na n, pod n rzn typy retranslanch antn, tedy podobnost s UFO, jako vyit. M to v prv ad zaujalo, jako neskuten ohyzdnost a fr zrove, co si odporuje, a proto jsem se rozhodl, e si to vyfotm do sv fotobanky. Kostel

Snmek B, pozen o 2 minuty dve, (v 16:41 hod.), ne snmky C a D, za 3 vteiny po snmku A, ze stejnho hlu pohledu jako snmek A, rovn se ste-jnou ohniskovou vzdlenost (jako na snmku A) !!, na kterm u lze po zvten obrzku zahldnout letc objekt na obloze!

Foceno v 16:43 hod. (o 2 minuty pozdji, ne snmky A a B), ze stejn vzdlenosti od kostela, s vt ohniskovou vzdlenost, z pohledu o 50 m smrem vlevo, od prvnho stanovit (snmky A, B)Snmek C, je bez letcho objektu (i pi maximlnm zvten obrzku)??!!

Foceno v 16:43 hod., ze stejn vzdlenosti od kostela, jako snmek C, o 3 vteiny pozdji, ne snmek C, z pohledu o 50 m smrem vlevo, od prvnho stanovit (snmky A, B)Na snmku D, je patrn letc objekt, u pouhm okem. A kde se tam vzal, kdy na snmku C, ped 3 vteinami jet nebyl?

UF ONoviny

19

Jsem pesvden, e ten letc objekt nen pozemskho pvodu, pozemsk vroby, a u vbec ne, rogalo i spor-tovn letadlo! Je sice pravda, e se pobl, tedy asi 35 50 km od msta focen nachzej dv sportovn letit a hora, ze kter sk rogalisti.

vahu, e se jedn o sportovn letadlo i rogalistu vy-vracm tm, e: kdyby snmky A a B nebyly focen tak, e jsem si piblil kostel (aby nebyla vidt ta vodrna), nebylo by na snmku B vbec vidt, e se nco z hodn velk dlky po obloze pibliuje!!

Kostel na snmku B, je o hodn vce piblen (dky ohni-skov vzdlenosti), a jet se snmek mus hodn zvtit, aby se dalo na obloze nco zahldnout.

Kdeto, na snmku D, je kostel o hodn dle (dky ohni-skov vzdlenosti), a i kdy je foto dlan z jinho hlu, co podle mne nem na podstatu vci vliv, je letc objekt postehnuteln, u bez poteby zvtit obrzek!

Kdy tedy srovnte obrzky B a D, muste zcela logicky dojt k zvru, e ten objekt se musel z t velk dlky pibliovat velmi rychle, aby se u na snmku D dal zahl-dnout pouhm okem, bez poteby zvtit obrzek!

Ten objekt pi nafocen snmk C, nemohl bt ani scho-van za bn kostela proto, e na snmku B, je objekt v ble velikosti, hodn moc daleko a vysoko. Na snmku D, je ale u docela blzko! Pi t obrovsk rychlosti objektu, kter by se dala spotat, by podle mst vskytu objektu na snmku B (jen dky piblen kostela, tedy krat ohni-skov vzdlenosti), a poslze na snmku D, nemohl objekt 3 vteiny viset (prodleva mezi snmky) za kosteln bn, z mho hlu pohledu (protoe na snmku A a C nen letc objekt jet vidt), a poslze, bhem 3 vtein, bleskov vy-

razit z poza bn, a dostat se na msto vskytu na obloze, jak je patrn na snmku D!

Jedin letc objekt, kter by toho byl schopen, a kter mne napad podle tvaru, je americk neviditeln tryskov letadlo Steel, i jak se to pe, ale co by dlalo v tchto koninch, a tak nzko nad zem, nevm?

No a tryskov rogalo i sportovn letadlo ve tvaru bojo-vho letadla Steel vyluuji, jsem jet nevidl!!!! Ani na obrzku.

Ze snmku C a D jsem tentokrt vystihl vodrnu, aby se dalo na udlost dvat, jako na udlost serizn.

UF ONoviny

20

www.aliancia.net

Spojili sme sily...

UF ONoviny

21

Barevn prava-korekce-zvraznn obrzku, kvli objasnn, o co jde

Rajsigl ~ Exkluzvne

Zvtenina letcho objektu z nsledujc strany

UF ONoviny

22

28. 7. 2011, 16:34 hod

State sa spolutvorcami e-magaznu

ufonoviny@cez-okno.net

http://www.cez-okno.net/cajomil

Existuje dokonce jedna nepotvrzen zprva, e jin farm jednu bytost tak zastelil na svm pozemku...

Druh varianta je na zklad vyetovn badatele Boba Pratta, kter mnohokrt navtvil Brazlii pi svm vzkumu. Incident se odehrl 12. ledna 1996 tedy tden ped ostatnmi udlostmi, pestoe hlavn protagonista Carlos da Souza dajn pozdji zmnil svou vpov a ekl, e se ve stalo tak 20. ledna. Pro tak uinil zstv zatm nejasn. Kdy se budeme dret orig-inlnho pbhu tak Carlos cestoval v ptek 12. ledna nap Sao Paulem, jednm z nejvtch mst na svt. Jeho zlibou bylo pilotovn ultralehkch kluzk a ml nameno do Tres Coracoes, kde se ml sejt s dalm kolegou za elem zvod. Bylo ji brzy rno v sobotu 13. ledna a po mnohahodinov nezajmav cest jeho pozornost upoutal zvltn zvuk. Nachzel se ji kousek od kiovatky se silnic MG26 vedouc do Tres Coracoes a myslel, e se mu pokazilo auto. Kdy vystoupil z vozu, s divem zjistil, e zvuk nevychz z jeho vozu, ale z objektu, kter se vznel zhruba sto metr zpadn od silnice. Stroj letl na sever soubn s cestou rychlost asi 30km/hod. Na objektu bylo nkolik oken a nco, co vypadalo jako 1,5 metru irok dra vpedu. Z n se thla njak prasklina doprosted objektu a prv z tto vychzel bl dm.

Souza byl okovn, skoil zpt do auta a pronsle-doval objekt asi deset mil, kdy mu zmizel stranou za kopcem. Snail se nalzt njakou vedlej cestu, aby byl schopen pokraovat v jzd a po chvli se mu to i podailo. zk nezpevnn cesta ho doved-la a na msto odkud dobe vidl celou scenrii. Na velk louce bylo rozmetno mnoho trosek a kus vraku, jako pi leteckm netst. K jeho divu, na mst bylo ji zhruba 40 chaoticky se pohybujcch vojk, dv osoby vypadajc jako doktoi, dv nkladn vozidla a helikoptra. Ve byl vojensk personl, vetn vozidel. Jedno z nkladnch aut bylo ji naloeno kusem trosek o velikosti malho minivanu a vichni byli velice zamstnni sbrem ostatnch st. Dle sv vpovdi se Souza vydal smrem na msto, ale byl okamit eskortovn z oblasti, pestoe jeho zmrem bylo dajn pomoci

pi netst. To naruilo kompletn jeho pedchoz plny a tak se vydal nervov ponkud rozladn zpt smrem k Sao Paulu. Po nkolika minutch zastavil u oberstven pobl silnice, aby si dal kvu a v klidu si urovnal mylenky o tom, co zrovna odehrlo. V ten moment pochopiteln neml ani tuen o njakch mimozemanech. Prv na tomto mst dolo ke kon-frontaci s MIB (Mui v ernm), kte se krtce nato objevili v civilnm voze a oslovili Carlose. Vdli ve o jeho rodin a minulm ivot a jasn mu doporuili o incidentu nikde a nikdy nemluvit. Jak pozdji ekl, byl velmi vystraen tmto vyhroovnm, zvlt po mnoha letech diktatury, kter v Brazlii vldla a skon-ila jen nkolik let ped touto udlost. Nkolik jeho znmch v prbhu let zmizelo beze stop a sm nechtl nic takovho riskovat. A do z roku 1996 neml ani tuen o UFO udlostech, kter se odehrvaly ve mst Varginha a okol. Tehdy etl lnek v magaznu od znmho ufologa Claudiera Covy a tak ho kontaktoval. Tak se vlastn jeho pbh dostal na povrch. Nicmn, pan Covo velice zce spolupracoval s ostatnmi bada-teli vetn Rodriguese a ti doli k zvru, e nen zcela jist, zda se d svdectv Souzy pln vit.

Pedevm neexistuje dn jin svdek, kter by jeho vpov potvrdil a navc mnoho element pbhu je velice podobnch tm, kter se objevily ve filmu Roswell. Na druhou stranu se vak jeho popis lodi tm shoduje s popisem farm z pedchoz varianty, pestoe se neshoduje datum udlosti. Souza pozdji zmnil svou vpov, aby se asov shodovala s 20. lednem, co je tak trochu podivn. Mme zde snad dokonce dv havrie UFO v jedn oblasti? Jedn se o pouh asov nedorozumn a zmnu data incidentu? To se zatm zjistit nepodailo. Kadopdn do souasn doby jsou tyto dv varianty havrie jedin, kter jsou ve he, pestoe se pozdji objevilo nkolik jinch, ale ty ji byly zamtnuty badateli jako nepravdpodobn. Pan Rodrigues se se svm tmem tak vydal na msto inu podle popisu Carlose Souzy a nael plochu asi 120m tverench, kde byla oividn provdna njak aktivi-ta s pdou. Podle jeho reportu byla zemina pemstna, kusy trvy byly vyjmuty ze sv pvodn pozice a cel-kov to nevypadalo jako zemdlsk innost a ve bylo stle dobe viditeln.

Dle mho nzoru se zatm vce meme piklnt k v-povdi dvojice farm, pestoe nutn nebyli svdky havrie a kdo v, mon dn pm svdek v tomto ppad ani nebyl. Pokud armda ji objekt sledovala na radarech, tak jak nkter jin vpovdi poukazu-j, vdla, kde piblin me dopadnout a veker pozemn aktivity byly ji pedem pipraveny. Ostatn nebylo by to poprv, kdy se speciln vojensk jednot-ka ist nhodou vyskytne v mst nehody v nkolika minutch. Pinejmenm svdectv farm alespo asov zapad do chronologie ostatnch udlost z 20. ledna 1996.

UF ONoviny

24

Brazilsk Roswell? III.Michael M. Faitl ~ Exopolitika.cz

Slovo na zvr

Zde jsem se v kostce snail popsat jeden z ppad, kter je tak trochu ve stnu slavnho a stle protovanho Roswellu, pitom z mnoha dvod me bt prv tento brazilsk incident daleko dleitj. Odehrl se teprve v relativn nedvn minulosti a mnoho svdk stle ml. V roswellskm ppad se nov vpovdi objevuj i po padesti letech, ale zrove mnoho pvodnch protagonist ji zemelo. Varginha m v tomto velkou vhodu. Vyetovn stle probhaj, objevuj se nov skutenosti a fakta a do brazlie m stle vce badatel a ufolog ve snaze vnst trochu vce svtla do tchto udlost. Dr. Leir, z jeho knihy jsem pedevm erpal, je jednm z nich a svoje vyetovn a rozhovory se svdky provedl v roce 2002, tedy pouhch est let od udlost.

Je stoprocentn pesvden, e hvrie UFO ve mst Varginha nen hoax, stejn tak jako badatel J. Mausan Pli mnoho vzjemn se neznajcch svdk popisuje podobn bytosti s neobyejnou pesnost. Jsou k dispo-zici vpovdi velice dvryhodnch osob, od lka a po vojensk personl. Mnoho z nich bude jet dlouho naivu narozdl od Roswellu. Skeptici pochopiteln namtnou, e opt chyb fyzick dkazy, na kter si meme shnout, co je zatm skutenost, ale nezna-men to, e se v budoucnosti nco neobjev. Nicmn v tomto ppad badatel rozhodn nemaj przdn ruce. Bylo by ponkud naivn oekvat, e ztroskotan mimozeman, kte se sna zachrnit svj vlastn ivot na ciz a evidentn neptelsk planet, budou chodit v centru msta a rozdvat autogramy a bonbny. Mezi norem a dubnem 1996 byl organizovn veejn przkum mezi obyvateli. Otzka znla : vte existen-ci mimozeman z ppadu Varginha? . Dotzno bylo 1950 lid, z toho 370 odpovdlo zporn a 50 nemlo dn nzor. 1530 osob odpovdlo ano.

Dodatek

V pozdjch letech se objevily nov zajmav informace o ppadu a to pedevm vpov jednoho z lka, kte mli na starost pi o pozdji zemelho policistu. Dr. Cesario Lincoln Furtado poskytl rozhovor, kter se objevil v brazilskm UFO magaznu v sle 102. Na zvr rozboru tohoto zajmavho incidentu vm pinme zkrcen peklad rozhovoru s tmto lkaem. Podkovn pat vem badatelm a osobm zapojenm do vyetovn, jsou to pedevm: Dr. Roger Leir, A. J. Geveard, Ubirajara Rodrigues a vichni ochotn svdci, kte mli dostatek odvahy vypovdt, co se tehdy v lednu 1996 odehrlo.

s t u u u t s

Rodrigues: Jak byla Vae role v lb policisty Cherezeho?

Dr. Cesario: Marco Chereze byl poprv pivezen na stanici prvn pomoci v Hospital Regional 12. nora 1996 a oeten mm kolegou Armando Martins Pintou, kter je kardiolog. Policista ml silnou bolest v bedern oblasti. Dr. Armando ho okamit poslal do nemocnice Bom Pastor, kde pevzal zodpovdnost Dr. Rene, kardiolog, praktick lka a vedouc Oddlen kardiologie. Ten nadil rzn vyeten a v ten moment jsem byl do ppadu zapojen, protoe jsem byl supervisor a koordintor kardiologie v Bom Pastor.

Rodrigues: Podle vsledk sti test byla zjitna ptomnost 8% toxickch stic. Jak mete toto jako lka vysvtlit?

Dr. Cesario: Objevuj se v neutrofilu osoby, kter je obt velmi jedovat baktrie. To vyvolv urit bojit , kter me doshnout 50 a 60%. Zznam zmiuje 8%, protoe je na zklad prvnho krevnho rozboru. To demonstruje, e existovala infekce, kter mla za nsledek pedepsn antibiotik. Jejich existence znamen serizn infekci a je to bn jen ve vnch ppadech.

Rodrigues: V ufologickch kruzch budou nkte badatel interpretovat tchto 8% jako neznm stice, novou substanci, nebo nco jinho.

Dr. Cesario: Ne, nic takovho. Absolutn ne. Jak jsem ekl, tyto se neobjevuj normln ve vech infekcch, ale jsou ast u komplikovanch a seriznch ppad.

Rodrigues: Zpozoroval jste bhem sv sluby v nemocnici ptomnost njakch jinch lka odjinud?

Dr. Cesario: Ne, nic jsem nevidl. Nevidl jsem ani nadzen policisty, a u z tvaru, nebo z armdy. Nehledali mne za elem zjitn jakchkoliv informac o pacientu v prbhu dvou a tech dn.

Rodrigues: Mohl jste vidt tlo?

Dr. Cesario: Ne nemohl. Je to neobvykl. Po smrti je tlo pevezeno na pitvu a nen dal vchodisko. Kdy osoba zeme, informujete rodinu. V tomto ppad jsem

UF ONoviny

25

nebyl ani ten, kdo ml takovou zodpovdnost. Kdy ho pevezli na CTI, pedal jsem ji dalmu lkai na CTI.

Rodrigues: Pemlela rodina o exhumaci tla?

Dr. Cesario: O tom nevm. Ve skutenosti by to stejn nepineslo dkaz o tom, co bylo pinou smrti. Co se tk mrtnho listu, pina smrti nebyla uvedena, protoe neexistuje jednoznan dkaz o niem.

Rodrigues: Zmnil jste, e nkdo z rodiny chtl vdt o jakou nemoc se jednalo, protoe policista se zastnil chycen podivn bytosti. Bylo Vm to eeno ped, nebo a po smrti policisty?

Dr. Cesario: Nkolik dn pot, kdy byla jeho smrt jet v iv pamti. Nepamatuji si to pln, ale jeho sestra byla v oku a chtla se mnou mluvit.

Rodrigues: Vypozoroval jste njak jin aktivity v tchto dvou nemocnicch?

Dr. Cesario: Slyel jsem o rznch vcech, ale osobn jsem nepozoroval nic. Kadopn zprvy kolovaly o porodnm oddlen Hospital Regional, ale nikdy jsem tam nepracoval. Navc, tato st nemocnice byla vce separovna a mla vlastn vchod. Co se tk druh nemocnice, kde jsem t pracoval, nic zvltnho jsem nepozoroval.

Rodrigues: Vidte njak jin zajmav aspekty, kter by jste mohl zmnit o tomto ppadu?

Dr. Cesario: Podvejte, existuje ten pbh (chycen mimozemana), o kterm mluv rodina policisty a o kterm j nic nevm. Nicmn, nenali jsme dn racionln vysvtlen pro tento hoch zemel. Bylo to neuviteln rychl, chpate?

Rodrigues: Mohlo to bt zpsobeno neznmou bakt-ri, i kdy je to velmi nepravdpodobn?

Dr. Cesario: Ano, samozejm pokud mluvme o nem kompletn neznmm, je jasn, e jsme ne-mohli riskovat dnou kontaminaci. Neexistuje jist odpov. Mohlo nco proniknout do jeho tla, co ho zbavilo pirozen imunity, nco neznmho? To je dal otzka bez jasn odpovdi.

Rodrigues: Mete ci co by bylo schopn vyvolat takovou reakci, jen jako pklad?

Dr. Cesario: Nevm. Mohl by to bt jed zaveden po-moc injekce, nebo infekce pomoc porann ke na tvi, nebo na noze. Mohlo by to bt porann pomoc hebku, kter by vyprovokovalo tetanus atd. Ale vme jak toto vypad. Mnoho vc by mohlo kontaminovat chlapcovo tlo a naruit imunitu, ale opakuji, mohlo

26

UF ONovinyby.

Rodrigues: Chcete mi ci, e smrt Marca Cherezeho byla neobyejn smrt?

Dr. Cesario: Ano, podivn smrt bez racionlnho vysvtlen. Ve sv profesionln karie jsem ji vidl zemt dv osoby okolo vku 25 let na infekce, ale vdli jsme, e oba mli problm s imunitou. Pokud si vzpomnm, v obou ppadech lo o splenecotomii a v takovm ppad me pacient zemt velmi rychle. Zdrazuji ale znovu, to nebylo v ppad naeho policisty.

Autor: Michael M. Faitl

Zdroj: kniha UFO crash in Brasil/Dr. Roger Leir

s t u u u t s

Rut vdci se setkali, aby diskutovali o mimozemskch civilizacchKarel Ran ~ Exopolitika.cz

Rut vdci se setkali, aby zkoumali, jak se dostat do kontaktu s mimozemskmi civi-lizacemi, o kterch v, e existuj. Rusk institut aplikovan astronomie v St. Peter-sburgu hostil tet sympzium na tma Hledn ivotnch signatur. Konference se konala od 27. ervna do 30. ervna 2011.

vodn e pinesly celosvtov hlavn novinov titulky. editel rusk akademie vdeckho apliko-vanho institutu astronomie Dr. Andrej Finkelstein uvedl, e by mimozeman mohli vypadat jako my, mt dv ruce, dv nohy a hlavu a e pravdpodobn s nimi pijdeme do kontaktu v prbhu 20 let. Vtina novinovch zprv se klon k nzoru, e vize Dr. Finkel-steina jsou pli optimistick. Dal pednka byla od

Dr. Claudia Moccone z Itlie. Je editelem Mezinrodn akademie astronautiky, kde se zkoum vesmr a v roce 2002 mu byla udlena ligou SETI cena Giordana Bruna za sv sil zbudovat radio-observato na vzdlen stran Msce. Snahy o uskutenn takovhoto pro-jektu stle probhaj. Ve skutenosti Maccone tak bude pednet dal den o dleitosti OSN pi ochran vzdlen strany Msce, zabezpeen pro vdeck ely atp. Dal taktikou, nastnnou v programu konference, je to, na co se odvolv jako na aktivn SETI. SETI toti zstv jako pasivn vyhledvn mimozemskch civilizac. O organizaci SETI vme, e se ve Spojench sttech typicky zamuje na to, co se nazv pasivn SETI. Je to poslouchn mimozemskch signl. Aktivn SETI, tak nazvan METI je vysln zprv mi-mozemskm inteligencm, co je vlastn vysln signl na planety, o kterch se v, e mohou bt obydlen. Na podporu jejich argumentu, e snahy aktivn SETI by mli zeslit, uvdj: Objev - od roku 1995 - vce ne 500 extrasolrnch planet vyjasuje, e jak pasivn, tak aktivn SETI me nyn bt zacleno k exoplane-tm, kter jsou situovny uvnit osdlench zn, m se dle zvyuje monost spchu SETI. Zatmco jsou konference SETI ve Spojench sttech tradin velmi konzervativn, zd se, e rusk sympzium je mnohem otevenj. Nkter z tmat byla:

- Planetrn systmy ervench trpaslk a civilizac- Monost mezihvzdnho impria- Jak jsou podobnosti a rozdly mezi civilizacemi ve vesmru?- Hvzdy-Planety-ivot-Civilizace- Statistiky pro exoplanety a mimozemsk civilizace Avak zd se, e Dr. Lev Gindilis ze Stenbergova stt-nho astronomickho institutu Lomonosovy univerzity v Moskv si vm slov svho kolegy astrofyzika Dr. Ste-phena Hawkinga a jeho pednka se zabvala tm, zda je i nen nebezpen takov signly do kosmu vbec vy-slat. Aktivn SETI by toti mohlo doshnout ke patnm kosmickm bytostem, co me pinst nechtn hosty. Zajmav je, e Dr. Gindilis dil jednou analzy pozo-rovn UFO v Rusku, v rmci kterch doel k zvru, e mnoh nebyly objekty lidsk vroby ani prodnmi jevy. Take tu mme pbh z Ruska o ufologick analze a o dalm zkoumn UFO v Rusku v novm sle Open-Minds Magazine. Zatmco zpadn mdia popisuj Dr. Finkelsteina jako ponkud drsnho vdce s divokmi pedstavami o mimozemanech, neuvdomuj si, e mnoho lid na tomto svt je oteveno mylence, e takov nvtva je ji na cest a e oteven komuni-kace by ji mohla bt na obzoru. Mon, e uvidme vce zpadnch vdc jak jsou oteveni tto monosti a uvaujcch o objevovn planet schopnch hostit ivot, co je tma, kter stle narst, a to dokonce i v naem vlastnm slunenm systmu.

Alejandro Rojas 29. 6. 2011, OpenMinds

Uitel z vojenskho institutu v Roswellu v Novm Mexiku asi objevil prvn vdeck dkaz umlch lomk vyrobench na jin planet. Navc tyto lomky byly nalezeny blzko msta, kde byly objeveny sti z dajn zcenho ltajcho tale, kousek od Roswellu v roce 1947.

Frank Kimbler, uitel stedn koly, kter pedn na vysok kole pi vojenskm institutu v Roswellu geologii k, e ml vdycky zjem o UFO a ml dokonce sv vlastn neobvykl pozorovn, kdy mu bylo 20. Kdy se pesthoval do Roswellu, rozhodl se dt se do expertzy a vzt si na muku nejslavnj incident UFO v historii, zcen v Roswellu. kal, e jeho hlavnm clem bylo najt njak fyzick dkaz. Zaal hledat satelitn zbry dajnho msta lomk. To mlo bt to, o nm ekl Mac Brazel Air Force, e tam nael kousky zcenho objektu. Kimbler tyto zbry pouil k infraervenmu zvten, aby tm osvtlil oblasti, kde byla pda naruena. Byl pekvapen, kdy nael oblast, kter byla podobn t, kterou popisovali svdci. Byla asi kilometr dlouh a pr destek metr irok a leela smrem, kter svdkov zmiovali. Tak si viml, e tato oblast mla rovn okraje, co je nco neobvyklho pro pirozen vskyt. Dalm jeho krokem bylo vydat se tam s detektorem kov a oblast prohledat. Zaal si do tohoto msta v kvtnu 2010 plnovat vlety. Za pouit detek-toru kov mohl nalzt kousek o velikosti broku, 8 cm pod povrchem. Nael mal kousky, co bylo pesn jeho clem. V pedchozch archeologickch vykopvkch v tto oblasti zkoumali zeminu pomoc sta s otvory velkmi dost na to, aby jimi proly mal kousky. Kim-bler podotk, e kdyby tam cokoli zbylo, bylo by to velmi mal a mon ve zvecch doupatech nebo v mravench hromadch. A prv ve velkm mraveniti nael svj prvn kousek. To, co nael, byl njak stbrn kov vypadajc jako hlink.

To bylo zvltn, protoe nebyly dn indicie k tomu, e by se mly v tto oblasti vyskytovat hlinkov pedmty. Pleitostn tak nael cn, kter pochzel

UF ONoviny

27

Testy potvrzuj,e lomky z Roswellu nejsou ze Zem

Karel Ran ~ Exopolitika.cz

z kus cnovch stech, kter sem byl navt a njak hebky. Nakonec nael vce tchto stbrnch kousk a ekl, e vypadaly jako roztrhan. Nkter z jejich hran vypadaly jako roztaven. Nael tak njak hlinn knoflky, kter vypadaly jako njak druh pouvan na vojenskch pracovnch odvech na konci 40tch let. Pokud je to pravda, demonstruje to, e v tto oblasti byli vojci. Kimbler ml pocit, e mal stbrn kousky byly dost zajmav na to, aby udlal analzy. Aby zskal njakou pomoc, zael do roswellskho mezinrod-nho muzea UFO a badatelskho centra. Je to v centru Roswellu, museum je hlavnm mstem pro badatele roswellskho zcen UFO. Ukzal materil editelce muzea Julii Shuster a seel se s badatelem Donem Schmittem. Rozhodli se financovat prvn test, kter udlali v Socorru New Mexico Tech. Za pouit mik-roskopick sondy byly schopni urit sloen materilu: hlink, kemk, mangan, mdn slitina. To je sloen neznm, ale pouvalo se na stavbu, ale nen obvykl nalzt je ve form flie. To inspirovalo Kimblera udlat na tomto kousku test s izotopem. Kimbler k, e prce s izotopem je tak dleit proto, e ,,pomry jsou velmi podobn jako nae otisky prst.

Jist koncentrace prvk na zemi je uniktn. Take pokud znte izotopick pomr pro magnesium, bude stejn pro cokoli na Zemi, co obsahuje magnesium, ale pokud to nen ze Zem, m to zcela odlin pomr. Napklad meteority maj jin pomr, protoe nejsou ze Zem. Izotopick analzy jsou nezbytn k uren toho, zda materil je ze Zem, nebo z jinch planet. Kimbler odjel do univerzity do Novho Mexika do in-stitutu meteorit a hovoil s jejich expertem o analze ohledn izotop, kterou by mohli udlat. Kimbler expertovi neekl o vzorcch dn podrobnosti, mezi tyma oima ekl expertovi, e jedin dvod, pro chce udlat test, je, e m podezen, e materil nepo-chz ze Zem. Expert chtl vdt odkud ten materil pochz a kdy mu to Kimbler ekl, odmtl test udlat se slovy, e zcen vesmrn lodi u Roswellu byla jen snka nesmysl. Jeden z dalch vdc v kanceli argumentoval tm, e jde-li o nco neobvyklho, me bt dleit monost se na to podvat. Avak dotyn expert neustoupil a prci odmtl. Druh vdec byl na univerzit specialistou na mikrosondy a akoli nedlal prci s izotopem, byl schopen zskat vce specifick-ch informac o sloen materilu a potvrdil pvodn prci, kter byla provedena. Bigelow Aerospace proje-vil urit zjem pomoci Kimblerovi s jeho analzou, ale po strven nkolika msc nedolo k dnmu vsledku a Kimbler musel jt jinam. Kimbler nael dal laborato s certifikacemi ochotnou tu prci udlat. Museum UFO nabdlo penze a vsledky byly zpt za pt dn. Kimbler k, e se tm sloil, kdy uvidl jejich informace. Pomry byly zcela mimodn. Kdy mu to pedloili, mli pouze dv odpovdi k vysvtlen zvr: bu laborato udlala analytickou chybu, nebo materil nen ze Zem.

28

UF ONoviny

Avak, Kimblerova prce nen dokonena. k: Dodrovn zsad metody sprvnho vdeckho protokolu pro soubor dat nen dodlno. Aby se dokzalo, e laborato neudlala chybu, potebuji jet dal prce. k, e m v zsob dv dal certifiko-van laboratoe, aby uinily dal izotopick testy, kter by potvrdily pedchoz prci a e tyto prce budou hotovy v prbhu nkolika tdn. Kimbler k, e aby se potvrdilo, e materil nen ze Zem, je nutn mt vsledky alespo ze dvou nebo tech laborato. Dal dleit aspekt materilu, kterm je hlink, poukazuje na nepozemsk pvod, hlink toti musel bt zpra-covn, vyroben. Narozdl od nkterch prodnch prvk jako je zlato nebo stbro, kter meme najt ve form nuget v surov podob, hlink se pirozen vyskytovat neme. Dokazuje-li to, e tento materil nen ze Zem, znamen to, e byl nm, co bylo nkde vyrobeno. Lid nevyrbj nic z vesmru, nato nco, co by spadlo z vesmru a pistlo u Roswellu, kde byla dajn nalezena vesmrn lo v roce 1947. Kimbler k, e bude opatrn, ne uin njak definitivn prohlen, ale je pln nadje. k, e certifikovan laboratoe obvykle chyby nedlaj a e tito lid, kte tuto prci dlaj, jsou ti z tch nejlepch v oboru. Zd se, e vsledky ohledn Kimblerova materilu zna mimozemsk pvod a jeho vroba je samozejm zarejc. M Kimbler pesvdiv dkaz, poukazujc na to, e jsme byli navtveni mimozemskou inteligent-n civilizac, kter se ztila u Roswellu v roce 1947? Kimbler k, e ns a do souasnosti drel v napt, ale e je ochotn k tomu poskytnout nm snmky ma-terilu a analz ji dnes. Alejandro Rojas 12. 6. 2011 http://www.openminds.tv/test-confirms-roswell-debris-733/

Dobr den redakce,odeslal jsem dotaz, na v portl, a vzpt mi pila automatick odpov, i s va mej-lovou adresou do redakce. Proto obratem pi. O co mi jde.

Polu vm nkolik snmku kostela, a interiru kostela, i s asovou posloupnost tak, jak je na fotoapartu, kter jsem nafotil nedvno. Ale po podku. Dne 8. 7. 2011 jsem jel na svoji oblbenou cyklistickou projku po silnici, kter spojuje Karvinou s eskm Tnem. V polovin trasy se d ze silnice vidt kostel, kter pat ji skoro zanikl obci Karvin-Louky, kter kvli poddolovn tm zmizela z mapy. Ze star sti obce, OKD ponechalo tento star kostel, kter pomalu ale jist podlh zkze, a venko-vn, vnitn devastaci. Kdy jsem se jzdou po souasn frekventovan silnici dostal na rove tohoto kostela, moji zhrobnci (jak jim km) mi ekli, a se zajdu podvat na tento kostel z blzka, a abych sdlil lidem, jak ho jin, tzv. lid, za ty roky ve jmnu penz, zdevastovali. Um se zhrobnky poslouchat, protoe se mi to u ponkolikt vyplatilo, a tak jsem pelezl svodid-la, a vydal jsem se po star, bval hlavn cest (obr. 1.) ke kostelu.

UF ONoviny

29

Star a oputn kostelpln zhadRajsigl ~ Exkluzvne

UF ONoviny

30

obr. 1, snmek pozen v 17:04 hod. 8. 7. 2011Na obrzku 1., je bval hlavn pjezd do obce Karvin-Louky. Silnice byla kdysi velmi vyten provozem, a spojovala

Karvinou s eskm Tnem. Tak vypad silnice dnes! Jeliko se kolem snmk vynoila spousta spekulac v souvislosti se svtlem pronikajcm oknem z ven, pikldm snmek kostela zabran z dlky obr. 2.

Jak je patrn z tohoto snmku, e v ten den, a v tuto hodinu bylo zataeno a zhruba do 20:00 hodiny. Cel kostel je obros-tl vzrostlmi stromy, kter jsou vy, ne je poloha oken kostela! To je velmi dleit faktor, kter hraje hlavn roli, pi

dalch spekulacch. Vodorovn ipka ukazuje, kam a sah nejni strom. Krtk ipka ukazuje, v jak vce kon horn oblouk okna kostela.

UF ONoviny

31

obr. 3., snmek pozen v 17:07 hod

Prvn zhada

Piel jsem ped kostel, a vyfotil jsem si jeho eln stranu. Snmek vyel mrn kvalit poas. Slunce nesvtilo. Cel prvn zhada spov v ceduli na kostele, umstn nad vchodem. Na tomto snmku je cedule barevn.

ekl jsem si, to je smutn. Msto toho, aby cedule zvala k nvtv kostela, je tu vyvanou barvou znzornno, e je kostel v podstat nebezpen msto, a aby k nmu lid nechodili. ekl jsem si:no dobr, piblm si na foku vchod, i s tou

nechutnou cedul, aby byla lpe iteln. A k mmu asu vylo tohle! Nsledujc obrzek . 4.

30

UF ONovinyUF ONoviny

32

obr. 4, pozen v 17:08 hod

Rozdl mezi jednotlivmi obrzky je jedna minuta. Slunce nesvtilo. Na foku neexistuje korekce barev, a jak je patrn ze snmku, lut barva je zachovan jak na stromech, tak na trv. Barvy jsou reln, a digitln

fotoapart fot to, co vid, a to velmi kvalitn.

Tato zhada mi pipadala, jakoby by mi neviditeln sly, eknme duchov ekli:necho sem love, mi t varujeme, m to od ns ern na blm

To jste udlali s naim kostelem! Mysleli tm asi ty, co kostel nechali zniit, (tedy i karvinsk crkevn veden), a mon i ty, co potom v nm rabovali, vykrdli z nj vechno, co se z nho vykrst dalo. Mon si v t chvli

mysleli tot, i o m. I pesto mi to nedalo, a pistoupil jsem k zamovanmu vchodu kostela, a zaal jsem fotit interir, vnitek kostela, tedy to, co z vnitku zstalo.

Druh zhada

Do kostela moc vidt nebylo, ale hlavn dvee byly pooteven, take se dalo zahldnout, co v kostele zstalo, a prohldnout si tak i devastaci vnitku kostela. Poloil jsem si ruce na mov vrata kostela, abych ml lep

stabilitu kvalitu snmk, protoe jsem si musel interir kostela piblit, a udlal jsem prvn snmek. I kdy byla v kostele tm tma, zkusil jsem udlat prvn snmek, a pokud by byl nekvalitn, byl jsem rozhod-nut focen ukonit. K mmu asu ale vyel snmek velmi zdaile, protoe i pesto, e j jsem vidl tm tmu,

vnitek kostela byl na snmku siln osvcen. Upozoruji, e jsem nepouil blesk, protoe by tak daleko nedosvtil!!

A co mi vylo?

Tohle!

http://www.vinisoft.com/

UF ONoviny

34

obr. 5., snmek pozen v 17:14 hodKdy jsem se podval na obrazovku foku, nevil jsem vlastnm om. V relu byla v kostele tm tma, a j zral na obrazovku foku, na kter byl celoplon osvcen vnitek kostela, a tm ke stropu! Ten njak kl,

co jakoby podpr nco, sice dv jaksi stn, ale je teba vzt v vahu e slunce nesvtilo, a i kdyby svtilo, vrhalo by pruh svtla do vnitku kostela, ale neosvcovalo by celoplon. Dle u bylo eeno, e okna kostela pekrvaly stromy, kter byly vy, ne okna ve zdi kostela. Tak, je teba vzt v vahu as! Bylo 17:14 hod.!

Tedy slunce se sunulo nad obzor, a zpadn strana je smrem za zdy kostela (tedy za oltem), kde dn okna neexistuj, a i kdyby tam byla, i v tchto mstech jsou velmi vysok stromy, jak je patrn ze snmku 2.!

ekl jsem si, to nen mon, a rozhodl jsem se udlat dal snmek. A co vylo? Tohle!

obr. 6., snmek pozen v 17:16 hod

UF ONoviny

35

Skuten stav, kter jsem vidl J. Tolik svtla uvnit kostela jsem toti vidl ve skutenosti. Takov byl stav osvtlen v relu. To byl pro mne dal ok, a tak jsem zaal fotit dl. A jako by to mstn zhrobnci pocho-

pili, e jsem nepiel dlat kodu, zle, mi zase v kostele rozsvtili! Myslm tm mstn zhrobnky, protoe vedle kostela byl kdysi i malink hbitvek, kde pamatuji pr nhrobnch desek.

Piblil jsem si tedy interir kostela, abych vidl olt, abych si ho mohl vyfotit, a zmknul jsem spou foku znovu. No a co je vidt. Dokonale nasvcen torzo olte!

obr. 7., snmek pozen v 17:17 hodBa co vc? Podvejte se pod oltn desku, kter je soust olte. Co vidte? Stn oltn desky! A jak smr

vrh stn? Dol!!!! Olt je nasvcen ze shora!!!!!!!!! e by bo svtlo?

Svtlo jde tentokrte jakoby z lev strany! Co bylo v dan chvli totln nemon, protoe zpad slunce, kter bylo v t dob za mraky, a nesvtilo, bylo za zdy kostela, tedy jakoby za oltem. A rovn z prav strany kostela byly vysok stromy, kter zakrvaly okna kostela, co je jasn vidt na obr. 2. Opt jsem jen zral, a

nevil tomu, co vidm. A tak jsem fotil i nadle, pokud vychzeli snmky s nasvcenm interirem.

A mi najednou mstn zhrobnci focen zatrhli! Jakoby mi ekli dost. To sta hochu. My se ti jet pedstavme, a je zase dom. Podl se o to, cos tu vidl s ostatnmi, a vid, jak nm to tu zohyzdili, jak se o ns crkev nestar. Ale nm je tu i pesto hezky. Radji nm tu moc nechote, protoe po vs, je jen potopa.

A definitivn kaz, kter m mlem posadil na zadek byl zvren snmek!

Tet, a posledn zhada

36

UF ONoviny

obr. 8. snmek pozen v 17:25 hod

Z toho, co jsem uvidl, jsem byl v oku.

Technickou zvadu fotoapartu jsem okamit vylouil, protoe je nov a nemanipuloval jsem s nm! Jen jsem makal spou, nic vc. Pozorn se na obrzek podvejte! Co uvidte?

Nznak andlskch kdel, dokonce i s patrnmi perutmi. Dokonce i nznak postavy andla je vidt! Diskutovat by se dalo i o vrazu v pravm dolnm tverci obrzku.

Nepipomnaj sta a bradu njak lidsk hlavy? Nen to hlava zemelho a jeho andl strn?

Je to ndhern abstraktn dvoj-obraz, a se dech taj! Toto jsem vyfotil uvnit kostela!!!!!!!! Stle ze stejnho msta! Kdy se tento obr. 8. zmn do negativu, uvidte Ducha!!!

A jak jsem na to piel? Dlouho jsem doma na tento obrzek koukal, a nco mi na nm stle nesedlo.

Jakoby mi obrzek chtl ct jet nco vc.

Jakoby na mne koukal jet nkdo jin, ne andl a ten lovk, ke ktermu andl zejm pat.

asnul jsem, a jsem se lekl. M oi, nos i sta. V mst hlavy ducha, na jeho prav stran, je nznak, jakoby vychzel z oteven lebky toho neznmho lovka, co m v prav doln sti sta a bradou. A konec ducha se dotk tla,

respektive pasu andla.Je to nco neuvitelnho, hezkho, tajuplnho, ale hlavn zhadnho, a J jsem ml to tst,

e jsem byl u toho!Take redakce, peji si, a urit nejen J, jak je vidt, aby se o tomto znienm a oputnm

kostele dozvdlo co nejvce lid.Teba se tento svatostnek dok dstojnho vzhledu, aspo zven, kdy u nic.

S pozdravemRajsigl, autor fotografi, i lnku

UF ONoviny

37

objektov USO v obdob osemdesiatych rokov. Transfer zbran zahal tie teroristov z Blzkeho a Strednho vchodu. Oficilne embargo obila mafia, ktor pravde-podobne dodvala zbra aj bin Ldinovi a inm ex-trmistom v tejto oblasti.

A teraz musme pripomen ete jeden aspekt soviet-skej prtomnosti vo vdskych teritorilnych vodch. Na prv pohad bezprostredne nesvis s tmou nho rozprvania, ale je natoko zhadn, e ho nemono len tak pomin ide o atentt na Olafa Palmeho. Tento enigmatick zloin je dodnes nevyrieen. Dva dni po zavraden Palmeho 2. marca 1986 priiel na Hlavn kontroln bod winoujcie, kde vtedy slil spoluau-tor tejto knihy major Svante Ingvar Svensson z letiska Stockholm Arlanda, ktor tlmoil iados o pomoc pri zabezpeen hraninch priechodov zo vdska do inch krajn. Skr ako major Svensson op odplval do Ystadu bol teda podrobne oboznmen so syst-mom ochrany trajektovho terminlu. Nakoko je nm znme, vzpt bola v trajektovch prstavoch Ystad, Malm, Visby a xelosund zosilnen policajn ochrana, ale pchateov atenttu sa nepodarilo a to plat dodnes vbec zadra.

V septembri 1986 do Poska priplval ist vdsky oban - Lars Bertil Karlsson, ktor najprv odcestoval do tetna, kde sa ubytoval v jednom prmestskom hoteli a nasledujceho da sa vydal na krajsk vbor komuni-stickej strany, kde poiadal o politick azyl na zklade tvrdenia, e je lenom Komunistickej strany vdska. Boli preto prizvan aj prslunci ttnej bezpenosti, aby ho preverili v priebehu 48 hodn, nao skontatovali, e Karlsson je duevne chorm lovekom. A tak ho teda odviezli op do winoujcia, nalodili na palubu Wawe-lu a odoslali domov so zznamom o jeho neiadcej prtomnosti na zem Poska.

Pred jeho odchodom si jeden z ns pohovoril s Karlssonom a zistil, e nejde o iadneho maniaka: tento pn hovoril anglicky a problmy nemal ani s rutinou. Mal pri sebe zoit, do ktorho si psal poznmky s ciest po Eurpe v anglitine, ale pomocou egyptskch hieroglyfov! Tvrdil, e hieroglyfy s ovea praktickejie ako latinsk psmen alebo azbuka. Mohol prve takto lovek spcha atentt na Palmeho? Nie je to vbec vylen. Chlapk s takouto inteligenciou a poznanm sa skutone mohol dosta do blzkosti Olafa Palmeho a jeho manelky Lisbeth, vystreli na neho dvakrt z revolveru Smith & Wesson kalibru 357 a nsledne zmizn v Sveavgen. Mal sce vzhad vagabunda, ale urite nepatril medzi iadnych hlupkov, pokia vezmeme do vahy, e tak plynule nehovoria cudzmi jazykmi a nepu si dennk egyptskmi hieroglyfmi.

Kto bol tento lovek? Je mon, e bol zapleten do atenttu na Olafa Palmeho? Nebol to nhodou sovietsky sdruh, ktor si tmto spsobom zabezpeil legendu

UF ONoviny

40

S takmito kvalifikovanmi posilami mohli patrni postsovietskej mafie prevdzkova svoj biznis bez rizika akejkovek ttnej kontroly, priom najlepie zarbali na nele-glnych imigrantoch, od ktorch na hlavu brali dvesto a ptisc dolrov, pchali ich do dodvok a lnov a vojenskmi plavid-lami (kee vojnov nmornctvo si chcelo takisto privyrobi) ich v skupinch po de-siatkach osb vykladali na vdske a dnske pobreie.

Tieto daje zozbieral vdsky Invndraverket poas vypovania Kurdov, Tamilov, Singhov, Afgncov, Malajcov a inch, ktor boli prevezen cez Baltik z krajn bvalho ZSSR. A vbec sa tomu nedivme, kee za kad takto plavbu predstavoval priemern zisk mafina 1000 a 2000 dolrov, o bol ekvivalent 300 a 600 mesanch vplat Ukrajinca alebo Rusa. A ke prie-mern mafin na jeden krt zarob toko, koko polica-jn plukovnk za rok, nerobme si u o tom iadne ilzie.

Hranice s Bieloruskom a Ukrajinou s aj v tejto dobe horce, kee ich pohraniiari stle chrnia pred n-jazdmi neleglnych imigrantov a zloineckch skupn. Znme s prpady, kedy s hranice prekraovan na palube vrtunkov, v kaminoch, elezninch vagnoch i prostrednctvom vykopanch tunelov. Hranin mafia berie 1000 dolrov od kadej osoby a nie je ak vyrta, e prevedenie dvadsalennej skupiny predsta-vuje ist zisk 20 000 dolrov.

Ale mafia, to nie je len prevdzanie ud z Vchodu na Zpad a peaz v opanom smere. Je to aj paovanie drog, zbran pre bojujce skupiny na Balkne (stalo sa tak na zklade praskej dohody z janura 1993 a zaober sa tm taliansko-albnska mafia), luxusnho to-varu (vrtane kradnutch ut do krajn SN), farebnch kovov i urnu a plutnia k vrobe jadrovch zbran, priom vetky trasy paovania tohto kontrabandu ved cez Baltick more a to predovetkm v tch miestach, kde bola hlsen prtomnos neznmych podmorskch

MILO JESENSK A ROBERT LENIAKIEWICZ ~ Exkluzvne

BERMUDSK TROJUHOLNK, DROGOV KARTELY A KGB III.

pre vdsku tajn polciu SPO, nvtevou u poskej ttnej bezpenosti? To u sa zrejme nikdy nedozvieme ...

Ak si mme zhrn doteraz znme fakty, nie je vemi pravdepodobn prisudzova nepozemsk pvod neznmym podmorskm objektom pozorovanm pri kandinvskom pobre koncom sedemdesiatych a v priebehu osemdesiatych rokov minulho storoia. V tomto ase sa seversk tty stali predmetom inten-zvneho zujmu spravodajskch zloiek ZSSR, ktor mal predchdza invziu sovietskych vojsk do kandinvie a rozptanie Tretej svetovej vojny. To ist sa potom tka aj Bermudskho trojuholnka a priahlch oblast, o je vak u in, ale rovnako zaujmav histria.

Naastie nie vetky tieto pozorovania sa tkali vlune sovietskych ponoriek. as tchto pozorovan mono toti kvalifikova naozaj ako TRUSO (True USO), teda pravdiv neznme podmorsk objekty, priom sa zd, e vetky aktivitity Sovietov a ich protivnkov monitoroval niekto, komu nebol ahostajn osud naej planty.

Ale to je u in histria...

Koniec

s t u u u t s

brnu k tajnm nukm, k schopnostiam sprvne chpa a triedi informcie na zklade ich duchovnej hodnoty.

5. Oslobodenie sa od viny osobnch tlakov a prob-lmov. Zjednoduen zanechanie zbytonch zvykov a foriem sprvania. Praktick i emocionlne pozitvna zmena osobnosti bez vynechania akejkovek jej strnky.

V masovom, civilizanom meradle, to znamen:

1. Monos posunu fungovania spolonosti od konzum-nho spsobu ivota smerom ku spiritulnemu. Odbranie negatvnych materilnych i duchovnch truktr, expanzia prnosnch a tvorivch vied a umen, nov renesancia udstva.

2. Schopnosou jedincov brni sa pred negatvnymi energiami, tieto sily stratia svoj duchovn i materilny efekt, a presun sa do zadia. To by malo za dsledok dokonalejie spoluitie ud i ivochov na tejto plante a nov zlat vek udstva, pokia by sa zsah vonkajch zlch sl zminimalizoval. Zastavenie detrukcie a zbytonho sperenia medzi umi.

3. Osvojenm si energi transformcie a komunik-ciou s vymi sframi, optovnm zvenm svojho mozgovho a energetickho potencilu by sa mnoh javy, dnes povaovan za zzraky stali samozrejmosou a prispeli by tak pri sprvnom zmere a pouit k du-chovnmu i materilnemu blahobytu civilizcie.

4. Vytvorenie novch vied zaloench na prehodnoten starch znalost a ich zosladenie s kozmickmi zkon-mi a novmi poznatkami. Naprklad spojenie vedy a techniky s alchmiou i ezoterikou, spojenie histrie a archeolgie s ezoterikou a tajnmi nukami, spojenie psycholgie, filozofie a sociolgie s tajnmi nukami a mystikou, dalo by sa menova skutone do nekonena. Pri otvorenej mysli znalch zastnench sa naskytuj obrovsk monosti.

5. Oslobodenie sa od dlhoronej nadvldy negatvnych energi a entt, nastolenie veobecnho mieru a vy-rovnanho spiritulneho stavu nasledovanm jednot-nch a kozmickch princpov. Uctievanm slobody tvorby jedinca, no zrove jeho zodpovednosti za zmer a jeho dsledky nastoli vek nstup novej a dlhotrva-jcej peridy harmnie.

Existuj vak prekky, truktry a oblasti ivota na Zemi, ktor zabrauj, niekedy skoro a znemouj plynul prechod procesu transformcie. Neznamen tm, e ho zastavia, no mu vak narobi vea kd na udskom hmotnom i nehmotnom majetu, i na samot-nch ivotoch. Vymenujme si tieto skalia:

UF ONoviny

41

Transformcia II.Peter Vyehradsk ~ Exkluzvne

Transformcia sp k stratenej udskej spiritualite v osobnom meradle prina:

1. Monos jednoduchie s vyou motivciou a odvodnenm zahji na sebe dvno chcen pozitvne zmeny - pomocou novch vedomost a sprvneho vyuvania vlastnej i vonej duchovnej energie.

2. Schopnos vyhn sa negatvnym vplyvom a ener-gim, i tvorivo, nepodporovanm negatvnych energi ich eliminova zo svojho okolia tzv. by svetlom.

3. Osvojenie si vych princpov a niektorch tzv. paranormlnych schopnost, monos predvda a meni vlastn, i hrubohmotn realitu. Vedom energetick psobenie jedinca na svoje okolie a tvoriv, karmicky prli nezaaujca interakcia so svetom. Napanie svojich duchovnch cieov.

4. Vedomosti a kontruktvne princpy myslenia, osvetu due, duchovn, intelektulny a vedomostn postup,

1. Moc a politika - je obrovskm problmom, e vrchol vldneho a ekonomickho apartu je zatia v podru nepriateov ud, negatvnych energi. To odzrkaduje aj stav celej hmotnej i duchovnej truktry spolonosti. Sebeck potreby zdegenerovanej meniny kohokovek a ohokovek na vrchole pyramdy mu-sia by za kad cenu potlaen, o je vak vzva pre kadho jednho jedinca, i cel svet naraz a bude to neahk loha s nejasnm koncom. Tento systm m vak jednu obrovsk slabinu - tm, e je detruktvny, je i seba zniujci a jeho osud je speaten. Otzka je len kedy toto speatenie nastane.

2. Verejn nzor a mdi - nefunknos kole-ktvneho vedomia a odpojenia sa ud od spiritulnej strnky poskytuje ivn pdu pre dezinformcie a bludy hmotnch mdi. Tie skutone plnia svoju lohu a drviv percento populcie doslova hypnotizuj a oberaj o schopnos samostatnho rozhodovania sa za seba. Bolo by potrebn ud odpoji od umelho systmu modernch masmdi, na o vak bude treba oivi ich spiritulne spojenie a vlastn energie. Tm by sa od-blokovali mylienkov zbrany a li mdi postaven na predsudkoch a strachu by sa stali nepodstatnmi. Toto sa vlastne rovn meniemu socilnemu a kultrnemu oku, ktor bude musie by spsoben aj udalosami vych sl.

3. Zvislos na majetku, hmote a toxicite - nutnos peaz na zabezpeenie hmotnch potrieb spsobuje degenerciu hodnotovho rebrka ud aleko od skutonho duchovna. Neustla hmotn potreba isto trojrozmernho fungovania a regulovanie prostriedkov na to nutnch zvrchu urobila z ud viac zpasiace a zvodiace zvierat, ne duchovn bytosti. Rozvoj vedy nesprvnym a nespiritulnym smerom spsal zmluvu udskej rasy so skutonm diablom. Ten sa do naej spolonosti infiltroval ako rchly, chladn a krut pokrok za cenu ohokovek. Tba vlastni a negatvna strnka u ud zvazila, no nie u vetkch. Dnes je treba poui tieto neastn existencie o skaze, ktor skrz slep kybernetizovanie solonosti vedie ku obrovskm osobnm aj duchovnm problmom.

4. Oslobodenie sa od vyerpatench energi a postupne aj od ekonomickho systmu, pln zmena prvneho systmu - svis s predchdzajcim bodom. Ak neprebehne pln zmena fungovania hmotnho sveta, bude udstvo stle zvisl na zskavan energie z prrody. Toto vak u urite alej nebude mon za pomoci vyerpatench zdrojov, ale budeme sa musie orientova na nevyerpaten, iveln zdroje - slnko, vodu a vietor. Vybudovanie truktr aiacich z nevyerpatench zdrojov bude za krtku dobu znamena preitie civilizcie v rozvinutej hmotnej forme. Ekonomick systm zase spsobuje obrovsk

tlak na ud, industrializciu a kybernetizciu spolonosti. Je to papierovo-elezobetnov dmon, ktor poiera plantu, no zrove i sm seba a tm sa zni. Ekonomick systm je jeho neviditenou rukou, ktor podpisuje mnoh skuton zmluvy s diablom pre obyvateov naej planty. Tto mainriu treba zastavi, inak z civilizcie nezostane ni, o by si pamtali nai neskor potomkovia. Zmena ekonomickho sys-tmu bude zloit a neahk vec, pretoe, t ktor mu vldnu maj moc, no skutone masov tlak verejnosti a presvedenie mnohch by to dokzali zariadi. A urite na to nebude verejnos sama, pretoe samotn vedomie naej Zeme a in sily si praj zmenu na svete. Prvny systm je druhou neviditenou rukou, ktor nahrva klamstvm a podvodom a vbec nesleduje skuton spravodlivos vo vzahoch medzi umi. Ab-soltna zmena jeho princpov i osadenstva k skutonm idelom by maximlne prospela blahu spolonosti. Otzkou je kto sa tieto kroky odvi podnikn. Musia to by op udia.

5. Spiritualita ako tak a poklesnut ducho-vn rove udstva - to je skutone tie obrovsk problm, ktor sa v uritej asti populcie movmi krokmi napravuje, ale v masovom meradle nie. Tlak vrchnosti skrz vldne systmy a zbavn systm mdi urobil z ud duchovne vyerpan bytosti, ktor u ani neveria vo vlastn spiritulny potencil. Duchovn otzky sa stali tabu a zdrojom posmechu, pretoe im takmer nikto z radovch ud nerozumie. A tm sa civilizcia najviac odauje od rovne, ktor ju del od vlastnej vntornej, i vonkajej rovnovhy. udia op musia astrlne a duchovn svety prija za svoje a naui sa ich spoznva. Naui sa dokonca spoznva vlastn svet a neviditen energie v om, pretoe bez toho mu nikdy nebudeme rozumie. Toto si mus uvedomi cel irok verejnos, o si nutne bude vyadova dramatick zmenu.

Zver: Nepopieratenm faktom ostva, e existuj mnoh bolestiv a ako meniten miesta v procese transformcie ivota na plante Zem. Ich vna zmena me zasta zrejme v niektorch prpadoch a skutone len psobenm udalost vyieho rdu. Nesmieme vak prepadn letargii, e spomnan udalosti ne-prdu a nenastane vznamn zmena, ke vieme, e ju naa spolonos potrebuje. A preto musme zaa kad jeden sm od seba. Zmenou seba samho a odstrnenm negatvnych a neiaducich energi zo svojho energetickho poa i okolia. Oslobodenm kadej jednej due sa o ksok oslobodzuje cel naa dimenzia. Preplnili sme si n svet zbytonou hmotou a hustotou, ale meme to zmeni. Odptajme sa preto na skutonej ceste do kozmu...

Prednka odznela na Letnom festivale vprav za poznanm SLNOVRAT 18. 6. 2011 v iari nad Hronom

UF ONoviny

42

Dobr de,nealeko Trenina som videl cca 2-3 metrov (dka) a (cca 1,5 m vka) naoranovo svietiaci objekt (akoby horel), letel nadomnou cca 30 metrov.

Ke bol nado mnou, prestal svieti, ale letel alej svojim smerom aj po zhasnut som videl obrys edho kvdrovitho objektu (aj 2 ohniv gule, aj modr guu, ktor letela cca 1 m nad cestou, ale to bolo inokedy)

o to bolo?

Takto kazy pozorujem pravidelne pri nonej cigarete, ale takto zblzka som to ete nevidel (okrem modrch a ohnivch g)

Poda ma len skmaj plantu...

UF ONoviny

43

19. jla cca o 22:00Vae pozorovania ~ Exkluzvne

s t u u u t s

Videli ste na oblohe

nieo, o tam nepatr?

ufonoviny@cez-okno.net

O d n a j n o v ch . . . . . . . . . . . . .

Kr v kukurinom poli v BojnikchDtum: 30.07.2009Lokalita: BojnikyKategria: Kruhy v obil

Piktogram sa nachdzal v kukurinom poli nad obcou asi 1000 metrov od hlavnej cesty na okraji kukurinho poa. V oblasti Hlohovca bolo vea pozorovan objektov UFO.

Predpokladan vznik piktogramu: 30.7.2009

GPS sradnice piktogramu: N=48 23 08,4 E=017 48 28,0

Zvltnosti: Na avej strane kra s zvltne znaky.

Pri analze obrazca neboli zisten iadne mechanick pomcky, ani stopy.

Kr je prav.

Miroslav Karlk

Viac info: http://www.uforevue.sk/news/57/64/Kriz-v-kukuricnom-poli-v-Bojnickach-okr-Hlohovec/

s t u u u t s

Kruhy v Hlinku nad HronomDtum: 11.07.2009Lokalita: Hlink nad HronomKategria: Kruhy v obil

Piktogram sa nachdzal v peninom poli asi 300 metrov od cesty smerom na Sklenn Teplice v Hlinku nad Hronom.

Predpokladan vznik piktogramu: 11.7.2009

GPS sradnice piktogramu: N 483211.80 E 184743.70

Tvar: 2 vek kruhy, prv kruh mal priemer 4,4metra okolo ktorho boli 2 medzi kruia preat akmsi krom. Cel to malo 32,4 metrov. Druh kruh sa nachdzal nad predchdzajcim a meral 10,1 metra. S tohto kruhu ili 2 polkruhy ktor boli navzjom prepojen so strednm kruhom.

Zvltnosti: 2 polkruhy na jednom z kruhov, takto tvar sa tu zatia neobjavil.

Pri analze obrazca neboli zisten iadne mechanick pomcky, ani stopy.

Kruhy s pravdepodobne prav, nefalovan.

Viac info: http://www.uforevue.sk/news/52/64/Hlinik-nad-Hronom-11-7-2009-%EF%BF%BD-Kruhy-tento-krat-uz-tretie/

s t u u u t s

Kvet v poli pri KozrovciachDtum: 11.07.2009Lokalita: KozrovceKategria