UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA · 2016-09-01 · JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE...

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA

MAGISTERSKÉ PREZENČNÍ STUDIUM2012 – 2014

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Petr Kalinovský

Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy

Praha 2014

Vedoucí diplomové práce:Doc. Dr. Milan Beneš

JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE

MASTER FULL-TIME STUDIES2012 - 2014

DIPLOMA THESIS

Petr Kalinovsky

Reciprocal overhand between andragogy and policy systems

Prague 2014

The Diploma Thesis Work Supervisor: Doc. Dr. Milan Benes

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem

vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v

práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.

V Praze dne …….. Jméno autora ............................

Anotace

Diplomová práce se zaobírá hledáním styčného pásma mezi andragogikou a politologickým

zvažováním, a to specifickými náhledy na totožná témata veřejného zájmu. Naznačuje, že

mnohdy stačí zaměnit klíčová slova a výsledky oněch úhlů pozorování jsou vzájemně

zužitkovatelné, ne-li doplňující se. Od teoretického pojmosloví, přes induktivní vývody, až po

obranu konkrétního politického systému před destabilizačními výkyvy. Závěrem práce rozebírá

přímo spojnicový jev předchozích pasáží, jehož pevné místo pro vypořádávání je nepopiratelné

jak v rámci andragogiky, tak palety státověd.

Klíčové pojmy

Analýza, autocenzura, cenzura, deskripce historických vývojů, Holocaust, induktivní hledání

pravidel, manipulace, politické systémy, propaganda, sankce.

Annotation

Diploma thesis seeks contact zones between andragogy and political science with specific

view on the same topics of public interest. It indicates often is possible change discipline´s

terminology and resultes these view are usefull together. May be supplement. It going from

theory over inductive discovery to the form of defense policy system before destabilisation

influence. At the end thesis analyses joint phenomenon with hard place into andagogy just as

political science.

Key words

Analysis, censorship, deskripcion of history evolution, inductive looking for rules,

Holocaust, manipulation, political systems, propaganda, sanctions, self-censorship.

OBSAHÚVOD .....................................................................................................................8Teoretická část ...............................................................................................................101 Pásma pro uvažování…………………………………………………………..……..101.1 Stručný nárys oblasti .................................................................................................101.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů.........................................................121.3 Kategorizování metod ...............................................................................................141.4 V kontextu politického využití ..................................................................................171.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání ...........................................22Empirická část ...............................................................................................................272.1 Induktivní hledání pravidel kampaní ....................................................................272.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu.....................................272.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky ........................................342.2 Cenzura ....................................................................................................................382.2.1 Letmý historický vývoj..............................................................................................382.2.2 Autocenzura ...........................................................................................................522.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí .....................................................................542.3 Sankce ......................................................................................................................562.3.1 Politika není toliko bonton doby .............................................................................562.3.2 Skutkové podstaty...................................................................................................572.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013) ..............................662.4.1 Obecné souvislosti...................................................................................................662.4.2 Vývojový náznak.....................................................................................................672.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním .......................................................................692.4.4 Parametry výzkumu.................................................................................................722.4.5 Design výzkumu .....................................................................................................752.5 Vyhodnocení ročního monitoringu...........................................................................772.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením........................................................772.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov................................................................................782.5.3 Ověření hypotéz.........................................................................................................802.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti.............................................................................822.5.5 Naše kategorizace.......................................................................................................842.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD...................................................................................872.5.7 Ostatní........................................................................................................................89ZÁVĚR .......................................................................................................................... .93SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..............................................................................95SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................99

ÚVOD

Předně je nutno zvýraznit, že diplomová práce je psána rukou absolventa odlišného

bakalářského společenskovědního oboru (politologie), byť vystudovaného na půdě

blízké andragogice (PdF UHK). Což vysvětluje prolnutí oborových prizmat,

pozorovatelné i v názvu. Právě ono propojování bývá osvědčenou cestou k žádoucí

exkluzivitě předkládaného. Stejně tak jedenáctiletá studijní proluka, chcete-li orientace

na praktickou stánku života, se zrcadlí v tendencích nedokazovat empirií již

zesamozřejmělé. Zjevné i na poměrech jednotlivých částí.

Aktuálnost tématu je dána nejen exponenciálním technologickým rozvojem naší éry,

především pak v posledním čtvrtstoletí turbulencí politickou. Obdobně: andragogické

možnosti ve veřejných tématech jsou spoluurčovány jak potenciálem moderních

prostředků, ale i dobou vytýčenými mantinely. Ovšem taktéž i čerstvě se zjevivšími

magnety veřejného zájmu, které si vyžadující příslušné reakce.

Název práce jest zvolen neurčitěji nikoliv snad z pokoutných důvodů následné snadnosti

zpracování množstvím vtažitelných řádků, nýbrž pro počáteční nejistotu. Nejistotu

danou teprve startem hlubšího seznamováním se se stavebnicovými dílečky tušeného

celku, po kterém je až následně určován i pevný koncový tvar. Totéž se týká tápání

při sestavování prvotní písemné osy uvedené v přihlášce k DP.

Nezbytné zadefinování obecných kategorií politických procesů úhlem pojmů

využívatelných i andragogikou je zde umístěno coby terminologický odrazový můstek.

Kratičké historické expozé o metodách předávání informací upozorňuje právě

na proměnu prostředků v toku času. Pakliže se pokračuje uvedením do technik

přeformulovávání politických významů na cestě od původního zdroje informace

k jejímu koncovému konzumentovi, pak pro dokladování i onoho druhého činitele

v andragogice občanských témat – tj. politického kýžení. Přijmutí oné dvojice teprve

umožňuje cestu dále.

8

Empirická část je prolnuta reálnými úkazy. Už jejich neskrývané uvědomění, či

dokonce následné načrtnutí, zaručeně stimuluje používání termínu KONTROVERZE.

Výhodou takovýchto úkazů pak je jejich současná nižší míra zpracování, kterážto

přebíjí nevýhody linoucí se z narušení společenských tabu. Při zamyšlení se

nad abstraktním vyjádřením vztahů mezi časem, politickým podhoubí, vkusem,

konvenčností apod., je možno spekulovat o lokalizaci bodu společenské posvátnosti.

V práci bude naznačena podobnost v politických výchovně-vzdělávacích produktech

normalizačního minula i současna, okořeněná tužbou skicovanou z Hollywoodu.

Ale rovněž i selekční uvedení umlčovacích opatření, soudobých trestně-právních sankcí,

za uvedení nežádoucích politických tezí. Takřka coby druhá strana podobné mince

– technologie cenzury. Dochucovadlem pak jsou odstavce o fenoménu autocenzury.

Jakési přikořeňování se táhne celou prací. Ať ve vlastním textu, či v poznámkách

umístěných pod čarou. Vkládání citací jinak odvislých od pomyslné ústřední nitě

architektury subkapitol je používáno k zesílení autorského vyjádření.

Jako nejpřínosnější mohou být nalézán tvrdá data v části zaobírající se zmapováním

Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013). A to nikoliv z ješitnosti nad úsilím,

vyjádřitelného časem stráveným nad získáním materiálů nezbytných k jejímu

vypracování. Vlastní hodnota spočívá v jejich analýze, která by mohla odvozeně

vypovídat o dodávaném vyznění k submisivnímu konzumentovi. Nejsme ani historiky

zkoumajícími fakta minula, ale ani nepředkládáme závěrečnou práci z politologie,

abychom se ohlíželi po dopadech minula na současnost. Práce je z oboru andragogika,

tudíž pozornost je věnována vlastní technice, kterak je populaci ono téma předestíráno.

Nikoliv náhodou je ona kapitola řazena coby poslední. Má být názorným vyjádřením

jevů vyskytujících se na stránkách předchozích.

9

Teoretická část

1 Pásma pro uvažování

1.1 Stručný nárys oblasti1

Obdoba jevů při bádání ohledně masové komunikace (z latinského communis =

společný) a v dějinách politiky – především politiky posledních dvou uplynulých století

– je nalezitelná. Zvláště pokud bude vzata v potaz skutečnost, že zintenzivnění politiky

se širokým zapojením celého společenství (lidu, občanů, národa, třídy,…), se

chorologicky podobá růstu technologického potenciálu doby.

Liessmann, interpretujíc Tönniese, sociologa konce XIX. st., chápe společenství jako

sociální prostor s následujícím znakem: „Kdo žije ve společenství, ví už vždy, oč jde.

Společenství nemusí svým členům pořád něco vysvětlovat, fungující společenství nemusí

být také stále poučováno. Ve společenstvích tvoří pocit příslušnosti a vědění, oč

ve společenství jde, jednotu. To platí pro rodiny a klany, stejně jako pro společenství

náboženská.“2 Oproti termínu společnost, kde je dominantní svoboda subjektu.

„Zatímco společenství svazuje, společnost lidi osvobozuje.“3 Nicméně v předkládané

práci nám půjde především o odpovědnost – dobrovolnou či vynucovanou – vůči celku,

nikoliv na prvém místě o libosti svobody. (Tj. o bažení jednotlivce, který je limitován

pár desetiletími vlastního života.)

1 Hrubé podklady pro kapitolu čerpány z: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-137. ISBN 978-80-7368-567. 2 LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 107. ISBN 978-80-903759-7-0.3 LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 108. ISBN 978-80-903759-7-0. Ostatně ani Liessmann společnosti / svobodě nepředkládá maximální optimismus. „Členové nějaké společnosti mají zájmy, které sledují, a jiné lidi vidí buďto jako podmínku pro uspokojení těchto zájmů, nebo jako konkurenty. Ve shodě s tím uzavírají jen strategická, časově omezená spojení; formální podobou jejich vztahů je smlouva, rozhodující podobou jejich komunikace je výměna a médiem jsou peníze. Maximou jejich jednání je vypočítavost a ze zvážení zájmů a potřeb vychází jejich hodnota.“ LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 109. ISBN 978-80-903759-7-0.

10

Moderní masmédia pak nepochybně sehrála nemalou roli pro vtažení širší populace do

účastenství ve veřejných tématech. Hned zpočátku se sluší zadefinovat „účastnictvo“,

jednotlivé prvky procesu komunikace, potažmo politické komunikace:

Komunikátor (ten, kdo něco sděluje; zdroj informací) byl k nalezení pochopitelně i

v dřívějších dobách. Onen termín by šlo stoupenci mediokratického vidění obkreslit

jako ten, kdo má moc. Jako ten, kdo disponuje nezbytnými mocenskými prostředky,

kterak prosadit své zájmy. V průběhu dějin však nastává i u něj proměna v důsledku

přerodů společnosti a jejích technologií.

I komunikát (co je předáváno; sdělení) šel s dobou. V časech s dominancí

náboženských autorit bývala s politikou spjatá sdělení jiného zaměření, než v éře

rozvolňování vztahu moci církevní a světské. Obdobně rozdíl dob mírových a

válečných. Komunikát může být jak okolí vybuzující, tak i masy tlumící. Dispozitivnost

v nejčistším slova smyslu. Z politologického náhledu na misce jedné volební urna,

na misce druhé pak nabídnutý předvolební program politických stran a následně

povolební programové prohlášení vlády. Ryzost bývá pouze teoretická, protože obsah

komunikátu je kontaminován nejen volebními systémy, ale i momentální atmosférou

ve společnosti.

Zato komunikant4 (kdo přijímá; příjemce) prošel vývojem zásadním. Dle váhy jeho

důležitosti v celém procesu. Pokud postačovala k ovládání mas náboženská dogmatika

hlásaná skrze tandem lokálního vyslance z centralizované církevní struktury +

ozbrojenou moc světskou, a pro zklidnění neposlušnosti poddaných postačovalo nařčení

od místní autority z odpadlictví,5 faktor komunikanta byl zanedbatelnější. Politická

komunikace byla vůči mase ryze jednostranná. Pokud se legitimita státu vyloží dnešním

způsobem, pak komunikant coby osoba s aktivním volebním právem.

Komunikační kanály („pomocníci“, kteří umožňují sdělení přenést) se vývojem lidstva

otřásly v základech. Za povšimnutí na abstraktním nástinu pak bude stát jev

4 U masové mediální komunikace ekvivalent recipient. 5 S nezbytnou podmínkou předchozí identifikace se širšího okolí s onou autoritou; modelujeme na teoretickém příkladu.

11

exponenciálního tvaru křivky, kdy na ose X je časová datace, na ose Y pak vyspělost

komunikačních kanálů (především pak v jejich účinnosti). Účinnost se nemusí rovnat

pouze všudypřítomnosti, mimo jiné by šla zmínit i emocionální účinnost, kterou

informace na konzumenta působí.

Doba strmějšího nárůstu možností zprostředkovávat informace připomíná éru prudkosti

dějinných politických otřesů.

1.2 Časové mezníky vývoje komunikačních kanálů

Níže uvedená historická data budiž jedním z argumentů pro zaměření této práce toliko

na časové rozpětí životů několika posledních generací.

Při náhledu na chronologii je zajímavé si uvědomit i časovou rozdílnost vzniku a širšího

uplatnění novodobých komunikačních kanálů (médií), přičemž rozestup vzniku a

uplatnění se v dobách nám bližším smršťuje. Zatímco dnes, po několika málo letech

existence sociálních sítí, se již vedou vážně míněné disputace ohledně závislostí

na nich, zlatník Gutenberg, který „přišel na nápad, jak vyrobit pilováním vzor

jednotlivých písmen a zdokonalit a přepracovat princip vinohradského lisu pro potřeby

tisku (sám vyrobil 200 exemplářů slavné Bible), zemřel v bídě a vůbec se nedozvěděl,

jak významnou roli sehrál ve vývoji společnosti jeho vynález.“6

40 000 – 35 000 př.n.l. – člověk začíná mluvit7; 4 000 př.n.l. – z Mezopotámie

dochovány psané záznamy na hliněných tabulkách; 2 500 př.n.l. – Egypťané používají

papyrus. Předlouhá pauza, kde se zcela revoluční změna v technologii komunikačních

kanálů nevyskytla. Pominuty změny materiálů určených k záznamu, typy písma či

přepisování textů, vykonávané mj. i v „manufakturních“ klášterech.

6 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-9. ISBN 978-80-7368-567-6.7 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 12. ISBN 978-80-7368-567-6. Odkaz se vztahuje na tento i následné odstavce podkapitoly.

Datace onoho období zřejmě bude velmi různorodá, např. je k nalezení coby „epocha mluvení a jazyka 90 – 40 000 let“ BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku do současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 34. ISBN 978-80-247-3028-8.

12

Polovina XV. století – vynalezení knihtisku Johannem Gutenbergem z Mohuče.8

Postupný nástup politicky aktualizovaného tisku se širším dosahem na populaci.9 1839 –

vynález fotografie; 1844 – Samuel F. B. Morse spouští drátové telegrafické spojení

mezi Washingtonem a Baltimore; 1876 – Alexander Bell a přenos lidského hlasu

na dálku; 1877 – Edison a jeho fonofrag; 1879 – Marconiho bezdrátový telegraf; 1891

– Edisonův kinematoskop; 1906 – radiotelefon (R. A. Fessenda); 1920 – první

radiostanice „8K“ s pravidelným vysíláním hudby (Frank Conrad)10; 1923 – Skorikinův

ionoskop (optická iluze na obrazovce); 1925 – Jenkinsův přenos obrazu na dálku; 1936

– oficiální televizní vyslání BBC11; 1954 – barevné TV vysílání v USA; 1969

– Arpanet coby předchůdce telematických / interaktivních médií (novum

v decentralizaci obsahu, vysoké kapacitě, interaktivitě, flexibilitě formy a obsahu; taktéž

způsobu používání nových médií); 1997 – sociální síť Sixdegrees; předchůdce

podstatně známější sociální sítě Facebook.

Od provopočáteční orální společnosti, přes společnost odhalivší kouzlo záznamu

komunikátu, dále na hromadně šířená písmena, přes společnost zrakem připoutanou

k pohyblivým obrázkům, až po společnost interaktivní – tedy možnost sám

do komunikátu zasáhnout a stát se sám komunikátorem. Mohlo by se tudíž pozdávat, že

současná lidská společnost je prozatím i u vrcholu svého představitelného informačního

8 Nicméně prosté otiskováním kompaktně vytvořených podkladů – použitelných tudíž pouze pro otiskování nezměnitelných matic – bylo použito již kolem 800 n.l. v Číně. Vzhledem k současným náladám částí západní společnosti hledat ideál mimo dosah svého civilizačního okruhu, nutno připomenout neskonale slabší možnosti využití oné čínské technologie.9 XVI. st. – benátská vláda vydává malý zpravodajský leták, který bylo možné si koupit za gazetu (malou minci). 1621 – v Anglii vydávány první nepravidelné noviny Corantos; 1622 – první pravidelní týdeník Weekly News; 1631 – ve Francii vydáván list La Gazzete; 1690 – na americkém kontinentu vychází Public Occurrences – ovšem širší populaci cenově nedostupné; 1833 – New Your Sun – „penny press“, přezdívka plně vystihující dostupnost, přeložitelné jako „noviny za šesták“ (tamtéž, s.129); příznačné je složení obsahu: hlavně zpravodajství, lidsky dojímavé příběhy a zprávy ze soudních síní

české země: 1495 - „Noviny leta božieho 1495“, dnešním historikům též známé jako „Jindřichohradecké

noviny“. Nejednalo se samozřejmě o periodikum, byly to dva listy se 14 politickými zprávami úřední povahy. Je sice troufalé tuto skutečnost uvádět v seznamu přelomových údajů pro dějiny komunikace, leč zdejší umístění je pouze jako kuriozita pro slůvko uvedené v názvu. 1719 – Ordinari Postzeitungen. Německy psané, vycházivší na území českých zemí. 1719 – Pražské noviny. Karel František Rosenmüller. Dvakrát týdně, čtyřstránkové. ; 1789 – Krameriusovy c.k. pražské poštovské noviny. Pravidelné rubriky, rozhovory, povídky, kritiky divadla a knih, válečné a politické zpravodajství (zahraniční přebíráno z německého tisku)10 Československý rozhlas od 1923; hlavně odborné přednášky, především funkce vzdělávací a osvětová, tedy souvislost s andragogikou zřejmá. Zpravodajství přebíráno z ČTK.11 První pokusné už 1931 v SSSR; v ČSR první pokusný přenos už při Všesokolském sletu 1948; od 1.5.1953 pak v ČSR víkendové vysílání a od 1958 vysílání každodenní.

13

potenciálu. Tedy alespoň co se týče šíře případného politicky zužitkovatelného

(zneužitelného) dosahu. O tom následné kapitolové celky.

Bez okolků se dá přejít k nenapadnutelného tvrzení, že určité procento veřejného

komunikátu vždy bylo ryze mocenské, tj. politické. Pochopitelně každý vladař (panující

uskupení) zdůrazňoval přínosy vlastního panování. Pro efektivní řízení postačovala

shoda pouze v témž patře pomyslné sociální pyramidy. Následně příslušnému vyššímu

„oddělení“ bylo záhodno nalézt shodu s relativně úzkým – dosažitelným – počtem

prvků v patře sousedně nižším. Stabilně byla s to zajišťovat mocenská komunikace tváří

v tvář (face to face; F2F); popřípadě pomocí jakýchsi „osobních pověřenců“.

1.3 Kategorizování metod

V momentu narušení striktní a přehledné společenské hierarchie pak narůstá potřebnost

metody jiné, propagandy (z latinského propagare = rozšiřovat).

Je možno najít nepřeberné množství definic termínu. První tři si vypůjčujeme z určitého

světového souhrnu, uspořádaného Ilowieckim a Žantovským:

1) „Propaganda je záměrný a systematický pokus ovlivňovat chápání, manipulovat

smýšlením a bezprostředním jednáním lidí s cílem dosáhnout reakce, které budou

shodné se záměrem propagátora.“12

2) „Umění nutit dělat lidi to, co by neudělali, kdyby měli k dispozici všechny údaje

o předmětu.“13

12 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 15. ISBN 978-80-86723-50-1. 13 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 30. ISBN 978-80-86723-50-1. (originál z: Frazer, L., Propaganda, London : 1967; bližší údaje neuvedeny)

14

3) „Propaganda je proces kontroly toku informací, řízení veřejného mínění

a manipulování vzorci jednání.“14

4) Spálová uvádí, že „H.D.Lasswell chápal propagandu jako manipulaci s veřejným

míněním prostřednictvím politických symbolů nebo řízením kolektivních postojů pomocí

manipulace s důležitými symboly.“15

5) Výčet bude vhodné uzavřít co nejobecnějším vymezením, kdy „propaganda je

rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo podpoření určitých postojů

nebo jednání.“16 (+ zkreslování faktů + zdání vyššího cíle + využití lidské vášně,

strachu, nenávisti; pozn. – P.K.)

Dnes se pociťuje nevhodnost používání slova propaganda, a to vzhledem ke kontextům

výskytu onoho termínu ve XX. věku17. Což se odráží v připouštění, že „propaganda je

starší název pro mediální manipulaci.“18 Případně se naskytuje možnost termín

propaganda opisovat souslovím přesvědčovací komunikace.19

Propaganda by se dala rozdělit i dle obsahu, který má za úkol šířit. J. Thompson,

citovaný Polákovou, použil sedm kategorií:

- „Politická propaganda se zaměřením na udržení nebo získání politické moci.

- Ekonomická propaganda jako přesvědčovací mechanismus pro užití na tržním

kolbišti, kdy se z občanů stávají zákazníci / prodejci zboží a služeb. Svou účastí

v liberální ekonomice se pak zároveň stávají ´důvěrostrůjci´ moci politické.

- Vojenská propaganda pak bývá zaměřená primárně vně. Tedy k demoralizování

nepřítele. Pokud je zaměřená dovnitř, pak pochopitelně naopak má vybuzovat

14 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 30. ISBN 978-80-86723-50-1. 15 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6.16 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociální-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6. část v závorce zobecnil P.K.17 Posledním, autorem předkládané práce zaznamenaným, oficiálním použitím slova propaganda pro vlastní činnost daného režimu na území českého státu, byl Sjezd novinářů v polovině roku 1989; viz kapitola 2.2.518 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151. ISBN 978-80-7368-567-6.19 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 16. ISBN 978-80-86723-50-1.

15

morálku u vlastního obyvatelstva. Zároveň i určovat obsah pojmů přítel versus

nepřítel.

- Diplomatickou propagandu lze chápat jako specializovanou formu působení

zaměřeného na mezistátní vztahy; dle potřeby konstruktivní jedním směrem (nebývá

výjimkou zároveň destruktivita takových směrem jiným).

- Didaktická propaganda coby forma výchovy populace a prosazování společensky

žádoucích jevů.“20

Ohledně didaktické propagandy (tedy alespoň takové didaktické propagandy, která by

nenarušovala vychovatelské svědomí samotných vychovatelů): neměl by být ustanoven

naprosto přesný ideál, ke kterému je třeba veřejnost vésti. Nyní přesto panuje hrubý

všeobecný ideál s adjektivem demokratický, ku kterému je nutné masy vychovávat.

Proto je vhodné ve výčtu uvést ještě náčrty zbývajících dvou Thompsonových

kategorií:

- V ideologické propagandě je dogma21 stanoveno. Taková „usiluje o šíření

komplexních systémů idejí nebo náboženské víry, často se snaží zneužívat emoce a

nadšení k násilné změně názorů či přesvědčení a usiluje o názorovou konverzi

jednotlivců nebo celých společenských skupin.

- Eskapistická propaganda je pak jevem zřejmě nejvýživnějším. Odvádění pozornosti

veřejnosti od témat mocným kruhům nepříjemným, k tématům neškodným. Jakési

prohlubování celospolečenského klidu.“22

Vedle opisného (a Ilowieckim doporučovaného) ekvivalentu23 skryté přesvědčování24

pro propagandu, se nabízí slovo manipulace. Manipulace se dá rozlišit na:

20 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 151-2. ISBN 978-80-7368-567-6. 21 Postihování porušení dogmatu současnosti nastíněno kapitolou 2.3, dříve i kap. 2.2 22 SPÁLOVÁ, L. in: POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 152. ISBN 978-80-7368-567-6. 23 Opět rozdíly hledejme spíše v jazykové diplomacii, resp. v prizmatu oboru, který je kontextuálně vhodnější.24 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 16. ISBN 978-80-86723-50-1.

16

1) Manipulaci prováděnou za pomoci přesvědčování / skrytého přesvědčování

(persuaze / skryté persuaze). Samotná etická čistota metody obtížněji stanovitelná.

Pro posouzení ani tak není podstatný konkrétní úkon, nýbrž etiku určuje kdo a co se

jménem „blaha“ předestírá.

2) Manipulaci prováděnou nátlakem – je myšlena okamžitá či budoucí možnost

nátlaku formou ekonomickou či právní. Jakési malování čerta na zeď. Tedy pokud

se adresát nezachová tak, jak mu manipulace naznačuje. Nátlak ovšem nemusí být

toliko pesimistický, nýbrž naznačuje při dodržení hlásaných rad budoucí výhody

oproti současnému finančnímu stavu. Obdoba pesimismu / optimismu pak

k tématům právní ochrany (byť obvykle s ekonomickým blahem více či méně

související).

3) Manipulaci prováděnou násilím. Za násilí možno pokládat i veřejné soudní procesy

a následné výkony trestů. Odstrašující prvek pro ostatní.

Nutno upozornit, že označení manipulace je natolik vágní, že pod ním budou rozuměny

všechny zmiňované polohy. Pouze bude v druhé části práce příležitostně upozorňováno,

kde některý z oněch bodů vyčnívá.

1.4 V kontextu politického využití

Metod mediální manipulace (tj. nakládání s informacemi) se vyskytuje v soudobém

prostředí nepřeberná škála. V této části textu by bylo vhodné uvést alespoň jakési hrubé

členění (poplatné především při předávání politických informací masám):

1) Určení pořádku prezentace – už jenom to naznačuje významnost aktuality. I

nepříliš důležitá informace, pokud je uvedena hned první v pořadí, dostává nádech

podstatnosti. Ne náhodou je ona metoda využívána v masmediálních

zpravodajstvích všech druhů.25 Při využití oné by měla být recipientova mysl

ostražitější k událostem servírovaným následně. Jen je rozpoznat. Komplikované ale

je, kterak tímto náhledem nepřekročit práh nezdravé paranoii.

25 Byť pracovníci médií pořádek prezentace dokáží zracionalizovat jinak.

17

2) Jev spirály mlčení – absolutní masmediální nereagování na určitou typologii

událostí. I v relativně volných politických poměrech může vznikat mediální

„bojkot“. Metoda médii snadno uhájitelná slovem „nepodstatnost“.

3) Efekt třetí osoby – pokud zprávu máme nejen z médií, ale zároveň i od třetí osoby.

Tato metoda nelze bez dalšího subčlenění přeskočit:

3.a) pokud recipienta přímý svědek události se zprávou seznámí dříve, než ji recipient

vstřebá z oficiálních médií – v takové případě bude samotné „oficiální“ sdělení

většinou jen pouhou ilustrací k informaci, kterou si již onen nezúčastněný stačil

uspořádat v rámci svého nitra. Pokud nastanou určité nuance mezi sdělením od očitého

svědka a jazykem sdělení z médií, pak tato mediální sdělení budou vnímána jen jako

zpestřující doplnění.

3.b) u větších odchylek pak bude záležet na míře sumbisivity. Buď vůči živému

zprostředkovateli či naopak vůči hlásné troubě s puncem profesní zasvěcenosti. Vůči

pramenu s „licencí na investigativitu“.26

3.c) mohou se naskytnout tzv. oficiální lži, kterým je nepohodlné nevěřit. Téměř

všichni sice vědí, jak to je s jejich výkladem, avšak informace od třetí osoby sehrává

svou roli jen na neveřejné půdě. Jinak spjato s potížemi.27

4) Efekt skrytého přesvědčování – např. pokud nezpochybnitelně někdo vysoce

profesionálně zdatný ve svém oboru náhle předsune něco z úplně jiného oboru

– tento bod by šel shrnout termínem „veřejná autorita“. Osoba mající vážnost

za zásluhy ve své specifické oblasti, která je ale zautomatizovaně přenášena i

do oborů odlišných, až dokonce k tématům naprosto nesouvisejícím. Zatímco média

tak činí zpočátku pro vyplnění – případně ozvláštnění – jakéhosi tématu, recipienti

si posléze naprosté odlišnosti tematického prostředí, v němž oslovená a veřejnosti

známá osoba cokoliv proklamuje, až téměř nepovšimnou. V kontextu devadesátých 26 Ironické výrazivo. 27 Blíže pasáže o autocenzuře. (kap. 2.2.6)

18

let by zde mohlo padnout jméno Vladimíra Železného s jeho pořadem Volejte

řediteli.

5) Efekt mediální inscenace zpravodajství, realita dvojitého dna – metoda by se zdála

jako nejméně záškodná. Snadno ale zachází k hranicím citového vydírání. Případně

tyto překračuje. Dramatické nadání reportérů se rozvíjí i v souvislostech, kde se

naopak očekává objektivní rozměr informace.

Pokud Poláková uvádí, čím média jsou, jistě ne nadarmo se v prvním pořadí objevuje

zdroj moci. Další charakteristiky médií (zdroj informací o dění na úrovní národní

a mezinárodní; zdroj výkladů sociální reality a představ o ní; podmínka všeobecné

popularity a slávy známých osobností; zdroj veřejně sdílených a akceptovaných

významových soustav, které určují, co je ve společenském kontextu přijatelné a co ne;

zdroj zábavy a nejběžnější výplní volného času)28 jsou už víceméně odvislé od položky

moc.

Jiným úhlem: v tématu se vyskytují termíny persuader a recipient. Český jazyk by

sváděl k přidělení striktního činného či trpného rodu pro ony skupiny. Přesvědčující

skrze médium a přesvědčovaný (čtenář, posluchač, divák). Avšak Poláková svým

následujícím výčtem úkazů naznačuje, že oddělování rodů je ošemetnější.29

- „Rozhodující pro utváření postojů a názorů je konkrétní reálné prostředí, ve kterém

člověk žije. (1)

- Na změny v postojích a názorech má větší vliv komunikace interpersonální než

masová. (2)

- Masová média neovlivňují příliš to, co si myslíme, do značné míry však určují, o

čem přemýšlíme. (3)

- Masová komunikace spíše posiluje existující postoje, než aby zásadně měnila

veřejné mínění. (4)

28 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 122. ISBN 978-80-7368-567-6. 29 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 128-9. ISBN 978-80-7368-567-6.

19

- Výraznější vliv pozorujeme v těch příkladech, kdy média podávají informaci či

názor o tématu, ke kterému si recipient postoj či názor zatím nevytvořil. (5)

- Mezi vzdělanějšími lidmi vede ke změně postojů spíše prezentace obou stránek,

pozitivních i negativních, předstíraného problému. (6)

- Obecně přístupnější ovlivňování jsou ženy, mladí lidé, lidé s menší inteligencí. (7)

- S poklesem zájmu o textová média klesá i podíl kritického myšlení, přehodnocování

mediálních informací a roste sklon k pravděpodobnější manipulaci.(8)“ 30

Zde budiž náš troufalejší vlastní náhled. Jednak právě proběhlým zvýrazněním

klíčových slov v uvedených tezích a především vlastní interpretací citovaného textu:

Ad 1: Autorka se snaží odlišit různost prostředí osobního a mediálního, kdy domácí

půdou pro každého je především jeho nezcizitelná zóna, ve které jsou média toliko

hostem. Je ale opominut fakt takřka stálosti „hosta“ v onom osobním prostředí. Tudíž

prostředí, ve kterém člověk žije, je automaticky i prostředím včetně soustavné

přítomnosti médií.

Ad 2: I pokud by se nalezl tvor, který se dokonale izoluje od přímé mediální

konzumace informací, v komunikaci interpersonální je zaručeně druhá strana vlivem

médií ovlivňována. Reálnějším je ale úkaz ovlivnění všech stran interpersonální

komunikace, byť mnohdy větší měrou jedné ze stran…

Ad 3: …z čehož mnohdy vznikají absurdní situace, kdy se strany mohou začít

zarputile „trumfovat“, která z nich je méně ovlivněna mediálním podáním. Přičemž

ani jedna by bez přímého / nepřímého mediálního vlivu nadnesené téma nepočala

rozebírat.

30 POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. s. 168. ISBN 978-80-7368-567-6. Grafické pozměnění termínů, které jsme vyhodnotili coby klíčové. Číslovky přidány P.K.; toliko jako vodítko k našim následným interpretacím, nikoliv dle stupňů důležitosti.

20

Ad 4: Přízemním by bylo polemizování nad skutečností, že veřejné mínění se skládá

z postojů jednotlivců. Poláková zde možná naznačuje fenomén dlouhodobého

naučení se mas žádoucích vnějších odpovědí. Takových odpovědí, u kterých je

široce chápána jejich požadovanost, kteroužto masy při stabilizovaných

společenských poměrech respektují. Postrádáme v této části citace termín náhlost.

Ad 5: Záměrně jsou graficky zvýrazněna slůvka hned dvě. Téma a zatím. Co je

společenské téma a co není, to jednoznačně určuje lidské společenství, kterého jsou

média příslovečným nastaveným zrcadlem. Slůvko „zatím“ určuje pouze moment,

kdy se téma v budoucnu stane tématem. U tohoto bodu se dá pozorovat současná již

téměř významová identita slůvek „téma“ a „zatím“. „Tématem“ může být učiněno

cokoliv, pouze „zatím“ se tak nestalo.

Ad 6: Nelze nalézt problém, který by při patřičné míře cynismu neměl své výhody.

Polákovou citovaným jazykový obrat spíše nechtěně navozuje jinou spekulaci. A to

nakolik se chce konzument sám o sobě domnívat, že zrovna on je opakem člověka

vzdělanějšího.31 Jakési šidítko ala předvedení „druhé strany problému“, které nebude

zároveň nepříjemné dominantním zájmům, se tvůrčím médiím vždy už nějak podaří

nalézt.

Ad 7: Poláková v tomto bodu bohužel nezabíhá k rozměru vypjatější emotivnosti,

který by byl možná výstižnější pro popis živelnost jmenovaných skupin. Žen,

mladých lidí a osob s menší inteligencí. Naše vážnější výtka ale směřuje vůči

opomenutí sklouzávání k blokaci (až k vědomé a priori blokaci) k tématům již

dlouhodoběji citově „předvydíraným“. Úkaz se vyvolává snadněji právě u takto

emotivněji stavěných bytostí.

Ad 8: Závěrem uvedená dekadence způsobená technologickým rozvojem nosičů

kultury se mnohému čtenáři může jevit jako z vlastní duše promlouvající.

31 V diplomové práci z oboru andragogika je sice troufalostí klást (nesprávně!) rovnítko mezi termín vzdělaný a inteligentní. Avšak v konkrétním kontextu je připodobnění významu termínů takto částečně míněno. Koneckonců i v průzkumech veřejného mínění jsou respondenti kategorizováni dle dosaženého vzdělání. Nikoliv, že by dotazníkovou součástí býval pravidelně připojený i relevantnější IQ test.

21

Leč neodvratný skepticismus by byl zbytečnou rezignací na aktivní stránku jedinců,

přijímajících kulturní (nekulturní?) podněty z vnějšku.

Dnešní doba se dá popsat jako mediální (či zmedializované – pozn. P.K.) společenství.

Ilowiecki jej vysvětluje takto: „Zkrátka jde o společenství, jež v značné míře závisí na

mediích a realitu, v níž žijeme, vnímáme tak, jak ji chápou a vysvětlují média.“32 Zde

půvabné, kterak termín společenství je použit v souladu s citovanou definicí z počátku

kapitoly 1.1.

Pokud bude nyní odhlédnuto od v každé společnosti existujících programaticky

alternativních proudů,33 může se hovořit až o globalizaci společnosti, stejně jako

globalizaci komunikace. Což může mít přínosné i stinné stánky.

1.5 Neodmyslitelnost úlohy médií v občanském vzdělávání

Mezi pozitivními úkazy mediálních společenství bývá uváděna dostupnost informací,

posílení vědomí společenství všelidského, rychlost předávaných zpráv, možnost

účastenství na kultuře, demaskování zla, možnost upozorňovat na různá nebezpečí,

možnost skutečného dialogu, šíření osvědčených a dobrých vzorů, posilování

politického, hospodářského a intelektuálního vývoje či pomoc jednotlivcům

v uskutečňování různých těžkých rozhodnutí. K negativním úkazům se pak počítá

možnost manipulace, vytváření deformované reality, vznik závislostí na potěšení a

zábavě, utváření druhotného kulturního a i intelektuálního analfabetismu, zamlžování

etických norem, oslabování společenských svazků na úkor společenství před TV, šíření

špatných vzorů, přesvědčování o nových potřebách. 34

32 ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 13. ISBN 978-80-86723-50-1.33 Které ale také bývají chtě nechtě ovlivněny působením hlavního proudu; byť procento onoho vlivu může být o poznání nižší. Náhled by mohl sáhnout až k posměšnému prohlášení, že procento tzv. alternativních proudů je natolik většinové, že jedinou čistou alternativou k většinovosti jsou konvenční hodnoty… 34 inspirováno: ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008. s. 13-14. ISBN 978-80-86723-50-1.

22

Rozkategorizování Ilowieckim na přínosné a stinné stránky je sice očekávatelné

u inženýrského náčrtu, v reálu však vyvstává spornost mnohých situací. Naším

náhledem:

U dostupnosti a rychlosti náhlého dostavení se i takových informací, bez kterých by se

jedinci žilo lépe. Možnost účastnictví na kultuře přechází k zevšednění kulturna.

Při demaskování zla může nastat až požadavek po odstranění zla nutného

(např. armáda). Během upozorňování na různá nebezpečí nastává jak stav

všudypřítomné a permanentní paniky, tak i otupělost obyvatelstva vůči skutečným

nebezpečím. Adiktologicky pojato: v soustavném aranžování zel zanedbatelných

stoupá konzumentská tolerance. Při možnosti přirozeného dialogu všech se všemi

– nahrazeného pak komunikací masmedialní – se jedinec ocitá až bez soukromí.

Při šíření osvědčených a dobrých vzorů může v občanech nastat dojem, že ony jsou jen

mediální fikcí. Posilování vývoje přerůstá k nihilismu vůči tradičním hodnotovým

soustavám, pomoc jednotlivcům v uskutečňování těžkých rozhodnutí nápadně vybízí

k účelovému nasměrování.

A obráceně u stinných stránek: manipulaci lze mnohdy chápat jako moudrého průvodce

životem na základě zkušeností předchozích generací, deformovaná realita může být

místy chápaná jako užitečná oáza klidu. Milosrdná lež. Závislost na potěšení a zábavě

jako obrana společnosti před chaotickými revolučními výkyvy. Kulturní a intelektuální

analfabetismus toliko odráží přirozené rozdíly mezi populací. Zamlžování etických

norem reviduje jejich soudobá maximalistická pojetí, společenství před TV může

částečně stmelovat stávající rozvolnění rodinných svazků alespoň společnými minutami

v obýváku. Šíření špatných vzorů usnadňuje interpersonální komunikaci o špatnosti,

nové potřeby pak mohou kopírovat technologický rozvoj doby. Jak vidno, striktní

dělící čára mezi přínosností a stinností může být ošemetná.

K popisu celistvější politické aktivizace světové populace bude brán zřetel jen

k předchozím dvěma stoletím. V dobách feudálního řádu postačovala církevní dogmata,

v devatenáctém věku tradiční společnosti – i vlivem technologického růstu – již sama

o sobě nikoliv. Jak bylo patrno na předchozích odstavcích, kategorizování může působit

23

i nežádoucí nesnáze, tudíž termíny jako demokratizace či občanskost bude lépe

přeskočit. Avšak od XIX. st. se vynořují bezesporu autority pozměněného typu,

které promlouvají k masám skrze nové technologie. Stejně tak jejich témata

se diverzifikují.

Právě zde je prostor pro uvedení optimističtějších alternativ oproti termínům

propaganda a manipulace, které tak jako tak působí často až nadbytečně mocenským

dojmem. Vzhledem k pilířům soudobé západní společnosti, které si dovolujeme opsat

jako liberté, égalité v limitované podobě35, se objevuje jiný pojmem: dobrovolnost.

Dobrovolné aktivní občanství moderní doby se může zdát coby částečná sebeobrana

před jednosměrnou propagandou / manipulací shora.

Dobrovolnost se dokonce prolíná se všemi indikátory ideálního aktivního občanství.

Ať už svým zmíněním či logickým odtušením:

- „dobrovolná činnost v organizaci

- organizované aktivity pro komunitu

- účast ve volbách

- zapojení se do politické strany

- zapojení se do zájmové skupiny

- nenásilné formy protestu (petice, demonstrace, bojkot, dopis politikovi)

- zapojení se do veřejné debaty (veřejná diskuse, dopis do médií)“36

Nakolik jde o účinnou obranu sebe či společnosti pomocí dalšího utopického konstruktu

před přirozeným mechanismem fungování civilizace,37 luštitelné toliko ideologickými

35 Fraternité, coby vždy potenciální (!) přechodník k nacionalismu, se již tuší nezdůrazňovat. O limitaci je pak vlastně celá emirická část.36 SMÉKAL. V. et al. Analýza občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum občanského vzdělávání. Brno: 2010. Kap. 2.4.1 Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzdroju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 37 Chtě nechtě antidemokratičnost. Pro usnadnění možná vhodné nahradit ono k dnešku ideologicky repulzívní slůvko jmenováním konkrétnějšího mechanismu: finance.

24

brýlemi pozorovatele. Snadno přejít od prvku dobrovolnost nazpět k termínu moc. Dvě

strany téže mince, kde přesvědčení o své dobrovolnosti může být pouze vlastním

neuvědoměním si toho, že k dobrovolnosti jsme nejprve byli nesamostatně nesměrováni

propagandou, na níž se mi sami následně spolupodílíme vůči ostatním.

Současnost si ale může vypomoci nově utvořeným termínem z jiného oboru (přičemž

nic nebrání jej přenést z popisu žurnalistických formátů i do politologického náhledu;

tato pasáž sice může mít negativní dopad na tzv. serióznost práce,38 nikoliv ale na

střízlivý popis reality): infotainment. Information + entertainment = informace +

zábava. „Zprávobava“.39 Na jednu stranu konzumenty seznámit i s informací obtížněji

stravitelnou, vypomožením si proložením takové s jistou nadlehčenosti. V televizních

formátech může být berličkou akční chování reportérů ve zpravodajských příspěvcích,

konverzační tón moderátorů, vyklubavší se nosorožec ihned po příspěvku o navýšení

daní a snížení dávek potřebným,…. Média tištěná mají prostředky podobné, pouze

jiného ražení.

Ohledně dopadu infotainmentu na celoživotní vzdělávání dospělé populace

v politických tématech může zajímavě vypovídat zjištění, že v osmdesátých létech,

tj. v dobách studené války, kolem 70% Američanů stabilně nevědělo, kdo je americkým

ministrem zahraničí.40 Složka zábavy zřejmě v zahraničním zpravodajství převyšovala

stránku základních informací.

Pakliže dříve bylo obvyklé rozlišovat média na seriózní a bulvární, s využitím

zmíněného inovativního termínu by se dalo hovořit o míře procentuálního zastoupení

infotainmentu. Tato práce odmítá jednotliviny kategorizovat do přesného prostoru

„serióznosti“ a „bulvárnosti“. Vždyť i dřívější univerzitní extenze používaly pro oživení

přednášek vložky z oblasti infotainmentu, naopak mediálně známý právník Ivo Jahelka

vnáší do zábavných formátů informace seriózní. Spíše se snad dá sledovat větší zjevnost

či skrytost toho či onoho prvku.

38 Chápáno poblíž označení standardnost práce.39 Při troše alegorie lze zaměnit vybrané informace coby nezbytnou součást uplatňování moci, zábavou pak cosi dobrovolně vyhledávaného.40 POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá fronta, 1999. s. 115. ISBN 80-204-0747-2.

25

Což odpovídá dalšímu členění propagandy / manipulace, a to na zjevnou a skrytou. I

ono členění částečně může korespondovat se stylem podání informace.

Na nápaditost tvůrců, kterak podat tzv. občanská témata (právo, politická

angažovanost, životní prostředí)41 v prolnutí s odlehčeným nádechem, si recipienti

momentálních médií stěžovat nemohou. Ironie v předchozí větě přitom nemá být

opěvováním úrovně minulých generací žurnalistů, pouze holým konstatováním reality:

násobení se redakčních možností s technologickým pokrokem.

Závěrem se sluší uvézt příklad karikující politické propagandy. Nikoliv z úrovně

nádražních restaurací ala Haškův Švejk, sáhnuto budiž k noblesnější karikatuře

propagand. „Takový čtenář novin, řekněme z Podřipska, si nad císařovým projevem

povzdechne: Vida, císař je prý v Čechách milován – a že já o tom nic nevím, to asi

krajané z Posázaví. A v Posázaví si řeknou – že by ho zbožňovali ti Jihočeši? Ale

protože lidé rádi táhnou s většinou a když jim šikovně napíšeš, co mají mluvit, ochotně

tvá slova opakují, můžeš vbrzku citovat vlastní slova jako slova jejich vlastní – a tak

dochází k veskrze mylnému veřejnému mínění. Snad zvyk ze školy; neodpovídáme,

přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly. Na káře toho takzvaného

veřejného mínění se ku gilotině omylů vezeme více méně všichni, co se dá dělat; ona

každá pravda v sobě skrývá v sobě nějaký omyl, a některé omyly stojí pravdě mnohem

blíže než splašené pravdy, které lze použít leda jako odstrašující příklad. Čechové tedy

císaře až do odvolání milují a – basta fidli – – !“42

41 Taxativní rozdělení občanských témat dle Hloušková et Pol in: SMÉKAL. V. et al. Analýza občanského vzdělávání dospělých. [online]. [cit. 2013-11-25]. Centrum občanského vzdělávání. Brno: 2010. Kap. 3.5 Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/rozvojlidskychzdroju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 42 ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-9. Omlouváme se za již několikanásobné použití onoho citátu v publikovaných či univerzitních textech, leč – navzdory ne zcela historicky objektivnímu zachycení obrazu Františka Josefa I. v očích Čechů oné doby – je v citátu cosi obecně magnetizujícího…

26

Empirická část

Záměrem empirické části je podložit naši domněnku, že veškerá politická uspořádání

měla, mají a budou mít jádrová témata, ke kterým se pak váže přecitlivělost. O své

specifické posvátnosti pečují sice ne úplně totožnými metodami, ale podobnosti péče

jsou obtížně k popření. Stoprocentně se pak shodují v tom, že se pokusům o podobné

komparace pohoršeně brání termínem NESOUMĚŘITELNOST.

2.1 Induktivní hledání pravidel kampaní

2.1.1 Informální politické učení se pomocí zábavního průmyslu

Sdělovací prostředky zasahují do politického vývoje natolik intenzivně, že něco

podobného dokazovat by v diplomové práci působilo zvláštně. Jak bylo možno vidět

v kapitole 1.2, i v dobách technologicky méně rozvinutých se nápadně prolínal faktor

sdělovacích prostředků s širším vtahováním populace do politiky. Mimo jiné i

informálním učením se. Nejen vědomostí, schopností, znalostí. Rovněž tak i utvářením,

ovlivňováním či utvrzováním společenských (tedy politických) hodnost a postojů.

Nezbývá než opětovně upozornit na nepřípustnost kontrafaktického rozvažování „coby

kdyby”. Spíše kapitola bude věnována úkazům, ze kterých bude patrný význam

sdělovacích prostředků v soudobé historii. Smyslem pak bude nápomoc k přijmutí

faktu, že politika se vtěsnává všude. A obráceně – všechno tak či onak zasahuje

do politiky. Přičemž hranice oblastí bývají obtížně definovatelné.

Pro návaznost bude ilustrativním zmínění hojně diskutovaného normalizačního seriálu

Třicet případů majora Zemana. Detailnější představování produktu z let 1974-79,

politická tématika ilustrovaná detektivním seriálem (cyklus detektivních příběhů,

do kterého je následně vtažena politická agitka?), netřeba. Součástí záměru zadavatelů

nesporně byl politický dopad na dospělé recipienty, interpretace dobových kontextů pak

27

okem strany s vedoucí úlohou. Názorná pomůcka pro osvětové úkony. Pro dospělé

zásobárna univerzálně použitelných vět pro rozlišné schůze. Eductainment43 své doby.

Že se jednalo o výtvor mezi recipienty populární, svědčí poptávka po repríze seriálu i

ve změněných politických poměrech. Došlo k ní v komponovaných večer Třicet

návratů (1999-2000). Nejprve předcházel sestřih dobových filmových týdeníků

(tzv. fejeton), následně běžela původní epizoda seriálu, posléze předtočený dokument

mapující onu seriálovou událost bez brýlí výkladu KSČ. Večer završovaný diskusí

přizvaných osob. Obá podoba uvádění – normalizační i polistopadové – přitom plně

splývá s andragogikou. Ve smyslu vzdělávacího (včetně postojového) působení na širší

konzumentstvo.

K vlastní epizodě navázané polistopadové dodatky zbrušovaly původní záměr tvůrců

seriálu. Spíše pro zajímavost budiž uvedena čísla z prvního (16. září 1999) ze série

komponovaných večerů Třicet návratů: „fejeton o roce 1945 sledovalo 22,7 %, tj. 1,9

milionu dospělých, Smrt u jezera, což je první ze 30 případů majora Zemana, vidělo

27,5 % čili 2,9 milionu diváků starších patnácti let, následný dokument Spirály zrady si

nenechalo ujít 17,7 %, tedy bezmála 1,5 milionu lidí a úvodní beseda, mimochodem

vysílaná až po 22. Hodině, zaujala ještě 9,4 %, tedy 788 tisíc diváků, to znamená 39 %

všech diváků sledujících v jejím průběhu televizi.“44 Uvedená čísla bezpečně dokládají

přitažlivost normalizačního seriálu. Zda pokles divácké obce u navazujících častí večera

lze vysvětlit toliko skrze denní biorytmus populace v souvislosti s časem vysílání,

či skrze snížený zájem recipientů o současné interpretace, by toliko z citovaných čísel

nebylo seriózní vyvozovat.

Úzce s tématem kapitoly souvisí normalizačními zhotoviteli použitá metoda:

- nejprve identifikace se recipientů s hrdinou seriálu

- teprve po této fázi jsou recipienti snáze náchylnější i k přebírání hlavním hrdinou

vyslovených tezí

43 Termín složen obdobně jako infotainment, kdy první část složeniny pochází od education.44 Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf

28

- od tezí (zdánlivě) apolitických. Tedy ze zástěrné a recipienty vyhledávané

kriminalistiky

- pro větší reálnost jsou dodány i momenty mírných přešlapů, které si sám u sebe

nachází každý. Například roztomilá iracionalita při výchově dcery kriminalistickým

esem, či dílčí zádrhele v práci nad jednotlivými případy. Čili záměrné zběžnění

osudu, snazší pro recipientskou sebeidentifikaci. Což vede k

- přijatelnosti ústřední postavy pro recipienty. Avšak bez falše v osobnostním, tedy

imanentně politickém, profilu hlavní postavy.

K onou divácky atraktivnímu pozadí životního příběhu pak jsou pozvolna přiřazovány

nejen kontroverzní vyšetřovací případy, ale především jejich spojitost s požadovaným

politickým výkladem. Recipient, předpřipravený vtažením do osobního životního

příběhu hlavního hrdiny, bude mít menší sebeobranu před tendenčním výkladem doby.

Prizmatem andragogiky: navození vyšší míry motivace vzdělávaného - zpočátku

spíše pasivní strany - ku zvýšené kooperaci během vzdělávacího procesu.

Alespoň jedna příznačná ukázka z pětadvacátého dílu Štvanice (směřován do r. 1968),

kdy dílčími elitami doby byla zpochybňovaná dvacetiletá role KSČ, a to na půdorysu

kroků z první poloviny padesátých let.45 Takřka rigidní postoje – byť částečně

sebeospravedlňovací vysvětlovací kampaní46 – jsou přiděleny hlavní seriálové postavě,

Janu Zemanovi. Naopak politické tápání v nejvyšších patrech je normalizačním

scénáristou přiřazeno prokurátoru Ševčíkovi.

„Zeman: Pěkně jste si to vymysleli…..

Ševčík: My jsme si nic nevymysleli, já byl k tomu případu přidělen. Chápeš?

Zeman: Jo chápu. Že si vyvolili zrovna Tebe. Kdo vlastně žádá o tu rehabilitaci?

Ševčík: Plánický farář.

Zeman: No to jsem si mohl myslet. Po tý televizní reportáži. Jak to zdůvodnil?

Ševčík: Prosím tě Honzo, ale mezi námi. Víš přece, že prokurátor Vršecký, ten který

zastupuje v procesu s plánickým farářem státní žalobu, spáchal sebevraždu. Zastřelil se

ve staré vápence u Týnce.

45 Předložených v podobě dílu Vrah se skrývá v poli.46 „Přitom to všechno bylo tak jasný. Tam byl nepřítel, tam jsme byli my. Vrazi zabíjeli a my jsme je za to trestali. Za zločin trest. Já nechápu, proč by to mělo dneska bejt jinak.“ Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25, od 0:52:22 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E

29

Zeman: Já vím, taky jedna z obětí těch štvanic.

Ševčík: Oběť, říkáš. Nic nevíš. Nemohl prostě už vydržet tu konstrukci. Svědomí

zahryzalo.

Zeman: Prosím Tě, co mi to tady povídáš? Farář byl přece odsouzen právem. Já se Ti

divím. Copak nevidíš, co se kolem nás děje? Jedni jsou doháněni k sebevraždám, jiní

k zbabělosti. Kamarády, který měl člověk léta po boku, tak najednou zklamou. A přeci

zákony jsou jen jedny. A pořád platěj.

Ševčík: Kdyby to bylo tak jednoznačný. To je bohužel starý výklad. To jen vy si to

myslíte.

Zeman: Kdo MY? Ty snad taky patříš k našim zákonům, znám Tě řadu let. Znám Tvé

zásady. Znám Tvé výnosy trestů, Tvé obžaloby. A Ty mně teď budeš vykládat… Pusť

mě!“47

Po půlhodině následuje „nenápadné“ připodobnění životní cesty širších tápavých vrstev

Československa, ztvárněné slovy jedné z epizodických postav, dobrácké vesnické

kantorky. V komunikátu má četný divák sedmdesátých let zjevně poznat sám sebe.

Postava, ve které je podtextem naznačována možnost odpuštění těm, kteří pouze

podlehli dílčímu uvolnění politických poměrů v roce 1968, avšak vbrzku se navrátili

do lůna znormalizované společnosti.

„Místní kantora: Já už nemůžu spát pár neděl. Proč musíme všichni donekonečna trpět.

Copak nesmíme znát pravdu?

Zeman: JAKOU pravdu?!

Místní kantorka: O tom, jak to ve skutečnosti bylo.

Zeman: Pravda je jen jedna!“48

Předchozími díly recipienty kladně přijatá postava hrdiny Zemana je morálně očištěna

už v závěru stejné epizody přepatetizovanými výkřiky z galerie soudní síně. Tam

spočívá vskutku teatrální katarze životního Zemanova uzlu:

47 Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:16:55 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E48 Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 0:43:15, [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E (Patetická věta „Jakou pravdu?!“ byla používána i pro upoutávkové spoty v roce 1999, zdroj na upoutávky však nedohledán. Tudíž zmínka nepřísluší do textu DP, pod čarou však je prostor mírně jiného rázu.)

30

„pískot proletariátu v soudní síni (vůči postavám zpochybňujícím minulé Zemanovy

kroky; transmisivně vůči krokům tzv. obrodné části KSČ - pozn. P.K.)

Vícečlenné publikum: ´Dejte slovo Zemanovi!´ ´Tak řekni jak to tenkrát bylo!´ ´Mluv za

nás, Honzo!´

Zeman: Žádám o slovo!

Soudce: Líčení se odročuje! Okamžitě vykliďte soudní síň! Slyšíte! Líčení se odročuje!

Vykliďte soudní síň. Slyšíte! Líčení se odročuje! Vykliďte soudní síň!“49

Shrnutí: Zmínka o seriálu je součástí překládané práce z důvodů možnosti

připodobnění k andragogickému působení. Po prvotní motivaci klienta

ke spoluúčasti ve vzdělávacím procesu (zde přitažlivost detektivního žánru),

následuje širší zapojení se účastníků do dobového politicky vzdělávacího procesu

(zde do zkusmého kriminalistického pátrání). To vše zastřešuje charisma

a zřetelné stanovování kroků průvodcovského příslušníka SNB, stejně jako jeho

dodatečně – tj. praxí – vyzískaná erudice. Stálé objevování podtémat v kurikulu

(nových případů). Ujišťování v možnosti překonání vlastních nedostatků z minula,

právě pomocí vytrvalosti ve snaze po zlepšování (zde v uvádění příkladů

„taképomýlených“). Odměna ve formě pozvolného vypořádávání se s problémem.

Normalizační počin Třicet případů majora Zemana rozhodně není jediným výtvorem,

kde jsou paralely andragogiky a zábavního průmyslu stopovatelné.50 Pro připodobnění

– tentokráte k pedagogice – by v českém prostředí šel jmenovat namátkou literární

seriál Rychlých šípu. Vraťme se nicméně ke zřejmému průniku s politickými

ideologiemi.

Oproti tomuto profesionálně odvedenému výtvoru není od věci zmínit amatérský výtvor

z roku 2013, uvedený popiskem: „Oprýskané domy, rozbité silnice, špína a nepořádek.

Ne to není popis poválečného města. Takový byl Trutnov v roce 1989. Velmi autenticky

to ukazuje video, pořízené na konci roku 1989 společností BonaFide.“51 Spot na základě

videozáznamů ulic Trutnova z dob normalizace předkládá současnému divákovi jakousi 49 Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. ©MCMLXXVIII Díl 25 od 1:17:30, [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E50 Ohledně ozřejmování událostí roku 1968 pro normalizačního diváka poloviny sedmdesátých let zmiňme i další snímky, film Bouřlivé víno režiséra Václava Vorlíčka (1976) a film Vojtěcha Trapla Tobě hrana zvonit nebude . (1975), byť tyto nevyvolávaly v posledním čtvrtstoletí srovnatelné společenské diskuse.

31

záběrovou koláž, mající v něm vybudit toliko negativní reminiscence na osmdesátá léta.

Téměř v celé délce osmiminutového sestříhaného spotu se objevují oprýskané omítky,

chodníky plné kaluží, zatažené rolety obchodů, povětšinou pusté ulice, či prázdná

lešení.

Označení za amatérštinu si počinek vysluhuje za až přespříliš zjevný tvůrcův úmysl,

který je vytvářen pomocí pouťovitých technik: ponurá – až v novém tisíciletí k VHS

obrazu dodaná – hudba, záměrně manipuluje diváka kýženým směrem. Stejně tak

tehdejší zaparkované automobily jsou současností nazírány – vzhledem

k exponencialitě technologického vývoje – pohrdavými úšklebky, což druhotně

podsouvá éře vzniku podkladů až nespravedlivý obraz. Nakolik přiměřeně či

nepřiměřeně, k tomu rozmyslu se většinový recipient už nemusí dostat a rovnou je

manipulativně ovlivněn. Rozbředlé zimní počasí na obrazu, též vybrané s plným

úmyslem tvůrce, navozuje negativnější pocity, než jak by tomu bylo při rozkvetlých

sadech. Obdobně trhavost kamery. Především pak technologická kvalita záběru,

nad kterou nyní ohrnuje nos i majitel nejlevnějšího mobilu s vestavěným fotoaparátem.

V poslední minutě se pak náhle hudba mění na Smetanovu Vltavu a na obraze se

objevuje velkolepá a stoprocentně reprezentativní budova tehdejšího státního orgánu.

V záplavě zřícenin jediná to nově vystavěná a udržovaná.

Začátek doby polistopadové má pisatel diplomové práce spojen s americkým výtvorem

Beverly Hills 902 10, kde lze nikoliv náhodnou osvětové podobnosti nalézat, byť

ideologický komunikát poselství je od československé normalizace zřetelně odlišný.

Avšak při obecnějším náhledu jsou rozdílnosti pominutelné. Jedná se nám o podobnost

metody, nikoliv o střet světonázorových východisek. Působení speciálně na české

prostředí je uvedeno z důvodů, že šlo o jeden z prvních výtvorů onoho typu dorazivších

ze Západu. Tudíž účinky na diváckou obec zřejmě byly v nepoměru intenzity prožívání

s prostředím v USA, které bylo obdobnou kategorií pořadů s týmž politickým

vyzněním již dlouhodobě sycené. Spojením příkladů se vystavujeme nařčení z úmyslu

spojit nespojitelné, avšak je nutno důrazně podotknout, že je pouze pozitivisticky

51 Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. © 28.05.2013 [cit. 2013-10-6]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A Příklad amatérštiny, sestříhané zjevně až po 89´, vybrán z důvodů zahlédnutí v období psaní kostry zdejší kapitoly.

32

odráženo pořadí, ve kterém se seriály s politickým podtextem dostávaly do českých

domácností.

Prvním dílem jsou naznačeny osobnostní profily postav. „Klaďasové“ i mírně tápající.

Epizodicky pak i ryze negativní postavy, sloužící toliko ku ztvárnění repulzivity

konkrétního subtématu. Sociální profily hlavních hrdinů: zpravidla potomci vyšší třídy,

jejichž rodiče jsou mnohdy součástí Hollywoodu. S výjimkou nejnadanější,

nejpečlivější a nejserióznější spolužačky Andrey, která je z nižší střední třídy, vnučka

pamětnice Holocaustu. Seriál postavení Izraelců52 v Beverly Hills popisuje následovně:

„Brandon (skupinová autorita): Ve škole … to je legrace. Ti tam u nás v kuchyni

(Brandonově studentské brigádě – pozn. P.K.), Vietnamci, Izraelci… Jsou jako náš

děda, když sem přišel bez peněz. Je doopravdy vykořisťujou!

Brenda (jeho intelektuálně mírně mdlá sestra): Vždyť se podívej u nás. Máma

zaměstnává Ellen. (tj. služku – pozn. P.K.)

Brandon: Jo ale máma ji slušně platí. Ty chudáky od nás z restaurace – dřou z kůže.“53

Že v dlouhodobé paměti recipientů nezůstává přesný kontext řečeného, nýbrž záměr

odbourávání tradovaného klišé o podílu finančního vlivu Židů v centru filmového

průmyslu, je nasnadě. Pokud je ideologické dávkování ve snesitelném zástinu

za dominantní zábavnou stránkou seriálu, jistě efektivní prostředek v odstraňování

antisemitských stereotypů. Nakolik andragogické úsilí daného zaměření karikuje rodová

příslušnost právě producenta seriálu Aarona Spellinga, symbolu hollywoodského

magnátství, by bylo toliko subjektivní spekulací.

Ale nejedná se jen o televizní produkty, vytvářené na míru vnímání širší populace, které

se snaží vytvářet dojem o současné židovské populaci coby toliko o poholocaustovém

torzu. Knihovna ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 vzala pod svá

křídla Liessmannův spis, kde je čtenáři servírován obdobný dojem: „Když však

při rasistických nebo antisemitských výtržnostech média mluví o tom, že byla

překročena určitá hranice, což už nelze tolerovat, člověk si ochrannou funkci hranic

rázem uvědomí. Dalo by se to formulovat i takto: hranice potřebují slabí, méně mocní, 52 Termín v kontextu seriálu možno chápat jako ekvivalent ke slovu Židé / židé. Dále v DP psáno v velkým písmenem, pokud kontext nenutí jinak. 53 Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC část 3, série 1, minuta 29 [cit. 2013.06-01] Dostupné z : http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stoji-dvdrip-xvid-cz-avi

33

menšiny, ne silní.“54 Účelová záměrnost (dílčího) odklonu od reality, obhajovaná

nutností předcházení protižidovským náladám, si musí vybírat specifické okruhy.55

Kterak by na podobnou deskripci nahlíželi palestinští uprchlíci, netřeba tápat.

Recipienti zapínají obdobné pořady pro uvolňující kratochvíli. O podobných přídavcích

se domnívají, že jsou bez většího úsilí přehlédnutelné. Tudíž o složení informálního

učení se, a to dle programatických politických intencí tvůrců, zdánlivě nepotřebují

vědět.

2.1.2 Informální učení se pomocí zpravodajství a publicistiky

Ne až tak nepodobným jevem je zpravodajství či formáty publicistické. Existuje sice

recipientova tužba po aktuálních informacích, avšak takto strohá věta by neodpovídala

celistvé pravdě. Procento tužby po zábavné kratochvíli nelze pominout (viz

infotainment). V každém případě hromadné sdělovací prostředky, až už toho či onoho

druhu, jsou neopomenutelným článkem v řetězu soudobého politična. Zevšednělé rčení

„Co není v médiích, jako by vůbec neexistovalo,“56 posouvá svět politický k pravidlům

showbussinesu.

Alespoň jeden příklad, kdy efektivní agitační předvolební inženýrství může být částečně

vyjádřeno v číslech. Faktorů ve volebním chování populace bývá nepřeberné množství,

proto ani naši vsuvku nelze brát jako definitivní stanovení příčiny volebního výsledku

Strany zelených v roce 2006. Na stranu druhou by ani nebylo pravdomluvné zastírat

dominantnost účinku na konečný výsledek níže popsaného. Byť by se dalo očekávat

zpochybnění následné pasáže z pozice níže jmenované aktérky.

54 Liessmann, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 56. ISBN 978-80-903759-7-0.55 Přitom Liessmann o několik kapitol dále používá úvahy, ke kterým pokud by se pouze vtěsnalo slovo Židé, by byly očekávatelným prvkem antisemitských konspiračních teorií: „Představa, že demokracie zmutuje v permanentní talk show, která se snadno stane součástí televizní zábavy, a že se tak politika stane nemožnou, nebo se bude odehrávat na jiném, už ne VIDITELNÉM místě, by nemusela být tak docela nerealistická.“ LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. s. 86. ISBN 978-80-903759-7-0. (zvýraznil Liessmann – pozn. P.K.)56 Např. VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/

34

V tzv. horké části kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

(konaných 2. - 3.6.2006), se tehdy širší veřejnosti takřka neznámá57 členka Strany

zelených, Kateřina Jacques, vydala 1.5.2006 na pražské Karlovo náměstí, kudy následně

měl projít oficiálně nahlášený průvod, novináři označený coby průvod Národního

odporu. Jmenovaná osoba byla v doprovodu svých spolustraníků, stejně jako svých

dvou malých dětí.58 Přičemž nebylo nezbytné, aby kandidující Jacques znala – námi

v seminárních pracích na UJAK vícekráte citovanou59 – pasáž z Čapkova dramatu

Matka,60 neboť zvýšená senzitivita veřejnosti ku zranitelnosti dětí je odtušitelná.

57 Její tehdejší pozice ředitelky sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády rozhodně nezajišťovala to, čemu rozumíme jako „známost“. 58 Policista zbil kandidátku zelených. [online]. © 1.5.2005 [cit.2013-10-29] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policista-zbil-kandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx?c=A060501_163752_domaci_ad 59 Důvodem naší fascinace onou pasáží je snad až do krajnosti znázorněné použití oné nijak originální propagandistické zbraně – tj. dětí – v uvedeném . 60 „HLAS V AMPLIONU: Slyšte, slyšte, slyšte! Voláme k amplionu celý svět! Voláme lidi! Nepřátelská letadla napadla dnes ráno vesnici Borgo a svrhla pumy na obecnou školu. Do prchajících dětí střílela ze strojních pušek. Osmdesát dětí bylo raněno. Devatenáct dětí postříleno. Třicet pět dětí bylo výbuchem … roztrháno.

MATKA: Co říkáš? Děti? Copak někdo zabíjí děti?TONI hledá na mapě: Kde to je…kde to je…MATKA stojí jako zkamenělá: Děti! Malé, usmrkané děti!Ticho.MATKA strhne se stěny pušku a podává ji oběma rukama s velkým gestem TONIMU: Jdi!“ ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938. s. 114Ovšem ono citové vydírání dětským prvkem v ozbrojených konfliktech, a to během burcování

dospělé populace k válečnému nasazení, zřejmě ani u Čapka příliš originální nebylo. Tuze nápaditá obdoba se vyskytuje i v roce 2013. Nedá se předpokládat taková Čapkova proslulost, aby jeho v ČR glorifikované politické drama zpaměti znali i současní ostrovní novináři, aby z něj opisovali. Ohrožené či mrtvé děti jako apelační politická zbraň? Spíše jedna z prvních, automaticky používaných, technik. Jak před Čapkem, tak po něm.

Reportáž ČT, následující těsně po zpravodajství o váhání politiků o zahájení útoku vůči Asadovi (britští zákonodárci zrovna zamítli britské nasazení):

„MODERÁTORKA: Zatímco se svět pře o podobu a oprávněnost možného zásahu, v Sýrii boje pokračují.Každý den přibývají další oběti. Celkem jich je od začátku konfliktu přes sto tisíc. Britská veřejnoprávní BBC odvysílala brutální scény, které natočil její štáb po leteckém bombardování jedné vesnice na povstaleckých územích na severu země. Následující záběry jsou velmi drsné a děti by je vidět určitě neměly.

ZPRAVODAJ (Střih; chaotické hlasy, zdravotnické vozíky): Vypadají jako oživlé mrtvoly. Žádná zranění od šrapnelů, téměř žádná krev. Jen cáry kůže visící z popálených těl. Štáb BBC natočil tyhle záběry pár chvil po náletu na město na severu Sýrie, uprostřed chaosu improvizované nemocnice.

ŽENA JMÉNEM ROLA: Máme obrovský příliv lidí s těžkými popáleninami. Vypadá to jako, nejsem si úplně jistá – možná napalm nebo něco podobného.

ZPRAVODAJ: Stíhačka podle svědků zakroužila nad městem a shodila zápalnou bombu. Explodovala tady. Na školním dvorem. Po vyučování byl plný dětí. V ohni a dýmu a víc než deset z nich okamžitě zemřelo.

MÍSTNÍ MUŽ NA DVORKU: Viděli jsme něco v televizi, něco jsme slyšeli, ale nic nebylo jako toto. Nejhorší je, když vidíte někoho umírat, ale nemůžete tomu nijak zabránit. (záběr na malé dítě)

ZPRAVODAJ: Masakr nezpůsobila chemická zbraň, ale konvenční, její použití v obydlených oblastech zakazuje víc než sto zemí. (opět záběr na zraněného cca 8-letého chlapce) Vláda tohoto chlapce mezi nimi není.

35

Že se jednalo o politický kalkul svědčí i kolektivní stranické oblečení, stejně jako

transparent „Zelení proti neonacismu.“ Po neuposlechnutí policejní výzvy proti Jacques

bylo použito donucovacích prostředků a zkušená účastnice centra radikálních

demonstrací – např. v roce 2000 během nepokojů v souvislosti s pražským zasedáním

MMF byla nafocena s obdobně expresivním výrazem ve tváři v těsném okolí

zahraničních profesionálních levicových extrémistů61 – za tuze okázalých verbálních i

nonverbálních projevů byla naložena do přistaveného policejního automobilu.62

Nakolik brát v potaz následná vysvětlování jmenované účastnice o nezáměrnosti se

zviditelnit, či se spíše podívat na kalendář s počtem dnů zbývajících do voleb, toť

spornost celé události. Průzkum CVVM z dubna 2006, Straně zelených přisuzoval 10%

hlasů63. Podobně (10,6%) průzkum STEM, konaný počátkem dubna 2006 na vzorku

1690 respondentů64. Strana zelených ve volbách uspěla s 6,29% (tj. 336 487 hlasů).65

Ona excentrická dáma získala v pražském volebním kraji 6 926 preferenčních hlasů,

čím přeskočila i jejich krajského lídra kandidátky, stranického předsedu Bursíka (6 741

preferenčních hlasů).66 Alespoň v Praze, kde na listině figurovalo její jméno, se

výsledek podobal citovaným předvolebnímu průzkumům (výsledek v Praze: Strana

ŽENA JMÉNEM ROLA: Prostě na nás nezáleží. Všichni tihle lidé, všechny tyhle děti, co jsou zabíjeni. Nezáleží na nás. Celý svět nás zklamal.

ZPRAVODAJ: Většina zraněných má popáleniny na víc než padesáti procentech těla. Zatímco svět se dohaduje o chemických zbraních, tihle lidé bojují o život. Jejich šance na přežití není ani poloviční. Václav Černohorský, Česká televize.“

Syrské oběti. [online]. 30.8.2013 od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/61 Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-09-24] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg 62 Část incidentu opakovaně šířena v televizních zpravodajských blocích. Dodnes širší záznam incidentu nalezitelný na síti. Např.: POLITOLOG2008, Kateřina Jacques, [online]. [cit.2013-08-27] Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=yqyw-hk_c6M&list=PLD89E127734542F9E 63 CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. © 20.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-f5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz 64 Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. 19.4.2006 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-nedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr65 ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ 66 ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1

36

zelených 9,19%, tj. 60 384 hlasů), zatímco v jiných krajích byly výsledky o cca 3%

nižší.67

Faktem však byl největší krajský úspěch partaje, jejímž programem je limitování

ekonomiky na straně jedné a státní pobídky prostřednictví eráru na straně druhé,

v tradičně pravicové Praze roku 2006. Sice nelze vysvětlit výsledek toliko

skrze politickou aktivitu Jacques 1.5. téhož roku – a především následný novinářský

zájem o incident a referování – nicméně podobná hypotéza zůstává k individuálnímu

zvážení.

67 Středočeský kraj 6,00%, Jihočeský kraj 5,90%, Plzeňský kraj 5,91%, Karlovarský kraj 6,71%, Ústecký kraj 6,03%, Liberecký kraj 9,58%, Královéhradecký kraj 6,69%, Pardubický kraj 6,26%, Vysočina 4,89%, Jihomoravský kraj 6,20%, Olomoucký kraj 5,51%, Zlínský kraj 5,07%, Moravskoslezský kraj 4,34% Zdroj: ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06 – 03.06. 2006. [online]. © 2013 [cit.2013-08-29] Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps9?xjazyk=CZ

37

2.2 Cenzura

2.2.1 Letmý historický vývoj

Je namístě upozornit, že nynější kapitola by mohla být pojata striktním prizmatem

jiných oborů. Minimálně historií či právem. Odlišná vypracování by se posléze na sebe

mohla škaredit pro opomíjení či zanedbávání dílčích bodů. Přístup pro vypracování je

zvolen vytahováním podstatného pro fenomén tlumení médií, nikoliv detailní rozbor

kompetencí toho či onoho orgánu v konkrétní epoše. Už jen z důvodů, že téma kapitoly

bylo podstatně šířeji zpracováno v mnoha jiných komplexnějších materiálech (např.

uváděných průběžně pod čarou), a pro celkové poslání diplomové práce je nezbytné

uvést pouze orientační minimum.68

„Usměrňovací" opatření existovala již před Gutenbergem. Vzhledem k zaměření

kapitoly budiž doby dřívější vynechány. Přestože s dostupností politických periodik

širší populaci lze polemizovat ještě v první polovině devatenáctého věku, budiž

načrtnut vývoj alespoň zmíněním uzlů v posledním půltisíciletí.

V počátcích knihtisku byla politická témata neodmyslitelně spjata s náboženskými

otázkami. Tudíž nepřekvapí, že už u počátků periodik, nepravidelných Newe Zeytungen

v druhé polovině 16. století, existovaly papežské cenzurní výnosy.69 V českých zemích

ve vztahu k tiskovinám uskutečnil cenzorsky „průkopnický“ čin Ferdinand I.

Habsburský, který nejprve v roce 1547 dopisem napomenul města pražská za

rozšiřování protipanovnických pamfletů, aby později svěřil tiskařský monopol do rukou

Bartoloměje Netolického. Onen respektoval předkládání budoucí tiskoviny

administrátoru katolické konzistoře. Jiné tiskaře, kteří produkovali knihy i přes

panovníkův zákaz, Netolický udával. 70 71 Což ovšem nemohlo zabránit dovozu knih

tištěných na Moravě či v Německu.

68 Obdobně sestavována kapitola 2.369 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 40. ISBN 978-80-247-3028-8.70 Snad i z konkurenčních důvodů – osobní spekulace P.K.71 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8.

38

1562 – mandát o tisku Ferdinanda I., nařizující vše předkládat k posouzení pražskému

arcibiskupovi Antonínu Brusovi z Mohelnice.72

1612 – Matyáš II. zavádí vedle církevní cenzury i přímý státní dozor, kdy „měli tiskaři

předkládat rukopisy knih i novin na radnici a pak císaři nebo místodržícímu.“73

V říjnu roku 1688 vydal Daniel Michálek český překlad německojazyčných novin, které

předtím řádně prošly cenzurou. Avšak za jejich vydání v českém jazyce byl Michálek

vyšetřován a další vydávání mu bylo zapovězeno.74 Musel slíbit, že už to neudělá.75

Poněkud kuriózní výsledek úzkostlivého lpění na úředním postupu.76 Už v počátcích

české žurnalistiky se proto nalézá jistá forma cenzuře implicitní tragikomedie.

1771 – Marie Terezie přesouvá dominantní těžiště cenzury – knih stávajících či do tisku

připravovaných – z katolické církve na moc světskou. Zřizuje vídeňskou Ústřední

knižní cenzurní komisi (podřízenou vládě), která dohlížela na činnost Zemských

cenzurních komisí. Že se jednalo o krajně byrokratizující formu cenzury, svědčí i zřízení

třech vyhodnocovacích kategorií. Knihy povolené (admissi), povolené s omezením

dostupnosti pouze pro některé skupiny obyvatelstva (restricti) a díla zakázaná

(damnati).77 Vyšly i tzv. tereziánské indexy, obsahující seznamy problémových textů,

tyto byly průběžně doplňovány.

Onen seznam prošel ztenčováním za Josefa II., avšak za následných panovníků opět

bobtnáním rozsahu. V práci Kusákové je použit Jean-Pierre Lavandierův údaj pravící,

72 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8.73 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 50. ISBN 978-80-247-3028-8.74 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 53. ISBN 978-80-247-3028-8.75 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 72. ISBN 978-80-7452-027-3.76 Od roku 1810 přišlo další zajímavé opatření ohledně přebírání politických zpráv od zahraničních tiskovin, kdy publikovat šlo jen ty, které vyšly v oficiálních listech Wiener Zeitung a Österreichischer Beobachter. BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8.77 V průběhu první poloviny devatenáctého století byla škála ještě rozšířena. Kvalifikační kategorie: imprimatur = povolení k tisku; omissis deletis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní škrty; correctis corrigendis, příp. mutatis mutandis imprimatur = nařízeno zohlednit cenzurní zásahy; toleratur = možno tisknout, avšak zákaz reklamy na takové; non admittitur příp. typum non meretur = rukopisy zakázané. Literatuře, dovážené ze zahraničí, se přidávala stupnice: admittitur = povolená díla; transeat = povoleno k tisku i k prodeji, ale nesměla být na takové reklama; erga schedam = přístupno pouze na základě povolení. KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 80. ISBN 978-80-200-2034-5.

39

že Josef II. „počet dříve zakázaných knih výrazně snížil na ´pouhých´ 400 titulů“.78

Císař zrušil Zemské cenzurní komise a ponechal pouze Ústřední (zvanou "dvorská")

cenzurní komisi. Taktéž Kusákovou zmiňovaný Zdeněk Šimeček uvádí, že později,

(v letech 1810-1848) se na seznamu objevilo na 5 000 zakázaných knih.79 Kusáková se

pak odvolává i na Norberta Bachleitnera s odhadovaných počtem cenzurních zásahů (tj.

nejen zcela zakázaných knih) v letech 1795-1848 až k 50 000.80

1790 a 1795 – zpřísnění cenzury v Rakousku. Důsledek událostí z Francie.81

Nelze opominout rakouské nařízení z 24.5.1802, od kdy bylo nezbytným pro vydávání

nového periodika povolení z vídeňského policejního ministerstva (v praxi výkon

zemskými guberniemi, které si svá rozhodnutí jen nechávala stvrdit Vídní).

Přezkoumával se nejen publikační program nového periodika, ale i odkud budou

informace přebírány. Což bylo možno pouze z rakouských předem určených tiskovin.

U plánovaného periodika se vyžadovalo schválení budoucích redaktorů, které by

nediskvalifikovalo podezření z protirakouských postojů. Řídit časopisy nesměly ani

osoby zaměstnané ve státní službě.82

Každé číslo muselo být předáváno k preventivní cenzuře. Pokud se i po této zdárně

podstoupené fázi dodatečně zjistila přítomnost problematického článku, mohlo dojít

ke konfiskaci celého čísla. Posléze mohlo dojít k opravenému vydání. Příčina sousloví

v tirážích např. „Po konfiskaci druhé, opravené vydání“. Vysvětlení oné složitosti

spočívá v odlišných tiskařských technologiích od dnešní jednotlačítkové éry „enter“.

Pro technomilce jinými slovy: „Zkontrolovaný a upravený článek mohl být sázen, ale

kartáčový otisk musel být dán ke kontrole cenzuře.“83

78 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 76. ISBN 978-80-200-2034-5.79 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 76. ISBN 978-80-200-2034-5.80 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 78 ISBN 978-80-200-2034-5.81 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 76. ISBN 978-80-7452-027-3.82 Což ovšem bylo obcházeno anonymitou, či pseudonymy. Účetní vojenské kanceláře 28.pluku, J.K.Tyl, řídil Květy pod jménem jejich nakladatele a příspěvky podepisoval šiframi. KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 87. ISBN 978-80-200-2034-583 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 75. ISBN 978-80-247-3028-8

40

Jméno Josefa Sedlnického z Choltic (v čele dvorského policejného úřadu 1817–1848) je

spjato vedle zostřeného cenzurního dohledu i s jazykovou hrátkou, kdy si vysloužil

přezdívku „Streichnitzky“. A to od německého slova streichen (škrtat), což mnohé

naznačuje o jeho zálibě. „Když se herečka nelíbila, škrtl ńe´, a už se líbila.“84

V daném období existovala i opatření revizní, tedy nikoliv cenzurní v dnešním slova

smyslu. Zajišťovaly Zemské knižní revizní úřady (podřízené Ústřednímu reviznímu

úřadu ve Vídni). V gesci jmenovaných úřadů již texty vytištěné, které byly aktuálně

šířeny, příp. byly v oběhu již z dřívějška. Např. po knihovnách. I ony úřady zřizovaly

seznamy zakázaných knih.

Sjednocení výše uvedených příslušných rozdvojených úřadů (speciální referát gubernií

a policejní úřednictvo téže úrovně) sice bylo dotvořeno k počátku února 1848, leč

sjednocení ztratilo smysl císařským patentem z 15. 3. 1848, který zrušil cenzuru. Patent

ovšem zachoval nezbytnost úředního povolení k vydávání nových periodik. Zrušení

cenzury vedlo k zásadní politizaci stávajících tiskovin, stejně jako

ke strmému zakládání nových, byť s jepičím životem. Zásadním citátem, souznivším

s názvem diplomové práce, budiž následující: „Bylo to však poprvé, kdy se v Rakousku

mohl tisk projevit jako aktivní politický prvek.“85

Vídeňská vláda ovšem stejného měsíce zformulovala Prozatímní tiskový řád, který

vyžadoval složení kauce před vydáváním.86 Avšak byl pro negativní ozvěny odvolán.

18. květen 1848 dává novou podobou rakouského tiskového zákona, který už byl

bez dřívějšího požadavku vydavatelské kauce. A bez požadavku na povinnou rakouskou

příslušnost redaktorů. Zároveň byla snížena výše pokut. Umožňoval však i dále

konfiskaci pro politický delikt (navádění k revoluci), neumožňoval ale dodatečnou

konfiskaci.87

20. 12. 1848 dochází k další úpravě oné právní normy, spočívající v nařízeném zasílání

povinného výtisku zdarma krajským úřadům, které si do té doby musely předplácet tisk 84 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 78. ISBN 978-80-7452-027-3.85 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 100. ISBN 978-80-247-3028-8.86 Zároveň uváděl sankce za překročení v něm uvedených pravidel. Např. za erotiku v tiskovině hrozily autorovi až tři měsíce vězení, za politický delikt v textu až jeden rok. DOPSAT ODKAZ87 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 93. ISBN 978-80-200-2034-5.

41

ze svých rozpočtů. Měřítkem dnešní doby – úsměvná pohnutka k legislativním

změnám…

Po odeznění revolučního roku následoval i nový tiskový patent z 13. 3. 1849. Zejména

jeho pasáž o vysokých kaucích, která měla za následek praktickou likvidaci českých

politických deníků. Ona se pohybovala v rozmezí 1 000 – 3 000 zlatých. Složena

musela být do května téhož roku.88 I časopisy, složivší onu sumu, doplatily na následky

tzv. májového spiknutí, kdy byly zrušeny. Byly tolerovány pouze apolitické časopisy

nespadavší pod pasáž o kaucích. Avšak s důsledným bděním nad jejich apolitičností.

Zaslouží si zmínit konfliktní vytýčené okruhy: urážka panovníka, státu, zákona, úřadu,

náboženství, národa, jednotlivých stavů a tříd, spolků a jedinců.89

Období let 1830-1850 Kusáková charakterizuje několika větami, které si nárokují

doslovné uvedení: „Po celé sledované období lze pozorovat jev, který bychom mohli

nazvat preventivní národní cenzurou. Redaktoři českých časopisů a knih odmítali ty

kritiky rakouského režimu, které by mohly být cenzurou napadeny a zároveň mohly

ohrozit celý časopis či celou knihu.“90 Pokud se mezi oficiálními cenzory objevuje

jméno Pavla Josefa Šafaříka (výkon funkce 1837-1847; té se vzdal pro vyčítání přílišné

shovívavosti vůči Karlu Havlíčkovi od nadřízených), na základě onoho vysvětlujícího

citátu na něj jistě nemůže být pohlíženo jako na cenzory století dvacátého. Šafařík se

vlastně jen formálně zhostil bontonu příslušné doby, vyžadovaného i českou

obrozeneckou společností. A i on měl své nadřízené…

Od července 1851 novinářskou91 obezřetnost vybuzovalo i novum v podobě systému

dvojích výstrah, po kterých mohlo být periodikum zastaveno.

88 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 100 ISBN 978-80-247-3028-8. Kauce byly trvale zrušeny až v roce 1894. Tamtéž, s. 14489 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 82. ISBN 978-80-200-2034-5.90 KUSÁKOVÁ, L., Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha: Grada, 2012 s. 91. ISBN 978-80-200-2034-5.91 Záhodno uvést zrod českého slova „novinář“. Poprvé bylo užito Janem Ámosem Komenským v Labyrintu světa a ráji srdce, a to v kapitole Jak poutník mezi novináře přišel. VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 71. ISBN 978-80-7452-027-3

42

Opatření bylo plně zachováno i po změně právní normy v květnu 1852, která navíc

opětovně svázala vznik nového periodika s povolením policejního ministerstva.92

Změna obsahuje i prodávání tisku pouze na místech k tomu určených, zakazuje

podomní prodej a vyvěšování tisku.93 Ze schopného pouličního kolportéra by se snadno

stávala lokální agitační buňka.94

Zásadním je tiskový zákon (z.č. 3/1863 ř.z.),95 který odjímal agendu tisku policejním

úřadů a předal ji do referátu řádných soudů. Byl zrušen systém výstrah, který nahradilo

zastavení listu (tzv. suspenze – zrušeno 1868) po trojí konfiskaci. Výkon suspenze

závisel na rozhodnutí státního zastupitelství, a to z návrhu policejního ředitelství. Vedle

formálně nařízené podoby tiráže bylo klíčovým zřízení institutu odpovědného

redaktora, který nesl trestně-právní odpovědnost za obsah listu. Zároveň norma

nařizovala maximální lhůtu pro předložení povinného výtisku, a to nejpozději

před začátkem kolportáže. Doba byla později protahována, zjevně pro účinnější

možnost zaražení šíření tisku se „závadovým“ obsahem. Od roku 1863 do „konce

století již víceméně pokračovalo uvolňování ´útisku tisku´.“96

Od června 1919 platí preventivní obsahová cenzura dvě hodiny před zveřejněním.

Ústavní článek 113 meziválečné ČSR zaručoval svobodu tisku, ovšem poskytoval

možnost omezujících opatření.97

92 Spíše obecně nepříznivě nastavené podmínky v podobě novinových kolků/razítek či inzertní daně, již nespadají přímo k tématu práce. 93 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 87. ISBN 978-80-7452-027-3.94 V dnešní době, přesycené záplavou reklamních produktů, je potenciál kolportérů nižší. 95 Tento platil – byť s mnohými novelami – i po celé období první republiky. Oproti tomu Zákon o řízení ve věcech tiskových (z.č. 4/1863 ř.z.) by spadal do kapitoly 2.3, avšak do devatenáctého věku ona kapitola dosahovat již nebude. 96 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 89. ISBN 978-80-7452-027-3.97 „Svoboda tisku, právo shromažďovací a spolkové

§ 113(1) Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky jsou

zabezpečeny. Jest proto v zásadě nedovoleno podrobovati tisk předběžné censuře. Výkon práva spolčovacího a shromažďovacího upravují zákony.

(2) Spolek může býti rozpuštěn jen, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád.

(3) Zákonem mohou se zavésti omezení zvláště pro shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě, pro zakládání spolků výdělečných a pro účast cizinců v politických spolcích. Tímto způsobem může se stanoviti, jakým omezením podléhají zásady předcházejících odstavců za války nebo tehdy, vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, ústavu nebo veřejný klid a pořádek.“ z.č. 121/1920 Sb.

43

Zákon o mimořádných opatřeních 300/1920 Sb.. Tento byl aplikován 23. 9. 1938, tedy

v souvislosti se sudetskou krizí. Zvláště jeho paragraf 10, který nařizoval povinnost

předkládat povinné výtisky nejvýše dvě hodiny před vydáním ke kontrole. 98

Zákon na ochranu republiky 50/1923 Sb. „stanovoval za šíření nepravdivých zpráv,

které by poškozovaly obyvatele, bezpečnost státu (….) peněžité pokuty i vězení“.99 Zákon

také dovoloval suspendovat.

Z.č. 124/1924 Sb. – „zostření cenzury a zrušení redakčního tajemství přinesla tisková

novela v roce 1924, jakýsi první ńáhubkový zákon´ zaměřený zejména proti

zodpovědným redaktorům. V praxi byl zákon využíván proti komunistickému tisku.“100

Z.č. 124/1924 Sb. o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah

tiskoviny ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti. Z.č. 108/1933 Sb.

– zákaz dovážet nacistický tisk. Z.č. 124/1933 Sb. umožňoval zákaz kolportáže tiskovin

hanobících či podvracejících samostatnost, ústavní jednotnost, celistvost,

demokraticko-republikánskou státní formu nebo demokratický řád ČSR. Z.č. 126/1933

Sb. dával možnost v době zvýšeného ohrožení republiky zastavit vydávání tiskovin;

Malý tiskový zákon – „V němž byl uveden seznam přestupků, za něž hrozilo zastavení

tisku až na půl roku. Tiskové soudy v případě omluvitelných omylů mohly znamenat

několik týdnů vězení. Využít se dala ovšem i velmi liberální možnost omluvit tiskovou

chybu, pokud redaktor u soudu místopřísežně uvedl: inkriminovaný článek jsem nečetl,

do tisku nedal, autora neznám,´ bylo jej možno potrestat jen za nedbalost.“101

Od roku 1933 též byly noviny nuceny publikovat na první či druhé straně, a to

bez jakéhokoliv ořezávání či reklam, oficiální prezidentská či vládní prohlášení do výše

800 slov. Zároveň nebylo možno v tom samém čísle oficiální text komentovat. 102

Z.č. 131/1936 Sb. – v případě branné pohotovosti možnost nařídit preventivní cenzuru.¨

98 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 193. ISBN 978-80-247-3028-8.99 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-027-3.100 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 105-106. ISBN 978-80-7452-027-3. 101 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 116. ISBN 978-80-7452-027-3102 JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago: Fitzroy dearborn publisher, 2001 s.625. ISBN 1-57958-135-8.

44

26. 9. 1938 ministerstvem vnitra zřízena Ústřední cenzurní komise (ÚCK), která

dohlížela nejen nad tiskem, ale i nad telegramy, telegrafními rozhovory. Taktéž do její

kompetence spadal provoz telegrafních zařízení, divadel, kin a zvukových

reprodukčních zařízení.

6. 12. 1938 zřízena Ústřední tisková dozorčí služba (ÚTDS), vykonávající předběžnou

tiskovou kontrolu. Činnost ÚCK a ÚTDS koordinoval Tiskový odbor Předsednictva

ministerské rady (TO PMR).

V prvních týdnech po obsazení 1939 spadalo řízení tisku do kompetence prozatímního

šéfa civilní správy při protektorátním velitelství wehrmachtu (Konrad Heinlein).103

Pod úřad jmenovaného později spadala i pražská služebna Říšského tiskového úřadu,

která měla přímý dohled nad tiskovými záležitostmi. Při stabilizaci poměrů

v protektorátu pak bylo dominantním ve věci oddělení kulturně politických záležitostí

Úřadu říšského protektora.104 Právě pod ono oddělení spadala v letech 1939-43 skupina

TISK. „V rámci české protektorátní správy existoval sice také tiskový odbor

předsednictva ministerské rady, prakticky ale neměl žádné pravomoci. Souběžně

fungovala vojenská cenzura. Střežila především publikování textů o dislokaci

armády.“105

V éře protektorátu byli k redakcím příslušní němečtí dozorci, kontrolující spojení toliko

s Deutsche nachrichten Büreau. Očekávatelným byl zákaz zpráv o zatčených, stejně

jako omezení zpravodajství z ciziny. V redakcích deníků a týdeníku byli taktéž dva

cenzoři čeští. Vybaveni byli manuálem Souborný přehled pokynů pro tiskovou

prohlídku, vzniklým v září 1939.106

Pokud se měla ztvárnit souvztažnost cenzurních institucí v éře protektorátu bodovým

náčrtem, pak by se dalo hovořit o trojstupňovitosti:

1) domácí cenzor v redakcích (ve spolupráci s šéfredaktorem)

2) zaslání výtisku na Ústřední tiskovou dozorčí službu (ÚTDS)

103 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.104 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.105 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 117. ISBN 978-80-7452-027-3106 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.

45

3) ve sporných případech konzultace se skupinou TISK

Zmatečnost kompetencí jednotlivých úřadů bude nejlépe vysvětlena za pomoci

následného citování: „Skupina TISK byla sice označována jako poradní orgán, ale

český TO PMR jí byl ve skutečnosti úplně podřízen. K provádění cenzury bylo v rámci

TO PMR určeno Ústředí tisková dozorčí služby (ÚTDS), které dávalo pokyny cenzorům.

Ti pracovali v jednotlivých redakcích, v případě regionálního tisku na nejbližším

státním zastupitelství. TO PMR dále vydával Informace pro šéfredaktory, v nichž byly

redakce instruovány.“107

Pro obor andragogika stojí za zmínku i slova vedoucího skupiny TISK, Wolfganga

Wolframa von Wolmara (20. 9. 1939): „…tisk jest nejúčinnějším prostředkem

k výchově národa a k jeho politickému vedení. Je třeba, abychom si v této věci mluvili

poctivě, jako mužové k mužům…“108 Obecně lze s citovanými slovy – alespoň pro danou

éru technologického vývoje – souhlasit.

Pro období protektorátu nezbývá než uvést skutečnost, že na rozdíl od dob dřívějších

nemohla existovat vytištěná tzv. bílá místa po odstraněných textech. Spíše je s podivem,

že onen v nepřímých důsledcích vlastně až sebezesměšňující faktor pro politický systém

doby, si udržovaly systémy předchozí. Zajímavostí pak byla nezbytnost podléhání

cenzuře i ministerských, resp. prezidentských, projevů v rozhlase.109 Rovněž stojí za

zmínku povinnost novinářů být v Národním svazu novinářů.

Pozvolný nástup poválečného směru, nastíněných v Programu nové československé

vlády Národní fronty Čechů a Slováků110, vedoucí111 až k poúnorového uspořádání, lze

spatřovat i v zásadách Košického vládního programu (veřejně představen 5. 5. 1945),

kde je zapovězeno vlastnictví tisku soukromé osobě. Tedy monopolizace vlastnictví

tisku státem, případně státem uznaných entit. Program nové československé vlády

107 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 197. ISBN 978-80-247-3028-8.108 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 198. ISBN 978-80-247-3028-8.109 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 208. ISBN 978-80-247-3028-8.110 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 219. ISBN 978-80-247-3028-8.111 S pohledem časového odstupu by se zachtělo napsat „logicky vedoucí“, byť by ono spojení (oprávněně) mohlo být nazváno vrcholem pavědečnosti.

46

Národní fronty Čechů a Slováků zároveň obsahuje i pasáž, která by se škarohlídsky dala

přirovnáním s dřívějškem nazvat cenzurou revizní: „Bude provedena očista škol i jiných

kulturních ústavu (divadel, knihoven, apod.) od osob spolupracujících aktivně

s okupanty v tomto oboru. Odstraněny budou všechny učebnice, vydané v době

nesvobody. Provedena bude revize žákovských i veřejných knihoven, aby v nich bylo

vypleněno nacistické a fašistické býlí. Bude provedena důkladná očista v oblasti

žurnalistiky, rozhlasu a filmu.“112

Bohužel nebyl zodpovězen dopis pisatele DP, směřovaných Národní knihovně České

republiky, zda právě ono opatření mělo dosah i do přelomu tisíciletí. Koncem

devadesátých let bylo možné studovat periodikum Árijský boj toliko v tzv. Zvláštním

ochranném režimu (ZOR), kdy knihovnice ve Studovně vědeckých pracovníků113

předloží materiál do předem určené lavice – umístěné ponižujícím způsobem

v bezprostřední blízkost jejího stolu – a sleduje čtenářovy aktivity. Stejně jako tázání se

na dosah onoho košického odstavce na nedostupnost nejvyzývavějších titulů typu

Protižidovská čítanka: příručka k židovské otázce v zemích českých od Rudolfa

Nováka114 širší veřejnosti ve fondech Klementina (nepočítaje širší veřejnosti

nezapůjčitelný exemplář v Národním konzervačním fondu). Nicméně u posledně

jmenované publikace může laický badatel nahradit obtížnosti Národní knihovny České

republiky širší sítí studoven. Zejména Knihovnou Národního muzea.

Velmi přitažlivé téma vypořádávání se s protektorátními publicisty nepatří k zaměření

této práce. Neméně zajímavou však je koncepce zástupců tisku při České národní radě

z května 1945, která v hrubých obrysech nastavovala mantinely režimu pokvětnovému,

od kterých se ani režim poúnorový nemusel až tolik odvracet. Tisk neměl být ponechán

bez státního dohledu, protože organizace a regulace novin a časopisů měla sloužit

k zajištění podmínek pro fungování tisku jako činitele veřejného života.

18. 5. 1945 přišla vyhláška ministerstva informací (nově zřízené ministerstvo s gescí

pro kinematografii, rozhlas, periodický i neperiodický tisk) zakazující vydávání

112 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 224. ISBN 978-80-247-3028-8.113 Prostory nynějšího bufetu Klementina, nikoli soudobá lokalizace oné specifické studovny, kde zřejmě bude i jiná vnitřní architektura. 114 NOVÁK, R. (ed.) Protižidovská čítanka : příručka k židovské otázce v zemích českých. Praha : Holinkova tiskárna, 1944

47

veškerých periodik s výjimkou deníků stran Národní fronty.115 Povolovala však

tiskoviny z produkce státních úřadů, veřejnoprávních institucí, kooperací celonárodního

významu (společenské a zájmové organizace).

26. 10. 1945 ministr informací Václav Kopecký vydává vyhlášku, která nařizovala

žádat o nové povolení k vydávání periodik. Jako záminka posloužilo úsporné opatření

z důvodů nedostatku papíru.116 Ohledně knih bylo povoleno vydávání tzv. uznávaných

autorů bez posouzení rukopisů, u ostatních musel být rukopis předložen k posouzení.

Bylo to zdůvodněno jako „podpora domácí umělecké tvorby a výchovy veřejnosti

k zájmu o skutečně umělecká díla a obrana před šířením literárního braku.“117 Ostatně

neoficiální označení něčeho za „brak“ (obráceně za „skvost“, příp. „světově proslulé

absurdní drama“) bývá dodnes vděčným způsobem pro škatulkování čehokoliv.

V květnu 1947 byl přijat z.č. 101/1947 Sb., který opět novinářům nařizoval povinné

členství. Tentokráte ve Svazu československých novinářů. Stejně tak zákon umožňoval

vylučování členů.

12. 3. 1948 přikročeno k revizi všech vydavatelských povolení, vládou k tomu bylo

zúkolováno ministerstvo informací. Dohled i nad tiskovinami z dovozu či formou

omezování jejich dostupnosti na novinových stáncích.118

Květnová Ústava 1948 pak praví „…každý může v mezích zákona projevovat své mínění

slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jakýmkoli jiným způsobem. Výkon tohoto práva

nemůže být nikomu na újmu…“119

Opět něco citací popisujících příslušnou dobu, které splývají se studovaným oborem.

„Novináři měli být ve smyslu leninské teze o funkcích tisku účiteli a vychovateli

národa, podnětnými činiteli veřejného života, organizátory tvůrčích sil národa.´“120

115 BENDAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publisching, 2011 s. 227. ISBN 978-80-247-3028-8.116 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 232. ISBN 978-80-247-3028-8.117 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 230. ISBN 978-80-247-3028-8.118 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 256. ISBN 978-80-247-3028-8.119 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 255. ISBN 978-80-247-3028-8.120 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 253. ISBN 978-80-247-3028-8.

48

Červen 1948 - ministerstvo vnitra vymezilo trojí okruh nedovoleností z bezpečnostních

důvodů: „nedovolené zpravodajství z hlediska vojenské obrany státu“, „zprávy

ohrožující vnitřní bezpečnost a pořádek“ a také „zprávy ohrožující mezinárodní vztahy

státu“.121

24. 10. 1948 pak na celostátním sjezdu československých novinářů bylo vytyčeno jako

jeho hlavní heslo „Učit se od lidu – učit lid.“122

24. 11. 1950 – dopis ústředí KSČ ke krajským tajemníkům, požadující institut

dohlížejících redaktorů. Vždy dva „politicky uvědomělí“ redaktoři přímo v médiích.

V pasáži pro deníky dopis stanovoval úkol pro dohlížející redaktory: „jejichž úkolem

bude revidovat všechny vydání listu v obtazích a u rotačky a kteří budou zodpovědni

za to, že se napříště neobjeví žádné chyby a provokace. Ve všech ostatních časopisech

bude pověřen touto funkcí v tiskárně jeden funkcionář, který bude mít za úkol zajistit

prověrku zaměstnanců a nespolehlivé ihned propustit.“123

22. 4. 1953 zřízen usnesením vlády č. 17/1953 Sb. vznik Hlavní správy tiskového

dohledu (HSTD) jako neveřejného orgánu, spadajícího pod ministerstvo vnitra. „Asi dvě

stovky pracovníků (spolupracovníků) HSTD podepisovaly všechny revizní obtahy před

schválením k tisku.“124 O půl roku později tajným rozkazem 109 z 16. 6. 1955

ustanoven status úřednictva onoho orgánu. Hlavním úkolem bylo chránit před

zveřejněním státní, hospodářské nebo služební tajemství a „skutečnosti, jež (…) nesmí

být v obecném zájmu zveřejňovány“.125 Úřad dosáhl přibližně poloviny plánovaného

počtu pracovníků, než bylo původně zamýšlených 271.126 Zrodilo se i zajímavé slovo

plnomocník, ekvivalent pro politického pracovníka. Z redakce šly texty nejprve

k šéfredaktorovi, obtahy k plnomocníkovi, teprve posléze do tiskárny. Signální výtisky

musely být opětovně schváleny. V záběru HSTD byla nejen média, divadla, knižní

121 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8.122 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 253. ISBN 978-80-247-3028-8.123 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8.124 VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2024 s. 117 ISBN 978-80-7452-027-125 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8.126 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 257. ISBN 978-80-247-3028-8.

49

publikace, výstavy, ale i kurióznější plakáty, pohlednice, nálepky. Nejzajímavější

činnost HSTD se pak týkala úmrtních oznámení.127

Z.č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích

(nahrazující z.č. 184/1950 Sb. a z.č. 44/1958 Sb.). Podmínky pro vydávání periodického

tisku, postavení vydavatelů, šéfredaktorů a redaktorů, jejich práva a povinnosti; včetně

podmínek pro tiskovou opravu. Namísto HSTD vznikla Ústřední publikační správa

(ÚPS).

Vládní nařízení č. 119 ze dne 21. 12. 1966 mění status jmenovaného úřadu, kde jej

ustanovilo v pozici veřejného orgánu. Čímž jeho rozhodnutí bylo možné v souladu

s platnou legislativou napadnout a domáhat se nápravy soudní cestou. Názorové

neshody mezi ÚPS a šéfredaktory se projednávaly v rámci aparátu ÚV KSČ.“128

13. 6. 1968 vláda zrušila ÚSP. Zároveň pak odstraněny limity pro přidělování papírů

tiskárnám. Podstatnost oné zmínky o přídělech papíru opět nezbytné brát v dobovém

kontextu. 129

26. 6. 1968 oficiální zrušení cenzury z.č. 84/1968 Sb. (novelizací z.č. 81/1966 Sb.).

Citace zákona: „Cenzura je nepřípustná. Cenzurou se rozumějí jakékoliv zásahy

státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření hromadnými informačními

prostředky. Tím není dotčena pravomoc prokurátora a soudu.“130

Vládním usnesením č. 292 z 30. 8. 1968 (tedy po obsazení ČSSR) byl založen Úřad pro

tisk a informace (ÚTI). Jeho úkol byl „řídit, sledovat a hodnotit činnost médií.“131 Jako

konkrétní příklad je zajímavé dbaní nad zamezením výskytu slova okupace.

3. 9. 1968 byl zřízen Zákonem o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a

dalších hromadných informačních prostředků (z.č. 127/1968 Sb.) Úřad pro tisk a

127 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 276. ISBN 978-80-247-3028-8.128 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 292. ISBN 978-80-247-3028-8. 129 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 310 .ISBN 978-80-247-3028-8.130 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 292. ISBN 978-80-247-3028-8. 131 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 312-3. ISBN 978-80-247-3028-8.

50

informace (ÚTI) – po federalizaci rozdělen na Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI) a

Slovenský úrad pre tlač a informácie (SÚTI). Onen umožňoval obnovení předběžné

cenzury. Toto se týkávalo výročních období srpnových událostí od poloviny srpna

do 22. srpna, kdy pracovníci ČÚTI a SÚTI (posléze FÚTI – níže) přímo dohlíželi

v redakcích.132

Avšak nejpodstatnější pro překládanou práci je skutečnost, že v následném období

normalizace tímto zákonem již „nedošlo k návratu k principům předběžné cenzury.

Zavedena byla forma následné cenzury, kdy následkem bylo autocenzurního chování

novinářů, kteří si hlídali, aby nebyli autory mediálních obsahů, s nimiž by se mohli

dostat do existenčních problémů.“133 Pochopitelně byl ustanoven i systém sankcí proti

vydavateli, včetně možnosti odebrání vydavatelské licence. Dle §§ 1 a 3 oné právní

normy byl úřad oprávněn vydávat (na podkladě stranických orgánů, vlády) závazná

upozornění. Těmito se vlastně nařizovala povinnost redakcím věnovat se přednostně

určité tématice, případně jinou tématiku přecházel.

Z.č. 180/1980 Sb. byl zřízen pro ČÚTI a SÚTI zastřešující Federální úřad pro tisk a

informace (FÚTI), odpovědný federální vládě. Tento byl úkolován oddělením

masových sdělovacích prostředků ÚV KSČ. Na FÚTI přešly pravomoci registrace

periodického tisku, opětovný příděl papíru k jednotlivým titulům, evidence změn

v jednotlivých tiskovinách, ale spadalo sem i rozhodování o dovozu zahraničního

tisku.134 II. odbor hodnocení a analýz FÚTI pak měl každotýdenní schůzky na ÚV KSČ

se zástupci Národní fronty a s vybranými tuzemskými šéfredaktory.135

Z.č. 60/1988 Sb. zrušil ČÚTI a pravomoci jeho převedeny na republiková ministerstva

kultury, přesněji na jejich odbory tisku a informací.

Ještě v polovině roku 1989 Sjezd novinářů vydal zajímavý materiál – a toliko

pro zajímavost je uváděn v naší kapitole hrubých obrysů vývoje cenzury – Informace

132 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 338. ISBN 978-80-247-3028-8.133 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 316. ISBN 978-80-247-3028-8.134 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 337. ISBN 978-80-247-3028-8.135 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 337. ISBN 978-80-247-3028-8.

51

o změnách ve struktuře stranického tisku v SSSR, struktuře stranického tisku v ČSSR a

náměty pro postup v této oblasti, který předkládal jakousi obecnou instruktáž

pro tiskoviny, co je vhodné činit: „Vytvářet podmínky a postupně zavádět do obsahu

titulů ofenzivnější propagandisticky pojaté materiály (žánry). Více publikovat materiály

se zdravou mírou agresivity vůči nelegálním opozičním strukturám a působení

zahraničních sdělovacích prostředků (kontapropagandisticky pojaté materiály). Větší

pozornost věnovat argumentaci, faktografické přesnosti a logice obsahu. U agitačně

zaměřených materiálů hledat cesty k jejich větší přesvědčivost…“136

12. 5. 1988 vydalo předsednictvo ÚV KSČ rozhodnutí o zastavení provozu rušiček

Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.137

V březnu 1990 proběhla novelizace z.č. 81/1966 Sb., kterou byla cenzura prohlášena

za nepřípustnou.138

Zrušení Federálního úřadu pro tisk a informace pak přišlo v květnu 1990 (z.č. 86/1990

Sb.).

2.2.2 Autocenzura

Pod termínem autocenzura, vyvozeno z našich pozorování, můžeme rozumět

nevyjadřování se o některých tématech či záměrná optická úprava pravdy o takových.

Pokud bychom si vypomohli koncem tisíciletí značně propagovanou pomůckou

k mžikovitému zorientování se dospělých,139 encyklopedií z nakladatelství Diderot,

pak se dozvíme definici: „vlastní kontrola (cenzura) vlastního díla určeného

ke zveřejnění.“140 Definice svou obecností natolik vyprázdněná, až může sloužit coby

136 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 341-2. ISBN 978-80-247-3028-8.137 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 244. ISBN 978-80-247-3028-8.138 BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií. Od počátku po současnost. Praha: Grada Publishing, 2011 s. 370. ISBN 978-80-247-3028-8.139 Nutno brát v potaz tehdejší nižší rozšířenost internetu.140 Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999 s. 263. ISBN 80-902555-3-1

52

názorný příklad produktu právě prošlého autocenzurou. Kdo téměř nic neřekne, téměř

nic nezkazí. Nicméně seriózněji, termín aplikujme do námi rozebírané oblasti.

Výčet okruhů určených k autocenzuře se v mnohém podobá překročení mantinelů

politické korektnosti. Jedná se pásmo témat ohraničené aktuálním společenským

bontonem, a to vždy s přihlédnutím k jejich vztahu ke kontextu situace.

Veřejně vyslovená teze může v některé souvztažnosti utvrzovat vyšší společenský status

tazatele, v situaci jiné bude impertinentní. A to se všemi důsledky vůči společenskému

statusu. Ve veřejných debatách je pak přesáhnutí dané hranice u tazatele určité faux pas,

u odpovídajícího je na jeho libovůli, zda a jak odpoví. Rozmanitosti vypořádání se

s autocenzurou jsou typicky situační záležitostí, stejně jako úkazem vztahujícím se vždy

ke konkrétním účastníkům. Obdoba ve vyhodnocování projevů se týká publika, kdy

i reakce pléna mohou sloužit k definování, zda se jedná o masu státotvornou či naopak

o shromáždění extrémistů. Je přitom uhranujícím zjištění, že společenská pravidla

autocenzury jsou v přímém protikladu s pravidly (absolutní) svobody projevu. Přitom

není až taková potíž dostat se v jednotlivým případech do tématu kapitoly 2.3, tedy

do sféry trestného činu.

Částečný seznam témat určených k autocenzuře se dá nepřímo nalézt v prvním odstavci

třetího článku Listiny lidských práv a svobod člověka. „(…) bez rozdílu pohlaví, rasy,

barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo

sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu

nebo jiného postavení.“141 Intenzita jmenovaných kategorií pro vhodnost jejich

nezbytného kontaktu s autocenzurou se však různí, stejně jako zařazení ke kontextu

času a lokality.

Příklad proto bude použit toliko coby konkrétní příklad k zamyšlení (andragogicky vždy

žádoucí prvek). Jmenovitě o stavu autocenzury ve vztahu k pohlavní příslušnosti

v současné společnosti v ČR. Ohledně autocenzury na téma pohlavní příslušnosti byla

k povšimnutí zajímavá atmosféra po slovu dívenka vyřčeného někdejším prezidentem

141 Čl. 2, odst. 1 z.č. 2/1993 Sb.

53

Klausem o možnosti pověřit vedením ministerstva obrany Karolínu Peake. „Neumím si

představit, že se z Karolíny Peake stane přes noc odbornice na armádu. Statní muži

v armádě takovou dívenku nepřijmou.“142 K zmapování přípustnosti podobných slov by

sice šlo použít reakce ostatních aktivních politiků, avšak reprezentativnost by zaručeně

neposkytly. Tam byla ihned varovně připomenuta podstata politické korektnosti

tehdejším premiérem Nečasem: „Já jsem přesvědčený, že bychom se měli vyvarovat

poznámek, které hodnotí osobnost nebo chování případně pohlaví někoho jiného. To já

nepovažuji za dobrý způsob, jak vést politickou komunikaci.“143 Hodnocení Klausových

slov širší populací pak postrádá jakoukoliv dokladovatelnost, proto nemůže být

přiloženo.

Další zajímavou vsuvkou k autocenzuře pak je možnost vnášení určitých pochybností

do výsledků průzkumů veřejného mínění v tématech, která hraničí s politickou

korektností. Opětovně si vypomožme Žáčkovým citátem: „Snad zvyk ze školy;

neodpovídáme, přesně vzato, jak smýšlíme, ale abychom se dočkali pochvaly.“144

Možnost využití stejného citátu pak dokládá provázanost současné kapitoly s kapitolou

1.5.

2.2.3 Kterak snadno přejít k nástinu sankcí

Za povšimnutí stojí zmínky v aktuální kapitole o některých historických sankčních

nástrojích státu. Zdejší vřazení oněch může vyvolávat rozpaky. Podobně v kapitole

následující mohou některé body vést k navozování dojmu nesprávně tematického

umístění. Vysvětlením je právě andragogické prizma předkládané práce. Nikoliv

souhrny právní norem, nikoliv podrobná historie zmíněných období. Nýbrž induktivní

hledání dosahů cenzurních i sankčních ošemetností působících na informovanost

dospělých jedinců. 142 Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online]. © 7.12.2012 [cit. 2013-10-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karoline-peake-06k-/domaci.aspx?c=A121207_093811_domaci_zt 143 Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013 [cit.2013-10-23] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovat-sexismu-zastal-se-necas-peake-pi3-/zpravy-domov.aspx?c=A121207_140909_ln_domov_ase 144 ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. s. 220. ISBN 80-202-0176-9.

54

Pakliže se vyskytla něčí tendence používat termín „cenzura“ ohledně z.č. 52/2009 Sb.,

zaobírajícího se ochranou soukromí osob před zveřejňováním údajů vedoucím k jejich

ztotožnění před vynesením pravomocného rozsudku ve věci (pateticky novinářskou

obcí překřtěn na tzv. „Náhubkový zákon“), nutno podotknout, že zde byl použit termín

cenzura toliko v laicko-patetickém slova smyslu. Příznačně např. ve stylu příslušejícímu

nejvýznamnějšímu zdejšímu bulváru, Blesku. „Marek Benda prosadil skandální

náhubkový zákon, který v podstatě znovu zavádí cenzuru do médií. Za to si od novinářů

vysloužil přezdívku – exot nebo oslík.“145 Neboť zákon toliko vymezuje mantinely

publicistické přípustnosti a následné sankce. Nikoliv možnost úředně zamezit

veřejnosti v přístupu k textu. Což už je v době internetu – alespoň ve stávající ČR –

takřka nemožné.146

Nezbývá než oné výseči novinářské obce poděkovat za ideální oslí můstek k následující

kapitole diplomové práce:

145 PET, PES. "Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit. 2013-07-23] Dostupné z: ://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-udelal-jsem-chybu.html146 Konec konců, v této kapitole se slovo internet až dosud nevyskytlo.

55

2.3 Sankce

2.3.1 Politika není toliko bonton doby

Obtížně by se hledalo logičtější propojení kapitol, než vývoj cenzury a pravidla

pro udělovaní sankcí k níže uvedeným činům.147 Zatímco v předminulém století

spočívaly zásahy panujícího politického systému prvotně v „ochraně“ čtenáře, později

promíšeněji s represemi, doba současná sahá až po represivních úkonech vůči jedinci

nerespektujícímu obesněji vymezené politické hodnoty sytému.148

Kapitola se nebude zabývat dopodrobna uceleným historickým vývojem sankcí, opět i

z důvodů zaměření studovaného oboru. Kromě několika mírných přesahů před rok

1962,149 půjde spíše o škálu sankcí v posledních dvaapadesáti letech.

Od původního záměru případové podoby této kapitoly bylo upuštěno. Už jen z důvodů,

že svá ideologická jádra si systémy bedlivě střeží. Neprorazitelnou zdí v rámci příslušné

doby bývá konstatování o pravomocnosti rozsudků. Ale dle politické potřeby i

obráceně: pokud je politická ochota konkrétního systému přijmout neprávnickou, toliko

politicko-deklarativní formu očisty, nebývá v obdobném prohlášení potíž. Někdy ani

nemusí několik století existovat relevantní důkazy, postačuje ideologické nadšení.150

Stejně tak: spekulace nad soudním spisem, který ústil do pravomocného, avšak nikdy

nezrušeného, odsouzení Leopolda Hilsnera, by naopak byly politicky žádoucí.

Zpochybňování pravomocných rozsudků za verbální trestné činy současna by už zase

nesplňovalo požadavky kladené na diplomovou práci. 147 Toliko z důvodů názvů jednotlivých hlav a paragrafů trestního zákona nebude používáno sousloví politických trestných činů, byť např. dále uváděný paragraf o trestnosti sympatizování k jmenovaným politickým ideologiím těžko může být oddělen od politiky. Alespoň v střízlivých očích sebesofistikovanější ekvilibristika neuspěje. 148 Jako odkaz (je-li skutečně nezbytný) by mohly být uvedeny soudobé manuály pro výuku bloku Člověk a společnost.149 Účinnost Trestního zákona (z.č.140/1961 Sb.) – byť s mnoha novelizacemi – od 1.1.1962 do 31.12.2009.150 „DOPLNĚNÍ TÉTO SOCHY O HEBREJSKÝ NÁPIS A VYSVĚTLUJÍCÍ TEXT Z ROKU 1696 JE DŮSLEDKEM NEKOREKTNÍHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ PROTI ELIÁŠI BACKOFFENOVI NAŘČENÉMU SE ZNEUCTĚNÍ SVATÉHO KŘÍŽE. PŘIDÁNÍM HEBREJSKÉHO NÁPISU SE SLOVY PROROKA IZIÁŠE ´SVATÝ, SVATÝ, SVATÝ JEST HOSPODIN ZÁSTUPŮ´, KTERÁ MÁ V ŽIDOVSKÉ TRADICI VÝZNAM MIMOŘÁDNĚ DŮLEŽITÉHO VYZNÁNÍ VÝRY, TAK MĚLA BÝT POKOŘENA ŽIDOVSKÁ KOMUNITA. HLAVNÍMĚSTO PRAHA 8.3.2000“ Nápis na Karlově mostě v Praze. Samostatné Sousoší Kalvárie – bez nápisu - vytvořil Wolf E. Brohn už v 1628. Termín „nekorektního“, coby použitelnost v zajímavém historickém / politickém – ne však právním – kontextu, zvýraznil P.K.

56

Pokud někdy došlo k mírnému sebekritickému seznání vlastních omylů systémů, a to

v souladu s právní čistotou a nikoliv pouze jarmarečním ideologickým nápisem, pak až

po částečné obměně elit, dodatečně a především nepřímo. Například formou Novotného

amnestie.151 Výraznější změny systémů provází různé obdoby rehabilitací, byť

osmašedesátý byl utnut v zárodcích. Devadesátá léta sice rehabilitace dotáhla do konce,

pro změnu strádala v postihování především neverbálních zel minula.

Proto se kapitola povede formou přehledu sankčních možností, včetně vysvětlujících

poznámek k oněm.

2.3.2 Skutkové podstaty

Až do konce roku 2009 byl účinný Trestní zákon 140/1961 (účinný od 1.1.1962), který

byl mnohokrát novelizován.152 Ať už výší sankcí za níže uvedené trestné činy,

zrušováním některých trestných činů či naopak zaváděním trestných činů nových.

Taktéž znalost mnohých slangových jazykově-číselných kódů153 pramenící z tohoto

zákona je užitečná pro neadvokátní komunikaci ve specifickém prostředí

(např. restauračních zařízeních nižších úrovní). Zdůrazňujeme, že se jedná pouze

o výčet politických154 verbálních trestných činů spáchatelných jedincem či úzkou

skupinou osob (tzv. organizovanou skupinou). Nebudeme se zaobírat např. trestným

činem pomluvy,155 byť svým způsobem úplně každý z trestných činů může mít určitý

přesah do politického tématu.

151 Rozhodnutí presidenta republiky a vlády Republiky československé o amnestii 54/1960 Sb.152 Dle něj je zvolena posloupnost této kapitoly. Rekodifikovaný Trestní zákon č. 40/2009. Sb. se mj. vyznačuje pořadím trestných činů počínajícími od „trestné činy proti životu a zdraví“, na rozdíl od šedesátých let, kdy za první hlavou se skrývaly „trestné činy proti republice“. I v tom se dá nalézt určité politično. 153 Slangové „kroutil dvěstědevanetáctku“ = byl potrestán pro trestný čin vraždy dle § 219 z.č. 140/1961 Sb. Užitečná znalost i pro čtenáře českých detektivních románů.154 „Říkat politickým vězňům ´političtí vězni´bylo přísně zakázáno, nebo i na hrad (tj. Mírov – pozn. P.K.) se donesl suverénní výrok dr. Gustáva Husáka, že u nás nikdo nebyl a není pronásledován či dokonce stíhán za své přesvědčení, za své postoje a jednání v krizovém období 1968-1969, že nikdo nebyl souzen a tudíž že v Československu nejsou žádní političtí vězni, nýbrž pouze lidé, kteří byli odsouzeni za porušování platných zákonů /Mne vždycky utěšovalo, že jsem byl odsouzen za porušování PLATNÝCH zákonů. A ptával jsem se, odkdy platných a jak brzo už zase budou prohlášeny za neplatné!/. Třebaže tedy bylo na hradě zakázáno říkat politickým političtí, nikdo jim jinak neřekl.“ ŠKUTINA, V., Presidentův vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych: KONFRONTATION, 1979, s.21. 155 § 206 z.č. 140/1961 Sb., nyní § 184 z.č. 40/2009 Sb.

57

Ryze k minulému režimu byl vztažitelný paragraf 100 z.č. 140/1961 Sb.

o pobuřování156, který existoval do novely č. 175/90 Sb. Důvody novelizace v daném

roce netřeba zmiňovat.

Téměř jako fejetonový námět dnes působí § 102 z.č. 140/1961 Sb., který sankcionoval

hanobení republiky, zákonodárných sborů (včetně jejich předsednictva), vlád či

prezidenta.157 Prošel povícero novelizacemi. Novela č. 158/69 Sb. (účinná od 1.1.1970)

reflektovala federalizaci státu, jinak duch znění i výše sankce zůstala. Novela č. 175/90

Sb. (účinná od 1.7.1990) toliko vyškrtala termíny o ideologické orientaci státu. Novela

č. 557/91 Sb. (účinný od 1.1.1992) rozšířila oblast spáchání onoho paragrafu o hanobení

ústavního soudu České a Slovenské Federativní republiky, Ústavního soudy České

republiky nebo Ústavního soudy Slovenské republiky. Novela č. 290/93 Sb. díky

rozpadu federace pouze logicky zkrátila onen paragraf o názvy odpadlých institucí.

Novela č. 91/94 název paragrafu přejmenovala na „Hanobení republiky a jejího

představitele“ a skutek definovala vágně.158 Až novela 253/97 Sb. onen paragraf

z trestního zákona definitivně vypustila (s účinností od 1.1.1998). Existence oné

skutkové podstaty i v devadesátých letech by šla přiblížit neprávnickým pojmem

vyhaslost.

156 „§100 Pobuřování1) Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení nejméně dvě osoby

pobuřuje a) proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky,b) proti její územní celistvosti, neboc) proti spojeneckým nebo přátelským vztahům republiky k jiným států,bude potrestán odnětím svobody na čest měsíců až tři léta2) Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení

republiky umožní nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu uvedenému v odstavci 1.3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně

účinným způsobem, nebob) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu „

157 „§ 102 Kdo veřejně hanobí republiku, Národní shromáždění, Slovenskou národní radu nebo jejich

předsednictvo anebo vládu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“158 „Kdo veřejně hanobí Českou republiku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

58

Obdobný osud měl paragraf 103 z.č. 140/1961 Sb.159 Po novele způsobené přeměnou

politického systému, novela č. 175/90 Sb. (účinné od 1.7.1990), zeštíhlení toliko

na prezidenta republiky. Zrušen novelou 253/97 Sb., s účinností od 1.1.1998.

Zde nutno podotknout, že přestože ony paragrafy i po roce 1989 v různých variacích

existovaly, nevedly jíž k vynášení odsuzujících rozsudků160.

A to z prostého důvodu. Pro spáchání nestačí pouze naplnění formální stránky činu (=

skutková podstata), ale je zároveň nutné naplnit stránku materiální (= společenskou

nebezpečnost). A určování společenské nebezpečnosti za verbální trestné činy je

(navzdory čl. 81 Ústavy o nezávislosti soudů) chtě nechtě otázka momentální politické

atmosféry. 161

Pro následující pasáže, nastiňující v současnosti aplikované paragrafy trestního zákona

za verbální trestné činy s přesahem k politickým ideologiím (či celistvě propagujícími

politické ideologie), je nutné si všimnout role soudních znalců, kteří soudům předkládají

své znalecké posudky. O znalecké posudky se jako o jeden z důkazů opírají následné

rozsudky. Mj. i pro stanovení míry společenské nebezpečnosti. Vědomí potenciálního

profesního deklasování soudních znalců sebe sama shovívavými nálezy o minimální

společenské nebezpečnosti konkrétních sebebanálnějších činů, je chtě nechtě určitým

produktem politické poptávky dané doby. Nicméně od subjektivně pojatého odstavce

nazpět k vyžadovanému odměřenému popisu.

Opět nezbytné pro základní orientaci uvést nejprve paragrafovaná znění. Trestní zákon

ze šedesátých let obsahoval §198, Hanobení národa, rasy a přesvědčení.162

159 „§103 Kdo snižuje vážnost prezidenta republiky, nebokdo veřejně hanobí jiného čelného představitele republiky pro výkon jeho pravomoci nebo vůbec

pro jeho činnost v životě politickém,bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením.“

160 Z podstatných pro téma kapitoly předkládané diplomové práce: pouze trestný čin dle paragrafu 104 Hanobení státu světové socialistické soustavy, byl zcela vypuštěn už novelou č. 175/90 (s účinností od 1.7.1990).161 Ovědomujeme si konfliktnost použití onoho pojmu. Obzvláště pokud by vše bylo zjednodušitelné záměnou adjektiva na „společenské“. Avšak v dané souvztažnosti se jedná o ekvivalent. Mimochodem i na oné sémantické hrátce se dá stopovat mnohé. 162 „Hanobení národa, rasy a přesvědčení

Kdo veřejně a pohoršlivým způsobem hanobía) některý národ, jazyk nebo některou rasu, nebob) skupinu obyvatelů republiky proto, že jsou stoupenci socialistického a státního zřízení, pro

jejich vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání,

59

Novela č. 175/90 Sb. (platná od 1.7.1990) očekávatelně odstranila o „socialistickém

společenském a státním zřízení“ a onu část pozměnila na „pro jejich politické

přesvědčení.“ V onom znění paragraf platil do novely č. 557/91 Sb. (účinné

od 1.1.1992), kdy další změna spočívala v odstranění termínu „pohoršlivým“ ve znaku

ono trestného činu.163 Další novela č. 290/93 Sb. (účinná od 1.1.1994) přidala druhý

odstavec,164 který pro hromadnou podobu spáchání trestného činu stanovil vyšší sazbu.

Že onen legislativní úkon reagoval na určité klima společnosti,165 a to změna sankčního

opatření, je nasnadě.166 Obdobné možno prohlásit o novele č. 152/95 Sb. (účinné

od 1.9.1995), která v prvním odstavci zvýšila trestní sazbu z jednoho roku na dvě léta.

Novela 134/2002 Sb. (účinná od 1.7.2002) pak zásadněji obměňuje terminologii. Právní

norma vkládá slovní obrat etnická skupina, čímž zřejmě má být podpořeno dispozitivní

zacházení se slovem národ (avšak termín v rozebírané právní normě dosud taktéž

zachován), poplatné postmodernistické politické orientaci. Národ coby myšlenkový

konstrukt. Pakliže je nesporná rozdílná fyziognomie uvnitř jedné ze tří hlavních ras167,

pak je více politicky / společensky168 žádoucí požívat etnikum, než národ. Případně

používat slovo etnikum i v úrovni ras. Za onou terminologickou přeměnou, kulturní a

následně pronikající i do právních norem, lze detekovat dosah amerikanizace. Bezhlavé

kopírování tématu se pak neobtěžuje s rozdílností historického vývoje. A už vůbec ne

tomu, že v sousloví americký národ je sémantický posun. Pakliže (!) by se dal význam

slova národ měřit toliko sociologickými průzkumy ohledně vnímání slova populací,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.“

163 Odstranění druhu sankce nápravné opatření nespadá to tématu kapitoly. 164 „2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami.“165 Obrat použitelný pouze v případě domněnky permanentního a aktualizovaného odrazu klimatu společnosti v zákonodárném sboru. Ovšem jedná se o téma způsobilé pro politicko-agitační esej, nikoli téma DP.166 Spekulací, která by ohrožovala předkládanou práci, by pak bylo konstatování o příčinách zvýšení intenzity obdobných projevů obyvatel. Například coby logické vyústění zhodnocování důsledků imigrace, případně zostřenější limitování agitace konkurenčních parlamentních stran. Spekulace je tedy umístěna pod čarou, kde lze obdobné exaktně nepodložené úvahy tolerovat. 167 Citování nazírání dokládáme postoj současné antropologie: „Lidská plemena čili rasy reálně existují.“ WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum, 2000. s. 33. ISBN 80-246-0099-4 zvýrazněno J.W. „i v současné antropologii pakpřesně jako: plemeno euroasijské (europoidní) – bílé (…), asijsko-americké (mongoloidní)- žlutohnědé (…) a ekvatoriální (negroidní) (…).“ Tamtéž. s. 34 „Označení plemeno a rasa jsou v češtině dva názvy jedné a téže skutečnosti – oby byly převzaty ze zoologie a botaniky, kde se běžně používají pro určité blízké skupiny, které se od sebe navzájem některými znaky liší.“ WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti. Praha : Karolinum, 2000. s. 34. ISBN 80-246-0099-4 168 Opět v daném kontextu ekvivalent.

60

pak by informálním učením se (zejm. americkou kinematografickou a TV produkcí)

dalo vnímání onoho „myšlenkového konstruktu“ u většiny populace pozvolna

modelovat.169 Novela 134/2002 Sb. současně zohledňuje rozšíření technologicky

převratné novinky, počítačové sítě.170

Rekodifikace trestního zákona (z.č. 40/2009 Sb.) pak přinesla nejen změnu čísla

paragrafu u onoho trestné činu, kdy se někdejší §198 přenesl do §355. Navíc přidala

možnost spáchat uvedené domněle, tedy např. pro záměnu terče slovního žonglování.

Vývojem prošel paragraf 198a tr.z., vpasovaný do trestního kodexu právním předpisem

557/91 Sb. (s účinností od 1.1.1992).171 Novela č. 152/95 (s účinností od 1.9.1995)

zvýšila sazbu až na dva roky. Další novela č. 405/2000 Sb. (s účinností od 1.12.2000)

rozšířila skutkovou podstatu o náboženství, třídu nebo jinou skupinu osob. Novela

č. 134/2002 Sb. přidává do prvého odstavce slovní obrat etnická skupina, ale stanovuje i

odstavec třetí, který pak nejen zohledňuje širší dostupnost technologických prostředků

populaci či technologicky převratné novinky, ale s odstupem reflektuje i zrušení

bolševické státní monopolizace veřejného života.172

169 Což oprávněně vzbuzuje otázku, zda-li zásadní fikcí, komickým omylem či „myšlenkovým konstruktem“, není spíše legitimita pocházivší toliko z demokratického hlasovacího procesu či postojového mínění.170 „(3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo,

c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“171 „§198a Podněcování k národnostní a rasové nenávisti

1) Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu nebo rase nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

2) Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedenému v odstavci 1.“172 „3) odnětím na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedených v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo,

c) účastní-li se aktivně činnosti skupin, organizací nebo sdružení, které hlásají diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou nebo náboženskou nenávist.“

61

Hlavu desátou trestního kodexu ze šedesátých pak otvírá nejprve bezejmenný §260. 173 I

onen paragraf prošel určitým vývojem.174 Novela č. 175/90 Sb. (s účinností od

1.7.1990) mu dala nejen název (Podpora a propagace hnutí směřující k potlačení

lidských práv a svobod občanů), ale vypustila pasáž s komunistické terminologií

o pracujícím lidu, stejně tak v odstavci druhém přibyla možnost použití vyšší trestní

sazby při způsobu spáchání činu v rámci organizované skupiny.

173 „§260 1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus nebo jiné podobné hnutí, které směřuje k potlačení

práv a svobod pracujícího lidu nebo hlásá národnostní, rasovou nebo náboženskou zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně

účinným způsobem, nebob) spáchá-li takový čin za branné pohotovosti státu.“

174 Pro zajímavost jeho „předobraz“ z poloviny XIX. věku. Uvozovky použity nejen kvůli stěžejní orientaci práce na dobově jinou tématiku, ale i vzhledem k výši sankce. Zákon 117/1852 ř. z.:

„§ 304 f) Napomáhání sektě náboženské státem za nedovolenou prohlášenéTaktéž dopustí se přečinu, a vězením od jednoho až do tří měsíců potrestán býti má ten, kdo za

příčinou zřízení nebo rozšíření nějaké společnosti (sekty) náboženské, o níž se správa státní prohlásila, že uznána býti nemůže, shromáždění pořádá, přednášky má nebo u veřejnost vydává, vyznavače získává, nebo cokoli před se vezme, což k cíli tomuto směřuje“.

Dle tzv. Benešova dekretu (č. 16/1945 Sb.) již se podoba oné právní normy více blíží skutkové podstatě dnešní:

„§ 31) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) propagoval nebo podporoval fašistické nebo

nacistické hnutí, nebo kdo v oné době tiskem, rozhlasem, filmem nebo divadlem, nebo na veřejném shromáždění schvaloval nebo obhajoval nepřátelskou vládu na území republiky nebo jednotlivé nezákonné činy okupačních velitelství a úřadů a orgánů jim podřízených, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, spáchal-li však takový zločin v úmyslu, aby rozvrátil mravní, národní nebo státní vědomí československého lidu, zejména československé mládeže, trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí, nebo smrtí.“

Po únoru 1948 nalezneme shrnutí poválečných norem do jedné, a to z. č. 231/1948 Sb.: „§ 25Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí1) Kdo propaguje nebo podporuje fašismus nebo nacismus nebo podobné hnutí, které sleduje

potlačování práv a svobod pracujícího lidu nebo šíření národnostní, náboženské nebo rasové zášti, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let.

2) Spáchá-li kdo čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo podobně účinným způsobem, bude potrestán těžkým žalářem od pěti do deseti let.

3) Dopustí-li se kdo činu uvedeného v odstavci 1 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti pěti let.

§ 26 Popuzování1) Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo více lidí popuzuje k násilnému nebo jinému

nepřátelskému činu proti jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost, rasu nebo náboženství nebo proto, že jsou bez vyznání nebo že jsou stoupenci lidově demokratického řádu republiky, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

2) Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k zášti proti jednotlivým skupinám obyvatelů, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do dvou let.

62

Novela č. 557/91 Sb. (účinná od 1.1.1992) do skutkové podstaty vložila širší a

zdůrazněně demonstrativní výčet, vedle fašismu přibravší i komunismus.175 Novela

č. 405/2000 Sb. (účinná od 1.12. 2000) pak slůvko občan zaměnila za termín s širším

významem člověk (jak v názvu trestného činu, tak ve skutkové podstatě), odstranila

jmenovité ideologie, a přidala i možnost širší aplikace pomocí vágního spáchání vůči

jiné skupině osob. Rekodifikace trestního zákona č. 40/2009 Sb. nejen změnila číslo

paragrafu na 403, ale za trestné označila i přípravu. Ve druhém odstavci výslovně

zmínila i veřejně přístupnou počítačovou síť. Především pak zvýšila horní hranici trestní

sazbu druhého odstavce na deset let.176

Zde je namístě vysvětlil rozdíl mezi §§198a a 260 z.č. 140/1961 Sb. (andragogicky

žádoucí opětovného připomenutí: obrysová obdoba §§356 a 403 z.č. 40/2009 Sb.).

Pro vysvětlení bude použit širší citát poslance Jiřího Payne, jednoho z iniciátorů

polistopadových novel trestního zákona: „Jaké jsou důvody pro existenci tří ustanovení

v trestním zákoně? Zatímco §§ 260 a 261 se vztahují na případy, kdy existuje hnutí,

které si klade za cíl omezování práv a svobod nebo diskriminaci z různých důvodů.

Oproti tomu § 198a se dotýká pouze individuálních aktivit, třeba i podobně

motivovaných. Rozdíl je také v tom, že § 198a postihuje podněcování, tedy individuální

aktivitu vyzývající další osoby k nenávisti, zášti nebo k porušování práv a svobod,

zatímco §§260 a 261 postihují podporu či propagaci hnutí výše popsaného a to různými

způsoby. Z hlediska zachování možnosti účinným způsobem postihovat takto

Kdo způsobem uvedeným v odstavci 1 a z některého důvodu tam uvedeného popuzuje k násilnému nebo jinému nepřátelskému činu nebo k zášti proti jednotlivci, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.“

Právní norma z let padesátých (z.č. 86/1950 Sb.) téměř poslední jmenovanou normu přebírá, jen s několika úpravami:

„§ 83Podpora a propagace fašismu a podobných hnutí.1) Kdo podporuje nebo propaguje fašismus, nacismus nebo podobné hnutí, které směřuje nebo

vede k potlačení práv a svobod pracujícího lidu nebo které hlásá národnostní, náboženskou nebo rasovou zášť, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

2) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem nebo jiným podobně účinným způsobem.

3) Odnětím svobody na deset až pětadvacet let bude pachatel potrestán, dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 za zvýšeného ohrožení vlasti.“ 175 „Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásá národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť (jako například fašismus nebo komunismus), bude“...176 Úvahy o zvýrazněném se dají zužitkovat pro sarkastické zamyšlení na téma srovnání éry normalizace a současna. Nicméně podobné naříkání nad nedostatkem svobody slova by pouze vypovídalo o ideologické neuspořádanosti jednotlivých stoupenců ultrapravice.

63

orientované aktivity tento návrh zachovává stávající strukturu. Dalším rozdílem je

termín 'nenávist' v § 198a, zatímco §§ 260 a 261 používají termín 'zášť', který vyjadřuje

podle stanoviska Ústavního soudu zesílenou nenávist.“177

Následující §261 pak mírnější výměrou trestá takové jednání, které nemá záměrně

indoktrinovat zakázanými ideologiemi jiného / jiné.178 Různá veřejně viditelná tetování,

oblečení, výkřiky během ebriety, apod. Rekodifikace trestního zákona č. 40/2009

Sb. pak onomu paragrafu věnovala název Projev sympatií k hnutí směřujícímu

k potlačení práv a svobod člověka, variovala číslo paragrafu na 404, a též odstranila

název ideologie.

Jako poslední verbálně páchaný trestný čin budiž zmíněn §405 stávajícího trestního

zákona.179 Tento má svůj předobraz v novele č. 405/2000 Sb (účinná od 1.11.2000),

která včlenila tuze obdobný paragraf 261a do trestního zákona předchozího.

Rekodifikací bylo pouze za nacistické, komunistické přidáno nebo jiné genocidium.

Poslanecká iniciativa reagovala na veřejný projev dnes již zesnulého ultrapravicového

aktivisty Vladimíra Skoupého.180 Reagovala tak na skutečnost, že v ČR není postižitelné

popírání Holocaustu.

Mimochodem i v mediálním informování o smrti ultrapravicového řečníka je patrný

rozdíl mezi (relativně) seriózním tiskem v podání Mladé fronty DNES a

nejsignifikantnějším bulvárnem, Bleskem. Zatímco MfD toliko na svých

elektronických stránkách píše: „Tělo Skoupého leželo v předsíni nedaleko obývacího

pokoje. ´Rozhodně se neoběsil, vše zatím nasvědčuje tomu, že zemřel bez cizího zavinění

v důsledku náhlé zdravotní příhody. K určení přesného důvodu úmrtí byla nařízena

zdravotní pitva,´ doplnila Žáčková. Její výsledky by měly být k dispozici příští týden”,181

177 Sněmovní tisk č. III/599/0, pocházivší z roku 1999178 „§261 Kdo veřejně projevuje sympatie k fašismu nebo k jinému podobnému hnutí uvedenému v §260, bude potrestán na šest měsíců až tři léta.“179 „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny nacistů a komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ 180 „Odmítám věřit báchorkám o holocaustu, žádných šest milionů neexistovalo ani žádné plynové komory, neexistovalo vyhlazování Židů a Cikánů, a i kdyby to náhodou byla pravda, copak má český člověk, skutečný hrdina, navíc legionář, menší hodnotu než nějaký Izák nebo Lakatoš?“ NEKVAPIL, V., Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989. [online]. [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil

181 Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online]. ©12.11.2013 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimir-skoupy-zemrel-dtn-/praha-

64

bulvární Blesk čtenáře mnohonásobně mystifikoval hned v podtitulku, aniž by čekal na

bližší vyjádření důvěryhodných zdrojů: „Řady českých neonacistů přišly o jednoho

ze svých vůdců. Vladimír Skoupý (+35) se upil k smrti ve svém bytě v centru Rakovníku.

Neonacista byl stíhán za propagaci fašismu na veřejnosti a dokonce odsouzen

za popírání holocaustu.”182 Bleskurychlé konstatování Blesku o příčině Skoupého smrti

se pak rozchází s toxikologickým nálezem v pitevním protokolu:

„D. Laboratorní vyšetření

V krvi odebrané při pitvě nebyla zjištěna přítomnost alkoholu (stanoveno plynovou

chromatografií a kontrolováno Widmarkovou zkouškou).

V krvi nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky.V orgánech nebyly zjištěny žádné extrahovatelné toxikologicky významné látky.”183

zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zep182 Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. © 12.11.2012 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html

(Bohužel již nejsou dokladovatelné starší elektronické verze oné kachny Blesku, kde byli čtenáři informováni o Skoupého předávkování drogami, tudíž tato věta v diplomové práci je umístěna nejen pod čarou, ale i v závorce.)183 Pitevní protokol zpracoval: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze a 1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012. Pitvu provedli: MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012 8:00 hod.

Pitevní protokol získán skrze příbuzné Vladimíra Skoupého, kteří měli možnost nahlížet do materiálů PČR, vyhotovených v důsledku policejného pátrání o podezření ze zaviněného důvodu Skoupého úmrtí. PŘÍLOHA C

65

2.4 Kvantitativně kvalitativní analýza Holocaustu v MfD (2013)

2.4.1 Obecné souvislosti

Pro zpracování empirické části byl vybrán fenomén ozvěn Holocaustu na počátku

třetího tisíciletí. Mimo jiné z důvodů názorného prolínání kapitol předchozích.

Souvztažnost k andragogice je zřejmá přes informální učení se s výpomocí hromadných

sdělovacích prostředků, kde bývá Holocaust četně zastoupen v soudobých výtvorech

uměleckých. Stejně tak v souvislosti s oblíbeným žánrem populárně-naučné literatury

o první polovině XX. století, který naplňuje znaky informálního učení. Průnik tématu

dílčím způsobem může zasahovat i do aktuálních politických témat či společenských

konverzací. Nakolik jsou ony etiketou určené fráze autentické nebo svou

zautomatizovanou naučeností neautentické, není možné bez subjektivního politicky

předpojatého vkladu určit. Přesto s tématem kapitoly lze pozitivisticky pracovat.

Uvědomujeme si možné pobouření čtenářstva už samotným výběrem tématu, když

východiska dnešní doby ustanovila právě onu výseč dějin coby dosavadní krajnost

zpronevěření se vůči lidskosti. Tedy téma etiky, kterého je neslušné se dotknut číselným

rozborem.

Z předchozího je patrná provázanost tématu se současnou politikou, která taktéž

nemůže být vyjmuta z historickým souvislostí. Případné šokování nad podobně pojatým

zacházením s Holocaustem sice může mít pro zhotovitele komplikující následky, avšak

následky pouze potvrzující pravdivost tezí.

Společenskými konvencemi je požadované pojímaní tématu z úhlu ohleduplnosti

na oběti či pozůstalé. Jakási maximalistická pieta, která principiálně vždy útočí

na racionalitu. Snad je možné pochopit onen pietní ohled, pokud by se jednalo o téma

nezasahující do politického vývoje po roce 1945. Je však skutečností bez potřeby

dokazování: mj. vznik Státu Izrael na územích, která rozhodně nebyla liduprostá ani

v počátcích sionismu dle známého sloganu Theodora Herzla „Zemi bez národa

66

pro národ bez země“184, stejně jako dodnes neutuchající napětí v rámci Blízkého

východu. Spojitost Holocaustu s rozdělením Palestiny po druhé světové válce, tedy

legitimizace vzniku Státu Izrael, netřeba zmiňovat. Ani ono rozdělení však

nelegitimizovalo velikost dnes Izraelem ovládaných území, případně oprávněnost

pozdějších izraelských silových praktik. Pokud někde spočívá dehonestace obětí

Holocaustu, pak toliko v uvedeném přesahu.

Přesto v zásadnějším česky psaném periodickém tisku polistopadové éry je stopovatelná

tendenčnost v náhledu na blízkovýchodní dění současné. Dle příměru spojených nádob

tedy i na Izrael a intenzitu holocaustové tryzny. Mnohé může potvrdit / vyvrátit i

předkládaný průzkum.

2.4.2 Vývojový náznak

Pro sledování ozvěn Holocaustu v médiích nelze odmyslet politické souvztažnosti doby

a prostoru, kdy a kde je ono téma sledováno. V bipolárním světě byl neopomenutelným

mezníkem rok 1967, související se šestidenní válkou. Tato znamenala nárůst

mocenského zájmu o Blízký východ. „Počet zpravodajství v New York Times týkajících

se Izraele se po červnu 1967 dramaticky zvýšil. Příspěvky týkající se Izraele v New York

Times Index se v roce 1955-1956 vešly do 60palcových sloupků. Příspěvky týkající se

Izraele v roce 1975 zabraly 260palcové slupky.“185 Což ilustrativní vymezení se obou

hlavních táborů v pohledu na Izrael, kdy Západ se stal bližším Izraeli.

Obdobné uspořádanější přiklonění se sympatií Východu po roce 1967 následovalo

naopak k Palestincům (pro ČSSR až po „znormalizování“ poměrů po Pražském jaru).

U východního bloku – tedy i jeho tisku – je míněno stěžejní a setrvalejší vymezení.186

184 KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin. Vyšehrad, Praha, 1999 s. 73. ISBN 80-7021-265-9.185 FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení. Praha: Dokořán, 2006. s.26-27. ISBN 80-7363-068-0. Vhodné zmínit, že se jedná o profesora politologie chicagské univerzity židovského původu. (Přebal knihy) 186 Nikoliv spíše epizodické, příp. „vlnové“, výpady během poslední fáze stalinských vnitrostátních čistek. V ČSR spjatých se jmény E. Goldstückera, A. Londona. R. Slánského, F. J. Kolára, A. Kolmana etc. Tehdy „u jmen obětí bylo důsledně uváděno, že se jedná o zločince ´židovského původu´, a protože se odhalovalo protistátní ´spiknutí´, vytvářel se rovněž falešný obraz ´židovských spiklenců´s četnými historickými asociacemi“. (MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9)

67

Srovnatelně: „Druhá vlna (českého literárního antisemitismu – pozn. P.K.) byla

vyvolána izraelskou okupací palestinského území a zvláště izraelsko-arabskou válkou

r. 1967, která ovlivňovala část literatury doby tzv. normalizace 70. a 1. poloviny 80.

let.“187 Uvedené se pochopitelně týká oficiální produkce, nikoliv nákladem okrajových

literárních výtisků v češtině (pro takové se vžilo označení produkce disentu).

Oproti tomu současný hlavní proud politiky by šel ztvárnit připomenutím citátu

premiéra Petra Nečase během pražské návštěvy Benjamina Netanjahua v prosinci 2012:

„Česká republika považuje Stát Izrael za svého strategického partnera. Naše vztahy ve

všech oblastech se rozvíjejí velmi zdárně.“188 Za povšimnutí stojí slovo strategického

v Nečasově citátu. Není třeba příliš abstrakce, aby se za ekvivalent adjektiva v této

souvislosti dala spekulovat slova principiálního, neodmyslitelného, spřízněného,

neodlučného, či slovní spojení ideologickými hodnotami shodného.

Sledovat obdobu lze i při rozlišování tiskovin na státotvorné189 a tiskoviny tzv.

extremistické. Ať už té či oné protisystémové větve.190 Použité dělení může vymezovat i

vztah redakčních pracovníků následně – kopírujíc produkt informálního učením se

do značné míry budoucí vztah jejich čtenářů – vůči Izraeli. Analyzovat celistvě trh

česky psaných tiskovin v rámci kapitoly není úkolem této práce. A to

pro nepojmutelnou náročnost vypracování pouhým jednotlivcem.

V soudobých státotvorných denících zásadněji není spekulována oprávněnost existence

Státu Izrael. Toť základní kámen, u kterého se nedá nevyhovět požadavku na určitou

autocenzuru. A to minimálně z důvodů ohrožení společenské prestiže přispěvatele,

profesní kariéry redaktora.191 V rámci mantinelů existuje možnost kritizovat dílčí

„přehmaty“192 izraelské politiky, při dlouhodobějším vůči Izraeli negativistickém

Vzhledem k relativně brzkému počátku destalinizace spjaté s Chruščovovým projevem 24.2.1956 na XX. sjezdu KSSS, lze proto hovořit spíše o epizodické záležitosti187 MIKULÁŠEK, A., Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia Praha, 2000 s. 97. ISBN 80-7220-090-9.188 Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premier-dekujeme-ceske-vlade-za-podporu-101551/189 V souladu s kapitolou 2.2 možno použít „režimotvorné“ či „sytémotvorné“.190 Oproti běžnějšímu dělení na tiskoviny seriózní a bulvární, které však pro zkoumané téma není principiálně rozdělující.191 Brzdy v podobě redakčních rad či šéfredaktorů netřeba zmiňovat.192 Je ovšem už sporné, zda některé soudobé či nedávné úkony Izraele označením toliko za „přehmaty“ nejsou pro druhou stranou stejně pobuřující, jako označit i Holocaust toliko za politováníhodný „přehmat“ nacistického Německa. Vyhodnotitelnost je dána úhlem náhledu dané společnosti, kteroužto

68

zaměření textů by pocítil žurnalista taktéž společensko-ostrakizační efekty. Důvodem

by samozřejmě nebylo jakési paranoidní „tahání za drátky z pozadí“, nýbrž prosté faux

pas ve vztahu k prostoru a době. Narušení takových společenských konvencí, které

naopak státotvorná média mají za nepsaný úkol spoluutvářet. De iure jsou média

na státní moci – a tím i jejích obecnějších politických východiscích – nezávislá, ovšem

podobné proklamace těžko v reálu brát stoprocentně.

Politickou pozici ČR lze považovat v rámci mezinárodních vtahů za stabilizovanou,

v rámci uspořádání vnitropolitického pak alespoň v hrubých obrysech. Případné

tolerovatelné výchylky respektují ony širší – duchem Ústavy vymezené – mantinely.

Naznačené vymezení se pak promítá i do mainstreamových tiskovin.

2.4.3 Přiklonění se k papírovým vydáním

Papírové deníky mají konkurenci nejen v rozhlase či televizi, ale rozvíjí se vliv

zpravodajství internetového. Přesto do nynějšího monitoringu193 jsou vzata papírová

vydání novin. Snad i z důvodů naší nostalgie po onom formátu, který nenásilně nutí

sblížit se i se zpravodajstvím pod nadpisy, které by čtenář pro svůj nezájem o některou

tématiku v elektronické verzi ani „nerozklikl“. Na což navazuje jiný důvod:

neopomenutí detekování zkoumané oblasti i v tématech neočekávatelných.

Paleta spojitostí může být široká. Od textů, které svým obsahem připomínají výročí

zásadnější události spjaté s Holocaustem, přes historizující články do nichž je sledované

téma připojeno pouhou zmínkou. Rovněž se tuší výskyt tématiky na stránkách Kultury,

neboť se jistě pro mnohu umělců téma jeví jako výživné pro soudobé výtvory. Taktéž

na stránkách Názorů se v minulých letech sledovaná tématika vyskytovala co četné

varující přirovnání.194

pozici pro Českou republiku vyjádřil mj. i Nečas. 193 „Monitoring“ – ve významu sledování. I když termín se zrodil v dobách Napoleona Bonaparta, který postupně zakázal všechny svobodné noviny. Smělo vycházet jen periodikum Le Moniteur, z nějž teprve mohly přebírat regionální tiskoviny. VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013 s. 31. ISBN 978-80-7452-027-3.194 Předchozí mnohaletá četba deníků by mohla být označena za jakýsi předvýzkum.

69

Mnohé může napadnout, proč nebyla použita snadnější metoda monitoringu pomocí

využití ANOPRESS.cz, než zvyšováním tržby trafikám. Jedná se o placenou službu

společnosti Anopress IT, a. s. (Národní knihovnou pro své čtenáře ovšem předplacenou;

dále jen Anopress), která archivuje zdejší významnější periodika195 v uspořádaném

systému od roku 1996. Nebyl by tedy problém výzkum při menších časových

investicích udělat na podstatně obsáhlejším vzorku hned devíti celostátních deníků.196

Autorova reminiscence po každodenní četbě novin již zmíněna byla. Vedle toho jako

podstatnější důvod budiž uvedeno, že rozebíraná služba sice zachycuje čísla stránek,

nikoliv už jejich umístění na příslušné stránce. Přitom i poloha umístění na stránce má

svou výpovědní hodnotu. Menší rozměr textu, pokud je článek umístěn hned v horní

oblasti, může být více zásadnějších apelací na pozornost čtenáře, než text obsáhlejší,

avšak cudně umístěný dole. Přeci jen i ono má vliv na čtenářovu prosexii a tím i

na přikládání dojmu důležitosti zprávy. Jedna z forem skrytého ovlivňování (skryté

persuaze).

Rovněž pro pochopení mnohdy nadsazených příspěvků na stránkách Názorů je vhodné

znát celý obsah listu. Nadsazený text v Názorech může poskytovat různé výklady,

záměr je přitom patrný právě z kontextu konkrétního vydání. Stejně tak kontext

pro pochopení může vycházet z celého týdne, i delších časových jednotek, rozebíraných

témat. Tudíž ani přečtení jediného tištěného vydání bez chápání předchozích souvislostí

by nezaručovalo odpovídající pochopení souvislostí dílčích řádků. Při náhlé a strojovité

metodice Anopressu – ani nemluva.

Neposledním důvodem primárního nevyužití Anopressu je neodhadnutelnost slov či

slovních řetězců, pod kterými může být poptávaná tématika zachytitelná.

U počítačového vyhledávání slovních řetězců by hrozilo několik rizik. Především

fantazie přispěvatelů může úmyslně pátranou tématiku skrýt do širších alegorií, tudíž by

některé texty mohly v monitoringu absentovat. Naopak by hrozilo vygenerování

nadbytečných textů. Například u slovního řetězce plynová komora články 195 Ve svých počátcích postupovala metodou scanování čerstvých výtisků střelhbitě dovezených z tiskárny, následného převodu do elektronického formátu a za pomocí studentských brigádníků dodatečnou manuální úpravou znakových rozdílů mezi nedokonalým převodem do wordovského formátu a skutečným výtiskem. Mimochodem pro psychology by stálo za zvážení, zda by pro rozpoznání míry cholerična u lidí nešla využít namísto obvyklých postupů testování metoda účasti při dané pracovní náplni. Výdrž autora této práce v jeho adolescenčním věku – pouhá jedna noční směna.196 Aha!, Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Metro, Mladá fronta Dnes, Právo, Sport

70

o prováděných popravách v USA. U koncentračního tábora pak vyjetí zpravodajství

navázané na dějiny búrské války, kde ono sousloví bylo využíváno poprvé.

Navzdory právě podanému zavržení zdánlivě efektivní metody výzkumu s výpomocí

jmenované firmy, moderní berličky nejsou vyškrtnuty zcela. V milost jsou vzaty pouze

pro leden 2014, kdy se konala komparace již autorem manuálně zpracované tabulky

s výsečí nejočekávatelnější klíčových slov (Osvětim, Holocaust, holokaust)197 v rámci

Anopressu.

I při četbě tištěných novin je složitější určení, které články mají být zaznamenány.

U tématiky „koncentračního tábora“ jsou bojkotovány takové, kde je slovní řetězec

mimo kontext druhé světové války (např. srovnávací označení pro gulagy v někdejším

SSSR, obdobně Severní Korea). Ale i v časové a prostorové souvislosti právě

s nacismem, avšak nejedná se v nich o spojitost se židovskou tématikou, nýbrž

s komunisty, nekomunistickými odbojáři, homosexuály, zločinci z povolání (tzv. zelení

vězni) apod.198

Jelikož v současnu se termín Holocaust již běžně používá i pro zacházení s Rómy a

Sinty199 během druhé světové války, je tato část též do monitoringu přibrána. Pro

přehlednost je v přílohové tabulce odlišena uvozovkami.

Uvozovky jsou taktéž znakem zřejmého neodkázání na zkoumanou kontextuální

záležitost pomocí snadno rozpoznatelných klíčů. Tedy tam, kde je nezbytná čtenářova

zvýšená kooperace k pochopení záměru novinových řádků. Bližší význam konkrétních

uvozovek dovoditelný z písmenkových zkratek v posledním sloupci.

Badatelsky nejkontroverznější bod monitoringu pak spočívá právě v subjektivním

náhledu výzkumníka na jednotlivé materiály. Plusy i mínusy prohlašování stoprocentní

objektivity byly naznačeny v odstavcích o Anopressu. Nutno podstoupit riziko sporů,

zda ten či onen text je do monitoringu vsunut nadbytečně, či zda jiný v něm naopak

197 V diplomové práci je v autorském textu důsledně používán zápis „Holocaust“. Netýká se pochopitelně převzatých citátů, kde se může lišit jak velikost počátečního písmene, tak přepis onoho prostředního. 198Stejně tak židovská tématika během druhé světové válka není do materiálů zařazována např. v souvislosti s kulatým výročím bitvy u Sokolova, kdy Židé vystupovali jako součást regulérní armády, nikoliv jako bezbranné oběti Holocaustu.199 Nadále bude používán termín Rómové, byť v samotné cikánské komunitě dosud nepanuje stoprocentní shoda pro užívání onoho termínu. Vycházíme z našeho četného zaslechnutí interních romských dialogů v daném tématu. Opět absurdnost politické korektnosti.

71

chybí. Nelze se ani obrnit před očekávatelným rizikem při subjektivním výkladu

jednotlivých článků.

2.4.4 Parametry výzkumu

Do monitoringu Holocaustu v Mladé frontě DNES (2013)200 jsou vzaty Titulní stránky

(A1)201, byť většinou motivy v nich obsažené jsou jen jakýmsi předvstupem ke článkům

vnitřních listů, kde je téma podrobněji rozepisováno. Významnost zkoumaného tématu

hned na první stránce je dílčím mezicílem monitoringu. K poznání to bývá

ve skutečnosti, že i text zjevně na první stránku navazující, mívá jiný nadpis.

V monitoringu je tedy onen celistvější text veden dvojmo. Jak z důvodů přesnosti

v odkazování, tak právě ale i z důvodů poukázání na redakční zesílení příspěvku již

od první stránky. Příležitostně se ovšem může stát, že v takovém obšírnějším článku

pod různými dvěma nadpisy (úvodní část + navazující část), se Holocaust objevuje

toliko okrajově a jen u jedné z částí. U takových je do monitoringu započítána pouze

část se zřetelnější odvolávkou na sledované.

Dále jsou monitoringem rozebírány stránky Domácí, Ze zahraniční, Názorů,

Publicistiky a Kultury. Na A2 jsou sloupky Vítěz & poražený dne, Dnes sledujte, Výrok

dne (pro jejichž evidování platí totéž co o titulní straně) a Telegraficky. Důvodem

počítání coby samostatného textu je opět jakési zvýraznění tématu pro čtenáře.

Ze stránek Názorů je zvýrazněnou poznámkou zohledňováno, pokud se jedná o text

v graficky ohraničeném levém horním rohu, kterážto odlišení je neformálním sdělením

silnějšího významu onoho textu. Rovněž je vzato v potaz, pokud se sledovaná tématika

vyskytuje v rubrice Fórum čtenářů, či v kreslených anekdotách.

200 Šéfredaktor Robert Čásenský (do 15.11.2013; po zbytek roku „pověřen řízením redakce“ Jiří Kubík) Zástupci šéfredaktora Jiřík Kubík, Martina Riebauerová, Karel Škrabal.Vedoucí rubrik Václav Dolejší (reportéři), Petr Pešek (zahraniční), Jana Bendová (názory), Miroslava Spáčilová (kultura).201 Písmeno označuje pořadí novinového sešitu v zakoupené tiskovině, číslo pak pořadí stránky uvnitř onoho. Písmena jsou v tomto monitoringu pro přehlednost uváděna vždy na prvním místě, byť při kontrolním dohledávání položek nutno brát zřetel na střídání pořadí písmenu-číslo dle sudosti/lichosti. Volba unitárního přístupu je důvodná i mimořádnými přílohami, které by mohly způsobovat při striktním kopírování tištěného zápisu stránek spíše zmatek. Navíc i odkazování titulní strany na pokračování článků je vedeno podobou písmeno-číslice. Nikoliv střídavě, jako zřejmě z důvodů estetické zajímavosti na horních rozích vnitřních stran.

72

Na stránkách Kultury není počítáno pouhé zmínění uměleckého díla, pakliže zároveň

chybí – byť telegrafická – návaznost na sledované téma. Důvodem je

nepředpokládatelná automatická znalost průměrného konzumenta všech soudobých

kulturních produktů, byť zvolení oné metody může být např. u filmu Schindlerův

seznam snadno napadnutelné. Kontrovat se však dá tím, že dílčí souvislost

s Holocaustem by se dala najít u nikoliv zanedbatelného procenta kulturní produkce

posledního takřka tři čtvrtě století. Ono ustanovení se však netýká děl, která mají

akcentovanou souvislost s Holocaustem hned v názvu, kterážto souvislost nelze

přehlédnout ani osobě kulturní dění nesledující.

Kulturu komplikuje sobotní příloha Víkend, která neúměrně zvýšeným počtem listů

zastupuje stránky Kultury v obvyklém rozsahu. Přičemž obvyklá Kultura je sobotami

vynechávána. Značná část oné sobotní přílohy Víkend je přitom věnována kultuře, byť

tematický vůbec nemusí jít u všech textů o zřejmé zařazení. Aby nebyl výzkum zkreslen

onou sobotní disproporcí, příloha Víkend je z výzkumu vyjmuta. Jsme si vědomi, že i

uvedené řešení je sporné, ale některá ze sporných cest vybrána být musela.

Z monitoringu jsou vynechány stránky Ekonomika, neboť není shledána dostatečná

badatelská kompetence v oboru. Z podobného důvodu taktéž stránky Sport, byť

propojenost sportovních fanoušků s radikálními politickými směry, stejně jako odvěká

politizace sportu, nevylučuje přítomnost tématu. Regionální přílohy jsou opomíjeny

pro časovou neobsáhnutelnost výzkumem pouhém jednotlivce. Vybrat pak pouze

jediný region by proporčně nevypovídalo o celostátním vyznění. Vynechány jsou

magazíny Ona DNES, čtvrteční Magazín DNES + TV, stránky Studenti píší noviny,

Cestování, Auto, Zdraví, Rodina, Kavárna. Nikoliv však přílohy mimořádné, plně

související s politikou.

Na definovaných stránkách pro monitoring se nezapočítává informování či jiné

používání tématu antisemitismus, pokud není zřejmě provázáno právě

s Holocaustem. Právě zde může ležet v subjektivním posuzování další kámen úrazu.

Zřejmě se zde nabízí jakási potenciální laboratoř mohoucí sloužit k posouzení, kdo

ze čtenářů má osobní tendence hledat Holocaust nadměrně všude, či naopak kdo

používá racionalitu odstupu. Autor si opět je vědom možnosti sporů, proč ten či onen

73

text byl opominut, či naopak do monitoringu neoprávněně zařazen. Klíč je

v subjektivitě.

Příklad: Jedním z často opakujícím se témat je i Leopold Hilsner. Přímo ilustrativní

záležitost, kterou nelze – už jen podle názvu výzkumu – zařazovat do zde

předkládaného. Byť by se jistě našli oponenti pateticky pravící cosi o jedné

ze symbolických předeher k událostem dvacátého století. Časová alogičnost

u patetického požadavku „zvyklosti lepší společnosti“ velí nastavený bonton smésti se

stolu. Leopold Hilsner, případně příliš obecný současný antisemitismus či soudobé

oboustranné násilnosti na Blízkém východě, tedy nejsou do materiálů zakomponovány,

pokud zároveň není v textu přítomno i odvolání na Holocaust. I zde, stejně jako

u parametrů stránek Kultury, je důkaz vyváženosti předkládaného výzkumu.

Číselné centimetrové rozměry (počítáno včetně nadpisů; rozměry fotografií včetně

popisků) jsou pouze orientační a zaokrouhlené. Ono upozornění je uvedeno z důvodů,

že do mnohých textů zasahuje reklama, případně uvnitř jsou rastrové bločky. Pakliže by

ony mnohdy až odvislosti od aktuální informace měly být do přílohové tabulky bedlivě

zaznamenávány, její rozměry by nadbytečně rostly. Vzhledem k rozměrové, vskutku

pouze orientační hodnotě, by byl nadbytečně zabrán prostor, který může být využit

pro zachycení podstatnějších momentů.

K jednotkám, vzatých do výzkumu, jsou v lednu 2014 (tj. po revizi s výpomocí

ANOPRESSu) dodána čísla pro zrychlenou identifikaci v následné analýze. Tato tučně

uvedená v posledním sloupku.202 Jedná se o ochranu před zbytněním stránek DP.

Nadto citační nezbytnosti vždy uvedené v tabulce.

202 Naše kategorizace: HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin; MA = morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus (komparace); PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š = školství; V = výroční; W = Winton. Zkratky nejsou selekční, mohou se prolínat.

74

2.4.5 Design výzkumu

Název: Fenomén Holocaustu na tištěných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013

Cíl výzkum: diagnostikování výskytu tématu Holocaustu na stránkách Mladé fronty

DNES v roce 2013. A to nejen v číselném rozvrstvení článků, kde je téma zachytitelné,

nýbrž rozborem souvislostí, za kterých je ono téma použito. Jedním z dílčích cílů je

zachytit četnost apelování na soudobou morálku pomocí jmenovaného. I přestože se

jedná o historickou tématiku z minulého tisíciletí, lze očekávat pronikání Holocaustu

k tématům dneška. Jak k tématice aktuální kultury, tak se zcela nedá vyloučit dílčí

navázání k aktuální politice domácí, stejně jako k zahraniční.

Kontext výzkumu: vybrán i pro permanentní napětí na Blízkém východě, na které je i

skrze stránky česky psaných novin poukazováno. Nelze vyloučit gradování tamních

poměrů. Odborná prognostika zahraničně-politického vývoje samozřejmě nemůže

vycházet z veřejných informací zakoupitelných za necelou dvacetikorunu. Zásadnější

přelom v blízkovýchodní situaci v roce 2013 by však byl jen obohacením této práce.

Ale i při nevychýlení blízkovýchodní situace je nám známa zvýšená četnost morálních

apelů skrze Holocaust k tématům domácím.

Formulace cílové skupiny výzkumu: texty v Mladé frontě DNES, rok 2013, ročník

XXIV. Pravidelné deníkové stránky, které podléhají zkoumání: Titulní, Domácí i

Ze zahraničí, Názory, Publicistika, Kultura. Plus přílohy mimořádné, plně související

s politikou. Tiskovina byla vybrána coby zástupce seriózního tisku – byť polemizování

s onou kategorií patří k obvyklým společenském klišé – s nejvyšším nebulvární

čtenářskou obcí na trhu: 819 000.203

Metody:

1) Analýza dokumentů kvantitativní: všech předdefinovaných stránek za účelem

pojmutí nálezů do předběžného statistického zpracování. Primární statistická

analýza.

203 MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 26-07-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?c=A130207_143951_domaci_jj Nejedná se o denní náklad, nýbrž číslo vyplývá z výsledků výzkumu čtenosti tisku Mediaprojekt.

75

2) Analýza vybraných textů kvalitativní: pomocí interpretace za účelem parametrové

kategorizace jednotlivin.

3) Zmapování odkazu fenoménu Holocaustu skrze úhel celoročního používání

na stránkách Mladé fronty DNES. Sekundární analýza.

SWOT:

Výhody: zpětná ověřitelnost vstupních údajů

Nevýhody: principiálně subjektivní interpretace konkrétního literárního útvaru

Příležitosti: nenalezena zmínka o podobném výzkumu; unikátnost výzkumu

Hrozby: nařčení z vulgarizace dogmatizovaného tématu jeho tabulkovým vyjádřením

Formulace hypotéz výzkumu:

H1: Tématika Holocaustu se na sledovaných stránkách Mladé fronty DNES v roce 2013

vyskytne méněkrát, než kolik bude v daném roce vydání listu.

H2: Na stránkách Názorů v Mladé frontě DNES 2013 se bude motiv Holocaustu

používat v kontextu ryze historickém, nikoliv s přesahem na aktuální politiku.

H3: Tématika Holocaustu v Mladé frontě DNES v roce 2013 se bude nejčastěji

vyskytovat coby motiv rozebíraných uměleckých počinů na stránkách Kultura.

76

2.5 Vyhodnocení ročního monitoringu

2.5.1 Letmé zmínky před samotným vyhodnocením

Ani sebeobsáhlejší předvýzkum nemůže zaručit nevyskytnutí se nových, nečekaných,

jevů při výzkumu samotném. Nejinak u našeho (níže). Přesto si dovolujeme tvrdit, že

pro potřeby diplomové práce, tedy doložit dovednost získanou vystudováním

počátečního terciálního vzdělávání, výzkum proběhl zdárně. Zejména nás těší nižší

výskyt určených klíčových slov tématu v textech zahrnutých do monitoringu, který

neumožňuje nařčení ze snadnosti získávání materiálů díky technologickému pokroku

doby.

Při lednové (roku 2014) revizi všech vydání pomocí avizované placené služby

ANOPRESS se ukázalo, že při použití trojice klíčových řetězců, klasickému

propiskovo-papírovému sbírání unikl toliko jediný text (172)204. Čtenář celého ročníku

novin nárok na přehlédnutí únosné míry má. Pokud se procento chyby projevuje jako

u nás, sociologie může jen závidět. Člověk je omylný a přehlédnutí, vložené zmínky

o Holocaustu i do komentáře ohledně dění v Mostecké uhelné společnosti, je značně

tolerovatelné.

Bez existence databáze ANOPRESS by snad byla podobně účinnou revizní metodou

týmová práce. Jednak výzkum je prováděn pro potřeby diplomové práce – svou

podstatou individuální – , druhak subjektivita při vedení tabulky byla natolik významná,

že demokratické hlasování o zanášení konkrétních sporných položek by vedlo naopak

k chaotičnosti výzkumu.

V této části je příhodné upozornit na časově omezené jevy, které měly význam

pro redakci MfD, že tato vřadila nové celostránkové rubriky. Zejména se jednalo

o první přímé prezidentské volby a rezignaci papeže. Obě tyto události byly včleněny

do běžných výtisků, ovšem rozšířených o tematické přílohy, resp. speciálně vyčleněné

204 Tento byl následně do tabulky vřazen. Po konzultaci s vedoucím práce bylo sáhnuto v této části práce k citování systémem, kdy závorka odkazuje na číslo textu vzatého do monitoringu. Katalogizační číslo, které se nachází v druhém sloupku tabulky. Důvodem je šetření plochy ve vlastním diplomové práci, stejně jako vyztužení legitimity vkladu obsáhlé přílohové části.

77

listy. Uvedené byly vzaty do našeho výzkumu. Jako důvod stanovujeme tentýž rámec

běžného vydání a zároveň plnou souvislost s dominantními politickými událostmi.

Nevčleněno naopak zůstalo mimořádné nedělní vydání MfD po sněmovních

podzimních volbách. Důvod je podobný: absentuje posloupné číslo vydání.

2.5.2 Kontrola pomocí klíčových slov

U klíčového slova Holocaust205 ANOPRESS u sledovaných stránek MfD 2013 vyjel

pouhé dva nálezy. Podstatně více záznamů vykazuje klíčové slovo holokaust, které je

obsaženo v 63 pramenech. Osvětim je součástí 32 textů.

Je oprávněná domněnka po kombinaci klíčových slov. Proto:

Kombinace zápisu Holocaust a holokaust se vyskytuje v jediné jednotce (47). Tam

z důvodů odlišného popisku pod fotografií a ve vlastním textu.

Kombinace Holocaust a Osvětim byla nalezena toliko v jednom případě (47).

Kombinace holokaust a Osvětim se vyskytuje v jedenácti případech (14, 17, 22, 47, 49,

67, 85, 92, 116, 132, 205).

Kombinace všech třech klíčových řetězců je k zaznamenání toliko v jediné případě (47).

Z výše uvedeného vyplývá, že za pomocí ANNOPRESSU a námi nastavených

klíčových slov či jejich kombinací, bychom se dostali k osmdesáti pěti unikátním

nálezům. Jak uvidíme v H1, celkových do výzkumu vzatých jednotek je podstatně

více, než kolik jich vygenerovala strojovitá metoda klíčových slov.

MfD se tedy výrazně přiklání k jednomu z dvou možných zápisů termínu. Holokaust.

Pro vysvětlení: „holocaust ´hromadné vraždění Židů za 2. světové války´. Z angl.

HOLOCAUST ńaprosté zničení, masakr´ a to přes stfr. z lat. HOLOCAUSTUM

´zápalná oběť´z ř. HOLOKAÚTŌMA z HOLÓS ćelý, úplný a KAÍŌ ´spaluji´.“206

Jedná se tedy o přepis slova původem z latiny vs. z řečtiny.

205 Velká / malá písmena u klíčových slov databáze nebere v potaz.206 REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001 s. 207 ISBN 80-85927-85-3. Znovu podotýkáme, že náš výzkum pamatuje i na romskou část. Byť romský termín porajmos (pohlcení) neužíváme. Stejně jako žádný z celostátních deníků zařazených do ANOPRESSU.

78

Důrazně podotýkáme, že následující čísla co do kvantity nelze srovnávat, neboť

každý z deníků má jiný rozsah, strukturu, a především v tomto podtématu každý

z ostatních deníků bereme jako celek, zatímco v relevantní části rozebíráme toliko

část listů Mladé fronty DNES, a to bez lokálních mutací. Pokud nahlédneme na jiné

celostátní deníky vedené v rámci ANOPRESSU, uvidíme spíše jen tendence listů

k zápisu klíčových slov. Opět: pokud by se z následujících třech odstavců dalo vyčíst

něco relevantnějšího, pak by to částečně devalvovalo naši tabulku v příloze.

Klíčové slovo Holocaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 36x, v Lidových

novinách je nalezitelné v 16 případech. U Práva 87x, Hospodářské noviny 5x, Haló

noviny 34x, Blesk 3x, Metro 9x, Aha! 4x.

Klíčové slovo holokaust je v námi nezvažovaných stránkách MfD 85x, v Lidových


noviny 10x, Blesk 2x, Metro 5x.

Klíčové slovo Osvětim je v námi nezvažovaných stránkách MfD 64x, v Lidových


noviny 28x, Blesk 7x, Metro 5x, Aha! 4x, Sport 2x.

Údaje ohledně nevzatých částí MfD do našeho výzkumu a údaje o jiných denících jsou

toliko informativní, neboť postrádají systematičnost našeho sběru. Tudíž v nich není

činěno pozorování ohledně kombinací klíčových slov v rámci jednoho textu, ale ani zda

se všechny články nějak vztahují v událostem druhé světové války. Ono se totiž vůbec

rádo zapomíná na skutečnost, že Osvětim je živé město s 45 500 obyvateli (1987)207,

tudíž ne každá zpráva musí být truchlivého nádechu.

Například by stála za probádání sedmice textů ze severomoravské mutace MfD, zda tam

nebude zastoupen coby motiv i lokální fotbalový tým. O celostátním deníku Sport

nemluva. Dnešní Osvětim – dle našeho dvojnásobného turistického dojmu208 – vskutku

není toliko příjezdové parkoviště autobusů, vyznačená návštěvnická trasa, nákup

suvenýrů a odjezd ve stanovený čas. Je to město se svými obyvateli třetího tisíciletí. 207 Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995 s. 393 ISBN 80-901647-5-7 (2. svazek). 208 Jednou individuálně, jednou organizovaným konvenčním turistickým zájezdem. Z andragogického hlediska by stály za rozbor i metody působení řízeného průvodcovského scénáře na prohlídkovou skupinu.

79

Znovu podotýkáme, že dosavadní zveřejněné údaje byly pořizovány toliko k dílčí revizi

našeho sběru dat, pořiditelné kýmkoliv během několika hodin námahy. Naše unikátní

tabulka však předkládá celiství souhrn tématiky Holocaustu ve vybraných

listech MfD za rok 2013, přičemž ne každý text se musí vyznačovat klíčovými

slovy. Relativně nízká míra opomenutých textů s klíčovými slovy (tj. jeden), se pak

snad podobá hypotetickému opomenutí textů BEZ určených klíčových slov. Což je

pouze alibistická spekulace. Avšak s racionálním jádrem.

Významnější potíží našeho výzkumu, kterou předem doznáváme, a oprávněnou

námitkou, kterou respektujeme, je subjektivita při zanášení do textů. SUBJEKTIVITA.

Tato potíž (stejně jako námitka) je však uplatnitelná vůči každému výzkumu

stejného typu!

2.5.3 Ověření hypotéz

Pokud by byl výzkum toliko kvantitativní, pak by nám byl zřejmě líto poměr času

stráveného při sběru dat, vůči pár úhozům, kterými lze výsledky shrnout. Nicméně úzus

velí:

H1:

V roce 2013 bylo 302 vydání MfD, jednotek vzatých monitoringu (tj. i bez klíčových

slov!) bylo nalezeno 208 (tj. 123 bez klíčových slov + 85 s klíčovými slovy či jejich

kombinacemi). Hypotéza 1 se tedy NEPOTVRDILA, tématika Holocaustu se

na stránkách MfD 2013 vyskytla méněkrát, jak jaký byl počet vydání. Pokud

bychom použili statistický průměr, pochopitelně při vědomí všech jeho záludností,

tématika Holocaustu je nalezitelná v 68,9 % vydání.

H2:

Téma Holocaustu se vyskytlo na stránkách Názorů celkem v 60 příspěvcích. Z toho ve

40 případech byl zřejmý přesah na aktuální politiku (15, 20, 21, 22, 28, 37, 38, 39, 43,

44, 57, 60, 88, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 147,

80

153, 157, 159, 165, 166, 169, 172, 173, 180, 182, 186, 188, 199), ve dvaceti není ona

spojitost výraznější (31, 35, 48, 61, 64, 66, 72, 79, 84, 89, 90, 107, 135, 150, 152, 177,

179, 184, 197, 206). Hypotéza 2 se nepotvrdila, neboť texty na stránkách Názorů v ryze

historickém kontextu byly v poměru k textům s přesahem na aktuální politiku v poměru

20 : 40. Procentuelně vzato vůči všem nálezů MfD 2013: 28,8 % textů se vyskytuje

na stánkách Názorů.

Zde opětovně upozorňujeme na subjektivní prvek při vyhodnocování jednotek. Navíc

u čísla ryze historického kontextu uveďme, že tam jsou vpočítávány nálezy ze stránek

Názorů, které jsou aktuálně nekrologického charakteru, tudíž je sporný moment, nakolik

relativně nedávná aktivita zemřelého má dosah k aktuální politice (např. 79). Stejně tak

zdánlivě toliko jen pseudohistorizující téma „coby kdyby“ se může objevit v podobě

jasné pobídky k útoku na Sýrii (128). Obdobné nařčení ze subjektivity lze očekávat

v celé řadě zde posuzovaných textů (namátkou 105).

Výzkumně nejčistším řešením proto k H2 bude strohé připsání o nemožnost

hypotézu ověřit.

H3:

V MfD se sledovaná tématika v daném období vyskytla na stránkách Kultury

devětatřicetkrát (1, 5, 6, 17, 32, 36, 57, 51, 52, 53, 73, 74, 87, 95, 97, 98, 110, 111, 120,

123, 126, 130, 136, 139, 140, 141, 148, 149, 161, 163, 164, 170, 181, 185, 187, 198,

207, 208). K tomu ovšem jednou i jako uvozující článek na Titulní straně (30).

Celkem tedy je zaznamenám výskyt v počtu čtyřicet. V poměru vůči 208 záznamům

sledované tématiky celkem, kulturná počiny zaobírají 19,2%. Z tohoto čísla vyplývá,

že H3 se NEPOTVRDILA.

81

2.5.4 V hypotézách nevymezené oblasti

Není od věci nahlédnout na recenze uměleckých počinů, pokud jim MfD přidá

procentuální vyjádření. Takto exaktně máme v monitoringu 11 záznamů. 6, 98, 111,

120, 126, 139, 141, 149, 181, 187, 198. Článkům odpovídá hodnocení ve výši 90%,

65%, 60%, 80%, 86%, 50%, 80%, 80%, 65%, 85% a 75%. Z čehož vychází aritmetický

průměr 74,1%. Zde je ovšem vhodné upozornit na položku 111, která má naopak

přídech despektu vůči současně konvenční pietě Holocaustu. … „s profesním cynismem

pohovoří o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust´“, … (111) Je

zjevné, že hra, na níž je recenze, není plně v očekávatelném vyznění, tudíž

z aritmetického průměru je možné ji vypustit. Dostáváme se pak na cifru 75,5%.

(Zmíňme i skutečnost, že mnohé uvozující popisy uměleckých novinek nejsou

procentuálně hodnoceny.)

Zaznamenávali jsem i plošnou výměru článků. Ovšem spíše pro naši orientaci laickým

odhadem, než přesným rozměrovým vyjádřením. Konec konců, nemá smysl znát

milimetry čtvereční u sledovaných jednotek, pokud se tématu dotýkají třeba jen svým

jedním odstavcem, a to ještě okrajově.

Ovšem nemůže být na škodu zmínit skutečnost, že 12 jednotek je vřazeno do sekce

Krátce. Z toho 4 v rubrice Kultura (5, 17, 97, 164), v rubrice Z domova 3 (8, 13, 18) a

v rubrice Ze zahraničí 5 (49, 82, 138, 146, 191). Což odpovídá 5,8% z celkové tabulky.

Je poctivé pro podrobný výčet zmínit i pravidelné sekce na straně A2 „Vítěz a poražený

dne“ a „Výrok dne“. První byla obsazena dvakrát – v pozici poražených viníků

v kontextu s válečnými událostmi - (24, 81), následná jednou (58). Tam naopak výrok

působí coby panické strašení všudypřítomným antisemitismem.

Na Titulní stránce byl Holocaust zaznamená v šestici případů. Z toho všechny byly

navozující k článků uvnitř listu, a zároveň v sobě nesly prvek sledované tématiky.

Dvakráte po dvou se jednalo o úvodníky k rubrikám Z domova (11, 77), Kultura (30,

69), po jednom pak k Volbě prezidenta (11) a Zahraniční (131). Posloupně: Nicholas

Winton, Valtr Komárek, Hitlera karikující kniha, reedice Deníků Anne Frankové,

Pirkovi předci, dodatečný proces s geronty.

82

Ne každý článek, který započíná již na první stránce, musel být automaticky vzat do

monitoringu i s titulní stranou. Pro názornost se jednalo o soudobý objev nacisty

zabaveného majetku (175), kdy z titulní strany nebylo zřejmé, že se jednalo o majetek

židovských obětí. Velmi neradi bychom totiž i my přispívali k nepravdivému obrazu, že

jedinou obětí nacistického Německa byli Židé.

Přílohy Rezignace papeže neměly zásadnější vliv na celkový počet nálezů, toliko jeden

nález (26). Oproti tomu přílohy Volba prezidenta byly mírně plodnější. Důvodem

nárůstu o tři kusy byly jak rodové souvislosti a rodové fámy kolem Karla

Schwarzenberga (9,12) či dotazovací anketa osobností, do které byl zastoupen jeden

z romských předáků (7).

Dle našeho subjektivného soudu za příznak profesního selhání novinářů, odpovědných

redaktorů rubrik i šéfredaktora, lze uvést několik zvláštních nálezů.209 Nejprve uveďme

text od Dražanové „Obamův úspěch: Izrael se omluvil Turkům za flotilu“. (41; příloha

C). Text v horní části stránky (19x21 cm) informuje o Obamově státní návštěvě

v Jeruzalému, kde přiměl izraelského premiéra Netanjahua k omluvě Turecku

za někdejší izraelský „bezpečnostní“ útok vůči turecké flotile, vezoucí humanitární

pomoc a stavební materiál do palestinského Pásma Gazy. Při akci zemřelo osm

tureckých občanů a jeden Turek s americkým občanstvím (41). Redakční pochybení

však nastává tím, že do oné informace byla coby ilustrace – a to bez jakékoliv přímé

vazby na hlavní obsah článku (symbolická omluva za nedávný masakr civilistů) -

včleněna fotografie o rozměrech 14x15 cm, nepřímo legitimizující existenci Izraele.

Interiér památníku Jad Vašem, byť s aktuálním návštěvníkem Obamou. Dominantou

fotografie 14x15 cm tudíž

není pěticentimetrový americký návštěvník, nýbrž s událostí nesouvztažné rekvizity

Holocaustu.

Za druhý extrémní text lze pak označit pasáž o úmrtí rabína Ovadiji Josefa, vsunutou

redaktorem Novotným do zpravodajství o návštěvě českého prezidenta v Izraeli (156).

Reportér užívá pro označení zemřelého termín „legendární rabín“. A to nikoliv

v ironické nadsázce, nýbrž s glorifikačním nádechem. Novinářova objektivita v tématu

209 Co nejméně konfliktně řečeno.

83

musí být rázem a navždy ta tam. Pakliže se hledávají ideologické obdoby Adolfa Hitlera

při jeho nadřazeneckém šovinismu vůči ostatním národům, Ovadius Josef např. se svým

„Gójové se narodili jedině proto, aby sloužili nám. Jiné poslání kromě služby národu

Izraele na světě nemají. K čemu jsou pohani potřební? Budou pracovat, orat a žnout.

My budeme sedět jako páni a jíst,“210 dle nás plně splňuje požadavky na Hitlerovu

židovskou obdobu. V o dva dny pozdější položce (160) tentýž novinář rabínův

nekrolog od počáteční glorifikace podstatně zmírňuje. Důvod změny vyznění se

můžeme jen domnívat.

2.5.5 Naše kategorizace

Zřejmě úplně nejsubjektivnější – tudíž nejsnáze napadnutelnou částí – bude

kategorizace dle vlastní interpretace. V lednu 2014 (s přihlédnutím k poznámkách

činěných během roku 2013) jsem na základě vytvořené tabulky znovu prostudovali

zachycené články. Na základě lednového pocitu jsme je kategorizovali do následných

skupin:

HN (historická novinka) = objev neznámého, nezveřejněného;

HP (historizující politika) = zejména odůvodnění stávajících či budoucích politických

postupů s argumentací Holocaustu; aktivními politiky i nepolitiky;

J (jiné) = nezařaditelné klasicky do některých z ostatních kategorií (příp. ostatní

kategorie zařaditelná jen tuze okrajově);

KP (kulturní počin) = o vzniku uměleckého díla (jakékoliv úrovně), příp. aktuální dění

kolem díla již dřívějšího; nemusí být vřazeno na stánkách Kultury, stejně tak

ne všechny záznamy ze stránek Kultury musím být v téže subjektivní sekci;

MA (morální apelace) = s výrazným prvkem oné; téměř všechny (snad nikoliv 111)

jednotky by sem šly vřadit, pokud by se nedbalo našeho požadavku na zvýšenou

výraznost;

N (nekrolog) = ať už pietní či oznámení o úmrtí zatracované osoby; nemusí se jednat o

klasický nekrolog;

210 Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] © 21.10.2010 [cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-aby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?c=A101020_145802_zahranicni_aha

84

NA (náboženství) = pokud se téma Holocaustu pojí s církvemi;

NK (nacismus a komunismus v komparaci) = srovnání obého; většinou jako výzva proti

soudobým komunistům;

PU (právní událost) = a to dnešních dnů;

R (revizionismus) = zmínka o popírání či zlehčování Holokaustu;

RT (romská tématika) = pokud je alespoň částečně zapojen romský prvek;

Š (školství) = v textu je návaznost na školskou tématiku;

V (výroční);

W (Nicholas Winton).

Nezbytné upozornit na možnost více rozpoznaných kategorií v rámci téhož textu!

(průměr 1,36 kategorie u zaznamenané jednotky)

MA – ČTYŘICET ŠEST (4, 20, 21, 28, 31, 32, 35, 43, 44, 48, 53, 57, 58, 59, 60, 64,

65, 88, 90, 101, 103, 104, 105, 112, 113, 115, 118, 121, 124, 125, 128, 134, 142, 152,

153, 165, 169, 172, 173, 177, 184, 188, 194, 197, 199, 202)

HP – ČTYŘICET PĚT (9, 10, 11, 12, 13, 16, 20, 23, 24, 25, 28, 33, 37, 41, 42, 43, 46,

55, 62, 65, 86, 91, 102, 103, 104, 105, 118, 118, 122, 128, 142, 144, 154, 155, 156, 157,

159, 165, 166, 180, 190, 196, 199, 200, 206)

KP – ČTYŘICET ČTYŘI (1, 5, 6, 30, 32, 36, 47, 50, 51, 58, 59, 67, 69, 73, 74, 85,

92, 93, 95, 97, 98, 111, 120, 123, 126, 130, 136, 138, 139, 140, 141, 143, 148, 149, 161,

164, 170, 174, 181, 186, 187, 198, 207, 208)

PU – DVACET OSM (18, 22, 34, 50, 54, 70, 71, 81, 83, 94, 99, 100, 106, 109, 113,

114, 117, 127, 129, 131, 132, 168, 169, 171, 186, 191, 195, 203)

J – DVACET TŘI (7, 15, 19, 29, 38, 40, 45, 61, 67, 68, 76, 87, 107, 119, 151, 163,

167, 183, 189, 193, 201, 204, 205)

N – ČTRNÁCT (17, 77, 78, 79, 84, 89, 110, 116, 135, 137, 160, 162, 192, 197)

NK – ČTRNÁCT (37, 44, 57, 60, 90, 96, 104, 115, 121, 165, 169, 172, 174, 182)

Š – TŘINÁCT (2, 3, 8, 13, 44, 76, 80, 95, 96, 113, 173, 174, 178)

W – DVANÁCT (2, 3, 5, 13, 80, 82, 91, 97, 155, 173, 184, 208)

R – JEDENÁCT (18, 22, 26, 109, 133, 145, 146, 147, 168, 190, 203)

HN – DEVĚT (52, 63, 71, 83, 158, 175, 176, 177, 186)

RT – DEVĚT (7, 17, 20, 42, 75, 102, 108, 112, 190)

85

V – OSM (14, 49, 56, 66, 72, 75, 82, 179)

NA – ŠEST (26, 27, 39, 75, 88, 150)

První trojici ducha textů tedy jednoznačně vévodí morální apelace (MA),

historizující politika (HP) a kulturní počin (KP). Oproti tomu je zjevné, že public

relations romské části Holocaustu má v MfD značné mezery. Nelze předpokládat,

že by MfD tímto záměrně záměrně odrážela poměry počtů obětí. Zajímavým

jevem je revizionismus (R), o jehož vůbec existenci MfD dává recipientům

relativně časté informace.

Pro náš obor alespoň stručně analyzujme texty umístěné do souvislostí se školstvím (Š).

Jednoznačně nejčetnější byly zmínky o aktivitě počínající od studentů z říčanského

gymnázia Open Gate (a jevy návazné) za udělení Nobelovy ceny Nicholasi Wintonovi

(2, 3, 8, 13, 80, 173). Vedle kinematografie i ona aktivita je úspěšným nástrojem PR

ve prospěch jmenovaného. (Byť z čísla 208 našeho monitoringu /nevřazeného

do podsekce Š/ v závěru roku 2013 se pozdává, že například Antonín Kalina jen měl

smůlu, že jej v dnešním věhlasu za takřka identické počiny předstihli ti – a to

s podstatně nižšími čísly zachráněných Židů – , kterým bylo PR profesionálněji

vytvářeno /Schindler, Winton/.)

Ostatní nálezy ze sekce jsou vždy ojedinělé. Památník Terezín ve vyučovacím procesu

(44), apelace na školní znalosti o Holocaustu (76), spornost vhodnosti konkrétní

literatury o Holocaustu coby školní četby (95), besedy ve školách o Holocaust (96),

řízení výsměchu středoškoláků (113), přerušení amerických dotací do mezinárodních

fondů k výuce tématiky Holocaustu (178), čítanka pro SŠ (174).

86

2.5.6 Dle jednotlivých pisatelů MfD

Pokud bychom měli sestavit pořadí nejčetněji zastoupených jmen autorů (rozdvojené

články počítány dvakrát; rozkódované, zkratky vpočítány211), pak by horní příčky

vypadaly takto:

Klára Kubíčková 15 (1, 30, 32, 52, 73, 74, 95, 120, 136, 161, 163, 170, 185, 195, 208)

Texty 52, 163 a 208 byly napsány pod zkratkou (KLR). Třicítka je především

upoutávkou z Titulní strany na 32. Všechny ostatní v monitoringu vedené články

autorky se nalézají na stánkách Kultura. Všechny jsou vedeny v kategorii KP. Pouze

jeden z nich je zároveň námi veden s přesahem Š a jeden přesah k MA.

Luboš Palata 14 (16, 56, 62, 65, 86, 94, 100, 116, 117, 122, 168, 171, 190, 200)

Všechny námi evidované Palatovy texty jsou na stánkách Ze světa. Šest z nich zapadá

do kategorie HP, pět pak k PU. Sepsal i dva příspěvky nekrologizující. Dvojnásobně

zmiňuje revizionismus. Romská tématika se objevuje jedenkrát. Jeden pak výroční.

Všechny jeho texty šly zařadit do jedné z námi vytyčených kategorií, nebyl nalezena

nutnost k přesahům ke kategoriím několikanásobným.

Luděk Navara 12 (4, 60, 64, 77, 78, 88, 113, 121, 127, 166, 169, 182)

Jedná se o pracovníka, jehož texty v souvislosti s námi sledovaným tématem byly

nacházeny buď na stánkách Z domova (2x /+ 1 nekrolog V. Komárkovi uveden

z Titulní strany), Sobotního rozhovoru (1x), ale především na stánkách Názorů (8x).

Tudíž očekávatelně nekrolog (N) – dle našeho předsevzatého počítání zachyceno

dvojnásobno. MA se vyskytuje sedmkrát, tedy v 58 % Navarových textů s přesahem

k Holocaustu. NA 1x, PU 3x. Ovšem zajímavým – tedy ve vztahu k pisatelově

originálnosti – je výskyt srovnávání nacismu a komunismu. Hned čtyřnásobně. Plná

třetina jeho textů tak či onak zmiňujících Holocaust se neobejde bez oné pomůcky.

Pavel Novotný 9 (26, 46, 133, 145, 151, 154, 155, 156, 160)

Zahraniční zpravodaj, čemuž odpovídá umístění všech jeho příspěvků do stránek

Ze zahraničí. Byť jednou atypicky spadajících pod Rezignace papeže, jednou se pak

jeho zahraniční rozbor blízkovýchodní tématiky za pomoci pamětníků izraelských

211 Zkratky zde - i v celé předkládané práci - psány dle akademických požadavků na citace, tedy velkým písmem. S nerozluštěnými zkratkami vypomohla odpovědí na náš dotaz pracovnice MfD Jana Kornacki.

87

vojenských akcí nachází v Publicistice. NA 1, HP 4x, W 1x, J 1x. Revizionismus (R)

zmiňuje čtyřnásobně, kategorie J jednou. Klasický nekrolog předáka strany ŠAS,

Ovadia Josefa, podepsaný Novotným, je veden v naší statistice jen jednou. A to až

jakýsi opravný (161), kde zřejmě bylo seznáno cosi o ukvapeném pisatelově hodnocení

zemřelého – vsunutém do zpravodajství o návštěvě Miloše Zemana – o dva dny

dřívějším (viz výše). V nekrologu mimochodem autor pro označení ŽID v ryze

náboženském slova smyslu užívá velké počáteční písmeno.

Lucie Suchá 9 (50, 54, 59, 67, 85, 131, 132, 158, 167)

I zde se jedná o autorku, jejíž tabulkové příspěvky jsou umístěny na stránky Ze

zahraniční, pouze jeden příspěvek s příměsí Holocaustu se ocitl na Publicistice. KP

souvisí se čtyřmi z nich, PU se čtyřmi, stopy MA lze zaznamenali u jednoho, kategorie

jiné (J) dvojmo, HN jednou. Působí i pod novinářskou zkratkou LUC.

Teodor Marjanovič 8 (118, 128, 144, 150, 157, 177, 194, 197)

Pisatel MfD, jehož v naší tabulce zachycené texty jsou buď na stránkách Názory (5x),

resp. Publicistika (2x). U třech z nich stačila pouze kategorie HP. Jednou HP propojeno

na MA, jednou zase na MA na HN, jednou pak MA na nekrolog (N), jednou MA

osamoceně. Jednou námi sledovaný jev toliko jako NA.

Mirka Spáčilová 8 (5, 47, 53, 93, 98, 111, 139, 148)

Texty 5, 53 a 93 jsou podepsané zkratkou SPA. Jedná se o oborově vyhraněnou kulturní

reportérku. U všech námi zaznamenaných textů byla přidělena kategorie KP, a to

na stránkách Kultury.

Alena Slezáková 7 (6, 31, 61, 66, 105, 149, 206)

Ve dvou evidovaných textech činí recenzi literatury přímo na stránkách Kultury (dle

KP),ve zbylých pěti, v seriálovém okénku Názorů (Kalendář Aleny Slezákové), pak

jednou HP, taktéž MA, jednou obojí. Zbylé dva jsou buď J, příp. V.

Jana Bendová 5 (22, 72, 90, 124, 173)

Taktéž seriálová pisatelka na stránce Názorů. Tzv. Garde Jany Bendové. Ve třech

pětinách zachycených příspěvků lze použít kategorii MA. Při jedné z trojice morální

apelaci téma Winton (W) používá v příměru se školstvím (Š), u druhé z MA pak zabíhá

88

k NK. Jednou hodnotí právní událost (PA) provázanou s revizionismem (R). Též se

nevyhnula výročnímu zamyšlení (V).

Pavel Kohout 5 (43, 48, 134, 153, 180)

Na výseči žebříčku pisatelů zabíhajících k Holocaustu nejsou nejzajímavější horní patra,

nýbrž Kohoutova pětice textů. Jedná se o záchyty z pravidelného víceletého sobotního

seriálů Trilobit Pavla Kohouta na stránkách Názorů. Zobecňující moralizující zrcadlení

událostí uplynulých dnů, často na půdorysu Kohoutova života. Jelikož námi

předkládaná práce je diplomová, nikoliv bulvárního rázu, odstavcovou informaci

nebudeme dále rozvíjet. Byť je obtížné se ubránit myšlenkám o životopisné genezi

pateticko-moralistických námětů jmenovaného. V roce 2013 použil tématiku Holocaust

ve čtyřech z dvaapadesáti Trilobitů. (7,7%) Úplně všechny díly vzaté do našeho

výzkumu jsou v MA. Dvakrát s příměsí HP.

Barbora Tachecí 5 (10, 33, 40, 142, 201)

Všechny její námi zaevidované texty jsou na stránkách Publicistiky. U třech z nich jsme

nalezli kategorii HP, byť jednou v kombinaci s MA. Další dva texty jsem vložili

pod kategorii jiné (J).

2.5.7 Ostatní

Texty vedené v naší tabulce byly doprovázeny v jedenadevadesáti případech ilustrací

(3, 6, 7, 9, 10, 14, 16, 17, 19, 24, 26, 27, 30, 32, 33, 34, 36, 40, 41, 45, 46, 47, 50, 51,

52, 53, 54, 55, 56, 59, 62, 65, 67, 68, 69, 70, 73, 75, 77, 78, 80, 81, 84, 85, 87, 88, 91,

93, 94, 96, 102, 106, 110, 111, 115, 116, 118, 129, 132, 133, 137, 139, 141, 142, 144,

145, 148, 154, 155, 156, 164, 167, 170, 171, 172, 174, 179, 181, 183, 185, 188, 189,

190, 192, 193, 194, 196, 197, 201, 202, 204). Což znamená ve 43,8%. Ať už

fotografickou či jinou. Ovšem stejně jako tabulka vede příspěvky, kde byl Holocaust

rozebírán toliko okrajově, ani ne každý z obrázků nemusí mít zásadnější přesah

na sledované téma. Pro naše potřeby je daleko podstatnější číslo těch ilustrací, které

zesilovaly poselství článku ve prospěch tématiky Holocaustu. Ať už doby minulé,

současné snímky věcí / lidí spojitých s Holocaustem (pasivně / aktivně), či fotografie

89

těch současných jevů, před kterými má vzpomínka Holocaustu varovat. Ale počítány

sem jsou i grafické zvýrazňovače nápaditě dávající textu zesílený dojem, např. formou

ostnatých drátů.212

Takové jsou k nalezení jen u 46 článků. (3, 14, 16, 30, 32, 34, 36, 41, 50, 52, 54, 55,

56, 59, 67, 69, 70, 73, 75, 80, 81, 85, 87, 88, 93, 94, 96, 102, 106, 116, 129, 132, 137,

139, 141, 144, 155, 164, 167, 170, 174, 179, 181, 190, 196, 201). Tj. 21,1% jakýchkoliv

článků v monitoringu. 51,1% pak u článků v monitoringu s jakoukoliv ilustrací. Z toho

je zjevné, že pokud se nějaká ilustrace používá, pak je nepatrně vyšší tendence

prvek Holocaustu akcentovat i ilustrací. Když čtenář zaznamená ať už fotografii

Adolfa Hitlera u článku, nebo naopak fotografii vězňů se žlutou hvězdou, o zesílení

pozornosti se bude jednat v obou případech.

Zrovna Adolf Hitler je v MfD 2013 v našem kontextu vyobrazen třikrát (16, 30, 32).

Jeho tvář je čtenářské obci předkládána častěji, než obličej Wintona. Ten je

zaznamenám toliko dvakrát (3, 80). Přičemž jsem si jisti, že už samotná fotografie

Wintona v deníků by vedla k tabulkovému záznamu. Éra druhé světové války a jevů,

které jsou spojitelné s portrétem Hitlera, je mnohem širší a v našem výzkumu se

zabýváme pouze jevy bezprostředně spjatými s úzkou výsečí. Můžeme pouze

konstatovat, že Hitler byl v MfD 2013 vyobrazen MINIMÁLNĚ třikrát, a to

v souvislosti s články majícími přesah na sledované téma (16, 30, 32).

Fotografie dnešních souzených, případně aktuálně zemřelých osob s negativním

vyzněním v souvislosti k tématu, se pak objevily sedmkrát (67, 81, 94, 116, 129, 137,

167).

Soudobé fotografie přeživších pak ve čtyřech případech (46, 56, 67, 85), jednou pak

dnešní geronti zachráněni Wintonem (155).

I v předběžných hypotézách se očekával vyšší výskyt textů ke sledovanému tématu

v Kultuře, tudíž nepřekvapí zdejší proporční počet ilustrací. Nejprve fotografie, které

vznikly ve zjevné souvislosti z obsahu role hodné našeho monitoringu. Tedy v kostýmu,

příp. v kulisách. Šest. (50, 93, 139, 141, 164, 181). 93, 139 a 164 pak dle úplně

prvotních představ o obsahu podobné fotografie.

212Opatrnicky i zde vzpomeňme subjektivní složku při vyhodnocování onoho.

90

Naopak nás překvapil nízký výskyt archivních fotografií s tématikou přímo

koncentračních táborů či obdobných institucí. Toliko dvakrát (56, 85). Mezi vyobrazené

židovské budovy uveďme dva výskyty (14, 85). Plus v příloze II obsažené foto Jad

Vašem.

Taktéž se dvojnásobně vyskytla snaha vyobrazovat současné spolkové uniformy ve

varovné podobnosti s uniformami druhoválečnými, a to odsuzovaných stran konfliktu

(34, 190).

Komiksový Deník Anne Frankové se v přiložené ilustraci použil dvakrát (69, 73).

Potom zde máme i doprovodnou grafiku, kde za zmínku stojí dvojnásobný motiv

ostnatých drátů (132, 174), střepiny (179), Ježíš s Davidovou hvězdou na kříži (56),

váhy spravedlnosti (88).

Mezi kreslenými anekdotami na stránkách Názory nebyla nalezena žádná, která by měla

spojitost s Holocaustem. Byť toto zjištění (zjišťování) může působit jako zbytečně

kontroverzní (na což jsme byli před zahájením výzkumu svými známými několikráte

upozorňováni), na stránkách Ze zahraničí v lineárním textu jedna skutečně objevena

byla.213 Na dotaz redakce redaktorky Suché židovskému aktivistovi v Německu, zda zná

nějakou odlehčenou průpovídku o Holocaustu, dotázaný anekdotu předložil. Z důvodu

nevhodnosti uvádět jakékoliv více či méně laškovné vyprávění v této části, přetištěna

jest toliko pod čarou.214

Z hlediska našich záznamů dle průběhu roku se nedá seznat zásadnější výkyv intenzity

zmiňování Holocaustu MfD. Úplně nejdelší proluka byla jedenáctičíselná mezera (mezi

6. březnem až 20. březnem 2013). Jedna šestičíselná (mezi 31. květnem až 8. červnem)

pak zřejmě souvisí s povodňovou situací.

213 Vlastně jsme se tím opětovně utvrdili v oprávněnosti nadnášet sebevíce bizardní výzkumné otázky. A zároveň jsme si vzpomněli na svůj pradávný dotaz v pozici žáků předmětu (tehdy) Občanské nauky na ZŠ, co by se dělo v případě prezidentova nerespektování kroků dle Ústavy, kdy jsme byli vyučujícím ponižujícím způsobem odbyti. 214 „Pod titulkem ´Problémy s randěním v koncentračním táboře“ je kresba dívky i chlapce. Chlapec bere dívku za ruku a říká: ´Hej, jestli to neva, napíšu ti svoje číslo na paži.´´Do prčic, už tam není místo,´ dodává zklamaně, když vidí, že dívka na paži už jedno má. Vytetované.“ (59)

91

Naopak nejvyšší četnost nálezů v rámci jediného čísla připadá na 7. května, tedy

předvečer výročí konce druhé světové války. Pětinásobný nález, z nichž dva (69, 73)

jsou neskrývaně zařazeny z důvodu vztahu k nastávajícímu výročí. Účelovost. Toto

podkládáme umístěním úvodu (především ilustrací) rozděleného článku na Titulní

stránku. Stejně tak třetí případ, tamní příspěvek Bendové (72).

92

ZÁVĚR

Byť předložená diplomová práce jest vyústěním počátečního vzdělávání, pro čtenáře

může být nápadný určit podnikavý přístup volby tématu i metody zpracování. Nikoliv

ve smyslu s vypočítavostí ve vztahu k formálnímu výsledku a jeho dosažení, nýbrž

v podnikavém hledání vzduchoprázdné oblasti pro výzkum. Tedy díra na pomyslném

trhu, která přímo svádí k zaplnění.

Pokud by se mělo jednat o náš kalkul s výsledkem, nejracionálnějším by bylo zpracovat

pojednání tématu stokrát zpracovaného. Kupříkladu dle seznamu námětů pro DP.

Vycházet z komisí bezpečně uznatelných zdrojů, ony mírně odlišně uspořádat v pořadí

citací, a relativně snadno vyhotovitelný konvenční slepenec vydávat za součást svého

CV. Ovšem každý má v sobě určité zábrany. U tvůrčích duchů pak zovoucí se

sebedůstojnost.

Názorněji: pochopitelně bylo nezbytné v kvalifikační práci částečně uplatnit obě cesty.

Avšak procento prvé, snad vyšší v prvních kapitolách, zrychleně ustupuje v pasážích

následných, a to na úkor cesty druhé. Až ke zcela autorskému vkladu. Tedy k výzkumu,

jehož parametry jsme si teprve my museli samostatně předdefinovat.

Použijme i jiné, noblesnější, vysvětlení. Tentokráte výběru architektury práce. Nebylo

nám do momentu odevzdání známo ani jméno oponenta, ani složení komise. A už vůbec

ne původní profesní zázemí jmen těchto neznámých. Proto jsme postup vypracování

pro jistotu stanovili tak, aby byl text srozumitelný i neoborovému čtenáři.

Od jednoduchého ke složitějšímu, od dobou obecně známého, až k námi analyzované

výseči. Pokud totožné vlastnosti v autorském textu seznává i celistvě s materiálem

obeznámený čtenář, pak už jen tím dokladujeme svou nikoliv v andragogice

zanedbatelnou kompetenci.

Přínosem empirických pasáží přitom nemá být podklad pro programování

společenských kroků budoucna, nýbrž pozitivistický vhled na MfD v roce 2013.

Zachycené jevy by se pochopitelně daly různě vyložit, dokonce i politizujícím směrem,

jenomže takové ambice si výzkum ani nekladl.

93

Jediný styčným bodem s politikou je možnost nacházení blízkých prvků jak

u občanského vzdělávání současna, tak u obdobných aktivit režimů minula. Avšak

z toho vyvozujeme toliko možnost univerzálnějšího použití andragogických

postupů. Detailnější informace pak byly uvedeny na předchozím stránkách.

Mírně sebekriticky: pokud bychom podobný průzkum dělali znovu, porovnávali

bychom zkoumané s mediálním zrcadlením jiných historických událostí. A to

takových, které měly zásadnější význam pro soudobou českou státnost. Například

intenzita oživování legionářské tradice z první světové války.

Obdobně: výzkum je sám o sobě vytržen z bližších detailů roku, kdy vznikal. Byly ale

jasně stanovené horní limity rozsahu celé práce. A naznačené uplatnit toliko na zlomek

roku, tím bychom riskovali neubránitelné nařčení z účelovosti výběru. Výzkum byl

od počátku monotematický. V tomto ohledu proto máme čisté svědomí.

Nicméně i tak je nezbytné upozornit, že pravidelný čtenář Mladé fronty DNES nežije

ve vzduchoprázdnu, nýbrž historicko-politické stimuly k zamýšlení se k němu dostávají

i jinými informačními kanály. Tudíž v práci uvedená čísla připomínání Holocaustu

rozhodně nevystihují všechny podněty, kterých se od okolí ke recipientovi dostává.

94

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Seznam použitých českých zdrojů

BEDNAŘÍK, P., JIRÁK, J. a B. KÖPPLOVÁ, Dějiny českých médií od počátku do

současnosti. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3028-8.

FINKELSTEIN, N.G. Průmysl Holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení.

Praha: Dokořán, 2006. ISBN 80-7363-068-0.

KRUPP, K. Sionismus a Stát Izrael: historický nástin Praha:Vyšehrad, 1999. ISBN 80-

7021-265-9.

KUSÁKOVÁ, L. Literární kultura a českojazyčný periodický tisk (1830-1850). Praha:

Grada, 2012. ISBN 978-80-200-2034-5.

LIESSMANN, K.P. Hodnota člověka. Praha: Malovaný kraj Břeclav, 2010. ISBN 978-

80-903759-7-0.

LIPSTADTOVÁ, D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na pravdu a paměť. Praha -

Litomyšl: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-402-6.

MIKULÁŠEK, A. Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a

historická studie. Praha: Nakladatelství Votobia, 2000. ISBN 80-7220-090-9.

POSTMAN, N. Ubavit se k smrti: veřejná komunikace ve věku zábavy. Praha: Mladá

fronta, 1999. ISBN 80-204-0747-2.

WOLF, J. Člověk a jeho svět. II., Lidské rasy a rasismus v dějinách a v současnosti.

Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0099-4.

Seznam použitých zahraničních zdrojů

JONES, D. (ed.). Censorship: A World Encydlopedia, Volume I. A-D. London, Chicago:

Fitzroy dearborn publisher, 2001. ISBN 1-57958-135-8.

Seznam použitých internetových zdrojů

NEKVAPIL, V. Antisemitismus u nás. Přehled situace v České republice po roce 1989.

[online]. © 2003 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil

SMÉKAL. V. (et al.). Analýza občanského vzdělávání dospělých. Centrum občanského

vzdělávání. [online]. © 2010 [cit.11-03-2013] Dostupné z:

http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddelenimladezesportuarozvojelidskychzdroju/

95

http://www.jewishhistory.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil

rozvojlidskychzdroju/dokumenty/getfile.aspx?a=10614&p=33559 [online]. [cit.10-02-

2013]

Seznam ostatních zdrojů

ČAPEK, K. Matka: hra o třech dějstvích. 3. vyd. Praha: nakl. Fr. Borový, 1938.

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 2. a-b. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN

80-902555-3-1.

ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech

02.06 – 03.06. 2006 [online]. ©2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ

ČSÚ, Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech

02.06 – 03.06. 2006 [online]. © 2013 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1

Izraelský premiér: Děkujeme české vládě za podporu. [online]. © 5. 12. 2012 [cit. 2013-

06-01]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/izraelsky-premier-

dekujeme-ceske-vlade-za-podporu-101551/

Ilustrovaná encyklopedie. Druhý svazek. Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1995

ISBN 80-901647-5-7 (2. svazek)

ILOWIECKY, M., ŽANTOVSKÝ, P. Manipulace v médiích. Praha: UJAK, 2008.

ISBN 978-80-86723-50-1.

POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita,

2008. ISBN 978-80-7368-567-6.

Přízeň diváků patří Třiceti návratům jako celku. [online] [cit. 2013-06-06] Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/pub/sledovanost/1.pdf

REJZEK, J. Český etymologický slovník. (Dotisk 1. vyd. 2004) Voznice: Leda, 2001

ISBN 80-85927-85-3.

Sbírka zákonů ČR.

ŠKUTINA, V. Presidentův vězeň na hradě plném bláznů. 1. čes. vyd. v exilu. Curych:

KONFRONTATION, 1979.

VAŠKŮ, V. Proč spolupracovat s médii. [online]. © 2007 [cit.2013-08-29] Dostupné

z: http://press-servis.ecn.cz/manual/proc-spolupracovat-s-medii/

VERNER, P. Historie mediální komunikace. Praha: UJAK, 2013. ISBN 978-80-7452-

027-3.

96

http://volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=2&xt=1

http://volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústav soudního lékařství a toxikologie VFN v Praze a

1. LF UK, Studničkova 4, 128 00 Praha 2. Pitevní protokol: 0935, Rok: 2012. Pitvu provedli:

MUDr. Marek Dogoši, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Datum a čas pitvy 6.11.2012 8:00

hod.

ŽÁČEK, J. Nesklopím očí svých. Praha: Československý spisovatel, 1990. ISBN 80-

202-0176-9.

Audiovizuální prameny:

Třicet případů majora Zemana. Štvanice. [online]. © MCMLXXXVIII [cit. 2013-10-

25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?

v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E

Beverly Hills 902 10. [online]. © MXMXC [cit. 2013-06-01] Dostupné z: http://www.ulozto.cz/xnAdMHs/beverly-hills-90210-s01e03-kazdy-sen-neco-stoji-dvdrip-xvid-cz-avi

BONAFIDE. Realita?! Aneb šokující video Trutnova před rokem 1990. [online]. © 28.05.2013 [cit. 2013-10-6]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=LHGMh5onK5A

POLITOLOG2008, Kateřina Jacques. http://www.youtube.com/watch?v=yqyw-

hk_c6M&list=PLD89E127734542F9E

Syrské oběti. [online]. © 30.8.2013; od 12:28 [cit.2013-08-30] Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/specialy/udalosti/

Články v novinách a časopisech:

CVVM: Lidovci žijí, v preferencích stíhají zelené. [online]. 20.4.2006 [cit. 2013-10-25].

Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-

f5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz

Gójové jsou na světě proto, aby sloužili Židům, tvrdí izraelský rabín. [21-10-2010] ©

21.10.2010 [cit.12-01-2014]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-

aby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?

c=A101020_145802_zahranicni_aha

"Exot" Benda se kaje: Udělal jsem chybu! [online] © 2.11.2009 [cit.2013-11-11]

Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-

udelal-jsem-chybu.html

97

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-udelal-jsem-chybu.html

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-domaci/126155/exot-benda-se-kaje-udelal-jsem-chybu.html

http://zpravy.idnes.cz/gojove-jsou-na-svete-proto-aby-slouzili-zidum-tvrdi-izraelsky-rabin-1ie-/zahranicni.aspx?c=A101020_145802_zahranicni_aha



http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-f5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz

http://zpravy.idnes.cz/cvvm-lidovci-ziji-v-preferencich-stihaji-zelene-f5y-/domaci.aspx?c=A060420_153227_domaci_miz

http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E

http://www.youtube.com/watch?v=OB_ZDXoSWyM&list=PL538796B285559D3E

Internet vyplavil fotku Jacques v sevření radikálů. [online]. © 12.1.2007 [cit.2013-09-

24] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?

r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg

Klaus by se měl vyvarovat sexismů, zastal se Nečas Peake. [online]. © 7.12.2013

[cit.2013-10-23] Dostupné z: http://www.lidovky.cz/klaus-by-se-mel-vyvarovat-

sexismu-zastal-se-necas-peake-pi3-/zpravy-domov.aspx?

c=A121207_140909_ln_domov_ase

MF DNES i všem magazínům přibyli čtenáři. Děkujeme. [online] © 7.2.2013 [cit. 26-

07-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?

c=A130207_143951_domaci_jj

Nestor neonacistů zemřel v Rakovníku, policie čeká na výsledek pitvy. [online]. ©12.11.2013 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://praha.idnes.cz/neonacista-vladimir-skoupy-zemrel-dtn-/praha-zpravy.aspx?c=A121112_152702_praha-zpravy_zepPolicista zbil kandidátku zelených. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policista-zbil-

kandidatku-zelenych-d6e-/domaci.aspx?c=A060501_163752_domaci_ad

Průzkum STEM: Lidovci by se do Sněmovny nedostali. [online]. © 19.4.2006 [cit. 19-

08-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-

nedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr

Statní vojáci dívenku Peake za ministryni obrany nepřijmou, míní Klaus. [online].

©7.12.2012 [cit. 18-09-2013] Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-o-karoline-

peake-06k-/domaci.aspx?c=A121207_093811_domaci_zt

Vůdce českých neonacistů (+35) se upil k smrti: Našli ho doma mrtvého. [online]. ©

12.11.2012 [cit. 2013-07-17] Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-

udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html

98

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/185257/vudce-ceskych-neonacistu-35-se-upil-k-smrti-nasli-ho-doma-mrtveho.html

http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-nedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr

http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-stem-lidovci-by-se-do-snemovny-nedostali-fb6-/domaci.aspx?c=A060419_145216_domaci_skr

http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?c=A130207_143951_domaci_jj

http://zpravy.idnes.cz/ctenost-mf-dnes-roste-0t4-/domaci.aspx?c=A130207_143951_domaci_jj

http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg

http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A070111_140436_domaci_ton&foto=TON18510f_jacq1.jpg

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A – Celoroční soupis monitoringu ………………………………………………... I

Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou....................XXXI

Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého......................................................................XXXII

99

PŘÍLOHY

Příloha A – Celoroční soupis monitoringu

MONITORING HOLOCAUSTU V TIŠTĚNÉ MFD 2013; ROČNÍK XXIV

Seznam kategorizačních zkratek:

HN = historická novinka; HP = historizující politika; J = jiné; KP = kulturní počin; MA = morální apelace; N = nekrolog; NA = náboženství; NK = nacismus a komunismus (komparace); PU = právní událost; R = revizionizmus; RT = romská tématika; Š = školství; V = výroční; W = Winton

SO = sobota (resp. konec vydání MfD v týdnu)

DAT.; POČET; ČÍSLO VYD.

TITULEK; AUTOR; STRÁNKA; KATALOGIZAČNÍ ČÍSLO

CITÁT POZNÁMKA; ROZMĚRY (CM); RUBRIKA; NAŠE KATEGORIZACE

2.1. 0x č. 13.1 0x č.24.1. 0x č.35.1. 0x č.4 SOjen 4 čísla týdnu v r.20137.1. 1x č.5

„Přežila koncentrák a ocenil ji Havel. Teď o ní vyšla kniha“; Klára Kubíčková; C8; 1

„Ve sto osmi letech je Alice Herzová-Sommerová nejstarší Češkou, která přežila Holokaust“… +… její „syn Raphael přežil. Jako jedno ze sto třiceti dětí z patnácti tisíc odvlečených.“

Citována první věta; vyšla o ní právě kniha „Století moudrosti“; klavíristka, ale zároveň představovaná jako prototyp všestrannosti; 14x19; KULTURA; KP

8.1. 2x č.6

„Nejen Češi už chtějí ocenit Wintona“; Kateřina Frouzová; A1; 2 „Studenti dostali petici o Wintonovi až do USA“; Kateřina Frouzová; A4; 3

„Českým gymnazistům se podařilo protlačit petici na Nobelovu cenu pro Nicholase Wintona až až do USA. Podpisy připravují i studenti a filmaři z Los Angeles.“ „Winton v roce 1939 odvezl z Československa 669 převážně židovských dětí do Velké Británie. Zachránil jim tak život.“

Uvedení na tit. sloupku vpravo sloupek na A4; uvozující dál; 4x3; TITULNÍ; W, Š

Uvozeno z titulní strany.; životopis s aktuální iniciativou; (vč. nedávné foto Wintona 4x5); kat. H.; 19x7; Z DOMOVA; W, Š

9.1. 0x č.710.1. 0x č.811.1.0x č.912.1. 1x č.10 SO

„Nemáme pravomoc přezkoumat amnestii“; Luděk Navara; A12; 4

„Chybí nám hodnotový systém. Tím bylo v podstatě křesťanství a to vše skončilo za první světové války a definitivně holokaustem. Věřte v Hospodina, když miliony lidí jdou do plynu.“

Celostránkový rozhovor s předsedou Úst. soudu Rychetským; posloupnost: stížnosti Okamury – volba prezidenta – ústavní uspořádání ČR (citát) – amnestie; 29x34 (vč. 19x16 foto Rych.); SOBOTNÍ

I

ROZHOVOR; MA14.1.2x č.11 „Nickyho rodina začíná

turné po Státech“; SPA; C10; 5

„Skvost, za který se autorovi děkuje“; Alena Slezáková; C10; 6

„Snímek Nickyho rodina, v němž se režisér Matej Mináč vrací k osudu Nicholase Wintona, zachránce stovek židovských dětí z Československa, zažil americkou premiéru.“

„S nádherou češtinou nám nabídl román v němž se autobiografické prvky snové vize z pražského dětství i autorovy fantazie tam, kde nestačí dokumenty a rodinné vyprávění, splétají s historickou událostí šíleného dvacátého století jež lidem vnucovalo emigrace, okupace a transporty do táborů smrti“

dvouvětý sloupek v Kultuře o začátku putování nového filmu „Nickyho rodina“ o Wintonovi po USA; Krátce; 4x4; KULTURA; KP, W

recenze románu „Poste restante“ od příbuzného bří Mannů, včetně části kolem Hol., další části kolem 1968; 90%; 14x14; KULTURA; KP

15.1. „1“x č.12

„100 názorů: Koho za prezidenta“; A4; 7

„Čeněk Růžička, Výbor pro odškod. Romského holocaustu“

Dotázaný jeden ze sta, a zjevně pro svou funkci. Fce. v novinách uvedena takto, názor mimo sledované téma; novinář sebravší stovku odpovědí neuveden, dvojstránka; odpověď mimo monitoring 4x5 (vč. jeho foto 1x1); VOLBA PREZIDENTA; RT, J

16.1. 0x č.1317.1. 1x č.14

„Podpořit Wintona lze v pražském Klementinu“; ČTK; A5; 8

„Petici za nominaci Nicolase Wintona na Nobelovu cenu za mír mohou lidé podepisovat v sídle Národní knihovny v pražském Klementinu každý den kromě neděle v prostorách u vstupu od 9.00 do 22.00.“

Jednovětný text; Hol. přímo nezmiňován = automaticky se předpokládá nenutnost zmiňovat souvislost, přesto bez uvozovek; (uvedené téma: Nobelova cena); Krátce; 4x4; Z DOMOVA; Š

18.1. 0x č.1419.1.0x č.15 SO21.1.1x č.17

„Zbožňující student, lesník, hostinský. To byl kníže“; Jana Blažková; B5; 9

„Ještě předtím Schwarzenbergův otec vystoupil ze sdružení Vlajka, což byl radikální spolek intelektuálů namířených proti kapitalismu, marxismu a nacismu. Scharzenberg z něj vystoupil poté, co se do jeho čela začali dostávat pozdější kolaboranti. (nový odstavec) Nejstarší z rodu Adolf pak zanechal na svůj vídeňský palác vyvěsit v době anschlusu Rakouska černé prapory. A když nacisté přikázali uzavřít veřejné zahrady Židům, na branách zahrad Schwarzenberského paláce se objevily tabulky ´Židé vítáni´, připomíná na svém blogu historik rodu, publicista Jan Urban, který ji nastudoval.“

Mimořádná prezidentská příloha má 8 stran o obou kandidátech; tento článek přes celou stranu, byť etapy 38-45 se dotýká jen 8 odstavců; přímý odkaz na antisemitismus doby jen v jednom; zřejmě z ohledu pisatelky ke K.Sch. se zamlčuje protižidovství i prvorepublikové Vlajky v uvedeném odstavci předchozím; pravopis dodržen dle MfD; počítáno pro tabulkové vývěsky; mimořádná příloha ´volba prezidenta´ - plně v návaznosti na aktuální politiku + hned pořadový sešit B = počítáno; 29x32 (vč. foto 11x12 K.S. s manželkou); VOLBA PREZIDENTA; HP

22.1. 0x č.18

23.1. 1x č.19

„Umění prohrát k politice ptaří“; Barbora Tachecí; A11; 10

„Vraťme se k výroku Karla Schwarzenberga na téma Benešovy dekrety.“ „Ale to s tím souvisí. (nemyšlen ještě Hol – pozn.P.K.) On (myšleno M.Z.) to skutečně vidí tak, že kolektivní vina je něco strašně nespravedlivého. A to jsou Benešovy dekrety. V koncentráku mi zemřela z tatínkovy strany téměř celá rodina, jediný dědeček to přežil.“

Celostránkové interwiev s mediální známým kardiochirurgem Janem Pirkem, členem volebního týmu Fischera; v kampani všudypřítomné plakáty o jeho unikátní operaci srdce, Hol. snadno si domyslet; téma zapojil sám; židovství ověřeno; už po vypadnutí J.F.; 29x32 (vč. foto 17x22 Pirka); PUBLICISTIKA; HP

24.1. „2x“ č.20

„Volební nesmysly“; Antonín Viktora; Tomáš Syrovátka; A1; 11

„Zeman stavěl řadu útoků na lži, Schwarzenberg mluvil z cesty“; Antonín Viktora;

„Podpásových ataků je víc: tvrzení, že otec a strýc Karla Schwarzenberga (oba za války ve skutečnosti antifašisté) za války kolaborovali s nacisty nebo že využívali jako pracovní sílu Romy, internalizované v pracovním táboře Lety.“

„Hlavní manažer jeho týmu (myšleno M.Z.pozn.P.K) Vladimír Kruliš zase oprášil historiky dávno vyvrácenou fámu o tom, že Schwarzenbergové využívali Romy

Hol. jen nepatrná část textu; zde nikoliv identické s typickým pojetí Holocaustu; 24x15; TITULNÍ; HP

Hol. jen nepatrná část textu;; jen nikoliv dvojice autorů, ale pouze A.Viktora; lze to chápat jako pokračování předchozí stránky,

II

A2; 12 v pracovním táboře lety.“ leč formálně nikoliv! – počítáno zvlášť; v záhlaví tato strana nazvána „Volba prezidenta“;27x14; VOLBA PREZIDENTA; HP

25.1. 1x č.21

„Němcová navrhla sira Wintona na cenu za mír“; ČTK; A5; 13

„´Důvodem žádosti není pouze mé osobní přesvědčení, ale především vytrvalá iniciativa a neustále se zvyšující počet žádostí studentů z celé České republiky´, uvedla Němcová.“

Jednoodstavcový text vlevo dole, nominovala jej z pozice předsedkyně sněmovny; argumentačně podloženo peticí s 8 500 podpisy; v celé textu opomenuto slova „Nobelovu“; Krátce; 4x8; Z DOMOVA; W, Š, HP

26.1. 0x č.22 SO28.1.0x č.23

(Po nedělím Dni památky obětí holocaustu)

29.1. 1x č.24

„10 hvězd krále Davida“; Petr Švec; A12; 14

„V neděli uplynulo 68 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim, kde našly smrt i desetitisíce Čechoslováků. Ve městech po nich zůstaly opuštěné synagogy i školy, do nichž se po válce nikdo nevrátil. Pak dlouho chátraly. Federace židovských obcí deset z nich opravuje, aby připomínaly život tehdejších obyvatel.“

Citován podtitul; celostránkový text; 4 fotografie synagog zvně i zevnitř (polovina plochy); s jednodenní prodlevou (!) po „Dni památky obětí holocaustu“; ohledně současných oprav budov jen cca polovina textu; ztučnění písma v MfD; (kurzívou je část v MfD ztučnělá); 29x43 (včetně čtveřice foto stávajících ž. budov dohromady cca 13x30); PUBLICISTIKA; V

30.1. „1“x č.25

„Miloš Zeman se nezměnil, novináři ano“; Karel Hvížďala; A11; 15

„Rozhodně nevyváženost není o tom, jak řekl Jean-Paul Sartre, že v médiích dostane pět minut Hitler a pět minut Židé. Tedy že novináři odhalí Zemanovu lež a on se k ní musí vyjádřit.“

Komentář v protizemanovském duchu; (tzv. „havlistický“?); citace z konce textu; dosazování Holocaustu do nesmyslných témat; obecně srozumitelná spojitost; 19x18; NÁZORY; J

31.1. 1x + „1“x č. 26

„Merkelová: vzestup nacismu umožnila mlčící většina“; Luboš Palata; A7; 16

„Zemřela autorka děl o romském holokaustu“; ČTK; B9; 17

„´Pronásledování, které nakonec vyústilo v druhou světovou válku a civilizační zločin jménem holokaust, bylo umožněno jen tím, že velká část jenom mlčela´, prohlásila kancléřka.“

„V Rakousku zemřela v 79 letech romská malířka, hudebnice a spisovatelka Ceija Stojka, který svým dílem připomínala romskou kulturu i holokaust. Sama přežila internaci v koncentračních táborech Osvětim, Bergen-Belsen a Ravensbrück.“

Slovo „Holocaust“ v textu 3x; včetně fotografií; výroční záležitost; 10 odstavců; 24x16 (vč. foto Hitlera 12x9); ZE SVĚTA; HP

Uvozovky coby romský; Krátce; 4x5 (vč. 1x1 C.S.); KULTURA; N, RT

26 čísel v lednu

Xxxx

POZNÁMKA K LEDNU 13: PŘEHLCENOST STRÁNEK AMNESTIÍ + PREZIDENTSKOU VOLBOU Xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx1.2. 0x č.27 2.2. 1x č.28 SO

„Maďarsko vyneslo trest za popírání holokaustu“; ČTK; A6; 18

„Maďarská justice včera poprvé v praxi uplatnila zákon zakazující popírání holokaustu, který byl parlamentem přijat v roce 2010. Dvaačtyřicetiletý muž, který v roce 2011 v Budapešti nesl transparent s nápisem ´Holokaust nebyl´, byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu vězení s podmínečným odkladem. Je navíc povinen navštívit některý z památníku vyvražďování Židů a sepsat o tom esej.“

přepsán celý text; Krátce; pod klíčovým slovem to Annopress vyjede dvakrát; Krátce; 4x6; ZE SVĚTA; PU, R

4.2. 0x č.295.2.1x + „1x“ č.30

„Sobotka čeká frontu na Zemana“; Michaela Svobodová; A3; 19

„červenec 1996: ´Představte si Klause, jak prohlašuje: jsem pro samosprávu, pro ombudsmana, proti praní peněz, pro evropskou sociální chartu. To je, jako kdyby Hitler

Je to celostránkové neoznačené téma, kde jsou sloupky s minulými Klausovýmo x Zemanovými vzájemnými útočícímy

III

„Český extremismus neumírá“; Petr Placák; A9; 20

říkal, že má rád všechny Židy´, prohlásil Zeman po prohraných volbách v německém týdeníku Focus o tehdejším předsedovi občanských demokratů Václavu Klausovi.“

Období takzvané třetí republiky sice chtělo ´rozhodně´zúčtovat s nacismem (mnohé v tom hnalo špatné svědomí, ale přitom přijalo některé jeho principy, včetně kulturně-rasových termínů, jako bylo slovanství, do kterého se – stejně jako za nacismu – nevešli Židé nebo Romové“

průpovídkami; (jedna tabulka název: „Fakta: Co řekl Zeman o Klausovi?“); někdejší využití citového vydírání pomocí Hol.; obecně domyslitelné; 29x14 (vč. foto Klause a Zemana 9x18); Z DOMOVA; JBudoucí postupy s nádechem protiizraelské politiky především normalizačních let (částečně P.P. zřejmě mínil i vnitřní čistky v 50. letech) podsouvaně připodobňovány k Hol.; 19x16; NÁZORY; RT, HP, MA

6.2. „1x“ č.31

„Různé podoby profesionality M.Z. Která je nejhorší?“; Karel Škrabal; A10; 21

„I z minulosti známe přirovnávání Jásira Arafata k Hitlerovi, zesměšňování slovenského piva či čerstvé sexistické výroky o znásilňování žen nejsou tou nejhorší Zemanovou neprofesionalitou.“

text působí v citované pasáži až propalestinsky (nebo alespoň rozhodně ne proizraelsky); řazení AHxJA (+Židé) částečně navozuje téma; na někdejší pozici „komentář vyjadřující stanovisko redakce“; 9x16; NÁZORY; MA

7.2. 1x č.32

„Trest z roku 2012: také za Osvětim“; Jana Bendová; A10; 22

„Zajímavá je však doplňující část rozsudku: muž musí navštívit středisko holokaustu v Budapešti, koncentrační tábor v Osvětimi a jeruzalémské památník Jad Vašem. A své dojmy musí shrnout v písemné eseji. Tak mimořádnému rozsudku tleskám.“

Slovo Hol. 4x; Garde Jany Bendové ; Fejeton na témata: od osvobozené matky za řezání dítěte vařečkou, přes amnestovaného vězně, který se šel vysmát do obličeje oběti, přes trestu za transparent o Holocaustu včetně povinnosti sepsat pachatelem esej, až po dominantní téma Osvětim, katarze Wintonem ;16x14; NÁZORY; PA, R

8.2. 0x č.339.2. 0x č. 34 SO11.2.2x+“1“ č.35

„Klausovi si s vyčítáním předků naběhli. Otec Livie byl proti Židům“; RED; A2; 23

„Otočila zápas ve Fed cupu. Zasel vítr“; A2; 24

„Na Klausovu školu nasprejovali hákový kríž“; ČTK; A2; 25

„Byl odpovědný (Klausův tchán – P.K.) za soupis majetku perzekvovaných Židů, který si následně přisvojil stát. (…) Jakožto úředník ÚŠB se tak otec první dámy podílel na perzekuci Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do koncentračních táborů.“„Nyní se o předcích diskutuje zase. Tchán prezidenta Klause totiž sloužil slovenským fašistům“

„Na zdi gymnázia se objevily také iniciály Š.M. Podle televize tak sprejer zřejmě reagoval na zprávu Lidových novin, že tchán současného prezidenta Štefan Miština se za druhé světové války podílel na perzekuci slovenských Židů.“

Investigativita novinářů v souvislosti s připomínkami vůči Schwarzenbergovi; až aktivita tchána byrokratická, tak v textu automaticky dosazen „koncentrační tábor“; 14x8cm; Z DOMOVA; HPstrohá rubrika „Vítěz & poražený dne“;Odkazuje na text uvedený níže;bez znalosti onoho, Hol. nikoliv úplně automaticky domyslitelný, leč pravidelný čtenář domyslí; (Vítěz a poražený dne); 4x9 (vč. ilustračních foto Kvitové a Klause ml. 1x1 a 1x1); Z DOMOVA; HP Hysterie vandalů na určité podněty?; dvouodstavcový článek na téže straně jako zbývající dva - ; 4x8; Z DOMOVA; HP

12.2. 1x č.36

„Rotvajler, který kousal jen slovy“; Pavel Novotný; A4; 26

„Právě odstupující papež si nepolepšil ani vstřícností vůči Richardu Williamsovi a jeho ultrakonzervativní skupině následovníků arcibiskupa Marcela Lefebvrea, kteří zásadně odmítají výsledky Druhého vatikánského koncilu. Sám Williamson zašel tak daleko, že popíral existenci nacistických plynových komor a počet židovských obětí druhé světové války odhadoval na ´200 až 300 tisíc´.“

Jen jedno z povícero témat článku; strana titulkem „rezignace papeže“; 29x18 (vč. dvou foto Benedikta za mlada 4x8 a nyní 8x10); REZIGNACE PAPEŽE; NA, R

13.2.1x+ „1x“ č.37

„Co bude řešit nový papež?“; Alice Dražanová (s přispěním tiskových agentur); A7; 27

„Smutné dějiny“; Vladimír Kučera; A10; 28

„Složitý je i vztah katolické církve k židům. Za benedikta XVI. Byl například zahájen proces svatořečení papeže Pia XII. – a to i přes fakt, že tento svatý otec byl kritizován, že za druhé světové války neudělal dost, aby zabránil holokaustu.“„Chcete-li dle podobného receptu uvažovat třeba o Židech, vezměte za východisko Protokoly siónských mudrců. Přihoďte internetová ´jistá fakta´ o židovském spiknutí proti chudákům gójům. A vzpomínku 50 let mrtvé sousedovy nevlastní tety na zlého židovského cyklistu.“

Jen jedno z povícero témat v článku; 25x19 (vč. foto 19x10 plastikové sošky papeže); ZE SVĚTA; NA

Před citací připomínána Vlajka a Schawzenrbergův otec (neodlišeno, že pouze v prvorepublikové); zdroj informace od 50. let staré nevlastní sousedovy tety – časové pásmu vzpomínek naznačuje Hol. = čtenáři

IV

téma dojde ; 19x25; NÁZORY; HP, MA14.2. 0x č.3815.2. 1x č.39

„Velmi živá ´mrtvola´za stovky milionů“; Alena Hanáková; A11; 29

„Máme sebrat ještě více peněz Národní knihovně? Či Památníku Terezín?“

Emotivní sebeobhajoba investic resortu, proč nelze přispívat více na „živé umění“, jehož představitelé o den dřív demonstrovali (od stávající min.kult); 19x12; NÁZORY; J

16.2. 0x č.40 So18.2. 3x č.41

„Kniha o Hitlerovi, který usnul“ Klára Kubíčková; A1; 30

----------------------------„Stavěl pyramidy z lidských hlav“; Alena Slezáková; A12; 31

-------------------------„Hitler nezemřel, jen usnul, teď je zpět. A zase rozděluje Němce“; Klára Kubíčková; C10; 32

Německý novinář Timur Vernes napsal satirickou knihu o Adolfu Hitlerovi, který se probudil v 21. století. Část Němců tvrdí, že jde o zlehčování zločinů.“

„Právě s Hitlerem bývá Tamerlán srovnáván, počet obětí jeho tažení se odhaduje na sedmnáct miliónů.“

-----------------------------------------------------

„Knihu však v Německu všichni nepřijali nadšeně, řada znechucených čtenářů a recenzentů Vermese /spisovatel – pozn. P.K./ obviňují ze zlehčování krutostí, kterých se Hitler dopouštěl, a ze snach na těchto zvěrstvech vydělat.“

na titulní straně upoutávka dále; 7x4cm v levém sloupku (včetně fotografie AH 4x3cm); TITULNÍ; KP--------------------------------Kalendář Anny Slezákové; O turkistickém dobyvateli ze 14/15.st.; a jeho likvidační politice vůči nepříteli; dvakrát vybízeno ke srovnávání s AH; Hol. či Židé doslova nezmíněni, leč u předpřipravenému čtenáři dojde z důvodů vysoce pravděpodobné spojitosti s textem v Kultuře počítáno bez uvozovek ; Názory; 17x14; NÁZORY; MA

---------------------------

recenze na knihu (bez procent); ve vnitřním textu jen nepřímý odkaz na Hol.; v souvislosti se Slezákovou na prostředních stránkách Názorů není pochyb jen o pouhém nezmínění termínu – domyslí si to „předpřipravená“ většina; navozující článek + vlastní text; Navozující článek 24x15 (včetně portrétu AH 4x7); KULTURA; KP, MA

19.2. 0x č.4220.2. 1x č.43

„Neověřených pravd jsou miliardy“; Barbora Tachecí; A12; 33

Ot.: „…Jak to jde dohromady s jeho předchozím angažmá, kdy se účastnil sepisování židovského majetku k arizaci?“

celostránkový rozhovor B. Tachecí s Klausem ml.; Ohledně zjištění, že jeho děd za války ve službách Slovenského štátu – „vysoký úředník tajné politické policie“; po jím nadhozeného tématu příbuzenstva K.Schw. před volbami – téma Židů v delším interview působící coby vyvrcholení spornosti minulosti předka; 29x24 (vč. foto Klause ml. 17x12); PUBLICISTIKA; HP

21.2. 0x č.4422.2. 3x č.45

„Maďaři budou moci legálně nosit hákový kříž“; APL, CEN; A6; 34

„Velcí vůdcové neumějí odejít“; Marta Davouze; A11; 35

„´Kdokoli se bude moci procházet a okázale nosit svastiku, rudou hvězdu či znak SS´ řekl předseda poslaneckého klubu Fidesz Antal Rogan, který se obává, že zrušení zákona se může dotknout maďarských Židů či lidí, pronásledovaných komunistickým režimem.“

Trvalo mi, než jsem názor přehodnotila (na stud k české příslušnosti – pozn. P.K.).: byla to přeci jen hrstka zbabělců (myšleno extempore při odsunu – pozn.P.K), slušní lidé ani neudávali za války Židy, ani pak nevraždili Němce.“

Nepřímé poukázání na Hol.; nedávno rozpuštění Maďarské gardy – ve fotce akcentující vizuální podobnost uniforem s SA; text = nepřímý, leč automatizující odkaz na Hol.; uvedený citát s přihlédnutím k historii maďarského bolševismu a počtu židovských bolševiků, tragikomický; 24x10 (foto 9x8 - výše); ZE ZAHRANIČÍ; PUOd tématu kritika Versailleské smlouvy, přes odsun sud. Němců, kde zjevně i nepřímá narážka na Hol.; 19x16; NÁZORY; MA

Ryze téma Hol.; budoucí premiéra

V

„Divadelní vlak Lustig se stěhuje na velké plátno“; KUL; B8; 36

… „svými vzpomínkami dokument doprovází také Juraj Herz, který jen náhodou unikl smrti v plynové komoře.“

dokumentu o již proběhlém projektu „Vlak Lustig“; nový filmový dokument má mít název „Vlak do neznáma“; celý článek celý článek nárys dokumentu; Citována předposlední věta; nejsou procenta recenze; 4x19 (včetně foto jeho sestry 4x4); KULTURA; KP

23.2. 0x č.46 SO25.2. 0x č.4726.2. 0x č.4827.2. 0x č.4928.2. 0x č.5024 čísel v únoru XXXX XXXXXXXXXXXXX XXXXXXXXXXXXXXXXXXXX XXXXXXXXXXX1.3. „1“ č.51

„Dva soudy, které nebudou“; Karel Steigerwald; A10; 37

„Výsledkem budou rozsudky, soudem cejchované. Jako v Norimberku. D8te si je sice za klobouk, ale můžete je zveřejnit. Žaloba, obhajoba, rozsudek – norimberský proces byl nesmírně důležitý především pro budoucnost.“

Haiku Karla Steigerwalda; Utopický návrh autor na symbolický soud s KSČ a široce připomíná Norimberk; Hol. výslovně nezmíněn, i když domyslitelný; v kontextu se senátní žalobou na Klause; 22x15; NÁZORY; HP, NK

2.3. 0x č.52 SO4.3. 0x č.535.3. 0x č.546.3. „1x“ č.55

„Dnes: česko-slovenské loučení v Tugendhatu, závěrečné dějství“; Karel Škarbal; A12; 38

„Tugendhatovi, Židé, museli utéct před nacisty po osmi letech.“ (po dostavění – pozn. P.K.)

Zmínka velmi na okraj ohledně politických událostí v oné vile; (aktuální výměna vyznamenání mezi prezidenty); první komentář na dvoustraně; 8x22; NÁZORY; J

7.3. 0x č.568.3. 0x č.579.3. 0x č.58 SO11.3. 0x č.5912.3. 0x č.6013.3. 0x č.6114.3. 0x č.6215.3. 0x č.6316.3. 0x č.64 SO18.3. 0x č.6519.3. 0x č.6620.3. 2x č.67

„Papež“; Martin Komárek; A12; 39

„Hitler postavil Němce na nohy“; Barbora Tachecí;

„Druzí hovoří o jejích zločinech, vyvražďování indiánů, inkvizici a nedostatečném protestu proti genocidě Židů.“

„To Hitler byl taky docela fajn chlapík, protože v Německu minimalizoval nezaměstnanost.“ „Ano, to

Hol. a pasivita Církve je zmíněn jen jako jeden z důvodů v obsáhlém textu kolem volby papeže; 19x27; NÁZORY; NACelostránkový rozhovor Tachecí se Z. Troškou; i na Parlamentních listech ihned

VI

A14; 40 máte pravdu. Postavil Německo na nohy. Ale nesmíte to brát globálně. Máme tady třeba osm věcí, z nichž čtyři jsou zavrženíhodné, ale určité věci pro ten svůj národ v tom dobrém udělal – dal jim najíst, postavil je na nohy…“

reagující roz. s F. Renčem, připouštějícím, že Trošku k tomu Tachecí částečně navedla; Hol. tak zřejmě domyslitelný, že počítáno bez uvozovek!; 29x43 (vč. čtveřice Třískových portrétů 18x24); PUBLICISTIKA; J

21.3. 0x č.6822.3. 0x č.6923.3. 1x č.70 SO

„Obamův úspěch: Izrael se omluvil Turkům za flotilu“; Adéla Dražanová; A7; 41

„Jad Vašem Obama s izraelskými představiteli v jeruzalémském památníku holocaustu“ – popisek pod foto

foto zcela odvislé od nadpisu i textu (i když v památníku Obama byl; v samotném textu neuvedeno); na fotografii zabírá jeho figura jen 5 cm výšky– dominantní pozadí vnitřku budovy; izraelská omluva ohledně zásahu Izraele vůči mezinárodnímu konvoji z humanitární pomocí Palestincům (vedeném tureckou lodí) z května 2010, kdy Izraelem 8 zabitých humanitárních pracovníků (někteří zastřeleni zezadu) ; 19x21 (včetně rozebírané foto 14x10 – tam nejvyšší Obama má 5 cm)); Z SVĚTA; HP

25.3. 0x č.7126.3. 0x č.7227.3. „1x“ č.73

„Svátek v neděli? Dejme volno v pondělí“; Antonín Viktora; A2; 42

„Například poslankyni Heleně Langšádlové navrhl (poslanec Ladislav Šimela z ČSSD – pozn. P.K.), že když jeho návrh podpoří, bude on na oplátku hlasovat pro její nápad zařadit na seznam významných dnů Den památky obětí romského holocaustu.“

pokračující na článek z prvé strany (ten ale nelze brát do monitoringu); Langšádlová (z TOP 09); téma sledovatelné toliko v jedné části, tudíž tentokráte počítáno dohromady; 13x10; Z DOMOVA; RT, HP

28.3. 0x č.7429.3. 0x č.7530.3. 1x č.76 SO

„Na Velikonoce 1943 se Židé rozhodli, že už nebudou ovce“; Pavel Kohout; A11; 43

„18.dubna 1943 se ve varšavském ghettu, odkud ve dne v noci jezdily dobytčí vagóny s lidmi, kteří se za pár hodin stávali potravou pro plynové komory a pak otopem pro spalovací pece, zabila ´podomácku´vyrobená bomba osmdesát německých vojáků. Byl to signál k povstání, v němž se několik set židovských chlapců a dívek ozbrojených jen pistolemi, granáty a dvěma kulomety postavilo stále ještě gigantické síle wehrmachtu a SS.“

úvaha od Hol. →povstání ve varšav.ghettu (ale mimo výročí)→Kohoutova podpora Iz. Za války 1967→K. zastání se G. Grasse→kritika za přihlášení se k Rabinovi→nechť se Blízký východ inspiruje poválečnou Evropou;; téma Hol. krajně pateticky zabírá 4 odst.; „221. Trilobit Pavla Kouhouta“; 8x12; NÁZORY; HP, MA

26 čísel v březnu Xxxxx

xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx2.4. 1x č.77

„Jaká je minulost“; Karel Steigerwald; A8; 44

„Jakoby by esesák řekl: Vyhladit Židy byl pokrok pro maloměsto.“

srovnání pro populaci nacismus x komunismus (nelze nést duchem: kom. byl náš, kdežto nacismus nebyl zdejší); zmíněn i „Památník Terezín“ zapojivší se do vyučovacího procesu; Hol. v textu použit dvakrát (Pam.Ter. převážně v židovském smyslu); v článku ale Hol. není nosným tématem; 18x24; NÁZORY; MA, NK, Š

3.4. 0x č.784.4. 3x č.79

„Mění se kalendář, svůj den dostanou Palach i Komenský“; SKR; A2; 45

„Přišel jsem vysvětlovat, ne

„27. leden: památky obětí holocaustu“

ot.: „V roce 2002 Zeman srovnával palestinského lídra

V článku uveden celiství soupis i s nově přidanými dny, tudíž je ve sloupku uveden i dosavadní „27. leden: památky obětí holocaustu“ (přesný přepis); 9x33 (vč. foto Palacha); Z DOMOVA; JHistorické souvislosti; dokonce dvojnásobně

VII

soudit“; Pavel Novotný; A11; 46

„Trojan v nouzi, Töpfer na řadě“; Mirka Spáčilová; B9; 47

Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Ačkoliv to popřel, nejen izraelští novináři pochopili význam jeho slov takto.“ Odp. „Neměl jsem šanci setkat se s prezidentem, jinde jsem o tom nemluvil. Budu velmi rád, pokud třeba na návštěvě u nás dojde český prezident k závěru, že jeho srovnání nebylo správné (…)“ Ot.: Pozvete ho do Palestiny?: Odp.:“ Pozvání samozřejmě musí přijít od mého prezidenta. Ale jeho návštěva je jistě možná. Proč ne? Ať přijede a rozhlédne se. Snad zjistí, že Palestinci nemohou být vyhnáni ze své země jako jiní, jinde a před mnoha lety. (Zde Malikí naráží na jiný Zemanův výrok, podle kterého má Izrael za jistých okolností právo naložit s Palestinci podobně jako Československo se sudetskými Němci.I tento nejednoznačný výrok Zeman popřel. Byl pak podle všeho nejasně pochopen i v Palestině – pozn. Red.)“„Vypráví o holčičce odložené do nalezince, kterou si počátkem 30. let vezme za vlastní židovský pár, advokát a jeho manželka. Rodina si projde veškerá potupná omezení, (…). Přestože se dívka nakonec dozví pravdu o svém původu, vědomě se rozhodne přijmout osud národa svých adoptivních rodičů, který se tak stane také jejím národem.“

(byť náznakově) zmíněný Hol.; dojem na čtenáře: fenomén Hol. tzv. visí kdesi ve vzduchu – (byť alogično); z někdejších Zemanových slov zcela patrně, byť Malikí přidává souvislost účelovou; není to však stěžejní část rozhovoru; rozhovor Pavla Novotného s palestinským ministrem zahr. věcí Rijádem Malikí; 29x32 (vč. foto velvyslance 19x12); ZE SVĚTA; HP

Töpfer je spoluscénáristou i hercem; o dvoudílném filmu Jiřího Svobody; převážná část o holocaustovém filmu; 24x26 (včetně dvou portrétů /Töpfer+Trojan/ dohromady 24x14); KULTURA; KP

5.4. 0x č.806.4. „1“ č.81 SO jen 5 č. v týdnu

„O zlatotepci z Miroslavi, který nedá vadnout růžím“, Pavel Kohout; A11; 48

„Když se Pavel narodil, bděly to nad duchovnem kostely obou velikých křesťanských církví a také synagoga. Teď mu přišel blahopřát katolický pan farář a evangelický bratr vikář; rabín už ne…“

myšlení nad člověkem v toku času; citace až z konce textu; Hol. jako odbočka z obsahu textu – ale lze z kontextu celého článku domyslet; 224. Trilobit Pavla Kohouta; názory; 29x13; NÁZORY; MA

8.4. 0x č.829.4. 1x č.83

„Země ztichla pro oběti hokaustu“; ČTK; A7; 49

„V den vzpomínky na oběti holokaustu se včera v deset hodin místního času na dvě minuty vše Izraeli zastavilo.“

Článek jen 4 věty; o dvouminutovém zastavení času při tamním „Dni vzpomínky na oběti holokaustu +o současném „Pochodu živých“ v Osvětimi; ryze informativní text bez emotivních složek; Krátce; 4x7; ZE SVĚTA; V

10.4. 0x č.8411.4.„1“ č.85

„Když vrazi křičí: Německo Němcům“; Lucie Suchá; A7; 50

„´Musíme už konečně s těma cizincema něco udělat´říká ve hře Beate Zschäpe. Sedí zrovna s Mundlosem a Böhnkurdtem v jejich bytě poté, co dohráli hru Pogromly, nacistickou obdobu Monopolů, zde však jednotlivá políčka nepředstavují hotely a ulice, ale koncentrační tábory. ´Pojďme jich pár odkráglovat´říká Uwe. ´To jsou moji chlapci, chválí nápad dívka.“

před počátkem soudu s NSU (v článku zkratka přeložena jako „Nacionalistické podzemí“); souvislosti na Hol. nutno domýšlet, navíc útoky skupiny ne proti Ž. – do monit. vřazeno duchem textu a likvidačním podtónem ke KT; 20x23 (včetně foto herců ve vizáži skinheads 24x12); ZE SVĚTA; PU, KP

12.4. 2x č.86

„Óperety z Terezína mě dostaly´“ ; Věra Drápalová; B8; 51

„Studentka našla dopisy, které psala Jesenská z koncentráku“; KLR; B9; 52

„´Byl to frankfurtský advokát (Max Kowalsky – pozn. P.K.), který se svými písněmi slavil velké úspěchy za časů německé Výmarské republiky. Později byl z rasových důvodů pronásledován, naštěstí se mu podařilo odjet do Londýna. V koncentračních táborech však ztratil sedmnáct členů rodiny, jeho matka zahynula v Terezíně, připomíná Holzmair.“„Překladatelka, novinářka a spisovatelka Jesenská prakticky objevila Franze Kafku, už v roce 1919 přeložila jeho povídku Topič. V koncentračním táboře skončila za napomáhání řadě židovských rodin.“

uvozovky v nadpisu coby jeho citát; v projektu hudba od skladatelů z terezínského ghetta; forma článku připomíná formu programu dvojdne, včetně emotivních podrobností; 14x10 (včetně fota 4x4 sólisty projektu „terezínské hvězdy“ Wolfganga Holzmaira); KULTURA; KPo soudobém nálezu dopisů Jesenské ; 10x11 (vč. foto Jesenské 1x1); KULTURA; HN

13.4. 0x č.87 SO15.4. 1x č.88

„Sudetoněmecký spolek už nemá v čele extrémisty. Jeho cenu přijmu“; SPA; C7; 53

Ot.: „Nevadí vám, že sudetoněmecké sdružení má kontroverzní pověst?“ Od.: „Jenže za posledních deset let se výrazně proměnilo. Třeba loni dostal takové ocenění

Rozhovor s dokumentaristou Davidem Vondráčkem, který je již nyní ochoten převzít Cenu Franze Werfela za natočený

VIII

židovský spisovatel Max Manheimer, český občan Nového Jičína, který ztratil celou rodinu v Osvětimi a nedávno provázel Petra Nečase v Dachau. Přijal poctu s tím, že ještě před dvaceti lety by ji odmítl. A stejně tak to vidím já.“

dokument; 4x20 (vč. foto Vondráčka 1x1); KULTURA; MA

16.4. 1x č.89

„Dvacet vražd za sedm let. A nespočet ostudných chyb“; Lucie Suchá; A10; 54

„Proto bylo tak moc důležité, aby soud proběhl transparentně. Aby Německo, které se už sedmdesát let omlouvá za své zločiny z druhé světové války, nespadlo do kolonky ´útočiště neonacistů´.“

Celostránkové; o soudu s Nacionálněsocialistickým podzemím; i když mrtví z aktivit skupiny nebyli Židé; tak jasně prvotní motivací skupiny antisemitismus + obrat v článku navozuje především Hol., coby nejšastěji zmiňovaný zločin Německa z II.sv.v = počítáno bez uvozovek (i když v článku je citovaná věta jen okrajová); obrázky 29x15 (antinacistická demo.) a 21x12 (oběti skupiny); 29x43; PUBLICISTIKA; PU

17.4. 0x č.9018.4. 1x č.91

„Nechtěný Ježíš má azyl ve Sněmovně“; JP; A3; 55

„Ježíš je ukřižovaný na hákovém kříži popsaném jmény nacistických koncentračních táborů. Úkazuje hrůzu nacismu zvláštním způsobem (…)´ poznamenal Herman.“

Tj. čerstvě odvolaný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman; 14x10 (vč. 9x10 obrázek Ježíše s Davidovou hvězdou); Z DOMOVA; HP

19.4. 0x č.9220.4. 1x + „1“x č.93 SO

„Zůstali jsme sami. Polský odboj nám nepomohl“; Luboš Palata; A7; 56

„Zázrak a strach“; Michal Musil; A10; 57

„Připomněl (polský prezident – pozn. P.K.), že první informaci o vyhlazovacích táborech a holokaustu přinesl na Západ polský odboj.“

„Severokorejští uprchlíci vyprávějí, a OSN ty zprávy víceméně potvrzuje, o hladomoru, kdy lidé jedli trávu. O koncentračních táborech, srovnatelných s nacistickými, kde jsou popravy kulkou, provazem, či dokonce ukamenování časté – vše pro výstrahu a za účasti dosud žijících ´zrádců´, tedy obyvatel tábora včetně dětí.“

první v zahraniční sekci (ten den i dvě strany o bostonském atentátu; výroční k povstání ve varšavském ghettu; 19x29 (vč. foto 19x11 od AP – zadržení Židé v 1943); ZE SVĚTA; V

pouze příměr bez bližšího specifikování KT pro Židy – uvozovky; 18x23; NÁZORY; MA, NK

22.4. 2x + „2“x č.94

„Výrok dne“; A2; 58

„Podívej, támhle ve vitríně posedává živý Žid“; Lucie Suchá; A7; 59

„Zapomnění“; Luděk Navara; A8; 60

„Nehledejme v lidech dokonalost“; Alena Slezáková; A8; 61

„Není velký rozdíl, jestli sedím ve vitríně, nebo ne. Když lidé zjistí, že jsem Žid, začne se kolem toho točit konverzace.“

„Když lidé zjistí, že jsem Žid, hned se kolem toho začne točit téma konverzace. Někteří znervózní, nevědí, co si můžou dovolit říct. Jakoby skutečnost, že jsem Žid, automaticky znamenala, že umím vysvětlit pohnutky izraelské vlády nebo popsat historii holocaustu.“

„Ano, nelze pochopit komunismus bez koncentráků a poprav, stejně jako nelze pochopit nacismus bez koncentráků a poprav.“

„V souvislosti s ´rabíny a velkostatkáři´poznamenejme, že při pogromu v Jasech 1941, který však garda na svědomí nemá, zabili policisté a vojáci na 13 tisíc Židů.“

Název rubriky; vlastně odkazování na další článek uvedený v monitoringu zvlášť; odkazuje na A7; počítáno proto v uvozovkách – byť je zřejmé vyústění; 4x6; Z DOMOVA; MA, KP

Druhá strana zahraniční; článek o výstavě Židovského muzea v Berlíně; výstava neměla být o Hol. (???); nicméně je zřejmé, že výstava Hol. logicky končí; citát „exponátu“ jménem Denkel Peretz; plakáty zvoucí na výstavu s nápisem „Za všechno můžou Židi“; 19x18 (vč. foto Žida 4x6, který je momentálním exponátem; od Profimedia.cz); ZE SVĚTA; MA, KP

První článek uvedený v monitoringu o situaci kolem ÚSTR; jen obecně „koncentráky“ – není akcentováno, zda včetně židovského tématu -uvozovky; komentáře; 19x25; NÁZORY; MA, NKživotopis Marcela Eliade, rumunský fašista proslulý religionistickou literaturou a romány; člen meziválečné Legie archanděla Gabriela (přejmenované na Železnou gardu); pointa textu – i pozdější moudří lidé za

IX

mlada chyby; leč kupodivu její článek jej hodnotí jako pozitivní osobu!!!; Kalendář Aleny Slezákové; komentáře; 15x13; NÁZORY; J

23.4. 2x + „1“ č.95

„Ministr Gowin: Němečtí vědci zabíjí polské bytosti“; Luboš Palata; A7; 62

„Po Židech chtěli nájem za dobu, kdy trpěli v koncentrácích“; ČTK; A7; 63

„Povstání v ghettu, tvář jednoho Žida a dva čeští letci“; Luděk Navara; A9; 64

„Obvinění jak z časů nacistických koncentračních táborů, tak vyznívají slova polského ministra spravedlnosti Jaroslawa Gowina o tom, že Němci kupují v Polskou embrya a dělají na nich pokusy.“

„´Po návratu dostali Židé dopisy od amsterdamské rady, která je žádala, aby vyrovnali zpětně nájem,(…)“

„Mnozí Poláci tehdy snad kalkulovali, že když se nacisté zabývají Židy, jim dají pokoj. Ve skutečnosti šlo o pořadí.“

Citován podtitulek článku; zbytek článku není o tématu v podnadpisu, nýbrž o současných výzkumech; důvod uvádění byť v uvozovkách – vyhlazovací tábory hlavně na území dnešního Polska, byť jiný odkaz na Židy chybí; 20x21 (vč. foto J.G. 4x8); ZE SVĚTA; HPo nálezu bádání mladé studentky, citát v monitoringu citátem od oné (Charlotte van den Bergová) ; podáno coby stylem šokového objevu, byť na nevýrazném místě novin (druhá zahraniční v dole); 9x8; ZE SVĚTA; HN

navazuje na včerejší text „Podívej, támhle ve vitríně posedává živý Žid“; pisatel v textu uvádí konkrétní příklad pomáhání Židům, avšak působí to tak, že pomáhající byli spíše výjimkou; 4x18; NÁZORY; MA

24.4. 0x č.9625.4. 0x č.97 26.4. 1x č.98

„Klečím na kolenou a prosím, abyste nám odpustili“; Luboš Palata; A7; 65

„Pokud se tak stane, mohla by být forografie srbského prezidenta, jak klečí na kolenou před hroby srebrenických mužů, podobným slovem, jako bylo gesto německého kancléře Willyho Brandta. Ten v roce 1970 poklekl před pomníkem povstání ve varšavském ghettu. Brandtovo gesto pomohlo urovnat polsko-německé vztahy.“

o omluvě srbského prezidenta Bosňákům za Srebrenici; až v závěru citované přirovnání Palaty, pokud Nikolič skutečně pojede do Srebrenice, jak nyní slibuje; přirovnání zvláštní vzhledem k polskému vztahu k židovskému náboženství; 16x26 (vč. foto Tomislava Nikoliče 3x7 od Reuters); ZE SVĚTA; HP, MA

27.4. 0x č.99 SO29.4. 1x č.100

„Osvobození Dachau“; Alena Slezáková; A8; 66

„Téměř dvě třeny tvořili političtí vězni, téměř třetina byli Židé.“ „Z českých zemí Němci do Dachau odvlekli 3 600 lidí, včetně budoucích kardinálů Štěpána Trochty a Josefa Berana, továrníka Jindřicha Waldese (…)“

Kalendář Aleny Slezákové; vlevo dole, k výročí osvobození Dachau; převážně o politických vězních, ale židovská tématika též zmíněna – jak obecně, tak jménem (J.W.) názory; 16x14; NÁZORY; V

30.4. 0x č.10125 čísel v dubnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx2.5. 1x č.102

„Ódpustit Němcům? To by mamka nedovolila´“; Lucie Suchá; A7; 67

„A myslím, že maminka by mi nedovolila, abych odpustil. Ale přes to všechno, co jsme zažili, dokáži mít s Němci dobré vztahy. Pravda také je, že když jse měl trávit čas s velkou skupinou Němců v době mého léčení v lázních v Sasku, nectil jsem se tam dobře.“

Navazuje na text MfD z 22.4.; rozhovor s jiným „exponátem“ ve výloze než se zmiňovaným 22.4. – Alexander Fried, nar. 1925, zpola vzpomínky na Hol., Fried v textu působící coby důstojný a vzdělaný moudrý geront, bez principální zášti k Němcům, ale doslovný citát na otázku v názvu článku zní: (vedle); klasický text o Hol.; 19x28 (vč. životopisný box Frieda 4x8 + jeho obč. foto 1x1); ZE SVĚTA; J, KP

3.5. „1“x č.103

„Ten, který vrátil medaily“; Ivana Karásková; A4; 68

„Ví hodně o holokaustu i prvorepublikových četnících. S těmi má svým pojetím služby hodně společného.“

o strážníkovi, který na protest vůči amnestii vrátil prez. medaili; článek působící coby info o oživlém Mirku Dušínovi – jediná „spornost“ jakési jeho starogermánské tetování coby potenciální sympatie k ultrapravici, což text střelhbitě vyvrací, plus následuje citát ; reportáž; 29x43 (vč. foto

X

strážníka 18x14) –odečíst zcela jiný „vřízlý“ text 9x21!; Z DOMOVA; J

4.5. 0x č.104 SO jen 5.čísel v týdnu6.5. 0x č.105

Celá zahraniční dvoustrana o předstartu procesu s Beate Zschäpe (bez židovské tématiky), jen dole malý článek o útoku Izraele na S., - kuriózně působící složení dvoustrany

7.5. 5x č.106

„NETRADIČNÍ KOMIKS Láska a bolest Anny Frankové“; Foto: Paseka; A1; 69

„Hněv a smutek v procesu roku“; Miriam Zsilleová (v kooperaci SME.sk); A7; 70

„Německá policie zadržela ´dozorce´ z Osvětimi“; ČTK; A8; 71

„V ráji, kde plánovali peklo na zemi“; Jana Bendová; A14; 72

„Nejčtenější deník v bublinách“, Klára Kubíčková, A12; 73

„Komiks líčí válečný příběh Anny Frankové podle jejího deníku“

„´To narušilo naši důvěru v německý právní stát,´ (předseda Řecké obce v Mnichově – pozn. P.K.), když pokládá za zástupce turecké a židovské komunity černý věnec před soudní budovu.“ + „V prvním případě soudil (soud v téže budově – pozn. P.K.) Slováka Ladislava Nižňanského, který měl být jako velitel nacistické jednotky Edelweiss zodpovědný za masakry ve vesnici Ostrý Grún a Kľak.“

„Německá policie včera ve Stuttgartu zadržela třiadevadesátiletého muže, který byl údajně za druhé světové války dozorcem v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.“

„A tady (myšleno Wannsee – pozn. – P.K.), uprostřed té rajské krásy, se v roce 1942 rodil plán koordinace největšího vražedného masakru v dějinách lidstva –vyhlazení evropských Židů.“„V poslední části knihy se stává hlavním hrdinou právě Annin otec, který zvažuje vydání, pracuje s několika textovými verzemi, jenž po sobě jeho dcera zanechala.“

o aktuálním komiksovém vydání Deníku; klasická upoutávka na s. A12, byť velikost textu maximální, dolní polovina; toliko barevná kreslená – dojímavá s líbáním - ilustrace 14x15 vč. ilustrace 14x14 (+ celý text k foto uvedený zde); TITULNÍ; KPSice o procesu v Beate Zschäpe, nicméně Hol. uvedenými hned dvěma citáty dosazen, proto počítáno bez uvozovek; kromě v článku jmenovaných slovenských vesnic Nižňanskému přičítána aktivita při nařizování židovských poprav v Kšinná (nikoliv v článku – pro mírně znalejší čtenáře-téma v tisku v nedávných letech); 20x22 včetně foto Beate Z. 14x18 (ag. Reuters); ZE SVĚTA; PU

onen se však tvrdí, že tam byl kuchařem; čtvrté místo na seznamu Střediska Simona Wiesenthala; 5x8; ZE SVĚTA, PU, HN

Črta souvislost aktuálnosti s Beate Z. se musí domýšlet (konkuruje předvečer 8.5.), nicméně zřejmě souvislost spíše ano; názory a komentáře; 8x13; NÁZORY; V

článek, nová forma vydání i kniha částečně proti revisionismu – dle citátu; foto od nakl. Paseka, kultura; bez procent; 23x18 (vč. 14x15 ofocených částí komiksu – konkrétně milostné, nikoliv intimně-tělesné, pasáže); KULTURA; KP

9.5. 0x č.10710.5. 0x č.10811.5. 0x č.109 SO jen 5 čísel v týdnu13.5. 1x č.110

„Zničit, spálit. Jen vznikly, už vadily“; Klára Kubíčková; C10; 74

„Zavádí nový pojem bibliokaust, tedy spojení výrazů biblio a kaustos, slovo vytvořené podobně jako holokaust.“ + „Druhá světová válka patří k nejhorším obdobím ´mazání paměti´“

; představení publikace o fenoménu likvidace knih v celých dějinách; zavádí termín „bibliokaust“; v seznamu nežádoucích jsou zmiňována jména židovských emigrantů-pisatelů- aktivistů v kontextu na éru nacismu (Max Brod); 29x12; KULTURA; KP

14.5. „1“x č.111

„Pro oběti nacismu“; Slavomír Kubeš; A4; 75

Kardinál Dominik Duka a téměř stovka dalších si na místě bývalého sběrného tábora pro Romy v Letech u Písku připomínali oběti nacismu.“

Je to toliko popisek pod fotkou; 14x22 (vč. foto z místa 14x19); Z DOMOVA; V, NA, RT

15.5. „1“x č.112

„Operace Maturita: nahrávky a přísahy“; Kateřina

„Ńelze připustit stížnost, že školák neví, jak neblaze vstoupily do dějin koncentrační tábory´, poukazuje

O maturitě z češtiny, kde se ona znalost pokládala za samozřejmou; okrajová

XI

Frouzová; A4; 76 Kostečka, že úkoly byly v pořádku.“ spornost testů v článku; 14x10; Z DOMOVA; J, Š

16.5. 0x č.11317.5. 3x č.114

„Muž roku ´89“; Luděk Navara; A1; 77

„Profesor, ekonom, snílek, politik, revolucionář i rádce Che Guevary“; Luděk Navara; A3; 78

„Valtr Komárek“; Vladimír Dlouhý; A10; 79

„Valtr Komárek na vlastní kůži poznal válku, holokaust, komunistické poblouznění.“

„Nevlastní otec ho zachránil od koncentračního tábora (nadpis kapitoly – P.K.) Dokonce přežil svou vlastní smrt. Jako židovské dítě měl totiž skončit v koncentráku. Ale jeho otčím se prohlásil za jeho skutečného otce, a tím mu zachránil život. Do plynové komory nešel. (…) Komárek se musel vyrovnat nejen s tím, že málem přestal existovat, ale i se svým židovským původem, o němž původně nevěděl. A s antisemitismem ve svém okolí, samozřejmě.“„Tragédie ho potkala hned v dětství, když jako jediný z rodiny unikl holokaustu a byl celou válku skrýván moravskými sedláky.“

1 úvodník!!!; Předmluva k nekrologovým A2 a A3; Hol. zde jen jednou větou; 27x22 (vč. foto portrétu 14x17); TITULNÍ; N nekrolog; velký prostor v textu k jeho židovství, i když dle monitorujícího (tj. subjektivně!) během Komárkova života – i života jeho syna - nepříliš známý fakt; 29x29 (vč. foto V.Kom. 24x14 a sloupků); Z DOMOVA; N

Nekrolog z někdejší ODA; patetično na úkor logiky; okrajově; názory; 20x27; NÁZORY; N

18.5. 1xč. 115 SO

„Studenti chtějí Nobelovu cenu pro Wintona, vysílá o nich CNN“; VEV; A5; 80

„Tamní studenti (říčanského gymnázia Open Gate – pozn. P.K.) totiž usilují, aby Wintona nominovali na Nobelovu cenu, na petici sesbírali už téměř 200 tisíc podpisů“

souvislost s jeho narozeninami a chystaným spotem CNN na druhý den o něm i o petici; 4x20 (vč. foto 4x3 Wintona, zřejmě se zachráněným dítětem); Z DOMOVA; W, Š

20.5. 3x č.116

„Osmdesátník míří na Everest. Dozorce z Osvětimi obviněn“; ČTK; A2; 81

„Hrdina Nicolas Winton oslavil 104. narozeniny“; ČTK, A6; 82

„Dopomohl k 9515 vraždám, viní bývalého dozorce z Osvětimi“; ČTK; A7; 83

Někdejší dozorce koncentračního tábora v Osvětimi Hans Lipschis, kterého zatkli počátkem letošního května, byl obviněn z napomáhání k 9515 vraždám.“

„Sir Nicolas Winton, který včera oslavil 104. Narozeniny, zachránce 669 dětských životů před jistou smrtí.“

„Údajný dozorce z nacistického vyhlazovacího koncentračního tábora Osvětim Hans Lipschis, kterého policie zadržela počátkem května, je viněn z napomáhání k vraždě v 9515 případech.“ ; „Při příjezdu transportu z Terezína přitom měl údajně ´přinejmenším pohotovost´.“

Název rubriky: „Vítěz & poražený dne“; odkaz na text z A7; zřejmě vytaženo z textu ČTK na A7; 4x9 (vč. foto portrétu 2x3 horolezce + 2x3 Lipschise); !Vítěz a poražený dne“; Z DOMOVA; PUKrátce; židovské téma dál konkretizováno; citovaná první věta románovým, nikoliv vědecko-historickým, jazykem; Krátce; 4x10; ZE SVĚTA; V, Wuvozeno již z A2 – tudíž takto odvozeno autorství; mimo jiné jeden z inkriminovaných devíti transportů byl z terezínského ghetta; Slovo „údajný“ versus „přinejmenším pohotovost“ – křečovité působení článku po objektivitě; 4x17; ZE SVĚTA; PU, HN

21.5. 0x č. 11722.5. 0xč. 11823.5. 1x č. 119

„Poslední sbohem Valtru Komárkovi“; A15; 84

„Ještě jako židovský chlapec se musel skrývat, aby unikl deportaci do koncentračního tábora, a tato životní zkušenost by mnohého traumatizovala do konce života. Od se tehdy obrátil k první ze svých nadějí“

Trojice přetištěných smutečních projevů - M. Zeman citován (M. Komárek ani B. Sobotka nikoliv); dohromady všechny tři: citátem Zeman omlouvá jeho vstup a pobývání v KSČ do šedesátých let; (29x20 vč. letošní foto s rakví 13x9); NÁZORY; N

24.5. 0x č. 12025.5.1xč. 121 SO

„Vše, co zbylo po otci“; Lucie Suchá; A7; 85

„V berlínském židovském muzeu je poprvé vystavena kniha, kterou kreslil v terezínském ghettu Bedřich Fritta pro svého syna. Na jejích stránkách vytvářel svět, který si pro něj přál. Za zobrazování toho skutečného byl poslán do Osvětimi.“

o vystavění knihy čtr terezínského ghetta v berlínském židovském muzeu + o vzniku oné knihy; 25x21 (vč. črty terezínského ghetta 20x12 + 4x8 portrét pražského starce); ZE SVĚTA; KP

27.5. 0xč. 12228.5. 0x č. 12329.5. 0x č. 12430. 5. 0x č. 125

XII

31.5. 1x + „1“x č. 126

„Berlín dá miliardu obětem holokaustu“; Luboš Palata; A11; 86

„Trochu jiný Kupka. Za devět miliónů“; Václav Hnátek; B9; 87

„Němci už jim zaplatili okolo sedmdesáti miliard dolarů.“ „Také v Česku se vzhledem k vysokému průměrnému věku lidí, kteří holokaust zažili na vlastní kůži, počet těch, jimž je tato péče poskytována, rok od roku snižuje.“ „Berlín také souhlasí s rozšířením penzijního programu pro oběti holokaustu, z něhož dosud mohli dostávat důchody pouze lidé, kteří žili v úzavřených ghettech.´ Ted však Němci přistoupili na to, aby byly penze vypláceny i lidem z ótevřených ghett´, protože i v nich panovaly srovnatelné podmínky.“ (v tabulce: „Během holokaustu, který byl aplikací ´konečného řešení židovské otázky´ZEMŘELO KOLEM ŠESTI MILIÓNŮ ŽIDŮ.“ „Waldesovu sbírku zkonfiskovali nacisté, po válce se stala majetkem československého státu a do sbírek ji dostala Národní galerie v Praze. Waldesovi dědicové se k cenným uměleckým předmětům včetně obrazu Antropoides dostali během restituce v roce 1996.“

Nadužívány slova „kolem“ – ač v počtech Hol. to působí zvláštně coby i možné navyšování; velké písmo – u textu tabulka, kde je písmo tučně zvýrazněno; aktuálně: rozšiřování lidí s nárokem na ony příspěvky; 29x11; ZE SVĚTA; J, HP

O vydražení obrazu, kde v textu připsána zmínka o historii obrazu; subjektivně: židovský původ Waldese široce znám(méně veřejnosti známo jeho vykoupení z KT), ač v článku původ nezmiňován; 29x19 (vč. foto obrazu 19x18); KULTURA; J

25 čísel v květnu Xxxxx

xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx1.6. 0x č. 127 SO3.6. 0x č. 1284.6. 0x č.1295.6. 0x č. 130

6.6. 0x č. 131

14 stran povodně – pouze 7 krátkých textů jiného tématu

7.6. 0x č. 1328.6. 1x č. 133 SO

„(Ne)spravedlivé vracení majetku“; Luděk Navara; A11; 88

„Příbuzní Židů, kteří skončili v plynových komorách.“ úvaha o oprávněnosti navracení majetku církvím, autor vedlejšími vsuvkami lituje, že není možné odčinit i znárodnění 1948, důsledky měnové reformy či Hol.; ony skupiny jmenuje; 29x20 (včetně ilustrace vah spravedlnosti 18x22); NÁZORY; NA, MA

10.6 0x č. 13411.6. 0x č 13512.6. 1x č.136

„Zdeněk Rotrekl“; Milan Uhde; A10; 89

„K mým nejsilnějším zážitkům patří poslech jeho rozhlasové hry Popis pohřívání mýdla a kostní moučky (1993), vrývavé panychidy za oběti nacistického třeštění i za všechny pozdější oběti podobně motivovaného násilí.“

Již bez speciálních stran povodní; Nekrolog za katolického básníka a vězně 50.let, kde okrajově toto; AVŠAK existence židovského mýdla zpochybněna již v LIPSTADTOVÁ, D. E. Popírání Holocaustu. Smrtící útok na pravdu a paměť. Praha - Litomyšl: Paseka, 2001. s. 237. ISBN 80-7185-402-6. (v Aj D.L. vyšla už 1993); 19x24; NÁZORY; N

13.6. „1x“ č.137

„I pes Tonda přijel tehdy z Paříže“; Jana Bendová; A12; 90

„´Jsem na tu svou zem, kterou jsem musel dvakrát opustil, abych nezahynul, zase jednou hrdý´.“ + „Tigrid kvůli nacistům a pak kvůli komunistům strávil velký kus života v cizině. Nechtěl. Musel.“

Garde Jany Bendové; k výročí referenda k EU; Tigrid jako ukázkový demokraticky uvědomělý občan – jeho připomínaný židovský původ, tudíž návaznost na Hol., obecněji znám, první přejatý citát od Tigrida; Hol. jen nenápadně; 16x15; NÁZORY; NK, MA

14.6. 2x č. 138

„Tohle Nečas nepřežije, šeptali poslanci a prchli z práce“; Jakub Pokorný,

„Ještě včera před jedenáctou hodinou předsedky Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) na tiskové konferenci klidně mluvila o další nominaci na Nobelovu

souvislost článku s vládní krizí; Hol. se vtěsnal jen odstavcem; 25x17 (včetně foto 9x7 nesouvisející s Hol.); Z DOMOVA; HP,

XIII

Michaela Svobodová; A6; 91

„Netanjahu otevřel v Osvětimi výstavu o holokaustu“; ČTK; A12; 92

cenu pro zachránce židovských dětí Nicholase Wintona. To už však všechny dávno zajímal spíče policejní zátah na Úřadu vlády.“„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včetně slavnostně otevřel v muzeu v polské Osvětimi novou stálou výstavu o holokaustu.“ „Původní výstava vznikla v Osvětimi v 60. letech 20. století a byla již zastaralá, proto se izraelská vláda rozhodla pro její vylepšení. Součástí výstavy jsou mimo jiné některé z obrázků nakreslených 1,5 milionu židovských dětí, které byly zavražděny během holokaustu.“

W

přepis slova přesný; zřejmě obrázky mrtvým nakreslené od živých; 8 stránek věnováno zcela krizi (včetně všech komentářů); i všechny zbývající stránky (vyjma Kultury) částečně kontaminovány krizí – mimo krizi jen 4 články na domácích a 5 na zahraničních (2 články běžné + 3 Krátce); 4x10; ZE SVĚTA; KP

15.6. 0x č. 139 SO17.6. 0x č.14018.6 1x č. 141

„Francouzská herečka natáčí s Mádlem romanci Colette“; SPA; B10; 93

„Milostný příběh zasazený do osvětimského koncentračního tábora vypráví podle tvůrců ó dvou odlišných podobách lásky, ale též o tenké hranici mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, náklonností a nenávistí´.“ + „Film je inspirován osudem slavných vězňů Alfreda Weltzera a Rudolfa Vrby, který se podařilo z Osvětimi uprchnout a odhalit světu zločiny, jenž se tam děly.“

o natáčení onoho filmu – uvedená citovaná deskripce připomíná motto V.H. ; natáčeno dle literárního námětu Lustiga; 10x29 (vč. foto 10x17 z natáčeného filmu, kde herečka ve vězeňských šatech); KULTURA; KP

19.6. 1x č.142

„Válečného zločince Maďaři zažalují, ale Slováci ho chtějí hned zavřít“; Luboš Palata; A8; 94

„Osmadevadesátiletý László, nebo jak píší Slováci Ladislav Csatáry, bude postaven před soud, tedy hned před dva. V červenci, v nepřítomnosti, v Košicích a v září v Budapešti.“ „Osobně pak vedl deportací asi 15 tisíc Židů do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, podílel se na jejich týrání, mučení a také na popravách židovských vězňů v Košicích.“ „(…) figuroval na prvním místě Wiesenthalova seznamu hledaných válečných zločinců.“

jeden z nejpatetičtěji napsaných textů, i když umístěn dole; vládní krize 7 stran (včetně komentářů); 15x14 (vč. foto jmenovaného 4x5); ZE SVĚTA; PU

20.6. 0x č. 14321.6. 0x č. 14422.6. 0x č. 145 SO24.6. 1x č. 146

„Některé školy ji zakazují jinde jde o povinnou čtebu“; Klára Kubíčková; C8; 95

„Dokáže si poradit s tématy, jako je holokaust, rasismus, smrtelná nemoc nebo právě život pod dozorem krutého totalitárního systému. Ten je ústředním tématem románu Dárce.“ „Jedna (tj. cena pro autorku – pozn. P.K.) byla za příběh z koncentračního tábora Spočítat hvězdy, druhá právě za Dárce.“ „Umí si poradit s tématy, jako je holokaust, rasismus, smrt nebo život pod dozorem krutého systému“

O momentálním vyjití dystopie-románu Dárce v Čj (v Aj 1993); bez procent; první citát o autorce, poslední citát byl přesně takto (tj. nepřesně) zvýrazněn v okénku uprostřed ve velikosti záležitost 3 strany; celkový text 15x21 - vzhledem k zvýrazňujícímu okénku (4x3) počítáno bez uvozovek; KULTURA; KP, Š

25.6. 1x č.147

„Odsun Židů i estábácké věznice. Anna Honová to zažila“; Jana Fuksová; A5; 96

„A tehdy malá Anna Krmeníčková sledovala, jak se do čtvrtě přesunuje stále více Židů z celé Moravy. Přestože to bylo zakázané, rodina jim půjčovala knihy a doručovala poštu.“

článek o současné aktivitě členky Konfederace politických vězňů spočívající v besedách na školách o éře bolševismu; téma Hol. upozaděno za KSČ; 19x10 (vč. foto Honové ve stáří 1x1); Z DOMOVA; Š, NK

26.6. 0x č. 14827.6. 0x č.14928.6. 1x č. 150

„V Buenos Aires uspěla Nickyho rodina“; KT; B7; 97

„Celovečerní dokument Nickyho rodina získal cenu na 10. Festivalu evropského filmu v Buenos Aires. Film o zachránci 669 dětí především židovského původu z předválečného Československa v roce 1939, siru Nicholasu Wintonovi, a příbězích zachráněných, vznikl v koprodukci s RTVS a ČT. Promítal se už na více než sedmdesáti festivalech, současné ocenění je jeho pětatřicátou trofejí.“

Celý text; Krátce; 4x7; KULTURA; KP; W

29.6. 0x č. 151 SO

Vláda 3 stránky

XIV

25 čísel v červnu Xxxxx

xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx1.7. 0x č. 1522.7. 0x č. 1533.7. 0x č. 1544.7. 1x č. 155Posl.č.v týdnu! – jen 4 čísla v týdnu

„Velký sešit“; Mirka Spáčilová; A12; 98

„Právě do rodiny filmového rozdírání, ovšem obsahově silného a vytříbeně ztvárněného, spadá maďarské drama na téma holokaustu. Chlapce-dvojčata ukryjí rodiče za války na venkovskou samotu k babičce, kterou nikdy neviděli, na dohled od tábora za ostnatými dráty. Neskutečná síla provede sourozence fyzickými útrapami, kdy se navzájem bijí, aby zocelili těla proti ranám od dospělých.“

Písmeno u strany správně; 5 filmů ve sloupkové rubrice „Karlovarská soutěž podle Mirky Spáčilové“; hodnocení 65%; z pěti filmů v rubrice pouze dva měly více - 70%; 4x6; KULTURA; KP

8.7. 0x č. 1569.7. 0x č. 15710.7. 2x č. 159

„Právník, stavebník a energetik. Těm teď ´dluží´ Fischer“; Jan Novotný (s přispěním Jany Klímové); A3; 99

„Válečný zločinec Csatány s v Maďarsku vyhne soudu“; Luboš Palata; A7; 100

„Budoucí ministr financí Jan Fischer dokázal během několika posledních dnů zcela vymazat své dluhy z neúspěšné prezidentské kampaně. POMOHLI MU S TÍM LIDÉ S OBCHODNÍMI VAZBAMI NA STÁT a také 78letý David Sivor, který přežil holokaust.“ „Dva miliony poslal Fischerovi 78letý David Sivor, člen Česko-izraelské obchodní komory, rodák ze Slovenska, který přežil holokaust. Jeho syn Omri vede pražskou developerskou společnost Daramis.“

„´Zjištěné osoby v počtu 13 až 14 tisíc nechal odtransportovat do koncentračního tábora s úmyslem přivodit jejich smrt plynem. Mezi nimi byli starci, děti, kojenci a osoby nemocné,´ uvedl tehdy soudce Ferdinand Lom.“

Článek na jedné ze dvou stran, které jsou P.K. zároveň i počítány jako zcela věnované vládní obměně (byť mají běžnou kolonku „Z domova“); první z citátů je podtitul článku, zvýraznil P.K. (původně červená); dojmem P.K. pramenícího z konkrétního článku v rámci vydání i atmosféry týdnů, působící až coby náběh novináře k antisemitismu; původ nového min.financí J.F. není veřejnosti neznámý, byť nekorektní o něm hovořit ; počítáno bez uvozovek, byť ve zcela nečekaném smyslu; 19x14; Z DOMOVA; PUO zastavení stíhání z důvodu, že byl odsouzen již jednou v 1948; citován rozsudek z 1948; 10x19; ZE SVĚTA; PU

11.7. 0x č.15912.7. 0x č. 16013.7. „1x“ č.161 SO

„Praha Berlínem poražená“; Karel Steigerwald; A10; 101

„Berlínu rostou křídla,Praha kypí omezeností provincie. Projděte Václavákem. V Berlíně všude reakce na nacistickou minulost. Památníky, muzea, instalace v plenéru, na ulicích. Minulost nepěkná jako ta naše. Berlín dává najevo,že o ní ví, že ji analyzuje, zkoumá, odvrhuje.“

Haiku Karla Steigerwalda; 16x15; NÁZORY; MA

15.7. 2x č. 162

„Zeptejte se někdy Roma: Jak se máš, kolik máš dětí?“; Vladimír Ševela; A4; 102

„Připomíná mi to 20. a 30. léta minulého století, kdy jasnozřiví lidé zřetelně cítili, že atmosfér houstne.“ + „Já jsem Žid, narodil jsem se v Terezíně, mí nejbližší odešli z tohoto světa v krematoriích koncentračních táborů.“

rozhovor je tématicky propojen z článkem

(bez. Holo.) o situaci v Č. Budějovicích –

„Třetí protiromský víken na sídlišti přinesl

šedesát zadržených“ (vj); - do rozhovoru o

tématu nápravy soužití s romskou menšinou,

ústící do tématu ČB, Gál vsunul Holo.; foto

20x11 (policisty odváděná rozcuchaná

běloška v ČB; 7x5 (pokojně sedící a

usmívající se Romové) ; 10x10 (policisté na

XV

„Babákovi to nějak ujelo“; Jan Jandourek; A12; 103

„Je to něco jiného, než kdyby řekl o Kalouskovi, že je lakomý jako Skot, nebo o celé vládě, že zavedla turecké hospodářství. Skoty ani Turky nikdo nelikvidoval ještě za života pamětníků po milionech.

koních); Vladímír Ševela vede interview

s Fedorem Gálem; 19x33 (vč. tří foto

z Budějovic – 19x12 zadržená, 6x5

zúčastnění Romové, 9x9 policie na koních);

Z DOMOVA; HP, RT

−

reakce na Babákovu průpovídku shazující Kalouska a relativně smírně tolerující J.F. coby min. financí; druhá strana komentářů – reakci na text objevující se na A2; Hol. z textu, z celistvého konkrétního vydání MfD, i atmosféry novin posledního měsíce až krajně nepřehlédnutelně plynoucí – tudíž počítáno bez uvozovek; 4x18; NÁZORY; HP, MA

16.7. 0x č. 16317.7. „1x“ č.164

„Papiňák plný negativní energie“; Josef Kopecký; A10; 104

„On sám (prezident – pozn. P.K.) je naopak gosudar, samovládce z carského Ruska, který se ale chová jako nacisté v roce 1933 nebo komunisté v únoru 1948. Žádný Žid nemůže být podle poslance již skoro nikoho nezajímavších Věcí veřejných Michala Babáka horším ministrem financí než Miroslav Kalousek.“ + „Tam se pozastavil (prezident – pozn. P.K.) i nad heslem Čechy Čechům, v jehož pozadí vidí nacistický slogan Jude raus.“ + „Už jako zvolený senátor oprášil (Tomio Okamura – pozn. P.K.) svůj starší nápad, že by měli (Romové – pozn. P.K.) usilovat o vlastní stát.“

I když žádný přímý odkaz na Hol. není, stejně jako přímá spojitost s finálním vyznění ne, abnormální množství bodů spojitelných a obvykle s Hol. spojovaných činí dle P.K. dojem abstraktního guláše v papiňáku; UKÁZKA KATEGORIZOVÁNÍ DLE SUBJEKTIVITY ; Štouch Josefa Kopeckého; Vláda 1 stránka 17x15; NÁZORY; HP, MA, NK

18.7. 0x č. 16519.7. 0x č.16620.7. 0x 167 SO22.7. 1x č. 168

„Už nikdy jako ovce“; Alena Slezáková; A10; 105

„Judenrat, židovská rada v ghettu, dostala od Němců příkaz připravit každý den šest tisíc lidí – včetně dětí – k deportacím na východ. Předseda Judenratu Adam Czerniaków spáchal sebevraždu, aby se na tomto hnusu nemusel podílet.“ „ + “Dne 18. dubna 1943 ghetto obklíčili němečtí vojáci a polští policisté, neboť následující ráno měla začít likvidace. Ale tentokrát se Židé vzbouřili. Téměř měsíc vzdorovali mnohonásobné a po zuby ozbrojené přesile a jejich odhodlaný boj se navždy zapsal do historie jako jeden z nejstatečnějších lidských činů. Tam někde v atmosféře naprostého zoufalství a vzdoru se rodila věta úž nikdy jako ovce´, jež se stala heslem všech, kteří přežili holokaust, i jejich potomků.“ ; Závěr: „Už nikdy jako ovce…. Jen kdyby ten kotel jménem Palestina pořád nehrozil výbuchem.“

Kalendář Aleny Slezákové; Ilustrace krajní tendenčnosti; Typický text k ilustrování tendenční geneze: Hol. (včetně vydírání dětmi) – bezbrannost a maximalistická morálka – byť tu a tam i za II.sv.v.ozbrojený odpor – poválečné izraelské násilí jen z nezbytnosti – argumentace OSN - Palestinci se „zavrženíhodně“ nechtěli o svou zem rozdělit, byť Židé se v polovině XX. st. se svými územními požadavky (uspořádaností textu logicky i odvozenými z Hol.) „velkoryse“ uskrovnili – maximalistické patetično před závěrem; závěr coby zjevné subjektivní obavy autorky o budoucnost Izraele; Kalendář Aleny Slezákové;10x16; NÁZORY; HP, MA

23.7. 0x č. 16924.7. 2x č. 170

„Pomozte nám je najít, žádají lovci nacistů Němce“; Petr Janoušek; A7; 106

„Cílem akce s názvem Operace poslední šance II je vystopovat dosud nedopadené nacistické zločince a postavit je před soud.“ + „Odměny se poskytuje za informaci, která povede k potrestání zločince z podílu na holokaustu , může v maximální výši činit až 25 tisíc eur (650 000 korun).“ ; „Upozornil na svého dědu“ (mezititulek) „Jednou Zuroff dokonce zažil, že mladý

až okatě připomínající bolševickou propagandu se jménem Pavlíka Morozova, udavšího svého přímého předka (nejisté – propaganda tvrdila otce); okatost kvůli mezititulku; 24x20 (vč. foto 8x12 Efraima Zuroffa - šéfa Centra Simona Wiesenthala); ZE SVĚTA; PU

XVI

„Nasazování psí hlavy za vypálení Malína“; Josef Mlejnek; A12; 107

Němec Centrum upozornil na válečné přečiny svého dědy“.

„Na Volyni probíhal za druhé světové války krutý boj všech proti všem. Němečtí nacisté likvidovali nemilosrdně Židy a s příslušníky méněcenného slovanského ´materiálu´ zacházeli tu lépe, tu hůře. (…) Ukrajinští nacionalisté hubili Židy a v ukrutnosti si nijak nezadali s nacisty.“

článek ohledně likvidace Českého Malína a o dnešním výkladu, že se na masakru v Malíně podíleli i Poláci; 24x4 (vč. celistvého textu 4x21 nalézá ve v textu reklama, text celistvý); NÁZORY; J

25.7. 0x č.17126.7. „1“x č. 172

„Výbor OSN vyzval k uzavření vepřína v Letech u Písku“; ČTK; A4; 108

„Do května 1943 jím prošlo 1 308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi.“

Obsah textu v nadpisu, druhá půlka jen opakování hist. info; 4x12; Z DOMOVA; HP, RT

27.7. 0x č. 173 SO

„Vydavatelé Hitlerových projevů míří k soudu“; ČTK; A2; 109

„Kvůli vydání knihy Adolf Hitler: Projevy podezírá policie dvě osoby z přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.“

O úkonech trestního řízení; není tam zmínka o žádném směru genocidy – čtenáře napadne Hol. (je to včleňováno z pozice blíže neobeznámeného čtenáře); Z DOMOVA; PU, R

29.7. 0x č. 17430.7. 0x č. 17531.7. „1“x č.176

„Zemřela Věra Koktová, herečka z Chalupářů“; Anna Kotová; B9; 110

„Na konci 40. let se objevila coby jedna z vězenkyň terezínského gheta ve filmu Daleká cesta, debutu divadelního režiséra Alfréda Radoka.“

toliko zmínka v nekrologu; 4x20 (vč. foto portrétu herečky 4x5); KULTURA; N

25 čísel v červenci Xxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx1.8. 0x č.1772.8. 0x č. 1783.8. 0x č.179 SO5.8. 1x č.180

„ Z Futurologického kongresu si udělali rozcvičku; Mirka Spáčilová; C8; 111

„Než v dlouhých polemikách rozeberou ´svobodu volby´, podívají se na předskokanku příštího trendu, už úmělou´ Michelle Williamsovou, s profesním cynismem pohovoří o uměleckých cenách, které se získávají jen ´za holokaust´, a proženou hrdinku důvtipně stylizovaným skenerem, uplyne hodina – zcela bez Lema.“

O filmu „Futorologický kongres“; režisér Ari Folman; s Ho. nemá film nic společného – děj o hypotetickém filmovém průmyslu budoucna kdy ji nejsou třeba živí herci; 60%; 24x18 (vč. obrázkové „foto“ animovaných herců 24x7 a 4x4); KULTURA ; KP

6.8. 1x č.181

„Pětinásobné požehnání a nenávistná štvanice“; Monika Binarová; A10; 112

„Na té dovolené jsme navštívili i výstavu obrázků, které namalovaly židovské děti v koncentračních táborech. Moje devítiletá dcera nebyla schopná pochopit, proč někdo tyto děti zavřel na tak hrozné místo, že většina z nich se už nikdy nevrátila. Milá dcero, tehdy to možná začalo nějak podobně.“

první článek stránky názorů vlevo nahoře (dříve „Názory vyjadřující stanovisko redakce“); téma romských paterčat vyústí v textu do tématu Hol.; Hol. coby zbraň morálky; 8x24; NÁZORY; MA, RT

(texty v témž čísle o stíhání za vydání „Hitlerovy projevy“ nepočítány, neboť ve spornostech pro hodnocení pro tento monitoring přiklonění se, že články nebyly o Hol., nýbrž subjektivně působily o vztazích toliko česko-německých); MA, PU

7.8. 1x č. 182

„Kladivo na Hitlera“; Luděk Navara; A11; 113

„Pro mladého nácka, který se dostane do křížku se zákonem a který se snaží svým pochybným jednáním získat falešnou důležitost, je bezpochyby největším trestem jít uklízet do Terezína, aby se mu tam školáci smáli. (nový odstavec) Pokud soud uzná, že je nutné potrestat vydavatele, je logickým trestem přesměrování zisku na pravý opak původně zamýšleného – pochybně vydělané peníze poslat židovským obcím nebo na podporu

Úvaha o chystaném procesu s vydavatelem Hitlerových projevů; zjevné, že autor si je vědom nadsázky ve svém návrhu vůči vydavateli; citát ze závěru; Vláda 3 strany (včetně jedna strana komentářů); 23x11; NÁZORY, PU, MA, Š

XVII

projektů připomínajících oběti holokaustu.“8.8. 0x č.1839.8. 0x č. 18410.8. 2x č.185 SO

„Němci vyšetřují šest dozorkyň z Osvětimi. Půjdou za mříže?“; Michal Bělka; A8; 114

„Podivné retro slov a pocitů“; Vladimír Kučera; A11; 115

„Přesto německé úřady nyní vyšetřují šestici někdejších dozorkyň z koncentračního tábora v Osvětimi.“ „Ńaše vyšetřování stavíme na to, že kdo sloužil v koncentračním táboře jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl britskému deníku The Times vyšetřovatel Thomas Will.“ „Právě v tamních plynových komorách zavraždili naprostou většinu z více než 1,1 milionu obětí.“„Co si myslí průměrní Češi a Češky“ (mezititulek) „´Vždyť on ten Stalin a jeho nohsledi vlastně nebyli tak špatní. Byl za nich pořádek a vždycky kus žvance, přece! Což zdá se, někteří by byli ochotni připustit i u Hitlera. Navíc s cikány uměl zatočit, že?!´“ … „A kdybyste se řadě z nich podívali ve slabé chvilce řádně do vnitřností , možná že by i přidali:Ńo, ty Židy rovnou vraždit nemusel, ale občas je klepnout přes prsty je potřeba…´“

aktuální iniciativa k minulosti; počítáno k Hol., byť Židé nezmíněni (je tam zmiňován i Demjanjuk); 10x15; ZE SVĚTA; PU

názory; zamyšlení nad rozdílnost řeči oficiální a „řeči lidu“ + souslovími z minula; o relativizování věcí minula z úst „lidu“; dění kolem ředitele ND-řeč 50.let-„lidové“ hodnocení pochodů v Č.Bud.- řeč éry okupace- vydání Hitlerových projevů; Po neúspěchu Rusnokovy vlády 2 stránky; 29x30 (vč. ilustrace audiokazety s nápisem „Stalin“ 18x18); NÁZORY; MA, NK

12.8. 0x č. 18613.8. 3x č.187

„Válečný zločinec László Csatáry zemřel nepotrestán“; Luboš Palata;A6; 116

„Seznamy válečných zločinců řídnou, ale nekončí“; LUP, ČTK; A6; 117

„Bojkot olympiády by pomohl Putinovi“; Teodor Marjanovič; A11; 118

„O víkendu zemřel svého času nejhledanější z nacistických zločinců, šéf policie v Košicích László Csatáry, který se podílel na mučení a deportacích košických Židů za druhé světové války.“ „Podle výpovědí hrstky košických Židů, kteří holokaust přežili, byl Csatáry navíc výjimečně brutální sadista.“„Německá prokuratura chce postavit před soud padesátku dozorců, kteří za války působili v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi“ „Ńaše vyšetřování stavíme na tom, že kdo sloužil v koncentračním táboře jako dozorce, podílel se na vraždách´, řekl britskému deníku The Times vyšetřovatel Will.“„´V roce 1936 se svět zúčastnil olympiády v Německu. Málokdo se tehdy ozval, aby odsoudil Hitlerovo protižidovské tažení. Ti, co účast dodnes schalují, sice hrdě poukazují na triumfy Jesseho Owense, ale já vidím jen hrůzu holokaustu a světové války (…) ´, uzavírá Fierstein svůj text.“ „I při detailním seznámení se všemi odpornými Putinovými postupy je zřejmé, že k Hitlerovi má ještě hodně daleko.“

včetně životní cesty; první článek ze zahraniční; 29x27 (vč. foto starého L.C. 14x27); ZE SVĚTA; N

zjevné navazování ne předchozí text i grafikou stránky + aktualizace seznamů Centra Simona Wiesenthala ; namátkou několik jmen; navazuje na předchozí článek téhož dne; 24x8; ZE SVĚTA; PU

Fierstein=hoolywoodský herec otevřeným dopisem vyzývající MOV k bojkotu Soči (dopis přetištěný v The New York Times) kvůli soudobým ruským právním normám ohledně propagace homosexualismu; T.M. však svým textem (druhý citát) vůči Putinovi relativně smírnější ; 29x18 (vč. foto Putina na koni 9x16); NÁZORY; HP, MA

14.8. 0x č.18815.8. 0x č.18916.8. 1x + „1“x č. 190

„Miliony za dopisy Schindlera“; ČTK, AP; A7; 119

„Obermannová se pobuřuje, svéhlavě, drze a sympaticky“; Klára Kubíčková; B7; 120

„Dopis německého podnikatele Oslara Schindlera, který je svědectvím o osudu více než tisícovky Židů přemístěných z válečné továrny v polském Krakově do Brněnce na Svitavsku, vynesl v internetové aukci více než 122 tisíc dolarů.“„Obermannová si dopisy Kafkovi vymyslela. Může. Je to její svaté literární právo, navíc už od prvních řádek je jasné, že jde o fabulaci“ ; „Kafkovi Jesenská píše i z koncentračního tábora v Ravensbrürku.“

připomenutí Schindlerova tématu vč. filmu;14x7; ZE SVĚTA; J

o novém románu formou fiktivních dopisů Jesenské; byť Jesenská nebyla Ž., tak veřejnosti známá její protektorátní aktivita, za kterou posmrtně získala „Spravedlivá mezi národy“; byť z kritiky se dá souvislost jen tušit ; (předchozí články v monit. o Jesenské nepočítány – zde se však dá kvůli fabulaci tušit!); bez celostránek vlády; 80 %; 10x15; KULTURA; KP

17.8. 0x č.191 SO

XVIII

19.8. 1x „Proč se divíme, že soud soudí Vondrušku tak zvolna“; Luděk Navara; A12; 121

„Stejně jako je dnes pro nacismus měřítkem brutality holokaust, pro komunismus jsou to procesy padesátých let a vše další. Co se dělo vskrytu za drátěnými ploty věznic nebo hraničních pásem po celou jejich existenci až do roku 1989.“

Článek o srovnání kom. (bachařský exposlanec Vondruška) z nacismem ;(v témž čísle na A10 nepočítám text Aleny Slezákové „Rusko plné křížů“, kde srovnávány obecné KT s gulagy a jmenované terče stalinských čistek obecně známé coby os. židovského původu – protože o tom v textu není ani zmínka či náznak – zjevně autorka zapomněla); 9x21; NÁZORY; MA, NK

20.8. 0x č. 19321.8. 2x č. 194

„Angela Merkelová ukázala svoji sílu. Navštívila Dachau“; Luboš Palata; A7; 122

„Příběhy hrdinů, na které zapomínáme. Ale neměli bychom“; Ondřej Bezr; B9; 123

„Jako první hlava německé vlády vůbec.“ „Učitel Merkelové Helmut Kohl se však podobného gesta v roce 1992 jako kancléř neodvážil, a to přesto, že za to byl kritizován Izraelem a židovskými organizacemi.“ „Dvě třetiny vězňů tvořili političtí (i z Česka), třetinu Židé.“„Ottla Davidová, nejmladší sestra Franze Kafky, jíž spisovatel posílal později knižně vydané dopisy, byla za války pro svůj židovský původ internována v Terezíně, kde se starala o malé děti v útulcích pro sirotky. Děti neopustila ani při transportu do Osvětimi, na jehož konci ji čekala smrt.“

bez uvozovek počítáno zejména kvůli zmínce o židovském ohlasu, jinak by uvozovky byly zvažovány; 4x27; ZE SVĚTA; HP

o vycházející knižní podobě TV cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy; 14x20; KULTURA; KP

22.8. „1“x č. 195

„I pěkný neřád je s omluvou lepší“; Jana Bendová; A12; 124

„Švýcaři se omluvili za zatajování židovských kont.“ „Porovnejme si svět bez omluv a svět s omluvou. Ten druhý je o kousek lepší.“

Garde Jany Bendové; Pouze jako jedna z mnoha v článku uvedených omluv poslední doby; druhý citát coby vyznění textu; 17x14; NÁZORY; MA

23.8. 0x č.19624.8. 0x č. 197 SO26.8. 1x +“1“x č.198

„Zázrak v Bejt-Elu“; Dan Drápal; A12; 125

„V Salcburku nadšeně tleskali Židům i Arabům“; Věra Drápalová; C10; 126

„Ve čtvrtek byla čtveřice raket vypálena na severní Izrael. Jako obvykle naše média podala zprávu až o odvetné akci Izraele, nikoli o útoku, který ji vyprovokoval. Hrozné však je, že jedna z raket dopadla nikoli do neobydlených částí, ale na dvůr zotavovny Bejt-El sloužící lidem, kteří přežili holokaust.“

„´Klasickou´protiváhu pak poskytla hudba Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera – toho Wagnera, který je v Izraeli kvůli asociacím s nacismem stále bojkotován.“

Není napsáno, kterého směru je duchovní (na Wiki nalezeno že evangelikální), první nález v Fórum čtenářů!; zjevně proizraelesky tendenční; přepsána celá první polovina; citové vydírání; autorství podepsáno jako „Dan Drápal – duchovní“; Forum čtenářů; 4x6; NÁZORY; MAo koncertu na rakouské – tj. velkoněmecké půdě; R.W. tentokrát vzat do monitoringu, neboť jeho antisem. zde dán do kontextu nacismu a současně Izraele (a to od počátků vzniku Izr., kde si čtenář dovodí téma Hol.)! – tedy zde nikoliv pouze obecný ant. R.W.; 85%; 19x9; KULTURA; KP

27.8. „1“x č.199

„Za vydání Hitlerových projevů bude žalována i firma. Poprvé“; Luděk Navara; A4; 127

„Za ´Hitlera´tedy bude česká justice stíhat nejen vydavatele Pavla Kamase a jeho spolupracovníka Lukáše Beera za schvalování genocidy, ale i samu vydavatelskou firmu.“

o dalším úkonu org.č.v tr.ř.; tentokrát téma u čtenáře novin (nikoliv s fenomenální pamětí, příp. čtenáře knihy) článek automaticky navozuje dojem, že „genocidou“ je rozuměn Hol., ač v obžalobě je zřejmě míněn i protičeský postup (konzultováno se čtenářem knihy); 14x12; Z DOMOVA; PU

28.8. 0x č.20029.8. 1x č. 201

„A co potom?“; Teodor Marjanovič; A12; 128

„Historie oplývá příběhy, kdy svět v tomto ohledu selhal. Patří k nim dodnes nevysvětlená skutečnost, že Spojenci před skončením války nerozbombardovali příjezdové tratě do Osvětimi, byť to mohli udělat. Tamější vyhlazovací mašinérie by se rázem zastavila. Ale nestalo se, a tak nacisté bez problémů zplynovali v roce 1944 ještě statisíce maďarských Židů.“

Text ve stylu autorské pobídky k útoku na Sýrii po nedávném incidentu s plynem; Hol. coby ospravedlnění obdobného typu akcí; vychází ještě před pravděpodobným útokem USA na Sýrii; 19x25; NÁZORY; HP

30.8. 0x č.202

XIX

31.8. 0x č.203 SO27 čísel v srpnu Xxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx2.9. 0x č.2043.9. 2x č. 205

„´Bestie z Appingedamuú soudu“; Iveta Polochová; A8; 129

„Vlak Lustig už veze nejen divadlo“; TS; B11; 130

„I tam však už jednou stanul kvůli zločinům z války před soudem. V 80. letech dostal sedm let za podíl na vraždě dvou židovských bratrů z dubna 1945.“

„Do Prahy opět dorazil Vlak Lustig. Už včera symbolicky zastavil na pražském nádraží Bubny. Právě to v letech 1941-1945 sloužilo jako centrální nástupiště transportních vlaků pročeské Židy.“ + „Vyvrcholí závěrečnou konferencí pro pedagogy základních a středních škol na téma výuky o holokaustu a dalších genocidách.“

Jako součást určitého CV nyní znovu souzeného člena SS Sierta Bruinse v rámci Óperace poslední šance IIĆentra Simona Wiesenthala; ač nyní souzený čin se Židy nesouvisí, nicméně Hol. v textu jako hnací prvek je (i spoluhnací prvek oné akce);14x11 (vč.foto 4x4 dnešního Bruinse); ZE SVĚTA; PUo opakované agitační akci s konkrétním názvem, což patrno i zmíněnou konferencí; 14x9; KULTURA; KP

4.9. 2x č. 206

„Byli jen dozorci, Německo je posílá k soudu“; LUC; A1; 131

„Německo může potrestat třicet dozorců z Osvětimi“; Lucie Suchá, A7; 132

„´Byli jsme jen kuchař´, bránil se obviněním.“ „…německý soud totiž v roce 2011 odsoudil nacistu Johna Demjanjuka za napomáhání k vraždě už na základě toho, že pracoval ve vyhlazovacím táboře“ … „Hans Lipschis byl prvním z nich, následovat budou další.“„Více než rok trvalo, než dali dohromady důkazy. Včera je předali jednotlivým německým soudům – a to podle toho, kde někdejší obávaní dozorci, dnešní důchodci, žijí.“

pokračuje na A7; text se týká dění kolem H.L.; 10x8; TITULNÍ; PU

z článku vůbec není zřejmé, zda byl vynesen nad Lipschisem rozsudek či v které to je fázi (chybí výše případně již čerstvě uloženého trestu); dokončení z A1; 14x24 (vč. foto ostnatých drátů 4x3, 4x8 box o číslech kolem Osvětimi + o tzv. osvětimských procesech); ZE SVĚTA; PU

5.9. 0x č. 207

.

6.9. 0x č. 2087.9. „1“ + 1x č.209 SO

„Írán mobilizuje spojence v Iráku: Bojujte s USA!“; Pavel Novotný; A6; 133

„Vážený pane velvyslanče Ruské federace v Praze Kiseljove“; Pavel Kohout; A11; 134

„Smířlivější slova o holokaustu“; „Nejprve jim popřál (írán.min.zahr.-pozn.P.K.) k židovskému Novému roku, aby posléze v diskusi s dcerou americké političky napsal, že Írán holokaust ńikdy nepopíral´. Muž, který takto pohlížel, již odešel, napsal diplomat v narážce na slova doslouživšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.“„Tvrdil jsem, že je jako každý jazyk jen dopravním prostředkem, podobna nákladnímu automobilu, který také nemůže za to, zda vozí maso pro lidi, nebo lidi do plynu.“

O odhalených tajných taktikách; Hol. na konci textu jen coby ukázka odlišení tamní nynější moci světské a církevní po odchodu M.A.; avšak první citát je mezititulkem!; 19x22 (vč. 3x4 foto Obama); ZE SVĚTA; R

246. Trilobit Pavla Kohouta; O jeho poměru k ruštině x vojákům po 68´, přirovnávání k dnešní obdobě poměru současná ruská politika (té dává Kohout za vzor německou proměnu) x jedinci ruského původu; forma fiktivního (otevřeného?) dopisu dnešnímu ruskému velvyslanci; Hol. toliko odbočka; (navíc se nepřímo může pozdávat, že stále má v hlavě domněnku o existenci pl.kom. na korbách náklaďáků – známějším symbolem v poměru k Hol. jsou spíše železniční koleje než autodop.); 29x12; NÁZORY; MA

9.9. 0x č. 21010.9. 1x + „1“x č.211

„Ruth Tosková a její dva útěky do Británie“; Zuzana Svobodová; A11; 135

„Ale popořádku: narodila se jako Ruth Ornsteinová v židovské rodině v polském Přemyšlu a v roce 1938 musela ve 13 letech prchat z Prahy“ „Matka zůstala, protože nebezpečí podcenila, a skončila v Bergen Belsenu.“ „V autě židovského polního rabína pak přijela do Bergen Belsenu pouhé dva dny po osvobození, a

Jméno Slobodové takto napsáno; nekrolog novinářky a překladatelky; akcentování židovského prvku v armádách II.sv.v.; 29x28 (polovina prostoru však jiná placená reklama); NÁZORY; N

XX

„Předvolební téma Hitlera? Psí hromádky v ulicích“; Klára Kubíčková; B9; 136

vyhledala svou čtyřicet kilo vážící matku stiženou tyfem.“

„Ne všichni však román Už je tady zase přijali s nadšením, podle jeho odpůrců jde o nemístné žerty na vrub krvavé minulosti.“

Recenze scifi románu o Hitlerovi v dnešních dnech; v kontextu s předchozím bodem monitoringu čtenář novin chápe souvislost s Hol. (nedůležité, zda tak v knize); 19x8; KULTURA; KP

11.9. 2x č. 212

„Hitler byl ke mně vlídný, vzpomínal jeho strážce“; Radek Laudin; A4; 137

„Osvětim vystavuje artefakty z Terezína“; ČTK; A7; 138

„Misch, který do konce života tvrdil, že vůbec nevěděl o holokaustu, jim ukázal snímky ze svého archivu.“ „Jeho dva vnuci, dnes už dospělí muži, chodili do židovské školy ve Frankfurtu.“ „O holokaustu se Misch prý poprvé dozvěděl až po návratu ze sovětského vězení, kde byl od roku 1953.“

„V Osvětimi se koná mimořádná výstava o osudech českých Židů v terezínském ghettu. K vidění jsou zápisy, fotografie i umělecká díla, která potají vyrobili terezínští vězni.“

o aktuálním úmrtí Hitlerova posledního osobního strážce; není tam nic přímo o pokání oněch vnuků – kromě citovaného (k domyšlení), ani o lítosti zemřelého; v článku působí dojmem, že se tím živí;18x12 (vč. foto Hische v mládí v horách a jako důchodce 9x6 a 4x4); Z DOMOVA; NKrátce; citována jen část; 4x5; ZE SVĚTA; KP

12.9. 2x č.213

„Colette má vůči Lustigovi dluh“; Mirka Spáčilová; B6; 139

„Vražedný pátek“; Tomáš Štástka; B6; 140

„Colette, kterou do knihy přivedl Arnošt Lustig a do filmu režisér Milan Cieslar, přijde do lágru s židovským transportem krátce po mladíkovi v podání Jiřího Mádla.“ „“Ale jen koncentrační tábor opustí a ponoří se do vzpomínkových vysvětlivek pravých hodnost, spadne film o deset procent.Úplně zbytečně.“

„Sarkastická hra zlínského rodáka Benjamina Kurase žijícího v Londýně se zaobírá tématem holokaustu z nečekaných úhlů.“

O filmové romanci z KT; hodnocení 50%; první citát coby uvedení do děje; druhý cit. působí jako omluva novinářky za hodnocení; recenze je jinde; 24x10 (vč. foto z děje v konc.t. 14x16); KULTURA; KP

Podrubrika „Divadelní novinky připravil Tomáš Štástka“; bez procent; 4x9; KULTURA; KP

13.9. 0x č.21414.9. 0x č.215 SO16.9. 0x č. 21617.9. 1x č. 217

„Otec a syn Zindulkovi řeší otázky viny ostré jako drát koncentráku“; Tomáš Štástka; B9; 141

„Návštěvu představení by do školních osnov mohli zařadit středoškolští učitelé; svým svěřencům by tak hrůzu a absurditu válečných let podali možná lépe než z učebnic.“

o premiéře hry Benjamina Kurase Vražedný pátek; recenze výsledek 80%; 14x13 (vč. foto herce v civilu /dle popisku v roli rabína, avšak bez atributů rabínů/ 4x5); KULTURA; KP

18.9. „1“x č.218

„Naši fašisti v krásných kravatách“; Barbora Techecí; A11; 142

„Opakovaně se na vašem Facebooku v souvislosti s poslední vládou objevil příměr k nacistům: Á kalousek to řídí. Stejně jako nacisté v Rusku, taktika spálené země.´“ „Vám přijde normální, abyste v Den vítězství na nacismem připodobnil vládu k nacistům?“ „´Poté, co (Schwarzenberg) provedl GENOCIDU všech, kdo se ochomejtli kolem ČSSD na zastupitelských úřadech a ministerstvech, se nyní snaží zakopat svoje lidi, kde se dá.´ Další příklad…“ „Čili výraz genocida v této souvislosti je taky v pohodě?“

ve smyslu peskování Škromacha od Tachecí za nevhodné FB používání termínů mohoucích navozovat trénovanému čtenáři Hol.(byť historicky spornější); Škromach se nešikovně brání o nadsazeném smyslu; doslovně nevyřčené téma i Holocaustu (avšak výskyt nacismus=genocida) se tam snaží moralisticky dosazovat pouze Tachecí – její otázky posloupně citovány; 29x42 (vč. foto Škromacha 17x23 – s ním dělán rozhovor); PUBLICISTIKA; MA, HP

19.9. 0x č. 21920.9. 0x č. 22021.9. 0x č. 221 SO23.9. 1 + „1“x č. 222

„Stolpersteiny v Třebíči narazily. Památkáři z Telče je nevidí rádi“; KUB; A4; 143

„Památkáři z Telče totiž už nedoporučují další tyto kameny v třebíčské zóně UNESCO umisťovat.“ „´Stanovisko třebíčských památkářů mě překvapuje. V hlavním městě máme nejvíc stolpersteinů právě v Praze 1, která také figuruje na seznamu UNESCO. A zdejší památkáři nám dali svolení. Připadá mi to jako působivá

O usazení třech kamenů zmizelých, avšak jeden nemohl být umístěn dle záměru, ale náhradně do synagogy; text i jako opětovné připomenutí smyslu kamenů; 4x20; Z DOMOVA; KP

XXI

„Musíte být odvážný, říká bývalý šéf Mossadu“; Teodor Marjanovič; A11; 144

forma připomínky zavražděných obyvatel,´diví se Mariana Kalvach, který se na projektu v Praze podílí.“

„Jistěže jdou některé věci, které děláme, do extrémů. Ale v Mossadu říkáme, že takovou práci musí odvádět někdo, kdo má nejčistší ruce, s nejvyšší morální integritou.“ „Mossad vešel do dějin únosem nacistického zločince Adolfa Eichamnna v roce 1960, likvidací palestinských atentátníků z mnichovské olympiády v roce 1972 nebo zabitím překupníka se zbraněmi Mahmúda Mabhúha z hnutí Hamas v roce 2010 v jeho hotelovém pokoji v Dubaji.“

Celostránková publicistika; zmínka o Eichmanovi jen ve sloupku coby představení Mossadu; ve vlastním interview bez Hol.; první citát je z rozhovoru s Efrajimem Halevi; avšak použit taktéž jako zvýraznění mezititulek; 29x43 (vč. 24x15 foto Haleviho); PUBLICISTIKA; HP

24.9. 0x č. 22325.9. 1x č. 224

„Rúhání se přijel do OSN usmívat. A také smlouvat“; Pavel Novotný; A7; 145

„Ten se ostře vymezoval vůči Izraeli i Západu. Proslul také podporou popíračům holokaustu i konstatováním, že v Íránu se nerodí lidé jiné než heterosexuální orientace.“

Popis změny vztahů mezi USA a Íránem po Ahmadínežádovi v souvislosti se zasedáním RB OSN, včetně vypíchnutého nástinu bodů – pro Západ konfliktních – vyznačujících dříve M.A. ; 10x20 (vč. foto 1x1 Rúháního); ZE SVĚTA; R

26.9. 4x č. 225

„Holokaust byl obrovský zločin, uvedl Rúhání“; ČTK, A6; 146„Rúhání v práci“; Marek Čejka; A14; 147

„Získali jsem oscarového herce“; Mirka Spáčilová; B6; 148

„V Praze osudové se u Heydricha vraždí. Tajemně“; Alena Slezáková; B6; 149

„Íránský prezident Hasan Rúhání připustil existenci holokaustu.“

„Po letech ahmadínežádovských provokací na téma holokaustu dnešní prezident zřetelně konstatoval, že tato genocida je ´trestuhodná a odsouzeníhodná´.“

„Narodil se ve vídeňské tramvaji, dětství prožil v sirotčinci, za války z touhy po dobrodružství narukoval k SS,, nicméně v lágru pak zachránil život židovské dívce svých snů, kterou po osvobození před jeho očima znásilnili ruští vojáci.“„Známý vyšetřovatel vražd nacisty i Hitlera upřímně nesnáší, zvláště poté, co se musel v Minsku podílet na masových popravách Židů.“

Coby odlišnost vůči M.A. a zmírňování vztahů se Západem, v rozhovoru pro CNN; Krátce; 4x11; ZE SVĚTA; R v duchu apelace na druhé heslem současného prezidenta Íránu oproti ajatolláhovi, v duchu stálé ostražitosti před Íránem, byť ústup u Hol. se zřetelným povděkem; 20x24; NÁZORY; R představení budoucího filmu s účastí herce Ch. Plummera; citát o postavě filmu ztvárňované Plummerem; 24x12 (vč. civilního foto 4x9 herce); KULTURA; KP

recenze knihy (80%); o detektivovi Bernie Güntherovi z románu zasazeného do Prahy 1941; 4x19; KULTURA; KP

27.9. 0x č. 226 Posl.č . v týdnu – jen 5 čísel v týdnu30.9. 0x č.227

.

24 čísel v září Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx1.10. „1“x č. 228

„Svatozář“, Teodor Marjanovič, A10; 150

„´V pronásledování Židů, na němž se církev po staletí podílela, dokonce shledával ńové ukřižování Krista´. A dodával s prosbou o odpuštění? ´Teď už to víme.´“

Patetické srovnání Jana XXIII. s Janem Pavlem II. při oznámení jejich budoucího svatořečení; jednoodstavcová pasáž o II. vatikánském koncilu, kde původní koncilová i nynější článková část o Ž(ž)idech sekundárně domyslitelná ke kontextu Hol. ; pravopis velkých písmen citován přesně dle článku!; 19x25; NÁZORY; NA

2.10. 1x č. 229

„Spravedlivý mezi národy´je Arab. Vůbec poprvé“; Pavel Novotný; A8; 151

„Neodvrátil se od svých židovských pacientů a přátel v časech nejhoršího nacistického běsnění. Riskoval vše. Díky němu, muslimskému doktorovi původem ze severní Afriky, přežili holokaust.“

text coby jeho CV; 24x7; ZE SVĚTA; J

3.10. 1x č.230

„O tom, jak málo je dnes shnilého ve státě dánském“; Jiří Stránský; A14; 152

„A oni proto (kvůli výzvě dánského krále k neklanění se – pozn.P.K.) Němcům před nosem odvezli z Dánska i sedmdesát českých židovských děti.“

Na místě někdejšího komentáře vyjadřujícím stanovisko listu; klanění se dnešnímu Dánsku; z neznámého důvody aktuálnosti – snad kvůli neodmítání příspěvku od jména

XXII

autora (?); lichocení dánské historii; vč. zmínění dán. chování za Hol.; 7x23; NÁZORY; MA

4.10. 0x č.231

Předvolební 2 (včetně 1 str. publicistika)

5.10. „1“x č.232 SO

„Uhlí a byty vymazány. Přijde na řadu rohlík?“; Pavel Kohout; A11; 153

„Týdeník Reflex vede zase boj za Svobodu a demokracii tím, že vytipovaného nepřítele portrétuje na obálkách i v nekonečném seriálu podobnou metodou jako zaniklý Der Stürmer – (lexikon: ´….vyhrocená nenávist, servírovaná v něm vulgární formou, vyznačovala propagandu pro nejšírší vrstvy; aby byla sdělá, tvořily podstatnou část odporné karikatury…´). Jen Židy teď vystřídali politici redakci podezřelí.“

250. Trilobit Pavla Kohouta; úvaha proti vlastnictví médií Bakalou, Babišem; antisemitismus Třetí říše odbočkou, kdy jej srovnává s nízkou úrovní karikatur Reflexu, který ovšem brojí proti stejnému fenoménu co Kohout; zařazeno pro přímo nacistický antisem. a zároveň pro titulek , který ve čtenáři onen dojem v souvislosti s ostatním (nepřesně!) vybuzuje; 20x12; NÁZORY; MA

7.10. 2x č.233

„Zemanovo ´stěhování ambasády´ ponechalo Izraelce v klidu“; Pavel Novotný; A8; 154

„Velká lekce z pokory“; Pavel Novotný; A11; 155

„Navštíví i památník Jad Vašem, který shromažďuje svědectví o židovském utrpení z dob druhé světové války.“

„Rodák z Brna, který unikl nacistické perzekuci a i zřejmě i smrti díky statečnému Britovi Nicholasi Wintonovi“

text o takřka nulových světových reakcích na Zemanův návrh přestěhovat ambasádu a do Jeruzaléma (v Izraeli zpráva prý „takřka“ nepovšimnouta“; až na konci Zemanův program na příští týden; 20x9 (vč. foto Zemana 4x8); ZE SVĚTA; HPcitován popis jednoho z oněch tří /Hugo Maron/); 29x43 (vč. foto z jomkipurské války 29x20 a 4x5 tří veteránů z j.k. války, kteří hovoří s reportérem); PUBLICISTIKA; W, HP

8.10. 2x č. 234

„Zeman v Izraeli: Boj proti teroru je úkolem nás všech“; Pavel Novotný; A6; 156

„Jeruzeman“; Teodor Marjanovič; A12; 157

„Zastavili se u expozice, která sugestivně popisuje hrůzyplnost pochodu smrti židovských vězňů na samotném konci druhé světové války.“ + „Šimon Peres pak musel schůzku přerušit kvůli úmrtí legendárního rabína Ovadiji Josefa.“

A tak se mluví o tom, jestli je tenhle status quo pokrytecký vzhledem k tomu, že přeci Izrael už kvůli neblahému odkazu pronásledování Židů uznáváme – a tím i jeho právo rozhodnout, kde bude mít svoje hlavní město.“

(První věta článku + prostředek článku); silně v duchu proizraelství (Zemana i článek); termín LEGENDÁRNÍ je myšlen autorem zcela seriózně, nikoliv v nadsázce!!!!! 24x26 (vč. fotek M.Z. s Peresem 9x7 a 7x12); ZE SVĚTA; HPnázory; na motivy Zemanova návrhu přesunout ambasádu symbolicky do Jeruzaléma („pronásledování“ = zde souvztažnost se vznikem Izraele = Hol.); vzhledem k předchozímu článku počítáno bez uvozovek; 19x24; NÁZORY; HP

9.10. 2x č.235

„Je těžké říct, kdo měl větší štěstí. Ten, kdo přežil, či zemřel“; LUC, A6; 158

„Zemanův exkurz do česko-německé miulosti“; Jaroslav Šebek; A11; 159

„Byl to monstrproces s dvaceti obžalovanými, kteří se starali o likvidaci vězňů v koncentračním táboře Osvětim.“ + „V Osvětimi zemřelo až 1,5 milionu lidí, především Židů.“

„Naposledy to dokázal v Izraeli, když během rozhovoru s průvodcem v památníku holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě pronesl, že ´sudetští Němci byli mnohem fanatičtější než říšští´.“

O zveřejnění videomateriálu z procesu 1963-1965 proti dozorcům, celý text směřuje k židovské tématice, až poslední věta článku (cit.) částečné i o jiných; 10x12; ZE SVĚTA; HN(ovšem přibližně polovina reklamou); židovské téma jen odrazovým můstem článku (kde proneseno). Od něj se odráží hlavní motiv názoru: česko-německé vztahy; 29x21; NÁZORY; HP

10.10. 2x č. 236

„Rabbi Josef, svědek dávno minulých časů“, Pavel Novotný; A6; 160

„Dvacet hitů už je na pultech“; Klára Kubíčková;

„Svědek minulých časů, který i v 21. století přemýšlel v nyní poněkud nepatřičných kategoriích. Motlitbu kupříkladu doplnil o přání, aby se všichni Palestinci nakazili morem. Jindy vyjádřil přesvědčení, že gójové, tedy nikoliv Židé, mají Židům sloužit. Tvrdý byl ale i ke svým, když prohlásil, že holokaust byl Božím trestem za židovské hříchy."

„Knihovnice z koncentrákuAkce však je letos nenápadně podstatná z jiného pohled:

Uvozeno červeně coby „Zápisník“ – první zahraniční sloupkový článek; krajně glorifikační nekrolog s účelově relativizující interpretací + s částečně chybnou interpretací (pravdivě /dle zemřelého židovského - prvotně náboženského - šovinisty/: Hol. trest za sekularizaci ž., nikoliv z úhlů obvykle dosazovaných); citována toliko ona pasáž; nikoliv maximalistická glorifikace táhnoucí se celým článkem; novinář nesprávně používající první velká písmena ; 4x24; ZE SVĚTA; NPředstavení třinácti knižních novinek + žijící inspiraci pro jednu z novinek; vlastní mezititulek nadpisem (první slova

XXIII

B10; 161 už dnes díky ní přijíždí do Prahy z Izraele Dita Krausová, která inspirovala Osvětimskou knihovnici, titul, s nímž jde do Velkého knižního čtvrtku nakladatelství Akropolis. Krausová ve svých čtrnácti letech vykonávala funkci tajné knihovnice na baráku 31 osvětimského koncentračního tábora. Jejím úkolem bylo každé ráno vyjmout z úkrytu osm knih, které daný den používali místní učitelé ve výuce.“

z citování); nejsou tam procenta hodnocení; 24x15 (čtvrtina reklamou); KULTURA ; KP

11.10. 0x č. 23712.10. „1“x č.238 SO

„Zemřel nacistický zločinec Priebke, bylo mu 100 let“; ČTK; A12; 162

„Preibke byl jedním ze strůjců brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních poblíž Říma v březnu 1944, kdy nacisté povraždili 355 civilních rukojmí, z toho 75 Židů, odvetou za partyzánský útok proti jednotce SS.“

vřazeno byť, v uvozovkách pro akcentování Ž. v textu, nikoliv že popisovaná akce klasicky Hol.; 10x5; ZE SVĚTA; N

14.10. 1x č.239

„Jo Nesbo chyběl, knižní čtvrtek přasto neuspěl“; KLR; C10; 163

„Následoval Pád Simona Mawera a Osvětimská knihovnice Antonia Iturbeho.“

nikoliv tabulkový řebříček prodejnosti od Velkého knižního čtvrtku; 4x14; KULTURA; J

15.10. 1x č.240

„Přehlídka připomene snímek Jakub Lhář“; KUL; B9; 164

„Přehlídka německy mluvících filmů Das Filmfest začne zítra, kdy nabídne příběh německé myslitelky a publicistky Hannah Arendtové i archivní film Jakub Lhář s Vlastimilem Brodským.“

bez fotky by bylo sporné, zda řadit; takto bez uvozovek; (jméno H.A. bychom nevyhodnotili jako dostatečně v české populaci roku 2013 známé v souvislosti s Eichmannem); Krátce; 4x8 (vč. foto herců s hvězdami na obleku 4x3); KULTURA; KP

16.10. 1x + „1“x č. 241

„Zemanovci – strana bez vkusu, která přetížila výtah k moci“; Karel Škrabala; A10; 165

„Naši dobří rodáci“; Luděk Navara; A10; 166

„Jak podotkl jeden kolega, volné reklamní plochy jsou i v Terezíně nebo na Pankráci.“

„Kdyby Kerryové neodešli za včas do Ameriky, předkové těch prvních (Němců) by celou jeho židovskou rodinu asi poslali do plynových komor a předkové těch druhých (nás Čechů, aby bylo zcela jasno) by je po komunistickém převratu obrali o majetek.“

V názorech vpravo nahoře, kde dřív stanoviska redakce; Text shazující SPOZ z povícero důvodů; Hol. jen nepatrná odbočka, protože využili reklamních ploch na komunistickou věznici v Uherském Hradišti ; Vzhledem k podobě dosavadního výskytu Terezína v MfD v kontextu II. sv.v. zřejmě míněno ghetto, nikoli věznice; 8x22; NÁZORY; NK, HP, MAo návštěvě bratra Kerryho v ČR, který zde po stopách předků; text proti pokrevnímu nacionalismu – tj. proti českému i německému (nacionalismus židovský v textu nezmíněn); identicky s nárokem na území; 18x25; NÁZORY; HP

17.10. 1x + „1“x č. 242

„Hledá se místo posledního odpočinku. Pro nacistu“; Lucie Suchá; A7; 167

„Maďarsko chce soudit exministra Biszka za represe v roce 1956“; Luboš Palata; A7; 168

„Argentina se jej zřekla a také Centrum Simona Wiesenthala doporučilo, že by bylo nejlepší muže pohřbít v jeho rodném Německu.“ + „Pro to poslední ze tří čísel, která vystihují Priebkeho život a která z něj dělají ikonu neonacistů: 100. Věk, do kterého se za své činy neomluvil a do nějž popíral, že se holokaust stal.“

„Biszku byl za tento výrok o revoluci roku 1956 zažalován paradoxně poslancem ultrapravicového Jobbiku György Szilágyim, a to na základě zákona zakazujícího ´veřejné popírání zločinů národněsocialistického a komunistického režimu´.“

včleněno nikoliv pro jeho válečný život, nýbrž pro angažovanost C.S.W. + jeho popírání; 20x32 (vč. foto starého Priebkeho 4x5 + ze zrušeného pohřbu); 20x11; ZE SVĚTA; J

vloženo pro zmínění onoho zákona a zároveň pro akcentování podavatele u kterého takto čtenář předpokládá jeho revizionizmus; 14x12; ZE SVĚTA; PU, R

18.10. 0x č. 24319.10. 1x č.244 SO

„Vondruška a klacek na komunisty. Nebo snad na spravedlnost?“; Luděk Navara; A10; 169

„Zatímco německá justice významně zesílila tlak na potrestání posledních žijících dozorců z koncentračních táborů a snaží se o poctivé účtování se svým totalitním dědictvím, zdá se, že česká justice sází na opak.“

zřejmá souvislost s židovskou částí koncentračních táborů souvisí s aktuálním projektem Poslední šance II. Centra Simona Wiesenthala, připomínaným čtenářů MfD v témž týdnu; jinak ilustrativní zmínka v textu proti členovi KSČM; na někdejším místě „názorů vyjadřujících stanovisko redakce); 8x13; NÁZORY; MA, NK, PU

21.10. 1x č.245

„Krvavý komiks Vrána tentokrát zlikviduje nacisty“; Klára Kubíčková; C10; 170

„Začíná příjezdem vlaku se zdecimovanými Židy do zasněženého koncentračního tábora, po úvodní střelbě do nevinných však z jednoho vlaku vyjde poslední cestující – vraždící monstrum.“

o vyšlém komiksu, inspirovaném i kreslířovým diváctvím filmu o Hol.); 24x18 (vč. kreslené části 24x11 – bez znalosti článku souvislost nedomyslitelná );

XXIV

KULTURA; KP22.10. 1x + „1“x č. 246

„Polsko prohrálo Katyň“; Luboš Palata; A7; 171

„Pohled do archivu říká více než Koláček“; Jana Klímová; A11; 172

„´Tribunál (Evr.s.pro.l.práva – pozn. P.K.) měl historickou šanci napsat svým způsobem dodatek k výroku norimberského tribunálu,´ uvedl k tomu šéf vyšetřovací skupiny polského Institutu národní paměti Witold Kulesza. Jak dodal, katyňský masakr přitom patří ´do kategorie válečných zločinů, zločinů proti lidskosti v jejich nejčistší podobě, tedy mezi zločiny genocidy,úvedl Kulesza.“

„Je to stejné, jako když si po pádu komunismu či fašismu odmítla spousta lidí připustit, že existovali političtí vězni a lágry či holokaust.“

O rozhodnutí o dalším neotevření případu Katyň; Hol. toliko vtažením vzpomenutí norimberského tribunálu + genocidy od W.K.; ony dva termíny těsně vedle sebe zautomatizovaně vyvolávají u laického čtenáře téma především Hol.; dojem právního přirovnání Katyně k Hol., ovšem nepříliš zřetelně (Norimberský proc. nejen o Hol.) = uvozovky; 24x22 (vč. občanských foto Poláků 14x19); ZE SVĚTA; PUNenadálé nadsazené přirovnání dění v Mostecké uhelné společnosti; bez uvozovek; 29x27 (vč. foto Koláčka – jeden z aktérů MUS); NÁZORY; MA, NK

23.10. 0x č.24724.10. 1x č.248

„Sir Winton opraví střechu?“; Jana Bendová; A16; 173

„Dobrá zpráva, kterou v podrážděné předvolební době potřebujeme jako zklidňující náplast snad všichni – studenti z gymnázia Open Gate nesložili zbraně, za Nobelovu cenu pro zachránce židovských dětí sira Nicholase Wintona budou dál bojovat.“

Garde J.B.; citována první věta; zděšení autorky nad tím, že místo Wintona cenu získala Organizace pro zákaz chemických zbraní; článek nikoliv formou snižování oné, nýbrž vynášením Wintona; 15x16; NÁZORY; MA, W, Š

25.10. 0x č.24926.10. 0x č.250 SO29.10. 0x 251

Po volnu 28.10. (připadalo na pondělí) a zároveň těsně po volbách – mimořádné nedělní vydání s volebními výsledky z neděle principiálně nevzato do počítání

30.10. 0x č.25231.10. 0x č.25326 čísel v říjnu Xxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx1.11. 1x č.254

„Láska k Židovce změnila esesáka. I to je příběh z učebnice o totalitě“; Markéta Březinová; A4; 174

„Zkrátka láska na první pohled – ale na špatném místě a v drsných časech. Ona byla česká Židovka, on velitel koncentračního tábora v Estonsku za druhé světové války. Inge Syltenová ovlivnila Heinze Drosihna natolik, že byl k vězňům mírnější. Dostali přikrývky, více jídla, méně je bili. Nakonec se úplně obrátil proti SS a před režimem oba uprchli.“

O čítance pro SŠ, kde 30 příběhů z total. rež. (v čl. za ČR jmenovány osudy i M.Horákové a stíhače z RAF Josefa Brykse ), další vybrané osudy z jiných zemí v čl. nejsou naznačeny; čítanka „Abychom nezapomněli – Výpověď o totalitě v Evropě“ i v AJ, NJ, FJ - v projektu 20 organizací z 15 zemí (i mimo EU); novinový čl. obsáhle začíná Hol. ; v úvodu čl. vybraný příběh vsazený do čítanky zřejmě pro zaručeně efektivní působení na středoškoláka: přitažlivostí tématu lásky pro adolescenty + přiřazen Hol.; článek neříká, kolik % Hol. v čítance dohromady; 14x12 (vč. fota učebnice strany s anonymními ostnatými dráty 4x7); Z DOMOVA ; KP, Š, NK

2.11. 0x č.255 SO jen 5 čísel v týdnu4.11. 1x č. 256

„Němci našli 1500 vzácných obrazů ukradených nacisty“; Petr Janoušek; A6; 175

„Nacisté se navíc zmocnili i majetku, který patřil židovským sběratelům.“ „FAKTA ´Zvrhlé umění´ Nacisté nepronásledovali jen politické oponenty a Židy, terčem se stalo i nevhodné umění. V červenci 1937 byla v Mnichově otevřena výstava, na které ministerstvo propagandy ukazovalo, co to je ´zvrhlé umění´ (německy Entartete

Článek ze str. A1, uvozující tento, NEOPČÍTÁN ! (tam Hol. tuze obtížně domyslitelný); aktualita současným NÁLEZEM; text na A1 i A6 není akcentovaně o Hol - zabavovalo se pro „Výstavu zvrhlého umění“ i z veřejných

XXV

Kunst). Diváci mohli vidět na 650 moderních děl téměř 120 výtvarníků. Zastoupeni tam byli Marc Chagall, Max Ernst, Oskar Kokoschka a další představitelé avantgardy – surrealisté, kubisté a jiný výtvarníci ´bolševicko-židovských´směrů, jejichž díla si podle nacistů zasluhovala odsouzení a likvidaci. Výstava měla také legitimizovat pronásledování politických nepřátel či příslušníků skupin a národů označovaných nacisty za méněcenné.“

institucí, avšak pro akcentaci ž. + „likvidaci“ prvku + zvýraznění převzato z textu = bez uvozovek; (dle předpokládatelného vnímání čtenářstvem) druhý citát z boxu pod odkazem na „ČTK, zah“ – správně dobově používaný termín zněl „židobolševismus“!; 14x32; ZE SVĚTA; HN

5.11. 0x č.2576.11. „1“x č.258

„´Mnichovský poklad´: našel se i neznámý obraz Marka Chagalla“; PJA; A7; 176

„Další díla byla zabavena za druhé světové války na územích, která Hitlerova armáda obsadila. Případně je byli nuceni prodat jejich židovští majitelé.“

Rozvíjení dění z textu 4.11. o identifikaci jednoho z nálezů; vřazeno na pozadí textu z 4.11. i když v uvozovkách – i bez kontextu na předchozí by bylo vřazeno; 4x12; ZE SVĚTA; HN

7.11. 1x č.259

„Němci odhalili velký nacistický lup. Kolik obrazů takto živoří?“; Teodor Marjanovič; A10; 177

„Nelze se ubránit dojmu , že to je jako s Josefem Fritzlem a jeho soukromým sklepním koncentračním táborem (…)“ + „Zatímco venku (tj.krytu objevených obrazů – pozn.P.K.) běžel život, on (Cornelius Gurlitt, kdo schovával obrazy – pozn. P.K.) si tady zastavil čas – čas jednoho velkého zločinu.“

Na místě někdejších „názorů vyjadřujících stanovisku listu“; názor na téma vřazených textů z onoho týdne; nejen v kontextu článku 4.11., nejen pro termín „koncentrační tábor“ u zcela nesouvislého Fritzla, ale především pro poselství Marjanoviče, a to na místě POSELSTVÍ věty (druhý citát) jednoznačně čtenáře směřuje k Hol. = počítáno bez uvozovek pro čtveřici „nepřímých argumentů“; 8x23; NÁZORY; HN, MA

8.11. 0x č.260

Na A3 „Šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský končí“ (red), že k 15.listopadu končí; nástupce nezná; rozhodně to prý nemá nic společného s Babišem

9.11. 2x +“1“xč.261 SO

„USA a Izrael přišly o hlasovací právo v UNESCO“; AP, ČTK; A6; 178

„Den, kdy synagogy hořely i nehořely“; Jan Fingerland; A11; 179

„Protipučistická antiparta dělá Sobotkovi medvědí službu“; Pavel Kohout; A11; 180

„Zastavením příspěvku Američané uvrhli organizaci do finanční krize. To se projevilo i v tom, že se v posledních letech zastavily některé americké iniciativy, například výuka o holokaustu a výzkum tsunami.“

„V každém případě jde o mezník, operaci, v níž se podařilo nacistů namočit do vražd a krádeží celou společnost, od neukojených mladíků hledajících dobrodružství přes pomocné dělníky přes pomocné oddíly policie až po hasiče. Teprve později se z koncentračních táborů vyvinuly tábory vyhlazovací a místo ´pogromu´vznikl ´hygienicky´působící průmysl zabíjení, v němž se už běžný Němec nemusel pošpinit, dokonce ani jako přímý svědek.“ „Když americká židovská organizace obvinila rakouského prezidentského kandidáta Waldheima z nacistické minulosti, povstala média v Rakousku k obraně ćti celé země´. A vydala heslo ´Jetzt erst recht – Teď tím spíš!´“ + „Až pod tlakem zejména studentů změnily sdělovací prostředky kurz a pomohly odhalit, že alpská republiky byla sice první oběť Hitlera, ale poté i pilná spolupachatelka.“

Jmenované státy odmítly platit když v 2011 byla přijata Palestina do UNESCO, nyní přišly o hl.právo. V textu jmenovaná iniciativa k současnému zastavení z důvodu nedostatku peněz vybrána tendenčně, aby státy dodatečně působily co matka s lítostí trestající své dítě, ale přesto v konání setrvávajíc; (status Palestiny pro ně důležitější než DÍLČÍ výuka o Hol.) - tj. 4x14; ZE SVĚTA; ŠStránka: Názory; Výroční k půlkulaté křišťálové noci; především reportážní popis tehdejší situace; 29x32 (vč. 29x11 ilustrace anonymních střepin); NÁZORY; V

255. Trilobit Pavla Kohouta; citován jen jeden z příkladů, které Kohout dává jako argumenty proč recipienti médií mají tendenci si informace vykládat dle svého; vyústění do situace „tajné schůzky“ části soc.dem.u prezidenta; počítáno (byť v uvozovkách) neboť akcentováno v odhalení K.W. angažmá židovských kruhů + v témž odstavci „spolupachatelka“ = čtenáře bez znalostí kauzy (byť posléze jej ad hoc komise z postupu v Řecku proti Ž. zprostila)jako první napadne téma Hol.; 29x13; NÁZORY; MA, HP

11.11. „1“x

„Sudička Divíšková rozplétá nit osudu“; Tomáš Štástka;

„Od ranných zážitků přes hrůzy koncentráku, spokojený život s vysněnou láskou v Paříži a pomalé dožívání

recenze 65%; o premiéře životopisné hry polského autora Marka Sobóla ve Švandově

XXVI

č.262 C10; 181 současnosti.“ ; „V momentech, kdy stará žena otevírá své nejniternější truhly, tedy vzpomíná na válečné utrpení či vlastní boj s následky koncentračního tábora, je inscenace mrazivá a doslova krájí napjaté ticho.“

divadle; vzhledem k časovým souvislostem i kosmopolitství napadne čtenáře Hol. (a to správně); 14x10 (vč.4x4 foto herečky ve vysokém věku); KULTURA; KP

12.11. 1x č.263

„Ti hodně staří lidé na okraji zájmu. Političtí vězni“; Luděk Navara; A10; 182

„Bez padesátých let není možné zkoumat komunismus, stejně jako při poznávání nacismu není možní pominout holokaust.“

na místě někdejšího názoru redakce; celý text o vězních komunismu a ohledu na vypořádávání se s jednotlivými nepotrestanými činy; Hol. jednovětně coby zoufalé akcentování současné situace; 8x23; NÁZORY; NK

13.11. 0x č.26414.11. 0x č.26515.11. 0x č.26616.11. 1x č.267 SO

„Muž, který založil banku vzpomínek“; Jiří Kubík; A12; 183

„A Felix Kolmer, který přežil Osvětim.“ Rozhovor s M. Kroupou, zakladatelem Post Bellum; článek o oné organizaci, toliko v citátu zmíněn jeden ze tří lidí, kteří následující den (17.11.) dostanou ocenění; židovství odvoditelné skrze jméno, navíc známé; 29x43 (vč.foto 19x17 Mikuláše Kroupy, zakladatele Post Bellum, vydávajíc Ceny Paměti národa); PUBLICISTIKA; J

18.11. 0x č.26819.11. 1x č.269

„Nemáme občanskou společnost v krvi“; J.Řezníček; A11; 184

„A když se podíváme do minulosti, tak naprosto ostudná byla druhá republika. To museli přijet do Prahy dva Angličani, bankéř a lyžař Nicolas Winton s kolegou, aby zachraňovali židovské děti!“ „Naopak lékařská, advokátská nebo inženýrská vyloučila židovskou konkurenci a divadelníci nehnuli prstem, aby ochránili Huga Haase.“

Fórum čtenářů; částečné velebení obč.spol. za I.rep., avšak i ta dle pisatele nedokonalá, neboť snadný přechod k jím zatracované II.rep., a to toliko kvůli Židům (dominantní téma v řádcích); 4x12; NÁZORY; MA, W

20.11. 1x č.270

„Jestli jsem obstál, vděčím za to ženě“; Klára Kubíčková; B8; 185

„Paměti Milana Uhdeho, brněnského pedagoga, dramatika a chartisty jsou kronikou o zápase za lidskost a mravní čistotu během druhé poloviny 20. století“ „Podobnou zkušenost silného svazku měli i autorovi rodiče – maminka byla Židovka, a jakkoliv se snažili před dětmi ohlazovat hrany, žít v německém Brně nebylo za války nic snadného, prakticky denně mohla přijít deportace.“

Citován podtitul článku a obsah části vzpomínek v představované knize; 29x22 (vč.pěti fotografií mimo Hol. z Uhdeho života – dohromady 29x9); KULTURA; KP

21.11. 1x č.271

„Hájí německé právo oběti nacismu, či Gurlitta?“; Pavel Bystroň; A12; 186

„Mělo se za to, že sbírku tvoří díla, která za války nabyl Gurlittův otec neprávem z konfiskovaných majetků židovských rodin.“

O právě zabavených obraze (výše); Názor od „publicisty žijícího v Německu“; šokování se autorem nad právními potížemi při navracení obrazů obětem, stejně jako nad německou legislativou; 19x9; NÁZORY; HN, PU

22.11. č.272

„Ze zhudebnělých veršů mrazilo“; Věra Drápelová; B7; 187

„Ovšem když po přestávce zazněla Šostakovičova Symfonie č. 13 ´Babí Jar´, dojem z Hartmanna zmizel za vnitřním napětím a kontrasty díla, jež začátkem šedesátých let nebývale otevřeně ukázalo jak na ruský antisemitismus, tak na další můry totalitního režimu.“

Recenze 85%; o vystoupení České filharmonie s německým dirigentem Metzmachenen, který uvedl nejprve dílo od Hartmanna a následně od Šostakoviče; 14x8; KULTURA; KP

23.11. „1“x č.273 SO

„Z čeho roste naše politická bezradnost“; Vladimír Kučera; A11; 188

„Co očekávat od národa, který se během své relativně krátké samostatné historie zbavil či byl zbaven všech s ním žijících etnik.“ + Nezapomeňme… „A že v obou odpudivých obdobích od roku 1939 do roku 1989 byly fyzicky i morálně decimovány především zdejší elity.“

Zamyšlení na neuspořádaností českého politického stranictví; článek až s rysy oikofobie; druhý citát v následujícím odstavci za prvním citátem – Hol. tušitelný proto i tam; avšak kromě citovaného v textu nic dalšího; 29x29 (vč. 20x10 od sledovaného odvislá perokresba); NÁZORY; MA

25.11. „1“x

„´Pražan´ Fred Astaire“; Radek Duchoň; A10; 189

„Kromě stěhování byl Salamon ještě u další důležité změny v rodině. Do té doby bylo totiž nevídané, že by se někdo z židovské rodiny nechal pokřtít.“ …. „Podle některých zdrojů došlo údajně ke křtu paradoxně v lineckém kostele, který stál naproti domu, kde bydlel Adolf Hitler.“

O rodokmenu Freda Asteirea, který měl kořeny sahající do Prahy; v citátu o jeho dědovi Salamonovi Austerlitzovi – celý článek plně o hledání symboličnosti; byť Hol. tušitelný toliko zde; 29x43 (vč. foto F.A. 17x24 a 29x44rodokmenu F.A.);

XXVII

PUBLICISTIKA; J 26.11. 2x č.275

„Čeští extremisté se chtějí inspirovat úspěchem Kotleby“; Luboš Palata; A6; 190

„Wiesenthalovo centrum odhalilo čtyři nacisty“; ČTK; A6; 191

„Místo Židů jsou terčem Romové“ +„Zpochybňování holokaustu vyvolává ve společnosti mnohem větší odpor než útoky na Romy,´konstatuje Laco Oravec, ředitel lidskoprávní společnosti Nadace Martina Šimečky.“

„Jde o údajného dozorce u tábora Dachau, údajnou bývalou dozorkyni z Osvětimi nebo muže, který se prý podílel na vyhlazení francouzské vesnice Oradour-sur-Glane.“

Rozbor volebního úspěchu Kotleby na SR; citován mezititulek + konec článku; Hol. pouze tímto; 24x19 (vč. 10x14 foto Kotleby v někdejší stranické uniformě); ZE SVĚTA; R, RT, HP

stačil by pro započítání v článku název centra; 4x7; Krátce; ZE SVĚTA; PU

27.11. 1x č.276

„Zemřel Egon Lánský, bývalý disident a člen Zemanovy vlády“; A3; 192

„Egon Lánský prošel jako dítě Terezínem a Osvětimí.“ Nekrolog; bez novinářské zkratky u článku; 4x13 (vč.2x2 foto zemřelého); Z DOMOVA; N

28.11. „1“x č.277

„Trest za nevinu“; Ivana Karásková; A4; 193

„Ńěco jako Schindlerův seznam´, praví s ironií v hlase šestapadesátiletý muž.“

Nesouvisí s Hol., toliko prokazatelně nevině odsouzený mladík (komplikace s byrokracií zamezuje jej dodatečně osvobodit) se taktéž jmenuje Schindler; citát od jeho otce vytahujícího soudní materiály; 29x22 (vč. foto mládence 19x12 a 7x4); Z DOMOVA; J

29.11. 1x č.278

„Zlaté časy válečné fotografie“; Teodor Marjanovič; A12; 194

„Tehdy prchl z rodného Rakouska, které se po anšlusu stalo součástí Třetí říše. Doma ve Vídni nechal matku. Už ji nikdy znovu nespatřil, přišla o život při holokaustu.“

Publicistika – nikoliv rozhovor!; o fotografovi Davidovi Rubingerovi a jeho životě – autorovi známé foto z 1967 s izr. vojáky u Zdi nářků; Marjanovičův text krajně prosionistický; 29x43 (vč. oné foto 19x22); PUBLICISTIKA; MA

30.11. 0x č.279 SO26 čísel v listop.Xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx2.12. 0x č.2803.12. 0x č.2814.12. 1x č.282

„Němci opět zkouší zakázat neonacisty z NPD. Uspějí?“; Petr Janoušek; A7; 195

„Přeživší holocaustu přesto iniciativu vítají. Existenci rasistických stran v demokratické společnosti považují na útok na svou čest. Cení si již samotného návrhu.“

Obsah plyne z názvu; Židům věnován celý kompletně odcitovaný odstavec, jinak ne; 14x20; ZE SVĚTA; PU

5.12. 0x č.2836.12. 1x č.284

„Svět se děsí nové genocidy“; Iveta Polchová; A12; 196

„Středoaftrická republika jako by na většině map světa ani neexistovala. Podobně jako Rwanda ještě před dvaceti lety. Tedy až do osudného roku 1994, kdy se se zděšením sledoval nejhorší genocidu od holokaustu za druhé světové války.“ „A zašel ještě dále: ´země je na pokraji genocidy.´ Před masovým vyhlazováním však varují i další.“

Publicistika o Středoafrické rep.; Hol. toliko jako přirovnání citovanou zmínkou; druhá citace je výrokem od francouzského min.zahr.věcí; o úmrtí Mandely je toliko předpřipravená zmínka na titulce, zřejmě z důvodů těsně před uzávěrkou; 29x43 (včetně foto černošských uprchlíků 29x21); PUBLICISTIKA; HP

7.12. „1“x č.285 SO

„Svět přišel o muže, jenž zavrhl pomstu“; Teodor Marjanovič; A11; 197

„Jenže nehledě na tyto vroubky , v některých ohledech poměrně zásadní, splňuje Mandela ideální představu revolučního vůdce, který se vrátí z exilu nebo z vězení a postaví se do čela nové společnosti. /nový odst./ Připomeňme íránského velkého ajatolláha Chomejního, bolševického vůdce Vladimíra Iljiče Lenina, klíčovou postavu indického boje za nezávislost Nehrúa nebo otce zakladatele izraelského státu Ben Guriona. Chomejní či Lenin touhu po změně zardousili totalitní krutovládou. Mandela naopak patří do Ben Gurionovy, Nehrúovy a Havlovy skupiny. Společenskému životu dal demokratický směr.““

Přirovnání jen okrajově pomocí Ben Guriona, kde si čtenář automaticky domyslí Hol. + vznik Izraele (byť Gurion sám nebyl v KT, nýbrž aktivní mimo území pod vlivem Říše); uvozovky při kategorizování monitoringu by možná měly být ještě zvýrazněné! 29x29 (vč. 18x18 ilustrace Mandely); NÁZORY; MA, N

Mandela 3 plné tématické stránky + další dvě zčásti; kromě uvedeného článku – navzdory našemu očekávání – nic jiného alespoň blížícího se ku sledované tématice

9.12. 1x č.286

„Pátrání, které dokáže dopálit a otevírá oči“; Klára Kubíčková; C11; 198

„Už to nejednou nejsou oni, ale my. Podobně, jako se každého Evropana týká holokaust, týká se každého Afričana tamní genocida – jenomže zatímco holocaust

Recenze (75%) knihy „Sokrates na rovníku“ černošského míšence Tomáše Zmeškala (s kořeny v Kongu) a o tamní genocidě ;

XXVIII

páchali Evropané na Evropanech, za podstatný kus genocid v Africe jsou zodpovědní evropští kolonizátoři a jejich touha po moci, nerostném bohatství či ´jenńevybitý pocit nadřazenosti.“

nejisté, zda citát je osobním vkladem recenzentky Kubíčkové, či je inspirován dílčím motivem knihy ; citát působí coby „Holocaust na druhou“ – náš vlastní dojem; 20x12; KULTURA; KP

10.12. 0x č.28711.12. 0x č.28812.12. 0x č.28913.12. 0x č.29014.12. 0x č.291 SO 16.12. „1“x č.292

„Dobrá sousedka Angela Merkelová“; Petr Janoušek; A11; 199

„Ve vztahu k ostatním státům pak i současná generace Němců má na paměti zločiny, kterých se jejich předkové dopustili.“

Komentář při ustanovování A.M. do třetího premiérského období; Hol. v textu neuvedený, avšak odtušitelný jako jedna z více událostí II.sv.v., byť např. pro stálého čtenáře MfD dominantní; 29x8; NÁZORY; MA, HP

17.12. 1x č.293

„Klausová se stala velvyslankyní, Klaus ´pouhým´manželem“; Luboš Palata; A7; 200

„Jak zjistily před časem Lidové noviny, její otec se jako vládní úředník fašistického slovenského státu podílel na arizaci židovského majetku.“

19x19; ZE SVĚTA; HP

18.12. 1x č.294

„Je lepší se utahat než zrezivět“; Barbora Tachecí; A12; 201

„Než jsem začal hrát Vražedný pátek, vytáhl jsem si Simona Wiesenthala, Elie Wiesela, Viktora Frankla – a četl jsem literaturu lidí, kteří si to prožili.“ + „Protože přede mnou běží ten film, co se při tom transportu děje jak mámě vyrvou dítě, odhodí ho, přede mnou t letí já to vidím. Nehraju zděšení, já jsem zděšenej.“

Publicistika formou rozhovoru s hercem Stanislavem Zindulku; citované pasáže z druhé poloviny rozhovoru po pozvolném etizování a očekávatelném navozování tématu Hol. v jeho rolích; až udivující intenzivnost tématu Hol. u nikoliv židovského herce; 29x43 (vč. civilní foto Zindulky 18x23); PUBLICISTIKA; J

19.12. 0x č.29520.12. 0x č.29621.12. 0x č.297 SO23.12. 1x č.298

„Přeji nám laskavost“; Krystyna Wanatowiczová; A12; 202

„A nechat je (tj.sudetské N. – pozn.P.K.), aby rozhodovali, koho potrestat. V této souvislosti se mi vybavuje, že jsem v 80. letech navštívila s jednou německou skupinou (nikoliv někdejších s.N. – pozn.P.K.) izraelský památník Jad vašem. Viděla jsem, jak jimi otřáslo to, co tam viděli. Cítili se jako Němci vinni přestože se na vyhlazování Židů nikdo z nich nepodílel. Já jsem se jako Česka vinna cítit nemusela, ale tehdy jsem pochopila, že jsem svou vinou (míněno „vinou“ za odsun – pozn. P.K.) příslušná do Čech.“

Dialog se spisovatelkou po 68´ emigrovavší do N. Alenou Wagnerovou; od glorifikování prvorepublikového soužití se Židy na příkladu M. Jesenské po nynější hodnocení odsunu německé menšiny = negativní a vycházející z hypotetického posmrtného mínění Jesenské; následně (už dle W.) vina dnešních Němců za Hol. (v celkovém textu takto zřetelně velmi okrajově!!!) připodobňována i k údajné vině za odsunu antifašistických Němců; (citována část odpovědi);29x43 (vč. foto Wagnerové19x17); PUBLICISTIKA; MA

27.12. 0x č.29928.12. „2“x č.300 SO jen 3 čísla v celém týdnu

„Soud nepomohl firmě, jež vydala projevy Hitlera“; ČTK; A2; 203

„Vláda se Sobotkou a Babišem? To je oběť“; Václav Dolejší; A12; 204

„Policie účet obstavila v souvislosti se stíháním za popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy, a to až do sumy 7,9 milionu korun.“

„Katolík s židovskými předky, který vždy dával najevo své sympatie k židovství, prošel za padesát let svého života“ (předmluva k rozhovoru)…. „protože ještě sedmdesát let po druhé světové válce jsou stíháni váleční zločinci z období nacismu. Určité věci jsou

O fázi procesu s vydavatelskou firmou Guidemedia, která vydala Hitlerovy projevy; polotučný doprovodný nadpis „Zajištění peněz“; 4x9; Z DOMOVA; PU, R Téma Hol. v druhé cit. pasáži tušitelné od novinářem akcentovaného žid. původu dotazovaného Daniela Hermana (adept lidovců na min. kultury); a zároveň často tiskovinou zmiňovaném aktuálním projektu

XXIX

nepromlčitelné.“ Poslední šance; dle pravděpodobného vnímání čtenáře!; jinak celostránkový rozhovor o Hol. není, nýbrž částečně se dotýká jevů ohledně lustračního zákona x Babiš ; 29x43 (vč. foto Hermana 19x16); SOBOTNÍ ROZHOVOR; J

30.12 2x + „1“x č.301

„Američané vrátí Osvětimi barák Židů z Terezína“; ČTK; A2; 205

„Potlesk pro stařičkého monarchu“; Alena Slezáková; A8; 206

„Přehlídka nabídne příběh Mengeleho“; ČTK; C8; 207

„Po dvaceti letech v Muzeu holokaustu ve Washingtonu se do Polska vrací dřevěný barák pro vězně z bývalého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.“

„Kontroverzní prezident Traian Basescu tam chybí, prý nemůže Michalovi odpustit válečné deportace a smrt desetitisíců rumunských Židů; byli mezi nimi i Maneovi příbuzní, nicméně spisovatel píše o králi se sympatiemi.“

… „promítne mimo jiné drama Patnáct let a jeden den nebo argentinský film Německý doktor Wakolda přibližující osud nacistického zločince Josefa Mengeleho.“

Přestože USA si jej chtěly ponechat; uvedení článku modrou upoutávkou „Holokaust“; 4x9; Z DOMOVA; J

Kalendář Aleny Slezákové; Zasazeno do 2011 a oslavy Michalových devadesátin; Michal = po válce sesazený král; T.B. = v r. 2011 rum. prezident; N. Manea = soudobý prozaik; spíše pozitivní vyznění M., vyjma Hol., což textu rozsahem okrajové; 17x14; NÁZORY; HP Kultura – pozvánka na Festival španělských filmů; Krátce; 4x5; KULTURA; KP

31.12. 1x č.302 jen dvě čísla v týdnu v r. 2013

„Český Schindler Antonín Kalina zachránil stovky dětí“; KLR; B9; 208

„Zatímco Oscara Schindlera nebo Nikolase Wintona známe jako zachránce židovských dětí, třebíčský rodák Antonín Kalina je po jejich bok řazen pouze ve světě, u nás se u něm příliš neví.“ „Kalina prokazatelně zachránil přes devět set chlapců, podle některých svědectví mohlo být dětí, které díky němu přežily holokaust, i čtrnáct set.“

O současném „napsání“ (v textu není nic o „vydání“) knihy Děti Antonína Kaliny S. Motlem o A.K.; 10x11; KULTURA; KP, W

23 čísel

v pros.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxx

XXX

Příloha B – Ukázka nešťastného spojení Holocaustu s aktuální politikou

XXXI

Příloha C – Pitevní protokol V. Skoupého (osobní údaje začerněné rodinou)

XXXII

I

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

Jméno autora: Petr Kalinovský

Obor: Andragogika

Forma studia: prezenční

Název práce: Vzájemný přesah mezi andragogikou a politickými systémy

Rok: 2014

Počet stran textu bez příloh: 88

Celkový počet stran příloh: 31

Počet titulů českých použitých zdrojů: 9

Počet titulů zahraničních použitých zdrojů: 1

Počet internetových zdrojů: 3

Počet ostatních zdrojů: 15

Vedoucí práce: Doc. Dr. Milan Beneš

Date post:	30-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA · 2016-09-01 · JAN AMOS KOMENSKY UNIVERSITY PRAGUE...

Documents